M I K U L O V ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY. 3. úplná aktualizace - r A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP MIKULOV. okr

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

MIKULOV okr. Břeclav

3. úplná aktualizace - r. 2014

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP MIKULOV

Pořizovatel: Objednatel: Zpracovatel:

Městský úřad Mikulov, odbor územního plánování a stavebního řádu Město Mikulov AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 [email protected] E-mail: Web. www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 830 Datum zpracování: 2014 Vypracovali:

Ing. arch. Milan Hučík Ing. Veronika Křížová

OBSAH CELÉ DOKUMENTACE A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (Text) 01 Výkres hodnot území 02 Výkres limitů využití území A. Přírodní limity B. Technické limity 03 Výkres záměrů na provedení změn v území 04 Výkres problémů k řešení

1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000

B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (Textová a tabulková část)

Obsah části A. Rozbor udržitelného rozvoje území 1

ÚVOD ................................................................................................................................................................... 7

Stručná charakteristika řešeného území .................................................................................... 7 Podklady pro RURÚ – údaje o území ....................................................................................... 9

1.1 1.2 2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ........................................ 9

2.1 2.1.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.7.1

Horninové prostředí a geologie ............................................................................................... 10 SWOT analýza ..................................................................................................................... 13 Vodní režim ............................................................................................................................. 14 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ....................................... 14 Vodní režim v krajině .......................................................................................................... 14 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 16 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu .................................................................................... 20 SWOT analýza ..................................................................................................................... 21 Hygiena životního prostředí .................................................................................................... 22 Ovzduší ................................................................................................................................ 22 Odpadové hospodářství ........................................................................................................ 23 Hluk...................................................................................................................................... 25 Další hygienické závady území ............................................................................................ 35 SWOT analýza ..................................................................................................................... 36 Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................ 37 Ochrana přírody ................................................................................................................... 37 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................ 39 SWOT analýza ..................................................................................................................... 41 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................. 42 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................ 42 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................................... 45 SWOT analýza ..................................................................................................................... 47 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ........................................................................... 48 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 48 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 54 SWOT analýza ..................................................................................................................... 62 Sociodemografické podmínky ................................................................................................. 64 Úvod ..................................................................................................................................... 64

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

ÚAP správního území ORP MIKULOV, aktualizace 2014

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Strana: 2

2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Mikulov ..................................................... 64 Demografický potenciál ....................................................................................................... 66 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby ............................................................................ 70 Vybavenost obcí................................................................................................................... 75 SWOT analýza ..................................................................................................................... 78 2.8 Bydlení .................................................................................................................................... 79 2.8.1 Domovní a bytový fond ....................................................................................................... 79 2.8.2 Bytová výstavba ................................................................................................................... 82 2.8.3 SWOT analýza ..................................................................................................................... 84 2.9 Rekreace .................................................................................................................................. 85 2.9.1 Každodenní rekreace ............................................................................................................ 85 2.9.2 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ................................................................... 87 2.9.3 Cyklotrasy ............................................................................................................................ 89 2.9.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 90 2.10 Hospodářské podmínky ........................................................................................................... 91 2.10.1 Základní charakteristika ....................................................................................................... 91 2.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov ........................... 91 2.10.3 Podnikatelská struktura ........................................................................................................ 92 2.10.4 Uzavřenost a otevřenost ORP .............................................................................................. 96 2.10.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 99 3

INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ .......................................................... 100

3.1 Nově sledované jevy (JMK) .................................................................................................. 100 3.2 Bilance nově sledovaných jevů ............................................................................................. 100 3.3 Kvantifikovatelné indikátory udržitelného rozvoje území použité pro hodnocení území a sledování jeho vývoje v čase................................................................................................................. 118 3.3.1 Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby ...................................................... 118 3.3.2 Podíl ploch rezidenčních, výrobních aktivit, občanského vybavení a sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce ........................................................................ 119 3.3.3 Míra zasažení území záplavami ......................................................................................... 119 3.3.4 Míra zasažení území nadměrným hlukem.......................................................................... 120 3.3.5 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) ...................................................... 121 3.3.6 Míra obsluhy obyvatel ČOV .............................................................................................. 121 3.3.7 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území...................................................... 122 3.3.8 Změna výměry orné půdy .................................................................................................. 122 3.3.9 Daňová výtěžnost na obyvatele.......................................................................................... 123 4

VÝROKOVÁ ČÁST (VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ) ............ 124

4.1

Karty jednotlivých obcí ......................................................................................................... 124 4.1.1 Bavory ................................................................................................................................ 124 4.1.2 Brod nad Dyjí ..................................................................................................................... 126 4.1.3 Březí ................................................................................................................................... 128 4.1.4 Dobré Pole.......................................................................................................................... 130 4.1.5 Dolní Dunajovice ............................................................................................................... 132 4.1.6 Dolní Věstonice.................................................................................................................. 134 4.1.7 Drnholec ............................................................................................................................. 136 4.1.8 Horní Věstonice ................................................................................................................. 138 4.1.9 Jevišovka ............................................................................................................................ 140 4.1.10 Klentnice ............................................................................................................................ 142 4.1.11 Mikulov .............................................................................................................................. 144 4.1.12 Milovice ............................................................................................................................. 149 4.1.13 Novosedly .......................................................................................................................... 151 4.1.14 Nový Přerov ....................................................................................................................... 153 4.1.15 Pavlov ................................................................................................................................ 155

PROJEKT, s.r.o.




4.1.16 Perná .................................................................................................................................. 157 4.1.17 Sedlec ................................................................................................................................. 159 4.2 Problémy k řešení v ÚPD obcí .............................................................................................. 161 4.3 Náměty pro řešení v ÚPD Kraje............................................................................................ 161 4.4 Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP Mikulov ................................... 161 4.4.1 Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře ....................... 161 5

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................................... 163

SEZNAM ZKRATEK:

BPEJ CENIA ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSN ČSÚ DP ENV EU EVL FVE GIS HEIS CHKO CHOPAV JMK JÚ KES KPÚ KÚ MěÚ MPSV MÚK MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OP ORP Os PP PUPFL R RBK REZZO RURÚ SLDB SOC SO ORP

PROJEKT, s.r.o.

Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká informační agentura pro životní prostředí Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Česká státní norma Český statistický úřad Dobývací prostor Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Fotovoltaická elektrárna Geografické informační systémy Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj Jímací území (podzemních vod) Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy krajský úřad Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Mimoúrovňová křižovatka Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Osobní vlak Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Rychlík Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



SV SWOT TOB TTP TÚ ÚAP ÚHÚL ÚPD UNESCO ÚSES ÚV VDJ VKP VRT VÚC VÚV TGM ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP ZUR

PROJEKT, s.r.o.

Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvale obydlené byty Trvalé travní porosty Traťový úsek Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní plánovací dokumentace United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Úpravna vody Vodojem Významný krajinný prvek Vysokorychlostní trať Velký územní celek Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí Zásady územního rozvoje




Vysvětlivky pojmů: v tomto dokumentu se následujícími pojmy rozumí: Povodeň

Záplava

výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo občasné vodoteče (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu, zvláštní povodeň v případě selhání vodního díla) vylití vody z koryta v důsledku povodně.

Jednotky: ha kg km t µg/m-3

hektar kilogram kilometr tuna mikrogram na metr krychlový

Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P BSK CHSK N NO NO2 NOx NH3 P PM PM10 SO2 VOC

benzo(a)pyren biologická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dusík oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak fosfor pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 µm oxid siřičitý těkavé organické látky

PROJEKT, s.r.o.




1

ÚVOD

Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního území ORP Mikulov byla vypracována na základě RURÚ z roku 2010 s přihlédnutím k RURÚ z roku 2012. Tato aktualizace byla zpracována firmou AR projekt s.r.o., Brno pro objednatele MěÚ Mikulov. Úkolem této práce je provést první úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území ORP Mikulov (dále i RURÚ ORP Mikulov) podle § 28 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD. Dále byly řešeny tyto kapitoly: • Indikátory rozvoje a bilance sledovaných jevů • Problémy k řešení v ÚPD kraje • Problémy k řešení v ÚPD obcí

1.1

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Obr.: Základní přehled území ORP Mikulov

ORP Mikulov představuje jednu z 21 ORP Jihomoravského kraje. Řešené území leží v jižní části kraje na hranici s Rakouskem, ze severu je ohraničeno vodními nádržemi Nové mlýny. Sousedí s ORP Znojmo, Pohořelice, Hustopeče a Břeclav. Z hlediska geomorfologického členění zemského povrchu České republiky leží oblast v Mikulovské vrchovině – celku Pavlovské vrchy, v Dyjskosvrateckém úvalu a Dolnomoravském úvalu. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 17 obcí je pouze 1 město - Mikulov se 7416 obyvateli. Podle údajů (z 31.12. 2006 )je ORP Mikulov se svými 245 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 11.

PROJEKT, s.r.o.




místě z 21, v počtu obyvatel je s 19 606 obyvateli je třetí nejmenší ORP v kraji po Pohořelicích a Bučovicích. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 80,1 obyvatel na km² (nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) téměř poloviční. Počet obyvatel v ORP Mikulov se v posledních dvou desetiletích mírně snižuje, přirozený přírůstek za rok 2009 činil 23 obyvatel, ačkoliv celkový přírůstek byl ve stejném roce -28 obyvatel. Na území sledované oblasti se nachází CHKO Pálava o rozloze 83 km2. Byla zřízena k ochraně přírodních a kulturních hodnot Pavlovských vrchů, tvořených především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. V této oblasti se vyskytuje mnoho druhů rostlin, které u nás jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. 27 nejhodnotnějších částí krajiny je chráněno v různých stupních ochrany, Pálava je dále od roku 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – v řešeném území jsou 3 ptačí oblasti (ptačí oblast Pálava a část ptačích oblastí Střední nádrž vodního díla Nové mlýny a Lednické rybníky). Na sledovaném území se nachází řada kulturních památek: zříceniny Dívčí hrady a Sirotčí hrádek dotvářejí krajinný ráz Pálavských vrchů, historické centrum Mikulova s cennou architekturou požívá statutu městské památková rezervace, obce Pavlov a Klentnice jsou chráněny jako vesnické památkové rezervace a v Dolních Věstonicích se nachází celosvětově významné archeologické naleziště. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Mikulov je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Celková plocha obce je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji:

Obec

ÚAP 2008

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov okres Břeclav Jihomoravský kraj

k 1.1.2007 500 1 196 1 310 697 1 795 877 3 519 781 1 265 769 4 533 651 1 669 613 1 304 934 2 078 24 491 123 194 1 132 563

akt. 2010

akt. 2014 k k 1.1.2009 31.12.2012 500 500 1124 1121 1310 1309 697 697 1784 1787 878 882 3519 3519 781 781 1265 1265 769 769 4533 4532 651 651 1669 1674 613 614 1304 1303 934 933 2078 2078 24 409 24 415

Zdroj: ČSÚ

Zemědělství obhospodařuje dle údajů ČSÚ z roku 2013 64,2 % z celkové rozlohy území ORP, ze 72,2 % jde o ornou půdu. Významnou část zemědělské výroby představuje vinohradnictví a vinařství. Vinice zaujímají rozlohu 3 458 ha a představují významný krajinotvorný prvek. Mikulov a okolí patří k tradičním vinařským centrům.

PROJEKT, s.r.o.




Převážná část podnikatelské aktivity na tomto území je podle počtu ekonomických subjektů (r.2010) v odvětví obchodu, prodeje a oprav (35%), dále je významnou měrou zastoupeno zemědělství, lesnictví a rybolov (23%), průmysl (17%) a stavebnictví (17%), které obvykle většinu svých aktivit směřuje mimo region. V ORP Mikulov nejsou velké podniky, jež by hrály významnou roli v ekonomice kraje. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Mikulov zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu.

1.2

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování aktualizace „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán přílohou č. 1 vyhl. č. 500/2006 Sb., v platném znění. Krajský úřad Jihomoravského kraje dále dle svého Datového modelu, Aktualizace územně analytických podkladů 2010 z května 2010, požaduje zařadit do sledovaných jevů další jevy značené A201 až A216. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2012 a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury.

2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a náměty k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Mikulov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů (každá obec SÚ ORP Mikulov má pouze jedno katastrální území). Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:

PROJEKT, s.r.o.




• • •

Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Mikulov, průměrný údaj za vlastní ORP Mikulov pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce okres Břeclav – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců a v Pavlovských vrších jurské vápence. Pro poměrně členitý reliéf jsou charakteristické široce zaoblené hřbety oddělené rovněž širokými údolími se dny, jejichž šířka se dosti rychle mění (kotlinovitá rozšíření). Jedná se o reliéf převážně erozně-denudační a v rámci okresu Břeclav nejstarší. Některé části vápencových bradel Pavlovských vrchů mohou svým vznikem zasahovat až do miocénu. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou z menší části čistě erozně-denudační (Dunajovické kopce na miocénních štěrcích), akumulační (Ivaňská plošina) nebo smíšeného typu (Drnholecká pahorkatina). Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Značné plochy jsou výsledkem mladopleistocenní kryopedimentace (nejvíce v prostoru mezi Pavlovskými vrchy a Dunajovickými kopci). Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje. Reliéf oblasti Vídeňské pánve (Dolnomoravský úval) tvoří pahorkatiny, erozně-denudační i akumulační plochy a říční nížiny. Předkvartérní podklad tvoří téměř výlučně miocénní a pliocénní nezpevněné, snadno erodovatelné sedimenty. Niva Dyje je charakterizována mocnými vrstvami holocenních hlinitých až jílovitých sedimentů, které byly uloženy na nejnižší říční terase. Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti méně významné, možnost znečištění podzemních vod v oblasti Pavlovských vrchů je velmi omezená a ochrana podzemních vod minimální. Z hlediska geomorfologického členění zemského povrchu České republiky, leží oblast v Mikulovské vrchovině (oblast flyše) – celku Pavlovské vrchy, v Dyjskosvrateckém úvalu (oblast neogénu čelní hlubiny) a Dolnomoravském úvalu (oblast neogénu Vídeňské pánve).

Nerostné suroviny a jejich těžba Správní území ORP Mikulov je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny. Povrchová těžební činnost je zaměřena na těžbu vysokoprocentního vápence. Ložiska jsou tvořena vrstvami vápnitých klentnických jílovců a ernstbrunnských vápenců o mocnosti 100-120 m. Lámání kamene na Pavlovských vrších začalo jistě již ve středověku. Svědčí o tom celá řada dnes již opuštěných lomů na úbočích většiny vápencových bradel. Nenávratně byl poškozen Turold, z něhož byla odlámána více než polovina vápencové masy, a také Svatý kopeček. V katastru obce Novosedly probíhá těžba cihlářské suroviny, která je následně využívána při výrobě cihel v místní cihelně. Ložiskové území zemního plynu, mimo vlastní těžbu, je využíváno rovněž jako podzemní zásobník plynu (Dolní Dunajovice). Ložiska zemního plynu a ložiska ropoplynná jsou situována v katastrech obcí Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Pavlov a Perná.

PROJEKT, s.r.o.




Sesuvy V oblasti se nachází celá řada sesuvných území, která jsou koncentrována zejména v okolí vrchu Děvín na území obcí Dolní a Horní Věstonice a Pavlov. Dále se sesuvná území nacházejí v obcích Mikulov, Klentnice, Perná a Bavory a jeden v obci Brod nad Dyjí. Toto je možno pokládat jako omezení pro rozvoj území. Sesuvy aktivní velkého rozsahu jsou v k. ú Pavlov a Dolní Věstonice. Sesuvy ostatní velkého rozsahu jsou v k. ú. Brod nad Dyjí, Mikulov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Perná, Klentnice, Bavory a Pavlov. Tab.: Sesuvná území a území jiných geologických rizik Obec

kód ZÚJ

Dolní Věstonice

584436

Milovice

584657

Sesuvy 5608 - sesuv potenciální (246 288 m2) 2281 – sesuv aktivní (6 339 m2) 2282 – sesuv aktivní 2283 – sesuv aktivní (13 931 m2) 2284 – sesuv aktivní 2285 – sesuv aktivní (5 383 m2) 2286 - sesuv potenciální 2287 - sesuv potenciální 2307 - sesuv potenciální 2308 - sesuv potenciální 2309 - sesuv stabilizován (13 988 m2) 2280 - Na jihozápadním okraji obce v Přírodní rezervaci Milovická stráň je evidován aktivní sesuv „Milovice“.

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Staré zátěže území a kontaminované plochy Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec

Název lokality

Y

X

Číslo k.ú.

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Drnholec Drnholec

1 Mikulov - Bavory (Turold) skládka Brod nad Dyji skládka Březí TRANSGAS - PZP Dolní Dunajovice

-601 010,83 -606 942,77 -605 667,92

-1 201 502,44 -1 194 943,89 -1 202 845,10

601209 612642 613908

602 705,28

1 198 276,94

628964

12 Dolní Dunajovice - cihelna Drnholec skládka Drnholec

-604 680,11 -612 053,26

-1 198 480,77 -1 195 418,61

628964 632520 632520

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

HP Mikulov Chemopetrol k.p. První brněnská strojírna VZ 138300 Benzina a.s. ČS PHM Mikulov BORS, a.s. Mikulov

-601 097,36 -601 419,77

-1 203 163,26 -1 202 514,66

694193 694193

PROJEKT, s.r.o.




Obec Mikulov Novosedly Nový Přerov Perná

Název lokality Statek Procházková skládka Novosedly skládka Nový Přerov Transgas - PZP Dolní Dunajovice

Y

X

Číslo k.ú.

-600.014,00 -609 340,51 -611 196,74 -602 705,28

-1.204.546,00 -1 198 179,75 -1 202 044,55 -1 198 276,94

694193 706973 707864 719242

Zdroj: MŽP ČR, MěÚ Mikulov, systém evidence kontaminovaných míst MŽP dostupné z sekm.cenia.cz/portal

Obr.: Staré zátěže území a kontaminované plochy

Zdroj: MŽP ČR, 2010

Stará důlní díla V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.




2.1.1

SWOT analýza HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY Přítomnost ložiska zemního plynu v Dolních Dunajovicích, které zároveň slouží jako podzemní zásobník zemního plynu. Těžba cihlářské suroviny v obci Novosedly.

SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu. Vyšší množství sesuvných území v obcích Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pavlov, Mikulov a dalších.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

PROJEKT, s.r.o.




2.2 VODNÍ REŽIM 2.2.1

Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

Vodní zdroje jsou v celém území ORP Mikulov až na výjimky velmi málo vydatné a spolu s celkově suchým rázem oblasti způsobují nepříliš dobrou situaci v zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Výskyt a oběh podzemních vod v zájmové oblasti je podmíněn její geologickou stavbou a petrografickými vlastnostmi hornin. Z hydrologického hlediska jsou nejdůležitější neogenní sedimenty, paleogenní horniny a vápencová bradla jurského stáří. Z hlediska akumulace podzemních vod jsou nejvýznamnější štěrkopísčité sedimenty údolních niv řeky Dyje a přilehlých nízkých teras. Tato štěrkopísčitá souvrství dosahují mocnosti zpravidla 4-6 m, jsou trvale zvodnělá se souvislou hladinou. Význam mají i zdroje podzemních vod, které se vyskytují v oblastech budovaných průlinově propustnými neogenními sedimenty. Pro celé území jsou nejvýznamnější dva zdroje pitné vody, tj. jímací území Lednice (řad Mikulov-Sedlec-Bulhary) a prameniště Brod nad Dyjí (skupinový vodovod Dolní Dunajovice). Vzhledem k velmi špatné kvalitě vod je u tohoto zdroje uvažováno o uzavření. Uvedené zdroje pak doplňuje síť zdrojů místního významu. Pro zásobování obcí Horní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Perná, Bavory jsou využívány podzemní vody ve svahových sutích úpatí vápencových ker Pavlovských vrchů. Zdrojem skupinového vodovodu Mikulov jsou čtyři samostatná jímací území, z nichž nejvýznamnější je Lednice.

2.2.2

Vodní režim v krajině

Významným vodohospodářským prvkem na území ORP Mikulov je protékající řeka Dyje se soustavou vodních nádrží Nové Mlýny. Jedná se o soustavu tří přehradních nádrží - Horní Mušovská (Nové Mlýny I), Střední Věstonická (Nové Mlýny II), Dolní Novomlýnská (Nové Mlýny III). V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině.

PROJEKT, s.r.o.




Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Monitoring sucha je předmětem projektu Intersucho, dostupné z: http://www.intersucho.cz/ Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Mikulov byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o výměru orných pozemků s průměrným sklonem nad 7°. Tab.: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých obcích ORP Mikulov (r. 2008) Zemědělská Výměra nad Výměra nad Obec půda Obec 7° (ha) 7° (ha) (%) Bavory 60,97 25,52% Klentnice 145,17 Brod nad Dyjí 15,99 3,38% Mikulov 97,74 Březí 8,12 0,95% Milovice 64,37 Dobré Pole 0,00 0,00% Novosedly 7,69 Dolní Dunajovice 22,56 2,66% Nový Přerov 0,00 Dolní Věstonice 31,16 65,07% Pavlov 62,03 Drnholec 0,00 0,00% Perná 23,82 Horní Věstonice 13,11 2,45% Sedlec 33,78 Jevišovka 0,00 0,00%

Zemědělská půda (%) 46,04% 4,85% 20,99% 0,90% 0,00% 23,99% 4,85% 3,12%

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Klentnice, a to 145 ha. Toto množství činí přes 46 % veškeré zemědělské půdy na území obce. Největší podíl sklonité orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy je na území obce Dolní Věstonice a to více než 65 %. Velké množství takto rizikových ploch se nachází také v obcích Mikulov 97 ha, Milovice 64 ha, Pavlov 62 ha a Bavory 61 ha. V těchto místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Naprosto opačná (příznivá) je situace v obcích Dobré Pole, Drnholec a Nový Přerov, kde se nenachází žádná sklonitá plocha využívaná jako orná půda. Celkem je v celém ORP Mikulov 587 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7°. Z celkové výměry veškeré zemědělské půdy v ORP Mikulov (12 654 ha) tyto plochy zabírají 4,6 %. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímení, opevnění, zatrubnění) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky.

PROJEKT, s.r.o.




Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimojiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

2.2.3

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. V České republice má jakost vody rostoucí tendenci.

2.2.3.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Obr.: Chemický stav povrchových vod

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009

Obr.: Ekologický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Pozn: Vodní útvary stojaté se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál".

Podle plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnocena jako rizikové.

PROJEKT, s.r.o.




Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221.

Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) Biologická Chemická TokAmoniakální Dusičnanový Celkový spotřeba spotřeba vybrané Rok Jednotka/ dusík dusík fosfor kyslíku kyslíku profily třída (N-NH4+) (N-NO3-) (TP) (BSK5) dichromanem (CHSK-Cr) mg/l 2.7 26 0.17 4.94 0.14 třída III III II III III 2004 mg/l 3.2 30 0.14 3.93 0.19 2005 třída III III I III III mg/l 2.9 28 0.25 5.71 0.17 2006 třída III III III III III mg/l 2.6 24.1 0.24 5.1 0.18 2007třída III. III. I. III. III. 2008 třída II III I III III Dyjeimisními Jevišovka standardy ano ano ano ne ano 2009- environ. 2010 kvalita ano ano ano ne ano 2010třída II II I III III 2011 environ. kvalita ano ano ano ne ano 2011třída II II I III III 2012 environ. kvalita ano ano ano ano ano

2004 2005 2006 20072008 Jevišovka - 2009Jevišovka 2010

20102011 20112012

mg/l třída mg/l třída mg/l třída mg/l třída třída imisními standardy environ. kvalita třída environ. kvalita třída environ. kvalita

III 3.2 III 3.8 III 3.3 III. III

26 III 25 III 31 IV 25.8 III. III

0.26 II 0.21 II 0.32 III 0.33 II. II

4.98 III 4.27 III 6.74 IV 5.0 III. IV

0.27 IV 0.25 IV 0.31 IV 0.28 III. III

ano

ano

ano

ne

ne

ano II

ano III

ano III

ne IV

ne IV

ano II

ano III

ne III

ne IV

ne IV

ano

ano

ne

ano

ne

Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. Zdroj: ČHMÚ, www.voda.gov.cz Zdroj: http://www.pmo.cz/cz/cinnost/kvalita-vody

PROJEKT, s.r.o.




Tok Dyje -profil Jevišovka v Porovnání s normami environmentální kvality NEK-RP NV č. 61/2003 Sb., ve znění NV č. 23/2011 Sb. ve všech položkách v období 2011-2012 ve všech ukazatelích vyhovuje, oproti minulým letům došlo ke zlepšení. Tok Jevišovka , profil Jevišovka v Porovnání s normami environmentální kvality NEK-RP NV č. 61/2003 Sb., ve znění NV č. 23/2011 Sb. v období 2011-2012 v položce N-NH4 a celkový fosfor nevyhovuje, v ostatních položkách vyhovuje, došlo ke změně oproti minulým letům. 2.2.3.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Obr.:Kvantitativní stav útvarů podzemních vod

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chemický stav útvarů podzemních vod

Podle plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny podzemní útvary v řešeném území hodnoceny jako rizikové.

2.2.4

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.




2.2.5

SWOT analýza VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav většiny útvarů Dosud nejsou zcela splněny cíle environmentální podzemních vod. kvality povrchových vod především z hlediska ekologického stavu a podzemních vod z hlediska chemického stavu (tok Jevišovka, profil Jevišovka) Minimální zornění na svažitých pozemcích na Negativní důsledky působení vodní a větrné eroze. území obce Dobré Pole, Drnholec a Nový Přerov indikující příznivý stav vodního režimu v krajině. Výskyt lokálních povodní/záplav v povodích s velkým podílem sklonité orné půdy a nízkým koeficientem ekologické stability. Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (území obce Klentnice, Dolní Věstonice, Mikulov, Milovice, Pavlov a Bavory). Časté problémy se suchem. PŘÍLEŽITOSTI Dokončení napojení všech obcí na ČOV, rozvoj oddílných kanalizací (přímý vliv na kvalitu vody v tocích). Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability s důrazem na zvýšení fragmentace krajiny. Dostatečná šíře pozemků podél koryt vodních toků pro jejich přirozený morfologický vývoj a doprovodnou vegetaci.

HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Napjatá kvantitativní bilance podzemních vod v některých oblastech s omezenými zásobami především v obdobích sucha, a v oblastech s extrémními nároky na odběr vody. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech, jednotné kanalizace.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodních děl většího rozsahu).

PROJEKT, s.r.o.




2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik. Tzn., účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Pro zjednodušení je na území SO ORP Mikulov sledován největší problém - překročení imisních limitů pro koncentrace prachových částic velikosti PM10, tedy jev A217 sledovaný v Jihomoravském kraji a vyhodnocený v kapitole 3 tohoto dokumentu. Z vyhodnocení v roce 2010 vyplývá, že imisní limity nejsou překračovány. Tab.: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) (bez přízemního ozonu), % plochy území, 2006, 2008 SO2 PM10 PM10 NO2 Benzen As BaP Obec 24h roční 24h roční roční roční roční Souhrn Souhrn s pověřeným průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr překročení překročení stavebním LV TV >125 >40 >50 >40 >5 >6 >1 úřadem -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 µg.m µg.m µg.m µg.m µg.m ng.m ng.m OÚ Drnholec 100 100 MÚ Mikulov 92,2 92,2 6,5 ORP 95 95 4 4 Mikulov Mikulov20.9 Sedlec 2008 0,01 2,3 28,5 0,3 0,08 9,2 ČR

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a ORP, % plochy území, 2008 % plochy území Obec s pověřeným stavebním úřadem max. denní 8h klouzavý průměr (> 120 µg.m-3) ORP Mikulov 100 Jihomoravský kraj 100 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2004–2006 zaznamenány na 88 % území ČR. Tab.: Překročení imisního limitu (NOx) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO NOx O3 CHKO+NP Roční průměr - AOT 40 Souhrn > 30 µg.m-3 > 18 000 µg.m-3.h CHKO Pálava

-

100

100

Zdroj: ČHMÚ, 2008

Na celém území CHKO Pálava byl v roce 2006 i 2008 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). Od roku 2006 nedošlo v tomto smyslu ke zlepšení. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Plynofikace obcí má značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší, především z plošných malých zdrojů znečišťování ovzduší (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Dále je třeba si uvědomit, že plyn jakožto fosilní palivo není z dlouhodobého hlediska udržitelným zdrojem. V tomto směru se nabízí jako výhodný návrat k obnovitelným zdrojům vytápění (dřevo a jiné typy biomasy). Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty, pouze Mikulovem silnice prochází okrajem zástavby, jen výjimečně obytné. Orientace průmyslu v Mikulově prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie, zastoupen je četně průmysl potravinářský (vinařské závody). Na západním okraji města Mikulov je situována průmyslová zóna s dispozicí 12 ha. Přípustné využití je pro zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popřípadě zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Celkový příspěvek emisí ze zdrojů REZZO 1-3 nacházejícími se na území okresu Břeclav k celkové sumě emisí Jihomoravského kraje je minimální. Na celém území ORP Mikulov je překračován imisní limit pro ochranu lidského zdraví (O3) a imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace (přízemní ozon). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky.

2.3.2

Odpadové hospodářství

Nakládání s odpady Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Mikulov vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů:

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Produkce odpadů v ORP Mikulov v roce 2008 Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t) odpadu ODPADY Z GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU, TĚŽBY, ÚPRAVY A 168 1 DALŠÍHO ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A KAMENE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, 1058,3 2 MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBA DESEK, NÁBYTKU, 3 CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 4273 ZPRACOVÁNÍ ROPY, ČÍŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU A 33 5 PYROLYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ UHLÍ 6 ANORGANICKÉ A CHEMICKÉ PROCESY 3 7 ORGANICKÉ CHEMICKÉ PROCESY 10,6 VÝROBa, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, 8 TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 21,3 9 FOTOGRAFICKÝ PRŮMYSL 1,2 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 0,2 ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z 11 HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ 241 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ 12 POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 1359,6 13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV 333,9 ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ 14 MÉDIA 1,9 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK 15 NEURČENÉ 1867,1 16 ODPADY V TOMTO KATALOGU JINAK NEURČENÉ 116,5 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ 17 ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 32646,5 ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A / NEBO Z 18 VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO 9,4 ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A 19 ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD apod. 1223,7 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY 11219,6 PRODUKCE CELKEM 54577,9 Zdroj: ISOH

Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Druhou nejvýznamnější složkou je komunální odpad, který tvoří přibližně pětinu celkového množství vyprodukovaného odpadu. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého ORP 11,8 % (r.2008) a má dle sdělení odboru životního prostředí v Mikulově rostoucí charakter. Mezi separovaný odpad byly zahrnuty všechny složky komunálního odpadu až po kategorii 200201. Mezi separovaný odpad nebyl započítán odpad z tržišť, zemina a kameny, objemný odpad, uliční smetky apod. Míra separace je stejná jako na většině území ČR, ale je podstatně nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra separace komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. V rámci

PROJEKT, s.r.o.




ORP je zde několik společností, které mají souhlas k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů (Stavosur, spol. s.r.o. – ul. Česká, Mikulov, SH ŠROT spol. s.r.o. – ul. Jiráskova, Mikulov apod.). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek. (viz kapitolu 2.1) Nově byl v několik obcích ORP zaveden inteligentní systém nakládání s odpady (ISNO). Tento systém, provozovaný společností STKO, s.r.o. motivuje občany ke zvýšení podílu vytříděného komunálního odpadu a snížení složky odpadu netříděného. Sytém je v roce 2014 zaveden v Mikulově, Březí, Dobrém Poli, Drnholci, Jevišovce,Klentnici a Novosedlech.

2.3.3

Hluk

Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (silnice 1. třídy, železnice). Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strategické hlukové mapy silnic ani železnic, pořízené Ministerstvem zdravotnictví ČR, neobsahují hodnocení žádných tras na území ORP Mikulov. V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době (06-22hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB • a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo Pro účely aktualizace RURU 2014 byly zpracovatelem ÚAP s využitím dat Sčítání dopravy v roce 2010 vyčísleny hlukové zátěže u nejvíce zatížených silničních komunikací, a to jen v úsecích procházejících v kontaktu se zastavěnými územími obcí. Viz následující tabulky:

PROJEKT, s.r.o.




Mikulov: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

I/40 6-2205

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

T= O= M= S=

úsek od vyústění z I/52 po zaústění 0525 Stav r. 2010 831 2786 54 3653

návrh k r. 2020 1138 3928 46 5113

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 4754,75 - průměrná denní hodinová intenzita nd 297,17 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 22,75 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,5000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 3658 Hodinová intenzita (nOAd)= 228,598 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 1097 Hodinová intenzita (nNAd)= 68,574 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 20055514,32 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 24267172,32 y = 10log x -10,1 = 63,75 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 3,75 10 umocněno U/8,78 2,67 pro výšku H = 9m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 22,97 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 357,88 - průměrná noční hodinová intenzita nn 44,74 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 316,59 Hodinová intenzita (nOAn)= 39,574 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 41,29 Hodinová intenzita (nNAn)= 5,161 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - faktory (dle grafu) F1 = 1981501,454 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 2397616,76 y = 10log x -10,1 = 53,70 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 3,70 10 umocněno U/8,78 2,64 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 22,80 m

Silnice probíhá v místě křižovatky s 0525 v těsném kontaktu s rezidenční plochou. Vzdálenost od obytného domu je však dostatečných cca 33 m.

PROJEKT, s.r.o.





I/40 6-2200


T= O= M= S=

úsek od zaústění 0525 po vyústění 42124 Stav r. 2010 753 3997 26 4776

návrh k r. 2020 1032 5636 22 6689



Silnice probíhá v krátkém úseku v kontaktu s několika rodinnými domy. Vzdálenost domů od osy komunikace je cca 30 m. Jedná se o limitní situaci.

PROJEKT, s.r.o.





I/52 6-2194


T= O= M= S=

úsek od křižovatky s 414 a 421 po vyústění 40 Stav r. 2010 1612 6947 64 8623

návrh k r. 2020 2208 9795 54 12058



Silnice prochází západní částí města, včetně míst s obytnými domy - uliční fasády sousedící s komunikací. V tomto směru je hluková intenzita z dopravy nevyhovující.

PROJEKT, s.r.o.





I/52 6-2190


T= O= M= S=

úsek od vyústění 40 po státní hranice Stav r. 2010 1430 3600 24 5054

návrh k r. 2020 1959 5076 20 7056



V blízkém okolí této komunikace se nenachází rezidenční plochy.

PROJEKT, s.r.o.




Mikulov: Číslo silnice: Sčítací stanoviště:

II/0525 6-2191


T= O= M= S=

úsek od vyús. ze 421 v Mikulově po vyús. 0522 Stav r. 2010 431 3076 38 3545

návrh k r. 2020 560 4214 30 4805



Silnice procházející městem Mikulov (ulice Brněnská, 22.dubna, Komenského, Vídeňská, Valtická) v těsném kontaktu s přilehlou obytnou zástavbou. Zástavba je zatěžována hlukem z dopravy.

PROJEKT, s.r.o.




Mikulov: Číslo silnice: Sčítací stanoviště:

II/0525 6-2202


T= O= M= S=

úsek od vyús. 0522 po zaús. 0522 Stav r. 2010 505 3197 27 3729

návrh k r. 2020 657 4380 22 5058



Silnice procházející v těsném kontaktu s historickým středem města - ulice Brněnská, Kostelní nám., Česká, Koněvova. Silnice sousedí s obytnými domy – zástavba je zatěžována hlukem z dopravy.

PROJEKT, s.r.o.




Novosedly, Dobré Pole, Březí - jen úseky procházející zastavěným územím. Číslo silnice: Sčítací stanoviště:

II/414 6-4390


T= O= M= S=

úsek od zaús. 4144A od Novosedel po zaús. do 52 Stav r. 2010 463 2583 28 3074

návrh k r. 2020 602 3539 22 4163



Silnice procházející obcemi Dobré Pole, Novosedly a Březí - především v obci Březí středem obce a zatěžují tak obytnou zástavbu hlukem z dopravy.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Mikulov na Moravě

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Březí

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Dobré Pole

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Novosedly

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem je uvedeno v kapitole 3.3.4

2.3.4 •

• • •

Další hygienické závady území Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového rizika z geologického podloží a mapa radonového indexu) Některá území ve střední a východní části ORP se nachází v oblastech se středním a vysokým rizikem výskytu radonu z geologického podloží (Mikulov, Dolní, Horní Věstonice, Sedlec, Perná, Bavory, Milovice). Ve východní části ORP (Jevišovka, Drnholec, Novosedly, Brod nad Dyjí) je riziko spíše nízké. Nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV Vodní zdroj veřejných vodovodů neposkytuje nezávadnou pitnou vodu (Viz téma veřejná dopravní a technická infrastruktura) ekologické zátěže území - viz. kapitolu 2.1 (Staré zátěže a kontaminované plochy)

PROJEKT, s.r.o.




2.3.5

SWOT analýza HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území ORP Mikulov není zastoupen těžký Kvalitu ovzduší v obydlených oblastech místně a průmysl a technologie produkující významnější sezónně negativně ovlivňují emise z dopravy, množství emisí látek znečišťujících ovzduší. emise z vytápění domácností (nízký podíl domácností napojených na plyn v plynofikovaných obcích Drnholec, Klentnice, Novosedly) a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby. Vysoká míra plynofikace obcí. Ve střední a východní části území ORP se nachází oblasti s vysokým indexem radonového rizika z geologického podloží. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy sběru pro základní druhy odpadů. především v Mikulově (I/52 a II/525) a v Dobrém Poli a Březí (II/414). PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Vedení hlavních silničních tahů obchvaty města a obcí.

HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Překročení kapacity skládek. Riziko vzniku Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i černých skládek. bioplynových stanic. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací při jejich nevhodném návrhu. a účinných čistíren odpadních vod. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

PROJEKT, s.r.o.




2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 2.4.1

Ochrana přírody

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Národní park se v řešeném území nenachází. Velká část řešeného území však spadá do CHKO Pálava. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Ptačí oblasti jsou v řešeném území 3 – ptačí oblast Pálava a část ptačích oblastí Střední nádrž vodního díla Nové mlýny a Lednické rybníky. Z Evropsky významných lokalit jsou plošně významné (mimo ty, které se nachází již na území CHKO Pálava) EVL Skalky u Sedlece, Dunajovické kopce, Drnholecký luh a EVL Baštínský potok. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v CHKO, ptačí oblasti a EVL, a to v obcích Novosedly, Dobré Pole a Nový Přerov. Potřebné digitální vrstvy z ÚAP: • • • • • • •

Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č. 25) Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ( jev č. 27) Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č. 28) Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č. 29) Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č. 31) NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita (jev č. 34) NATURA 2000 – Ptačí oblast (jev č. 35)

PROJEKT, s.r.o.




Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

273,24 16,8 4,1 41,9 21,9 185,4

5,4

419 184,0

234,63

24

762,8 3671,4 410,38 1,9 1,7 680,85 638,68 756,17 7613,6

177 620

88,7 357,45

9,1

273,2 504,3 16,8 1123,8 4,1 1308,1 47,3 699,6 21,9 1784,5 604,4 880,1 184,0 3515,8 258,6 781,3 0,0 1261,2 762,8 762,8 3671,4 4533,7 410,4 648,5 1,9 1677,0 1,7 612,1 680,9 1305,7 638,7 930,6 1021,9 2082,8 8600,1 24411,8

Podíl plochy chr. území (%)

Rozloha ORP (ha)

Chráněná území celkem

Maloplošná ZCHÚ (vně CHKO, PO a EVL)

EVL (vně CHKO a ptačí obl.)

Ptačí oblasti (vně CHKO)

Obec

CHKO

Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Mikulov (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území (2008)

54,2 1,5 0,3 6,8 1,2 68,7 5,2 33,1 0,0 100,0 81,0 63,3 0,1 0,3 52,1 68,6 49,1 35,2

Třetinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území – CHKO a ptačí oblast Pálava, zasahují ptačí oblasti Lednické rybníky a Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, vyskytují se jedinečné Evropsky významné lokality – Milovický les, Děvín, Drnholecký luh, Dunajovické kopce a Skalky u Sedlece. V rámci rozdělení ORP Mikulov na jednotlivé obce se logicky projevují disproporce mezi jednotlivými obcemi. Zcela unikátní je obec Klentnice, která leží celá v CHKO Pálava. CHKO Pálava pokrývá také značnou část obcí - Mikulov (80 %), Dolní Věstonice (70 %), Perná (70 %) a Milovice (60 %). Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Bavory, Pavlov a Sedlec (50 %).Také Horní Věstonice se svým třetinovým pokrytím chráněnými plochami překračují celorepublikový průměr. Naproti tomu existuje 8 obcí, kde se chráněná území téměř nebo vůbec nevyskytují – Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Jevišovka, Novosedly a Nový Přerov. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chráněná území přírody ORP Mikulov

2.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme území do tří skupin: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků

PROJEKT, s.r.o.




Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tab : Klasifikace území na základě hodnoty KES KES OBEC Bavory 0,45 Brod nad Dyjí 1,24 Březí 0,30 Dobré Pole 0,41 Dolní Dunajovice 0,80 Dolní Věstonice 3,74 Drnholec 0,40 Horní Věstonice 0,49 Jevišovka 0,32 Klentnice 0,92 Mikulov 0,84 Milovice 0,85 Novosedly 0,58 Nový Přerov 0,49 Pavlov 2,27 Perná 0,73 Sedlec 0,65

Krajinný typ A - málo stabilní B - mírně stabilní A - nestabilní A - málo stabilní A - málo stabilní C - stabilní A - málo stabilní A - málo stabilní A - nestabilní B - mírně stabilní A - málo stabilní A - málo stabilní A - málo stabilní A - málo stabilní B - mírně stabilní A - málo stabilní A - málo stabilní

Zdroj: KES převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2012

V rámci ORP Mikulov se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 14 ze 17 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Nízký je i celkový KES v ORP Mikulov, který má hodnotu 0,70. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný.

PROJEKT, s.r.o.




2.4.3

SWOT analýza OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou – téměř třetina ORP Mikulov leží v systému zvláště chráněných území (hlavně v CHKO Pálava).

SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je ORP Mikulov pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP, velký podíl zornění mají i obce ležící v chráněných přírodních oblastech).

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY rozšíření systému ÚSES v oblastech s nízkou Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského prostupností krajiny a nízkým stupněm ekologické hospodaření stability krajiny Snížení podílu orné půdy, zejména v obcích Bavory, Březí, Drnholec, Jevišovka a Sedlec (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

PROJEKT, s.r.o.




2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Mikulovska, se rovněž významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Zemědělství obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2012 plochu 15 668 ha zemědělské půdy ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 11 348 ha, což se příliš neodlišuje od republikového průměru. Vzhledem k charakteru území představuje významnou část zemědělské výroby vinohradnictví a vinařství. Vinice zaujímají s rozlohou 3 424 ha podstatnou část zemědělské půdy a představují i významný krajinotvorný prvek, který dotváří místní krajinu. Naopak minimální význam z hlediska rozlohy a významu pro zemědělskou výrobu mají trvalé travní porosty, které zaujímají jen 455 ha. Význam TTP je spíše v ekologické funkci zejména v CHKO Pálava.

Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2012 Celková Orná Název obce Vinice výměra půda Bavory 500,4 267,0 98,5 Brod nad Dyjí 1120,6 364,0 266,5 Březí 1308,7 845,1 131,1 Dobré Pole 697,1 434,1 112,4 Dolní Dunajovice 1787,4 848,8 455,2 Dolní Věstonice 881,6 93,3 75,4 Drnholec 3518,7 2184,3 138,8 Horní Věstonice 780,6 415,5 171,6 Jevišovka 1264,7 812,1 121,0 Klentnice 769,3 269,0 87,4 Mikulov 4531,8 1697,6 493,0 Milovice 651,3 243,6 99,9 Novosedly 1673,8 872,3 414,1 Nový Přerov 614,5 351,5 123,1 Pavlov 1302,9 271,0 135,4 Perná 933,0 350,0 287,5 Sedlec 2078,2 1029,2 213,3 Celkem 24415 11348 3424

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda

11,0 8,3 19,7 11,1

1,9 4,4 -

7,7 21,2 15,4 44,9

386,2 660,0 1015,7 602,5

33,9

3,9

48,8

1390,5

13,7 18,4

0,6 12,1

3,4 94,2

186,4 2447,8

13,6 13,2 14,1 65,8 11,7 11,1 10,2 8,2 14,8 15,3 294

13,5 29,7 2,5 24,1 0,8 1,7 7,7 34,5 8,6 146

21,7 23,4 20,6 41,6 7,1 5,8 4,8 38,4 36,9 19,0 455

635,9 999,4 393,6 2322,0 363,1 1304,9 489,5 460,7 723,7 1285,5 15668

Zdroj: ČSÚ 2014

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin. Významnou oblastí zemědělského hospodaření je vinařství, ovocnářství a pěstování zeleniny. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Plocha orné půdy (ha) je nově sledovaný jev A213 v Jihomoravském kraji.

PROJEKT, s.r.o.




ÚAP 2008 Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

348 415 852 434 960 100 2 361 503 799 332 1 970 244 942 370 278 444 1 070 12 422

akt. 2010 k 31.12.2009 271 365 850 434 857 94 2190 416 799 332 1716 244 892 370 273 444 1030 11 577

přírůstek akt. 2014 % k 31.12.2012 -22 267 -12 364 0 845,1 0 434,1 -11 848,8 -6 93,3 -7 2184,3 -17 415,5 0 812,1 0 269 -13 1697,6 0 243,6 -5 872,3 0 351,5 -2 271 0 350 -4 1029,2 -7 11348

přírůstek % -1 0 -1 0 -1 -1 0 0 2 -19 -1 0 -2 -5 -1 -21 0 -2

Plocha zemědělské půdy (ha) je nově sledovaný jev A214 v Jihomoravském kraji.

Obec

ÚAP 2008


PROJEKT, s.r.o.

415 734 1 016 603 1 421 206 2 655 668 1 000 415 2 509 364 1 350 490 461 730 1 301 16 338

akt. 2010 k 31.12.2009 412 661 1 016 603 1 393 187 2 450 636 1 000 415 2 334 364 1 304 490 461 729 1 286 15 741


přírůstek % -1 -10 0 0 -2 -9 -8 -5 0 0 -7 0 -3 0 0 0 -1 -4

akt. 2014 k 31.12.2012 386,2 660 1015,7 602,5 1390,5 186,4 2447,8 635,9 999,4 393,6 2322 363,1 1304,9 489,5 460,7 723,7 1285,5 15668

přírůstek % -6 0 0 0 0 0 0 0 0 -5 -1 0 0 0 0 -1 0 0



Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Obr.: Ochrana zemědělského půdního fondu - I.(tmavší) a II. třída ochrany (světlejší)

PROJEKT, s.r.o.




2.5.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Celková lesnatost zájmového Mikulovska je poměrně malá - 14,0 %. Rozložení lesů je v ORP Mikulov nerovnoměrné, zatímco ve východní části území je lesnatost relativně vysoká (Milovická pahorkatina). V západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Hodnotné listnaté lesy tvořené teplomilnými doubravami jsou na svazích Pálavy a Milovického lesa, zbytky lužního lesa v okolí Drnholce. Na území ostatních obcí lze nalézt převážně akátové lesíky a větrolamy z topolů. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-moravské nivy. Lesní porosty v mikroregionu Mikulovsko lze rozdělit, podle charakteru, do čtyř skupin: a) listnaté porosty v pahorkatinách (Milovická pahorkatina) b) akátové porosty (Březí, Dobré Pole) c) větrolamy (Březí, Dobré Pole, Jevišovka) d) lužní lesy v říčních nivách (Dyje)

Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • lesy hospodářské • lesy ochranné • lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. V rámci lesů ochranných se v ORP Mikulov vyskytují subkategorie: 21a – jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) V rámci lesů zvláštního určení se vyskytují následující subkategorie: 31c – lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 32a – lesy prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 32e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 32g – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích

Tab.: Lesnatost a zastoupení jednotlivých kategorií v obcích v rámci ORP Mikulov (dle ČSÚ) Celková Lesy Lesy Lesnatost ** Lesy ochranné Název obce výměra lesa hospodářské zvláštního (%) *(ha) ** (ha) *(ha) určení * (ha) Bavory 8,5 2,0 30,0 6,0 7,6 Brod nad 22,3 122,7 Dyjí 149,7 13,4 Březí 98,1 10,2 3,7 122,2 9,3 Dobré Pole 21,9 6,5 0,1 30,7 4,4

PROJEKT, s.r.o.




Název obce

Celková výměra lesa ** (ha)

Lesnatost ** (%)

28,4

1,6

7,6 554,0

0,9 15,7

7,0 92,9 243,8 1316,7 68,4 154,1 45,7 182,7 15,5 366,4

0,9 7,3 31,7 29,1 10,5 9,2 7,4 14,0 1,7 17,6

Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

Lesy hospodářské *(ha)

Lesy zvláštního určení * (ha)

Lesy ochranné *(ha)

0,2

12,2

0,02

8,8

0,0

201,0

292,4

1,1

3,7

28,8 9,3 30,8 49,1 126,8 39,4 6,5 0,2 63,2

63,8 195,4 1248 19,2 10,2 0 20,9 8,2 301,8

32,8 34,4 6,4 7,1 171,5 0,3 258,35

Zdroj: AR projekt, ČSÚ Pozn: Vzhledem k tomu, že se jednotlivé kategorie v rámci LO a LZU vzájemně překrývají, nelze se z těchto údajů dopočítat celkové výměry lesa, proto byl tento údaj pořízen z databáze ČSÚ. *: Data z r. 2008 **: Data dle ČSÚ 2012

Tab.: Lesnatost celého ORP Mikulov Celková Název výměra lesa Lesnatost**(%) ** (ha) 3416 14,0 ORP Mikulov

Lesy hospodářské *(ha) 815,2

Lesy zvláštního určení * (ha) 2226,3

Lesy ochranné *(ha) 258,4

Zdroj: AR projekt, ČSÚ 2008 a ČSÚ 2012 *: Data z r. 2008 **: Data dle ČSÚ 2012

Nejvyšší podíl lesů je v kategorii lesů zvláštního určení (Mikulov, Drnholec a Klentnice). Z dostupných materiálů bylo zjištěno, že se jedná především o subkategorii - lesy v uznaných oborách a bažantnicích. V těchto lesích s oborním chovem zvěře se projevují negativní změny lesa a životního prostředí, vznikají vysoké škody okusem a vytloukáním. Velkou část tvoří také subkategorie lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací a lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, největší podíl je v obci Mikulov, Klentnice a Pavlov. Poznámka Při analýze dat lesních ploch, zejména pak kategorií lesa, byl zjištěn značný nesoulad mezi daty (v některých obcích) vedenými ÚHÚL, Městským úřadem Mikulov, odborem životního prostředí a ČSÚ. Největším problémem bylo dohledat plochu lesů hospodářských, neboť některé kategorie LO a LZU se mohou překrývat, takže ji nelze odečíst od celkové výměry lesa.

PROJEKT, s.r.o.




2.5.3

SWOT analýza ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A P O Z E M K Y U R Č E N É K P L N Ě N Í F U N KC Í L E S A

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Významné zastoupení speciálních kultur (vinice, Zemědělské půdy ohrožené vodní a větrnou erozí. sady). Dobré klimatické podmínky pro hospodaření Nízký a dále se snižující podíl trvalých travních v zemědělství. porostů v krajině, velmi nízký podíl lesů a TTP současně v obcích Dolní Dunajovice, Dolní a Horní Věstonice a Perná. Vysoká úroveň hospodaření v lesích ve východní části mikroregionu, zvláště pak v lesích hospodářských. Vysoký podíl lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Vysoká kvalita zemědělské půdy. Velké množství zemědělské půdy. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ekologizace zemědělství zejména v chráněných Úbytek zemědělské půdy, zejména půd s nejvyšší územích. kategorií ochrany. Využití zemědělských ploch s nízkou produkční schopností k zatravnění či zalesnění, fragmentace zemědělské krajiny

PROJEKT, s.r.o.




2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Mikulov byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky 2007-2016), Politika územního rozvoje ČR 2008 , Sčítání dopravy 2010, Usnesení vlády ČR č. 713/2010 Sb., o změně usnesení vlády č. 735/2008 Sb., k přípravě a výstavbě kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice – státní hranice s Rakouskem, o Územně analytické podklady Jihomoravského kraje (aktualizace 2013), územní studie, oborové (rezortní) podklady, například: • Dopravní sektorová strategie, 2. fáze (MD ČR, 2013) • Vyhledávací studie „Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (– Drasenhofen) (HBH Projekt, 2000) • Hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. – EIA (Ing. Šikula, HBH Projekt, 2003) + Stanovisko MŽP k posouzení vlivů provedení záměru na ŽP (2005) • Komparativní studie R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR/Rakousko a R55 Břeclav (D2) hranice ČR/Rakousko (DHV ČR, 2008) • Rychlostní silnice R52 – stavba 5204 Ivaň – Perná (HBH Projekt) • Rychlostní silnice R52 – stavba 5205 Perná – státní hranice ČR/Rakousko (SUDOP Praha) Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Mikulov jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Mikulov. Na území ORP Mikulov se v současnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní silnice. Územím však prochází významný evropský dopravní tah E 461 Svitavy – Brno – Mikulov – Vídeň (Rakousko), hraniční přechod Mikulov/Drasenhofen, tah je veden po silnicích I/43, R43, R52, I/52. Nadále zůstává výhledovým záměrem protažení rychlostního tahu v úseku Pohořelice – státní hranice ve formě 4 - pruhové, směrově rozdělené komunikace. Silnice I. třídy Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Mikulov. Jedná se o silnice I/52 Brno – Pohořelice – Mikulov – státní hranice, a na ni navazující I/40 Mikulov – Břeclav. Silnice II. a III. třídy Dále se na území ORP Mikulov nacházejí následující silnice II. třídy: II/414 Lechovice –Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov, II / 420 Nikolčice – Hustopeče – Perná, II / 421 Terezín - Velké Pavlovice – Mikulov, III / 0522 – III/0525, III/42117, III/42119, III/42120, III/42124, III/39615 (které jsou součástí ostatní silniční sítě).

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Silniční síť

Zdroj: Portál veřejné správy ČŘ - Geoportál, 2010

Intenzita dopravy Tab.: Intenzita dopravy na vybraných dopravně zatížených silničních úsecích na území ORP Mikulov Č.

Úsek

T

O

M

S

40

6-2205

831

2768

54

40

6-2200

753

3997

26

40

6-2210

615

2633

33

3281

vyús. 42124

zaús. 422 od Lednice

52

6-2179

1852

6687

79

8618

x se 39614 a 41621

zaús. 420

52

6-2180

1534

7079

59

8672

zaús. 420

x se 414 a 421

52

6-2194

1612

6947

64

8623

x se 414 a 421

vyús. 40

52 0525 0525 0525 0525 414

6-2190 6-2191 6-2202 6-2193 6-2201 6-4390

1430 431 505 342 342 463

3600 3076 3197 2763 2763 2583

24 38 27 21 21 28

5054 3545 3729 3126 3126 3074

vyús. 40 vyús. ze 421 v Mikulově vyús. 0522 zaús. 0522 Mikulov - k.z. zaús. 4144A od Novosedel

414 414

6-4400 6-4406

418 455

2786 1673

27 26

3294 2154

414 420 420 42119 42124

6-4407 6-4410 6-4427 6-5740 6-5750

398 317 240 69 159

1535 2039 1767 171 1635

14 39 53 6 14

1947 2395 2060 246 1808

zaús. 4154 v Drnholci hr.okr. ZN - BV zaús. 39615 od Brodu nad Dyjí zaús. 42117 od Milovic vyús. 4205 do Popic vyús. ze 42124 vyús. ze 40

st. hranice ČR - Rakousko vyús. 0522 zaús. 0522 Mikulov - k.z. zaús. do 40 zaús. do 52 zaús. 39615 od Brodu nad Dyjí zaús. 4154 v Drnholci

PROJEKT, s.r.o.

Začátek úseku

Konec úseku

3653

vyús. ze 52

zaús. 0525

4776

zaús. 0525

vyús. 42124


zaús. 4144 A od Novosedel zaús. do 52 zaús. 42117 od Milovic zaús. do 42117 v Bulharech vyús. 42119 do Bulhar



39615 42117

6-6710 6-6740

180 143

567 603

11 18

758 764

42117 421 421 421 421

6-6747 6-6750 6-6751 6-6752 6-7356

161 171 387 419 270

927 808 2445 3047 1829

17 6 36 46 20

1105 985 2868 3512 2119

vyús. ze 39614 zaús. do 414 zaús. 42119 v obci Bulhary zaús. do 421 v Milovicích zaús. do 420 v Dol. vyús. ze 421 v Milovicích Věstonicích zaús. 42117 od Bulhar Mikulov - z.z. Mikulov - z.z. vyús. 0525 = Mikulov - k.z. vyús. 0525 = Mikulov - k.z. zaús. do 52 zaús. 42115 od Rakvic zaús. 42117 od Bulhar

Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod)

Zdroj. Sčítání dopravy 2010

Rozvoj silniční sítě na území ORP Mikulov: Dálniční spojení s Vídní V rámci „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (pro období 2014 až 2017, z roku 2013) byla jako priorita 4 (Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje), týkající se silniční sítě na území ORP Mikulov, vymezena v oblasti dopravy: část 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 bylo vymezeno Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a páteřních cyklostezek, mimo jiné „Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice – Mikulov st. hr.“

PROJEKT, s.r.o.




a Opatření 3.3.: Zlepšení napojení Brna na globální centra, mimo jiné „Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, Vídně“ Na základě výše uvedených podkladů byl do ÚAP Mikulov 2014 zapracován koridor územní rezervy pro dopravní stavbu. Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako „varianta R55“) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR 2008. Avšak až do výsledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Obr.: Česká republika ve vazbě na transevropskou síť TEN,multimodální koridory

Zdroj: ŘSD, Prezentace R-52, Ing. Pavel Kremitovský, únor 2010 (dostupné z: www.r52.cz/wpcontent/uploads/Prezentace%20R52_na%20web.ppt)

PROJEKT, s.r.o.




Usnesení Vlády ČR ze dne 6.10.2010 č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55)

V rámci modernizace sítě silnic I. třídy je plánována i modernizace: silnice I / 40 v trase Mikulov – Valtice – Břeclav, která se má prakticky v celé své délce trasově upravit a rozšířit. Rekonstruovaná trasa je rozdělena na tři úseky a zahrnuje též obchvat obce Sedlec. Navrhovaná úprava začíná na meziúrovňové křižovatce Mikulov, jih (I/52 x I / 40) úsekem Mikulov – Sedlec. V úseku Mikulov – křižovatka se silnicí III / 42124 se jedná o rozšíření stávající silnice (šířka koridoru bude 110 m). Uvedené záměry ale nejsou obsaženy v PÚR ČR 2008, ani v záměrech ŘSD ČR. Doporučené úpravy silnic II. třídy: Silnice II/414 Lechovice – Hrušovany nad Jevišovkou – Novosedly – Mikulov prochází na území okresu Břeclav přes obce Drnholec, Novosedly a Březí. Dopravní závady na silnici II/414 má odstranit nová trasa Drnholec – Novosedly (v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje JM kraje koridor územní rezervy) a přeložka v úseku Novosedly – Březí – Mikulov (v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje JM kraje koridor územní rezervy), kde bude napojena prostřednictvím MÚK Mikulov sever na rychlostní silnici R 52. V úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov bude silnice II/414 budována v kategorii S 9,5/80. Silnice II / 395 – úsek od Pasohlávek (III / 39614) ke křižovatce se silnicí II / 420 u obce Perná. Silnice II / 420 Nikolčice – Hustopeče – Strachotín – Dolní Věstonice – Perná bude pokračovat ke křižovatce se silnicí I / 40 v Mikulově jako doprovodná komunikace silnice 52 v řešení přes Nové Mlýny. Jako další akce je označena varianta souběh, ve které je doprovodná komunikace v úseku Perná – Bavory (III / 0521 ) vedena v těsné blízkosti, vpravo od rychlostní silnice R 52. Na křižovatce R 52 x III/0521 přechází doprovodná komunikace na levou stranu a po trase stávající silnice I/52 pokračuje až do Mikulova, kde se napojuje na silnici I / 40. V rámci územního plánování je třeba zajistit plochy nezbytné pro akce zaměřené na zkvalitnění silniční sítě.

Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Délka silniční sítě, využívané pro hromadnou přepravu osob autobusovou dopravou na hodnoceném území činí zhruba 130 km, což znamená hustotu 0,53 km / km2, což je hodnota nižší než je průměr. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této příhraniční oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Mikulov (i v rámci bývalého VÚC Břeclavsko). Její hlavní předností je velká variabilita tras linek včetně možnosti umístění zastávek prakticky kdekoliv v kompaktní zástavbě, případně přímo u zdrojů a cílů dopravy. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním kapacitní dopravní cesty R 52 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů.

PROJEKT, s.r.o.




Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. V rámci územního plánování je žádoucí vymezit polní cesty, jež by bylo účelné obnovit, případně trasy pro vytvoření nových tak, aby došlo k větší prostupnosti některých území pro zlepšení pohybu stávajícího obyvatelstva i rozvoj turistických tras. Vedlejším účinkem by byla žádaná ekologická diverzifikace krajiny. Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Mikulov a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Drnholec, Dolní Věstonice, Pavlov, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a parkovacích ploch. Tato dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu včetně přeshraničního. Úkolem pro územní plánování je dále vymezit, v rámci územních plánů jednotlivých obcí, vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže.

Hraniční přechody Na správním území ORP Mikulov se nachází silniční hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen, jeden ze tří největších hraničních přechodů Jihomoravského kraje.

Železniční doprava Pro osobní a spěšné vlaky je na území ORP Mikulov provoz zajišťován celostátní dráhou na úseku 246 Břeclav – Mikulov - Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo, kde je provozována i nákladní přeprava. jedná se o jednokolejnou trať, s jejíž modernizací se v budoucnu nepočítá. Poloha trati v rámci území ORP Mikulov je znázorněna v následujícím obrázku. Obr.: Železniční síť

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 (neplatná - pozn. zpracovatele)

Na území ORP se nenachází žádný další typ železniční dráhy a ani v budoucnosti se neuvažuje s jejím rozvojem v daném území. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající

PROJEKT, s.r.o.




z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Tabulka č. 2.6.1: Přehled železničních stanic a zastávek na území ORP Mikulov Název obce Zastavující Číslo Počet Stanice nebo zastávka Traťové městské vlaky druh - název obce obyv. úseky části o Os R N 4 022 Jevišovka 554 zastávka - Jevišovka 246 o - - -

Dostupnost centra obce

4 040

Novosedly

1 145

stanice - Novosedly

246

- Os

- N

nevyhovuje

4 012

Dobré Pole

157

zastávka - Dobré Pole

246

o

-

- -

vyhovuje

4 008

Březí

1 539

zastávka - Březí

246

- Os

- -

nevyhovuje

4 033

Mikulov

7 683

stanice - Mikulov na Moravě

246

- Os

- N

vyhovuje

4 052

Sedlec

806

zastávka - Sedlec u Mikulova

246

- Os

- -

vyhovuje

vyhovuje

Zdroj: Územní plán VÚC Břeclavska (zrušen - pozn. zpracovatele)

Jako nevyhovující z hlediska dostupnosti jsou hodnoceny zastávky / stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1–2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). Délka železniční tratě č. 246 na území ORP Mikulov činí cca 25 km, což znamená, že hustota železniční sítě činí 0,102 km / km2. Počet spojů v pracovních dnech je v obou směrech vysoký (14 krát denně), což zajišťuje velmi dobré propojení ORP Mikulov s okresním městem (Břeclav), vzdáleném zhruba 25 km. V neděli (9 krát denně). Další rozvoj železniční sítě na území ORP Mikulov se již nepředpokládá, výhledově by mohla přicházet v úvahu modernizace (elektrizace) trati, případně její zdvoukolejnění.

Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. V katastru obce Drnholec se nachází malé zemědělské letiště.

2.6.2

Technická infrastruktura

Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj správního obvodu Mikulov. V zájmu ORP Mikulov v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně

PROJEKT, s.r.o.




vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006-2016 se z krajské pozice řízení zabývá technickou infrastrukturou prioritní oblast č. 5 Infrastruktura s prioritním okruhem B Technická infrastruktura s globálním cílem prioritního okruhu „dosažení vysokého stupně napojení na kanalizační soustavy a ČOV a zásobení obyvatelstva kvalitní pitnou vodou“. Specifickým cílem v oblasti technické infrastruktury je: „zabezpečení dostatečného objemu kvalitní pitné vody z povrchových a z podzemních zdrojů a její dodávky technicky dokonalými veřejnými vodovody. Zajištění důsledné ochrany vodních zdrojů v nezbytném rozsahu a čistoty povrchových vod především napojením sídel na kanalizační soustavy a ČOV“. Zvýšené nároky na území správního obvodu Mikulov klade a nadále bude klást především snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb správního obvodu, zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a řešení lokálních problémů v hospodaření a nakládání s odpady. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn nejen zvýšenou péčí o stávající stav a rozvoj nových energetických sítí, ale i komplexním řešením napojení na energetické sítě v prostoru celého kraje a zabezpečením jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením. Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Mikulov byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky 2007-2016), Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov, Územní plány jednotlivých obcí připadajícího do správního obvodu Mikulov, Mikulov – Územní plán sídelního útvaru.

Vodohospodářská infrastruktura Správní obvod Mikulov má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. V nedávné době byla v rámci projektu Břeclavsko – rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury rekonstruována a intenzifikována úpravna vody v Lednici, zkapacitněna čerpací technologie na dvou prameništích a vystavěny dva nové vodojemy pro upravenou vodu. Došlo k napojení SV Novosedly a SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblastí, kde byly zdroje vody závadné. Vyrobená pitná voda je dle potřeby čerpána směrem na Mikulov anebo směrem do vodojemu Lednice. Distribuce vody ve skupinovém vodovodu Mikulov – Lednice – Novosedly je řízena prostřednictvím vodárenského dispečinku do kterého jsou již zahrnuty i zprovozněné nové objekty této stavby. K tomu, aby bylo možno obce Březí, Dobré Pole, Novosedly, Nový Přerov, Jevišovku a Drnholec zásobovat kvalitní pitnou vodou z úpravny vody Lednice, byly vybudovány nové čerpací stanice Mušlov a Novosedly, vodojem Březí, výtlačné a zásobovací potrubí. Celkem bylo vybudováno 13 346 m nových vodovodních řadů. Čerpací stanice Mušlov zajišťuje čerpání vody do Mikulova a novým zásobovacím potrubím do vodojemu Březí. Nový vodojem Březí má nyní objem 2 x 300 m3. Na vodojemu Březí se kontroluje obsah chlóru ve vodě a v případě potřeby se provádí dochlorování plynným chlórem. Z

PROJEKT, s.r.o.




vodojemu Březí jsou nyní gravitačně zásobovány obce Březí, Dobré Pole a čerpací stanice Novosedly. Čerpací stanice Novosedly zajišťuje čerpání vody do vodojemu Novosedly, z kterého jsou zásobovány obce Novosedly, Drnholec, Jevišovka a Nový Přerov.

Systém zásobování pitnou vodou na území ORP Mikulov (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací) Skupinový vodovod Mikulov tvoří systém v zásobování pitnou vodou pro celkem 10 měst, obcí, nebo jejich administrativních částí, v rámci ORP Mikulov jde o: Milovice, Mikulov, Pavlov, Sedlec Zdrojem skupinového vodovodu je pět samostatných jímacích území, z toho 4 na území ORP Mik: • JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. • JÚ Mikulov - Gravitace - jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s, z kterých je voda gravitačně přiváděna do VDJ Mikulov - Gravitace 100 m3 (287,4/284,9). • JÚ Milovice - (místní zdroj v Pavlově - jímací zářez je z hlediska bilančního naprosto bezvýznamný). Toto JÚ je tvořeno 4 vrtanými studnami, z kterých byla voda ponornými čerpadly dopravovaná do akumulační nádrže 100 m3 (172,0/169,0) a odtud dále pomocí čerpací stanice jednak do Milovic, jednak do Pavlova. Do akumulační nádrže 100 m3 (172,0/169,0) je již voda přivedena samostatným řadem z VDJ Lednice 2 x 650 m3 (222,0/217,5) Vydatnost JÚ byla vyhodnocena na 7,4 l/s a vykazuje stále klesající trend. Jímaná voda neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000 a v dnešní době je mimo provoz. • JÚ Sedlec – Hranice - jímací zářez o vydatnosti 0,90 l/s, z kterého je voda přiváděna do akumulace 130 m3 a odtud čerpána výtlačným řadem do VDJ Sedlec 2 x 200 m3 (258,9/256,5). Skupinový vodovod Dolní Dunajovice tvoří systém v zásobování pitnou vodou pro celkem 8 obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Dunajovice. Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Perná Zdrojem skupinového vodovodu jsou tato jímací území: • JÚ Brod n. Dyjí – o vydatnosti cca 30,0 l/s, tvoří soustava vrtaných studní, z kterých je voda čerpána výtlačnými řady do rozdělovací šachty v areálu čerpací stanice. Z rozdělovací šachty odtéká voda do sběrné studny resp. propojovacími potrubími do 3 stávajících vsakovacích vrtů. Ze sběrné studny je voda pomocí čerpací stanice dopravována výtlačným řadem DN 150 jednak do vodojemu Brod nad Dyjí 2 x 100 m3 (231,9/228,9) a jednak do řídícího vodojemu Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4) a odtud dále do jednotlivých spotřebišť. Vzhledem k nevyhovující kvalitě vody (zvýšené obsahy železa, manganu) byla vybudována úpravárenská jednotka v horninovém prostředí (FER-MAN Technology). I přes všechna opatření má jímaná voda zhoršující kvalitu a již dnes je na hranici požadavků vyhlášky 376/2000. • JÚ Klentice je místní zdroj, který tvoří pramenní jímka. Z pramenní jímky je voda gravitačně přiváděna do akumulace 50 m3 s čerpací stanicí a odtud dále dopravována do vodovodního systému obce Klentnice. Skupinový vodovod Novosedly tvoří systém v zásobování pitnou vodou pro celkem 5 obcí: Dobré Pole, Drnholec, Jevišovka, Novosedly, Nový Přerov Zdrojem skupinového vodovodu jsou tato jímací území: • JÚ Drnholec - o vydatnosti cca 5,0 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu výtlačným resp. zásobovacím řadem do VDJ Drnholec 2 x 150 m3 (251,0/248,5)

PROJEKT, s.r.o.




• •

JÚ Novosedly - o vydatnosti cca 6,2 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu výtlačným řadem DN 150 do řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6). JÚ Nový Přerov - o vydatnosti cca 10,0 l/s - tvoří rovněž vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu také do řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6).

Seznam vodních zdrojů s nekvalitní vodou: • Novosedly - vrt.st. • Nový Přerov - vrt.st Vodovodní síť v městě Mikulově je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace je tvořena: pro I. tlakové pásmo vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8 / 269,4) + 1000 m3 (275,8 / 270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1 / 265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4 / 284,9) a pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8 / 335,3). Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3.

Kanalizace a čištění odpadních vod Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s vyústěním na ČOV se na území ORP Mikulov výrazně zvýšil. V roce 2006 bylo evidováno 49% takto napojených obyvatel v celkem pěti obcích (Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Jevišovka a Mikulov) ze 17ti. Od té doby bylo vybudováno několik nových čistíren odpadních vod a nově byly napojeny obce Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Perná a Sedlec. Současně byla zrekonstruována a intenzifikována také ČOV Mikulov. Nároky na územní plánování si v kraji klade především nutnost dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnost rekonstrukce či výstavby čistíren odpadních vod. Plánuje se výstavba ČOV pro Brod nad Dyjí pro 600 EO (termín realizace není jasný) a výhledově i pro zbývající Bavory, Březí, Klentnici a společná ČOV pro Horní a Dolní Věstonice.

Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO Mikulov ORP-Mikulov

Dobré Pole

Objekty ČOV Odpadní vody z obce jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací pro 500 EO. Čistírna odpadních vod je situována na západním okraji obce, recipientem je nádrž ve Slanisku.

Dolní Dunajovice

Odpadní vody jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 2400 EO, recipientem je Dunajovický potok.

Mikulov

V obci je vybudována mechanicko-biologická ČOV s kapacitou 2020 EO. V obci je vybudována mechanicko-biologická ČOV s kapacitou 500 EO, recipientem je odstavené koryto řeky Jevišovky. Podle PRVK JMK je na rok 2011 plánována její rekonstrukce. Odpadní vody z města jsou odváděny k likvidaci na rekonstruovanou městskou čistírnu odpadních vod o kapacitě 24 850 EO, která je situována v jihozápadní části města. Provozovatelem ČOV je VaK Břeclav. Technologie je uzpůsobena pro příjem a zpracování dovážených odpadních vod ze septiků, čistírenských kalů a z okolních menších ČOV a vytěžených sedimentů z čištění stok.

Milovice

napojena na ČOV Pavlov, 500EO

Drnholec

Jevišovka

PROJEKT, s.r.o.




Novosedly

1913 EO, z toho 350 pro Nový Přerov

Nový Přerov

Napojen na ČOV Novosedly, 350 EO

Pavlov

ČOV pro 1650 EO, z toho 500 pro Milovice

Perná

ČOV pro 1000 EO

Sedlec

Vlastní ČOV

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje, MěÚ Mikulov, vlastní úpravy

Míra obsluhy obyvatel ČOV je nově sledovaným jevem v Jihomoravském kraji (A 212).


počet obyvatel 403 503 1562 433 1721 322 1705 446 624 538 7416 412 1151 332 573 762 857

kapacita ČOV (EO) 0 0 0 500 2400 0 2020 0 500 0 24850 500 1563 350 1150 1000 1000

Míra obsluhy obyvatel (%) 0 0 0 115 139 0 118 0 80 0 335 121 136 105 201 131 117

19 760

35833

181

POZOR: nenačla jsem aktuální kapacity čov, jsou převzaté Poznámka zpracovatele: Míra obsluhy obyvatel ČOV byla počítána jako podíl návrhové kapacity ČOV (pro danou obec) v ekvivalentních obyvatelích k počtu obyvatel obce. V územích, kde jsou na danou ČOV odváděny např. i splašky ze zemědělské výroby, je výsledek výpočtu nerelevantní.

Hospodaření s odpady Viz. kapitolu 2.3.2

Zásobování plynem Většina obyvatel správního obvodu Mikulov (65,07 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. V současné době však dochází ke zpomalování dalšího rozvoje plynofikace obcí z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů v terénně náročnějších oblastech, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu ve srovnání s cenami uhlí. Celkově je na území správního obvodu plynofikováno 16 obcí ze 17. To znamená všechny obce ležící ve správním obvodě mimo obec Bavory. Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Perná (84,64 %), Březí (86,41 %), Horní Věstonice (87,92 %) a Dolní Dunajovice (88,84 %). Na opačném pólu stojí správní obvody s méně jak 30 % obyvatel

PROJEKT, s.r.o.




zásobovaných plynem (Bavory 0 %, Dobré Pole 25,43 %, Dolní Věstonice 25,96 % a Jevišovka 26,9 %). Obec Bavory plynofikaci neplánuje, z důvodu zajištění vytápění v obci elektrickou energií. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších částí obcí, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Tab.: Počet a podíl domů zásobovaných plynem (r.2011)

plynofikované domy

Podíl domů zásobovaných plynem (%)

Bavory

0

0

Brod nad Dyjí

81

40,5

Březí

359

69,0

Dobré Pole

50

34,7

Dolní Dunajovice

447

76,0

Dolní Věstonice

44

31,4

Drnholec

254

45,3

Horní Věstonice

115

63,9

Jevišovka

80

35,2

Klentnice

65

38,9

Mikulov

1 117

73,3

Milovice

77

45,8

Novosedly

220

59,3

Nový Přerov

77

57,5

Pavlov

115

53,7

Perná

179

61,5

Sedlec ORP Mikulov

180

62,1

3 463

59,1

Obec

Zdroj: SLBD 2011

Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl v oblasti plynárenství vymezen následující koridor týkající se Jihomoravského kraje a přímo i správního obvodu Mikulov: Jedná se o koridor P2 pro propojení plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR - Rakousko. Důvodem pro vymezení je upřesnění koridoru pro propojovací plynovody systémů RWE Transgas Net a WAG v oblasti jižní Moravy a výstavba nového propojovacího plynovodu

PROJEKT, s.r.o.




mezi kompresorovou stanicí Břeclav a podzemním zásobníkem plynu Dolní Dunajovice. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující naplnění požadavku na diverzifikaci přepravních cest a na posílení bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci. Koridor P2 v soustavě plynovodů je naznačen v následujícím obrázku. Obr.: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2

Zdroj: PÚR ČR 2008

Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Mikulov jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Využití solární energie se na území správního obvodu vyskytuje pouze ojediněle v rodinných domech. Limitou pro větší využití solární energie je proměnná plošná intenzita slunečního svitu a také fakt, že provoz solárních fototermálních zařízení je v porovnání s klasickými zdroji tepla daleko méně ekonomicky efektivní. Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímž je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto požadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla1 (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. 1 Nedoporučují se z geologických důvodů.

PROJEKT, s.r.o.




Ve správním obvodu se nachází trafostanice VN / NN 22 / 0,4 kV a mají zde sídlo subjekty, jejichž výroba není příliš náročná na spotřebu elektřiny. Region nepatří k energeticky náročným průmyslovým lokalitám, přesto však nemá pokrytu stávající spotřebu elektrické energie vlastní výrobou a je tak závislý na systémech dálkových rozvodů. Slabinou energetického systému je částečná zastaralost sítě. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Je nezbytná koordinace při umisťování prvků této infrastruktury v území.

Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s.: RS Děvín – Milovice AZ Klima, RS Děvín – Tvrdonice 710 a RS Děvín – Podivín Agropodnik. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).

PROJEKT, s.r.o.




2.6.3

SWOT analýza DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. Poloha ORP Mikulov na významném evropském dopravním tahu E 461 Svitavy – Brno – Mikulov – Vídeň. Na správním území ORP Mikulov se nachází silniční hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen, jeden ze tří největších hraničních přechodů Jihomoravského kraje. Územím ORP prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. PŘÍLEŽITOSTI Doplnění silniční sítě o nové komunikace, zajišťující radiální propojení některých silnic. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku. Využití stávajícího zemědělského letiště i pro dopravní (sportovní) účely.

SLABÉ STRÁNKY Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti. Absence dálnice a rychlostních komunikací na území ORP Mikulov. Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků.

HROZBY Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Neřešení potřeb rozšiřování kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Pokles úrovně stávající dopravní obslužnosti území s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Další zhoršování technického stavu silnic II. a III. třídy.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na vodovody. ČOV v obcích Bavory, Březí, Brod nad Dyjí, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Klentnice. 100% napojení obyvatel žijících v trvale Částečná zastaralost a nevyhovující technický stav obydlených bytech na vodovod v obcích Perná a stávajících vedení vysokého a nízkého el. napětí Klentnice. v některých částech území správního obvodu. Téměř kompletní vodovodní síť v rámci celého správního obvodu. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu (16 ze 17 obcí správního obvodu je plynofikováno). Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou energií. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi. PŘÍLEŽITOSTI

PROJEKT, s.r.o.


HROZBY



Vymezení koridoru P2 pro propojení plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR–Rakousko. Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoj napojení domácností na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.

PROJEKT, s.r.o.


Nedokončení výstavby všech potřebných ČOV včetně napojení domácností..

Nekontrolovaný zábor ploch pro fotovoltaickou elektroenergetiku. Zastarávání sítí technické infrastruktury, nebo jejich nedostatečný rozvoj vzhledem k rozvoji území. Zpětná změna systému vytápění z plynu na fosilní paliva. Pomalý rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie.



2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 2.7.1

Úvod

Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány: • u sociodemografických podmínek se nejčastěji jedná o vývoj demografických procesů a jevů po roce 1990 do současnosti (tzn. vždy do data, kdy jsou údaje naposledy oficiálně publikované), v některých srovnávacích analýzách budou použita i data starší, • u bydlení se nejčastěji jedná o vývoj po roce 1990 do současnosti • velmi důležité je i intercensální období let 2001 – 2011 (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů), • některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP Kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně.

2.7.2

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Mikulov

Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Mikulov leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Valtické (Břeclav-Valtice-Mikulov). Administrativně se území ORP Mikulov člení na 17 obcí a stejný počet částí obcí. Z těchto obcí má pouze Mikulov statut města. Nejvíce obyvatel bylo v dnešních hranicích správního obvodu v roce 1900 – 27 016. Po válce se počet obyvatelstva výrazně snížil, až o 10 tisíc, a od posledního sčítání v roce 2001 – 19 888 se mírně snižuje dále. Mezi lety 2000 a 2010 došlo k nárůstu počtu obyvatel za celý správní obvod ORP Mikulov o 40 obyvatel. Z hlediska velikostních skupin obcí je v ORP Mikulov 7 obcí s počtem obyvatel menším než 499, 5 obcí má 500 až 999 obyvatel, 4 obce spadají do skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel, žádná obec nepatří do skupiny 2 000 až 4 999 obyvatel a 1 obec (Mikulov) patří do skupiny nad 5 000 obyvatel.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Mikulov k 31. 12. 2012 Počet Hustota obyvatel Rozloha Obec zalidnění 2 v km k (obyv./km2) 31.12.2013 Bavory 403 5,0 81 Brod nad Dyjí 503 12,0 42 Březí 1 562 13,1 119 Dobré Pole 433 7,0 62 Dolní Dunajovice 1 721 18,0 96 Dolní Věstonice 322 8,7 37 Drnholec 1 705 35,2 48 Horní Věstonice 446 7,9 56 Jevišovka 624 12,6 50 Klentnice 538 7,7 70 Mikulov 7 416 45,4 163 Milovice 412 6,6 62 Novosedly 1 151 16,8 69 Nový Přerov 332 6,1 54 Pavlov 573 13,2 43 Perná 762 9,3 82 Sedlec 857 20,8 41 244,9 81 ORP Mikulov 19 760 98 okres Břeclav 114978 1174,0 Jihomoravský 163 kraj 7196,0 1170078

Vzdálenost Vzdálenost Vzdálenost od sídla od krajského od krajského SO ORP města Brna města Brna v min. v min. v km 8 46 49 20 44 43 11 52 51 15 55 54 11 45 47 16 48 49 24 48 44 13 45 47 30 54 48 9 48 48 0 51 52 12 58 50 20 55 50 25 60 52 16 54 52 11 44 46 8 55 58

Počet částí obcí 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 17

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006 Počet obcí částí obcí katastrů Kraj celkem v tom ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo

PROJEKT, s.r.o.

Podíl správ. obvodu Rozloha Podíl správního obvodu na obyvat. v ha na celkové rozloze kraje (%) kraje (%) 100,0 719 630 157,4 1 132 563 100,0

hustota obyvatelstva

obyvatel

672

912

891

43 73 1 17 20 18 28 17 10 42

60 114 58 23 26 19 29 24 10 48

59 116 48 23 26 18 29 25 10 46

156,0 98,4 1592,9 133,7 92,0 215,7 97,7 134,8 257,4 119,2

54 803 50 313 366 680 58 651 15 740 61 711 34 696 23 242 19 836 56 040

17 33 13 24 18 40 59 22 42 111

17 40 15 25 18 43 89 26 74 130

17 41 16 25 18 43 84 26 64 133

80,1 64,0 64,1 134,1 131,2 163,7 80,7 115,4 92,6 72,7

19 607 22 267 12 523 23 381 20 694 56 157 27 656 39 540 50 669 90 318


4,8 4,4 32,4 5,2 1,4 5,4 3,1 2,1 1,8 4,9

35 131 51 136 23 019 43 879 17 103 28 607 35 509 17 237 7 705 47 026

4,9 7,1 3,2 6,1 2,4 4,0 4,9 2,4 1,1 6,5

1,7 24 491 2,0 34 806 1,1 19 528 2,1 17 438 1,8 15 770 5,0 34 312 2,4 34 252 3,5 34 276 4,5 54 738 8,0 124 239

3,4 4,8 2,7 2,4 2,2 4,8 4,8 4,8 7,6 17,3



Počet obcí částí obcí katastrů Židlochovice

24

24

hustota obyvatelstva

24

144,3

obyvatel 28 039

Podíl správ. obvodu Rozloha Podíl správního obvodu na obyvat. v ha na celkové rozloze kraje (%) kraje (%) 2,5

19 427

2,7

Zdroj: ČSÚ

V ORP Mikulov je hustota obyvatel na km² 80,1 obyvatel (stav k 31. 12. 2006), což je po ORP Moravský Krumlov, Pohořelice a Znojmo, 4. nejnižší hodnota - o polovinu nižší ve srovnání s krajem – 157,4 obyvatel/km². Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Mikulov, 7 483 obyvatel (stav k 31. 12. 2006), tj. 38,16 % všech obyvatel regionu. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu je tento jev pozitivní.

Základní geografické charakteristiky ORP Mikulov – srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje: • • • •

2.7.3

ORP Mikulov je po ORP Pohořelice a Bučovice na 3. místě s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje – 1,7 % hustota obyvatel 80,1 obyv./km² (stav k 31. 12. 2006) je o polovinu nižší ve srovnání s krajem (157,4 obyv./ km²) počet obcí 17 průměrná velikost obce - 1 153 obyvatel

Demografický potenciál

Obec s rozšířenou působností Mikulov je počtem obyvatel třetím nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Podle Historického lexikonu obcí, ze kterého jsou k dispozici údaje i z roku 1869, je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do dvacátých let minulého století a mírný úbytek v třicátých letech. Velmi výrazná změna následuje po II. světové válce, po odsunu většiny německého obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu, který pokračoval pozvolným tempem do roku 2001, poté došlo v období 2001-2006 k mírnému poklesu. V ČR se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. Za celé sledované období 1869 - 2006 se počet obyvatelstva v ORP Mikulov výrazně snížil (o 20 %) ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Klentnice (o 123 %) a Mikulov (104 %), největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov. Největší úbytek obyvatel od r. 1930 do r. 1950 zaznamenávají v důsledku války a dalších socioekonomických příčin obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Drnholec a Nový Přerov, kde se snížil počet obyvatelstva téměř na polovinu. Také v Jevišovce, která bývala pátou nejpočetnější obcí regionu, dnes nežije ani polovina obyvatel předválečného stavu.

PROJEKT, s.r.o.




Mikulov byl v roce 1869 po Brně (73 771 obyvatel) a Znojmě (11 088 obyvatel) třetím největším městem jižní Moravy se 7 173 obyvateli. V současnosti je podle počtu obyvatel až na 11. místě v kraji. Graf: Přírůstek/úbytek obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech 1869-2006 (%) Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech 1869-2006 (% ) 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00

1869-2006 1869-1950 c

Pe rn á Se dl ec

Ba vo Br ry od na d D yj í Bř e zí D ob D ré ol ní Po D le un D a ol jo ní vi ce Vě st on ic e D rn H or ho ní le c Vě st on ic e Je vi šo vk a Kl en tn ic e M ik ul ov M i lo vi ce N ov os ed N ov ly ý Př er ov Pa vl ov

1961-2001 2001-2006

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel je jedním z nově sledovaných jevů (A211) v Jihomoravském kraji počet obyvatel Obec

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov okres Břeclav Jihomoravský kraj

ÚAP 2008

akt. 2010

k 1.1.2007 404 493 1 557 397 1 709 312 1 655 449 566 534 7 483 452 1 156 325 541 764 810 19 607 123 194 1 132 563

k 1.1.2009 k 31.12.2011 399 405 478 486 1571 1563 397 436 1693 1705 303 312 1669 1690 436 438 608 627 524 543 7493 7374 441 421 1175 1145 340 341 540 553 749 762 831 850 19 647 19 7600

akt. 2014 k 31.12.2013 403 503 1 562 433 1 721 322 1 705 446 624 538 7 416 412 1 151 332 573 762 857 19 760 114978 1170078

Bilance počtu obyvatel za roky 1991 až 2009 je zpracována za každou obec v kapitole 3.2.

PROJEKT, s.r.o.




Míra přírůstku obyvatelstva mezi lety 2007 a 2009 je v průměru ORP nulová. U většiny obcí se přírůstek/úbytek obyvatelstva pohybuje v mezích od 3 do -3%. Vymyká se obec Klentnice s přírůstkem 7%. Počet obyvatel města Mikulov stagnuje. Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Podle dat z roku 2006 je nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo registrováno v obci Nový Přerov (průměr za období 2001-2006 – 19,7 %) a dále v obcích Brod nad Dyjí, Dobré Pole, Jevišovka a Novosedly (více než 17 %). Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje obec Klentnice – průměr za období 2001-2006 – 11,6 % je téměř o 4 % nižší než průměr za ORP a o 3,5 % nižší než krajský a celorepublikový průměr za stejné období. Při sledování vývoje počtu obyvatel mezi lety 2006 až 2009 v předproduktivní versus postproduktivní složce je zjevný znepokojivý trend "stárnutí obyvatelstva", tedy snižování počtu obyvatel v předproduktivním věku a zvyšování počtu obyvatel postproduktivních. Tento trend potvrzuje tabulka a graf na celé ORP níže. Tab.: Vývoj struktury obyvatelstva podle věku v obcích ORP Mikulov mezi lety 2006 - 2012 Zdroj: ČSÚ

2006 Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

2009

1012

2006

0-14 roků 63 81 219 61 239 39 239 73 79 65 1048 68 199 58 65 117 111 2824

67 66 210 59 235 34 211 65 94 64 998 65 187 60 61 99 115 2690

2009

2012

65+ roků 67 60 238 70 225 43 228 70 105 66 1100 63 182 51 73 107 116 2864

43 82 164 38 246 45 210 67 67 78 993 54 119 41 83 79 127 2536

40 76 153 34 228 41 187 59 58 74 892 48 107 50 68 78 123 2316

49 95 194 45 260 63 240 75 82 104 1160 66 152 48 92 100 152 2977

2012 index stáří 73 158 82 64 116 147 105 107 78 158 105 105 84 94 126 93 131 104

Graf: Vývoj struktury obyvatelstva v ORP Mikulov v letech 2006, 2009 a 2012

PROJEKT, s.r.o.




3500

3000

2500

2000 0-14 roků 65+ roků 1500

1000

500

0 2006

2009

2012

Zdroj: ČSÚ

O podmínkách rozvoje oblasti z hlediska jejího lidského potenciálu vypovídá vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Desetiletý vývoj mezi posledními sčítáními lidu v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel správního území. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosáhl v ORP Mikulov 4,9 % a byl o 0,9 bodu vyšší než v roce 1991. Ve srovnání s ostatními ORP kraje a s krajskými hodnotami (10,3 % obyvatel s VŠ vzděláním) jsou však hodnoty v ORP Mikulov velmi nízké. Vyšší podíl vysokoškoláků je patrný u obcí Mikulov, Klentnice, Dolní Věstonice a Pavlov, v dalších obcích je podíl vysokoškoláků nižší než 4 %. Tab.: Struktura obyvatelstva podle vzdělání v obcích ORP Mikulov v roce 2011 (vyjádřený v procentech)

obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov

PROJEKT, s.r.o.

základní

základní

základní

1991

2001

2011

změna

30,9 43,1 30,7 36,0

29,5 35,5 27,8 35,2

20,2 29,6 20,7 27,5

20012011 -9,3 -5,9 -7,1 -7,7

32,9

31,7

23,8

35,3 33,7

28,3 35,8

38,5 35,0 23,8 29,6 37,5 35,0 43,0

34,2 42,9 44,4 27,0 34,0 28,8 48,8

Vysokoškolské

Vysokoškolské

Vysokoškolské

1991

2001

2011

změna

1,5 0,4 3,0 0,7

2,9 2,0 3,6 1,2

7,7 4,8 6,3 4,1

20012011 4,8 2,8 2,7 2,9

-7,9

2,3

3,4

6,1

2,7

22,5 26,4

-5,8 -9,4

3,3 2,6

4,6 3,8

6,1 5,2

1,5 1,4

27,3 31,5 29,6 21,3 30,3 25,1 33,0

-6,9 -11,4 -14,8 -5,7 -3,7 -3,7 -15,8

1,5 0,8 2,3 4,9 0,7 1,1 0,6

3,5 2,3 4,8 7,6 1,7 2,6 0,4

5,1 2,5 7,3 10,8 2,8 3,6 1,9

1,6 0,2 2,5 3,2 1,1 1 1,5




základní

základní

základní

1991

2001

2011

obec Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Jihomoravský kraj ČR

změna

31,3 36,2 37,0 34,7

31,7 33,9 36,0

22,6 23,9 28,6 24,0

20012011 -9,1 -10 -7,4 24

33,4

23,3

17,6

34,5

24,8

17,6

Vysokoškolské

Vysokoškolské

Vysokoškolské

1991

2001

2011

změna

2,7 1,5 1,4 1,8

4,6 2,1 3,2 4,9

7,1 5,5 3,6 7,3

20012011 2,5 3,4 0,4 2,4

-5,7

8,4

10,3

14,7

4,4

-7,2

7,2

8,9

12,5

3,6

Zdroj: ČSÚ 2009 a 2012

Graf: Změna podílu obyvatelstva se základním a vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov v období 1991-2001

2.7.4

ČR

ORP Mikulov

Jihomoravský kraj

Sedlec

Perná

Pavlov

Nový Přerov

Novosedly

Milovice

Mikulov

Klentnice

Jevišovka

Drnholec

Horní Věstonice

Dolní Věstonice

Dolní Dunajovice

Březí

Dobré Pole

Brod nad Dyjí

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12

Bavory

Změna podílu obyvatelstva se základním a vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov v období 1991-2001

základní vzdělání vysokoškolské vzdělání

Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby

Zdraví obyvatelstva Zachování a zlepšování kvality života je jedním z předpokladů udržitelného rozvoje. Ukazatelem, který je vhodný ke komplexnímu stanovení zdravotního stavu populace, je střední délka života. Udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je ukazatel stanoven zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje do podrobnosti okresů. Hodnota střední délky života se ve sledovaném období 1981- 2005 postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okrese Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. Tab.: Střední délka života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005

ORP

PROJEKT, s.r.o.

I. II. III. IV. V. 1981-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2005


vývoj 1981 - 2005 [%]



okres Blansko okres Brno-město okres Brno-venkov okres Břeclav okres Hodonín okres Vyškov okres Znojmo Jihomoravský kraj ČR

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

68,5 75,2 68,1 74,6 67,8 75,1 66,3 75,3 66,7 74,9 67,7 75,5 66,2 73,9 67,6 74,8 67,1 74,1

68,9 75,7 69,2 75,7 68,9 75,9 67,5 75,9 67,0 75,7 69,0 76,3 67,0 74,7 68,4 75,6 67,7 74,8

69,6 76,6 70,1 76,5 69,9 76,5 68,2 76,5 68,6 76,6 69,4 76,8 68,3 75,9 69,4 76,6 68,9 75,8

71,6 78,2 72,4 78,4 71,8 79,0 70,9 78,5 71,1 78,6 71,0 78,9 70,2 78,5 71,4 78,5 71,0 77,8

72,7 78,9 74,0 79,4 73,0 79,9 71,4 79,8 71,8 79,4 72,7 79,3 71,8 79,4 73,0 79,8 72,3 78,7

106,2 105,0 108,6 106,4 107,6 106,4 107,7 106,0 107,6 106,0 107,3 105,0 108,5 107,5 107,9 106,6 107,7 106,2

Zdroj: ČSÚ

Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Mikulov, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2009 Obec

hrubá míra úmrtnosti 2010 2011


4,90 12,45 10,34 16,36 9,30 6,80 6,00 11,63 3,29 11,54 7,92 11,34 10,26 11,98 3,57 10,67 5,99 9,08

7,41 22,63 10,88 6,88 11,14 9,62 10,06 11,42 6,38 11,05 10,71 14,25 8,73 11,73 10,85 15,89 9,41 11,12

2012

2013

14,89 11,93 10,34 9,24 9,38 3,04 12,39 11,34 12,97 11,07 9,04 4,82 9,61 14,97 7,02 7,95 10,59 10,03

7,44 17,89 4,48 4,62 5,23 15,53 14,08 11,21 14,42 11,15 8,23 12,14 8,69 3,01 8,73 13,12 16,34 10,37

Zdroj: ČSÚ K 31.12.2013

V průměru za ORP došlo od roku 2001 do r. 2009 ke zvýšení úmrtnosti z 8,39 na 1000 obyvatel na 9,21. Meziroční výkyvy v jednotlivých obcích mají ovšem vysoký rozptyl.

Zdravotní péče Komplexní nabídku oborů zdravotní péče včetně potřebného technického zázemí poskytuje obyvatelům Mikulovska Dům zdraví Mikulov, s. r. o., který je největším zařízením tohoto typu ve správním území ORP Mikulov. Nemocniční péči poskytuje státní zařízení - Nemocnice Břeclav, p.o. Nemocnice Břeclav je všeobecnou nemocnicí tzv. okresního typu, s rozsáhlou lůžkovou i ambulantní složkou, poskytující diagnostickou, léčebnou a ošetřovatelskou péči pro spádovou oblast až 130 tisíc obyvatel. Zřizovatelem nemocnice je KU JMK v Brně. V bývalé nemocnici ve Valticích působí soukromá zdravotnická společnost - LDM.

Tab.: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav Zdravotnictví Lékaři celkem na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice

PROJEKT, s.r.o.

Měřicí 2000 2001 jednotka osoby osoby


351 2,8 245 356 4

351 2,8 242 354 4

2002

2003

2004

2005

2006

350 2,8 236 352 3

348 2,8 343 354 3

349 2,8 345 353 3

353 2,9 350 349 3

360 2,9 357 342 3



Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost stomatologa Lékaři ambulantní péče na 10 000 obyvatel Lékárny (vč. odloučených pracovišť)

-

-

-

-

-

-

-

52 26 54

53 26 52

52 27 51

53 26 52

53 26 52

53 26 52

52 25 51

21,3 18

21,9 17

21,6 20

21,9 20

21,8 25

21,8 25

21,9 31

Zdroj: ČSÚ, 2008

V Mikulově je 5 praktických lékařů pro dospělé, 2 pro děti, 3 gynekologické ordinace, 1 chirurgická ambulance, 3 interní lékaři, 1 neurologická ambulance, 1 urologická ordinace, 5 stomatologických ordinací (přesto značný nedostatek), 1 kožní lékař, 1 ušní, nosní, krční, 1 oční lékař, rentgenové a ultrazvukové pracoviště, alergologie, rehabilitační středisko a 3 lékárny. V Dolních Dunajovicích ordinuje 1 praktický lékař pro dospělé a 1 pro děti. V Drnholci je jeden praktický lékař pro dospělé, jeden pro děti a ordinace zubního lékaře. V ostatních obcích Mikulovska ordinuje 1x nebo 2x týdně praktický lékař. V Novosedlech je navíc i ordinace zubního a ženského lékaře.

Lázeňství V samotném správním území Mikulova se nenachází žádná lázeňská místa. V nedaleké, 14 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko-valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Chystá se realizace lázeňského areálu u Pasohlávek (areál leží těsně za hranicí řešeného území, v sousedním ORP Pohořelice), který by využíval účinky dvou vrtů tamních minerálních vod o teplotě 46°C a kapacitě až 17 l/s. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a je vhodný například při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. V případě realizace stavby se dá předpokládat pozitivní dopad na turistický ruch i na území ORP Mikulov, který se projeví jak ve zvýšené potřebě ubytovacích a stravovacích kapacit, tak posílení zájmu o další služby a atraktivity území. Rozloha areálu má být 100 ha, součástí areálu má být aquapark se dvěma bazénovými halami, wellness, venkovní bazény (2022 m2), hřiště, ubytovací komplex, kryté hromadné parkoviště, park a další.

Zařízení sociální péče Sociální služby jsou poskytovány v domech pečovatelské služby (DPS Náměstí a DPS Pod Strání) a terénně v domácnostech uživatelů. • •

• •

DPS Náměstí – provozovatel město Mikulov. DPS Pod Strání – 29 bytových jednotek, budova postavená v roce 2000 s bezbariérovým přístupem, vybavená výtahem. Poskytovatelem je společnost G-centrum Mikulov, p.o. založená městem Mikulov. BILICULUM Mikulov - Dětský denní stacionář Mikulov - zařízení denní péče pro děti s kombinovanými vadami a autismem. Provoz stacionáře byl zahájen v roce 2004. Maximální kapacita zařízení je 27 dětí. Mikulov – G centrum zařízení sociálních služeb domov pro seniory na ul. Rep. Obrany. Domov pro seniory + Pečovatelská služba - terénní a ambulantní + Denní stacionář

PROJEKT, s.r.o.




•

Zařízení sociálních služeb domov pro seniory provozující denní stacionář, lůžkovou část (14 pokojů), 13 bytů. Budova je vybavena výtahem. Poskytovatelem je společnost G-centrum Mikulov, p.o. založená městem Mikulov.

Další zařízení sociální péče ve správním území ORP Mikulov: • Klentnice - příspěvková organizace zřízená a řízená Jihomoravským krajem, která poskytuje sociální služby pro osoby se zdravotním postižením - domov ,,Srdce v domě“. Posláním organizace je poskytování kompletních pobytových služeb osobám starším 26 let s mentálním postižením nebo mentálním postižením kombinovaným s fyzickou nebo smyslovou vadou. • Jevišovka – firma SENIORPROJEKT s.r.o. zde provozuje celodenní ubytování, stravování a další služby pro osoby s mentálním postižením. • Diecézní charita v Brně poskytuje v Chráněném bydlení svatého Michaela v Brně služby lidem s mentálním postižením a autismem. Pro tyto klienty by měl být zrekonstruován objekt bývalé fary v Dolních Věstonicích, který bude postupně adaptovaný pro volnočasové aktivity klientů v přírodě. V budoucnu je v tomto objektu plánováno zřízení chráněného bydlení asi pro šest klientů doplněné chráněnou dílnou. Dům je pronajat od Římskokatolické farnosti Dolní Věstonice.

Tab.: Zařízení poskytující sociální péči v okrese Břeclav k 31. 12. 2006 Typ sociálního zařízení Zřizovatel Obec Domov důchodců MěÚ Břeclav ÚSP pro dospělé mentál. postiž. KÚ Mikulov ÚSP BETLÉM TP dospělé ČBCE Klobouky u Brna ÚSP BETLÉM pro MP mládež ČBCE Mokrůvky č. p. 129 Domov-pens. pro důchodce OÚ Lednice Domov-pens. pro důchodce OÚ Kobylí Azylový dům ČKCH Břeclav 3 Domov-pens. pro důchodce OÚ Šitbořice Domov-pens. pro důchodce MěÚ Pohořelice Domov-pens. pro důchodce MěÚ Hustopeče Domov-pens. pro důchodce MěÚ Podivín Domov důchodců OÚ Velké Bílovice Domov důchodců MěÚ Valtice Dům na půli cesty OBČS Pohořelice

Adresa Na Pěšině 13 Klentnice 81 Císařova 27/394 Na zahradách 654 Svatoplukova 18 Divácká 583 Tyršova 234 Žižkova 1 Sadová 933 Mírová 1124 Modřínova 537 Velký Dvůr 134

Zdroj: MPSV

Z údajů ČSÚ vyplývá, že v 15 sociálních zařízeních v okrese Břeclav bylo, dle předběžných údajů, v roce 2006 celkem 670 míst a z 3 domovů důchodců celkem 291 míst (viz následující tabulka).

Tab.: Zařízení sociální péče v okrese Břeclav v letech 2001-2006 Sociální zabezpečení Zařízení sociální péče celkem místa z toho domovy důchodců místa Příjemci důchodů celkem starobní

PROJEKT, s.r.o.

Měřicí jednotka

osoby osoby


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

15 15 15 15 15 15 15 647 658 661 706 674 672 670 2 2 2 4 3 3 3 i.d. i.d. i.d. 322 291 291 291 30 335 30 575 30 609 30 884 31 269 31 456 31 927 15 168 15 379 15 254 15 457 15 738 15 885 16 340 ÚAP správního území ORP MIKULOV, aktualizace 2014


Průměrný měsíční důchod celkem starobní

Kč Kč

5 905 6 014

6 410 6 517

6 427 6 547

6 652 6 785

6 829 6 964

7 255 7 422

7 658 7 832

Zdroj: ČSÚ

Z dotazníkové akce vyplývá požadavek na zřízení pečovatelské služby v Drnholci a Pavlově.

2.7.5

Vybavenost obcí

Mateřské školy Rozmístění a počet předškolních zařízení v ORP Mikulov je vyhovující a dostatečně pokrývá požadavky na umístění dětí do škol. Ve městě Mikulov jsou dvě mateřské školy, které jsou plně obsazené (MŠ Sluníčko má kapacitu 125 dětí a na příští školní rok je nahlášeno 125 dětí, letos pouze 112). Pokud by byla potřeba dalších míst, je možné děti umístit do školek v okolních obcích. Nejčastěji vozí rodiče děti do školek v Dobrém Poli, Březí nebo v Klentnici, které jsou z Mikulova dobře dostupné. V některých obcích fungují mateřské školy jen jako odloučená pracoviště. Některé školy jsou ve špatném technickém stavu (dle vyjádření starostů obcí např. v Novém Přerově) a je stále potřeba jejich stav zlepšovat. V některých obcích je problémem současná nízká naplněnost.

PROJEKT, s.r.o.




Tab. Kapacita, obsazenost a technický stav mateřských škol v obcích ORP Mikulov ve školním roce 2003/2004, 2007/2008 a 2009/2010 Název školy MŠ Bavory MŠ Brod nad Dyjí MŠ Březí MŠ Dobré Pole MŠ Dolní Dunajovice MŠ Dolní Věstonice MŠ Drnholec MŠ Horní Věstonice MŠ Jevišovka MŠ Klentnice MŠ „Sluníčko“ Mikulov, Pod strání 6 MŠ „Zelený ráj“ Mikulov, Habánská 82

Kapacita

Počet dětí ve školním roce 2003/2004


0 25 50 25

0 14 50 17

0 18 47 14

65 0 30 25 24 20

53 0 30 15 19 18

45 0 29 17 21 20

125

112

16 50 20 49 0 40 18

75 40

40

73+18 detašované ZŠ Valtická,

MŠ Pasohlávky MŠ Pavlov MŠ Perná

24

11

29

24

15

21

22

30

30

28

dobrý

dobrý dobrý

Nutná výměna oken dveří

a

19 19 22

25

dobrý dobrý Problém se statikou

48 11

30

Technický stav

25 125

159+20 75+20 40

MŠ Novosedly 108 MŠ Nový Přerov


MŠ Sedlec 25

nutná změna vytápění Splňuje normy a požadavky

Zdroj: MěÚ Mikulov, dotazníky z obcí, Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko

Při porovnání obsazenosti mateřských škol v současnosti a o čtyři roky dříve je zřejmé, že výrazněji se snížil počet dětí pouze v MŠ Nový Přerov. V některých mateřských školách je počet dětí i vyšší. Vzhledem k současnému příznivějšímu demografickému vývoji nejspíš nebude nutné v ORP Mikulov řešit snižování kapacit předškolních zařízení. Poznámka: údaje poskytnuté některými obcemi se lišily od údajů MěÚ Mikulov. V tabulce jsou v takovém případě použity oficiální údaje MěÚ Mikulov.

Základní a střední školy V mikroregionu Mikulovsko je v současné době 8 základních škol, z nichž 5 má jen poloviční obsazenost. Kapacita škol je dostačující. Děti z obcí, kde škola není, dojíždějí většinou do větších škol v sousedních obcích. (z Bavor do Mikulova, z Brodu nad Dyjí do Drnholce a Dolních Dunajovic, z Dobrého Pole do Březí a do Drnholce, z Horních Věstonic do Dolních Věstonic, z Jevišovky do Drnholce, z Klentnice do Mikulova, z Milovic do Bulhar, z Nového Přerova do Novosedel a do Drnholce, z Novosedel do Drnholce (II. stupeň), z Pavlova do Dolních Věstonic a ze Sedlece do Mikulova (II. stupeň).

PROJEKT, s.r.o.




Školy jsou většinou v uspokojivém stavebně technickém stavu, průběžně se opravují a vybavují. Tab. Kapacita a obsazenost škol v obcích ORP Mikulov v letech 1999/2000, 2003/2004, 2007/2008 a 2009/2010 Počet žáků Počet žáků Počet žáků Počet žáků ve ve školním ve školním ve školním Název školy Kapacita školním roce roce roce roce 2009/2010 2007/2008 2003/2004 1999/2000 Základní školy: ZŠ Březí 230 121 187 240 126 ZŠ a MŠ Dolní 320 215 264 290 185+15* Dunajovice * ZŠ Dolní Věstonice 273 126 168 168 103 ZŠ a MŠ Drnholec 600 305 428 482 246 + 12* Odloučené pracoviště ZŠ Pasohlávky

ZŠ Mikulov, Hraničářů 617

520

351

825

940

ZŠ Mikulov, Valtická 3,*odloučené pracoviště Pavlovská 52 Speciální škola Mikulov, Školní 1 ZŠ Novosedly ZŠ a MŠ Sedlec Střední školy: Gymnázium Mikulov SOU Mikulov, Purkyňova 6 Soukromá střední průmyslová škola CULTUS v Sedleci

600

334

235+114*

125 40

47 32

69 ZŠ + 17 biliculum 59 18

360 600

331

128 78 36

90 52

309

331

120 2010/2011 cca 40 + 1třída dálkově

Zdroj: MěÚ Mikulov, Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko Pozn.: Jednotřídka pro první a druhý ročník základní školy, která spadá pod ZŠ Dolní Dunajovice, je v Perné v budově Mateřské školy.

Poznámka: údaje poskytnuté některými obcemi se lišily od údajů MěÚ Mikulov. V tabulce jsou v takovém případě použity oficiální údaje MěÚ Mikulov. Při porovnání obsazenosti základních škol v současnosti a o čtyři a osm let dříve je ve všech školách zřejmý výrazný pokles počtu žáků. Vzhledem k současnému demografickému vývoji lze očekávat opět nárůst počtu žáků 1. tříd a postupné naplňování škol.

PROJEKT, s.r.o.




2.7.6

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Počet obyvatel ORP mezi lety 2006 - 2009 je stabilní. Index stáří za ORP je pod průměrem Jihomoravského kraje Velmi vysoká průměrná míra přirozeného přírůstku (průměr 2001-2006) v obci Bavory – 7,93. Průměrná hodnota migračního salda nabývá kladných hodnot u 11 obcí, nejvyšší je u obcí Jevišovka, Perná a Sedlec. Ve všech obcích i v ORP mírně roste podíl obyvatelstva s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Dobrá dostupnost Mikulova (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení migrační atraktivity obcí – nabídka nových ploch pro bydlení a ploch pro služby v území. Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích. Rozvoj lázeňské péče v blízkých Pasohlávkách.

SLABÉ STRÁNKY Stárnutí obyvatelstva - růst počtu obyvatel III. generace na úkor I. generace. Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry přirozeného přírůstku v obcích Dobré Pole, Dolní Věstonice a Klentnice. Nejvyšší záporné hodnoty migračního salda (průměr 2001-2006) v obcích Bavory, Dobré Pole, Dolní Věstonice a Milovice. Dlouhodobě nejnižší podíl věkové skupiny 0 -14 let v obci Klentnice (velmi vysoký index stáří – 113,9).

HROZBY Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva – především v obcích Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Brod nad Dyjí Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení.

Snižování v regionu.

nabídky

zdravotnických

zařízení

Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích).

PROJEKT, s.r.o.




2.8 BYDLENÍ 2.8.1

Domovní a bytový fond

Český statistický úřad sleduje bytový fond v desetiletých intervalech v rámci Sčítání lidu, domů a bytů. V ORP Mikulov tvoří 92 % domovního fondu rodinné domy. K 1.3.2001 bylo v řešeném území celkem 7 195 bytů v 5 126 domech, z toho 687 bytů – 9,5 % bylo trvale neobydlených. Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Mikulov (18,9 %), dále pak v Drnholci (4,7 %) a v Bavorech (3,7 %). Průměrný počet obyvatel byl 3,1 na 1 byt při SLDB v r. 2001. Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Mikulov v období 1991-2001 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Klentnice (o víc než 20 %) a Pavlov. Největší nárůst trvale obydlených bytů byl v obcích Klentnice, Mikulov a Bavory.

Tab.:Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Mikulov v letech 1991, 2001 a 2011 % změna podíl trvale domy domy domy z toho podíl z toho bytových obydlených trvale trvale trvale rodinné rodinných bytové domů domů obydlené obydlené obydlené domy domů (%) domy (%) celkem 1991 2001 2011 2011 2011 2011 2011 2001-2011

Obec Bavory Brod nad Dyjí

101 150

108 152

139 200

135 198

97,12 99,00

4 1

2,88 0,50

106,93 101,33

Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice

417 114

433 118

520 144

508 141

97,69 97,92

9 2

1,73 1,39

103,84 103,51

474 99

507 104

588 140

570 136

96,94 97,14

15 3

2,55 2,14

106,96 105,05

Drnholec Horní Věstonice

437 137

466 148

561 180

533 179

95,01 99,44

25 -

4,46 -

106,64 108,03

Jevišovka

160

168

227

221

97,36

2

0,88

105

Klentnice

110

134

167

165

98,80

-

-

121,82

Mikulov

1254

1294

1523

1220

80,11

269

17,66

103,19

Milovice Novosedly Nový Přerov

126 309 97

130 308 103

168 371 134

166 355 133

98,81 95,69 99,25

2 10 -

1,19 2,70 -

103,17 99,68 106,19

Pavlov

147

160

214

208

97,20

3

1,40

108,84

Perná

218

231

291

283

97,25

-

-

105,96

Sedlec

247

250

290

282

97,24

1

0,34

101,21

ORP Mikulov

4092

4583

5857

5433

92,76

346

5,91

104,66

zdroj ČSU a SLBD 2011

PROJEKT, s.r.o.




Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Mikulovsko (ORP Mikulov se s výjimkou obce Pasohlávky shoduje s mikroregionem Mikulovsko) patří v porovnání s jinými mikroregiony kraje spíše mezi regiony s nižším počtem neobydlených bytů (v roce 2001 méně než 10 %). Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2001 v obcích Dolní Věstonice (22,4 %), Pavlov (22,0 %), Jevišovka (20,3 %) a Brod nad Dyjí (20,0 %). Ve 14 obcích správního území se mezi SLDB 1991 a 2001 počet neobydlených bytů zvýšil, u 4 z nich dokonce více než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. U Pavlova a Dolních Věstonic však významný podíl těchto bytů slouží k rekreaci. Vysoký podíl neobydlených bytů je zejména v severní části Jihomoravského kraje (s výjimkou Černohorska) a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku a v mikroregionu Drahanská Vrchovina a Horňácko. Nejvyšší podíl neobydlených bytů, a sice 30,06 % je v mikroregionu Sever Znojemska. Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. Průměr za Jihomoravský kraj činil 10,90 %. (ČSÚ - Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje, 2001.) Tab. Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích ORP Mikulov v letech 1991, 2001 a 2011 % změna počtu neobydl. bytů celkem 20012011

1991

2001

2001

2011

2011

Změna počtu neobydl. bytů 20012011

Jevišovka

19 30 46 11 54 10 40 14 45

21 38 44 12 48 33 44 20 44

14,5 20 8,8 8,8 7,9 22,4 7,4 11,9 20,3

21 38 65 17 62 37 74 38 40

17,0 25,2 13,7 11,9 11,5 26,0 14,1 22,2 17,6

0 0 21 5 14 4 30 18 -4

102,5 105,2 104,9 103,1 103,6 103,6 106,7 110,3 97,3

Klentnice

9

16

10,5

37

21,8

21

111,3

Mikulov

127

181

6,3

178

14,2

-3

107,9

Milovice Novosedly Nový Přerov

19 33 22 49

12,1 8,5 17,6 22

32 36 24 58

19,3 10,0 17,8

Pavlov

5 24 20 16

26,7

13 3 2 9

107,2 101,5 100,2 104,7

Perná

12

39

14

55

18,9

16

104,9

Sedlec ORP Mikulov

21

24

8,4

24

10,5

0

102,1

503

687

9,5

836

17,6

149

108,1

Neobydl. Neobydl. Podíl Neobydl. Podíl byty byty neobydl. domy neobydl. celkem celkem bytů (%) celkem bytů (%)

Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice

Zdroj ČSÚ 2009 a SLBD 2011

PROJEKT, s.r.o.




Tab.:Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2001 % změna počtu neobydlené byty neobydlené byty ORP neobydlených bytů celkem celkem celkem 1991 2001 1991-2001 ORP Blansko 1 376 2 194 159,45 ORP Boskovice 2 120 3 428 161,70 ORP Brno 6 884 13 642 198,17 ORP Břeclav 1 735 2 080 119,88 1 137 ORP Bučovice 871 130,54 1 785 ORP Hodonín 1 199 148,87 1 772 ORP Hustopeče 1 321 134,14 1 110 ORP Ivančice 959 115,75 ORP Kuřim 530 781 147,36 2 785 ORP Kyjov 2 336 119,22 2 001 ORP Mikulov 503 136,58 1 457 ORP Moravský Krumlov 1 016 143,41 580 ORP Pohořelice 386 150,26 ORP Rosice 866 1 229 141,92 1 083 ORP Slavkov u Brna 943 114,85 2 265 ORP Šlapanice 1 632 138,79 1 193 ORP Tišnov 841 141,85 1 845 ORP Veselí nad Moravou 1 297 142,25 3 034 ORP Vyškov 2 415 125,63 4 471 ORP Znojmo 3 084 144,97 ORP Židlochovice 782 972 124,30 Jihomoravský kraj 33 096 49 530 149,66 ČR 538 615 371 512 149,66 Zdroj: ČSÚ

Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených bytů v ORP, kraji i ve všech obcích mírně roste, největší nárůst trvale obydlených bytů byl zaznamenán u obcí nejblíž Mikulovu – Bavory a Klentnice. Počet neobydlených bytů se ve sledovaném období snížil pouze ve 3 obcích – Březí, Dolní Dunajovice a Jevišovka. Ve všech 14 dalších obcích se počet neobydlených bytů zvýšil, u 4 z nich dokonce více než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. U Pavlova a Dolních Věstonic však významný podíl těchto bytů slouží k rekreaci.

PROJEKT, s.r.o.




Nejmladší domovní fond mají obce Klentnice, Dobré Pole, Březí a Bavory. Tab. Průměrné stáří domů v obcích ORP Mikulov v roce 2001 a 2011 Průměrné stáří domů v roce 2001 Průměrné stáří domů v roce 2011 Obec (roky) (roky) Bavory 35,6 35,38 Brod nad Dyjí 47,4 47,80 Březí 35,6 36,04 Dobré Pole 33,3 37,13 Dolní Dunajovice 40,7 40,77 Dolní Věstonice 44,9 45,40 Drnholec 39,8 40,25 Horní Věstonice 46,8 45,74 Jevišovka 49,3 44,11 Klentnice 28,6 34,25 Mikulov 42,1 42,17 Milovice 41,2 40,86 Novosedly 42,9 40,63 Nový Přerov 40,9 40,09 Pavlov 39,7 39,90 Perná 41,9 40,64 Sedlec 46,7 46,13 ORP Mikulov 41,2 41,02 44,2 Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ a SLBD 2011

2.8.2

Bytová výstavba

V ORP Mikulov v roce 2009 výrazně vzrostla intenzita bytové výstavby proti 3 bytům na 1000 obyvatel v předchozích letech na 5 bytů/1000 obyvatel v roce 2009. Nejintenzivněji se rozvíjející obcí je v tomto směru Mikulov, kde bylo v roce 2009 dokončeno 137 bytů. Za uplynulých 7 let bylo v ORP celkem dokončeno 624 bytů.

PROJEKT, s.r.o.




2003

2005

2006

2008

2011

2012

2013

Dokončené byty celkem

Průměrná intenzita bytové výstavby

Intenzita bytové výstavby (*)




5 0 6 0 5 0 0 2 0 4 3 2 1 0 2 9 0

1 1 7 2 8 2 8 6 1 2 35 0 3 0 4 4 1

3 2 5 5 5 6 5 14 2 4 5 0 3 0 7 5 1

3 1 7 1 4 0 13 0 2 4 36 0 0 1 2 1 1

8 2 4 3 2 0 8 0 3 7 5 0 0 3 4 1 1

0 0 4 0 6 0 14 3 1 1 16 0 3 0 1 2 1

0 0 3 0 4 0 8 7 2 2 2 0 3 0 2 3 1

1 2 4 0 3 0 3 2 1 1 34 3 16 2 1 4 2

3 4 3 0 2 0 2 5 2 2 5 7 14 6 2 5 2

2 3 0 2 2 0 9 0 13 2 37 1 5 0 0 0 1

5 6 0 5 1 0 5 0 21 4 5 2 4 0 0 0 1

2009 2 5 2 4 7 4 3 8 7 4 2 7 8 5 2 5 1 2 4 8 137 18 3 7 3 3 4 12 4 7 5 7 3 4

2 1 4 5 9 0 7 0 2 4 77 0 4 2 2 1 2

5 2 3 13 5 0 4 0 3 8 10 0 3 6 4 1 2

2 47 1 0 5 1 6 1 4 2 26 0 3 2 2 2 2

13 4 2 32 3 0 3 0 5 15 1 0 3 17 7 2 3

0 4 1 0 2 3 4 2 5 3 33 0 4 3 4 6 5

0 8 1 0 1 10 2 5 8 6 4 0 3 9 7 8 6

2 0 5 1 1 2 2 2 3 5 20 2 6 2 4 4 3

5 0 3 3 1 7 1 5 5 10 3 5 5 6 7 5 4

4 12 3 3 3 3 4 4 5 5 6 2 4 4 4 4 2

17 61 50 14 56 10 74 19 33 30 475 10 48 16 25 36 21

ORP Mikulov

58

3

85

4

76

4

52

3

79

4

77

4

197

122

6

108

0

79

4

64

3

5

997

10

2010







2 0 10 0 9 0 0 1 0 2 24 1 1 0 1 7 0

Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

2007







Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

PROJEKT, s.r.o.

2004





Obce



Tab. Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Mikulov v letech 2003-2013

2003-2013

Územně analytické podklady správního území ORP MIKULOV – aktualizace 2014

83 TEXTOVÁ ČÁST Strana:

ORP Mikulov přesahuje průměrnou intenzitou bytové výstavby v období 2003-2009 průměr kraje i ČR (3 byty/1000 obyv.).

2.8.3

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech U 4 obcí se zvýšil počet neobydlených bytů více obcích mírně roste. než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. Vysoký podíl neobydlených bytů slouží k rekreaci. Nárůst počtu jednočlenných bytových domácností ve 13 obcích ORP. Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Mikulov (41,2 let), o 3 roky nižší než v ČR. Žádaná lokalita pro bydlení a výstavbu. Průměrná intenzita bytové výstavby vzrostla v roce 2009 na 5 bytů na 1000 obyvatel. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a Další zvyšování počtu neobydlených domů – zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším hlavně v obcích Milovice, Perná a Klentnice, kde se obyvatelstvem - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov jejich počet výrazně zvýšil a v roce 2001 bylo málo a Sedlec. z nich využíváno k rekreaci. Fyzická degradace bytového fondu a pomalá obnova staré bytové zástavby. Rozvoj infrastruktury a služeb neodpovídající tempu nové výstavby. Další růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel - v roce 2001 bylo v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov více než třetina domácností jednočlenných.

PROJEKT, s.r.o.




2.9 REKREACE Správní území ORP Mikulov je díky přírodním, kulturním a geografickým podmínkám významným regionem cestovního ruchu, který významně přispívá a v budoucnu může ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů (více než 90%), který ve všech obcích s výjimkou Mikulova výrazně převyšuje průměr v České republice – 85%. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Území je významné především jako středisko CHKO a biosférické rezervace Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů a údolní nivy řeky Dyje. Pálava je od roku 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Hřeben Pálavy, tvořený druhohorními vápenci, se táhne v délce necelých 20 km a jeho nejvyšším vrcholem je Děvín s nedalekou zříceninou středověkého hradu Děvičky. Region Mikulovska není po turistické stránce vyváženým regionem. Mnohé atraktivity mají nadregionální význam (Městská památková rezervace Mikulov, příroda chráněné krajinné oblasti Pálava nebo archeologické památky v Dolních Věstonicích), další místa jsou významná regionálně, například rezervace lidové architektury Pavlov nebo obec Klentnice. Vedle nich jsou zde i lokality turisticky ještě nepříliš známé. Málo navštěvovaná je prozatím jihozápadní část území, okolí Drnholce, Jevišovky. Město Mikulov s městskou památkovou rezervací je známé panoramatem se siluetou zámku, významného poutního místa Svatého kopečku s křížovou cestou a bývalé dělostřelecké tvrze Kozího hrádku. K dalším významným atraktivitám cestovního ruchu patří Pavlovské vrchy, Sirotčí hrádek, Stolová hora, archeologické naleziště Dolní Věstonice proslavené nálezem Věstonické Venuše nebo vodní nádrže Nové Mlýny, které jsou největším vodním dílem Jihomoravského kraje. Jedná se o 3 na sebe navazující vodní nádrže – horní (Nové Mlýny I, 531 ha), střední (Nové Mlýny II, 1033 ha) a dolní (Nové Mlýny III, 1668 ha). Nádrže jsou postaveny na vodním toku Dyje. Pozitivní stránkou Mikulovska je možnost rekreace v čisté venkovské krajině, návštěva a poznávání historických památek, archeologických nálezů. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má území vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů - v Pavlově, Klentnici, Dolních Věstonicích, Dolních Dunajovicích, Perné, Novém Přerově).

2.9.1

Každodenní rekreace

Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, …), sportovní činností.

PROJEKT, s.r.o.




Tab. Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Mikulov dle dotazníkového šetření v roce 2014 obec

Bavory

plochy pro sport Fotbalové víceúčelové hřiště

turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy

další

chybějící vybavenost, záměry

a cyklostezka Stará Hora

leží na břehu cyklostezky Novomlýnské nádrže, Mikulovská, Stará Hora a možnost rybaření, Brod nad Dyjí fotbalové hřiště Okolo ATC vodních sportů cyklostezky fotbalové hřiště a Mikulovská a Moravská Záměr rekultivace Březí tenisová hala Vinná koupaliště Březí skládky na lesopark Výstavba kulturního Dobré Pole fotbalové hřiště cyklostezka Mikulovská rybník zařízení fotbalové hřiště a Jezdecký klub, Dolní Dunajovice tenisové kurty cyklostezka Stará Hora jízdárna leží na břehu Novomlýnské nádrže, možnost změna využití rybaření, výchozí areálu zemědělské cyklostezky místo na pěší a farmy, revitalizace kolem LBC Vysoká Mikulovská, Moravská cyklotúry Dolní Věstonice fotbalové hřiště Vinná a Okolo ATC Pálavy zahrada chybí cyklotrasy, záměr další cyklotrasy, oprava radnice (TIC, muzeum, veřejné WC), víceúčelové hřiště, cyklostezka do Pasohlávek, vybudování cyklostezka Rozhledna, TIC, víceúčelového fotbalové hřiště Moravská Vinná objekt historické sportoviště, víceúčelové Cyklostezka Drnholec- radnice s vinným vymezení ploch pro podnikání a turistiku Drnholec hřiště Pasohlávky sklepem Cyklostezka, mamutí stezka Výstavba ČOV společná pro Dolní Horní Věstonice fotbalové hřiště Věstonice cyklostezky fotbalové hřiště Mikulovská, Moravská areál volnočasových areál Vinná, Brno - Vídeň aktivit pro dolejbal, volnočasových ("Jantarová") nohejbal, vybíjenou, Výsadba další Jevišovka aktivit In-line stezka dětské hřiště zeleně kolem hřiště fotbalové hřiště tenisový výchozí místo na pěší Záměr rozšíření kurt,víceúčelové a kulturního zařízení, sportoviště pro cyklostezka cyklo túry kolem cyklotrasa Klentnice děti Moravská Vinná Pálavy, Ponyranč Mikulov,- Klentnice nabídka mnoha Jezdecký klub sportovišť, Mikulov, krytý bazén relaxační centra, cyklostezka areál Koupaliště krytá hala na tenis sportovní areál Moravská Vinná, turistické Riviéra, sportovní ledová plocha Mikulov Aquacentrum trasy střelnice Outdoor fitnes PROJEKT, s.r.o.




dopravní hřiště tenisové kurty fotbal umělá tráva + tréninkové hřiště klas.tráva sportovní hala fitnes centra 3 dětská hřiště

Milovice

fotbalové víceúčelové hřiště

Novosedly

fotbalové hřiště

a cyklostezka Mikulovská cyklostezky Mikulovská a Moravská Tenisové kurty, Vinná, Stará Hora víceúčelové hřiště Cyklortasy Mikulovská, Moravská Vinná, Stará Hora a Brno - Vídeň ("Jantarová") Cyklastezka Mikulov- Nový Přerov cyklostezky Mikulovská a Moravská Vinná cyklostezka Moravská Vinná Turistická trasa k Sirotčímu hrádku

Nový Přerov


Pavlov


Perná

fotbalové hřiště fotbalové hřiště, sportovní areál, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, běžecká dráha, skok daleký cyklostezka vinařská

Sedlec

Na plochách pro sport vybudovat víceúčelové sportoviště (tenis, Dětské víceúčelové minigolf) a zázemí hřiště, rybník pro sportovce výchozí místo na pěší a cyklo túry kolem Pálavy Změna využití školy výchozí místo na pěší záměr rozšíření a kulturního domu, cyklo túry kolem úprava přírodního Pálavy areálu

největší moravský dětské hřiště, stůl Sedlecká rybník Nesyt, rybaření pro stolní tenis v na rybníku u mlýna OÚ

Zdroj: průzkumy 2014

2.9.2

Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace

Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti. Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Srovnání s roky posledních sčítání nejsou objektivní, údaje o současném stavu jsou pouze orientační údaje zjištěné od starostů obcí. Pozn. SLDB 1991 uvádí údaje o počtu objektů pro individuální rodinnou rekreaci v rozlišení na chaty a rekreační domky, chalupy vyčleněné z bytového fondu pro rekreační účely a chalupy nevyčleněné, které byly nadále určeny k trvalému bydlení, ale využívaly se pro rekreaci. SLDB 2001 uvádí objekty individuální rekreace jako trvale neobydlené byty určené k rekreaci, ve sčítacím formuláři byly uvedeny jako domy pro rekreaci.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Objekty individuální rekreace v obcích ORP Mikulov dle dotazníkového šetření v roce 2014 obec

rekreační chalupy

rekreační chaty

zahradní domky

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice

10 30 10 3

6 0 0 11

0 0 0 0

20 84 25 30 32 8

0 0 0 0 0 0

Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

0 15 1 25 60 30 2 357

0 0 0 0 0 8 25 (nástavby vinných sklepů) 0 0 8(nástavby vinných sklepů) 0 35 4 53

135 0 0 1 0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ, dotazníky z obcí

Hromadná ubytovací zařízení: Údaje jsou opět pouze orientační, údaje zjišťované od starostů obcí, z webových stránek obcí a z ČSÚ nejsou shodné. Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Mikulov dle dotazníkového šetření v roce 2014 ostatní turist. (apartmány, kapacikapaciobec hotel kapacita penzion kapacita ubytovna, pronájem ta ta kemp chalup,chat apod.) Bavory 0 0 5 57 0 0 1 8 Brod nad Dyjí 0 0 1 17 3 0 0 Březí 0 0 1 0 1 0 0 Dobré Pole 0 0 2 15 1 0 0 Dolní Dunajovice 0 0 27 450 0 0 2 18 Dolní Věstonice 0 0 4 107 2 88 0 0 Drnholec 1 24 3 24 0 0 0 0 Horní Věstonice 0 0 14 276 0 0 1 18 Jevišovka 0 0 2 30 0 0 4 22 Klentnice 1 22 6 50 0 22 3 60 Mikulov 10 773 28 626 3 126 33 249 Milovice 0 0 2 23 0 0 0 0 Novosedly 0 0 2 100 0 0 0 0 Nový Přerov 0 0 1 16 1 50 9 36 Pavlov 2 146 31 322 2 170 6 90 PROJEKT, s.r.o.




Perná Sedlec ORP Mikulov

0 0 14

0 0 972

12 5 85

230 124 1 657

0 1 12

0 50 488

30 2 14

200 12 113

Zdroj: ČSÚ, dotazníky z obcí

Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky.

2.9.3

Cyklotrasy

Území ORP Mikulov je velmi významným regionem cykloturistiky, která zaznamenává na jihu Moravy velký rozvoj, a to i v mezinárodním kontextu.

v posledních letech

Jihomoravským krajem i regionem Mikulovsko prochází mezinárodní, národní, regionální i místní cyklotrasy, včetně vinařských. Neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území: • • •

mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, Stezka Brno-Wien národní cyklotrasa Greenways Praha-Wien v úseku Nový Přerov – Mikulov místní cyklotrasy: o 5044 : Mikulov - Dolní Věstonice o Vinařská stezka „Mikulovská“ : Mikulov, ŽST – Valtice – Lednice – Dolní Věstonice – Ivaň – Nový Přerov – Mikulov, ŽST o Vinařská stezka „Moravská vinná“ : Znojmo, sv. Alžběta – Nový Šaldorf – Havraníky – Slup – Hevlín – Drnholec – Mikulov – Pavlov – Dolní Věstonice – Pouzdřany – Hustopeče – Horní Bojanovice – Kobylí – Klobouky – Krumvíř – Čejč – Čejkovice – Mutěnice – Kyjov – Bzenec – Moravský Písek (– Uherské Hradiště) o Cyklistický okruh „Stará Hora“ : Mikulov – Bavory – Brod nad Dyjí – Nový Přerov – Mikulov o Okolo ATC - ATC Merkur : Dolní Věstonice – Strachotín – ATC Merkur ATC Merkur – Dolní Věstonice – Strachotín – ATC Merkur o Greenways Praha-Wien : Hevlín - Nový Přerov - Březí - Mikulov - Sedlec - Úvaly Schrattenberg - Herrnbaumgarten - Poysdorf o Cyklostezka Rozálie : Horní Věstonice o Lichtenštejnské stezky-Valtická: Hlohovec - Sedlec - Valtice

PROJEKT, s.r.o.




2.9.4

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. REKREACE SILNÉ STRÁNKY Bohatý památkový a archeologický fond obcí.

SLABÉ STRÁNKY S výjimkou Mikulova v obcích chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. přírodním Chybí turistická informační centra.

Rozmanitý region s hodnotným prostředím. Pestrá a dobře značená síť cyklostezek a turistických tras. Neobydlené domy jsou využívané jako chalupy nebo druhé bydlení. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN Nové Mlýny. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zatraktivnění jihozápadní části území (okolí Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu střety Drnholce, Jevišovky). s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké Sezónnost cestovního ruchu. formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony - platí pro všechny obce). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel (Drnholec, Klentnice, Sedlec).

PROJEKT, s.r.o.




2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1 Základní charakteristika Zemědělská oblast sousedící na jihu s Rakouskem, na západě s ORP Znojmo, na východě s bývalým okresním městem a nyní ORP Břeclav. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, konkrétně vinařství. Je charakterizována zcela specifickou krajinnou morfologií Pálavských vrchů a nově Novomlýnských nádrží. Tato kombinace prvků řadí Mikulovsko na specifické místo v rámci všech ORP Jihomoravského kraje. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti.

2.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Daňové příjmy obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Mikulov je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Kromě Mikulova jsou v ORP obce svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura. Nadprůměrné úrovně daňové výtěžnosti v rámci ORP v roce 2009 dosahují ze všech obcí pouze Dolní Věstonice a Mikulov, všechny ostatní obce průměr ORP snižují. Poslední známé údaje z databáze ARIS evidované Ministerstvem financí, jsou z r. 2009. Daňové příjmy obce jsou nově sledovaným jevem A216 v Jihomoravském kraji. počet obyvatel Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Jihomoravský kraj

404 493 1 557 397 1 709 312 1 655 449 566 534 7 483 452 1 156 325 541 764 810 19 607 1 132 564

daňové příjmy daňová obce (*) výtěžnost (*) 2007 3041 7,527 4383 8,890 11643 7,478 2971 7,484 13201 7,724 2452 7,859 16725 10,106 3557 7,922 4399 7,772 4388 8,217 94152 12,582 3671 8,122 9664 8,360 2500 7,692 4521 8,357 6106 7,992 6520 8,049 193 894 9,889 4 520 086

počet obyvatel 399 478 1571 397 1693 303 1669 436 608 524 7493 441 1175 340 540 749 831 19 647

daňové příjmy daňová obce (*) výtěžnost (*) 2009 2888 7,238 4070 8,515 11704 7,450 3158 7,955 13153 7,769 3740 12,343 14989 8,981 3682 8,445 5380 8,849 4339 8,281 79557 10,618 4008 9,088 9972 8,487 2802 8,241 4700 8,704 6085 8,124 7108 8,554 181 335 9,230 4 308 628

Vysvětlivky: * ... částky v tisících Kč

Daňová výtěžnost na obyvatele Od první úplné aktualizace ÚAP ORP Mikulov (r. 2010) je Daňová výtěžnost na obyvatele jedním ze sledovaných indikátorů v Jihomoravském kraji - více v kapitole 3.3.12.

PROJEKT, s.r.o.




2.10.3 Podnikatelská struktura V ORP Mikulov nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Největším zaměstnavatelem v ORP je Jednota, nicméně z hlediska rozvoje podnikatelského sektoru jsou důležitější zaměstnavatelé Heat Transfer Systems, s.r.o. a Navara Novosedly, a.s., kteří jsou zaměřeni na strojírenství. Tito zaměstnavatelé mají problém s nalezením kvalifikované pracovní síly. Rovněž i ochota lidí pracovat v oblasti je nízká. Převážná část podnikatelské aktivity na tomto území je podle počtu ekonomických subjektů (r.2010) v odvětví obchodu, prodeje a oprav (35%), dále je významnou měrou zastoupeno zemědělství, lesnictví a rybolov (23%), průmysl (17%) a stavebnictví (17%), které obvykle většinu svých aktivit směřuje mimo region. Jednou z klíčových oblastí by měl být cestovní ruch. Nicméně v cestovním ruchu nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Vývoj podnikatelské aktivity od roku 2004 do roku 2007 je hluboce pod průměrem České republiky, v ORP Mikulov až na výjimky stagnuje. Tab.: Míra podnikatelské aktivity, tedy podíl počtu ekonomických subjektů v oblasti k počtu trvale bydlících obyvatel

Obec

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Zdroj ČSÚ k 31.12.2013

počet obyvatel

počet ekonomických subjektů

míra podnikatelské aktivity

403

80

5,0

503

92

5,5

1547

92

16,8

433

78

5,6

1706

407

4,2

329

86

3,8

1695

368

4,6

441

108

4,1

617

110

5,6

542

102

5,3

7410

1836

4,0

415

101

4,1

1145

216

5,3

334

71

4,7

570

165

3,5

755

211

3,6

850

149

5,7

19695

4 272

4,6

Památky, vinařství a cykloturistika, dovolená u vody, vodní sporty a rybaření. Toto jsou zhruba okruhy, na které by se v cestovním ruchu měly zaměřit obce v ORP Mikulov. V budoucnu, v souvislosti s výstavbou velkého lázeňského areálu v blízkých Pasohlávkách, přibude také potřeba ubytovacích kapacit, restauračních a jiných služeb. Veliký potenciál, který skýtá Mikulovsko je velmi špatně využit. A to i v obcích, které svou polohou jsou k tomuto přímo předurčeny. Ideální by bylo plynule navázat na

PROJEKT, s.r.o.




možnosti, které nabízí obec Pasohlávky v sousedním ORP Pohořelice na protějším břehu Novomlýnských nádrží a současně naplno využít jedinečnosti, které skýtá samotná památková zóna Mikulova, Svatý kopeček nebo CHKO Pálava. Obce u hranic se potýkají s nevhodnou politikou Pozemkového fondu. Obce u Novomlýnských nádrží se potýkají s biokoridorem, který vede přes jejich katastr a tento vytváří zásadní omezení. A téměř všichni si nedokáží poradit s financováním záměrů, které se týkají cestovního ruchu. To je hlavní problém - koordinovat v celém ORPu politiku rozvoje cestovního ruchu a poskytnout obcím metodickou pomoc ve všech problémových oblastech. Tab.: Zastoupení druhů ekonomických subjektů v ORP Mikulov zemědělství, obchod, lesnictví, doprava prodej a rybolov průmysl stavebnictví a spoje opravy *

Obec

ubytování, stravování a pohostinství

informační a komunikač ní činnosti

ostatní

Bavory

21

46

14

15

13

13

1

63

Brod nad Dyjí

33

54

22

19

17

6

2

43

Březí

61

239

50

56

65

29

11

164

Dobré Pole

27

67

10

11

11

5

1

46

Dolní Dunajovice

67

196

100

47

58

31

10

222

Dolní Věstonice

11

32

11

6

3

10

2

48

Drnholec

92

195

88

39

80

29

9

164

Horní Věstonice

20

56

24

4

16

9

4

34

Jevišovka

26

63

44

12

18

9

1

58

Klentnice

10

33

28

8

15

11

3

63

Mikulov

126

806

169

153

303

193

57

1 201

Milovice

10

61

22

4

5

5

-

58

Novosedly

43

202

45

27

40

17

3

96

Nový Přerov

13

39

12

9

9

8

3

25

Pavlov

26

45

12

12

16

15

2

95

Perná

61

103

39

17

23

20

8

57

Sedlec ORP Mikulov

36

61

36

25

27

10

3

116

683

2 298

726

464

719

420

120

2 553

Zdroj: SLBD 2011

PROJEKT, s.r.o.




Graf: Zastoupení druhů ekonomických subjektů v ORP Mikulov Zastoupení obyvatel pracujících v jednotlivých odvětvích Zastoupení druhů ekonom ických subjektů v ORP Mikulov

zemědělství, lesnictví, rybolov 9%

průmysl stavebnictví

31%

29%

doprava a spoje obchod, prodej a opravy * ubytování, stravování a pohostinství

2% 5%

informační a komunikační činnosti

9%

9%

6%

ostatní

Zdroj: ČSÚ, dopočet AR projekt

Struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORP Mikulov charakteristicky zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. V kontextu s nezaměstnaností a sezónními výkyvy je rozvoj průmyslu v tomto ORPu důležitým stabilizačním prvkem. Největší překážkou je konzervativizmus a nekvalifikovanost obyvatel ORPu ve vztahu k průmyslové výrobě. To znamená, že by potencionální výrobci museli pravděpodobně dovážet pracovní sílu odjinud. Při hodnocení odvětví stavebnictví, je nutno konstatovat, že v tomto ORPu nevybočuje ze své charakteristiky velmi mobilního odvětví. V sezoně dá lidem práci i mimo ORP a pak nastane opět výkyv. Výjimkou je obec Klentnice s vyšším podílem zaměstnanosti v sociální sféře, který je způsoben sídlem ústavu sociální péče. V ORPu nejsou rozlišeny problémové obce Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole apod. Těmto problémovým obcím není poskytována plná a potřebná podpora. Tato podpora nespočívá jen v přidělování finančních prostředků, ale v komplexním řešení všech problémů obce.

PROJEKT, s.r.o.

stavebnictví

obchod, opravy motor. vozidel

doprava, pošty a telekomunikace

veřejná správa, obrana, soc. zabez.

školství, zdravot., veter. a soc. činn.

Bavory Brod nad Dyjí Březí

průmysl

OBEC

zemědělství, lesnictví, rybolov

Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví

14,4 27,1 13,1

40,2 24,3 33,1

10,3 21,0 11,1

11,9 12,7 13,1

7,2 4,4 9,7

6,7 5,0 9,7

9,3 5,5 10,3




Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec Průměr

23,3 17,0 22,2 21,8 21,1 25,6 7,1 8,1 20,4 11,9 20,5 31,6 21,4 26,6 19,6

34,2 34,7 25,4 27,7 30,0 30,8 17,1 30,9 47,9 46,2 45,5 25,5 35,4 22,4 32,4

11,6 16,6 22,2 20,0 12,2 22,1 17,1 10,2 14,2 14,0 11,6 13,8 17,2 19,2 15,6

7,5 10,8 7,9 12,5 12,8 7,7 9,4 15,2 5,7 9,0 2,7 10,7 7,7 5,9 9,6

8,9 8,3 6,3 4,7 6,7 6,7 8,2 7,1 3,8 5,6 8,9 4,6 8,1 11,9 7,1

7,5 4,4 4,8 4,5 5,0 2,6 15,9 12,6 5,2 5,2 4,5 7,1 4,2 8,0 6,6

6,8 8,3 11,1 8,8 12,2 4,6 25,3 15,8 2,8 8,1 6,3 6,6 6,0 5,9 9,0

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

S výjimkou obce Klentnice není diverzifikována struktura zaměstnanosti a to ani v Mikulově jako v centru ORP. Toto pak způsobuje jevy uvedené v grafech nezaměstnanosti v jednotlivých obcích: sezónnost, nevyrovnanost i zdánlivě porovnatelných obcí.

Nezaměstnanost ORP Mikulov patří v Jihomoravském kraji k regionům s nejvyšší nezaměstnaností, která přesahuje výrazně průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. Nezaměstnanost od roku 2007 prudce vzrostla.

Míra nezaměstnanosti Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

Dosažitelní uchazeči EAO celkem 21 226 31 228 72 811 38 192 90 867 21 173 138 894 22 219 31 238 25 257 509 4077 17 255 75 600 34 140 31 281 43 379 78 395

Míra nezaměstnanosti 9,3 13,6 8,9 19,8 10,4 12,1 15,4 10 13 9,7 12,5 6,7 12,5 24,3 11 11,3 19,7

Volná místa 0 0 3 3 0 0 0 0 4 0 18 1 1 0 0 3 0

Zdroj: integrovaný protál MPSV, k prosinci 2011

PROJEKT, s.r.o.




2.10.4 Uzavřenost a otevřenost ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2011. Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v ORP. Jak bylo uvedeno v metodice, výsledky v této tabulce nelze porovnávat s jinými ORP. Situace v ORP Mikulov není nejlepší, jelikož výrazně převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, v saldu migrace to je -1075 obyvatel. Při porovnání obcí platí totéž pravidlo jako u ORP, obce s největším počtem obyvatel mají nejvyšší počty mobilních obyvatel. Při analýze dojížďky a vyjížďky mimo ORP je největší záporné saldo v rámci ORP u obce Mikulov. Mikulov je tak výrazné centrum v ORP, ale při přechodu na vyšší jednotky už toto neplatí.

Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Mikulov vyjíždějící celkem

vyjíždějící do škol

vyjíždějící do zaměstnání

v tom


v tom

celkem

celkem

v rámci obce

mimo obec

celkem

v rámci obce

149 142 601 160 462 82 571 160 175 135 2 095 96 365 107 112 284 174

42 49 152 49 138 19 166 59 65 52 589 26 122 36 31 100 63

0 0 36 0 27 3 52 0 0 0 290 0 14 0 0 7 6

42 49 116 49 111 16 114 59 65 52 299 26 108 36 31 93 57

107 93 449 111 324 63 405 101 110 83 1 506 70 243 71 81 184 111

11 11 52 6 39 10 72 11 5 8 776 11 76 8 7 26 12

5 870

1 758

435

1 323

4 112

1 141

do do jiné jiného obce okresu okresu kraje 68 21 37 36 305 53 76 17 163 99 33 16 180 121 63 22 55 37 45 12 317 238 44 10 111 34 48 11 44 24 112 38 80 10 1 781

799

do do jiného zahraničí kraje 1 2 16 6 8 1 13 2 6 8 58 2 5 1 3 5 2

6 7 23 6 15 3 19 3 7 10 117 3 17 3 3 3 7

139

252

Zdroj : SLBD 2011

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Vyjížďka celkem (za prací i do škol) Vyjíždí osob

Vyjíždí procent v rámci obce mimo obec v rámci obce mimo obec % % Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

11 11 88 6 66 13 124 11 5 8 1 066 11 90 8 7 33 18 1 576

138 131 513 154 396 69 447 149 170 127 1 029 85 275 99 105 251 156 4 294

7 8 15 4 14 16 22 7 3 6 51 11 25 7 6 12 10 27

93 92 85 96 86 84 78 93 97 94 49 89 75 93 94 88 90 73

Zdroj : SLBD 2011, výpočet AR Projekt

Tab: počet a poměr vyjíždějících zaměstnaných vyjíždí zaměstnaní v rámci mimo obce obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

PROJEKT, s.r.o.

11 11 52 6 39 10 72 11 5 8 776 11 76 8 7 26 12 1 141

počet zaměstnaných

96 82 397 105 285 53 333 90 105 75 730 59 167 63 74 158 99 2 971


189 200 688 183 748 124 710 169 234 177 3 174 172 477 126 227 334 323 8 255

vyjíždějící zaměstnaní v rámci mimo obce % obec % 6 6 8 3 5 8 10 7 2 5 24 6 16 6 3 8 4 14

51 41 58 57 38 43 47 53 45 42 23 34 35 50 33 47 31 36



Tab: počet a poměr vyjíždějících do škol (žáci a studenti)


vyjíždí do škol v rámci celkem obce 42 0 49 0 152 36 49 0 138 27 19 3 166 52 59 0 65 0 52 0 589 290 26 0 122 14 36 0 31 0 100 7 63 6 1 758

435

mimo obec 42 49 116 49 111 16 114 59 65 52 299 26 108 36 31 93 57 1 323

vyjíždějící do škol v rámci mimo obce % obec % 0 100 0 100 24 76 0 100 20 80 16 84 31 69 0 100 0 100 0 100 49 51 0 100 11 89 0 100 0 100 7 93 10 90 25

75

Sledovat pouze vyjížďku z určitých obcí dle velikosti pozbývá smyslu, protože je jasné, že obyvatelé za prací cestovat musí. Problémem funkční velikost obce, který zohledňuje i ostatní hlediska v obci. Zde je jádro drtivé většiny stížností občanů. Nedostatečná vybavenost obcí, špatná dopravní obslužnost činí z mnohých obcí velmi špatně fungující systém, kde se občan cítí nepříjemně. V drtivé většině případů toto obce nejsou schopny řešit vlastními prostředky a je třeba koordinovat z centra.

PROJEKT, s.r.o.




2.10.5 SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Oblast vhodná a užívaná pro rozvoj cestovního ruchu, vinařství, rekreaci. Jedinečné území charakterizované mnoha krajinnými či kulturně-historickými specifiky.

Tradice vinařství PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem. V obcích postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

PROJEKT, s.r.o.


SLABÉ STRÁNKY Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zemědělství a stavebnictví, méně již průmysl. Vysoká celková míra nezaměstnanosti v obcích Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole, Pavlov, Perná a Sedlec HROZBY Nízké zastoupení silných hospodářských tahounů.

Ztráta charakteristických vlastností území Jižní Moravy Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost.



3

INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ 3.1 NOVĚ SLEDOVANÉ JEVY (JMK)

Podle upraveného Datového modelu Jihomoravského kraje jsou pořizovatelé Územně analytických podkladů obcí vyzvání k doplnění vybraných sledovaných jevů nad rámec přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Tyto jevy jsou specifikovány v následující tabulce. kód A201 A202 A203 A204 A205 A206 A207 A208 A209 A210 A211 A212 A213 A214 A215 A216

označení jevu Bilanční zastavěné území Aktualizace zastavitelných ploch Aktualizace ploch přestavby Rezidenční území Území výrobních aktivit Území občanského vybavení Území sídelní zeleně Záplavové území po realizaci PPO Území zasažené nadměrným hlukem Území zasažené nadměrným hlukem po realizaci protihlukových opatření Počet obyvatel Kapacita ČOV Plocha orné půdy Plocha zemědělské půdy Celková plocha obce Daňové příjmy obce

kapitola grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika 2.7.3 2.6.2 2.5.1 2.5.1 1.1 2.10.2

3.2 BILANCE NOVĚ SLEDOVANÝCH JEVŮ Bilance ploch (ha)


PROJEKT, s.r.o.

všechny zastavěné zastavěné území plochy ha ha 22,7 31 52,9 55 73,3 106 24,6 33,8 74 102,2 34,6 35,2 122,1 123,4 26,9 41,5 36,2 49,9 27,5 33,2 209 416,1 36,4 36,3 45,6 94,7 40,6 7,9 42,4 45,2 36,9 49,6 40,8 65,2

rezidenční plocha ha 10,5 21,9 83,8 6,4 82,7 15,1 28,8 16,8 23,8 nejsou data 92 16,3 36 18,9 nejsou data 35,6 nejsou data


plocha výrobních aktivit ha 6,2 9,9 20,8 1,2 17,1 4,4 31,9 12,1 0,2 4,6 119,6 5,7 28,5 0 6,6 11 17,6

plocha obč. vybavení

ostatní

ha 1,5 7 14,2 1,3 7,1 14,3 11,5 3,1 2,9 3 33,2 2,5 4,9 5,6 2,9 4,4 3,4

ha 12,8 16,2 0 24,9 0 1,4 51,2 9,5 23 25,6 171,3 11,8 25,3 0 35,7 0 44,2



Míra obsluhy obyvatel ČOV, Bilance zemědělské půdy, Daňové příjmy obce, Bilance počtu obyvatel Bavory Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách Kapacita - stav Kapacita - návrh

aktualizace ÚAP - 2010 0 0

0 0

Bilance zemědělské půdy (ha) rok

plocha orné půdy

plocha zemědělské půdy celková plocha obce

2007 2009

348 271

415 415

500 500

Daňové příjmy obce (tis.Kč) rok

daňové příjmy obce 2007 2009

3041 2888

Bilance počtu obyvatel - vývoj rok

stav 1.1. Narození 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

385 389 381 385 392 382 385 386 388 386 398 397 400 398 397 396 404 401 399

PROJEKT, s.r.o.

1 11 7 4 4 5 2 4 3 4 8 3 4 5 4 9 2 1 10

Zemřelí

Přistěhovalí Vystěhovalí 3 4 1 1 4 7 6 5 2 2 2 3 3 3 1 2 6 1 4


9 8 6 5 5 18 19 6 12 7 4 9 9 4 4 8 12 13 3

3 23 8 1 15 13 14 3 15 5 11 6 12 7 8 7 11 15 5

Přírůstek Přírůstek Stav 31.12. přirozený celkový -2 4 389 7 -8 381 6 4 385 3 7 392 -10 382 -2 3 385 -4 1 386 -1 2 388 1 -2 386 2 4 390 6 -1 397 3 400 1 -2 398 2 -1 397 3 -1 396 7 8 404 -4 -3 401 -2 399 6 4 403



Brod nad Dyjí Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh


0 600

Bilance zemědělské půdy (ha)

rok

plocha orné půdy

plocha zemědělské půdy celková plocha obce 415 734 1196 365 661 1124

2007 2009



4383 4070

Bilance počtu obyvatel - vývoj

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. Narození Zemřelí 462 3 458 3 448 7 463 9 470 6 479 10 483 6 491 7 498 1 496 9 492 2 496 5 496 3 494 3 483 6 484 3 493 2 484 3 478 2

PROJEKT, s.r.o.


4 6 4 7 6 8 3 8 7 8 2 4 4 4 2 5 5 8 5

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 14 17 -1 -4 458 8 15 -3 -10 448 24 12 3 15 463 15 10 2 7 470 14 5 9 479 10 8 2 4 483 14 9 3 8 491 15 7 -1 7 498 14 10 -6 -2 496 4 4 1 1 497 11 7 4 496 13 14 1 496 3 4 -1 -2 494 7 17 -1 -11 483 8 11 4 1 484 16 5 -2 9 493 4 10 -3 -9 484 8 9 -5 -6 478 11 6 -3 2 480



Březí Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh


0 0


rok

plocha orné půdy 2007 2009




11643 11704


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 1 525 22 10 25 39 12 -2 1 523 1 523 16 14 20 46 2 -24 1 499 1 499 13 12 14 39 1 -24 1 475 1 475 14 21 17 12 -7 -2 1 473 1 473 5 10 31 31 -5 -5 1 468 1 468 9 17 52 25 -8 19 1 487 1 487 9 7 21 20 2 3 1 490 1 490 18 9 36 25 9 20 1 510 1 510 13 17 33 30 -4 -1 1 509 1 509 11 15 33 11 -4 18 1 527 1 541 7 9 22 29 -2 -9 1 532 1 532 16 19 45 24 -3 18 1 550 1 550 14 11 23 37 3 -11 1 539 1 539 16 14 23 22 2 3 1 542 1 542 20 7 40 34 13 19 1 561 1 561 11 11 23 27 -4 1 557 1 557 19 9 22 29 10 3 1 560 1 560 11 11 44 33 11 1 571 1 571 19 17 20 49 2 -27 1 544

PROJEKT, s.r.o.




Dobré pole Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách

aktualizace ÚAP - 2010

kapacita - stav Kapacita - návrh

500 500


rok

plocha orné půdy

plocha zemědělské půdy celková plocha obce 434 603 434 603

2007 2009

697 697



2971 3158


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


PROJEKT, s.r.o.

4 6 7 6 4 4 2 3 1 3 9 3 2 6 5 4 2 2 4


Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 4 19 2 -13 400 21 13 -1 7 407 13 13 3 3 410 13 9 -4 410 13 19 3 -3 407 7 9 -2 405 17 5 1 13 418 5 13 -8 410 4 7 3 410 4 1 3 6 416 6 12 -7 -13 402 13 16 -1 -4 398 1 3 5 3 401 5 11 -4 -10 391 12 9 -3 391 10 3 -1 6 397 6 10 1 -3 394 9 8 2 3 397 21 6 -2 13 410



Dolní Dunajovice Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok


960 857




13201 13153


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 1 706 18 13 28 63 5 -30 1 676 1 676 27 17 39 54 10 -5 1 671 1 671 25 15 35 40 10 5 1 676 1 676 22 19 29 31 3 1 1 677 1 677 14 14 49 24 25 1 702 1 702 14 12 26 23 2 5 1 707 1 707 13 27 44 15 -14 15 1 722 1 722 24 12 34 25 12 21 1 743 1 743 10 13 24 27 -3 -6 1 737 1 737 6 15 33 39 -9 -15 1 722 1 703 14 12 33 17 2 18 1 721 1 721 15 15 37 30 7 1 728 1 728 13 15 25 34 -2 -11 1 717 1 717 11 13 38 25 -2 11 1 728 1 728 9 14 29 37 -5 -13 1 715 1 715 13 29 33 23 -16 -6 1 709 1 709 17 25 25 31 -8 -14 1 695 1 695 13 16 27 26 -3 -2 1 693 1 693 23 14 64 43 9 30 1 723

PROJEKT, s.r.o.




Dolní Věstonice Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh


0 0


rok

plocha orné půdy


2007 2009

877 878



2452 3740


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. Narození Zemřelí 337 1 324 4 320 3 320 6 327 2 333 7 335 4 339 4 334 1 330 1 338 4 338 3 332 1 331 3 327 314 3 312 2 311 2 303 1

PROJEKT, s.r.o.


7 4 6 5 3 5 5 3 3 2 2 5 1 5 2 6 3 3 4

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 2 9 -6 -13 324 15 19 -4 320 11 8 -3 320 8 2 1 7 327 16 9 -1 6 333 8 8 2 2 335 8 3 -1 4 339 2 8 1 -5 334 7 9 -2 -4 330 6 5 -1 330 8 10 2 338 5 9 -2 -6 332 11 12 -1 331 9 11 -2 -4 327 4 15 -2 -13 314 6 5 -3 -2 312 2 2 -1 -1 311 12 19 -1 -8 303 6 8 -3 -5 298



Drnholec Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok





16725 14989


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 1 758 21 8 32 60 13 -15 1 743 1 743 26 19 49 40 7 16 1 759 1 759 30 17 27 27 13 13 1 772 1 772 17 10 25 40 7 -8 1 764 1 764 18 11 28 36 7 -1 1 763 1 763 21 16 26 23 5 8 1 771 1 771 10 20 28 22 -10 -4 1 767 1 767 11 13 15 24 -2 -11 1 756 1 756 20 17 37 30 3 10 1 766 1 766 12 11 26 45 1 -18 1 748 1 738 14 14 28 27 1 1 739 1 739 15 11 25 52 4 -23 1 716 1 716 12 16 9 45 -4 -40 1 676 1 676 11 14 25 28 -3 -6 1 670 1 670 14 15 29 32 -1 -4 1 666 1 666 10 15 25 31 -5 -11 1 655 1 655 12 14 52 31 -2 19 1 674 1 674 8 15 28 26 -7 -5 1 669 1 669 25 14 26 35 11 2 1 671

PROJEKT, s.r.o.




Horní Věstonice Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh


0 0


rok

plocha orné půdy


2007 2009

781 781



3557 3682


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


PROJEKT, s.r.o.


8 5 2 6 4 7 4 5 3 6 5 3 7 4 4 5 6 3 4

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 7 19 -4 -16 439 4 13 -9 430 10 12 6 4 434 10 17 -7 427 5 15 -3 -13 414 6 4 -5 -3 411 11 9 1 3 414 8 4 -2 2 416 16 6 4 14 430 7 4 2 5 435 7 8 3 2 443 14 7 7 450 7 12 -3 -8 442 5 10 -5 437 11 7 4 441 12 6 2 8 449 14 18 -3 -7 442 10 14 -2 -6 436 6 10 -4 432



Jevišovka Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok





4399 5380


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 529 13 7 25 16 6 15 544 544 7 4 20 24 3 -1 543 543 8 5 26 10 3 19 562 562 11 4 8 12 7 3 565 565 4 11 12 13 -7 -8 557 557 6 11 20 7 -5 8 565 565 4 8 14 8 -4 2 567 567 5 10 12 14 -5 -7 560 560 6 7 16 10 -1 5 565 565 6 6 6 15 -9 556 555 2 4 17 10 -2 5 560 560 2 5 28 16 -3 9 569 569 8 12 11 15 -4 -8 561 561 6 4 15 16 2 1 562 562 2 2 21 11 10 572 572 4 4 10 16 -6 566 566 8 4 16 11 4 9 575 575 10 9 43 11 1 33 608 608 6 9 18 19 -3 -4 604

PROJEKT, s.r.o.




Klentnice Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh


0 0


rok



769 769



4388 4339


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 505 3 10 36 2 -7 27 532 532 4 3 19 9 1 11 543 543 5 5 20 2 18 561 561 4 7 26 13 -3 10 571 571 5 7 10 10 -2 -2 569 569 4 7 14 11 -3 569 569 3 6 15 15 -3 -3 566 566 1 4 17 14 -3 566 566 3 4 17 4 -1 12 578 578 2 4 13 4 -2 7 585 558 5 5 14 20 -6 552 552 1 6 8 8 -5 -5 547 547 4 5 9 15 -1 -7 540 540 3 11 12 9 -8 -5 535 535 8 6 12 12 2 2 537 537 5 9 9 8 -4 -3 534 534 3 5 7 12 -2 -7 527 527 6 7 15 17 -1 -3 524 524 4 8 8 3 -4 1 525

PROJEKT, s.r.o.




Mikulov Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok





94152 79557


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 7 451 95 78 331 180 17 168 7 619 7 619 86 56 279 189 30 120 7 739 7 739 100 72 154 185 28 -3 7 736 7 736 91 52 112 128 39 23 7 759 7 759 57 65 112 167 -8 -63 7 696 7 696 57 64 143 117 -7 19 7 715 7 715 61 61 137 113 24 7 739 7 739 68 57 155 156 11 10 7 749 7 749 72 53 116 97 19 38 7 787 7 787 71 59 98 144 12 -34 7 753 7 670 67 56 123 124 11 10 7 680 7 680 73 66 114 177 7 -56 7 624 7 624 58 77 111 108 -19 -16 7 608 7 608 72 84 140 112 -12 16 7 624 7 624 85 74 89 168 11 -68 7 556 7 556 68 78 100 163 -10 -73 7 483 7 483 65 54 160 176 11 -5 7 478 7 478 91 65 161 172 26 15 7 493 7 493 68 62 111 156 6 -39 7 454

PROJEKT, s.r.o.




Milovice Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách



500 500


rok

plocha orné půdy


2007 2009

651 651



3671 4008


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


PROJEKT, s.r.o.


1 2 2 3 8 7 4 8 1 7 4 3 5 6 6 4 3 7

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 9 13 1 -3 448 6 10 6 2 450 8 -8 442 5 1 -4 438 5 3 -5 -3 435 11 -6 -17 418 5 7 -3 -5 413 2 5 -5 -8 405 3 8 5 405 11 4 1 8 413 4 13 -3 -12 455 19 11 1 9 464 6 8 1 -1 463 4 8 2 -2 461 4 8 2 -2 459 8 12 -3 -7 452 6 20 2 -12 440 11 20 10 1 441 9 8 -1 441



Novosedly Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok





9664 9972


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 1 191 17 15 27 57 2 -28 1 163 1 163 17 9 33 39 8 2 1 165 1 165 18 9 25 32 9 2 1 167 1 167 14 13 1 44 1 -42 1 125 1 125 9 15 66 23 -6 37 1 162 1 162 11 8 15 19 3 -1 1 161 1 161 12 8 17 21 4 1 161 1 161 9 9 21 33 -12 1 149 1 149 13 5 27 34 8 1 1 150 1 150 11 10 16 13 1 4 1 154 1 143 14 16 25 16 -2 7 1 150 1 150 8 10 30 20 -2 8 1 158 1 158 12 8 20 20 4 4 1 162 1 162 13 15 19 30 -2 -13 1 149 1 149 18 14 22 26 4 1 149 1 149 10 8 23 18 2 7 1 156 1 156 11 10 33 28 1 6 1 162 1 162 20 7 15 15 13 13 1 175 1 175 8 12 21 29 -4 -12 1 163

PROJEKT, s.r.o.




Nový Přerov Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách



350 350


rok



613 613



2500 2802


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 311 1 5 1 7 -4 -10 301 301 5 1 12 7 4 9 310 310 7 6 9 10 1 310 310 3 5 5 6 -2 -3 307 307 3 4 13 13 -1 -1 306 306 4 3 8 2 1 7 313 313 2 1 4 2 -1 312 312 3 3 6 4 2 314 314 3 3 9 2 7 321 321 2 3 13 6 -1 6 327 322 3 3 5 5 322 322 4 1 1 12 3 -8 314 314 2 3 9 3 -1 5 319 319 2 2 2 6 -4 315 315 2 3 4 3 -1 315 315 6 5 17 8 1 10 325 325 2 10 16 3 -8 5 330 330 8 5 12 5 3 10 340 340 5 2 7 11 3 -1 339

PROJEKT, s.r.o.




Pavlov Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok

plocha orné půdy


2007 2009



4521 4700


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

stav 1.1. Narození Zemřelí 550 6 541 7 549 7 555 8 563 8 563 10 557 4 557 2 553 4 551 4 542 2 548 5 544 5 536 4 537 7 536 2 541 2 540 3

PROJEKT, s.r.o.


8 4 5 6 5 6 5 6 4 4 5 4 5 2 8 5 2 4

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 8 15 -2 -9 541 19 14 3 8 549 11 7 2 6 555 13 7 2 8 563 5 8 3 563 10 20 4 -6 557 13 12 -1 557 9 9 -4 -4 553 5 7 -2 551 5 19 -14 537 15 6 -3 6 548 9 14 1 -4 544 10 18 -8 536 10 11 2 1 537 6 6 -1 -1 536 11 3 -3 5 541 5 6 -1 540 7 6 -1 540



Perná Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok



934 934



6106 6085


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 753 9 6 18 19 3 2 755 755 10 9 31 27 1 5 760 760 10 5 29 16 5 18 778 778 9 3 10 23 6 -7 771 771 8 3 20 20 5 5 776 776 8 4 10 8 4 6 782 782 5 5 3 16 -13 769 769 4 9 16 7 -5 4 773 773 7 11 14 16 -4 -6 767 767 6 10 11 10 -4 -3 764 757 8 8 13 11 2 759 759 5 4 14 10 1 5 764 764 8 12 20 11 -4 5 769 769 6 10 10 18 -4 -12 757 757 11 7 18 10 4 12 769 769 4 12 20 17 -8 -5 764 764 2 5 10 15 -3 -8 756 756 9 8 6 14 1 -7 749 749 5 3 13 14 2 1 750

PROJEKT, s.r.o.




Sedlec Čistírna odpadních vod (EO) ÚP po schválených /vydaných změnách kapacita - stav Kapacita - návrh



rok





6520 7108


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Přistěhova Vystěhova Přírůstek Přírůstek stav 1.1. Narození Zemřelí lí lí přirozený celkový Stav 31.12. 810 9 12 19 34 -3 -18 792 792 8 5 30 34 3 -1 791 791 7 5 31 44 2 -11 780 780 8 6 22 18 2 6 786 786 5 8 26 15 -3 8 794 794 7 8 16 7 -1 8 802 802 8 12 21 8 -4 9 811 811 6 7 23 21 -1 1 812 812 7 6 14 9 1 6 818 818 7 9 15 15 -2 -2 816 808 6 8 12 5 -2 5 813 813 4 7 14 24 -3 -13 800 800 4 10 6 24 -6 -24 776 776 5 9 21 12 -4 5 781 781 11 6 27 11 5 21 802 802 1 4 21 10 -3 8 810 810 17 3 21 8 14 27 837 837 7 9 9 13 -2 -6 831 831 8 9 23 22 -1 831

PROJEKT, s.r.o.




3.3 KVANTIFIKOVATELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POUŽITÉ PRO HODNOCENÍ ÚZEMÍ A SLEDOVÁNÍ JEHO VÝVOJE V ČASE přehled indikátorů sledovaných v Jihomoravském kraji: Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

3.3.1

název indikátoru Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území Míra zasažení území záplavami Míra zasažení území nadměrným hlukem Míra zasažení území znečištěným ovzduším Míra obsluhy obyvatel ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území Změna výměry zemědělské půdy Daňová výtěžnost na obyvatele

pilíř EKO SOC EKO SOC ENV ENV ENV ENV ENV ENV EKO EKO

Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby

popis účelu: Indikátor charakterizuje stávající stav sídla, rozvojový potenciál sídla a v časové řadě dynamiku jeho rozvoje. Indikátor kvantifikuje "spotřebu" zastavitelných ploch a ploch přestavby, může signalizovat jejich vyčerpání. Naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovat rovnováhu mezi populačním a územním rozvojem. Pozn: Sledováním využití zastavitelných ploch je možno vymezit bilanční zastavěné území - jev ÚAP A201 - aktuální stav bilancovaného zastavěného území. Nově zastavěné plochy byly nalezeny v obcích Pavlov, Milovice, Horní Věstonice, Sedlec a Klentnice. Jedná se o plochy se zkolaudovanými stavbami podle informací místního stavebního úřadu. Jejich výčet není možné považovat za kompletní, proto jsou následující bilance zkreslené. Vyhodnocení: obec Horní Věstonice Klentnice Milovice Pavlov Sedlec

PROJEKT, s.r.o.

výměra zastavitelných ploch ha 18,1 23,2 22,7 22,8 20,6


výměra již zastavěných ZP ha 0,2 0,4 5,3 0,6 0,7

podíl již zastavěných ZP % 1,1 1,7 23,3 2,6 3,4



3.3.2

Podíl ploch rezidenčních, výrobních aktivit, občanského vybavení a sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro rezidenční funkce je základním ukazatelem charakteru sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Využití ploch pro výrobní funkce je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu pracovních příležitostí vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Využití ploch pro občanské vybavení a jejich kapacita je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na občanské vybavení jak v rámci obce, tak v rámci osídlení. Využití ploch pro sídelní zeleň charakterizuje kvalitu urbanizovaného prostředí. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na tuto funkci. Podíly jednotlivých ploch jsou znázorněny v koláčových grafech v kapitole 4.1. Plochy sídelní zeleně nejsou dostatečně sledovány - jsou zahrnuty v části "ostatní".

3.3.3

Míra zasažení území záplavami

popis účelu: Sledování ohrožení území a obyvatel záplavami. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Vyhodnocení:


PROJEKT, s.r.o.

výměra ZÚ obce ha 22,7 52,9 73,3 24,6 74 34,6 122,1 26,9 36,2 27,5 209 36,4 45,6 40,6 42,4 36,9 40,8

výměra záplavových ZÚ ha 0 0 0 0 0 0 0 0 0,3 0 0 0 7,8 0 0 0 0


podíl záplavových ZÚ % 0 0 0 0 0 0 0 0 0,8 0 0 0 17,1 0 0 0 0



Poznámka: vypovídací schopnost výše uvedených údajů je nepříznivě ovlivněna nejednotností hranic zastavěných území (současně zastavěných území, intravilánů obcí) použitých v jednotlivých územních plánech... Do stanovení zastavěných území dle § 58 zák.č. 183/2006 Sb. je vcelku zbytečné výsledky interpretovat.

3.3.4

Míra zasažení území nadměrným hlukem

popis účelu: Sledování ohrožení území nadměrným hlukem. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Pozn.: Vymezení území zasaženého hlukem ze železniční a silniční dopravy. Na základě aktuálních intenzit dopravy (sčítání 2010 - ŘSD) vymezená obalová křivka území s předpokladem zasažení nadměrným hlukem, případně převzatá hluková pásma ze stávající ÚPD a ÚPP. Korekce po realizaci protihlukových opatření. Bylo počítáno s průměrnou obložností bytů 2,6 os/byt. Vyhodnocení: hluk ze silniční dopravy počet počet počet zasažených počet zasažených zasažených RD zasažených BD bytů v BD obyvatel

Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

0 0 34 18 0 0 0 0 0 0 83 0 60 0 0 0 0 195,00

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 0 3 0 0 0 0 14

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 66 0 18 0 0 0 0 84

0 0 88 47 0 0 0 0 0 0 387 0 203 0 0 0 0 725

Poznámka: Hlukové hlukové izofony byly stanoveny v rámci ÚAP výpočtem, podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko) a jedná se tedy o izofony teoretické. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz.

PROJEKT, s.r.o.




3.3.5

Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO)

popis účelu: Sledování míry zasaženého území zhoršenou kvalitou ovzduší, konkrétně pro prachové částice velikosti PM 10. V oblastech, kde dochází k trvalému překračování kvality ovzduší, by měly stavební úřady uvážlivě rozhodovat o případném umísťování nových zdrojů znečišťování ovzduší. Míra zasažení území je dána procentuálním podílem plochy s překročenými imisními limity k celkové ploše obce. Pozn: Míra zasažení území znečištěným ovzduším může být dána místními zdroji, ale i zdroji mimo sledované území. Navíc je ovlivňována meteorologickými jevy v atmosféře. Vyhodnocení: Ve sledovaném území dle měření ČHMÚ nedochází k překročení povolených koncentrací prachových částic PM 10.

3.3.6

Míra obsluhy obyvatel ČOV

popis účelu: Sledování stávající a plánované kapacity ČOV. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o pokrytí požadavků na připojení EO na veřejnou kanalizaci. Míra obsluhy obyvatel ČOV je konfrontována s navrženou kapacitou ČOV.


počet obyvatel 403 503 1562 433 1721 322 1705 446 624 538 7416 412 1151 332 573 762 857

kapacita ČOV (EO) 0 0 0 500 2400 0 2020 0 500 0 24850 500 1563 350 1150 1000 1000

Míra obsluhy obyvatel (%) 0 0 0 115 139 0 118 0 80 0 335 121 136 105 201 131 117

19 760

35833

181

Pozn.: Vzhledem k tomu, že kapacita ČOV je vedena v ekvivalentních obyvatelích a je konfrontována s počtem skutečných obyvatel, nejsou ve všech obcích výsledky výpovědi schopné. K nadměrnému zkreslení dochází především v obcích s většími zemědělskými či potravinářskými provozy napojenými na veřejnou ČOV. Vyhodnocení: V již napojených obcích se jeví míra obsluhy obyvatel dostatečná. Dosud nejsou čištěny odpadní vody z obcí Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Věstonice, Horní Věstonice a Klentnice.

PROJEKT, s.r.o.




3.3.7

Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území

popis účelu: Sledování ohroženosti neobnovitelného přírodního zdroje - půdy. Sledování stability krajiny a její schopnosti akumulace a zpomalení odtoku velkého množství vody. Intenzivní zemědělská činnost představuje zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradaci půdy.

Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

Plocha obce (ha)

Plocha orné půdy (ha)

500 1124 1310 697 1784 878 3519 781 1265 769 4532 651 1679 614 1303 934 2078

271 365 850 434 857 94 2190 416 799 332 1716 244 892 370 273 444 1030

Podíl orné půdy na území obce (% ) 54 32 65 62 48 11 62 53 63 43 38 37 53 60 21 48 50

Vyhodnocení: Podíl orné půdy je v ORP je poměrně nízký (47 %), ačkoliv se jedná se o zemědělsky příznivou krajinu, velký podíl území je zaujímán také chráněnými územími.

3.3.8

Změna výměry orné půdy

popis účelu: Sledování ohrožení neobnovitelného přírodního zdroje - půdy, která představuje produkční potenciál území, plní estetickou funkci krajiny, funkci protikrizovou, slouží jako stanoviště pro biotopy... Zábory půd především pro zástavbu a technickou infrastrukturu jsou většinou nevratným procesem , který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Pro zábory na výstavbu je třeba využívat především ZPF 5., 4. a 3. třídy ochrany. Vhodné může být sledování účelu záboru ZPF.

PROJEKT, s.r.o.




změna [% ]

plocha zemědělské půdy (ha) Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

2001

2009

2001 - 2009

414 833 1071 601 1421 208 2668 672 1066 438 2525 405 1369 519 476 727 1387

412 661 1 016 603 1 393 187 2 450 636 1 000 415 2 334 364 1 304 490 461 729 1 286

0 -21 -5 0 -2 -10 -8 -5 -6 -5 -8 -10 -5 -6 -3 0 -7

Vyhodnocení: Zábory orné půdy jsou mezi lety 2001-2009 v některých obcích velmi vysoké. Jedná se o Brod nad Dyjí (-21 %), Dolní Věstonice a Milovice (-10 %), Drnholec a Mikulov (- 8 %) a další. To je vzhledem ke kvalitě místních půd negativní znak. Není udržitelné takto intenzivní tempo záborů ZPF.

3.3.9

Daňová výtěžnost na obyvatele

popis účelu: Indikátor charakterizuje ekonomickou výkonnost podnikajících subjektů v území ve vazbě na příjmy státního rozpočtu a příjmy obcí. Ukazatel může signalizovat atraktivitu obce pro bydlení a podnikání (* v tisících Kč). počet obyvatel Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

404 493 1 557 397 1 709 312 1 655 449 566 534 7 483 452 1 156 325 541 764 810 19 607

daňové příjmy obce (*) 2007 3041 4383 11643 2971 13201 2452 16725 3557 4399 4388 94152 3671 9664 2500 4521 6106 6520 193 894

daňová výtěžnost (*)

počet obyvatel

7,527 8,890 7,478 7,484 7,724 7,859 10,106 7,922 7,772 8,217 12,582 8,122 8,360 7,692 8,357 7,992 8,049 9,889

399 478 1571 397 1693 303 1669 436 608 524 7493 441 1175 340 540 749 831 19 647

daňové příjmy obce (*) 2009 2888 4070 11704 3158 13153 3740 14989 3682 5380 4339 79557 4008 9972 2802 4700 6085 7108 181 335

daňová výtěžnost (*) 7,238 8,515 7,450 7,955 7,769 12,343 8,981 8,445 8,849 8,281 10,618 9,088 8,487 8,241 8,704 8,124 8,554 9,230

*:

Vyhodnocení: Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele byla v roce 2009 v ORP Mikulov 9 230 Kč. PROJEKT, s.r.o.




4

VÝROKOVÁ ČÁST (VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ) 4.1 KARTY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ

4.1.1

Bavory

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO a Ptačí oblast Pálava, EVL Stolová hora, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ • Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, popřípadě dle místních podmínek zalesnit, výsadba rozptýlené a doprovodné zeleně). • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Největší nárůst trvale obydlených bytů. • Cykloturistika. Příležitosti

Slabé stránky • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Stará zátěž. • Poměrně nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost, nebezpečí lokálních povodní. • Obec není plynofikována. Hrozby • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Nejvyšší záporné hodnoty migračního salda (průměr 2001-2006). Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky • Katastrálním územím prochází • Chybí systémové řešení plynofikace obce. komunikace I/52. Snadná dostupnost • Zcela chybějící kanalizační systém s ORP. napojením na ČOV. Příležitosti Hrozby • Výstavba rychlostní komunikace R 52 • včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. • Výhledová stavba ČOV. • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti. Zařazení obce dle kartogramu: 2b

PROJEKT, s.r.o.




Struktura zastavěného území

rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • obec není napojená na plynové vedení závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace závady hygienické • dvě staré zátěže na území obce • obec není napojena na ČOV ohrožení území • plochy rizikové pro vznik vodní a větné eroze střety rozvojových záměrů s limity • zastavitelné plochy v územích ochrany přírody • rozvojové záměry umístěné na odvodňovaných či zavlažovaných pozemcích

PROJEKT, s.r.o.




4.1.2

Brod nad Dyjí

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje EVL a NPP Dunajovické kopce. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Vodní zdroj pitné vody. Příležitosti • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. • Cykloturistika. Příležitosti • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky . EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příležitosti • Výhledová stavba ČOV.

Slabé stránky • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Stará zátěž – skládka. Hrozby • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Nejvyšší podíl neobydlených bytů (20,0 %), SLDB 2001 Hrozby • Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva.

Slabé stránky • Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na ČOV. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Zařazení obce dle kartogramu: 3a

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • sídlo s nízkou úrovní občanského vybavení • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady hygienické • stará ekologická zátěž • obec není napojena na ČOV

PROJEKT, s.r.o.




4.1.3

Březí

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje EVL a NPP Dunajovické kopce. Příležitosti • Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, popřípadě dle místních podmínek zalesnit). • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Cykloturistika. Příležitosti • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Snadná dostupnost centra ORP. • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. Příležitosti • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost. • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou. • Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a inovativních forem podnikání. • Výhledová stavba ČOV.

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy (II/414). • Nízká ekologická stabilita. Hrozby • Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže v obcích. • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Hrozby •

Slabé stránky • Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na ČOV. • Nevhodná politika Pozemkového fondu. Hrozby • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost.

Zařazení obce dle kartogramu: 2b

PROJEKT, s.r.o.





rezidenční plocha

plocha výrobních aktivit


Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • plocha brownfield závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy • stará ekologická zátěž • obec není napojena na ČOV ohrožení území • ohrožení zastavěného území povodněmi

PROJEKT, s.r.o.




4.1.4

Dobré Pole

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Minimální zornění na svažitých pozemcích indikující příznivý stav vodního režimu v krajině. • Do řešeného území zasahuje EVL a NPP Dunajovické kopce a EVL a PR Slanisko. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. • Nízký index stáří. Příležitosti •

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. • Napojení obce na veřejnou kanalizaci s vyústěním na ČOV. Příležitosti • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost. • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou. • Poskytnutí potřebné podpory (např. finanční prostředky, komplexní řešení problémů obce) • Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a inovativních forem podnikání.

Slabé stránky • Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy (II/414). • Nízká ekologická stabilita. Hrozby • Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže v obcích. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry přirozeného přírůstku. • Nejvyšší záporné hodnoty migračního salda (průměr 2001-2006). Hrozby • Slabé stránky • Nejnižší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Vysoká nezaměstnanost (24%) • Nevhodná politika Pozemkového fondu. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry leží na odvodňovaném/zavlažovaném pozemku

PROJEKT, s.r.o.




4.1.5

Dolní Dunajovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje EVL a NPP Dunajovické kopce. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Dobré zázemí zdravotní péče. • Vinařská turistika. Příležitosti • Vinařská turistika. • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky . • Rozvoj vinařské turistiky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Významné zastoupení speciálních kultur (vinice). • Přítomnost ložiska zemního plynu, které zároveň slouží jako podzemní zásobník zemního plynu. • Napojení obce na veřejnou kanalizaci s vyústěním na ČOV. Příležitosti • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

Slabé stránky • Stará zátěž. • Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu. • Nízká ekologická stabilita. • Nízký a dále se snižující podíl trvalých travních porostů v krajině a velmi nízký podíl lesů. Hrozby • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Hrozby •

Slabé stránky • Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Zařazení obce dle kartogramu: 2c

PROJEKT, s.r.o.





rezidenční plocha



Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady hygienické • tři staré ekologické zátěže území ohrožení území • část zastavěného území je ohrožena povodněmi

PROJEKT, s.r.o.




4.1.6

Dolní Věstonice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO Pálava, PO Pálava, EVL Děvín, NPP Kalendář věků, PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, PR Věstonická nádrž. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. • Vinařská turistika a cykloturistika. Příležitosti • Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky . • Stavba zařízení sociální péče. • Rozvoj vinařské turistiky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Ložiska zemního plynu a ložiska ropoplynná. Příležitosti • Výhledová stavba ČOV.

Slabé stránky • V území se nachází aktivní i ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu. • Zrychlený vodní režim, výsušnost, nebezpečí lokálních povodní. • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Nízký a dále se snižující podíl trvalých travních porostů v krajině a velmi nízký podíl lesů. Hrozby • Slabé stránky • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. • Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry přirozeného přírůstku. • Nejvyšší záporné hodnoty migračního salda (průměr 2001-2006). • Nejvyšší podíl neobydlených bytů (22,4 %), SLDB 2001 • Zvýšení počtu neobydlených bytů více než 3x. Hrozby • Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva

Slabé stránky • Nejnižší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na ČOV. • Problémy s financováním záměrů a poskytováním metodické pomoci týkající se cestovního ruchu. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • areál brownfield • chybějící návaznost ÚSES • území se silným poklesem počtu obyvatel • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady hygienické • obec není napojena na ČOV ohrožení území • území rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • konflikty rozvojových záměrů s ochranou přírody • konflikt rozvojového záměru s ochranou ZPF

PROJEKT, s.r.o.




4.1.7

Drnholec

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Minimální zornění na svažitých pozemcích indikující příznivý stav vodního režimu v krajině. • Do řešeného území zasahuje EVL Baštinský potok a Drnholecký luh. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. • Vysoký podíl lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Příležitosti • Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, popřípadě dle místních podmínek zalesnit). • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Dobré zázemí zdravotní péče. Příležitosti • Zatraktivnění oblasti z hlediska rekreace a turistického ruchu • Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Napojení obce na veřejnou kanalizaci s vyústěním na ČOV. Příležitosti • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost.. • Využití stávajícího zemědělského letiště i pro dopravní (sportovní) účely.

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Nízký podíl domácností napojených na plyn. • Nízká ekologická stabilita. • umělé podélné narovnání koryta Dyje nepřirozený stav, zornění říční nivy. Hrozby • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Slabé stránky • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. Hrozby •

Slabé stránky • Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • areál brownfield • chybějící návaznost ÚSES • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady hygienické • dvě staré ekologické zátěže území střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany střety rozvojových záměrů navzájem • střet rozvojových záměrů navzájem

PROJEKT, s.r.o.




4.1.8

Horní Věstonice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO Pálava, PO Pálava, EVL Děvín, PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, PR Věstonická nádrž a NPR Děvín-KostelSoutěska. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Cykloturistika. Příležitosti • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky . EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Územím prochází komunikace I/461Snadná dostupnost centra ORP. Příležitosti • Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. • Výhledová stavba ČOV.

Slabé stránky • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Nízká ekologická stabilita. • Nízký a dále se snižující podíl trvalých travních porostů v krajině a velmi nízký podíl lesů. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. Hrozby •

Slabé stránky • Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na ČOV. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • hierarchické nesoulady ÚSES závady hygienické • obec nenapojená na ČOV střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • konflikt rozvojových záměrů s ochranou přírody (Natura 2000 – ptačí oblast, CHKO Pálava – III.zóna ochrany); • rozvojové záměry leží v bezpečnostním pásmu plynovodu

PROJEKT, s.r.o.




4.1.9

Jevišovka

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje EVL Jevišovka a Trávní dvůr. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. Příležitosti • Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, popřípadě dle místních podmínek zalesnit). • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. • Nízký index stáří. • Zařízení sociální péče. Příležitosti • Zatraktivnění oblasti z hlediska rekreace a turistického ruchu. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. • Napojení obce na veřejnou kanalizaci s vyústěním na ČOV. Příležitosti • Rekonstrukce ČOV • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost. • Poskytnutí potřebné podpory (např. finanční prostředky, komplexní řešení problémů obce) • Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a inovativních forem podnikání.

Slabé stránky • Nízká ekologická stabilita. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. • Nejvyšší podíl neobydlených bytů (20,3 %), SLDB 2001 Hrozby • Další růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel.

Slabé stránky • Nejnižší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Vysoká nezaměstnanost (20,2 %) Hrozby • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • míra registrované nezaměstnanosti nad 10% • chybějící návaznost ÚSES • plochy brownfields ohrožení území • území ohrožené povodněmi

PROJEKT, s.r.o.




4.1.10 Klentnice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO a PO Pálava, , EVL Stolová hora, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, EVL Děvín, NPR Děvín-Kotel-Soutěska, EVL Klentnice-kostel svatého Jiří. a Milovický les. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Vysoký podíl lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příznivý trend růstu počtu obyvatel. • Vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. • Nárůst trvale obydlených domů (o víc než 20 %) a bytů. • Vinařská turistika. • Zařízení sociální péče. Příležitosti • Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem. • Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. • Rozvoj vinařské turistiky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • 100% napojení obyvatel žijících v trvale obydlených bytech na vodovod. • Snadná dostupnost centra ORP. Příležitosti • Výhledová stavba ČOV.

Slabé stránky • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Nízký podíl domácností napojených na plyn. Hrozby •

Slabé stránky • Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let • Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry přirozeného přírůstku. • Velmi vysoký index stáří – 113,9. Hrozby • Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva • Další zvyšování počtu neobydlených domů. • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Slabé stránky • Zcela chybějící kanalizační systém s napojením na ČOV. Hrozby •


PROJEKT, s.r.o.







ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • hierarchické nesoulady ÚSES • chybějící návaznost ÚSES • areál brownfield závady hygienické • území nenapojené na ČOV ohrožení území • území rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry v územích ochrany přírody • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.




4.1.11 Mikulov SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Povrchová těžební činnost zaměřená na těžbu vysokoprocentního vápence. • Do řešeného území zasahuje CHKO a PO Pálava, , PP Anenský vrch, EVL a NPP Dunajovické kopce, PP Kienberg, PP Kočičí skála, PO a NPR Lednické rybníky, EVL Lenické rybníky, PR Liščí vrch, PR Milovická stráň, EVL Milovický les, EVL Niva Dyje, EVL Paví kopec, PP Růžový kopec, EVL Skalky u Sedlece, EVL a NPR Slanicko u Nesytu, EVL Studánkový vrch, PR Svatý kopeček, EVL Svatý kopeček u Mikulova, PR Šibeničník, EVL a PR Turold. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. • Vysoký podíl lesů ochranných a lesů zvláštního určení. • Významné zastoupení speciálních kultur (vinice). Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Příznivý trend růstu počtu obyvatel. • Vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. • Největší nárůst trvale obydlených bytů • Dobré zázemí zdravotní a sociální péče a zařízení. • Cykloturistika. Příležitosti • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Na území se nachází silniční hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen. • Územím prochází komunikace I/461. • Pracovní centrum v rámci ORP Mikulov. • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a PROJEKT, s.r.o.


Slabé stránky • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Staré zátěže. • Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost, nebezpečí lokálních povodní. • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy (I/52 a II/525). Hrozby • Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Hrozby •

Slabé stránky • Nevhodná politika Pozemkového fondu. • Problémy s financováním záměrů a poskytováním metodické pomoci týkající se cestovního ruchu. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu ÚAP správního území ORP MIKULOV, aktualizace 2014


města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. • Napojení obce na veřejnou kanalizaci s vyústěním na zrekonstruovanou a intenzifikovanou ČOV Mikulov. Příležitosti • Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. • Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem.

možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Zařazení obce dle kartogramu: 1



Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U1 Odůvodnění

HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U2 Odůvodnění

CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně

PROJEKT, s.r.o.




analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U3 BROWNFIELD – AREÁL BÝVALÝCH KASÁREN Odůvodnění Rozsáhlý nevyužívaný areál, v sousedství rezidenční plochy. Cílové řešení Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. U4 BROWNFIELD – ZEMĚDĚLSKÝ AREÁL Odůvodnění Chátrající zemědělský areál, komplex objektů a volných ploch na Mušlovském vrchu. Cílové řešení Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. U5 BROWNFIELD – VÝROBNÍ AREÁL Odůvodnění Rozsáhlý areál, který není využíván v celé své kapacitě. Cílové řešení Využít tento existující výrobní areál pro další rozvoj potřebných výrobních aktivit města a to bez konfliktu se sousedící rezidenční plochou. U6 Odůvodnění

Cílové řešení U7 Odůvodnění Cílové řešení

URBANISTICKY PROBLÉMOVÝ ZÁMĚR Byly vymezeny urbanisticky nevhodné požadavky (z hlediska zvážení hlavních obecných zájmů: ráz krajiny, nevhodné rozšiřování urbanizovaných ploch, vliv na charakter města, ochrana půdního fondu, chybějící technická infrastruktura, dopravní dostupnost) Doporučuje se ustoupení od těchto rozvojových požadavků.

MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI 12,5 % Míra registrované nezaměstnanosti je jev sledovaný Českým statistickým úřadem. Udaná hodnota je platná k 31. 11. 2011. Minimalizace nezaměstnanosti.

U8 Odůvodnění Cílové řešení

BROWNFIELD – ZEMĚDĚLSKÝ, VÝROBNÍ AREÁL Rozsáhlý areál, který není využíván v celé své kapacitě. Využít tento existující výrobní areál pro další rozvoj výrobních aktivit města, přednostně před zakládáním nových lokalit. Je třeba řešit dopravní propustnost, napojení na silniční průtah města.


DOMINANTY ZÁPORNÉ (RUŠIVÉ) Objekty byly vytipovány urbanistou při terénních průzkumech. Postupné zlepšení obrazu města.


OBJEKTY NEVZHLEDNÉ A RUŠIVÉ Objekty byly vytipovány urbanistou při terénních průzkumech. Postupné zlepšení obrazu města.

závady dopravní D1 Odůvodnění

DOPRAVNÍ PŘETÍŽENOST SILNICE I/52 Vysoký podíl tranzitní dopravy způsobuje oddělení 2 částí města, komplikuje motoristickou a cyklistickou dopravu, zvyšuje množství kolizí. Cílové řešení Odvedení tranzitní složky dopravy mimo zastavěné území města obchvatem. PROJEKT, s.r.o.




Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. D2 Odůvodnění

Cílové řešení

DOPRAVNÍ PŘETÍŽENOST SILNICE I/40 Nedostatečná kapacita silnice I/40. V rámci modernizace sítě silnic I. třídy je plánována i modernizace silnice I / 40 v trase Mikulov – Valtice – Břeclav, která se má prakticky v celé své délce trasově upravit a rozšířit. Rekonstruovaná trasa je rozdělena na tři úseky a zahrnuje též obchvaty obce Sedlec a města Valtice. Navrhovaná úprava začíná na křižovatce Mikulov, jih (I / 52 x I / 40) úsekem Mikulov – Sedlec. V úseku Mikulov – křižovatka se silnicí III / 42124 se jedná o rozšíření stávající silnice (šířka koridoru bude 110 m). Umožnění rozvoje silnice I/40.

závady hygienické H1 Odůvodnění Cílové řešení

REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Míra zasažení nemovitostí hlukem byla vyhodnocena v Územně analytických podkladech ORP Mikulov z r. 2010 s pomocí údajů ze sčítání dopravy. Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí. Zvážit možnost převedení dopravní zátěže mimo dosah rezidenčních lokalit.

ohrožení území O1 ÚZEMÍ RIZIKOVÉ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE Odůvodnění Převzato z ÚAP ORP Mikulov 2010. Cílové řešení Ochrana půdy vhodnými postupy. Ochrana stávajících i navrhovaných nemovitostí před smyvem erodované půdy. střety rozvojových záměrů s limity L1 Odůvodnění Cílové řešení L2 Odůvodnění Cílové řešení L3 Odůvodnění Cílové řešení

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY JSOU UMÍSTĚNY NA ODVODŇOVANÝCH / ZAVLAŽOVANÝCH POZEMCÍCH Střety byly identifikovány porovnáním shromážděných územně analytických podkladůjevů č. 43 a 118 v území. Územní plán vymezí rozsah a funkční využití ploch tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. ROZVOJOVÝ ZÁMĚR LEŽÍ V BEZPEČNOSTNÍM PÁSMU PLYNOVODU Střety byly identifikovány porovnáním shromážděných územně analytických podkladůjevů č. 43 a 118 v území. Územní plán vymezí rozsah a funkční využití ploch tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. KONFLIKT ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ SE SYSTÉMEM ÚSES Střety byly identifikovány porovnáním shromážděných územně analytických podkladůjevů č. 21 a 118 v území. Územní plán vymezí rozsah a funkční využití ploch tak, aby byl zabezpečen dostatečný rozsah, funkčnost a propojenost prvků ÚSES.

střety rozvojových záměrů navzájem Z1 Odůvodnění Cílové

KONFLIKTY ROZVOJOVÝCH PLOCH S KORIDORY PRO DOPRAVNÍ STAVBY Střety byly identifikovány vzájemným porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 118 v území. Územní plán upřesní rozsah ploch a koridorů tak, aby nedocházelo ke střetu funkcí.

PROJEKT, s.r.o.




řešení Z2 Odůvodnění

KONFLIKTY DVOU ROZVOJOVÝCH PLOCH RŮZNÉHO FUNKČNÍHO VYUŽITÍ Střety byly identifikovány vzájemným porovnáním shromážděných územně analytických podkladů-jevů č. 118 v území. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch tak, aby nedocházelo ke střetu funkcí.

PROJEKT, s.r.o.




•

4.1.12 Milovice SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO a PO Pálava, EVL Milovický les, EVL Chřiby, PR Milovická stráň, EVL Niva Dyje. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. Příležitosti. • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky . EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Napojení obce na nově vybudovanou společnou ČOV Pavlov-Milovice. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. Příležitosti • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

Slabé stránky • Poměrně nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Hrozby • Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Slabé stránky • Nejvyšší záporné hodnoty migračního salda (průměr 2001-2006). • Zvýšení počtu neobydlených bytů více než 3x. Hrozby • Další zvyšování počtu neobydlených domů Slabé stránky • Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací a studentů do škol mimo ORP. • Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářského úpadku.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • silný pokles počtu obyvatel závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace ohrožení území • plochy rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábor ZPF I. a II. třídy ochrany • konflikty rozvojových záměrů s plochami ochrany přírody

PROJEKT, s.r.o.




4.1.13 Novosedly SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje EVL Baštinský potok, EVL a PR Slanicko Novosedly. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. • Nízký index stáří. Příležitosti • EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. • Těžba cihlářské suroviny. • Napojení obce na nově vybudovanou společnou ČOV Novosedly-Nový Přerov. • Významné zastoupení speciálních kultur (vinice). Příležitosti • územní připravenost pro rozvoj zaměstnanosti

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Nízký podíl domácností napojených na plyn. • Nízká ekologická stabilita. • Zornění říční nivy. • Zatížení rezidenčních oblastí hlukem z dopravy (II/414). Hrozby • Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže v obcích. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Slabé stránky • Hrozby •

Slabé stránky • Vysoká nezaměstnanost (27,1 %) Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • areály brownfields • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace - průjezd obcí od Dobrého Pole na Drnholec závady hygienické • rezidenční plochy zasažené nadměrným hlukem z dopravy • stará zátěž • rozvojové záměry leží v ochranném pásmu II. stupně vodního zdroje ohrožení území • zastavěné území ohrožené povodněmi

PROJEKT, s.r.o.




4.1.14 Nový Přerov SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Minimální zornění na svažitých pozemcích indikující příznivý stav vodního režimu v krajině. • Do řešeného území zasahuje PP Lange Wart. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let. • Nízký index stáří. Příležitosti • Rozvoj vinařské turistiky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. • Napojení obce na nově vybudovanou společnou ČOV Novosedly-Nový Přerov. • Vinařská turistika a cykloturistika. Příležitosti • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost. • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou. • Poskytnutí potřebné podpory (např. finanční prostředky, komplexní řešení problémů obce) • Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a inovativních forem podnikání.

Slabé stránky • Stará zátěž – skládka. • Nízká ekologická stabilita. Hrozby • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. • Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby • Další růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel Slabé stránky • Nevhodná politika Pozemkového fondu. Hrozby • Problémy s financováním záměrů a poskytováním metodické pomoci týkající se cestovního ruchu. • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost • Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářského úpadku.


PROJEKT, s.r.o.





rezidenční plocha



Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady hygienické • stará ekologická zátěž

PROJEKT, s.r.o.




4.1.15 Pavlov SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO a PO Pálava, EVL Děvín, NPR Děvín-KotelSoutěska, PO Hovoransko-Čejkovicko, EVL Loučka, EVL Milovický les, PR Ve žlebcách. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. • Významný nárůst trvale obydlených domů. • Vinařská turistika. Příležitosti • Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem. • Maximální využití potenciálu blízkosti Novomlýnských nádrží a obce Pasohlávky . • Rozvoj vinařské turistiky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Napojení obce na nově vybudovanou společnou ČOV Pavlov-Milovice. • Ložiska zemního plynu a ložiska ropoplynná. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy Příležitosti • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost. Územní připravenost pro obory přinášející pracovní příležitosti.

Slabé stránky • V území se nachází aktivní a ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu • Zrychlený vodní režim, výsušnost, nebezpečí lokálních povodní. Hrozby •

Slabé stránky • Negativní trend poklesu počtu obyvatel. • Nejvyšší podíl neobydlených bytů (22,0 %), SLDB 2001 • Zvýšení počtu neobydlených bytů více než 3x. Hrozby • Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva. • Další růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel.

Slabé stránky • Vysoká nezaměstnanost (52 %) • Problémy s financováním záměrů a poskytováním metodické pomoci týkající se cestovního ruchu. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost nezaměstnanost

Zařazení obce dle kartogramu: 1

PROJEKT, s.r.o.







ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • chybějící návaznost ÚSES • nízká úroveň občanského vybavení • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání • plocha brownfield ohrožení území • území rizikové pro vznik vodní a větrné eroze střety rozvojových záměrů s limity • konflikty rozvojových záměrů s ochranou přírody a s NR ÚSES • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.




4.1.16 Perná SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje CHKO a PO Pálava,, EVL Stolová hora, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, EVL Děvín, NPR Děvín-Kotel-Soutěska. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Příležitosti • Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nízký index stáří. • Vinařská turistika. Příležitosti • Rozvoj vinařské turistiky. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci ORP Mikulov. • Ložiska zemního plynu a ropoplynná. • Územím prochází komunikace I/461.Snadná dostupnost centra ORP. • 100% napojení obyvatel žijících v trvale obydlených bytech na vodovod. • Napojení obce na nově vybudovanou ČOV. Příležitosti • Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost. • Pokračovat v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

Slabé stránky • V území se nachází ostatní sesuvy velkého rozsahu. • Stará zátěž. • Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu. • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Nízká ekologická stabilita. • Nízký a dále se snižující podíl trvalých travních porostů v krajině a velmi nízký podíl lesů. Hrozby • Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky • Zvýšení počtu neobydlených bytů více než 3x. Hrozby • Další zvyšování počtu neobydlených domů. Slabé stránky • Nadprůměrná nezaměstnanost. Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost


PROJEKT, s.r.o.





rezidenční plocha



Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • plocha brownfield • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání • chybějící návaznost ÚSES závady hygienické • stará ekologická zátěž střety rozvojových záměrů s limity • rozvojové záměry vyvolávají zábory ZPF I. a II. třídy ochrany • konflikt rozvojového záměru s ochranou přírody • rozvojový záměr v bezpečnostním pásmu plynovodu střety rozvojových záměrů navzájem • různé rozvojové záměry pro jednu plochu

PROJEKT, s.r.o.




4.1.17 Sedlec SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky • Do řešeného území zasahuje EVL a PO Lednické rybníky, NPR Lednické rybníky, PR Liščí vrch,, EVL Milovický les, CHKO a PO Pálava, EVL Paví kopec, EVL Skalky u Sedlce, EVL a NPR Slanisko u Nesytu, EVL Studánkový vrch, PR EVL Údolí Oslavy a Chvojnice. • Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. • Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.a II. třídy. • Příležitosti • Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, popřípadě dle místních podmínek zalesnit). • Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky. • Cykloturistika. Příležitosti • Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a zlepšení nabídky bydlení • Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky • Snadná dostupnost centra ORP. • Územím prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s Břeclaví s dostatečnou četností spojů. • Napojení obce na nově vybudovanou ČOV. Příležitosti • Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech a zmírnit tak nadprůměrnou nezaměstnanost.

Slabé stránky • Střední až vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží. • Nízká ekologická stabilita. Hrozby • Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky • Hrozby •

Slabé stránky • Vysoká nezaměstnanost (21,3 %) Hrozby • Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. • Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. • Vysoká a vzrůstající nezaměstnanost


PROJEKT, s.r.o.







ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické • hierarchické nesoulady ÚSES • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání závady dopravní • nevyhovující úsek komunikace • rizikové křížení silnice a železnice střety rozvojových záměrů navzájem • rozvojové plochy leží v koridoru pro dopravní stavbu

PROJEKT, s.r.o.




4.2

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ

Viz karty jednotlivých obcí v kapitolách 4.1.1. až 4.1.17.

4.3

NÁMĚTY PRO ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE •

Problémy

závady dopravní a hygienické D KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/52 Odůvodnění Viz. kapitolu 2.3.3 a 2.6.1. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. Odstranění hlukové zátěže pro obytnou zástavbu. D NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/40 Odůvodnění Viz. kapitolu 2.3.3 a 2.6.1. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. Odstranění hlukové zátěže pro obytnou zástavbu. D NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE II/414 Odůvodnění Viz. kapitolu 2.3.3 Cílové řešení Odstranění hlukové zátěže pro obytnou zástavbu. •

Plochy a koridory nadmístní vybavenosti a dopravní vybavenosti (záměry)

Společná ČOV Dolní Věstonice – Horní Věstonice

4.4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP MIKULOV Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

4.4.1

Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře

Za žádoucí lze obecně považovat stav, kdy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou stabilní a jejich rozvoj je vyvážený. To ovšem neznamená, že se usiluje o totožný stav a rozvoj v každém území různorodost jednotlivých území je dána jejich přirozeným charakterem a často je vyrovnávána například v kontextu širšího území. Stav jednotlivých pilířů rozvoje byl posouzen expertním zhodnocením za využití znalosti území a se zohledněním výsledků SWOT analýz a kvantifikovatelných indikátorů. Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je vyhodnocena v následujícím kartogramu. Pilíře s příznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "+", pilíře s nepříznivými územními podmínkami pro PROJEKT, s.r.o.




rozvoj jsou označeny "-". Výsledná vyváženost územních podmínek je dána poměrem kladných a záporných bodů a označena barevnou škálou. územní podmínky obec


pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

+ + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + +

Z.S Z Z,S H H,S Z H,S S Z,S Z,S Z,H,S Z,H Z,H Z,H Z,H,S H,S Z,S

H H,S H Z,S Z H,S Z Z,H H H S S S Z H

vyváženost podmínek

kategorizace obce, barevné označení

2b 3a 2b 3b 2c 3a 2c 3c 2b 2b 1 2a 2a 2a 1 2c 2b

KARTOGRAM - ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

PROJEKT, s.r.o.




5

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností, okr. Břeclav, IV. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Mikulov Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje, ČHMÚ., červen 2004 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Program rozvoje TV a sportu v Jihomoravském kraji r. 2004 – 2008 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje (do roku 2013), DHV CR, spol. s r.o., Obchodní a hospodářská komora Brno, říjen 2005 Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, červen 2004 Koncepce rozvoje vinařství, Českomoravská vinohradnická a vinař ská unie a Jihomoravský kraj, prosinec 2002 Strategie cestovního ruchu Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje 2006 - 2010, Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, leden 2006 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, ATELIER FONTES, s.r.o, červen 2004 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl, BPU Consulting, únor 2005 Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Jihomoravského kraje v letech 2007 - 2009 Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, DHV CR, spol. s r.o., Eurovision, květen 2007 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), GaREP, spol. s r. o. Vysoké učení technické v Brně, duben 2006 Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, Filipová, DHV CR, spol. s r.o.duben 2004 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, duben 2006 Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), Masarykova univerzita v Brně, červen 2006 Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Krajská energetická agentura, s.r.o., listopad 2003 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, únor 2008 Územně analytické podklady správního území ORP Mikulov, 2008 Územní plán VÚC Břeclavska - zrušen Územní plány měst/obcí (dostupné: Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Drnholec, Milovice) Územní plán města Mikulov Stav ŽP v Jihomoravském kraji v roce 2005, 2006. MŽP, 2006, 2007 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov, Archdesign Brno, Ing.Arch. Petr Malý, Ekotoxa Opava, 2005 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 Politika územního rozvoje České republiky, květen 2006 Politika územního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje. Příloha časopisu U&ÚR – ročník IX – číslo 3/2006.

PROJEKT, s.r.o.




• • • • • • • • • • • • •

Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Duben 2006. Politika územního rozvoje ČR 2008 Albertina firemní monitor (aktualizace 2008 02) ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů ČSÚ, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí ČSÚ, VŠPS 2000 až 2006 ČSÚ, Regionální národní účty ČSÚ, Lesnatost MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Ročenka dopravy 2006, MD Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007 TREXIMA, Regionální statistiky ceny práce ÚHÚL, kategorie lesa, stupeň přirozenosti lesa v PLO

•

Internetové odkazy:

www.kr-jihomoravsky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.nature.cz www.chmi.cz http://vdb.czso.cz/sldbvo http://portal.mpsv.cz/ http://www.pmo.cz/vhc

PROJEKT, s.r.o.




M I K U L O V ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY. 3. úplná aktualizace - r A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP MIKULOV. okr

Recommend Documents