Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu

Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu

Výhled do roku 2050 – výsledky řešení z roku 2014 prezentace na MPO, 16. 3. 2015

Zpracováno ve spolupráci s EGÚ Brno, a. s.

Obsah

Úvod

Varianty rozvoje

Elektroenergetika

Závěry a doporučení

Plynárenství

Aktuální otázky a odpovědi

Obsah

Úvod

Varianty rozvoje

Elektroenergetika


Plynárenství


Varianty rozvoje elektroenergetiky a plynárenství  Nestabilní prostředí, mnoho stupňů volnosti → Variantní řešení  Hlavní kritéria variantnosti rozvoje elektroenergetiky: řešení v 2013: 1. cenová úroveň povolenek na emise CO2 2. proporce ceny elektřiny a zemního plynu řešení v 2014: 1. míra zajištěnosti energetiky ČR domácí primární energií 2. míra rozvoje výrobních kapacit ES, 3 míra ekonom. a demo. růstu řešení v 2015: není dosud stanoveno (míra spolehlivosti, podíl OZE, míra úspor, míra emisí, míra rozvoje jaderné energetiky…)

 Hlavní kritéria variantnosti rozvoje plynárenství: řešení v 2013: 1. cenová úroveň povolenek na emise CO2 a 2. proporce ceny elektřiny a zemního plynu a 3. míra rozvoje zásobníkové kapacity řešení v 2014: 1. míra růstu spotřeby zemního plynu, 2. míra zajištěnosti energetiky ČR domácí primární energií a 3. míra rozvoje kapacity zásobníků řešení v 2015: není dosud stanoveno (míra úspor, míra rozvoje neplynové energetiky, míra rozvoje kapacity zásobníků…) 4

Varianty rozvoje – vztah dvou oblastí

Spotřeba (poptávka) elektřiny determinanty: sociální, demografické a ekonomické vlivy

vzájemná substituce

Spotřeba (poptávka) plynu determinanty: výroba elektřiny , KVET, MKO, sociální, demografické a ekonomické vlivy

Samostatná výroba tepla

Domácnosti

KVET, MKO + samostatná výroba elektřiny

Elektromobily

Automobily na plyn (CNG)

Zdroje (nabídka) elektřiny

výroba elektřiny z plynu

Výrobní sféra

vynucené výkony

E l e k t r o e n e r g e t i k a

Zdroje (nabídka) plynu

P l y n á r e n s t v í

1. Uhelné bloky (hnědé a černé uhlí) 2. Paroplynové bloky + KVET a MKO 3. Jaderné bloky (uran)

Tuzemská těžba

4. OZE (energie vody, slunce, větru, geotermální, biomasy, bioplynu)

Dovoz ze zahraničí

5

Varianty rozvoje elektroenergetiky KRITÉRIA

CO SE STANE, KDYŽ…

… nedojde k výstavbě žádných nových zdrojů v ES ČR? Hlavní kritéria diferenciace variant rozvoje:

3. míra ekonomického a demografického růstu

 nedojde k rozvoji výrobních kapacit elektřiny v ES ČR

VARIANTA

Nulová

 vývoj blízký návrhu ASEK

… vývoj bude probíhat v souladu s ASEK z 9/2014?

1. míra rozvoje výrobních kapacit ES ČR 2. výše zajištěnosti energetiky ČR domácími zdroji primární energie

DŮSLEDKY/PŘEDPOKLADY

 snižování zajištěnosti ES ČR domácími zdroji primární energie

Koncepční

 dostatečný rozvoj zdrojů z dlouhodobého hlediska  absence výrazných importů elektřiny  větší diverzita zdrojů

… bude nejméně dbáno na zajištění soběstačnosti ES ČR (zdroji primární energie i elektřiny)?

 výraznější snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie  dostatečný rozvoj zdrojů z dlouhodobého hlediska

Diverzifikovaný mix

 možnost importů elektřiny

… budeme usilovat o co největší soběstačnost ES ČR v zajištění zdroji primární energie?

 nejméně výrazné snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie  dostatečný rozvoj zdrojů z dlouhodobého hlediska  vyšší využití HU a OZE

Tuzemské zdroje

 absence výrazných importů elektřiny

… ekonomika a demografie se budou vyvíjet méně výrazně; bude i nadále trvat nejistota a neochota investovat do větších výrobních jednotek?

 předpokladem je nízký rozvoj spotřeby  pro zajištění nízké poptávky rozvoj zdrojů dostatečný z dlouhodobého hlediska

Minimální rozvoj

 absence výrazných importů elektřiny

6

Varianty rozvoje plynárenství KRITÉRIA

CO SE STANE, KDYŽ…

1. ekonomického a demografického růstu 2. výše zajištěnosti energetiky ČR domácími zdroji primární energie

3. míra rozvoje zásobníkových kapacit

VARIANTA

 střední rozvoj ekonomiky a demografie  snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie  vývoj blízký návrhu ASEK

Koncepční

… bude se nejvíce rozvíjet ekonomika i demografie a bude nejméně dbáno na zajištění soběstačnosti ES ČR (zdroji primární energie i elektřiny)

 vysoký ekonomický a demografický rozvoj  dojde k vyšší diverzifikaci zdrojů primární energie v ČR a k vyššímu využití zemního plynu v ES ČR  zemní plyn bude využit v nových oblastech v maximální možné míře  nejvyšší rozvoj zásobníků plynu

Maximální rozvoj

… ekonomika i demografie se budou vyvíjet středně; budeme usilovat o co největší soběstačnost ES ČR v zajištění zdroji primární energie

 střední ekonomický a demografický rozvoj  nejméně výrazné snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie  střední rozvoj využití zemního plynu v nových oblastech  střední rozvoj zásobníků plynu

Tuzemské zdroje

… ekonomika i demografie se budou vyvíjet středně; vývoj bude probíhat v souladu s ASEK z 8/14; nebude se dostatečně rozvíjet kapacita zásobníků plynu

 spotřeba dle varianty Koncepční  provoz zásobníků se nevyplácí  nedostatečné investice do zásobníků či infrastruktury jejich napojení povedou k mírnému snížení zásobníkové kapacity

Nedostatek zásobníků

… ekonomika i demografie se budou vyvíjet středně; vývoj bude probíhat v souladu s ASEK z 8/14

Hlavní kritéria diferenciace variant rozvoje:

DŮSLEDKY/PŘEDPOKLADY

… ekonomika i demografie se budou vyvíjet nejméně intenzivně; budeme usilovat o co největší soběstačnost ES ČR v zajištění zdroji primární energie; plyn se bude nejméně výrazně využívat v nových oblastech

 nízký ekonomický a demografický rozvoj  nejméně výrazné snižování zajištěnosti ČR domácími zdroji primární energie  nízké využití zemního plynu v nových oblastech  mírné snížení kapacity zásobníků plynu

Nízká spotřeba

7

Obsah

Úvod

Varianty rozvoje

Elektroenergetika


Plynárenství


Elektroenergetika – poptávka po elektřině Predikce tuzemské netto spotřeby – vývoj sektorů 150 140

+ 40 % + 34 %

(%) rok báze = 100 %

130

+ 29 %

120

+ 10 %

110 100

90 80 70 1995

2000

2005

2010 VO

2015

2020 MOP

2025

2030 MOO

2035

2040

2045

2050

TNS

9

Elektroenergetika – poptávka po elektřině Predikce tuzemské netto spotřeby a očekávaný vliv elektromobility 105

predikce 9/2014 95 vliv elektromobilů + 5 TWh

(TWh)

85

75

65 do roku 2050 + 17 TWh

55

45 1995

2000

2005

2010

2015

nízká nízká + el.mob. historie

2020

2025

2030

2035

referenční referenční + el.mob.

2040

2045

2050

2055

2060

vysoká vysoká + el.mob.

10

Elektroenergetika – poptávka po elektřině Shrnutí – střednědobý horizont  Referenční varianta: v roce 2020 tuzemská netto spotřeba ve výši 63,0 TWh; oproti roku 2013 tak tuzemská netto spotřeba naroste o přibližně 4,6 TWh,

 ve střednědobém horizontu se ještě výrazně neprojeví rozvoj sektoru elektromobilů.

Shrnutí – dlouhodobý horizont  Referenční varianta: v roce 2050 tuzemská netto spotřeba ve výši 75,3 TWh; oproti roku naroste o přibližně 16,8 TWh; tomu odpovídá nárůst o 29 %,

 nejvýraznější nárůst je očekáván pro sektor MOP, nejméně výrazný pak pro MOO,  očekává se výrazný rozvoj elektromobility, a to v segmentech osobních vozidel, autobusů, nákladních vozidel i motocyklů; spotřeba sektoru elektromobilů do roku 2050 navýší celkovou spotřebu elektřiny přibližně o 6,7 % TNS,

 zejména v maloodběru může docházet k navyšování využití elektřiny na úkor ostatních energetických médií (uhlí a zemní plyn), a to vlivem vyšší konkurenceschopnosti elektřiny při použití úspornějších technologií (například pasivní domy).

11

Elektroenergetika – zdrojová základna  z analýzy spolehlivosti vyjádřené pomocí LOLE (Loss of Load Expectation) vyplývá potřeba nového výkonu

 obrázek ukazuje přebytky (+) a nedostatky (-) pohotového výkonu pro pokrytí Vysoké, Referenční a Nízké varianty spotřeby elektřiny včetně spotřeby elektromobilů pro variantu Nulovou: rok počátku nedostatku:

Přebytek (+) (GW)

6

2029 2031

2036

4 2

Nedostatek (-) (GW)

0

-2 -4 -6

2015

2020

2025

Nízká varianta spotřeby

2030

2035

Referenční varianta spotřeby

2040

2045

2050

Vysoká varianta spotřeby

12

Elektroenergetika – zdrojová základna Skladba zdrojové základny – instalovaný výkon dle zdroje primární energie 2025

50%

2 303 2 253

5 850

60%

30% 20%

2 523

30%

1 314 20%

10% 0% 5 600

0%

NULOVÁ

10%

2 773 3 491

2 303 2 253

3 529

5 259 1 314

1 004 2 277 6 420 NULOVÁ

40%

2 253

1 314

1 004 3 097 6 420

hnědouhelné

4 290

70% 3 850

5 850 2 253

2 303

2 303

40%

KONCEPČNÍ

50%

2 253

4 290

80%

7 028

60%

2 773

3 979

6 119 40%

1 314

314 1 846

30%

3 097 6 420

černouhelné

20% 2 437

5 760

plynové

10% 0%

vodní

3 014

4 650 3 850 2 250 5 850

ostatní 2 303

2 303

jaderné 7 028 vodní

3 491 5 259 1 004

plynové

2 303 2 303

3 979

846 černouhelné 2 204 1 004

hnědouhelné

2 277

3 097

3 097

jaderné

5 850

VTE

2 303

1 004 4 729

1 244 714

5 750

5 750

FVE

2 584

2 204

3 014

2 303

50%

1 256 1 380

3 014

3 014

5 750

1 244 714

FVE

VTE

4 729

ostatní

6 119

1 004 2 437 M I N I M ÁL N Í ROZVOJ

60%

2 250

4 650

714

1 244 1 380

TUZEMSKÉ ZDROJE

4 290 4 290

1 244

D I V E R Z I F I K O V AN Ý MIX

4 290

5 750

2 414

1 244 714 90%

KONCEPČNÍ

70%

33014 250

100%

NULOVÁ

3 014

2 414

896

1414 256 1 380

M I N I M ÁL N Í R O Z V O J

70%

80%

3 250

896

1 630 244 714

M I N I M ÁL N Í

80%

90% 2 414

896

1 244 414 1 380

K JÉ Z D R O J E SO T U ZREOM ZV

90%

896 630 1 244 714

ZDROJE

414

KSOKVÉAN Ý M I X D I V ETRUZZI FEIM

896 100%

NCEPČNÍ OÝ AN D I V E R Z I F I K O VK MIX

100%

2050

13

Elektroenergetika – zdrojová základna Skladba zdrojové základny – instalovaný výkon dle zdroje primární energie 30

varianta Koncepční

geotermální energie

25

ostatní komunální odpady technologické plyny

20

bioplyn biomasa topné oleje

15

větrná energie solární energie 10

jaderná energie

2050

vodní energie zemní plyn

5

černé uhlí hnědé uhlí

2050

2045

2040

2035

2030

2025

2020

0

2015

Instalovaný výkon (GW)

BRKO

14

Elektroenergetika – zdrojová základna Kategorie regulačních rezerv VARIANTA

Nulová

Koncepční


Tuzemské zdroje

Minimální rozvoj

Primární a sekundární rezerva

Pětiminutová rychle startující rezerva

Patnáctiminutová rezerva

situace je příznivá pouze do roku 2031 v dalších letech již neřešeno

situace příznivá za celé řešené období

situace výborná za celé řešené období


v letech 2041-2045 drobné nedostatky. Jinak situace příznivá


situace příznivá, drobné nedostatky po roce 2040


situace příznivá, drobné nedostatky záporných rezerv v letech 20262037


do roku 2046 situace příznivá, od roku 2047 nevyhovující

situace výborná za celé řešené období

v letech 2040-2045 drobné nedostatky; jinak situace příznivá

Další aspekty provozovatelnosti*

od roku 2031 potřeba velkých importů, negativní výhled dalšího vývoje. Z hlediska energetické soběstačnosti nevyhovuje vyžaduje denní akumulaci, její účast v regulaci, účast elektrotepla v regulaci

vyžaduje denní akumulaci, její účast v regulaci, účast elektrotepla v regulaci. Potřeba zvýšených dovozů v letech 20272029 *hodnocení předpokládá eliminaci nepříznivého stavu v roce 2035 u dotčených variant. Ve všech variantách obecně se uvažuje s možností odpojování dodávek FVE jako formy záporné regulace výkonu, a to maximálně do 5 % jejich ročních dodávek

15

Elektroenergetika – zdroje primární energie  zajištění primární energie bylo jedním z hlavních kritérií diferenciace variant – varianty byly vytvořeny s ohledem na způsob a míru zajištění z domácích zdrojů:

 srovnání variant dle spotřeby primární energie na výrobu elektřiny: 900

K D T M

900

800

K D T M K D T M

K D T M K D T M

K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M K D T M

800

600 500 400 300 200

ZP 2 % HU 44 % jádro 40 %

zdroje na výrobu elektřiny (PJ)

zdroje na výrobu elektřiny (PJ)

700 700

600

ZP 12 % HU 13 % jádro 55 %

500 400 300 200

100

100

0

0 2015

2020 2015

hnědé uhlí hnědé uhlí plyny technologickétechnologické plyny jaderná energie jaderná energie geotermální energie geotermální energie

2025 2020 20252030 20302035 2035 2040 2040 2045 2045 2050 2050 černé uhlí černé uhlí zemní plynzemní plyn topné oleje topné oleje biomasa + průmyslové komunální biomasa + průmyslové odpady odpady bioplyn bioplyn komunální odpady odpady voda vítr solární energie voda vítr solární energie 16

Elektroenergetika – zdroje primární energie  zajištění primární energie bylo jedním z hlavních kritérií diferenciace variant – varianty byly vytvořeny s ohledem na způsob a míru zajištění z domácích zdrojů:

 srovnání variant dle spotřeby primární energie na výrobu tepla v teplárenství:

(PJ) tepla(PJ) výrobutepla navýrobu zdroje na zdroje

200 200 K D T M K D T M 180 180

K D T M K D T M

K D T M K D T M

K D T M

K D T M K D T M

K D T M

K D T M K D T M

K D T M K D T M

K D T M K D T M

160 160 140 140

ČU 18 % HU 28 % ZP 29 %

120 120 100 100 80 80 60 60 40 40

20 ČU 12 % 20 HU 54 % ZP 15 % 00

2015 2015 hnědé uhlí uhlí hnědé topné oleje oleje topné bioplyn bioplyn

2020 2020

2025 2025

2030 2030

2035 2035

2040 2040

2045 2045

20502050

černé uhlí uhlí černé

zemní plyn plyn zemní

technologické plyny

biomasa + průmyslové odpady

technologické plyny komunální odpady komunální odpady

biomasa + průmyslové odpady

jaderná energie

jaderná energie

17

Elektroenergetika – zdroje primární energie  srovnání variant dle původu primární energie (elektrárny a teplárny): 1 200

K D T M

K D T M

K D T M

K D T M

K D T M

K D T M

K D T M

K D T M

(PJ)

1 000 800 600 400 200 0

(%)

tuzemské 100% zdroje celkem 80% 95 %

K 2015 D T M

K 2020 D T M

tuzemská paliva

K 2025 D T M

K 2030 D T M

obnovitelné zdroje

K 2035 D T M

K 2040 D T M

jaderné palivo

K 2045 D T M

K 2050 D T M

dovozová paliva

tuzemské zdroje celkem 90 % 76 %

60% 40% 20% 0% 2015 2020 tuzemská paliva

2025 2030 obnovitelné zdroje

2035 2040 jaderné palivo

2045 2050 dovozová paliva

18

Elektroenergetika – environmentální aspekty  všechny varianty splňují požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)

 očekáváno je postupné snižování všech základních druhů emisí škodlivin a CO2: 1.

v počátečním období do roku 2025 nejsou rozdíly v produkci emisí mezi variantami téměř žádné, neboť je u nich obdobná skladba výrobní základny pro skupinu klasických tepelných zdrojů (přebytek pohotového výkonu v soustavě vede při omezené disponibilitě domácího hnědého uhlí k jeho maximálně možnému využití ve všech variantách, a tedy k prakticky stejné produkci emisí)

2.

rozdíl v použité variantě spotřeby elektřiny (Referenční a Nízká) je kompenzován zvýšeným exportem do zahraničí, tj. celková výroba elektřiny se výrazně nezmění

3.

největšího poklesu emisí se dosáhne do roku 2025 (především u SO2), při nutnosti dodržet emisní stropy a při postupném zlepšování parametrů odloučení škodlivin na zdrojích, u kterých se počítá s jejich dalším provozem; v období do roku 2020 také proběhne ukončení provozu části zastaralých elektrárenských zdrojů, pro které nebude dostatek hnědého uhlí

19

(mi

30 20

Elektroenergetika – environmentální aspekty 10 0

70

2015

2020

 očekávaný vývoj emisí CO2 a SO2 80 (mil. tun CO2)

70 60

(mil. tun CO2)

50 40 30

2025

2030

2035

2040

2045

2050

60 Koncepční


Tuzemské zdroje

Minimální rozvoj

Alokace snížení 1,74% 50

Alokace snížení 2,2%

Alokace snížení 3,4%

Alokace Roadmap 2050

40

CO2

30 20

20 10

10 0

0 2015

2020 2015

KoncepčníKoncepční

2025 2020

2025

2030

2030

Diverzifikovaný mix Diverzifikovaný mix

2035

2035

2040

2040

Tuzemské zdroje zdroje Tuzemské

2045

2050

2045

2050

Minimální rozvojrozvoj Minimální

Alokace snížení Alokace Alokace snížení 2,2% sníženísnížení 3,4% 3,4% Alokace Roadmap 2050 2050 Alokace1,74% snížení 1,74% snížení 2,2%AlokaceAlokace Alokace Roadmap

SO2 (tisíce tun)

80

SO2 60 40

20 2015

2020 Koncepční

2025

2030


2035 Tuzemské zdroje

2040

2045

2050

Minimální rozvoj 20

Elektroenergetika – elektrické sítě  Rozvoj sítí PS a DS je založen na dlouhodobé koncepci jejich provozovatelů, která zajišťuje spolehlivý a bezpečný provoz ES. Přesto mohou v budoucnu nastat některé okolnosti, které mohou bezpečnost budoucího provozu sítí ohrozit, pokud na ně nebude rozvoj včas reagovat.

 K nejvýznamnějším z těchto okolností patři: – Vysoký nárůst decentrální výroby z rozptýlených zdrojů , jejichž integraci nebudou moci sítě i při realizaci rozvojového programu plně integrovat. Velký nárůst decentrální výroby vyvolá přídavné investice v sítích všech napěťových hladin a bude vyžadovat opatření v řízení provozu PS i DS. – Omezení nebo zpoždění výstavby plánovaných liniových staveb a posilování rekonstruovaných vedení povede ke snížení spolehlivosti a bezpečnosti provozu vlivem porušení časové koordinace navazujících opatření v provozu i rozvoji sítí. – Zatěžování PS neplánovanými toky výkonů po přeshraničních profilech bude částečně regulováno instalací zařízení PST na profilu Hradec – Rohrsdorf, nicméně i při omezení v tomto směru mohou velké přeshraniční přenosy vytvářet úzká místa i ve vnitřní síti PS ČR, ohrožovat spolehlivost provozu ES a omezovat možnosti připojování nových zdrojů do PS.

21

Elektroenergetika – elektrické sítě Rozvoj sítě ČEPS ve střednědobém horizontu do roku 2025 Posílení pro připojení nových zdrojů do PS

PST 4x 850 MVA Nová TR 400 kV Přechod na 400 kV VERNÉŘOV 2017

ELE 2014

2017 ETU 2 EPRU 1

LDS SEVER EPOC PPC

EPRU 2

VÝŠKOV

Zvýšení spolehlivosti

2018

MĚLNÍK

2015

NEZNÁŠOV 2025

PRAHA SEVER

VÍTKOV

2019

BEZDĚČÍN

TE 2021

VPCH 2016

MALEŠICE

2019

ČECHY STŘED

ŘEPORYJE CHODOV 414

2023

2024

Nová TR 400 kV

EDS

TÝNEC

OPOČÍNEK

2024

HORNÍ ŽIVOTICE

2023

DĚTMAROVICE

KRASÍKOV

2025

2020

458 431

CHRÁST

ALBRECHTICE LÍSKOVEC KLETNÉ

2015 831

VÍTKOV

2016

BABYLON

CHOTĚJOVICE

PVR ETI 2

2025

2024

PŘEŠTICE

2017

MILÍN EORK

NOŠOVICE 2025

MÍROVKA TÁBOR

PROSENICE

2024

ČEBÍN

2020

2024

ETE 1,2

SOKOLNICE

OTROKOVICE

EDA EDU

KOČÍN

SLAVĚTICE

473

DASNÝ

Projekty společného zájmu

Příprava na připojení nových bloků ETE

2023

Předpokládaný termín uvedení do provozu Připravované nové vedení 400 kV

Zrušené vedení 220 kV Dle podkladů 09/2014

22

Elektroenergetika – elektrické sítě Využití transformace PS/110 kV v zimním maximu 2025 bez výroby v UO 110 kV varianta Koncepční

100 % – 110 % 80 % – 100 % 60 % – 80 %

40 % – 60 % 20 % – 40 % 0 % – 20 %

>100 % = spotřeba překračuje transformační výkon PS/110 kV (ve stavu bez výroby zdrojů) v UO 110 kV

23

Elektroenergetika – elektrické sítě Využití transformace PS/110 kV v zimním maximu 2025 včetně výroby v UO 110 kV varianta Koncepční

100 % – 110 % 80 % – 100 % 60 % – 80 %

40 % – 60 % 20 % – 40 %

0 % – 20 % -40 % – 0 % (tok do PS)

>100 % = bilance UO110 kV překračuje transformační výkon PS/110 kV

24

Elektroenergetika – elektrické sítě Instalovaný výkon zdrojů v ES ČR podle napěťových hladin pro Koncepční variantu – časový horizont 2014 a 2040

 elektrické sítě jsou integračním prvkem mezi spotřebou a výrobou elektřiny a jejich funkce a využití se postupně mění a vyvíjí; vzhledem k rozvoji decentrální výroby se bude intenzivněji rozvíjet distribuční soustava současnost

varianta Koncepční

zdroje do nn 2% zdroje do vn 16 %

zdroje do nn 17 %

2014 celkem Pinst = 21 GW

zdroje do PS 54 %

zdroje do vn 16 %

2040

zdroje do PS 44 %

celkem Pinst = 24 GW

zdroje do 110 kV 28 %

zdroje do 110 kV 23 %

25

Elektroenergetika – nové technologie  všechny navržené varianty předpokládají ve výchozím stavu zachování stávajícího modelu řízení a provozu ES ČR; tento model se bude postupně vyvíjet v souladu s požadavky a potřebami ES a v návaznosti na dostupnost nových technologií v energetice

 v energetice aktuálně působí TŘI HLAVNÍ NOVÉ TRENDY VÝVOJE, které budou měnit význam jednotlivých komponent systému a jeho výslednou podobu: 1. DŮRAZ NA ENVIRONMENTÁLNÍ ROZMĚR: cílem řešení je nalézt BezpečnostněTechnicko-Ekonomicko-Environmentální optimum; řešení nabízí výběr variant rozvoje, které diferencovaně kladou důraz na jedno ze čtveřice kritérií optima 2. DŮRAZ NA DECENTRALIZACI A LOKÁLNÍ SOBĚSTAČNOST: budoucí energetika bude v řádově větší míře využívat lokální výrobu elektřiny na nejnižší distribuční úrovni; rozvojové varianty analyzují situaci dle tří možných scénářů rozvoje decentrální výroby 3. DŮRAZ NA VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ: zejména vyšší uplatnění intermitentních a lokálních zdrojů si vyžádá zapojení ICT i na nejnižší distribuční úrovni; varianty předpokládají výrazné zapojení denní akumulace, která bude částečně zajištěna prostředky řízení spotřeby

 pro energetiku nejrelevantnější jsou tyto: 1. inteligentní měření, 2. lokální výroba, 3. Smart Grids a 4. elektromobilita 26

Elektroenergetika – lokální energetika v ES ČR  za lokální je považován zdroj zapojený do sítí nn  všechny navržené varianty předpokládají vyšší zapojení zdrojů do sítí nízkého napětí 100 %

 ve variantě Koncepční bude většina lokální výroby v OZE ve formě FVE 90 %

Instalované výkony dnes 100 % 90 %

K 80 %

D

T

Výroba elektřiny M

dnes

D

T

M

90 %

70 %

80 %

80 %

60 %

70 % 60 %

ES ČR

K

100 %

70 %

ES ČR

50 %

40 %

40 %

MVE na nn 50 %

FVE na nn

40 %

MKO na nn

30 %

30 %

30 %

ostatní zdroje

60 %

50 %

20 %

20 %

20 % 10 %

10 % 0% 2015

Podíl zdrojů v nn: 2 % 2015

10 % 2050 20 % 17 % MKO 0%

0%

17 % FVE

2050

2015

11 %MVE 2050

2015

0,8 % velké zdroje 2015

2050

6 %MKO 6 %

5FVE %

2050

4 % MVE

velké zdroje

27

Elektroenergetika – srovnání s ASEK

Podíl na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2040 (%)

Výroba elektřiny dle primárních zdrojů – rok 2040 70

60

50

40

70 60 50 40 30 20 10 0

46–58 %

46–58 %

Jaderné zdroje

Obnovitelné a druhotné zdroje

Zdroje na zemní plyn

Uhelné zdroje

30 18–25 %

11–21 %

18–25 %

20

11–21 %

5–15 % 5–15 %

10

0

Jaderné zdroje

Obnovitelné a druhotné zdroje

Zdroje na zemní plyn

Uhelné zdroje

Optimalizovaný (ASEK) (ASEK) Plynový (ASEK)Plynový (ASEK) Zelený (ASEK) Optimalizovaný Konvenční (ASEK) (ASEK) Dekarbonizační Konvenční (ASEK) (ASEK) Koncepční (DDB) Bezpečný

ZelenýBezpečný (ASEK) (ASEK) Diverzifikovaný Dekarbonizační (ASEK) mix (DDB)

TuzemskéKoncepční zdroje (DDB) (DDR)

Tuzemské zdroje (DDR)

Minimální rozvojDiverzifikovaný (DDB) Koridory ASEK mix (DDR) Koridory ASEK 9/2014 Minimální rozvoj (DDR)

28

Srovnání variant rozvoje ES ČR

Saldo ES ČR – kladná hodnota je dovoz – rok 2050 roční saldo ES ČR (TWh, kladná hodnota = dovoz) ]

6



+21 TWh 3

+15,5 TWh 0

Koncepční


Tuzemské zdroje

Minimální rozvoj

-3 -6

Varianty jsou vysoce diferencované co do vývoje salda ES ČR.

Varianty jsou vysoce diferencované  Pouze varianta Tuzemské zdroje co do salda ES ČR. závěru sledovaného období  umožňuje Pouze v varianta Tuzemské zdroje umožňuje v závěru mírně exportní charakter, a tedy efektivní sledovaného období mírně exportní charakter, a tedy efektivní zabezpečení výrobou a z tohoto pohledu je zabezpečení výrobou a z tohoto pohledu je doporučená. doporučená.  Naopak mix mix dosahuje NaopakDiverzifikovaný Diverzifikovaný dosahuje v roce 2050 importu v elektřiny roce 2050 na importu elektřiny na úrovni úrovni přibližně 5 % tuzemské netto spotřeby a je přibližně 5 % tuzemské netto spotřeby a je tedy z hlediska importního salda ČR méně vhodná. tedy z hlediska importního salda ČR méně vhodná.

-9 -12 -15

stav roku 2013 -18

Závislost na dovozu primární energie elektroenergetiky a teplárenství ČR – rok 2050 dovozní závislost ČR (% primární energie) ]

27

Ve všech variantách dojde k výraznému nárůstu závislosti ČR na dovozu primární  energie. jaderná energie je brána jako domácí zdroj

 +19 p.b.

24 21

 Největší nárůst zaznamenává Ve všech variantách dojde varianta k výraznému nárůstu závislosti ČR Diverzifikovaný mix, veenergie. které dojde na dovozu primární k navýšení závislosti na 4násobek, a to  především Největšívyužitím nárůstzemního zaznamenává varianta Diverzifikovaný mix, ve plynu.

18 15 12

+5 p.b.



9 6



stav roku 2013 3 0

Koncepční


Tuzemské zdroje

které Tuzemské dojde k navýšení závislosti na 4násobek, a to především Varianta zdroje je nejpříznivější, zemního alevyužitím i v té dojde k rokuplynu. 2050 k navýšení závislosti na dvojnásobek. Varianta Tuzemské zdroje je nejpříznivější, ale i v té dojde k roku 2050 k navýšení závislosti na dvojnásobek.

Minimální rozvoj

29


Investice do výrobní základny ES ČR (kumulovaně mezi roky 2013 a 2050) 2,5

 Všechny značné investice na obnovu a rozvoj Všechnyvarianty varianty vyžadují vyžadují značné investice na obnovu a rozvoj systémové systémové části zdrojové základny, které budou dále zvýšeny části zdrojové základny, které budou dále rozvojem decentrálních zdrojů. zvýšeny rozvojem DECE:

2,1 bil. Kč investice kumulovaně (bil. Kč)]

2,0

1,4 bil. Kč

1,5

1,0

Nejvyšší investice si vyžádá  Nejvyšší investice si vyžádá rozvojrozvoj dle dle varianty Diverzifikovaný varianty mix, která investice má mix, Diverzifikovaný která má nejvyšší do mikrokogenerace nejvyšší investice ado mikrokogenerace u podnikatelů v domácnostech. u podnikatelů a v domácnostech. 

0,5

0,0

V závěsu je varianta Koncepční, která má kromě velkých bloků

V závěsu je varianta Koncepční, která má těžiště investic v lokálních a VTE jednotkách. kromě velkých bloků těžiště FVE investic FVE a VTE jednotkách.  v lokálních Do rozptýlených výrobních jednotek budou investovat samotní



Koncepční


Tuzemské zdroje

Minimální rozvoj



Dokoncoví rozptýlených výrobních jednotek budou odběratelé. investovat samotní koncoví odběratelé.

Výkonová přiměřenost ES ČR dle metodiky ENTSO-E – rok 2050 0,6



stav roku 2013

dostatečnost výkonová (GW)] přiměřenost(GW) výkonová

0,2 0,0



-0,2

 -0,4 -0,6 -0,8

-0,8 GW -1,0





-1,2 -1,4

-1,3 GW Koncepční


Tuzemské zdroje

Všechny varianty se vyznačují poklesem

 volné Všechny varianty vyznačují výkonové kapacity asejejím deficitem poklesem volné výkonové v kapacity závěru sledovaného horizontu; což sledovaného horizontu; což a jejím deficitem v závěru souvisí s malým přebytkem pohotového souvisí s malým přebytkem pohotového výkonu v ES.

0,4

Minimální rozvoj

výkonu v ES.

Nejpříznivější

hodnoty

dosahuje

parametr

pro

variantu

Nejpříznivější hodnoty dosahuje parametr Minimální rozvoj, která nejvyšším pohotovým pro variantu Minimální rozvoj, disponuje která výkonem, ale pohotovým při nízké výkonem, spotřebě elektřiny. Pro referenční disponuje nejvyšším alespotřebu při nízké spotřebě elektřiny. se parametr zhorší. Pro referenční spotřebu se parametr zhorší.

Analýzy výkonové dostatečnosti ukazují schopnost soustavy

Analýzy výkonové dostatečnosti ukazují vyrovnat se s výkonovou bilancí při existenci přiměřeného schopnost soustavy vyrovnat se elektřiny. s importu výkonovou bilancí při existenci 30 přiměřeného importu elektřiny.


Emise SO2 ES ČR – rok 2050 100

Ve všech rozvojových variantách dochází k velmi výraznému poklesu emisí SO2,  Ve všech rozvojových variantách dochází k velmi výraznému v důsledku odklonu od uhelné energetiky.



stav roku 2013

90

roční emise SO2 (kilotuny) ]

80

60 50

- 64 kt

 Nejméně výrazné snížení Nejméně výrazné sníženíje je patrné patrné u varianty Tuzemské zdroje, u varianty Tuzemské zdroje, která počítá která počítá s prolomením ÚEL a nejvyšším využitím HU zdrojů, s prolomením ÚEL a nejvyšším využitím u varianty mix, která počítá s instalací nových HUa zdrojů, a u Diverzifikovaný varianty Diverzifikovaný mix, kterána počítá s instalací nových bloků dovozové černé uhlíbloků k závěru horizontu. na dovozové černé uhlí k závěru horizontu.

40

- 76 kt 30 20 10 0

poklesu emisí SO2, v důsledku odklonu od uhelné energetiky.

Snížení emisí je dále způsobeno nutností  výrazného Snížení zlepšení emisí jeemisních dále způsobeno parametrů nutností výrazného zlepšení zdrojů dle směrnice 2010/75/EU. emisních parametrů zdrojů dle směrnice 2010/75/EU.



70

Koncepční


Tuzemské zdroje

Minimální rozvoj

Emise CO2 ES ČR – rok 2050 70

 stav roku 2013

roční emise CO2 (megatuny) ]

60

-24 Mt

40



30

varianty

počítají

Nejnižších

emisí

dosahuje

varianta

 Koncepční, Nejnižších emisí podílem dosahuje varianta Koncepční, s největším s největším jaderných zdrojů, kterou tak lze zdrojů, doporučit jakotak lze doporučit jako nejméně podílem jaderných kterou nejméně rizikovou vzhledem rizikovou vzhledem k požadavkům EU na snižování emisí k požadavkům EU na snižování emisí skleníkových plynů. skleníkových plynů.

20

10

0

rozvojové

emise CO EU jsou nicméně emise CO nad 2 nad cíli dokumentu  nicméně I v případě nejpříznivějšího vývoje 2 Roadmap 2050, bez uplatnění CCS cíle cíli dokumentu EU Roadmap 2050, bez uplatnění CCS cíle zřejmě nepůjdou splnit. zřejmě nepůjdou splnit.

50

-30 Mt

Všechny

 s výrazným Všechnysnížením rozvojové varianty počítají s výrazným snížením emisí emisí CO2. CO2.  I v případě nejpříznivějšího vývoje jsou

Koncepční


Tuzemské zdroje

Minimální rozvoj

31

Obsah

Úvod

Varianty rozvoje

Elektroenergetika


Plynárenství


Plynárenství – poptávka po plynu  Predikce založeny na analýzách a predikcích vývoje: 1. Uplatnění plynu v nových oblastech: a)

výroba elektřiny: monovýroba, KVET i MKO

b) náhrada hnědého uhlí: energetické uhlí a tříděné c)

využití CNG

2. demografie: počet obyvatel, počet domácností 3. ekonomiky: růst HPH, podíl jednotlivých sektorů na ekonomického produkci, 4. plynoenergetické náročnosti: určeno především vývojem přidané hodnoty

5. aplikace úsporných opatření ve výrobní sféře, 6. rozvoje typů spotřeby v domácnostech: počet odběrných míst 7. aplikace úspor v domácnostech, 8. rozvoje elektromobility: podíl el. mobilů na celku, roční nájezd a měrná spotřeba.

33

Plynárenství – poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu na monovýrobu elektřiny, KVET a MKO 35

35 35

výroba tepla

výroba elektřiny 30 30

30

25 25

25

+ 730 % 20

(TWh)

(TWh) (TWh)

20 20 15 15

+ 280 % 15

10 10

10

5 5

5

0 0 2010 2010

0 2010

2020 2020

2030 2030

Koncepční Koncepční

2040 2040

2050 2050

Maximální rozvoj Maximální rozvoj

2020

2030

Koncepční Tuzemské zdroje Tuzemské zdroje

2040

2050

NízkáMaximální spotřeba rozvoj Nízká spotřeba

Tuze

34

Plynárenství – poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu na náhradu tříděného HU 9 8 7

6,8 TWh

(TWh)

6

5 4 3 2

1 0 1995

2000

2005

Koncepční

2010

2015

2020

Maximální rozvoj

2025

2030

Tuzemské zdroje

2035

2040

2045

2050

Nízká spotřeba

35

Plynárenství – poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu ve výrobní sféře (rok 2013 = 100 %) 180 170 160

+ 60 %

(%) rok báze = 100 %

150 140 130 120 110 100 90 80 1995

2000

2005

Koncepční

2010

2015

Maximální rozvoj

2020

2025

Tuzemské zdroje

2030

2035

2040

Nízká spotřeba

2045

2050

historie

36

Plynárenství – poptávka po plynu Predikce spotřeby plynu ve sféře domácností (rok 2013 = 100 %) 140 130

(%) rok báze = 100 %

120

110 100

-2%

90 80 70 60 1995

2000

2005

Koncepční

2010

2015

Maximální rozvoj

2020

2025

Tuzemské zdroje

2030

2035

2040

Nízká spotřeba

2045

2050

historie

37

Plynárenství – poptávka po plynu Predikce celkové spotřeby plynu 150 140

+ 60 %

130

+ 42 %

120

(TWh)

110

+ 24 % 100

+ 12 % 90

80 70 60 1995

2000

2005

Koncepční

2010

2015

Maximální rozvoj

2020

2025

Tuzemské zdroje

2030

2035

2040

Nízká spotřeba

2045

2050

historie

38

Plynárenství – poptávka po plynu Přírůstky jednotlivých kategorií na celkové spotřebě plynu – kumulovaně 60

40

30

-6,7 TWh

monovýroba elektřiny

+4,8 TWh

KVET a MKO

+31,2 TWh

náhrada tříděného HU

+6,3 TWh

CNG

+17,9 TWh

CSP + 36 TWh

20 10 0 -10

2050

2048

2046

2044

2042

2040

2038

2036

2034

2032

2030

2028

2026

2024

2022

2020

2018

2016

-20 2014

(TWh, přírůstek k hodnotám v roce 2013) ]

50

ostatní spotřeba

39

Plynárenství – poptávka po plynu Shrnutí – střednědobý horizont  Střednědobě bude poptávka po zemním plynu nejvíce určena vývojem ekonomiky, demografie a mírou aplikace úsporných opatření.

 Do roku 2020 se z nových oblastí využití zemního plynu stačí významněji projevit jen předpokládaný nárůst spotřeby vyvolaný náhradou hnědého uhlí při výrobě elektřiny a tepla v KVET.

 Dle Koncepční varianty bude spotřeba plynu v roce 2020 činit 91,7 TWh, což představuje mezi roky 2013 a 2020 nárůst o 7 %. Shrnutí – dlouhodobý horizont

 Dlouhodobě bude poptávka po zemním plynu nejvíce určena mírou využití zemního plynu v nových oblastech spotřeby (KVET, MKO, CNG a náhrada HU).

 Dle Koncepční varianty bude spotřeba plynu v roce 2050 činit 121 TWh, což představuje mezi roky 2013 a 2050 nárůst o 41 %.

 Podle nejnižší varianty rozvoje (Nízká spotřeba) by spotřeba plynu v roce 2050 měla činit 95 TWh (mezi roky 2013 a 2050 nárůst o 12 %), podle nejvyšší varianty (Maximální rozvoj) by spotřeba plynu v roce 2050 dosáhla 137 TWh (mezi roky 2013 a 2050 nárůst o 60 %). 40

Plynárenství – zdroje dodávek pro ČR  Česká republika pokrývá 98 % své spotřeby plynu dovozem ze zahraničí; plyn zajišťován především dlouhodobými kontrakty s Ruskem, část objemu pochází z burzovních obchodů.

 Pro zajištění dodávek plynu ještě donedávna převládala role infrastruktury ve směru východ – západ.

 Po zprovoznění plynovodu Nord Stream a navazujících tras OPAL a Gazela však Česká republika výrazně diverzifikovala možnosti dodávek a mohla by být zásobena prakticky jen z tohoto nového směru, což poprvé částečně ověřila krize na Ukrajině během přelomu zimy 2013 a jara 2014. Reverzní chod české plynárenské soustavy je možný od konce roku 2011.

41

Plynárenství – zdroje dodávek pro ČR  Krátkodobě a střednědobě bude důležitý především plyn z Ruska přes Ukrajinu; závislost na této přepravní cestě oslabí zvyšující se podíl plynu pomocí Nord Stream.

 V budoucnu bude možné uvažovat o obchodu s plynem z Polska v souvislosti s polským kontraktem na LNG dodávky z Kataru (teoreticky od roku 2020).

265 let

40 20

Turkmenistán

Ázerbájdžán

USA (LNG)

Katar (LNG)

Rusko

0 Norsko

(Na začátku prosince 2014 však Rusko oznámilo, že za situace obstrukcí ze strany EU projekt ukončuje; vývoj situace bude potřebné dále sledovat.)

60

Nizozemsko

Stream až do rakouského uzlu Baumgarten by vznikla pro ČR další alternativa pro dopravu plynu z Ruska.

80

Velká Británie

 Při dovedení plynovodu South

(roky dnešní těžby) životnost zásob (roky)

teoreticky myslitelné z libovolné světové lokality.

potenciální zdroje

zdroje dnešních dodávek 100

150 let

 Dodávky plynu pomocí LNG jsou

42

Plynárenství – zásobníky plynu Aktuální stav a záměry na realizaci nových kapacit 1000

RWE Gas Storage

900

skupina MND

Česká plynárenská

LAMA SPP GAS&OIL Storage

800

(mil. m3)

700 600 500 900

400 300 525

500

576

530 448

200 100 0

177

180

45 55

Uhřice

Uhřice Jih

64 Dolní Dunajovice

Tvrdonice

Lobodice

Štramberk

stávající zásobníky zásobníky ve výstavbě nepravděpodobné projekty

Dnes: 2,9 mld. m3

Třanovice

Háje

200 Dambořice

Dolní Rožínka

200

200

Okrouhlá Radouň

Břeclav

Dolní Bojanovice

rozšiřování stávajících zásobníků plánovaná výstavba nových zásobníků zásobníky pro zahraničí, příprava napojení do ČR

Navýšení až : 1,7 mld. m3

43

Plynárenství – zásobníky plynu Současný stav a rozvoj zásobníků plynu a jejich napojení

44

Plynárenství – zásobníky plynu Využívaná kapacita zásobníků plynu dle variant 50 45

+ 11 TWh 40 35

Dolní Rožínka

Břeclav

(TWh)

30

- 4,7 TWh

25 20

Napojení Dolních Bojanovic, intenzifikace Uhřic

15

Mírný útlum využívané kapacity po roce 2020

10 5 0 2014

2018 Koncepční

2022

2026

Maximální rozvoj

2030

2034

Tuzemské zdroje

2038

2042


2046

2050

Nízká spotřeba

45

Plynárenství – potrubní infrastruktura Vnitrostátní přepravní soustava a tranzitní soustava – záměry rozvoje

 Posílení propojení se sousedními zeměmi tam, kde jsou vazby slabé nebo žádné. Jedná se o vybudování propojení na Rakousko a posílení zatím velmi slabých napojení na Polsko.

 Zajištění dostatečné kapacity pro region severní Moravy. Zde se jedná o vybudování plynovodu Moravia, čímž by mělo být řešeno i posílení budoucích tranzitních toků směrem na Polsko.

 Další napojování zásobníků na přepravní soustavu. Jednalo by se o nově budované zásobníky i např. o stávající zásobník Dolní Bojanovice, který je dosud provozován jen ve slovenské plynárenské síti. Potřebné je i napojení dalších stávajících zásobníků na tranzitní systém.

 Připojování dalších přímých odběratelů z přepravní soustavy, především nových paroplynových zdrojů. Přepravní soustava

aktuální stav

záměry do roku 2050

Tranzitní soustava

2637 km

+115 km

Vnitrostátní přeprava

1181 km

+ 250 km

Celkem

3818 km

+ 365 km

46

Plynárenství – potrubní infrastruktura Předpokládaný rozvoj plynárenské soustavy na úrovni přepravy

47

Plynárenství – provoz soustavy Předpoklady analýzy

 bilance plynárenské soustavy vytvořena v návaznosti na analýzy provozu a možností rozvoje uvedeného v předchozích kapitolách

 bilance provedeny pro varianty, volené tak, aby pokrývaly široké spektrum možných cest vývoje plynárenství, a to zejména z pohledu rozvoje poptávky po plynu

 bilance provozu plynárenské soustavy byly analyzovány pro čtyři provozní stavy: 1. Běžný provoz: normální teplota, dovoz i provoz zásobníků 2. Běžný provoz s podnormální teplotou: vysoce podnormální teplota v lednu a únoru 3. Omezení dovozu: normální teplota, snížení dovozu na 25 % obvyklé hodnoty

4. Omezení dovozu s podnormální teplotou: vysoce podnormální teplota a snížení dovozu na 25 % obvyklé hodnoty

48

Plynárenství – provoz soustavy Běžný provoz soustavy – 2050

100 0 -100 -200 -300

25

400

20

300

15

200

10

100 1000

5 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

-5

-200 800

-10

-300

-15

1000 600

1

0

50

Varianta Maximální rozvoj

900

500

800

čerpání ze zásobníků plnění zásobníků ostatní spotřeba výrobní sféry a domácností dovoz ČR

700 400 600

300

45

vtláčení do zásobníků CSP+CNG spotřeba monovýroby elektřiny, KVET a MKO stav zásobníků plynu (pravá osa)

40 35

50

40

30 30 25

400 200

20

300

15 20 10

100

1000 0

-100

-100

5

2 1 1

3 2 2

4 3 3

5 4 4

6 5 5

7 6

8 7

7

8

6

9 8 9

10 9 10

-200 -200

11

12

12 11 0 -5

12 10

-10

-300

-300

1110

-15 čerpání ze zásobníků čerpání ze zásobníků plnění nových zásobníkových kapacit plnění nových zásobníkových kapacit spotřeba sféry a domácností ostatní spotřebaostatní výrobní sféry a výrobní domácností dovoz ČR dovoz ČR čerpání ze zásobníků

0

vtláčení do zásobníků vtláčení do zásobníků CSP+CNG CSP+CNG spotřeba monovýroby spotřeba monovýroby elektřiny, KVETelektřiny, a MKO KVET a MKO plynu (pravá osa) stav zásobníků stav plynuzásobníků (pravá osa) vtláčení do zásobníků



ze srovnání je vidět podstatný rozdíl ve vývoji spotřeby zemního plynu i nutnost výrazného navyšování využití zásobníků i dovozu plynu ze 60 zahraničí



50 varianty se liší spotřebou plynu, a to zejména v segmentu monovýroby elektřiny a KVET 40

60

500

200

srovnání krajních variant z pohledu spotřeby plynu

množství plynu v zásobnících (TWh)

200

500

700

(GWh) (GWh) denní hodnoty denní hodnoty

denní hodnoty (GWh)

300

30

900

700

400

35

600

-100

800

500

40

700

0

900

600

800





1000

45


50

Varianta Nízká spotřeba

900


1000



v běžném provozu nedojde v 30 žádné z variant k poklesu stavu zásobníků pod 7 TWh



20 maximální denní spotřeby plynu na úrovni celé soustavy včetně CNG 10 se pohybují v rozmezí hodnot 460 GWh (Nízká spotřeba) a 680 GWh (Maximální 0 rozvoj)

49

Plynárenství – provoz soustavy Provoz se snížením dovozu a s podnormální teplotou (snížení dovozu nastane 15. ledna) 50

100 0 -100 -200 -300

25

400

20

300

15

200

10

1000 100

5 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

600 1000

50

Varianta Tuzemské zdroje

900

500

45

800

40

400 700

35

600

30

500

25

400 200

20

300

15

200

10

300

100

1000 0

-100

-100

-200 -200 -300

-300

5

2 1 1

3 2 2

4 3 3

5 4 4

6 5 5

7 6 6

7

nutnost omezení spotřeby 17. února čerpání ze zásobníků čerpání ze zásobníků plnění nových zásobníkových kapacit plnění nových zásobníkových kapacit spotřeba sféry a domácností ostatní spotřebaostatní výrobní sféry a výrobní domácností dovoz ČR dovoz ČR

8 7 8

srovnání krajních variant z pohledu počtu dnů, po které může za takových okolností soustava dále fungovat na konci sledovaného horizontu 60



u obou krajních variant by došlo k 50 nutnosti omezit spotřebu vlivem nedostatečného výkonu čerpání zásobníků

60

50

-15

700

1

-5 -10

nutnost omezení spotřeby 15. ledna (den snížení dovozu)

-300

0



9 8 9

10 9 10

1110 11

12

12 110 -5

40

30

20

12 10


200

500

800 -200

(GWh) (GWh) denní hodnoty denní hodnoty


300

30

900

700

400

600

-100

800

500

35

0

900

600

40

700



1000

45

800



40


Varianta Nedostatek zásobníků

900


1000

až na variantu Nedostatek zásobníků by v ostatních 30 případech soustava byla schopna přinejmenším několika dnů provozu (12 ve variantě Nízká 20 spotřeba) bez nutnosti omezení spotřeby 10

-10 -15

0

vtláčení do zásobníků vtláčení do zásobníků CSP+CNG CSP+CNG spotřeba monovýroby spotřeba monovýroby elektřiny, KVETelektřiny, a MKO KVET a MKO plynu (pravá osa) stav zásobníků stav plynuzásobníků (pravá osa)

0

50

Plynárenství – provoz soustavy Shrnutí výsledků analýz

 graf uvádí: počet dnů bez omezení spotřeby při snížení dovozu o 75 % dne 15. ledna 120

100

normální teploty

(počet dnů)

80

62 dnů

60

40

- 12 °C

26 dnů 20

0 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2042 2044 2046 2048 2050 Koncepční normál Maximální rozvoj -12 °C Nedostatek zásobníků normál Nízká spotřeba -12 °C

Koncepční -12 °C Tuzemské zdroje normál Nedostatek zásobníků -12 °C

Maximální rozvoj normál Tuzemské zdroje -12 °C Nízká spotřeba normál

51

Plynárenství – provoz soustavy Shrnutí výsledků analýz

 tabulka uvádí: Poměr kapacity zásobníků k celkové roční spotřebě plynu (%) rok

Koncepční

Maximální rozvoj

Tuzemské zdroje


Nízká spotřeba

2014

36

36

36

36

37

2015

36

35

36

36

37

2016

41

40

41

36

37

2017

48

47

48

36

37

2018

48

46

48

36

37

2019

46

44

46

34

35

2020

45

44

45

34

35

2021

44

43

44

32

34

2022

43

41

44

30

32

2023

42

41

43

28

31

2024

42

41

43

27

29

2025

41

41

42

26

28

2030

39

38

40

24

27

2035

34

33

37

21

26

2040

31

30

35

19

25

2045

31

29

35

19

26

2050

30

28

34

19

26

velmi mírné snížení nevyhovující stav

52

Srovnání variant rozvoje plynárenství

Celková spotřeba plynu v ČR – rok 2050 160 140



+51 TWh



roční spotřeba plynu (TWh)

120

+9,7 TWh

100



80



stav roku 2013

60

Rozvoj celkové spotřeby plynu bude dán

Rozvoj celkové spotřeby plynu pro bude dán dominantně rozvojem dominantně rozvojem jeho využití výrobuvyužití elektřinypro a tepla (ať už elektřiny ve formě a tepla (ať už ve formě jeho výrobu monovýroby či či KVET) a dále monovýroby KVET) a využitím dále využitím v nových oblastech v nových oblastech (CNG, MKO). (CNG, MKO). Využití zemního plynu, zejména pro

Využití zejména pro výrobu výrobu plynu, elektřiny, bude velmi výrazně elektřiny, bude velmi výrazně záviset na politik k ochraně záviset nabudoucnosti budoucnosti politik k ochraně klimatu a ovzduší. klimatu a ovzduší.

  Zemní plyn bude náhradou části hnědouhelných elektráren Zemní plyn bude pravděpodobně (ináhradou pro případ prolomení ÚEL bude produkce HU klesat) a pro části hnědouhelných elektráren (i provývoj případ prolomeníjaderných ÚEL budeelektráren. určitý i náhradou

40 20

produkce HU klesat) a pro určitý vývoj i náhradou jaderných elektráren.

0 Koncepční Maximální rozvoj

Tuzemské Nedostatek zdroje zásobníků

Nízká spotřeba

Spotřeba CNG – rok 2050 30



+28 TWh

 roční spotřeba plynu (TWh)

25

  Hlavním driverem přitomzejména budou Hlavním driverem přitom budou navyšující se ochrany požadavkyovzduší ochrany ovzduší požadavky měst.

20

15

stav roku 2013 Koncepční Maximální rozvoj


Nízká spotřeba

zejména

navyšující

se

měst.

Rozvoj je očekáván u kategorií vozidel M1, M2, M3 a N;  Rozvoj je očekáván u kategorií vozidel nejvýraznější podíl je očekáván M1, M2, M3 a N; nejvýraznější podíl jeu vozidel kategorie M2 a M3 očekáván u vozidel kategorie M2 a M3 (autobusy).



Referenční varianta předpokládá podíl 15 % pro osobní  Referenční varianta předpokládá podíl a15nákladní vozy (M1 a N) a 37 % pro autobusy (M2 a M3). % pro osobní a nákladní vozy (M1

+8 TWh 5

nahradí kapalná fosilní



10

0

Zemní plyn pravděpodobně, vzhledem ke svým plyn velmi pravděpodobně příznivým provozním Zemní částečně charakteristikám, částečně nahradí paliva v dopravě. kapalná fosilní paliva v dopravě.

(autobusy).

a N) a 37 % pro autobusy (M2 a M3).

53


Investice do plynárenství ČR (kumulovaně mezi roky 2013 a 2050) 

600

odhadované investice (mld. Kč, běžné ceny)

520 mld. Kč 500

400

350 mld. Kč



nejen rozvoje nových prvků, i kontinuální obnovy plynárenské  ale I pro variantu Nízká spotřeba, která infrastruktury.



I pro variantu Nízká spotřeba, která předpokládá málo intenzivní plynárenské infrastruktury, bude rozvoj plynárenské v horizontu roku infrastruktury, 2050 zapotřebí bude v horizontu roku 2050 kumulovanýchkumulovaných investic v běžných cenách zapotřebí investic v běžných cenách v odhadované přibližné výši 350 mld. Kč. v odhadované přibližné výši 350 mld. Kč.

předpokládá

300

200



100

V horizontu roku 2050 bude třeba nejen rozvoje nových prvků, ale i kontinuální Vobnovy horizontu roku infrastruktury. 2050 bude třeba plynárenské



málo

intenzivní

rozvoj

Podstatná část odhadovaných investic

Podstatná investic bude mířit do udržování bude mířit část do odhadovaných udržování a rozvoje aplynárenské rozvoje plynárenské distribuce. distribuce.

0 Koncepční Maximální rozvoj


Nízká spotřeba

Kapacita zásobníků plynu – rok 2050 50

+16 TWh



45



instalovaná kapacita (TWh)

40 35 30

stav roku 2013

-5 TWh





25 20



15 10 5 0 Koncepční Maximální rozvoj


Nízká spotřeba



Pro

zajištění

přijatelné

provozní

Pro zajištění přijatelné provozní bezpečnosti při zvyšování spotřeby plynu bezpečnosti při zvyšování bude nutno navýšit kapacitu zásobníků spotřeby plynu bude nutno navýšit kapacitu zásobníků a výkon a výkon čerpání. čerpání. Zejména pro spotřebně vysoké varianty

Zejména pro spotřebně vysoké Maximální rozvoj a Koncepční je nutno varianty Maximální rozvoj anavýšit Koncepční nutno navýšit kapacitu přinejmenším tak, jak je kapacitujepřinejmenším tak, jak je navrženo veve variantě Koncepční. navrženo variantě Koncepční. I pro variantu Nedostatek zásobníků

I apro variantu Nedostatek zásobníků a Nízká spotřeba je po Nízká spotřeba je ke konci sledovaného roce 2033 nutno proporcionální nárůst kapacity horizontu (po roce 2033)zajistit nutno zajistit proporcionální nynější nárůst kapacity zásobníků; zásobníků; kapacita by nebyla dostatečná; redukce nynější kapacita by nebyla dostatečná; kapacity by ohrožovala bezpečnost provozu. redukce kapacity bezpečnost provozu.

by

ohrožovala

54


Celková délka přepravní soustavy – rok 2050 

4,3



+365 km

délka přepravní soustavy (tis. km)

4,2

4,1



3,9

+0 km

stav roku 2013 3,8

a zásobníkové kapacity nové plynovody. Nejvýraznějším projektem je plynovod

Nejvýraznějším plynovod Moravia (cca 260 km), Moravia (cca 260projektem km), řešícíjejednak problémy zásobování střednízásobování a severní řešící jednak problémy střední a severní Moravy Moravy a Slezska, jednak umožňující anapojení Slezska, jednak umožňující napojení na Polsko. na Polsko.



4,0

Pro zajištění spolehlivého chodu plynárenské bude zapotřebí Pro zajištěnísoustavy spolehlivého chodu plynárenské soustavy bude vybudovat v závislosti na rozvoji spotřeby zapotřebí vybudovat v závislosti na rozvoji spotřeby a zásobníkové kapacity nové plynovody.

3,7

  Kratší nové potrubní potrubní trasy si vyžádá i budování zásobníků Kratší nové trasy si vyžádá budování lokalitách. zásobníků v nových lokalitách. vi nových

3,6

 Koncepční Maximální rozvoj




Nízká spotřeba

Pro vývoj spotřeby dle varianty Nízká

Pro vývoj spotřeby dle varianty Nízká spotřeba nebude spotřeba nebude zapotřebí budovat další zapotřebí budovat další potrubní infrastrukturu. potrubní infrastrukturu.

Kapacita mezistátního napojení ČR – rok 2050 5,0

+1,1 TWh/den



kapacita přeshraničního propojení (TWh/den)

4,5



4,0 3,5

stav roku 2013

+0 TWh/den



3,0 2,5 2,0



Vzhledem k rozvoji spotřeby bude pro

Vzhledem k rozvoji spotřeby bude pro případy jejího vyššího případy jejího vyššího nárůstu vhodné navýšit kapacitu napojení mezistátního napojení české nárůstu vhodnémezistátního navýšit kapacitu české plynárenské soustavy na okolní. plynárenské soustavy na okolní. Navýšením

kapacity

mezistátních

Navýšením kapacity mezistátních napojení se navýší možnosti havarijního napojení se navýší možnosti zásobování i zásobování možnosti diverzifikace havarijního i možnosti diverzifikace dodávek dodávek zemního plynu z nových zemního plynu z nových alternativních míst těžby. alternativních míst těžby.

1,5

  Nárůst mezistátního napojení je uvažován jen pro nejvyšší Nárůst mezistátního napojení je uvažován jen pro nejvyšší rozvoj spotřeby; vrealizace případě plynovodu Moravia by však rozvoj spotřeby; v případě realizace plynovodu Moravia by však byl byl z pohledu ekonomiky provozu rovněž vhodný.

1,0 0,5 0,0 Koncepční Maximální rozvoj


Nízká spotřeba

z pohledu ekonomiky provozu rovněž vhodný.

55

Obsah

Úvod

Varianty rozvoje

Elektroenergetika


Plynárenství


Obsah

Úvod

Varianty rozvoje

Elektroenergetika


Plynárenství


Při řešení bylo využito výsledků sběru dat od výrobců a distributorů, uzavřeného v září 2014 Podrobnější informace jsou uvedeny zde: http://www.ote-cr.cz/statistika/dlouhodoba-rovnovaha/dlouhodoba-rovnovaha

Zpracováno ve spolupráci s EGÚ Brno, a. s.

Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu

Recommend Documents