Odůvodnění územního plánu ŽIŽKOVO POLE. Textová část. Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář. Autorský kolektiv:

Odůvodnění územního plánu

ŽIŽKOVO POLE Textová část

Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Autorský kolektiv:

Ing. Eduard Žaluda Ing. Milan Stejskal Ing. Kristina Lejková Ing. arch. Michal Čapek Jakub Vik Bc. Alena Švandelíková Petr Schejbal Ing. Jana Kalertová

únor 2011

Územní plán Žižkovo Pole

Odůvodnění

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽIŽKOVO POLE 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 1.1. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem Soulad s politikou územního rozvoje Řešené území neleží v rozvojových oblastech (osách), ani koridorech (plochách) dopravy či technické infrastruktury vymezených Politikou územního rozvoje 2008, schválenou usnesením Vlády ČR č. 929, ze dne 20.7.2009, stejně tak nespadá do vymezených specifických oblastí. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené území kladeny speciální požadavky, vyplývající z navržených koridorů a ploch dopravní a technické infrastruktury. Územní plán Žižkovo Pole je v souladu s obecnými zásadami Politiky územního rozvoje a vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů. Dosavadní využití není měněno tak, aby znemožnilo nebo podstatně ztížilo prověřované budoucí využití. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je součástí Zásad územního rozvoje kraje Vysočina ( ZÚR), které byly vydány 16.9.2008. Návrh Územního plánu Žižkovo Pole je v souladu s vydanými ZÚR kraje Vysočina. Do Územního plánu Žižkovo Pole jsou zahrnuty veškeré skutečnosti a jevy obsažené v tomto dokumentu. Jedná se především o limity využití území nadmístního významu a koncepční řešení v oblastech dopravní infrastruktury, ochrany přírody a ÚSES, surovinové a energetické strategie a vodního hospodářství. Z tohoto dokumentu vyplývá respektovat následující limity v oblasti dopravní infrastruktury: o

ochranné pásmo letiště Přibyslav.

Dále jsou respektovány navrhované plochy a koridory nadmístního významu: 





v oblasti dopravní infrastruktury: o

koridor pro přeložku silnice I/19 zasahující do řešeného území pouze nepatrně na jihozápadním okraji (VPS – DK02);

o

koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/19 – zasahující do řešeného území na jihozápadním okraji (VPS – DK02);

v oblasti ochrany přírody a prvků ÚSES: o

regionální biocentrum RBC 1568 –Železné Horky (VPO – U030);

o

regionální biokoridor RBK 446 –Železné Horky - Ransko (VPO – U223);

o

regionální biokoridor RBK 447 – Stříbrné Hory –Železné Horky (VPO – U224);

v oblasti vodního hospodářství: o

lokalita pro akumulaci povrchových vod (LAPV) – územně hájená vodní nádrž Stříbrné Hory – vymezena ve formě územní rezervy.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Koncepce rozvoje obce Žižkovo Pole stanovená v územním plánu nebude mít přímý vliv na navazující území sousedních obcí. Z pohledu širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

2


Odůvodnění

funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability. Do návrhu územního plánu je zapracován koncový úsek přeložky silnice I/19, vymezené v územním plánu sousední obce Stříbrné Hory. Trasa přeložky je převzata z vyhledávací studie „Aktualizace tahu silnice I/19 v úseku Pohled – Rozseč nad Kunštátem“ (zpracovatel Mott Mac Donald Praha, spol. s r.o., 11/2005).

1.2. Systém osídlení, sídelní struktura Poloha obce v blízkosti správních center oblasti (Přibyslav, Havlíčkův Brod) mimo hlavní dopravní osy je předpokladem pro koncentraci a rozvoj funkcí lokálního charakteru. Obec leží 4 km severně od Přibyslavi, která je dopravně dostupná po silnici II/351 a tvoří pro obyvatele obce zázemí v nabídce pracovních příležitostí i zařízení základní občanské vybavenosti. Obec s rozšířenou působností – Havlíčkův Brod, vzdálený 17 km západním směrem, představuje správní centrum oblasti a rozšiřuje zázemí v oblasti pracovních příležitostí a zajišťuje pro obec zařízení vyšší občanské vybavenosti.

1.3. Přírodní systém Administrativní území obce Žižkovo Pole je dotčeno následujícími regionálními přírodními prvky:   

regionální biocentrum RBC 1568 – Železné Horky, severovýchodní okraj řešeného území; regionální biokoridor RBK 446 – Železné Horky – Ransko, veden jihovýchodním směrem aluviem Borovského potoka; regionální biokoridor RBK 447 – Stříbrné Hory – Železné Horky, veden v aluviu Modlíkovského potoka východním směrem.

1.4. Širší dopravní kostra Řešené území je obsluhováno výhradně silniční dopravou. Obec Žižkovo pole leží mimo hlavní komunikační tahy. Dopravní osu území tvoří silnice II/351 – Chotěboř – Přibyslav – Polná – Třebíč – Dalešice. Komunikace má v řešeném území lokální význam. Z pohledu širších dopravních vazeb mají pro obec rozhodující význam silnice I/19 a I/34 a jejich křížení u obce Pohled a dopravní systém blízkého Havlíčkova Brodu (silnice I/38, II/150). V oblasti železniční dopravy má pro obec širší význam železniční stanice v Přibyslavi na trati ČD 250 Havlíčkův Brod – Brno (Břeclav – Lanžhot).

1.5. Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace V souběhu se silnicí I/19 prochází řešeným územím vodovodní přivaděč DN 250 mm Pohled – Přibyslav, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Na vodovodní systém v obci nemá vliv. V řešeném území se nenacházejí ani nenavrhují žádné nadmístní technické systémy týkající se kanalizačních systémů. Zásobování elektrickou energií Obec je napojena z primární kmenové linky V 271 vedené v jihozápadní části řešeného území, odbočkou napájející jednotlivé distribuční trafostanice v obci. Zásobování plynem Řešené území je napojeno z regulační stanice RS VTL/STL v k.ú. Šachotín ( Šlapanov). V souběhu se silnicí I/19 je veden STL plynovod Přibyslav – Stříbrné Hory.

Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

3


Odůvodnění

Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO Jihlava.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Návrh územního plánu Žižkovo pole je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem Územního plánu Žižkovo pole (MěÚ Havlíčkův Brod), schváleného zastupitelstvem obce v květnu 2008. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly respektovány s následující odchylkou: ad 1.b. V průběhu zpracování návrhu územního plánu byly vydány ZÚR kraje Vysočina. Požadavek na respektování projednávaného konceptu ÚP VÚC kraje Vysočina je přenesen na vydané ZÚR. Návrh územního plánu respektuje ZÚR kraje Vysočina vydané 16. 9. 2008.

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3.1. Odůvodnění urbanistické koncepce, urbanistická struktura, využití ploch Předmětem řešení je administrativní území obce Žižkovo Pole o rozloze 1434 ha. Obec se skládá ze dvou katastrálních území - Žižkovo Pole a Macourov a ze tří základních sídelních jednotek Žižkovo Pole, Macourov a Samotín. Demografické předpoklady Z demografických údajů lze vyčíst úbytek trvale bydlícího obyvatelstva ovlivněný především migrací. Převládající migrační toky lze sledovat především směrem do vyšších center osídlení. Počet obyvatel: rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2008

Macourov

121

105

123

122

108

124

107

83

84

67

55

44

32

-

Žižkovo Pole

591

678

589

574

612

611

527

486

412

386

350

324

325

-

celkem

712

783

712

696

720

735

634

569

496

453

405

368

357

354

Prioritou pro nadcházející období bude vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu trvale žijících obyvatel případně pro jeho pozvolný nárůst. Dá se předpokládat, že budoucí rozvoj obce bude založen na dobré dopravní dostupnosti správních center oblasti (Havlíčkův Brod, Přibyslav, Žďár nad Sázavou), kde budou obyvatelé Žižkova Pole nacházet pracovní příležitosti a v obci chybějící občanskou vybavenost. Rozvoj obce bude orientován zejména na nabídku vhodných lokalit pro bydlení v klidném prostředí vesnice s kvalitním přírodním zázemím, avšak v přímé vazbě na větší město.


4


Odůvodnění

Bydlení Závěry z fáze průzkumů a rozborů: 

bytový fond obce je relativně mladý a kvalitní, podíl bytů v rodinných domech představuje více než 85 %



v nových plochách pro bydlení bude preferována nízkopodlažní obytná zástavba (1-2 nadzemní podlaží)



v návrhových plochách pro bydlení bude předpokládaná jednoznačná převaha rodinných domů, možnost výstavby bytových domů bude řešena formou vhodně formulovaných regulativů Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v obci při využití navrhovaných ploch pro bydlení: stav

návrh

Rok

2001

2020

Trvale bydl. obyv.

357

406

Trvale obydl. domy

116

154

Obyv./TOB

3,08

2,65

V rámci koncepce rozvoje obce jsou navrženy plochy smíšeného venkovského bydlení – cca 38 bytů převážně v RD orientačně k r. 2020. Urbanistické struktura Žižkovo Pole Založení osady lze datovat do období středověku. V souvislosti s těžbou rud vznikla na vyvýšené poloze v mírné terénní proláklině pravidelná dvouřadá struktura zástavby. Rozlehlý návesní prostor se postupně formoval do výrazně protáhlé podoby, determinované podélnou osou vodního toku s kaskádou rybníků a kostelem ve střední části. Rozvinutí návsi do výběžku na jihozápadním okraji bylo podmíněno polohou levostranného přítoku návesního potoka. Soutok obou vodních toků spolu s rybníkem uzavíral náves v jejím nejnižším místě. Plocha návsi byla nejprve rovnoměrně zastavěna chalupami bezzemků, zatímco plošný rozvoj obce se soustředil na jejím východním okraji. Zastavěné území se rozvinulo v segmentu vymezeném cestami vybíhajícími radiálně východním směrem. Půdorys vesnice se ustálil v podélné formě s osami komunikací a vodního toku. Významný plošný rozvoj sídla představovala výstavba zemědělského areálu situovaného ve vazbě na zadní část severní fronty návesní zástavby. Macourov Macourov byl založen německými osadníky jako shluková vesnice vázaná na tok Borovského potoka, kde byla zjištěna nejbohatší ložiska rud. V nivní poloze vznikl později dvůr bez přímé vazby na ostatní objekty v osadě. Zástavba se pozvolna rozvíjela západním směrem na jižním svahu údolní nivy potoka a podél nově trasované cesty. Druhotně byl vytvořen polootevřený návesní prostor a půdorys se ustálil v současné rozvolněné podobě. Samotín Samotín vznikl v poslední fázi kolonizace na poč. 18. stol. jako řádková vesnice podél cesty do Stříbrných Hor. Jelikož osadníky byli dělníci železářských hutí, byly chalupy uspořádány v jedné řadě bez záhumenních plužin. Půdorysný rozsah z doby založení se dochoval téměř v nezměněné podobě. Z hlediska rozdělení funkcí tvoří převážnou většinu zastavěného území individuální bydlení venkovského typu, charakterizované rodinnými domy s hospodářským zázemím s příměsí doplňkových obslužných funkcí místního významu. Zástavba byla postupně doplněna rodinnými domy městského charakteru. V Žižkově Poli jsou v samostatných plochách umístěny bytové domy. Jiné funkce jsou v zastavěném území zastoupeny okrajově – jedná se o funkční plochy občanské vybavenosti (sport, veřejná správa a sociální péče) a zemědělské výroby. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

5


Odůvodnění

Východiska koncepce rozvoje území obce Urbanistický návrh vychází z výše uvedené charakteristiky. Ve stanovené urbanistické koncepci obce Žižkovo Pole se odrážejí následující zásady: Koncepce rozvoje obce Žižkovo Pole odpovídá současnému rozložení funkcí v území. Plochy obytné zástavby venkovského charakteru s příměsí nerušících obslužných funkcí tvoří převážnou část zastavěných území sídel, jsou doplněny veřejnou infrastrukturou a výrobními plochami zemědělského i nezemědělského charakteru. Soustředění zastavitelných ploch v návaznosti na stávající zastavěná území sídel umožňuje jejich zabezpečení relativně kvalitním zařízením veřejné infrastruktury. Navržená koncepce zabývající se nevyhovující situací v oblasti odvádění a čištění odpadních vod vychází z projednaného a schváleného PRVK kraje Vysočina. Tato koncepce je doplněna o detailní řešení týkající se jednotlivých částí návrhu. Odvádění a čištění odpadních vod je řešeno koncepčně návrhem čistírny odpadních vod a vybudováním nové kanalizace v místní části Žižkovo Pole. Požadovaný příkon elektrické energie pro návrhové lokality bude zajištěn zvýšením výkonu stávajících trafostanic, případně vybudováním nových. Rozvoj vodovodu je plánován zejména v rámci návrhových lokalit. Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel a stanovení vhodných ploch pro obytnou výstavbu a další funkce související s rozvojem území. Návrhové lokality svým rozsahem odpovídají předpokládanému rozvoji obce v budoucích letech. Důraz je kladen na zachování veřejných ploch. Návrhem jsou respektována stávající veřejná prostranství především v jádrové části Žižkova Pole. Územním plánem je vymezen systém ekologické stability a interakčních prvků, který byl převzat z republikových a krajských koncepcí a ze zpracovaného generelu lokálních SES. Návrh územního plánu Žižkovo Pole vychází z předpokladu vyváženého rozvoje jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v území. Koncepce vytyčená v územním plánu v oblastech urbanistického, technického a ekonomického řešení, jednotlivých složek infrastruktury, ochrany přírody a krajiny je základním východiskem pro zlepšení životních podmínek v obci. Rozvoj obce v oblasti bydlení, tedy potenciální příliv obyvatel je podmíněn dostupností pracovních příležitostí, kvalitních služeb v oblasti občanské, dopravní a technické infrastruktury. Významným prvkem z něhož vychází rozvojová koncepce obce je vysoce atraktivní přírodní zázemí. Poloha obce v těsné blízkosti správních center oblasti vytváří ideální podmínky pro funkci bydlení, doplněnou o funkce občanské infrastruktury – sportu, lehké výroby, zemědělství a služeb. Návrh se proto soustřeďuje především na vymezení ploch pro bydlení jako primární funkce, ta je doplněna na vhodných lokalitách o funkce: 

výroby a skladování – lehký průmysl v návaznosti na stávající zemědělský areál na severním okraji Žižkova Pole



občanského vybavení – sportu na severním okraji místní části Žižkovo Pole s vazbou na stávající plochu sportu a v místní části Macourov



technické infrastruktury – sběrný dvůr na západním okraji Žižkova Pole s vazbou na stávající plochu výroby a ČOV na západním okraji Žižkova Pole



dopravní infrastruktury – obnova systému mimosídelních cest

3.2. Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé současné i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

6


Odůvodnění

Tyto plochy jsou v územním plánu vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro využití ploch systému sídelní zeleně, zaručujících ochranu těchto významných ploch před nežádoucím zastavěním (podle přílohy č. 7, části I., odst. 1, písm. c vyhlášky 500/2006 Sb.). Jedná se o následující plochy s rozdílným způsobem využití: Zeleň – na veřejných prostranstvích – vymezená z důvodu ochrany před zastavěním a stanovení podrobných podmínek využití. Zeleň – ochranná a izolační – je vymezena za účelem eliminace negativních účinků vzájemně kolidujících, především stávajících ploch s rozdílným způsobem využití. Zeleň – soukromá a vyhrazená – je vymezena z důvodu ochrany před zastavěním ploch vytvářejících především přechodové partie mezi zástavbou a volnou krajinou, dále ploch funkčně a prostorově oddělujících kolizní plochy s rozdílným způsobem využití.

3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot Ochrana kulturních památek Z hlediska ochrany památek jsou v řešeném území registrovány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky následující objekty: Číslo rejstříku

Okres

Část obce (k.ú.)

Památka

30385 / 6-366

Havlíčkův Brod

Žižkovo Pole

kostel sv. Michala

20616 / 6-365

Havlíčkův Brod

Žižkovo Pole

pomník Žižkova mohyla

V území se dále nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální stavby a objekty lidové architektury. Archeologické památky Řešené území je území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR. Při provádění jakýchkoliv zemních prací je investor povinen podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, již v rámci územního řízení oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu Akademie věd ČR a při provádění stavby je povinen řídit se podmínkami stanovenými organizací oprávněnou k archeologickým výzkumům. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Archeologické nálezy je možno očekávat na celém území obce. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: Poř.č.SAS

Název UAN

Typ UAN

23-22-11/5

novověké jádro osady Keřkov

II

23-22-11/6

středověké a novověké jádro obce Samotín

II

23-22-12/2

středověké a novověké jádro obce

II

23-22-16/13

údolí Borovského potoka

I

23-22-16/18

struskoviště na poli u obce Stříbrné Hory

I

23-22-16/4

zaniklá novověká Ag huť

I

středověké a novověké jádro obce

II

23-22-11/7


Reg. správce

Muz. Vysočiny Havl. Brod

Katastr

Žižkovo Pole

Macourov 7


Odůvodnění

23-22-11/8

zaniklá tavírna železné rudy

I

23-22-11/9

místo těžby ( obvalový tah )

I

23-22-12/5

Kalábův les - obvalový tah

I

Přírodní památky V řešeném území se nenachází žádná z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona č. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) ani památné stromy. Katastrální území Žižkovo Pole je zaneseno v seznamu zranitelných oblastí dle Nařízení Vlády 103/2004 Sb. VKP V řešeném území se nachází vyhlášený významný krajinný prvek č. PV001 „Okrasná zahrada v okolí nemovité kulturní památky - Žižkovy mohyly“, který je územním plánem respektován. V průběhu zpracování návrhu územního plánu byla rozhodnutím č.j. KUJI/79248/2009 ze dne 26.10.2009 vyhlášena památná alej podél silnice II/351. Územní plán respektuje památnou alej včetně ochranného pásma 16 m od osy komunikace. Na území obce se dále nachází řada významných krajinných prvků dle § 3 zákona 114/92 Sb. Jedná se především o lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. Tyto prvky jsou územním plánem respektovány. Prvky ÚSES Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Pro řešené území byl v roce 2002 zpracován Generel ÚSES (Doc. Ing. Zdeněk Bauer, Brno). Návrh územního plánu vychází ze zpracovaného Generelu. Jednotlivé prvky jsou aktualizovány a upřesněny v měřítku katastrální mapy. Pro plochy zahrnující prvky ÚSES jsou stanoveny podrobné podmínky využití. Struktura ÚSES je v území tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru, doplněnými systémem interakčních prvků. Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V území se nenacházejí výhradní či nevýhradní ložiska nerostných surovin ani sesuvná území. V řešeném území je evidováno prognózní ložisko nerostných surovin: Číslo ložiska 0921201

Název Přibyslav – Žižkovo Pole

Těžba

Surovina

Nerost

dřívější povrchová

cihlářská surovina

hlína

V řešeném území jsou evidována následující poddolovaná území: č.

Název

Surovina

Rok pořízení záznamu

3149

Stříbrné Hory u Přibyslavi 3

polymetalické rudy

1988

3167

Žižkovo Pole – Borovský potok

polymetalické rudy

2003

3166

Žižkovo Pole – Samotín

polymetalické rudy

1988

3164

Macourov 1

polymetalické rudy

1988

3170

Macourov 2

polymetalické rudy

2003

3161

Česká Bělá 8- Krátká Ves

polymetalické rudy

2003

3176

Cibotín – Macourov

polymetalické rudy

2003


8


Odůvodnění

3194

Macourov 3

polymetalické rudy

1988

3180

Macourov 4

polymetalické rudy

2003

3191

Cibotín 3

polymetalické rudy

1988

Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází v oblasti s přechodným (v oblastech nehomogenních kvartérních sedimentů) až středním radonovým rizikem.

3.4. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Vyhláška 380/2002 Sb., v platném znění, vycházející ze zákona č. 239/2000 Sb., v platném znění, o integrovaném záchranném systému, stanoví pravidla k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Řešeným územím prochází zájmová území AČR dle zákona č. 183/2006 Sb., § 175. Řešené území se nachází v ochranném pásmu letiště Přibyslav. Veškerá nadzemní výstavba podléhá vydání závazného stanoviska VUSS Pardubice. Zóny havarijního plánování Řešené území nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt, pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: obyvatelé postižení mimořádnou událostí budou ubytováni v určených objektech na území obce Žižkovo Pole i mimo něj dle zpracovaného Havarijního plánu kraje Vysočina. Jedná se o objekty občanské vybavenosti - hotely, penziony, základní a mateřské školy apod. Vlastní organizace a technické řešení není úkolem územního plánu. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Plochy nejsou řešeny. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. Plochy nejsou řešeny. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V řešeném území se nenachází ohrožující objekt. V případě vzniku požáru se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet Sbor dobrovolných hasičů a nejbližší stálý hasičský sbor. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody cisternami ze zdroje Studenec, Vrt DM 1. Pro obec je třeba dovézt 3,57 m3/d. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. Požární ochrana Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty.


9


Odůvodnění

Zvláštní zájmy Řešeným územím prochází zájmová území AČR dle zákona č. 183/2006 Sb., § 175. Řešené území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku a ochranném pásmu letiště Havlíčkův Brod (zahrnuté do jevu 102 letiště včetně OP viz. pasport č. 224/2007). Tyto skutečnosti budou respektovány v dalších stupních projektové dokumentace. Veškerá územní a stavební činnost v ochranných pásmech bude předem projednána s VUSS Pardubice.

3.5. Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury 3.5.1. Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2, odst. 1, písm. k, Stavebního zákona a vyhláškou č. 501/2006 (§ 6, odst. 2) jsou v návrhu územního plánu členěny podrobněji na následující oblasti: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2, odst. 1, písm. k, Zákona č. 183/2006 Sb.). Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední – plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. Územní plán preferuje integraci objektů a zařízení občanské infrastruktury do ploch smíšeného obytného území. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – plochy pro tělovýchovu a sport. Územní plán počítá s posílením této funkce v podobě návrhu sportovní plochy v místní části Žižkovo Pole s vazbou na stávající plochu sportu – fotbalové hřiště (zastavitelná plocha Z14) a v místní části Macourov (zastavitelná plocha Z5).

3.5.2. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů. Silniční doprava je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. Širší vztahy Obec Žižkovo pole leží mimo hlavní komunikační tahy, avšak v blízkosti vyšších center (Přibyslav, Havlíčkův Brod). Nejvýznamnějším dopravním tahem v území je silnice II/351 – Chotěboř – Přibyslav – Polná – Třebíč – Dalešice. Tato komunikace regionálního významu tvoří dopravní osu území v severojižním směru. Silnice prochází zastavěným územím Macourova a Žižkova Pole. Podél jižní hranice řešeného území je vedena silnice I/19 – Nezbavětice (I/20) – Rožmitál p. Třemšínem (I/18) – Lety (I/4) – Milevsko – Oltyně (I/29) – Tábor (I/3) – Pelhřimov (I/34) – Pohled (I/34) – Žďár n. Sázavou (I/37) – Nové Město na Moravě – Sebranice (I/43), která nemá přímý vliv na dopravní obsluhu obce. Koridor pro silnici I/19 Dle Zásad územního rozvoje kraje Vysočina je v návrhu územního plánu vymezen dopravní koridor silnice I/19 o šířce 150 m. Koridor je v územním plánu upřesněn a členěn na dvě části včetně stanovení podmínek využití: DK1 – koridor pro přeložku silnice I/19 (stabilizovaný záměr) zasahující do řešeného území nepatrně na jihovýchodním okraji. DK2 – koridor pro homogenizaci stávajícího tahu vedený na jihozápadním okraji řešeného území. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

10


Odůvodnění

Tento záměr je také obsažen v aktuální vyhledávací studii „Aktualizace tahu silnice I/19 v úseku Pohled - Rozseč nad Kunštátem“, kterou na základě požadavku Ministerstva dopravy v roce 2005 zpracovala firma Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Tato studie je územním plánem respektována. Silnice I., II. a III. třídy Řešeným územím jsou vedeny následující silnice: II/351– Chotěboř – Polná – Třebíč – Dalešice III/3511 – Macourov – Železné Horky III/3512 –Samotín – průjezdná Uvedené silnice jsou územně stabilizovány, na průtahu silnice II. třídy jsou navrženy výhybny z důvodu nevyhovujících šířkových parametrů, lokality Z9, Z20, Z23. Návrh umístění jednotlivých výhyben vychází ze „Znaleckého posudku č. 94 – 13/ 2009 o dendrologickém posouzení aleje u Žižkova Pole“, Ing. Jaroslav Krejčí, 2009, který vymezil vhodné úseky pro jejich realizaci. Případné další úpravy silnic II. a III. tříd se budou týkat pouze zkvalitnění technických parametrů jejich stávajících tras. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě, či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území je využitelný následující sčítací úsek: Číslo silnice

Úsek

Umístění

II/351

5 – 2990

vyús. I/34 Česká Bělá – as. I/19 Přibyslav

SČÍTACÍ ÚSEK 5 – 2990 Moto

Nákladní

Osobní

Celkem

2000

14

95

434

543

2005

21

108

714

843

2020

24

115

921

1060

Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Z uvedených hodnot je patrné podprůměrné dopravní zatížení silnice II/351 v daném úseku. Průměrná hodnota na silnicích II. tříd je – dle sčítání z roku 2005 - cca 2600 vozidel celkem za 24 hodin v obou směrech. Místní komunikace V řešeném území jsou vedeny páteřní místní komunikace, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto komunikace navazují další, převážně zklidněné místní komunikace proměnlivých parametrů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje množství zemědělských cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu obce. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

11


Odůvodnění

Návrhy řešení vycházející z platných předpisů S ohledem na původní historické vazby jsou silnice II. a III. tříd doplněny sítí místních komunikací. Návrh vymezuje lokality Z1, Z 6, Z17, Z21, Z22 pro obnovu mimosídelních komunikací v rozsahu dle pozemkového katastru. V rámci koncepce dopravy je v územním plánu dále navržena přístupová komunikace k nově navrhované ČOV (lokality Z15) napojená na stávající místní komunikaci. Pro jednotlivé nově navržené rozvojové lokality budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších lokalit zástavby, vedení komunikací uvnitř zastavitelných ploch bude odvislé od konkrétních podmínek a provedené parcelace. Místní komunikace v rámci jednotlivých rozvojových lokalit budou předmětem řešení navazujících stupňů projektových dokumentací. Při konkrétním návrhu parcelace pozemků je bezpodmínečně nutno nejdříve stanovit dostatečný veřejný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí. Šířka tohoto veřejného pozemku by neměla klesnout pod 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy k vyvinutí křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí v křižovatkách. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z grafické části dokumentace. Kategorizace silnic a funkční třídy Dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR) je pro silnici II/351 v řešeném území stanovena kategorie S 7,5/50. Pro přeložku silnice I/19 je stanovena kategorie S 9,5/70. Pro silnice III. třídy není kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam a zatížení bude postačovat kategorie minimální - S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční třídě určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující, vyhovuje však provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími po komunikaci. Funkční skupina stávajících průtahů silnic II. tříd je dle ČSN 736110 ve skupině B, průtahy silnic III. tříd mají skupinu B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Pěší doprava Chodník je realizován pouze jednostranně v krátkém úseku před budovou mateřské školy v Žižkově Poli. V zastavěných územích Macourova a Žižkova Pole je několik samostatných pěších propojení. Územím procházejí rovněž značené turistické trasy. Intenzita dopravy na silnicích II., III. tříd a místních komunikacích v řešeném území umožňuje bezpečný pohyb pěších. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy.


12


Odůvodnění

Cyklistická doprava Území je vhodné pro cykloturistiku, optimální je spojení s pěší turistikou. V oblasti je množství silnic a zpevněných cest s minimální intenzitou automobilové dopravy, které lze pro účely cykloturistiky využít. Řešeným územím prochází značená cyklotrasa č. 4122 vedená po silnici II. třídy a místních komunikacích. V rámci obnovy cestní sítě jsou v územním plánu navrženy cyklotrasy vedené po nově navržených komunikacích. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována provozovanou firmou Veolia Transport Východní Čechy a.s.; Chotěboř;

autobusovou

dopravou

linkou č. 600290 – Chotěboř, Česká Bělá, Přibyslav Autobusové zastávky jsou umístěny v Žižkově Poli, na křižovatce silnic II/351 a III/3511 (odbočka Železné Horky), v Macourově a na křižovatce silnic II/351 a III/3512 (odbočka Samotín). Vzhledem k velikosti obce jsou docházkové vzdálenosti vyhovující. Statická doprava Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Větší mimouliční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci vybudovány nejsou a vzhledem k menším kapacitám občanské vybavenosti není jejich potřeba výrazná. Garážová stání jsou reprezentována převážně garážemi na soukromých pozemcích, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Vzhledem k relativně nízké intenzitě dopravy na silnicích II. a III. třídy v řešeném území, nelze do budoucna komunikace považovat za významnější zdroj hluku. Ochranná pásma Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: - 50 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy - 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy

3.5.3. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Místní část Macourov V místní části Macourov (484 - 466 m n. m.) a osadě Samotín (502 - 512 m n. m.) je vybudován veřejný vodovod, zásobovaný přes redukční šachtu z rozvodné sítě obce Žižkovo Pole, viz dále. Přibližně 30% obyvatel nadále využívá vlastní zdroje vody. Vlastníkem i provozovatelem SV Žižkovo Pole, který je společný pro obě místní části, je obec Žižkovo Pole.


13


Odůvodnění

Místní část Žižkovo Pole V místní části Žižkovo Pole (537 - 502 m n. m.) je vybudován veřejný vodovod, zásobovaný gravitačně z VDJ Žižkovo Pole 100 m3 (564,25 / 560,65 m n. m.), ve vodojemu je surová voda upravována chlorováním a v odradonovací koloně. Vodojem je plněn z místního zdroje v trati „Na Platnech“, jedná se o čtyři kopané studny (hloubka 3 m, vydatnost 0,6 l/s), z nichž jedna slouží jako sběrná jímka. Vlastníkem i provozovatelem SV Žižkovo Pole, který je společný pro obě místní části, je obec Žižkovo Pole. Údaje jsou zpracovány dle „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území (PRVK) kraje Vysočina. Bilance potřeby vody pro návrh Stávající počet obyvatel – 354 trvale bydlících obyvatel Výhledový počet obyvatel se liší od výhledu ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina k roku 2015, návrh územního plánu počítá s nárůstem na 390 obyvatel, resp. na 406 k roku 2020. Položka poč.obyvatel poč. všech zás. obyv. prům.denní potřeba koef. denní nerov. max. denní potřeba spec. potř. vod. vyrob.

označ. N Nv Qp kd Qd Qs,v

jedn. obyv. obyv m3/d m3/d l/(os.d)

2005 357 357 54,9 1,50 82,3 154,1

2010 356 356 56,5 1,50 84,8 158,8

2015 390 390 62,4 1,50 93,7 160,1

2020 406 406 66,0 1,50 99,0 162,6

Návrh koncepce zásobování vodou Stávající koncepce zásobování pitnou vodou je vyhovující. Obec Žižkovo Pole je v současnosti dostatečně zabezpečena jak v oblasti vydatnosti a jakosti zdrojů, tak kapacity akumulace ve vodojemu s dostatečnou rezervou pro nové odběry. V návrhovém období, ve shodě s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, se neuvažuje s žádnou investicí do roku 2015. Zachován zůstane i současný systém vodovodních řadů. Navrhuje se pouze rozšíření distribuční sítě do míst s plánovanou výstavbou. Nové řady budou navrhovány s cílem maximálního možného zokruhování sítě. Zásobování požární vodou Stávající veřejný vodovod slouží i jako zdroj požární vody pro řešené území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. Potřebná akumulace je zajištěna ve vodojemu. Jako další zdroje požární vody je možné využít malé vodní nádrže (rybníky) v zastavěném území. Dimenze hlavních řadů zajišťuje v současné době pro běžnou zástavbu (položky 1,2 tabulky č. 2 ČSN 73 08 73) dodávku požární vody v potřebném tlaku. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody cisternami ze zdroje Studenec, Vrt DM 1. Pro obec je třeba dovézt 3,57 m3/d. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejných a soukromích studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

14


Odůvodnění

Kanalizace Místní část Macourov Místní část Macourov nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Místní část Žižkovo Pole Obec Žižkovo Pole má v současnosti vybudovaný jednotný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody od části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Zbylé odpadní vody jsou po předčištění v septicích vypouštěny kanalizací do místního rybníka. Provozovatelem kanalizace je obec Žižkovo pole. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. V roce 2004 byl zpracován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ (PRVK), podkladem byl zpracovaný PRVK okresu Havlíčkův Brod (Hydroprojekt a.s. 10/97). Bilance odpadních vod a znečištění dle PRVK CELKOVÁ PRODUKCE odpadních vod BSK5 NL CHSK Počet EO

jedn.

2005

2010

2015

m3/d kg/d kg/d kg/d os.

57,1 22,8 20,9 45,6 163

56,9 22,8 20,9 45,5 163

53,1 21,2 19,5 42,4 152

Návrh Vzhledem k nevyhovující situaci je navrhováno vybudování nové oddílné kanalizace v Žižkově Poli, která by odváděla pouze vody splaškové. Stávající kanalizace bude použita pro odvedení dešťových vod do místního rybníku. Splaškové vody budou odváděny na navrženou ČOV v Žižkově poli (západní okraj obce). Pro místní části Macourov a Samotín je uvažováno i nadále s individuálním čištěním odpadních vod. Všechny rozvojové lokality v Žižkově Poli jsou navrženy tak, aby bylo možné využít gravitačního systému odkanalizování a napojení na navrhovanou čistírnu odpadních vod. Návrh počítá rovněž s postupným napojením stávajících objektů. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Ochranná pásma Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dle zákona č. 274/2001 Sb.). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m; b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m; c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.


15


Odůvodnění

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; b) vysazovat trvalé porosty; c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu; d) provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, případně provozovatele. Ochranné pásmo navrhované ČOV (lokalita Z16) není v územním plánu stanoveno. Jeho vymezení bude řešeno v navazujících stupních PD s ohledem na navrženou technologii čištění odpadních vod a další provozní podmínky. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě: ČEZ Distribuce, a.s. Způsob napájení Řešené území je napájeno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV. Primární rozvod Obec Žižkovo Pole je napájena z vrchního kmenového primárního vedení V 271 VN 22 kV vrchními přípojkami do jednotlivých trafostanic. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 6 transformačních stanic v majetku ČEZ Distribuce, a.s. Žižkovo pole: Pr.číslo.

Název

Vlastník

Druh

Prim. napětí

Výkon

128

ŽIŽKOVO POLE

1

2

22

250

129

ŽIŽKOVO POLE SOUČEK

1

1

22

100

521

ŽIŽKOVO POLE ZD

1

6

22

250

726

ŽIŽKOVO POLE U BYTOVÝCH JEDNOTEK

1

2

22

250

Instal. výkon: distribuce celkem

850

Macourov: Pr.číslo. 120

Název

Vlastník

Druh

Prim. napětí

Výkon

MACOUROV

1

1

22

250


250

Samotín: Pr.číslo.

Název

Vlastník

Druh

Prim. napětí

Výkon

112

SAMOTÍN

1

1

22

100


100

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ: Žižkovo pole:

Pp = 850 x 0,75 x 0,9 = 573,75 kW

Macourov:

Pp = 250 x 0,75 x 0,9 = 168,75 kW

Samotín:

Pp = 100 x 0,75 x 0,9 =


0,75 při cos φ = 0,9

67,5 kW 16


Odůvodnění

Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu, využitelná vzhledem k nízké přenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS. Návrh koncepce zásobování el. energií Návrh řeší v návrhovém období výstavbu rodinných domů (cca 38 RD). Obec je plynofikovaná, vyjma místní části Macourov a osady Samotín. Bilance nárůstu elektrického příkonu (vztaženo na distribuční trafostanici) Rozhodujícím faktorem pro výpočet potřeby elektrické energie je způsob vytápění. Proto je počítáno v obci, kde plynofikace proběhla s plynovým vytápěním u 90 % nových rodinných domů. V Macourově a Samotíně návrh počítá s elektrickým vytápěním (cca 50%), s vytápěním tuhými palivy (cca 49%) a zbytek tvoří alternativní zdroje. Distribuce Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro stávající a samostatně pro navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: Roční trend růstu příkonu je uvažován cca 2% ročně (k = 1,35 pro návrhové období 15 let). Žižkovo pole:

stávající příkon : P1= 573,75 kW příkon v r. 2023 : P2= k x P1= 1,35 x 573,75 = 774,6 kW

Macourov:


Samotín:


Navrhovaná zástavba: 8 RD el. vytápěné : P3= 8 x (6 + 4/81/2) = 59,3 kW 30 RD plyn. vytáp. : P4= 30 x (1,6 + 6,4/301/2) =83,05 kW Celkem navržené RD : P5= P3+ P4= 59,3 + 83,05 = 142,35 kW Občanská vybavenost : P6= 0,3 xP5 = 0,3 x 142,35 = 42,7 kW Celkem navržená zástavba : P7= P5+P6= 142,35 + 42,7 = 185,1 kW Celkem distribuce v r. 2023: P8= P2+P7= 1093,5 + 185,1 = 1278,6 kW Výroba: V obci neexistuje větší průmyslový odběr a v návrhovém období se s ním neuvažuje. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Zajištění výhledového výkonu: Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 22 kV, stávajícím vrchním systémem 22 kV z kmenové linky V 271. Výhledový požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové. Primární rozvod Primární rozvodný systém 22 kV zůstane zachován. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny tak, aby umožňovaly umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávajících trafostanic, případně výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí NN. Případné umístění nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení VN a NN.


17


Odůvodnění

Sekundární rozvod Nová zástavba bude připojována vrchním nebo kabelovým sekundárním vedením (dle místních podmínek určených spol. ČEZ Distribuce, a.s.). Ochranná pásma Dle Sbírky zákonů č.458/2000. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 110 kV - 12 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 110 kV - 15 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace Řešeným územím je v souběhu se silnicí I/19 veden dálkový optický kabel. Provozovatel telefonní sítě: Telefonica O2 Czech Republic, a.s. V Žižkově Poli jsou telefonní rozvody převážně kabelové, připojené na digitální telefonní ústřednu v Jihlavě. Tato síť pokryje bez problémů požadavky do roku 2018. Připojení nové bytové a průmyslové výstavby bude řešeno v rámci stávající kabelizace, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. V území není plánována nová výstavba ani rozšiřování optické telekomunikační sítě. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Radiokomunikace V řešeném území se nenachází žádné zařízení nebo objekt ve správě Radiokomunikací, a.s. (podzemní ani nadzemní sítě elektronických komunikací, radioreleové trasy). Zásobování plynem Místní část Žižkovo pole je plynofikována, většina objektů napojených na rozvod plynu, využívá plyn k vytápění. STL plynovod je přiveden od jihovýchodu z RS VTL/STL v k. ú. Šachotín (obec Šlapanov). Kapacita RS je vyhovující pro stávající zástavbu i pro její předpokládaný rozvoj. Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce kraje Vysočina. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

18


Odůvodnění

Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit v Žižkově Poli prostřednictvím prodloužených plynovodních řadů, které je možno bezproblémově napojit na stávající síť. Objekty, které nejsou napojeny na zemní plyn (Macourov a Samotín), je třeba začít vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s hlavní energií pro vytápění je vhodné, např. pro předehřev teplé užitkové vody, využívat i energie z obnovitelných zdrojů. Ochranná pásma : Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu; b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu; c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina, který byl schválen zastupitelstvem kraje Vysočina dne 27. 7. 2004 a je v platnosti od 10. 8. 2004. Ke sběru a svozu tříděného odpadu slouží systém sběrných kontejnerů, netříděný komunální odpad je likvidován externí firmou svozem při systému individuálních odpadových nádob. Sběrný dvůr se v současné době nachází mimo řešené území v Havlíčkově Brodě. Návrh počítá s umístěním nového sběrného dvora na západním okraji místní části Žižkovo Pole (plocha přestavby P2) s vazbou na stávající plochu výroby. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Pro návrhové období se předpokládá odstraňování TKO dosavadním způsobem. V obci nebude založena žádná skládka. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., v platném znění. Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

3.5.4. Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití. V rámci specifikace ploch veřejných prostranství jsou v územním plánu vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití: - dopravní infrastruktura - zeleň - na veřejných prostranstvích Veřejná prostranství jsou v souladu se zák. 183/2006 Sb., resp. vyhlášky 501/2006 Sb. součástí následujících ploch s rozdílným způsobem využití: - občanské vybavení – veřejná infrastruktura - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - zeleň – ochranná a izolační - smíšené obytné – venkovské - výroba a skladování – zemědělská výroba - výroba a skladování – lehký průmysl Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

19


Odůvodnění

Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Jejich součástí je úprava parteru a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a prvky drobné architektury, doprovodné a mobilní zeleně apod.

3.6. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny 3.6.1. Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích prvků pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Dle mapy klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v mírně teplé oblasti, konkrétně v klimatickém okrsku MT 3 – mírně kyselý, mírně vlhký vrchovinný. Tato oblast se svými charakteristikami již výrazně blíží k chladným regionům České republiky a odpovídá přechodné zóně Českomoravské vrchoviny mezi oblastmi mírně teplými a chladnými. Průměrná roční teplota činí 6 – 7°C a průměrný úhrn ročních srážek dosahuje 650 – 750 mm. Protože území není výrazněji vertikálně členěno, různé formy mikroklimatu se zde prakticky nevyskytují (s výjimkou údolí Borovského potoka). Ukazatel Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Četnost výskytu 20 – 30 120 – 140 130 – 160 40 – 50 -3 až -4 16 – 17 6–7 6–7 110 – 120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 – 150 40 – 50

Geomorfologické podmínky Z hlediska geomorfologického členění se zkoumané území nachází v provincii Česká vysočina (Český masiv), v subprovincii Česko-moravské, podsoustavě Českomoravská vrchovina, v celku Hornosázavské pahorkatiny. Charakter krajiny v okolí je pahorkovitý, vrchovinový. V řešeném území obecně převažuje morfografický typ reliéfu 3. 2. – pahorkatiny s větším výškovým rozpětím (vyšší typ). Přímo v nejbližším okolí Žižkova Pole převažují pahorkatiny s menším výškovým členěním. Dominujícím prvkem je mírně zvlněná krajina, která na první pohled nepůsobí nikterak členitým dojmem. V západní polovině přetíná sledované území Borovský potok, který vytváří s místy 60 až 80 m hlubokým zaříznutým údolím (navíc s několika zaklesnutými meandry v odolných horninách), nepřehlédnutelné morfografické zpestření georeliéfu. Obdobná, orograficky nápadnější údolí jsou u přítoků Borovského potoka: levostranný přítok Modlíkovský potok, resp. u pravostranného přítoku Bělé. Nejvyšší bod dosahuje přibližně 560 m n. m. (východně od Žižkova Pole na pahorku při silnici do Modlíkova), naopak nejnižším místem je údolí Borovského potoka na JZ hranici území – cca 450 m n. m. Průměrná nadmořská výška přesahuje 500 m n. m.


20


Odůvodnění

Subprovincie

Oblast

Celek

Česko-moravská

Českomoravská vrchovina

Hornosázavská pahorkatina

Provincie Česká vysočina

Subsystém Hercynská pohoří

Hercynský

Systém

Geomorfologické členění řešeného území

Podcelek

Jihlavsko-sázavská brázda

Okrsek

Podokrsek

Pohledská

Utínská

pahorkatina

pahorkatina

Havlíčkobrodská

Českobělská

pahorkatina

pahorkatina

Hydrologické podmínky Hydrografická síť řešeného území je tvořena pravostrannými přítoky Sázavy, a to především Borovským potokem, který protéká územím ve směru SV – JZ. Modlíkovský potok tvoří severovýchodní hranici území a Doberský potok protéká po východní hranici území. Správcem Borovského potoka je Povodí Vltavy, a.s. Praha, provozní středisko Havlíčkův Brod a správcem toků – Modlíkovský a Doberský potok je ZVHS územní pracoviště Smetanovo náměstí 279, Havlíčkův Brod. Katastrální území Žižkovo Pole je zaneseno v seznamu zranitelných oblastí dle Nařízení Vlády 103/2004 Sb. Základní hydrologické údaje Řešené území se nachází v povodí 1-09-01 Sázava po Želivku. Ústředním recipientem území je Sázava. Jednotlivá povodí: Hydrologicky náleží převážná část daného území do povodí Vltavy: 1 – 09 – 01 Sázava po Želivku. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci: Povodí

pořadí vodních toků

Doberský potok

1 – 09 – 01 – 022

-

10,983 km2

ZVHS

Modlíkovský potok

1 – 09 – 01 – 029

-

7,376 km2

ZVHS

Borovský potok

1 – 09 – 01 – 032

7,994 km2

72,860 km2

PVL

1 – 09 – 01 – 030

2,116 km2

46,182 km2

PVL

1 – 01 – 01 – 031

-

18,684 km2

ZVHS

Bělá

plocha dílčího povodí celková plocha povodí

správce

Potoky v řešeném území mají přirozená koryta s doprovodnou zelení vytvářející meandrovitá, krajinářsky hodnotná údolí. V území se nachází dále poměrně značné množství údolnicových svodnic, které svádějí povrchovou vodu z výše položených, převážně zemědělských lokalit. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

21


Odůvodnění

Kvalita povrchové vody je značně ovlivněna průtokovými poměry, přívalové srážky způsobují lokálně erozi a odnos půdy. Znečištění povrchových vod je způsobeno nevyhovující situací v oblasti čištění odpadních vod v území. Dle ČSN 73 72 21 ji lze v řešeném území orientačně charakterizovat st. II. - III. Vodní plochy Hydrologicky velmi cennými prvky v povodí jsou plošně menší rybníky. V řešeném území se nachází množství těchto rybníků, včetně vodních stupňů na tocích, které retardují vyšší průtoky a posilují tak infiltraci do spodních horizontů. Záplavové území Dle zákona č. 254/2001 Sb., Díl 2, Povodňová opatření § 66 až 81 je limitem území stanovené záplavové území. V obci Žižkovo Pole je rozhodnutím KrÚ Kraje Vysočina č. j. KUJI 69979/2007 ze dne 3. 12. 2007 stanoveno záplavové území významného vodního toku Borovský potok včetně aktivních zón. Záplavové území je patrné z grafické části odůvodnění – koordinačního výkresu. V záplavovém území Borovského potoka nejsou navrhována zastavitelná území. Návrh, opatření na vodních tocích Na Borovském potoce je dle platného Směrného vodohospodářského plánu (§ 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) č. 34 – Vodní nádrže schváleném Schvalovacím protokolem č. 17/SVP, vydaným dne 2. 11. 1988 pod č. j 30827/OVH/1988 ústřední vodohospodářským orgánem – MLVH ČSR hájená lokalita pro akumulaci vod – výhledová vodní nádrž Stříbrné Hory, zatopená plocha 171,2 ha, maximální kóta vzdutí 480 m n. m., kategorie C územního hájení. Tento dokument je platný až do doby schválení příslušného plánu oblastí povodí, tj. do konce roku 2009. Další vývoj v oblasti hájení území pro akumulaci povrchových vod řeší novela vodního zákona č. 181/2008 Sb. Dle nařízení vlády č. 71/2003, Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zajišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, v platném znění je Borovský potok zařazen do vod rybných v kategorii vody lososové. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 6 m, u významného vodního toku 8 m od břehové čáry dle § 49 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. V rámci specifikace ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro realizaci opatření eliminující následky průchodu velkých vod a výstavbu protipovodňových opatření (revitalizační opatření, poldry, vodní skoky, prahy apod.). LAPV Stříbrné Hory Územní plán respektuje lokalitu pro akumulaci povrchových vod – Stříbrné Hory, zahrnutou také v ZÚR Kraje Vysočina. Plocha je vymezena ve formě územní rezervy. Jedná se o lokalitu morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodnou pro akumulaci povrchových vod, tedy pro výstavbu přehradní nádrže za účelem snížení nepříznivých účinků povodní a sucha (zásobování vodou, ochrana před povodněmi). Z hlediska funkčního využití a rozvoje území je nutné vnímat územní rezervu LAPV jako plochu vymezenou k dalšímu podrobnějšímu prověření, zda a případně za jakých podmínek je reálné uvažovaný záměr v této lokalitě umístit. V územním plánu je stanoven režim specifické ochrany lokality před změnami, které by budoucí umístění nádrže znemožnily. ZÚR kraje Vysočina stanovují požadavek neměnit plochy těchto územních rezerv způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí prověřované využití, tedy zejména zde neumisťovat významné stavby dopravní a technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu. V návrhu územního plánu jsou stanoveny podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným využitím zasahujících do LAPV – Stříbrné hory. Dále jsou stanoveny samostatné podmínky využití plochy územní rezervy. Obecně je nutné zabránit umísťování staveb s dlouhodobými vlivy na lokalitu Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

22


Odůvodnění

(skládky, liniové stavby nadregionálního významu, výrobní a skladové areály, apod.). Běžná zástavba lokálního významu není vyloučena. Je však nutné, aby potenciální investoři s výše uvedeným omezením počítali. Geologie, pedologie Geologicky je toto území součástí Českého masivu, tj. krystalinika v rámci Havlíčkobrodské pahorkatiny. Pro toto území jsou charakteristické převážně krystalické břidlice (ruly) a granity (ruly) moldanubického plutonu. Pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, orlanů, kvarcitu, grafitu a amfibolitu. Na většině území dominují hnědé půdy (též kambizemě), resp. hnědé půdy kyselé. Tento půdní typ je doplněn v těsné blízkosti Borovského potoka o fluvizemě, zřídka o nivní půdy, které jsou vázány na bezprostřední blízkost vodního toku. Jak na zemědělsky využívaných, tak na lesních plochách zcela převažují kambizemě, které jsou nejrozšířenějším půdním druhem v České republice. Hnědé půdy jsou typické především pro střední až vyšší polohy (převážně 500 – 900 m n. m.) s mírně teplým humidnějším klimatem a s průměrnou roční teplotou 4 – 9°C. Samotné hnědé půdy vznikají intenzivním vnitropůdním zvětráváním a jsou zde zpravidla zastoupeny půdní profily A, B i C. V regionu Žižkova pole převažuje druh kambizemí, které jsou vázány na silně metamorfovaný rulový podklad. Tyto horniny se vyznačují menší bonitou půdy, a tudíž mají omezené zemědělské využití – ideálně jako pastviny, popř. pro pěstování brambor a jiných méně náročných plodin. Z půdních druhů mají hlavní zastoupení půdy převážně písčitohlinité. Fytogeografie a fytocenologie Podle lesnické typologie (ÚHÚL 1971) zasahuje území do lesní oblasti: Lesní oblast 16 – Českomoravská vrchovina Lesní vegetační stupně zastoupené v řešeném území: 3. vegetační stupeň – dubobukový 4. vegetační stupeň – bukový 5. vegetační stupeň – jedlobukový

3.6.2. Návrh Návrh koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících principů: o

obnova a ochrana charakteru krajiny;

o

eliminace negativních vlivů intenzivního zemědělského využívání krajiny;

o

obnova mimoprodukčních funkcí v krajině;

o

propojení sídel s otevřenou krajinou.

Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblasti uspořádání krajiny: o

obnova a rozvoj systému mimosídelních komunikací;

o

vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability;

o

návrh systému interakčních prvků liniového charakteru

o

účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využívání.

Nezastavěné území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podrobné podmínky využití: 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) – v řešeném území jsou zastoupeny především vodními toky. Významný vodní tok Borovský potok, vytvářející přírodní osu území ve směru SV – JZ. Dále hraniční vodní toky – Modlíkovský potok, Doberský potok a potok Bělá. Vodní plochy v území představuje kaskáda návesních rybníků v Žižkově Poli a několik malých rybníků na přítoku Doberského potoka a plocha územní rezervy – lokalita pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Stříbrné Hory (dle ZUR kraje Vysočina);



Plochy zemědělské (NZ) – plochy s přírodními a terénními podmínkami pro převažující funkci zemědělskou. V území tvoří převážnou část nezastavěného území, která je charakterizována rozsáhlými plochami zemědělské půdy s intenzivním charakterem hospodaření;


23


Odůvodnění



Plochy lesní (NL) – plochy s přírodními a terénními podmínkami pro převažující funkci lesní produkce. V území jsou tvořeny lesními plochami ve vazbě na údolí vodních toků. Jedná se o pásy lesů na svazích údolí Borovského, Doberského, Modlíkovského potoka, Bělé a dalších bezejmenných vodních toků;



Plochy přírodní (NP) – tvořené stávající kostrou ekologicky stabilních ploch území, představovanou prvky lokálního a regionálního systému ekologické stability;



Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – plochy s polyfunkčním využitím území, kde žádná funkce není výrazně dominantní, přírodní ekosystémy jsou v rovnocenném postavení s hospodářským využíváním. V územním plánu tyto plochy zastupuje oblast podél Borovského potoka, okrajové partie lesních pozemků, liniové plochy podél cest a údolnic. Kromě funkce zemědělské plní i funkce přírodní, důležité je posílení ekologicko - stabilizační, resp. krajinotvorné funkce.

Prostupnost krajiny Z důvodu zvýšení prostupnosti krajiny je v územním plánu navržena obnova cestní sítě (lokality Z6, Z17, Z21, Z22), přibližně v rozsahu dle pozemkového katastru.

4. VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Územní plán nebyl posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, ani z hlediska vlivů na oblasti Natura 2000, resp. vyhodnocení vlivů nebylo požadováno.

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 5.1. Zemědělský půdní fond Hranice zastavěného území Hranice zastavěného území je územním plánem vymezena k datu 30. 9. 2009. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace. Struktura využití zemědělských pozemků (údaje k roku 2004) Celková výměra pozemku (ha)

1434

Orná půda (ha)

852

Zahrady (ha)

10

Ovocné sady (ha)

1

Trvalé trávní porosty (ha)

216

Zemědělská půda (ha)

1078

Lesní půda (ha)

277

Vodní plochy (ha)

9

Zastavěné plochy (ha)

12

Ostatní plochy (ha)

58


24


Odůvodnění

Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Typy půd se utvářely pod vlivem geologického podloží, reliéfu terénu, spodní a povrchové vody a klimatických podmínek. Vylišením BPEJ byly upřesněny hranice jednotlivých půdních představitelů, v grafické části dokumentace jsou zakresleny bloky zemědělské půdy zařazené dle kvality půdy vyjádřené třídami I.-V. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: Kód BPEJ na území obce

tř. ochr.

7.29.01, 7.29.11, 8.34.21

I.

7.29:04, 7.32.01, 7.58.00

II.

7.29.14, 7.50.01, 7.50.11, 8.34.24, 8.50.01

III.

7.29.41

IV.

7.29.44, 7.32.44, 7.37.16, 7.40.67, 7.50.44, 7.67.01, 7.68.11, 7.77.89

V.

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Návrh rozvojových lokalit v řešeném území byl ve fázi zpracování konzultován na Krajském úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí. Na základě tohoto jednání byl rozsah a situování návrhových lokalit upraven do podoby návrhu územního plánu. Návrh vychází ze stávající urbanistické struktury zastavěného území, limitů využití území, terénní konfigurace a výhledových předpokladů obce pro její rozvoj. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Obec nabízí potenciálním obyvatelům velmi atraktivní prostředí v blízkosti správních center oblasti mimo hlavní dopravní osy. Soustředění zastavitelných ploch výhradně ve vazbě na stávající komunikační systém vychází z předpokladu zajištění obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury. Při urbanistickém návrhu bylo upřednostněno lokalizování převážné většiny zastavitelných ploch na půdy nižších tříd ochrany. Výraznými limity rozvoje obce jsou obecně prvky ochrany přírody. Snahou návrhu je lokalizovat zastavitelné plochy zcela mimo síť prvků ÚSES, respektovat plochy PUPFL a další prvky ochrany přírody. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zák. č.334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění. Návrhové lokality Předmětem řešení je administrativní území obce Žižkovo Pole o rozloze 1434 ha. Obec se skládá ze dvou katastrálních území - Žižkovo Pole a Macourov a ze tří základních sídelních jednotek Žižkovo Pole, Macourov a Samotín. V Žižkově Poli byly přednostně vymezeny rozvojové plochy v rámci zastavěného území. Jedná se o plochy přestavby - lokality P1, P2 (ochranná zeleň, technická infrastruktura – stavby a zařízení pro nakládání s odpady). Tyto plochy jsou lokalizovány téměř výhradně na půdách V. třídy ochrany. V k.ú. Žižkovo Pole se těžiště návrhových ploch nachází na severním a severovýchodním okraji sídla. Lokality Z10, Z11, Z18, Z19. jsou určeny pro funkci bydlení a pro funkci výroby a skladování. Zastavitelné plochy Z7, Z8, Z12, Z13 plní funkci zeleně – ochranné a izolační. Z důvodu posílení vybavenosti této oblasti je navržená plocha Z14, vymezena pro funkci občanského vybavení – sportovních a tělovýchovných zařízení. Lokality jsou umístěny na půdách I., II. a III. třídy ochrany. Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

25


Odůvodnění

V rámci koncepce odvádění a čištění odpadních vod jsou v místní části Žižkovo Pole vymezeny lokality Z15, Z16 pro funkci technické a dopravní infrastruktury (ČOV spolu s přístupovou komunikací). Zasažena je pouze půda V. třídy ochrany. Rozvojové plochy Z3, Z4, Z5 lokalizované v Macourově představují doplnění stávající zástavby v přímé návaznosti na zastavěné území především na západním okraji zastavěného území (kromě lokality Z5, které se v proluce severní zástavby zastavěného území). Jedná se o lokality určené pro bydlení a lokality s funkcí občanské vybavenosti - sportovní a tělovýchovná zařízení. Návrhové lokality respektují vytvořenou urbanistickou strukturu sídla, přírodní podmínky a limity využití území. Návrhem těchto ploch jsou dotčeny především půdy IV. tř. ochrany. V místní části Samotín je navržená plocha pro bydlení umístěna tak, aby logicky doplňovala stávající strukturu zástavby. Jedná se o zastavitelnou plochu Z2 umístěnou na zemědělské půdě I. třídy ochrany. V rámci obnovy cestní sítě jsou v návrhu územního plánu vymezeny plochy dopravní infrastruktury – silniční. Jedná se o lokality Z1, Z6, Z17, Z21, Z22, které jsou situovány na půdách I., II. a V. třídy ochrany. Na průtahu silnice II. třídy jsou navrženy výhybny z důvodu nevyhovujících šířkových parametrů, jedná se o lokality Z9, Z20, Z23, situované na půdách I. třídy ochrany. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyhodnoceno v tabulce číslo 1 (tab. 1). Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly pozemkové úpravy realizovány ani započaty. Investice do půdy Na zemědělských pozemcích v řešeném území nejsou realizovány investice za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území regionálního i lokálního charakteru, včetně interakčních prvků. Jedná se převážně o lesní společenstva na lesních pozemcích, dále břehové partie vodních toků, luční společenstva, okrajové partie lesních pozemků, stromořadí podél mimosídelních cest a další prvky liniového charakteru. Plocha záboru pro prvky ÚSES je 37,19 ha zemědělských půd převážně nižší kvality. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není návrhem územního plánu dotčen. Z důvodu zvýšení ekologické stability a prostupnosti krajiny je navržena obnova mimosídelních cest – lokality Z6, Z17, Z21, Z22, přibližně v rozsahu dle pozemkového katastru. Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby na území obce jsou zastoupeny zemědělským areálem na severním okraji sídla. V areálu je provozována živočišná výroba (pro objekty nejsou stanovena ochranná pásma). Dále plochou malého rozsahu v západní části obce. Na jihozápadním okraji zastavěného území je areál bývalého družstevního lihovaru vymezený pro lehkou výrobu.


26

Přehled odnětí půdního fondu ÚP Žižkovo Pole

tab.1

Číslo lokality

Úhrnná výměra lokality v ha

Výměra zemědělské půdy v lokalitě podle kultury v ha Z toho v území Vně zastav. Třída Druh BPEJ Celkem nezastavěúzemí ochrany pozemku zastavěné né

Návrh funkčního využití lokality

Celkem

Z1 Z2 Z3

místní komun. bydlení bydlení

2,46 1,49 0,44

-

2,46 1,49 0,44

Z4

bydlení

2,11

-

2,11

Z5 Z6 Z7 Z8

sport místní komun. ochranná zeleň ochranná zeleň

0,23 1,80 1,72 0,63

-

0,23 1,80 1,72 0,63

Z9 Z10

místní komun. výroba lehká

0,02 2,79

-

0,02 2,79

Z11

výroba lehká

1,73

-

Z12

ochranná zeleň

0,36

Z13 Z14

ochranná zeleň sport

V zastav. Území

72911 72941 72911 72941 72941

I. IV I. IV. IV.

1,73

72911 72901 72901 72911 72911 72901 72911 72901

I. I. I. I. I. I. I. I.

-

0,36

72901

I.

0,33 0,77

-

0,33 0,77

Z15 místní komun. Z16 technická infrastr.

0,04 0,06

-

0,04 0,06

Z17

místní komun.

1,41

-

1,41

72901 72901 75001 74067 74067 76811 73201 73244

I. I. III. V. V. V. II. V.

Z18

bydlení

6,48

-

6,48

75001 72904 72901

III. II. I.

ostatní orná t.t.p. t.t.p. t.t.p. orná ostatní orná ostatní t.t.p. t.t.p. t.t.p. orná t.t.p. t.t.p. orná ostatní orná ostatní orná t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. orná orná ostatní orná orná orná ostatní

1,49 0,37 0,07 1,33 0,63 0,23 1,72 0,48 0,15 0,02 2,72 0,07 1,67 0,34 0,33 0,75 0,02 0,04 0,02 0,04 0,15 0,12 5,66 0,51 0,15 -

-

1,49 0,37 0,07 1,33 0,63 0,23 1,72 0,48 0,15 0,02 2,72 0,07 1,67 0,34 0,33 0,75 0,02 0,04 0,02 0,04 0,15 0,12 5,66 0,51 0,15 -

Výměra nezemědělPoznámka ských pozemků

2,46 0,15 1,80 0,06 0,02 1,14 0,16

Přehled odnětí půdního fondu ÚP Žižkovo Pole Číslo lokality

Úhrnná výměra lokality v ha Návrh funkčního využití lokality

Celkem

V zastav. Území

Výměra zemědělské půdy v lokalitě podle kultury v ha Z toho v území Vně zastav. Třída Druh BPEJ Celkem nezastavěúzemí ochrany pozemku zastavěné né

Z19

bydlení

1,29

-

1,29

Z20 Z21

místní komun. místní komun.

0,02 0,22

-

Z22

místní komun.

0,17

Z23

místní komun.

P1

ochranná zeleň technická infrastr. - sběrný dvůr

P2

K1 K2

0,02 0,22

72904 72901 72901 72901

II. I. I. I.

-

0,17

72901

I.

0,02

-

0,02

72901

0,17

0,17

-

0,13

0,13

-

Výměra nezemědělPoznámka ských pozemků

I.

orná orná orná orná ostatní orná ostatní orná

0,90 0,39 0,02 0,10 0,09 0,02

-

0,90 0,39 0,02 0,10 0,09 0,02

0,12 0,08 -

-

-

ostatní

-

-

-

0,17

75001

III.

t.t.p.

0,09

0,09

-

-

74067

V.

t.t.p.

0,04

0,04

-

-

Σ

26,89

0,30

26,59

-

-

-

20,73

0,13

20,60

6,16

přeložka silnice I/19

0,45

-

0,45

75800

II.

t.t.p.

0,35

-

0,35

-

73244

V.

orná

0,10

-

0,10

-

-

-

-

0,45

-

0,45

-

Σ

0,45

-

0,45

Celková plocha záboru prvků Územního systému ekologické stability tvoří 37,19 ha pozemků zemědělského půdního fondu.

zábor pro tyto lokality bude upřesněn v dalších stupních PD


Odůvodnění

5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa LPF se nachází na ploše 277 ha, což představuje 19,3 % celkové výměry obce. Rozsáhlejší lesní plochy doprovázejí toky Borovského potoka a potoka Bělá. Charakteristické je zalesnění okrajových partií řešeného území, vytvářející přirozenou hranici krajinného celku. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. Podle lesnické typologie (ÚHÚL 1971) zasahuje území do lesní oblasti: lesní oblast 16 – Českomoravská vrchovina Vymezení skupin typů geobiocénů Skupiny typů geobiocénů byly určeny z typologických map zhotovených Lesprojektem a převedeny podle metodiky ÚSES. V řešeném území jsou na normální hydrické řadě zastoupeny 2 vegetační stupně, a to bukový a jedlobukový, v aluviu vodních toků Borovského a Doberského potoka v zamokřené a mokré řadě jasanové olšiny, typologicky zařazené do 3. vegetačního stupně – dubobukového. Lesní vegetační stupně zastoupené v řešeném území: 3. vegetační stupeň – dubobukový 4. vegetační stupeň – bukový 5. vegetační stupeň – jedlobukový Typologická klasifikace lesa Skupiny typů geobiocénů zastoupených v řešeném území podle vegetačních stupňů 3. vegetační stupeň – dubobukový 3 BC-C 4-5

jasanové olšiny n. st. – Fraxini – alneta inf.

Fr Al inf

4. vegetační stupeň – bukový 4 AB 3 4B3 4 BC 3 4 AB 4 4B4

jedlodubové bučiny – Fageta – abietino-quercina typické bučiny – Fageta typica bučiny s javorem – Fageta aceris smrkové jedlové doubravy – Abieti – querceta – roboris – piceae jedlové doubravy s bukem – Abieti – querceta – roboris – fagi

Faq Ft Fac AQp AQf

5. vegetační stupeň – jedlobukový 5A3 5 AB 3 5 AB – B 4 5 BVC 4

smrkojedlové bučiny – Fageta piceoso – abietina jedlové bučiny – Abieti – fageta přesličkové jedlové smrčiny n. st. – Abieti – piceeta equiseti inf. javorové bučiny s jasanem – Aceris – fageta fraximi

Fpa AF APeq inf AcFfr

Aktuální stav lesa Ekologická stabilita je relativně nízká, zastoupení listnatých dřevin v obou vegetačních stupních je zcela nedostatečné. V řešeném území není evidována žádná přírodní rezervace ani památka. Forma hospodářského způsobu je holosečná, méně zastoupená je násečná, případně v kombinaci s podrostní. Maloplošná holoseč nepřesahuje dvojnásobek střední porostní výšky obnovovaného porostu a celková výměra nepřesahuje 3 ha v souvislé ploše. Buřeň ohrožuje vysazené sazenice, proto je žádoucí včasné vyžínání kultur. U umělé obnovy převládá jamková sadba. Sucho ohrožuje kultury na jižních vysýchavých svazích. Škody zvěří se projevují loupáním zvláště u smrku v mladších věkových třídách a okusem přirozeně zmlazených dřevin, kterým trpí především buk a jedle. Při obnově lesa stále ještě převládá výsadba smrku místo postupné obnovy původních dřevin. tj. dubu a buku ve 3. vegetačním stupni, buku ve 4. vegetačním stupni a jedle v 5. vegetačním stupni. Na lesním půdním fondu hospodaří Lesy České republiky a další drobní vlastníci.


27


Odůvodnění

Ochrana lesa Návrhové plochy Z5, Z6, Z17 (občanské vybavení – sportovní a tělovýchovná zařízení a místní komunikace) a zastavěné území zasahují do pásma 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2). Zábor pozemků ozn. lokality

K2

návrh funkčního parc. č. využití Koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/19

výměra záboru (ha)

pozn., charakter záboru

0,3

úsek přeložky (délka 190 m) silnice I/19, zasahující okrajově do k. ú. Žižkovo Pole

2087/1 2087/3 2087/11

velikost odlesnění celkem

0,3 ha

6. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obsah textové části odůvodnění ÚP: 1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem 1.2. Systém osídlení, sídelní struktura 1.3. Přírodní systém 1.4. Širší dopravní kostra 1.5. Širší vazby technické infrastruktury

str. 2

2.

Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území str. 4 3.1. Odůvodnění urbanistické koncepce, urbanistická struktura, využití ploch 3.2. Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. 3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 3.4. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 3.5. Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury 3.6. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

4.

Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, informace o respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí str. 24

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1. Zemědělský půdní fond 5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa

6.

Obsah odůvodnění územního plánu

str. 4

str. 24

str. 28

Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

2

Výkres širších vztahů

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


28

Odůvodnění územního plánu ŽIŽKOVO POLE. Textová část. Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář. Autorský kolektiv:

Recommend Documents