Autorský kolektiv: Spolupráce: Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp

PROCES

2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec – AKTUALIZACE 2010

Pořizovatel: Městský úřad Jindřichův Hradec Odbor výstavby a územního plánování Zpracoval: Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 15.11. 2010

Tento Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Jindřichův Hradec zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected] ve spolupráci s Městským úřadem v Jindřichově Hradci.

Autorský kolektiv: o o o o o o o o o Spolupráce: o o

Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – problémy k řešení v rámci ÚPD Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu Ing. Igor Ivan, Ph.D. – GIS a aktualizace datového modelu Bc. Jakub Ohanka – GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř Ing. Hana Bukáčková – sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

www.rozvoj-obce.cz

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

6

7

Metoda pro zpracování RURU a související legislativa................................................... 6 1.1

Související legislativa ............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek.....................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ..............................................................................14

Popis území a širší vztahy.............................................................................................15 2.1

Stručná charakteristika území ...............................................................................15

2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ....................................................................18

Environmentální pilíř......................................................................................................21 3.1

Horninové prostředí a geologie .............................................................................21

3.2

Vodní režim...........................................................................................................27

3.3

Hygiena životního prostředí...................................................................................35

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ......................................................................42

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa............................52

Sociální pilíř...................................................................................................................63 4.1

Technická infrastruktura........................................................................................63

4.2

Dopravní infrastruktura..........................................................................................75

4.3

Sociodemografické podmínky ...............................................................................88

4.4

Bydlení................................................................................................................107

4.5

Rekreace ............................................................................................................115

Ekonomický pilíř ..........................................................................................................123 5.1

Regionální ekonomika.........................................................................................123

5.2

Trh práce ............................................................................................................127

5.3

Daňová výtěžnost ...............................................................................................140

Souhrn a vyváženost pilířů ..........................................................................................146 6.1

Environmentální pilíř ...........................................................................................146

6.2

Sociální pilíř ........................................................................................................148

6.3

Ekonomický pilíř..................................................................................................151

6.4

Vyváženost pilířů.................................................................................................152

Problémy k řešení .......................................................................................................158

-3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. www.rozvoj-obce.cz 7.1 Problémy k řešení v ÚPD....................................................................................158 7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady.............................161

7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území .........................................163

7.4

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území........................163

Použité zkratky...................................................................................................................166 Seznam zdrojů a použitá literatura .....................................................................................167 Přílohy................................................................................................................................168

-4-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURU může poskytovat. Ve využití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

-5-


1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURU) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce.

-6-


Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

Údaje o území poskytované ze zákona

práce a další

ÚAP

ÚPD Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní režim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena životního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Environmentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů

Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

-7-

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběžný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél „Železné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou

-8-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála:2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

2

Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem 1

Ložiska nerostných surovin

Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

1 Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

-9-


Vodní režim

Téma

Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny

-2

-1

Nedostatek vodních Výskyt zdrojů a jejich špatná povrchových a kvalita, nedostatečná podzemních ochrana vodních zdrojů vod zdrojů

Záplavové oblasti

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Nejhorší situace

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu,

Přírodní prostředí a jeho ochrana

Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA,

Existence Biodiverzita a devastovaných lokalit, ekologická Nízké hodnoty stabilita území koeficientu ekologické stability Vysoké úbytky orné Orná půda - půdy, vysoká míra kvalita a změna nerušení půd a rozlohy ekosystémů zemědělskou výrobou

- 10 -

1

2

1

Nejlepší situace Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro Kvalita ovzduší ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky)

0

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Technická infrastruktura

Nejlepší situace Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, vysoká kvalita 2 lesů

Podprůměrný podíl Míra zalesnění lesních půd, nízká a kvalita lesů kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

2

vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně 1

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokálními čističkami

Kanalizační síť Nedostatečně a napojení obcí napojení kanalizace na na ČOV

ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obslužnost území

Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená -1

Dostupnost ORP veřejnou Špatná dopravní linkovou dostupnost, dopravou

Dobrá dopravní dostupnost,

-1

- 11 -


Hospodářské podmínky

Rekreace

Bydlení

Socio-demografické podmínky

Téma

Nejhorší situace

Demo-sociální situace a sídelní struktura

Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika

-2

-1

0

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

1

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb

Starý nekvalitní bytový fond v nevyhovující struktuře

Rekreační potenciál a jeho využití

Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost

Regionální ekonomika

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

2

Nejlepší situace Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování

0

Obce bez nové Vývoj bytového výstavby bytového fondu fondu Stáří a kvalita bytového fondu

1

1

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

1

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

-1

Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity, -1

Trh práce

Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst

- 12 -

1

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Nejhorší situace

Daňová výtěžnost

-2

Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty

-1

0

1

2

Nejlepší situace Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů

-2

Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže:

Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro pro příznivé pro soudržnost životní hospodářský společenství prostředí rozvoj obyvatel území Z

H

S

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

- 13 -

Vyjádření v kartogramu

S

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

- 14 -


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec představuje jeden ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v severovýchodní části kraje v okrese Jindřichův Hradec. ORP Jindřichův Hradec patří svojí rozlohou 933 km2 k průměrným ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 58 obcemi, z toho má 6 obcí status města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice a Strmilov) a 1 obec status městyse (Stráž nad Nežárkou). Nejrozsáhlejší obcí je Nová Bystřice zabírající téměř 8 189 ha (9 % plochy ORP), naopak nejméně rozsáhlými obcemi jsou Dívčí Kopy a Hadravova Rosička (obě 0,3 % plochy ORP). Obrázek č. 2.1.1: Mapa SO ORP Jindřichův Hradec

- 15 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Jindřichův Hradec Obec

Výměra obce (ha)

Výměra obce (%)

Bednárec

779,68

0,84

Bednáreček

694,98

0,74

Blažejov

1985,18

2,13

Bořetín

590,59

0,63

Březina

955,02

1,02

Číměř

4572,26

4,90

Člunek

2498,82

2,68

Deštná

1265,34

1,36

Dívčí Kopy

273,13

0,29

Dolní Pěna

531,06

0,57

Dolní Žďár

684,25

0,73

Doňov

514,36

0,55

Drunče

410,99

0,44

Hadravova Rosička

270,30

0,29

Hatín

2988,87

3,20

Horní Pěna

1483,82

1,59

Horní Radouň

1535,15

1,64

Horní Skrýchov

361,99

0,39

Hospříz

857,33

0,92

2780,05

2,98

458,17

0,49

Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec

7442,53

7,97

Kačlehy

875,48

0,94

Kamenný Malíkov

471,42

0,50

Kardašova Řečice

4583,39

4,91

590,89

0,63

Kunžak

4951,26

5,30

Lásenice

1044,85

1,12

Lodhéřov

2370,93

2,54

Nová Bystřice

8189,61

8,77

Nová Olešná

721,79

0,77

1010,78

1,08

Kostelní Radouň

Nová Včelnice Okrouhlá Radouň

903,51

0,97

Pístina

1014,77

1,09

Plavsko

1085,35

1,16

987,40

1,06

3340,51

3,58

Pleše Pluhův Žďár Polště

414,22

0,44

Popelín

1347,15

1,44

Příbraz

711,38

0,76

Ratiboř

1164,91

1,25

Rodvínov

1271,08

1,36

548,30

0,59

Roseč

- 16 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Výměra obce (ha)

Rosička

Výměra obce (%)

394,88

0,42

Staré Město pod Landštejnem

6924,14

7,42

Stráž nad Nežárkou

3624,22

3,88

Strmilov

3058,01

3,28

Střížovice

1240,00

1,33

Světce

760,77

0,81

Újezdec

422,45

0,45

Velký Ratmírov

1351,61

1,45

Vícemil

384,23

0,41

Višňová

578,87

0,62

Vlčetínec

621,47

0,67

Vydří

585,45

0,63

Záhoří

361,22

0,39

Zahrádky

816,90

0,87

Žďár ORP celkem Zdroj: ÚAP, 2010.

- 17 -

716,39

0,77

93373,44

100,00


2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky vymezuje návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje následující rozvojové osy a vymezené specifické oblastí nadmístního významu na území SO ORP Jindřichův Hradec. Rozvojová oblast Jindřichohradecko Na území SO ORP Jindřichův Hradec je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N–OB4 Jindřichohradecko, která zahrnuje území města Jindřichova Hradce, jež je významným centrem osídlení na rozhraní specifické oblasti Třeboňsko a regionu Javořické vrchoviny. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezuje v rozsahu katastrálních území Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Jindřichův Hradec, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka; ZÚR JČK v návrhu stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: ► podporovat dopravní napojení N-OB4 na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na specifickou oblast Třeboňsko – Novohradsko a kraj Vysočina, ► podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Jindřichův Hradec jih (Fedrpuš) a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Jindřichův Hradec severovýchod, ► v přírodně a krajinářsky cenném území navazujícím na přírodní park Česká Kanada, věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: ► řešit územní souvislosti koridorů silnic I/34 a I/23 a úzkorozchodné železnice regionálního významu č 228 (Jindřichův Hradec – Obrataň) a č. 229 (Jindřichův Hradec – Nová Bystřice), která má kromě zajištění základní dopravní obslužnosti velký význam zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu, ► zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území vymezené N-OB4, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, ► při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech N-OB4. Rozvojová osa Soběslavsko - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa nadmístního významu N-OS5 Soběslavsko - Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/23 (I/3(D3) – Kardašova Řečice – Jindřichův Hradec) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený železnicí ČD 225 (Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec - Jihlava), vyjma rozvojové oblasti N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují do rozsahu katastrálních území Doňov, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Pleše, Újezdec u Kardašovy Řečice, Plasná, Velký Ratmírov, Záhoří a Zlukov.

- 18 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pro rozhodování o změnách v území jsou stanoveny tyto zásady: ► podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS5 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Kardašova Řečice, ► respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, atd. Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí byla stanoveny následovně: ► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/23 a ČD 225 s ohledem na polohu a technické řešení a na její předpokládané budoucí dopravní zatížení v souvislosti s vybudováním dálnice D3, ► při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS5, ► zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS5 a stanovit pravidla pro jejich využití. Rozvojová osa Severovýchodní - Jindřichohradecká Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje rozvojová osa N-OS7 Severovýchodní Jindřichohradecká, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 (České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Humpolec – D1) vyjma rozvojové oblasti OB10 a N-OB4. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Jindřichův Hradec vymezují do rozsahu katastrálních území Dolní Pěna, Dolní Žďár u Lásenice, Horní Lhota u Lásenice, Hadravova Rosička, Malíkov nad Nežárkou, Horní Skrýchov, Jarošov nad Nežárkou, Nekrasín, Lásenice, Nová Včelnice, Pístina, Rodvínov, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Stráž nad Nežárkou, Vlčetínec, Žďár. ZÚR JČK stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách ve vymezeném území: ► podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS7 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídla Třeboň a Jindřichův Hradec, ► respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a v průběhu územím CHKO Třeboňsko, Návrh ZÚR JČK stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: ► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat jej s krajem Vysočina, ► při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS7 uvnitř CHKO Třeboňsko, atd. Specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko Na území Jihočeského kraje je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko, která v omezeném rozsahu zasahuje na území SO ORP Jindřichův Hradec.

- 19 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezuje na daném území v rozsahu katastrálních území Plavsko, Kardašova Řečice, Ratiboř, Hatín, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Pístina a Příbraz. Zároveň stanovuje v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: ► podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení přírody a krajiny, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoj turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání oblasti, ► vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích ohrožených vysídlením, ► stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu.

- 20 -


3 Environmentální pilíř 3.1


Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartétní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Těžba nerostných surovin Území ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území, jež jsou zakresleny v obrázku č. 3.1.1. Přehled ložisek nerostných surovin udává následující tabulka. Tabulka č. 3.1.1: A059 Ložiska nerostných surovin Obec Číměř

21,61

Deštná

5,27

Surovina stavební kámen, dekorační kámen, kámen pro 0,47 hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 0,42 stavební kámen

Dívčí Kopy

1,58

0,58 stavební kámen

Hadravova Rosička

2,52


Hatín

A059 (ha)

A059 (%)

203,18

6,80 štěrkopísek

Jindřichův Hradec

27,69

0,37 štěrkopísek

Kardašova Řečice

112,95

Nová Bystřice

10,10

Pístina

56,07

2,46 štěrkopísek kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 0,12 výrobu, stavební kámen, štěrkopísek 5,53 štěrkopísek

Plavsko

11,64

1,07 štěrkopísek

Pluhův Žďár

5,83


Rodvínov

18,10

1,42 stavební kámen, štěrkopísek


56,42

1,56 štěrkopísek

Zahrádky ORP celkem

5,83 538,79

0,71 dekorační kámen 0,58

Zdroj: ÚAP

- 21 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná ložisková území

Dále byly na území SO ORP vymezeny dobývací prostory na území obcí Číměř, Deštná, Horní Radouň, Pístina, Pluhův Žár a Stráž nad Nežárkou. Jejich rozlohy a podíl na celkové výměře obcí udává tabulka A1 v příloze. Dále byla na území SO ORP vymezena chráněná ložisková území. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí udává následující tabulka.

- 22 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.1.2: A058 Chráněné ložiskové území Obec

A057 (ha) A057 (%) 22,70

Číměř

Surovina

0,50 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Dívčí Kopy

3,72

1,36 Stavební kámen

Hadravova Rosička

5,03

1,86 Stavební kámen

Hatín

369,01

Kardašova Řečice

218,79

12,35 Jíly, Kaolin, štěrkopísky 4,77 Štěrkopísky

Kostelní Radouň

4,94

0,84 Radioaktivní suroviny

Nová Bystřice

4,15

0,05 Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Okrouhlá Radouň

132,56

14,67 Radioaktivní suroviny

Pístina

3,78

0,37 Štěrkopísky


8,88

0,25 Štěrkopísky

ORP celkem

773,55

0,83

Zdroj: ÚAP

Na správním území ORP Jindřichův Hradec probíhá povrchová těžba v současnosti pouze v několika lokalitách. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.1.3: Poddolované území (A061) Obec

Výměra obce (ha)

A 061 (ha)

A 061 (%)

Číměř

4572,26

5,23

0,11

Nová Bystřice

8189,61

19,76

0,24

Okrouhlá Radouň

903,51

62,29

6,89

Příbraz

711,38

7,29

1,03


6924,14

4,97

0,07


3624,22

0,61

0,02

93373,44

100,15

0,11

ORP celkem Zdroj: ÚAP

Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území SO ORP Jindřichův Hradec dále nachází 27 starých důlních děl a to na území obcí Číměř, Nová Bystřice a Okrouhlá Radouň. Jejich počty jsou uvedeny v tabulce A 2 v příloze. Výskyt hald a odvalů je uveden v tabulce A 3 v příloze. Na sledovaném území se nenachází žádné sesuvné území ani území jiných geologických rizik.

- 23 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř

Horninové prostředí a geologie 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 -1 2 1 0 2 0 0 -1 0

Podtémata Geologicky Další jevy a komentáře stabilní území Ložiska nerostných vhodné pro P/ CHLÚ D LNS HO surovin zakládání B staveb 1 -1 1 -1 1 -1 1 -1 0 -1 -1 2 x x x 1 x 1 -1 1 2 x x 1 2 x x 1 -1 1 -1 1 -1 1 -1 1 2 x x 1 2 x x 1 -1 1 2 x 1 -1 1 -1 1 -1 1 -1 1 1 x 1 -1 1 -1 1 2 x x 1 1 x 1 -1 1 -1 1 -1 -1 2 x x 1 x 1 -1 1 -1 -2 1 x 25 x 1 2 x x x 1 1 x 1 -1 1 2 x x 1 -1 1 -1 -1 -1 x 1 -1

- 24 -



Obec

Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

1 0 0

Podtémata Geologicky Další jevy a komentáře stabilní území Ložiska nerostných vhodné pro P/ CHLÚ D LNS HO surovin zakládání B staveb 1 1 x 1 -1 1 -1

0

1

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

-1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0

1

-1 2 x -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 1 -1

x

x

x x

x

-1

Vysvětlivky PÚ – poddolované území, CHLÚ – chráněné ložiskové území, D – dobývací prostor HO – haldy a odvaly, LNS – ložisko nerostných surovin Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence jevů A061, A062 a A066 – výskyt poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a odvalů. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence/absence výskytu CHLÚ, dobývacích prostor a ložisek nerostných surovin Pozn.: U obcí s absencí negativních jevů je hodnota indikátorů pro geologické podloží 1. Na území převažuje podloží vhodné pro zakládání staveb.

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Regionálně významné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku. Existence vymezených chráněných ložiskových území a prognózních zdrojů surovin (převážně stavebních hmot). Existence dalších ložisek dosud netěžených. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj těžby stavebních surovin - využití chráněných ložiskových území. Sanace území narušených těžbou a starých zátěží – hald a odvalů.

SLABÉ STRÁNKY Existence poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití území. Výskyt hald a odvalů. Radonové riziko v oblastech se zvýšeným výskytem radonu (jihovýchod a východ území, oblast mezi Hatínem a Horní Radouní). Omezený výskyt surovin. HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách. resp. v chráněných územích. Střety návrhů/záměrů dopravních staveb a zastavitelných území s chráněným ložiskovým územím a ložisky nerostných surovin. Radonové riziko na značné části území.

- 25 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Současně ZÚR ukládá pro plánování a využívání území nových ploch pro těžbu nerostných surovin následující úkoly pro územní plánování. ► Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. ► Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těžby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Jindřichův Hradec. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí. Souhrn tématu Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází řada ložisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těžba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o ložiska štěrkopísků a stavebního kamene, ale i dekorační kámen a cihlářkou surovinu. Těžba nerostných surovin má převážně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Poddolovaná území se na území SO ORP Jindřichův Hradec vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se především o území obce Okrouhlá Radou s vysokým výskytem starých důlních děl (25), Číměř (1) a Nová Bystřice (1). Rovněž je zde omezený výskyt hald a odvalů. Vyskytují se na území obcí na území obcí Číměř, Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň, Příbraz, Staré město pod Landštejnem a Stráž nad Nežárkou. Pro další využití území nepředstavují zásadní problém (lze řešit technicky).

- 26 -


3.2

Vodní režim

Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Vzhledem k tomu že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném rozsahu využívat pro místní zásobování. Výskyt vodních zdrojů na sledovaném území uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.2.1: Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (A044) Obec

A 044 (počet)

Obec

A 044 (počet)

Deštná

8 Kamenný Malíkov

2

Dívčí Kopy

1 Strmilov

11

Drunče

2 Zahrádky

3

Horní Radouň

2 ORP Celkem

29

Zdroj: ÚAP

Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako oblast možného perspektivního jímání podzemních vod kvartérní fluviální uloženiny v povodí řeky Nežárky. V rámci ÚP VÚC Jindřichohradecko byly vymezeny lokality severně od Jindřichova Hradce (mezi obcemi Lásenice a Jindřiš, mezi obcemi Stráž nad Nežárkou a Jemčina a zejména mezi obcemi Jemčina a Hamrem) se střední průtočností. Tato území je nutné považovat za oblast potenciálních zdrojů vody pro hromadné zásobování obyvatel a nepřipustit zde činnosti, které by mohly kontaminovat horninové prostředí a následně podzemní či povrchové vody. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 16,78 % území v celkové rozloze cca 15665,78 ha. Jejich rozlohy na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

- 27 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.2.2: A046 Zranitelná oblast Obec

Výměra obce (ha)

A 046 (ha)

Březina

955,02

955,02

Deštná

1265,34

1023,98

684,25

375,50

Dolní Žďár Drunče

A 046 (%)

Obec

100,00 Lodhéřov 80,93 Nová Olešná Okrouhlá 54,88 Radouň 100,00 Polště

410,99

410,99

Hatín

2988,87

2988,87

100,00 Popelín

Horní Pěna Jindřichův Hradec Kardašova Řečice Lásenice

1483,82

1483,82

7442,53

2295,26

100,00 Roseč Staré Město pod 30,84 Landštejnem

4583,39

542,38

1044,85

1044,85

11,83 Vydří 100,00 ORP Celkem

Výměra obce (ha) 2370,93

A 046 (ha) 380,61

A 046 (%) 16,05

721,79

721,79 100,00

903,51

903,51 100,00

414,22

414,22 100,00

1347,15 548,30 6924,14 585,45

482,43

35,81

548,30 100,00 508,80

7,35

585,45 100,00

93373,44 15665,78

16,78

Zdroj: ÚAP

Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Výskyt vodních toků a jejich délka na území jednotlivých obcí v rámci ORP Jindřichův Hradec uvádí tabulka A 4 v příloze.

- 28 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Jindřichův Hradec

Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3364,02 ha, což představuje zhruba 3,6 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 5 v příloze. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit.

- 29 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 25 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2205,77 ha, což představuje cca 2,36 % celkové výměry území. Tabulka č. 3.2.3: Záplavová území (A050) na správním území ORP Jindřichův Hradec Výměra obce Q005 (ha) (ha) 93373,44 1442,00

ORP celkem

Q005 (%) 1,54

Q020 (ha) 1855,01

Q020 (%) 1,99

Q100 (ha) 2205,77

Q100 (%) 2,36

Vysvětlivky: Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena aktivní zóna záplavového území a dále území zvláštní povodně pod vodním dílem. Tabulka č. 3.2.4: Rozsah jevů A051 a A053 na správním území ORP Jindřichův Hradec Výměra obce (ha) ORP celkem

93373,44

Aktivní zóna záplavového Území zvláštní povodně pod vodním území dílem A051 (ha) A051 (%) A 053 (ha) A 053 (%) 1764,67 1,89 154,82 0,17

Zdroj: ÚAP

Rozsah ploch záplavových území (A050), aktivní zóny záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A 6 a A 7 v příloze. Jejich výskyt znázorňuje obrázek A 1 v příloze. Vymezení zastavěných území nechráněných nebo nedostatečně chráněných před povodněmi. V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly původně zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Blažejov, Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Dolní Žár, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pluhův Žár, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce. U obcí Blažejov, Dolní Pěna, Horní Pěna a Stráž nad Nežárkou, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné nebo nedostatečně chráněné, bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. Na území JČK bylo dále vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Pluhův Žďár. Pro většinu zbývajících obcí, mezi něž spadají Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18), byla následně navržena v rámci možností protipovodňová opatření. Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.2.5: Objekt/ zařízení protipovodňové ochrany (A054) Obec

A054 (počet)

A054 (typ)

Kardašova Řečice

1,00 Ochranná hráz

Lodhéřov

1,00 Ochranná hráz

ORP celkem

2,00

Zdroj: ÚAP

- 30 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území ORP Jindřichův Hradec se jedná především o lokality v povodí řeky Nežárka, Kostěnický potok, Žirovice, Hamerský potok, Dračice a Kamenice. Příčinami jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. Indikátory

Obec

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár

Vodní režim

-1 -2 1 0 -1 0 1 2 1 0 -0 1 1 0 -2 1 1 0 0 -1 -1 0 2 -1 -1 1 -1 1 0 0 1 0 0 1 -1 0 1

Podtéma Výskyt Další jevy a komentáře povrchových a Záplavové Vodní podzemních Vodní Q100 oblasti A048 zdroj zdrojů vod a toky (km) (%) počet) jejich ochrana -1 0 12,28 1,54 1,05 -2 -1 10,61 2,05 0,39 1 -1 37,74 4,93 7,95 -1 2 8,13 1,71 -2 2 12,74 0,27 -1 0 75,44 1,78 1,34 1 2 44,68 6,21 2 2 17,78 8 0,70 1 2 4,85 1 0,96 -1 2 9,21 1,53 0 -1 18,19 4,33 3,98 1 2 7,78 6,88 1 2 4,01 2 0,61 0 2 6,53 2,14 -2 -2 50,05 7,81 0,99 1 2 23,09 5,01 1 2 17,90 2 0,59 0 1 5,75 0,87 2,29 -1 2 15,49 1,61 0 -1 49,98 4,90 2,41 -2 1 8,96 0,37 0,97 0 -1 137,22 3,00 4,42 2 1 15,54 0,08 20,28 -1 -1 8,19 3,91 1,72 1 -2 103,14 9,52 7,12 0 2 12,46 4,19 -1 2 84,35 1,84 2 -1 31,65 3,21 11,50 -1 2 30,73 1,61 0 0 151,23 1,53 2,79 1 2 16,33 8,67 1 -2 24,34 5,14 5,09 -1 2 16,19 1,70 2 -2 24,11 6,03 10,03 -1 -2 13,65 6,52 1,05 0 2 15,80 2,67 0 2 61,52 4,21

- 31 -


Obec

Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Vodní režim

2 0 0 2 -1 -1 -1

Podtéma Výskyt Další jevy a komentáře povrchových a Záplavové Vodní podzemních Vodní Q100 oblasti A048 zdroj zdrojů vod a toky (km) (%) počet) jejich ochrana 2 2 7,54 15,73 0 2 21,20 3,13 0 2 14,49 2,91 2 2 28,51 19,46 0 -1 25,61 4,88 3,06 -2 2 9,43 0,87 -2 2 8,50 0,55

0

0

1

127,01

-2 2 0 -1 1 0 -1 1 -1 1 1 1 -2

-1 2 1 -2 1 -1 -2 1 -2 0 0 2 0

-2 0 -2 2 2 2 2 2 2 2 2 -1 -2

52,48 46,89 23,75 11,65 6,62 19,61 5,07 9,11 7,18 10,26 4,65 13,91 17,01

1

0

1

11

3 29

0,86

2,02

6,28 1,33 8,23

1,19 1,50 8,74 0,43 9,24 1,60 0,99 6,97 0,22 3,69 3,77 1,82 2,50

3,62 7,37

3,60

Vysvětlivky Při hodnocení výskytu vodních ploch na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce podle následující stupnice. Dále byl zohledněn výskyt zdrojů (29) i potenciál území.

Zdroje vod povrchových, podzemních nad 10 % – jejich podíl na území obce v %: nad 5 %

2 1

2-5 %

0

1-2 %

-1

do 1 %

-2

Dále byly zohledněny povrchové zdroje. Celkové hodnocení dále ovlivnil rozsah záplavových území v jednotlivých obcích.

Záplavové oblastí Q100 – podíl na 0% území obce v % 0-1 %

2 1

1-2 %

0

2-5 %

-1

více než 5%

-2

- 32 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména Opakované záplavy zastavěných území. podzemních vod. Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúžených Příznivý stav vodního režimu v krajině. profilů. Existence oblasti perspektivního jímání Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní podzemních vod. eroze, zhoršování odtokových poměrů. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů Vzhledem k charakteru geologického podloží (především podzemních vod). omezené zdroje podzemních vod. Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových srážek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti.

HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv.

Povolení další výstavby v územích ohrožených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury. Realizace protipovodňových opatření.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci územního plánování je třeba se zaměřit na řešení následujících opatření. V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Jindřichův Hradec se jedná o zastavěná území především v obcích Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18). Souhrn tématu Území SO ORP Jindřichův Hradec spadá do povodí dolního toku Vltavy. Převažují zde drobné vodní toky a vodní objekty. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou relativně omezené a jsou využívány pro zajištění potřeb některých obcí. To je i důvodem, že relativně malá část území (cca 16,8 %) je vymezena jako zranitelné území. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod kvartérní uloženiny v povodí Nežárky. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.).

- 33 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Další závadou je, že části zastavěných území v 18 obcích se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněž silnice I. a II. třídy, rovněž jimi procházejí záměry nových komunikací.

- 34 -


3.3


Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší V území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Výjimkou je překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém jeho území, což platí i pro většinu ČR území a JČK. Za výrazný limitní faktor lze považovat výskyt inverzních oblastí. Do těchto území by neměly být alokovány aktivity, které mohou přispět ke zhoršení ovzduší v období inverze. Na sledovaném území se řadí mezi území výrazně citlivé na znečištění spojené s inverzí okolí obcí Dolní Skrýchov, Horní Žďár, celé město Jindřichův Hradec, Matná, Kardašova Řečice, Nová Včelnice, Klenov, Příbraz, Ratiboř, Roseč, Stráž nad Nežárkou a Libořezy. Staré zátěže a kontaminované plochy Jako nevyhovující lze hodnotit stav území SO ORP Jindřichův Hradec z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv tyto zátěže nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 30 obcí se nachází celkem 53 starých skládek a dalších zátěží bodového charakteru a 4 zátěže a kontaminované plochy v celkové rozloze 3,44 ha. Jejich počty na území jednotlivých obcí udává následující tabulka.

- 35 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy (bodové) Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Číměř Člunek Dolní Pěna Dolní Žďár Drunče Hatín Horní Pěna Hospříz Jindřichův Hradec Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak

Počet zátěží

Obec 1 1 1 3 2 1 1 1 2 1 1 6 8 1 1

Počet zátěží

Lodhéřov Nová Bystřice Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Plavsko Pluhův Žďár Popelín Příbraz Ratiboř Roseč Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Višňová Žďár

1 3 2 1 1 1 2 1 2 1 2 1 1 1 1

Zdroj: ÚAP

Bližší vymezení charakteru bodových a plošných zátěží a kontaminovaných ploch v rámci území jednotlivých obcí udávají tabulky A 8 a A 9 v příloze. Další limitou využití území, ale současně i potenciálem pro rozvoj území představují plochy v současnosti nevyužité, jež by mohly být opětovně využívány. Na sledovaném území činí jejich rozloha cca 32 ha, což představuje 0,034 % území. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.3.2: Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ( A004) Obec Deštná

Výměra obce (ha)

A 004 (ha)

A 004 (%)

1265,34

0,08

0,006053

531,06

0,01

0,002508

Hatín

2988,87

1,98

0,066219

Jindřichův Hradec

7442,53

19,10

0,256645

Kunžak

4951,26

0,88

0,017717

Nová Bystřice

8189,61

6,89

0,084142

Nová Včelnice

1010,78

1,80

0,178492

Pluhův Žďár

3340,51

0,60

0,017863

816,90

0,69

0,085046

93373,44

32,03

0,034307

Dolní Pěna

Zahrádky ORP celkem Zdroj: ÚAP

Na daném území se rovněž vyskytuje 27 starých důlních děl, z toho 25 se nachází na území obce Okrouhlá Radouň, a po jednom na území Číměře a Nové Bystřice. Rozsah poddolovaného území činí cca 100,15 ha, tj. 0,11 % území. Jediná skládka odpadů se nachází na území ORP Jindřichův Hradec. Přehled výskytu uvedených jevů na území SO ORP znázorňuje následující obrázek.

- 36 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.1: Staré zátěže na území SO ORP Jindřichův Hradec

Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich

- 37 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dalšího využití. Jediná skládka odpadů v provozu se dle poskytnutých údajů nachází na území ORP Jindřichův Hradec. Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Jindřichův Hradec je jedním z indikátorů produkce komunálního odpadu a míra jeho využití. Na základě údajů za rok 20063 lze provést alespoň rámcové srovnání množství produkovaných komunálních odpadů (KO) v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR. Produkce odpadů na 1 obyvatele na území SO ORP Jindřichův Hradec činila 428,3 kg/rok, zatímco celokrajný průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je 340 kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období 12,7 %, za ORP Jindřichův Hradec jen 8,9 %, což je pod krajským průměrem (hluboko pod dlouhodobým cílem SUR, jímž je využití 50 % materiálové složky odpadu). K negativním faktorům patří i skutečnost, že značná část území SO ORP Jindřichův Hradec patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. Indikátory Obec

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice

3

Hygiena životního prostředí -1 -1 -1 0 0 -1 -1 0 0 -1 -1 0 -1 0 -1 -1 0 0 -1 -1 0 -2 0 0 -2

Kvalita ovzduší -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1

Podtémata Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) -1 -1 -1 1 1 -2 -1 0 1 -1 -1 1 -1 1 -1 -1 1 1 -1 -1 1 -2 1 1 -2

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2009

- 38 -

Ostatní rizika a komentáře S1, SZ B S2 1 1 1

3 2 X 1 1

X

1 2 1

X

1 1 6

8

XX


Obec


Kvalita ovzduší

Podtémata Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) -1 -1 1 -1 -2 1 -1 -1 1 -1 1 -1 1 -1 -1 -1 -1 -1 1 -1 -1 -1 1 1 1 1 1 -1 1 1 1 0 -1 -1

Ostatní rizika a komentáře S1, SZ B S2 1 1 X

Kostelní Radouň -1 -1 Kunžak -1 -1 Lásenice 0 -1 Lodhéřov -1 -1 1 Nová Bystřice -1 -1 3 X Nová Olešná 0 -1 Nová Včelnice -1 -1 2 X Okrouhlá Radouň -1 -1 1 Pístina 0 -1 Plavsko -1 -1 2 Pleše 0 -1 Pluhův Žďár -1 -1 1 X Polště 0 -1 Popelín -1 -1 2 Příbraz -1 -1 1 Ratiboř -1 -1 2 Rodvínov -1 -1 1 Roseč -1 -1 1 Rosička 0 -1 Staré Město pod Landštejnem -1 -1 2 Stráž nad Nežárkou -1 -1 1 Strmilov -1 -1 1 Střížovice 0 -1 Světce 0 -1 Újezdec 0 -1 Velký Ratmírov 0 -1 Vícemil 0 -1 Višňová -1 -1 1 Vlčetínec 0 -1 Vydří 0 -1 Záhoří 0 -1 Zahrádky 0 -1 X Žďár -1 -1 1 SO ORP Jindřichův Hradec -1 -1 55 Vysvětlivky SZ(x) – staré zátěže (počet) EKO - překročení cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, vč. zahrnutí přízemního ozonu B - plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (brownfields) – jev A004 /na druhé straně existence brownfields představuje rovněž potenciální prostor budoucí zástavby – tj. snížení tlaku na zábor půdy/ Hodnocení kvality ovzduší bylo založeno na ukazateli výskytu oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Vzhledem k plošnému překročení imisních limitů přízemního ozónu pro lidské zdraví byla jako základ hodnocení vzata -1. Hodnocení rizik starých zátěží: absence 1, B – 0, existence 1-2 staré skládky -1, při výskytu většího počtu starých skládek -2.

- 39 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Na hodnoceném území prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší s výjimkou O3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů /?/ Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren).

Míra separace a následného využití komunálního odpadu je výrazně nižší ve srovnání s krajským průměrem. Patří mezi SO ORP s nejvyšším počtem lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy. Na převážné části území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. Řada obcí je vystavena nadměrné zátěži (emise, hluk) v důsledku absence obchvatů.

PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží – možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II. třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na daném území).

HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Existence území výskytu inverzních situací. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích.

Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci ÚP dotčených obcí upřesnit průběh koridorů dopravní infrastruktury, vymezených ZÚR Jihočeského kraje, případně navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. Souhrn tématu Kvalita ovzduší na území SO ORP Jindřichův Hradec je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví se zahrnutím O3. V řadě obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí zastavěným územím. Vzhledem k zatížení území O3 a absenci řady obchvatů je výsledné hodnocení -1.

- 40 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje podprůměrnou míru separace. Podstatná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládce. Řada rizik pro životní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký počet (55) starých zátěží. Staré skládky se nacházejí na území 32 obcí. Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Mezi problémy, jejichž řešení je nezbytné na úrovni kraje, patří optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství.

- 41 -


3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO, jejíž rozlohu na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.4.1: Rozloha CHKO Třeboňsko na území SO ORP Jindřichův Hradec Obec

Výměra obce (ha)

CHKO (ha)

CHKO (%)

Hatín

2988,87

2789,38

93,33

Kardašova Řečice

4583,39

3114,55

67,95

Pístina

1014,77

1011,06

99,63

Plavsko

1085,35

474,83

43,75

Příbraz

711,38

62,62

8,80

Ratiboř

1164,91

675,63

58,00

Roseč

548,30

314,02

57,27

3624,22

993,43

27,41

93373,44

9435,52

10,11

Stráž nad Nežárkou ORP celkem Zdroj: ÚAP

Její polohu v daném území znázorňuje obrázek A 2 v příloze. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9435,37 ha (10,1 % území). Třeboňsko bylo zařazeno do sítě biosférických rezervací UNESCO již v roce 1977. Chráněnou krajinnou oblastí bylo vyhlášeno v roce 1979. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území (lokalit, oblastí) na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita Natury 2000 o rozloze 1188,36 ha, což představuje 1,27 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9838,99 ha, což činí 10,54 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9435,37 ha (10,1 % území). Jejich výskyt je znázorněn v obrázku č. 3.4.1. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách A 10, A 11 a A 12 v příloze. V tomto území mimořádných hodnot se dále nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Jejich výskyt uvádí následující tabulka.

- 42 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.2: A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Obec

Výměra obce (ha) A036 (ha) A036 (%)

Lokalita

Taxom

Člunek

2498,82

0,27

0,01 Lomy u Člunku

Spermophilus citellus

Kunžak

4951,26

0,02

0,00 Lomy u Člunku


Nová Bystřice

8189,61

1,25

0,02 Albeř


ORP celkem

93373,44

1,54

0,00

Zdroj: ÚAP

Obrázek č. 3.4.1: NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality

- 43 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory a lokální biocentra. Rozloha ÚSES na území ORP činí cca 12 282,21 ha, což představuje téměř 13,16 % území. Rozložení prvků ÚSES na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje obrázek A 3 v příloze. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky – Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina. Jejich rozlohu na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka č. 3.4.3: A030 Přírodní park Obec

Výměra obce (ha)

A 030 (ha)

A 030 (%)

Číměř

4572,26

3600,84

78,75

Člunek

2498,82

1511,99

60,51

Horní Pěna

1483,82

241,47

16,27

Hospříz

857,33

59,52

6,94

Jilem

458,17

458,17

100,00

Kačlehy

875,48

338,22

38,63

Kunžak

4951,26

3465,07

69,98

Lásenice

1044,85

468,39

44,83

Nová Bystřice

8189,61

6539,77

79,85

711,38

294,51

41,40


6924,14

6896,73

99,60


3624,22

1937,59

53,46

Strmilov

3058,01

6,68

0,22

816,90

377,25

46,18

93373,44

26196,22

28,06

Příbraz

Zahrádky ORP Celkem Zdroj: ÚAP

Rozlohu přírodních parků na správním území ORP Jindřichův Hradec znázorňuje následující obrázek. Ochrana památek na území SO ORP Jindřichův Hradec zahrnuje především nemovité národní kulturní památky Hrad a zámek Jindřichův Hradec a Zámek Červená Lhota na území obce Pluhův Žďár. Dále zde existuje celá škála přírodních a urbanistických památek.

- 44 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.2: Přírodní parky, nemovité národní kulturní památky

Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF.

- 45 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující obrázek. Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Jindřichův Hradec

Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP jsou uvedeny v tabulce A 13 v příloze.

- 46 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Jihočeského kraje Jihočeský kraj

Rok 2007

1999

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

0,87 1,02 3,95 ,85 1,39 3,14 ,97 1,26 2,09 0,93 0,86 0,99 1,79 2,78 0,68 4,26 1,35

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

- 47 -

2009 0,95 1,06 4,35 ,88 1,47 3,68 1,05 1,30 2,32 0,95 1,02 1,01 1,86 2,81 0,69 4,57 1,42

0,95 1,07 4,46 ,88 1,48 3,71 1,05 1,30 2,45 0,95 1,02 1,01 1,90 2,87 0,70 4,62 1,43


Indikátory Podtémata Ochrana přírody a krajiny


Biodiverzita a ekologická stabilita území

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina

0 0 1 0 0

-1 -1 -1 -1 -1

1 1 2 0 1

Číměř

2

2

Člunek

2

2

0 0 -1 -1 -1 -1

-1 -1 -1 -1 -1 -1

-1

-1

0

Hatín

2

2

2

Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov

1 0 1 1

1 -1 -1 2

1

1

0 1 2 -1

1 1 2 -1

Kardašova Řečice

2

2

Kostelní Radouň

0

-1

Kunžak

2

2

Lásenice

2

2

Lodhéřov

1

-1

Nová Bystřice

2

2

1 -1 -1 2

1 -1 -1 2

Obec

Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička

Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina

PP, N, PO, PP,N, 2 ZVL, 1 1 -1 1 1 0 2

BR, N, PO, 0 PP, 1 2 0 PP, N, 2

N, 0 PP 1 N, 2 PP, N, -1 BR, N, 2 PO, 0 PP, N, 2 ZVL, PP, 1 PO, 1 PP, N, 2 ZVL 1 N, 0 -1 2 BR,

- 48 -

Další jevy a komentáře RBK % 0,00 0,00 4,03 0,00 0,00

RB C% 0,00 0,00 4,87 0,00 8,96

LBK % 1,28 3,45 1,45 3,80 3,04

K LBC E % S 2,49 1 2,58 0 3,73 1 3,19 0 3,07 -1

4,70 4,25

0,10 0,01

2

0,00 14,3

2,91 0,44

2

2,12 0,00 0,00 3,65 0,00 0,00

2,37 3,69 2,10 0,00 9,47 5,77

0,00 0,00 3,53 21,3 0,00 0,00

3,58 3,20 1,24 0,07 4,70 3,28

0 0 -2 -1 -1 -1

0,00 0,00

4,04 1,61 -1

7,17 4,24

0,01 0,13

0,92 0,36 1,16 0,00

0,92 0,31 5,03 6,62

3,86 6,42 1,09 7,58

0,96 0 0,55 1 8,79 1 7,20 -1

2,55 2,45

3,50 4,59

0,00 0,92 0,64 0,00

4,53 1,03 5,10 2,00

0,00 2,10 33,2 0,00

2

1

4,88 -1 7,05 -1 6,98 2 2,90 -1

1,73 3,64

0,24 0,20

2

0,00 0,00

0,00 1,06

0

0,00 0,64

5,36 3,81

2

9,41 6,55

0,24 3,48

1

0,75 0,82

3,24 4,95

1

0,08 0,81

5,09 6,34

2

0,00 5,92 0,00 3,17

7,75 3,45 0,97 3,04

0,00 1,27 0,00 0,00

2,30 0 6,29 -1 1,07 -1 1,54 2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Ochrana přírody a krajiny


2

2

0 0 -1 -1

1 1 -1 -1

Příbraz

1

2

Ratiboř

2

2

Rodvínov

1

-1

Roseč

1

2

-1

-1

2

2

2

2

1 1 0 0 1 -1 -1 0 0 0 0 0

1 1 -1 1 1 -1 -1 -1 -1 1 1 -1

1

1

Obec

Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín

Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Biodiverzita a ekologická stabilita území BR, PO, -2 PO, -1 N, 0 -1 PP, BR, 0 PO, BR, 2 PO, 2 BR, -1 PO, -1 0

2

PP, N, PP, BR, 2 N, PO, 1 PP, 2 N, 1 0 PO, 1 N, -1 -1 1 0 0 PO, 0 PP, 1 1

Další jevy a komentáře RBK %

RB C%

LBK %

K LBC E % S

4,16 4,87

0,87 2,09 -1

0,00 2,49 0,00 0,00

2,36 2,73 2,84 2,44

0,00 2,65 0,00 0,00

11,9 -2 3,07 -1 5,18 0 2,78 -1

0,35 8,16

0,00 0,00 -1

3,22 3,42

5,47 11,4

1

1,22 0,00

15,7 15,8

1

0,00 0,00

4,81 1,64 -1

0,61 0,28

0,02 0,00 -1

0,98 0,05

0,68 0,16

2

5,80 0,53

0,21 0,49

2

1,70 7,92 0,10 0,00 4,97 1,12 0,00 0,00 1,31 0,00 0,00 3,03

5,79 4,82 4,59 3,33 0,30 0,66 4,98 1,28 1,38 0,78 2,40 3,62

3,80 3,89 22,3 0,00 4,55 5,79 0,00 0,00 8,49 0,00 0,00 7,06

1,86 3,12

8,06 5,73 4,15 33,1 0,13 0,10 1,88 1,26 3,49 9,57 2,38 2,96

0 1 0 -1 1 -2 -1 1 -1 -1 0 1

2,65 3,65

Vysvětlivky: Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí. PP – přírodní park BR – biosférická rezervace N – evropsky významná lokalita Natury PO – ptačí oblast ZVL Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES. ÚSES – výskyt prvků: LBC – nadregionální biocentrum LBK – nadregionální biokoridor RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridor

- 49 -


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá nějakou formou ochrany přírody a krajiny. realizace. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných Vzhledem k relativně rozsáhlým územím s různým druhů živočichů a rostlin (CHKO, lokality soustavy typem ochrany v území existují závady z důvodu NATURA 2000). jejich narušení zástavbou a komunikacemi. Vymezení přírodních parků na relativně značném Nevhodné způsoby hospodaření na některých území. zemědělských pozemcích a některých rybnících. Vymezení sítě územního systému ekologické stability s dalšími prvky ÚSES. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady přírodních území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

HROZBY Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů. Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výskyt ložisek v chráněných územích – riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem zatížení území. Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních komunikacích.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. V rámci ÚP obcí se zaměřit na plochy vhodné k rekultivaci a podpoře přírodních prvků v území v rámci ÚSES. Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů.

- 50 -


Souhrn tématu Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k relativně ekologicky stabilním oblastem. Nachází se zde část CHKO Třeboňsko o rozloze 9435,5 ha, což představuje cca 10,1 % území, jež zahrnuje i biosférickou rezervaci UNESCO. Rovněž zde byly vymezeny lokality soustavy NATURA 2000 o celkové rozloze 11027,35 ha, tj. cca 11,8 % území. Na jeho území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky v celkové výměře 26196,22 ha, což představuje 28,6 % území. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability, jejíž rozloha na území ORP činí cca 12 282,21 ha, což představuje téměř 13,16 % území. V tomto území mimořádných hodnot se dále nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem na území obcí Člunek, Kunžak a Nová Bystřice. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, že cca 37,9 % území je pokryto lesními porosty. Tato skutečnost významně přispívá k relativně vysokým hodnotám koeficientů ekologické stability, jež byly některým obcím přiřazeny. Na druhé straně jsou zde rozsáhlá území s nízkým koeficientem ekologické stability a absencí nebo omezeným výskytem chráněných prvků přírody, s nízkým podílem vodních ploch a vyšším podílem půd nižší kvality.

- 51 -


3.5


V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje lze SO ORP Jindřichův Hradec hodnotit následovně. Podílem orné půdy na celkové rozloze ve výši 30,4 % zaujímá 11 místo a patří do skupiny, jejíž podíl je zhruba na krajském průměru (31,4 % z rozlohy kraje). Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozloha [ha] 2000 2010 12552,3 12356,4 36798,9 35758,5 12255,2 11612,7 22377,3 22359,1 29186,7 28368,5 9586,3 9217,5 16981,8 16544,0 31275,2 30778,2 14284,5 13680,9 14213,3 14138,5 26394,0 25885,0 44611,2 44101,3 14733,9 14369,4 12208,9 11823,0 12628,7 12654,0 5009,4 4568,4 8127,5 7988,2 323224,9 316203,7

Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 45,1 44,3 -195,9 -1,6 39,8 38,7 -1040,4 -2,8 10,8 10,3 -642,4 -5,2 47,4 47,4 -18,2 -0,1 31,3 30,4 -818,2 -2,8 19,8 19,0 -368,8 -3,8 44,1 43,0 -437,8 -2,6 42,2 41,5 -496,9 -1,6 17,0 16,3 -603,6 -4,2 43,9 43,7 -74,7 -0,5 46,0 45,1 -509,0 -1,9 44,5 44,0 -509,9 -1,1 32,6 31,8 -364,6 -2,5 22,7 22,0 -385,9 -3,2 48,1 48,2 25,3 0,2 9,4 8,5 -441,0 -8,8 45,4 44,6 -139,3 -1,7 32,1 31,4 -7021,2 -2,2

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Rozloha orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec poklesla v období 2000 až 2010 o 2,8 %, což je více než činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek.

- 52 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP v období 2000 – 2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 303,8 300,0 39,0 38,4 -3,7 -1,2 291,3 290,2 42,0 41,8 -1,1 -0,4 740,9 739,2 37,3 37,2 -1,7 -0,2 291,1 245,3 49,6 41,7 -45,8 -15,7 540,5 540,5 56,8 56,8 -0,1 0,0 923,4 767,3 20,2 16,8 -156,1 -16,9 403,7 399,2 16,2 16,0 -4,6 -1,1 527,4 527,0 41,5 41,5 -0,4 -0,1 112,6 112,5 41,3 41,3 -0,1 -0,1 323,9 322,6 61,3 61,0 -1,4 -0,4 300,4 299,3 44,0 43,8 -1,2 -0,4 262,9 262,8 51,2 51,2 0,0 0,0 194,8 194,9 47,4 47,4 0,1 0,0 164,4 163,1 60,9 60,4 -1,3 -0,8 301,0 299,7 10,1 10,0 -1,3 -0,4 594,8 590,6 40,1 39,9 -4,2 -0,7 448,4 437,7 29,2 28,5 -10,7 -2,4 120,2 120,3 33,1 33,2 0,2 0,1 405,2 399,2 47,1 46,4 -6,0 -1,5 949,2 945,8 34,2 34,1 -3,4 -0,4 221,4 221,2 48,7 48,7 -0,2 -0,1 3166,3 3152,1 42,6 42,4 -14,2 -0,5 202,0 200,9 23,1 23,0 -1,1 -0,5 230,7 230,1 48,8 48,6 -0,7 -0,3 1204,0 1198,6 26,3 26,2 -5,3 -0,4 251,7 251,4 43,0 42,7 -0,2 -0,1 762,1 698,9 15,4 14,1 -63,2 -8,3 322,7 322,7 31,1 31,0 -0,1 0,0 817,4 816,3 34,5 34,4 -1,1 -0,1 1621,4 1319,0 19,8 16,1 -302,4 -18,7 303,4 302,1 42,0 41,8 -1,3 -0,4 458,7 457,7 45,4 45,3 -1,0 -0,2 427,4 426,4 47,1 47,0 -0,9 -0,2 143,3 120,6 14,1 11,8 -22,7 -15,8 502,0 501,5 46,2 46,2 -0,5 -0,1 588,9 585,7 59,9 59,6 -3,2 -0,6 1662,2 1655,0 49,8 49,6 -7,1 -0,4 171,4 171,3 41,5 41,5 -0,1 0,0 606,6 597,2 45,1 44,4 -9,4 -1,6 258,7 257,0 36,4 36,2 -1,7 -0,7 398,5 391,7 34,1 33,5 -6,8 -1,7 454,4 452,7 35,7 35,6 -1,6 -0,4 306,8 306,7 56,2 56,1 -0,1 0,0 187,7 187,0 47,6 47,4 -0,7 -0,4

- 53 -


Obec Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Rozloha [ha] 2000 2010 792,9

Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%]

779,1

11,5

11,3

-13,8

-1,7

585,7 577,7 1255,3 1250,6 322,5 316,2 330,5 313,8 193,0 193,0 375,2 375,1 246,8 243,5 315,0 303,2 219,7 219,7 285,5 285,5 170,7 170,6 390,6 325,8 234,2 233,9 29186,7 28368,5

16,1 41,1 26,1 43,6 45,7 27,6 64,6 54,4 35,4 48,8 47,3 47,7 32,9 31,3

15,9 40,9 25,6 41,4 45,7 27,6 63,8 52,4 35,3 48,8 47,2 39,7 32,8 30,4

-8,0 -4,7 -6,3 -16,7 0,0 -0,1 -3,3 -11,8 0,0 0,0 -0,1 -64,8 -0,3 -818,2

-1,4 -0,4 -2,0 -5,1 0,0 0,0 -1,3 -3,7 0,0 0,0 0,0 -16,6 -0,1 -2,8

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což ilustruje obrázek A 4 v příloze. Podíl jednotlivých bonitních tříd na ploše orné půdy na území SO ORP Jindřichův Hradec uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.5.3: Bonitovaná půdně ekologická jednotka podle třídy ochrany Třída ochrany neurčeno I. třída II.třída III.třída IV.třída V.třída

Rozloha (ha) 40915,54 11724,71 8399,77 14997,39 5241,11 12061,9

Podíl na výměře celkem (%) 43,82 12,56 9,00 16,06 5,61 12,918

Zdroj: ÚAP

Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Jindřichův Hradec z celkové rozlohy 93373,44 ha spadá do území se změněným vodním režimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 21813,06 ha, což představuje 23,36 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 276,59 km. Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek.

- 54 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.1: Plochy se změněným vodním režimem - odvodněné

Podíl odvodněných ploch na území jednotlivých obcí uvádí tabulka A 14 v příloze. Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období 2000-2010 nezměnil a činil pouze 0,9 %, což je mírně pod krajským průměrem 1,1 %. Zastavěná plocha za sledované desetiletí klesla o 2,8 ha na 843,4 ha celkem k 1. 1. 2010.

- 55 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.4: Rozloha zastavěné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozloha [ha] 2000 2010 362,2 367,1

Podíl z celku [%] 2000 2010 1,3 1,3

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 4,9 1,4

1585,5

1654,1

1,7

1,8

68,6

4,3

563,4 451,5

558,8 441,4

0,5 1,0

0,5 0,9

-4,7 -10,1

-0,8 -2,2

846,3

843,4

0,9

0,9

-2,8

-0,3

234,1 488,9 1033,0 539,1 427,8 836,4 1400,3 341,5 489,3 354,2 266,2 267,8 10487,5

235,9 485,9 1036,7 546,3 432,2 840,3 1408,6 353,7 490,1 340,4 281,3 268,4 10584,3

0,5 1,3 1,4 0,6 1,3 1,5 1,4 0,8 0,9 1,3 0,5 1,5 1,0

0,5 1,3 1,4 0,7 1,3 1,5 1,4 0,8 0,9 1,3 0,5 1,5 1,1

1,8 -3,0 3,7 7,2 4,4 3,9 8,3 12,2 0,8 -13,9 15,1 0,5 96,9

0,8 -0,6 0,4 1,3 1,0 0,5 0,6 3,6 0,2 -3,9 5,7 0,2 0,9

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Rozlohu zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v období 2000 – 2010 udává tabulka A 15 v příloze. Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci SO ORP Jindřichův Hradec. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Jindřichův Hradec představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost průměrným (37,9 % území).

- 56 -


Tabulka č. 3.5.5: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rozloha [ha] 2008 2010 6885,4 6894,8 26933,6 26965,3 53928,1 54055,3 15109,3 15125,6 35198,9 35340,3 23457,3 23478,6 11708,4 11718,1 25407,1 25435,7 39834,0 39887,9 8264,4 8255,3 12222,8 12240,7 30630,6 30621,8 18614,5 18612,5 24901,7 24928,7 7226,3 7384,9 31987,1 31988,3 4137,6 4141,2 376447,1 377075,0

Podíl z celku [%] Změna 2008 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 24,7 24,7 9,4 0,1 29,2 29,2 31,8 0,1 47,7 47,8 127,1 0,2 32,0 32,0 16,3 0,1 37,7 37,9 141,4 0,4 48,4 48,4 21,3 0,1 30,4 30,4 9,7 0,1 34,3 34,3 28,5 0,1 47,4 47,5 53,8 0,1 25,5 25,5 -9,1 -0,1 21,3 21,3 17,9 0,1 30,6 30,6 -8,8 0,0 41,2 41,1 -2,0 0,0 46,2 46,3 27,0 0,1 27,5 28,1 158,6 2,2 59,7 59,8 1,2 0,0 23,1 23,1 3,6 0,1 37,4 37,5 627,9 0,2

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu

Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských 33400,58 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (26,21 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (1809,85 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu 1809,85 ha, (především lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu). Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek.

- 57 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.2: Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení

Podíl zalesněných ploch na území jednotlivých obcí a změna její rozlohy v období 2000 až 2010 uvádí tabulka A 16 v příloze. Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Nová Bystřice (145,5 ha) Číměř (43,2 ha), Staré Město pod Landštejnem (38,2 ha) a Horní Pěna (29,4 ha). Jediný větší úbytek nastal u obce Stráž nad Nežárkou (-25,4 ha). Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Dle hodnocení odborníků bude trvat nejméně 50 let, než bude napravena nepříznivá druhová skladba dřevin a nedostatečná různorodost lesů. Důsledkem vývoje v uplynulých období je omezená ekologická stabilita lesů. Pokračující znečišťování ovzduší a klimatické změny mohou podle nich představovat ekologická a ekonomická rizika.

- 58 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Další překážky v hospodaření s lesy představuje velká roztříštěnost ve vlastnictví fyzických osob a poměrně rozsáhlé nevyřešené restituční nároky. Lesní porosty jsou rovněž zatěžovány nárůstem emisí s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena lesem. Indikátory Podtémata Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Bednárec

Další jevy a Orná půda Míra komentáře/střety, závady/ kvalita a zalesnění změna a kvalita Rozloha rozlohy lesů Orná půda lesní půdy (+/-) (%) 1 0 2 -1,2 34,2

Bednáreček

1

0

2

-0,4

30,3

Blažejov

1

0

2

-0,2

30,1

Bořetín

-1

-2

1

-15,7

20,5

Březina

1

0

1

0,0

27,6

Číměř

0

-2

2

-16,9

52,7

Člunek

1

0

2

-1,1

39,1

Deštná

1

0

2

-0,1

31,0

Dívčí Kopy

1

0

2

-0,1

22,6

Dolní Pěna

1

0

2

-0,4

7,7

Dolní Žďár

0

0

0

-0,4

13,5

Doňov

0

0

1

0,0

21,3

Drunče

0

0

1

0,0

25,8

-1

0

-1

-0,8

7,9

Hatín

2

0

2

-0,4

74,4

Horní Pěna

1

0

1

-0,7

26,0

Horní Radouň

2

0

2

-2,4

45,3

Horní Skrýchov

1

0

2

0,1

33,9

Hospříz

0

0

0

-1,5

19,2

Jarošov nad Nežárkou

1

0

2

-0,4

30,9

Jilem

1

0

1

-0,1

21,1

Jindřichův Hradec

0

0

0

-0,5

18,2

Kačlehy

2

0

2

-0,5

33,3

Kamenný Malíkov

0

0

0

-0,3

18,9

Kardašova Řečice

2

0

2

-0,4

42,6

Kostelní Radouň

1

0

1

-0,1

20,4

Kunžak

1

-1

2

-8,3

49,6

Lásenice

1

0

1

0,0

20,9

Lodhéřov

2

0

2

-0,1

32,6

Nová Bystřice

0

-2

2

-18,7

49,0

Nová Olešná

1

0

1

-0,4

24,4

Obec

Hadravova Rosička

- 59 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Nová Včelnice

Další jevy a Orná půda Míra komentáře/střety, závady/ kvalita a zalesnění změna a kvalita Rozloha rozlohy lesů Orná půda lesní půdy (+/-) (%) 0 0 0 -0,2 12,6

Okrouhlá Radouň

1

0

1

-0,2

26,0

Pístina

0

-2

2

-15,8

48,2

Plavsko

1

0

1

-0,1

25,2

Pleše

0

0

0

-0,6

12,3

Pluhův Žďár

1

0

1

-0,4

21,6

-1

0

-1

0,0

8,0

Popelín

1

0

1

-1,6

22,8

Příbraz

1

0

1

-0,7

25,7

Ratiboř

0

0

0

-1,7

15,3

Rodvínov

2

0

2

-0,4

35,5

Roseč

0

0

0

0,0

13,8

Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou

1

0

1

-0,4

23,1

2

0

2

-1,7

66,4

2

0

2

-1,4

66,3

Strmilov

1

0

1

-0,4

26,1

Střížovice

1

0

2

-2,0

32,4

Světce

1

0

2

-5,1

34,3

Újezdec

1

0

1

0,0

22,8

Velký Ratmírov

2

0

2

0,0

52,0

Vícemil

0

0

1

-1,3

20,9

Višňová

0

0

0

-3,7

14,6

Vlčetínec

2

0

2

0,0

50,6

Vydří

0

0

0

0,0

19,7

Záhoří

0

0

0

0,0

18,5

-1

-2

1

-16,6

23,8

1

0

2

-0,1

38,7

1

0

1

-2,8

37,9

Obec

Polště

Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec Vysvětlivky: Změna rozlohy orná půda (2000-2010)

interval úbytky/přírůstky nad -10 % nad -5 % rozpětí -5 až +0 % do +5 % nad +5 %

Míra zalesnění

hodnota -2 -1 0 1 2

- 60 -

rozpětí 0–5% 5 – 10 % 10 – 20 % 20 – 30 % nad 30 %

hodnota -2 -1 0 1 2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně relativně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší.

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy – půdy nižších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Výhledově významný hospodářský potenciál lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.

HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní – pomalá realizace protipovodňových opatření. Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí ► minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, ► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti. Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech. Souhrn tématu Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Jindřichův Hradec plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 30,4 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 21813,06 ha, tj. 23,36 % celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Podíl zastavěných ploch v období 2000-2010 byl stabilně nízký (0,9 %). Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí 37,9 %. Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a žádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti a rozvojových os i specifické oblasti nadmístního významu a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – je v návrhu ZÚR JČK vymezena řada záměrů v rozvoji dopravní a technické

- 61 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. infrastruktury, ploch pro smíšené funkce a sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, což znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím využíváním dalších ložisek nerostných surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěži, jak pozůstatků po těžební činnosti, tak i starých skládek.

- 62 -


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Jindřichův Hradec v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Jindřichův Hradec. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č. 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Jindřichův Hradec pro rok 2010

- 63 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování vodou Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí s vodovodní sítí. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetín, Vydří. V roce 2008 chyběla vodovodní síť i v dalších obcích: Bednáreček, Bořetín, Březina, Číměř, Člunek, Jarošov nad Nežárkou, Kostelní Radouň, Pluhův Žďár, Střížovice, Vícemil, Vlčetínec, Žďár, kde se chybějící vodovod v roce 2010 vybudoval. 100 % napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % vodovodního napojení je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. V obcích Blažejov, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Drunče, Hatín, Horní Pěna, Horní Radouň, Hospříz, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Kunžák, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Ohrouhlá Radouň, Pístína, Plavsko, Pleše, Polště, Popelín, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov, Višňová, Záhoří, Zahrádky došlo k rozšíření vodovodní sítě. K výraznějšímu růstu vodovodní sítě došlo v obcích Lodhéřov, Strmilov a Zahrádky. Růst vodovodní sítě stagnoval v obcích Dolní Žďár, Lásenice, Příbraz, Rosička, Újezdec. V obci Staré Město pod Landštějnem došlo k poklesu délky km vodovodní sítě. Blíže viz tabulka B 1 v příloze. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa.

- 64 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Jindřichův Hradec pro rok 2010

Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň. Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč (2x ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov a Zahrádky. - 65 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Bednáreček, Blažejov, Březina, Číměř, Člunek, Deštná, Doňov, Hadravova Rosička, Hatín, Horní Radouň, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce, Velký Ratmírov, Višňová, Záhoří a Zahrádky. Ve zbývajících obcích není vedena splašková kanalizace. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce B 2 v příloze. V SO ORP Jindřichův Hradec se dále nacházejí obce, které nemají kanalizaci nebo kanalizace není napojena na ČOV. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří, Žďár. Většina těchto obcí má zájem o vybudování kanalizace, ale chybí jim na to finanční prostředky. Obec Dívčí Kopy má v záměrech v ÚPD vybudovat kanalizaci, vodovod, ČOV. Obec Pístina chce rekonstruovat kanalizaci a vystavět ČOV. Obec Strmilov chce zavést zbylých 50 % obce do ČOV a vyměnit vodovody. Obec Vydří má v plánu vybudovat vodovod a kanalizaci. V obci Záhoří chtějí postavit ČOV. Zásobování plynem V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 41 obcí z 58 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Horní Pěna, Horní Radouň, Jilem, Jindřichův Hradec, Plavsko, Popelín, Strmilov, Střížovice, Světce. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Kardašova Řečice, Okrouhlá Radouň, Pluhův Žďár, Velký Ratmírov. Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí Jarošov nad Nežárkou, Nová Bystřice, Zahrádky. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 17, je to: Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Žďár, Drunče, Hospříz, Kačlehy, Kostelní Radouň, Lásenice, Pístina, Pleše, Staré Město pod Landštejnem, Újezdec, Vícemil, Vlčetínec, Vydří, Žďár. Od roku 2008 došlo k rozšíření plynofikace v obcích Deštná, Doňov, Horní Skrýchov, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň, Stráž nad Nežárkou, Zahrádky. Úbytek plynofikace byl zaznamenán v obcích Dolní Pěna, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Plavsko, Rodvínov, Strmilov a Velký Ratmírov. Ve zbývajících obcích rozšíření plynofikace stagnovalo. Zásobování teplem V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Nebylo možno zjistit celkové pokrytí Jindřichova Hradce. Zásobování elektrickou energií Elektrická energie je dodávána do všech obcích SO ORP Jindřichův Hradec. Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.

- 66 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.3: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Jindřichův Hradec pro rok 2010

Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, výjimku tvoří nepříznivé počasí, kdy dochází k výpadkům.

- 67 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.1.1: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

Bednárec

N

Kanalizace Jednotná napojena na Hodnocení kanalizace* ČOV A N N -1

Bednáreček

A

A

A

N

1

Blažejov

A

A

A

A

2

Bořetín

A

A

N

N

0

Březina

A

N

A

N

0

Číměř

A

A

A

A

2

Člunek

A

A

A

N

1

Deštná

A

A

A

A

2

Dívčí Kopy

N

N

N

N

-2

Dolní Pěna

A

A

N

N

0

Dolní Žďár

A

N

N

N

-1

Doňov

A

A

A

N

1

Drunče

A

N

N

N

-1

Hadravova Rosička

N

A

A

A

1

Hatín

A

A

A

A

2

Horní Pěna

A

A

N

N

0

Horní Radouň

A

A

A

N

1

Horní Skrýchov

N

A

N

N

-1

Hospříz

A

N

A

A

1


A

A

A

A

2

Jilem

A

A

N

N

0

Jindřichův Hradec

A

A

A

A

2

Kačlehy

N

N

N

N

-2

Kamenný Malíkov

A

A

N

N

0

Kardašova Řečice

A

A

A

A

2

Kostelní Radouň

A

N

A

A

1

Kunžak

A

A

A

A

2

Lásenice

A

N

N

N

-1

Lodhéřov

A

A

N

N

0

Nová Bystřice

A

A

A

A

2

Nová Olešná

N

A

N

N

-1

Nová Včelnice

A

A

A

A

2

Obec

Vodovod

Plynofikace

Okrouhlá Radouň

A

A

A

A

2

Pístina

A

N

A

A

1

Plavsko

A

A

A

A

2

Pleše

A

N

A

N

0

Pluhův Žďár

A

A

A

A

2

Polště

A

A

N

N

0

Popelín

A

A

N

N

0

Příbraz

A

A

A

A

2

Ratiboř

A

A

A

A

2

Rodvínov

A

A

A

A

2

- 68 -


Roseč

A

Kanalizace Jednotná napojena na Hodnocení kanalizace* ČOV A A A 2


A

A

A

N

1

A

N

A

A

1

A

A

A

A

2

Strmilov

A

A

A

A

1

Střížovice

A

A

A

N

1

Světce

A

A

A

A

2

Újezdec

A

N

N

N

-1

Velký Ratmírov

A

A

A

A

2

Vícemil

A

N

N

N

-1

Višňová

A

A

A

N

1

Vlčetínec

N

N

N

N

-1

Vydří

N

N

N

N

-2

Záhoří

A

A

A

N

1

Zahrádky

A

A

A

A

2

Žďár

A

N

N

N

-1

Obec

Vodovod

Plynofikace

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje 2010 Pozn.: U obce Blažejov je kanalizace pouze v místní části Blažejov (1 z 5 částí obce). U obce Člunek je kanalizace pouze u 1 z 3 částí obce. U obce Pluhův Žďár je ČOV u 1 z 8 částí obce.

Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

- 69 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.4: Vybavenost obcí v SO ORP Jindřichův Hradec kanalizací, ČOV, plynovodem, vodovodem

- 70 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Území SO ORP Jindřichův Hradec je dostatečně zásobováno elektrickou energií ve všech jeho obcích. Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí SO ORP Jindřichův Hradec. Plynem je zásobováno 41 obcí. Vodovod je zaveden do 50 obcí. Kanalizací je vybaveno 51 obcí. ČOV jsou v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň. Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč (2x ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov a Zahrádky. Kanalitace napojená na ČOV v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov, Zahrádky. PŘÍLEŽITOSTI Dobudování kanalizační sítě napojené na ČOV. Které zajistí řádné čištění splašků v obcích Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří, Žďár. Možnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Informovanost obyvatel obcí o ekologických možnostech vytápění domácností a intenzivní podpora alternativních zdrojů energie.

SLABÉ STRÁNKY Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. V části obcí chybí napojení na ČOV. Osm obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Vlčetínec, Vydří. Neexistence splaškové či smíšené kanalizaci nebo absence napojení kanalizace na ČOV v obcích Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří, Žďár.

Nedostatek finančních prostředků menších obcí na výstavbu nové či rekonstrukci stávající technické infrastruktury.

HROZBY

Zhoršující se stav vodovodů může vést k zhoršení kvality pitné vody.

Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům. Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí.

- 71 -


Indikátory Podtéma

Obec

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín

Vybavenost obcí Veřejná Kanalizační vodovodem, Další jevy a komentáře technická síť a infrastruktura rozvodem napojení plynu a obcí na ČOV elektrické energie 0 2 2 2 1 2 2 2 -2 2 1 2 1 0 2 2 2 0 1 2 2 2 -2 2 2 1 2 1 2 2 -1 2 2 1 2 1 2 2 2

-1 1 2 0 0 2 1 2 -2 0 0 1 -1 1 2 0 1 -1 1 2 -1 2 -2 0 2 2 2 0 0 2 -2 2 2 2 2 0 2 0 0

- 72 -

-2 0 2 -2 0 2 0 2 -2 -2 -2 0 -2 2 2 -2 0 -2 2 2 -2 2 -2 -2 2 2 2 -2 -2 2 -2 2 2 2 2 0 2 -2 -2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtéma

Obec

Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Vybavenost obcí Veřejná Kanalizační vodovodem, Další jevy a komentáře technická síť a infrastruktura rozvodem napojení plynu a obcí na ČOV elektrické energie 2 2 2 2 1 2 2 2 0 2 0 2 0 1 -1 -2 1 2 0 1

2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 1 2 1 2 0 -2 2 2 1 1

2 2 2 2 0 2 2 2 0 2 -2 2 -2 0 -2 -2 0 2 -2 0

Problémy k řešení v rámci územního plánování ► Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod

(vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří, Žďár.

► Příprava územních plánů na dobudování kanalizační sítě v obci Strmilov. ► Příprava územních plánů na vybudování vodovodu v obci Dívčí Kopy, Vydří. ► Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Jindřichův Hradec, především v obcích Blažejov a Pluhův Žďár, jejichž kanalizace není napojena na ČOV ve všech místních částech. ► Plánování zasíťováníí nových areálů pro drobné a střední podnikatele.

- 73 -


Souhrn tématu Na území SO ORP Jindřichův Hradec je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 41 z 58 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Horní Pěna, Horní Radouň, Jilem, Jindřichův Hradec, Plavsko, Popelín, Strmilov, Střížovice, Světce. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Kardašova Řečice, Okrouhlá Radouň, Pluhův Žďár, Velký Ratmírov. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí s vodovodní sítí. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. 100 % napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % vodovodního napojení je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Kanalizace s napojením na ČOV se vyskytuje v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň. Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč (2x ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov a Zahrádky.

- 74 -


4.2


Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Zásad územního rozvoje JČK (březen 2010), Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (březen 2009), Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje-koncept květen (2005), Územně analytické podklady SO Jindřichův Hradec (2008), materiály a data ŘSD ČR a SŽDC, a.s. a další. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh ZÚR JČK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Územím správního obvodu ORP Jindřichův Hradec není veden žádný koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Jindřichův Hradec neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy. Silnice I. třídy Základní kostru silniční sítě na území SO ORP Jindřichův Hradec tvoří následující silnice I. třídy. ► Silnice I/23 (Praha)Veselí nad Lužnicí-Jindřichův Hradec-Humpolec (Brno, Praha). Silnice prochází napříč územím ve směru SZ – V a patří mezi páteřní komunikace v řešeném území. ► Silnice I/34 – E551 České Budějovice – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Havlíčkův Brod – Svitavy. Silnice je řazena mezi silnice mezinárodního významu (E551). Územím SO ORP Jindřichův Hradec prochází ve směru S-J a představuje významnou dopravní osu, procházející sídelním centrem Jindřichův Hradec. Základní kostru silniční sítě na řešeném území doplňují silnice II. třídy. Jejich průběh zachycuje následující obrázek.

- 75 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Jindřichův Hradec

Silnice II. třídy Dalšími významnými dopravními tahy v daném území jsou následující silnice II. třídy: II/128 Jindřichův Hradec-Nová Bystřice-Vídeň, jež propojuje území s Rakouskem, II/164 Jindřichův Hradec-Telč-Brno. Průběh uvedených silnic územím SO ORP Jindřichův Hradec je následující: ► II/128 Černovice – Dobešov – Mnich – Deštná – Lodhéřov – Jindřichův Hradec – Horní Pěna – Číměř – Nová Bystřice (Grametten)

- 76 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► II/164 Jindřichův Hradec – Kunžak - Strmilov Ostatní silnice II. třídy procházejí územím převážně jen krátkými úseky a v omezeném rozsahu zajišťují společně se silnicemi III. třídy obslužnost obcí na daném území. Patří sem silnice: ► II/132 Jarošov nad Nežárkou – Žírovnice – Počátky – Horní Cerekev ► II/134 Jarošov nad Nežárkou – Popelín – Panské Dubénky – Horní Dubénky ► II/135 Dražíč – Bechyně – Soběslav – Tučapy – Březina - Mnich ► II/147 Veselí nad Lužnicí – Drahov – Nítovice – Kardašova Řečice ► II/153 Dolní Lhota – Příbraz – Libořezy – Lutová – Chlum u Třeboně Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III. třídy. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je v tabulkách B 5 a 6 v příloze. Silniční síť na území ORP Jindřichův Hradec je vesměs stabilizovaná a její rozložení relativně dostatečné pokrývá území. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav, absence obchvatů a řada dalších dopravních závad. Podstatná část včetně páteřních komunikací vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Rozvoj silniční sítě na území ORP Jindřichův Hradec V rámci návrhu Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. D9 Silnice I/23 - na území kraje je koridor pro nové přeložky, rozšíření a homogenizaci silnice I/23 nespojitě vymezen od křižovatky se silnicí I/3 (U Sloupu) po hranici s krajem Vysočina. Záměr je dělen do 9 samostatných úseků, z nichž územím SO ORP Jindřichův Hradec prochází následující. D9/1, úsek křižovatka s D3 – Doňov (západní okraj), homogenizace v úseku od MÚK s dálnicí D3 až po začátek obchvatu Doňova, koridor šíře 100 m. D9/2, úsek Doňov (západní okraj) – Kardašova Řečice (západní okraj), nová komunikace a krátké úseky homogenizace stávající silnice, severní obchvat obce Doňov, navazující nové mimoúrovňové křížení se železnicí, krátký úsek homogenizace stávající silnice, navazuje nový severní obchvat obce Pleše, krátký úsek homogenizace, jižní obchvat Kardošovi Řečice, šíře koridoru 200 m u obchvatů, 100 m u homogenizace. D9/3, úsek Kardošova Řečice (východní okraj) – Děbolín (západní okraj), převážně homogenizace stávající silnice se 2 novými železničními mimoúrovňovými přejezdy (jihovýchodně od Kardašovy Řečice a Sv. Barbora). Koridor redukované šíře 100 m s rozšířením na 200 m v úseku u nových železničních přejezdů. D9/4, obchvat Děbolín, návrh nové komunikace, severní obchvat mezi zastavěným územím sídla a tělesem železniční trati Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec, poté navazuje homogenizace stávající silnice mezi východním okrajem Děbolína a západním okrajem Jindřichova Hradce, koridor proměnné šíře 100 – 200 m. D9/5, severovýchodní obchvat Jarošova nad Nežárkou, návrh nové komunikace, nová křižovatka se silnicemi I/34 a II/132, obchvat Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od zastavěného území, nové mimoúrovňové křízení se železnicí České Budějovice – Brno, šíře koridoru 200 m. D9/6, jižní obchvat Nové Olešné, návrh nové komunikace, obchvat jižně od zastavěného území, šíře kordioru 200 m.

- 77 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. D9/7, úsek Strmilov – Jilem, homogenizace stávající silnice, koridor redukované šíře 100m. D9/8, jižní obchvat obcí Jilem a Studená, návrh nové komunikace, obchvat jižně od zastavěného území obou obcí, šíře kordioru 200 m. Dotčená katastrální území: Doňov, Újezdec u Kardašovy Řečice, Záhoří, Pleše, Kardašova Řečice, Plasná, Mnich u Kardašovy Řečice, Velký Ratmírov, Děbolín, Radouňka, Jarošov nad Nežárkou, Bednárec, Nová Olešná, Strmilov, Jilem D12 Silnice I/34 – záměr obchvatů a homogenizací je nespojitě vymezen od Českých Budějovic před Třeboň, Jindřichův Hradec až po hranice s krajem Vysočina a je dělen do 5 samostatných úseků. Na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou vymezeny následující úseky: D12/3, úsek Třeboň (východní okraj, Na Kopečku) – Nová Hlína, homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. D12/4, úsek Stráž nad Nežárkou (východní okraj) – Jindřichův Hradec, koridor pro novou silnici a homogenizace průtahu v obci Lásenice, jižní obchvat Dolní Lhoty, navazuje průtah obcí Lásenice, dále nová silnice vč. východního obchvatu sídla Horní Źďár až na jižní okraj Jindřichova Hradce, šíře koridoru 200 m, na průtahu Lásenice zúženo na 50 m. D12/5, východní obchvat Jindřichova Hradce, koridor pro novou silnici I. třídy, šířka koridoru 200 m. Dotčená katastrální území: Jivno, Lišov, Štěpánovice u Českých Budějovic, Břilice, Třeboň, Holičky u Staré Hlíny, Stráž nad Nežárkou, Příbraz, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Lásenice, Horní Lhota u Lásenice, Dolní Žďár u Lásenice, Malíkov nad Nežárkou, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Dolní Pěna, Jindřichův Hradec, Otín u Jindřichova Hradce, Dolní Skrýchov. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje tyto koridory pro záměry rozvoje veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu na silnicích II. třídy: D27, Silnice II/128 – Číměř, krátká přeložka severně od zastavěného území obce, šíře koridoru 100 m. Dotčená katastrální území: Číměř. D38, ilnice II/151 – záměr homogenizace a přeložek na silnici II/151 v úseku Kunžak – Dačice vymezený spojitým koridorem tvořeným 3 na sebe navazujícími úseky. Na sledovaném území jsou vymezeny následující záměry: 38/1, malý obchvat ve východní části Kunžaku, severně od stávající silnice, šíře koridoru 100m. 38/2, úsek Kunžak – Dačice (východ), homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. Dotčená katastrální území: Kunžak, Mosty, Valtínov. Veřejně prospěšné stavby v koridorech veřejné dopravní infrastruktury Návrh ZÚR vymezuje na území kraje jako koridory veřejně prospěšných staveb, kdy šíře koridorů veřejně prospěšných staveb je shodná se šíří koridorů pro veřejnou dopravní infrastrukturu, všechny výše uvedené koridory pro veřejnou dopravní infrastrukturu. Vymezení územních rezerv V návrhu ZÚR JČK jsou vymezeny následující rezervy pro koridory nadmístního významu pro dopravní stavby.

- 78 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. D/A, Severní obchvat Jindřichova Hradce, koridor územní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23, vymezen v šíři 200 m. Dotčená katastrální území: Radouňka, Dolní Skrýchov, Horní Skrýchov, Rodvínov, Jindřichův Hradec. D/B, Severozápadní obchvat Lásenice, koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200 m. Dotčená katastrální území: Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Lásenice, Horní Lhota u Lásenice. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Jindřichův Hradec dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Data, uvedená v následující tabulce 4.2.1 byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, což znamená, že skutečné hodnoty jsou již dnes dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Tabulka č. 4.2.1: Intenzity dopravy na vybraných úsecích (2005) Silnice I/23

I/34

Sčítací úsek 2-1189 2-1170 2-2710 2-1130 2-1118 2-0480

Trasa Doňov – Kardašova Řečice Kardašova Řečice – Jindřichův Hradec Nová Olešná Jarošov n/N – Jindřichův Hradec Žďár – Jarošov n/N Jindřichův Hradec - Lásenice

Rok 2000 3 498 4 034 1 532 5 409 4 341 7 340

Rok 2005 4 283 4 892 3 008 11 010 5 733 8 350

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Vývoj růstu intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 na území města Jindřichův Hradec ilustruje obrázek B1 v příloze. Přehled o vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Jindřichův Hradec za rok 2005 podává obrázek B2 v příloze. Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dostupnost ORP Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Jindřichova Hradce ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů byla provedena podle účelu – možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady.

- 79 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.2: Hodnocení dostupnosti ORP Jindřichův Hradec Obec

Celkem 1 1 5 0 2 3 1 0 0 2 2 0 1

Koeficient -1 -1 2 -2 0 1 -1 -2 -2 0 0 -2 -1

Horní Pěna

3

1

Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná

0 1 3 6 0 0 1 5 0 4 6 3 3 0

-2 -1 1 2 -2 -2 -1 2 -2 2 2 1 1 -2

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Hadravova Rosička Hatín

Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 být uvedeno, tak musí být kratší než uvedenou hodinou. Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje

Obec Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nadNežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár Součet

Celkem 4 1 0 1 2 1 0 1 3 1 7 1 1

Koeficient 2 -1 -2 -1 0 -1 -2 -1 1 -1 2 -1 -1

1

-1

5 1 4 1 1 1 0 0 1 1 2 0 1 96

2 -1 2 -1 -1 -1 -2 -2 -1 -1 0 -2 -1

hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojeni mohlo 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před

Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Jindřichova Hradce lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Blažejov, Jarošov nad Nežárkou, Kardašova Řečice, Lásenice, Nová Včelnice, Rodvínov, Stráž nad Nežárkou a Střížovice. Naopak u obcí Bořetín, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Hadravova Rosička, Horní Radou, Jilem, Kačlehy, Kostelní Radouň, Nová Olešná, Pístina, Polště, Vícemil, Višňová a Zahrádky nebyl nalezen žádný vhodný spoj. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech a četnost spojení pro dané intervaly uvádí tabulky B7 a B8 v příloze.

- 80 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Železniční doprava Železniční síť na území SO ORP Jindřichův je tvořena následujícími železničními tratěmi: ► celostátní trať č. 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Jihlava ► regionální trať - úzkokolejka č. 228 v úseku Jindřichův Hradec – Obrataň ► regionální trať - úzkokolejka č. 229 v úseku Jindřichův Hradec - Nová Bystřice Na území SO ORP Jindřichův Hradec je hlavní železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí Jihlava, která tvoří spojnici mezi celostátními železničními tratěmi č. 220 a č. 240 a rychlíky zajišťují přímé spojení z Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice jak do Jihlavy, tak do krajského města České Budějovice i dále do Plzně. Obslužnost území zajišťují osobní vlaky. Územím dále prochází úzkorozchodné železniční tratě Obrataň – Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec – Nová Bystřice (č. 228 a 229), jež provozují Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. a jsou je považovány za celostátní raritu. Mají využití zejména pro turistiku v atraktivní oblasti České Kanady, ale slouží i běžné osobní a nákladní dopravě. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 4.2.2: Železniční síť na území SO ORP Jindřichův Hradec

Zdroj: SŽDC, ČD, a.s., vlastní úprava

Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující především jejich počet.

- 81 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo 225 228 229

Stanice/ zastávky Popelín, Bednáreček, Bednárec, Jarošov nad Nežárkou, Rodvínov, Jindřichův Hradec, Děbolín, Mnich, Kardašova Řečice, Doňov Jindřichův Hradec, Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Lovětín obec, Nekrasín, Nová Včelnice, Žďár u Kamenice nad Lipou Jindřichův Hradec, Jindřiš, Jindřiš zast., Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak – Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky, Albeř, Nová Bystřice

Zdroj: SŽDC, státní organizace, ČD, a.s.

Z hlediska dostupnosti ORP Jindřichův Hradec plní obslužnou funkci území všechny železniční tratě, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v předcházející tabulce. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B9 v příloze. Z celkového počtu 55 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Jindřichův Hradec pouze pro 13 obcí a jejich částí. Rozvoj železniční sítě V návrhu ŽÚR JČK byly vymezeny následující územní rezervy. D/K Železnice Veselí nad Lužnicí – hranice kraje Vysočina, územní rezerva vymezená pro zlepšení parametrů železniční trati č. 225 spojující Veselí nad Lužnicí – Jindřichov Hradec a dále na Jihlavu a Brno, rezerva je vymezena dvěma úseky, Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec a Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina po celé délce trati na území kraje s výjimkou nádraží v Jindřichově Hradci. Koridor územní rezervy vymezen v šíři 200 m. Dotčená katastrální území: Veselí nad Lužnicí, Řípec, Zlukov, Doňov, Újezdec u Kardašovy Řečice, Záhoří, Pleše, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Plasná, Velký Ratmírov, Děbolín, Radouňka, Jindřichův Hradec, Dolní Skrýchov, Horní Skrýchov, Rodvínov, Jarošov nad Nežárkou, Bednárec, Bednáreček, Popelín. D/M Úzkorozchodná železnice – územní rezerva navržená pro případné prodloužení „úzkokolejky“ na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice – státní hranice. Koridor územní rezervy je vymezen v šíři 200 m. Dotčená katastrální území: Nová Bystřice, Artolec. Letecká doprava Na řešeném území se nachází pouze letiště v Jindřichově Hradci. Stávající veřejné vnitrostátní letiště je dle ÚP VÚC i výhledově ponecháno ve funkci regionálního letiště s předpokládaným statutem mezinárodního veřejného letiště. Letiště lze využívat pro sportovní letectví (motorové a bezmotorové), případně vyhlídkové lety. Vodní doprava Na řešeném území není vymezena žádná vodní cesta. Hraniční přechody Na území ORP je jeden hraniční přechod pro silniční dopravu (Nová Bystřice), další jsou hraniční přechody pro nemotorizovanou dopravu na území obcí Košťálkov, Romava, Artoleč, Smrčná.

- 82 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Cyklostezky Značené trasy pro rekreační cykloturistiku jsou vedeny po silnicích II. a III. třídy a po zpevněných i nezpevněných místních a účelových komunikacích. Jsou napojeny na systém cyklotras mimo řešené území a provázány rovněž s cykloturistickými trasami v blízkém Rakousku. Obrázek č. 4.2.3: Cykloturistické trasy na území SO ORP Jindřichův Hradec

Značené trasy pro cykloturistiku jsou voleny tak, aby zpřístupňovaly turisticky, historicky a přírodně zajímavá místa oblasti a umožňovaly v přiměřených vzdálenostech odpočinek a občerstvení.

- 83 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na sledovaném území se nachází celkem 369,33 km cyklotras. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B10. Za základní nedostatky se u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují koridory pro vybudování samostatných cyklostezek a oddělení cyklistické dopravy mimo frekventované silnice. Na řešeném území byl vymezen koridor D75/9, úsek Studnice – Jindřichův Hradec. Šířka koridoru není stanovena, koridor plní pouze roli spojnice vyjmenovaných cílových bodů, vlastní umístění cyklostezky je ponecháno na navazujících ÚPD dotčených obcí. Indikátory

Obec



Dostupnost ORP Jindřichův Hradec

Další jevy a komentáře Další železniční zastávky v obcích

Žel.

Sil. I.tř. I.tř.

Bednárec

1

2

-1

Z

A,B

Bednáreček

0

1

-1

Z

B

Z

A

Malý 2 Ratmírov -2

Blažejov

2

2

Bořetín

-2

-2

Březina

0

0

0

B

Číměř

0

0

1

B

Člunek

-1

0

-1

B

Deštná

-2

0

-2

B

Dívčí Kopy

-2

-2

-2

Dolní Pěna

1

1

0

Dolní Žďár

1

1

0

Doňov

0

2

-2

Drunče

-1

0

-1

B

0

1

-1

A

-2

-2

-1

1

1

1

-2

-2

-2

Horní Skrýchov

1

2

-1

Hospříz

0

0

1


2

2

2

-1

1

-2

Jindřichův Hradec

2

2

Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice

-2 -2 2

-2 -2 2

Děbolín, - Dolní Radouň -2 -1 2 Mnich

Kostelní Radouň

-2

-2

-2

2

1

Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň

Jilem

Kunžak

- 84 -

A,B A Z

A

A,B Z

A B

Lovětín, Nekrasín,

2 Kaproun

Z

A,B A

Z

A,B

Z

B A,B

Z

B


Obec



Dostupnost ORP Jindřichův Hradec

Další jevy a komentáře Další železniční zastávky v obcích

Žel.

Sil. I.tř. I.tř.

Lásenice

2

1

2

A,B

Lodhéřov

0

0

1

B

Albeř, 1 Hůrky, Senotín -2

Nová Bystřice

1

1

Nová Olešná

-1

1

Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše

2 -2 -1 -2 0

2 -2 1 -2 1

2 -1 -2 -1 0

Pluhův Žďár

-2

-2

-1

Polště

-2

-2

-2

0

1

-1

Popelín

Z

B A

Z

A A A A

Z

B

Příbraz

0

0

1

Ratiboř

-2

-2

-1

2

2

Roseč

-2

-2


-1

0

-1

B

-1

0

-1

B

1

1

2

A,B

0

1

-1

A,B

Rodvínov

Strmilov Střížovice

2 Jindřiš -1

B Z

2

1

2

Světce

-1

0

-1

B

Újezdec

0

1

-1

A

Velký Ratmírov

-2

-2

-1

A

Vícemil

-2

-2

-2

Višňová

-2

-2

-2

Vlčetínec

0

1

-1

-2

-2

-1

Vydří Záhoří Zahrádky

0

1

0

-2

-2

-2

Žďár 1 2 -1 SO ORP Jindřichův -1 -1 -1 Hradec Vysvětlivky Z – železniční zastávka/stanice A – napojení obce na silnici I. třídy B – napojení obce na silnici II. třídy

Z

A

B

A A Z

A

Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Jindřichův Hradec zvoleno, zda je obslužnost jednotlivých obcí založena na silnicích I., II. a/nebo III.třídy, případně na železnici.

- 85 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hodnocení dopravní obslužnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Jindřichův Hradec veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je založeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do města Jindřichův Hradec pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na železniční síť.

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Zařazení silničních koridorů silnic I. třídy jako záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu v ZUR JČK – řešení dopravních závad vč. obchvatů na silnicích Vymezení koridorů silnic II. třídy, řešení hlavních dopravních závad. Koridor územní rezervy je vymezen pro prodloužení úzkorozchodné trati na území Rakouska.

SLABÉ STRÁNKY Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (směrové a šířkové uspořádání, špatný povrch vozovek, absence obchvatů). Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. Kapacitní omezení páteřních komunikací vzhledem k rostoucí intenzitě dopravy. Omezené možnosti využití železniční dopravy pro většinu obcí (cca 75 %) na sledovaném území. Vzhledem k velikosti území SO ORP zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností pro řadu obcí zejména v odlehlých částech.

.

PŘÍLEŽITOSTI Optimalizace železniční trati č. 225 - přínos pro rozvoj cestovního ruchu (rychlost a kvalita přepravy), dobrá dostupnost území ze sousedních krajů. Homogenizace silnic I. a II. třídy – předpoklad pro rozvoj domácího i přeshraničního cestovního ruchu. Relativně dlouhá hranice s Rakouskem – rozvoj přeshraničního cestovního ruchu. Realizace plánovaných oprav a údržby silnic III. tříd – zlepšení kvality dopravní obslužnosti území.

HROZBY Odkládání realizace záměrů v rozvoji (homogenizaci) pozemních komunikací z důvodu nedostatku finančních prostředků. Absence obchvatů, závady na průtahu obcemi – zhoršování kvality ovzduší v obcích - negativní dopady na zdraví obyvatel. Další nárůst intenzity automobilové nákladní přepravy. Omezená dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou – nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚPD obcí se jedná především o návrhy na odstranění existujících dopravních závad, promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jež zahrnují především následující: ► upřesnění záměrů na výstavbu nových částí komunikací a homogenizace páteřních silničních tahů v rámci ÚPD dotčených obcí, ► upřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí záměrů na výstavbu obchvatů, mimoúrovňových křížení silničních tahů se železnicí na páteřních komunikacích, ► promítnutí záměrů homogenizace a přeložek na silnicích II. třídy, ► odstranění místních závad v obcích, řešení chybějících komunikací pro pěší. Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá: ► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva,

- 86 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území. Souhrn tématu Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě SO ORP Jindřichův Hradec jsou silnice I. třídy a II. třídy, doplněné silnicemi III. třídy. Délka silniční sítě na území je cca 588,6 km, z toho délka silnic I. tříd činí 75,3 km, délka silnic II. tříd činí celkem 134,7 km a 378,6 km je délka silnic III. tříd. To znamená, že podíl silnic I. tříd činí pouze cca 13 %. Jejich technický stav neodpovídá již současné hustotě silničního provozu a jejich homogenizace včetně výstavby nových úseků a obchvatů byla zařazena ve formě záměrů D9 a D12 v návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jež by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací silnic I. a II. tříd v souladu s jejich vymezením v rámci ZÚR JČK. Na daném území probíhají tři železniční tratě, jež však mají omezený význam pro dopravní obslužnost převážné většiny obcí a dostupnost ORP Jindřichův Hradec. Z celkového počtu 55 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP pro 13 obcí a jejich částí (Bednáreček, Bednárec, Jarošov nad Nežárkou, Popelín, Rodvínov, Kardašova Řečice, Doňov, Horní Skrýchov, Žďár, Blažejov, Střížovice, Kunžak a Nová Bystřice). Význam pro dostupnost krajského města a rozvoj cestovního ruchu včetně zahraničních turistů má železniční trať č. 225, jež propojuje významné celostátní železniční tratě (220 a 240). Území ORP Jindřichův Hradec tak má velmi dobré spojení na krajská města České Budějovice a Plzeň, dobře dostupné je rovněž Brno. Délka železniční trati je cca 92,8 km což znamená průměrnou hustotu železniční sítě na území JČK, jež je však hluboko pod celorepublikovým průměrem. Poměrně hustě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických tras. Cyklostezky jsou vymezeny na území převážné většiny obcí. Na sledovaném území se nachází celkem 369,33 km cyklotras, což v kombinaci s existencí jednoho silničního a čtyř hraničních přechodů pro nemotorizovanou dopravu vytváří potenciál pro rozvoj přeshraniční cykloturistiky.

- 87 -


4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj K 1. 1. 2010 žilo v Jihočeském kraji 639 653 obyvatel. Od roku 2000 se počet obyvatel zvýšil o 1,8 %. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výrazným pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenal za posledních deset let SO ORP Vodňany (8,6 %) a Trhové Sviny (7 %). K relativně většímu poklesu došlo v SO ORP Dačice (-3,1 %) a Milevsko (-1,7 %). Při bližším pohledu na poslední dva roky (2008 a 2009) se tempo růstu počtu obyvatel kraje zrychlilo. Populačně ziskové jsou i nadále SO ORP Trhové Sviny (1,4 %), Vodňany (1 %) a České Budějovice (1,4 %). Populačně nejziskovějším správním obvodem v posledních dvou letech je SO ORP Blatná (1,6 %), který spolu s SO ORP Jindřichův Hradec (1,4 %) zaznamenal zrychlení tempa růstu počtu obyvatel. I v posledních dvou letech jsou populačně nejztrátovější SO ORP Dačice (-0,7 %), Strakonice (-0,3 %) a Milevsko (-0,2 %), i v tomto případě je patrné zpomalení tempa poklesu počtu obyvatel. Nejlidnatějšími SO ORP jsou k 1. 1. 2010 České Budějovice s 154 323 obyvateli následované Táborem s 80 782 obyvateli. Nejméně lidnatými SO ORP k 1. 1. 2010 pak jsou Vodňany s 11 722 obyvateli. Druhým nejméně lidnatým SO ORP v kraji k danému datu je s 13 987 obyvateli SO ORP Blatná. Sledovaný SO ORP Jindřichův Hradec má v současné době kolem 48 tisíc obyvatel. Za poslední desetiletí došlo k 1 % růstu počtu obyvatel, což je průměrný krajský růst obyvatel. Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2000 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rok 2000 13845 147841 40613 20511 47548 18691 19158 51021 33515 21943 45374 81175 17046 25576 13680 17781 10794 628112

2010 13987 154323 41894 19870 48017 19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722 639653

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

- 88 -

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) 142 1,0 6482 4,4 1281 3,2 -641 -3,1 469 1,0 1050 5,6 -328 -1,7 739 1,4 315 0,9 290 1,3 -177 -0,4 -393 -0,5 1198 7,0 -198 -0,8 434 3,2 -60 -0,3 928 8,6 11541 1,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje SO ORP Jindřichův Hradec poskytují následující grafy. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Obrázek č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Jindřichův Hradec mezi lety 1971 2010

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Vývoj počtu obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec je od 70. let do 80. let prudce rostoucí, tento fakt je způsoben pronatalitní politikou státu. Poté následuje mírnější růst či stagnace např. na konci 80. let a v období let 2002 - 2008. Poté následuje příliv migrantů do SO ORP, což odráží celkový populační přírůstek obyvatel. Obrázek č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Jindřichův Hradec

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

- 89 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Jindřichův Hradec je tvořen 58 obcemi s celkovým počtem 48 017 obyvatel. Mezi nejlidnatější obce patří Jindřichův Hradec (22 460 obyvatel), Nová Bystřice (3 399 obyvatel), Nová Včelnice (2 376 obyvatel) a Kardašova Řečice (2 277 obyvatel). Naopak mezi nejméně zalidněné oblasti patří obce Drunče (48 obyvatel), Hadravova Rosička (51 obyvatel), Vlčetínec (54 obyvatel), Rosička (61 obyvatel) a Kamenný Malíkov (62 obyvatel). K výraznějšímu relativnímu růstu obyvatel došlo v obcích Dolní Pěna (40,2 %) a Horní Pěna (18,7 %). Tento příliv je způsoben především migrací obyvatel do těchto obcí. Naopak výraznější relativní pokles obyvatel nastal v obcích Pístina (10,9 %) a Doňov (10,1 %), kde dochází k vymírání obyvatel. Počet obyvatel stagnuje v obcích Hadravova Rosička, Kamenný Malíkov, Pleše, Kardašova Řečice. Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Jindřichův Hradec mezi lety 2008-2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň

Rok 2008

2010

100 204 333 103 126 702 475 705 62 169 146 89 52 51 204 504 253 123 393 1086 106 22300 72 62 2274 291 1518 534 611 3317 113 2387 183

101 199 371 95 119 710 488 748 65 237 139 80 48 51 209 598 243 124 404 1106 110 22460 80 62 2277 290 1524 566 623 3399 109 2376 187

- 90 -

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 1 1 -5 -2,5 38 11,4 -8 -7,8 -7 -5,6 8 1,1 13 2,7 43 6,1 3 4,8 68 40,2 -7 -4,8 -9 -10,1 -4 -7,7 0 0 5 2,5 94 18,7 -10 -4 1 0,8 11 2,8 20 1,8 4 3,8 160 0,7 8 11,1 0 0 3 0,1 -1 -0,3 6 0,4 32 6 12 2 82 2,5 -4 -3,5 -11 -0,5 4 2,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Rok 2008

2010

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) -22 -10,9 5 1,1 0 0 24 4,1 1 1 20 4,1 6 2,4 7 4 38 8,8 -5 -2,3 -2 -3,2

201 446 184 587 104 483 245 175 434 215 63

179 451 184 611 105 503 251 182 472 210 61

529

505

-24

-4,5

840 1413 592 149 68 207 81 75 51 126 121 239 83 47359

858 1445 576 153 70 217 84 77 54 129 122 231 89 48017

18 32 -16 4 2 10 3 2 3 3 1 -8 6 658

2,1 2,3 -2,7 2,7 2,9 4,8 3,7 2,7 5,9 2,4 0,8 -3,3 7,2 1,4


Za poslední desetileté období se v SO ORP Jindřichův Hradec narodilo 4 751 obyvatel a zemřelo 4 806 obyvatel, došlo tedy k poklesu obyvatel o 55 osob v rámci přirozeného přírůstku. Do SO ORP se ve sledovaném období se přistěhovalo 12 295 osob a vystěhovalo se z něho 11 494 obyvatel, nastalo kladné migrační saldo (801 obyvatel přibylo). Výraznější přirozený přírůstek obyvatel nastal v obcích Jindřichův Hradec (o 90) a Nová Bystřice (o 34), naopak výraznější přirozený úbytek populace nastal v obcích Strmilov (o 42), Horní Radouň (o 32) a Kardašova Řečice (o 31). Výraznější růst migračního salda nastal v obcích Kardašova Řečice (o 289), Dolní Pěna (o 129) a Horní Pěna (o 102), naopak k odlivu obyvatel způsobeným jejich migrací došlo v obci Jindřichův Hradec (o 437), Nová Včelnice (o 133 osob) a Střížovice (o 99).

- 91 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.3: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Jindřichův Hradec za období 2000 – 2009 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště

10 22 31 13 5 83 46 71 5 15 14 7 1

22 22 31 12 27 76 40 78 8 11 13 11 14

-12 0 0 1 -22 7 6 -7 -3 4 1 -4 -13

29 71 193 31 18 257 149 229 21 173 81 30 8

23 57 113 27 43 201 115 141 11 44 48 39 7

Migrační saldo 6 14 80 4 -25 56 34 88 10 129 33 -9 1

4

10

-6

6

11

-5

14 57 15

26 37 47

-12 20 -32

67 264 85

56 162 73

11 102 12

11

8

3

61

24

37

38

33

5

115

87

28

111

92

19

310

271

39

7

10

-3

34

40

-6

2312

2222

90

4504

4941

-437

5

6

-1

34

12

22

3

9

-6

13

14

-1

217

248

-31

765

476

289

26

38

-12

117

58

59

142 50 53 370 12

151 43 72 336 18

-9 7 -19 34 -6

415 281 219 672 50

346 214 171 718 43

69 67 48 -46 7

230

217

13

484

617

-133

20

22

-2

64

45

19

11 34 19 55 12

27 37 26 60 17

-16 -3 -7 -5 -5

135 131 83 186 28

110 92 63 216 15

25 39 20 -30 13

Narození

Přirozený přírůstek

Zemřelí

- 92 -

Přistěhovalí

Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

51 18 12 50 31 3

51 26 13 30 25 6

0 -8 -1 20 6 -3

180 98 61 164 56 23

120 50 47 88 45 23

Migrační saldo 60 48 14 76 11 0

51

47

4

116

183

-67

88

95

-7

307

226

81

119 60 10 8

161 38 16 8

-42 22 -6 0

408 118 43 25

434 217 24 20

-26 -99 19 5

23

25

-2

62

55

7

9 9 1 10 14 27 6

7 11 6 12 14 25 13

2 -2 -5 -2 0 2 -7

20 21 14 55 26 46 39

29 20 14 25 41 76 13

-9 1 0 30 -15 -30 26

4751

4806

-55

12295

11494

801

Narození

Zemřelí


Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 20002010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

Na základě Hamplovy metodiky podle komplexní funkční velikosti sídel byly vybrány obce, které bezprostředně hraničí s městem Jindřichův Hradec. Na základě údajů z Českého statistického úřadu byla porovnána změna počtu obyvatel od roku 2008 do roku 2010 (vždy k 1.1.) a následně byla tato změna srovnána s městem Jindřichův Hradec. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že dochází k nárůstu počtu obyvatel jak v Jindřichově Hradci, tak i v okolních obcích, v nichž je nárůst dvojnásobný. Údaje z evidence obyvatel během roku 2010 potvrzují pokles i v J. Hradci. Po zhodnocení migračního salda je jasné, že město Jindřichův Hradec dosahuje negativních hodnot, zatímco obce v suburbiu vykazují, až na dvě obce, pozitivní čísla, z čehož můžeme konstatovat probíhající suburbanizaci. Ke stejnému závěru vede jak porovnání delší časové řady, tak každodenní zkušenost pořizovatele a stavebního úřadu. Přesné potvrzení bychom získali zpracováním údajů týkajících se místa, na které lidé z Jindřichova Hradce odcházejí, obtížnější by pak bylo zjistit, kolik přistěhovalců do okolních obcí směřovalo původně do Jindřichova Hradce. Tyto informace mohou sloužit i jako podklady při tvorbě strategie města. Z vizí a cílů stanovených v strategických dokumentech pak vyplynou další úkoly týkající se územního plánování.

- 93 -


Tabulka č. 4.3.4: Změna počtu obyvatel v letech 2008 - 2010 a migrační saldo za období 2008 – 2009 ve vybraných obcích ORP Jindřichův Hradec Počet obyvatel Počet obyvatel Rozdíl Migrační Obec v roce 2008 v roce 2010 2008 - 2010 saldo Blažejov 333 371 38 34 Dolní Pěna 169 237 68 68 Dolní Žďár 146 139 -7 -6 Hatín 204 209 5 6 Horní Pěna 504 598 94 85 Horní Skrýchov 123 124 1 0 Hospříz 404 11 9 393 Jarošov nad 1086 1106 20 20 Nežárkou Kardašova Řečice 2274 2277 3 1 Kostelní Radouň 291 290 -1 2 Lodhéřov 611 623 12 16 Polště 104 105 1 0 Ratiboř 182 7 7 175 Rodvínov 434 472 38 30 Roseč 210 -5 -10 215 Velký Ratmírov 207 217 10 13 Vydří 126 129 3 5 Celkem 7395 7693 + 298 Jindřichův Hradec 22300 22460 + 160 -437 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje, k 1. lednu danému roku

Věková struktura Věková struktura obyvatelstva představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících možné budoucí sociální hrozby a problémy. Věk je rozdělen do 3 kategorií, a to: do 14 let (předproduktivní obyvatelstvo), 15 - 64 let (produktivní obyvatelstvo), nad 65 let (poproduktivní obyvatelstvo). Věkové skupiny jsou vyjádřené v procentech. V Jihočeském kraji žije 14,4 % osob ve věku do 14 let (v roce 2000 17 %), 70,5 % osob tvoří věkovou kategorii 15 až 64 let (v roce 2000 69,5 %) a 15,2 % osob je ve věku nad 65 let (v roce 2000 13,5 %). Věkové složení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí populace, což velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Jako hlavní indikátor pro jednotlivé SO ORP byl zvolen index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje podíl poproduktivní složky obyvatelstva, tj. ve věku 65 a více let, na složce předproduktivní, tj. obyvatelstvo ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Zatímco v roce 2000 průměrně za Jihočeský kraj dosahoval index stáří hodnoty 79,4, v roce 2010 dosahuje již hodnoty 105,5. Což znamená, že v Jihočeském kraji převýšil počet osob v poproduktivním věku počet osob ve věku předproduktivním. Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. V populaci Jihočeského kraje početně i podílově pokleslo zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let, což silně poznamená demografický vývoj v příštích letech. Nejstarší obyvatelstvo v Jihočeském kraji k 1. 1. 2010 má SO ORP Milevsko, kde je zároveň nejvíce osob starších 65 let a nejméně osob mladších 15 let. Druhým SO ORP s nejstarším obyvatelstvem a zároveň s druhým nejnižším počtem dětí je pak ve SO ORP Blatná. Naopak nejmladší

- 94 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obyvatelstvo mají SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Týn nad Vltavou, kde zároveň žije nejvíce dětí ve věku do 15 let. Vývoj věkové struktury SO ORP Jindřichův Hradec je podobný jak za celý kraj. Tabulka č. 4.3.5: Věková struktura SO ORP Jihočeského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Věková skupina v 2000 Věková skupina v 2010 (%) (%) <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 16,0 68,4 15,6 13,5 69,8 16,7

Index stáří v 2000

Index stáří v 2010

97,2

123,5

16,5

70,3

13,1

14,0

70,9

15,0

79,6

107,1

18,4 17,8

70,8 68,8

10,8 13,5

15,7 14,5

71,5 70,6

12,8 14,9

59,0 75,9

81,5 102,6

17,3

69,2

13,6

14,6

70,8

14,6

78,5

100,3

19,0 16,4 16,4 18,2 16,3 16,7 16,4 17,2 17,0

71,6 68,9 68,4 70,4 68,6 69,6 68,9 69,3 68,4

9,4 14,7 15,1 11,3 15,1 13,6 14,7 13,5 14,6

15,8 12,9 14,3 15,2 14,1 13,9 14,0 15,0 13,7

72,5 68,9 69,2 71,5 69,2 70,3 69,7 71,0 70,1

11,7 18,2 16,4 13,3 16,7 15,8 16,4 14,1 16,2

49,4 89,7 92,1 62,2 93,0 81,6 89,4 78,2 85,4

74,0 140,4 114,8 87,2 117,8 114,2 117,1 94,2 118,1

20,1

66,3

13,6

15,8

70,7

13,6

67,6

85,9

17,2 16,6 17,0

69,4 68,5 69,5

13,4 14,9 13,5

14,6 15,3 14,4

70,4 69,9 70,5

15,0 14,8 15,2

78,1 90,2 79,4

102,4 96,8 105,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+) / (obyvatelé 0-14)*100

V SO ORP Jindřichův Hradec žije 14,6 % osob ve věku do 14 let (v roce 2000 17,3 %), 70,8 % osob tvoří věkovou kategorii 15 až 64 let (v roce 2000 69,2%) a 14,6 % osob je ve věku nad 65 let (v roce 2000 13,6 %). V roce 2000 nejvíce osob ve věku do 14 let žilo v obcích Vlčetín (25 %), Člunek (20,9 %) a Deštná (20,4 %). V současné době je nejvíce dětí v obcích Dolní Pěna (24,5 %), Bořetín (24,2 %), Horní Skrýchov (20,2 %). V současné době nejvíce lidí v produktivním věku se vyskytuje v obcích Pístina (84,9 %), Hospříz (75,2 %) a v dalších 24 obcích, které dosahují nad 70 % osob v produktivním věku, což odpovídá průměrné hodnotě SO ORP. V roce 2010 je největší index stáří v obcích Březina (1850) a Drunče (1600), naopak nejnižší hodnota je v obcích Dolní Pěna (36,2) a Horní Skrýchov (36). Index stáří nejvíce vzrostl v obcích Březiny (o 1543,3), Drunče (o 1250) a Kamenný Malíkov (o 320), naopak nejvíce klesl v obcích Rosička (o 444,4) a Bednárec (o 298,1).

- 95 -


Tabulka č. 4.3.6: Věková struktura obcí SO ORP Jindřichův Hradec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko

6,8 14,0 13,4 17,8 9,2 16,2 20,9 20,4 7,0 9,3 17,1 12,8 10,3

61,2 57,5 75,3 54,8 62,6 70,2 66,0 63,8 72,1 67,4 59,3 60,3 53,4

32,0 28,5 11,4 27,4 28,2 13,6 13,1 15,9 20,9 23,3 23,6 26,9 36,2

14,9 16,6 17,8 24,2 1,7 15,2 16,0 16,6 13,8 24,5 19,4 12,5 2,1

59,4 68,3 69,5 60,0 67,2 74,6 71,7 69,0 73,8 66,7 68,3 70,0 64,6

25,7 15,1 12,7 15,8 31,1 10,1 12,3 14,4 12,3 8,9 12,2 17,5 33,3

Index stáří v 2000 471,4 203,6 85,0 153,8 306,7 83,7 62,4 77,9 300,0 250,0 138,1 210,0 350,0

9,3

51,9

38,9

11,8

56,9

31,4

420,0

266,7

15,0 16,8

69,1 72,6

15,9 10,5

11,5 16,2

72,7 72,9

15,8 10,9

106,5 62,5

137,5 67,0

19,0

56,5

24,5

14,8

66,7

18,5

129,4

125,0

16,9

64,9

18,2

20,2

72,6

7,3

107,7

36,0

18,1

72,1

9,9

16,1

75,2

8,7

54,5

53,8

17,3

70,0

12,6

15,7

71,3

12,9

72,9

82,2

17,7

61,3

21,0

10,0

70,0

20,0

118,2

200,0

18,0

70,3

11,8

14,4

71,1

14,5

65,4

100,3

6,6

67,2

26,2

12,5

66,3

21,3

400,0

170,0

0,0

69,7

30,3

8,1

66,1

25,8

0,0

320,0

17,2

66,3

16,5

15,2

69,7

15,1

95,8

98,8

14,6

66,7

18,7

14,1

70,7

15,2

127,8

107,3

19,1 16,1 18,2

65,7 73,6 67,2

15,2 10,3 14,6

15,4 17,0 15,1

68,7 71,2 73,2

15,9 11,8 11,7

79,2 63,6 80,2

103,8 69,8 77,7

17,9

70,1

11,9

14,7

72,0

13,4

66,5

91,0

5,7

72,4

21,9

13,8

65,1

21,1

383,3

153,3

17,1

69,7

13,2

13,5

69,2

17,3

77,5

128,0

8,1

66,9

25,0

15,0

70,1

15,0

307,1

100,0

4,6 16,8

84,4 67,5

11,0 15,7

5,6 14,6

84,9 69,6

9,5 15,7

237,5 93,1

170,0 107,6

Věková skupina v 2000 (%)


<= 14

<= 14

15 - 64

65+

- 96 -

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 173,3 90,9 71,2 65,2 1850,0 66,7 76,9 87,1 88,9 36,2 63,0 140,0 1600,0

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

9,4 14,1 11,8 14,8 11,3 10,1 14,1 12,1 5,4

69,1 69,7 62,4 64,9 63,2 76,8 74,5 67,9 60,7

21,5 16,2 25,8 20,3 25,5 13,1 11,4 20,0 33,9

13,0 11,6 16,2 15,3 14,3 13,2 16,7 17,1 14,8

66,8 74,0 67,6 68,6 61,4 67,6 71,8 73,3 57,4

20,1 14,4 16,2 16,1 24,3 19,2 11,4 9,5 27,9

Index stáří v 2000 229,4 115,1 218,2 137,5 226,1 129,4 80,8 165,0 633,3

18,9

71,2

9,8

13,3

72,7

14,1

51,9

106,0

15,8

68,9

15,3

14,7

70,4

14,9

96,8

101,6

18,8 18,6 17,3 8,5

64,5 70,6 57,7 66,1

16,6 10,8 25,0 25,4

13,8 13,2 8,5 14,3

70,0 73,4 71,2 68,6

16,1 13,4 20,3 17,1

88,4 57,9 144,4 300,0

116,5 101,3 238,5 120,0

14,9

73,1

12,0

15,7

72,4

12,0

80,6

76,5

17,2 5,6 25,0 13,3 14,3 16,8 14,9

72,0 59,7 52,1 65,5 71,4 69,8 64,2

10,8 34,7 22,9 21,2 14,3 13,4 20,9

16,7 15,6 14,8 13,2 15,6 12,1 14,6

64,3 61,0 63,0 67,4 69,7 69,7 66,3

19,0 23,4 22,2 19,4 14,8 18,2 19,1

62,5 625,0 91,7 160,0 100,0 79,5 140,0

114,3 150,0 150,0 147,1 94,7 150,0 130,8

17,3

69,2

13,6

14,6

70,8

14,6

78,5

100,3



<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 154,2 123,9 100,0 105,2 169,4 145,8 68,4 55,6 188,9

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

Školství Mateřské školy se nachází v 18 obcích, z toho více zařízení se nachází v obcích Jindřichův Hradec (6), Stráž nad Nežárkou. Ve 40 obcích se mateřská škola nenachází. Základní školy jsou lokalizovány ve 13 obcích, ve zbývajících 45 obcích se základní školy nenachází. Bez školského zařízení jsou ve 40 obcích. V SO ORP Jindřichův Hradec jsou střední školy např. střední odborné školy, střední odborné učiliště, gymnázia, obchodní akademie T. G. Masaryka, soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, střední zdravotnická škola. V Jindřichově Hradci se nachází Fakulta managementu VŠE v Praze.

- 97 -


Tabulka č. 4.3.7: Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obec

Mateřská škola (počet dětí)

Základní škola (počet dětí)

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek

Ne Ne Ne Ne Ne Mateřská škola (30) Ne

Deštná

Základní škola a Mateřská škola (60)

Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Horní Pěna


Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz

Ne Ne Mateřská škola (28)



Jilem

Ne Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola (15) Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola (246) 1. mateřská škola (185) 2. mateřská škola (112) 3. mateřská škola (250) Základní škola (550) 4. mateřská škola (162) Základní škola (520) Základní škola (700) Základní škola (575) 5. mateřská škola (90) Základní škola (500) Základní škola (530) Ne Ne Ne Ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola (105) (310) Ne Ne Základní škola Sira Nicholase Mateřská škola (75) Wintona (360) Mateřská škola (30) Ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola (25) (26) Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola (133) (450) Ne Ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská škola

Jindřichův Hradec

Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice

- 98 -

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Základní škola a Mateřská škola (230) Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Základní škola a Mateřská škola (18) Ne Ne Ne Základní škola a Mateřská škola (60) Ne


Mateřská škola (počet dětí) (100)

Základní škola (počet dětí) (540)

Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště

Ne Ne Ne Ne Mateřská škola (25) Ne

Popelín


Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem

Ne Ne Ne Ne Ne

Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří

Mateřská škola (53) Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Základní škola a Mateřská (38) Ne Ne Ne Ne Ne Základní škola a Mateřská (31) Základní škola a Mateřská (40) Základní škola a Mateřská (230) Základní škola (270) Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Zahrádky

Mateřská škola (30)

Ne

Žďár

Ne

Ne

Základní škola a Mateřská škola (25) Základní škola a Mateřská škola (30)

Stráž nad Nežárkou Základní škola a Mateřská škola (40)

škola

škola škola škola

Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, k 17. 9. 2010

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení vyššího typu (nemocnice) se nachází v obci Jindřichův Hradec. V SO ORP Jindřichův Hradec se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz následující tabulka. Ve 44 obcí se nenachází žádné zdravotnické zařízení. Komunitní plánování se zabývá seniory, osobami se zdravotním handicapem, dětmi a mládeží, osobami ohroženými sociálním vyloučením. Síť sociálních služeb je koncentrována především v Jindřichově Hradci, domovy důchodců, pečovatelské služby, charity, různá sdružení na pomoc lidem se zdravotním postižením. Další sociální zařízení jsou v obci Kardašova Řečice.

- 99 -


Tabulka č. 4.3.8: Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v SO ORP Jindřichův Hradec Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek

Deštná

Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec

Lékařské a zdravotnické služby Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Ne Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Ne 1 zdravotnické zařízení 1 detašované pracoviště zdravotnických středisek 1 nemocnice

12 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 6 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

- 100 -

Sociální služby a péče Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Agentura sester Assissi – občanské sdružení Bobelovka – centrum pobytových a ambulantních sociálních služeb Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje Domácí zdravotní péče – Eva Šafránková Domov důchodců Domov pro matky s dětmi Farní charita Jindřichohradecké sdružení sociálních aktivit Kontakt bez bariér – občanské sdružení pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér Meseda, občanské sdružení O. s. LORM – Společnost pro


17 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa

4 detašovaná pracoviště ordinací praktického lékaře

Kačlehy Kamenný Malíkov

Kardašova Řečice

Kostelní Radouň

Kunžak

Lásenice Lodhéřov

Nová Bystřice

Nová Olešná

Nová Včelnice

Okrouhlá Radouň

samostatných

Ne Ne 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa ne 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Ne

- 101 -

hluchoslepé O. s. OKNA Oblastní spolek českého červeného kříže Pečovatelské centrum Pečovatelská služba Společnost pro podporu lidem s mentálním postižením ČR, o. s., okresní organizace Modrý zvonek Svaz tělesně postižených Ústav sociální péče Výchovný ústav pro mládež Klub aktivního stáří Ledax, o. p. s. – pečovatelská služba ROSKA Sdružení META, o. s. Zóna S Centrum sociálních služeb Ne Ne Proutek, o. s. Česká katolická charita Charitní domov Ne

Ne

Ne Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem


Strmilov

Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár

Ne Ne Ne Ne Ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Ne Ne Ne Ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ne

Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Zdroj dat: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k 15. 9. 2010. MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k 15. 9. 2010.

Veřejný a kulturní život obcí Z dotazníkového průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Lidé v SO ORP Jindřichův Hradec jsou aktivní i pasivní, aktivně se účastní společenských akcí a organizují je pouze tehdy, když je to v jejich zájmu. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu žen, důchodců, včelařů, červeného kříže, skautů apod. V Jindřichově Hradci se nachází mnoho kulturních zařízení, např. kulturní dům Střelice, muzeum Jindřichohradecka, galerie Špejchar, galerie Inspirace, v Deštné je např. letecké muzeum, provaznické muzeum atd.

- 102 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Z hlediska vybavení území SO ORP Jindřichův Hradec zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že sportovní zařízení jsou koncentrovány převážně ve větších obcích. V Jindřichově Hradci se nachází sportovní haly, zimní stadiony, fotbalová hřiště, aguapark, tenisových kurtů. Je tu možnost zahrát si bowling, paintball, ricochet (obdoba squash), využít služeb fitness center, skateparku, projížděk na koních na soukromých statcích, golfového hřiště v Nové Bystřici. Milovníci zimních sportů si mohou zajet zalyžovat do Nové Bystřice. Indikátory Podtémata Obec




Další jevy a komentáře

Bednárec

-2

-1

-2

Bednáreček

-2

-1

-2

Blažejov

0

2

-2

Bořetín

-1

0

-2

Březina

0

-2

--2

Číměř

0

2

-2

Člunek

0

2

-2

Deštná

1

2

0

Dívčí Kopy

0

2

-2

Dolní Pěna

0

2

-2

Dolní Žďár

-1

0

-2

Doňov

-2

-2

-2

Drunče

-2

-2

-2

Hadravova Rosička

-2

-1

-2

Hatín

-1

0

-2

Horní Pěna

0

2

-2

Horní Radouň

-1

-2

0

Horní Skrýchov

-1

1

-2

Hospříz

0

2

-2


1

2

0

-1

0

-2

1

0

2

Kačlehy

-1

0

-2

Kamenný Malíkov

-2

-1

-2

Kardašova Řečice

2

1

2

-2

-1

-2

Kunžak

1

0

2

Lásenice

0

2

-2

Lodhéřov

1

2

0

Nová Bystřice

2

2

2

Jilem Jindřichův Hradec

Kostelní Radouň

- 103 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtémata Obec

Nová Olešná Nová Včelnice



-2

-2


Další jevy a komentáře -2

0

-2

2

Okrouhlá Radouň

-1

1

-2

Pístina

-2

-2

-2

Plavsko

-1

1

-2

Pleše

-2

-1

-2

Pluhův Žďár

-1

0

-2

Polště

-1

1

-2

1

1

0

Příbraz

-1

0

-2

Ratiboř

-1

0

-2

0

2

-2

Roseč

-1

0

-2


-2

-2

-2

0

-1

1

2

1

2

2

1

2

Popelín

Rodvínov

Strmilov Střížovice

0

-1

1

Světce

-1

0

-2

Újezdec

-1

0

-2

0

2

-2

Vícemil

-1

1

-2

Višňová

-1

0

-2

Vlčetínec

-1

0

-2

Vydří

-1

0

-2

Velký Ratmírov

Záhoří

-1

1

-2

Zahrádky

-2

-2

-2

Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

-1

0

-2

-1

0

-2

- 104 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obcích Dolní Pěna, Horní Skrýchov, Dívčí Kopy způsobený především migrací obyvatel do SO ORP. Velmi příznivá věková struktura je v obcích Horní Skrýchov, Dolní Pěna, kde je vysoký podíl osob v předproduktivní složce. Zvyšující se počet obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec (díky migračnímu saldu) a patří k více se rozvíjejícím ORP Jihočeského kraje. PŘÍLEŽITOSTI Suburbanizace Jindřichova Hradce do okolních obcí. Postavit zdravotnické zařízení (chybí v tomto SO ORP).

SLABÉ STRÁNKY Celkově by se dalo říci, že obyvatelstvo v SO ORP Jindřichův Hradec stárne. Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvyšší index stáří je v obcích Březina a Drunče (nad 1600). Nejvíce osob v produktivním věku je v obci Pístina (85 %), což představuje hrozbu do budoucna v rámci procesu stárnutí. Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Březina, Střížovice, Zahrádky. HROZBY Pokračování procesu stárnutí. Je nutné zajistit péči o seniory, jak terénní, tak residenční. Zavření školských zařízení kvůli nedostatečnému počtu žáků.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Je nutné vybudovat sociální infrastrukturu (např. domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou) v obcích Bednárec, Bořetín, Číměř, Člunek, Doňov, Hatín, Horní Skrýchov, Kačlehy, Pístina, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Rodvínov, Roseč, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Světce, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Zahrádky, Žďár. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanžele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. Souhrn tématu V SO ORP Jindřichův Hradec roste počet obyvatel, především z důvodu migrace obyvatel. Mezi nejlidnatější obce patří Jindřichův Hradec, Nová Bystřice, Kardašova Řečice, Nová Včelnice a Kunžak. Nejméně obyvatel mají obce Drunče, Hadravova Rosička, Vlčetínec. K výraznému růstu relativního počtu obyvatel došlo v obcích Dolní Pěna a Horní Skrýchov, naopak výrazný pokles nastal v obci Březina. Výrazný přirozený přírůstek obyvatel nastal za poslední dekádu v obcích Jindřcihův Hradec a Nová Bystřice. Negativní přirozený přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obcích Strmilov, Horní Radouň, Kardašova Řečice. Výrazný příliv migrantů byl naměřen v obcích Kardašova Řečice, Dolní Pěna a Horní Pěna, naopak k odlivu obyvatel došlo v obcích Jindřichův Hradec, Nová Včelnice a Střížovice. V současné době je nejvíce dětí v obcích Dolní Pěna, Bořetín, Horní Skrýchov. V současné době nejvíce lidí v produktivním věku se vyskytuje v obcích Pístina, Hospříz a v dalších 24 obcích, které dosahují nad 70 % osob v produktivním věku. V roce 2010 je největší index stáří v obcích Březina a Drunče, naopak nejnižší index stáří je v obcích Dolní Pěna a Horní Skrýchov. Index stáří nejvíce vzrostl v obcích Březiny, Drunče a Kamenný Malíkov, naopak nejvíce klesl v obcích Rosička a Bednárec. Mateřské školy se nachází v 18 obcích, z toho více zařízení se nachází v obcích Jindřichův Hradec, Stráž nad Nežárkou. Základní školy jsou lokalizovány ve 13 obcích. Bez školského zařízení jsou ve 40 obcích. V SO ORP Jindřichův Hradec jsou střední školy např. střední

- 105 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. odborné školy, střední odborné učiliště, gymnázia, obchodní akademie T. G. Masaryka, soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, střední zdravotnická škola. V Jindřichově Hradci se nachází Fakulta managementu VŠE v Praze. V SO ORP Jindřichův Hradec se vyskytují různá zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, nejčastěji v obci Jindřichův Hradec. Ve 44 obcí se nenachází žádné zdravotnické zařízení. Síť sociálních služeb je koncentrována především v Jindřichově Hradci, domovy důchodců, pečovatelské služby, charity, různá sdružení na pomoc lidem se zdravotním postižením. Další sociální zařízení jsou v obci Kardašova Řečice. Kulturní život na Jindřichohradecku je pestrý. Lidé v SO ORP Jindřichův Hradec jsou aktivní i pasivní. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu žen, důchodců, včelařů, červeného kříže, skautů apod.

- 106 -


4.4

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce 2011. Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji zaznamenal mezi lety 2001 až 2009 nárůst o 6,5 %. Největší nárůst vykazuje SO ORP České Budějovice následován SO ORP Vimperk, Český Krumlov a Třeboň. Nejnižší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázaly SO ORP Týn nad Vltavou a Vodňany, jedná se o specifické obvody, kde byla v minulých letech vysoká bytová výstavba v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín. Tyto dva správní obvody patří v Jihočeském kraji k územím s nejnižší bytovou výstavbou v posledních letech. Tabulka č. 4.4.1: Bytový fond v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2001 a 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Stav BF 2001 6727 63426 17144 8358 20962 7702 9572 24608 14990 9865 20439 36029 8170 11780 6318 8443 5359 279892

Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety 2001 a 2001 a 2009 2009 - relativně (%) 299 4,44 6503 10,25 1268 7,40 331 3,96 1299 6,20 330 4,28 459 4,80 919 3,73 819 5,46 462 4,68 730 3,57 2536 7,04 586 7,17 862 7,32 40 0,63 664 7,86 74 1,38 18181 6,50

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010.

V roce 2001 evidoval Jihočeský kraj 279 892 bytů, v roce 2009 se počet bytů zvýšil na 198 073. Jihočeský kraj zaznamenal v období 2001 - 2009 nárůst bytové výstavby o 18 181 bytů (o 6,5 %). V roce 2001 měl SO ORP Jindřichův Hradec 20 962 bytů, v roce 2009 se počet bytů zvýšil na 22 261. V SO ORP Jindřichův Hradec došlo ke zvýšení počtu bytů o 1 299 bytů (o 6,2 %). K největšímu relativnímu nárůstu počtu bytů došlo v obcích Dolní

- 107 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pěna (o 78 %), Horní Skrýchov (o 50 %) a Blažejov (o 19 %). Nízký nárůst bytové výstavby byl naměřen v obcích Bednárec, Bořetín, Březina, Jilem, Nová Olešná, Újezdec a Vicemil, v těchto obcích se postavila jen jedna bytová jednotka za období 2001 až 2009. Stagnace bytové výstavby byla evidována v obcích Doňov, Drunče, Rosička a Staré Město pod Landštejnem. Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond obcí v SO ORP Jindřichův Hradec v období 2001 - 2009 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště

Počet bytů (SLDB) 65 114 167 55 91 346 184 363 42 50 66 39 41 24 112 217 207 36 140 445 62 8865 42 55 969 122 746 199 257 1462 93 1046 96 72 221 103 361 58

- 108 -

Nárůst bytů za období 2001-2009 1 2 32 1 1 13 8 12 4 39 11 0 0 3 7 29 5 18 9 43 1 542 2 3 93 15 30 27 25 74 1 38 4 6 30 5 11 2

Nárůst (%) 1,54 1,75 19,16 1,82 1,10 3,76 4,35 3,31 9,52 78,00 16,67 0,00 0,00 12,50 6,25 13,36 2,42 50,00 6,43 9,66 1,61 6,11 4,76 5,45 9,60 12,30 4,02 13,57 9,73 5,06 1,08 3,63 4,17 8,33 13,57 4,85 3,05 3,45

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec Jihočeský kraj

Nárůst bytů za období 2001-2009

Počet bytů (SLDB)

Nárůst (%)

258 155 94 159 88 49

9 19 10 31 2 0

3,49 12,26 10,64 19,50 2,27 0,00

295

0

0,00

434 808 305 86 43 85 58 53 35 82 57 138 47

30 14 3 5 1 5 1 3 4 3 2 3 7

6,91 1,73 0,98 5,81 2,33 5,88 1,72 5,66 11,43 3,66 3,51 2,17 14,89

20962

1299

6,20

279892

18181

6,50

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.

Stáří domovního fondu V Jihočeském kraji bylo v roce 2001 evidováno 109 667 domů. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 18 %, v období let 1920 až 1940 činil 16 %. Největší zastoupení, až 40 %, mají domy postavené v období let 1946 až 1980. Domy postavené mezi lety 1981 až 2001 zaujímají 25 % podíl domovního fondu. Největší zastoupení domů postavených do roku 1919 se nachází v SO ORP Jindřichův Hradec a Třeboň. Naopak nejmenší zastoupení starých domů vykazují správní obvody ORP České Budějovice, Český Krumlov a Kaplice, kde je zároveň nejvyšší zastoupení domů postavených mezi lety 1981 až 2001.

- 109 -


Tabulka č. 4.4.1: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření [v %] SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

do 1919 20,8 15,4 16,0 22,8 24,8 17,9 15,3 19,4 20,8 16,9 17,5 15,3 20,9 23,8 19,2 19,1 22,4 18,5

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 13,5 44,8 16,2 40,3 14,6 40,7 13,7 38,1 16,8 34,3 11,5 41,1 12,9 47,6 20,4 37,9 11,6 39,1 18,1 39,4 14,8 43,1 17,0 44,2 11,8 42,2 16,4 37,0 13,7 42,1 15,3 40,2 15,0 37,9 15,7 40,4

1981-2001 20,9 28,1 28,7 25,4 24,1 29,4 24,3 22,3 28,6 25,6 24,5 23,6 25,1 22,9 25,0 25,4 24,8 25,4

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

V roce 2001 evidoval Jihočeský kraj 109 667 domů. V roce 2001 bylo ve SO ORP Jindřichův Hradec 8 822 domů, což představuje 8 % domovního fondu Jihočeského kraje. Podíl domů SO ORP Jindřichův Hradec postavených do roku 1919 činil 24,8 %, mezi lety 1920 až 1940 bylo postavěno 16,8 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 34,3 %, a v období let 1981 až 2001 představovaly novostavby 24,1 % domovního fondu. Jedná se o území, kde je převaha nověji postavěných domů. Nejvíce starých domů (nad 50 % domů postavených do roku 1919) bylo v obcích Bednárec, Dívčí Kopy, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Rosička, Vlčetínec, Vydří a Ždár. Největší podíl starých domů byl v obci Kačehy (64 %). Naopak největší koncentrace novostaveb (nad 30 % domů postavených v období 1981 až 2001) bylo evidováno v obcích Hadravova Rosička, Hatín, Horní Skrýchov, Hospříz a Plavsko. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obci Horní Skrýchov (46 %).

- 110 -


Tabulka č. 4.4.2: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v relativním vyjádření (v %) Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč

do 1919 53,7 34,4 41,3 48,0 25,4 38,6 29,1 21,1 50,0 37,8 40,5 20,7 24,0 12,5 29,9 24,2 39,1 12,5 28,4 27,1 33,3 16,1 64,0 50,0 24,0 19,2 26,4 27,8 33,7 26,9 39,0 20,1 35,7 30,6 20,5 33,3 25,0 32,4 22,0 39,0 27,1 26,6 29,2

- 111 -

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 1981-2001 22,0 19,5 4,9 15,6 26,6 23,4 23,8 17,5 17,5 8,0 36,0 8,0 25,4 39,0 10,2 14,0 26,9 20,5 26,4 19,1 25,5 10,8 38,9 29,2 12,5 20,8 16,7 27,0 5,4 29,7 23,8 9,5 26,2 13,8 37,9 27,6 12,0 56,0 8,0 12,5 43,8 31,3 14,9 20,9 34,3 14,1 33,6 28,1 12,0 39,1 9,8 8,3 33,3 45,8 12,2 25,7 33,8 12,1 38,3 22,5 3,0 42,4 21,2 18,1 39,3 26,5 8,0 4,0 24,0 14,3 21,4 14,3 17,6 31,1 27,3 17,9 46,2 16,7 11,8 36,4 25,4 21,1 28,6 22,6 17,1 22,9 26,3 19,6 27,0 26,4 7,3 31,7 22,0 21,4 40,7 17,9 7,1 41,1 16,1 16,7 33,3 19,4 15,6 32,0 32,0 15,9 44,4 6,3 14,3 41,3 19,4 26,5 17,6 23,5 18,2 34,8 25,0 19,5 22,0 19,5 20,3 35,6 16,9 7,3 37,6 28,4 24,6 20,0 26,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Rosička Staré Město pod Landštejnem

do 1919 57,1

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 1981-2001 14,3 23,8 4,8

29,1

16,5

34,0

20,4

Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár

34,2 28,0 30,6 28,3 15,0 26,2 10,3 45,5 52,6 58,5 33,3 19,5 51,9

18,9 14,8 12,5 15,2 15,0 4,9 17,2 24,2 15,8 14,6 11,1 14,3 7,4

28,1 33,7 30,6 32,6 45,0 45,9 44,8 15,2 15,8 22,0 40,7 50,6 29,6

18,9 23,4 26,4 23,9 25,0 23,0 27,6 15,2 15,8 4,9 14,8 15,6 11,1

SO ORP Jindřichův Hradec

24,8

16,8

34,3

24,1


Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem podobný. Vysoký nárůst bytového fondu, především díky individuální výstavbě rodinných domů, zejména v obcích Dolní Pěna, Horní Skrýchov a Blažejov. Vysoké zastoupení domů vystavěných novostaveb v obcích Hadravova Rosička, Hatín, Horní Skrýchov, Hospříz a Plavsko. PŘÍLEŽITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu a soukromých vlastníků. V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků.

SLABÉ STRÁNKY Stagnace bytové výstavby v obcích Doňov,Drunče, Rosička, Staré Město pod Landštejnem. Nízký nárůst bytů v obcích Bednáren, Bořetín, Březina, Jilem, Nová Olešná, Újezdec a Vícemil. Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v obci Bednárec, Dívčí Kopy, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Rosička, Vlčetínec, Vydří, Žďár. Stavební parcely nejsou v obcích Bednáreček, Kostelní Radouň, Příbraz, Roseč, Rodvínov atd. HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají) – potíže s výkupem parcel. Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stagnace rozvoje obcí zhledem k omezeným investicím do bydlení.

- 112 -


Indikátory Podtéma Obec

Bydlení

Stáří a kvalita bytového fondu k 2001

Vývoj bytového fondu


-2

-1

-2

Bednáreček

0

-1

1

Blažejov

1

2

0

Bořetín

-2

-1

-2

Březina

-1

-1

-1

Číměř

1

1

1

Člunek

2

2

2

Deštná

2

1

2

Dívčí Kopy

1

2

0

Dolní Pěna

2

2

2

Dolní Žďár

2

2

2

Doňov

0

-2

2

Drunče

-2

-2

-2

Hadravova Rosička

2

2

2

Hatín

2

2

2

Horní Pěna

2

2

2

-1

0

-2

Horní Skrýchov

2

2

2

Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem

2

2

2

2

2

1

0

-1

1

Jindřichův Hradec

2

2

2

Kačlehy

2

2

1

Kamenný Malíkov

1

2

-1

Kardašova Řečice

2

2

2

Kostelní Radouň

1

2

0

Kunžak

2

2

2

Lásenice

2

2

1

Lodhéřov

2

2

2

Nová Bystřice

2

2

2

Nová Olešná

0

-1

1

Nová Včelnice

1

1

0

Okrouhlá Radouň

1

2

0

Pístina

1

2

0

Plavsko

2

2

2

Pleše

0

2

-2

Pluhův Žďár

1

1

0

Polště

1

1

1

Bednárec

Horní Radouň

- 113 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtéma Obec

Bydlení

Stáří a kvalita bytového fondu k 2001

Vývoj bytového fondu


2

1

2

Příbraz

1

2

0

Ratiboř

1

2

0

Rodvínov

2

2

2

Roseč

1

0

2

-2

-2

-2

-1

-2

1

1

2

0

0

-1

1

Střížovice

0

-2

2

Světce

2

2

1

Újezdec

1

0

2

Velký Ratmírov

2

2

1

Vícemil

1

-1

2

Višňová

1

2

0

Vlčetínec

1

2

0

Vydří

-1

1

-2

Záhoří

0

1

-1

Zahrádky

0

0

0


1

2

-1

2

2

1

Popelín

Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov

Problémy k řešení v rámci územního pláínování V oblasti bydlení je nutné rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Největší nabídku ploch by měl mít Jindřichův Hradec. Souhrn tématu SO ORP Jindřichův Hradec patří s 22 261 byty ke středně velkým ORP v Jihočeském kraji. Za poslední desetiletí došlo k výraznějšímu růstu bytové výstavby. K největšímu relativnímu nárůstu počtu bytů došlo v obcích Dolní Pěna, Horní Skrýchov a Blažejov. Nízký nárůst bytové výstavby byl naměřen v obcích Bednárec, Bořetín, Březina, Jilem, Nová Olešná, Újezdec a Vicemil. Stagnace bytové výstavby byla evidována v obcích Doňov, Drunče, Rosička a Staré Město pod Landštejnem. Nejvíce starých domů se vyskytuje v obcích Bednárec, Dívčí Kopy, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Rosička, Vlčetínec, Vydří a Ždár. Naopak největší koncentrace novostaveb byla evidována v obcích Hadravova Rosička, Hatín, Horní Skrýchov, Hospříz a Plavsko.

- 114 -


4.5

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu Potenciál rekreace a cestovního ruchu SO ORP Jindřichův Hradec spočívá v krajině, kde se nachází mnoho rybníků, lidových staveb a historických památek. SO ORP Jindřichův Hradec nabízí návštěvníkům kulturní, společenské a sportovní vyžití v prostředí historického města (galerie, prohlídky památek, koncerty a pravidelná představení opery na zámku; toulky krásnou přírodou; sportovní vyžití např. na tenisových a volejbalových kurtech; cyklotrasy; obchody, hotely, restaurace, kavárny a další). Na Jindřichohradecku se nachází mnoho přírodních památek a rezervací, např. Česká Kanada. Jindřichovým Hradcem protéká řeka Nežárka. V lokalitě se nachází mnoho historických památek, např. hrad a zámek Jindřichův Hradec, zámek Červená Lhota (Kardašova Řečice), hrad Landštejn (Staré Město pod Landštejnem), zámek Stráž nad Nežárkou, zámek Pluhův Žďár, zámek Nová Bystřice a řada dalších sakrálních památek a významných historických staveb (kostely, radnice, hřbitovy). (Viz obrázek 4.5.1 a 4.5.2) Obrázek č. 4.5.1: Památky v SO ORP Jindřichův Hradec

- 115 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.5.2: Hodnoty v SO ORP Jindřichův Hradec

Ubytovací kapacity V roce 2010 bylo evidováno 93 ubytovacích zařízení ve SO ORP Jindřichův Hradec. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Jindřichův Hradec patří penziony (41) a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná (21). Velká část ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně. Ve SO ORP Jindřichův Hradec se nejčastěji vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou 11 až 50 pokojů (45 zařízení) a s kapacitou menší než 10 pokojů (44 zařízení). Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Jindřichův Hradec nejvíce soustředěny v obcích Jindřichův Hradec (21), Nová Bystřice (18), Kuněk (7) a Strmilov (6). V roce 2008 se nacházelo v SO ORP Jindřichův Hradec 93 ubytovacích zařízení, z toho 3 hotely **, 5 hotelů ***, 2 hotely ****, 7 chatových osad, 8 kempů, 21 ubytovacích zařízení jinde nespecifikovaná, 41 penzionů a 6 turistických ubytoven. Ubytovací zařízení jsou v obcích Blažejov (4), Číměř (3), Člunek (2), Dolní Žďár (2), Hatín (3), Horní Pěna (3), Horní Radouň (1), Jarošov nad Nežárkou (1), Jindřichův Hradec (21), Kardašova Řečice (1), Kunžak (7), Lásenice (1), Lodhéřov (1), Nová Bystřice (18), Pístina (2), Plavsko (2), Pluhův Žďár (1), Ratiboř (1), Rodvínov (1), Staré Město pod Landštejnem (3), Stráž nad Nežárkou (2), Strmilov (6), Střížovice (1), Velký Ratmírov (1), Zahrádky (2) a Žďár (1).

- 116 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.5.1: Typy turistických zařízení v SO ORP Jindřichův Hradec 6%

3%

5%

hotel **

2%

hotel ***

8%

hotel **** 9% chatová osada kemp ostatní zařízení jinde nespecifikovaná penzion 44%

turistické ubytovny 23%

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008.

V Jihočeském kraji se počet lůžek od roku 2000 do roku 2009 zvýšil o 2 785 lůžek z původních 47 871 na 50 656 lůžek. Nejvíce lůžek se nachází v okrese Český Krumlov, který je velmi turisticky atraktivní, za ním následuje sledovaný SO ORP Jindřichův Hradec. V SO ORP Jindřichův Hradec se počet lůžek ubytovacích zařízení od roku 2000 do roku 2009 zvýšil z 8 336 lůžek na 9 628 lůžek. Počet lůžek je v každé kategorii ubytovacích zařízení odlišné, např. v nejčastěji užívaných ubytovacích zařízení za rok 2009 je tento počet lůžek: v penzionech 1 959 lůžek, v kempech 1 520 lůžek, v chatových osadách je 979 lůžek a v turistických ubytovnách 918 lůžek. Obrázek č. 4.5.2: Vývoj počtu lůžek v obcích SO ORP Jihočeského kraje za roky 2000 a 2009 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000

2000

2 000

2009

0

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2009.

- 117 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V roce 2009 měl Jihočeský kraj k dispozici 974 ubytovacích zařízení, které představovaly 50 656 lůžek. Tato ubytovací zařízení navštívilo za rok 917 033 hostů. V okrese Jindřichův Hradec je evidováno 93 ubytovacích zařízení, kde je k dispozici 9 628 lůžek. Tato zařízení využilo za rok 168 352 hostů. Podíl ubytovacích zařízení okresu Jindřichův Hradec na Jihočeském kraji je 9,5 %. Podíl lůžek okresu Jindřichův Hradec na Jihočeském je 19 %. Podíl hostů okresu Jindřichův Hradec na Jihočeském kraji činí 18,4 %. Tabulka č. 4.5.1:Srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůžek a počtu hostů v rámci různých územních jednotek za rok 2009 Jihočeský kraj Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek Počet hostů

974 50 656 917 033

Okres Jindřichův Hradec 93 9 628 168 352

Podíl okresu Jindřichův Hradec na Jihočeském kraji (%) 9,5 19 18,4

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika.

V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Jihočeském kraji více než 937 tisíc turistů, v roce 2009 to bylo již jen 917 tisíc, návštěvnost kraje tedy poklesla o více než 2 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více než 30 %. Na druhou stranu roste podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v hromadných zařízeních. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 23 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009 už to bylo 31 %. Podíl zahraničních turistů vzrostl i co se týče počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 17 % v roce 2000 na 23 % v roce 2009. Z hlediska návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce navštěvovány kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení, následovány penziony a tříhvězdičkovými hotely. Tyto typy zařízení jsou nejvíce využívány především turisty z České republiky. Naopak zahraniční turisté využívají spíše ubytovací zařízení vyšší kvality, zejména hotely. V roce 2000 byli turisté nejdéle ubytováni v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních, kempech, tříhvězdičkových hotelích a penzionech. V roce 2009 klesá délka pobytu v ostatních ubytovacích zařízeních a kempech, naopak roste v penzionech čtyřhvězdičkových a tříhvězdičkových hotelích.

- 118 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.5.3: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Jihočeském kraji

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky.

V roce 2000 přijelo do Jihočeského kraje 937 999 hostů, v roce 2009 tento počet klesl na 917 033. Za sledované období 2000 – 2009 došlo tedy k poklesu o 20 966 hostů (o 2 %). Nejvíce navštěvovaným okresem je Český Krumlov, poté následují Prachatice a Jindřichův Hradec, kde byla návštěvnost vyšší než 150 tisíc osob. Pokles návštěvnosti zaznamenaly všechny okresy s výjimkou Českého Krumlova, Českých Budějovic a Jindřichova Hradce. Počet přenocování v Jihočeském kraji se snížil o 30 %. Nejčastěji lidé přenocovali v okresech, které jsou nejvíce turisty navštěvované. V absolutním vyjádření se nejvýrazněji snížil počet přenocování v okresech Prachatice a České Budějovice (o více než 300 tisíc). K výraznému snížení došlo v okrese Strakonice (62 %). Ve sledovaném okrese Jindřichův Hradec došlo ke zvýšení o 7 % v příjezdech hostů a v roce 2009 dosáhl počet hostů 168 352, dále v okrese bylo zaznamenáno 718 326 přenocování, což odpovídá 2 % nárůstu oproti roku 2000.

- 119 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.5.2: Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Jihočeského kraje za období 2000 - 2009 Počet příjezdů hostů Okres

Počet přenocování

Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok 2000

2009

Abs.

České Budějovice

152 886

167 909

15 023

10

Český Krumlov

211 450

283 674

72 224

34

Jindřichův Hradec

157 442

168 352

10 910

7

69 499

57 256

-12 243

-18

Prachatice

181 066

117 212

-63 854

Strakonice

53 661

37 562

-16 099

111 995

85 068

Jihočeský kraj 937 999 917 033 Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika.

Písek

Tábor

Rel. (%)

Rozdíl mezi lety 2009 a 2000

Rok 2000

2009

Abs.

Rel. (%)

645 961

335 838

-310 123

-48

776 018

785 399

9 381

1

701 456

718 326

16 870

2

324 777

191 537

-133 240

-41

-35

746 366

392 282

-354 084

-47

-30

311 291

119 351

-191 940

-62

-26 927

-24

596 749

313 203

-48

-20 966

-2

4102 618

2855 936

-283 546 -1246 682

-30

Indikátory Podtéma Obec

Rekreační Velikost a struktura potenciál a jeho ubyt. kapacit využití

Rekreace

Bednárec

-1

0

-2

Bednáreček

-1

0

-2

Blažejov

1

1

1

Bořetín

-1

0

-2

Březina

-1

0

-2

Číměř

1

1

1

Člunek

1

0

1

Deštná

0

1

-2

Dívčí Kopy

-1

0

-2

Dolní Pěna

-1

0

-2

Dolní Žďár

1

0

1

Doňov

-1

0

-2

Drunče

-1

0

-2

Hadravova Rosička

-1

0

-2

Hatín

1

0

1

Horní Pěna

1

0

1

Horní Radouň

1

0

1

Horní Skrýchov

-1

0

-2

Hospříz

-1

0

-2

1

1

1

-1

0

-2

2

2

2

-1

0

-2

Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy

- 120 -


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podtéma Obec

Rekreační Velikost a struktura potenciál a jeho ubyt. kapacit využití

Rekreace

Kamenný Malíkov

-1

0

-2

Kardašova Řečice

2

2

1

Kostelní Radouň

0

1

-2

Kunžak

2

1

2

Lásenice

1

0

1

Lodhéřov

1

0

1

Nová Bystřice

2

2

2

Nová Olešná

-1

0

-2

1

1

1

-1

0

-2

Pístina

1

0

1

Plavsko

1

0

1

-1

0

-2

2

2

1

-1

0

-2

Popelín

0

1

-2

Příbraz

-1

0

-2

Ratiboř

1

0

1



Rodvínov

1

0

1

Roseč

-1

0

-2


-1

0

-2

2

2

1

2

2

1

Strmilov

2

1

2

Střížovice

1

0

1

Světce

0

1

-2

Újezdec

-1

0

-2

1

0

1

Vícemil

-1

0

-2

Višňová

-1

0

-2

Vlčetínec

-1

0

-2

Vydří

-1

0

-2

Záhoří

-1

0

-2

Zahrádky

-1

0

-1

1

0

1

-1

0

-2

Velký Ratmírov


- 121 -


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Potenciál pro rozvoj turismu – čistá příroda, chráněné krajinné oblasti, rybníky Rozsáhlá síť značených turistických a cyklistických tras – aktivní trávení volného času. Kulturní dědictví – mnoho zámků a hradů v této lokalitě, především hrad a zámek Jindřichův Hradec, zámek Červená Lhota. PŘÍLEŽITOSTI Využití sousedství s Rakouskem.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality v území. Absence ubytovacích zařízení v menších obcích. Klesá návštěvnost okresu Jindřichův Hradec, který z větší části pokrývá SO ORP Jindřichův Hradec. Snižuje se délka pobytu v ubytovacích zařízeních. HROZBY Nedostatek vlastních prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích zařízení. V blízkosti jaderná elektrárna Temelín.

Rozvoj kvality ubytovacích zařízení. Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu budování parkovacích míst, budování či Možné negativní environmentální dopady modernizace sportovních, kulturních a v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. společenských zařízení, turistické značeni, atd.).

Problémy k řešenív rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.). Souhrn tématu Potenciál rekreace a cestovního ruchu SO ORP Jindřichův Hradec spočívá v krajině, kde se nachází mnoho rybníků, lidových staveb a historických památek, např. hrad a zámek Jindřichův Hradec, zámek Červená Lhota (Kardašova Řečice), hrad Landštejn (Staré Město pod Landštejnem), zámek Stráž nad Nežárkou, zámek Pluhův Žďár, zámek Nová Bystřice. Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s možnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V roce 2010 bylo evidováno 93 ubytovacích zařízení ve SO ORP Jindřichův Hradec. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Jindřichův Hradec patří penziony a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Okres Jindřichův Hradec (kde se ORP nachází) patří k nejčastěji navštěvovaným společně s Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi v rámci Jihočeského kraje, za poslední dekádu došlo k mírnému zvýšení návštěvnosti a pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě.

- 122 -


5 Ekonomický pilíř 5.1

Regionální ekonomika

Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP Jindřichův Hradec patří 7 podniků, které mají nad 100 zaměstnanců, jedná se především o průmyslové podniky. Mezi největší podnik patří Kasalova pila, s.r.o., která se zabývá pilařskou a stavebně truhlářskou výrobou s dlouholetou tradicí. Pila vyrábí produkty pro zpracování v truhlárnách a řezivo pro ostatní odběratele. Stavebně truhlářská výroba představuje cca 70 % produkce, z nichž nejvýznamnější je výroba panelů pro montované domy, výroba masivních dveří, hoblovaných profilů a dřevěných eurooken. Vedle výrobních středisek má firma ještě obslužná střediska – doprava, údržba a provozuje také obchodní činnost pro firmy a drobné odběratele na svých prodejnách. Tabulka č. 5.1.1: Přehled průmyslových subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obchodní jméno

Sídlo

Počet zaměstnanců

KASALOVA PILA, s.r.o.

Jindřichův Hradec

250 - 499

DK OPEN, spol. s r.o.

Jindřichův Hradec

200 - 249

TECNOCAP, s.r.o.

Střížovice

200 - 249

DELTA Kardašova Řečice, a.s. KTW CZ, s.r.o.

Kardašova Řečice Dolní Pěna Jindřichův Hradec Nová Včelnice

POLLMANN CZ, s.r.o. TEBO, a.s.

100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

Zaměření společnosti Výroba a prodej řeziva. V sortimentu výroby také palubky, podlahovky, eurookna, vnitřní a vchodové dveře, dřevěné konstrukce. Pekárna se zaměřením na tradiční české pečivo a cukrářské výrobky s dlouholetou tradicí. Výroba kovových konzervových obalů, víček na sklenice, šroubovacích uzávěrů a krytek. Prodej řeziva. Sušení dřeva a pořez kulatiny. Výroba dřevěných lamel. Výroba zboží z plastu. Výroba součástek pro automobilový průmysl. Výroba textilního zboží pro použití v různých oblastech.

Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31. 5. 2008. Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající.

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci Jihočeského kraje jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Dačice, Blatná, Týn nad Vltavou a Kaplice, kde na 1000 obyvatel připadá méně než 170 podnikatelů. Nejvíce podnikatelů, přes 200 na 1000 obyvatel, připadá na SO ORP Tábor, Vimperk a České Budějovice. Průměrný počet podnikatelů v kraji v letech 2005, 2008 a 2010 se pohybuje kolem 189. Sledovaný SO ORP Jindřichův Hradec vykazoval podprůměrnou

- 123 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. krajskou míru podnikatelské aktivity, např. v roce 2005 činila 166,5, v roce 2008 se zvýšila na 172,5 a v roce 2010 poklesla na 171,7. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout, že tyto statistiky nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. žádnou. Tabulka č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 169,6 163,3 198,0 198,3 192,8 196,4 142,4 149,9 166,5 172,5 155,1 163,8 190,9 194,6 190,0 194,3 196,2 201,6 196,5 184,2 182,1 182,6 211,0 208,5 157,2 164,0 162,2 173,3 171,2 166,2 210,6 211,8 191,6 185,2 188,1 189,8

2010 163,3 201,5 198,2 148,1 171,7 168,5 190,2 188,9 196,6 184,8 176,9 209,8 172,5 176,4 166,7 202,9 186,1 189,7

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu.

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Jindřichův Hradec byla v roce 2005 166,5, v roce 2008 činila 172,5 a v roce 2010 byla evidována na 171,7, což je podprůměrná krajská hodnota. V roce 2005 dosahovaly nejvyšší míry podnikatelské aktivity obce Dolní Pěna (262,7), Kamenný Malíkov (241,9), Pleše (239,1), naopak nejméně v obcích Pístina (92,3), Bořetín (96,8). V roce 2008 byla nejvíce míra podnikatelské aktivity lokalizována v obcích Kamenný Malíkov (258,1), Rodvínov (241,9) a Doňov (236), naopak výrazně méně podnikatelské aktivity bylo v obcích Pístina (84,6), Dolní Žďár (95,9) a Bořetín (97,1). V roce 2010 byly nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity naměřeny v obcích Kamenný Malíkov (250), Dolní Pěna (241,7), Rodvínov (233,1), nejméně podnikatelské aktivity je soustředěno v obcích Bořetín (72,9), Březina (73,8) a Rosička (83,3).

- 124 -


Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 171,7 160,0 180,5 191,2 211,1 186,2 96,8 97,1 129,3 134,9 164,8 188,0 149,6 147,4 175,5 183,0 103,5 177,4 262,7 230,8 110,2 95,9 230,8 236,0 155,2 192,3 152,5 137,3 156,6 171,6 160,8 166,7 127,9 146,3 222,2 187,0 111,4 124,7 183,2 186,9 172,7 169,8 174,7 180,1 134,3 166,7 241,9 258,1 148,0 157,0 166,0 171,8 164,7 166,7 157,9 166,7 125,4 145,7 145,5 159,2 185,6 132,7 149,7 152,1 145,4 142,1 92,3 84,6 170,1 179,4 239,1 233,7 177,2 172,1 206,2 201,9 177,0 176,0 114,0 134,7 214,7 211,4 216,9 241,9

- 125 -

2010 163,5 181,4 200,0 72,9 73,8 178,9 150,8 183,6 158,7 241,7 142,9 226,2 142,9 180,0 169,1 143,6 145,2 203,1 148,6 186,3 157,4 179,9 186,7 250,0 161,2 168,5 173,8 153,3 141,9 159,0 157,4 151,7 121,7 99,0 185,3 218,6 160,8 177,6 181,6 134,9 187,9 233,1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

2005

Míra podnikatelské aktivity 2008 164,2 195,4 166,7 127,0 135,8 151,2 175,8 173,8 171,3 174,8 122,7 133,5 115,1 127,5 197,0 161,8 190,2 202,9 172,4 209,9 205,5 226,7 111,1 117,7 134,9 158,7 159,7 148,8 166,7 159,0 213,3 180,7 166,5 172,5

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu.

- 126 -

2010 200,0 83,3 146,7 169,6 170,6 135,2 114,1 138,9 188,7 179,5 200,0 94,3 160,0 148,8 128,2 224,7 171,7


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2005 až 2008 k poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z 6,8 % na 4,6 %. V roce 2009 však v důsledku hospodářského útlumu míra nezaměstnanosti ve všech SO ORP Jihočeského kraje výrazně vzrostla na průměrnou hodnotu kraje 7,2 %. Pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice, Vimperk, Třeboň, Trhové Sviny a v Jindřichův Hradec. Dlouhodobě je nejhorší situace v SO ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany a Kaplice. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2005 7,8 4,5 10,1 10,3 6,7 10,0 8,5 7,9 7,6 6,9 7,4 6,2 5,8 6,4 6,7 5,7 9,0 6,8

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 7,3 6,2 4,5 3,9 9,8 8,1 10,0 7,8 6,4 4,9 9,2 6,5 8,3 6,3 7,5 5,5 6,8 5,0 7,3 6,0 6,9 6,0 6,3 5,1 5,5 4,6 6,1 4,5 6,7 5,6 5,2 4,5 9,2 7,8 6,6 5,3

2009 5,2 3,5 6,9 5,3 3,8 6,2 5,6 4,3 4,7 5,4 5,6 4,5 4,1 3,4 4,5 4,0 7,2 4,6

7,8 5,4 9,6 10,1 6,4 10,2 7,1 6,8 6,7 8,8 8,4 7,7 7,0 5,8 7,0 6,1 9,5 7,2

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

Míra nezaměstnanosti SO ORP Jindřichův Hradec byla v roce 2005 6,7 %, v roce 2006 činila 6,4 %, v roce 2007 byla naměřena 4,9 %, v roce 2008 se snížila na 3,8 % a v roce 2009 se zvýšila na 6,4 %. V období 2005 až 2009 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti koncentrována především v obcích Vlčetínec, Staré Město pod Landštejnem, Rosička, naopak nejmenší nezaměstnanost je v obcích Žďár, Záhoří a Březina.

- 127 -


Tabulka č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov

2005 7,5 4,4 11,8 10,1 4,8 11,4 10,2 7,0 9,4 4,6 8,9 7,0 4,4 5,9 4,1 7,9 6,3 4,4 7,2

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 7,8 3,6 2,2 8,5 4,7 2,5 7,8 6,6 4,8 15,4 11,9 10,1 1,8 1,0 2,4 12,0 10,2 5,9 7,0 5,0 3,2 5,0 4,9 4,2 4,3 5,8 1,2 8,3 6,7 4,7 14,9 13,6 10,1 5,2 3,0 3,0 4,4 3,6 5,8 4,4 5,8 3,6 4,2 3,9 2,5 9,0 5,1 3,0 5,5 4,3 3,3 7,7 1,2 0,6 5,0 4,8 5,9

2009 5,1 7,4 7,8 7,8 5,1 9,2 7,7 5,8 7,8 11,6 15,7 3,5 9,0 5,5 4,5 5,5 8,3 2,4 7,2

5,2

6,0

3,8

2,6

6,0

5,1 5,5 9,0 9,8 4,9 6,1 6,9 9,3 10,0 10,2 10,4 7,1 6,9 7,7 8,3 7,1 5,7 8,1 8,0 4,9 4,6 6,2

7,7 5,2 7,7 6,9 5,7 7,2 6,8 8,5 9,2 9,5 8,6 7,2 5,8 9,0 8,5 7,9 5,4 6,5 7,6 6,8 7,1 5,0

5,3 3,9 9,0 2,7 4,9 4,1 4,8 4,9 7,7 8,2 8,0 4,3 4,1 7,2 5,9 7,9 3,3 7,5 6,1 3,7 7,7 4,3

5,7 3,0 5,4 1,5 4,2 2,8 3,8 6,0 6,1 5,6 5,2 3,2 3,7 6,9 5,7 5,2 2,3 4,3 5,9 3,3 5,1 3,9

11,6 5,3 6,7 3,9 7,1 6,8 5,8 8,9 9,2 9,3 4,2 7,1 3,9 5,6 9,9 5,2 4,2 5,7 7,4 5,7 12,5 5,3

- 128 -


2005

Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

5,6 11,5

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 6,6 4,0 3,8 11,5 14,6 12,1

2009 6,4 0,7

17,8

18,1

13,8

8,4

10,7

5,6 8,5 9,5 10,9 9,5 3,8 11,8 3,6 23,9 5,6 2,9 5,6 1,7

6,4 8,2 7,6 12,8 4,2 4,8 15,4 3,6 20,1 7,8 2,8 4,0 2,5

3,9 5,7 9,6 7,2 2,6 4,7 7,6 3,6 13,6 6,0 0,4 3,8 4,4

3,0 5,5 6,7 7,9 3,6 3,1 4,2 4,3 1,5 7,7 0,0 2,1 1,7

8,0 7,3 8,6 5,7 8,8 4,7 3,0 1,4 2,6 9,0 2,4 4,1 11,9

6,7

6,4

4,9

3,8

6,4


Podíl nezaměstnaných žen V měřítku celého Jihočeského kraje dosahoval podíl nezaměstnaných žen za celé sledované období (2005 až 2009) vyšších hodnot než u mužské složky populace. V roce 2005 Jihočeský kraj zaznamenal 55,4 % nezaměstnaných žen, v roce 2006 bylo 55,5 % žen bez práce, v roce 2007 činila nezaměstnanost žen 56,8 %, v roce 2008 bylo 55,7 % nezaměstnaných žen a v roce 2009 se snížil počet nezaměstnaných žen na 51,7 %. Nejnižší hodnoty jsou zaznamenány v roce 2009, kdy podíl nezaměstnaných žen dosahuje 51,7 % z celkové nezaměstnanosti. Nejmenší podíl nezaměstnaných žen v roce 2009 vykazují SO ORP Český Krumlov, Blatná, Strakonice a Vimperk s hodnotami nižšími než 50 %, z čehož vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Týn nad Vltavou, Trhové Sviny a Vodňany. Sledovaný SO ORP Jindřichův Hradec dosahuje nadprůměrných krajských hodnot.

- 129 -


Tabulka č. 5.2.3: Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2005 54,2 54,6 52,4 57,6 60,9 52,0 61,4 54,3 54,4 55,1 56,1 52,7 53,7 61,4 64,1 52,5 56,2 55,4

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 54,0 54,0 51,7 54,9 55,5 54,8 52,7 54,7 52,2 62,1 64,9 62,2 60,0 61,9 58,1 53,6 56,2 56,2 61,3 61,3 61,8 53,1 55,9 54,1 56,0 55,0 54,3 55,7 56,8 57,4 55,6 54,8 54,8 53,1 56,1 56,5 54,4 58,5 57,2 59,1 60,6 56,3 60,7 60,0 60,4 50,4 49,7 51,4 54,9 58,2 59,3 55,5 56,8 55,7

2009 48,8 51,6 48,4 53,8 54,5 53,1 55,8 51,2 50,1 51,0 48,8 50,6 56,3 55,6 59,3 49,4 56,3 51,7


V roce 2005 dosahuje nezaměstnanost žen SO ORP Jindřichův Hradec 60,9 %, v roce 2006 60 %, v roce 2007 61,9 %, v roce 2008 58,1 % a v roce 2009 54,5 %. V roce 2005 byla nejvyšší nezaměstnanost žen v obcích Višňová, Rosička, Okrouhlá Radouň, naopak nejnižší byla v obci Žďár. V roce 2006 dosahovala nejvyšší nezaměstnanost žen v obcích Višňová, Dívčí Kopy, nejnižší byla v obci Žďár. V roce 2007 byla evidována nejnižší nezaměstnanost v obcích Drunče, Hadravova Rosička, Kamenný Malíkov, naopak nejnižší nezaměstnanost byla v obci Záhoří. V roce 2008 se nejvyšší nezaměstnanost žen naměřila v obcích Hadravova Rosička, Kamenný Malíkov, naopak nejnižší byla v Horním Skrýchově a v Záhoří. V roce 2009 byla evidována nejvyšší nezaměstnanost v obcích Bořetín a Horní Skrýchov, naopak nejnižší byla v obcích Rosička a Višňová. Obce, které mají nejvyšší nezaměstnanost, jsou často malé, které nejčastěji mají kolem 60 obyvatel, proto se celkové údaje vázané k nezaměstnanosti zkreslují.

- 130 -


Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov

2005 66,0 35,7 60,3 90,1 50,0 67,9 73,7 62,2 73,1 82,0 55,6 50,0 41,0 66,3 71,3 65,3 62,0 68,3 62,2

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 69,8 34,9 33,0 37,3 30,9 49,7 62,2 67,0 59,5 60,6 63,9 64,9 43,1 50,0 36,7 68,7 73,3 63,1 64,4 67,4 61,6 62,5 67,2 66,5 88,7 95,8 19,5 56,7 58,7 55,2 62,7 61,5 63,0 61,2 33,3 55,3 66,0 100,0 87,2 75,2 100,0 100,0 82,0 58,8 26,4 62,4 50,3 70,5 86,3 74,2 70,8 53,9 50,0 0,0 60,9 61,8 49,3

2009 57,1 52,9 46,2 96,9 75,1 51,4 49,7 62,9 54,7 76,1 80,1 76,0 60,1 90,4 35,8 51,7 62,5 91,0 64,2

57,1

53,7

54,5

38,3

48,0

47,5 60,0 35,6 57,4 60,8 52,1 53,3 55,9 46,1 61,6 77,2 63,8 93,0 66,5 76,4 61,0 55,2 72,4 60,3 89,3 78,8 60,4

51,8 58,1 45,5 49,8 62,4 53,1 52,4 59,8 64,9 57,9 65,4 62,3 85,2 76,8 71,6 80,2 68,0 68,8 54,2 83,2 77,8 69,4

42,3 60,8 49,8 100,0 66,5 31,1 64,8 57,1 55,2 59,6 62,9 62,5 86,0 86,7 64,9 72,7 66,4 70,1 42,9 76,0 80,6 78,7

62,9 58,0 46,8 100,0 62,8 24,9 62,5 68,8 41,3 57,1 39,9 53,9 28,0 79,1 76,4 54,7 58,6 80,6 46,2 84,2 75,8 65,9

61,4 54,0 37,7 81,2 51,4 42,5 60,7 59,5 46,3 49,8 42,9 53,6 68,3 54,3 68,7 51,0 40,7 78,5 48,0 49,2 72,7 65,1

- 131 -


2005 45,0 93,8

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 48,2 68,5 61,3 87,6 57,1 54,3

2009 57,3 0,0

61,3

64,7

65,8

54,1

59,4

56,3 56,3 80,8 30,2 47,0 53,8 78,1 94,0 81,0 49,8 39,3 43,9 0,0

60,0 57,6 70,2 37,1 75,2 40,9 76,0 100,0 62,4 19,2 18,0 56,3 10,7

56,6 59,2 75,4 44,0 90,4 55,5 78,0 62,4 44,3 22,0 0,0 73,8 6,0

63,2 53,0 66,4 65,5 93,1 86,0 78,5 31,7 75,8 32,6 0,0 64,7 16,0

57,7 58,1 65,3 37,5 38,2 64,7 75,2 0,0 27,6 44,4 89,2 39,3 44,1

60,9

60,0

61,9

58,1

54,5


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá též jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Jihočeském kraji byl v roce 2005 28,6 %, v roce 2006 30,3 %, v roce 2007 29,9 %, v roce 2008 24,4 %, v 2009 15,6 %. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje největší problém v SO ORP Vodňany a Blatná. Pozitivním faktem ve sledovaném období je pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných ve většině SO ORP Jihočeský kraj. Výrazný pokles v roce 2009 je způsoben růstem nezaměstnanosti v důsledku hospodářského útlumu. Nejnižší podíl v kraji dlouhodobě vykazují SO ORP Vimperk, Trhové Sviny a České Budějovice. Sledovaný SO ORP Jindřichův Hradec evidoval podprůměrné hodnoty vůči kraji.

- 132 -


Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 35,5 36,3 37,6 34,2 17,6 20,3 19,9 17,4 36,7 38,0 37,3 28,7 36,3 38,8 42,0 34,0 26,6 27,8 29,2 23,7 41,2 42,6 38,1 29,6 38,0 37,2 36,9 28,3 28,5 30,4 31,1 20,6 26,0 25,9 22,9 19,6 29,0 32,2 36,9 31,4 37,2 39,0 36,6 32,7 21,9 23,8 24,1 20,9 20,4 23,1 22,1 17,3 30,2 35,1 34,5 28,1 29,5 33,4 33,1 26,0 16,9 16,0 15,6 9,7 37,7 40,7 39,3 38,1 28,6 30,3 29,9 24,4

2009 23,2 11,4 20,8 15,1 11,1 18,5 18,7 11,1 13,9 22,7 22,1 15,1 8,7 14,1 16,7 7,6 28,1 15,6


Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Jindřichův Hradec byl v roce 2005 26,6 %, v roce 2006 27,8 %, v roce 2007 29,2 %, v roce 2008 23,7 %, v 2009 11,1 %. V letech 2005 a 2006 byla nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost naměřena v obci Hadravova Rosička, v roce 2007 v obci Vícemil, v roce 2008 v obci Nová Olešná a v roce 2009 v obci Drunče. Dlouhodobá nezaměstnanost nebyla naměřena v roce 2005 v 5 obcích, v roce 2006 v 8 obcích, v roce 2007 v 7 obcích, v roce 2008 ve 14 obcích, v roce 2009 v 17 obcích. Za celé období je nulová dlouhodobá nezaměstnanost v obci Dolní Skrýchov.

- 133 -


Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem

2005

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2006 2007 2008 36,7 46,4 34,9 0,0 15,4 13,3 45,1 31,7 31,8 34,3 33,8 28,1 42,3 19,7 25,6 0,0 2,5 0,0 0,0 0,0 36,6 34,9 42,1 36,9 27,4 45,2 24,4 0,0 17,5 16,2 6,8 11,9 29,6 70,9 34,6 0,0 0,0 5,9 31,7 27,4 51,8 29,7 42,1 30,6 2,3 48,5 66,7 44,0 0,0 0,0 0,0 30,8 57,1 75,2 57,1 46,3 16,2 0,0 6,5 40,0 29,9 37,9 41,6 10,5 27,2 35,0 43,6 25,0 0,0 0,0 0,0 0,0 17,6 19,1 15,4 9,7

2009 6,9 0,0 10,5 35,3 7,5 11,8 4,4 12,6 0,0 4,2 17,6 0,0 48,1 0,0 24,5 0,0 3,3 0,0 10,9

26,7

19,6

14,8

11,4

9,9

2,5 25,9 39,1 34,8 15,2 28,7 29,9 25,5 35,4 19,7 30,0 26,5 54,2 2,0 39,3 41,7 36,1 22,5 24,4 21,5 23,1 26,2 4,2 12,0

25,9 26,4 0,0 71,2 14,4 40,5 25,8 21,0 27,7 26,4 62,1 29,9 50,8 19,5 41,6 29,6 27,2 24,8 29,3 23,1 27,1 28,1 0,0 72,7

37,5 27,1 0,0 63,7 21,1 32,8 33,4 36,6 34,1 27,8 66,7 36,5 53,4 48,8 33,6 40,7 35,2 40,6 33,7 28,6 55,7 33,0 5,9 33,1

4,5 20,3 41,1 0,0 25,2 47,8 24,0 30,2 43,2 24,8 65,6 26,9 10,2 44,1 37,4 37,6 51,7 57,1 25,0 10,4 34,4 19,2 10,1 0,0

15,8 9,4 0,0 0,0 15,4 4,6 13,1 30,2 14,1 7,8 0,0 11,9 9,7 28,5 31,7 24,5 16,7 21,5 10,2 21,4 20,2 19,4 0,0 0,0

28,9

34,8

24,8

25,7

9,7

- 134 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

2005

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2006 2007 2008 40,1 26,1 29,9 21,5 36,6 35,9 37,6 30,4 30,6 40,0 27,6 36,0 31,6 22,4 7,9 3,5 13,7 0,0 0,0 0,0 32,6 7,5 13,9 4,5 53,1 38,5 68,3 0,0 0,0 49,6 0,0 0,0 55,4 69,8 41,7 0,0 44,2 25,6 55,3 52,2 30,4 49,7 0,0 0,0 26,4 37,5 22,8 49,8 0,0 0,0 0,0 0,0 26,6

27,8

29,2

23,7

2009 8,9 17,7 17,7 0,0 20,5 3,0 0,0 0,0 0,0 33,3 0,0 1,5 4,5 11,1


Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo V období 2005 až 2008 v Jihočeském kraji klesal počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo až na hodnotu 2,2 v roce 2008. V důsledku ekonomické krize dochází však v roce 2009 k rostoucímu trendu a to na 11,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejméně uchazečů připadá ve sledovaném období na SO ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a České Budějovice. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo pak připadá ve sledovaném období na SO ORP Dačice, Český Krumlov a Trhové Sviny. Nejvyšších hodnot v roce 2009 vykazují SO ORP Dačice, Soběslav a Milevsko. Ve sledovaném SO ORP Jindřichův Hradec byly hodnoty nadprůměrné, v roce 2005 na 1 volné pracovní místo čekalo 14,1 nezaměstnaných, v roce 2006 bylo 7,6 uchazečů na 1 volné pracovní místo, v roce 2007 se evidovalo 3,3 zájemců o práci, v roce 2008 klesl počet uchazečů o práci na 2,6 osob a v roce 2009 se zvýšil počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo na 14,6.

- 135 -


Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005 2006 2007 2008 11,0 5,4 2,8 1,8 5,2 3,3 2,1 1,8 25,6 11,6 5,2 4,7 31,6 20,3 5,3 4,7 14,1 7,6 3,3 2,6 4,6 4,1 1,6 1,9 19,9 7,4 3,4 5,0 7,0 3,4 1,6 1,3 8,2 5,2 1,9 2,4 6,7 6,5 3,2 4,2 0,5 3,3 2,0 1,6 4,0 3,6 2,3 2,5 27,0 15,3 6,5 6,0 18,1 9,5 3,7 3,0 8,5 6,7 4,6 3,4 3,6 3,0 1,4 1,3 4,7 4,3 2,0 1,5 3,4 4,7 2,4 2,2

2009 10,8 7,6 18,6 59,5 14,6 20,7 35,6 8,3 12,4 44,0 7,1 15,4 15,1 12,1 14,4 5,6 4,7 11,2

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry k 1. lednu

Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje se mezi lety 2006 a 2007 vyvíjel vzestupně. Po příchodu ekonomické krize byl zaznamenán pokles počtu obsazených míst na hodnotu 254 035 v roce 2009. Nejvíce obsazených pracovním míst vykazují SO ORP České Budějovice, následovaný správními obvody ORP Tábor, Písek a Strakonice. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází ve správních obvodech ORP Vodňany, Trhové Sviny, Blatná, Milevsko a Týn nad Vltavou. U sledovaného SO ORP Jindřichův Hradec došlo za období let 2006 až 2009 k poklesu o 4 %.

- 136 -


Tabulka č. 5.2.8: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje

SO ORP

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Počet obsazených pracovních míst 2006

2007

2008

2009

5849 77416 14063 6814 17365 7160 5795 19818 11133 7122 19798 33355 5262 9250 5814 6242 4177 256433

6115 84500 14850 7253 17208 7304 5917 20286 11509 7319 20387 35144 5379 9202 5934 6447 4205 268959

6115 84491 14367 6966 17156 7020 5547 20087 11699 7077 20202 34104 4682 9335 5891 6161 4251 265151

5220 82119 13793 6374 16603 6044 5326 19206 11187 6614 19121 32640 4648 8988 5837 6184 4131 254035

Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 v relativním vyjádření [%] 10,8 -6,1 1,9 6,5 4,4 15,6 8,1 3,1 -0,5 7,1 3,4 2,1 11,7 2,8 -0,4 0,9 1,1 0,9

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. Pozn.:Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

SO ORP Jindřichův Hradec měl v roce 2006 17 365 obsazených pracovních míst, v roce 2007 bylo 17 208 obsazených pracovních míst, v roce 2008 vykazoval 17 156 obsazených pracovních míst a v roce 2009 bylo obsazených 16 603 pracovních míst. Nejvíce obsazených pracovních míst vykazují obce Jindřichův Hradec, Nová Bystřice a Kardašova Řečice, naopak nejméně míst obce Březina, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Světce, Višňová, Vlčetínec, Vydří a Žďár, kde se počet pohybuje do 10, u těchto obcí je relativní vyjádření rozdílu mezi lety 2006 až 2009 zkreslující způsobené právě menším počtem obsazených pracovních míst. Téměř nulová obsazenost pracovních míst je v obcích Drunče, Rosička, Újezdec a Vícemil. Výraznější relativní růst obsazených pracovních míst byl naměřen v obcích Okrouhlá Radouň, Dolní Žďár, Polště, naopak výraznější relativní pokles obsazených pracovních míst nastal v obcích Lodhéřov, Popelín a Jarošov nad Nežárkou.

- 137 -


Tabulka č. 5.2.9: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Jindřichův Hradec

Obec


Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř

13 3 15 14 6 56 33 226 0 275 13 32 0 0 30 62 64 74 78 254 4 11 692 1 5 756 19 386 70 74 795 7 392 51 61 62 34 106 4 64 98 29

2007

2008

12 13 22 14 4 39 44 232 1 274 15 35 0 0 19 60 59 78 83 204 3 11 696 0 4 721 18 402 50 58 708 3 435 47 83 64 32 108 4 56 105 39

12 4 36 10 4 64 42 256 1 264 16 27 0 0 37 56 69 85 83 172 3 11 546 0 4 689 28 386 94 29 829 5 414 49 62 55 35 135 15 30 109 32

- 138 -

2009 7 5 24 5 4 45 49 249 1 239 23 21 0 2 25 55 66 62 81 191 2 11297 1 4 626 19 310 76 33 930 5 343 92 67 70 34 142 12 34 84 41

Rozdíl mezi lety 2006 až 2009 Absol. -6 2 9 -9 -2 -11 16 23 1 -36 10 -11 0 2 -5 -7 2 -12 3 -63 -2 -395 0 -1 -130 0 -76 6 -41 135 -2 -49 41 6 8 0 36 8 -30 -14 12

Rel. (%) -46 67 60 -64 -33 -20 48 10 100* -13 77 -34 0 200* -17 -11 3 -16 4 -25 -50 -3 0 -20 -17 0 -20 9 -55 17 -29 -13 80 10 13 0 34 200 -47 -14 41


Obec

2006 Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštějnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Rozdíl mezi lety 2006 až 2009


2008

2009

Absol.

Rel. (%)

243 10 0

206 11 11

233 13 0

186 10 0

-57 0 0

-23 0 0

103

86

91

80

-23

-22

258 328 275 1 0 77 0 1 1 4 11 87 8

255 331 238 1 1 119 0 0 1 4 10 88 2

243 346 238 3 1 96 0 0 1 4 12 85 3

216 315 221 3 0 81 0 1 1 0 18 90 5

-42 -13 -54 2 0 4 0 0 0 -4 7 3 -3

-16 -4 -20 200 0 5 0 0 0 -100 64 3 -38

17 365

17 208

17 156

16603

-762

-4

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.:Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pozn.: * jedná se o orientační hodnotu.

Na základě údajů z tabulky č. 5. 2. 9. se ukazuje, že ve městě Jindřichův Hradec dochází k poklesu počtu obsazených pracovních míst (od roku 2006 se jedná o 395 míst), z čehož vyplývá, že ve městě Jindřichův Hradec se projevuje tíživý dopad recese. Bývalé okresní město Jindřichův Hradec tak nenaplňuje záměr Programu rozvoje kraje, ve kterém je uvedeno, že bývalá okresní města mají růst a být ekonomickým motorem.

- 139 -


5.3


Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Průměrná daňová výtěžnost obcí Jihočeského kraje dosáhla 9000 Kč na obyvatele v roce 2009. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, kdy byla průměrná daňová výtěžnost kraje přibližně 10 110 Kč na obyvatele. Pokles je dán především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěžností patří SO ORP Písek, který v roce 2009 dosáhl hodnoty 9 950 Kč na obyvatele. Nadprůměrné daňové výtěžnosti dosahoval po oba roky (2008 a 2009) správní obvod Třeboň, který zároveň zaznamenal nejmenší pokles daňové výtěžnosti, a dále SO ORP Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Nejnižší daňová výtěžnost na obyvatele kraje se naopak v letech 2008 a 2009 pohybuje v SO ORP Soběslav, Vodňany a Trhové Sviny. Tabulka č. 5.3.1: Daňová výtěžnost SO ORP Jihočeského kraje v letech 2008 a 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008 130573 1623318 420465 189124 471743 191076 175910 573792 335201 197293 443829 826644 167188 256760 144374 175988 107945 6431223

2009 117215 1406599 380114 171455 423158 163332 160828 514961 305813 174043 397030 749984 149735 242141 128906 156520 95687 5737520

Rozdíl -13359 -216719 -40351 -17669 -48585 -27744 -15082 -58831 -29388 -23250 -46799 -76660 -17453 -14620 -15468 -19468 -12258 -693704

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 9,38 10,59 10,07 9,46 9,84 9,67 9,35 11,09 9,92 8,91 9,77 10,25 9,21 10,12 10,19 9,91 9,23 10,11

2009 8,38 9,11 9,07 8,63 8,81 8,27 8,54 9,95 9,04 7,83 8,78 9,28 8,21 9,54 9,13 8,83 8,16 9,00

Rozdíl -1,00 -1,48 -0,99 -0,83 -1,03 -1,40 -0,80 -1,14 -0,88 -1,08 -0,98 -0,97 -1,01 -0,58 -1,06 -1,08 -1,07 -1,11

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Průměrná daňová výtěžnost SO ORP Jindřichův Hradec v roce 2009 byla 8 810 Kč na obyvatele. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce Staré Město pod Landštejnem, Hatín a Vlčetínec, kde hodnoty neklesly pod 12 000 Kč, naopak nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Nová Včelnice, Deštná a Popelín. U většiny obcí došlo v období 2008 až 2009 k poklesu, s výjimkou obcí Dolní Pěna, Dolní Žďár, Horní Pěna, Lásenice, Staré Město pod Landštejnem, Višňová a Vydří. K nejvýraznějšímu růstu daňové výtěžnosti došlo v obci Vydří, kde se zaznamenal

- 140 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. růst o 1 940 Kč z hodnoty 9 480 Kč na hodnotu 11 420 Kč. Výraznější pokles daňové výtěžnosti na obyvatele evidovala obec Drunče z 25 020 Kč na 11 480 Kč (o 13 540 Kč). Tabulka č. 5.3.2: Daňová výtěžnost SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2008 a 2009 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

2008 1119,34 1767,28 4035,51 1025,38 1599,35 7529,49 4682,35 5830,92 539,27 1786,75 1430,27 910,32 1225,83 513,33 3016,66 4443,59 2664,08 1103,77 3810,96

2009 1049,31 1562,41 3465,60 939,77 1372,83 7025,12 4490,41 5487,27 522,31 2277,54 1561,60 813,80 551,16 467,67 2810,89 4592,84 2400,71 992,91 3144,32

Rozdíl -70,03 -204,87 -569,91 -85,61 -226,52 -504,37 -191,94 -343,65 -16,96 490,79 131,33 -96,52 -674,67 -45,66 -205,77 149,25 -263,37 -110,86 -666,64

2008 10,76 8,66 11,53 10,68 13,11 10,20 9,67 7,99 8,56 8,47 9,73 10,84 25,02 10,27 14,57 7,42 10,74 8,62 9,60

2009 10,39 7,85 9,34 9,89 11,54 9,89 9,20 7,34 8,04 9,61 11,23 10,17 11,48 9,17 13,45 7,68 9,88 8,01 7,78

Rozdíl -0,37 -0,81 -2,19 -0,79 -1,57 -0,31 -0,47 -0,65 -0,52 1,14 1,5 -0,67 -13,54 -1,1 -1,12 0,26 -0,86 -0,61 -1,82

9941,38

9261,56

-679,82

8,99

8,37

-0,62

1030,46 234086,37 1223,89 694,46 20618,56 2327,16 13678,94 4741,95 6109,12 29916,06 1185,83 18010,99 1829,83 1908,50 3860,94 1833,70 6476,22 940,26 4415,83

987,88 204984,22 919,12 657,44 18962,75 2308,52 12770,06 4927,07 4895,30 27543,68 1060,84 15799,99 1721,95 1751,02 3547,89 1816,27 5917,68 887,22 3720,64

-42,58 -29102,2 -304,77 -37,02 -1655,81 -18,64 -908,88 185,12 -1213,82 -2372,38 -124,99 -2211 -107,88 -157,48 -313,05 -17,43 -558,54 -53,04 -695,19

9,54 10,42 16,32 10,85 8,96 8,34 9,01 8,45 10,08 8,89 10,98 7,49 9,68 9,94 8,62 10,02 10,85 8,79 8,81

8,98 9,13 11,49 10,60 8,33 7,96 8,38 8,71 7,86 8,10 9,73 6,65 9,21 9,78 7,87 9,87 9,69 8,45 7,40

-0,56 -1,29 -4,83 -0,25 -0,63 -0,38 -0,63 0,26 -2,22 -0,79 -1,25 -0,84 -0,47 -0,16 -0,75 -0,15 -1,16 -0,34 -1,41

- 141 -


Obec Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštějnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec


Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

2008 2402,00 1952,63 4581,91 1958,22 655,74

2009 2178,38 1741,05 4167,80 1570,16 597,27

Rozdíl -223,62 -211,58 -414,11 -388,06 -58,47

2008 9,53 10,79 9,98 9,55 10,93

2009 8,68 9,57 8,83 7,48 9,79

Rozdíl -0,85 -1,22 -1,15 -2,07 -1,14

7801,81

7917,64

115,83

15,06

15,68

0,62

8021,89 12931,58 5337,27 1441,40 716,34 2176,90 862,57 819,44 686,57 1184,94 1120,47 2150,56 1075,78

7327,75 11515,06 4483,95 1302,17 680,96 2062,27 729,65 861,37 667,95 1473,11 964,24 1887,58 1059,88

-694,14 -1416,52 -853,32 -139,23 -35,38 -114,63 -132,92 41,93 -18,62 288,17 -156,23 -262,98 -15,9

9,45 9,01 9,25 9,67 9,95 10,27 11,06 10,24 12,95 9,48 9,26 9,19 12,09

8,54 7,97 7,78 8,51 9,73 9,50 8,69 11,19 12,37 11,42 7,90 8,17 11,91

-0,91 -1,04 -1,47 -1,16 -0,22 -0,77 -2,37 0,95 -0,58 1,94 -1,36 -1,02 -0,18

471742,92

423157,81

-48585,1

9,84

8,81

-1,03

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Indikátory Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň

Hospodářské podmínky 2 0 1 0 2 -1 1 -1 0 0 0 2 -2 1 2 -1 -1

Podtéma Regionální Daňová Další jevy a Trh práce ekonomika výtěžnost komentáře -2 2 2 1 0 -1 2 0 1 -2 0 1 -2 2 2 -1 -2 1 1 0 1 -1 2 -1 1 0 0 0 -2 1 0 -2 2 0 2 2 -2 -2 2 1 2 1 -2 2 2 -2 2 -1 -2 -1 1

- 142 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštějnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Hospodářské podmínky 0 -1 0 -2 1 1 2 0 -1 0 -1 -2 -2 1 -2 1 1 -1 1 1 1 -1 0 1 0 -1 1

Podtéma Regionální Daňová Další jevy a Trh práce ekonomika výtěžnost komentáře -1 2 0 -2 0 -1 -1 1 0 -2 -2 0 -1 2 1 -1 1 2 0 2 2 -2 0 0 -2 1 -1 -1 2 0 -2 -1 0 -2 -2 -1 -2 -2 0 -2 2 1 -2 0 -2 0 2 1 -2 2 1 -1 -2 -1 0 2 1 0 2 1 1 2 0 -1 0 -1 -2 2 0 1 -2 1 0 2 0 -1 1 -1 -2 2 1

-2

-2

-2

2

-1 -1 -1 0 -1 1 0 2 2 -2 0 0 0

-2 -1 -2 0 -2 -1 -1 -1 -2 -2 0 -2 0

-1 0 -1 2 -1 2 2 2 2 -2 2 2 -2

0 -1 -1 0 1 1 0 2 2 2 -1 0 2

0

-1

1

0

- 143 -


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nižší míra nezaměstnanosti je v obcích Rosička, Višňová, Záhoří, Horní Skrýchov a Vlčetín. Nižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v 17 obcích za uplynulý rok. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Kamenný Malíkov, Dolní Pěna a Rodvínov. Nadprůměrná daňová výtěžnost v obcích Staré Město pod Landštejnem, Hatín, Vlčetínec, kde hodnota neklesla pod 12 000 Kč. PŘÍLEŽITOSTI Možnost rozvoje cestovního ruchu. Blízkost Třeboň, Soběslav, České Budějovice a dalších větších měst pro zajištění dalších pracovních příležitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších podnikatelských aktivit.

SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Dolní Žďár, Ratiboř, Žďár, Jilem, Dolní Pěna, Staré Město pod Landštějnem. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Drunče, Bořetín, Vydří. Podprůměrná daňová výtěžnost v obcích Nová Včelnice, Deštná a Popelín. Není plněn záměr Programu rozvoje kraje, že bývalá okresní města (Jindřichův Hradec) mají růst a být ekonomickým motorem. HROZBY Ukončení činnosti několika významných zaměstnavatelů by mělo za následek zvýšení míry nezaměstnanosti. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných postupná ztráta lidského kapitálu. Nedostatek pracovních příležitostí ohrožující stabilizaci obyvatelstva.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Deštná, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Hospříz, Jilem, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pístina, Plavsko, Popelín, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Újezdec, Velký Ratmírov, Višňová, Vydří, Záhoří, Zahrádky, Žďár a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Největší nabídku ploch by měl mít Jindřichův Hradec, protože podle Programu rozvoje kraje mají být bývalá okresní města ekonomickým motorem svého regionu. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit. Souhrn tématu Míra podnikatelské aktivity SO ORP Jindřichův Hradec je podprůměrná vůči krajskému srovnání, její vývoj ale víceméně stagnuje. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v obcích Kamenný Malíkov a Dolní Pěna, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Bořetín a Březina. Míra nezaměstnanosti je menší než průměrná krajská úroveň a patří mezi nejmenší v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Jindřichův Hradec jsou postiženy obce Dolní Žďár, Rosička, Staré Město pod Landštejnem. Nejnižší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Višňová, Záhoří a Žďár. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná v Jihočeském kraji. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Březina, Horní Skrýchov a Žďár, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Hadravova Rosička, Nová Olešná, Vydří. Daňová výtěžnost se snižuje a je pod krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce Staré Město pod Landštejnem, Hatín,

- 144 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vlčetínec, naopak nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Nová Včelnice, Deštná a Popelín.

- 145 -


6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1


Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází řada ložisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těžba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o ložiska štěrkopísků a stavebního kamene, ale i dekorační kámen a cihlářkou surovinu. Těžba nerostných surovin má převážně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Poddolovaná území se na území SO ORP Jindřichův Hradec vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se především o území obce Okrouhlá Radou s vysokým výskytem starých důlních děl (25), Číměř (1) a Nová Bystřice (1). Rovněž je zde omezený výskyt hald a odvalů. Vyskytují se na území obcí na území obcí Číměř, Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň, Příbraz, Staré město pod Landštejnem a Stráž nad Nežárkou. Pro další využití území nepředstavují zásadní problém (lze řešit technicky). Vodní režim Území SO ORP Jindřichův Hradec spadá do povodí dolního toku Vltavy. Převažují zde drobné vodní toky a vodní objekty. Existující zdroje povrchových a podzemních vod jsou relativně omezené a jsou využívány pro zajištění potřeb některých obcí. To je i důvodem, že relativně malá část území (cca 16,8 %) je vymezena jako zranitelné území. Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné jímání podzemních vod kvartérní uloženiny v povodí Nežárky. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Další závadou je, že části zastavěných území v 18 obcích se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím Q100 procházejí rovněž silnice I. a II. třídy, rovněž jimi procházejí záměry nových komunikací. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Jindřichův Hradec je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví se zahrnutím O3. V řadě obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy, v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí zastavěným územím. Vzhledem k zatížení území O3 a absenci řady obchvatů je výsledné hodnocení -1. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje podprůměrnou míru separace. Podstatná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládce.

- 146 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Řada rizik pro životní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký počet (55) starých zátěží. Staré skládky se nacházejí na území 32 obcí. Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Mezi problémy, jejichž řešení je nezbytné na úrovni kraje patří optimalizace nakládání s odpady (separace, využívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k relativně ekologicky stabilním oblastem. Na jeho území jsou vyhlášeny Přírodní park Písecké hory, několik maloplošných zvlášť chráněných území a lokality soustavy NATURA 2000. Je zde vymezena síť územního systému ekologické stability ÚSES. Na druhé straně jsou zde rozsáhlá území s velmi nízkým koeficientem ekologické stability a absencí nebo minimálním výskytem chráněných prvků přírody, s nízkým podílem vodních ploch a vysokým podílem půd nižší kvality. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, cca 35 % území je pokryto lesními porosty. Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jež byly některým obcím přiřazeny, jedná se však o obce s relativně nízkým počtem obyvatel. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Jindřichův Hradec plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 30,4 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 21813,06 ha, tj. 23,36 % celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Podíl zastavěných ploch v období 2000-2010 byl stabilně nízký (0,9 %). Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí (37,9 %). Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla. Vzhledem k předpokládanému a žádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením nadmístní rozvojové oblasti a rozvojových os i specifické oblasti nadmístního významu a vzhledem k další orientaci na rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – je v návrhu ZÚR JČK vymezena řada záměrů v rozvoji dopravní a technické infrastruktury, ploch pro smíšené funkce a sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD jednotlivých obcí, což znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím využíváním dalších ložisek nerostných surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých zátěži, jak pozůstatků po těžební činnosti, tak i starých skládek.

- 147 -


6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura Na území SO ORP Jindřichův Hradec je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 41 z 58 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Horní Pěna, Horní Radouň, Jilem, Jindřichův Hradec, Plavsko, Popelín, Strmilov, Střížovice, Světce. Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Kardašova Řečice, Okrouhlá Radouň, Pluhův Žďár, Velký Ratmírov. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí s vodovodní sítí. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. 100 % napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % vodovodního napojení je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Kanalizace s napojením na ČOV se vyskytuje v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň. Kunžak, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pluhův Žďár, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč (2x ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Velký Ratmírov a Zahrádky. Dopravní infrastruktura Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě SO ORP Jindřichův Hradec jsou silnice I. třídy a II. třídy, doplněné silnicemi III. třídy. Délka silniční sítě na území je cca 588,6, z toho délka silnic I. tříd činí 75,3km, délka silnic II. tříd činí celkem 134,7km a 378,6km je délka silnic III. tříd. To znamená, že podíl silnic I. tříd činí pouze cca 13 %. Jejich technický stav neodpovídá již současné hustotě silničního provozu a jejich homogenizace včetně výstavby nových úseků a obchvatů byla zařazena ve formě záměrů D9 a D12 v návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jež by měly být postupně odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací silnic I. a II. tříd v souladu s jejich vymezením v rámci ZÚR JČK. Na daném území probíhají tři železniční tratě, jež však mají omezený význam pro dopravní obslužnost převážné většiny obcí a dostupnost ORP Jindřichův Hradec. Z celkového počtu 55 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP pro 13 obcí a jejich částí (Bednáreček, Bednárec, Jarošov nad Nežárkou, Popelín, Rodvínov, Kardašova Řečice, Doňov, Horní Skrýchov, Žďár, Blažejov, Střížovice, Kunžak a Nová Bystřice). Význam pro dostupnost krajského města a rozvoj cestovního ruchu včetně zahraničních turistů má železniční trať č. 225, jež propojuje významné celostátní železniční tratě (220 a 240). Území ORP Jindřichův Hradec tak má velmi dobré spojení na krajská města České Budějovice a Plzeň, dobře dostupné je rovněž Brno.

- 148 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Délka železniční trati je cca 92,8 km což znamená průměrnou hustotu železniční sítě na území JČK, jež je však hluboko pod celorepublikovým průměrem. Poměrně hustě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických tras. Cyklostezky jsou vymezeny na území převážné většiny obcí. Na sledovaném území se nachází celkem 369,33km cyklotras, což v kombinaci s existencí jednoho silničního a čtyř hraničních přechodů pro nemotorizovanou dopravu vytváří potenciál pro rozvoj přeshraniční cykloturistiky. Sociodemografické podmínky V SO ORP Jindřichův Hradec roste počet obyvatel, především z důvodu migrace obyvatel. Mezi nejlidnatější obce patří Jindřichův Hradec, Nová Bystřice, Kardašova Řečice, Nová Včelnice a Kunžak. Nejméně obyvatel mají obce Drunče, Hadravova Rosička, Vlčetínec. K výraznému růstu relativního počtu obyvatel došlo v obcích Dolní Pěna a Horní Skrýchov, naopak výrazný pokles nastal v obci Březina. Výrazný přirozený přírůstek obyvatel nastal za poslední dekádu v obcích Jindřcihův Hradec a Nová Bystřice. Negativní přirozený přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obcích Strmilov, Horní Radouň, Kardašova Řečice. Výrazný příliv migrantů byl naměřen v obcích Kardašova Řečice, Dolní Pěna a Horní Pěna, naopak k odlivu obyvatel došlo v obcích Jindřichův Hradec, Nová Včelnice a Střížovice. V současné době je nejvíce dětí v obcích Dolní Pěna, Bořetín, Horní Skrýchov. V současné době nejvíce lidí v produktivním věku se vyskytuje v obcích Pístina, Hospříz a v dalších 24 obcích, které dosahují nad 70 % osob v produktivním věku. V roce 2010 je největší index stáří v obcích Březina a Drunče, naopak nejnižší index stáří je v obcích Dolní Pěna a Horní Skrýchov. Index stáří nejvíce vzrostl v obcích Březiny, Drunče a Kamenný Malíkov, naopak nejvíce klesl v obcích Rosička a Bednárec. Mateřské školy se nachází v 18 obcích, z toho více zařízení se nachází v obcích Jindřichův Hradec, Stráž nad Nežárkou. Základní školy jsou lokalizovány ve 13 obcích. Bez školského zařízení jsou ve 40 obcích. V SO ORP Jindřichův Hradec jsou střední školy např. střední odborné školy, střední odborné učiliště, gymnázia, obchodní akademie T. G. Masaryka, soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, střední zdravotnická škola. V Jindřichově Hradci se nachází Fakulta managementu VŠE v Praze. V SO ORP Jindřichův Hradec se vyskytují různá zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, nejčastěji v obci Jindřichův Hradec. Ve 44 obcí se nenachází žádné zdravotnické zařízení. Síť sociálních služeb je koncentrována především v Jindřichově Hradci, domovy důchodců, pečovatelské služby, charity, různá sdružení na pomoc lidem se zdravotním postižením. Další sociální zařízení jsou v obci Kardašova Řečice. Kulturní život na Jindřichohradecku je pestrý. Lidé v SO ORP Jindřichův Hradec jsou aktivní i pasivní. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu žen, důchodců, včelařů, červeného kříže, skautů apod. Bydlení SO ORP Jindřichův Hradec patří s 22 261 byty ke středně velkým ORP v Jihočeském kraji. Za poslední desetiletí došlo k výraznějšímu růstu bytové výstavby. K největšímu relativnímu nárůstu počtu bytů došlo v obcích Dolní Pěna, Horní Skrýchov a Blažejov. Nízký nárůst bytové výstavby byl naměřen v obcích Bednárec, Bořetín, Březina, Jilem, Nová Olešná, Újezdec a Vicemil. Stagnace bytové výstavby byla evidována v obcích Doňov, Drunče, Rosička a Staré Město pod Landštejnem. Nejvíce starých domů se vyskytuje v obcích Bednárec, Dívčí Kopy, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Rosička, Vlčetínec, Vydří a Ždár. Naopak největší koncentrace novostaveb byla evidována v obcích Hadravova Rosička, Hatín, Horní Skrýchov, Hospříz a Plavsko.

- 149 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rekreace Potenciál rekreace a cestovního ruchu SO ORP Jindřichův Hradec spočívá v krajině, kde se nachází mnoho rybníků, lidových staveb a historických památek, např. hrad a zámek Jindřichův Hradec, zámek Červená Lhota (Kardašova Řečice), hrad Landštejn (Staré Město pod Landštejnem), zámek Stráž nad Nežárkou, zámek Pluhův Žďár, zámek Nová Bystřice. Rozvoj cestovního ruchu je spojen s možnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V roce 2010 bylo evidováno 93 ubytovacích zařízení ve SO ORP Jindřichův Hradec. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Jindřichův Hradec patří penziony a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Okres Jindřichův Hradec (kde se ORP nachází) patří k nejčastěji navštěvovaným společně s Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi v rámci Jihočeského kraje, za poslední dekádu došlo k mírnému zvýšení návštěvnosti a pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě.

- 150 -


6.3

Ekonomický pilíř

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Jindřichův Hradec je podprůměrná vůči krajskému srovnání, její vývoj ale víceméně stagnuje. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosažena v obcích Kamenný Malíkov a Dolní Pěna, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Bořetín a Březina. Míra nezaměstnanosti je menší než průměrná krajská úroveň a patří mezi nejmenší v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Jindřichův Hradec jsou postiženy obce Dolní Žďár, Rosička, Staré Město pod Landštejnem. Nejnižší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Višňová, Záhoří a Žďár. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná v Jihočeském kraji. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Březina, Horní Skrýchov a Žďár, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Hadravova Rosička, Nová Olešná, Vydří. Daňová výtěžnost se snižuje a je pod krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce Staré Město pod Landštejnem, Hatín, Vlčetínec, naopak nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Nová Včelnice, Deštná a Popelín.

- 151 -


6.4

Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území. Hodnocení obcí dle indikátorů

- 152 -


- 153 -


Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

- 154 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

- 155 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

kategorie zařazení obce

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov


Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

+ + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + -

- 156 -

Kategorie zařazení obce

3b 3b 1 4 3b 2b 1 1 2a 3c 2c 3b 4 3b 1 2b 3a 2a 3c 2c 4 2c 2a 3b

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár


Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

- 157 -

Kategorie zařazení obce

2b 3a 1 2b 2b 2b 2a 3c 3b 1 2b 3b 1 3b 3c 2c 1 1 4 3b 2b 2b 2b 2b 2c 3a 1 3b 3b 2c 3a 2a 2a 2c


7 Problémy k řešení 7.1

Problémy k řešení v ÚPD

Environmentální pilíř V současné době ukládá ZÚR pro plánování a využívání území nových ploch pro těžbu nerostných surovin úkoly pro územní plánování. Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcích, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těžby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Jindřichův Hradec. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba optimalizovat v koordinaci s ostatními rozvojovými směry a záměry při pořizování ÚPD obcí, případně při její aktualizaci. V rámci ÚP jednotlivých obcí je třeba se zaměřit na lokalizaci protipovodňových opatření v krajině zvláště tam, kde se zastavěná území nacházejí v záplavových územích. Na správním území ORP Jindřichův Hradec se jedná o zastavěná území především v obcích Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce. Je zapotřebí vytvářet územně-plánovací podmínky pro obnovu nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a pro omezování rozsahu povodní posilováním retenční a akumulační kapacity území. V rámci ÚP dotčených obcí je třeba upřesnit průběh koridorů dopravní infrastruktury, vymezených ZÚR Jihočeského kraje. Nejednoznačné případy se doporučuje ověřit dopravně-územní studií zpracovanou ve variantách a teprve po diskusi, příp. projednání, výsledná řešení zapracovat do ÚPD. V rámci řešení ÚPD obcí je zapotřebí vymezit plochy vhodné pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky, sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO včetně biofermentačních jednotek na jeho zpracování s cílem dosáhnout postupného omezení BRKO ukládaných na skládky. Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ZÚR může být v podrobnosti ÚPD upraveno (redukováno, rozšířeno, nebo posunuto) s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu. Přitom se doporučuje vyhledávat a vyřazovat z ÚSES jejich nefunkční části v lesních porostech. Naproti tomu je v rámci ÚPD obcí vhodné se zaměřit na rekultivaci a podporu přírodních prvků v území v rámci ÚSES i mimo ně, např. zalesňováním zbytkových a nevhodně užívaných pozemků (zemědělsky nevyužitelných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Komplexní rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jež mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení.

- 158 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Při vymezování tras koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí je třeba minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany a zásahy do lesních porostů s cílem omezit fragmentaci území. Tam, kde se nelze vyhnout kontaktu liniových prvků dopravní a technické infrastruktury s ÚSES dbát v ÚPD na minimalizaci vzájemných dopadů např. volbou nejkratších tras křížení apod. Sociální pilíř Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Lásenice, Lodhéřov, Nová Olešná, Pleše, Polště, Popelín, Rosička, Střížovice, Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří, Žďár. Příprava územních plánů na dobudování kanalizační sítě v obci Strmilov. Příprava územních plánů na vybudování vodovodu v obci Dívčí Kopy, Vydří. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Jindřichův Hradec, především v obcích Blažejov a Pluhův Žďár, jejichž kanalizace není napojena na ČOV ve všech místních částech. Plánování zasíťováníí nových areálů pro drobné a střední podnikatele. Při specifikaci problémů v rámci dopravní infrastruktury, jež by měly být řešeny v rámci ÚPD obcí se jedná především o návrhy na odstranění existujících dopravních závad, promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v návrhu ZÚR JČK, jež zahrnují především upřesnění záměrů na výstavbu nových částí komunikací a homogenizace páteřních silničních tahů v rámci ÚPD dotčených obcí a upřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí záměrů na výstavbu obchvatů, mimoúrovňových křížení silničních tahů se železnicí na páteřních komunikacích. Dalším návrhem je promítnutí záměrů homogenizace a přeložek na silnicích II. třídy a odstranění místních závad v obcích, řešení chybějících komunikací pro pěší. Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva, vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území. Je nutné vybudovat sociální infrastrukturu (např. domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou) v obcích Bednárec, Bořetín, Číměř, Člunek, Doňov, Hatín, Horní Skrýchov, Kačlehy, Pístina, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Rodvínov, Roseč, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Světce, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Zahrádky, Žďár. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. V oblasti bydlení je nutné rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Největší nabídku ploch by měl mít Jindřichův Hradec. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.

- 159 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ekonomický pilíř Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Deštná, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Hospříz, Jilem, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pístina, Plavsko, Popelín, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Újezdec, Velký Ratmírov, Višňová, Vydří, Záhoří, Zahrádky, Žďár a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Největší nabídku ploch by měl mít Jindřichův Hradec, protože podle Programu rozvoje kraje mají být bývalá okresní města ekonomickým motorem svého regionu. Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit.

- 160 -


7.2

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Název

Kód

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoVZ

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

sZUoZQ

Zastavěné území zasahuje do poddolovaného území

Počet obcí

%

18

31

15

26

sZUoPU

2

3

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí Blažejov, Člunek, Deštná, Dolní Žďár, Horní Pěna, Horní Radouň, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kunžak, Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň, Pluhův Žďár, Popelín, Rodvínov, Stráž nad Nežárkou, Strmilov Číměř, Dolní Žďár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Lásenice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Plavsko, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice Nová Bystřice, Okrouhlá Radouň

Hygienické závady Název

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS1/ZU

Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS1-VZ

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

sS2/ZU

Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

sS2-VZ

13

22

5

9

21

36

3

5

- 161 -

Výpis obcí Dolní Žďár, Doňov, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Lásenice, Nová Olešná, Pleše, Rodvínov, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Vlčetínec Dolní Žďár, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Rodvínov, Stráž nad Nežárkou Bednárec, Bednáreček, Březina, Číměř, Člunek, Deštná, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Popelín, Příbraz, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Světce Deštná, Kunžak,Lodhéřov


Environmentální závady Název

Kód

Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor

sS2xNK

Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor

sS1xRK

Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice II. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 Silnice I. třídy prochází územím se zvýšenou ochranou přírody (PP, MZCHU, CHKO) Silnice II. třídy prochází územím se zvýšenou ochranou přírody (PP, MZCHU, CHKO)

sS2xRK sS2-E2 sS1-CH

sS2-CH

Počet obcí

%

3

5

7

12

5

9

2

3

5

9

9

16

- 162 -

Výpis obcí Číměř, Kunžak, Staré Město pod Landštejnem Horní Skrýchov, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Lásenice, Nová Včelnice, Pístina, Strmilov Číměř, Deštná, Lásenice, Lodhéřov, Strmilov Člunek, Hospříz Jilem, Kardašova Řečice, Lásenice, Pístina, Stráž nad Nežárkou Číměř, Člunek, Horní Pěna, Kardašova Řečice, Kunžak, Lásenice, Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou


7.3

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

Návrh zastavitelné plochy je v konfliktu se záměrem silnice I. třídy

nZUxzS1

6

10

Doňov, Jindřichův Hradec, Nová Olešná, Pleše, Újezdec, Záhoří

Návrh zastavitelné plochy je v konfliktu se záměrem silnice II. třídy

nZUxzS2

1

2

Kunžak

7

12

Bednáreček, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Nová Bystřice, Popelín, Rodvínov, Záhoří

Návrh zastavitelné plochy je v konfliktu nZUxzDZO s ostatními záměry dopravní infrastruktury

Střety se záměry technické infrastruktury Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí

Návrh zastavitelné plochy je v konfliktu se záměrem koridoru zásobování vodou

nZUxzVO

7

12

Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kamenný Malíkov, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Polště

Návrh zastavitelné plochy je v konfliktu s ostatními záměry technické nZUxzTZO infrastruktury

3

5

Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou

Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny

7.4

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Střety urbanistických záměrů s limity využití území Název

Kód

Počet obcí

%

2

3

Dolní Pěna, Jindřichův Hradec

1

2

Jindřichův Hradec

6

10

Bednáreček, Jarošov nad Nežárkou, Kamenný Malíkov, Nová Bystřice, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem

3

5

Plavsko, Ratiboř, Roseč

3

5

Dolní Pěna, Jindřichův Hradec,

Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoLE lesa Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoLET OP letiště Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoZQ záplavového území Q100 Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoP2 ptačí oblasti NATURA 2000 Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoRC regionálního biocentra

- 163 -

Výpis obcí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název

Kód

Počet obcí

%

Výpis obcí Rodvínov

Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoVZ ochranného pásma vodního zdroje

5

9

Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Nová Bystřice

Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoRK regionálního biokoridoru

3

10

Jarošov nad Nežárkou, Pluhův Žďár, Rodvínov

Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoPP přírodního parku

7

12

Horní Pěna, Jilem, Kačlehy, Kunžak, Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem, Zahrádky

Návrh zastavitelné plochy zasahuje do nZUoCHKO CHKO

5

9

Pístina, Plavsko, Ratiboř, Roseč, Stráž nad Nežárkou

Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

1

2

Nová Bystřice

Kód

Počet obcí

%

zS1-ZU

5

9

Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Lásenice, Nová Olešná

Záměr silnice I. třídy prochází OP letiště zS1-LET se zákazem staveb

1

2

Jindřichův Hradec

nZUoPU

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název

Záměr silnice I. třídy prochází zastavěným územím

Výpis obcí

Záměr silnice I. třídy prochází lesem

zS1-LE

10

17

Dolní Pěna, Dolní Žďár, Horní Pěna, Jilem, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Lásenice, Nová Olešná, Pluhův Žďár, Velký Ratmírov

Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100

zS1-ZQ

5

9

Bednárec, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Lásenice

Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím

zS2-ZU

1

2

Kunžak

Záměr silnice II. třídy prochází lesem

zS2-LE

2

3

Dolní Žďár, Stráž nad Nežárkou

Záměr silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

zS1-VZ

2

3

Kardašova Řečice, Záhoří

Záměr silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000

zS1-P2

3

5

Jilem, Lásenice, Stráž nad Nežárkou

Záměr silnice I. třídy prochází přírodním parkem

zS1-PP

1

2

Kardašova Řečice

zS1-CHKO

2

3

Číměř, Kunžak

Záměr silnice II. třídy prochází přírodním parkem

zS2-PP

5

9

Záměr silnice I. třídy procházÍ regionálním biocentrem

zS1-RC 6

10

Záměr silnice I. třídy prochází CHKO

- 164 -

Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Lásenice, Nová Olešná Dolní Pěna, Dolní Žďár, Jindřichův Hradec, Lásenice, Strmilov, Velký Ratmírov

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název Záměr silnice II. třídy prochází nadregionální biokoridorem

Kód

Počet obcí

%

zS2-NK

1

2

Kunžak

2


Výpis obcí

Střety technických záměrů s limity využití území Záměr kanalizace prochází zastavěným územím

zKA-ZU

- 165 -

1


Použité zkratky BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD JČK KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP ÚP ÚPD VLD VTL VÚC VVTL ZÚR

Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Správní obvod obce s rozšířenou působností Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná linková doprava Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 166 -


Seznam zdrojů a použitá literatura ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad 2007 Maier, 2009 „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18.12.2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodickesdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU) Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7.5.2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_U AP_20070809.pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení MPSV, Rejstřík sociálních služeb Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07 Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května 2010 Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen 2009 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, 2004 Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen 2009 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena 3.5.11.2004. Leoben: University of Leoben, 2004. (dostupné na http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5), Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec, Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008 Územní energetická koncepce Jihočeského kraje Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje – koncept. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, květen 2005 Vyhláška UAP „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008, ISES, s.r.o., listopad 2009 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. „Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“, květen 2008 http://www.jh.cz/cz

- 167 -


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: A057 Dobývací prostory na území SO ORP Obec

A057 (ha)

A057 (%)

Surovina

Číměř

24,57

0,54 granit, žula

Deštná

17,60

1,39 žula

5,74

0,37 žula

Horní Radouň Pístina

35,68

3,52 štěrkopísky

Pluhův Žďár

13,25

0,40 žula


10,00

0,28 štěrkopísky

ORP Celkem

106,83

0,11

Zdroj: ÚAP

Tabulka A 2: Staré důlní dílo (A063) Obec

Výměra obce (ha)

A 063 (počet)

Číměř

4572,26

1,00

Nová Bystřice

8189,61

1,00

903,51

25,00

93373,44

27,00

Okrouhlá Radouň ORP Celkem Zdroj: ÚAP

Tabulka A 3: Haldy a odvaly (A066) Obec Číměř Nová Bystřice Okrouhlá Radouň Příbraz Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou ORP Celkem Zdroj: ÚAP

Výměra obce (ha) 4572,26 8189,61 903,51 711,38 6924,14 3624,22 93373,44

A 066 (ha) 5,23 19,76 62,29 7,29 4,97 0,61 100,15

A 066 (%) 0,11 0,24 6,89 1,03 0,07 0,02 0,11


Tabulka A 4: Vodní útvar povrchových a podzemních vod ( A047) Obec

Výměra obce (ha)

Vodní toky (km)

Bednárec

779,68

12,28

Bednáreček

694,98

10,61

1985,18

37,74

Blažejov Bořetín

590,59

8,13

Březina

955,02

12,74

Číměř

4572,26

75,44

Člunek

2498,82

44,68

Deštná

1265,34

17,78

Dívčí Kopy

273,13

4,85

Dolní Pěna

531,06

9,21

Dolní Žďár

684,25

18,19

Doňov

514,36

7,78

Drunče

410,99

4,01

Hadravova Rosička

270,30

6,53

Hatín

2988,87

50,05

Horní Pěna

1483,82

23,09

Horní Radouň

1535,15

17,90

Horní Skrýchov

361,99

5,75

Hospříz

857,33

15,49

2780,05

49,98

458,17

8,96

7442,53

137,22

Kačlehy

875,48

15,54

Kamenný Malíkov

471,42

8,19

Kardašova Řečice

4583,39

103,14

590,89

12,46

Kunžak

4951,26

84,35

Lásenice

1044,85

31,65

Lodhéřov

2370,93

30,73

Nová Bystřice

8189,61

151,23

Nová Olešná

721,79

16,33

1010,78

24,34

903,51

16,19

Pístina

1014,77

24,11

Plavsko

1085,35

13,65


Kostelní Radouň


Pleše

987,40

15,80

3340,51

61,52

414,22

7,54

Popelín

1347,15

21,20

Příbraz

711,38

14,49

Ratiboř

1164,91

28,51

Pluhův Žďár Polště


Výměra obce (ha)

Rodvínov

Vodní toky (km)

1271,08

25,61

Roseč

548,30

9,43

Rosička

394,88

8,50


6924,14

127,01


3624,22

52,48

Strmilov

3058,01

46,89

Střížovice

1240,00

23,75

Světce

760,77

11,65

Újezdec

422,45

6,62

1351,61

19,61

Vícemil

384,23

5,07

Višňová

578,87

9,11

Vlčetínec

621,47

7,18

Vydří

585,45

10,26

Záhoří

361,22

4,65

Zahrádky

816,90

13,91

Žďár

716,39

17,01

Velký Ratmírov

Zdroj: ÚAP

Tabulka A 5: Vodní nádrž (A048) Obec

Výměra obce (ha)

A 046 (ha)

A 046 (%)

Bednárec

779,68

8,20

1,05

Bednáreček

694,98

2,73

0,39

Blažejov

1985,18

157,90

7,95

Bořetín

590,59

10,12

1,71

Březina

955,02

2,59

0,27

Číměř

4572,26

61,49

1,34

Člunek

2498,82

155,10

6,21

Deštná

1265,34

8,82

0,70

Dívčí Kopy

273,13

2,63

0,96

Dolní Pěna

531,06

8,12

1,53

Dolní Žďár

684,25

27,20

3,98

Doňov

514,36

35,39

6,88

Drunče

410,99

2,50

0,61

Hadravova Rosička

270,30

5,80

2,14

Hatín

2988,87

29,49

0,99

Horní Pěna

1483,82

74,35

5,01

Horní Radouň

1535,15

9,03

0,59

Horní Skrýchov

361,99

8,27

2,29

Hospříz

857,33

13,84

1,61

2780,05

67,04

2,41

458,17

4,43

0,97

7442,53

329,19

4,42



Kačlehy

875,48

A 046 (ha) 177,57

Kamenný Malíkov

471,42

8,13

1,72

Kardašova Řečice

4583,39

326,11

7,12

590,89

24,73

4,19

Kunžak

4951,26

91,05

1,84

Lásenice

1044,85

120,20

11,50

Obec

Kostelní Radouň

Výměra obce (ha)

A 046 (%) 20,28

Lodhéřov

2370,93

38,12

1,61

Nová Bystřice

8189,61

228,58

2,79

Nová Olešná

721,79

62,60

8,67

1010,78

51,42

5,09

903,51

15,36

1,70

Pístina

1014,77

101,82

10,03

Plavsko

1085,35

11,45

1,05

987,40

26,34

2,67

3340,51

140,73

4,21

414,22

65,15

15,73

Popelín

1347,15

42,23

3,13

Příbraz

711,38

20,67

2,91

Ratiboř

1164,91

226,73

19,46

Rodvínov

1271,08

38,93

3,06

Roseč

548,30

4,77

0,87

Rosička

394,88

2,16

0,55


6924,14

140,19

2,02


3624,22

43,07

1,19

Strmilov

3058,01

45,96

1,50

Střížovice

1240,00

108,40

8,74

Světce

760,77

3,23

0,43

Újezdec

422,45

39,04

9,24

1351,61

21,56

1,60

384,23

3,80

0,99

Višňová

578,87

40,33

6,97

Vlčetínec

621,47

1,35

0,22

Vydří

585,45

21,62

3,69

Záhoří

361,22

13,61

3,77

Zahrádky

816,90

14,84

1,82

Žďár

716,39

17,94

2,50

93373,44

3364,02

3,60



Velký Ratmírov Vícemil



Tabulka A 6: Záplavové území (A050) a Aktivní zóna záplavového území (A051) Obec Bednárec Bednáreček

Výměra obce (ha) 779,68

Záplavové území A50 Q00 Q02 Q005 Q020 Q100 Q100 5 0 (ha) (ha) (ha) (%) (%) (%) 6,26 0,80 10,47 1,34 11,99 1,54

A051 A051 (ha)

A051 (%)

10,47

1,34

694,98

10,31 1,48

12,46 1,79

14,28

2,05

12,46

1,79

Blažejov

1985,18

85,25 4,29

88,90 4,48

97,81

4,93

85,88

4,33

Číměř

4572,26

51,02 1,12

68,86 1,51

81,16

1,78

66,53

1,46

684,25

17,23 2,52

21,70 3,17

29,63

4,33

21,64

3,16

2988,87

127,55 4,27

198,67 6,65

233,32

7,81

208,89

6,99

Dolní Žďár Hatín Horní Skrýchov Jarošov nad Nežárkou Jilem

361,99

2,27 0,63

2,51 0,69

3,16

0,87

2,49

0,69

2780,05

90,49 3,25

112,35 4,04

136,19

4,90

103,77

3,73

458,17

0,55 0,12

0,78 0,17

1,68

0,37

0,78

0,17

Jindřichův Hradec

7442,53

133,55 1,79

170,55 2,29

223,11

3,00

173,62

2,33

Kačlehy

875,48

0,28 0,03

0,38 0,04

0,70

0,08

0,38

0,04

Kamenný Malíkov

471,42

13,84 2,94

15,26 3,24

18,44

3,91

15,26

3,24

Kardašova Řečice

4583,39

337,70 7,37

384,59 8,39

436,25

9,52

337,37

7,36

Lásenice

1044,85

18,07 1,73

22,71 2,17

33,55

3,21

23,69

2,27

Nová Bystřice

8189,61

85,97 1,05

106,22 1,30

125,67

1,53

78,57

0,96

Nová Včelnice

1010,78

37,03 3,66

43,13 4,27

51,96

5,14

43,03

4,26

Pístina

1014,77

28,43 2,80

50,06 4,93

61,15

6,03

47,95

4,73

Plavsko

1085,35

18,87 1,74

49,01 4,52

70,80

6,52

52,18

4,81

Rodvínov Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov

1271,08

37,33 2,94

50,98 4,01

62,08

4,88

50,81

4,00

6924,14

33,60 0,49

45,32 0,65

59,88

0,86

51,59

0,75

3624,22

128,32 3,54

202,03 5,57

227,78

6,28

205,79

5,68

3058,01

29,15 0,95

33,61 1,10

40,69

1,33

27,41

0,90

Střížovice

1240,00

88,21 7,11

93,45 7,54

102,07

8,23

73,10

5,90

Zahrádky

816,90

21,49 2,63

25,65 3,14

29,58

3,62

25,66

3,14

Žďár

716,39

39,24 5,48

45,36 6,33

52,81

7,37

45,36

6,33

93373,44

1442,00 1,54

1855,01 1,99

2205,77

2,36

1764,67

1,89



Tabulka A 7: Území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) Obec Staré Město pod Landštejnem ORP Celkem

Výměra obce (ha)

A053 (ha)

A053 (%)

6924,14

154,82

2,24

93373,44

154,82

0,17

Zdroj: ÚAP

Obrázek A 1: Záplavová území na správním území ORP Jindřichův Hradec

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 8: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064) Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Číměř Číměř Číměř Člunek Člunek Dolní Pěna Dolní Žďár Drunče Hatín Hatín Horní Pěna Hospříz Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Kardašova Řečice Kardašova Řečice Kardašova Řečice Kardašova Řečice Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lodhéřov Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Včelnice Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Plavsko Pluhův Žďár Popelín Popelín Příbraz Ratiboř Roseč Staré Město pod Landštejnem Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Višňová Žďár Celkem ORP Zdroj: ÚAP

Název zátěže skládka Bednarec skládka Bednarecek skládka Mutyneves skládka Lhota skládka Nová Ves skládka Sedlo skládka Kunejov skládka Lomy skládka Jindrichuv Hradec skládka Horni Lhota skládka Drunce Farma Zadní dvůr - Šenkýřová skládka Hatin skládka Horní Pena skládka Hospríz JČDZ a.s. skládka Hliněnka skládka Cihadlo skládka Horní Pena skládka Otín skládka Velky Ratmirov STS, spol. s r.o. Farma Babky - Šenkýřová,Čermák Farma Cikar -Šenkýřová, Čermák Farma Safari -Šenkýřová,Čermák skládka Kardasova Recice skládka Mnich skládka Kostelni Radoun skládka Lány skládka Lodherov skládka Filipov skládka N.Bystrice skládka Nová Bystrice skládka Piskovka skládka V touni SONING a.s. skládka Straz n.Nezarkou skládka Klenov skládka Horni Olesna skládka Popelin skládka Pribraz skládka Ratibor skládka Rosec skládka Podlesi skládka Stare Mesto skládka Pribraz skládka Strmilov skládka Visnova skládka Zdar

Počet výskytů 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 53

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 9: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec

Výměra obce (ha) A 064 (ha)

A 064 (%)

Název skládky


2780,05

2,09

Lodhéřov

2370,93

0,77

Popelín

1347,15

0,57

0,08 Stará obalovna Bývalá skládka domovního 0,03 odpadu 0,04 Stará zátěž

Rodvínov

1271,08

0,01

0,00 Čerpací stanice ZD Rodvínov

93373,44

3,44

0,00


Obrázek A 2: CHKO Třeboňsko na území SO ORP Jindřichův Hradec


Tabulka A 10: Biosférická rezervace UNESCO (A033) Obec Hatín Kardašova Řečice Pístina Plavsko Příbraz Ratiboř Roseč Stráž nad Nežárkou ORP celkem

Výměra obce (ha) 2988,87 4583,39 1014,77 1085,35 711,38 1164,91 548,30 3624,22 93373,44

A033 (ha) 2789,36 3114,55 1011,04 474,83 62,55 675,63 314,00 993,41 9435,37

A033 (%) 93,32 67,95 99,63 43,75 8,79 58,00 57,27 27,41 10,10

Název Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko Třeboňsko

Zdroj: ÚAP

Tabulka A 11: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) Obec

Výměra obce (ha) A034 (ha) A034 (%)

Název

Číměř

4572,26

6,69

0,15 Koštěnický potok

Číměř

4572,26

2,07

0,05 Rybník Růže

Člunek

2498,82

219,40

Hatín

2988,87

39,20

1,31 Lužnice a Nežárka

857,33

59,77

6,97 Krvavý a Kačležský rybník


2780,05

8,72

0,31 Rybníky u Lovětína

Jindřichův Hradec

7442,53

2,18

0,03 Rybníky u Lovětína

Hospříz

Kačlehy


875,48

281,55

Kardašova Řečice

4583,39

0,00

Kardašova Řečice

4583,39

119,20

Kunžak

4951,26

7,80

Nová Bystřice

8189,61

18,91


Nová Bystřice

8189,61

25,70

0,31 Mnišský rybník

Nová Bystřice

8189,61

67,38

0,82 Osika

Nová Olešná

721,79

5,09

0,70 Malý Bukač

Pluhův Žďár

3340,51

3,79

0,11 Králek


6924,14

12,11

0,17 Hadí vrch


6924,14

34,88

0,50 Rybník Brand


3624,22

263,29


3624,22

2,41



3624,22

0,20

0,01 Lužnice a Nežárka

Střížovice

1240,00

0,95


Střížovice

1240,00

7,07

0,57 Vosecký rybník

1351,61

0,01

0,00 Králek

93373,44

1188,36

Velký Ratmírov ORP celkem Zdroj: ÚAP

32,16 Krvavý a Kačležský rybník 0,00 Králek 2,60 Lužnice a Nežárka 0,16 Rašeliniště u Suchdola

7,26 Fabián - Homolka

1,27


Tabulka A 12: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Obec

Výměra obce (ha)

A035 (ha)

A035 (%)

Název

Číměř

4572,26

0,23

0,00 Třeboňsko

Hatín

2988,87

2787,61

93,27 Třeboňsko

Kardašova Řečice

4583,39

2866,89

62,55 Třeboňsko

Lásenice

1044,85

0,31

0,03 Třeboňsko

Plavsko

1085,35

278,68

25,68 Třeboňsko

Pleše

987,40

149,42

15,13 Třeboňsko

Příbraz

711,38

47,38

6,66 Třeboňsko

Ratiboř

1164,91

676,36

58,06 Třeboňsko

Roseč

548,30

315,38

57,52 Třeboňsko

3624,22

2431,70

67,10 Třeboňsko

422,45

241,69

57,21 Třeboňsko

361,22

43,36

12,00 Třeboňsko

93373,44

9838,99

Stráž nad Nežárkou Újezdec Záhoří ORP celkem Zdroj: ÚAP

10,54

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 3: Plochy a koridory ÚSES na území SO ORP Jindřichův Hradec


Tabulka A 13: Koeficient ekologické stability Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov

1999

Koeficient ekologické stability 2007 1,13 1,24 0,99 1,04 1,18 1,21 0,72 0,73 0,63 0,63 2,57 2,73 2,37 2,46 1,06 1,07 1,13 1,15 0,41 0,42 0,77 0,82 0,76 0,76 0,87 0,88 0,51 0,51 5,79 5,84 1,04 1,08 1,81 1,91 1,14 1,50 0,78 0,80 1,23 1,32 0,77 0,80 0,72 0,72 2,48 2,52 0,67 0,80 2,07 2,11 0,99 1,01 3,24 3,58 1,50 1,54 1,33 1,37 2,33 2,93 1,03 1,05 0,68 0,70 0,77 0,79 4,47 5,24 0,92 0,92 0,49 0,49 0,81 0,82 1,07 1,07 0,92 0,97 0,82 0,95 1,52 1,60 1,15 1,24

2009 1,25 1,05 1,21 1,00 0,63 3,07 2,46 1,07 1,15 0,42 0,82 0,76 0,88 0,53 5,84 1,11 1,91 1,50 0,76 1,32 0,80 0,71 2,52 0,80 2,11 1,01 3,58 1,54 1,34 2,96 1,05 0,70 0,79 5,22 0,92 0,49 0,82 1,06 0,97 0,95 1,60 1,24


1999

Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár Zdroj: ÚAP

Vysvětlivky: Hodnota KES:

do 0,5 0,5 - 1,0 1 – 1,2 do 2,0 nad 2,0

-2 -1 0 1 2

Koeficient ekologické stability 2007 0,59 0,59 0,75 0,85 4,80 4,81 3,83 3,90 1,04 1,03 1,71 1,78 0,96 1,07 0,86 0,89 2,02 2,04 0,44 0,44 0,66 0,74 1,57 1,58 0,76 0,76 0,78 0,78 0,80 1,13 1,51 1,54

2009 0,59 0,85 4,87 3,92 1,03 1,78 1,07 0,89 2,00 0,46 0,74 1,58 0,76 0,78 1,13 1,54

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek A 4: Bonita půdy


Tabulka A 14: Investice do půdy za účelem půdní úrodnosti - odvodňovací plochy (A043) Obec

Výměra obce (ha)

A 043 (ha)

A 043 (%)

Bednárec

779,68

110,38

14,16

Bednáreček

694,98

179,46

25,82

Blažejov

1985,18

524,27

26,41

Bořetín

590,59

271,26

45,93

Březina

955,02

323,01

33,82

Číměř

4572,26

463,37

10,13

Člunek

2498,82

389,88

15,60

Deštná

1265,34

537,23

42,46

Dívčí Kopy

273,13

70,99

25,99

Dolní Pěna

531,06

188,66

35,53

Dolní Žďár

684,25

243,16

35,54

Doňov

514,36

74,97

14,58

Drunče

410,99

141,43

34,41

Hadravova Rosička

270,30

149,65

55,36

Hatín

2988,87

312,35

10,45

Horní Pěna

1483,82

491,17

33,10

Horní Radouň

1535,15

253,48

16,51

Horní Skrýchov

361,99

118,04

32,61

Hospříz

857,33

247,92

28,92

2780,05

592,47

21,31

458,17

103,95

22,69

7442,53

2163,33

29,07

Kačlehy

875,48

16,60

1,90

Kamenný Malíkov

471,42

165,56

35,12

Kardašova Řečice

4583,39

991,57

21,63

590,89

317,09

53,66

Kunžak

4951,26

548,86

11,09

Lásenice

1044,85

299,61

28,67

Lodhéřov

2370,93

539,59

22,76

Nová Bystřice

8189,61

1551,23

18,94

Nová Olešná

721,79

195,06

27,02

1010,78

261,69

25,89

903,51

319,18

35,33

Pístina

1014,77

271,38

26,74

Plavsko

1085,35

392,96

36,21


Kostelní Radouň


Pleše

987,40

492,24

49,85

3340,51

1439,27

43,09

414,22

156,41

37,76

Popelín

1347,15

391,35

29,05

Příbraz

711,38

272,18

38,26

Ratiboř

1164,91

309,69

26,59

Pluhův Žďár Polště


Výměra obce (ha)

Rodvínov

A 043 (ha)

A 043 (%)

1271,08

258,62

20,35

Roseč

548,30

215,50

39,30

Rosička

394,88

122,58

31,04


6924,14

689,51

9,96


3624,22

485,76

13,40

Strmilov

3058,01

841,28

27,51

Střížovice

1240,00

194,46

15,68

Světce

760,77

210,69

27,69

Újezdec

422,45

72,27

17,11

1351,61

404,48

29,93

Vícemil

384,23

149,91

39,02

Višňová

578,87

245,16

42,35

Vlčetínec

621,47

233,47

37,57

Vydří

585,45

249,72

42,65

Záhoří

361,22

154,45

42,76

Zahrádky

816,90

198,86

24,34

Žďár

716,39

204,38

28,53

93373,44

21813,06

23,36

Velký Ratmírov

ORP celkem



Tabulka A 15: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v období 2000 – 2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov

Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 4,5 4,5 0,6 0,6 0,0 0,2 5,1 5,2 0,7 0,8 0,1 1,2 14,1 14,1 0,7 0,7 0,1 0,5 4,3 3,9 0,7 0,7 -0,4 -9,3 7,0 6,9 0,7 0,7 -0,1 -0,7 20,2 20,0 0,4 0,4 -0,2 -1,2 13,2 13,0 0,5 0,5 -0,2 -1,4 16,8 16,8 1,3 1,3 0,0 0,2 2,9 2,9 1,1 1,1 0,0 -0,7 4,6 6,9 0,9 1,3 2,3 51,1 5,1 5,4 0,8 0,8 0,3 4,9 4,2 4,2 0,8 0,8 0,0 0,0 3,0 2,9 0,7 0,7 0,0 -1,4 2,1 2,2 0,8 0,8 0,1 3,3 10,2 10,2 0,3 0,3 0,0 -0,2 12,7 13,2 0,9 0,9 0,5 3,6 12,3 12,3 0,8 0,8 0,0 -0,2 4,4 3,4 1,2 0,9 -1,0 -22,2 8,0 8,7 0,9 1,0 0,8 9,4 29,7 29,5 1,1 1,1 -0,2 -0,6 4,9 4,7 1,1 1,0 -0,2 -4,7 184,1 188,4 2,5 2,5 4,4 2,4 3,5 3,7 0,4 0,4 0,2 6,1 3,7 3,8 0,8 0,8 0,1 2,2 48,0 46,4 1,1 1,0 -1,7 -3,5 5,9 6,3 1,0 1,1 0,3 5,8 32,3 32,9 0,7 0,7 0,7 2,1 14,0 12,4 1,4 1,2 -1,6 -11,4 15,8 14,3 0,7 0,6 -1,5 -9,8 59,2 57,5 0,7 0,7 -1,7 -2,8 5,6 5,6 0,8 0,8 0,0 0,0 30,9 28,6 3,1 2,8 -2,3 -7,4 6,4 6,4 0,7 0,7 0,0 0,6 4,9 5,1 0,5 0,5 0,2 4,5 13,7 13,9 1,3 1,3 0,1 1,0 8,8 8,9 0,9 0,9 0,1 1,3 29,7 29,7 0,9 0,9 0,0 0,0 4,1 4,1 1,0 1,0 0,0 -0,5 13,6 13,5 1,0 1,0 -0,1 -0,8 7,7 8,3 1,1 1,2 0,6 8,1 6,9 7,1 0,6 0,6 0,2 3,5 10,8 11,2 0,9 0,9 0,5 4,4


Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 5,5 5,5 1,0 1,0 -0,1 -1,1 4,4 4,0 1,1 1,0 -0,4 -8,2 18,7

18,4

0,3

0,3

-0,3

-1,6

22,9 33,0 11,1 5,4 3,9 7,6 3,1 5,0 3,2 5,7 5,8 8,7 4,1 846,3

21,4 32,8 11,4 5,3 3,8 7,0 3,3 4,8 3,1 5,5 5,8 8,8 4,0 843,4

0,6 1,1 0,9 0,7 0,9 0,6 0,8 0,9 0,5 1,0 1,6 1,1 0,6 0,9

0,6 1,1 0,9 0,7 0,9 0,5 0,9 0,8 0,5 0,9 1,6 1,1 0,6 0,9

-1,5 -0,3 0,3 0,0 -0,1 -0,6 0,3 -0,2 -0,1 -0,3 0,0 0,1 -0,1 -2,8

-6,3 -0,8 3,0 -0,7 -2,0 -8,4 9,2 -3,0 -2,2 -4,7 0,2 0,8 -2,2 -0,3



Tabulka A 16: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v období 2000 – 2010 Rozloha [ha] Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem

Podíl z celku [%]

2000

2010

2000

2010

260,8 207,5 578,7 121,7 262,2 2366,6 964,3 392,7 61,4 39,0 91,9 109,3 105,9 19,9 2207,5 356,2 681,6 123,8 152,8 851,3 95,7 1321,5 283,8 88,6 1940,8 118,6 2438,3 210,1 765,1 3859,2 174,3 127,5 234,9 490,9 273,8 115,1 719,5 30,3 306,1 182,2 173,0 446,5 75,5 90,2

266,8 210,4 598,8 120,8 262,2 2409,8 977,0 393,0 61,5 40,8 92,1 109,3 105,9 21,3 2223,5 385,6 694,8 123,0 164,8 857,4 96,0 1353,7 290,8 89,5 1952,5 120,0 2456,7 217,3 773,3 4004,8 176,2 127,4 235,9 491,2 273,7 120,5 722,0 33,2 307,3 182,8 178,2 451,9 75,5 90,9

33,5 29,9 29,1 20,7 27,6 51,8 38,6 30,9 22,5 7,4 13,4 21,3 25,8 7,4 73,9 24,0 44,4 34,1 17,8 30,7 21,1 17,8 32,5 18,7 42,4 20,3 49,2 20,2 32,3 47,2 24,1 12,6 25,9 48,2 25,2 11,7 21,6 7,3 22,7 25,6 14,8 35,1 13,8 22,9

34,2 30,3 30,1 20,5 27,6 52,7 39,1 31,0 22,6 7,7 13,5 21,3 25,8 7,9 74,4 26,0 45,3 33,9 19,2 30,9 21,1 18,2 33,3 18,9 42,6 20,4 49,6 20,9 32,6 49,0 24,4 12,6 26,0 48,2 25,2 12,3 21,6 8,0 22,8 25,7 15,3 35,5 13,8 23,1

4561,2

4599,4

65,9

66,4

Změna Absolutní Relativní [%] [ha] 6,0 2,3 2,9 1,4 20,2 3,5 -0,9 -0,7 0,0 0,0 43,2 1,8 12,6 1,3 0,3 0,1 0,1 0,1 1,8 4,6 0,2 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 7,1 16,0 0,7 29,4 8,2 13,2 1,9 -0,9 -0,7 12,0 7,8 6,1 0,7 0,3 0,3 32,2 2,4 7,1 2,5 0,9 1,0 11,7 0,6 1,4 1,2 18,5 0,8 7,2 3,4 8,2 1,1 145,5 3,8 1,8 1,1 -0,1 -0,1 1,0 0,4 0,4 0,1 -0,1 0,0 5,4 4,7 2,5 0,4 2,9 9,4 1,2 0,4 0,5 0,3 5,2 3,0 5,5 1,2 0,0 0,0 0,7 0,8 38,2

0,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozloha [ha] Obec Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Podíl z celku [%]

2000

2010

2433,0 785,9 397,2 241,7 95,9 692,5 79,7 85,2 314,3 115,3 66,8 190,4 273,0

2407,7 797,9 400,1 259,8 96,0 707,1 79,7 84,7 314,9 115,4 66,8 195,2 275,7

67,0 25,7 32,2 31,9 22,7 50,9 20,9 14,7 50,6 19,7 18,5 23,2 38,3

66,3 26,1 32,4 34,3 22,8 52,0 20,9 14,6 50,6 19,7 18,5 23,8 38,7

34848,5

35340,3

37,3

37,9


2000

2010

Změna Absolutní Relativní [%] [ha] -25,4 -1,0 12,1 1,5 2,9 0,7 18,0 7,5 0,1 0,1 14,6 2,1 0,0 0,0 -0,5 -0,5 0,6 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 4,9 2,6 2,7 1,0 491,8

1,4


Tabulka A 17: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v období 2000 – 2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov

Rozloha [ha] 2000 2010 303,8 300,0 291,3 290,2 740,9 739,2 291,1 245,3 540,5 540,5 923,4 767,3 403,7 399,2 527,4 527,0 112,6 112,5 323,9 322,6 300,4 299,3 262,9 262,8 194,8 194,9 164,4 163,1 301,0 299,7 594,8 590,6 448,4 437,7 120,2 120,3 405,2 399,2 949,2 945,8 221,4 221,2 3166,3 3152,1 202,0 200,9 230,7 230,1 1204,0 1198,6 251,7 251,4 762,1 698,9 322,7 322,7 817,4 816,3 1621,4 1319,0 303,4 302,1 458,7 457,7 427,4 426,4 143,3 120,6 502,0 501,5 588,9 585,7 1662,2 1655,0 171,4 171,3 606,6 597,2 258,7 257,0 398,5 391,7 454,4 452,7

Podíl z celku [%] 2000 2010 39,0 38,4 42,0 41,8 37,3 37,2 49,6 41,7 56,8 56,8 20,2 16,8 16,2 16,0 41,5 41,5 41,3 41,3 61,3 61,0 44,0 43,8 51,2 51,2 47,4 47,4 60,9 60,4 10,1 10,0 40,1 39,9 29,2 28,5 33,1 33,2 47,1 46,4 34,2 34,1 48,7 48,7 42,6 42,4 23,1 23,0 48,8 48,6 26,3 26,2 43,0 42,7 15,4 14,1 31,1 31,0 34,5 34,4 19,8 16,1 42,0 41,8 45,4 45,3 47,1 47,0 14,1 11,8 46,2 46,2 59,9 59,6 49,8 49,6 41,5 41,5 45,1 44,4 36,4 36,2 34,1 33,5 35,7 35,6

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -3,7 -1,2 -1,1 -0,4 -1,7 -0,2 -45,8 -15,7 -0,1 0,0 -156,1 -16,9 -4,6 -1,1 -0,4 -0,1 -0,1 -0,1 -1,4 -0,4 -1,2 -0,4 0,0 0,0 0,1 0,0 -1,3 -0,8 -1,3 -0,4 -4,2 -0,7 -10,7 -2,4 0,2 0,1 -6,0 -1,5 -3,4 -0,4 -0,2 -0,1 -14,2 -0,5 -1,1 -0,5 -0,7 -0,3 -5,3 -0,4 -0,2 -0,1 -63,2 -8,3 -0,1 0,0 -1,1 -0,1 -302,4 -18,7 -1,3 -0,4 -1,0 -0,2 -0,9 -0,2 -22,7 -15,8 -0,5 -0,1 -3,2 -0,6 -7,1 -0,4 -0,1 0,0 -9,4 -1,6 -1,7 -0,7 -6,8 -1,7 -1,6 -0,4


Rozloha [ha] 2000 2010 306,8 306,7 187,7 187,0

Podíl z celku [%] 2000 2010 56,2 56,1 47,6 47,4

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] -0,1 0,0 -0,7 -0,4

792,9

779,1

11,5

11,3

-13,8

-1,7

585,7 1255,3 322,5 330,5 193,0 375,2 246,8 315,0 219,7 285,5 170,7 390,6 234,2

577,7 1250,6 316,2 313,8 193,0 375,1 243,5 303,2 219,7 285,5 170,6 325,8 233,9

16,1 41,1 26,1 43,6 45,7 27,6 64,6 54,4 35,4 48,8 47,3 47,7 32,9

15,9 40,9 25,6 41,4 45,7 27,6 63,8 52,4 35,3 48,8 47,2 39,7 32,8

-8,0 -4,7 -6,3 -16,7 0,0 -0,1 -3,3 -11,8 0,0 0,0 -0,1 -64,8 -0,3

-1,4 -0,4 -2,0 -5,1 0,0 0,0 -1,3 -3,7 0,0 0,0 0,0 -16,6 -0,1

29186,7 28368,5

31,3

30,4

-818,2

-2,8



Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B 1: Délka vodovodu ve vybraných obcích v letech 2008 a 2010 Obec

2008 (km)

2010 (km)

Bednárec Bednáreček Blažejov

4,34 2,81

5,03

Bořetín

1,92

Březina

4,74

Číměř

8,01

Člunek

4,45

Deštná

10,71

11,02

Dolní Pěna

13,16

13,39

Dolní Žďár

5,46

5,46

Doňov

1,56

2,25

Drunče

0,88

4,79

Hatín

2,82

4,19

Horní Pěna

8,07

8,41

Horní Radouň

7,25

7,28

3,18

3,25

Dívčí Kopy

Hadravova Rosička

Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou

10,48

Jilem Jindřichův Hradec

114,70

119,37

Kamenný Malíkov

0,13

1,15

Kardašova Řečice

20,95

25,27

Kačlehy

Kostelní Radouň Kunžak

4,07 17,81

18,04

Lásenice

8,69

8,69

Lodhéřov

0,79

9,67

47,44

48,46

Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice

0,57 13,04

13,59

Okrouhlá Radouň

6,21

6,62

Pístina

2,87

3,00

Plavsko

0,13

5,05

11,70

12,01

Pleše Pluhův Žďár

12,71

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Polště

2008 (km)

2010 (km) 4,48

4,49

Popelín

6,57

9,37

Příbraz

7,39

7,39

Ratiboř

5,32

5,59

Rodvínov

6,87

9,84

Roseč

3,61

3,79

Rosička

3,18

3,18


15,87

15,52


14,23

15,42

Strmilov

13,99

20,45

Střížovice

3,84

Světce

3,33

4,05

Újezdec

1,60

1,60

Velký Ratmírov

2,57

5,24

Vícemil Višňová

2,52 2,61

2,64

Záhoří

3,14

3,17

Zahrádky

0,40

7,63

Vlčetínec Vydří

Žďár ORP celkem Zdroj: ÚAP

3,65 395,52

517,05


Tabulka B 2: Délka kanalizace ve vybraných obcích v letech 2008 a 2010 Obec

dešťová (km) jednotná (km) splašková (km) typ neurčen (km) celkem 2010 ce

Bednárec

0,65

0,65

Bednáreček

1,85

1,85

1,18

3,99

Bořetín

1,83

1,83

Březina

2,05

2,05

Číměř

3,23

3,23

Člunek

2,16

2,16

Deštná

7,19

7,19

Blažejov

2,81

Dívčí Kopy

0,00

Dolní Pěna

1,93

1,93

Dolní Žďár

0,11

0,11

Doňov

1,19

1,19

Drunče

0,00

Hadravova Rosička4

0,00

Hatín

1,76

1,76

Horní Pěna

1,18

1,18

Horní Radouň

0,78

0,78

Horní Skrýchov

0,71

0,71

Hospříz

3,13

3,13


4,41

4,41

Jilem

1,76

1,76

9,39

99,84

Kačlehy

0,69

0,69

Kamenný Malíkov

2,00

2,00

Jindřichův Hradec

Kardašova Řečice

12,57

2,72

60,09

10,19

17,80

1,83

Kostelní Radouň Kunžak

0,07

12,46

Lásenice

14,73 3,54

3,54

0,40

12,94

1,10

1,10

Lodhéřov Nová Bystřice

0,00 1,56

13,89

0,25

Nová Olešná Nová Včelnice

1,43

12,46

0,28

1,81

17,50

1,26

1,26

0,08

14,25

Okrouhlá Radouň

0,00

Pístina

2,43

2,43

Plavsko

4,66

4,66

Pleše

2,38

2,38

Pluhův Žďár

4,89

4,89

Polště

0,95

0,95

4

V obci Hadravova Rosička byla nově v roce 2010 vybudována kanalizace, ale ještě se tato informace nepromítla do ÚAP.


dešťová (km) jednotná (km) splašková (km) typ neurčen (km) celkem 2010 ce

Popelín

1,89

1,89

Příbraz

4,31

4,31

Ratiboř

2,27

2,27

3,66

7,15

Roseč

1,27

1,27

Rosička

1,24

1,24

3,57

3,57

1,65

7,89

Strmilov

7,77

7,77

Střížovice

2,07

2,07

Světce

1,43

1,43

Újezdec

1,48

1,48

Velký Ratmírov

0,91

0,91

Vícemil

0,88

0,88

Višňová

3,73

3,73

Rodvínov

0,16

3,08

0,26

Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou

0,49

5,25

0,50

Vlčetínec

0,00

Vydří

1,60

1,60

Záhoří

1,32

1,32

Zahrádky

3,63

3,63

Žďár

0,00

ORP celkem

18,99

117,42

23,71

117,38

Zdroj: ÚAP

Tabulka B 3: Délka plynovodů ve vybraných obcích v letech 2008 a 2010 Obec

2008 (km)

2010 (km)

Bednárec

6,58

6,58

Bednáreček

5,65

5,65

Blažejov

4,46

4,46

Bořetín

0,00

0,00

10,67

10,67

11,74

11,66

7,20

7,11

Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov

7,65

Drunče Hadravova Rosička

0,70

0,70

11,91

11,91

Horní Pěna

7,03

6,84

Horní Radouň

7,12

7,12

Horní Skrýchov

2,50

2,62

Hatín

277,51


2008 (km)

2010 (km)

Hospříz Jarošov nad Nežárkou

25,83

25,68

4,46

4,46

100,44

101,74

Kamenný Malíkov

1,68

1,68

Kardašova Řečice

9,44

9,94

9,07

9,11

Lodhéřov

33,36

33,43

Nová Bystřice

19,19

19,22

Nová Olešná

4,39

4,39

10,74

10,37

6,28

6,44

8,25

8,24

24,66

24,66

0,20

0,20

Popelín

10,12

10,12

Příbraz

6,41

6,41

Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy

Kostelní Radouň Kunžak Lásenice

Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště

Ratiboř

2,42

2,42

14,70

14,86

Roseč

4,54

4,54

Rosička

2,09

2,09


10,38

10,55

Strmilov

41,90

41,88

Střížovice

7,90

7,90

Světce

6,23

6,23

5,61

5,59

6,87

6,87

Záhoří

0,14

0,14

Zahrádky

3,84

3,85

456,86

466,15

Rodvínov


Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří



Tabulka B 4: Délka elektrického vedení ve vybraných obcích v letech 2008 2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice

2008 (km) 4,91 2,80 11,28 0,86 6,37 23,53 16,46 11,50 1,52 8,85 6,82 4,76 2,69 1,86 5,04 11,45 6,50 1,90 8,90 19,53 3,71 162,20 5,64 5,48 30,88 4,67 33,50 6,30 10,30 51,46 3,43 16,26 12,25 6,21 15,99 14,88 25,25 3,82 10,27 9,15 10,64 8,40 2,07 0,67 20,00 13,85 33,03 8,60

2010 (km) 4,91 2,80 11,28 0,86 6,40 23,50 16,24 11,41 1,52 9,67 6,81 4,76 2,60 1,86 4,99 11,50 6,55 2,00 8,73 19,34 3,71 161,76 5,69 5,48 31,28 4,67 34,18 6,30 10,47 51,59 3,43 16,91 12,23 6,02 15,79 14,88 25,33 3,79 11,02 9,15 10,95 8,41 2,09 0,69 19,97 13,77 32,99 8,70


2008 (km)

Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár ORP celkem

4,65 4,98 12,34 2,15 3,68 2,63 7,03 3,42 4,36 2,33 734,02

2010 (km) 4,64 4,98 12,46 2,18 3,68 2,63 7,10 3,42 4,30 3,04 737,45

Zdroj: ÚAP

Dopravní infrastruktura Tabulka B 5: A090 Silnice I. třídy na území SO ORP Jindřichův Hradec Obec

A090 (km)

Obec

A090 (km)

Bednárec

1,75 Nová Olešná

3,32

Blažejov

0,43 Nová Včelnice

3,33

Dolní Pěna

0,29 Pístina

1,01

Dolní Žďár

3,10 Pleše

2,77

Doňov

2,32 Pluhův Žďár

1,05

Hadravova Rosička

0,42 Rodvínov

2,08

Horní Pěna

0,16 Stráž nad Nežárkou

5,40

Horní Skrýchov

0,45 Strmilov

7,27


8,05 Újezdec

0,61

Jilem

2,05 Velký Ratmírov

0,12

Jindřichův Hradec

18,42 Vlčetínec

Kardašova Řečice

4,87 Záhoří

Lásenice

2,18 Žďár


0,75 1,16 1,99 75,33


Tabulka B 6: A091, A092 Silnice II. a III. třídy Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Zdroj: ÚAP

A091 (km) A092 (km) Obec 3,70 1,44 Nová Olešná 3,97 1,42 Nová Včelnice 12,91 Okrouhlá Radouň 4,12 Pístina 3,74 0,77 Plavsko 12,25 32,57 Pleše 4,07 9,43 Pluhův Žďár 4,96 9,48 Polště 2,63 Popelín 1,56 1,75 Příbraz 0,28 Ratiboř Rodvínov 1,93 0,68 Roseč 1,71 Rosička Staré Město pod 8,99 Landštejnem 3,99 3,82 Stráž nad Nežárkou 10,14 Strmilov 3,39 Střížovice 3,18 3,01 Světce 6,86 7,82 Újezdec Velký Ratmírov 10,40 30,41 Vícemil 2,40 Višňová 0,69 3,22 Vlčetínec 4,16 11,61 Vydří 3,21 Záhoří 18,98 14,53 Zahrádky 2,07 2,15 Žďár 5,93 5,47 ORP celkem 21,25 35,68

A091 (km) A092 (km) 1,67 11,00 4,80 2,67 7,97 3,52 17,53 3,46 6,83 7,65 2,66 1,06 1,97 3,11 2,11 1,35 0,39 5,18

18,14

1,09 1,13 0,88 1,86

3,97 19,51 11,24 3,36 2,87 1,84 3,50 2,63 2,07 6,23 1,62 5,13 2,52

134,69

378,58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 1: Intenzity dopravy v letech 2000 a 2005 - město Jindřichův Hradec

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B 2: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích na území SO ORP Jindřichův Hradec (2005)

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, vlastní úprava


Tabulka B 7: Počet spojů z obcí do ORP Jindřichův Hradec ve vybraných intervalech Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Hadravova Rosička Hatín

Počet Počet Počet spojů spojů spojů Celkem Obec na 6 na 8 na 14 1 0 0 1 Nová Včelnice Okrouhlá 1 0 0 1 Radouň 2 1 2 5 Pístina 0 0 0 0 Plavsko 0 1 1 2 Pleše 1 1 1 3 Pluhův Žďár 1 0 0 1 Polště 0 0 0 0 Popelín 0 0 0 0 Příbraz 1 1 0 2 Ratiboř 2 0 0 2 Rodvínov

Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná

Počet Počet spojů spojů na 6 na 8 3 0

Počet spojů Celkem na 14 1 4

1

0

0

1

0 1 2 1 0 1 1 1 5

0 0 0 0 0 0 1 0 1

0 0 0 0 0 0 1 0 1

0 1 2 1 0 1 3 1 7

0

0

0

0 Roseč

1

0

0

1

1

0

0

1

0

0

1

1

1

1

0

0

1

1

0

0

0

1 Rosička Staré Město 3 pod Landštejnem Stráž nad 0 Nežárkou

1

3

1

5

1

0

0

1 Strmilov

0

0

1

1

1

1

1

3 Střížovice

2

1

1

4

6

0

1

6 Světce

1

0

0

1

0 0

0 0

0 0

0 Újezdec 0 Velký Ratmírov

1 0

0 1

0 0

1 1

1

0

0

1 Vícemil

0

0

0

0

3

1

1

5 Višňová

0

0

0

0

0

0

0

0 Vlčetínec

1

0

0

1

1 3 2 0 0

1 2 1 1 0

2 1 0 2 0

4 6 3 3 0

1 2 0 1 57

0 0 0 0 19

0 0 0 0 20

1 2 0 1 96

Vydří Záhoří Zahrádky Žďár Součet

Zdroj: www.idos.cz

Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo být uvedeno, tak musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.


Tabulka B 8: Časová dostupnost ORP Jindřichův Hradec Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou

Průměrná doba cesty na 6 hod. 25,00 35,00 19,00

22,00 25,00 32,00 9,00 22,00 40,00 25,00 15,00 22,00 6,00 18,00 16,00

30,00 14,00 15,00 30,00 14,00 8,00

Průměrná doba cesty na 8 hod.

17,00 41,00 23,00 29,00 25,00 25,00 13,00 13,00 22,00 23,00 24,00 15,00 24,00 3,00 21,00 10,00 60,00 20,00

40,00 19,00 18,00 13,00 21,00 31,00

15,00 15,00 40,00 12,00 5,00 35,00 25,00 16,00 20,00 35,00 25,00 18,00 40,00 33,00 65,00 26,00 17,00 10,00 20,00 31,00

25,00

18,00

23,00 30,00 25,00 17,00 44,00

Průměrná doba cesty na 14 hod. 18,00 24,00 22,00 27,00 20,00 42,00 8,00 61,00 44,00 17,00 33,00 3,00 16,00 12,00

45,00 16,00 23,00 27,00 12,00 14,00 35,00 20,00 28,00 30,00 28,00 67,00 20,00 27,00 30,00 7,00

60,00 20,00

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár Průměr Zdroj: www.idos.cz

Průměrná doba cesty na 6 hod. 35,00 28,00 23,00

28,00 14,00 19,00 26,00 23,03

Průměrná doba cesty na 8 hod. 28,00 28,00 28,00 23,00 15,00 37,00 40,00 27,00 14,00 20,00 46,00 31,00 24,82

Průměrná doba cesty na 14 hod. 40,00 37,00

29,00

25,00 35,00 64,00 23,00 28,44


Tabulka B 9: Železniční dráha celostátní (A094), Železniční dráha regionální (A095) Obec

A094 (km)

A095 (km)

Bednárec

3,88

Bednáreček

4,25

Blažejov

4,76 6,91

Člunek Doňov

0,98

Drunče Hadravova Rosička

0,42

Horní Skrýchov

1,39


2,12

3,07

Jindřichův Hradec

12,84

4,81

Kardašova Řečice

7,18

Kunžak

1,98

Nová Bystřice

9,62

Nová Včelnice

3,93

Pleše

2,04

Popelín

2,72

Rodvínov

2,44

Střížovice Újezdec

2,72 2,14

Velký Ratmírov

2,31

Záhoří

2,26


4,81

3,15 45,17

47,55


Tabulka B 10: Cyklostezka, cyklotrasa (A106) Obec Blažejov Číměř Člunek Dívčí Kopy Dolní Žďár Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jindřichův Hradec Kačlehy Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Včelnice Plavsko Pluhův Žďár Polště Popelín Ratiboř Rodvínov Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Velký Ratmírov Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár ORP celkem Zdroj: ÚAP

A106 (km) 4,74 21,44 16,68 2,88 1,38 0,30 20,60 3,55 4,61 1,53 7,45 1,11 43,28 4,72 16,63 2,66 30,95 2,07 4,35 56,46 5,84 4,73 12,66 2,67 5,32 4,46 3,30 29,12 9,28 17,74 11,38 3,12 1,55 0,70 0,70 1,61 4,81 2,94 369,33


Tabulka B 11: Koridory pro záměry v dopravní infrastruktuře Číslo VPS VPS

Koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu Dotčená obec /dotčené katastrální území

D9

Silnice I/23 - koridor pro nové přeložky, rozšíření a homogenizaci silnice, nespojitě vymezen od křižovatky se silnicí I/3 po hranici kraje

Doňov, Újezdec u Kardašovy Řečice, Záhoří, Pleše, Kardašova Řečice, Plasná, Mnich u Kardašovy Řečice, Velký Ratmírov, Děbolín, Radouňka, Jarošov nad Nežárkou, Bednárec, Nová Olešná, Strmilov, Jilem

D12

Silnice I/34 – záměr obchvatů a homogenizací, nespojitě vymezen od Českých Budějovic přes Třeboň, Jindřichův Hradec až po hranice s krajem

Stráž nad Nežárkou, Příbraz, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Lásenice, Horní Lhota u Lásenice, Dolní Žďár u Lásenice, Malíkov nad Nežárkou, Horní Žďár u Jindřichova Hradce, Dolní Pěna, Jindřichův Hradec, Otín u Jindřichova Hradce, Dolní Skrýchov.

D27

D38

Územní rezerva

D/A

D/B

Silnice II/128 – Číměř, krátká přeložka severně od zastavěného území obce, šíře koridoru 100 m. Silnice II/151 – záměr homogenizace a přeložek, v úseku Kunžak – Dačice vymezený spojitým koridorem tvořeným 3 na sebe navazujícími úseky

Kunžak, Mosty, Valtínov.

Rezervy pro koridory nadmístního významu pro dopravní stavby. Severní obchvat Jindřichova Hradce, koridor územní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23, v šíři 200m. Severozápadní obchvat Lásenice, koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200m.

D/K

Železnice Veselí nad Lužnicí – hranice kraje Vysočina, územní rezerva vymezená pro zlepšení parametrů železniční trati č. 225

D/M

Úzkorozchodná železnice – případné prodloužení „úzkokolejky“ na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice – státní hranice

Zdroj: ÚAP

Číměř

Radouňka, Dolní Skrýchov, Horní Skrýchov, Rodvínov, Jindřichův Hradec.

Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Lásenice, Horní Lhota u Lásenice. Doňov, Újezdec u Kardašovy Řečice, Záhoří, Pleše, Kardašova Řečice, Mnich u Kardašovy Řečice, Plasná, Velký Ratmírov, Děbolín, Radouňka, Jindřichův Hradec, Dolní Skrýchov, Horní Skrýchov, Rodvínov, Jarošov nad Nežárkou, Bednárec, Bednáreček, Popelín. Nová Bystřice, Artolec.


Sociodemografické podmínky Tabulka B 12: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2008 – 2010 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Rok 2008

2010

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 226 1,6 2152 1,4 350 0,8 -133 -0,7

13761 152171 41544 20003

13987 154323 41894 19870

47359

48017

658

1,4

19717 18859 51451 33812 22105 45323 80482 17998 25331 14087 17658 11603 633264

19741 18830 51760 33830 22233 45197 80782 18244 25378 14114 17721 11722 637643

24 -29 309 18 128 -126 300 246 47 27 63 119 4379

0,1 -0,2 0,6 0,1 0,6 -0,3 0,4 1,4 0,2 0,2 0,4 1,0 0,7



Tabulka B 13: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Jindřichův Hradec mezi lety 2000-2010 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou

Rok 2000

2010

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) -2 -1,9 -1 -0,5 72 24,1 22 30,1 -44 -27,0 68 10,6 44 9,9 80 12,0 22 51,2 151 175,6 16 13,0 2 2,6 -10 -17,2 -3 -5,6 2 1,0 123 25,9 -26 -9,7 47 61,0 39 10,7 61 5,8 -14 -11,3 -616 -2,7 19 31,1 -4 -6,1 226 11,0 44 17,9 46 3,1 88 18,4 14 2,3 -30 -0,9 4 3,8 -173 -6,8 15 8,7 6 3,5 23 5,4 3 1,7 -50 -7,6 12 12,9 70 16,2 47 23,0 14 8,3 104 28,3 45 27,3 5 8,9

103 200 299 73 163 642 444 668 43 86 123 78 58 54 207 475 269 77 365 1045 124 23076 61 66 2051 246 1478 478 609 3429 105 2549 172 173 428 181 661 93 433 204 168 368 165 56

101 199 371 95 119 710 488 748 65 237 139 80 48 51 209 598 243 124 404 1106 110 22460 80 62 2277 290 1524 566 623 3399 109 2376 187 179 451 184 611 105 503 251 182 472 210 61

549

505

-44

-8,0

785

858

73

9,3

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

Rok 2000 1514 650 156 59 208 93 72 48 113 126 262 67 47548

2010 1445 576 153 70 217 84 77 54 129 122 231 89 48017

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) -69 -4,6 -74 -11,4 -3 -1,9 11 18,6 9 4,3 -9 -9,7 5 6,9 6 12,5 16 14,2 -4 -3,2 -31 -11,8 22 32,8 469 1,0


Tabulka B 14: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje za období 2000 – 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

1213

1628

Přirozený přírůstek -415

3811

3141

Migrační saldo 670

14957

14043

914

41483

35748

5735

4513

3825

688

11647

11113

534

1892

2100

-208

3919

4261

-342

4751

4806

-55

12295

11494

801

2159 1552 5007 3506 2072 4460 7706

1531 1900 5629 3223 2553 4803 8257

628 -348 -622 283 -481 -343 -551

8200 3533 11067 8083 5095 10833 18093

7897 3705 9797 8130 4379 10562 17617

303 -172 1270 -47 716 271 476

1768

1883

-115

4902

3553

1349

2323

2753

-430

6302

5921

381

1425

1356

69

3991

3577

414

1753 1168

1971 1298

-218 -130

4592 3954

4377 3082

215 872

62225

63559

-1334

161800

148354

13446

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 20002010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001


Tabulka B 15: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje za období 2008 – 2009 SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

289

311

-22

1099

851

Migrační saldo 248

3527

2893

634

9167

7649

1518

1026

813

213

2629

2492

137

394

389

5

710

848

-138

1041

927

114

3002

2458

544

517 370 1129 770 453 1009 1753

322 374 1176 608 468 998 1626

195 -4 -47 162 -15 11 127

1458 752 2585 1548 1078 2413 3806

1629 777 2229 1692 935 2550 3633

-171 -25 356 -144 143 -137 173

387

391

-4

973

723

250

541

578

-37

1288

1204

84

299

305

-6

729

696

33

395 282

394 241

1 41

996 939

934 861

62 78

14182

12814

1368

35172

32161

3011

Narození

Zemřelí


Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Tabulka B 16: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Jindřichův Hradec za období 2008 – 2009 Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár

2 6 10 3 0 14 13 18 3 4 4 3 0

4 4 6 3 8 18 5 7 1 4 5 5 3

-2 2 4 0 -8 -4 8 11 2 0 -1 -2 -3

8 4 67 1 4 83 24 52 5 78 10 2 0

5 11 33 9 3 71 19 20 4 10 16 9 1

Migrační saldo 3 -7 34 -8 1 12 5 32 1 68 -6 -7 -1

1

2

-1

1

0

1

5 14 4

6 5 13

-1 9 -9

11 140 10

5 55 11

6 85 -1

3

2

1

5

5

0

8

6

2

23

14

9

23

23

0

84

64

20

1

1

0

8

4

4

494

409

85

1147

1072

75

4

3

1

9

2

7

3

3

0

1

1

0

49

47

2

149

148

1

4

7

-3

14

12

2

33 14 12 68 3

25 12 16 58 1

8 2 -4 10 2

71 68 53 236 2

73 38 37 164 8

-2 30 16 72 -6

47

39

8

90

109

-19

4

3

1

5

2

3

2 7 5 10

7 7 7 9

-5 0 -2 1

14 22 19 55

31 17 17 32

-17 5 2 23

Narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec

5 8 9 3 14 10 1

4 7 7 3 6 5 1

1 1 2 0 8 5 0

1 41 19 17 42 6 1

1 22 15 10 12 16 3

Migrační saldo 0 19 4 7 30 -10 -2

9

15

-6

14

32

-18

23

24

-1

72

53

19

26 8 1 2

31 9 5 1

-5 -1 -4 1

94 31 10 6

57 46 2 5

37 -15 8 1

5

8

-3

24

11

13

2 7 0 0 3 5 2

0 3 0 2 4 5 3

2 4 0 -2 -1 0 -1

6 5 6 8 9 6 9

5 7 3 3 7 14 2

1 -2 3 5 2 -8 7

1041

927

114

3002

2458

544

Narození


Zemřelí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Bydlení Tabulka B 17: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v absolutním vyjádření SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Domy postavené v období let do 1919 638 3352 1037 1018 2192 534 603 1706 1180 802 1374 2106 800 1242 519 580 558 20241

1920-1945 415 3525 943 612 1485 343 509 1797 657 863 1161 2345 453 855 371 463 373 17170

1946-1980 1374 8758 2630 1701 3026 1227 1877 3339 2221 1873 3378 6096 1617 1933 1141 1218 944 44353

1981-2001 642 6116 1856 1132 2119 878 957 1959 1622 1220 1921 3258 963 1194 677 770 619 27903

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Tabulka B 18: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Jindřichův Hradec v absolutním vyjádření Obec Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz

do 1919 22 22 33 12 15 66 32 39 12 14 17 6 6 2 20 31 36 3 21

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 9 8 10 17 19 14 2 9 15 23 24 46 29 21 20 72 3 5 10 2 10 4 4 11 3 14 2 7 10 14 18 43 11 36 2 8 9 19

1981-2001 2 15 14 2 6 35 28 54 4 11 11 8 2 5 23 36 9 11 25

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

do 1919 65 11 431 16 14 126 15 103 37 59 174 16 73 20 11 25 21 49 11 29 32 16 29 19 12

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 29 92 1 14 484 1050 2 1 4 6 92 163 14 36 46 142 28 38 30 40 127 175 3 13 78 148 4 23 6 12 19 39 10 28 28 81 9 6 24 46 16 18 12 21 8 41 16 13 3 5

1981-2001 54 7 710 6 4 143 13 99 30 46 171 9 65 9 7 39 4 38 8 33 16 10 31 17 1

30

17

35

21

78 117 22 13 3 16 3 15 10 24 9 15 14

43 62 9 7 3 3 5 8 3 6 3 11 2

64 141 22 15 9 28 13 5 3 9 11 39 8

43 98 19 11 5 14 8 5 3 2 4 12 3

2192

1485

3026

2119


Rekreace Tabulka B 19: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Název CHATOVÝ TÁBOR TJ SLOVAN AGMAR MALÝ RATMÍROV REKREAČNÍ STŘEDISKO MALÝ RATMÍROV REKREAČNÍ CHATA MOTOREST KOVAL REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ KOVÁŘKA TURISTICKÁ ZÁKLADNA LOMY ŠKOLÍCÍ A REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ SÚS PENSION SIGMA PENZION U ČERNÉHO ČÁPA PENZION PECÁK PENZION GALIANA REKREAČNÍ STŘEDISKO PENSION RACEK CHATA HORNÍ PĚNA REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ HORNÍ PĚNA U VESELKŮ PENZION SAMOROST ROŠ JÁN GRAND HOTEL CONCERTINO HOTEL FRANKŮV DVŮR HOTEL PERLA GRAND HOTEL HOTEL VAJGAR PENSION KAPITÁN PENSION U MUZEA HOTEL BÍLÁ PANÍ PENZION EVA PENSION SKRÝCHOV HOSTINEC MĚŠŤAN UBYTOVÁNÍ U VÁCLAVA CYKLOPENZION KASPER PENZION U TKADLEN PENZION NA 15. POLEDNÍKU PENZION HANA

Kategorie Chatová osada Chatová osada Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Turistická ubytovna Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Penzion Penzion Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion

Obec Blažejov Blažejov Blažejov Blažejov Číměř Číměř Číměř Člunek Člunek Dolní Žďár Dolní Žďár Hatín Hatín Hatín Horní Pěna Horní Pěna Horní Pěna Horní Radouň

Penzion


Hotel **** Hotel **** Hotel *** Hotel *** Hotel ** Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion

Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název PENZION KERAMIKA CHATOVÁ OSADA BŘESKÁČ TURISTICKÁ UBYTOVNA TJ SLOVAN LOVECKÁ CHATA OBORA VŠE SPRÁVA ÚČELOVÝCH ZAŘÍZENÍ BISKUPSKÝ DVŮR PENZION U SV. JANA PENZION BĚLIDLO PENZION ONKLONDIKE AUTOCAMP ZVŮLE AUTOCAMP KOMORNÍK CHATOVÁ OSADA KOMORNÍK REKREA CENTRUM EDEN TURISTICKÁ UBYTOVNA PENZION NAJDEK LESNÍ HOTEL PERŠLÁK GOLF HOTEL NOBYS HOTEL ČESKÁ KANADA HOTEL FOGL PENSION LADA HOSTINEC BOBAS PENZION MEDVĚDÍ PASEKA PENSION RESTAURANT HŘEBÍČEK PENZION NA BOJIŠTI PENSION BLANKO AUTOKEMPINK OSIKA WALTER REKREAČNÍ STŘEDISKO CHATY BLATO UBYTOVACÍ BUŇKY CHATOVÁ OSADA NA OSICE U DRAČICE PENZION U KOSTELA UBYTOVÁNÍ JHMD PENZION TEBO PENSION ATHENA PENSION PÍSTINA KEMP UBYTOVNA VODKA

Kategorie Penzion Chatová osada

Obec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec

Turistická ubytovna

Jindřichův Hradec

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Penzion Penzion Kemp Kemp Chatová osada Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Turistická ubytovna Penzion Hotel *** Hotel *** Hotel ** Hotel ** Penzion Penzion Penzion

Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Kardašova Řečice Kunžak Kunžak Kunžak Kunžak Kunžak Kunžak Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice

Penzion

Nová Bystřice

Penzion Penzion Kemp

Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice

Chatová osada

Nová Bystřice

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Penzion Penzion Kemp Turistická ubytovna

Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Včelnice Nová Včelnice Pístina Pístina Plavsko

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název LETNÍ VÝCVIKOVÉ STŘEDISKO UK FTVS RESTAURANT ČERVENÁ LHOTA PENZION HOLENSKÝ DVŮR KEMP JINDŘIŠ HOTEL LANDŠTEJNSKÝ DVŮR UBYTOVÁNÍ ADRIA PENZION MODRÝ DŮM APARTMÁNY VALA AUTOCAMP U SKALNÍKŮ PENZION ROMANTIKA PRAŽÁKOVÁ EVA PENSION POD ŠIBEŇÁKEM ATC KOMORNÍK REKREAČNÍ STŘEDISKO CHATOVÁ OSADA KOMORNÍK U SEDLÁKA CHATOVÝ TÁBOR PENSION KLENOVSKÁ HÁJOVNA PENZION MLÝN TURISTICKÁ UBYTOVNA PENZION AGÁTA Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008.

Kategorie Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Kemp

Obec

Pluhův Žďár

Hotel ***


Turistická ubytovna Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Kemp Penzion Penzion Penzion Kemp Kemp


Plavsko

Ratiboř Rodvínov

Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Stráž nad Nežárkou Strmilov Strmilov Strmilov Strmilov Strmilov

Chatová osada

Strmilov

Chatová osada

Střížovice

Penzion

Velký Ratmírov

Penzion Turistická ubytovna Penzion

Zahrádky Zahrádky Žďár


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Daňová výtěžnost SO Jihočeského kraje SO ORP

Počet obyvatel 2008

2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

2009

13987

32727

29911

40416

30439

47756

45464

9674

11401

130573

117215

153269

154323

432710

358267

506635

368849

621780

609613

62192

69870

1623318

1406599

Český Krumlov

41762

41894

98254

85738

149870

103049

150806

148653

21535

42674

420465

380114

Dačice Jindřichův Hradec Kaplice

19985

19870

44569

40555

57229

42327

72166

71362

15159

17210

189124

171455

47934

48017

116454

101891

151476

105826

175354

175033

28459

40408

471743

423158

19754

19741

49089

40219

61936

43004

70399

67121

9651

12988

191076

163332

Milevsko

18822

18830

45033

45384

50656

35895

68016

65743

12205

13805

175910

160828

Písek

51728

51760

141752

120031

210065

169424

191393

187899

30583

37606

573792

514961

Prachatice

33795

33830

84640

67651

109939

87073

123115

123465

17507

27624

335201

305813

Soběslav

22155

22233

50601

41605

56862

42242

76065

74664

13765

15532

197293

174043

Strakonice

45446

45197

113129

88422

139830

107281

162944

159310

27925

42017

443829

397030

Tábor

80623

80782

203749

174678

281078

219837

297379

287448

44438

68022

826644

749984

Trhové Sviny

18148

18244

38702

34150

55559

38183

63143

61292

9785

16110

167188

149735

Třeboň

25379

25378

61073

53581

91868

86601

88578

86862

15241

15096

256760

242141

Týn nad Vltavou

14167

14114

41362

31182

39651

32121

50660

49134

12701

16469

144374

128906

Vimperk

17753

17721

44315

36997

58073

45745

64926

63326

8674

10452

175988

156520

Vodňany

11695

11722

27551

24658

34768

22248

38673

40045

6953

8736

107945

95687

Jihočeský kraj 636328 Zdroj: Ministerstvo financí, ARIS

637643

1625711

1374919

2095912

1580145

2363153

2316436

346447

466020

6431223

5737520

České Budějovice

2008

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008 2009

13913

Blatná

2009

Daň z fyzických osob (v tis. Kč)


Tabulka C 2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Obec



2009

2008

2009



2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)


2008

2008

2009

Bednárec

104

101

240,36

229,31

298,39

201,21

434,22

456,85

146,37

2009 161,94

1119,34

1049,31

Bednáreček

204

199

425,56

369,3

505,24

305,03

688,32

717,82

148,16

170,26

1767,28

1562,41

Blažejov

350

371

765,06

762,27

1449,48

779,48

1342,02

1401,53

478,95

522,32

4035,51

3465,6

Bořetín

96

95

220,73

204,27

277,83

198,14

400,3

396,58

126,52

140,78

1025,38

939,77

Březina

122

119

383,61

269,85

426,56

271,84

550,93

545,52

238,25

285,62

1599,35

1372,83

Číměř

738

710

1716,09

1613,1

2104,37

1474,76

2968,08

3080,35

740,95

856,91

7529,49

7025,12

Člunek

484

488

1102,28

1049,78

1353,83

1063,22

1875,13

1902,76

351,11

474,65

4682,35

4490,41

Deštná

730

748

1450,85

1352,59

1642,06

1325,52

2328,17

2370,19

409,84

438,97

5830,92

5487,27

Dívčí Kopy

63

65

126,84

116,28

157,3

107,08

197,4

235,46

57,73

63,49

539,27

522,31

Dolní Pěna

211

237

476,6

986,58

449,62

315,51

585,09

675,66

275,44

299,79

1786,75

2277,54

Dolní Žďár

147

139

335,58

273,35

383,4

256,39

553,28

550,67

158,01

481,19

1430,27

1561,6

Doňov

84

80

200,08

180,47

242,57

162,49

348,95

346,78

118,72

124,06

910,32

813,8

Drunče Hadravova Rosička Hatín

49

48

751,03

110,8

157,4

112,49

226,86

225,5

90,54

102,37

1225,83

551,16

50

51

115,4

105,82

136,07

84,47

197,24

198,49

64,62

78,89

513,33

467,67

207

209

664,45

618,07

800,66

573,58

1166,31

1201,58

385,24

417,66

3016,66

2810,89

Horní Pěna

599

598

962,99

1045,67

1410,41

1144,73

1730,34

2006,82

339,85

395,62

4443,59

4592,84

Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec

248

243

578,03

544,67

713,66

442,89

1020,09

1015,07

352,3

398,08

2664,08

2400,71

128

124

269,11

247,52

290,9

201,46

420,36

419,81

123,4

124,12

1103,77

992,91

397

404

960,32

781,42

1328,95

825,73

1305,29

1286,49

216,4

250,68

3810,96

3144,32

1106

1106

2269,2

2071,51

2905,98

2186,46

3773,26

3835,92

992,94

1167,67

9941,38

9261,56

108

110

283,19

299

273,01

193,68

393,67

396,53

80,59

98,67

1030,46

987,88

22457

22460

59206,23

49994,5

80533,94

54333,48

84717,82

83491,85

9628,38

17164,39

234086,4

204984,2


2008 Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak



2008

2009



2009



2008

2008

2009

2009

75

80

458,74

228,93

309,17

206,91

372,73

370,19

83,25

113,09

1223,89

919,12

64

62

147,43

139,1

183,75

124,71

267,32

279,64

95,96

113,99

694,46

657,44

2302

2277

4957,9

4393,76

6763,33

5629,54

7764,81

7683

1132,52

1256,45

20618,56

18962,75

279

290

557,48

498,83

660,96

525,52

950,53

906,31

158,19

377,86

2327,16

2308,52

1519

1524

3225,03

3173,28

4118,5

2991,76

5505,45

5497,03

829,96

1107,99

13678,94

12770,06

Lásenice

561

566

990,65

1018,38

1811,47

1412,05

1690,25

1816,58

249,58

680,06

4741,95

4927,07

Lodhéřov

606

623

1868,6

1127,03

1586,71

1107,22

2255,06

2212,17

398,75

448,88

6109,12

4895,3

Nová Bystřice

3365

3399

6999,04

6796,47

9346,21

7075,36

11652,3

11654,44

1918,51

2017,41

29916,06

27543,68

Nová Olešná

108

109

257,63

232,09

319,73

213,54

463,38

441,36

145,09

173,85

1185,83

1060,84

2406

2376

4209,55

3855,11

5668,39

3928,15

7439,43

7227,25

693,62

789,48

18010,99

15799,99

189

187

442,45

374,44

431,77

323,84

693,47

711,94

262,14

311,73

1829,83

1721,95

192

179

445,09

396,41

588,11

454,1

779,04

748,84

96,26

151,67

1908,5

1751,02

Plavsko

448

451

960,64

927,79

1062,12

725,61

1525,44

1511,01

312,74

383,48

3860,94

3547,89

Pleše

183

184

443,76

381,51

499

364,18

720,7

719,08

170,24

351,5

1833,7

1816,27

Pluhův Žďár

597

611

1384,36

1290,09

1916,34

1250,44

2384,88

2407,75

790,64

969,4

6476,22

5917,68

Polště

107

105

201,63

204,29

263,52

182,98

373,41

388,89

101,7

111,06

940,26

887,22

Popelín

501

503

1265,74

975,49

1176,69

683,15

1680,42

1706,55

292,98

355,45

4415,83

3720,64

Příbraz

252

251

636,64

540,9

711,76

563,67

843,25

859,14

210,35

214,67

2402

2178,38

Ratiboř

181

182

514,63

384,01

502,92

356,92

728,43

750,99

206,65

249,13

1952,63

1741,05

Rodvínov

459

472

1624,89

1474,56

1173,47

786,99

1517,45

1550,5

266,1

355,75

4581,91

4167,8

Roseč

205

210

570,99

400,06

506,51

318,16

727,64

662,55

153,08

189,39

1958,22

1570,16

60

61

141,3

124,59

174,39

116,23

253,85

253,16

86,2

103,29

655,74

597,27

518

505

1623,56

1505,37

2504,67

2548,03

2898,2

2925,52

775,38

938,72

7801,81

7917,64

Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina

Rosička Staré Město pod Landštejnem




2009


2008

2009

858

1833,65

1747,28

2242,48

1436

1445

3104,93

2903,75

Střížovice

577

576

1275,68

Světce

149

153

Stráž nad Nežárkou Strmilov

849

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč)



2008

2008

2009

2008

2009

2009

1580,47

3284,98

3225,29

660,78

774,71

8021,89

7327,75

4255,93

2650,81

4759,43

4945,66

811,29

1014,84

12931,58

11515,06

1060,42

1475,13

863,89

1991,25

1920,05

595,21

639,59

5337,27

4483,95

312,98

289,93

399,46

257,51

576,55

561,8

152,41

192,93

1441,4

1302,17

Újezdec Velký Ratmírov Vícemil

72

70

152,12

156,74

188,88

136,01

274,43

291,61

100,91

96,6

716,34

680,96

212

217

553,08

498,75

597,92

399,82

765,85

1000,38

260,05

163,32

2176,9

2062,27

78

84

225,97

144,98

209,8

111,23

304,1

292,74

122,7

180,7

862,57

729,65

Višňová

80

77

175,09

170,71

221,56

160,86

323,11

332,94

99,68

196,86

819,44

861,37

Vlčetínec

53

54

144,73

137,99

183,41

133,11

257,83

311,57

100,6

85,28

686,57

667,95

Vydří

125

129

256,28

235,8

329,46

219,56

475,68

476,49

123,52

541,26

1184,94

1473,11

Záhoří

121

122

269,46

216,52

289,83

176,75

417,57

418,29

143,61

152,68

1120,47

964,24

Zahrádky

234

231

516,5

459,96

590,33

385,96

849,48

813,6

194,25

228,06

2150,56

1887,58

Žďár

89

SO ORP 47934 Zdroj: Ministerstvo financí, ARIS

89

202,37

199,07

370,99

301,56

362,67

400,06

139,75

159,19

1075,78

1059,88

48017

116454,2

101890,5

151476,3

105826,2

175353,5

175032,6

28458,96

40408,45

471742,9

423157,8


Příloha D: Vyváženost pilířů Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře

Obec


Vodní režim

Hygiena Ochrana životního přírody prostředí a krajiny


Průměr za obce

Vyhodnocení

Bednárec

0

-1

-1

0

1

-0,2

-

Bednáreček

0

-2

-1

0

1

-0,4

-

Blažejov

0

1

-1

1

1

0,4

+

Bořetín

0

0

0

0

-1

-0,2

-

Březina

0

-1

0

0

1

0

-

Číměř

1

0

-1

2

0

0,4

+

Člunek

0

1

-1

2

1

0,6

+

Deštná

1

2

0

0

1

0,8

+

Dívčí Kopy

1

1

0

0

1

0,6

+

Dolní Pěna

0

0

-1

-1

1

-0,2

-

Dolní Žďár

0

0

-1

-1

0

-0,4

-

Doňov

0

1

0

-1

0

0

-

Drunče

0

1

-1

-1

0

-0,2

-

Hadravova Rosička

1

0

0

-1

-1

-0,2

-

Hatín

1

-2

-1

2

2

0,4

+

Horní Pěna

0

1

-1

1

1

0,4

+

Horní Radouň

1

1

0

0

2

0,8

+

Horní Skrýchov

0

0

0

1

1

0,4

+

Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem

0

0

-1

1

0

0

-

0

-1

-1

1

1

0

0

-1

0

0

1

0

-

Jindřichův Hradec

1

0

-2

1

0

0

-

Kačlehy

0

2

0

2

2

1,2

+

Kamenný Malíkov

0

-1

0

-1

0

-0,4

-

Kardašova Řečice

1

-1

-2

2

2

0,4

+

Kostelní Radouň

1

1

-1

0

1

0,4

+

Kunžak

0

-1

-1

2

1

0,2

+

Lásenice

0

1

0

2

1

0,8

+

Lodhéřov

0

0

-1

1

2

0,4

+

Nová Bystřice

1

0

-1

2

0

0,4

+

Nová Olešná

0

1

0

1

1

0,6

+

Nová Včelnice

0

0

-1

-1

0

-0,4

-

-1

0

-1

-1

1

-0,4

-

Okrouhlá Radouň

-


Obec


Vodní režim

Hygiena Ochrana životního přírody prostředí a krajiny


Průměr za obce

Vyhodnocení

Pístina

2

1

0

2

0

1

+

Plavsko

1

-1

-1

2

1

0,4

+

Pleše

0

0

0

0

0

0

-

Pluhův Žďár

2

1

-1

0

1

0,6

+

Polště

0

2

0

-1

-1

0

-

Popelín

0

0

-1

-1

1

-0,2

-

Příbraz

-1

0

-1

1

1

0

-

Ratiboř

0

2

-1

2

0

0,6

+

Rodvínov

1

-1

-1

1

2

0,4

+

Roseč

0

-1

-1

1

0

-0,2

-


0

-1

0

-1

1

-0,2

-

0

0

-1

2

2

0,6

1

-2

-1

2

2

0,4

+

Strmilov

0

2

-1

1

1

0,6

+

Střížovice

0

0

0

1

1

0,4

+

Světce

0

-1

0

0

1

0

-

Újezdec

0

1

0

0

1

0,4

+

Velký Ratmírov

0

0

0

1

2

0,6

+

Vícemil

0

-1

0

-1

0

-0,4

-

Višňová

0

1

-1

-1

0

-0,2

-

Vlčetínec

0

-1

0

0

2

0,2

+

Vydří

0

1

0

0

0

0,2

+

Záhoří

0

1

0

0

0

0,2

+

Zahrádky

1

1

0

0

-1

0,2

+

Žďár

0

-2

-1

0

1

-0,4

-

průměr

0,03

+

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka D 2 Vyhodnocení sociálního pilíře Obec

Bednárec Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Číměř Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár Doňov Drunče Hadravova Rosička Hatín Horní Pěna Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Jarošov nad Nežárkou Jilem Jindřichův Hradec Kačlehy Kamenný Malíkov Kardašova Řečice Kostelní Radouň Kunžak Lásenice Lodhéřov Nová Bystřice Nová Olešná Nová Včelnice Okrouhlá Radouň Pístina Plavsko Pleše Pluhův Žďár Polště Popelín Příbraz Ratiboř Rodvínov Roseč

Veřejná technická infrastruktura

Veřejná dopravní infrastruktura

Sociodemograf. podmínky

Bydlení

Rekrea ce

Průměr za obce

-1 0 0 0 0 0 0 2 -2 0 0 0 0 1 0 0 0 -1 1

1 0 2 -2 0 0 -1 -2 -2 1 1 0 -1 0 -2 1 -2 1 0

-2 -2 0 -1 0 0 0 1 0 0 -1 -2 -2 -2 -1 0 -1 -1 0

-2 0 1 -2 -1 1 2 2 1 2 2 0 -2 2 2 2 -1 2 2

-1 -1 1 -1 -1 1 1 0 -1 -1 1 -1 -1 -1 1 1 1 -1 -1

-1 -0,6 0,8 -1,2 -0,4 0,4 0,4 0,6 -0,8 0,4 0,6 -0,6 -1,2 0 0 0,8 -0,6 0 0,4

0

2

1

2

1

1,2

-1 2 -2 0 2 0 2 0 0 2 0 2 0 1 0 0 0 0 0 2 2 2 2

-1 2 -2 -1 2 -2 2 2 0 1 -1 2 -2 -1 -2 0 0 -2 0 0 -2 2 -2

-1 1 -1 -2 2 -2 1 0 1 2 -2 0 -1 -2 -1 -2 -1 -1 1 -1 -1 0 -1

0 2 2 1 2 1 2 2 2 2 0 1 1 1 2 0 1 1 2 1 1 2 1

-1 2 -1 -1 2 0 2 1 1 2 -1 1 -1 1 1 -1 2 -1 0 -1 1 1 -1

-0,8 1,8 -0,8 -0,6 2 -0,6 1,8 1 0,8 1,8 -0,8 1,2 -0,6 0 0 -0,6 0,4 -0,6 0,6 0,2 0,2 1,4 -0,2

Vyhodnoce ní

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -


Rosička Staré Město pod Landštejnem Stráž nad Nežárkou Strmilov Střížovice Světce Újezdec Velký Ratmírov Vícemil Višňová Vlčetínec Vydří Záhoří Zahrádky Žďár průměr

Veřejná technická infrastruktura

Veřejná dopravní infrastruktura

Sociodemograf. podmínky

Bydlení

Rekrea ce

Průměr za obce

0

-1

-2

-2

-1

-1,2

1

-1

0

-1

2

0,2

2 2 0 0 0 0 0 0 -1 -2 0 0 0

1 0 2 -1 0 0 -2 -2 0 -2 0 -2 1

2 2 0 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1

1 0 0 2 1 2 1 1 1 -1 0 0 1

2 2 1 0 -1 1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 1

1,6 1,2 0,6 0 -0,2 0,6 -0,6 -0,6 -0,4 -1,4 -0,4 -1 0,4 0,10

Vyhodnoce ní

+ + + + + +

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka D 3 Vyhodnocení ekonomického pilíře Obec Bednárec

Regionální ekonomika -2


Trh práce

Průměr za obce Vyhodnocení

2

2

0,7

+

Bednáreček

1

0

-1

0,0

+

Blažejov

2

0

1

1,0

+

Bořetín

-2

0

1

-0,3

-

Březina

-2

2

2

0,7

+

Číměř

-1

-2

1

-0,7

Člunek Deštná Dívčí Kopy Dolní Pěna Dolní Žďár

1 -1 1 0 0

0 2 0 -2 -2

1 -1 0 1 2

0,7 0,0 0,3 -0,3 0,0

+ + + +

Doňov

0

2

2

1,3

+

Drunče

-2

-2

2

-0,7

-

1

2

1

1,3

+

Hatín

-2

2

2

0,7

+

Horní Pěna

-2

2

-1

-0,3

-

Horní Radouň

-2

-1

1

-0,7

-

Horní Skrýchov

-1

2

0

0,3

+

Hospříz

-2

0

-1

-1,0

-


-1

1

0

0,0

+

Jilem

-2

-2

0

-1,3

-

Jindřichův Hradec

-1

2

1

0,7

+

Kačlehy

-1

1

2

0,7

+

Kamenný Malíkov

0

2

2

1,3

+

Kardašova Řečice

-2

0

0

-0,7

-

Kostelní Radouň

-2

1

-1

-0,7

-

Kunžak

-1

2

0

0,3

+

Lásenice

-2

-1

0

-1,0

-

Lodhéřov

-2

-2

-1

-1,7

-

Nová Bystřice

-2

-2

0

-1,3

-

Nová Olešná

-2

2

1

0,3

+

Nová Včelnice

-2

0

-2

-1,3

-

0

2

1

1,0

+

Pístina

-2

2

1

0,3

+

Plavsko

-1

-2

-1

-1,3

-

Pleše

0

2

1

1,0

+

Pluhův Žďár

0

2

1

1,0

+

Polště

1

2

0

1,0

+

Popelín

-1

0

-1

-0,7

-

Příbraz

-2

2

0

0,0

+

Ratiboř

1

-2

1

0,0

+

Hadravova Rosička

Okrouhlá Radouň

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Rodvínov

Regionální ekonomika 0


Trh práce

Průměr za obce Vyhodnocení

2

0

0,7

+

Roseč

-1

1

-1

-0,3

-


-2

2

1

0,3

+

-2

-2

2

-0,7

-2

-1

0

-1,0

-

Strmilov

-1

0

-1

-0,7

-

Střížovice

-2

-1

-1

-1,3

-

Světce

0

2

0

0,7

+

Újezdec

-2

-1

1

-0,7

-

Velký Ratmírov

-1

2

1

0,7

+

Vícemil

-1

2

0

0,3

+

Višňová

-1

2

2

1,0

+

Vlčetínec

-2

2

2

0,7

+

Vydří

-2

-2

2

-0,7

-

Záhoří

0

2

-1

0,3

+

-2

2

0

0,0

+

0

-2

2

0,0

+

Zahrádky Žďár průměr

0,00

-

Autorský kolektiv: Spolupráce: Ing. arch. Zbyněk Hartmann Ing. Vladimír Kopp

Recommend Documents