Odůvodnění územního plánu LIPNICE NAD SÁZAVOU. Textová část. Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář. Autorský kolektiv:

Odůvodnění územního plánu

LIPNICE NAD SÁZAVOU Textová část

Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář Autorský kolektiv:

Ing. arch. Jan Storch Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. Martina Váňová Ing. Jana Kalertová Ing. Kristina Lejková Jakub Vik

červenec 2010

Územní plán LIPNICE NAD SÁZAVOU

Odůvodnění

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LIPNICE NAD SÁZAVOU 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České Republiky 2008. Řešené území nezasahuje do rozvojových oblastí, rozvojových os, neleží ve specifických oblastech. Přes řešené území nejsou vedeny koridory silniční a železniční dopravy a technické infrastruktury. Územní plán Lipnice nad Sázavou je v souladu s obecnými zásadami Politiky územního rozvoje a vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů. Dosavadní využití není měněno tak, aby znemožnilo nebo podstatně ztížilo prověřované budoucí využití. Řešené území je zahrnuto v ZÚR kraje Vysočina. Tento dokument byl vydán dne 16. 9. 2008 pod č.j. KUJI 68739/2008. Návrh Územního plánu Lipnice nad Sázavou je v souladu s vydanými ZÚR kraje Vysočina. Do Územního plánu Lipnice nad Sázavou jsou zahrnuty veškeré skutečnosti a jevy obsažené v tomto dokumentu. Jedná se o následující limity využití území a záměry nadmístního charakteru: NKP – zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou včetně ochranného pásma přírodní rezervace Kamenná trouba poddolované území č. 2795 výhradní ložiska nerostných surovin – B3 128200, B3 043600, B3 043500 nadzemní vedení ZVN V 420 záplavové území Pstružného potoka regionální biokoridor RBK 437 Orlík – Volichov (VPO U214) silnice II/347, resp. koridor pro homogenizaci tahu – (VPS DK14) Územní plán Lipnice nad Sázavou respektuje již schválenou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Řeší návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků ÚSES.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem Územního plánu Lipnice nad Sázavou (OÚ Lipnice nad Sázavou), schváleného zastupitelstvem obce dne 7. 12. 2006. Zadání bylo zpracováno a schváleno dle Zákona č. 50/1976 Sb. S ohledem na platnost Zákona č. 183/2006 Sb., je návrh územního plánu zpracován dle v současnosti platných právních předpisů. Hlavními cíli řešení stanovenými v zadání jsou: -

stabilizace demografické, územní a stavební struktury obce

-

zajištění rozvoje obce s ohledem na obnovu harmonie prostředí, při respektování kulturního dědictví a krajinného rázu

-

stanovení optimálního funkčního využití

Ing. E. Žaluda, projektová kancelář

2


Odůvodnění

-

zvýšení atraktivity obce po stránce územně technické, zejména pro ekonomické aktivity včetně cestovního ruchu

-

zhodnocení, případně doplnění ochranných režimů životního prostředí

-

soulad rozvoje sídla s koncepcí územního systému ekologické stability

-

nové vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a uspořádání krajiny

-

vymezení veřejně prospěšných staveb, případně asanačních úprav

Výše uvedené cíle se promítly do celkové koncepce rozvoje území obce stanovené v návrhu územního plánu. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly respektovány s následujícími odchylkami: ad 3.1. V průběhu zpracování návrhu územního plánu byly vydány ZÚR kraje Vysočina. Požadavek na respektování projednávaného konceptu ÚP VÚC kraje Vysočina je přenesen na vydané ZÚR. Návrh územního plánu respektuje ZÚR kraje Vysočina vydané 16. 9. 2008. ad 17.1. Požadavek na zpracování dokumentace dle přílohy č. 2/II. 1 Vyhlášky č. 135/2001 Sb. je přenesen na Zákon č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcí předpisy. Obsahová skladba dokumentace je zpracována dle Přílohy č. 7 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. ad 17.3. Požadavek na zpracování konceptu územního plánu nebyl uplatněn.

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3.1. Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 3.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Lipnice nad Sázavou o rozloze 1114,18 ha. Obec tvoří dvě místní části – Lipnice nad Sázavou, Vilémovec a tři základní sídelní jednotky – Lipnice nad Sázavou, Vilémovec, Dolní Dvůr.

3.1.2. Odůvodnění koncepce rozvoje obce Lipnice nad Sázavou leží necelých dvanáct kilometrů západně od Havlíčkova Brodu, mimo hlavní dopravní osy území. Pro obec mají z pohledu širších dopravních vazeb význam především dálnice D1, silnice I/34, II/150, II/347. Poloha v blízkosti správního centra a ve vztahu k hlavním dopravním tahům vytváří předpoklad pro další rozvoj bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a sportu. Demografické předpoklady Obec Lipnice nad Sázavou charakterizuje z demografického hlediska v posledním období nárůst počtu obyvatel. rok

1900

1950

1970

1980

1991

2001

2005

2007

2008

počet obyv.

1282

962

848

706

602

614

645

644

663


3


Odůvodnění

Prognźa vývoje počtu obyvatel do roku 2020 1200

p o čet o b yv.

1000 800 600 400 200 0 1961

1970

1980

1991

2001

2008

2020

rok

Rozvojové možnosti obce vytvářejí předpoklady pro stabilizaci příp. mírný nárůst počtu obyvatel, který bude v návrhovém období kolísat mezi hodnotami 680 – 750. Klíčovým faktorem ovlivňujícím obnovu a rozvoj obce bude posílení bytového fondu novou výstavbou, zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a využití rekreačního potenciálu území. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v obci při využití navrhovaných ploch pro bydlení: stav

návrh

Rok

2001

2008

2020

Trvale bydl. obyv.

614

663

750

Trvale obydl. byty

226

251

325

Obyv./TOB

2,72

2,62

2,31

Urbanistická struktura Východiskem pro rozbor struktury sídla Lipnice nad Sázavou je topografie řešeného území. Lipnice nad Sázavou ( dříve též Horní Lipnice) leží v dominantní krajinné poloze na předělu mezi kotlinou Pstružného potoka a zvlněnou krajinou směrem k Havlíčkovu Brodu, rozčleněnou údolími Křivoláčského a Perlového potoka. Východní okraj obce tvoří sedlo mezi skalnatým hřebenem, na němž stojí lipnický hrad, a jižním vrcholkem, který dříve ovládala Bílá věž. Vlastní obec leží v úžlabině mezi oběma kopci těsně převyšujícími 600 m n. m., svažující se k západu. Severně od hradu se zvedá třetí, nejvyšší vrchol, Holý vrch ( 620,4 m n. m.). Toto lipnické trojvrší nebylo před vznikem hradu osídleno. Ves Lipnice se nacházela v údolí Pstružného potoka (západně od řešeného území) a koncem 13. století se vyvinula v městečko, které se dnes nazývá Dolní město. Svědčí proto logika sídelního vývoje a zejména označení města roku 1452 jako Staré Lipnice. Původně se nazývalo jen Lipnice, po vzniku podhradního městečka Lipnice nad Sázavou pak Dolní Lipnice. Založení původně podhradního městečka Lipnice, které v podstatě nahradilo starší městský útvar dole v údolí ( Dolní město), bylo zřejmě současné či jen málo opožděné oproti vzniku nynějšího hradu. Jeho půdorys byl omezen na poměrně velké, protáhlé, svažité náměstí, vázané dispozičně na hrad. Ve 14. století došlo k výstavbě městského opevnění, které tvořilo s hradem jediný fortifikační celek. Po dobu existence hradeb byl rozvoj městečka značně omezený. V období baroka došlo k rozšíření sídla a přestavbě hradu. Hospodářská aktivita se soustřeďovala ve dvou velkých dvorech – Dolním, jihovýchodně pod městečkem a Horním, severozápadně pod hradem. Při Horním dvoře vznikl panský dům ( dnešní škola). Na počátku 19. století vznikla drobná zástavba na horním předměstí a na jihu podél cesty do Dolního města. V důsledku absence průmyslu a významného železničního či silničního spojení došlo ke stagnaci. Další rozvoj sídla se uskutečnil na severozápadním okraji, v prostoru mezi centrální částí a původním Horním dvorem. Jedná se o drobnou zástavbu s pravoúhlou cestní sítí a obydlí navazující na stávající komunikace.


4


Odůvodnění

K dalšímu rozrůstání došlo podél cesty k Dolnímu dvoru a na severním okraji směrem na Vilémovec. Napovídá tomu i pravidelná struktura cest. Podél komunikace na Humpolec vznikly objekty občanské vybavenosti (dnešní SOU kamenické, resp. KSS Lipnice nad Sázavou) ve vazbě na kamenolom na západním okraji. Další výraznější plošný rozvoj souvisel s intenzifikací zemědělství, v 70. a 80. letech 20. století, kdy byly na jihovýchodním okraji zastavěného území soustředěny rozsáhlejší areály zemědělské výroby spolu s obytným zázemím. Rekreace se pak rozrůstala na jižním okraji pod parkovou plochou ( území bývalé Bílé věže) a v místech bývalých lomů. Jedná se převážně o oblast lesního masivu Holý vrch. Pro sportovní účely byly dále vymezeny plochy na západním okraji sídla (fotbalové hřiště) a v centrální části ( součást školy) v návaznosti na komunikace a plochy obytné zástavby. Samostatné enklávy zastavěných území tvoří Dolní Dvůr a Vilémovec. Historicky se tyto samoty vyvíjely v závislosti na hlavním sídle, tj. Lipnici nad Sázavou. V případě Dolního dvora, se jednalo o hospodářskou usedlost, u Vilémovce šlo o drobnou skulpturu hospodářských stavení. V obou lokalitách jsou stabilizovány funkce smíšeného venkovského bydlení. Výraznou historickou stavební dominantu regionálního významu představuje zřícenina hradu Lipnice, tyčící se na skalnatém výběžku, který je na horizontu propojený s lokalitami Holý vrch ( nejvyšší místo) a územím bývalé Bílé věže na jihu území. Cíle rozvoje obce o

podpořit vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území;

o

respektovat stávající kompoziční vztahy, při vymezování zastavitelných ploch vycházet z předpokladu zachování významu kulturních, historických a přírodních hodnot obce, chránit a rozvíjet založenou urbanistickou strukturu všech tří částí obce, nevytvářet nová sídla v krajině;

o

navrhnout harmonické uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů využití území;

o

zaměřit se na kvalitativní rozvoj území, který má vést k vytvoření podmínek pro trvalou stabilizaci obyvatelstva a mírný hospodářský rozvoj, primární funkcí bude bydlení ve formě individuální, hromadné a v rámci smíšených ploch městských, resp. obytných venkovských;

o

využít a dále rozvinout výrazný rekreační potenciál území ve vazbě na kulturní, historické a přírodní hodnoty území;

o

vytvořit předpoklady pro zvyšování kvality života obyvatel – řešit koncepce technické a dopravní infrastruktury a podpořit obnovu a rozvoj občanské vybavenosti;

o

při návrhu plošného a prostorového uspořádání respektovat stávající funkční členění území, morfologii terénu a strukturu komunikační sítě;

o

umožnit nové využití v současnosti nevyužívaných objektů občanské vybavenosti, bydlení a výroby;

o

vytvořit podmínky pro posílení společenských vazeb s využitím kulturního a historického potenciálu obce;

o

koordinovat ochranu přírody a krajiny se záměry zaměřenými na využití rekreačního potenciálu území, respektovat krajinný ráz, zajistit propojení zastavěného území a volné krajiny; rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro turistiku, která zajišťuje delší pobyt návštěvníků v území

o

Odůvodnění urbanistické koncepce Pro strukturu zastavěného území Lipnice nad Sázavou je charakteristická převaha ploch obytné zástavby ve formách individuálního a hromadného bydlení, smíšených městských ploch s příměsí občanské vybavenosti, doplněných plochami veřejné infrastruktury a rekreace. Výrobní plochy jsou zastoupeny izolovaným areálem zemědělské výroby na jihovýchodě území. Plochy smíšené obytné venkovského charakteru s příměsí nerušících obslužných funkcí tvoří převážnou část zastavěných území Vilémovce a Dolního Dvora. Urbanistická koncepce obce Lipnice nad Sázavou vychází ze stávající urbanistické struktury a odpovídá současnému harmonickému rozložení funkcí v území. Návrh respektuje stávající kompoziční vztahy a při vymezování nových ploch vytváří předpoklady pro zachování významu kulturně


5


Odůvodnění

historických a přírodních dominant obce. Rozvojové plochy jsou umístěny ve vazbě na stávající zastavěná území, ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla. Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro stabilizaci a mírný růst počtu obyvatel a stanovení vhodných ploch pro obytnou výstavbu a další funkce související s rozvojem území. Návrhové lokality zahrnující jednotlivé formy bydlení svým rozsahem odpovídají předpokládanému rozvoji Lipnice nad Sázavou v budoucích letech. Soustředění převážné části zastavitelných ploch do jádrového sídla – Lipnice nad Sázavou umožňuje jejich zabezpečení relativně kvalitním zařízením veřejné infrastruktury. Vilémovci a Dolnímu Dvoru je naopak ponechán charakter klidných okrajových enkláv zahrnujících rekreaci a bydlení doplněné tradiční drobnou zemědělskou výrobou. Důraz je kladen na zachování veřejných prostranství. Návrhem jsou respektována stávající veřejná prostranství tvořená především jádrovými prostory sídel, dopravními plochami v zastavěných územích a plochami systému sídelní zeleně. Koncepce vytyčená v územním plánu v oblastech urbanistického, technického a ekonomického řešení, jednotlivých složek infrastruktury, ochrany přírody a krajiny je základním východiskem pro zvýšení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Významnými prvky z nichž urbanistická koncepce vychází jsou vysoce atraktivní krajinné prostředí a poloha obce v blízkosti hlavních urbanizačních a dopravních os v území. Návrh se proto soustřeďuje především na vymezení rozvojových ploch pro bydlení jako primární funkce. Ta je doplněna na vhodných lokalitách o plochy občanského vybavení, individuální a hromadné rekreace a nezbytnými plochami technické a dopravní infrastruktury. Ve vazbě na stávající areál zemědělské výroby je vymezena plocha výroby a skladování. Výše uvedená východiska jsou také základním předpokladem pro návrh koncepce uspořádání krajiny. V rámci členění nezastavěného území je formou územní rezervy vymezena plocha s možností vybudování golfového hřiště. Rezervní plocha uvažuje s výstavbou nejméně osmnáctijamkového hřiště na výměře přibližně 80 ha. Plocha územní rezervy je vymezena v rámci nezastavěného území k prověření možností a podmínek případné realizace odpališť, jamkovišť, překážek, závlahových systémů, odvodnění, výsadeb dřevin apod. Zastavitelná plocha (Z18) vymezená pro vybudování zázemí a související infrastruktury (ubytovací, stravovací, wellness služby, přístupové komunikace, parkoviště apod.) je umístěna v jižní okrajové části plochy hřiště, ve vazbě na přístupovou komunikaci (silnici III/34740) a další infrastrukturu. Tato koncepce vychází především ze schválené Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 2013, (zpracovatel – Krajský úřad kraje Vysočina, oddělení strategického plánování, Vysočina Tourism, příspěvková organizace, Masarykova univerzita Brno, Ekonomickosprávní fakulta, Katedry regionální ekonomie a správy), kde je golfová turistika zahrnuta do moderních forem cestovního ruchu. Dle schválené strategie disponuje v současnosti Kraj Vysočina dvěma golfovými hřišti (Telč, Svratka) odlišné kategorie, kvality a rozsahu. Žádoucí je existence celkem 4 – 5 kvalitních minimálně 18 jamkových golfových hřišť s odpovídající návaznou infrastrukturou a službami, umožňujících ucelenou regionální nabídku.

3.1.3. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území S ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území v obci byly vytvořeny podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Návrhem územního plánu byly vymezeny plochy přestavby č. P1 – P12 v zastavěném území jádrového sídla – Lipnice nad Sázavou. Specifikace ploch přestavby je uvedena v kap. 3.3. návrhu ÚP. Ostatní rozvojové plochy byly vymezeny mimo zastavěná území.

3.2. Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé stávající i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. ani při jejich podrobném členění zařadit a


6


Odůvodnění

zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou v územním plánu vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro využití ploch systému sídelní zeleně, zaručujících ochranu těchto významných ploch před nežádoucím zastavěním (podle přílohy č. 7, části I., odst. 1, písm. c vyhlášky 500/2006 Sb.). Jedná se o následující plochy s rozdílným způsobem využití: ZV – zeleň – na veřejných prostranstvích – vymezená z důvodu ochrany před zastavěním a stanovení podrobných podmínek využití. ZO – zeleň – ochranná a izolační – je vymezena za účelem eliminace negativních účinků vzájemně kolidujících, především stávajících ploch s rozdílným způsobem využití. ZP – zeleň – přírodního charakteru – hlavním účelem vymezení plochy je ochrana a stabilizace přírodní složky v zastavěném území sídel.

3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot Ochrana kulturních památek V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty. Číslo rejstříku

Okres

Část obce

Památka

32798 / 6-279

Havlíčkův Brod

Lipnice nad Sázavou

hrad, zřícenina (NKP)

33252 / 6-280

Havlíčkův Brod


kostel sv. Víta

15437 / 6-5069

Havlíčkův Brod


Hřbitov starý, z toho jen – hrob padlých z II. svět.války a hrob Jaroslava Haška

19059 / 6-282

Havlíčkův Brod


Socha sv. Jana Nepomuckého

29375 / 6-283

Havlíčkův Brod


Hospoda U české koruny

27065 / 6-276

Havlíčkův Brod


Rodinný dům Jaroslava Haška

19173 / 6-278

Havlíčkův Brod


Zámek, z toho jen – zbytek západní brány

V území se dále nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální stavby, plastiky a objekty lidové architektury. Archeologické lokality V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR. Poř. č. SAS

Název UAN

23-21-12/1

zřícenina hradu

23-21-12/2

Bílá věž

23-21-12/3

Slabětín ( event. Slavětín) -ZSV

23-21-12/7

Středověké a novověké jádro obce Vilémovec

23-21-12/9

Obec – povrchové naleziště

23-21-17/1

Pelhřimovec - ZSV


7


Odůvodnění

Dle podkladů Muzea východních Čech v Hradci Králové (PhDr. Jiří Kalferst) je ve správním území obce evidováno 14 archeologických nalezišť. k.ú. Lipnice nad Sázavou 1. poloha „U sv. Jana“; středověké zaniklá ves Slabětín; zmiňována k r. 1562 jako pustá; Pozn.: informace dr. Z. Pehala; 2. pozemek nad křižovatkou polních cest východně od obce, ZM 10:23-21-12, 195:110 mm; sběr O. Drbohlavová, r. 2006; středověká keramika; 3. V místě osady Nová Dvůr; údajná zaniklá ves; Pozn.: hypotéza dr. Z. Pehala; 4. při okraji intravilánu, svah návrší severovýchodně od hradu, ZM 10:23-21-12, 145:123 mm; sondáž; nedatované lidské kosti v druhotném umístění 5. na okraji intravilánu obce, parc. č. 861/3; ZM 10:23-21-12, 165:102 mm; při terénních úpravách; zaniklá středověká vesnice, novověká keramika; 6. návrší nad městem, poloha „Holý vrch“ kóta 620 m, ZM 10:23-21-12, 138:105 mm; areál hradu „Lipnice“; středověká a novověká keramika, soubor kachlů (část z nich byla již dříve vytříděna), železné předměty, závaží, kostěné obložení, středověké skleněné nádoby; Pozn.: doložen predikátem k r. 1238, výslovně uváděn k r. 1316, mezi r. 1370 - 1410 rozšířen, v první třetině XVI. století přestavěn a následně zbarokizován, r. 1869 vyhořel, od r. 1910 opakované pokusy o opravy ruin; 7. asi čtvrt kilometru východně od centra Lipnice, místní část Mizerov, ppč. 866/2, ZM 10:23-21-12, 157:095 mm; výzkum při stavbě rodinného domku; negativní zjištění; 8. intravilán; areál městského opevnění - prostor „Horní brány“; Pozn.: na základě informací M. Hanzlíka kastelána hradu Lipnice a dr. Z. Pehala; 9. jižní okraj intravilánu, návrší nad hřbitovem jihozápadně od hradu, kóta 611 m, ZM 10:23-21-12, 136:077 mm; tzv. „Bílá věž“ /Trutzkaiser/ - pozůstatek předsunutého středověkého městského opevnění; Pozn.: zpráva o jejím dobývání z r. 1645, někdy zvažováno jako starší fáze hradu; 10. v severním sousedství farního kostela, okolí západního průčelí domku č.p. 12, ZM 10:23-21-12, 130:106 mm; orientační zjištění; výzkum při rekonstrukci 2002; negativní zjištění; 11. v místě sochy sv. Floriána; prostor středověké „Dolní brány“; 12. na jihozápadním konci intravilánu, asi 0,3 km od středu náměstí, ulice „K chatkám“, parc. č. 139/3, ZM 10:23-21-12, 107:088 mm; výzkum při stavbě rodinného domku; negativní zjištění 13. na hranici s k.ú. Kejžlice, okr. Pelhřimov; ojedinělý neolitický broušený kamenný nástroj; 14. na jihovýchodní hranici katastru v okolí osad Loskoty a samoty Na Pelhřimsku (k.ú. Kejžlice, okr. Pelhřimov), ZM 10:23-21-12, 245:313 mm; areál zaniklé středověké vsi „Pelhřimovec“; Pozn.: připomínána k r. 1436, k r. 1595 již jen dvůr; Řešené území lze dle výše uvedených důvodů považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN I. kategorie), dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR – viz. Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha, ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. Archeologické nálezy je možno očekávat na celém území obce. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakresleny archeologické lokality dle SAS a dle podkladů Muzea Východních Čech v Hradci Králové. Ochrana přírody a krajiny Z hlediska zák. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se v řešeném území nacházejí následující lokality:


8


Odůvodnění

Přírodní rezervace: Kamenná trouba – rybník na Pstružném potoku s vyvinutými pobřežními společenstvy, obklopený lučními lemy s vysokou zelení na hrázi s ochranným pásmem 50 m. Evidované lokality chráněných druhů: Prameniště Ředkovského potoka – prameništní rašelinná louka s ohroženými druhy rostlin. U Vitonína – vlhké louky s ohroženými druhy rostlin. Rybníček pod Holým vrchem – dvojice rybníčků s výskytem silně ohroženého Rdestu alpského. Váhy – vlhké a prameništní louky s vysokou druhovou diverzitou Rybníček p. č. 1171 – v majetku AOPK, biotop zvláště chráněných druhů živočichů (obojživelníků) VKP neregistrované: Na území obce se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvků dle § 3 zákona. Jedná se především o lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. V území nejsou evidovány registrované významné krajinné prvky (VKP) ani žádné památné stromy (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ). Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Struktura ÚSES je v území tvořena následujícími prvky regionálního a lokálního charakteru: Regionální biokoridor NKOD

název

základní charakteristika

navrhovaná opatření

437

Orlík - Volichov

Tok Křivoláčského potoka s břehovými porosty

Při obnově doplnit buk, jedli, redukovat smrk

Lokální biocentra označení

název

rozloha

základní charakteristika

navrhovaná opatření

LBC 1

Soustava rybníků a louka u Kuklíkova mlýnu

9 ha

Tři menší rybníky jihozápadně od obce, obklopené lesním celkem s mokřady, roztroušenou zelení a lesními remízy, s výskytem chráněných živočichů a rostlin

Neredukovat TTP, zachovat extenzivní způsob hospodaření, nehnojit

LBC 2

Les "Holý vrch"

3 ha

Součást lesního celku "Holý vrch", původní dřevinná skladba BK 70, DB 10, JD 20

Při obnově doplnit buk a jedli

LBC 3

Mělký rybník "U svatého Jana"


3 ha

Část lesního celku s mělkým rybníkem " U svatého Jana", s břehovým porostem a výskytištěm obojživelníků, Podpora listnáčů buku, dřevinná skladba BK 20, JD 10, SM lípy a jehličnanů 50, LP 10, přirozená skladba BK 50, JD 40, KL 10, půdní druh hlinitopísčitý, hluboký, skeletovitý

9


LBC 4

Část lesního celku " Holý vrch" v n.v. 500 m

LBC 5

Podmáčené louky v nivě „Pstružného potoka“

LBC 6

Rybník Kamenná Trouba

3 ha

Odůvodnění

Biocentrum je součástí lesního komplexu "Holý vrch", který má Redukce smrku, expozici severozápadního svahu v obnova listnáčů a jedlí, trase biokoridoru, druhová skladba OL SM 100, OL; přirozená skladba BK 50, JD 40, KL 10, půdní druh hlinitojílovitý

3

V nivě Pstružného potoka, dominují podmáčené druhově pestré louky a doprovodná zeleň podél toku (olše, jasan, podrost křovin) Součástí biocentra jsou i remízy a drobné plochy lesních porostů.

Ponechat stávající využívání, louky neodvodňovat, neorat.

20 ha

Rybník na Pstružném potoku s vyvinutými pobřežními společenstvy, obklopený lučními lemy s mokřady a vysokou zelení na hrázi

Doplnit břehové porosty z výchozí strany rybníku, nezvyšovat intenzitu obhospodařování rybníku

Lokální biokoridory LBK 1

BK spojující LBC 5 (část. v k.ú. Dolní Město) a LBC 1

LBK 2

Propojení biocenter LBC 1 – LBC 2

LBK 3

Propojení biocenter LBC 2 – LBC 3, okraj lesního masivu Holý vrch

LBK 4

BK vedený podél vodního toku od LBC 3 na hranici s k. ú. Broumova Lhota

LBK 5

Propojení lesních biocenter LBC 3 – LBC 4, vedený lesním komplexem Holý vrch

LBK 6

BK vedený od LBC 4 na hranici s k. ú. Dolní Město

LBK 7

BK vedený podél hranice s k. ú. Dolní Město a Kejžlice v nivě meandrujícího Pstružného potoka,

LBK 8

BK vedený podél hranice s k. ú. Kejžlice v nivě meandrujícího Pstružného potoka, součástí PR Kamenná Trouba

ÚSES byl doplněn sítí liniových interakčních prvků vedených podél cest, mezí a drobných vodních toků. Jejich obnova a realizace ve formě výsadby či technických opatření bude součástí komplexních pozemkových úprav. V rámci aktualizace ÚSES (ZÚR kraje Vysočina) byly z kategorie regionálních prvků vypuštěny RBK 1 a RBC 1, vymezené dle ÚPSÚ Lipnice nad Sázavou, (Atelier AURUM s.r.o. Pardubice, 1994) a nahrazeny prvky lokálního významu (LBK 8 a LBC 6). V lokalitě jejich vymezení byla v roce 1993 vyhlášena Přírodní rezervace Kamenná Trouba. Většina prvků ÚSES má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk v údolních nivách, obnova a doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží či poldrů). Stávající i navrhované prvky ÚSES jsou vymezeny jako NP – plochy přírodní. V území nejsou evidovány žádné památné stromy (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ). Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění je v řešeném území evidované poddolované území č. 2795, kde se do 16. století těžily rudy.


10


Odůvodnění

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění nejsou v řešeném území evidována žádná sesuvná území. V řešeném území jsou evidována následující výhradní ložiska nerostných surovin: 

B3 128200 Lipnice nad Sázavou – Pětka se stanoveným dobývacím prostorem ( DP) 70509 Lipnice I ( Pětka), za chráněné ložiskové území je považován stanovený DP – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – organizace pověřená ochranou a evidencí ložiska je Filip Vítek, Praha 4;



B3 043600 Lipnice nad Sázavou – Trojka se stanoveným dobývacím prostorem ( DP) 70477 Lipnice (Trojka), za chráněné ložiskové území je považován stanovený DP – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – organizace pověřená ochranou a evidencí ložiska je RES - OPIDUS, s.r.o., Černošice;



B3 0435002 Dolní město – Březek se stanoveným dobývacím prostorem ( DP) 70321 Dolní město I a DP 70044 Dolní město – (Březek) a chráněné ložiskové území č. 04350000 Dolní město – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu – organizace pověřená ochranou a evidencí ložiska je GRANIT Lipnice s.r.o., Dolní město;

Řešené území leží dle mapy radonového rizika v oblastí se středním radonovým rizikem.

3.4. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Vyhláška 380/2002 Sb., v platném znění, vycházející ze zákona č. 239/2000 Sb., v platném znění, o integrovaném záchranném systému, stanoví pravidla k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Zóny havarijního plánování Území obce Lipnice nad Sázavou nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nevyskytují žádné plochy, objekty a zařízení s rizikem vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt, pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Návrhem územního plánu nejsou plochy pro zřízení stálého úkrytu vymezeny. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě potřeby provedení evakuace obyvatel bude na Obecním úřadu zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Havlíčkovým Brodem. Jako shromažďovací prostor je určeno veřejné prostranství v návaznosti na budovu obecního úřadu v Lipnici nad Sázavou. Obyvatele postižené mimořádnou událostí lze ubytovat ve vhodných objektech občanské vybavenosti (obecní úřad, základní škola, ...). Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území nejsou vymezeny žádné stálé sklady humanitární pomoci. V případě potřeby budou určeny objekty pro jejich skladování. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto látky odvezeny mimo řešené území a uskladněny ve vhodných objektech. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické i fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu kraje Vysočina).


11


Odůvodnění

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování vodou bude řešeno pomocí cisteren, případně dovozem balené vody. Voda z individuálních zdrojů (domovní studny) bude využita jako užitková. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny podzemní požární hydranty, tam kde je to technicky možné, jsou osazeny hydranty nadzemní. Jako zdroj požární vody lze také využít místní vodní plochy. Zvláštní zájmy Řešeným územím prochází zájmová území AČR dle zákona č. 183/2006 Sb., § 175. Severní část řešeného území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku a ochranném pásmu letiště Havlíčkův Brod. Řešené území zasahuje do dráhy nízkého letu.

3.5. Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3.5.1. Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2, odst. 1, písm. k, Stavebního zákona a vyhláškou č. 501/2006 (§ 6, odst. 2) jsou v návrhu územního plánu členěny podrobněji na následující oblasti: OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura – plochy pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2, odst. 1, písm. k Stavebního zákona)               

Obecní úřad (součástí ordinace dětského lékaře) Pošta Škola – MŠ, ZŠ, ZUŠ KSS Lipnice nad Sázavou (kamenosochařské středisko) Domov pro seniory Knihovna Zdravotní středisko - ordinace praktického a zubního lékaře Hasičská zbrojnice Polyfunkční dům BRIXEN – společenské akce a výstavy Státní hrad Lipnice Přírodní amfiteátr – letní kino, hudební a divadelní festivaly Památník spisovatele Jaroslava Haška Prodejna potravin, drobného zboží a domácích potřeb Restaurace Kostel sv. Víta

OV – občanské vybavení – hřbitovy  

Hřbitov Starý hřbitov

OV – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení  

Hřiště ( fotbalové hřiště TJ Lipnice na Sázavou) Hřiště ZŠ

Koncepce vychází ze struktury stabilizovaných ploch občanského vybavení v území. Doplněna je plocha tělovýchovy a sportu ve vazbě na fotbalové hřiště a plocha pro vybudování dětského hřiště u ZŠ ( plochy přestavby P4, P11).


12


Odůvodnění

3.5.2. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. Problematikou stávajícího stavu silniční dopravy kraje Vysočina se podrobně zabývala studie nazvaná Páteřní silniční síť kraje Vysočina. Dne 16. května 2006 přijalo zastupitelstvo kraje Vysočina usnesení, ve kterém schvaluje tento dokument. Tato práce na základě podrobných rozborů stanovila priority dalšího postupu výstavby a modernizace silničních tras a byla také základním podkladem pro práce na návrhu územního plánu. Širší vztahy Řešené území leží mimo hlavní dopravní tahy. Západním okrajem prochází silnice II/347 (Habry – Světlá n. S – Humpolec), která se dále napojuje na dálnici D1. Dálnice D1 vzdálená 20 km jižním směrem, zajišťuje velmi dobrou dopravní dostupnost obce z pohledu širších vztahů. Silnice II. a III. třídy Řešeným územím procházejí silnice II. a III. třídy: II/347

Habry – Světlá n. S. – Humpolec – Zachotín

III/34738

Závidkovice – Broumova Lhota – Vilémovec

III/34740

Havlíčkův Brod – Lipnice nad Sázavou – Dolní Město – Ledeč nad Sázavou

III/34746

Volichov – Lipnice nad Sázavou

III/34763

Lipnice nad Sázavou – spojovací

III/34764

Řečice – spojovací

Silnice III. třídy zahušťují silniční síť, zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel a mají velmi malou dopravní zátěž. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území je využitelný následující sčítací úsek: Číslo silnice

Úsek

Umístění

II/347

2 - 3010

hr. okr. Havl. Brod, Pelhřimov – Humpolec

SČÍTACÍ ÚSEK 2-3010 Moto

Nákladní

Osobní

Celkem

2000

20

298

1446

1764

2005

27

381

1794

2202

2020

31

426

2058

2515


13


Odůvodnění

Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány průtahy silnic III. tříd, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace různé délky a proměnlivých parametrů. V centrální části sídla se jedná o zpevněné komunikace převážně s chodníky v různých šířkách. V okrajových částech zastavěného území mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Síť místních komunikací doplňují úseky zemědělských cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu obce. Návrhy řešení Do řešeného území zasahuje koridor pro homogenizaci stávajícího silničního tahu (silnice II/347) o šířce 80 m, vymezený dle ZÚR kraje Vysočina, kde je záměr zařazen do veřejně prospěšných staveb s ozn. DK14. V návrhu územního plánu je tento koridor respektován a jsou stanoveny podmínky jeho využití. Rozsah koridoru je patrný z grafické části odůvodnění územního plánu – koordinačního výkresu. Problematika průtahu silnic III. třídy zastavěným územím Lipnice nad Sázavou byla řešena již v ÚPSÚ Lipnice nad Sázavou, (Atelier AURUM s.r.o. Pardubice, 1994). Navrhované řešení předpokládalo vybudování jižního obchvatu silnice III/34740 a jeho napojení na silnici III/34763 v lokalitě pod hřbitovem. Po důkladné analýze dopravních vztahů v území a posouzení aktuálního významu silnic a dopravních intenzit, byla tato koncepce přehodnocena. Návrh počítá se zachováním stávající trasy silnice III/34740 a vybudováním okružní křižovatky se silnicí III/34763 v zastavěném území (plocha přestavby P6). Z důvodu úpravy šířkového uspořádání u křižovatky silnic III/34763 a III/34746 před vjezdem do náměstí je navržena plocha asanace VA1 (objekt na pozemku parc. č. 142). Dále je v souvislosti s optimalizací prostorových parametrů silnice III/34740 v místech soustředěné zástavby vymezena plocha veřejného prostranství (plocha přestavby P12), umožňující vybudování komunikace pro pěší. Územním plánem je navržena místní komunikace Z21 zajišťující dopravní obsluhu navrhované čistírny odpadních vod u Dolního Dvora. Podél stávající místní komunikace, zajišťující přístup k návrhové lokalitě Z28 (plocha hromadné rekreace), jsou navrženy plochy pro vybudování výhyben Z25a, b, c, d, e. Na silnicích III. tříd je z důvodu bezpečnosti provozu nutno v místech, kde to je technicky možné budovat u autobusových zastávek zastávkové pruhy. Silnice III. třídy jsou doplněny sítí místních komunikací, které zajišťují obsluhu jednotlivých objektů i mimo souvislou zástavbu. Místní komunikace jsou různých šířkových parametrů. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Návrh předpokládá obnovu stávající komunikační sítě. Pro jednotlivé nově navržené rozvojové lokality budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších rozvojových lokalit. Dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině


14


Odůvodnění

těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace. Kategorizace silnic a funkční skupiny Úpravy silničních úseků mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic a Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v následujících kategoriích: II/347

S 7,5/60

silnice III. třídy

S 7,5/60 (50)

Úpravy silnic v zastavěném území a zastavitelných plochách budou prováděny v odpovídající funkční skupině a typu dle zásad ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze šířku snížit na 1,5 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Funkční skupina stávajících průtahů silnic II. tříd je dle ČSN 736110 ve skupině B, průtahy silnic III. tříd mají skupinu B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Komunikace pro pěší Chodníky v obci jsou vybudovány pouze v centrální části. Terénní podmínky a kompaktnost zástavby vytvářejí v obci několik pěších spojení v samostatných trasách. Intenzita dopravy na silnicích III. tříd a místních komunikacích v řešeném území umožňuje bezpečný pohyb pěších. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy. Řešeným územím procházejí značené turistické trasy (modrá, zelená, žlutá) vedené převážně po místních a účelových komunikacích. Garantem značení je KČT (Klub českých turistů). Cyklistická doprava Řešeným územím prochází značená cyklotrasa, vedená po silnicích III. třídy s nízkou intenzitou automobilového provozu. 19 – Lísek – Nové Město n. M. - Žďár n. S. – Havlíčkův Brod – Zruč n. S. – Týnec – Davle 4155 – Lipnice nad Sázavou – Čejkov – Humpolec Širší oblast je vhodná pro cykloturistiku, optimální je spojení s pěší turistikou. Dále je v oblasti množství komunikací s minimální intenzitou automobilové dopravy, které lze pro účely cykloturistiky využít. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zabezpečována prostředky autobusové


15


Odůvodnění

dopravy. Autobusová doprava je v současné době provozována firmou VEOLIA TRANSPORT Východní Čechy a.s Chotěboř na linkách: linka č. 6007103-9 Benetice-Světlá n.Sázavou-Broumova Lhota-Lipnice n.Sázavou linka č. 6005702-58 Ledeč n.Sáz.-D.Město-Lipnice n.Sáz.-Krásná Hora-Havlíčkův Brod linka č. 6000403 Havlíčkův Brod-Krásná Hora-Lipnice n.Sáz.-Dolní Město linka č. 6000409 Ledeč n.Sáz.-D.Město-Lipnice n.Sáz.-Krásná Hora-Havlíčkův Brod linka č. 60004011 Havlíčkův Brod-Krásná Hora-Lipnice n.Sáz.-Dolní Město linka č. 60004012 Ledeč n.Sáz.-D.Město-Lipnice n.Sáz.-Krásná Hora-Havlíčkův Brod linka č. 60004013 Havlíčkův Brod-Krásná Hora-Lipnice n.Sáz.-Dolní Město Celková nabídka autobusových linek je v současné době uspokojivá. V Lipnici nad Sázavou jsou čtyři autobusové zastávky (SOU, bytovky, Lipnické náměstí, léčebna), dále autobus staví ve Vilémovci a v Dolním Dvoře. Docházková vzdálenost k autobusovým zastávkám je vyhovující. Statická doprava Parkování a odstavování vozidel je uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Pouze v centrální části se vyskytuje větší množství parkovacích ploch. Větší mimouliční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci nejsou, několik parkovacích stání je situováno před objekty občanské vybavenosti. Garážová stání jsou reprezentována převážně garážemi na soukromých pozemcích, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Vliv na životní prostředí Vliv pozemní dopravy v řešeném území na životní prostředí je s ohledem na zanedbatelnou přenášenou dopravní zátěž minimální, zastavěným územím obce procházejí pouze méně dopravně zatížené silnice III. třídy. Silnice II/347 je vedena na západní hranici řešeného území a neovlivňuje zastavěná území sídel ani jejich blízké okolí. Z hlediska hlukového zatížení okolí komunikací je možno konstatovat, že předpokládaná intenzita na silnicích III. tříd je pod prahovou intenzitou, od kdy je komunikace považována za zdroj hluku. Ochranná pásma Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. třídy (II/347) ....... 15 m od osy vozovky silnice III. tříd ....... 15 m od osy vozovky

3.5.3. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Místní část Lipnice nad Sázavou Obec Lipnice nad Sázavou je z cca 80 % zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, zbývajících 20 % obyvatel má zajištěnu pitnou vodu z vlastních zdrojů. Zdroj vody pro vodovod se nachází východně od obce u Ředkovského potoka, je tvořen pěti kopanými studnami a jímacím zařízením (celková vydatnost 0,75 l/s). V téže lokalitě byl vybudován nový zdroj - vrt (max. kapacita 2 l/s). Surová voda je z důvodu vyššího obsahu manganu, železa a radonové radioaktivity upravována v ÚV a čerpána do zemního vodojemu Lipnice 1 x 100 m3 (605,70/601,70 m n. m.). Provozovatelem


16


Odůvodnění

místního vodovodu je VaK Havlíčkův Brod, a.s. Místní část Vilémovec Místní část Vilémovec (498 - 520 m n. m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé využívají ke svému zásobení soukromé zdroje. Bilance potřeby pro návrh Stávající počet obyvatel – 656 trvale bydlících obyvatel Výhledový počet obyvatel se liší od výhledu ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina k roku 2015, návrh územního plánu počítá s nárůstem na 750 obyvatel. Specifická potřeba vody dle výše uvedeného dokumentu je výhledově 129,5 l/ob.den. Bydlení ........................................ Qp = 750 obyv. x 129,5 l/ob.den = 97,2 m3/den Vybavenost ....................................... Qp = 750 obyv. x 20 l/ob.den = 15,0 m3/den 10 m3/den

Výroba ............................................ Qp = odhad

Σ ......................................................................................................... 122,2 m3/den Qdmax = 122,2 x 1,5 = 183,3 m3/d = 2,12 l/s Qhmax = 183,3 x 1,8 / 24 = 13,75 m3/h = 3,82 l/s Návrh koncepce zásobování vodou Místní část Lipnice nad Sázavou V souladu s PRVK kraje Vysočina je uvažováno s napojením stávajícího veřejného vodovodu na nově navrhovaný přivaděč ze SV Želivka – Podmoklany vedený přes Broumovu Lhotu, Vilémovec až do Lipnice nad Sázavou. Místní část Vilémovec Dle PRVK kraje Vysočina je uvažováno s vybudováním veřejného vodovodu a s jeho napojením na nově navrhovaný přivaděč ze SV Želivka – Podmoklany vedený přes obec Broumova Lhota do Lipnice nad Sázavou. Dále je navrženo rozšíření distribuční sítě do míst s plánovanou výstavbou. Nové řady budou navrhovány s cílem maximálního možného zokruhování sítě. Požární ochrana Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže potrubí DN mm

objekt Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m2

odběr Q l/s odběr Q l/s obsah nádrže 3 pro v=0,8 m/s pro v=0,8 m/s m

80

4

7,5

14

100

6

12

22

Nevýrobní objekty větší 1500 m 2 Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m 2 otevř.tech.zařízení do 1500 m

125

9,5

18

35

Výr. objekty ,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m 2 výr.objekty a sklady do 500 m

2

2

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku ( u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží ). Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst ( v metrech ) - od objektu/mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400


17


Odůvodnění

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/2400

1000 / 2000

150

Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní plochy v zastavěných územích jednotlivých sídel, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK kraje Vysočina. Nouzové zásobování pitnou vodou Při selhání jediného zdroje pitné vody bude obec včetně místních částí zásobována pitnou vodou pomocí cisteren a doplněna dovozem vody balené. Voda z veřejných a domovních studní bude využita jako užitková. Kanalizace Místní část Lipnice nad Sázavou Obec Lipnice nad Sázavou nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splašky jsou soustřeďovány v bezodtokých jímkách nebo jsou po předčištění v biologických septicích vypouštěny dešťovou kanalizací do toků. V obci je vybudována malá čistírna odpadních vod pro objekty . Místní část Vilémovec Místní část Vilémovec nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť. Splašky jsou soustřeďovány v bezodtokých jímkách. Produkce splaškových vod PRVK předpokládá ve výhledovém období ( po roce 2015 ) napojení 537 EO a produkci 89,8 m3 splašků za den a znečištění v hodnotě 35,9 kg BSK5 za den. V roce 2004 byl zpracován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ (PRVK), podkladem byl zpracovaný PRVK okresu Havlíčkův Brod (Hydroprojekt a.s. 10/97) a studie ČOV a kanalizace Lipnice nad Sázavou – situace, zpracovatel EKOEKO, 07/95 Návrh koncepce kanalizace Návrh koncepčního řešení v oblasti odvádění a čištění odpadních vod vychází ze schváleného PRVK, který počítá s vybudováním oddílného a částečně jednotného systému kanalizace a čistírny odpadních vod pro Lipnici nad Sázavou. Řešení uvedené v PRVK předpokládá vybudování centrální ČOV v lokalitě pod KSS Lipnice nad Sázavou. S ohledem na konfiguraci terénu je navrženo čerpání odpadních vod z východní části zastavěného území do polohy Lipnického náměstí a odtud již gravitační odvádění na ČOV. Na základě zpracované dokumentace pro územní řízení (Ing. Čapek, 2006) je výše uvedené řešení doplněno o samostatnou ČOV pro východní část zastavěného území v lokalitě nad Dolním Dvorem. Navržené řešení předpokládá výraznou úsporu provozních nákladů v důsledku vyloučení přečerpávání a provozování gravitačního kanalizačního systému. V současnosti je projednáváno doplnění koncepce odkanalizování obce Lipnice nad Sázavou zahrnuté ve schváleném (PRVK) kraje Vysočina ve smyslu uvedení navrhovaného řešení do souladu s tímto dokumentem. Koncepční řešení předpokládá v souladu s PRVK kraje Vysočina s napojením místní části Lipnice nad Sázavou. Pro Vilémovec je uvažováno i nadále s individuálním čištěním odpadních vod. Převážná část rozvojových lokalit je navržena tak, aby bylo možné využít gravitačního systému odkanalizování a napojení na navrhované čistírny odpadních vod. Návrh počítá rovněž


18


Odůvodnění

s postupným napojením stávajících objektů. U objektů mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Ochranná pásma Pro vodní zdroje v lokalitě K Dolnímu Dvoru jsou vyhlášena ochranná pásma I. a II. st. Rozsah ochranných pásem je uveden v grafické části dokumentace – koordinační výkres Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dle zákona č. 274/2001 Sb.). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, případně provozovatele. Ochranná pásma navrhovaných ČOV (lokality Z2, P20) nejsou v územním plánu stanovena. Jejich vymezení bude řešeno v navazujících stupních PD s ohledem na navrženou technologii čištění odpadních vod a další provozní podmínky. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě :

ČEZ Distribuce a.s. Provozní správa Havlíčkův Brod

Způsob napájení Obec je napájena elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV. Primární rozvod Obec je napájena z primární kmenové linky VN 225 22 kV. Z této kmenové linky jsou vrchními odbočkami připojeny trafostanice v obci. V jižní části řešeného území prochází linka VVN 400 kV V 420, která je součástí nadřazeného energetického systému a nemá přímý vliv na zásobování obce. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží 18 transformačních stanic, z toho 2 leží mimo řešené území. číslo TS

Název TS

Výkon TS (kVA)

25

LIPNICE N/S PLICHTA

50

28

MALÍŘOVNA

50

52

LIPNICE N/S . U AMFITEÁTRU

400


19


Odůvodnění

90

VILÉMOVEC U LIPNICE

250

143

DOLNÍ DVŮR U LIPNICE

250

168

LIPNICE N.S. LOM 3

160

169

LIPNICE N/S INTERNÁT

160

188

LIPNICE N/S. HRANICE

50

256

DOLNÍ MĚSTO MODRÝ DŮL

160

280

DOLNÍ MĚSTO BŘEZEK I (mimo ř.ú.)

200

618

LIPNICE N/S. U RAJDLŮ

250

663

DOLNÍ MĚSTO BŘEZEK II

250

675

LOSKOTY (mimo ř.ú.)

100

712

LIPNICE N/S NÁMĚSTÍ

630

733

LIPNICE N/S ZA HRADEM

400

803

LIPNICE N/S .U BYT.JEDNOTEK

250

897

LIPNICE N/S STÁTNÍ STATKY

250

985

LIPNICE N/S PARLAMENT

400

Instal. výkon: distribuce celkem

4 620

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s. : 0,75 při cos φ = 0,9 Pp = 4 620 x 0,75 x 0,9 = 3118,5 kW Návrh koncepce zásobování el. energií Návrh předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 75 RD), doplněných objekty individuální rekreace a občanské vybavenosti. Obec je plynofikována. S ohledem na skutečnost, že vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno převážně plynem, příp. jinými zdroji energie (cca 90 %) a využití el. energie pro vytápění bude pouze doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 2 % ročně ( k = 1,35 pro návrhové období 15 let ). Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro stávající a pro navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: stávající příkon příkon v roce 2024

P1 = 3 118,5 kW P2 = k * P1 = 1,35 * 3118,5 = 4 210 kW

Navrhovaná zástavba: 12 RD el. vytápěných 63 RD plyn. vytápění Σ RD OV Σ navrhovaná zástavba

P3 = 12 * (6 + 4/121/2) = 102 kW P4 = 63 * (1,6 + 6,4/631/2) = 121 kW P5 = P3 + P4 = 102 + 121 = 223 kW P6 = 0,3 * P5 = 0,3 * 223 = 67 kW P7 = P5 + P6 = 223 + 67 = 290 kW

Σ distribuce v roce 2024

P8 = P2 + P7 = 4 210 + 290 = 4 500 kW


20


Odůvodnění

V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená realizací nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Výhledový požadovaný výkon 6 527 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové. Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, t.j. napětím 22 kV, stávajícím vrchním systémem 22 kV. Primární rozvodný systém 22 kV zůstane zachován. Ochranná pásma Dle Sbírky zákonů č.458/2000. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO Jihlava. Jihlava.

Provozovatel telefonní sítě: Telefonica O2 Czech Republic, a.s., telekomunikační obvod

V obci byla provedena kabelizace telefonní sítě. Řešené území je napojeno z TO Jihlava. Stávající telekomunikační síť pokryje s rezervou požadavky do roku 2018. Připojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. V řešeném území se nenachází žádné zařízení nebo objekt ve správě Radiokomunikací, a.s. (podzemní ani nadzemní sítě elektronických komunikací, radioreleové trasy). Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Zásobování plynem Obec Lipnice nad Sázavou je plynofikována prostřednictvím STL plynovodní sítě o provozním tlaku 300 kPa od roku 2002. Zdrojem zemního plynu je VTL RS Světlá nad Sázavou a STL plynovodní přivaděč DN 110 z obce Dolní Město.


21


Odůvodnění

Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce kraje Vysočina. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje obce. Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je doporučeno například pro předehřev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: Ochranná pásma: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina, který byl schválen zastupitelstvem kraje Vysočina dne 27. 7. 2004 a je v platnosti od 10. 8. 2004. Odstraňování odpadů v řešeném území zajišťuje AVE odpadové hospodářství, provoz Čáslav. V obci jsou dále instalovány kontejnery pro separovaný odpad (plasty, sklo, papír). Svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu provádí firma AVE odpadové hospodářství, provoz Čáslav. Stará ekologická zátěž (dřívější černá skládka komunálního odpadu) bude v rámci plochy přestavby P5 rekultivována. V územním plánu je tato plocha v lokalitě u fotbalového hřiště vymezena pro výstavbu sběrného dvora. Provoz bude zajišťován obcí ve spolupráci s provozovatelem sběru a likvidace TKO – firmou AVE odpadové hospodářství, provoz Čáslav. Odstraňování TKO v návrhovém období se předpokládá dosavadním způsobem. V obci nebude založena žádná skládka. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., v platném znění. Případně vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

3.5.4. Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití. V rámci specifikace ploch veřejných prostranství jsou v územním plánu vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití: - dopravní infrastruktura silniční - zeleň na veřejných prostranstvích - občanské vybavení – hřbitovy


22


Odůvodnění

Veřejná prostranství jsou v souladu se zák. 183/206 Sb., resp. vyhlášky 501/2006 Sb. součástí následujících ploch s rozdílným způsobem využití: - bydlení v rodinných domech - venkovské - bydlení v bytových domech - smíšené obytné městské - občanské vybavení – veřejná infrastruktura - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - smíšené obytné – venkovské - zeleň – ochranná a izolační - zeleň – přírodního charakteru - výroba a skladování – zemědělská výroba - výroba a skladování – lehký průmysl Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Jejich součástí je úprava parteru a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a prvky drobné architektury, doprovodné a mobilní zeleně apod. Plochy veřejných prostranství v rozvojových lokalitách vymezených územním plánem je možné stanovit pouze na základě územních studií nebo jiné podrobnější územně plánovací dokumentace.

3.6. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích prvků pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Po stránce klimatické (Quitt) náleží dané území do oblasti mírně teplé, okrsek MT3 – mírně teplý, vlhký, vrchovinový. Charakteristické je krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota činí 7°C, průměrný úhrn ročních srážek 700 mm. V údolí potoků a řeky jsou inverzní polohy. Obec Lipnice nad Sázavou se nachází v Havlíčkobrodské pahorkatině a obec a její okolí tvoří její nejteplejší část. Klima odpovídá členitosti reliéfu, kdy lze předpokládat nižší teploty v letních měsících, vysoké povětrností podmínky a dostatečné množství srážek během celého roku, z čehož těží intenzivní zemědělská výroba v oblasti. Zájmové území je obklopeno mírně chladnou a chladnou oblastí. Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

20 – 30 120 – 140 130 – 160 40 – 50 – 3 až – 4°C 16 – 17°C 6 – 7°C 6 – 7°C 110 –120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 – 150 40 – 50

Geomorfologické podmínky Celkový ráz krajiny představuje dynamicky zvlněná vrchovina. Nejvyšší kóta je "Holý vrch” (620 m n. m.), Průměrná nadmořská výška území se pohybuje kolem 500 m n. m. Makroreliéf je zvlněný, středně svažitý, s převládající jihozápadní a jižní expozicí. Podstatným vlivem na


23


Odůvodnění

geomorfologii území mají mělké deprese, které se na jihu území spojují v širší potoční deprese směřující k jižní obvodové hranici s nadmořskou výškou 470 m. systém subsystém provincie soustava (subprovincie) podsoustava (oblast) celek podcelek okrsek

Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina II Česko-moravská soustava IIC Českomoravská vrchovina IIC – 1 Křemešnická vrchovina IIC – 1D Humpolecká vrchovina IIC – 1D – a Melechovská vrchovina

Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží převážná část daného území do povodí Vltavy, povodí: 1 – 09 – 01 Sázava po Želivku. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci: Povodí

pořadí vodních toků

plocha dílčího povodí celková plocha povodí

správce

Křivoláčský potok

1 – 01 – 01 – 096

-

12,778 km2

ZVHS

Ředkovský potok

1 – 09 – 01 – 098

-

10,299 km2

ZVHS

Závidkovický potok

1 – 09 – 01 – 111

8,859 km2

1 143,255 km2

ZVHS

Pstružný potok

1 – 09 – 01 – 120

26,890 km2

76,484 km2

PVL, s.p.

Po západní hranici řešeného území protéká významný vodní tok Pstružný potok s vyvinutými meandry. Potok je ve správě PVL, s.p. včetně svých přítoků. Ředkovský potok, v jehož prameništi se nacházejí zásoby pitné vody, protéká střední a severovýchodní částí území obce. Po jihovýchodní hranici území protéká Křivoláčský potok pramenící v lesním celku Orlovské hory. Severní výběžek území zasahuje do povodí Závidkovického potoka. Ostatní vodní toky v území tvoří krátké přítoky výše uvedených vodních toků. Dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je limitem využití území stanovené záplavové území. Pstružný potok má stanoveno záplavové území č.j. KUJI 13702/2007 ze dne 1.3.2007, včetně aktivní zóny. V jihozápadní části řešeného území se nachází rybník „Kamenná trouba, který je součástí Přírodní rezervace nesoucí jeho jméno. Na bezejmenných přítocích v území je množství menších rybníků. V lesním komplexu „Holý vrch“ v severní části se vyskytuje několik zpřírodnělých lomů opuštěných i těžených s vodními plochami. Rulové horniny jsou dobře propustné pro vodu a mají optimální vodní režim. Na nivách a dolních částech svahů dochází ke zpomalení odtoku vody a k zamokření půdy. Půdy s vyšším obsahem jílu jsou méně propustné a dochází tak k většímu zamokření. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů, v platném znění a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území.


24


Odůvodnění

Geologie, pedologie Geologická stavba daného území je poměrně jednoduchá. Geologicky náleží mezi vyvřeliny – moldanubický pluton. Celé území zasahuje dvojslídný granit až adametit, středně až drobně zrnitý, místy drobně porfyrický. Místy jsou diluviální překryvy hlín. Podél potoků jsou to alluviální náplavy. Zvětráváním vznikají půdy lehčího rázu. Hlavním půdním typem – kambizemí a půdním druhem se jedná o hlinitopísčité půdy.Převažují půdy hnědé – kyselé, hnědé podzolované a jejich slabě oglejené formy. Půdy jsou lehké, mimo údolnici, která je dočasně zamokřená, středně štěrkovité až štěrkovité s příznivými vláhovými poměry. V jihovýchodní a severní hraně rybníka „ Kamenná trouba“ a „ Pstružného potoka“ se nacházejí půdy nivní glejové na nivních uloženinách, středně těžké až těžké s méně příznivými vláhovými poměry, až převlhčené. Ve strmých údolnicích jihovýchodně od Vilémova jde pak o půdy glejové, zrašeliněné, tvz. půdy úzkých údolních svahů, které lemují malé vodní toky, jsou těžké a zamokřené. Fytogeografie a fytocenologie Podle regionálně fytogeografického členění (BÚ ČSAV 1987) náleží dané území do oblasti mezofytní – M obvod Českomoravské mezofitikum – 67 Českomoravská vrchovina Podle lesnické typologie (ÚHÚL 1971) spadá území do lesní oblasti: lesní oblast 16 a – Českomoravská vrchovina – vlastní vrchovina Zastoupení lesních vegetačních stupňů Vegetační lesní stupeň

zastoupení v ha

4 – bukový 3 – dubobukový 5 – jedlobukový

252,53 1,8 50,43

Celkem

304,76 ha

% 86,5 0,4 13,1

Návrh Pro návrh uspořádání nezastavěného území obce jsou rozhodující následující východiska: o

obnova a ochrana charakteru krajiny, efektivní ochrana přírody

o

využití rekreačního potenciálu krajiny

o

omezení negativních důsledků intenzivního využívání zemědělských ploch

o

zvýšení podílu ekologicky stabilních ploch

o

eliminace důsledků lokálních povodní na vodních tocích

Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny, vytváří podmínky pro ochranu přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využití. Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: W – plochy vodní a vodohospodářské – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko stabilizační a estetická. Vodní plochy jsou často součástí chráněných přírodních ploch, (PR, ÚSES, evidované lokality ochrany přírody). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu a vymezuje lokality pro návrh malých vodních ploch – rybníků, doplňující strukturu systému vodních toků a ploch v území. NL – plochy lesní – zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Jsou soustředěny převážně v severní části řešeného území tvořené lesním masivem Holý vrch. Celkově stabilizované lesní plochy jsou pouze doplněny navrhovanou plochou pro zalesnění na západním okraji obce u fotbalového hřiště. NP – plochy přírodní – jsou vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy mají těžiště v severní a západní části řešeného území, kde jsou tvořeny


25


Odůvodnění

Přírodní rezervací Kamenná Trouba, prvky územního systému ekologické stability a evidovanými lokalitami ochrany přírody. NSzp – plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní – zaujímají nejvýznamnější podíl ploch v nezastavěném území. Jsou funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Rezervní plochy golfového hřiště – v souladu se Strategií rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 2013, (zpracovatel – Krajský úřad kraje Vysočina, oddělení strategického plánování, Vysočina Tourism, příspěvková organizace, Masarykova univerzita Brno, Ekonomicko-správní fakulta, Katedry regionální ekonomie a správy) jsou v ploše vymezené silnicemi III. třídy a zastavěným územím vymezeny plochy územní rezervy pro golfové hřiště (R1a – R1f). Jedná se o plochy v nezastavěném území s předpokládaným využitím pro účely sportovní funkce v krajině s omezením staveb (dle § 18, odst. 5 stavebního zákona). V rámci vymezených ploch budou respektovány stávající evidované lokality ochrany přírody (U Vitonína, Prameniště Ředkovského potoka) a další krajinářsky hodnotné prvky (solitérní a skupinová zeleň, systém mimosídelních cest, atd.)

4. VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Územní plán nebyl posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, ani z hlediska vlivů na oblasti Natura 2000, resp. vyhodnocení vlivů nebylo požadováno.

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 5.1. Zemědělský půdní fond Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 30. 10. 2009. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace. Struktura využití pozemků Zastavěné plochy zabírají v Lipnici nad Sázavou pouhé 1,4 % rozlohy území, lesní půda přes 35 % (390 ha), zemědělská půda 53 % (tj. 588 ha; z toho orná půda 300 ha, trvalé travní porosty 251 ha a zahrady 37 ha), vodní plochy 3,0 % a ostatní plochy 7,8 % výměry obce (podle údajů o druzích pozemků k datu 31. 12. 2008). Druhy pozemků (údaje roku 2006)

(ha)

Celková výměra pozemku

1114

Lesní půda

390

Trvalé travní porosty

251

Orná půda

300

Ostatní plochy

87

Ovocné sady

0

Vodní plochy

33


26


Odůvodnění

Zahrady

37

Zastavěné plochy

16

Zemědělská půda

588

Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky V závislosti na geologickém podloží, mezoklimatu a výšce hladiny spodní vody vznikly v řešeném území následující půdní typy: půdní typ

půdní druh

hloubka

humusová forma

vlhkost

%

oligotrofní hnědá půda, kambizem podrolovaná

hlinitopísčitá

mělká

surový humus

mírně vlhká až suchá

2,4

oligotrofní hlinitá půda, kambizem

hlinitopísčitá

středně hluboká

moder (surový humus)

mírně vlhká

33,4

mezotrofní hnědá půda, kambizem

hlinitopísčitá

středně hluboká

typický moder

čerstvě vlhká

5,7

oligotrofní hnědá půda, kambizem, bahnitá

hlinitopísčitá

mělká

typický moder

mírně vlhká

38,0

nevyvinutá půda, ranker

hlinitopísčitá až písčitá

mělká

moder

mírně vlhká

1,2

illimerizovaná půda, luvizem

hlinitá

středně hluboká

moder

čerstvě vlhká

5,8

semiglej

hlinitá hlinitopísčitá

hluboká

mull, mullový moder

vlhká až mokrá

7,6

pseudoglej

hlinitá

hluboká

surový humus

vlhká

4,9

glej

hlinitopísčitá

hluboká

mull

zbahnilá, vlhká

0,6

naplavená půda, alluvium

hlinitopísčitá

hluboká až středně hluboká

mullový moder

vlhká

0,4

Na ZPF v území obce Lipnice nad Sázavou převažují půdy hnědé – kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy. Půdy jsou lehké (mimo údolnice, které jsou dočasně zamokřené) středně štěrkovité až štěrkovité s příznivými vláhovými poměry. V jihovýchodní a severní hraně rybníka kamenná Trouba a Pstružného potoka se nacházejí půdy nivní glejové na nivních uloženinách, středně těžké až těžké s méně příznivými vláhovými poměry, až převlhčené. Ve strmých údolnicích jihovýchodně od Vilémova se nacházejí půdy glejové, zrašelinělé, tzv. půdy úzkých údolí, které lemují malé vodní toky, jsou těžké a zamokřené. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ. Kód BPEJ na území obce

tř. ochr.

72911, 83401, 83421, 83451

I.

72904, 73201, 73211, 75800, 83404, 83431

II.


27


Odůvodnění

72914, 73204, 75001, 75011, 83424, 83434, 85001

III.

73214, 75004, 75014, 83441, 85011

IV.

72944, 73244, 73254, 73716, 75044, 76701, 76811, 76841, 77101, 77201, 83444, 83454, 83716, 83746, 84068, 84078, 85014, 85041, 85044, 85054, 86701, 86811, 86841, 87313, 87769, 87889

V.

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Návrh vychází ze stávající urbanistické struktury zastavěného území, limitů využití území, terénní konfigurace a výhledových předpokladů obce pro obnovu a rozvoj. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Počet obyvatel bude s velkou pravděpodobností stoupat v důsledku zvyšující se křivky natality a postupného uvolňování azylové a imigrační politiky státu. Obec nabízí potenciálním obyvatelům velmi atraktivní prostředí s dobrou kvalitou veřejné infrastruktury. Soustředění zastavitelných ploch téměř výhradně do jádrového sídla obce vychází z předpokladu zajištění obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury, které jsou lokalizovány právě v místní části Lipnice nad Sázavou. Při urbanistickém návrhu bylo upřednostněno lokalizování převážné většiny zastavitelných ploch na půdy nižších tříd ochrany. Výraznými limity rozvoje obce jsou obecně prvky ochrany přírody. Snahou návrhu je přednostně lokalizovat těžiště zastavitelných ploch zcela mimo síť prvků ÚSES, respektovat plochy PUPFL a další prvky ochrany přírody. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zák.č.334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění. Z důvodu zajištění hospodárného využívání zemědělské půdy a postupu zástavby směrem od zastavěného území, byla pro návrhové lokality vymezené pro bydlení individuální, smíšené venkovské a smíšené rekreační, stanovena následující etapizace výstavby: I. etapa výstavby: rozvojové lokality P7, P8, P10, P13, Z1, Z2, Z3, Z6, Z7, Z8, Z9, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, Z22, Z23, Z26, Z27 II. etapa výstavby :rozvojové lokality Z5, Z10, Realizace (staveb a zařízení dle přípustného využití s výjimkou staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury) v části zařazené ve II. etapě je možná až po zastavění (resp. vydání územních či stavebních povolení) 60% ploch zahrnutých v I. etapě. Realizace sítí technické a dopravní infrastruktury se etapizace netýká. Návrhové lokality S ohledem na vyhodnocení využití zastavěného území byly přednostně vymezeny rozvojové plochy v rámci hranic zastavěného území. Jedná se o plochy přestavby P1 – P14. Tyto plochy jsou lokalizovány výhradně na půdách V. třídy ochrany, případně na nezemědělských pozemcích. Těžiště rozvojových lokalit představují plochy pro bydlení ve formách smíšeného rekreačního a rodinného individuálního – lokality Z1, Z2a, Z3, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, umístěné v prolukách či v přímé vazbě na zastavěné území. Jejich umístění vychází z dlouhodobé rozvojové koncepce obce respektující vytvořenou urbanistickou strukturu sídel, přírodní podmínky a limity využití území. Půdorysný tvar lokalit je přizpůsoben přírodním hranicím – terénním zlomům, cestám a ost. liniovým prvkům v krajině. Návrhem těchto ploch jsou dotčeny půdy III., IV. a V. tř. ochrany. Plocha Z4 pro rozvoj občanského vybavení je umístěna v návaznosti na nový hřbitov a plochy individuální rekreace, dotčeny jsou půdy III. tř. ochrany. Plocha izolační zeleně Z16 je navržena z důvodu ochrany lokality Z15 pro bydlení před nepříznivými vlivy ploch výroby. Zasažena je půda III. třídy ochrany.


28

Přehled odnětí půdního fondu - zastavitelné plochy (mimo zastavěné území) Výměra zemědělské půdy celková dílčí výměra lokality Třída BPEJ výměra (ha) ochrany (ha)

Z2a

Smíš. rekr.

2,17

Z2b

Zeleň

0,64

Z3

Bydlení

1,24

Z4

Obč. vyb.

1,24

Z5

Bydlení

0,85

Z6 Z7 Z8

Bydlení Bydlení Bydlení

0,25 0,56 0,55

Z9 Z10 Z11

Bydlení Bydlení Bydlení

0,97 1,28 0,45

Z12

Bydlení

2,34

Z13

Bydlení

0,49

Z14

Bydlení

0,22

Z15 Z16 Z17

Bydlení Zeleň ochr. Výroba lehká

0,55 0,28 3,07

Z18 Z19

Obč. vyb. Rekreace

1,04 0,41

Z20

Tech. vyb.

0,10

Z21 Z22 Z23

Doprava Smíš. venk. Smíš. venk.

0,03 0,16 0,74

Z25a Z25b Z25c Z25d Z25e Z26

Doprava Doprava Doprava Doprava Doprava Smíš. venk.

0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,48

Z27 Z28

Smíš. venk. Rekreace

0,18 1,99

Číslo lokality Z1

Návrh funkčního využití lokality Smíš. rekr.

∑

5,21

27,54

83424 85014 83746 87313 85044 85014 85044 85014 85044 85014 83424 83444 83434 85011 83434 83444 84068 83424 83424 84068 83441 84068 84068 83441 84078 84068 84078 85011 83424 83424 83424 83424 83421 83424 83421 85001 83421 85001 85001 83421 85001 83421

85011 83421 85011

III. V. V. V. V. V. V. V. V. V. III. V. III. IV. III. V. V. III. III. V. IV. V. V. IV. V. V. V. IV. III. III. III. III. I. III. I. III. I. III. III. I. III. I.

IV. I. IV.

0,98 1,2 2,24 0,32 2,13 0,04 0,57 0,02 1,20 0,04 0,09 0,99 0,38 0,47 0,25 0,54 0,15 0,38 0,97 1,28 0,29 0,13 2,10 0,04 0,30 0,19 0,03 0,17 0,02 0,46 0,28 1,76 1,31 0,96 0,34 0,07 0,07 0,03 0,03 0,16 0,45 0,29

0,05 0,39 0,18

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,47

0,05

0,16

0,02 0,02

0,03 0,20

0,09

0,08

0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,04

1,99

24,34

3,20

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu - plochy přestavby (v zastavěném území)

P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7

Návrh funkčního využití lokality Rekreace TI Rekreace Sport Sběrný Dvůr Doprava Bydlení

Výměra zemědělské půdy celková dílčí výměra lokality Třída BPEJ výměra (ha) ochrany (ha) 0,42 0,05 0,31 0,04 0,09 0,07 0,22

P8

Bydlení

0,55

P9 P10 P11 P12 P13 P14

Rekreace Bydlení Sport Veř. prostr. Bydlení Bydlení

0,34 0,09 0,20 0,01 0,10 0,27

85014 85014 83444 83746 83746 83746 83746 83444 85044 85014 83444

V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V.

0,11 0,03

83444

V.

0,09

0,01 0,34 0,20 0,01

84068 84068

V. V

2,76

∑

0,03 0,15 0,07 0,50 0,02 0,02

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,31 0,02 0,31 0,04 0,09 0,04

0,10 0,27 1,39

1,37

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu - plochy v krajině

K3 ∑

Návrh funkčního využití lokality Les

Výměra zemědělské půdy celková dílčí výměra lokality Třída BPEJ výměra (ha) ochrany (ha) 0,71 0,71

83444

V.

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

0,71 0,71

Celková plocha záboru prvků územního systému ekologické stability tvoří 19,92 ha pozemků zemědělského půdního fondu.


Odůvodnění

Lokalita Z17 pro lehkou výrobu je umístěna ve vazbě na stávající areál zemědělské výroby. Je vymezena komunikacemi a Zastavitelná plocha Z18 je vymezena v souvislosti s navrhovanými plochami pro golfové hřiště. Jedná se o plochu občanského vybavení s předpokladem vybudování zázemí. Je situována ve vazbě na silnici III. třídy mimo souvisle zastavěné území. Její vymezení je podmíněno návrhem ploch golfového hřiště. Lokalita je umístěna na půdě III. třídy ochrany. Navržená lokalita individuální rekreace Z19 je umístěna v návaznosti na plochy občanského vybavení u silnice III. třídy. Plocha je vymezena na půdách I. a částečně III. třídy ochrany. Lokalita Z20 je vymezena pro čistírnu odpadních vod u Dolního Dvora. Její umístění je převzato ze zpracované dokumentace pro územní řízení a je zvoleno s ohledem k navrhovanému gravitačnímu systému kanalizace na půdě I. a III. tř. ochrany. Návrh přístupové komunikace k ČOV představuje lokalita Z21, jedná se o krátký úsek místní komunikace v návaznosti na silnici III. třídy. Lokalita je na půdě III. tř. ochrany. Lokality smíšeného venkovského bydlení Z22, Z23, Z26, Z27, vymezené ve Vilémovci a Dolním Dvoře doplňují proluky a navazují na zastavěné území. Dotčeny jsou zemědělské pozemky I., III. a IV. třídy ochrany. Lokality Z25a, b, c, d, e, Z28 jsou situovány na nezemědělských pozemcích. Plochy změn v krajině Plocha pro zalesnění K3 vytváří proluku v lesním komplexu a v současnosti je prakticky zalesněná. Jedná se o zábor pozemku V. třídy ochrany. Plošné vyhodnocení záboru ZPF veškerých lokalit je vyčíslen v samostatné tabulce. Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly pozemkové úpravy realizovány ani započaty. Investice do půdy Zemědělské pozemky v řešeném území jsou odvodněné převážně v jižní části. Některé lokality zasahují k zastavěnému území. Lokality navržené pro zástavbu do nich okrajově zasahují. Při realizaci navrhovaného využití lokalit je nutno zachovat funkčnost odvodňovacích zařízení. Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se převážně o lesní společenstva na lesních pozemcích, břehové partie vodních toků a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. Plocha záboru pro prvky ÚSES je 19,92 ha zemědělských půd převážně nižší kvality. Územní systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, navrženými ve vazbě na přírodní hranice v území. Jedná se o liniové prvky šířky cca 3 m, doprovázející polní cesty a hranice pozemků. Budování těchto prvků klade minimální nároky na zábory zemědělské půdy. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není návrhem územního plánu dotčen. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány. Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby na území obce jsou zastoupeny zemědělským areálem PODHRADÍ, s.r.o. Zemědělská společnost obhospodařuje okolní zemědělské pozemky. V areálu je provozována živočišná výroba. (pro objekty nejsou stanovena ochranná pásma). Stávající rozsah ploch zemědělské výroby kapacitně vyhovuje provozovaným aktivitám. Potřeba vymezení nových ploch nebyla prokázána. Vymezením stabilizovaných ploch zemědělské výroby jsou v územním plánu vytvořeny podmínky pro jejich dosavadní využívání.


29


Odůvodnění

5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesní oblast, vegetační stupně Dle lesnické typologie jsou lesní porosty v řešeném území zařazeny do lesní oblasti: 16 – Českomoravská Vrchovina do tří vegetačních stupňů: 3 – dubobukový 4 – bukový 5 – jedlobukový Lesnatost, průměrný věk Lesnatost řešeného území je 35 %. Lesy jsou soustředěny převážně v severní části území obce v rámci lesního masivu Holý vrch. Dílčí lesní plochy jsou zastoupeny rovnoměrně v rozsahu celého území obce. Porosty jsou převážně středního stáří. Kategorie lesů Převážná většina lesů je zařazena do lesů hospodářských, pouze 1,84 ha je zařazeno do kategorie lesů ochranných – lesy na nepříz. stanovištích, což odpovídá i kategorizaci podle lesního zákona č. 289/1995 Sb. Druhová skladba Z hlediska druhové skladby převažují jehličnany – 78,3 %. Smrk tvoří podle LHP – 56,0 %, borovice 18,3 %, modřín 3,7 %, jedle 0,2 %, vejmutovka 0,1 %. Z listnáčů je nejvíce zastoupena bříza 11,8 %, buk 3,9 %, olše 2,3 %, dub 2,1 %, topol 1,1 %, lípa 0,2 %, jasan 0,1 %, osika 0,1 %, klen 0,1 %. Ochrana lesa Do zastavěného území zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb.,§ 14 odst. 2). Zábor pozemků Plochou přestavby P1 je dotčen lesní pozemek parc. č. 326/17, kde je navržen zábor lesní půdy o velikosti 0,1124 ha. Jedná se o lesní pozemek v zastavěném území v přímé návaznosti na stavební objekty. Návrhem zastavitelné plochy Z1 je dotčen lesní pozemek parc. č. 189/2, kde je navržen zábor lesní půdy o velikosti 0,2649 ha. Pro možnost vbudování výhyben na stávající cestě k návrhovým lokalitám P9 a Z28 jsou navrženy plochy Z25a, b, c, d, e, o celkovém záboru 0,05 ha lesní půdy. ozn. lokality

P1

Z1

parc. č.

kultura

326/17

189/2


les

les

výměra záboru

0,1124

0,2649

vlastník

popis, dřevinná skladba

Obec Lipnice nad Sázavou

plocha v zastavěném území ve vazbě na plochy smíšené venkovské, navržená pro funkci individuální rekreace, svah jihozápadní expozice, smíšené porosty SM, BŘ, OS, JS, KL, LP


plocha u silnice III, tř. navržená pro funkci smíšenou obytnou rekreační, mírný svah, západní expozice, listnaté porosty BŘ, OL, DB, OS, JS, KL, LP, ML

30


Z25a, b, c, d, e

391/1, 12, 13

Odůvodnění

celkem 0,05

les

velikost odlesnění celkem


plochy navržené pro jednotlivé výhybny podél stávající cesty do bývalého lomu (návrh ploch P9, Z28 hromadné rekreace) svah, západní expozice, smíšené porosty SM, BŘ, OS, JS, KL, LP

0,4273 ha

Návrh zalesnění V rámci koncepce uspořádání krajiny je v návrhu územního plánu vymezena plocha změny v krajině K3 – plochy lesní, určená pro zalesnění. Lokalita je situovaná v proluce mezi lesními pozemky v západní části obce u fotbalového hřiště. V současnosti je prakticky již zalesněná. ozn. lokality

parc. č.

kultura

výměra zalesnění

cílový hosp. soubor

K3

208/5

t.t.p.

0,7050

53 – hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh

6. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obsah textové části odůvodnění ÚP: 1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

str. 2

2.

Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

str. 2

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1. Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 3.2. Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. 3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 3.4. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 3.5. Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3.6. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

str. 3

4.

Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, informace o respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí str.26

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1. Zemědělský půdní fond 5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa

6.

Obsah odůvodnění územního plánu

str.26

str.31

Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

2

Výkres širších vztahů

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


31

ODŮVODNĚNÍ – LIPNICE NAD SÁZAVOU ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor rozvoje města 1. Postup při pořízení územního plánu. Zastupitelstvo obce Lipnice nad Sázavou rozhodlo dne 5.10.2004 o pořízení územního plánu obce. Pořizovatelem územního plánu se stala obec Lipnice nad Sázavou. Zadání územního plánu bylo projednáno v období červenec –srpen 2006. Veřejnoprávní jednání proběhlo dne 17.8.2006 na OÚ Lipnice nad Sázavou. Oznámení o projednávání ÚPO bylo vyvěšeno od 25.7. 2006 do 24.8.2006 na úřední desce Obecního úřadu Lipnice nad Sázavou. Návrh zadání ÚPO Lipnice nad Sázavou byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 25.7. 2006 do 24.8.2006 na obecním úřadě v Lipnici nad Sázavou a Městském úřadě v Havlíčkově Brodě, stavebním odboru. Podněty k zadání mohl uplatnit každý ve lhůtě do 15-ti dnů od posledního vystavení, t.j. do 8.9.2006. Dotčené orgány státní správy, mohly uplatnit svá stanoviska do 30 dnů po obdržení návrhu zadání územního plánu. Zastupitelstvo obce schválilo upravený text zadání 28.12.2006. Obec Lipnice nad Sázavou zažádala o pořízení územního plánu Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor rozvoje města, dne 9.7.2007. Zpracováním návrhu územního plánu byla pověřena projektová kancelář Ing. Eduard Žaluda. Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou byl projednán s dotčenými orgány, obcí Lipnice nad Sázavou a sousedními obcemi na společném jednání dne 6.ledna 2010 v souladu s § 50 odst.2 stavebního zákona. Společné jednání se uskutečnilo v kanceláři odboru rozvoje města Havlíčkův Brod. Dotčené orgány uplatnily svoje stanoviska do 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožnil pořizovatel nahlížet dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím do návrhu územního plánu. Projektant ÚP Lipnice nad Sázavou byl na jednání s dotčenými orgány, dne 6.1.2010 upozorněn na nepřesnosti v návrhu ÚP. Jednalo se o označení koridoru pro homogenizaci stávajícího tahu – DK14 dle ZÚR a doplnění podmínek využití území pro tento koridor. V textové části návrhu budou stanoveny prostorové regulativy a podmínky ochrany krajinného rázu pro plochy výroby a skladování – VL, VZ. Do textové části bude doplněna možnost předkupního práva u veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ÚSES. Návrh rozvojových lokalit územního plánu Lipnice nad Sázavou byl předběžně projednán s orgánem ochrany ZPF, KrÚ Jihlava a zcela odpovídal předem stanoveným a domluveným plochám, kromě ploch pro golfové hřiště. Na žádost Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, byla prodloužena lhůta pro uplatnění stanoviska Ministerstva životního prostředí, důvodem byla velikost odnímaných ploch k plochám K7a-K7f (golfové hřiště) nad 10 ha. Stanovisko MŽP k plochám pro golfové hřiště bylo kladné. S návrhem územního plánu dále nesouhlasil Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny, důvodem bylo zařazení ploch pro golfové hřiště a vodních a vodohospodářských ploch do návrhu ÚP. Tyto plochy zasahovaly do lokalit ochrany přírody a přírodní rezervace. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství, nesouhlasil u dvou lokalit s navrženým záborem lesních pozemků. Jednalo se o lokality pro rekreaci a smíšenou rekreaci. Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor životního prostředí nesouhlasil, obdobně jako odbor ŽP a OLVHZ Krajského úřadu kraje Vysočina, s golfovým hřištěm, vodními a vodohospodářskými plochami a se záborem lesních pozemků. Po společném jednání dotčených orgánů došlo, na základě nesouhlasných stanovisek a po projednání s určeným zastupitelem, k úpravě návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou. Odbory Krajského úřadu kraje Vysočina, které nesouhlasily s návrhem ÚP a Městský úřad Havlíčkův Brod, OŽP, byly požádány o přehodnocení svých stanovisek. Přehodnocená stanoviska všech odborů Krajského úřadu kraje Vysočina i Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, k upravenému návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou, byla kladná. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina souhlasí s návrhem územního plánu Lipnice nad Sázavou za předpokladu, že lokalita Z17 – výroba a skladování – lehký průmysl nebude negativně ovlivňovat nadlimitními hladinami hluku sousední navržené plochy určené pro trvalé bydlení a požaduje zakreslit ochranné pásmo u navržené ČOV. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice upozorňuje, že v řešeném území se nachází prostory pro létání v malých a přízemních výškách, včetně ochranného pásma. Obvodní báňský úřad v Brně požaduje ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., respektování a vyznačení hranic dobývacích prostorů. Ostatní dotčené orgány neměly žádné připomínky k návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou (viz. vyhodnocení stanovisek DO). V rámci projednání návrhu územního plánu nebyly uplatněny žádné záporné připomínky ze strany dalších organizací. Společnost RWE požadovala respektování stávajícího plynárenského zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, energetickým

zákonem. Ředitelství silnic a dálnic upozornilo pouze na upřesnění některých pojmů v textové části ÚPD (viz.vyhodnocení připomínek dalších organizací). Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou lze považovat za dohodnutý se všemi účastníky společného projednávání a k veřejnému projednání byl upraven podle stanovisek dotčených orgánů a dalších organizací. V rámci projednání návrhu územního plánu nebyly uplatněny žádné záporné připomínky ze strany dalších organizací. Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou lze považovat za dohodnutý se všemi účastníky společného projednávání a k veřejnému projednání byl upraven podle stanovisek dotčených orgánů a dalších organizací. Projektant návrhu ÚP opravil k veřejnému projednání výše uvedené nepřesnosti. Návrh územního plánu byl v souladu se stanovisky dotčených orgánů a byl předložen k posouzení Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu, Jihlava. V posouzení bylo konstatováno, že předložený návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou byl zpracován v souladu s požadavky Politiky územního rozvoje 2008 pro toto území. Z hlediska souladu se ZÚR Krajský úřad kraje Vysočina souhlasí se zahájením řízení o návrhu ÚP Lipnice nad Sázavou, podle § 52 stavebního zákona, po zapracování připomínek do návrhu ÚP. Připomínky se týkaly nepřesného zapracování veřejně prospěšné stavby (VPS) DK14 (silnice II/347) a veřejně prospěšného opatření ÚSES U 214. O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se konalo dne 24.června 2010 veřejné projednání. Pořizovatel zajistil vystavení návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou od 24.května 2010 do 24.června 2010 na odboru rozvoje města Havlíčkův Brod a Obecním úřadě v Lipnici nad Sázavou. Námitky proti návrhu územního plánu mohli podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném projednání mohl každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby, dle § 52 odstavce 2, námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány mohly uplatnit na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. Oznámení bylo vyvěšeno na úředních deskách Městského úřadu v Havlíčkově Brodě od 9.5.2010 do 24.6.2010 a Obecního úřadu v Lipnici nad Sázavou od 6.5.2010 do 25.6.2010. Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu je součástí tohoto odůvodnění je součástí opatření obecné povahy.

2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Obec Lipnice nad Sázavou neleží v rozvojových oblastech a osách vymezených Politikou územního rozvoje a neleží ani ve vymezených specifických oblastech. Přes řešené území nejsou vedeny koridory silniční a železniční dopravy a technické infrastruktury. Lipnice nad Sázavou neleží v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose krajského významu stanovené v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina. V souladu se schválenými ZÚR kraje Vysočina je v návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou vymezen koridor veřejně prospěšných staveb DK14 (silnice II/347) a veřejně prospěšné opatření územního systému ekologické stability (ÚSES) U214-RBK Orlík – Volichov. Celé řešené území je v ZÚR kraje Vysočina zařazeno mezi krajiny lesozemědělské harmonické. Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou není v rozporu s hlavním využitím krajiny a se stanovenými zásadami pro činnost a rozhodování o změnách v tomto území. V návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou je zajištěna koordinace využití území s ohledem na širší územní vztahy a není zpracován v rozporu se schválenou Politikou územního rozvoje ani se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina.

3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a na požadavky na ochranu nezastavěného území. Územní plán je zpracován v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Územní plán Lipnice nad Sázavou chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Je vytvořen předpoklad pro vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Ochrana urbanistických a architektonických hodnot území Urbanistická koncepce obce Lipnice nad Sázavou vychází ze stávající urbanistické struktury a odpovídá současnému harmonickému rozložení funkcí v území. Návrh respektuje stávající kompoziční vztahy a při vymezování nových ploch vytváří předpoklady pro zachování významu kulturně historických a přírodních dominant obce. Rozvojové plochy jsou umístěny ve vazbě na stávající zastavěná území, ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla. Území obce Lipnice nad Sázavou je nutno rozvíjet s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot, tzn. respektovat urbanistické, architektonické, historické a přírodní hodnoty řešeného území.

Územním plánem je stanovena ochrana a rozvoj urbanistických a architektonických hodnot: výrazná krajinná dominanta regionálního významu – zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou (NKP), dochovaná urbanistická struktura sídel v řešeném území – především samotné Lipnice s charakteristickým půdorysným uspořádáním, unikátní kulturní krajina; památky registrované v seznamu kulturních památek; výrazný turistický, rekreační a kulturní potenciál území obce; zvýšená koncentrace ploch s archeologickými nálezy (archeologické lokality); památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky; významnější plochy sídelní zeleně, které jsou územním plánem vymezeny jako samostatné funkční plochy zeleně veřejně přístupné; významnější prvky sídelní zeleně jako jsou solitérní dřeviny, aleje, zeleň extenzivních zahrad a sadů, břehové porosty vodních ploch a toků vymezené územním plánem jako zeleň přírodního charakteru;plochy a zařízení občanského vybavení jako centra kulturního a společenského dění v obci. Kombinace výše uvedených prvků významně přispívá k posilování identity místa a dohromady umožňují, aby uvedené prostory plnily estetické, provozní i socializační funkce jádra obce. Urbanisticky hodnotná veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě regulativů. Územní plán respektuje, rozvíjí a doplňuje zachovalou urbanistickou strukturu obce a jejích místních částí tak, aby nebyl narušen její charakter. Ochrana kulturních hodnot území V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty, které se nachází na území obce Lipnice nad Sázavou: 32798/6-279 – hrad, zřícenina (NKP), 33252/6-280 – kostel sv. Víta, 15437/6-5069 – hřbitov starý, z toho jen hrob padlých z II. světové války a hrob Jaroslava Haška, 19059/6-282 – socha sv. jana Nepomuckého, 29375/6-283 – Hospoda U české koruny, 27065/6 -276 – rodný dům Jaroslava Haška, 19173/6-278 – zámek, z toho jen zbytek západní brány. V území se nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální stavby, plastiky a objekty drobné lidové architektury. V řešeném území se nacházejí území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: 23-21-12/1 – zřícenina hradu, 23-21-12/2 – Bílá věž, 23-21-12/3 – Slabětín (ebeny. Slavětín) – ZSV, 23-21-12/7 – středověké a novověké jádro obce Vilémovec, 23-21-12/9 – Obec – povrchové naleziště, 23-21-17/1 – Pelhřimovec – ZSV. Ve správním území obce je evidováno 14 archeologických nalezišť, archeologické nálezy je možno očekávat na celém území obce. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot území Z hlediska zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se v řešeném území nachází následující lokalita: přírodní rezervace Kamenná Trouba. Evidované lokality chráněných druhů: Prameniště Ředkovského potoka, U Vitonína, Rybníček pod Holým vrchem, Váhy, Rybníček p.č. 1171. V zájmovém území nejsou evidovány významné krajinné prvky a ani žádné památné stromy. Jsou chráněny všechny významné krajinné prvky dané přímo ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky, nivy apod.) a významné prvky zeleně situované v rámci současně zastavěného území.

4. Vyhodnocení s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou je zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a příslušných prováděcích vyhlášek. Je respektováno zadání územního plánu, které bylo veřejně projednáno podle zákona č.50/1976 Sb.

5. Vyhodnocení s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. V rámci projednání návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou nedošlo na základě doručených stanovisek k žádnému rozporu mezi zájmy jednotlivých stran. Všem připomínkám bylo vyhověno a návrh územního plánu lze tedy považovat za dohodnutý se všemi účastníky společného projednávání (viz. vyhodnocení stanovisek DO).

Vyhodnocení stanovisek DO k návrhu územního plánu: (Zápis provedený z podaných stanovisek je zkrácen) Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ochrana příroda Zohlednění stanoviska: krajiny:

Stanovisko ze dne 29.1.2010 z hlediska ochrany přírody a krajiny. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí nesouhlasí s návrhem ÚP Lipnice z důvodu zařazení těchto ploch: K4 – W – plochy vodní a vodohospodářské – 0,93 ha – rybník v jižní části obce, částečně zasahující do PR Kamenná Trouba. Dle ustanovení § 34 odst. 1 zákona OPK je zakázáno „povolovat a umisťovat nové stavby na celém území přírodní rezervace“ bez udělení výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích dle § 43 zákona OPK K5, K6 – W – plochy vodní a vodohospodářské – 0,42 a 0,05 ha kaskáda dvou rybníků situovaných v lokalitě prameniště Ředkovského potoka u Dolního Dvora. Prameniště Ředkovského potoka je evidovanou lokalitou ochrany přírody s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Umístění nádrží může vést k poškození rostlinných společenstev evidované lokality, tj. činnost zakázaná dle ustanovení § 43 zákona OPK K1 – W – plochy vodní a vodohospodářské – 1,26 ha – doplnění stávající kaskády rybníků severovýchodně od obce. Plocha K1 je navržena v evidované lokalitě ochrany přírody „Váhy“ s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Umístění nádrží může představovat poškození rostlinných společenstev evidované lokality a škodlivý zásah do přirozeného vývoje živočichů, tj. činnost zakázaná dle ustanovení § 49 a 50 zákona OPK K7 a, b, c, e – NSs – plochy smíšené nezastavěného území – sportovní – golfové hřiště – jednotlivé plochy K7 a, b, c, e obklopují evidované lokality ochrany přírody „Prameniště Ředkovského potoka“ a „U Vítonína“ s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Terénní úpravy, úprava vodního režimu, změna vegetační skladby a ošetřování ploch hřišť může mít negativní vliv na rostlinná společenstva evidovaných lokalit. V limitech využití území není zohledněno ochranné pásmo přírodní rezervace Kamenná Trouba. Stanovisko ze dne 15.4.2010 z hlediska ochrany přírody a krajiny: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí jako příslušný orgán vykonávající v přenesené působnosti státní správu ochrany přírody a krajiny podle ustanovení § 77 odst.4 písm. x) zákona ČNR č.114/1992 S., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů po posouzení upraveného návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou vydává toto stanovisko: Z hlediska zájmů chráněných zákonem OPK v působnosti KrÚ Vysočina, OŽP souhlasíme s upraveným návrhem ÚP Lipnice nad Sázavou.

Nesouhlas orgánu ochrany přírody a krajiny s vodními a vodohospodářskými plochami a sportovní plochou-golfové hřiště.

Souhlas s upraveným návrhem ÚP. Návrh ÚP je upraven dle stanoviska OŽP, ochrana přírody a krajiny, ze dne 15.4.2010.

Odůvodnění: Úprava návrhu spočívá v: rozšíření plochy Z1 – smíšená obytná rekreační, vypuštěním vodní plochy K2 vypuštěním vodních a vodohospodářských ploch K1, 4, 5, a 6 označení ploch smíšeného nezastavěného území K7 a-f – golfové hřiště jako rezerva pro sportovní plochy Upravený návrh byl předložen ve formě koordinačního výkresu. Předložený návrh byl upraven ve smyslu stanoviska KrÚ Vysočina, OŽP KUJI 6139/2010 ze dne 29.1.2010. Návrh územního plánu Lipnice nad Sázavou po provedených úpravách přiměřeně respektuje zájmy chráněné zákonem OPK v působnosti KrÚ Vysočina, OŽP. Upozorňujeme ale, že: - v koordinačním výkresu stále není respektováno ochranné pásmo přírodní rezervace Kamenná Trouba. Tento nedostatek je třeba odstranit. - využití ploch K 7a –F (golfové hřiště, sportovní plochy) je z hlediska zájmů ochrany přírody problematické (viz. předchozí stanovisko). V případě přeřazení těchto ploch z rezervy do ploch návrhových zůstává v platnosti požadavek respektovat zájmy ochrany přírody (v působnosti KrÚ Vysočina, OŽP se jedná zejména o přilehlé evidované lokality ochrany přírody „Prameniště Ředkovského potoka“ a „U Vítonína“).

Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ochrana zemědělského půdního fondu : Stanovisko ze dne 20.1.2010 z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám: P1, 2, 6, 7, 8, 10, 13, 14 – plochy přestavby – celkem 1,39 ha, plochy pro rekreaci, technickou infrastrukturu, dopravu, bydlení Z1, 2a – smíšená rekreace – celkem 0,92 ha, BPEJ 83424, 85014, 83746, 85044, na půdách ve III. A v V. třídě ochrany Z2b, 16 – zeleň – celkem 0,92 ha, BPEJ 85044, 85014, 83424, na půdách ve III. A v V. třídě ochrany. Plochy navazují na návrhové plochy a zastavěné území obce. Z3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 – bydlení – celkem 10,47 ha (z toho 0,47 ha v

Zohlednění stanoviska :

ostatních plochách), BPEJ 85044, 85014, 83434, 85011, 83444, 84068, 83424, 83441, 84078, na půdách ve III., IV. a v V. třídě ochrany. Plochy navazují na hranice zastavěného území obce, rozděleny do 2 etap, kdy ve II. Etapě výstavby jsou plochy Z5 a Z12 (celkem 3,91 ha) Z4, 18- občanské vybavení (celkem 2,28 ha, BPEJ 83424, 83444), na půdách ve III. a v V. třídě ochrany. Plocha Z4 navazuje na hranici zastavěného území obce, Z18 je pro zázemí budoucího golfového hřiště. Z17 – výroba lehká (3,07 ha, BPEJ 83424, 83421), na půdách v I. (1,31 ha) a ve III. třídě ochrany. Navazuje na stávající areál zemědělské výroby, vymezena komunikacemi Z19 – rekreace (0,41 ha, BPEJ 83421, 85001), na půdách v I. a ve III. třídě ochrany Z20 – technické vybavení (0,1 ha, BPEJ 83421, 85001), na půdách v I. (0,07 ha) a ve III. třídě ochrany, lokalita pro čistírnu odpadních vod Z21 – doprava (0,03 ha, BPEJ 85001), na půdách ve III. třídě ochrany, návrh přístupové komunikace k ČOV Z22, 23, 26, 27 – smíšené venkovské (celkem 1,56 ha, BPEJ 83421, 85001, 85011), na půdách v I. (0,84 ha), III. a ve IV. třídě ochrany. Plochy navazují na hranice zastavěného území obce. K1, 2, 4, 5, 6 – poldr, rybník – celkem 3,59 ha, BPEJ 85014, 87313, 83424, 77201, 75001, 75800, 86811, na půdách ve II. (0,22 ha), III., IV. a v V. třídě ochrany. K3 – zalesnění – 0,75 ha, BPEJ 83444, na půdách v V. třídě ochrany Lokality K7a, 7b, 7c, 7d, 7e, 7f – golfové hřiště, byly postoupeny k posouzení ministerstvu ŽP. Plochy P3, 4, 5, 9, 11, 12, Z24, 25a, 25b, 25c, 25d, 25e, 28 – se dle přiloženého vyhodnocení nedotknou pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, proto se k nim toto stanovisko nevztahuje. Jiné plochy nelze považovat za projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů. Stanovisko ze dne 5.3.2010 z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu – doplnění stanoviska: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám: K 7a, 7B, 7c, 7d, 7e, 7f – golfové hřiště – celkem 78,7 ha. U realizace se požaduje, aby zázemí hřiště (např. golfový klub, technické zázemí, ubytovací zázemí,…) bylo umístěno v návaznosti na zastavěné území této obce a na půdách nižší ochrany. Stanovisko ze dne 6.4.2010 z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu k přehodnocenému návrhu ÚP Lipnice nad Sázavou: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám: K 7a, 7B, 7c, 7d, 7e, 7f – golfové hřiště – celkem 78,7 ha – plochy přeřazeny do ploch rezerv pro sportovní plochy Z1 - smíšená obytná rekreační 5,21 ha, BPEJ 83424, 83746, 87313 – na půdách ve III. a v V. třídě ochrany. Jedná se o rozšíření plochy z 4,79 ha na 5,21 ha o vypuštěnou vodní plochu K2. Z12 - bydlení v RD – plocha zmenšena 3,06 ha na 1,38 ha, přeřazena do I.etapy výstavby. Z10 bydlení v RD – plocha přeřazena do II. etapy výstavby. K1, 2, 4, 5, 6 – vodní plochy – plochy vyřazeny z návrhu ÚP.

Ministerstvo životního prostředí, Praha:

Návrh ÚP je upraven dle stanoviska OŽP, ochrana ZPF, ze dne 5.3.2010. Lokality K 7a, 7B, 7c, 7d, 7e, 7f budou přeřazeny do ploch rezerv, plocha Z1 bude rozšířena, Z12 zmenšena a přeřazena do I. etapy výstavby, Z10 přeřazena do II. etapy výstavby a vodní plochy K1, 2, 4, 5, 6 budou vyřazeny z návrhu ÚP.

Zohlednění stanoviska :

Po seznámení se s návrhem územního plánu , vydává ministerstvo, jako příslušné podle čl.II, bodu (1) metodického pokynu č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF, Souhlasné stanovisko. z hlediska ochrany ZPF k tomuto návrhu územního plánu následující vyjádření. Ministerstvo souhlasí s tím, aby byla i nadále do územního plánu zařazena lokalita určená pro realizaci golfového hřiště, která je umístěna na zemědělské půdě. Celá plocha předpokládaného golfového hřiště, která je územním plánem členěna na lokality K7a, K7b, K7c, K7d,, K7e a K7f, má rozlohu 78,7 ha zemědělské půdy. Důvodem pro toto kladné vyjádření ministerstva je skutečnost, že je záměrem dotčena především půda II. IV. a V. třídy ochrany podle metodického pokynu a pouze 13,97 ha zemědělské půdy je zařazeno do I. a II. třídy ochrany, což je 17,7 procent celkového záboru. Navržené řešení, které určilo tento podíl jednotlivých tříd ochrany půdy, je však ovlivněno značnou členitostí terénu. Současně však ministerstvo požaduje, aby zázemí hřiště ( např. golfový klub, technické zázemí, ubytovací zázemí,…) bylo umístěno v návaznosti na zastavěné území této obce a na půdách nižší ochrany.

Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a Zohlednění stanoviska: zemědělství: Stanovisko ze dne 13.1.2010 Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství, jako věcně a místně příslušný orgán státní správy lesů podle §29 odstavce 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), § 48a odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“), vydává následující stanovisko: 1) Nesouhlasí s navrženým záborem pozemků určených k plnění funkci lesa (PUPFL) v rozsahu 0,2649 ha v lokalitě Z1 pro smíšenou rekreaci, protože celková výměra lokality 4,79 ha umožňuje výstavbu na sousedních pozemcích mimo lesní pozemek. S danou lokalitou lze souhlasit za podmínky, že nebude proveden zábor PUPFL a bude splněna podmínka: „Stavby na výše uvedené urbanizované ploše musí být umístěny tak, aby jejich půdorysná vzdálenost od katastrální hranice lesa byla vždy alespoň 25 m. 2) Nesouhlasí s lokalitou Z24 pro funkční využití rekreace, protože se jedná o malou lokalitu uprostřed velkého komplexu lesa (výměra 0,17 ha) – bývalý lom, která se nachází celá v ochranném pásmu lesa bez zajištěné infrastruktury a bez řádného zdůvodnění a nemožnosti uplatnění výjimky ze snížení ochranného pásma lesa. 3) Souhlasí s navrženým záborem PUPFL u lokality P1 pro funkční využití rekreace v rozsahu 0,1124 ha a se záborem PUPFL u lokality Z 25a, b, c, d, e pro funkční využití dopravy – přístupové komunikace s výhybnami v rozsahu 0,05 ha. 4) Souhlas s lokalitami Z2a, Z3, Z5, Z6, Z26, Z28, P3, P5, P7, P10, P11, P13 a P14, které se nachází v ochranném pásmu lesa (vzdálenost 50 m od kraje lesa). Dává orgán státní správy lesů za splnění podmínky, že u těchto lokalit bude uvedeno v regulativu: „Stavby na výše uvedené urbanizované ploše musí být umístěny tak, aby jejich půdorysná vzdálenost od katastrální hranice lesa byla vždy alespoň 25 m.“ 5) Dále orgán státní správy lesů požaduje doplnění regulativu u lokality K7a-f (sportovní plocha pro golf) ve znění: „Úpravy související s lokalitou K7a-f, které by se jakýmkoliv způsobem dotýkaly lesních pozemků, musí být předem odsouhlaseny orgánem státní správy lesů.“ 6) K ostatním navrženým lokalitám v územním plánu (ÚP) Lipnice nad Sázavou nemá orgán státní správy lesů připomínek. Doplňující stanovisko ze dne 9.4.2010: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství vydává doplňující stanovisko k lokalitě Z1 v návrhu ÚP Lipnice n.S.: 1) Souhlasí s navrženým záborem PUPFL u lokality Z1 pro funkční využití smíšené obytné rekreační v rozsahu 0,2649 ha. 2) Ostatní připomínky k návrhu ÚP Lipnice n.S. ve stanovisku KUJI 816/2010, sp. Zn. OLVHZ 39/2010 Ho-3 zůstávají v platnosti. Zpracovatel ÚP Lipnice nad Sázavou předložil variantní řešení: 1) Po vyhodnocení lokalit pro bydlení a rekreaci souhlasí s vypuštěním lokality Z24, která se celá nacházela v ochranném pásmu lesa (bývalý lom), u lokality Z12 snížil původně navrhovanou výměru 3,06 ha a lokalitu Z10 přeřadil do II. etapy výstavby. 2) Zpracovatel přesune z návrhu ÚP Lipnice nad Sázavou lokality K7a-f (golfové hřiště) do územní rezervy. 3) Navrhuje zalesnění nové lokality K3 o celkové výměře 0,75 ha. Lokalita Z1 byla posouzena KrÚ kraje Vysočina, tento lesní pozemek tvoří uzavřený lesní komplex na okraji Lipnice n.S..Je to osamocený lesní porost o výměře 0,2649 ha a nemá významný hospodářský vliv na lesnatost v řešeném území, která činí 35%. Stávající lesy jsou soustředěny převážně v severní části území obce na Holém vrchu. Dílčí lesní plochy jsou zastoupeny rovnoměrně v rozsahu celého území obce. Celkově stabilizované lesní plochy jsou doplněny navrhovanou plochou pro zalesnění na západním okraji obce u fotbalového hřiště – K3 o výměře 0,75 ha a dále jsou v návrhu ÚP obce Lipnice nad Sázavou navrženy plochy pro: ZV-zeleň na veřejných prostranstvích, ZO-zeleň ochranná a izolační, ZP-zeleň přírodního charakteru.

Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor životní prostředí:

Nesouhlas v bodě 1) a 2). V lokalitě Z1 zábor lesních pozemků – 0,2649ha. V lokalitě Z24 zábor – 0,17 ha, lokalita uprostřed velkého lesního komplexu.

Souhlas s upraveným návrhem ÚP. Návrh ÚP je upraven podle stanoviska OLVHZ, ze dne 9.4.2010.

Zohlednění stanoviska:

Stanovisko ze dne 4. února. 2010. 1. Z hlediska zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Odbor ŽP jako dotčený orgán ochrany přírody a krajiny podle § 77 odst. 1 písm. q) zákona má tyto připomínky: Nesouhlasí s navrženými rybníky K5 a K6, které se nacházejí v evidované lokalitě ochrany přírody „Prameniště Ředkovského potoka“. Výstavbou rybníků v této lokalitě by došlo ke zničení biotopů a populací zvláště chráněných druhů rostlin. Navrhovaný rybník K1 požadujeme zmenšit pouze na severozápadní část Nesouhlas orgánu ochrany původního rozsahu. Na současné ploše určené ke stavbě rybníka se nachází přírody a krajiny a státní správy evidovaná lokalita ochrany přírody „Váhy“ s výskytem ohrožených lučních lesů. biotopů se zvláště chráněnými druhy rostlin. Nesouhlasí s návrhem ploch K7a, K7b, K7c, K7d, K7e, K7f – sportovní plocha pro golfové hřiště. Vyskytují se zde některé ohrožené typy biotopů (zejména luční a mokřadní) a také zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, na které by měla výstavba i běžný provoz hřiště negativní dopad (budování a provoz potřebné infrastruktury, odvodňování, aplikace herbicidů, zvýšený pohyb osob, světelné znečištění aj.). Vymezené území představuje cenný výsek charakteristické agrární krajiny Lipnicka s harmonickým podílem polí a luk, s četnými prvky rozptýlené krajinné zeleně, kamennými snosy a údolími malých vodních toků. U záměru stavby rybníka na ploše K4 upozorňujeme, že lokalita z části zasahuje do přírodní rezervace „Kamenná trouba“, proto je případná výstavba rybníka vázána na vydání výjimky orgánu ochrany přírody (v tomto případě Krajského úřadu kraje Vysočina) ze základních ochranných podmínek přírodní rezervace. Z tohoto důvodu je nutné požádat Krajský úřad kraje Vysočina, orgán ochrany přírody o stanovisko k tomuto návrhu ÚP. Celé území má vysokou hodnotu krajinného rázu a spoluutváří zcela charakteristickou základnu nejvýznamnější krajinné dominanty – hradu Lipnice se stejnojmenným městečkem a sousedním návrším. K ostatním lokalitám nemá odbor ŽP z hlediska zákona připomínky. 2. Z hlediska zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně kterých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona): Odbor ŽP jako příslušný vodoprávní úřad podle § 106 zákona nemá k návrhu ÚP připomínky. 3. Z hlediska zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona): Dotčeným orgánem k vyjádření z hlediska zákona je Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, Žižkova 57, 587 33 Jihlava 4. Z hlediska zák. č. 289/1995 SB., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona): Odbor ŽP jako dotčený orgán státní správy lesů podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona má k návrhu ÚP tyto připomínky: Nesouhlasí s navrženým záborem pozemku určeného k plnění funkcí lesa (dále jen PUPFL) p.č. 189/2 v k.ú. Lipnice nad Sázavou o výměře 0,2649 ha, který je součástí lokality označené v navrženém územním plánu Lipnice nad Sázavou Z1 – plocha smíšená obytná – rekreační. Navržená lokalita má dostatečně velkou výměru (4,79 ha), je zde možnost zastavět okolní pozemky s tím, že bude dodržena minimální vzdálenost stavby 25 m od hranice předmětného PUPFL. Není žádoucí, aby došlo k záboru předmětného PUPFL. Nesouhlasí s navrženou lokalitou Z24 p.č. 406/2, p.č. 406/3 v k.ú. Lipnice nad Sázavou – plocha pro rekreaci, vzhledem k její velikosti. Navržená lokalita (jedná se o bývalý lom, nacházející se v komplexu lesa) má výměru 0,17 ha. Na této lokalitě nelze postavit stavbu, která by splňovala podmínku nacházet se alespoň 25 m od hranice pozemků okolních PUPFL. Souhlasí s navrženou lokalitou P1 pro rekreaci. Součástí této lokality je PUPFL p.č. 326/17 v k.ú. Lipnice nad Sázavou o výměře 0,1124 ha zaklíněný mezi pozemky, které nejsou PUPFL. Z důvodů velikosti, tvaru a umístění předmětného pozemku odbor ŽP souhlasí s navrženým záborem. U odboru ŽP bude v případě realizace stavby požádáno o odnětí pozemků z PUPFL. Souhlasí s navrženou lokalitou Z25a, b, c, d, e – plocha dopravní infrastruktury – silniční. Jedná se o plánovanou výstavbu 5 výhyben podél stávající cesty do bývalého lomu. Vzhledem k využití těchto výhyben v lesnictví a k malému rozsahu záboru (jedná se o plochu 0,05 ha) odbor ŽP souhlasí navrženým záborem. U odboru ŽP bude v případě realizace stavby požádáno o odnětí pozemků z PUPFL. Souhlasí s navrženými lokalitami Z2a, Z3, Z5, Z6, Z26, Z28, P3, P5, P7, P10, P11, P13 a P14 ve vzdálenosti do 50 m od PUPFL za předpokladu, že

stavby nebudou umístěny blíže než 25 m od hranice těchto pozemků. V případě realizace staveb na těchto pozemcích bude odbor ŽP požádán o vydání závazného stanoviska podle ust. § 14 odst. 2 zákona. Souhlasí s navrženou lokalitou K7a, K7b, K7c, K7d, K7e, K7f – sportovní plocha pro golfové hřiště v případě, že nedojde k přímému dotčení PUPFL a bude dodrženo ochranné pásmo lesa. Jedná se o minimální vzdálenost 25 m od předmětných PUPFL. V případě dotčeného ochranného pásma lesa bude odbor ŽP požádán o vydání závazného stanoviska podle ust. § 14 odst. 2 zákona. Souhlasí s navrženými lokalitami Z2b, Z4, Z7, Z8, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15, Z16, Z17, Z18, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23, Z27, P2, P4, P6, P8, P9, P12 z důvodů, že se tyto pozemky nenacházejí v ochranném pásmu lesa. 5. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: Odbor ŽP jako orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství podle ust. § 79 zákona nemá k návrhu ÚP připomínky. Stanovisko z 2.4.2010, státní správa na úseku lesního hospodářství: Souhlasí se změnou využití návrhové plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení na pozemcích parc.č. 198/1 a parc.č.198/2 v k.ú. Lipnice nad Sázavou na plochu smíšenou obytnou – rekreační v ochranném pásmu pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) parc.č. 208/10, parc.č. 208/9, parc.č, 203/1, parc.č. 203/2 a parc.č.208/4 v k.ú. Lipnice nad Sázavou. Případné stavby na pozemcích parc.č. 198/1 a parc.č. 198/2 v k.ú. Lipnice nad Sázavou nebudou umístěny blíž jak 25 m od Pupil uvedených ve výroku tohoto stanoviska. Stanovisko z 14.4.2010: 1. Z hlediska zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Odbor ŽP jako dotčený orgán ochrany přírody a krajiny podle § 77 odst. 1 písm. q) zákona nemá připomínky. 2. Z hlediska zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně kterých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona): Odbor ŽP jako příslušný vodoprávní úřad podle § 106 zákona nemá k návrhu ÚP připomínky. 3. Z hlediska zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona): Dotčeným orgánem k vyjádření z hlediska zákona je Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, Žižkova 57, 587 33 Jihlava. 4. Z hlediska zák. č. 289/1995 SB., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona): Odbor ŽP jako dotčený orgán státní správy lesů podle ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona má k návrhu ÚP tyto připomínky: - Souhlasí s rozšířením výměry plochy Z1 pro funkční využití smíšené obytné rekreační o vypuštěnou plochu K2 – vodní plocha z původně navrhovaných 4,79 ha na současnou plochu 5,21 ha a zároveň s navrženým záborem pupil p.č. 189/2 v k.ú. Lipnice nad Sázavou na této lokalitě v rozsahu 0,2649 ha, především z důvodů navrženého zalesnění lokality K3 v rozsahu 0,7050ha. - Souhlasí s vypuštěním vodních a vodohospodářských ploch K1, K4, K5 a K6. - Souhlasí s tím, že plochy K 7 a-f – golfové hřiště budou označeny jako rezerva pro sportovní plochy. - Souhlasí s vypuštěním lokality Z24, se zmenšením plochy Z12 – bydlení v rodinných domech z původně navrhované výměry 3,06 ha na 1,38 ha a s přeřazením plochy Z10 do II. etapy výstavby. Odbor ŽP jako dotčený orgán státní správy lesů dále uvádí, že na všechny ostatní lokality zde neuvedené, navržené v návrhu Územního plánu Lipnice nad Sázavou, se vztahuje stanovisko odboru ŽP k projednávání návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou dle §154 a 158 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ze dne 4.2.2010 evidované pod č.j. OŽP/3397/2009/RA. 5. Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: Odbor ŽP jako orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství podle ust. § 79 zákona nemá k návrhu ÚP připomínky.

Souhlas s upraveným návrhem ÚP. Návrh ÚP je upraven podle stanoviska MěÚ Havl. Brod, OŽP, z 2.4. 2010 a 14.4.2010.

Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, územní pracoviště Havlíčkův Zohlednění stanoviska: Brod :

Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě jako orgán ochrany veřejného zdraví, který je dotčeným správním úřadem ve smyslu ustanovení § 77 zák. č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, vydává v uvedené věci v řízení podle § 82 odst.2 písm. j) citovaného zákona toto stanovisko : S návrhem územního plánu Lipnice nad Sázavou souhlasí za předpokladu splnění následujících podmínek : Lokalita Z17 (výroba a skladování – lehký průmysl) nebude negativně ovlivňovat nadlimitními hladinami hluku sousední navržené plochy určené pro trvalé bydlení (budoucí chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb) – bude prokázáno v územním řízení hlukovou studií - Požadujeme zakreslit a respektovat ochranné pásmo a u navržené čistírny odpadních vod – lokalita Z2 a P20

Podmínka hlukové studie pro lokality Z17 je doplněna do text. části návrhu ÚP.

Obvodní báňský úřad v Brně:

Zohlednění stanoviska:

Ochranné pásmo ČOV bude zakresleno po dokončení výstavby ČOV.

Stanoviska ze dne 11.1.2010 Dle evidence dobývacích prostorů vedené zdejším úřadem v souladu ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 SB., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění (dále jen zákon č. 44/1988 Sb.), v k.ú. Lipnice nad Sázavou Hranice DP jsou respektovány a v kraji Vysočina jsou evidovány následující dobývací prostory (dále jen DP) stanovené vyznačeny v koordinačním dle § 27 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb.: a) DP Dolní Město (Březek), ev.č. 7 0044, stanoven pro organizaci Granit výkrese ÚP Lipnice nad sázavou. Lipnice společnost s ručením omezeným, se sídlem Dolní Město 293, zasahující do k.ú. Lipnice nad Sázavou, obec Lipnice nad Sázavou. b) DP Dolní Město I, ev.č. 7 0321, stanoven pro organizaci Granit Lipnice společnost s ručením omezeným, se sídlem Dolní Město 293, zasahující do k.ú. Lipnice nad Sázavou obec Lipnice nad Sázavou. c) DP Lipnice Trojka, ev.č. 7 0477, stanoven pro organizaci RES OPPIDUM, s.r.o., se sídlem Karlická 1493, 252 28 Černošice, zasahující do k.ú. Lipnice nad Sázavou, obec Lipnice nad Sázavou d) DP Lipnice I, ev.č. 7 0509, stanoven pro organizaci Filip Vítek, se sídlem Praha 4 – Modřany, zasahující do k.ú. Lipnice nad Sázavou, obec Lipnice nad Sázavou

Kladná stanoviska :

Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina, Jihlava Krajská veterinární správa, územní pracoviště Havlíčkův Brod Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina, Havlíčkův Brod Ministerstvo životního prostředí, Mezírka 1, Brno Centrum dopravního výzkumu, Praha (z pověření Ministerstva dopravy) Úřad pro civilní letectví, Praha Vojenská ubytovací a stavební správa V dané lhůtě nevyužil možnost uplatnit své stanovisko : Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor dopravy, Havlíčkův Brod Městský úřad Havlíčkův Brod, odbor rozvoje města, ochrana památek, Havlíčkův Brod Ministerstvo zemědělství, zemědělská agentura a pozemkový úřad, Havlíčkův Brod Krajský úřad kraje Vysočina, odbor dopravy silničního hospodářství, Jihlava Národní památkový ústav, Telč Připomínky sousedních obcí : Sousední obce byly informovány o společném jednání k návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou, ve stanovené lhůtě neuplatnily obce žádné připomínky.

Vyhodnocení připomínek dalších organizací : (Zápis provedený z podaných připomínek je zkrácen) Ředitelství silnic a dálnic ČR, Brno:

Zohlednění připomínky:

Územím obce procházejí tyto silnice: II/347 Habry-Světlá nad Sázavou-Humpolec-Zachotín III/34738 Závidkovice-Broumova Lhota-Vilémovec III/34740 Havlíčkův Brod-Lipnice n. Sáz.-Dolní Město-Ledeč n. Sáz. III/34746 Volichov-Lipnice n. Sáz. III/34763 Lipnice n. Sáz.-spojovací Silnice jsou projednávanou ÚPD respektovány včetně ochranných pásem. V ÚPD je obsažen záměr homogenizace tahu silnice II/347, v souladu se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina, kde je záměr zařazen do veřejně prospěšných staveb s ozn. DK14. Je pro něj vymezen koridor v šířce 80m. ŘSD ČR upozorňuje, na používání nesprávných termínů v textové části návrhu ÚP, tyto nejsou v souladu s příslušnými normami.

Návrh ÚP Lipnice nad Sázavou je upraven dle připomínek ŘSD ČR Brno.

Kladná stanoviska : ČEPRO, a.s., Dělnická 12 č.p. 213, 170 04 Praha 7 RWE Transgas NET, s.r.o., Praha 10 - Strašnice ČEPS, a.s., Elektrárenská 2, 101 52 Praha 10 VČP Net, s.r.o., Hradec Králové Geofond, Praha V dané lhůtě nevyužil možnost uplatnit připomínky : Povodí Vltavy, s.p., Praha Vodovody a kanalizace HB a.s., Havlíčkův Brod ČEZ Distribuce, a.s., Děčín

6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil vliv územního plánu Lipnice nad Sázavou na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území.

7. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno. Dotčený orgán neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Lipnice nad Sázavou na životní prostředí.

8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Řešené území tvoří jedno katastrální území – Lipnice nad Sázavou. Obec tvoří dvě místní části – Lipnice nad Sázavou, Vilémovec a tři základní sídelní jednotky – Lipnice nad Sázavou, Vilémovec, Dolní Dvůr. Obec se nachází necelých dvanáct kilometrů západně od Havlíčkova Brodu, z pohledu širších dopravních vazeb má dobrou vazbu na dálnici D1 a silnice I/34, II/150 a II/347. Poloha v blízkosti správního centra a dobré dopravní napojení vytváří předpoklad pro další rozvoj bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a sportu. Územní plán vychází z možností řešeného území daných strukturou zastavěného území, terénními podmínkami a výhledovými předpoklady obce. Rozsah rozvojových lokalit by měl přispět k rozvoji obce, aby se zvýšil počet obyvatel. Pro strukturu zastavěného území Lipnice nad Sázavou je charakteristická převaha ploch obytné zástavby ve formách individuálního a hromadného bydlení, smíšených městských ploch s příměsí občanské vybavenosti, doplněných plochami veřejné infrastruktury a rekreace. Výrobní plochy jsou zastoupeny izolovaným areálem zemědělské výroby na jihovýchodě území. Plochy smíšené obytné venkovského charakteru s příměsí nerušících obslužných funkcí tvoří převážnou část zastavěných území Vilémovce a Dolního Dvora.

Návrh se proto soustřeďuje především na vymezení rozvojových ploch pro bydlení jako primární funkce. Ta je doplněna na vhodných lokalitách o plochy občanského vybavení, individuální a hromadné rekreace s nezbytnými plochami technické a dopravní infrastruktury. Ve vazbě na stávající areál zemědělské výroby je vymezena plocha výroby a skladování. S ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území v obci byly vytvořeny podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Návrhem územního plánu byly vymezeny plochy přestavby v zastavěném území jádrového sídla – Lipnice nad Sázavou. Návrhové lokality zahrnující jednotlivé formy bydlení svým rozsahem odpovídají předpokládanému rozvoji Lipnice nad Sázavou v budoucích letech. Soustředění převážné části zastavitelných ploch do jádrového sídla – Lipnice nad Sázavou umožňuje jejich zabezpečení relativně kvalitním zařízením veřejné infrastruktury. Vilémovci a Dolnímu Dvoru je naopak ponechán charakter klidných okrajových enkláv zahrnujících rekreaci a bydlení doplněné tradiční drobnou zemědělskou výrobou. Důraz je kladen na zachování veřejných prostranství. Návrhem jsou respektována stávající veřejná prostranství tvořená především jádrovými prostory sídel, dopravními plochami v zastavěných územích a plochami systému sídelní zeleně. Ostatní rozvojové plochy byly vymezeny mimo zastavěná území. V rámci členění nezastavěného území je formou územní rezervy vymezena plocha s možností vybudování golfového hřiště. Rezervní plocha uvažuje s výstavbou nejméně osmnácti jamkového hřiště na výměře přibližně 80 ha. V územním plánu jsou navrženy plochy pro založení ÚSES – lokálních biocenter a biocenter vyplývajících ze ZÚR a dále plocha pro zalesnění, která doplňuje lesní proluku. Nové zastavitelné plochy pro bydlení navazují na zastavěné území obce, rozvojové lokality doplňují stávající plošné rozložení vesnice a v krajině nevznikají nová sídla.

9. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění. námitka č.1, Ing. Pavel Zeman, Jůzlova 3625, Havlíčkův Brod Dovoluji si touto cestou vznést námitku k návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou, který bude veřejně projednáván dne 24.6.2010. Námitku podávám v souladu se zákonem č..183/2006 Sb.(stavební zákon), § 52,odst.3 s následujícím odůvodněním. V Lipnici nad Sázavou jsme s manželkou Markétou Zemanovou koupili dne 12.1.2010 pozemky v k.ú Lipnice nad Sázavou, konkrétně pozemek parc.č. 1297 o výměře 383 m2 – parcelu katastru nemovitostí v druhu ostatní plocha a dále pozemek parc.č. 1296 o výměře 10 708 m2 – parcelu ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr. Tyto pozemky jsou nyní zapsány v katastru nemovitostí na LV č.994 pro k.ú. Lipnice nad Sázavou. Před podepsáním kupní smlouvy jsem začátkem ledna 2010 prověřoval platný územní plán Lipnice nad Sázavou a též návrh nového rozpracovaného územního plánu obce Lipnice nad Sázavou. Z obou těchto dokumentů vyplývalo, že část pozemků, které hodláme zakoupit, je zařazena do ploch BI –bydlení individuální – bylo to tedy obsaženo i v návrhu nového územního plánu obce. Tato skutečnost byla navíc ověřena zprostředkovatelem prodeje – realitní kanceláří pana Milana Kučírka, Smetanovo nám. 279, Havlíčkův Brod, který obdržel písemné vyjádření starosty obce Lipnice nad Sázavou pana ing. Ladislava Horkého, že část pozemku p.č. 1279/12 v k.ú. Lipnice nad Sázavou výměře 2 189 m2(nově oddělená dle GP z pozemků parc.č. 1296 (dle PK) a parc. č. 1297 (dle KN), tedy z části těch pozemků, které jsme kupovali, je zařazena do návrhu územního plánu r.2009 jako plocha pro bydlení BI – bydlení individuální, s tím, že je ÚP projednáván a jeho schválení se předpokládá v měsíci březnu 2010. Pozemek parc.č. 1279/12, na kterém lze stavět, je dle vyjádření starosty z jižní strany vymezen pásem pozemku parc.č. 1293 a dle šrafování v ÚP je vše severně nad ním určeno k zastavění. Na základě výše uvedených informací jsme s manželkou v dobré víře, že to tak doopravdy bude, pozemky zakoupili se záměrem, že na části pozemku, který je v souladu s územním plánem, budeme moci v budoucnu stavět objekt pro bydlení. Cena zakoupených pozemků byla stanovena s ohledem na možnost částečného zastavění, odpovídala účelu užití, ke kterému jsou pozemky z části určeny a byla tedy vyšší, než je cena pozemků, na kterých se stavět nedá. Vyřazením dotčené části pozemků parc.č.1296 (dle PK) a parc.č.1297(dle KN)z ploch na bydlení (BI) ze současně projednávaného návrhu územního plánu se cítíme poškozeni, protože jsme je kupovali se záměrem možnosti (veřejně deklarovaným a ověřeným) na nich stavět a podáváme proto tuto n á m i t k u. Žádáme Vás tímto, aby při projednávání konečné verze návrhu územního plánu obce Lipnice nad Sázavou bylo k naší námitce přihlédnuto a dotčené výše uvedené pozemky byly do ÚP vráceny v původní podobě a bylo nám umožněno v souladu s původním záměrem zakoupené pozemky využít ke stavění. Rozhodnutí o námitce : Námitce se vyhovuje. Odůvodnění : Pořizovatel územního plánu Lipnice nad Sázavou (MěÚ Havl. Brod, odbor rozvoje města) projednal rozšíření plochy s dotčeným orgánem – Krajským úřadem kraje Vysočina, odborem životního prostředí – ochrana ZPF(KUJI 53832, OZP 1188/2006 z 2.7.2010). Z hlediska zákonem chráněných zájmů nemáme připomínky k této ploše. Z12 – bydlení v RD – plocha rozšířena na základě námitky na 2.34 ha. Za odůvodněný rozsah pro umístění 1RD mimo zastavěné území obce je požadována dle Metodického pokynu č.j.OOLP/1067 ze dne 1.10.1996 maximální plocha 1200 m2. -

10. Vyhodnocení připomínek. K návrhu územního plánu Lipnice nad Sázavou nebyly uplatněny žádné připomínky.

Odůvodnění územního plánu LIPNICE NAD SÁZAVOU. Textová část. Ing. Eduard Žaluda, projektová kancelář. Autorský kolektiv:

Recommend Documents