odhalit nevěru

Jak utajit / odhalit nevěru Vyšlo také v tištěné verzi

www.fragment.cz

Doporučujeme další e-knihy: MUDr. Jan Cimický – Psychotesty a desatera na každý den Pavel Kantorek – Žoužel a jiné povídky Evženie Zavilá, René Nešplech Jak utajit / odhalit nevěru – e-kniha Copyright © Fragment, 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

JAK Utajit  odhalit

NEVĚRU Evženie Zavilá René Nešplech

Obsah Úvod

Vymezení tématu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6

Kapitola I.

Vznik vztahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8

Kapitola II.

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití . . 13

Kapitola III.

Okruh zainteresovaných osob . . . . . . . . . . . . 21

Kapitola IV.

Vliv nevěry na manželství . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Kapitola V.

Možnosti konspirativní komunikace . . . . . . . 28

Kapitola VI.

Pravidla vzájemného oslovování . . . . . . . . . . . 37

Kapitola VII.

Způsoby krytí absence v domácnosti . . . . . . . 40

Kapitola VIII.

Význam domácí přípravy. . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Kapitola IX.

Strategie obrany při výslechu. . . . . . . . . . . . . . 54

Kapitola X.

Lokalizace prostor pro intimní setkání . . . . . 60

Kapitola XI.

Lokalizace místa pro běžnou schůzku . . . . . . 71

Kapitola XII.

Uchovávání vzpomínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Kapitola XIII.

Personální zdroje pro nevěru . . . . . . . . . . . . . 80

Kapitola XIV.

Profil protějšku nevěry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Kapitola XV.

Doba konání akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Kapitola XVI.

Vztah k bývalé lásce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Kapitola XVII. Organizace dlouhodobé akce . . . . . . . . . . . . 105 Kapitola XVIII. Ještě více adrenalinu – aneb dva

mimomanželské vztahy současně. . . . . . . . . 110

Kapitola XIX.

Závěrečný test a rozbor jednotlivých situací . .113

Závěr

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121

Předmluva autorů Pokud právě berete do ruky tuto příručku a začínáte číst, je téměř jisté, že patříte k jednomu ze dvou nesmiřitelných názorových táborů. Tak schválně. Jste pobouřeni, dáváte nám nelichotivá jména (jako by nestačila ta naše), protože ve vašich rozhořčených očích představujeme promiskuitní pár rozvracečů manželství, který tuto neřest pojal jako životní styl. Opak je pravdou: Oba autoři se znají více než dvacet let, on je šťastně ženatý, ona šťastně vdaná, nikdy se nerozvedli a svým partnerům nebyli nikdy (společně) nevěrní. Nic ve zlém, milí škarohlídi, ale každá mince má dvě strany a stejně tak i tato publikace nemusí být nutně návodem k nevěře, nýbrž praktickým pomocníkem a rádcem v případě, že vám váš partner/partnerka začne být nevěrný/nevěrná. Vás, kteří jste se rovnou zařadili do druhého tábora – těch lačných po informacích, i vás, kteří jste přece jen uvěřili našim počestným úmyslům, zveme k úvodní kapitole.

Úvod

Vymezení tématu Stát se to může komukoliv z nás, i když můžeme být stokrát přesvědčeni o opaku, navíc kdykoliv. Prostě přeskočí jiskra. Jestliže se nám omrzel náš partner a hledáme změnu, přečtěme si raději společenskou rubriku laciného magazínu. Následující řádky jsou určeny těm, kteří ctí instituci manželství, a jejich cílem – naším cílem – je předejít tomu, aby se nějaký chvilkový „úlet“ podepsal na naprosto zbytečném rozpadu léta budovaného vztahu, na zklamání, nechutných tahanicích a životní tragédii. 6

Zmíněná jiskra, která tak ráda přeskakuje, se dá bez nadsázky přirovnat k časované bombě. Nikdo netuší, kdy, kde, jak a proč bude iniciována. Pokud vstoupíme do mimomanželského vztahu, děje se tak povětšinou náhle a bez rozmyslu. Chceme si to užít. Ovšem aby byly naše zážitky co nejpříjemnější, budou vyžadovat poměrně podrobnou strategii a nemalé plánování. Asi bychom těžko vzpomínali na film, seriál či telenovelu, kde by hlavní hrdina měl báječnou manželku, skvělou, atraktivní milenku, vedl by spokojený a úspěšný život, jeho děti by řádně prospívaly, on by vzal občas manželku do divadla, tu a tam vyrazil s milenkou na víkend a navíc představoval charakterního hrdinu. Ne, takové typy na obrazovce, ba ani v knihách nenajdeme. Obecný názor, vyplývající ze zavedené morálky a zakořeněný v každém z nás, lze vyjádřit rovnicí: zadaný partner + milenka/milenec = bezcharakterní zvrh-

Vymezení tématu

lík. V praktickém životě tento vzorec už tak jednoznačně neplatí. Mnozí z nás udržují nemanželský vztah, aniž by tím někomu působili problémy, a mají-li dostatek rozumu a soudnosti, nikomu tím neublíží. Když už jsme zmínili, co si o mimomanželských vztazích myslí spisovatelé, potažmo televizní scénáristé, všimněme si dalšího omylu, který je nám často vnucován: v reálném životě nemusí nutně být milenkou pouze mladá slečna, lačnící utrhnout pro sebe úspěšného ženatého muže. Vysoké procento milenek tvoří odrostlejší dámy, které nekoulí očima a nekácejí se do náruče každého muže, který o ně projeví zájem, ženy zbavené romantických představ o „velké lásce“. Zásadní podmínkou je tolerantní vztah k partnerovi, s kterým si rádi pohovoříme, vážíme si jej za to, jak se stará o rodinu, zajímají nás jeho problémy a čas s ním strávený nepovažujeme za ztracený. Pokud jsme přesvědčeni, že náš protějšek je jen nemyslící hlupák, kterého se štítíme dotknout, naše úsilí udržet nemanželský vztah v anonymitě bude tím pádem menší a riziko chyb a odhalení značné. Zato konečné důsledky bývají kupodivu stejné – v lepším případě obrovský průšvih, v horším rozbité manželství. Existuje jistě celá řada způsobů, jak si najít milence nebo milenku a jak si je udržet, o těch však tato příručka není. Nečekejte ani doporučení stran sexuálního života nebo intimních praktik – tomuto účelu slouží jiné publikace, které možná najdete ve stejném knihkupectví, ale na jiném místě.

7

Kapitola I.

Vznik vztahu Obecně se dá říct, že k tomu, aby vznikl vztah, jsou zapotřebí minimálně dva lidé. Sexuální orientaci se meze nekladou, my se však, vzhledem k založení autorů, zaměříme na jedince opačného pohlaví. Český jazyk je vynikajícím nástrojem k poměrně přesnému označení čehokoliv několika málo písmeny: osoby navazující vztah lze tedy poměrně výstižně označit jako osobu svádějící a osobu sváděnou. Žijeme v jedenadvacátém století, v období rovnoprávnosti pohlaví, specificky ženská ani specificky mužská úloha ve vztahu 8

svádějící – sváděný se nedá určit. Obojí může být obojí. Vymezení rolí nicméně předchází vlastnímu vzniku vztahu. O vzniku vztahu začínáme mluvit ve chvíli, kdy se ze sváděného stane svádějící a naopak. Úlohy tedy přestávají být jasně vymezené. Kdy dojde k této změně je obtížné přesně určit. Dokonce nemusí nastat vůbec: potom mluvíme o platonické lásce. Obecně záleží na schopnosti svádějícího konat tak, aby sváděný pochopil, a na vnímavosti a rozpoložení sváděného. Samozřejmě se může stát, že sváděný sice pochopí úlohu svádějícího, ale tím také všechno skončí: jiskra nepřeskočí. Na druhou stranu může dojít k tomu, že sváděný svádějícího nepochopí, protože neprojevil své úmysly dostatečně jasně – ne­

Vznik vztahu

pochopí, že je sváděn, i když by to třeba s radostí uvítal. Navíc, pokud je vyloženě nedovtipný, je vznik vztahu už v samotném počátku silně ohrožen. Extrémním příkladem je, když svádějící – žena – podcení bezpečnost a k iniciaci schůzky pod krycím názvem „Setkání po letech“ využije pevné telefonní linky sváděného – muže – a nechá mu vzkaz u jeho manželky. Koneckonců proč ne, obě se znají, už se také léta neviděly, pohovoří po telefonu, vše vypadá bezelstně. Také schůzka proběhne na první pohled v pohodě, ovšem svádějící svou úlohu neodhalí dostatečně jasně a sváděný je zkrátka dřevo. Když potom průběh schůzky líčí doma manželce, tato završí besedu slovy: „No, to se divím. Byla bych se vsadila, že tě chtěla klofnout“. Popsaná situace se většinou přece jenom ještě dá zachránit a další schůzka, tentokrát bez vědomí manželky sváděného, již uvede vše na pravou míru. Co ale přivede člověka k tomu, že se stane svádějícím? V některých případech nesporně fyzická nebo psychická přitažlivost, převažuje však zvědavost a snaha obohatit rodinný život o něco, co mu chybí k dokonalosti a co se doma prostě nenajde. Několik příkladů takové zvědavosti: - Doma se intimní styk koná jednou za čtrnáct dní. Není ve vztahu s další osobou častější? - Doma se intimní styk koná čtyřikrát do týdne. Nelze si vztahem s další osobou čas od času od toho vysokého nasazení odpočinout?

9

Vznik vztahu

- Je fakt, že si občas dobře pokecáme, skutečně vrcholem toho, co by nás dva mohlo potkat? - Když ona je na Frantu takhle hnusná: bude tak hnusná i na mě? - Když má takovouhle barvu vlasů, jak je na tom asi jinde? - Jaké to je, když má ženská menší prsa než ta moje? - Jaké to je, když má ženská větší prsa než ta moje? - Je takhle příjemná ve všech situacích? - Obecná zvědavost typu „Nemohl jsem si tenkrát vybrat líp?“ - Jakpak asi chutná zakázané ovoce?

10

Avšak pozor! Pokud je vztah založený na materiální zvědavosti typu: „Jakou asi dělá tahle šťabajzna svíčkovou?“, nebude to to pravé ořechové. Podobně není nutné trápit se otázkami vycházejícími z okruhu témat spojených s domácími pracemi. Vztah protistrany k jakýmkoliv domácím pracím je pro mimomanželský vztah zcela bezvýznamný. Tím, že pravidelně luxujeme, přítelkyni neoslníme. A naopak, to, že neluxujeme vůbec, jí nemá proč vadit. U žen pak, podle všech pravidel, bude rozhodující přitažlivost vyhlédnutého objektu, fyzická i psychická, nebo alespoň jedna z nich. V některých případech může také jít o přitažlivost finanční, ale to na podstatě věci nic nemění. Když jiskra přeskočí a blíží se čas, kdy logicky dojde k důvěrnostem, žena si klade otázku: „Jaký asi je tenhle chlap v posteli?“

Vznik vztahu

Rozměry nehrají roli, alespoň prozatím. (A pokud jde o výši konta, nemůže to být horší…) V případě akutní zamilovanosti všechna pravidla pozbývají platnosti a ženě je úplně jedno, jaké výkony v posteli její milý předvádí, a je dokonce schopna donekonečna tvrdit, že je to ten nejlepší milenec na světě, přestože si možná ani není zcela jistá, že k nějakému styku došlo a usuzuje tak pouze ze zjevně uspokojeného výrazu v obličeji dotyčného. To má blahodárný vliv na mužské ego a fyzické výkony na sebe nenechají dlouho čekat. Potíž je v tom, že pokud vztah skončí a dojde na ostré výměny názorů, ženě občas povolí nervy a barvitě vylíčí překvapenému partnerovi, kolik úsilí ji stálo neustálé předstírání vrcholů a že ji to s ním v posteli vlastně vůbec nebavilo. Pak může být pracně nabyté sebevědomí znovu v nedohlednu. Shrnutí: Vznik mimomanželského vztahu je podmíněn určitým nedostatkem ve stávajícím manželství. Milenec nebo milenka nejsou přímou příčinou vzniku mimomanželského vztahu, ale pouze katalyzátorem.

11

Vznik vztahu

ik vzn hu a t z v

12

Vznik mimomanželského vztahu je podmíněn určitým

nedostatkem ve stávajícím manželství.

Kapitola II.

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití Aby se milenecký vztah zdárně vyvíjel, je zapotřebí scházet se v intervalech, které nevzbudí nežádoucí pozornost. Tady hodně záleží na typu našeho vztahu a na naší sebekázni. Optimální je, pokud svůj nemanželský protějšek považujeme za dobrého přítele, s kterým se dá i mluvit a s nímž máme i jiné společné zájmy než skotačení v peřinách. Jednoduše se občas sejdeme, vybereme spolehlivou a bezpečnou chvilku, a když se to zrovna nehodí, schůzku odložíme. Přibližně stejně často dochází k tomu, že se do sebe bezhlavě zamilujeme. Doma se potácíme napůl v bezvědomí srovnatelném s těžkým ránem po celonoční konzumaci alkoholu, nechápavě pohlížíme na osobu, která zaplňuje druhou polovinu manželského dvoulůžka, trápí nás, že kdosi vedle nás zabírá místo někomu, kdo by si je zasloužil mnohem více, a nejsme schopni odpovídat ani na nejjednodušší otázky. Pokud se ještě několikrát denně na dlouhé minuty zavíráme s mobilem do koupelny či na WC, nelze počítat s tím, že partnera udržíme v nevědomosti déle než dva

13

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití

týdny, pokud ovšem nemáme to štěstí, že se zrovna nachází na několikaměsíční stáži v zahraničí. To se však podaří málokdy, a proto raději vycházejme ze skutečnosti každodenních rodinných večerů. I pro tento případ platí pár základních pravidel, která stojí za to dodržovat, jestliže nechceme způsobit nepříjemnosti sobě ani druhým. 1. Neposíláme si celý večer SMS zprávy: dostáváme-li jich v běžném životě málo, budeme jich málo dostávat i teď. Stačí jedna stručná, pokud si opravdu nedokážeme pomoci, např. „Miláčku, těším se na středu odpoledne, pa, líbá tě Bláňa.“ Pokud 14

nám taková zpráva přijde, je vhodné vykřiknout něco jako: „Jé, Blanka píše, že se stěhuje z Ostravy do Poruby, věřila bys tomu?“ a zprávu okamžitě, ač nám to trhá srdce, smazat. Jakmile se totiž začneme rozepisovat („Ty ani nevíš, jak je mi s tebou skvěle. Cítím se úžasně, když spolu trávíme naše intimní chvíle. Je báječné se tě dotýkat na nejrůznějších místech,“ atd.), je to nejen časově náročné, ale vystavujeme se tak zároveň nebezpečí lehce připitomělého výrazu, nemluvě o tom, že klesá naše schopnost vnímat bezprostřední okolí. To má za následek zvýšený zájem a podezíravost našeho partnera. 2. Udržujeme zdvořilou a zasvěcenou konverzaci se svým zákonným partnerem, vyslechneme, co ho trápí, pokusíme se poradit

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití

či alespoň přispět svým názorem. Velmi upřímně se zajímáme o fakt, že mamince se po mexických fazolích zase neudělalo dobře... Podcenit tento bod by byla rozhodně chyba. 3. Nezanedbáváme své potomky. Oni za naše úlety nemohou, a když si s nimi zahrajeme jejich oblíbenou hru nebo je vezmeme někam na výlet, jim to prospěje a my přijdeme na jiné myšlenky. 4. Nenamlouvejme si, že naše přítelkyně či přítel jsou zkrátka úžasní, zatímco manželka/manžel nemožní. Na 90 % tomu tak není a ti, co to zkusili a milenku za manželku vyměnili, většinou po čase přiznávají, že je to vlastně úplně to samé, a kdyby to bývali věděli, výměnu by si ušetřili – a s ní i nervy a peníze. 5. Dodržujeme všechna ustálená pravidla a zvyky. Pokud chodíme do kina, divadla, bazénu či kamkoliv pravidelně se svým protějškem, pokračujme v tom i nadále a v žádném případě jej neměňme za novou známost. Jistě si najdeme jiné aktivity a místa, kam ji vzít. 6. Pokud se vyskytne nějaká nečekaná situace v rodině – onemocní tchyně, dítě potřebuje odvézt k lékaři, manželka prorazila pneumatiku o obrubník –, v takovém případě rozhodně

15

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití

zrušíme schůzku s milenkou, nabídneme vhodný náhradní termín a spěcháme za rodinnými povinnostmi. Velmi se to vyplatí. 7. Průběžně kontrolujeme svoje chování a pocity, abychom se ujistili, nakolik máme situaci pod kontrolou. Ve chvíli, kdy po intimní chvilce strávené s manželem/manželkou cítíme provinění vůči milenci/milence, je to neklamné znamení, že už nám situace přerostla přes hlavu a je na čase začít ji řešit. Na počátku intenzivního vztahu máme samozřejmě velkou 16

potřebu vidět svého miláčka co nejčastěji a jsme ochotni pro to udělat nemožné. Ani zde bohužel není jiná rada než dobré sebeovládání. Pokusíme se nad situací zamyslet – rozhodně si přejeme, aby nám vztah, nový i starý, vydržel co nejdéle. A to se přirozeně nepodaří, když se vše provalí. O trvání vztahu se musíme zasloužit sami, ale na druhé straně, nic se nesmí přehánět. Nemůžeme najednou přestat chodit domů, kde jsou na naši přítomnost zvyklí. Každé zpoždění je třeba mít předem pečlivě – a věrohodně – zdůvodněné. Jinými slovy, je třeba žít i nadále pokud možno normálně, nebýt nepřítomný duchem a rutinní povinnosti plnit stejně pečlivě jako doposud. Zde je nutno připomenout, že toto vše zvládají daleko lépe ženy a průměrný manžel je daleko snadněji udržován v nevědo-

a vidl pra taktu kon

Průměrný manžel je snadněji udržován v nevědomosti než průměrná manželka.

17

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití

mosti než průměrně vnímavá manželka. Jste-li muž, věnujte těmto radám zvýšenou pozornost. Když manželce večer zapípá mobilní telefon, často se přistihnu při myšlence, kdo že jí to asi zase píše. Nikdy jsem se po tom ale nepídil. Možná to je tím, že si nejsem jistý, co bych dělal, kdyby se moje podezření potvrdilo. Moje kolegyně má v lecčems pravdu. Vliv zkonzumovaných fazolí na trávení mojí tchyně by mě opravdu nenechal chladným. Mám o její zdraví skutečně upřímné obavy. Mimochodem, pánové, napadlo nás někdy, že s výměnou manželky za přítelkyni si 18

prohazujeme i tchyni? Troufám si tvrdit, že ne. Stvořit smíšenou autorskou dvojici nakonec nebyl tak špatný nápad… Další nápad, který se někdy ve chvíli euforie dostavuje, je domluvit setkání obou našich partnerů, třeba na základě domněnky, že by si oba rozuměli a nám by to občas mohlo být ku prospěchu. Nemuseli bychom alespoň tak důsledně dbát na to, aby doma nezaznělo nepatřičné jméno a neměli bychom ani tolik práce s vymýšlením krycích legend. Místo toho by stačilo říci: „Jdu Mařce navrtat obraz, ten její je naprosto levej, tak mě o to požádala.“ Tak jednoduché to ale není: kdyby bylo, nebylo by zapotřebí téhle příručky.

Rozumná míra kontaktu a pravidla soužití

Ženy mohou být různě vyvinuté, co jim ale nikdo neupře, je vyvinutý šestý smysl. Ten naší zákonné partnerce umožňuje poměrně přesně vycítit, jaký vztah chováme k druhé ženě. Ať už za tím vězí hormony, nebo jen určité zabarvení hlasu, je to prostě tak. A pokud se stále zabýváme myšlenkou ohledně setkání obou žen, naše realisticky smýšlející milenka nám to jistě rozmluví. Mezi ní a naší manželkou přátelství pravděpodobně nevykvete, ačkoliv i k tomu může dojít – o tom více v Kapitole XIII. Jak už bylo řečeno, šestý smysl je vyloženě ženskou doménou. Manžel s milencem spolu mohou v klidu vyrazit na pivo a pokud se milenec po šestém kousku sám neprořekne, žádné zvláštní riziko nehrozí. Otázkou ovšem zůstává, má-li vůbec smysl takové riziko podstupovat. Ještě než opustíme citlivé téma odvozených vztahů, zkusme respektovat jednu zásadu. Jsme-li s milenkou a dojde ke konverzaci, nesrovnávejme ji s manželkou. Berme jako fakt, že se jedná o dvě zcela nezávislé individuality, které zkrátka nahlas porovnávat nelze. O pravidelnosti schůzek, jejich trvání a dalších časových záležitostech si řekneme více v Kapitole XV.

19

a vidl pra taktu kon

20

Jsme-li s milenkou,

nesrovnávejme ji s manželkou!

Kapitola III.

Okruh zainteresovaných osob Pro náš ne zcela oficiální vztah platí jednoduché pravidlo – čím méně lidí o něm bude vědět, tím lépe pro nás. V každém případě se vyvarujme pokušení pochlubit se kamarádům v práci, u pivka, či přítelkyním na dámské sešlosti. Jistě nás budou nadšeně poslouchat a budeme středem pozornosti, ale hned jak vystřízlivíme, začneme litovat, že jsme se raději nedrželi zpátky. Pokud přátelé našeho zákonného partnera znají, je jen otázkou času, kdy mu někdo z nich „přátelsky“ poradí, že by si měl tu svoji radši hlídat. V případě dobrých kamarádek to bývá ještě horší a důvěrná sdělení typu: „Víš, že ten tvůj nejezdí jen na služební cesty – ale hlavně mu neříkej, že to víš ode mě“ nám můžou způsobit nemalé nepříjemnosti. Je třeba si opravdu dobře rozmyslet, jestli takovouto informaci vůbec někomu sdělit. Také bychom se měli připravit na to, že i když půjde všechno hladce, podaří se nám držet jazyk za zuby a nevzbudit ani stín podezření, stejně jednou přijde chvíle, kdy na nás všechno dolehne a pocítíme šílenou potřebu někomu se vyzpovídat. Prostě to už

21

é

van eso r e t zain osoby

22

V každém případě se vyvarujme pokušení pochlubit se kamarádům!

Okruh zainteresovaných osob

sami neuneseme. Je opravdu důležité dobře si rozvážit, komu se svěřujeme. Pokud zvolíme uváženě, možná narazíme na někoho, kdo nás nejen vyslechne, pochválí, uklidní, ale ještě nás ujistí, že děláme dobře a nechá si opravdu choulostivou informaci jen pro sebe. Pozor jen, aby – jde-li o osobu opačného pohlaví – vzájemné pochopení nedosáhlo takové intenzity, že budeme nuceni tajit vztahy dva. Jak si ale řekneme později, ani v takhle zapeklité situaci není třeba házet flintu do žita. Nelze však zastírat, že budeme mnohokrát potřebovat vhodné alibi, a skutečnost, že máme přítele, kterému lze důvěřovat, nám může nejednou přijít vhod. Když nám dojdou výmluvy, proč musíme zrovna teď z domu, náš nejlepší přítel může potřebovat pomoci s odvezením skříně, pohlídat dítě, případně může být v depresi a potřebuje si s někým pohovořit. Od našich přátel, které máme sice velmi rádi, ale přece jen se nám příliš nechce před nimi zcela odkrýt karty, můžeme žádat alibi, aniž bychom jim sdělili skutečný důvod. Nikdo nás přece nenutí přiznat, že máme rande. Místo toho můžeme přítele například požádat: „Jdu s chlapama po práci na panáka, můžeš, prosím tě, té mojí říct, žes potřeboval píchnout s autem? Ona proti nim pořád něco má.“ Žena použije obdobnou variantu: „Evi, nezapomeň, že jsem dneska u tebe, protože znáš toho mýho, nesnáší Martu a Danu, tak mu říct, že jsem u nich...“ (Evi Martu a Danu samozřejmě nesmí znát.)

23

Okruh zainteresovaných osob

Jsme nabiti informacemi a je jen na nás, jak jich využijeme. Velkým omylem našich manželek zůstává, že my muži svoje milenky skrýváme, tajíme a chodíme s nimi tak říkajíc kanály. Naši milenku naopak velice často znají všichni kolegové z práce, přátelé, dokonce i rodiče a často – paradoxně a letmo – i naše drahá polovička.

24

Kapitola IV.

Vliv nevěry na manželství Hned na začátku si položme otázku, co je vlastně pokládáno za nevěru. Zkusme si na ni odpovědět. Pokud jde o definici nevěry, většina z nás má jasno. Být nevěrný znamená zradit důvěru našeho zákonného partnera v naši věrnost. Přesná kritéria ale neexistují. Obecně se za nevěru považuje, když se někdo dopustí mimomanželského sexuálního styku a rozbíjí tím svůj dosavadní vztah. Jedním slovem, zvrhlík. Tak jednoduché to ale není. Jiný dopad na naše manželství bude mít jednorázový úlet, ke kterému dojde shodou okolností, například na zvlášť vydařeném flámu, kdy se po pěti skotských i z ošklivého káčátka stane nádherná princezna a je jí tak dlouho, dokud se hladina alkoholu v krvi nevrátí k hodnotám, kdy začínáme mluvit o střízlivosti, a jiný zase skutečnost, že se s dotyčnou dámou scházíme už nějaký čas a jsme do ní bezhlavě zamilováni, byť k žádnému sexuálnímu styku ve smyslu soulože nedošlo. Ať je to jak chce, nejspíš se shodneme na tom, že hranici nevěry má každý jinde. Aspoň se tím vyhneme nudnému filozofování. Ač se to může zdát paradoxní, nevěra jako oživení všedního dne může mít i své klady. V jedné z příštích kapitol se dočteme,

25

na vliv elství ž man

26

Hranici nevěry má každý jinde.

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.