Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů

Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů

Ladislav Moták Jean-Claude Bougeant

Nathalie Huet Catherine Gabaude

CLLE-LTC, Univerzita Toulouse Le Mirail, Francie, EMC, Univerzita Lumière Lyon 2, Francie; IFSTTAR / LESCOT – Bron, Francie

Introdukce

„ ... a bylo by možné dostat osvědčení, že ještě můžu dál řídit?“

Introdukce

Co vyjadřují řidiči žádostí o „osvědčení“ ? 

Vědomí o úbytku kognitivních kapacit s věkem. Se stářím se snižuje kvalita vnímání, rychlost zpracování informací, schopnost zapamatování, atd. (Deary et al., 2010).



Přání pokračovat v řízení i přes ubývající kognitivní kapacity. Vyvstává pak ale otázka, do jaké míry jsou starší řidiči schopni se tomuto úbytku přizpůsobit, tj. vyvstává otázka seberegulace.

Introdukce

Jsou starší řidiči schopní přiměřené seberegulace? 

Ano: Existují signifikantní (negativní) korelace mezi vyhýbáním se náročným dopravním situacím a kognitivními kapacitami osob (Charlton et al., 2006); např.: 



Čím nižší je rychlost zpracování informací řidičů, tím více se vyhýbají řízení během dopravní špičky (Charlton et al., 2006).

Pokud tedy chceme, aby starší řidiči přiměřeně regulovali své chování na silnicích (tj. nevystavovali se přílišnému riziku), je zapotřebí, aby měli přiměřené vědomí o svých vlastních kapacitách (Ackerman et al., 2010).

Introdukce

Ovšem... 

Vyhýbání se náročným situacím (a někdy i stav kognitivních kapacit) jsou údaje deklarované, ne objektivně měřené.



Výcvikové programy s cílem vylepšit vědomí starších řidičů o možných s věkem spojených rizicích vedou k navýšení nehodovosti, ne k jejímu snížení (Nasvadi & Vavrik, 2007; Owsley et al., 2004).

Introdukce

Jaká jsou možná vysvětlení? 

Starší řidiči nejsou schopní přiměřené seberegulace, ať už je jejich vědomí o kognitivních kapacitách jakékoliv. 



Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)?

Starší řidiči jsou schopní přiměřené seberegulace, ovšem nabízené výcvikové programy se míjejí účinkem. 

Které faktory ovlivňují seberegulaci starších řidičů?

Introdukce

Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? 

Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení.



Metcalfe, 2002 : Za přiměřenou lze považovat takovou seberegulaci, která respektuje nejbližší zónu učení, tj. která bere v potaz interakci individuálních kognitivních kapacit s náročností stanovených úkolů.

Introdukce

Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení.




čas



(kognice +)

obtížnost

Introdukce

Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení.




čas



(kognice –)

obtížnost

Introdukce

Jak lze ověřit kapacitu seberegulace (behaviorálně)? 

Seberegulace je ústředním pojmem metakognitivních teorií, vztahovaných nejčastěji k procesům učení.






Hypotéza: Nejbližší zóna učení řidičů starších (s nižšími kapacitami) bude zacílena na jednodušší položky než nejbližší zóna učení řidičů mladších (s vyššími kapacitami).

Introdukce

Které faktory mohou ovlivňovat seberegulaci starších řidičů? 

Koriat et al., 2004 : Metakognitivní indície mohou být dvojího druhu: 

založené na informacích – vědomé a verbalizovatelné úsudky založené na dostupných znalostech, nebo



založené na zkušenosti – blíže nepopsatelné zážitky vyplývající ze zkušenosti s určitou činností.

Introdukce

Lze odlišit vliv jednotlivých typů indícií na seberegulaci? 

Hrozba stereotypu: Pokud hrozí, že by jedinec svým (špatným) výkonem mohl potvrdit svou příslušnost ke stereotypem označené skupině, pravděpodobně se jeho výkonnost skutečně zhorší; např.: 



Yeung & von Hippel, 2008: Ženy, které byly podrobeny výzkumu „proč jsou ženy horší řidičky než muži“, mají delší reakční časy při vběhnutí chodce na silnici.

Schmader et al., 2008 : Být vystaven(a) stereotypu vede k volnímu úsilí protiřečit takový stereotyp, čímž ovšem dochází k nadměrnému zatížení pracovní paměti a následně ke snížení výkonu.

Introdukce

Odvozené hypotézy ohledně vlivu hrozby stereotypu: 

Ve srovnání se skupinou kontrolní se nejbližší zóna učení řidičů vystavených hrozbě stereotypu posune: 

buď ke složitějším okruhům (ve snaze protiřečit stereotyp – tj. hypotéza indícií založených na informacích),



nebo ke snazším okruhům (v důsledku umenšení kapacity pracovní paměti – tj. hypotéza indícií založených na zkušenosti).

Metodologie



Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n1 = n2 = 21; průměrný věk 70 let)

Metodologie



Skupina řidičů experimentální / kontrolní (n1 = n2 = 21; minimální věk 65 let) 

pod 70 let (mladší-starší řidiči, průměrný věk 68 let; n = 11 / n = 15 pro experimentální / kontrolní skupinu)



70 let a více (starší-starší řidiči, průměrný věk 75 let; n = 10 / n = 6 pro experimentální / kontrolní skupinu)

Metodologie




Metodologie






Pre-test pracovní paměti

Metodologie






Pre-test pracovní paměti 

Beilock et al., 2007 : Matematické rovnice (snadné vs. obtížné)

Metodologie







Metodologie









Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny

Metodologie









Manipulace hrozby stereotypu pro řidiče experimentální skupiny 

Steele & Aronson, 1995 : „Cílem našeho experimentu je zjistit, proč jsou řidiči starší 65 let rizikovější skupinou než řidiči mladší.“



Johns et al., 2008 : „Starší řidiči mohou být rizikovější [například] proto, že příliš dlouho váhají, než se odhodlají odbočit vlevo.“

Metodologie










Metodologie












Čtyři okruhy o 4,5 minutách na dopravním simulátoru, odstupňované podle obtížnosti (celkem cca. 18 minut).

Metodologie













Metodologie













Metodologie















Seberegulovaný trénink s volným výběrem (6 minut).

Metodologie
















Metodologie


















Post-test pracovní paměti

Metodologie


















Post-test pracovní paměti

Výsledky – Seberegulace

U řidičů mladších-starších (prům. věk 68 let) dochází pod hrozbou stereotypu k umenšení kapacity seberegulace.

věk x skupina x obtížnost: F(3, 114) = 3.18, p < .03;

* p < .05

Výsledky – Seberegulace

I u řidičů starších-starších (prům. věk 75 let) dochází pod hrozbou stereotypu k umenšení kapacity seberegulace. U řidičů starších-starších je pak nejbližší zóna učení orientována na snazší okruhy než u řidičů mladších-starších.

věk x skupina x obtížnost: F(3, 114) = 3.18, p < .03;

*** p < .001

Výsledky – Chování za volantem

odbočka vlevo

Výsledky – Chování za volantem

Řidiči se svým chováním snaží protiřečit stereotyp.

* p < .05; (*) p < .10

Výsledky – Pracovní paměť

Hrozba stereotypu umenšuje dostupnou kapacitu pracovní paměti.

skupina x obtížnost x pre-post: F(1, 18) = 3.99, p = .06; *** p < .001

Diskuze

Jsou starší řidiči schopní přiměřené seberegulace?



Ano: Pokud nejsou vystaveni hrozbě stereotypu, starší řidiči jsou schopní: 

zacílit jasně definovatelnou nejbližší zónu učení



a přizpůsobit ji svému věku.*

* Moták et al. (in press). Older Drivers’ Self-Regulation: Discrepancy Reduction or Region of Proximal Learning? Psychology and Aging.

Diskuze

Na jakých indíciích se zakládá seberegulace starších řidičů? 

Aplikace hrozby stereotypu nám nedovolila odhalit přímo, kterými indíciemi je seberegulace starších řidičů podmíněna.



Vzhledem k rozdílům v seberegulaci řidičů kontrolní skupiny (68 vs. 75 let) si ovšem myslíme, že se jedná zejména o indície založené na zkušenosti.

Diskuze

Co tedy můžeme vysoudit z aplikace hrozby stereotypu? 

Nevíme, jakým způsobem by starší řidiči mohli reagovat na jiné indície založené na infomacích.



Vystavit ale starší řidiče informaci o jejich zvýšené rizikovosti v souvislosti s jejich věkem vede k anulování jejich (jinak přiměřené) seberegulace (srv. Inzlicht & Kang, 2010).



Hrozbě stereotypu podobný mechanizmus by ostatně mohl být příčinou paradoxního navýšení nehodovosti po absolvování výcvikových programů pro seniory.

Diskuze

Seberegulace starších řidičů z hlediska metodologického: 

Metakognitivní teorie mohou být cennou inspirací při získávání (doposud vzácných) behaviorálních dat souvisejících.



Nejbližší zóna učení pak představuje paradigma vhodné k porovnání vzorců seberegulace nejen v závislosti na věku řidičů, ale i v závislosti na různých experimentálních manipulacích a/nebo indíciích.



Konečně, pokud Langford a Koppel (2006) zpochybňují účinnost povinných lékařských prohlídek, nemohlo by behaviorální ověření kapacity seberegulace přispět ke kvalitě rozhodovacímu procesu?

Děkuji za pozornost [email protected]

Ce travail était soutenu par la Région Rhône-Alpes (France) et le Cluster de Recherche “Transports, Territoires, et Société"

Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů

Recommend Documents