nebezpečné osobnosti Joe Navarro Jak je odhalit a chránit se před nimi agenta Toni Sciarra Poynter Příručka bývalého

nebezpečné osobnosti Jak je odhalit a chránit se před nimi

Příručka bývalého

agenta

FBI Joe Navarro

Toni Sciarra Poynter

Věnováno obětem

Na světě jsou dva druhy lidí: ti, kteří vám dolévají šálek až po okraj, a ti, kteří z něj upíjejí. Joe Navarro

Joe Navarro Toni Sciarra Poynter

nebezpečné osobnosti Jak je odhalit a chránit se před nimi Příručka bývalého

agenta

FBI Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Joe Navarro Toni Sciarra Poynter

Nebezpečné osobnosti

Jak je odhalit a chránit se před nimi Příručka bývalého agenta FBI Přeloženo z anglického originálu knihy DANGEROUS PERSONALITIES autorů Joea Navarra a Tonii Sciarry Poynter, vydaného nakladatelstvím Rodale Inc., New York, USA, v roce 2014. This translation of DANGEROUS PERSONALITIES by Joe Navarro with Toni Sciarra Poynter is published by arrangement with Rodale Inc., New York, USA, 2014. Copyright © 2014 by Joe Navarro All rights reserved.

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5825. publikaci Překlad Ivana Sýkorová Odpovědná redaktorka Mgr. Andrea Bláhová Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Fotografie autora Mark Wemple Počet stran 208 První české vydání, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Czech Edition © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Design © podle originálu Eva Hradiláková ISBN 978-80-247-9675-8 (formát PDF) ISBN 978-80-247-9655-0 (formát EPUB) ISBN 978-80-247-5487-1

Obsah

O autorech ...................................................................................................................................................... 9 Poznámka autora ....................................................................................................................................... 10 Poděkování .................................................................................................................................................... 11 Řekli o knize .................................................................................................................................................. 13 Předmluva ..................................................................................................................................................... 15 Úvod

Proč jsem napsal tuto knihu a jak ji používat ................................................................. 17 Nebezpečné osobnosti mezi námi ..................................................................................................... 19 Jak vznikaly čtyři typy nebezpečných osobností ....................................................................... 20 Můj záměr ........................................................................................................................................................ 23 Kontrolní testy nebezpečných osobností ...................................................................................... 25 Důležité upozornění .................................................................................................................................. 27 Ještě jedna úvaha, než začneme ......................................................................................................... 29 Kapitola 1

„Všechno se točí kolem mě“.................................................................................................................. 31 Narcistická osobnost Jak se narcistická osobnost projevuje ............................................................................................ 32 Egocentrismus ........................................................................................................................................ 33 Přeceňuje sebe, znevažuje ostatní ................................................................................................... 33 Místo empatie čekejte aroganci a vysoké nároky ...................................................................... 35 Využívá zkratky, ohýbá pravidla, porušuje hranice ................................................................... 37 Potřebuje ovládat .................................................................................................................................. 39

Jak na vás bude narcistická osobnost působit ............................................................................ 40 Narcistická osobnost ve vztazích ........................................................................................................ 43 Setkání s narcistickou osobností ........................................................................................................ 47 Kontrolní test nebezpečné osobnosti ..................................................................................... 53

Vyhodnocení ................................................................................................................................................... 61 Bezprostřední opatření .............................................................................................................................. 61

Kapitola 2

„Zapněte si bezpečnostní pásy...“...................................................................................................... 63 Emočně nestabilní osobnost Jak se emočně nestabilní osobnost projevuje Hypersenzitivita ...................................................................................................................................... 67 Vyžaduje pozornost a je náročná, nezná hranice ...................................................................... 68 Manipulativní .......................................................................................................................................... 71 Iracionální uvažování typu všechno, nebo nic ............................................................................ 72 Prudkost, impulzivnost, vyhledávání senzací ............................................................................. 74

Jak na vás bude emočně nestabilní osobnost působit ........................................................... 76 Emočně nestabilní osobnost ve vztazích ....................................................................................... 78 Setkání s emočně nestabilní osobností ......................................................................................... 81 Kontrolní test nebezpečné osobnosti ..................................................................................... 83

Vyhodnocení ................................................................................................................................................... 90 Bezprostřední opatření .............................................................................................................................. 91 Kapitola 3

„Nikomu nevěř, a nikdo ti nikdy neublíží“.................................................................................... 93 Paranoidní osobnost Jak se paranoidní osobnost projevuje ............................................................................................. 96 Nadměrná podezíravost, strach, tajnůstkářství ......................................................................... 99 Neústupnost, svárlivost, sklon k nenávisti .................................................................................... 99 Vyžívá se v pocitech ublížení, neodpouští křivdy .................................................................... 101

Jak na vás bude paranoidní osobnost působit ......................................................................... 103 Paranoidní osobnost ve vztazích ...................................................................................................... 105 Setkání s paranoidní osobností ........................................................................................................ 107 KONTROLNÍ TEST PARANOIDNÍ OSOBNOSTI ................................................................................... 109

Vyhodnocení ................................................................................................................................................. 117 Bezprostřední opatření ............................................................................................................................ 117

Kapitola 4

„Co je moje, je moje – a co je tvoje, je také moje“................................................................... 121 Predátor Jak se predátor projevuje ..................................................................................................................... 125 Nezná soucit, necítí lítost, nemá svědomí .................................................................................. 128 Chladný, bezcitný, vypočítavý, posedlý touhou ovládat ....................................................... 129 Silné nutkání, nízká sebekontrola, nulová sebereflexe .......................................................... 131

Jak na vás bude predátor působit .................................................................................................... 133 Predátor ve vztazích ................................................................................................................................ 136 Setkání s predátorem .............................................................................................................................. 140 KONTROLNÍ TEST NEBEZPEČNÉ OSOBNOSTI ................................................................................... 144

Vyhodnocení ................................................................................................................................................. 152 Bezprostřední opatření ............................................................................................................................ 153 Kapitola 5

Jeden typ je zlý, kombinace dvou je strašná a tři jsou smrtelné ................................. 155 Kombinované osobnosti Kombinované osobnosti nejsou vzácností ................................................................................ 156 Významné kombinace nebezpečných osobností ................................................................... 161 Kombinace tří a více typů nebezpečných osobností ............................................................. 164 Plná polní: čtyři nebezpečné osobnosti ........................................................................................ 166 Když nebezpečné osobnosti spojí síly ........................................................................................... 167 Shrnutí ............................................................................................................................................................. 169 Kapitola 6

Sebeobrana proti nebezpečným osobnostem ..................................................................... 171 Začněme po pořádku: realita .............................................................................................................. 172 Co můžeme udělat každý den ............................................................................................................ 174 Sežeňte si informace ........................................................................................................................... 174 Nestačí se jen dívat, je třeba si bedlivě všímat a vidět ........................................................... 175 Důvěřujte svým pocitům. Jaké pocity ve vás tento člověk vyvolává? .............................. 176 Naučte se poznat rozdíl mezi příjemným vystupováním a dobrou povahou ............... 176 Hlídejte si osobní prostor a zachovávejte odstup ................................................................... 177

Buďte pány času a zpomalte vývoj situace ................................................................................ 177 Přerušte emoční vazby ....................................................................................................................... 178 Vyhodnoťte v jaké míře / jak často ................................................................................................ 178 Nezapomínejte, jak je důležitý správný čas a správné místo ............................................... 178 Odrazujte od sebe nebezpečné osobnosti ................................................................................ 179 Důvěřuj, ale prověřuj .......................................................................................................................... 179 Nečekejte příliš dlouho ...................................................................................................................... 180

Jednání s nebezpečnými osobnostmi ............................................................................................ 180 Co je to za člověka? ............................................................................................................................. 181 Složité situace ....................................................................................................................................... 181 Zaznamenávejte si projevy chování ............................................................................................. 182 Najděte si spojence, kteří vás podpoří ......................................................................................... 183 Braňte se izolaci .................................................................................................................................... 184 Nastavte si hranice .............................................................................................................................. 184 Vyhýbejte se manipulaci .................................................................................................................. 185 Dopřejte dětem oddech a pozitivní zájmy ................................................................................. 185

Ocitnete-li se v nebezpečí, jednejte ................................................................................................ 186 Zvláštní poznámka pro ty, kdo si myslí, že by mohli být nebezpečnou osobností ....................................................................................................................................................... 189 Přečetli jste si knihu. Co dál? .............................................................................................................. 189

Vybrané zdroje ........................................................................................................................................... 191 Bibliografie ................................................................................................................................................... 193

O autorech

Joe Navarro Autor oblíbených knih Jak prokouknout druhé lidi (What Every Body Is Saying) a Phill Hellmuth uvádí: Techniky FBI v pokeru aneb každý soupeř se dá přečíst (Phil Hellmuth Presents Read ’Em and Reap). Pětadvacet let působil u FBI jako zvláštní agent kontrarozvědky a poradce pro neverbální komunikaci. Přednáší v různých zemích světa a poskytuje poradenství společnostem umístěným na seznamu Fortune 500, stejně jako FBI, americkému ministerstvu zahraničí a dalším složkám zajišťujícím zpravodajské služby. Často vystupuje ve významných mediálních pořadech, jako například Hardball s Chrisem Matthewsem, Today, CBS Early Show, zpravodajství CNN a Fox News. Žije v Tampě na Floridě.

Toni Sciarra Poynter Spisovatelka a redakční konzultantka, která se zabývá nakladatelskou činností více než pětadvacet let. Specializuje se na psychologii, osobní rozvoj, vědu a společenské trendy. Žije v New Yorku.

9

Poznámka autora

Účelem této knihy je informovat čtenáře a pomoci mu ověřit si zkušenosti, jichž byl svědkem nebo jež sám prožil. Není zamýšlena jako klinický návod a neměla by nahrazovat služby školených nebo certifikovaných odborníků. Vždy, když mluvím s oběťmi trestných činů, jsem si velmi dobře vědom, jakým utrpením si prošly. Ctím potřebu chránit jejich soukromí a důstojnost, a proto jsem změnil jména všech obětí, které jsem vyslýchal. Abych jim zajistil ještě lepší ochranu, mírně jsem pozměnil detaily událostí, data, časy a místa, protože některé policejní zprávy a rozvodové dokumenty lze v současnosti vyhledat pomocí konkrétních slov nebo kombinací slov v elektronických databázích. Udělal jsem tedy vše pro to, abych oběti ochránil, ale zároveň aby zůstal zachován charakter a způsob provedení deliktu i příkoří, jež si vytrpěly.

10

Poděkování

Pokaždé, když se vydáte na intelektuální dráhu, je třeba poděkovat mnoha lidem. V bibliografii je řada jmen autorů, kteří si dali tu práci a podělili se s námi o své znalosti. Mají můj hluboký obdiv. Můj vděk patří dnes již zesnulému doktoru Philu Quinnovi, který mě přesvědčil, abych se stal externím spolupracovníkem Fakulty kriminologie na Univerzitě v Tampě. Více než deset let byl mým mentorem při studiu a zkoumání pokřivených vlastností a povahových rysů nebezpečných osobností. Jeho pohled humanisty, kněze, psychologa a kriminologa byl skutečně jedinečný a významně mi pomohl porozumět této složité problematice. Vážím si také přátelství doktora Michela St.-Yvese ze Sûreté du Québec, spoluautora, s nímž už mnoho let pracujeme na řadě projektů v Kanadě, kde je v tomto oboru významným a uznávaným odborníkem. Nezklamal mě a i k této knize mi poskytl cennou zpětnou vazbu. Zvláštní poděkování si zaslouží Kaja Perina, šéfredaktorka časopisu Psychology Today, která si ve svém nabitém programu našla čas na připomínkování prvních konceptů rukopisu. Můj obdiv a díky patří rovněž doktoru Leonardu Territovi. V době, kdy dokončoval svou dvanáctou knihu, si přesto našel čas a pečlivě si celý rukopis pročetl, řádek po řádku. Jeho rozsáhlé zkušenosti v oblasti práce s nebezpečnými osobnostmi, včetně Teda Bundyho, mi nesmírně pomohly. Jeho předmluva je velmi laskavá. Tato kniha by nevznikla bez Steva Rosse, ředitele divize literatury při Abrams Artists Agency. Steve je typ knižního agenta, který dokáže vše zařídit, a je bezpochyby jedním z nejzajímavějších lidí, s nimiž jsem si povídal jen tak u jídla. Chtěl bych poděkovat Alex Postman, Jennifer Levesque a celému týmu v Rodale Books, kterým záleží na spokojenosti druhých, jak po fyzické, tak po duševní stránce, a kteří po přečtení rukopisu hned pochopili, jaký potenciál může mít tato kniha při záchraně lidských životů. Našemu editorovi Michaelu Zimmermanovi děkuji za to, že se do tohoto projektu pustil. Celou knihu dobře sjednotil a odvedl skvělou práci. První koncepty mého díla pečlivě četla Janice Hillary. Děkuji jí za moudrou podporu a vedení. Kéž bychom všichni měli tak skvělé učitele, jakým mi byla ona. Učitele, kterým záleží na studentech, dokonce i na tak starých, jako jsem já.

11

nebezpečné osobnosti

Jsem velmi vděčný také Elizabeth Lee Barron z knihovny při Univerzitě v Tampě (Macdonald-Kelce Library), která mi velkoryse pomáhala při dohledávání podkladových materiálů a která mě vždy umí rozesmát, stejně jako můj dobrý přítel Marc Reeser z FBI. Jsem opět velkým dlužníkem Toni Sciarry Poynter za to, že dala mým slovům a myšlenkám formu, ale především za její všetečnost, inovativní nápady a pojetí a mimořádnou pečlivost. Má úžasný dar psaní a velmi mi usnadnila práci. Vážím si jejího přátelství a děkuji jí. Rovněž musím poděkovat své rodině zde v Americe i v Evropě za to, že tolerovali mou nepřítomnost, když jsem se potýkal s psaním rukopisu, který byl původně třikrát rozsáhlejší než finální verze, kterou čtenář dnes drží v ruce. Své ženě Thryth, k níž chovám hlubokou úctu, musím poděkovat za to, jaká je, za cenné rady, milující podporu a také za trpělivost, neboť práce na této knize mi zabrala více než rok. Je pro mě požehnáním, v každém významu toho slova, a často mě chrání, aby mě od práce nic nevyrušovalo. A nakonec bych rád poděkoval svým rodičům. Být právě jejich synem je pro mě velká čest a děkuji jim za to, že mi poskytli láskyplné zázemí bez nebezpečných osobností. Joe Navarro, MA, zvláštní agent FBI (ve výslužbě) Tampa, listopad 2013 Stejně jako Joe bych i já ráda poděkovala Stevovi Rossovi z Abrams Artists Agency, našemu editorovi Mikovi Zimmermanovi a celému týmu Rodale Books za jejich úsilí vynaložené na vydání této knihy. Děkuji Doně Munker, která je tou nejvěrnější, nejláskyplnější a nejohleduplnější přítelkyní a spřízněnou spisovatelkou, jakou si člověk dokáže představit. Jsem vděčná svému manželovi Donaldovi za to, že při mně vždy stál a hájil mě, a za to, že spolu můžeme mluvit o těch nejtemnějších i nejkrásnějších věcech. Joeovi Navarrovi děkuji za naši společnou práci a za spousty rozhovorů a podnětných debat o projevech nebezpečných osobností, což je velmi zvláštní oblast, v níž se moc dobře vyzná. Děkuji mu za neúnavnou práci na jednotlivých aspektech této knihy, za jeho nasazení, humor a nadšený přístup ke studiu i práci. Když mi pošle e-mail se vzkazem: „Pracuji na tom,“ vím s jistotou, že na tom opravdu pracuje. A na závěr bych ráda, i s rizikem, že to nebude znít seriózně, poděkovala naší kočce Lucy. Kdykoliv jsem při psaní o nebezpečných osobnostech pociťovala bolest a tíseň, pohled na Lucy schoulenou kousek ode mě v pohodlném pelíšku mě vždy uklidnil. Toni Sciarra Poynter New York City, prosinec 2013 12

Řekli o knize

„Úžasná kniha.“ MICHAEL M. BADEN, MD, bývalý vrchní forenzní lékař, City of New York

„Kniha je strhující jako napínavá detektivka a přitom může zachraňovat životy, neboť je napsána jako svépomocná příručka, jak se nebezpečných osobností zbavit. Každá žena by si ji měla přečíst.“ DR. WENDY WALSH, moderátorka pořadu Happily Never After televizní stanice Investigation Discovery Network

„Vzhledem k tomu, že se posledních 34 let zabývám řešením krizových situací, v nichž figurují nebezpečné osobnosti, mohu dosvědčit, že Joe Navarro v této průlomové knize zprostředkovává čtenářům neocenitelný vhled do problematiky nebezpečných osobností. Na skvěle zvolených příkladech dobře známých fiktivních postav z holywoodských filmů i skutečných postav z historie srozumitelně vysvětluje varovné signály. Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo chce nebezpečným osobnostem porozumět a kdo s nimi musí jednat.“ GARY NOESNER, vedoucí jednotky krizového vyjednávání FBI (ve výslužbě) a autor knihy Stalling for Time

„Joe Navarro vám otevře oči a naučí vás rozpoznávat škodlivé jedince, kteří ničí tolik životů ve fyzické, emocionální, duchovní, a dokonce i finanční rovině. Joe odhaluje problém, který si společnost mnohdy není ochotna připustit. Usiluje o to, aby nebezpečné osobnosti dokázal rozpoznat každý. Má přitom jediný záměr – zachránit lidské životy.“ LAURA QUIÑONES URQUIZA, certifikovaná kriminoložka, Univerzitní institut argentinské federální policie

„Existuje řada rozmanitých nástrojů a knih, s jejichž pomocí lze posoudit riziko násilí, ale jen velmi málo knih, které by byly tak přístupné a užitečné v každodenním životě.“ MICHEL ST-YVES, forenzní psycholog, Quebec

13


„Mistrovský průvodce, který vám pomůže rozpoznat zhoubné a ohrožující nebezpečí ve svém okolí.“ LINDA KENNEY BADEN, Esq., advokátka v trestních řízeních,

právní analytička různých televizních stanic „Kniha pro všechny, kdo studují lidskou povahu, nebo pro každého, kdo chce být dobře vyzbrojen na setkání s cizími lidmi.“ HENRY C. LEE, PhD., zakladatel Institutu forenzních věd Henryho C. Leea

„Tato kniha je trefou do černého! Vřele ji doporučuji, protože v podstatě všichni jsme v mnoha případech oběťmi nebo potenciálními oběťmi nebezpečných osobností.“ SUSAN SEXTON, právní analytička a bývalá soudkyně 13. justičního obvodu, Florida

14

Předmluva

Když můj dobrý přítel a kolega Joe Navarro dokončil první koncept této knihy, požádal mě, zda bych udělal korekturu rukopisu a doplnil konstruktivní připomínky všude tam, kde to bude potřeba. Vzal jsem tedy knihu do ruky, začetl jsem se a už jsem ji nedokázal odložit. Nepochybně je to jedna z nejzajímavějších, neužitečnějších a nejpřístupnějších knih, které jsem na toto téma četl. Ačkoliv se zkoumáním nebezpečných osobností zabývala celá řada vědeckých studií, Joe se vědomě rozhodl nezatěžovat knihu žargonem společenských věd ani podrobnými statistickými analýzami. Čtenáře však nenechá na pochybách, že všechny informace i závěry o nebezpečných osobnostech vycházejí z jeho dlouholeté praxe zvláštního agenta FBI a specialisty na profilování pachatelů trestných činů. Jedna z nejdůležitějších otázek, která mě při čtení knihy napadla, zní: „Komu by mohla být kniha prospěšná a zároveň pro něj byla zajímavá?“ Dospěl jsem k jednoznačnému závěru: každému. Každý z nás se v určitém období života nepochybně setká s jedním či více typy nebezpečných osobností. Někdy půjde o rodinné příslušníky, intimní partnery nebo nastávající manžele či manželky, důvěrné přátele či známé, spolupracovníky či obchodní partnery. Jindy to budou úplně neznámí lidé. V tomto ohledu je kniha velmi cenná, protože čtenářům pomůže pochopit, že při kontaktu s nebezpečnými osobnostmi, dokonce i jen příležitostném, jim hrozí značné riziko, že se stanou oběťmi. Tito nebezpeční jedinci mají tak pokřivený charakter a jsou tak bezcitní, že v nás dokážou vyvolat dojem, že za příkoří, které nám působí, si můžeme sami, zatímco oni neprojevují ani nejmenší snahu své škodlivé chování napravit nebo změnit. Bude-li čtenář číst pozorně, splní kniha celou řadu důležitých cílů. Za prvé, pomůže čtenáři naučit se rozpoznat nebezpečné osobnosti a zabránit jim, aby mu vstupovaly do života. Za druhé, poskytne čtenáři konkrétní rady, jak s těmito jedinci jednat co nejúčinněji, pokud je kontakt s nimi nevyhnutelný. Třetí cíl je nejdůležitější: bude-li se čtenář řídit varováními uvedenými v této knize, může zachránit lidský život nebo přinejmenším předejít závažné újmě, a to psychické, fyzické i finanční. Jako bývalý detektiv z oddělení vražd a stále aktivní kriminolog bývám osobně svědkem spouště, jakou po sobě zanechávají nebezpečné osobnosti v životech

15


nevinných a často nic netušících obětí. Vraždí, znásilňují, napadají, okrádají, šikanují a využívají každého, kdo se dostane do sféry jejich vlivu a ovládání. Jsou to skutečně rafinovaní a manipulativní oportunisté. Na základě mnohaletých zkušeností v oblasti prosazování práva i svého rozsáhlého kriminologického výzkumu mohu s jistotou říci, že i ve vašem životě nebo v životě někoho z vašich blízkých se jednou objeví člověk s nebezpečnou osobností. Ostražitost je sice velmi prospěšná, ale optimální bezpečnost nám zajistí jedině kombinace ostražitosti a správných informací. S jistotou mohu říci, že kniha Joea Navarra vám v tomto ohledu velmi dobře poslouží. Dr. Leonard Territo čestný profesor trestního práva, Univerzita v Saint Leu, Florida emeritní profesor katedry kriminologie, Jihofloridská univerzita, Tampa

16

Úvod

Proč jsem napsal tuto knihu a jak ji používat Dne 27. června 1975 zmizela v areálu jinak velmi bezpečného univerzitního kampusu mladá žena jménem Susan „Sue“ Curtisová. Bylo jí patnáct let a účastnila se konference na Univerzitě Brighama Younga ve městě Provo v Utahu, kde jsem sloužil jako začínající policista. Vedl jsem počáteční fázi vyšetřování jejího zmizení. Snažili jsme se najít jakékoliv stopy, a proto jsme vyslýchali přátele a příbuzné dívky, přičemž jsme zjistili, že ji viděli naposledy, když odešla do svého pokoje vyčistit si nová rovnátka. Když jsem ale dívčin pokoj prohledával, zubní kartáček byl suchý. Do pokoje vůbec nedorazila. Částečně jsme vysledovali její pohyb před zmizením (použila stravenku na oběd), ale další důkazy byly velmi omezené. Mimo jiné i proto, že v té době ještě nebyly kamery na univerzitní půdě běžné a že neexistovaly mobilní telefony, díky nimž můžeme být dnes stále ve spojení. Mluvili jsme s rodinou dívky. Stále si pamatuji, jak hlubokou bolest a jaké zoufalství její nejbližší prožívali. Trauma bylo devastující a nesmírně hluboké. Sue se nikdy nenašla a nakonec jsme vyčerpali všechny smysluplné stopy, které by nás dovedly k vyřešení případu. Avšak záhada jejího zmizení mě vždy tížila, neboť v ten osudný večer jsem byl ve službě, měl jsem hlídku v kampusu a cítil jsem, že mám na události určitý podíl odpovědnosti. Nechal jsem si u sebe kopii složky případu, v níž byla velká fotografie Susan, a dokonce i několik let od jejího zmizení jsem bedlivě sledoval davy lidí v naději, že zahlédnu obličej, který by se jí alespoň vzdáleně podobal. Složku s případem jsem si ponechal také proto, aby mi připomínala, jak jsem selhal, když jsem tuto nevinnou duši nedokázal ochránit. Roky ubíhaly, já jsem povýšil a stal se agentem FBI. Jednoho dne mi zavolal vyšetřovatel ze Salt Lake City. „Mám tu něco, co byste měl vědět,“ oznámil mi. „Sue

17

*


Curtisovou jsme nikdy nenašli. Ale už víme, kdo ji unesl.“ Pokračoval dál a řekl mi, že onoho večera objížděl kampus pohledný mladý muž ve volkswagenu a vyhlížel si oběť. Po letech se konečně přiznal, že Sue Curtisovou unesl a zavraždil. Jmenoval se Theodore „Ted“ Bundy a přiznal se k vraždám pětatřiceti mladých žen ve čtyřech státech. Když si vzpomenu na tu dívku s mandlovýma očima a dlouhými vlasy, stále mě zaplavují tíživé pocity. Na její fotku jsem se díval každý den, pročítal jsem její deník, zkoumal jsem pachové stopy na jejím oblečení, abych zjistil, kde se mohla pohybovat. Zkoumal jsem, zda byly její boty vlhké nebo špinavé, v zoufalé snaze zjistit něco o jejím pohybu. Je velmi pravděpodobné, že jsem jejího vraha ten večer viděl projíždět kampusem. Normálně bych jeho auto důkladně zkontroloval, protože nejspíš nemělo nálepku studenta univerzity či některé fakulty, jenže zrovna v ten den byla v areálu spousta návštěvníků konference, takže nálepku nemělo mnoho aut. Nikdo nezaznamenal ani nenahlásil žádný trestný čin. Byl to úplně obyčejný den, jako každý jiný, až na to, že v areálu se objevila nebezpečná osobnost: predátor a sériový vrah, který později zabíjel ještě mnohokrát. Areál Univerzity Brighama Younga patří k nejbezpečnějším v zemi, a přesto zde došlo k únosu a vyhasl lidský život. Jak se to mohlo stát a kdo mohl něco takového udělat? Z pomyšlení, že jediný člověk dokáže tolik ublížit nejen obětem, ale i jejich blízkým, mi běhal mráz po zádech. Bylo mi pouhých dvaadvacet let, pracoval jsem jako uniformovaný policista a tehdy jsem poprvé skutečně pochopil, že na této planetě žijí nebezpečné osobnosti a že kvůli nim nebudeme nikdy zcela v bezpečí. Hrozím se pomyšlení, co si osudného večera musela uvědomit Sue Curtisová, teprve patnáctiletá dívka, když se těsně před smrtí ocitla sama ve společnosti predátora. Jsem přesvědčen, že právě tato událost mě o několik let později přivedla ke službě u FBI. Zpočátku jsem působil jako specialista na profilování pachatelů v divizi FBI v Tampě a později jsem spolupracoval na programu behaviorální analýzy Divize národní bezpečnosti FBI. Snahu pochopit kriminální a abnormální chování jsem vnímal jako svou povinnost a tomuto cíli jsem zasvětil i celou svou profesní dráhu u FBI. Sue Curtisová zmizela, když jsem měl hlídku. Těmito mými slovy začínala zpráva o vyšetřování. Tato tragická událost ve mně podněcovala nezdolnou touhu hledat odpovědi u lidí, kteří o kriminálním chování vědí nejvíc: u samotných zločinců a jejich obětí. Na základě zkušeností s pachateli trestných činů, jež jsem nasbíral za více než čtyři desítky let, jsem vypozoroval, že určité osobnostní typy ubližují lidem nejvíce. Opakovaně páchají trestnou činnost, mají na svědomí týrání a trápení druhých, finanční ztráty i ztráty na životech. Má kniha je právě o těchto nebezpečných osobnostech,

18

Proč jsem napsal tuto knihu a jak ji používat

které způsobují tolik bolesti a utrpení. Vše, co jsem zjistil o pachatelích trestných činů, abnormálním chování a nebezpečných osobnostech, byste měli vědět i vy, protože vám to může zachránit život.

Nebezpečné osobnosti mezi námi V dnešní době každý dobře zná pochmurné novinové titulky. Osamělý zabiják vchází do kancelářské budovy (třídy, kempu nebo na jiné místo), zdánlivě bez jakékoliv příčiny vytáhne útočnou pušku či jinou zbraň a zabije nebo zmrzačí mnoho nevinných obětí. A po každé takové události, když opadne chaos, pohřbí zemřelé a zranění se zotaví (přičemž jim i jejich rodinám nepochybně zůstane trauma na celý život), vyvstanou otázky: „Kdo mohl něco takového udělat? Dalo se tomu nějak zabránit?“ Stanou-li se podobné násilné činy, jsou jich plné zprávy a všichni se jimi zaobírají dlouhé měsíce (jmenujme například masakry, jež se odehrály na polytechnické univerzitě Virginia Tech ve Virginii, na střední škole Columbine High School a na základní škole Sandy Hook Elementary School ve Spojených státech a dále pak v Oslu v Norsku). Hrůzné případy masového vraždění se bohužel dějí až příliš často. Jen v Americe k nim dochází průměrně osmnáctkrát až dvacetkrát ročně. To je více než jeden incident každý měsíc. Valí se na nás téměř s železnou pravidelností a jsou téměř ochromující. „Kolik lidí zabili tentokrát?“ ptáme se nevěřícně. Zemřelo osm, šestnáct, dvacet šest nebo sedmdesát sedm obětí (jako 22. července 2011 na ostrůvku Utøya v Norsku, kde vraždil Anders Behring Breivik, narcistický a xenofobní pravicový extremista)? Přestože jsou tyto násilné činy šokující, neposkytují ucelený obraz o trýznitelích většiny obětí. Smutná pravda je, že na každého masového vraha připadají stovky dalších pachatelů, kteří zabili jen jedno dítě, jednoho přítele či přítelkyni, jednoho manžela či manželku. A těmto činům se málokdy věnuje větší pozornost, při troše štěstí se dostanou maximálně na šestou stránku nejčtenějších novin. Jenže právě skutky, jimž se nevěnuje velká pozornost a nedostanou se do celostátního zpravodajství, představují přesně ten druh trestné činnosti, trýznění a utrpení, s jakým se mnozí z nás mohou s velkou pravděpodobností setkat. Nebezpečné osobnosti žijí mezi námi a ubližují nám za zavřenými dveřmi, doma, v církvi, ve škole, v kanceláři. Často v soukromí tajně zneužívají nic netušící a důvěřivé oběti. Ve většině případů se na jejich počínání přijde, až když je příliš pozdě. Dostanou-li se jejich skutky na titulní stránky, bývá to jen ve vzácných případech, kdy jsou přistiženi. Mají na svědomí mnohé z 15 000 vražd, 4,8 milionu

19


fyzických napadení v rámci rodiny, 2,2 milionu vloupání, ze 354 000 loupežných přepadení a z více než 230 000 sexuálních napadení, k nimž dojde každoročně ve Spojených státech. Mnohé činy navíc nikdo neohlásí a pachatelé vyváznou bez trestu. Některým pachatelům prochází zpronevěřování peněz starých lidí, nebo dokonce vlastních přátel i několik let, jako v případu Bernarda Madoffa (spáchal podvody v takovém rozsahu, že ohrozil ekonomickou situaci tisíců lidí). Mnohdy nerušeně škodí celá desetiletí, přičemž ničí životy druhých podobně jako fotbalový trenér z Univerzity v Pensylvánii Jerry Sandusky, který byl obviněn ze znásilňování dětí. Vybavte si nějakou zkušenost z vlastního života, kdy vám někdo něco ukradl, kdy vás někdo zneužil a způsobil vám bolest. Můžete mít například zkušenost s vloupáním do domu nebo s vykradením auta. Možná jste chodili s někým, kdo vám začal ubližovat, nebo jste byli ve škole či v práci šikanováni. Nebo se vám přihodilo, že vás někdo napadl, okradl či sexuálně zneužil, ale nikdy jste to neohlásili, případně jste to ohlásili, ale nic se nestalo. Mnohé delikty nikdy nikdo neohlásí. A pokud je někdo ohlásí, viníci jen vzácně skončí za mřížemi. Kriminologové už šedesát let vědí, že trest ve vězení si za své činy odpyká méně než jedno procento pachatelů trestné činnosti. Z toho pro nás vyplývá jedna věc: lidé, kteří nám mohou ublížit (nebezpečné osobnosti) se ve většině případů vyhýbají kontrolám úřadů a policie, obrátí nám život vzhůru nohama, aniž jsou kdy dopadeni, nebo jim může nekalá činnost dlouhá léta procházet, než je někdo zastaví. Ale nejde jen o fyzické ublížení. Ne všechna zranění jsou čistě tělesná. Většina lidí, kteří nám ubližují, nás zasáhne také v emocionální, psychické nebo finanční rovině. I oni patří mezi nebezpečné osobnosti, protože nás svým způsobem ohrožují.

Jak vznikaly čtyři typy nebezpečných osobností Když jsem pracoval u FBI jako specialista na profilování pachatelů, všiml jsem si, že se určité typy osobností dostávaly do našeho hledáčku častěji, a postupně jsem vypozoroval určitý vzorec. Jednalo se o lidi, kteří soustavně působili nepříjemnosti druhým, porušovali zákony, projevovali se riskantním chováním, využívali nebo zneužívali druhé a obecně působili bolest a utrpení – ne jednou ani dvakrát, ale opakovaně. Díky vlastnímu úsilí i radám kolegů jsem dospěl k závěru, že určité typy osobností budou vždy zákeřné. Tito jedinci podvádějí, jsou manipulativní, dělá jim potěšení, když mohou využívat druhé, a nerespektují druhé lidi ani zákony. Emočně nás vyčerpávají, mohou být krutí a bezcitní, vykořisťují. Své chování opakují stále dokola, aniž je trápí, že druhým působí fyzickou či psychickou újmu. 20


Z vyšetřování, zatýkání a výslechů pachatelů znásilnění, vrahů, únosců, bankovních lupičů, pachatelů hospodářské trestné činnosti, pedofilů a teroristů jsem se poučil (někdy velmi tvrdou cestou), že nebezpečné osobnosti v nás mohou vzbuzovat mylný dojem. Navenek mohou na první pohled vypadat i vystupovat zcela normálně. Bývají to dokonce inteligentní, zajímaví, okouzlující a atraktivní lidé. Ale vždy jsou nebezpeční. V roce 1995 jsem se poprvé setkal s Kelly Theresou Warrenovou. Bylo jí třicet let a žila se svou dcerou a s manželem ve městě Warner Robins ve státě Georgia. Kelly sloužila v armádě jako administrativní pracovnice, a když se vrátila z mise v Německu, byla s poctami propuštěna. Její manžel pracoval ve skladě dřeva a ona měla různé příležitostné práce, jako například hlídání dětí nebo brigády v obchodě se smíšeným zbožím. Kelly nikdy nešetřila úsměvy a vítala mě přátelským objetím. I když sami neměli moc jídla, vždy se ráda rozdělila a neustále mi dolévala slazený ledový čaj. Během léta jsem s ní mluvil víc než dvanáctkrát a pořád byla usměvavá. Kelly mi vyprávěla, jaký život vede příslušník americké armády nasazený v Německu i jaké to bylo, vyrůstat na chudém Jihu. Byla zábavná a veselá, na všechny otázky odpovídala rychle a doplňovala chybějící informace. Více než rok poskytovala mně i mým kolegům z FBI informace, které jsme využívali ke sledování zločince – a nebyl to jen tak ledajaký zločinec, byl to špion ze sovětského bloku. Celý rok jsme se řídili každým slovem, které nám Kelly sdělila. Zabývali jsme se každičkou informací, kterou nám ochotně a dobrovolně poskytla. Ale něco nám nesedělo. Nic z toho, co nám Kelly řekla, se nepotvrdilo. Trvalo nám dlouho, než jsme na to přišli, protože většina stop, na něž nás upozornila, byla v Evropě, a ne ve Spojených státech. Nakonec přišel okamžik, kdy jsme ji mohli konfrontovat s fakty. Nejenže nám celou dobu lhala, ale zjistili jsme také, že svůj národ vystavila velkému riziku. Ve věku kolem dvaceti let, v době, kdy vrcholila studená válka, ohrozila celou střední Evropu tím, že sovětskému bloku prodala přísně tajné válečné plány, které přepisovala na psacím stroji. Kelly se svým sladkým úsměvem a sladkým čajem byla jen dalším příkladem toho, jak okouzlující, zábavné a zajímavé mohou být nebezpečné osobnosti. Mohou však také ohrozit celý národ – nebo i několik národů, jak se stalo v jejím případě. Kelly si odpykává trest odnětí svobody v délce pětadvaceti let, který jí byl udělen za špionáž. Nebezpeční lidé mají nejen špatné vlastnosti, ale i pokřivený charakter, tedy morální a etickou stránku osobnosti. V podstatě jim nelze věřit, že říkají pravdu, že jim na vás záleží, že vás budou chránit nebo že vám zajistí bezpečí. Charakterové vady ovlivňují jejich chování, v jehož důsledku za sebou nechávají širokou a hlubokou brázdu lidského utrpení. 21


Postupem času jsem si ověřil, že většinu škod způsobují čtyři typy osobností. V celé knize se budeme věnovat právě těmto čtyřem typům nebezpečných osobností, jež nás denně vystavují finančním, emocionálním nebo fyzickým rizikům. Patří mezi ně: • narcistická osobnost; • emočně nestabilní osobnost; • paranoidní osobnost; • predátor.

Poznámka k terminologii Někteří čtenáři se mohou podivovat, proč používám neodborné výrazy, jako například pojem predátor nebo emočně nestabilní, kterými jsem označil dva typy nebezpečných osobností v této knize. Je to opodstatněný dotaz. Mým záměrem bylo použít výrazy, které okamžitě pochopí i lidé bez odborných znalostí, které jsou univerzální a snadno srozumitelné v různých kulturách. Bylo by velmi snadné (a možná i přínosné z hlediska prodejnosti knihy, jak mi navrhovali někteří přátelé) použít termín psychopat k označení osobnosti predátora. Termín psychopat je bohužel v současnosti natolik nadužíván, že jej dokonce i někteří odborníci používají dosti ledabyle k označení případů, u nichž by vám soudnější kolegové potvrdili, že mnohem správnější či přesnější pojmenování by bylo porucha chování, sociopat, antisociální porucha osobnosti neboli disociální porucha osobnosti, jak upřednostňuje Světová zdravotnická organizace (Walsh & Wuová, 2008). Odborná lékařská, psychologická a psychiatrická literatura jednoznačně rozlišuje rozdíly mezi psychopaty, sociopaty, osobami s antisociální poruchou osobnosti a osobami s poruchou chování. Použije-li někdo některý z těchto termínů k označení typu osobnosti, musí si být velmi dobře vědom všech specifických kritérií, která jsou obecně uznávaná v psychiatrických kruzích nebo mezi vědci, jako je například Robert Hare. Problematika je dosti složitá i pro odborníky, natož pak pro čtenáře z řad laiků. Z toho důvodu jsem se rozhodl používat výraz predátor, který dobře vystihuje, že máme co do činění s člověkem, který vykořisťuje a využívá ostatní, nebere ohledy na dodržování pravidel a nerespektuje práva ani nedotknutelnost druhých. Termíny jako například hraniční osobnost, histrionská porucha osobnosti nebo bipolární afektivní porucha jsou pro většinu laiků záhadou, protože neznají přesný

22


klinický význam těchto pojmů. Proto používám označení „emočně nestabilní“, které vystihuje povahu této osobnosti tak, aby mu rozuměli i obyčejní lidé, mezi něž řadím i sebe. Uvědomuji si, že některé psychologické termíny, jako například hraniční nebo histrionská, bývají natolik hojně spojovány s negativním významem a konotacemi, že jsou stigmatizující, nebo se používají v pejorativním kontextu, přičemž neposkytují dostatečné vysvětlení podstaty problému. Z těchto důvodů jsem se chtěl vyvarovat používání zmíněných termínů. Přesto jsem použil termíny narcistická osobnost a paranoidní osobnost, neboť jsou obecně známé z mytologie i literatury a jsou dobře srozumitelné i laikům.

Můj záměr V knize Nebezpečné osobnosti bych vám rád předal vše, co vím o lidech, kteří vám budou chtít ublížit. Nebezpečné osobnosti jsou všude kolem nás. Nebezpeční mohou být vaši sousedé, přátelé, nadřízení, milenci, životní partneři, příbuzní nebo rodiče. Nebezpeční mohou být i vedoucí různých spolků či komunit nebo odborníci, kteří se starají o vaše vzdělání, finance, zdraví nebo bezpečnost. I proto musíme být obzvláště ostražití. Zlo, kriminalita nebo strádání nás mohou zaskočit v mnoha podobách. Často přicházejí bez varování. Nikdo nám nezaklepe na rameno a neřekne: „Připrav se, už je to tady!“ Ve skutečnosti mohu jako bývalý zvláštní agent FBI z vlastní zkušenosti potvrdit, že zločinci až neuvěřitelně bravurně ovládají schopnost proniknout do naší blízkosti a využít nás. Sériový vrah Dennis Rader, přezdívaný jako BTK, se úspěšně vyhýbal odhalení celých třicet let. Žil v městečku Park City, které leží na předměstí Wichity ve státě Kansas. Působil jako předseda církevní rady, pro město zajišťoval odchyt toulavých psů. Rader byl sériový vrah (vraždil nejméně desetkrát), který své oběti rád svazoval, mučil a poté zabíjel – odtud pochází jeho přezdívka BTK, což je akronym tvořený z anglických slov bind, torture, kill (česky svázat, mučit, zabít). Tři desetiletí dokázal utajovat své hrůzné činy před manželkou a dětmi, úředníky města i představiteli své církve. David Russel Williams, vyznamenaný plukovník kanadské armády, také před svou manželkou a kolegy skrýval tajemství: měl na svědomí sérii znásilnění a vražd. A co například katoličtí kněží, kteří po celá desetiletí pod církevními rouchy skrývali zločiny zneužívání dětí?

23


Podobné případy vyvolávají otázky. Komu můžeme věřit? Jak poznáme, že nám někdo chce ublížit, a jak tomu můžeme zabránit dřív, než bude pozdě? Nakonec jsme všichni odkázáni na instinktivní schopnost rozpoznat nebezpečí, pozorovací schopnosti a schopnost vyvodit z chování druhých, že něco není v pořádku. Někdy se musíte spoléhat jen na sebe, jen vaše všímavost vás totiž ochrání před zákeřným či podivínským člověkem, vedle nějž sedíte v práci nebo s nímž se ocitnete za zavřenými dveřmi domácnosti. Vzpomeňte si na případ Ariela Castra z roku 2013, který ve svém domě více než deset let věznil, týral a znásilňoval tři ženy (více než 3600 dní, jen si to zkuste představit). Sousedi, které několik hodin po jeho zadržení zpovídali reportéři z různých médií, opakovali, jak jsou překvapení, protože Castra znali „jako usměvavého člověka, který měl skvělý vztah k dětem“. Jeden soused, který bydlel o dva domy dál a znal Castra dvaadvacet let, prohlásil: „Cítím, že je to trochu i moje vina, měl jsem si toho všimnout.“ Mohl to být úplně jiný příběh, kdyby byli všichni sousedi, rodinní příslušníci nebo spoluhráči z kapely (Castro hrál na kytaru a zpíval) všímavější. Většině lidí bohužel chybí motivace důkladněji se zajímat o své okolí. Ve skutečnosti se společnost mračí na zvědavce, kteří se vměšují do cizích záležitostí, a upřímně řečeno, většina lidí v podstatě ani neví, čeho by si měli všímat. Je smutné, že společenská slepota je pravidlem, a nikoliv výjimkou. Nechci, abyste se stali obětí. Nechci, abyste si museli projít utrpením, jako lidé v mnoha případech, kterých jsem byl svědkem. Přál bych vám šťastný a naplňující život. Ale zároveň vím, že nebezpečné osobnosti jsou všude kolem nás, stále připraveny vás trápit nebo vás obrat o vše, čeho si ceníte. Pokud ještě pochybujete, přečtěte si noviny, hned pochopíte, proč musíme být připravení. Osoby, které se staly obětí trestného činu, se bez rozdílu ptají: „Jak se mi to mohlo stát? Proč jsem si ničeho nevšiml?“ Něco podobného se přihodilo téměř každému, včetně mě. S odstupem času máme vždy stoprocentní jistotu, ale dokud se nestane něco zlého, jen málokdy rozpoznáme varovné signály. Jako bychom byli slepí. Nikdo nás nenaučil, čeho si máme všímat. Vyšetřovatelé trestných činů vědí, že pachatelé téměř vždy vykazují určité povahové rysy nebo příznaky chování, které poučenému člověku napoví: „Pozor, tady jsou problémy, buď ve střehu. Buď opatrný, nebo odejdi.“ Jenže lidé si jich často nevšimnou nebo se rozhodnou je přehlížet. A v tom by vám měla pomoci kniha Nebezpečné osobnosti. Chtěl bych vás naučit, jak se dá odhadnout, kdy se vás někdo pokusí využít nebo kdy vám bude chtít ublížit. Bezpečnost je úkol pro každého z nás. Nemůžeme ji svěřit někomu jinému, a pokud se o to pokusíme, budeme zklamaní. Oddělení policie jsou notoricky přetížena, psychiatrické kliniky jsou zaplaveny pacienty, u soudů to stále příliš mnoha

24


zločincům prochází a ti, kteří páchají zlo, bývají jen málokdy dostiženi. Ochrana naší bezpečnosti tudíž zůstává na našich bedrech. Bylo by krásné, kdybychom mohli nebezpečným jedincům jednoduše zablokovat přístup do našich životů, podobně jako zablokujeme spam nebo vyskakovací okna na internetu. Jedno kliknutí, a byli by pryč! Jenže to nejde. A to znamená, že musíme být ve střehu. I proto bych se s vámi rád podělil o důležité informace. Nikdo totiž nemáme nepřetržitě dnem i nocí k ruce experta, s nímž bychom se mohli poradit: „Co myslíte, je tento člověk nebezpečný?“ – „ Je to dobrý člověk?“ – Můžu jí důvěřovat a svěřit jí své dítě?“ – „Mám společně s ním investovat?“ – „Můžu jí nabídnout spolubydlení?“ – „Byl by nový manažer schopný zruinovat mou společnost?“ – „Mám ho pozvat domů a nechat ho u sebe přespat?“ Podobná rozhodnutí zůstávají jen na nás, ale přesto je málokdo připraven si druhého člověka důkladně prověřit, aby získal odpovědi na tyto otázky. Jenže pokud si na ně neodpovíme ještě dnes, hrozí, že se smutná odpověď objeví na titulní straně zítřejších novin. O svou bezpečnost se nyní můžete aktivně zasadit. V knize Nebezpečné osobnosti najdete cenné rady profesionálů, které jsou podány jednoduchou a praktickou formou a naučí vás, jak převzít kontrolu nad svým životem. Chtěl bych vám ukázat, jak u druhých rozpoznáte vady charakteru nebo osobnosti, čímž můžete snížit riziko, že by se vás někdo pokusil zneužívat, ať už emocionálně, psychicky, finančně, nebo fyzicky. Benjamin Franklin to vyjádřil nejlépe: „Investice do vzdělání je tím nejlepším úrokem.“ Dodal bych jen, že investice do vzdělávání v této oblasti vám může zachránit život.

Kontrolní testy nebezpečných osobností V prostředí, v němž jsem pracoval, jsme nikdy neměli na posouzení osobnosti jedinců k dispozici několik dní, nebo dokonce týdnů. Takový luxus jsme neměli. Rozhodnutí o tom, koho vyšetřovat, na koho se zaměřit, koho sledovat, vyslýchat, konfrontovat, angažovat nebo zatknout, musela padnout velmi rychle. Když vyjednáváte s únoscem, nemůžete mu říci: „Počkejte chvilku, musíme se poradit s expertní komisí, jakou máte povahu, abychom věděli, jak s vámi máme jednat.“ Tak to nefunguje. Skutečný život se odehrává v reálném čase a rozhodnutí musí být okamžitá. V krizových situacích pro nás byly stěžejní obecné znalosti lidského chování, ale také jsme se spoléhali na specifické informace o chování nebezpečných osobností, které jsme postupně získávali. Díky studiu chování těchto jedinců a rozhovorům s nimi, s jejich oběťmi i s různými odborníky se mi časem podařilo vypracovat kontrolní testy shrnující hlavní rysy nebezpečných osobností. Ty mi pak pomáhaly rychle

25


vyhodnotit profil podezřelých osob v situacích, na nichž závisely lidské životy, které jsme museli v FBI denně řešit. Podělím se s vámi o informace, které měli dosud k dispozici pouze specialisté sestavující profily pachatelů pro FBI a které jsem i já sám léta využíval a rozvíjel. V jednotlivých kapitolách vám přiblížím určující vlastnosti každého z těchto čtyř typů nebezpečných osobností. Vysvětlím vám, jak se chovají, jaké pocity v nás vzbuzují a kde a za jakých okolností se s nimi můžeme setkat. Informace doplním příklady z každodenního života, kriminálními případy, na nichž jsem pracoval, i příběhy z titulních stránek novin. V závěru každé kapitoly najdete kontrolní test, v němž jsou dobře srozumitelným jazykem popsány hlavní varovné signály, které se u konkrétního typu nebezpečné osobnosti projevují. Pomocí praktického a velmi jednoduchého systému vyhodnocení kontrolních testů si můžete ověřit, v jakém rozmezí na škále nebezpečnosti se pohybuje chování posuzované osoby: od mírného přes středně závažné až po velmi závažné. Jinými slovy, od chování iritujícího až po škodlivé a nebezpečné.

Kontrolní testy vám pomohou pochopit: • nejdůležitější povahové rysy a projevy chování, které naznačují, že byste měli k dané osobě „přistupovat obezřetně“; • vlastnosti, chování nebo události, které se sice jeví jako normální, ale ve skutečnosti upozorňují na nebezpečí; • co můžete v budoucnosti od dané osoby očekávat; • míru případného rizika, jemuž jste vystaveni jak vy, tak každý, kdo přijde do styku s touto osobou.

Každý kontrolní test je velmi konkrétní a nadmíru podrobný – ve skutečnosti je mnohem podrobnější než dotazníky, které používají psychiatři a psychologové k diagnóze poruch osobnosti. Když si testy prohlédnete, možná se budete podivovat, proč jsou tak dlouhé. Odpověď je jednoduchá. Kontrolní testy jsou dlouhé, protože je to nutné. Množství detailů zaručí přesnost a pomáhá zamezit riziko, že přehlédneme významné nebo nenápadné chování, na něž by mohl laik zapomenout, případně by si vůbec nemusel uvědomit, že se jedná o důležité příznaky i přesto, že je právě tento projev chování důležitý při určování obzvláště nebezpečných osobností. Jedná-li se o záchranu životů nebo o zajištění bezpečnosti druhých, musím zvážit, které informace budou pro široký okruh čtenářů užitečné a které jsou nezbytné. Podobně jako zkušený pilot provádí důkladnou předletovou přípravu a řídí se podrobnými

26


pokyny před přistáním, protože chce zajistit všem pasažérům na palubě maximální bezpečnost, i my musíme využívat rozsáhlé kontrolní testy, abychom zaručili maximální opatrnost a přesnost. V případě nebezpečných osobností vítězí detaily a přesnost nad stručností a nejasností. Až se do knihy začtete a začnete používat kontrolní testy, všimnete si, že na rozdíl od většiny jiných děl zde najdete jen velmi málo statistik. Z mého pohledu je to opodstatněné. Pokud bychom specifikovali, že určitý typ osobnosti tvoří jedno procento, šest procent nebo 2,8 procenta populace, dle mého názoru bychom tím čtenářům spíše uškodili, protože bychom jim dali podnět k tomu, aby se zaměřovali více na pravděpodobnost (statistiku) než na konkrétní chování. Hrozí pak riziko, že si někdo řekne: „Fajn, mám 96procentní šanci, že se mi nic nestane, takže si nemusím dělat starosti, jak mám s tímto člověkem jednat.“ Mnozí kuřáci se mylně uklidňují statistikami vykazujícími, kolik lidí nedostane rakovinu, místo aby se zaměřovali na škodlivé chování a životní styl, které jsou příčinou rakoviny plic. Právě tomuto přístupu se potřebujeme vyhnout. Stačí totiž jediné setkání s nebezpečnou osobností – na ulici, v práci, ve vašem autě, ve vašem domě, ve vaší ložnici – a váš život se může ocitnout v troskách. Proto se v této knize budeme zaměřovat na chování, a ne na statistiky a pravděpodobnost. Z výzkumu také vím, že některé poruchy jsou mnohem častěji diagnostikovány u konkrétního pohlaví nebo jsou s ním častěji spojovány: antisociální porucha osobnosti je například častěji diagnostikována u mužů, zatímco hraniční porucha osobnosti je častěji diagnostikována u žen. U první z těchto dvou poruch se vyskytuje mnoho projevů chování predátora, u druhé se objevují projevy emočně nestabilní osobnosti, které popisuji v této knize. (Více informací viz páté vydání příručky Diagnostický a statistický manuál duševních poruch publikované Americkou psychiatrickou asociací, známé pod označením DSM-5.) Ze stejných důvodů, proč se nedoporučuje zaměřovat se příliš na statistiky, by ale bylo chybou spojovat poruchu nebo typ osobnosti s konkrétním pohlavím. Nesmíme se nechat zaslepit statistikami ani genderovou předpojatostí. Naším cílem je soustředit se na chování. Právě chování vystihuje typ nebezpečné osobnosti nejkomplexněji.

Důležité upozornění Při čtení této knihy mějte na zřeteli, že nejsem lékař a tato kniha nemá sloužit jako diagnostická příručka. Klinickou diagnózu jsou ve Spojených státech oprávněni provádět pouze specialisté, kteří za sebou mají léta praxe a zkušeností v diagnostickém

27


umění a vědě, přičemž využívají specifická kritéria stanovená Americkou psychiatrickou asociací. Tato kniha může být prospěšná i pro odborníky, avšak není určena k diagnostickým účelům. Kontrolní testy jsou sestaveny jako nástroj, který čtenářům pomůže rozpoznat nebezpečné osobnosti nebo chování, jímž se nebezpečné osobnosti projevují. Většinou obezřetně zvažujeme, koho si pozveme domů nebo koho zaměstnáme, a tato kniha a kontrolní testy nám umožní ještě důsledněji posoudit bezúhonnost ostatních. Knížka popisuje, jak rozpoznat nebezpečné osobnosti na základě jejich chování. Je napsána se záměrem ochránit vás i vaše blízké. Na téma duševních chorob, psychopatologie a poruch osobnosti i jejich možných příčin a způsobu léčení byla napsána celá řada výborných knih a materiálů. Zajímá-li vás tato problematika, měli byste sáhnout po některém z těchto zdrojů. Tato kniha není odbornou lékařskou příručkou a zmíněné problematice se věnuje jen částečně, z mého pohledu bývalého zvláštního agenta FBI, který přišel v rámci své profese s nebezpečnými osobnostmi často do styku, ať už tváří v tvář, během vyšetřování případů, v nichž byli hlavními podezřelými, nebo v rámci konzultací. Můj přístup tedy není medicínský, lékařské posouzení přenechám povolanějším psychologům a psychiatrům. Doporučené zdroje a bibliografie v závěru knihy nabízejí výběr cenných zdrojů, jež čerpají informace z oblasti lékařských věd, krizových center, kriminologie, orgánů prosazujících právo a forenzních věd i z názorů samotných obětí. Byl bych rád, kdybyste si tyto doplňující zdroje prostudovali a po přečtení knihy se i nadále vzdělávali. Jsem hluboce přesvědčen, že názory mnoha různých autorů vám prokážou větší službu než pohled jediného autora. Mnohé knihy zkoumají příčiny nebezpečného chování těchto osobností. V této knize se ale příčinami zabývat nebudeme. Proč? Jestliže někomu dělá radost vás dennodenně ponižovat, má smysl ptát se proč? Když vám nebezpečný člověk vysál bankovní konto, sexuálně obtěžoval vaše dítě, škrtil vás opaskem, myslíte, že je opravdu důležité, abyste pátrali po tom, proč se tak tento člověk chová? Nejste klinický psycholog, psychiatr ani vědec, a proto je důležitá jedna jediná věc: bezpečnost a blaho vašich blízkých. Za desetiletí praxe u policie se mi potvrdilo, že čím lépe pochopíme osobnost podezřelého, tím větší existuje pravděpodobnost, že ho dopadneme a zabráníme mu v páchání další trestné činnosti. Například v případech, kdy pachatel zadržoval rukojmí, nám informace o tom, zda je primárně paranoidní, predátor, narcistická nebo velmi nevyrovnaná osobnost, umožnily zvolit nejvhodnější formu, frekvenci i prostředky komunikace. Díky znalosti osobnostního typu jsme dokázali předvídat,

28


jak situace s největší pravděpodobností dopadne, neboť osobní vlastnosti často předurčují, jak se bude člověk nejspíše chovat. V behaviorální analýze proto používáme poučku: „Nejlepším ukazatelem budoucího chování je chování minulé.“ Platí také citát známého badatele v oblasti lidské povahy: Jsme tím, co opakovaně děláme. Ar istoteles

Zajímá-li vás tedy „proč“ a chtěli byste znát příčiny chování nebezpečných osobností, odpovědi v této knize nenajdete. Pokud byste se rádi dozvěděli, jak nebezpeční lidé uvažují a jak se chovají, pokud před nimi chcete ochránit sebe, své blízké nebo svou firmu, pak je tato kniha dobrým začátkem.

Ještě jedna úvaha, než začneme Ačkoliv mi můj výcvik i osobní filozofie říkají, že si všichni lidé zaslouží, abychom s nimi jednali eticky a s úctou, jsem rovněž přesvědčen, že nikdo není ze společenského hlediska povinen přijímat roli oběti. Ještě jednou vám to zopakuji: nikdo není povinen přijímat roli oběti. Proto jsem napsal tuto knihu. Záleží mi na jediné věci: na vaší bezpečnosti a blahu. Záleží mi na tom, abyste se vy, vaše děti, rodiče ani prarodiče nestali oběťmi. Mým záměrem není vás strašit, ale naopak posílit. Chci, abyste byli vnímavější vůči projevům chování nebezpečných osobností tak, abyste je dokázali odhalit dříve, než stihnou ublížit vám nebo vašim blízkým. A také abyste si od nich dokázali vytvořit odstup, případně abyste zvládli úplně omezit kontakty, pokud už vám ubližují. Chci vás naučit používat váš vlastní „bezpečnostní radar“, který odhalí nebezpečné chování a bude vám signalizovat: Dej si pozor na tohoto člověka, buď opatrný, brzdi, nedůvěřuj mu. Čím lépe dokážou nebezpečné chování odhalovat jednotlivci, tím lépe bude chráněna celá společnost. Pak se nám možná podaří dopadnout extrémně nebezpečné osobnosti a zabránit jim v nekontrolovaném páchání zla dříve, než se jejich činy dostanou na přední stránky novin. Pomůže-li vám tato kniha rozpoznat člověka, který by vám mohl ublížit po fyzické, emocionální, psychické nebo finanční stránce, a ochránit se před ním, pak se mi můj cíl podařilo splnit.

29

Kapitola 1

„Všechno se točí kolem mě“ Narcistická osobnost Ze všech nálepek, kterými lehkomyslně označujeme povahu druhých, je pravděpodobně nejčasněji užíván a nejméně pochopen pojem narcista. Jedná se o populární termín starověkého původu (řecká báje o Narcisovi, který se zamiloval do svého obrazu), ale jeho skutečný význam může být matoucí. Mnozí lidé si myslí, že narcista je někdo, kdo podle sebe pojmenuje třeba síť hotelů, nebo člověk, který chce být stále středem pozornosti, jako například účastník televizní reality show. Spousta lidí nepochybně miluje popularitu. Jenže typ narcisty, o kterém mluvíme, se nezastaví u vychvalování své osoby. Jeho chování je škodlivé a nebezpečné. Dále v textu budu užívat pojmy narcista a narcistická osobnost synonymně. Narcistické osobnosti opravdu záleží jen na sobě samé, vlastních potřebách a prio ritách. Zatímco já i vy můžeme být za pozornost vděční, narcisté po ní baží a manipulují ostatními, aby si ji vynutili. Zatímco já i vy tvrdě pracujeme, abychom dosáhli úspěchu, narcistická osobnost se kvůli úspěchu sníží k intrikám a může i podvádět, lhát, přikrášlovat si pravdu nebo pletichařit, jen aby se vyšvihla výš, přičemž nebere ohledy na to, jaký dopad bude mít její jednání na ostatní. S těmito osobnostmi se setkáme na všech úrovních společnosti, i na samotném vrcholu společenského žebříčku. Pochmurná svědectví dějin dokazují, že právě tyto osobnosti vyhlašovaly války a vyhlazovaly národy. Potkáme je ale také v běžných kancelářích, můžou si přisednout na barovou stoličku vedle nás, sdílíme s nimi domácnost, mohou se objevit v našem týmu, ve třídě, a dokonce i v duchovní komunitě. V klasické pohádce o Popelce představují vykořisťovatelskou podstatu narcismu krutá macecha a Popelčiny nevlastní sestry, které se zhlížejí jen samy v sobě. Narcisté žijí sobecky na účet ostatních. Asi nejznámější verzí Popelky je animovaný film z dílny Walta Disneyho, ale ve skutečnosti existuje více než tři sta různých verzí

31


této pohádky. Mnohé kultury považovaly za důležité varovat nás před narcistickými osobnostmi a měly k tomu dobrý důvod. Narcisté, podobně jako Popelčina macecha a sestry, u sebe nevidí téměř žádné chyby a každého, kdo si jich neváží alespoň tolik jako oni sami, považují za nulu, která si nezaslouží nic jiného než očerňování a trýznění. Ačkoliv se Popelka v Disneyho pohádce dočká zázračně šťastného konce, v reálném životě nás před tyrany neochrání ani kmotřička víla, ani žádný princ. Jednáme-li s narcistickou osobností, musíme se chránit sami.

Jak se narcistická osobnost projevuje Narcismus není totéž co sebevědomí. Zdravé sebevědomí je projevem obdivuhodné síly charakteru. Sebevědomí narcisty se naproti tomu projevuje jako arogance, jde o vadu charakteru, která způsobuje, že se tito lidé opájejí velkolepými idejemi a neustále se snaží uspokojovat vlastní touhy, často na úkor druhých. Některé velkolepé myšlenky mohou být pro společnost prospěšné. Podívejme se třeba, jaký pokrok nastal po objevu elektřiny, nebo na úspěšné přistání člověka na Měsíci. A to jsou jen dva příklady z mnoha. Walt Disney měl také velkolepou ideu: chtěl vytvořit „kouzelné“ místo, kde by se mohli bavit děti i dospělí. A tak vznikl Disneyland, Disney World a Epcot. Velkolepost u narcistických osobností má zcela odlišný charakter. Vzpomeňme například na Jima Jonese, jehož vizí bylo založit v Guyaně osadu Jonestown, kde by ho lidé uctívali jako mesiáše. Jakou cenu musel zaplatit každý, kdo se chtěl stát členem komunity? Stoupenci museli odevzdat své životní úspory sektě a přišli o svobodnou vůli. Nakonec zaplatili i cenu nejvyšší, neboť museli být připraveni zabít vlastní děti i sebe při společném aktu, kdy více než devět set stoupenců hnutí dostalo k pití limonádu smíchanou s kyanidem a spáchalo „dobrovolnou“ hromadnou sebevraždu. V prvním případě daly velkolepé ideje vzniknout místu, kde si můžeme plnit sny. V případě druhém se naplňují nejhorší noční můry. Rozdíl nespočívá v odlišnosti idejí, ale v typu osobnosti a charakterových vadách. První muž usiluje o štěstí pro všechny. Druhý touží být zbožňován a usiluje o štěstí jen pro sebe. Proto bych vás chtěl varovat a ukázat vám, jakými hlavními rysy se tato nebezpečná osobnost projevuje.

32

„Všechno se točí kolem mě“ – narcistická osobnost

Egocentrismus Jako děti všichni procházíme stadiem, kdy máme pocit, že jsme středem světa, a máme přehnaně vysoké nároky. Narcistické osobnosti z tohoto stadia vývoje v podstatě nikdy nevyrostou. Jejich dětinská potřeba být neustále obletovány způsobuje, že jsou ochotny udělat cokoliv, od směšných činů až po ty nemyslitelné, jen aby byly středem pozornosti nebo si vydupaly to, co chtějí. Na schůzky, večírky a rodinné oslavy přicházejí zásadně pozdě, oddalují různé aktivity, nechávají ostatní čekat, a dokonce je nutí, aby se kvůli nim obětovali. Vpadnou do místnosti nebo se postarají o dramatický příchod, jen aby na sebe upoutaly pozornost všech přítomných. Bez váhání vám dají najevo, že jsou nejchytřejší osobou v dané společnosti. Někteří narcisté se bezostyšně ohánějí známými jmény, jsou zvyklí chlubit se tím, koho znají, s kým obědvali, a vytahují jednu historku za druhou, aby vám dali patřičně najevo, že se stýkají s významnými lidmi. Pro narcisty je důležité vypadat dobře za všech okolností. Často je uvidíte, jak se upravují v zrcadle. Nadmíru se zaobírají svým vzhledem (což může vést až k fanatismu v oblasti fitness nebo plastické chirurgie) a svůj zevnějšek vždy využívají k tomu, aby mohli zapůsobit na druhé. Buď na sebe strhávají pozornost všech hostů na večírku, nebo se snaží, aby každý viděl, že mají vše nejlepší, největší nebo nejdražší. Některé narcistické osobnosti se prezentují jako velmi úspěšné, ale ve skutečnosti téměř ničeho nedosáhly – což jim ovšem nebrání v tom, aby se chovaly nadřazeně a samy sebe vnímaly jako skvělé vynálezce, umělce, hudebníky, myslitele, vůdce nebo zpěváky. Pokud se vše nevyvíjí podle jejich představ, obviňují všechny ostatní, jen ne sebe. Tito jedinci možná chybují, jsou neschopní nebo je ostatní nemají moc rádi, ale něco podobného od nich nikdy neuslyšíte. Rozhodně ne. Budou tvrdit, že jsou proti nim všichni zaujatí: systém, společnost, šéf, profesor, voliči i celý svět. Zkrátka, my ostatní jen nevidíme, jak jsou úžasní. Pokud se ostatní lidé nechovají k narcistům jako k výjimečným osobnostem, za něž se oni sami považují, reagují infantilním hněvem, který se projevuje v různé intenzitě: od trucování přes ukřivděné kňourání až po výbuchy hněvu; v některých případech i násilím. Myslí si, že mohou beztrestně ponižovat a obviňovat ostatní, neodpouštějí křivdy a jsou pomstychtiví – to je jejich přirozenost.

Přeceňuje sebe, znevažuje ostatní Protože se narcistické osobnosti považují za výjimečné a jedinečné, vnímají všechny ostatní jako bezvýznamné a méněcenné. Schopnost shazovat ostatní, aby si dokázaly

33


svou nadřazenost, dovedou až k mistrovství a všechny kolem sebe šikanují. Podobně si hoteliérka Leona Helmsleyová vysloužila přezdívku „Zákeřná královna“. Nebyla však jen zákeřná. Podle všeho šikanovala každého, koho považovala za méněcenného. Šlo o stejný druh šikany, s jakou se dnes setkáváme ve školách. Šikana se zdá být na vzestupu a její důsledky (absence, deprese, úzkosti, sebevraždy) jsou mnohem dramatičtější a extrémnější, což rozhodně není náhoda. Mnozí kliničtí specialisté jsou toho názoru, že v souvislosti s nárůstem narcismu v populaci došlo i k nárůstu šikany, která je typickým rysem narcistické osobnosti. Zdá se tedy, že soustavná šikana a narcismus jdou ruku v ruce. V dnešní době dokonce vůbec nemusíte být v přítomnosti narcistické osobnosti, a přesto vás může ponižovat. Dvanáctiletá Rebecca Sedwicková spáchala 9. září 2013 sebevraždu skokem z opuštěné budovy bývalé cementárny v Polk County ve státě Florida údajně v důsledku toho, že byla šikanována prostřednictvím internetu (kyberšikana). I takové případy se mohou stát, když lidé soustavně přeceňují sebe a ponižují ostatní, což je typická vlastnost narcistů. Narcistické osobnosti mají zvláštní schopnost rozpoznat slabiny nebo nejistotu druhých, což následně využívají k ponižování nebo k tomu, aby zapůsobily lepším dojmem. Může se jednat o drobnosti, například si všimnou vašich nových hodinek a vzápětí převedou pozornost ke svým, mnohem dražším hodinkám. Pozvete-li je na grilování, budou se podivovat: „Žádné steaky? Jenom hamburgery?“ dostatečně nahlas, aby to slyšeli všichni ostatní hosté. Je jim jedno, jak se budete cítit, dělá jim dobře, když mohou někoho shazovat. Narcista je přesně ten typ člověka, který vycítí, že jste před projevem na veřejnosti nervózní, a řekne vám: „Musí být těžké vystupovat po tak skvělém mluvčím, rozhodně bych nechtěl být ve vaší kůži.“ Znám to z vlastní zkušenosti, protože totéž se mi stalo těsně před mou přednáškou v New Orleans. Tito lidé někdy zradí i svou vlastní krev a ponižují své životní partnery a děti na veřejnosti, při společenských událostech nebo během sportovních akcí dětí. Chovají-li se takto na veřejnosti, jak to musí vypadat doma, když se nikdo cizí nedívá? Narcisté trousí pohrdavé poznámky o něčí hlouposti nebo neschopnosti se sžíravou lhostejností. Na procházejícího číšníka vyštěknou, domáhajíce se obsluhy, a vzápětí se k vám otočí s úsměvem, jako by se nic nestalo. Před lety jsem se účastnil konference v Las Vegas a jednomu z mluvčích náhle přestal fungovat mikrofon. Před přibližně sto padesáti účastníky akce začal křičet na zaměstnance hotelu: „Nevážil jsem tak dlouhou cestu, abych vypadal jako blázen – okamžitě to opravte!“ Všem spadla čelist. Každý, kdo se stane svědkem nebo terčem takového jednání, by měl zpozornět, neboť se jedná o jednoznačný signál, že se nachází ve společnosti narcistické osobnosti. 34


Místo empatie čekejte aroganci a vysoké nároky Člověk, který se považuje za nadřazeného ostatním, má omezenou schopnost empatie. Zatímco většina z nás se v dětství naučí chápat pocity druhých a uvědomovat si dopad svého jednání na ostatní, narcisté disponují jen omezenou, nebo dokonce nulovou schopností sympatizovat s vaší situací a city. Můžete prožívat krizi, ale narcista tomu nebude věnovat pozornost, protože nic na světě nesmí odvádět pozornost od jeho potřeb, přání a tužeb. Můžete mít doma nemocné dítě, ale narcista bude trvat na tom, abyste s ním šli do nákupního centra. Narcistická osobnost ve skutečnosti vnímá všechna odhalení ohledně potřeb, nemocí nebo chyb jiných lidí jako slabiny, což ji utvrdí ve vlastní nadřazenosti a ospravedlní v jejích očích ponižování druhých. Někteří narcisté svou aroganci a domýšlivost neskrývají a zjevně je projevují ve způsobu řeči, v reakcích i v držení těla a chůzi. Jiní si uvědomují nutnost snažit se alespoň navenek působit empaticky. Za jejich empatií však většinou vězí nějaký jiný záměr, například když jste nemocní a šéf vám zavolá domů a ptá se, jak se cítíte, ale ve skutečnosti ho zajímá jen to, kdy se vrátíte do práce. Může to vypadat, že jim na vás záleží, dokud neodhalíte, jak je jejich zájem o váš život a blahobyt ve skutečnosti umělý a vzácný – ovšem s výjimkou případů, kdy z toho mají nějaký prospěch. U některých se nadsazené sebehodnocení projeví pouze v krizových situacích. Pak začne egocentrické vnímání světa pomalu vyplouvat na povrch. Dne 20. dubna 2010 explodovala v Mexickém zálivu ropná plošina Deepwater Horizon společnosti BP. Výbuch usmrtil jedenáct dělníků a způsobil nejrozsáhlejší katastrofální únik ropných látek do mořských vod od počátku historie ropného průmyslu (což technicky vzato znamená od počátku světa). Generální ředitel společnosti BP Anthony „Tony“ Hayward v rozhovoru s jedním novinářem k události poznamenal: „Omlouváme se za vážné narušení života všech, které havárie zasáhla. Nikdo na světě si nepřeje, aby už to vše bylo za námi, víc než já. Chtěl bych zpátky svůj život.“ Jeho reakci by asi nejlépe vystihl výraz „nehoráznost“. Mluvíme o největší ekologické katastrofě v historii, při níž zahynulo jedenáct lidí, a on chce „zpátky svůj život“. Narcistické rysy se mnohdy projeví teprve tehdy, nastane-li podobná krize. Všimněte si, co ve skutečnosti říká: „Nic pro mě není důležitější než já.“ Čím častěji hovoříte s narcistickými osobnostmi, tím intenzivněji si uvědomujete, že jim na vás nezáleží. Moc se o vás nezajímají. Jde jim ve skutečnosti o to, abyste jim věnovali pozornost a naplňovali jejich potřeby a touhy nebo se podřídili jejich rozkazům. Ale protože jsou si velmi dobře vědomi, jak je ostatní vnímají, mohou své chování v mnoha případech usměrňovat a přizpůsobovat ve snaze působit na druhé

35


dobrým dojmem. Ovládat se však dokážou jen krátkodobě a jejich skutečná povaha nakonec vyplyne na povrch. Narcisté se chovají mile, aby dosáhli svého, ne proto, že by chtěli dát najevo, jak jim na vás záleží. Začínající gangster Henry Hill, jedna z postav z filmu Mafiáni (kterou ztvárnil Ray Liotta), se dvoří své nastávající ženě Karen. Aby si ji získal, je k ní velmi pozorný, zve ji do skvělých restaurací, zajistí nejlepší místa, nejlepší jídlo, nejlepší víno, nikdy nemusí čekat v řadě. Karen je absolutním středem jeho pozornosti. Ale po svatbě bác, a všemu je konec. Narcista už si splnil svůj cíl, získal vše, co chtěl, takže v čem je problém? Proč by nemohl domů přijít opilý, nasáklý vůní parfémů jiných žen? Nezáleží na tom, co chce jeho žena, jediné na čem záleží, je to, na co má podle svého názoru nárok. Byl pozorný, protože chtěl Karen nalákat, ale ve skutečnosti mu na ní vůbec nezáleží. Uveďme si reálný případ ze života. Bernard Madoff využil svých konexí a přátel, aby nalákal důvěřivé lidi do svého fondu, který fungoval na bázi Ponziho schématu. (Podobá se podvodnému podnikání u nás označovanému jako „letadlo“ – pozn. překl.) Propastný rozdíl mezi tím, co klienti fondu očekávali, a tím, co skutečně získali, je krutou pravdou vztahu s narcistickou osobností. Očekáváte, že k vám bude přistupovat jako k rovnocennému partnerovi, jako k příteli, jenže narcista nemá sobě rovné. Přátelé v jeho životě hrají funkční roli. Naplňují určitý záměr: poskytují narcistovi něco, co chce nebo potřebuje. Nejnebezpečnější jsou narcisté, u nichž naprostý nedostatek empatie a touha po velkoleposti hraničí s psychopatií: dokážou ublížit, aniž pociťují jakoukoliv vinu. Nemají svědomí, emočně vysávají druhé, zneužívají je po finanční stránce a někdy i fyzicky. Dokud jim děláte potěšení, hodíte se jim, jakmile je těšit přestanete, začnete být více než nepohodlní – jste jako věc, kterou musí znehodnotit a možná i zničit. Čteme-li o případech, kdy rodič uvězní, opustí nebo zavraždí své dítě, jen aby si mohl užívat a bavit se, máme v prvé řadě a především co do činění s narcistickou osobností: s člověkem, který má o sobě příliš vysoké mínění a ostatní s primitivní lhostejností znevažuje. S primitivní lhostejností se setkáváme ve velkých městech i na jiných místech v podobě fenoménu napadení označovaného jako „knockout“. Jde o to, že si útočník vyhlédne nic netušící oběť (obvykle starší ženu), které zcela bezdůvodně uštědří rychlou oslepující ránu pěstí do obličeje jen proto, aby si dokázal, že oběť dokáže srazit jediným úderem k zemi (čímž jí obvykle způsobí otřes mozku). Aby se člověk snížil k takto bezcitnému činu, musí být schopen znevažovat druhé, což je vlastnost, kterou narcistická osobnost bohatě oplývá.

36


Využívá zkratky, ohýbá pravidla, porušuje hranice Narcista je přesvědčen, že má na vše nárok, a proto může mít pocit, že nemusí pracovat tak tvrdě jako ostatní, že pokud chce něco získat, může využívat různé zkratky nebo že pro něj neplatí pravidla. A tak nás zastupují politici, kteří mají milostné skandály, plodí děti a pak se snaží popírat otcovství (bývalý americký senátor John Edwards), kteří si z veřejných financí udělají vlastní pokladničku (bývalý americký kongresman Jesse Jackson Jr.) nebo kteří jsou ochotni prodávat politické výhody a funkce (bývalý guvernér státu Illinois Rod Blagojevich). Ředitel jedné společnosti mi vyprávěl, jak zaměstnal manažera, který byl sice docela úspěšný, ale brzy začal flirtovat s kolegyněmi na pracovišti. Choval se, jako by zkrátka nedokázal odolat, a každé dělal sexuální návrhy. Všichni zaměstnanci věděli, že takové chování není přípustné, ale když byl tento manažer konfrontován s problémem, rozzuřilo ho to a hájil se tím, že svým chováním v žádném případě neporušuje podmínky pracovní smlouvy a že se jen chová přátelsky. Připomeňme si, že narcisté si nepřipouštějí, že by v něčem pochybili, na vše totiž mají nárok. A když někdo poukazuje na jejich nevhodné chování, rozzuří je to. Někteří narcisté o sobě šíří falešné informace, čímž uspokojují svou touhu po uznání. Například tvrdí, že zastávají významný post ve speciálních armádních jednotkách SEAL, a přitom vůbec nikdy nesloužili v armádě. Žádné přesvědčivé důkazy pochopitelně nikdy nepředloží, což zdůvodňují tím, že pracují „v utajení“. Když se někdo vydává za válečného hrdinu, je to zlé. Je to urážka všech poctivých lidí, kteří v armádě sloužili. Ale když někdo předstírá, že je lékař, pilot nebo jiný odborník a lidé mu svěří péči o své zdraví, svůj život nebo své úspory, jde snad o nejhorší možné porušení důvěry a etiky. Nezákonné jednání v podobných případech ohrožuje společnost a podle mých zkušeností se těchto činů obvykle dopouštějí narcistické osobnosti. Narcistické osobnosti mají značné nadání ošálit a obelhat druhé. Stejný „talent“ měl i Christian Karl Gerhartsreiter, německý imigrant, který se vydával za „Clarka Rockefellera“, člena ikonicky známé rodiny Rockefellerů. Oženil se se Sandrou Bossovou, uznávanou podnikatelkou, a měl s ní dítě. Když jeho manželka odhalila všechny jeho lži a podala žádost o rozvod, Gerhartsreiter dítě unesl. Kdo může udělat něco takového? Jedině zkušená narcistická osobnost poháněná touhou po slávě. Vybavuji si případ ovdovělé Sáry, která se na FBI obrátila s prosbou o pomoc. Byl jsem pověřen jejím výslechem, vzhledem k tomu, že tu bylo podezření na spáchání podvodu v několika amerických státech, což je federální trestný čin. Bylo to v době, kdy Sářin třetí, nejmladší potomek dokončil studium, a ona už tak konečně

37


nemusela splácet školné. Měla i více volného času. Její pozornost brzy upoutal charismatický kněz, který se nedávno zabydlel ve městě. Uchvátila ji jeho zbožnost, líbilo se jí, jaké má „rozsáhlé znalosti v mnoha oborech“ a jak snadno se dokázal spřátelit s ostatními lidmi. Prokazoval jí pozornost a ona se rozhodla podpořit ho v jeho „duchovním úkolu“ postavit vlastní kostel, přičemž mu půjčila více než třicet tisíc dolarů ze svých úspor. Jenže když mu předala peníze, kněz zmizel. Ačkoliv jsem se Sárou mluvil až tři roky po této události, pořád se ještě vzpamatovávala z finanční pohromy. Přišla téměř o všechny úspory. Její děti se na ni zlobily, že stejně jako další starší ženy naletěla takovému podfukáři. Také se mi svěřila, jak ji událost připravila o „spiritualitu“ a „důvěru k lidem“, což bylo velmi zdrcující. Pocit vlastní důležitosti je u narcistů bezbřehý, a tudíž nerespektují pevně dané hranice. Nepřiměřeně tlačí na ostatní, ohýbají zákony, pravidla a společenské normy, jak se jim to hodí. Jiné lidi vnímají jako nástavbu své osobnosti, jako loutky. Stavějí se do role společenských loutkářů a rozdávají rozkazy, řídí, manipulují a využívají ostatní ve svůj prospěch, jen aby uspokojili své potřeby. Narcista například považuje flirtování, škádlení, líbání a mazlení na schůzce za pobídku k sexu. Žena může v určitém okamžiku chtít přestat a nebude chtít zajít dál, ale narcista má pocit, že má nárok dělat si, co se mu zlíbí, takže slova ne a přestaň pro něj nic neznamenají. Vnímá je podobně jako retardéry na silnici, ale ne jako stopku. Tento příklad dobře ilustruje, proč říkáme, že narcista nemá žádné hranice. Pokaždé, když uslyšíte dalšího ředitele, jak lže o hodnotě majetku společnosti a vystavuje své zaměstnance finančnímu riziku, budete svědky narcistické osobnosti v akci. Jeffrey Keith Skilling, přezdívaný Jeff, a Kenneth Lay měli na svědomí krach společnosti Enron v roce 2001. V té době šlo o největší bankrot soukromé společnosti v americké historii. Oba byli odsouzeni za zločinné spolčení a podvod, což bylo ovšem jen velmi malou útěchou pro akcionáře, kterým lhali, a pro více než dvacet tisíc zaměstnanců, které společnost těsně před krachem vyzvala, aby do ní investovali. Přišli o práci i o životní úspory. Podobného činu je schopen jen člověk, který má naprosto šokující představu o tom, co si může nárokovat, trpí velikášstvím a naprostým nedostatkem empatie, což jsou vlastnosti pro narcistickou osobnost nesmírně typické. Dočteme-li se v novinách o knězi, instruktorovi na táboře nebo trenérovi, který sexuálně zneužil dítě, jedná se o narcistickou osobnost, která nerespektuje lidská práva. Všimli jste si někdy, že když je takový člověk přistižen, nikdy se neomluví? Neomluví se, protože má pocit, že měl nárok dítě zneužít. Podívám-li se na Jerryho Sanduskyho, bývalého státního trenéra z Pensylvánie odsouzeného za sérii znásilnění dětí, vidím narcistickou osobnost a zrůdnou bytost, která zneužívala děti pro vlastní

38


zábavu. Z jeho úst nepadla žádná omluva. Zaslouží si opovržení stejně jako doživotí ve vězení. Býval sice uznávaným trenérem a udělal i dobré věci, ale rozhodně to nebyl dobrý člověk – tak se projevuje patologie narcistické osobnosti.

Potřebuje ovládat Lidé někdy z legrace říkají, že musí mít „absolutně všechno pod kontrolou“, ale pokud byste měli panovačného šéfa nebo kamaráda, poznali byste hned, že nejde o vtip. Matilda se zamilovala do pohledného muže, který stejně jako ona pocházel z Latinské Ameriky. Zůstala v domácnosti, zatímco on chodil do práce a vždy rozhodoval o rodinných financích. Zpočátku to fungovalo dobře, ale po čase začala jeho neustálá touha všechno řídit Matildu dusit. Už ji nebavilo pořád si říkat o peníze na nákup potravin, na nové oblečení, na vánoční dárky. Když na to zavedla řeč, řekl jí: „Copak se o tebe nestarám? Nedávám ti úplně všechno? S takovými věcmi by sis neměla dělat starosti.“ Nedávno ji opustil kvůli jiné ženě. Manžel, který zpočátku vypadal jako štědrý člověk, ovládal Matildu natolik, že vůbec nevěděla, kolik peněz mají na účtu, a dokonce ani netušila, kde jsou peníze uložené. Matildě je dnes něco přes padesát let a má několik zaměstnání. V bance nemá žádné peníze, žádnou rezervu, žádné úspory na důchod a manžel na její výzvy nereaguje. Sebevědomí má stejně nízké jako stav konta. S pláčem se mi svěřila: „Nemám nic, dala jsem mu úplně všechno.“ Tato žena důvěřovala člověku, který ji oloupil o svobodu a důstojnost. Jak se to mohlo stát? Stejně jako většina podobných případů: vydala se krok za krokem do propasti života s narcistou. Narcisté často vyhledávají pracovní pozice, v nichž mohou ovládat druhé. Proto se s nimi mnohem častěji setkáváme v oborech, jako jsou právo, zdravotnictví a politika, případně na pozicích v nejvyšším vedení, kde se mohou zaštiťovat svou hodností nebo postavením. Vybavuji si, jak mi jeden adept na pozici u FBI při pohovoru řekl: „Až dostanu tu placku, už nikdo si na mě nedovolí.“ Není třeba dodávat, že jsme jeho žádost zamítli hned, jakmile se za ním zavřely dveře. Není neobvyklé, že narcistní jedinci vyhledávají povolání, kde mohou využívat moc a autoritu ne k tomu, aby druhým pomáhali, ale aby je ovládali. Nakonec je celkem jedno, zda má narcista vysokou nebo méně významnou funkci či titul, vždy však platí, že vše využívá k vlastnímu obohacení. Až si někde přečtete, jak se člen nějakého klubu, organizace nebo asociace chová jako sebestředný tyran nebo jak dlouhá léta zpronevěřoval peníze, vzpomeňte si ze všeho nejdříve na narcistu – podobné jednání je pro něj typické.

39


Slova vystihující osobnost narcisty Řadu let jsem si zapisoval slova osob, které žily či pracovaly s nebezpečnými osobnostmi nebo se staly jejich obětí. Jsou to slova lidí, které jsem vyslýchal, nebo těch, kteří se obrátili s prosbou o pomoc na FBI či přímo na mě osobně. Když požádáte svědky, aby vám popsali nebezpečnou osobnost, obvykle se nevyjadřují zcela korektně a většinou neznají odborné psychologické či lékařské výrazy, nicméně kvůli prožitému traumatu, zranění nebo strachu hovoří upřímně a od srdce. Následující výrazy jsem tedy nevymyslel já, ale uváděli je svědci nebo oběti. Nejsou nijak upravovány. Možná vám některá slova budou znít povědomě, jako by popisovala někoho, koho znáte. Měla by sloužit jako pomůcka, a pokud v nich někoho poznáte, berte to jako důrazné varování: agresivní, amorální, arogantní, bezcitný, bezohledný, bezskrupulózní, ďábelský, dominuje, důvtipný, egocentrický, falšuje, fascinující, had, herec, hráč, chameleon, charismatický, chladný, chřestýš, chytrý, intenzivní, intrikář, iritující, král, kriminálník, krutý, lhář, lhostejný, lord, lstivý, machiavelista, machistický, manipulativní, nácek, narcistický, nebezpečný, necitelný, necitlivý, nechutný, nelidský, neohrožený, nepoctivý, nepřátelský, neschopen lásky, nesmířlivý, nesoucitný, nespolehlivý, netaktní, neupřímnost, neupřímný, nevěra, nevinný, nezodpovědný, nezúčastněný, ničivý, odporný, okouzlující, oslňující, otrava, ovládající, parazit, páv, pedofil, plytký, podlý, podrážděný, podvádí, podvodník, pohrdavý, pokrytecký, pomstychtivý, porušuje zákony, povrchní, predátor, predátorský, promiskuitní, protivný, předstírající, přehrávající, riskuje, roztěkaný, sarkastický, sebestředný, slizký, surovec, svůdný, šaramantní, šejdíř, škodlivý, šoumen, švindlíř, temperamentní, tyran, uhlazený, urážlivý, velikášský, velkolepost, vládce, vychytralý, výmluvný, vypočítavý, zajímavý, záludný, zastrašující, zaujatý, zlehčující, zločinec, zneužívající, zpronevěřuje, zrůdný, žvanil.

Jak na vás bude narcistická osobnost působit Narcisty může být zpočátku těžké odhalit, protože bývají inteligentní, pozorní a zajímaví, dokonce vyzařují určitou auru všemocnosti. Dokud jim můžete v něčem pomoci, dokážou se chovat jako okouzlující společníci, ale jejich pravá tvář se nakonec vždy ukáže. Někdy zaznamenáte zjevné projevy arogance, domýšlivosti nebo velikášství, které vám naznačí a dají vycítit, že něco není v pořádku. Jindy se mohou chovat odměřeně, povýšeně a odtažitě, což vás odradí. Někdy druhým odpírají lásku nebo jim odmítnou pomoc a nectí své závazky. Ať už udělají cokoliv, výsledek je vždy stejný: zanechávají ve vás pocit utrápené, nenaplněné a trýzněné oběti. 40

nebezpečné osobnosti Joe Navarro Jak je odhalit a chránit se před nimi agenta Toni Sciarra Poynter Příručka bývalého

Recommend Documents