30. ledna 2015 – č. 5 – samostatně neprodejné
o co češky přicházejí Psychogynekoložka Helena Máslová o udřených ženách, důležitosti námluv a o temné stránce hormonální antikoncepce.
Obsah
› Lékařka Helena Máslová o udřených ženách, důležitosti námluv a temné stránce hormonální antikoncepce. › Nejsme práskači. O lidech, kteří odvážně nahlásili korupci, a o tom, co následovalo. › Reportáž Petry Procházkové o ukrajinských filharmonicích z boji zmítaného Luhansku. › Rozhovor s Morisem Issou o mizející Sýrii jeho dětství, tlumočení pro Husáka a divokém Blízkém východě.
+ TV program do konce týdne
Magazín Pátek LN
SLOUPEK PÁTKU
OBSAH Foto na titulu: Petr Kozlík
Olga Sommerová (režisérka)
3 Halíkův dotazník ODPOVÍDÁ JITKA MOLAVCOVÁ
Příště: Cyril Höschl (psychiatr) Nora Grundová (novinářka) Tomáš Belko (textař) Karel Oliva (jazykovědec)
4 Sloupek Pátku NEJOHROŽENĚJŠÍ LIDSKÝ DRUH V ČECHÁCH A NA MORAVĚ Olga Sommerová 5 POROTA
NEJOHROŽENĚJŠÍ LIDSKÝ DRUH V ČECHÁCH A NA MORAVĚ
P
ředstavuju si šok poslanců a poslankyň Parlamentu České republiky pečujících o dvě malé děti, jimž v peněžence zbydou po zaplacení nájmu tři čtyři tisíce na měsíc. Na jídlo, na léky, na boty pro děti, na kroužky a školní pomůcky. Jedna z hrdinek mého dokumentárního filmu o matkách samoživitelkách takovou vizi vyslovila a dodala: „Ať to zkusí!“ Otec jejího syna neplatí výživné, tak jako desetitisíce jeho klonů, krkavčích otců. Saša odešla s dítětem do azylového domu a hospodařila s pětadvaceti korunami na den, koupila jedno jablko, jeden jogurt za pět korun a pár kuřecích křídel. Když chlapec onemocněl, neměla na antibiotika. Česká republika už dvacet let ignoruje katastrofální situaci samoživitelek především tím, že stát není schopen donutit neplatiče k jejich nepominutelné lidské povinnosti. Zavřou je? Ne. A když ano, tak ojediněle – a děti se tím spíš nedočkají podpory. Jakýsi absurdní zákon dovoluje matkám podat trestní oznámení na neplatiče až po čtyřech měsících bez alimentů. Jedna z hrdinek mého filmu Blanka se ptá: „Proč až po čtyřech měsících? Otec nemusí platit, ale jeho syn musí jíst. Když já nedám svému synovi čtyři měsíce najíst, tak umře a mě zavřou.“ Tento zákon nad bezcitnými otci mhouří oko, stačí, když koncem čtvrtého měsíce zaplatí dvě stovky, projeví tím prý snahu, a odsouzeni proto být nemohou. Opustit rodinu a nechat ji v bídě je v tomto státě až příliš jednoduché. Tito otrlí otcové nejsou společensky stigmatizováni, společenský odsudek ostudného chování toho, kdo zplodil dítě a nechal ho živořit v opuštěném
hnízdě, se nenosí. Hrdinky mého filmu si přivydělávají brigádami, rezignují na svůj osobní a partnerský život, protože nezbývá čas ani energie. Proč se obdobně nenamáhají ti tatínkové? Patnáct států Evropské unie uzákonilo náhradní nebo zálohové výživné. Sociálnědemokratické poslankyně předložily sněmovně tento návrh v letech 2001, 2005, a 2007. Ani jednou nebyl přijat, navzdory tomu, že pomoc dítěti a pečujícímu rodiči v případě neplatičství výživného měla v Československu precedens, byla právně garantována po třiačtyřicet let, od roku 1948 do roku 1991. Ignorance a sociální analfabetismus, s nímž bývalé poslanecké sněmovny už třikrát odmítly přijmout zákon o zálohovém výživném, je omračující. Zástupcům lidu byla lhostejná chudoba statisíců českých dětí, kterým jejich matky sice dají najíst, ale na jejich sportovní, intelektuální a umělecké rozvíjení už nejsou peníze, jinými slovy, těmto dětem je zapovězeno přispět svými talenty k budoucí kvalitě národa. Samoživitelky jsou nejohroženější skupinou české společnosti, a to dramatičtěji než důchodci. Jsou důkazem feminizace chudoby, a to uprostřed Evropy v jedenadvacátém století. Ministryně Michaela Tominová letos předkládá zákon o zálohovém výživném vládě a posléze parlamentu ke schválení. V Lidových novinách se už objevily komentáře odmítající tento zákon jako neblahou závislost matek a dětí na státu. Pokud ale stát není schopen zabránit zločinu, kterým neplatičství alimentů jednoznačně je, musí za svou neschopnost nést zodpovědnost a postarat se o oběti tohoto zločinu.
5 Naše věc PAPÍROVÝ KAPESNÍK Vladan Šír 6 Rozhovor HELENA MÁSLOVÁ Nora Grundová 14 Fokus NEJSME PRÁSKAČI Judita Matyášová 20 Téma KONCERT PRO HOUSLE A RAKETOMET Petra Procházková 26 Rozhovor MORIS ISSA Magdalena Sodomková 46 Křížovka
PÁTEK, TÝDENNÍ PŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitel redakce: Veselin Vačkov, vedoucí magazínu: Vladan Šír, art director: Petr Puch, redakce magazínu: Nora Grundová, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková, jazyková redakce: Petra Klimešová Kontakt na redaktory:
[email protected] Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
4
Reportáž
koncert pro housle a raketomet
20
Magazín Pátek LN
B
Housle jsou smyčcový nástroj se čtyřmi strunami. Slouží k potěše ucha, duše i obecnému povznesení se nad starosti všedních dnů. Samohybný raketomet Grad dokáže vystřelit až čtyřicet raket za třicet sekund. Je určen k ničení plošných cílů, včetně koček, psů, krav i lidí. V Luhansku zní obojí. Text a foto:
Petra Procházková
21
ylo to skoro do rytmu. Zvuk houslí, co se vtírá pod kůži, jako by to bylo to poslední, co by měl člověk na tomto světě slyšet. Prásk. Bum. Dunění přicházející z míst daleko za zády členů orchestru. Tyhle bicí Antonio Vivaldi ve svých houslových koncertech Čtvero ročních období původně rozhodně neměl. Jen o hudbě „Bilety jesť, prijezžájtě,“ stroze a jasně a především k mému obrovskému překvapení odpověděl na můj e-mail po několika dnech člověk, který se podepsal jako Sergej. „Lístky jsou, přijeďte.“ Tedy to, že lístky na koncert Luhanské oblastní filharmonie jsou, mě zas tak nepřekvapilo. Udivující bylo, že budova filharmonie stojí, že umělci hrají, nástroje jsou celé a naladěné a obyvatelé města mají kromě myšlenky na to, jak sehnat jídlo, svíčky a teplé přikrývky, ještě i chuť jít se duchovně občerstvit. Východoukrajinský Luhansk zase prožíval jednu ze svých blokád doprovázených těžkým ostřelováním, které v posledním roce střídají období relativního klidu. V posledním týdnu je zase o něco hůř než během vánočního příměří – neteče voda, nejde plyn a elektřina, v řadě škol se kvůli ostřelování muselo přestat učit. „Máme jen jednu podmínku,“ napsal mi v další zprávě Sergej, jak se později ukázalo, pravá ruka ředitelky Věry Vasiljevny. Jinak mladý, opatrný a trochu vystrašený muž, jehož hlavní ambicí je to všechno přežít. „Nebudou žádné, ale opravdu žádné otázky týkající se politiky, války, voleb, našich názorů. Budeme hovořit jen a jen o umění. Lístky máte na pokladně. Teple se oblečte. Netopíme. Těšíme se na vás, Sergej.“ Město Luhansk (už dvakrát ve své historii ho přejmenovávali na Vorošilograd a zase zpět) nepatřilo do kategorie „turistický skvost“ ani před tím, než ho část rozbombardovali, vyrabovali, zničili, rozstříleli či vyhodili do vzduchu. Centrum východoukrajinské oblasti – od Kyjeva vzdálené 811 kilometrů, od Moskvy jen o sto kilometrů více – je dnes hlavním městem nikým neuznané takzvané Luhanské lidové republiky a je prostě ošklivé od narození. To se datuje někdy koncem 18. století. Vzniklo jako šachta. Přesto má, alespoň pro fajnšmekry, notnou dávku zvrácené poetiky: je jedním z dokonalých památníků sovětské epochy i myšlení, skanzenem dokládajícím život v bolševické éře, technickým muzeem, ve kterém je skvěle vidět, jak se hospodařilo, stavělo a žilo. A rozhodně vše není jednoznačně zavrženíhodné. Nakonec lze s trochou empatie i pochopit, že obyvatelé Luhansku mají své město rádi, jsou na něj hrdí a srdce jim krvácí – mají-li štěstí, tak jen v přeneseném slova smyslu –, když vidí, jak se jim hroutí před očima.
Rozhovor
Magazín Pátek LN
moje sýrie pomalu mizí režisér Moris issa o rodné sýrii, tlumočení pro Husáka a o tom, jak složité je otevírat dveře uprchlíkům před válkou. Text: Foto:
Magdalena Sodomková Michal Sváček
26
27
Chcete si to dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
PLNÁ VERZE V TRAFICE
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Více informací na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v:
