Ochrana hospodářské soutěže v podmínkách ČR se zaměřením na oblast telekomunikací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ochrana hospodářské soutěže v podmínkách ČR se zaměřením na oblast telekomunikací Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Bc. Petra Blažková

Brno 2014

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Haně Kelblové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci Ochrana hospodářské soutěže v podmínkách ČR se zaměřením na oblast telekomunikací vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. května 2014

_______________________________

Abstract BLAŽKOVÁ, PETRA. The protection of competition in the Czech republic with a focus on telecommunications. Diploma thesis. Brno: Mendel University, 2014. The diploma thesis deals with the protection of competition in the Czech Republic with a focus on telecommunications. The literature research describes in imperfectly competitive markets, competition, telecommunications sector and forms of his regulation and legislation in the Czech Republic and the European Union. The own part of the thesis deals with the analysis of the competitive environment of the telecommunications market and regulator measures in the Czech Republic. Keywords Telecommunications, electronic communication, competition, regulation, The Czech Telecommunication Office, mobile operators.

Abstrakt BLAŽKOVÁ, PETRA. Ochrana hospodářské soutěže v podmínkách ČR se zaměřením na oblast telekomunikací. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Diplomová práce se zabývá ochranou hospodářské soutěže v podmínkách ČR se zaměřením na oblast telekomunikací. Literární rešerše postupně popisuje nedokonalou konkurenci na trzích, hospodářskou soutěž, odvětví telekomunikací a formy jeho regulace, a také právní úpravu v České republice a Evropské unii. Vlastní práce se zabývá analýzou konkurenčního prostředí telekomunikačního trhu a dále se věnuje prováděným regulatorním opatřením v České republice. Klíčová slova Telekomunikace, elektronické komunikace, hospodářská soutěž, regulace, Český telekomunikační úřad, mobilní operátoři.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod, cíl práce a metodika

10

2

Literární rešerše

11

2.1

2.1.1

Monopol ..................................................................................................................... 11

2.1.2

Oligopol ...................................................................................................................... 11

2.1.3

Monopolistická konkurence............................................................................... 12

2.2

Politika hospodářské soutěže ...................................................................................... 12

2.3

Telekomunikace ................................................................................................................ 14

2.4

Regulace telekomunikačního odvětví ...................................................................... 18

2.4.1

Cenová regulace ...................................................................................................... 18

2.4.2

Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů ................................................. 19

2.4.3

Univerzální služba.................................................................................................. 19

2.4.4

Další možnosti regulace telekomunikačního odvětví .............................. 20

2.5

3

Právní úprava..................................................................................................................... 20

2.5.1

Právní úprava v České republice ...................................................................... 21

2.5.2

Právní úprava v Evropské unii .......................................................................... 24

Vlastní práce 3.1

27

Analýza konkurenčního prostředí telekomunikačního trhu ........................... 27

3.1.1

Přehled operátorů na českém trhu ................................................................. 27

3.1.2

Tržní podíl jednotlivých podniků..................................................................... 29

3.1.3

Kritéria související s charakteristikou podniků ......................................... 33

3.1.4

Kritéria související s charakteristikou konkurence na relev. trhu...... 40

3.2

4

Nedokonale konkurenční trhy .................................................................................... 11

Prováděná regulatorní opatření ................................................................................. 40

3.2.1

Aukce rádiových kmitočtů .................................................................................. 40

3.2.2

Udělené pokuty od ÚOHS .................................................................................... 44

3.2.3

Analýzy relevantních trhů prováděné ČTÚ .................................................. 46

Diskuze

48

Obsah

7

5

Závěr

52

6

Literatura

53

A

Další související právní akty EU

64

B

Celkové srovnání nabídek operátorů

65

C

Výsledky aukcí v pásmu 800 MHz v dalších evropských zemích

72

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj počtu pevných telefonních linek a počtu mobilních telefonů v České republice v letech 1995 – 2012

15

Obr. 2

Vícepatrová struktura virtuálních operátorů

17

Obr. 3

Virtuální mobilní operátoři podle zajišťovaných služeb

18

Obr. 4

Rozdělení virtuálních operátorů dle vlastníka licence

29

Obr. 5

Tržní podíly všech operátorů za rok 2013

30

Obr. 6

Tržní podíly virtuálních operátorů za rok 2013

31

Obr. 7 Vývoj tržního podílu jednotlivých operátorů v letech 2009 až 2013 (v %)

32

Obr. 8 Vývoj počtu aktivních SIM karet dle operátorů v letech 2000 až 2013 (v tisících)

33

Obr. 9 Průměrná cena v centech za minutu mobilního hovoru ve státech EU v roce 2011

35

Obr. 10 Průměrná maloobchodní cena za skutečně provolanou minutu v České republice

36

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Účastníci mobilní telefonní sítě ve státech EU a OECD v roce 2012 v přepočtu na 100 obyvatel

16

Tab. 2

Virtuální operátoři

28

Tab. 3

Počet aktivních SIM karet za rok 2013 (v tis.)

30

Tab. 4

Počty zaměstnanců

34

Tab. 5 Srovnání vývoje neomezených tarifů (se závazkem na dva roky) u klasických operátorů 2013/2014

35

Tab. 6 Srovnání cen neomezených tarifů se závazkem a bez závazku u klasických operátorů

36

Tab. 7

37

Srovnání neomezených tarifů (bez závazku)

Tab. 8 Srovnání neomezených tarifů (bez závazku) vč. příplatku za internet v mobilu

38

Tab. 9 Vývoj hospodářských výsledků před zdaněním u klasických operátorů

39

Tab. 10

Vývoj výnosů u klasických operátorů

40

Tab. 11

Celkové výsledky aukce

43

Tab. 12 Výsledky aukce (dosažené ceny za jednotlivé kmitočtové úseky)

43

Tab. 13 Přehled nejvyšších pokut udělených v odvětví telekomunikací

44

Tab. 14

46

Pokuty dle jednotlivých společností

Úvod, cíl práce a metodika

10

1 Úvod, cíl práce a metodika Telekomunikační infrastrukturu můžeme označit za základní stavební prvek většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Na jedné straně jsou telekomunikace významným sektorem hospodářské činnosti, na druhé straně slouží jako prostředek pro komunikaci a přenos informací v jiných ekonomických činnostech. Jen málokdo si v dnešní době dokáže představit život bez možnosti být v neustálém kontaktu s ostatními, což nahrává právě mobilním operátorům. Konkurenční efektivnost telekomunikačního odvětví je tak na českém trhu často diskutovaným problémem. Cílem této práce je proto zhodnotit stav trhu telekomunikací v České republice, posoudit prováděná opatření v oblasti regulace tohoto trhu a formulovat návrhy řešení soudobých problémů v této oblasti. Východiskem pro zpracování této diplomové práce bylo prostudování příslušné odborné literatury a legislativních norem souvisejících s daným tématem. Využito bylo zejména prací týkajících se ekonomie pro zpracování kapitoly o nedokonale konkurenčních trzích, dále pak literatury týkající se ochrany hospodářské soutěže a antimonopolní regulace a v neposlední řadě také právních norem, zejména zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o elektronických komunikacích. Na základě těchto zdrojů, které jsou jmenovitě uvedeny v kapitole literatura, byla zpracována teoretická východiska diplomové práce. První část literární rešerše je zaměřena na nedokonalou konkurenci na trzích, ve které jsou definovány jednotlivé druhy nedokonalé konkurence. Druhá podkapitola se zabývá politikou hospodářské soutěže a její podstatou a úkoly. Třetí podkapitola se věnuje již odvětví telekomunikací a jeho významu, který je podložen statistickými údaji. V další podkapitole jsou uvedeny možné formy regulace telekomunikačního odvětví, jako je cenová regulace, udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, univerzální služba a další. Poslední podkapitola literární rešerše se věnuje právní úpravě související s daným tématem jak v České republice, tak v Evropské unii. Vlastní část práce je rozdělena do dvou podkapitol. První z nich se zabývá analýzou konkurenčního prostředí telekomunikačního trhu v České republice. Je zde uveden přehled operátorů působících na trhu a dále je provedena analýza trhu pomocí kritérií týkající se tržních podílů jednotlivých podniků, kritérií souvisejících s charakteristikou podniků a kritérií souvisejících s charakteristikou konkurence na daném trhu. Druhá podkapitola vlastní práce se věnuje prováděným regulatorním opatřením na českém trhu, konkrétně aukcím rádiových kmitočtů, dále pak udělovaným pokutám od ÚOHS a také provádění analýz relevantních trhů ze strany ČTÚ. V kapitole diskuze jsou uvedeny nejdůležitější výsledky a doporučení plynoucí z této práce. Celá práce je zakončena závěrem, který přináší krátké shrnutí diplomové práce.


11

2 Literární rešerše 2.1

Nedokonale konkurenční trhy

Abychom se mohli začít zabývat ochranou hospodářské soutěže, je nutné si nejprve definovat dokonale a nedokonale konkurenční trhy. Samuelson (2007) označuje dokonalou konkurenci jako svět cenových příjemců, kdy firma prodává homogenní produkt, který je totožný pro všechny firmy v odvětví a kdy samotná firma je vzhledem k velikosti trhu tak malá, že nemůže nijak ovlivnit cenu (cena se v případě dokonalé konkurence rovná mezním nákladům). Dle něj je toto však idealizovaný trh, který je ve skutečnosti těžké objevit. Na většině trhů dominuje několik málo firem, které jsou dostatečně velké na to, aby mohly ovlivnit tržní cenu. A právě toto je základní charakteristikou nedokonale konkurenčních tržních struktur. Druhou charakteristikou, která také vede k nedokonalé konkurenci, jsou překážky vstupu, které ztěžují vstup nových konkurentů do odvětví. Samuelson (2007) dále definuje druhy nedokonalé konkurence, a to monopol, oligopol a monopolistickou konkurenci. 2.1.1

Monopol

Dle Fuchse a Tuleji (2005) znamená monopol „jeden, který má výhodu“. Podobně jej definuje i Samuelson (2007), který jej považuje za extrémní případ, kdy je firma ve svém odvětví jediným prodávajícím a k danému statku neexistuje žádný blízký substitut. Mankiw (2009) považuje za hlavní příčinu vzniku monopolů překážky vstupu na trh a uvádí zejména následující důvody: • „Klíčový zdroj vlastní jediná firma.“ • „Vláda udělí jediné firmě výhradní právo na výrobu určitého statku.“ • „Díky výrobním nákladům je jediný výrobce efektivnější než velký počet výrobců.“ Velmi podobné příčiny monopolů spatřují i Fuchs a Tuleja (2005), a to v přírodních zvláštnostech, administrativních zásazích státu, kontrole zdrojů (např. surovin), tržním podílu opírající se o kapitálovou sílu či v právních restrikcích jako jsou patenty či ochrana autorských práv. 2.1.2

Oligopol

Fuchs a Tuleja (2005) však za nejtypičtější formu nedokonalé konkurence považují oligopol, tedy výsadu malé skupiny, kdy rozhodující část produkce dodává několik málo firem. „Díky tomu může mít každý čin jakéhokoli prodávajícího dalekosáhlý dopad na zisky všech ostatních prodávajících. Z toho vyplývá, že oligopoly jsou vzájemně závislejší než firmy v dokonalé konkurenci“ (Mankiw, 2009). Dle Mankiwa (2009) je další klíčovou vlastností také rozpor mezi spoluprací a vlastními zájmy,


12

neboť dle něj je „pro skupinu oligopolistů nejvýhodnější spolupracovat a jednat jako monopol“. 2.1.3

Monopolistická konkurence

Posledním typem nedokonale tržní struktury je monopolistická konkurence, za jejíž základ Fuchs a Tuleja (2005) považují následující: • „Velká skupina výrobců (mnoho malých), z nichž žádný z nich neovlivňuje celkovou tržní situaci.“ • „Produkt (výrobek) je diferencovaný.“ • „Trh se rozpadá na trhy jednotlivých výrobců (podle kvality, provedení, značky, jména firmy, dostupnosti na místním trhu atd.). Vznikají trhy jednotlivých producentů, na nichž se krátkodobě mohou chovat jako jediní (monopolní) výrobci“. Diferencovanost produktů je právě hlavní odlišnost této tržní struktury od dokonalé konkurence.

2.2

Politika hospodářské soutěže

Začneme-li se zabývat ekonomickou představou o hospodářské soutěži jako takové, zjistíme, že existuje celá řada teoretických koncepcí zabývajících se tímto tématem, které si však vzájemně konkurují. Východiskem je dilema mezi ponecháním trhu jemu přirozenému vývoji, který sám směřuje k rovnovážnému výsledku, a mezi zásahem státu, který navodí rovnovážný stav na trhu. Oba tytu přístupy však mají svá úskalí. V případě přílišného spoléhání na zásahy státu je těžké stanovit, co má být optimálním stavem na trhu na jedné straně, na druhé straně i přílišné spoléhání na automatické mechanismy hospodářského systému s sebou přináší jistá nebezpečí, neboť v realitě nemá autoregulační mechanismus zcela ideální funkčnost. Právě proto je celý koncept ochrany hospodářské soutěže teoreticky a doktrinálně diskutabilní (ať už ohledně její konkrétní podoby a zaměření, tak i dokonce ohledně samotné existence ochrany hospodářské soutěže). Všechna tyto hlediska jsou předmětem diskuzí a nelze říci, že by byl vytvořen jednotný a všeobecně akceptovaný pohled (Šilhán, 2012). Nicméně z důvodů uvedených v předchozí kapitole a tedy zejména alokační neefektivnosti monopolu, kdy monopol vyrábí menší množství produktu, než by bylo společensky žádoucí a může tak prodávat za cenu vyšší než jsou jeho mezní náklady, uvádí nespočet autorů možné reakce na existenci monopolu. Například Mankiw (2009) mluví o: • zvyšování konkurence prostřednictvím antitrustových zákonů, • regulaci chování monopolu, • veřejném vlastnictví, • nečinnosti.


13

Úkolem ochrany hospodářské soutěže je chránit zdravé, fungující konkurenční prostředí pomocí stanovení pravidel soutěže mezi podnikateli. Důležitost fungujícího konkurenčního prostředí spočívá zejména v tom, že zde mají podnikatelé stejné výchozí podmínky pro podnikání a vzájemně se pak předhánějí v nabídkách pro své odběratele (spotřebitele), ať už z hlediska cen, sortimentu či doplňkových služeb, což je samozřejmě ku prospěchu jak samotným spotřebitelům, tak i fungování tržní ekonomiky samotné (Bureš, 2008). Podstatou ochrany a regulace hospodářské soutěže je tedy definování nepřípustných způsobů soutěže, které je možné dle zákona na ochranu hospodářské soutěže rozdělit do tří následujících pilířů týkajících se: • úpravy zakázaných dohod narušujících soutěž, • zákazu zneužití dominantního postavení a • kontroly spojování soutěžitelů. První skupina týkajících se zakázaných dohod narušujících soutěž zakazuje dohody soutěžitelů či jednání ve vzájemné shodě, které může spočívat v určování cen, kontrole produkce, segmentaci trhu či společném bojkotu či diskriminaci dalších soutěžitelů. (Šilhán, 2012). Druhá skupina, zakazující zneužití dominantního postavení, má za cíl regulovat tržní sílu soutěžitele, která mu dovoluje chovat se poměrně nezávisle na ostatních soutěžitelích a dokonce i spotřebitelích (Šilhán, 2012). Podle následujících charakteristik lze určit, že trh je koncentrovaný a potvrzuje tvrzení týkající se existence společného dominantního postavení, jestliže na trhu je: • nízká elasticita poptávky, • podobné podíly na trhu, • velké právní či hospodářské překážky pro vstup na trh, • vertikální integrace s kolektivním odmítáním dodávek, • nedostatek protiváhy kupní síly, • nedostatek potenciální konkurence (příloha II Směrnice 2002/21/ES). Třetí pilíř zabývající se kontrolou spojování soutěžitelů upravuje realizace spojení podniků, kdy od určité výše hodnoty obratu je třeba povolení úřadu, v České republice Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Šilhán, 2012). Stát však na trh nepůsobí pouze antimonopolní politikou, ale i regulací. Ve srovnání s ní je antimonopolní politika pasivní a prostřednictvím zákona pouze stanovuje, co je zakázané. Naopak regulační politika je aktivní a vymezuje, jak se na trhu chovat, určuje ceny, kontroluje investice atd. Regulace je kontinuální a obvykle dlouhodobý proces. V případě antimonopolní politiky se jedná o jednorázový akt v jednotlivém případě. Rozhodnutím, ať již na úrovni správního orgánu (ÚOHS) nebo soudu, případ končí (Zemplinerová, 2012). Základem kartelového práva je potom vymezení relevantního trhu za účelem zjistit a vyhodnotit postavení konkrétních soutěžitelů na trhu. „Relevantním trhem


14

je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území“ (Raus, Neruda, 2005).

2.3

Telekomunikace

Telekomunikace jsou jedním z tzv. síťových odvětví, pro které je charakteristická výstavba a provoz územně rozmístěného a technicky specifikovaného výrobního systému, který uspokojuje své zákazníky. Všechny tyto systémy také označujeme jako inženýrské sítě a vytvářejí technickou infrastrukturu území (Vítek, 2004). Stavební zákon pak technickou infrastrukturu definuje jako „vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody" (§2 (1) stavebního zákona). Zákon o elektronických komunikacích v §7 (1) dále popisuje komunikační činnosti, kterými rozumí: • zajišťování sítí elektronických komunikací, • poskytování služeb elektronických komunikací, • provozování přístrojů. Telekomunikační infrastrukturu je možné označit za základní stavební prvek většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Pevná telefonní linka (telefon byl vynalezen koncem 19. století) byla ještě v nedávné minulosti základní infrastrukturou pro šíření mluveného slova a také představovala základní technologickou platformu pro rozvoj a šíření dalších technologií, jako například internetu. Pevnou telefonní síť a její další vývoj však v polovině 90. let 20. století zásadně ovlivnil nástup mobilních telefonů. Kupříkladu v České republice v roce 2013 používalo mobilní telefon 96 % populace starší 16ti let (ČSÚ, 2013). Následující obrázek ukazuje vývoj počtu pevných telefonních linek a počtu aktivních SIM karet v České republice od roku 1995 do roku 2012.


15

16 000,0

Pevná telefonní linka celkem (tis. linek)

14 000,0 12 000,0 10 000,0

Mobilní telefon (aktivní SIM karty) celkem (tis. karet)

8 000,0 6 000,0 4 000,0 2 000,0

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

0,0

Obr. 1 Vývoj počtu pevných telefonních linek a počtu mobilních telefonů v České republice v letech 1995 – 2012 Zdroj: Autorka dle dat ČSÚ, 2013

Z obrázku vidíme prudký nárůst počtu aktivních SIM karet za posledních 15 let, což je jen důkazem rychlého vývoje mobilních telekomunikačních služeb v ČR. V roce 2012 zde bylo 14456 tis. SIM karet, kdy tedy při 10509 tis. obyvatel připadá na jednoho obyvatele 1,4 SIM karty. Při srovnání počtu pevných linek a počtu aktivních SIM karet zjistíme, že mobilní telefony na českém trhu dominují od roku 2000, kdy jejich počet poprvé překročil počet pevných linek. Z tohoto důvodu bude práce zaměřena právě na trh mobilních služeb. Porovnáme-li počet aktivních SIM karet přepočtený na 100 obyvatel s dalšími státy EU a OECD, zjistíme, že Česká republika se zaujímá zhruba střed tabulky, jak ukazuje následující přehled. Nejvíce SIM karet připadá na obyvatele Finska, naopak nejméně na obyvatele Francie.


16

Tab. 1 Účastníci mobilní telefonní sítě ve státech EU a OECD v roce 2012 v přepočtu na 100 obyvatel

Státy EU a OECD Finsko Rakousko Itálie Estonsko Litva Bulharsko Lucembursko Polsko Německo Spojené království Malta Česká republika Švédsko Belgie Dánsko Nizozemsko Řecko Maďarsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Irsko Rumunsko Lotyšsko Kypr Francie

Počet aktivních SIM karet na 100 obyvatel 172,5 161,2 159,5 154,6 151,8 145,7 145,5 132,7 131,3 130,8 128,7 122,8 122,6 119,4 118,0 117,5 116,9 116,4 115,1 111,2 110,1 108,3 107,1 106,1 103,4 98,4 98,1

Zdroj: ČSÚ,2013

Co se týče aktuálního dění na trhu telekomunikací, je nutné zmínit mobilní virtuální operátory, kteří se objevili na českém trhu vedle klasických mobilních operátorů s vlastní sítí. „Mobilní virtuální operátor (MVNO, z anglického Mobile Virtual Network Operator) je poskytovatel mobilních telekomunikačních služeb, který nemá přidělenu licenci pro využívání rádiového spektra nebo nevlastní bezdrátovou síťovou infrastrukturu, nad nimiž MVNO poskytuje služby svým zákazníkům. MVNO vstupuje do obchodní smlouvy s operátorem mobilní sítě k získání hromadného přístupu k síťovým službám za velkoobchodní ceny. Maloobchodní ceny pak nastavuje již nezávisle. MVNO může používat svůj vlastní zákaznický servis, systémy účtování, systémy podpory marketingu a prodeje, nebo toto může využít v rámci


17

služeb od smluvního partnera – tzv. Mobile Virtual Network Enabler (MVNE), který je zpravidla licencovaný“ (Šámal, 2013). Možnou strukturu fungování virtuálních operátorů ukazuje následující obrázek. Jak z něj vyplývá, může mobilní virtuální operátor (MVNO) spadat rovnou pod klasického mobilního operátora (MNO) nebo právě pod poskytovatele velkoobchodní virtuální platformy (MVNE). V některých případech mohou být v rámci jedné společnosti poskytovány jak služby MVNO, tak i MVNE. Lze také usuzovat, že v posledním čtvrtém patře mohou být už i opravdu malé subjekty a zřejmě nejčastěji se bude jednat o pouhé přeprodejce tarifů.

Obr. 2

Vícepatrová struktura virtuálních operátorů

Zdroj: Autorka dle Peterky (2013)

Další obrázek ukazuje, jaké služby může virtuální operátor zajišťovat. Ve své nejzákladnější podobě může jít pouze o tzv. brandového virtuálního operátora (někdy nazývaného také jako značkový prodejce či Light MVNO), který jenom přeprodává tarify velkého operátora s infrastrukturou. Dalším stupněm je tzv. střední virtuální operátor (někdy označován jako základní virtuální operátor), který kromě vlastního marketingu také definuje služby pro zákazníky (tedy řeší svůj produkt a obchod) a nabízí služby back office (obsluhu uživatelů). Komplexní (úplný) virtuální operátor je nejvyšším stupněm zapojení do řetězce. Posledním typem je zprostředkující virtuální operátor (MVNE), který může sdružovat služby i několika mo-


18

bilních operátorů a poskytovat je více odběratelům - malým virtuálním operátorům a tím tedy tvoří jakýsi mezičlánek.

Obr. 3

Virtuální mobilní operátoři podle zajišťovaných služeb

Zdroj: Telefónica Czech Republic (2012)

2.4

Regulace telekomunikačního odvětví

„Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí. Český telekomunikační úřad podporuje hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků a doplňkových služeb podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti • zajišťuje, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality, • zajišťuje, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, • podporuje efektivní investice do infrastruktury a podporují inovaci a • zajišťuje účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel (ČTÚ, 2013).“ 2.4.1

Cenová regulace

Český telekomunikační úřad reguluje telekomunikační odvětví formou úředně stanovených minimálních a maximálních cen a dále formou věcného usměrňování cen


19

služby elektronických komunikací (MF ČR, 2012). V roce 2013 uplatňoval ČTÚ regulaci pouze na vybraných velkoobchodních trzích, jejímž cílem bylo vytvořit podmínky pro rozvoj konkurenčního prostředí na trhu jako celku. Například na trhu velkoobchodního (fyzického) přístupu k infrastruktuře sítě (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě došlo k úpravě maximální výše regulovaných velkoobchodních cen (u služby plného zpřístupnění ze 197 Kč na 179 Kč, u služby sdíleného zpřístupnění z 39 Kč na 30 Kč). Dalším příkladem provádění cenové regulace bylo snížení maximální úrovně ceny za ukončení (terminaci) v mobilní síti na 0,27 Kč/min. Ke stanovení těchto cen využívá ČTÚ modelů vytvořených v souladu s doporučeními Evropské komise. Dále došlo k plnění nařízení Evropského Parlamentu a Rady o mezinárodním roamingu, kdy byl stanoven cenový strop pro roamingové služby. Maximální maloobchodní cena za odchozí volání byla stanovena na 6,17 Kč/min, za příchozí volání 1,80 Kč/min a za zprávu SMS 2,06 Kč (ČTÚ, 2014). 2.4.2

Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

Další způsob, jakým je zasahováno do telekomunikačního trhu, je udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů od Českého telekomunikačního úřadu. Jelikož je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezený, vyhlašuje ČTÚ výběrové řízení. Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanovuje ČTÚ před jeho vypsáním, nicméně tyto podmínky obvykle zahrnují zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Dále jsou stanovena kritéria hodnocení žádostí o udělení těchto práv, kdy tato kritéria mohou zahrnovat zejména: a) „finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů, b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů, c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací“ (§ 21 zákona o elektronických komunikacích). 2.4.3

Univerzální služba

Dále může být telekomunikační odvětví usměrňováno pomocí tzv. univerzální služby. Univerzální služba představuje minimální soubor poskytovaných služeb, které jsou přístupny za stejných podmínek všem koncovým uživatelům a to za dostupnou cenu a ve stanovené kvalitě. Problematika univerzální služby není řešena pouze v České republice (v zákoně o elektronických komunikacích), ale je obsažena také ve směrnici Evropské unie o univerzální službě (ČTÚ, 2014). „Český telekomunikační úřad je oprávněn v rámci univerzální služby uložit podnikatelům povinnost poskytovat následující dílčí služby: a) připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti,


20

b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, c) pravidelné vydávání účastnických seznamů a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům, d) informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele, e) služby veřejných telefonních automatů nebo jiných obdobných technických prostředků umožňujících přístup k veřejně dostupné telefonní službě, f) přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě, k informační službě o telefonních číslech a k účastnickým seznamům rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo g) doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou: 1. postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační síti pro spotřebitele,

2.4.4

2.

bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístupu k podobným službám se zvýšenou cenou anebo volání na určené druhy čísel pro účastníka,

3.

bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,

4.

poskytování informací na žádost účastníka o nižších cenách nebo výhodnějších cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány, jsou-li tyto informace dostupné, a,

5.

kontrola výdajů účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné telefonní služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby“ (ČTÚ, 2014).

Další možnosti regulace telekomunikačního odvětví

V loňském roce také ČTÚ prováděl kontrolu smluvních podmínek největších operátorů, na základě čehož také zahájil několik správních řízení pro zjevné porušení zákona. ČTÚ také tlačí operátory do výrazného zjednodušení a do větší srozumitelnosti jejich obchodních podmínek. Dále také ČTÚ nastavil pravidla pro rychlejší přenos telefonního čísla mezi operátory. V roce 2013 se přeneslo téměř půl milionu čísel, což je o 40 % více než v roce 2012 (ČTÚ, 2014).

2.5

Právní úprava

Myšlenka využití práva na ochranu celosvětové hospodářské soutěže se poprvé objevila v roce 1920, nikoli 1990, jak se všeobecně předpokládá. V reakci na ros-


21

toucí vliv mezinárodních kartelů, politických a podnikatelských kruhů začala nabývat na významu potenciální hodnota normativního rámce pro hospodářskou soutěž (Gerber, 2012; překlad autorka). Soutěžní právo se skládá z pravidel, které jsou určeny k ochraně hospodářské soutěže, za účelem maximalizovat blahobyt spotřebitelů. Právo na ochranu hospodářské soutěže se rozrostlo v mimořádné míře zejména v posledních letech s ohledem na ohromné změny v politickém myšlení a ekonomickém chování, které proběhly po celém světě (Whish, Bailey, 2012; překlad autorka). 2.5.1

Právní úprava v České republice

V České republice je ochrana hospodářské soutěže a oblast telekomunikací zakotvena v dále uvedených zákonech. 2.5.1.1 Zákon o ochraně hospodářské soutěže Ochrana hospodářské soutěže vychází ze zákona 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, který dle § 1 „upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen "zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení") a) dohodami soutěžitelů, b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, c) spojením soutěžitelů, nebo d) orgány státní správy při výkonu státní správy orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen "orgány veřejné správy").“ V § 3 jsou dále více specifikovány dohody soutěžitelů, kdy jsou zejména zakázány ty dohody, které obsahují ujednání o určení cen či jiných obchodních podmínkách, dále ujednání o omezení nebo kontrole výroby a odbytu, rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům či dohodu o neobchodování s dalšími soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody. Zákon dále definuje dominantní postavení v § 10, kdy dominantní postavení na trhu má ten soutěžitel nebo společně více soutěžitelů, jestliže jim jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Jako zneužití dominantního postavení je dle § 11 chápáno zejména vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, dále vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá strana odebere i další plnění, které s daným předmětem smlouvy nesouvisí či uplatňování rozdílných podmínek při shodném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu. V § 12 je definováno spojování soutěžitelů, ke kterému dochází fúzí dvou nebo více soutěžitelů, kteří dříve na trhu působili samostatně. V následujícím paragrafu jsou pak definovány podmínky, kdy je ke spojení soutěžitelů nutné povolení ÚOHS, a to tehdy, jestliže


22

a) celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů (dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky) je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo b) čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1,5 miliardy Kč (v případě spojení alespoň jedním z účastníků fúze, či nabývaným podnikem nebo jeho podstatnou částí, či soutěžitelem, nad nímž je získávána kontrola, nebo v případě spojení alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaný podnik). § 19a také stanovuje, že orgány veřejné správy nesmí narušovat hospodářskou soutěž podporou zvýhodňující určitého soutěžitele či jiným způsobem. 2.5.1.2 Zákon o elektronických komunikacích Za nejdůležitější dokument na trhu telekomunikací je považován zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. „Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací“ (§ 1 (1) zákona o elektronických komunikacích). Tento zákon také vymezuje důležité pojmy týkající se odvětví telekomunikací, zejm. definuje osobu účastníka a osobu uživatele. Dle § 1 (1) je „účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb. Uživatelem je každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“. Na základě § 3 (1) tohoto zákona je také zřízen Český telekomunikační úřad jakožto ústřední správní orgán v oblasti telekomunikací, který je taktéž oprávněn trh regulovat a stanovovat podmínky pro podnikání v oblasti elektronických komunikací. Dle § 4 je cílem regulace tohoto odvětví nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže a vytvářet podmínky pro její náležité fungování, včetně ochrany uživatelů a dalších účastníků trhu do té doby, než bude dosaženo plně konkurenčního prostředí. Podle § 5 (1) tohoto zákona spolupracuje Český telekomunikační úřad s Ministerstvem průmyslu a obchodu a společně mají podporovat hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. ČTÚ má dále také dle § 5 (3) zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, chránit jejich osobní údaje a zejména podporovat poskytování jasných informací, týkající se zejména transparentnosti cen a podmínek pro využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. MPO a ČTÚ se má řídit obzvláště zásadami ne-


23

diskriminace, objektivity, technologické neutrality1, transparentnosti a proporcionality (§ 5 (4) zákona o elektronických komunikacích). V § 15 tohoto zákona jsou také uvedeny povinnosti Českého telekomunikačního úřadu. ČTÚ musí zejména vykonávat správu rádiového spektra k účelnému využívání rádiových kmitočtů.2 „Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití“ (§ 15 (2) zákona o elektronických komunikacích). Zajišťování sítí elektronických komunikací a poskytování služeb elektronických komunikací jsou předmětem podnikání v elektronických komunikacích. Podnikat v této oblasti na území České republiky mohou za podmínek stanovených zákonem o elektronických komunikacích dle § 8 zákona o elektronických komunikacích fyzické a právnické osoby, které splňují následující podmínky: • dosažení alespoň 18 let věku u fyzických osob, • svéprávnost k právním úkonům u fyzických osob, • bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby, • předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech apod., • skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a také na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle § 13 musí fyzická a právnická osoba předem písemně oznámit ČTÚ, že hodlá vykonávat komunikační činnosti, přičemž oznámení je učiněno dnem jeho doručení ČTÚ. V oznámení musí fyzická osoba uvést jméno a příjmení, adresu místa podnikání a adresu trvalého pobytu, a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno. Právnická osoba musí uvést obchodní firmu, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno a jména osob, které jsou oprávněné jednat jménem této právnické osoby. Do oznámení musí jak fyzická, tak právnická osoba uvést: • vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou chce zajišťovat a popis služeb elektronických komunikací, které chce poskytovat, „Technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje“ (§ 6 (3) zákona o elektronických komunikacích). 2 „Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení“ (§ 15 (1) zákona o elektronických komunikacích). 1


24

• datum předpokládaného zahájení této činnosti, • způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97 (zřízení a zabezpečení rozhrazní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv pro Policii České republiky, Bezpečností informační službu a Vojenské zpravodajství), • připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 (3) (přednostní poskytování připojení k veřejné komunikační síti v případě nebezpečí vzniku krizové situace a krizového stavu). Dále musí také doložit splnění obecných podmínek a zaplacení správního poplatku. Zákon také definuje univerzální službu, která však již byla vysvětlena v předchozí kapitole a proto zde nebude více rozebírána. Podstatným bodem vyplývajícím ze zákona o elektronických komunikacích je však dle § 51 analýza relevantních trhů, kterou má Český telekomunikační úřad provádět, aby zjistil, zda jsou tyto trhy efektivně konkurenční. Zákon také definuje zmíněné pojmy, zejm. tedy relevantní trh, kdy Český telekomunikační úřad sám stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, a dále pak stanoví kritéria pro vymezení relevantního trhu a pro hodnocení významné tržní síly, přičemž zde zákon přihlíží ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (§ 52 (1) zákona o elektronických komunikacích). Dále § 51 (1) vysvětluje konkurenční efektivnost: „Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému“. Podnik s významnou tržní silou je dále definován v § 53 (1) jako „právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikacích, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících nebo spotřebitelích.“ V případě vyhodnocení relevantního trhu konkurenčně neefektivního, je ČTÚ dle § 56 regulovat ceny, tedy stanovovat nebo přímo usměrňovat jejich výši tak, aby nemohlo docházet k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů. 2.5.2

Právní úprava v Evropské unii

Co se týče právní úpravy ochrany hospodářské soutěže a telekomunikačního trhu, je nutné nejprve zmínit klasifikaci právních aktů, kterou EU používá. Jedná se o nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska, přičemž první tři jsou závazné, naopak doporučení a stanoviska právně nezavazují. Nejvyšší právní sílu mají nařízení, která mají obecnou působnost, jsou závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Směrnice je právní akt, který musí být proveden do vnitrostátního práva. Zavazuje členské státy k dosažení určitého výsledku, ale ponechává jim možnost volby, jak to udělat. Rozhodnutí je právní nástroj, kterým evropské orgány provádí evropské politiky (Europa.eu, 2010).


25

V následujícím textu jsou uvedeny hlavní právní akty týkající se odvětví telekomunikací a ochrany hospodářské soutěže se zaměřením na tuto oblast. 2.5.2.1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) Cílem této směrnice je vytváření harmonizovaného rámce pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací a dále stanovení úkolů vnitrostátních regulačních orgánů. Upravuje také určité aspekty koncových zařízení, které usnadňují přístup pro zdravotně postižené uživatele. Dále obsahuje obecná ustanovení o vnitrostátních regulačních orgánech, nový pojem „významná tržní síla“ a pravidla pro poskytování některých základních zdrojů, např. rádiových frekvencí, čísel či omezení vlastnických práv třetích osob. Směrnice stanoví následující povinnosti vnitrostátních regulačních orgánů: • zajistit, aby uživatelé získali co největší prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu; • podporovat účinné používání rádiových frekvencí a zdrojů číslování a zajišťovat jejich účinnou správu; • podporovat zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb; • spolupracovat mezi sebou, s Evropskou komisí a s BEREC, aby zajistily vývoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování nového předpisového rámce pro odvětví telekomunikací; • zajišťovat, aby všichni evropští občané měli přístup k univerzální službě ve smyslu směrnice o univerzální službě; • zajišťovat dostupnost jednoduchých a nenákladných postupů pro řešení sporů; • přispívat k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích). 2.5.2.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) Tato směrnice se týká zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací pro koncové uživatele. Jejím cílem je zajištění dostupnosti veřejně přístupných služeb v dobré kvalitě v celém Společenství prostřednictvím účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru a řešit okolnosti, za nichž trh nenaplňuje uspokojivě potřeby koncových uživatelů. Je zde vymezen minimální soubor služeb specifikované kvality, ke kterému mají přístup všichni koncoví uživatelé za dostupnou cenu s ohledem na zvláštní


26

vnitrostátní podmínky bez narušování hospodářské soutěže. Tato směrnice také stanoví povinnosti týkající se poskytování určitých povinných služeb, jako je poskytování pronajatých okruhů na trhu koncových uživatelů. 2.5.2.3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu Tímto nařízením bylo zřízeno Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen BEREC), která má přispívat k rozvoji a lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací. BEREC je pokračovatelem skupiny evropských regulatorních orgánů (ERG) zřízené v roce 2002. Jeho úlohou je zejména rozvíjet mezi vnitrostátními regulačními orgány osvědčené regulační postupy a poskytovat vnitrostátním regulačním orgánům pomoc v regulačních otázkách. 2.5.2.4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii Jedno z novějších nařízení se týká roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích. Cílem tohoto nařízení je snížení rozdílu mezi vnitrostátními a roamingovými tarify v rámci vnitřního trhu roamingových služeb v Evropské unii. Konečným cílem by potom bylo vytvoření vnitřního trhu mobilních komunikačních služeb, kde by neexistovaly výrazné rozdíly mezi vnitrostátními cenami za mobilní služby a cenami za roaming. Jak je uvedeno v odstavci 4 tohoto nařízení „přemrštěně vysoké maloobchodní ceny vznikají v důsledku vysokých velkoobchodních cen účtovaných operátorem hostitelské zahraniční sítě a v mnoha případech rovněž v důsledku vysokých maloobchodních přirážek účtovaných operátorem domovské sítě zákazníka. V důsledku nedostatečné hospodářské soutěže se snižování velkoobchodních cen často nepromítá do cen účtovaných maloobchodnímu zákazníkovi“. Nařízení zavádí společný přístup pro zajištění snížení cen za roamingová volání tak, aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany spotřebitele, došlo k podpoře hospodářské soutěže a transparentnosti na trhu, podnícení inovační činnosti a dále také rozšíření možnosti volby pro spotřebitele. Společný přístup spočívá zejména ve stanovení maximální průměrné velkoobchodní ceny za regulovaná roamingová volání, regulované roamingové SMS zprávy a regulované roamingové datové služby; přičemž poskytovatelé jsou povinni aktivně nabízet tento eurotarif za maloobchodní cenu. 2.5.2.5 Další právní akty V příloze A je uveden seznam dalších souvisejících právních aktů.

Vlastní práce

27

3 Vlastní práce 3.1 3.1.1

Analýza konkurenčního prostředí telekomunikačního trhu Přehled operátorů na českém trhu

O roku 2013 se na trhu telekomunikací mluví jako o roku velkých změn. Proběhla aukce rádiových kmitočtů, která je více popsána v další kapitole, a také na trh vstoupilo poměrně velké množství virtuálních operátorů. V současné době působí na českém trhu tři klasičtí mobilní operátoři (tedy operátoři s vlastní sítí), a to společnosti Telefónica Czech Republic, a.s; (dále jen Telefónica O2), T-Mobile Czech Republic a.s. (dále jen T-Mobile) a Vodafone Czech Republic a.s. (dále jen Vodafone). Společnost Telefónica O2 v současnosti provozuje téměř osm milionů mobilních a pevných linek a patří tak mezi vedoucí poskytovatele telekomunikačních služeb v České republice. Na českém trhu působí od roku 2006, kdy došlo ke sloučení se společností Eurotel Praha. Od ledna 2014 je součástí české investiční skupiny PPF, která investuje do řady odvětví, např. bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikace, nemovitosti, oblast energetiky a těžba nerostů, zemědělství, maloobchodní služby či biotechnologie (Telefónica Czech Republic, 2014). T-Mobile Czech Republic a.s. je členem mezinárodního koncernu Deutsche Telekom, který je jednou z předních integrovaných telekomunikačních společností na světě. Na českém trhu působí od roku 1996 a poskytuje zákazníkům produkty a služby v oblasti pevných sítí, mobilních komunikací, internetu či internetové televize (T-Mobile Czech Republic, 2014). Společnost Vodafone Czech Republic a.s. zahájila svůj komerční provoz v roce 2000 (ještě jako společnost Český mobil a.s., působící pod značkou Oskar). Plnými 100 % je vlastněna skupinou Vodafone Group Plc., což je mobilní operátor se základnou ve Velké Británii, která působí ve 30 zemích světa a své služby poskytuje 371 milionům zákazníků (Vodafone Czech Republic, 2014). Další společností, kterou je vhodné zmínit, je společnost Air Telecom (původně Mobilkom), která bývala někdy označována jako čtvrtý operátor na českém trhu. Mobilní hlasové služby začala nabízet od roku 2008 na vlastní síti CDMA, což je specifická a nestandardní technologie, kterou se Air Telecom odlišoval od ostatních tří operátorů. Od roku 2013 však působí Air Telecom jako mobilní virtuální operátor ve standardní GSM síti (Air Telecom, 2014). Kromě těchto operátorů, kteří byli po dlouhou dobu téměř jedinými poskytovateli mobilních služeb, se během roku 2013 na trhu objevila spousta dalších subjektů. V dubnu 2014 působili na českém trhu 4 poskytovatelé velkoobchodní virtuální platformy (MVNE) – konkrétně společnosti Quadruple, ČD-T Mobile, DH Telecom a GTS.; a dále 57 virtuálních operátorů (MVNO), jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Velká část těchto operátorů vznikla během roku 2013, avšak i v roce 2014 počet virtuálních operátorů stále rostl.

Vlastní práce Tab. 2

28

Virtuální operátoři

99mobile

Fortech

Plus4U

AIM mobil

FPnet.cz

Private Mobile

Air Telecom

GoMobil

Relax Mobil

Aqua mobil

Gorila

RWE Mobil

BleskMobil

Ha-loo

SazkaMobil

Bonerix

Kaktus

SeniorTel

BTS Mobil

Klokan mobil

Sevencall

CallPro

Komutel

Skyfone

Centropol Telecom

KT Mobil

S-Mobile

City mobile

LAMA mobile

StarTEL

Connectica

L-TEL Mobil

Studentfone

COOP Mobil

Metronet

Telestica

ČEZ Mobil Deník: Pět pohromadě

Mobil.cz

Tesco Mobile

Mobil21

VietCall

DH Telecom

NETBOX

VirtualDream

Dragon

Odorik

Voocall

Emea

One mobile

WIA Mobil

Euro operátor

OpenCall

Žlutá simka

Fast Mobile

Oskarta

Fayn

Palmafone

Zdroj: Autorka dle internetových stránek jednotlivých operátorů

Vlastní práce

29

Jak již bylo uvedeno, virtuální operátor nemá přidělenu vlastní licenci rádiového spektra a využívá tedy licencí patřících jiným subjektům. Procentuální rozdělení virtuálních operátorů dle poskytovatele licence ukazuje následující obrázek. Rozdělení virtuálních operátorů dle vlastníka licence Telefónica O2

T-Mobile

Vodafone

11% 35%

54%

Obr. 4

Rozdělení virtuálních operátorů dle vlastníka licence

Zdroj: Autorka dle internetových stránek jednotlivých virtuálních operátorů

Z obrázku vidíme, že největší zastoupení mají virtuální operátoři v síti T-Mobile (54 %), dále v síti Vodafone (35 %) a nejméně virtuálů působí v síti Telefónicy O2 (11 %). V dalších odstavcích je provedeno detailnější zhodnocení telekomunikačního trhu dle kritérií týkajících se tržních podílů podniků, velikostí podniků, cen atd. 3.1.2

Tržní podíl jednotlivých podniků

3.1.2.1 Velikost tržního podílu Zaměříme-li se na velikosti tržního podílu jednotlivých podniků v roce 2013, jak ukazuje následující graf, zjistíme, že i nadále převažují původní tři operátoři. Přesná čísla o počtu aktivních SIM karet jednotlivých operátorů doposud ČSÚ ani ČTÚ nezveřejnil, jedná se tudíž pouze o odhad plynoucí z tiskových zpráv jednotlivých společností. Co se týče virtuálních operátorů, zatím největší úspěchy evidují společnosti BLESK mobil a Mobil.cz. Dále potom společnost GTS, která je však velkoobchodním poskytovatelem virtuální platformy a pod jejími aktivními SIM kartami se skrývají další společnosti virtuálních operátorů, jejichž přesné podíly nejsou známy.

Vlastní práce

30

Tržní podíly jednotlivých operátorů za rok 2013 2%

1%

1%

0%

0%

1% Telefónica O2

0%

T-Mobile Vodafone 22%

34%

Air Telecom BLESK mobil Mobil.cz GTS (MVNE operátor) Tesco mobile ČEZ mobil

39%

Ostatní Obr. 5

Tržní podíly všech operátorů za rok 2013


Přehledné zobrazení počtu aktivních SIM karet za rok 2013 ukazuje následující tabulka. Porovnáme-li hodnoty u tří největších operátorů s počty SIM karet za rok 2012 (viz obrázek 8), zjistíme nárůst u společností Telefónica O2 a T-Mobile, a naopak mírný pokles u společnosti Vodafone. Tab. 3

Počet aktivních SIM karet za rok 2013 (v tis.)

Operátor Telefónica O2 T-Mobile Vodafone Air Telecom BLESK mobil Mobil.cz GTS (MVNE operátor) Tesco mobile ČEZ mobil Ostatní

Počet aktivních SIM karet (v tis.) 5102 5831 3277 15 300 100 100 80 30 100

Zdroj: Autor dle Peterky (2013)

Zaměříme-li se však pouze na virtuální operátory, zjistíme jasnou převahu společnosti BLESK mobil, která pokrývá přibližně 41 % virtuálního trhu. Na druhém místě by se mezi virtuály umístila společnost Mobil.cz se 14 %, následována společ-

Vlastní práce

31

ností GTS také se 14 %. Ale jak již bylo uvedeno, společnost GTS působí jako velkoobchodní virtuální operátor a tudíž se pod jejími službami skrývají další společnosti. Dalším z větších virtuálů je společnost Tesco mobile s 11 %. Tržní podíly virtuálních operátorů za rok 2013 2% Air Telecom

14%

4%

BLESK mobil 41%

11%

Mobil.cz GTS (MVNE operátor) Tesco mobile ČEZ mobil

14% 14%

Obr. 6

Ostatní

Tržní podíly virtuálních operátorů za rok 2013


3.1.2.2 Vývoj tržního podílu v čase Co se týče vývoje tržních podílů jednotlivých operátorů v čase, je možné analyzovat pouze čtyři nejstarší operátory, neboť virtuální operátoři se na českém trhu poprvé objevili až v roce 2013. Vývoj zmiňovaných čtyř operátorů v letech 2009 až 2013 ukazuje následující graf, přičemž v roce 2013 jsou v grafu zohledněni už i virtuální operátoři. Jak je z grafu patrné, na trhu převažovali operátoři Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tržní podíl Air Telecomu (dříve Mobilkomu) byl menší než 1 % a tudíž zanedbatelný. Z obrázku také vyplývá, že velikost podílu Telefónicy O2, T-Mobilu a Vodafonu v těchto letech mírně kolísala. Podíl Air Telecomu se i přes jeho minimální výši v jednotlivých letech ještě snižoval.

Vlastní práce

32

Vývoj ývoj tržního podílu jednotlivých operátorů v letech 2009 - 2013 (v %) Telefónica O2

Vodafone

Air Telecom

0,31

0,26

0,16

0,11

23,15

22,9

23,56

24,05

39,02

39,61

38,71

39,17

37,51

37,23

37,56

36,67

2009 Obr. 7

T-Mobile

2010

2011

2012

Ostatní 4,99 0,01 22

39

34

2013

Vývoj tržního podílu jednotlivých operátorů v letech 2009 až 2013 (v ( %)

Zdroj: Autorka dle dat ČTÚ

Odpovídající rozdělení trhu ukazuje i následující graf, na kterém vidíme vývoj pop čtu aktivních SIM karet dle jednotlivých operátorů již od roku 2000. 2000 Je zde zřejmý největší podíl společnosti T-Mobile, T Mobile, která je těsně následována společností TelefóTelef nica O2. Tržní podíl těchto společností zde může být poněkud zkreslený díky rozro dílným metodikám sledování počtu aktivních SIM karet, kdy společnost Telefónica O2 sleduje aktivní SIM karty za poslední tři měsíce, zatímco společnosti T-Mobile T a Vodafone za posledních třináct měsíců.

Vlastní práce

33

Vývoj počtu aktivních SIM karet dle operátorů v letech 2000 až 2013 (v tisících) Telefónica O2

T-Mobile

Vodafone

AirTelecom

5475

5498

7000

6000 5422

5381

5049 5000

5257

4839

4942

5831

5083

5102

4864

4394 4360

4000

3891 3510

3375

3313

3174

3000

3277

2892 2413

2000

2171 1865

1830 1180

1000 302

44

0 2000 Obr. 8

2002

2004

2006

2008

23

35 2010

15 15

2011

2012

2013

Vývoj počtu aktivních SIM karet dle operátorů v letech 2000 až 2013 (v tisících)3

Zdroj: Autorka dle dat ČTÚ

3.1.3

Kritéria související s charakteristikou podniků

3.1.3.1 Velikost podniku Budeme-li hodnotit telekomunikační trh, co se týče velikosti jednotlivých podniků, začneme pro přehlednost opět se třemi nejstaršími, a také co se týče tržního podílu, největšími operátory na českém trhu. Jak již bylo uvedeno, společnosti TelefóniTelefónica O2 – aktivní SIM karty za poslední tři měsíce; T-Mobile a Vodafone – aktivní SIM karty za posledních 13 měsíců

3

Vlastní práce

34

ca O2, T-Mobile i Vodafone jsou součástí velkých nadnárodních skupin, které patří mezi významné subjekty na světovém trhu a lze tedy říci, že mají tak dostatek zkušeností s provozováním telekomunikačních sítí a poskytováním mobilních služeb. Při hodnocení velikosti podniku pomocí počtu zaměstnanců můžeme vyjít z následující tabulky. Tab. 4

Počty zaměstnanců

Operátor Telefónica O2 T-Mobile Vodafone Air Telecom GTS

Počet zaměstnanců 56794 28475 17176 50 - 997 13508


Jak je vidět, největší počet osob zaměstnává společnost Telefónica O2. Zhruba o polovinu méně zaměstnanců má společnost T-Mobile. Společnost Vodafone zaměstnává 1717 zaměstnanců, v porovnání s Telefónicou O2 přibližně jednu třetinu. Společnost GTS zaměstnává 1350 zaměstnanců a společnost Air Telecom mezi 50 a 99 zaměstnanci. Ostatní virtuální operátoři nemají počty zaměstnanců zveřejněny, ale lze předpokládat, že počty zaměstnanců budou ještě menší než u společnosti Air Telecom. Z uvedených počtů můžeme společnosti Telefónicu O2, T-Mobile, Vodafone a GTS označit jako velké podniky, společnost Air Telecom jako malý podnik. 3.1.3.2 Ceny Pro hodnocení telekomunikačního trhu je nutné zohlednit i ceny za služby poskytované jednotlivými operátory. V roce 20119 patřila Česká republika na osmé místo v žebříčku nejdražších volání v EU, jak ukazuje následující obrázek. Průměrná minuta hovoru při přepočtu kurzem 27 Kč/Euro tak vyšla přibližně na 2,81 Kč.

4

Počet zaměstnanců k 30.6.2013 dle Pololetní zprávy společnosti Telefónica O2 za rok 2013, http://www.telefonica.cz/file_conver/321637/Pololetni_zprava_CZ.pdf 5 Průměrný počet zaměstnanců za rok 2012 dle Výroční zprávy společnosti T-Mobile 2012, http://www.t-mobile.cz/dcpublic/Annual_report_2012_CZ.pdf 6 Počet zaměstnanců dle http://www.vodafone.cz/o-vodafonu/o-spolecnosti/historie-afakta/fakta-a-cisla/ 7 Počet zaměstnanců dle Registru ekonomických subjektů, http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_res.cgi?ico=24262137&jazyk=cz&xml=1 8 http://www.gts.cz/o-spolecnosti/o-nas 9 V době zpracování diplomové práce nebyla aktuálnější data ještě zveřejněna.

1,9

4

13,8

10,6

10,4

9,7

9,1

9,1

9,1

8,8

8,2

7,6

7,6

6,9

6,7

6,1

4,6

2,2

3,5

6

4,4

6,0

8

6,0

10

7,9

12

10,2

14

13,3

12,7

16

13,3

Průměrná cena v € centech za minutu mobilního hovoru ve státech EU v roce 2011

14,7

35

14,6

Vlastní práce

2 0 LT RO LV BG PL EE HU FI EL IT CY PT AT SE DE SK EU DK UK IE CZ SI FR ES MT BE LU NL

Obr. 9

Průměrná cena v centech za minutu mobilního hovoru ve státech EU v roce 2011

Zdroj: Europa.eu (2013)

V dubnu 2013 však byly v České republice významně sníženy ceny za tarify nabízející neomezené volání u všech tří klasických operátorů. Toto porovnání ukazuje následující tabulka. Jak je z ní patrné, došlo ke snížení cen o 61 % u společnosti Telefónica O2, 77 % u společnosti T-Mobile a o 81 % u společnosti Vodafone. Všechny porovnávané tarify obsahují neomezené volání a sms do všech sítí a také mobilní internet (1GB u společnosti Telefónica O2 a T-Mobile, 600 MB u společnosti Vodafone). Tab. 5 Srovnání vývoje neomezených tarifů (se závazkem na dva roky) u klasických operátorů 2013/2014

Operátor

Telefónica O2 T-Mobile Vodafone

Cena měsíčního paušálu před zlevněním v roce 2013 (Kč) 1900 3290 3544

Cena měsíčního paušálu po zlevnění v roce 2013 (Kč) 749 749 691


Procentuální snížení (%) 61 77 81

Vlastní práce

36

Zároveň tedy došlo také ke snížení průměrné ceny za provolanou minutu, jak ukazuje následující obrázek. V první polovině roku 2013 stála průměrná cena minuty hovoru 1,78 Kč bez dph, v roce 2012 ještě 2,19 Kč bez dph.

Obr. 10

Průměrná maloobchodní cena za skutečně provolanou minutu v České republice

Zdroj: ČTÚ (2014)

Co se týče vývoje neomezených tarifů, v dubnu 2013 nabízel T-Mobile tento tarif pouze se závazkem na dva roky, z čehož lze usuzovat na snahu upoutat si zákazníka na delší dobu. V současnosti už všechny tři největší společnosti nabízí neomezené tarify jak se závazkem na dva roky, tak i bez závazku. Srovnání variant těchto neomezených tarifů ukazuje následující tabulka. Tab. 6

Srovnání cen neomezených tarifů se závazkem a bez závazku u klasických operátorů

Operátor Telefónica O2 T-Mobile Vodafone

Cena měsíčního paušálu se závazkem na dva roky (Kč) 749 749 699

Cena měsíčního paušálu bez závazku (Kč)

Příplatek za tarif bez závazku (Kč)

Příplatek za tarif bez závazku (%)

899 899 874

150 150 175

20 20 25


Vlastní práce

37

Z uvedené tabulky vyplývá, že spotřebitelé si v současnosti připlatí 20 – 25 % za smlouvu bez závazku, což jen potvrzuje jejich snahu upoutat si zákazníka na delší dobu. Aktuálně je však nabídka neomezených tarifů mnohem širší, neboť neomezené tarify již nabízejí i virtuální operátoři. Jejich přehled ukazuje následující tabulka. Jedná se o tarify bez závazku (kromě společnosti Bonerix, která nabízí pouze tarif se závazkem na 12 měsíců). Tab. 7

Srovnání neomezených tarifů (bez závazku)

Cena měsíčního paušálu (Kč)

Volné minuty v ČR

Data v ceně (MB)

Volné SMS v ČR

Cena SMS (Kč)

Telefónica O2

749 Neomezeně Neomezeně

0

1500

T-Mobile


0

1500

Vodafone


0

1500

Air Telecom

849 Neomezeně

0

1,01

1000

Bonerix Centropol Telecom

495 Neomezeně

200

1,20

0


0

300

Dragon Euro operátor


0

0


0

0

Fayn


0

0

LAMA mobile

599 Neomezeně

1,50

0

L-TEL Mobil


0

500

One mobile


0

1200

Společnost

0


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nabídka tří největších operátorů je v podstatně totožná, pouze společnost Vodafone nabízí neomezený tarif o 50 Kč levněji. Cenově srovnatelné jsou i další tarify, které nabízejí v základní ceně jak neomezené volání, tak i internet v mobilu. Levnější měsíční paušál nabízejí pouze ty společnosti, které v základní ceně nemají zahrnuty mobilní internet. Přičteme-li k těmto tarifům i náklady na mobilní internet (viz následující tabulka), zjistíme, že ceny virtuálních operátorů se zcela vyrovnají cenám u klasických operátorů, či jsou v mnohých případech ještě vyšší.

Vlastní práce Tab. 8

38

Srovnání neomezených tarifů (bez závazku) vč. příplatku za internet v mobilu

Cena měsíčního paušálu vč. internetu (Kč)

Volné minuty v ČR

Volné SMS v ČR

Cena SMS (Kč)

Telefónica O2


0

1500

T-Mobile


0

1500

Vodafone


0

1500

Air Telecom

849 Neomezeně

0

1,01

1000

Bonerix Centropol Telecom

690 Neomezeně

200

1,20

1500


0

300

Dragon Euro operátor


0

1000


0

1200

Fayn


0

1000

LAMA mobile

998 Neomezeně

1,50

1000

L-TEL Mobil


0

500

One mobile


0

1200

Společnost

0

Data (MB)


Protože však většina virtuálních operátorů zaměřuje svou propagační kampaň na velmi levná volání s nízkými měsíčními náklady a smlouvu bez závazku, zohledňuje další komparace tarify bez závazku s nejnižšími měsíčními poplatky (jedná se jak o klasické tarify, tak i o předplacené karty). Celkové srovnání těchto nabídek, jak v tabulkovém, tak v grafickém vyjádření, je uvedeno v příloze B. Z uvedeného vyplývá, že výše měsíčních poplatků se pohybuje od 0 do 249 Kč, přičemž nulovou výši měsíčních poplatků nabízí 43 % operátorů, mezi kterými jsou i tři klasičtí operátoři. Naopak měsíční poplatek 100 a více korun vyžadují pouze čtyři operátoři a to Telestica, S-Mobile, Deník: Pět pohromadě a Air Telecom. Co se týče ceny volání ve vlastní síti, je nejlevnějším operátorem Tesco Mobile, který nabízí volání ve vlastní síti zdarma, naopak nejdražším je Deník: Pět pohromadě s cenou 5,04 Kč za minutu. Celá třetina operátorů pak nabízí volání ve vlastní síti za méně než 1 Kč za minutu. Mezi ně však nepatří ani Telefónica O2, T-Mobile či Vodafone. Telefónica O2 má druhé nejdražší volání mezi operátory (4,9 Kč/min) a Vodafone třetí nejdražší volání ve vlastní síti (3 Kč/min). U volání mimo vlastní síť je Vodafone dokonce zcela nejdražším operátorem s cenou 7,50 Kč/min, následován Deníkem: Pět pohromadě (5,04 Kč/min), Telefónicou O2 (4,9 Kč/min) a s větším odstupem

Vlastní práce

39

T-Mobilem (3,5 Kč/min). Úplně nejlevnější volání nabízí společnost Plus4U a Fortech (1,21 Kč/min), u kterých se však platí měsíční poplatek 99 Kč, resp. 30,25 Kč. Nejlevnější volání mimo vlastní síť u tarifu bez měsíčního poplatku nabízí společnost One mobile (za 1,5 Kč/min). Co se týče krátkých textových zpráv ve vlastní síti, nejpříznivější nabídku má společnost Tesco mobile, která poskytuje SMS ve vlastní síti zdarma. Naopak nejdražší je zde opět společnost Vodafone (2,4 Kč), následována Telefónicou (1,9 Kč). U krátkých textových zpráv mimo vlastní síť je nejvýhodnější nabídka společnosti Palmafone a One mobile (u obou cena SMS zprávy 1 Kč). Nejméně výhodnou nabídku má i zde společnost Vodafone (2,4 Kč), opět následována Telefónicou O2 (1,9 Kč). 3.1.3.3 Vývoj ekonomických výsledků Další část zhodnocení telekomunikačního trhu je možné provést pomocí vývoje ekonomických výsledků. Následující tabulka ukazuje vývoj hospodářského výsledku před zdaněním u tří klasických operátorů. Vzhledem ke krátkému působení virtuálů na českém trhu je nebylo možné do této komparace zahrnout. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že u všech tří klasických operátorů došlo v roce 2013 k poklesu hospodářských výsledků před zdaněním, ačkoli u společností Telefónica O2 a T-Mobile došlo v roce 2013 k mírnému nárůstu počtu aktivních sim karet, jak ukazuje obrázek 8. Na základě uvedené tabulky lze také konstatovat, že postavení společností Telefónica O2 a T-Mobile je velmi podobné. Oproti nim je Vodafone menší a procentuálně čelil mnohem většímu poklesu hospodářského výsledku. Tab. 9

Vývoj hospodářských výsledků před zdaněním u klasických operátorů

Operátor Telefónica O210 T-Mobile11 Vodafone12

HV za rok 2012 (mil. Kč) 8156 8663 2138

HV za rok 2013 (mil. Kč) 7264 7161 1255

Pokles HV (mil. Kč) 892 1502 883

Pokles HV (%) 11 17 41

Zdroj: Autorka dle výročních zpráv jednotlivých operátorů

Pokles hospodářských výsledků koresponduje i s vývojem výnosů jednotlivých společností, který ukazuje další tabulka. Jak z ní vyplývá, u všech tří společností došlo ke snížení výnosů, za čímž lze zcela jistě do jisté míry spatřovat právě snížení ceny neomezených tarifů. Tedy alespoň u společností Telefónica O2 a T-Mobile, kdy jsou výnosy počítány k 31. 12. daného roku. U společnosti Vodafone jsou výno-

Obchodní rok končící k 31.12. daného roku. Obchodní rok končící k 31.12. daného roku. 12 Obchodní rok končící k 31.3. daného roku. 10 11

Vlastní práce

40

sy k uzávěrce jejich obchodního roku, tedy k 31. 3. 2013. Aktuálnější data nebyla v době zpracování této práce ještě zveřejněna. Tab. 10

Vývoj výnosů u klasických operátorů

Operátor Telefónica O213 T-Mobile14 Vodafone15

Výnosy za rok Výnosy za rok 2012 2013 (mil. Kč) (mil. Kč) 22856 24967 25270 22732 17780 16512

Pokles výnosů (mil. Kč) 2111 2538 1268

Pokles výnosů (%) 8,5 10,0 7,13

Zdroj: Autorka dle výročních zpráv jednotlivých operátorů

3.1.4

Kritéria související s charakteristikou konkurence na relevantním trhu

Pro analýzu telekomunikačního trhu je vhodné se také zaměřit na existenci současné a potenciální konkurence a s tím související překážky pro vstup na trh a prohlubování konkurence. Co se týče současné a potenciální konkurence, ještě do roku 2013 byla konkurence na telekomunikačním trhu velmi malá, neboť zde působili pouze čtyři operátoři. Během roku 2013 však došlo k výraznému zvýšení počtu mobilních operátorů na českém trhu (ačkoli pouze těch virtuálních) a jejich počet se navýšil i v roce 2014. Lze tedy říci, že konkurence ve službách se významně zvýšila, nicméně konkurence v infrastruktuře nikoli (více v další kapitole). Ohledně překážek pro vstup na trh lze říci, že v odvětví telekomunikací je možnou bariérou vstupu udělování licencí (resp. registrace podnikatele v elektronických komunikacích) Českým telekomunikačním úřadem, které je omezeno rozsahem kmitočtů vhodných pro poskytování mobilních či datových služeb. Další bariérou vstupu je i složitost telekomunikační infrastruktury, jejíž výstavba a údržba je velmi nákladná, a to i přes velký rozvoj moderních technologií.

3.2 3.2.1

Prováděná regulatorní opatření Aukce rádiových kmitočtů

Jak již bylo zmíněno dříve, odvětví telekomunikací je regulováno pomocí udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Následující text je zaměřen na v nedávné době uskutečněné aukce kmitočtů.

Výnosy za mobilní segment za obchodní rok končící k 31.12. daného roku. Provozní výnosy z běžné činnosti za obchodní rok končící k 31.12. daného roku. 15 Výnosy u běžné činnosti za obchodní rok končící k 31.3. daného roku. 13 14

Vlastní práce

41

3.2.1.1 Aukce rádiových kmitočtů 2012 O aukci rádiových kmitočtů se začalo hovořit již na jaře roku 2012, kdy Český telekomunikační úřad v březnu zveřejnil výzvu k uplatnění připomínek k návrhu textu ohledně vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. K uvedenému textu sešlo celkem 29 připomínek od různých subjektů, a mimo jiné také Český telekomunikační úřad obdržel i vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve kterém však k podmínkám výběrového řízení neměl ÚOHS žádné připomínky. Pouze uvedl doporučení týkající se rozhodování o sjednaných cenách v případě sporu. První ohlášená vyvolávací cena byla celkově 9,1 mld. Kč. Po vypořádání všech připomínek byla však vyvolávací cena snížena na 7,4 mld. Kč (ČTÚ, 2012). Dne 12. července 2012 bylo vyhlášeno výběrové řízení, do kterého se přihlásili a zároveň splnili požadavky výběrového řízení a mohli se tak zúčastnit aukce tito žadatelé: Telefónica O2, Vodafone, T-mobile a také společnost PPF Mobile Services a.s. (ČTÚ, 2012). Do aukce se naopak nepřihlásily některé firmy, které dříve o účasti uvažovaly, např. Dial Telecom, GTS CE a UPC a také investiční skupiny J&T, KKCG nebo Penta (Česká televize, 2012). Do hry tak vstoupila nová společnost PPF, která v případě úspěchu v aukci měla začít působit jako čtvrtý mobilní operátor v České republice. PPF počítala s vybudováním vlastní infrastruktury zejména v pásmech 800 a 1 800 MHz. Vedle LTE chtěla koncovým zákazníkům nabídnout i klasické GSM. Operátora chtěla vybudovat bez účasti partnera, s investicí v řádu stovek milionů eur a se zhruba 550 zaměstnanci. Slibovala ceny nižší o desítky procent a kvalitnější služby (Česká televize, 2012). Aukce byla zahájena 12. listopadu 2012 a celková cena za nabízené kmitočty v průběhu elektronické aukce trvale rostla až na souhrnnou částku 20,32 mld. Kč dosaženou ke dni 8. března 2013. K tomuto datu rozhodl předseda ČTÚ o zrušení výběrového řízení a zastavení správního řízení v této věci. Nabízené ceny se totiž dle jeho vyjádření dostaly až nad úroveň konečných cen dosažených v ostatních evropských zemích, kde již aukce srovnatelného portfolia kmitočtů proběhly (ČTÚ, 2013). Dle předsedy ČTÚ by takto vysoké nabídky za kmitočty ve svých důsledcích vedly k „dramatické a plošné vysoké ceně za nové telekomunikační služby čtvrté generace a k zásadní časové prodlevě při uvádění sítí nové generace do komerčního provozu. Navíc takto vysoké ceny vydražených frekvencí by se musely negativně promítnout v podobě přemrštěných sazeb rychlého mobilního internetu.“ Dále je dle něj „potřeba si uvědomit, že stát by na tom sice vydělal, ale v konečném důsledku by na to doplatil koncový zákazník“ (Malina, 2013). 3.2.1.2 Aukce rádiových kmitočtů 2013 Po předchozím neúspěšném pokusu o aukci rádiových kmitočtů byla nová výzva k uplatnění připomínek k návrhu textu Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě

Vlastní práce

42

v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz vyhlášena 8. dubna 2013. Tentokrát ČTÚ obdržel 17 připomínek plus stanovisko ÚOHS a MPO. ÚOHS zde, na rozdíl od předchozího návrhu výběrového řízení, uplatnil také nějaké připomínky. Ze stanovisek a připomínek ÚOHS vyplynulo, že „z hlediska hospodářské soutěže je vytvoření podmínek pro vstup čtvrtého operátora třeba obecně uvítat; nesmí k tomu však dojít prostřednictvím nastavení podmínek, které by byly diskriminační a v důsledky by mohly kvalitu soutěže na daném trhu narušit“ (Rafaj, 2013). Dle Rafaje (2013) spatřoval ÚOHS rizika zejm. v důvodnosti vyčlenění části spektra pro nového operátora a dále pak v riziku následné koncentrace trhu. V předchozí aukci totiž ČTÚ uváděl, že vyčlenění části rádiového spektra pro nově vstupující subjekty je neopodstatněné, ale v aukci vyhlášené v roce 2013 se rozhodl část spektra pro nově vstupující subjekty vyhradit. ÚOHS zde pak upozorňoval na to, že je nutné vycházet „z dostatečného vyhodnocení dosavadního i budoucího vývoje trhu se zhodnocením dopadů vyhrazení spektra, ze kterého vyplyne, že je takové opatření nezbytné pro efektivní fungování příslušeného trhu a že nebylo možno jiné řešení s menšími dopady na hospodářskou soutěž, a to zejména ve vztahu k pásmu 800 MHz, kde ČTÚ z disponibilního množství 30 MHz vyčlenil plných 10 MHz pro nově vstupující subjekt“ (Rafaj, 2013). Rafaj (2013) dále také upozorňuje na fakt, že předchozí aukce se zúčastnil pouze jediný nový potenciální operátor, což by znamenalo, bude-li se tato situace opakovat, možnost získání vyhrazené části spektra v aukci již za vyvolávací cenu, na rozdíl od stávajících operátorů, kteří budou soutěžit o omezené množství kmitočtů. Rafaj (2013) dále navrhoval doplnit podmínky aukce o ustanovení vedoucí k zajištění samostatnosti nově vstupujícího subjektu, aby se tak zamezilo následné koncentraci trhu. ÚOHS navrhoval, aby nově vstupující subjekt nebyl kontrolován (ať už přímo, či nepřímo) ze strany stávajících operátorů a současně byl na stávajících operátorech nezávislý. ÚOHS požadoval doplnění podmínek aukce o závazek nově vstupujícího operátora po přiměřenou dobu neusilovat o koupi některého nebo o prodej některému ze stávajících operátorů. Dále také ÚOHS doporučoval zakomponovat závazek ohledně nemožnosti převedení či pronájmu získaných rádiových kmitočtů po dobu 7 let tak, aby se zamezilo spekulativnímu chování v rámci výběrového řízení. ČTÚ zvážil připomínky ÚOHS ohledně vyhrazení části spektra novému operátorovi a potvrdil zhodnocení dopadů budoucího vývoje trhu. ČTÚ také zaktualizoval minimální ceny, za které bylo možné kmitočty získat, tak, aby nemohlo dojít k situaci, kdy by kterýkoli subjekty získal spektrum za nepřiměřeně nízkou cenu v porovnání s cenami, za které bylo spektrum přiděleno v jiných relevantních evropských zemích (Novák, 2013). Po zhodnocení všech připomínek a případném akceptování některých z nich bylo dne 15. srpna 2013 vyhlášeno nové výběrové řízení. Oproti aukci probíhající v roce 2012 se hlavní změny podmínek týkaly vyhrazení bloku 2×10 MHz v nejlukrativnějším pásmu 800 MHz pro nového hráče a také zákazu spojování soutěžitelů po celou dobu platnosti přídělu kmitočtů (tj. 15 let). Žadateli, kteří se do aukce přihlásili a mohli se aukce zúčastnit, byli i tentokrát tři stávající operátoři (Vodafone, Telefónica O2 a T-Mobile), které doplnila společnost Revolution Mobile

Vlastní práce

43

a.s. a dále SAZKA Telecommunications a.s.. Do výběrového řízení se tentokrát nepřihlásila společnost PPF. Aukce kmitočtů byla zahájena 11. listopadu 2013 a ukončena 19. listopadu 2013. Práva na využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz si rozdělili stávající vlastníci kmitočtů, tj. Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Účastníci aukce, kteří se o rádiové kmitočty ucházeli neúspěšně, byly společnosti Revolution Mobile a.s. a SAZKA Telecommunications a.s. (ČTÚ, 2013). Následující tabulka uvádí, kolik bloků radiových kmitočtů jednotlivé společnosti získaly a také za jakou cenu byly tyto bloky celkově vydraženy. Tab. 11

Celkové výsledky aukce

Vítězný žadatel Telefónica O2 T-Mobile Vodafone Celkem

Celkový počet získaných bloků 9 8 9 26

Cena dosažená v aukci (mil. Kč) 2 802, 5 2 614, 0 3 113, 0 8 529, 5

Zdroj: Autorka dle dat ČTÚ, 2013.

Celková původní vyvolávací cena v aukci činila 8 720 mil. Kč, zatímco celková dosažená cena v aukci je pouze 8 529, 5 mil. Kč. Je to tedy o 190, 5 mil. Kč méně. V aukční fázi totiž nebylo přiděleno několik kmitočtových úseků s celkovou vyvolávací cenou 930 mil. Kč, u kterých lze předpokládat, že budou draženy v budoucnosti v další aukci. V další tabulce jsou pro přehled uvedeny částky, které vítězné společnosti utratily za jednotlivé kmitočtové úseky. Tab. 12

Výsledky aukce (dosažené ceny za jednotlivé kmitočtové úseky)

Vítězný žadatel Telefónica O2 T-Mobile Vodafone

Cena za kmitočtový úsek 800 MHz (mil. Kč) 2 386, 5 2 231, 0 2 664, 0

Cena za kmitočtový úsek 1800 MHz (mil. Kč) 96, 0 63, 0 129, 0

Cena za kmitočtový úsek 2600 MHz (mil. Kč) 320, 0 320, 0 320, 0

Zdroj: Autorka dle dat ČTÚ, 2013.

Uskutečněná aukce kmitočtů tak na trh nepřinesla dalšího operátora, který by skutečně zvýšil konkurenci v infrastruktuře a ještě více rozhýbal dění na českém telekomunikačním trhu.

Vlastní práce

3.2.2

44

Udělené pokuty od ÚOHS

Jak již bylo uvedeno, odvětví telekomunikací nebylo v minulosti dostatečně konkurenční, což jen potvrzuje fakt, že ÚOHS již několikrát udělil subjektům působícím na trhu telekomunikací několik pokut. Následující tabulka uvádí přehled těch nejvyšších včetně krátkého popisu. Tab. 13

Přehled nejvyšších pokut udělených v odvětví telekomunikací

Pokutovaná společnost Český Telecom, a.s. (dnes Telefónica O2) Český Telecom, a.s. (dnes Telefónica O2) Český Telecom, a.s. (dnes Telefónica O2) Eurotel Praha, s.r.o. (dnes Telefónica O2)

Rok

Důvod

Porušení komunitárního 2004 práva - neregulované cenové plány. Znemožnění alternativním 2004 operátorům nabízet služby za stejných podmínek. Zneužití dominantního 2003 postavení. Účtování vyšší částky za minutu volání do sítě Český Mobil a.s. (dnes 2000 Vodafone) než za minutu volání do společnosti Radiomobil a.s..

Výše pokuty – prvostupňově (pravomocně) (mil. Kč) 210 (205)

90 (80) 81,7 (Dosud nevyjasněno) 16

48 (0)

Pokračování tabulky na následující straně.

„V červnu 2003 prvostupňové rozhodnutí - zneužití dominantního postavení na trhu poskytování telefonních služeb určených podnikatelským subjektům prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí. V druhém stupni potvrzeno v lednu 2004. TELECOM podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji v srpnu 2006 zamítl. Případ dále projednával Nejvyšší správní soud, který vyhověl žalující straně. Rozhodnutí ÚOHS následně v prosinci 2009 zrušil Krajský soud v Brně, Úřad však uspěl se svou kasační stížností a NSS v červenci 2010 rozsudek KS Brno podruhé zrušil. KS Brno poté v březnu 2011 zrušil část výroku rozhodnutí, což potvrdil zamítnutím kasační stížnosti i NSS. V říjnu 2012 ÚOHS vydal nové prvostupňové rozhodnutí, v němž pokutu navýšil na 93 108 600 Kč, když nově posoudil délku trvání deliktu a zohlednil také nesprávnou výši obratu, kterou účastník řízení nahlásil“ (ÚOHS, 2014). 16

Vlastní práce

45

Pokutovaná společnost

Rok

Eurotel Praha, s.r.o. (dnes Telefónica O2)

2004

T-Mobile

2004

Český mobil (dnes Vodafone)

2004

Český Telecom, a.s. (dnes Telefónica O2)

2003

RadioMobil, a.s. (dnes TMobile)

2000


2003


2002

Český mobil (dnes Vodafone)

2002


1999

Zdroj: Autorka dle dat ČSÚ, 2014

Důvod Zakázané dohody ve smlouvách o propojení. Zakázané dohody ve smlouvách o propojení. Zakázané dohody ve smlouvách o propojení. Zneužití dominantního postavení na trhu zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet na újmu konkurentů a konečných spotřebitelů Účtování vyšší částky za minutu volání do sítě Český Mobil a.s. (dnes Vodafone) než za minutu volání do společnosti Eurotel a.s.. Zakázaná dohoda smlouvy na dodávky ADSL modemů neprodávat toto zboží žádné jiné společnosti na území ČR za ceny nižší, než jaké jsou ceny pro společnost Český Telecom. Nepovolené dohody o cenách telefonních karet. Zakázaná dohoda distribuce předplacených telefonních karet se stanovenými cenami. Zneužití dominantního postavení na trhu provozování jednotné telekomunikační sítě.

Výše pokuty – prvostupňově (pravomocně) (mil. Kč) 22 (0) 12 (0) 10 (0)

23 (23)

15 (0)

15 (10)

7,5 (6,5)

6,5 (0)

2 (1,8)

Vlastní práce

46

Z tabulky vyplývá, že ÚOHS udělil celkem pokuty za 542 mil. Kč. Nicméně společnosti se v některých případech odvolaly a porušení pravidel ochrany hospodářské soutěže poté ještě projednával Nejvyšší správní soud, který v několika případech rozhodnutí ÚOHS zcela zamítnul a pokutu nakonec nepotvrdil. Pravomocně tak byly uděleny pokuty v celkové výši 326,3 mil. Kč. Následující tabulka ukazuje výše pokut dle jednotlivých společností, kdy nejvíce pokut bylo uloženo Telefónice O2. Zde je však nutné zmínit, že tato společnost působí na českém trhu nejdéle ze tří uvedených operátorů a v minulosti měla jednoznačný monopol na českém trhu telekomunikací. Tab. 14

Pokuty dle jednotlivých společností

Pokutovaná společnost17 Telefónica O2 T-Mobile Vodafone

Výše pokuty – prvostupňově (pravomocně) (mil. Kč) 499,2 (326,3) 27,0 (0) 16,5 (0)

Zdroj: Autorka dle dat ÚOHS, 2014

Z uvedeného textu tedy vyplývá, že ÚOHS zasahuje do mechanismu fungování tržní ekonomiky na základě pravidel stanovených v legislativě a snaží se vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu. Nicméně v odvolacích řízeních dochází k podstatnému snížení či úplnému zrušení pokut, na základě čehož se domnívám, že regulátor by měl zvýšit svoji efektivitu v oblasti odvolacích řízení. Regulátor by měl dle mého názoru disponovat znalostním a důkazním potenciálem tak, aby jeho argumentace dosahovala vysoké kvality a případně se tak i snížila tendence firem odvolávat se proti jeho rozhodnutím. 3.2.3

Analýzy relevantních trhů prováděné ČTÚ

Regulace trhu elektronických komunikací ze strany ČTÚ jako taková vychází z analýz relevantních trhů. V roce 2013 zpracovával ČTÚ třetí kolo analýz relevantních trhů, které byly vymezeny následovně: • trh č. 1 – přístup k veřejné telefonní síti v pevném místě, • trh č. 2 – původ volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě, • trh č. 3 – ukončení volání (terminace) v jednotlivých veřejných telefonních sítích poskytovaných v pevném místě, • trh č. 4 – velkoobchodní (fyzický) přístup k infrastruktuře sítě (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení) v pevném místě, • trh č. 5 – velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických 17

Dle dnes platných názvů.

Vlastní práce

47

komunikací, • trh č. 6 – velkoobchodní koncové segmenty pronajatých okruhů bez ohledu na technologii použitou k zajištění pronajaté nebo vyhrazené kapacity, • trh č. 7 – ukončení hlasového volání (terminace) v jednotlivých veřejných mobilních telefonních sítích, • trh č. 8 – přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích. Z pohledu diplomové práce nás nejvíce zajímá analýza relevantního trhu č. 8, tedy přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích. Poslední platné opatření obecné povahy týkající se tohoto trhu pochází z roku 2006, kdy analýza skončila závěrem, že se jedná o trh plně konkurenční. Úřad pak započal s další analýzou tohoto trhu v roce 2011, v jejímž návrhu pak vyhodnotil, že hospodářská soutěž na tomto trhu stagnuje. V rámci analýzy ČTÚ neshledal, že by existoval podnik se samostatnou významnou tržní silou. Avšak všichni tři současní mobilní operátoři disponují společnou významnou tržní silou. Na základě trvalého odmítání dohody o přístupu MVNO do sítí stávajících operátorů navrhoval ČTÚ nápravná opatření zaměřená právě na podporu vstupu dalších soutěžitelů na mobilní trh, zejména virtuálních operátorů (ČTÚ, 2012). Návrh analýzy byl pak konzultován na jaře 2013, kdy však došlo k významným změnám na mobilním trhu a rozhodl se proto návrh analýzy znovu přepracovat. Od té doby však analýza ještě nebyla dokončena a zveřejněna. Z uvedeného vyplývá, že dosavadní prováděná opatření byla spojena s dlouhým časovým obdobím, kdy je vývoj trhu často předčil. Regulátor by měl tak nejen rozumět cílům soutěžního práva a specifikům telekomunikačního odvětví, ale měl by být také schopen správně předvídat vývoj trhu a umět pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu.

Diskuze

48

4 Diskuze Základní otázkou, kterou je možné si položit, je, zda trh vůbec regulovat či nikoli. Na tento problém se snaží odpovědět téměř všechny ekonomické školy. Existuje zde řada teoretických koncepcí, které se zabývají tímto tématem a vzájemně si konkurují. Za protipóly je možné označit liberály a intervencionisty, kdy liberálové, jako zastánci hesla „Laissez-faire“, prosazují ponechání trhu jemu přirozenému vývoji, který sám směřuje k rovnovážnému výsledku. Naopak intervencionisté zastávají názor, že na samoregulační mechanismy trhu nelze spoléhat a je nutné pomocí vládních intervencí napravovat tržní selhání. Nicméně oba tyto přístupy přináší ve svých extrémech určitá úskalí. Domnívám se, že oblast hospodářské soutěže v odvětví telekomunikací by nebylo dobré zcela deregulovat, ale právní ochrana a podmínky regulace by měly být nastaveny tak, aby všechny ekonomické subjekty měly rovnocenné podmínky a regulace by postihovala ty, kteří svého postavení zneužijí na úkor jiného. Co se týče výsledků plynoucích z vlastní práce, je nutné uvést, že v první podkapitole vlastní části diplomové práce byla provedena deskripce a posouzení trhu telekomunikací v České republice pomocí kritérií týkající se tržních podílů jednotlivých podniků, kritérií souvisejících s charakteristikou podniků a kritérií souvisejících s charakteristikou konkurence na daném trhu. Z uvedeného textu plyne, že během roku 2013 se na trhu sice objevilo velké množství virtuálních operátorů, kteří podstatně zvýšili konkurenci na trhu, ale pouze konkurenci týkající se služeb, nikoli konkurenci v infrastruktuře, neboť virtuální operátoři uzavírají obchodní smlouvu s operátorem mobilní sítě k získání hromadného přístupu k síťovým službám za velkoobchodní ceny a nemají tak vlastní oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. A tak ačkoli se o roku 2013 mluví jako o revolučním roku v oblasti telekomunikací, je nutné konstatovat, že co se týče vlastníků telekomunikační infrastruktury, zůstává na trhu s mobilními operátory vlastnícími oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i nadále oligopol a bylo by zde dle mého názoru zapotřebí dalšího hráče. Zaměříme-li se trh mobilních služeb detailněji, z provedené analýzy zjistíme, že zde mají i přes proběhlé změny největší podíl operátoři T-Mobile (39 %), Telefónica O2 (34 %) a Vodafone (22 %), kteří celkově pokrývají 95 % trhu a procentuálně se jejich tržní podíly oproti předchozímu roku snížily jen minimálně. V případě počtu aktivních SIM karet zjistíme dokonce mírný nárůst u společností Telefónica O2 a T-Mobile. Dále byly analyzovány nabídky jednotlivých operátorů, a to na jedné straně s výběrem tzv. neomezených tarifů, zaměřených na více bonitní zákazníky, a na druhé straně s výběrem tarifů bez závazku a s nejnižšími měsíčními poplatky. Co se týče neomezených tarifů, byly jejich ceny výrazně sníženy na jaře 2013. Dále bylo zjištěno, že nabídka tří největších operátorů je v podstatně totožná, pouze společnost Vodafone nabízí neomezený tarif o 50 Kč levněji. Cenově srovnatelné jsou i další tarify od virtuálních operátorů, které nabízejí v základní ceně jak neomezené volání, tak i internet v mobilu. Levnější měsíční paušál nabízejí pouze ty společnosti, které v základní ceně nemají zahrnu-

Diskuze

49

ty mobilní internet. Přičteme-li k těmto tarifům i náklady na mobilní internet zjistíme, že ceny virtuálních operátorů se zcela vyrovnají cenám u klasických operátorů, či jsou v mnohých případech ještě vyšší. Nutné je také zmínit relativně vysoké příplatky za tarif bez závazku u klasických operátorů. Co se týče komparace tzv. nízkonákladových tarifů, zde už však tři klasičtí operátoři mají svoji nabídku cenově nejméně výhodnou, jak ilustruje příloha B. Z uvedeného usuzuji, že by se mohlo jednat o možnou taktiku klasických mobilních operátorů ponechat si „více lukrativní“ zákazníky a nabízet jim zejména neomezené tarify a uvázat si je na delší dobu (smlouvy na 24 měsíců), zatímco „méně bonitní“ zákazníky s malou spotřebou, jejichž obsluha je pak relativně nejvíce nákladná, přenechat virtuálním operátorům. Uvedená situace na trhu (zejm. tedy snížení cen neomezených tarifů) pak dále koresponduje i s vývojem výnosů jednotlivých společností, kdy u všech tří klasických operátorů došlo k jejich snížení. Cílem druhé podkapitoly vlastní části práce bylo posoudit prováděná opatření v oblasti regulace telekomunikačního trhu a vyhodnotit dopady těchto legislativních opatření. V části věnované aukcím rádiových kmitočtů bylo uvedeno, že aukce prováděná v roce 2012 byla po pěti měsících ukončena předsedou ČTÚ s odůvodněním příliš vysokých cen. Zde je vhodné vyzdvihnout, že aukce byla ukončena rovnou předsedou ČTÚ, nikoli Radou ČTÚ, za což také tehdejší předseda čelil velké kritice. Další nabízející se otázkou je, zda ceny byly skutečně tak vysoké, aby bylo nutné aukci ukončit. Největší zájem byl o pásmo 800 MHz, což dokládají i výsledné ceny z druhého kola aukce (viz tabulka 12). Cena se u tohoto bloku v prvním kole aukce vyšplhala v přepočtu na 1 MHz a 1 obyvatele na 1,15 EUR (Peterka, 2013), což bylo v porovnání s ostatními evropskými zeměmi (viz příloha C) opravdu více, ale bylo to skutečně o tolik, aby musela být aukce zrušena? Je zde nutno podotknout, že přihazování v aukci je přece rozhodnutím samotných operátorů, kteří nejlépe vědí, kolik mají na tuto investici prostředků. Na straně druhé lze chápat i vysvětlení ČTÚ, kdy je dle něj „potřeba si uvědomit, že stát by na tom sice vydělal, ale v konečném důsledku by na to doplatil koncový zákazník“ (Malina, 2013). Nicméně nebylo by právě lepším řešením pro zabránění vysokých cen telekomunikačních služeb na trh vpustit nového operátora, který by byl skutečnou a fungující konkurencí? K druhému kolu aukce pak došlo až v roce 2013, které skončilo rozdělením kmitočtů mezi stávající operátory. Nebylo však rozděleno celé nabízené spektrum a lze tedy očekávat, že zbytek pásma bude dražen v další aukci, s jejímž uskutečněním by se dle mého názoru nemělo příliš dlouho otálet, aby potenciální nový operátor vstoupil na trh co nejdříve a podpořil tak konkurenční boj v odvětví telekomunikací. V části věnované již provedeným opatřením v podobě udělených sankcí bylo zjištěno, že ÚOHS zasahuje do mechanismu fungování tržní ekonomiky na základě pravidel stanovených v legislativě a snaží se vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu. Nicméně v odvolacích řízeních dochází k podstatnému snížení či úplnému zrušení pokut, na základě čehož se domnívám, že regulátor by měl zvýšit svoji efektivitu v oblasti odvolacích řízení. Prvostupňově byly totiž uloženy pokuty v hodnotě

Diskuze

50

542 mil Kč, pravomocně však pouze za 326,3 mil Kč, z čehož vyplývá, že v odvolacích řízeních není ÚOHS příliš úspěšný. Regulátor by měl dle mého názoru disponovat znalostním a důkazním potenciálem tak, aby jeho argumentace dosahovala vysoké kvality a případně se tak i snížila tendence firem odvolávat se proti jeho rozhodnutím. V další podkapitole týkající se prováděných analýz relevantních trhů ze strany ČTÚ bylo zjištěno, že poslední opatření týkající se mobilního trhu pochází z roku 2006, kdy byl trh označen za plně konkurenční a ČTÚ zde neshledal existenci společně významné tržní síly. V návrhu další analýzy zveřejněné v roce 2012 již však dle ČTÚ mobilní operátoři T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone (stejní operátoři jako v roce 2006) disponují společnou významnou tržní silou. Nicméně návrh analýzy a opatření z ní plynoucí byly poté ještě veřejně konzultovány, během čehož došlo k významným změnám na mobilním trhu a rozhodl se proto návrh analýzy znovu přepracovat. Od té doby však analýza ještě nebyla dokončena a zveřejněna. Z uvedeného vyplývá, že regulatorní orgány trhu by měly být v prvé řadě schopny rychle reagovat na měnící se vývoj trhu. Dosavadní prováděná opatření byla doposud spojena s dlouhým časovým obdobím, kdy je vývoj trhu často předčil. Regulátor by měl tak nejen rozumět cílům soutěžního práva a specifikům telekomunikačního odvětví, ale měl by být také schopen správně předvídat vývoj trhu. Zvýšení efektivity ÚOHS by bylo dle mého názoru možné docílit zejména kvalitními tržními šetřeními s používáním moderních metod a ekonomické analýzy, podpořenou optimalizací interních procesů, v důsledku čehož by pak regulátor byl schopen pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu. Nicméně i přes relativně pomalé reakce regulatorních orgánů lze určit přínos prováděných opatření. Za výsledek zmíněného návrhu opatření vydaného na jaře 2013 lze považovat právě vpuštění virtuálních mobilních operátorů na trh ze strany dosavadních klasických operátorů. Domnívám se, že stávající operátoři k tomuto kroku přistoupili raději sami ještě před konečným vydáním nápravných opatření, o kterých nevěděli, jak přesně budou vypadat a bylo pro ně tedy vhodnější operátory na trh vpustit a moci si tak ještě relativně nastavit své podmínky. Došlo tak k výraznému zvýšení konkurence ve službách na mobilním trhu. V loňském roce také ČTÚ prováděl kontrolu smluvních podmínek největších operátorů, na základě čehož také zahájil několik správních řízení pro zjevné porušení zákona. ČTÚ také apeloval na výrazné zjednodušení a větší srozumitelnost obchodních podmínek mobilních operátorů. Dále také ČTÚ nastavil pravidla pro rychlejší přenos telefonního čísla mezi operátory. V roce 2013 se tak přeneslo téměř půl milionu čísel, což je o 40 % více než v roce 2012. Za další výsledek plynoucí z tlaku regulatorních orgánů a připravovaných opatření, v čemž by měl regulátor i nadále pokračovat na základě prováděných analýz, považuji výrazné snížení cen neomezených tarifů, kdy došlo ke snížení cen o 61 % u společnosti Telefónica O2, 77 % u společnosti T-Mobile a o 81 % u společnosti Vodafone. V absolutním vyjádření to pak znamenalo snížení o 1151 Kč u společnosti Telefónica O2, 2541 Kč u společnosti T-Mobile a 2853 Kč u společnosti Vodafone. Dále také v roce 2013 došlo k cenové regulaci na

Diskuze

51

trhu velkoobchodního (fyzického) přístupu k infrastruktuře sítě (včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení), kdy v pevném místě došlo k úpravě maximální výše regulovaných velkoobchodních cen (u služby plného zpřístupnění ze 197 Kč na 179 Kč, u služby sdíleného zpřístupnění z 39 Kč na 30 Kč). Dalším výsledkem nápravných legislativních opatření bylo snížení maximální úrovně ceny za ukončení volání (terminaci) v mobilní síti na 0,27 Kč/min, které je v souladu i s doporučením Evropské Komise, která také provádí dohled nad telekomunikačním trhem. Dále došlo k plnění nařízení Evropského Parlamentu a Rady o mezinárodním roamingu, kdy byl stanoven cenový strop pro roamingové služby. Maximální maloobchodní cena za odchozí volání byla stanovena na 6,17 Kč/min, za příchozí volání 1,80 Kč/min a za zprávu SMS 2,06 Kč. Toto opatření je zcela jistě přínosem pro spotřebitele a dle mého názoru povede k většímu využívání mobilních služeb v zahraničí, což v konečném důsledku bude kompenzovat snížení výnosů mobilních operátorů plynoucí ze snížení cen za tyto služby.

Závěr

52

5 Závěr Telekomunikační infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Telekomunikace jsou jak významným sektorem hospodářské činnosti, tak samozřejmě i prostředkem pro komunikaci a přenos informací v jiných ekonomických činnostech. V rámci literární rešerše diplomové práce byly popsány teoretické poznatky související s daným tématem, zejména zde byla charakterizována nedokonalá konkurence na trzích a byly definovány její druhy, dále byla uvedena podstata a úkoly politiky hospodářské soutěže. Další část se věnovala odvětví telekomunikací a možnostem jeho regulace, jako je cenová regulace, udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a univerzální služba. Poslední podkapitola literární rešerše se zabývala legislativními normami, které upravují hospodářskou soutěž a telekomunikační odvětví, a to jak v České republice, tak i v Evropské unii. V kapitole vlastní práce byla provedena analýza konkurenčního prostředí telekomunikačního trhu, kdy byl nejprve uveden přehled operátorů v současnosti působících na českém trhu. Také byl u těchto subjektů kvantifikován jejich tržní podíl. Dále byl trh mobilních operátorů analyzován prostřednictvím kritérií souvisejících s charakteristikou podniků a také s charakteristikou konkurence na trhu. V další podkapitole byla následně posouzena prováděná regulatorní opatření a vyhodnoceny jejich dopady. Konkrétně se tato podkapitola věnovala aukcím rádiových kmitočtů, dále pak dosud uděleným pokutám od ÚOHS a také provádění analýz relevantních trhů ze strany ČTÚ. V diskuzi byly následně shrnuty výsledky plynoucí z diplomové práce a formulována doporučení.

Literatura

53

6 Literatura Monografie: BUREŠ, VÍT. Teorie antimonopolní regulace: analýza vybraných oblastí. V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 2008. 215 s. ISBN 978-80-7248-479-9. FUCHS, KAMIL; TULEJA PAVEL. Základy ekonomie. 2., upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 347 s. ISBN 80-86119-94-7. GERBER, DAVID J. Global competition: law, markets, and globalization. 1st pub. in paperback. Oxford: Oxford University Press, 2012, 394 s. ISBN 978-0-19965200-6. MANKIW, N. GREGORY. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 807169-891-1. RAUS, DAVID; NERUDA, ROBERT. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 359 s. Právo pro denní praxi. ISBN 80-251-0394-3. SAMUELSON, PAUL ANTHONY; NORDHAUS WILLIAM D. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. VÍTEK, MIROSLAV. Ekonomika telekomunikací. 1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2004. 209 s. ISBN: 80-01-03019-9 WHISH, RICHARD; BAILEY DAVID. Competetion law. 7th ed. Oxford: Oxford University Press, c2012, lxxi, 1015 s. ISBN 978-0-19-958655-4.

Legislativa: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) Č. 531/2012 O ROAMINGU VE VEŘEJNÝCH MOBILNÍCH KOMUNIKAČNÍCH SÍTÍCH V UNII [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:172:0010 :0035:CS:PDF NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) Č. 1211/2009 O ROAMINGU VE VEŘEJNÝCH MOBILNÍCH KOMUNIKAČNÍCH SÍTÍCH V UNII [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:

Literatura

54

http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:337:0001: 0010:CS:PDF SMĚRNICE EVROPSKÉHO

PARLAMENTU A RADY 2002/22/ES ZE DNE 7. BŘEZNA 2002 O UNIVERZÁLNÍ SLUŽBĚ A PRÁVECH UŽIVATELŮ TÝKAJÍCÍCH SE SÍTÍ A SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: HTTP://EURLEX.EUROPA.EU/LEGAL-CONTENT/CS/TXT/PDF/?URI=CELEX:02002L002220091219&QID=1399610467179&FROM=EN

SMĚRNICE EVROPSKÉHO

PARLAMENTU A RADY 2002/21/ES ZE DNE 7. BŘEZNA 2002 O SPOLEČNÉM PŘEDPISOVÉM RÁMCI PRO SÍTĚ A SLUŽBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ [on-

line]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT /PDF/?uri=CELEX:02002L0021-20091219&qid=1399610674590&from=EN ZÁKON Č. 127/2005 SB. O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH ZÁKON Č. 143/2001 SB. O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

Internetové zdroje: 99 MOBILE. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://99mobile.cz/ AIM

MOBIL.

Mobilní služby. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.aimmobil.cz/

AIR TELECOM. Levné volání a mobilní internet. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.airtelecom.cz/cs BLESKMOBIL. Váš ochránce mobilních práv. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://bleskmobil.blesk.cz/ BONERIX. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.bonerix.cz/ BTS MOBIL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.btsmobil.cz/ CALLPRO. Nabídka mobilních tarifů a služeb. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.callpro.cz

Literatura

CDT

55

MOBILE. [online]. 2014. [cit. http://www.cdt.cz/cz/cdt-mobile-913/

2014-04-23].

Dostupné

z:

CENTROPOL TELECOM. Virtuální operátor s výhodnou cenou. [online]. 2014. [cit. 201404-23]. Dostupné z: http://www.centropoltelecom.cz/ CITY MOBILE. Váš virtuální operátor. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://citymobile.cz/ CONNECTICA. Nejlevnější volání bez úvazku. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://tarify.connectica.cz COOP MOBIL. [online]. 2014. http://www.coopmobil.cz/

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

ČESKÁ TELEVIZE. O kmitočty pro rychlé mobilní sítě mají zájem operátoři i PPF. [online]. 2012. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/195444-o-kmitocty-pro-rychlemobilni-site-maji-zajem-operatori-i-ppf/ ČESKÁ TELEVIZE. PPF: Pokud uspějeme v aukci kmitočtů, volání bude levnější. [online]. 2012. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/195583-ppf-pokud-uspejemev-aukci-kmitoctu-volani-bude-levnejsi/ ČEZ

MOBIL. Ceník [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné http://www.cez.cz/edee/content/file/mobil/cezmobil-cenika4-8sweb_10.pdf

z:

ČSÚ. Telekomunikační infrastruktura – mobilní telefon. [online]. 2013. [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infras truktura ČSÚ. Vybrané základní ukazatele o telekomunikační a internetové infrastruktuře v České republice. [online]. 2013. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0802.pdf

Literatura

56

ČTÚ. Aukce volných kmitočtů: ČTÚ zveřejňuje vypořádání připomínek [online]. 2012. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskovezpravy.html?action=detail&ArticleId=9360 ČTÚ. Český telekomunikační úřad zveřejňuje návrh analýzy relevantního trhu č. 8 [online]. 2012. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/tiskove-zpravy/rok_2012/tz73 _21122012.pdf ČTÚ. Informace o ukončení aukční fáze výběrového řízení a informace o výsledcích aukční fáze výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. 2013. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rize ni_15_08_2013_souhrn_vysledku_aukce_20_11_2013.pdf ČTÚ. Informace o ukončení aukce a o rozdělení rádiových kmitočtů Vítězům aukce získaných v rámci aukce. [online]. 2013. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/informace_o_ukonceni_auk ce_20122013.pdf ČTÚ. Opatření obecné povahy – analýza trhu č. A/15/06.2006-23. [online]. 2006. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20 relevantnich%20trhu/OOP_A_15_06_2006_23.pdf ČTÚ. Regulace e-komunikací [online]. 2013. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/regulace-e-komunikaci.html ČTÚ. Rok 2013 [online]. 2014. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_ctu_2013_. pdf ČTÚ. Univerzální služba (elektronické komunikace) [online]. 2014. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/pusobnost-ctu/univerzalni-sluzba.html ČTÚ. Vyhlášení výběrového řízení na kmitočty v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz (2012) [online]. 2012. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/ctu-online/elektronicka-uredni-deska/vyhlasenivyberoveho-rizeni-na-kmitocty-v-pasmech-800-mhz-1800-mhz-a-2600-mhz2012.html

Literatura

57

ČTÚ. Zpráva o průběhu a výsledcích výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. [online]. 2013. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rize ni_12_07_2012_zprava_prubeh-vysledky_vyberoveho_rizeni.pdf DENÍK: PĚT POHROMADĚ. Výhodné volání s Deníkem. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.dhtele.com/cz DH TELECOM. Plnohodnotný virtuální mobilní agregátor služeb [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.petpohromade.cz/ DRAGON. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné http://www.dragon.cz/internet/sluzby/digi-telefon/mobilni/mobilnivolani.php

z:

EMEA. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné http://www.moravanet.cz/doc/aqua-mobil/Cenik-AQUAmobil-Q-CZ.pdf/

z:

EUROPA.EU. Právní akty Evropské unie [online]. 2010. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/lisb on_treaty/ai0032_cs.htm EUROPA.EU. Rozdíl v cenách telefonních hovorů v rámci EU až 774 %? [online]. 2013. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/lisb on_treaty/ai0032_cs.htm EUROOPERÁTOR. [online]. 2014. http://www.eurooperator.cz//

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

FAST MOBILE. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www. fastmobile.eu FAYN.CZ. VoIP, Volání přes internet, levné volání. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.fayn.cz/ FORTECH. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. http://www.bezdrat.net/cenik/mobil/2014-01-01.html

Dostupné

z:

Literatura

58

FP NET. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:http://fpnet.cz/ GOMOBIL. Volejte bez paušálu. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.gomobil.cz/ GORILA MOBIL. Operátor s nejlepším internetem v mobilu. [online]. 2014. [cit. 201404-23]. Dostupné z: http:// www.gorilamobil.cz GTS. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.gts.cz/ HA-LOO. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://mobil.havel.eu/mobil KAKTUS. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.mujkaktus.cz/ KLOKANMOBIL. Kapsy plné výhod. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.klokanmobil.cz/ KOMUTEL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://komutel.cz KT MOBILE. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.s-mobile.cz/ L-TEL MOBIL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ltel.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=13 LAMA MOBILE. Lidový operátor, který přináší levné volání. [online]. 2014. [cit. 201404-23]. Dostupné z: http://www.lamamobile.cz/ MALINA, FRANTIŠEK. Český telekomunikační úřad rozhodl o zastavení aukce. [online]. [cit. 2014-04-13]. 2013. Dostupné z: http://www.ctu.cz/aktuality/tiskovezpravy.html?action=detail&ArticleId=10139 MF ČR. Vývoj a rozsah regulace [online]. 2012. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/cenova-regulace/vyvoj-arozsah-regulace METRONET. Poskytovatel internetového připojení. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.metronet.cz/sluzby/mobil

Literatura

59

MOBIL.CZ. Levné volání, levné SMS a internet zdarma. [online]. 2014. [cit. 2014-0423]. Dostupné z: http://www.mobil.cz/ NETBOX. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. http://www.netbox.cz/site/cz/mobil.html

Dostupné

z:

NOVÁK, JAROMÍR. Odpověď ČTÚ. [online]. 2013. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/pripominky_diskuse/rok_2013/vyhlaseni_v yberoveho_rizeni_08_04_2013_stanovisko_uohs_odpoved_ctu.pdf ODORIK. Levné volání do celého světa. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.odorik.cz/ ONE

MOBILE. [online]. 2014. http://www.onemobile.cz/

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

OPENCALL. Váš mobilní operátor poskytující nízké ceny za volání v rámci ČR a zahraničí. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.opencall.cz/ OSKARTA. Oskarta je zpátky s levným voláním za 2 Kč. [online]. 2014. [cit. 2014-0423]. Dostupné z: https://www.oskarta.cz/ PALMAFONE. [online]. 2014. http://www.palmafone.cz/

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

PETERKA, JIŘÍ. Co přinesla blesková cenová válka, kterou operátoři považovali za nemožnou? [online]. 2013. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b13/b0415001.php3 PETERKA, JIŘÍ. Jak dopadl přelomový mobilní rok 2013? [online]. 2014. [cit. 2014-0501]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b14/b0310001.php3 PETERKA, JIŘÍ. Je 20 miliard skutečně tak moc, aby mohlo být důvodem ke zrušení aukce? Ano i ne. [online]. 2013. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/b13/b0311001.php3 PETERKA, JIŘÍ. Jeden rok – a tolik změn! [online]. 2014. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/papers/p68/slide.php3?l=1&me=1

Literatura

60

PLUS4U. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http:// http:// https://plus4u.net/mobile/index.html PRIVATE MOBILE. Mobilní operátor. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.privatemobile.cz/cz/ QUADRUPLE. [online]. 2014. http://www.quadruple.cz/

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

RAFAJ, PETR. Stanovisko ÚOHS. [online]. 2013. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/pripominky_diskuse/rok_2013/vyhlaseni_v yberoveho_rizeni_08_04_2013_stanovisko_uohs.pdf RELAX MOBIL. Levné volání s úsměvem. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.relaxmobil.cz/ RWE MOBIL. Volejte s RWE. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http:// www.volejtesrwe.cz/ S-MOBILE. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.s-mobile.cz/ SAZKA MOBIL. [online]. 2014. http://www.sazkamobil.cz

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

SENIORTEL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http:// www.seniortel.cz/ SEVENCALL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.7call.cz/ SKYFONE. Vždy levné mobilní volání do všech sítí. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http:// www.skyfone.cz/ STARTEL. Mobilní virtuální operátor. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http:// www.startel.cz/ STUDENTFONE. [online]. 2014. www.studentfone.cz/

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

http://

Literatura

61

ŠÁMAL, JAN. Trh mobilních služeb 2013. [online]. 2013. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.optikom.cz/wpcontent/uploads/2013/02/Trhmobiln%C3%ADch-slu%C5%BEeb-2013.pdf TELEFÓNICA.CZ [online]. 2013. http://www.telefonica.cz

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

TELEFÓNICA.CZ. Výroční zpráva 2013 [online]. 2013. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/file_conver/359193/Telefonica_VZ_2013_WEB.pdf TELEFÓNICA.CZ. Pololetní zpráva 2013 [online]. 2013. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/file_conver/321637/Pololetni_zprava_CZ.pdf TELEFÓNICA.CZ. Virtuální mobilní operátoři [online]. 2012. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/_pub/ff/96/f4/301303_740154__121218_info grafika_MVNO_final.pdf TELEFÓNICA.CZ. O společnosti. [online]. 2014. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.telefonica.cz/o-spolecnosti/ TELESTICA. Můj mobilní operátor. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http:// www.telestica.cz/ TESCO MOBILE. [online]. 2014. http://www.tescomobile.cz/

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

T-MOBILE.CZ. [online]. 2013. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.tmobile.cz/ T-MOBILE.CZ. Výroční zpráva 2013 [online]. 2013. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.t-mobile.cz/dcpublic/Vyrocni_zprava_CJ_signed.pdf ÚOHS. Přehled nejvyšších pokut uložených v oblasti hospodářské soutěže [online]. 2014. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/informacnicentrum/statistiky/prehled-nejvyssich-pokut-ulozenych-v-oblastihospodarske-souteze.html VIETCALL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.vietcall.cz/

Literatura

62

VIRTUALDREAM. Virtuální operátor. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.virtualdream.cz/ VODAFONE.CZ. [online]. 2014. http://www.vodafone.cz

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

VODAFONE.CZ. Výroční zpráva k 31. březnu 2013 [online]. 2013. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/_sys_/FileStorage/download/1/603/ vyrocni-zprava-3132013.pdf VOOCALL. Levné volání z mobilu a mobilní internet. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.voocall.cz/ WIA MOBIL. [online]. 2014. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://mobil.wia.cz/ ZEMPLINEROVÁ, ALENA. Antimonopolní politika. [online]. 2012. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://nb.vse.cz/~svobodam/Archiv_textu/Ochrana_hospodarske_souteze/k urs_brezen_03.pdf ŽLUTÁ SIMKA. [online]. 2014. http://www.zlutasimka.cz

[cit.

2014-04-23].

Dostupné

z:

Přílohy

63

Přílohy

Další související právní akty EU

64

A Další související právní akty EU • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) • Směrnice Komise 2008/63/ES ze dne 20. června 2008 o hospodářské soutěži na trhu s telekomunikačními koncovými zařízeními • Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací


65

B Celkové srovnání nabídek operátorů

Společnost

99mobile AIM mobil Air Telecom Aqua mobil BleskMobil Bonerix BTS Mobil CallPro Centropol Telecom City mobile Connectica COOP Mobil ČEZ Mobil Deník: Pět pohromadě Dragon Emea Euro operátor Fast Mobile Fayn Fortech FPnet.cz GoMobil Gorila Ha-loo Kaktus Klokan mobil Komutel KT Mobil LAMA mobile

Měsíční Volné Volné poplatek minuty SMS (Kč) (min) (ks)

Volání Volání SMS SMS ve ve mimo mimo vlastní vlastní vlastní vlastní síti síti síť síť (Kč) (Kč) (Kč) (Kč)

49 0 249 69 0 1 0 0

10 0 70 0 0 0 0 0

0 0 10 0 0 0 0 0

1,49 1,00 1,50 0,70 2,50 1,90 1,90 1,00

1,49 1,50 1,50 1,20 1,50 1,50 1,50 1,00

1,49 2,00 1,50 1,60 2,50 1,90 1,90 2,20

1,49 1,50 1,50 1,20 1,50 1,50 1,50 1,40

1 34 50 0 0

0 0 10 0 0

0 0 0 0 0

1,50 1,50 0,49 2,50 2,20

1,50 1,25 1,39 1,50 1,20

1,50 1,50 1,69 2,50 2,20

1,50 1,25 1,39 1,50 1,20

252 80 0 95 45 0 ≈30 49 0 0 25 0 29 30 69 0

100 30 0 0 10 0 0 10 0 0 0 0 0 0 0 0

50 0 0 0 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5,04 1,50 2,40 1,90 0,89 1,79 1,21 1,49 0,90 2,50 1,00 2,50 0,50 1,00 0,70 2,90

1,51 1,50 1,40 1,20 0,80 1,49 1,21 0,49 1,00 1,50 1,00 1,50 0,50 1,00 1,20 1,50

5,04 1,50 2,40 1,90 1,60 1,79 1,21 1,49 1,90 2,50 2,00 2,50 1,50 2,00 1,60 2,90

1,51 1,50 1,40 1,20 1,49 1,49 1,21 1,49 1,50 1,50 1,30 1,50 1,30 1,50 1,20 1,50


Společnost

L-TEL Mobil Metronet Mobil.cz Mobil21 NETBOX Odorik One mobile OpenCall Oskarta Palmafone Plus4U Private Mobile Relax Mobil RWE Mobil SazkaMobil SeniorTel Sevencall Skyfone S-Mobile StarTEL Studentfone Telefónica O2 Telestica Tesco Mobile T-Mobile VietCall VirtualDream Vodafone Voocall WIA Mobil Žlutá simka

66

Měsíční Volné Volné poplatek minuty SMS (Kč) (min) (ks) 43 50 0 99 0 21 0 0 0 0 99 30 49,9 25 0 30 49 99 100 0 0 0 100 0 0 0 35 0 29 39 99

0 0 0 100 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 200 60 30 100 0 0 50 0 0 0 7 0 0 0 60

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Volání Volání SMS SMS ve ve mimo mimo vlastní vlastní vlastní vlastní síti síti síť síť (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) 1,45 1,80 2,20 1,49 1,00 0,59 1,00 1,50 2,00 1,90 0,50 1,50 1,50 1,30 2,00 1,90 1,50 1,60 0,65 0,79 2,50 4,90 0,50 0,00 2,20 2,50 0,50 3,00 0,59 1,00 1,95


1,20 1,50 1,50 1,49 1,50 0,59 1,00 1,50 1,50 1,00 0,50 1,80 1,50 1,30 1,50 1,50 1,50 1,25 0,65 1,79 1,50 1,90 0,50 0,00 1,50 1,50 0,50 2,40 0,59 1,50 1,25

1,45 1,80 2,20 1,49 2,00 1,69 1,50 1,80 2,00 2,50 1,21 1,90 1,50 2,30 2,00 1,90 1,50 1,60 1,70 1,79 2,50 4,90 1,50 2,50 3,50 2,50 1,50 7,50 1,49 1,80 1,95

1,20 1,50 1,50 1,49 1,50 1,25 1,00 1,50 1,50 1,00 1,21 1,80 1,50 1,30 1,50 1,50 1,50 1,25 1,40 1,79 1,50 1,90 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 2,40 1,25 1,50 1,25


67

Výše měsíčních poplatků (Kč) 99mobile AIM mobil Air Telecom Aqua mobil BleskMobil Bonerix BTS Mobil CallPro Centropol Telecom City mobile Connectica COOP Mobil ČEZ Mobil Deník: Pět pohromadě Dragon Emea Euro operátor Fast Mobile Fayn Fortech FPnet.cz GoMobil Gorila Ha-loo Kaktus Klokan mobil Komutel KT Mobil LAMA mobile L-TEL Mobil Metronet Mobil.cz Mobil21 NETBOX Odorik One mobile OpenCall Oskarta Palmafone Plus4U Private Mobile Relax Mobil RWE Mobil SazkaMobil SeniorTel Sevencall Skyfone S-Mobile StarTEL Studentfone Telefónica O2 Telestica Tesco Mobile T-Mobile VietCall VirtualDream Vodafone Voocall WIA Mobil Žlutá simka

49

0 0 1 0 0 1 0 0

34 50

0 0 0

30,25 49 25 29 30

0

99 21

30 49,9 25 30 49

0 0 0 0 0 0 0

0

69

43 50

0

0 0 0 0

95

45

0

0

252

80

0 0

249

69

99

99 100

100

35 29 39 50

99 100

150


200

250


68

Cena volání ve vlastní síti (Kč/min) 99mobile AIM mobil Air Telecom Aqua mobil BleskMobil Bonerix BTS Mobil CallPro Centropol Telecom City mobile Connectica COOP Mobil ČEZ Mobil Deník: Pět pohromadě Dragon Emea Euro operátor Fast Mobile Fayn Fortech FPnet.cz GoMobil Gorila Ha-loo Kaktus Klokan mobil Komutel KT Mobil LAMA mobile L-TEL Mobil Metronet Mobil.cz Mobil21 NETBOX Odorik One mobile OpenCall Oskarta Palmafone Plus4U Private Mobile Relax Mobil RWE Mobil SazkaMobil SeniorTel Sevencall Skyfone S-Mobile StarTEL Studentfone Telefónica O2 Telestica Tesco Mobile T-Mobile VietCall VirtualDream Vodafone Voocall WIA Mobil Žlutá simka

1,49 1,00 1,50 0,70

2,50 1,90 1,90

1,00 1,50 1,50 0,49

2,50 2,20

1,50 0,89

2,40 1,90

1,79 1,21 1,49 0,90 2,50 1,00 2,50 0,50 1,00 0,70 2,90 1,45 1,80 2,20 1,49 1,00 0,59 1,00 1,50 2,00 1,90 0,50 1,50 1,50 1,30 2,00 1,90 1,50 1,60 0,65 0,79 2,50 0,50 0,00 0,50 0,59 1,00

5,04

4,90

2,20 2,50 3,00 1,95

0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00



69

Cena SMS ve vlastní síti (Kč) AIM mobil Aqua mobil Bonerix CallPro City mobile COOP Mobil Deník: Pět pohromadě Emea Fast Mobile Fortech GoMobil Ha-loo Klokan mobil KT Mobil L-TEL Mobil Mobil.cz NETBOX One mobile Oskarta Plus4U Relax Mobil SazkaMobil Sevencall S-Mobile Studentfone Telestica T-Mobile VirtualDream Voocall Žlutá simka

0,00

1,49 1,50 1,50 1,20 1,50 1,50 1,50 1,00 1,50 1,25 1,39 1,50 1,20 1,51 1,50 1,40 1,20 0,80 1,49 1,21 0,49 1,00 1,50 1,00 1,50 0,50 1,00 1,20 1,50 1,20 1,50 1,50 1,49 1,50 0,59 1,00 1,50 1,50 1,00 0,50 1,80 1,50 1,30 1,50 1,50 1,50 1,25 0,65 1,79 1,50 1,90 0,50

0,50 0,59

1,50 1,50 2,40 1,50 1,25

0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50



70

Cena volání mimo vlastní síť (Kč/min) 99mobile AIM mobil Air Telecom Aqua mobil BleskMobil Bonerix BTS Mobil CallPro Centropol Telecom City mobile Connectica COOP Mobil ČEZ Mobil Deník: Pět pohromadě Dragon Emea Euro operátor Fast Mobile Fayn Fortech FPnet.cz GoMobil Gorila Ha-loo Kaktus Klokan mobil Komutel KT Mobil LAMA mobile L-TEL Mobil Metronet Mobil.cz Mobil21 NETBOX Odorik One mobile OpenCall Oskarta Palmafone Plus4U Private Mobile Relax Mobil RWE Mobil SazkaMobil SeniorTel Sevencall Skyfone S-Mobile StarTEL Studentfone Telefónica O2 Telestica Tesco Mobile T-Mobile VietCall VirtualDream Vodafone Voocall WIA Mobil Žlutá simka

1,49 2,00 1,50 1,60 2,50 1,90 1,90 2,20 1,50 1,50 1,69 2,50 2,20 1,50 2,40 1,90 1,60 1,79 1,21 1,49 1,90 2,50 2,00 2,50 1,50 2,00 1,60 2,90 1,45 1,80 2,20 1,49 2,00 1,69 1,50 1,80 2,00 2,50 1,21 1,90 1,50 2,30 2,00 1,90 1,50 1,60 1,70 1,79 2,50 1,50 2,50 3,50 2,50 1,50

5,04

4,90

7,50

1,49 1,80 1,95 0,00

2,00

4,00


6,00

8,00


71

Cena SMS mimo vlastní síť (Kč) 99mobile AIM mobil Air Telecom Aqua mobil BleskMobil Bonerix BTS Mobil CallPro Centropol Telecom City mobile Connectica COOP Mobil ČEZ Mobil Deník: Pět pohromadě Dragon Emea Euro operátor Fast Mobile Fayn Fortech FPnet.cz GoMobil Gorila Ha-loo Kaktus Klokan mobil Komutel KT Mobil LAMA mobile L-TEL Mobil Metronet Mobil.cz Mobil21 NETBOX Odorik One mobile OpenCall Oskarta Palmafone Plus4U Private Mobile Relax Mobil RWE Mobil SazkaMobil SeniorTel Sevencall Skyfone S-Mobile StarTEL Studentfone Telefónica O2 Telestica Tesco Mobile T-Mobile VietCall VirtualDream Vodafone Voocall WIA Mobil Žlutá simka 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50


Výsledky aukcí v pásmu 800 MHz v dalších evropských zemích

72

C Výsledky aukcí v pásmu 800 MHz v dalších evropských zemích

Zdroj: Peterka (2013)

Ochrana hospodářské soutěže v podmínkách ČR se zaměřením na oblast telekomunikací

Recommend Documents