Přestupkové řízení a jeho aplikace v dopravě se zaměřením na oblast Hodonínska

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Přestupkové řízení a jeho aplikace v dopravě se zaměřením na oblast Hodonínska Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková

Hana Bergová

Brno 2010

Prohlašuji, že jsem práci na téma „Přestupkové řízení a jeho aplikace v dopravě se zaměřením na oblast Hodonínska “ zpracovala samostatně a s použitím výhradně zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Mutěnicích dne 27. května 2010

____________________

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní JUDr. Andree Hrdličkové za odborné rady, konzultace a vedení, které mi pomohly při tvorbě bakalářské práce. Dále děkuji vedoucímu Odboru dopravně správního agend Městského úřadu Hodonín panu Ing. Romanu Konečnému za čas, který mi věnoval a za poskytnuté materiály k přestupkovému řízení v dopravě.

Abstract Bergová, H.,Construction management and its applications in transport with a focus on the Hodonín. Bachelor thesis. Mendel University in Brno, 2010. This thesis deals with the management of the misdeed and its applications in road transport and specifically in the area Hodonín. Work has identified two basic parts. A review of literature includes an explanation of key concepts in the current legislation in force, misdemeanor proceedings and his subsequent description of the course from notification to decision. Own work presents the discussion of traffic offenses from the practical point of view. Presents statistics on offenses committed in the Hodonín for the years 2007 - 2009. The final section discusses the effectiveness and financial impact of the offense process on the chosen field. Keywords: misdemeanor, traffic offense, offense bite.

Abstrakt Bergová, H., Přestupkové řízení a jeho aplikace v dopravě se zaměřením na oblast Hodonínska. Bakalářská práce. Brno: Mendelova Univerzita v Brně, 2010. Tato bakalářská práce se zabývá přestupkovým řízením a jeho aplikací v silniční dopravě a to konkrétně v oblasti Hodonínska. Práce má vymezeny dvě základní části. Literární přehled obsahuje vysvětlení nejdůležitější pojmů podle současně platné právní úpravy řízení o přestupcích a jeho následnou charakteristiku průběhu od podání oznámení až do vydání rozhodnutí. Vlastní práce mapuje projednávání dopravních přestupků z jeho praktického hlediska. Uvádí statistický přehled spáchaných přestupků na Hodonínsku za roky 2007 – 2009. Závěrečná část pojednává o efektivnosti a finančním dopadu přestupkového procesu na zvolenou oblast. Klíčová slova: přestupek, dopravní přestupek, přestupkové řízení.

Obsah 1

Úvod práce

8

2

Cíl a metodika práce

9

3

2.1

Cíl práce.....................................................................................................9

2.2

Metodika práce .........................................................................................9

Literární přehled

11

3.1

Právní úprava přestupkového řízení ......................................................11

3.2

Řízení o přestupcích ................................................................................ 12

3.2.1

Zásady řízení o přestupcích ............................................................. 12

3.2.2

Orgány projednávají přestupky....................................................... 12

3.2.3

Účastníci řízení ................................................................................ 13

3.3

Přestupek a jeho zákonné znaky ............................................................ 13

3.3.1

Škodlivost ........................................................................................ 14

3.3.2

Protiprávnost ................................................................................... 14

3.3.3

Trestnost .......................................................................................... 14

3.3.4

Formální znaky ................................................................................ 14

3.4

Průběh přestupkového řízení.................................................................. 16

3.4.1

Přípravné řízení ............................................................................... 16

3.4.2

Zahájení řízení ................................................................................. 16

3.4.3

Vlastní řízení o přestupku ............................................................... 17

3.4.4

Ukončení řízení................................................................................ 18

3.5

Sankce a ochranná opatření udělovaná v přestupkovém řízení .......... 18

3.5.1

Napomenutí ..................................................................................... 19

3.5.2

Pokuta .............................................................................................. 19

3.5.3

Zákaz činnosti .................................................................................. 19

3.5.4

Ochranná opatření.......................................................................... 20

3.6

Zvláštní druhy přestupkového řízení .................................................... 20

3.6.1

Blokové řízení ................................................................................. 20

3.6.2

Příkazní řízení.................................................................................. 21

4

Vlastní práce 4.1

Vymezení činnosti Odboru dopravně správních agend MÚ Hodonín .22

4.1.1 4.2

22

Přestupková činnost Odboru dopravně správních agend...............22

Průběh přestupkového řízení z praktického hlediska............................23

4.2.1

Obecný postup řešení dopravního přestupku.................................23

4.2.2

Řešení dopravního přestupku v praxi .............................................25

4.3

Statistický přehled dopravních přestupků za roky 2006 - 2009 .........29

4.3.1

Statistika dopravních přestupků za rok 2006.................................29

4.3.2

Statistika dopravních přestupků za rok 2007 .................................29

4.3.3

Statistika dopravních přestupků za rok 2008................................. 31

4.3.4

Statistika dopravních přestupků za rok 2009.................................32

4.3.5

Celková statistika 2007-2009 .........................................................33

4.4

Charakteristika finančních zdrojů v rámci přestupkového řízení........34

4.4.1

Výdaje přestupkového řízení ...........................................................34

4.4.2

Příjmy přestupkového řízení ...........................................................36

4.5

Efektivní pojetí přestupkového řízení .................................................... 37

4.5.1

Hospodárnost přestupkového řízení............................................... 37

4.5.2

Efektivnost přestupkového řízení ................................................... 37

4.5.3

Účelnost přestupkového řízení........................................................38

4.5.4

Vztah hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti ................................39

4.5.5

Problémy přestupkové činnosti odboru DSA MÚ Hodonín .......... 40

5

Zhodnocení trestání přestupků

42

6

Závěr

45

7

Literatura

47

8

Seznam grafů, obrázků, schémat a tabulek:

50

Přílohy

51

A

Mapa Jihomoravského kraje..................................................................52

B

Mapa Hodonínska ..................................................................................53

C

Přehled dopravních přestupků a sankcí ................................................54

1 ÚVOD PRÁCE

8

1 Úvod práce Počátky automobilového průmyslu sahají až ke konci 18. století, kdy začaly vznikat automobily poháněny párou. V naší zemi, bylo první vozidlo zkonstruováno v roce 1897 a byl jím Präsident z Kopřivnické továrny na výrobu kol a kolejových vozidel. Průmyslová výroba nového dopravního prostředku se začala rozvíjet na počátku 20. století a přinesla do oblasti dopravy a cestování, dříve netušené možnosti. V současné době se stala automobilová doprava fenoménem 21. století a je stále více využívána díky své obslužnosti a také relativní finanční dostupnosti. Na silnicích se pohybuje více či méně každý z nás. V mnohých případech, pro nás automobil představuje neodmyslitelnou součástí našeho života. Bez jehož využití si nedokážeme představit chod našich každodenních dnů. Se vzrůstajícím počtem motorových vozidel a hlavně osob oprávněných k jejich řízení vzrůstají také nároky na bezpečnost na našich silnicích. Z tohoto důvodu je zapotřebí striktně dodržovat pravidla silničního provozu, neboť v důsledku jejich porušení denně dochází ke škodám na majetku, zdraví a v neposlední řadě na lidských životech. Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích zaujímají již dlouhá léta první místo jako nejčastěji páchané protiprávní jednání ve formě přestupku. Řidiči se jich ve velké míře dopouští z vědomé nedbalosti, přičemž spoléhají na skutečnost, že nebudou přistiženi při jejich konání a následně jim nebude za toto protiprávní jednání vyměřena sankce. Menší počet dopravních přestupků také zapříčiňuje účast osob v silničním provozu s nedostatečnou nebo s žádnou znalostí pravidel provozu na silnicích, neboť silničního provozu se nezúčastňují pouze řidiči automobilů, ale stává se jím také chodec či cyklista. (Kučerová, 2006)

2 CÍL A METODIKA PRÁCE

9

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je charakteristika přestupkového řízení v silniční dopravě a jeho následné zhodnocení z pohledu efektivnosti a finančního dopadu na zvolenou oblast. Na základě hlavního cíle došlo ke stanovení i cílů dílčích, které budou nápomocny ke zpracování dané bakalářské práce: • Popis problematiky přestupkového řízení v silniční dopravě z teoretického hlediska dle platné právní legislativy. • Aplikace přestupkového řízení na konkrétních případech z praxe. • Vypracování statistického přehledu dopravních přestupků a jeho analýza za zvolené období. • Posouzení toků finančních prostředků, včetně nákladů a výnosů v rámci přestupkového řízení v dopravě. • Formulace vhodných návrhů a doporučení vedoucích ke efektivnosti přestupkového řízení ve vybrané oblasti.

zvýšení

Bakalářská práce se zabývá konkrétní oblastí Hodonínska, která při řešení přestupků v silniční dopravě představuje jeden správní celek. Vývoj ukazatelů přestupkového řízení v dané oblasti mapuje období let 2007 – 2009.

2.2 Metodika práce Bakalářská práce má svou strukturu sestavenu z následujících části - úvod, cíl a metodika práce, literární přehled, vlastní práce, diskuze, závěr, přehled literatury a přílohy. Literární přehled byl zpracován na základě studia literárních zdrojů a právní úpravy týkající se přestupků a jejich projednávání. Uvádí základní pojmy dané problematiky, obecný postup řízení o přestupcích i určité specifika při řešení přestupků proti plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Při tvorbě teoretické části byla využita metodika deskripce, tedy popisu. K vypracování vlastní práce sloužily především informační zdroje a materiály získány v průběhu absolvování bakalářské praxe na Odboru dopravně správních agend Městského úřadu Hodonín. Doplňující poznatky byly opatřeny během odborných konzultací s pracovníky tohoto odboru a také s vedoucím Odboru ekonomiky a financí Městského úřadu Hodonín.

2 CÍL A METODIKA PRÁCE

10

Ve vlastní práci došlo k uplatnění teoretických poznatků v praxi. Bylo vytvořeno obecné schéma řešení dopravního přestupku a následné popisy průběhu řízení protiprávního jednání vycházející přímo z činnosti oboru DSA. Dále byl vypracován statistický přehled dopravních přestupků řešených odborem DSA v letech 2007 – 2009 a to jak z pohledu jednotlivých let, tak i v souhrnném kontextu pomocí metody komparace. Na celkovou statistiku navazuje charakteristika koloběhu finančních zdrojů v průběhu přestupkového řízení, která zohledňuje vynaložené výdaje a následně získané příjmy. Závěrečná část vlastní práce se věnuje efektivnosti přestupkového procesu, jejímu pojetí prostřednictvím principu 3E a problémům, se kterými se potýká odbor DSA při své činnosti. Diskuze volně navazuje na vlastní práci a byla vytvořena ve formě celkového zhodnocení statistického přehledu, finančního dopadu přestupkového řízení a efektivnosti trestání přestupků na Hodonínsku. Současně zahrnuje i predikci možného vývoje zmíněných faktorů v roce 2010. Závěr koresponduje zejména s hlavním cílem práce a shrnuje její nejdůležitější pojmy a výstupy.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

11

3 Literární přehled 3.1 Právní úprava přestupkového řízení Přestupkové řízení se obecně označuje za jednu z forem výkonu státní moci, proto dle Ústavy České republiky i Listiny základních práv a svobod, jej lze vykonávat jen na základě zákona, v jeho mezích a stanoveným způsobem. Základním právním předpisem, upravující problematiku přestupků a jejich projednávání, se stal zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. Svoji účinnost nabyl 1. července roku 1990 a od svého vzniku byl více jak padesátkrát novelizován. Nejdůležitější novelizace provedly zákony č.337/1992 Sb., č. 359/1992 Sb. a č.67/1993 Sb. Hlavními důvody ke změnám byla především úprava postavení správních orgánů, definování skutkových podstat přestupků a výraznější diferencování postihu prostřednictvím pokut. Řada novel měla také návaznost na úpravu trestního práva hmotného, kupříkladu zákon č. 265/2001 Sb. Poslední nejvýraznější novela byla uskutečněna zákonem č. 411/2005, který uvedl v platnost do oblasti silniční dopravy všeobecně známý bodový systém. V současné době se úplné znění zákona o přestupcích dělí na čtyři základní části, obecnou, zvláštní, část upravující řízení o přestupcích a část obsahující společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Ne všechny problémy spadající do oblasti přestupků nacházejí svoji úpravu v zákonu o přestupcích. V takovém případě se uplatní ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu ve znění pozdějších předpisů, který představuje jádro právní úpravy každého správního procesu. Vztah správního řádu a zákona o přestupcích vyjadřuje zásada „lex specialis derogat generali“, která konstatuje použití zvláštního právního předpisu (zákona o přestupcích) před obecným (správním řádem) při uplatňování práva. V přestupkovém řízení má správní řád subsidiární, tedy podpůrnou funkci a k jeho použití dochází jen za předpokladu, že zákon o přestupcích nestanovil jiný postup. Vztah speciality a subsidiarity zakotvují také obě právní normy a to v § 1 odst. 2 správního řádu a § 51 přestupkového zákona. (Kindl, 2006) Mimo zmíněných předpisů se při trestání přestupků používají předpisy obsahující specifikované skutkové podstaty jednotlivých činů. Jejich vztah k zákonu o přestupcích vymezuje úroveň speciální právní úpravy. Příkladem uvedeme zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, jenž má nepostradatelné zastoupení při řešení přestupků v silniční dopravě. Obsahuje pravidla silničního provozu, ustanovení o bodovém systému a přímo vymezuje provozování motorových vozidel i chování řidiče na pozemních komunikacích. Jeho přijetí v roce 2000 přineslo zásadní změny v projednávání dopravních přestupků. Kompetence k jejich řešení byla svěřena okresním úřadům a po roce 2005, kdy okresní úřady zanikly, přešla na obce s rozšířenou působností.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

12

K právní úpravě přestupkového řízení v silniční dopravě se dále vztahují následující zákony 1 - zákon č. 247/ 2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. (Kopecký, Pavlíček, 2006)

3.2 Řízení o přestupcích 3.2.1 Zásady řízení o přestupcích Základní zásady řízení o přestupcích obsahují §§2-8 správního řádu. Vyjma těchto zásad musí být respektovány i další procesní zásady uvedeny v zákoně o přestupcích. Jedná se o následující ustanovení: • Zásada obhajoby zaručuje právo obviněnému vyjádřit se ke všem důkazům a jiné důkazy uvést na svou obhajobu. • Zásada oficiality vyslovuje provádění úkonů správními orgány na základě úřední povinnosti. • Zásada ústnosti řízení o přestupcích stanovuje povinnost orgánu I. stupně, provést ústní jednání. • Zásada teritoriality uvádí stíhání občana ČR i cizince, pokud spáchal přestupek na území České republiky. • Zásada zajištění práva na obhajobu vyjadřuje právo osoby, proti které se vede přestupkové řízení na ochranu jeho zákonných práv a zájmů. • Zásadu presumpce nevinny říká, že každá osoba se považuje za nevinnou, dokud není vyslovena její vina pravomocným rozhodnutím. • Zásada in dubio pre reo navazuje na zásadu presumpce nevinny, kdy se pochybnosti o spáchaném přestupku vkládají k prospěchu obviněného. • Zásadu reformatio in pecius udává zákaz změny sankce k horšímu v rámci odvolacího řízení. • Zásadu non bis in idem představuje neopakovatelnou postižitelnost jedné osoby za totéž jednání. (Kučerová, 2006) 3.2.2 Orgány projednávají přestupky Správní orgány vystupující v řízení o přestupcích se rozlišují podle tří možných typů příslušnosti – věcná, místní a funkční. Určení příslušnosti představuje nepostradatelný krok pro stanovení orgánu kompetentního k vedení řízení a k následnému vydání rozhodnutí. Věcná příslušnost stanovuje, který správní orgán rozhodne ve věci v prvním stupni řízení a mohou jimi být obce, orgány Police ČR a jiné správní orgán 1 Výčet obsahuje jen nejdůležitější právní normy používané v rámci přestupkového řízení v dopravě. Dále je v rámci řízení je využívána i celá řada vyhlášek.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

13

např. celní úřady, finanční úřady nebo úřady práce. Daný orgán musí provést řízení, nesmí postoupit věc k projednání jinému správnímu orgánu patřící do odlišné kategorie nebo vyššího stupně. Místní příslušnost se odlišuje místem spáchání přestupku. V případě dopravních přestupků uskutečňuje projednávání věcně příslušný orgán, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání přestupku. Funkční příslušnost udává, který z orgánů věcně příslušných v totožné kategorii rozhoduje o přestupku. Tuto příslušnost udávají vnitřní směrnicemi jednotlivých pracovišť, organizační řády a rozhodnutí vedoucích pracovníků správních orgánů. (Černý, Horzinková, Kučerová, 2006) 3.2.3 Účastníci řízení Správní řád vymezuje účastníky řízení poměrně široce a definuje je v závislosti na typu řízení. Obecně je lze rozdělit do tří skupin. Nejdůležitější pozici zastávají hlavní neboli neopomenutelní účastníci se silným procesním postavením, kterým rozhodnutí o přestupku ruší, ukládá povinnost nebo prohlašuje zrušení práva či povinnosti. Druhou skupinou tvoří vedlejší účastníci, tzv. další dotčené osoby, se slabším procesním postavením, jenž mohou být rozhodnutím dotčeny ve svých právech. Poslední skupinu zastupují osoby, u kterých to stanoví zvláštní zákon a mají postavení vedlejších účastníků. (Skulová a kol., 2005) Zákon o přestupcích rozeznává čtyři základní skupiny neopomenutelných účastníků řízení – obviněný z přestupku, poškozený, vlastník věci a navrhovatel. Obviněný z přestupku musí být vždy účastníkem řízení a stává se jím ve chvíli, kdy mu byla sdělena skutečnost zahájení řízení vůči jeho osobě. Obviněný má neopomenutelné právo vyjádřit se ke skutečnostem kladeným mu za vinu, k výpovědím svědků, k předloženým důkazům a sám může také podávat důkazy, návrhy, opravné prostředky apod. Na obviněného se po celou dobu řízení pohlíží jako na nevinného, dokud mu není prokázán opak pravomocným rozhodnutím. Poškozený zastává pozici účastníka řízení, jestliže dochází k projednávání náhrady škody způsobenou přestupkem. Poškozená osoba však musí svůj nárok na náhradu škody uplatnit ve lhůtě stavené správních orgánem. Za vlastníka věci se považuje osoba vlastnící věc, která mohla být nebo byla zabrána v řízení o zabrání věci. Navrhovatel se řadí mezi účastníky řízení pouze u tzv. návrhových přestupků, zahajovaných na jeho návrh. (Čechmánek, Horzinková, 2008)

3.3 Přestupek a jeho zákonné znaky Pojem přestupek se v souladu se zněním § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích definuje jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a jako přestupek je výslovně označeno v tomto nebo v jiném zákoně. Musí zde být také současně splněna podmínka, že se nejedná o jiný správní delikt anebo o trestný čin.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

14

Obecně se přestupek řadí mezi správní delikty jako jeden z jejich druhů. Při jeho vymezení se tudíž vychází z obecných znaků správního deliktu a z analýzy pozitivní právní úpravy uvedené v zákoně o přestupcích nebo v jiných zvláštních zákonech. Mezi pojmové znaky správního deliktu, tedy i přestupku řadíme škodlivost, protiprávnost, trestnost a znaky deliktu stanovené zákonem, jimiž jsou tzv. formální znaky. Uvedené znaky se navzájem prolínají a musí být vždy posuzovány ve společné souvislosti. Jednání označeno v zákoně jako přestupek musí současně vykazovat formální znaky a také určitou škodlivost pro společnost. 3.3.1

Škodlivost

Škodlivost neboli materiální znak přestupku vymezuje jeho nebezpečnost pro společnost. Prostřednictvím tohoto znaku dochází k jeho nespornému odlišení od trestného činu, kdy se škodlivost vůči společnosti označuje jako nepatrná, naproti tomu u trestného činu se definuje v rozsahu malé až mimořádně vysoké a posuzuje se dle významu chráněného zájmu, který byl trestným činem dotčen 3.3.2

Protiprávnost

Nepostradatelným znakem každého přestupku se stává jeho protiprávnost, která vyjadřuje skutečnost, že vykonaný čin byl v rozporu s právem a došlo tak k porušení obecně závazných předpisů. Spáchaný čin může naplnit všechny znaky přestupku, pokud však postrádá protiprávnost, o přestupek se v žádném případě nejedná. Mezi okolnosti vylučující protiprávnost se řadí jednání v nutné obraně, jednání v krajní nouzi a jednání na příkaz. Vyjma okolností vylučující protiprávnost, existují i případy, ve kterých byla naplněna skutková podstata přestupku, ale následně nastaly okolnosti, které vedou k zániku trestnosti, proto není možné přestupek dále projednat. Zde se jedná o udělení amnestie, smrt pachatele a uplynutím roční preklusivní lhůty, stanovené pro projednání přestupku. 3.3.3

Trestnost

Trestnost popisuje spojení protiprávního jednání s hrozbou trestu prostřednictvím práva. Spácháním přestupku vzniká hmotně právní vztah mezi pachatelem a příslušným správním orgánem, který má povinnost spáchaný čin projednat a jestliže dospěje k důvodu udělení trestu, uložit jej v podobě odpovídající sankce. (Horzinková,Kučerová,2009) 3.3.4

Formální znaky

Formální znaky přestupku se dělí na znaky obecné a typové. Jejich charakteristiku obsahuje zákon o přestupcích. Obecná část tohoto zákona uvádí mezi znaky obecné příčetnost, věk a zavinění.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

15

Příčetností se označuje stav psychiky fyzické osoby založen na ovládacích a rozpoznávacích schopnostech nebo jejich kombinaci. Každá osoba se považuje za příčetnou do okamžiku prokázání jejího opačného stavu nepříčetnosti, který může být způsoben nejčastěji duševní poruchou, ale také požitím alkoholu nebo návykových látek. Jestliže se do takového stavu dostal pachatel vlastní vinou, pobírá plnou odpovědnost za přestupek. Věk je obecným formálním znakem, který musí být vždy prokázán. Věková hranice odpovědnosti za přestupek je dle §5 odst. 1 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích stanovena na hranici 15 let, přičemž může být osoba stíhána den následující po 15. narozeninách. Zaviněním se rozumí vnitřní psychický stav pachatele a vychází ze samotné definice přestupku, kde jednání musí být zavinění a porušovat nebo alespoň ohrožovat zákonem chráněný zájem či právní vztah. Zavinění rozlišujeme dvojího druhu, zavinění z nedbalosti a zavinění úmyslné. Uvedené druhy se dále dělí na nedbalost vědomou a nevědomou a úmysl přímý a nepřímý. (Čechmánek, Horzinková, 2008) Druhou skupinou formálních znaků představují znaky skutkových podstat přestupků, nazývány také jako znaky typové. Uvádí jej zvláštní části zákona o přestupcích, popř. jiné zákony vymezující přestupky. Řadíme mezi ně objekt, objektivní stránku, subjekt a subjektivní stránku. Za objekt přestupku se považují společenské vztahy, zájmy nebo hodnoty ochraňovány zákonem a vůči nimž směřuje pachatelovo chování. Podle stupně obecnosti se dělí do tří skupin: obecný, druhový a individuální objekt. V oblasti správního práva lze za objekt považovat zájem na řádném výkonu veřejné správy tedy objekt obecný. Druhový objekt vymezuje určitou oblast přestupků se společnými rysy, např. na úseku silniční dopravy. Prostřednictvím individuálního objektu dochází ke spojení konkrétního typu přestupku, s určitým zákonem vymezeným protiprávním jednáním, příkladem může být zájem na dodržení povolené rychlosti v obci. Objektivní stránka přestupku se skládá z obligatorních a fakultativních znaků. Obligatorní znaky zastávají podstatnou pozici pro posouzení objektivní stránky. Zahrnují reálné a konkrétní protiprávní jednání jako projev vůle pachatele způsobené konáním, popř. nečinností a určitý následek a to ve formě porušení nebo ohrožení zájmů. Pro stanovení objektivní stránky musí být také splněna příčinná souvislost mezi daným protiprávním jednáním a jeho následkem. Mezi fakultativní znaky patří např. místo, doba a způsob spáchání přestupku. Pachatelem, subjektem, přestupku může být pouze fyzická osoba, která svým jednání naplnila všechny znaky přestupku a se kterou se váže tzv. deliktní způsobilost, tvořena věkem a příčetnost. Při vykonání protiprávního jednání právnické osoby, se přistupuje ke stíhání fyzické osoby, která vystupuje ve jméně právnické osoby. Subjektem může být i osoba mladistvá, která dosáhla věku patnácti let, ale nepřesáhla hranici osmnáctého roku věku.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

16

Subjektivní stránka přestupku je představována zaviněním pachatele přestupku. V rámci postihování přestupků, jak uvádí §3 zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích postačuje ve většině případů ke spáchání přestupku pouze zavinění z nedbalosti vědomé nebo nevědomé, pokud zákon nevyžaduje vysloveně úmyslné zavinění. (Mates a kol., 2006)

3.4 Průběh přestupkového řízení 3.4.1 Přípravné řízení Účel přípravného řízení, jako první fáze řízení o přestupku, představuje zjištění existence zákonné podmínky pro zahájení stíhání osoby podezřelé z přestupku. Toto stadium začíná ve chvíli, kdy se správní orgán dozví o podezření ze spáchání činu, jenž porušuje zákon. Podle zásady oficiality, má správní orgán povinnost zabývat se každým podnětem, který dává důvodné podezření ze spáchání protiprávního jednání. Podněty mohou mít různou formu. Zejména se však jedná o formu písemnou prostřednictvím protokolu nebo úředního záznamu. (Černý, Horzinková, Kučerová, 2006) Následně správní orgán bez průtahů prošetří a posoudí, zda z příslušného oznámení vyplývají dostatečné podklady pro zahájení řízení o přestupku. Za předpokladu, že správní orgán nemá dostatek prostředků a svých vlastních sil pro zajištění optimálního průběhu řízení, požádá o součinnost Policii ČR, která nahradila dříve používaný institut objasňování přestupků. Došlo tak odstranění ekonomickému i personálnímu zatížení policie, které se s rostoucím počtem přestupků neustále zvyšovalo. Orgány policejních složek mohou v souvislosti s přestupkovým řízením požadovat odborná posouzení nebo potřebná vysvětlení od zainteresovaných osob, obstarávat spisové dokumenty a jiné záležitosti důkazního charakteru. Při zjišťování okolností vedoucí k odhalení přestupku nebo jeho pachatele, ukládá zákon každé osobě povinně podat správnímu orgánu vysvětlení. Tento procesní prostředek obsahuje §60 přestupkového zákona. Odepření podání vysvětlení může dojít pouze v případech taxativně vymezených ve zmíněné právní normě. Na základě došlého oznámení a jeho prošetření, správní orgán rozhodne o postoupení věci jinému správnímu orgánu, odložení věci nebo zahájení přestupkového řízení. ( Misařík, Klicner, 2008) 3.4.2 Zahájení řízení K zahájení řízení o přestupku se ve většině případů přistupuje ex offo, z moci úřední, kde směrodatný dokument tvoří oznámení o spáchání protiprávního činu ze strany státního orgánu, orgánu policie, právnické osoby, fyzické osoby nebo správního orgánu činného v trestním řízení. Správnímu orgánu, jemuž bylo oznámení doručeno, se ukládá povinnost bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od doručení oznámení, zahájit příslušné

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

17

řízení, jestliže neshledal důvody pro odložení nebo postoupení oznámení příslušnému správnímu orgánu. Druhý typ zahájení přestupkové řízení se uskutečňuje na základě kvalifikovaného návrhu. Jedná se o speciální řízení o žádosti, v rámci kterého správní orgán řeší pouze návrhové přestupky, např. přestupky ublížení na cti nebo přestupky mezi osobami blízkými. Návrh musí být podán věcně a místně příslušnému orgánu v prekluzivní lhůtě tří měsíců od dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku, nebo došlo k postoupení orgánu činným v trestním řízení. Řízení o přestupku se oficiálně zahájí doručením předvolání k ústnímu jednání nebo dnem doručením návrhu na zahájení řízení všem účastníkům. Předvolání k ústnímu jednání i návrh musí být doručen do vlastních rukou a musí splňovat náležitosti doručení podle §59 správního řádu. (Horzinková, Kučerová, 2009) 3.4.3 Vlastní řízení o přestupku Vlastní řízení o přestupku tvoří především ústní jednání, které má povahu obligatorního prvku v prvním stupni projednávání přestupku. Na rozdíl od soudního řízení zaručuje neveřejný průběh, výjimky mohou nastat pouze, pokud nebude způsobena ujma žádnému účastníkovi řízení. Kromě předvolaných osob se podílí na ústním jednání zaměstnanci správního orgánu. Pro úspěšný postup jednání může správní orgán využít prostředky sloužící k zajištění řízení vyplívající ze správního řádu, jenž zahrnuje předvolání, předvedení, předběžná opatření a dále také pořádkovou pokutu a dožádání. Ústní jednání se provádí pouze za přítomnosti osoby obviněné z přestupku. Bez přítomnosti obviněného lze ústní řízení vykonat v případě, že se odmítne dostavit k projednávání nebo pokud se nedostaví bez řádné omluvy. (Mates a kol., 2007) Cíl ústního jednání obsahuje prokázání, zda projednávaný skutek se stal, zda se jedná skutečně o přestupek, zda jej spáchal obviněný z přestupku a následně zajistit důkazy a prokázat vinu obviněnému. Důležitým krokem ústního jednání se stává dokazování, jakožto zvláštní postup správního orgánu při řízení. Nejběžnější postavení podkladů pro rozhodnutí zastávají důkazy. Ty mohou být ve formě listiny, ohledání, svědecké výpovědi nebo znaleckého posudku. Důkazy se nejdříve vyhledávají a to jak z iniciativy správního orgánů, tak na návrh účastníků řízení. Po-té se hodnotí, přičemž se uplatňuje zásada volného hodnocení důkazů. Vlastní dokazování může provádět pouze správní orgán. Závěrem ústního jednání dochází k shrnutí výsledku ústního jednání a následně k rozhodnutí o otázce viny. Způsoby ukončení mohou být trojího typu: • Obvinění je nevinen a přestupku se nedopustil. • Obviněný je vinen a ukládá se mu sankce. • Řízení se zastavuje bez rozhodnutí o otázce viny.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

18

3.4.4 Ukončení řízení Přestupkové řízení v prvním stupni ukončuje rozhodnutí nebo smír za předpokladu, že nedošlo k jeho odložení nebo zastavení Právní úpravu vydání rozhodnutí nalezneme převážně ve správním řádu, zákon o přestupcích jej postihuje jen v malé míře. Rozhodnutí má ve většině případů nejdříve ústní formu, čímž zakončuje ústní jednání a následně dochází k vytvoření i formy písemné. Správní řád umožňuje účastníkovi řízení vzdát se nároku na písemné vyhotovení rozhodnutí, v takovém situaci se den ústního vyhlášení považuje za den oznámení rozhodnutí. V ostatních případech dochází k doručení písemného rozhodnutí do vlastních rukou účastníkům řízení a den oznámení se ztotožňuje se dnem doručení. Rozhodnutí musí být vždy v souladu s právními normami, vydáno orgánem k tomu příslušným, vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a musí v něm být obsaženy zákonem předepsané náležitosti, tj. výrok, odůvodnění a poučení o dovolání. Toto členění plní především funkci přehlednosti a srozumitelnosti. Výrok rozhodnutí, kterým se přiznává obviněnému vina, musí kromě identifikačních údajů správního orgánu a osoby usvědčené z přestupku také obsahovat dle §77 zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích popis spáchaného skutku spolu s jeho místem a časem, vyslovení viny, výměru sankce a jiné náležitosti, kterými může být stanovení náhrady nákladů řízení nebo započtení doby do doby zákazu činnosti. Části odůvodnění shrnuje všechna fakta a skutečnosti, které vedly k danému výroku rozhodnutí. Obsahuje nejdůležitější skutečnosti případu, postup při hodnocení důkazů, výsledky šetření správních orgánů, zaujmutí stanovisek k námitkám účastníků řízení a další údaje, které byly významné pro rozhodnutí. Odůvodnění musí být jasné, srozumitelné a o jeho obsahu nesmí vyvstávat žádné pochybnosti. Poslední pasáž rozhodnutí tvoří poučení o odvolání, jenž má povahu nedílné součástí každého správního rozhodnutí. V jeho obsahu se musí objevit existence možnosti podat opravného prostředku proti rozhodnutí nebo ne, v jaké lhůtě lze takto učinit a potvrzení nebo vyvrácení odkladného účinku odovolání. Ve většině případů dochází ke stanovení patnáctidenní lhůty od nabytí právní moci rozhodnutí k podání odvolání a to nadřízenému orgánu vůči orgánu, který vydal rozhodnutí. Rozhodnutí musí být zakončeno podpisem oprávněné úřednické osoby orgánu, který v řízení o přestupku rozhodoval a kulatým úředním razítkem se státním znakem České republiky. (Černý, Horzinková, Kučerová, 2006)

3.5 Sankce a ochranná opatření udělovaná v přestupkovém řízení Ukládání sankcí a ochranných opatření v přestupkovém řízení upravuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích a to jak ve své obecné, tak i zvláštní části. Při stanovení druhu a výše sankce se přihlíží k více faktorů spáchaného činu.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

19

Jedná se především o jeho závažnost, způsob a okolnosti spáchání, následek, míru zavinění a pohnutky samotné osoby pachatele. Za protiprávní jednání má správní orgán možnost uložit čtyři druhy sankcí, napomenutí, pokutu, zákaz činnosti a propadnutí věci. Sankce jsou ukládány formou správního rozhodnutí a mohou být uloženy samostatně nebo v kombinaci s jinou sankcí, výjimku tvoří pouze uložení napomenutí spolu s pokutou. V přestupkovém řízení v silniční dopravě se uplatňují pouze 3 typy sankcí – napomenutí, pokuta a zákaz činnosti, neboť propadnutí věci nelze uložit v přímém nepoměru se spáchaným přestupkem. Nemůže dojít k situaci propadnutí věci v podobě osobního automobilu i za předpokladu, že patří do výlučního vlastnictví řidiče, který se dopustil přestupku. 3.5.1 Napomenutí Napomenutí se vyznačuje nejmírnější sankcí, jakou zle uložit za jakýkoliv přestupek v rámci přestupkového řízení. Ve většině případů se tento druh sankce používá při rozhodování o nejméně závažných přestupcích. Vyznačuje se za prostředkem morálního odsouzení pachatele a současně obsahuje výchovnou funkcí. Ve své podstatě nemá příliš velký význam, neboť jeho vyhlášení zaujímá podobu neveřejného aktu. Sankce napomenutí se často zaměňuje s domluvou, která však nevykazuje znaky sankce a lze ji uplatit v blokovém řízení, ne však v řízení správním. 3.5.2 Pokuta K uložení pokuty za spáchaný přestupek dochází v případě, že by napomenutí nevedlo k nápravě a nesplňovalo by podmínku efektivního potrestání. Má podobu majetkové újmy a lze ji udělit za každý přestupek. V zákoně o přestupcích se uvádí horní hranice pokuty ve výši 1000 Kč, kterou lze za přestupek uložit. V současné době se však tato obecná úprava téměř nepoužívá, neboť zvláštní části zákona o přestupcích, stejně jako zvláštní zákony uvádí konkrétní výši pokut u jednotlivých skutkových podstat přestupků. Horní hranice jsou ve většině případů dosti diferencovány a mohou být stanoveny pevně nebo pohyblivě. U některých přestupků nalezneme i minimální hranice pokuty, pod touto hranicí může správní orgán stanovit pokutu, jen pokud to zákon vysloveně dovoluje. Při vyměřování pokuty se přihlíží k platebním schopnostem pachatele a k tomu, aby pokuta byla opravdu dostatečnou újmou a odrazovala, jak pachatele, tak i další osoby od konání protispolečenského chování. 3.5.3 Zákaz činnosti Zákaz činnosti v sobě zahrnuje především výchovnou a preventivní funkci. Její účel představuje zabránění pachateli v páchání další protiprávní činnosti. Udělení této sankce má zpravidla způsobit i majetkovou újmu v souvislosti

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

20

s nemožností výkonu povolání nebo činnosti, ke které je zapotřebí určitého povolení nebo upravy zvláštními předpisy. Zákaz činnosti může správní orgán uložit samostatně nebo kumulativně s jinou sankcí, zpravidla se jedná o pokutu. V souvislosti se zákazem činnosti dochází k vážnému zásahu do práv fyzické osoby, z tohoto důvodu může být uložen jen za přestupky, u nichž to dovoluje zákon o přestupcích nebo jiný zvláštní zákon. Další důležitá podmínka udělení zákazu činnosti spočívá v jeho předmětu. Zákaz lze vztahovat pouze na takovou činnost, kterou pachatel vykonával v době spáchání přestupku. Doba trvání zákazu může zahrnovat rozsah šesti měsíců až dvou let. Po uplynutí poloviny doby, na níž byl zákaz činnosti vysloven, může pachatel požádat správní orgán o upuštění zbytku sankce. (Horzinková, Kučerová, 2009) 3.5.4 Ochranná opatření Mezi ochranná opatření v přestupkovém řízení se řadí omezující opatření a zabrání věci. Nemají povahu sankce, znamenají pouze určitou újmu a omezení osobní svobody osoby, které bylo ochranné opatření uloženo. První jmenované ochranné opatření spočívá v zákaz navštěvovat veřejně přístupná místa a prostory, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se konají veřejné kulturní, společenské či tělovýchovné akce. Druhý typ ochranného opatření, zabrání věci se používá, pokud není možné uložit sankci propadnutí věci. Při řešení dopravních přestupků však správní orgány žádným způsobem nevyužívají ochranných opatření. (Kučerová, 2006)

3.6 Zvláštní druhy přestupkového řízení Vedle řádného přestupkové řízení se v rámci řízení o protiprávních činech v silniční dopravě uplatňují zkrácené formy řízení, označované jako blokové a příkazní řízení. 3.6.1 Blokové řízení Blokovým řízením lze označit operativní správní řízení. K jeho uplatnění může dojít při splnění tří základních podmínek: • Spolehlivé zjištění stavu přestupku. • Nepostačuje domluva jako forma trestu za učiněné jednání. • Obviněný z přestupku je ochoten zaplatit pokutu. Správní rozhodnutí nemá písemnou, ale pouze ústní formu a není možné se odvolat proti uložení pokuty. Lze pouze odmítnout její zaplacení, čímž dochází k znemožnění provedení blokové řízení a k následnému zahájení zkrácenému nebo nezkrácenému přestupkovému řízení. Obecně, v souladu se zákonem o přestupcích, je možné v blokovém řízení udělit pokutu ve výši 1000 Kč, za předpokladu, že jiný zvláštní zákon nestanovil pokutu vyšší. (Sládeček, 2008)

3 LITERÁTNÍ PŘEHLED

21

3.6.2 Příkazní řízení Příkazní neboli mandátní řízení je případem zkráceného přestupkového řízení. Provádí se za předpokladu vyhovění několika předepsaným podmínkám: • Nevyvstává pochybnost o tom, že se obviněný přestupku dopustil. • Věc nebylo možné vyřídit v blokovém řízení. • V řízení nemá být rozhodnuto o náhradě škody. • Nejedná se o návrhový přestupek. • Přestupek nebyl spáchán mladistvým nebo osobou zbavenou způsobilosti. Správní orgán v příkazním řízení vydá písemný příkaz, který obsahuje všechny náležitosti jako rozhodnutí a prostřednictvím něhož dochází k uložení sankce napomenutí nebo pokuty. Proti příkazu je možné podat odpor jako opravný prostředek a to do 15 dnů ode dne doručení. Řádně podaný odpor ruší příkaz a dochází k nezkrácené formě přestupkovému řízení ukončené vydáním rozhodnutím o přestupku. (Masařík, Klicner, 2008)

4 VLASTNÍ PRÁCE

22

4 Vlastní práce 4.1 Vymezení činnosti Odboru dopravně správních agend MÚ Hodonín Oblast Hodonínska se rozkládá v jihovýchodní části Jihomoravského kraje. Svojí rozlohou 28 600 ha zaujímá asi jednu třetinu území hodonínského okresu. V současné době představuje správní centrum této oblasti město Hodonín, které se po zrušení okresních měst stalo obcí III. typu, tedy obcí s pověřeným obecním úřadem, kdy činnosti spadající do oblasti přenesené působnosti vykonává i pro okolní přilehlé obce. Hlavní podíl při výkonu veřejné správy města zastává jeho městský úřad, který se skládá celkem z dvanácti odborů a dalších orgánů nezbytných pro jeho řízení. Nepostradatelnou funkci ve struktuře úřadu zastává Odbor dopravně správních agend (DSA), jenž vykonává různorodou činnost v oblasti dopravy a její správy v rámci města Hodonín a obcí patřících do spádové oblasti. Mezi hlavní úkony odboru se řadí: • Vedení registru silničních vozidel. • Vedení registru řidičů. • Povolávání provozu stanic na měření emisí. • Provádění zkoušek nových uchazečů o řidičská oprávnění a přezkušování řidičů při navrácení řidičského oprávnění. • Registrace autoškol. • Výkon dopravního úřadu pro městskou dopravu města Hodonín. • Správní orgán v přestupkovém řízení v oblasti silniční doprav. V současnosti pro Odbor dopravně správních agend pracuje celkem 16 zaměstnanců. 4.1.1

Přestupková činnost Odboru dopravně správních agend

Přestupková činnost Odboru dopravně správních agend a záležitosti s ní spojené představují asi jednu třetinu všech úkonů tohoto odboru. Na jejich výkonu se podílí celkem 7 pracovníku převážně s právnickým vzděláním. DSA vystupuje jako správní orgán v trestání přestupků na úseku silniční dopravy. Jedná se především o přestupky, které svým charakterem a závažností nemohly být vyřešeny na místě jejich spáchání prostřednictvím blokového řízení. Svěřené úkoly provádí v rámci svého správního území, které zahrnuje celkem 18 obcí, jimiž jsou Čejč, Čejkovice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Josefov, Karlín, Lužice, Mikulčice, Mutěnice, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Starý Poddvorov, Sudoměřice a Terezín.

4 VLASTNÍ PRÁCE

23

V daných obcí trvale žije cca 63 500 osob a 46 588 2 z nich vlastní řidičský průkaz. Při zohlednění věkové hranice 16 let, kdy je možné získat první řidičské oprávnění na nízko objemový motocykl, lze předpokládat, že téměř každá dospělá osoba na Hodonínsku vlastní řidičský průkaz na některé motorové vozidlo v rozsahu skupin A, B, C, D, T. Graf 1

Podíl osob vlastních řidičský průkaz na Hodonínsku

73% osoby mající řidičský průkaz 27%

osoby bez řidičského průkazu

Zdroj: Registr řidičů odboru DSA, Spádové obce, vlastní zpracování

K projednávání a vydávání rozhodnutí o dopravních přestupcích spáchaných na území zmíněných obcí ustanovuje zákon o přestupcích Městský úřad Hodonín, Odbor dopravně správních agend věcně a místně příslušným správním orgán. Jedná se specificky o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, čímž dochází k nedodržení ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů. Dále dochází k trestání protiprávního jednání v souvislosti povinným pojištěním vycházející z porušení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů. (Odbor dopravně správních agend, 2009)

4.2 Průběh přestupkového řízení z praktického hlediska 4.2.1

Obecný postup řešení dopravního přestupku

Postup řešení dopravního přestupku popsaný níže ve schématu lze obecně aplikovat na přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, překračující ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.

2

Hodnota odpovídá stavu ke konci roku 2009.

4 VLASTNÍ PRÁCE Schéma 1

24

Postup řešení dopravního přestupku

Osoba se dopustí protiprávního jednání ve formě dopravního přestupku.

Projednání dopravního přestupku na místě jeho spáchání.

Přestupce souhlasí. Domluva při málo závažných dop. přestupcích.

Zaslání oznámení o dopravního přestupku příslušnému správnímu orgánu.

Přestupce nesouhlasí. Postoupení věci.

Vyměření výše blokové pokuty.

Odložení věci. Blokové řízení. Příkazní řízení.

Nebyl podán odpor.

Správní Řízení.

Byl podán odpor. Rozhodnutí

Zaplacení pokuty. Nezaplacení pokuty.

Nepodání odvolání.

Zatavení řízení Podání odvolání.

Výkon rozhodnutí.

Předání případu odvolacímu orgánu.

Autoremedura Zdroj: Vlastní zpracování na základě Bezpečnost silničního provozu

4 VLASTNÍ PRÁCE

25

Při stanovování skutkových podstat dopravních přestupků se využívá zvláštní část zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích a to především § 22 odst. 1 ustanovení pod písmeny a) až l). Jednotlivá písmena zmíněné právní úpravy obsahují následující druhy protiprávního jednání: • a) Řidič řídí vozidlo, které není způsobilé k provozu na silnicích nebo není registrováno v registru silničních vozidel anebo je opatřeno jinou poznávací značkou, než mu náleží. • b) Řidič řídí vozidlo nebo jede na zvířeti po požití alkoholu nebo jiné návykové látky. • c) Řidič řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučující způsobilost, jenž si přivodil požitím alkoholu nebo jiné návykové látky. • d) Řidič se při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti odmítne podrobit dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření vedoucí ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, přestože není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. • e) Řidič řídí motorové vozidlo a není držitelem řidičského průkazu vůbec nebo příslušné skupiny, popř. není držitelem profesního osvědčení řidiče anebo nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti. • f) Řidič drží v ruce telefonní zařízení, nedodržuje předepsanou rychlost nebo nebere na vědomí dopravní značení, popř. jiné provinění uvedené pod daným písmenem f). • g) Řidič poruší omezení jízdy vozidel podle zvláštního právního předpisu. • h)Řidič porušením zvláštního předpisu s následkem zranění nebo usmrcení osoby.

způsobí

dopravní

nehodu

• i) Řidič způsobí dopravní nehodu, při které je některému ze zúčastněných vozidel způsobena škoda vyšší než 50 000 Kč. • j) Řidič způsobí dopravní nehodu, při které je některému ze zúčastněných vozidel způsobena škoda nižší než 50 000 Kč, neprodleně nezastaví vozidlo, neohlásí nehodu, ujede z místa nehody, neposkytne první pomoc nebo nesdělí údaje o vozidlu. • k) Řidič způsobí dopravní nehodu se škodou na zúčastněném vozidle vyšší, jak 50 000 Kč a současně se dopustí jednání uvedeného podle písm. j) • l) Řidič se dopustí jiného protiprávního jednání, než je uvedeno pod písmeny a) až k). 4.2.2

Řešení dopravního přestupku v praxi

Ukázky praktických případů způsobu řešení dopravních přestupků byly zvoleny z oblasti požití alkoholu před řízením motorového vozidla, kterým se zabývá §5 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a § 22, odst. 1 písm. b) – d) v zákoně č. 200/ 1990 Sb. o přestupcích. Uvedené jednání v souvislosti s možným ohrožením života a zdraví lidí nebo způsobením značné

4 VLASTNÍ PRÁCE

26

škody na majetku může být také kvalifikováno jako trestný čin podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník. V praxi se obvykle jedná o stav vylučující způsobilost zapříčiněný požitím alkoholického nápoje před řízení motorového vozidla v množství převyšující hodnotu 1 promile alkoholu v krvi. V takovém případě dochází k okamžitému zadržení řidičského průkazu a předání případu státnímu zastupitelství k úkonům činným v trestním řízení. Požitím alkoholu před usednutím za volant motorového vozu dochází současně k porušení ustanovení §16 odst. 1 zákona č.379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění pozdějších předpisů. V totožném právním předpisu pod § 2, písm. g) se nachází charakteristika alkoholického nápoje, za který se považuje lihovina, víno pivo nebo jiný nápoj obsahující 0,5 objemového procenta alkoholu. Zmíněná oblast dopravních přestupků byla vybrána záměrně, neboť případy požití alkoholického nápoje před jízdou vozidlem se na našich silnicích objevuje v hojné míře a důsledky takového počínaní jsou mnohdy tragické. Případ č. 1: Dne 9. března 2009 v 22:00 hodin, v katastru obce Mutěnice na ulici Brněnská, bylo zastaveno vozidlo Daewo Racer,rz. 4B2 97- 50. Jednalo se o silniční kontrolu hlídkou Policie ČR ředitelství služby cizinecké policie Brno, referát cizinecké policie Hodonín. Vozidlo v danou dobu řídil Antonín Volák s trvalým pobytem Čejčí 3, 696 10. Řidič na výzvu policisty předložil doklady od vozidla i řidičský průkaz pro příslušnou skupinu a současně potvrdil, že před jízdou automobilem požil alkohol v podobě dvou 10 stupňových piv. Provedenou dechovou zkouškou pomocí přístroje Dräger byla naměřena hodnota 0,79‰ alkoholu v krvi, která však s největší pravděpodobností nemohla odpovídat vypití dvou piv. Z tohoto důvodu byla dechová zkouška zopakována po 14 minutách, kdy došlo k naměření 0,66‰ alkoholu v krvi. Po odpočtu tolerance měřicího přístroje v souladu s metodickým pokynem Ministerstva dopravy č.j. 285/20089-160OST(0,24‰), byl prokázaný alkohol v krvi řidiče stanoven na hodnotě nejméně 0,55‰. S naměřenými hodnotami řidič souhlasil a nepožadoval odběr krve nebo moči, což potvrdil svým podpisem v oznámení o přestupku zpracovaném příslušníkem policejní hlídky. Na závěr policisté poučili řidiče o následcích řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholického nápoje a další řízení mu bylo zakázáno. Oznámení přestupku bylo místně a věcně příslušnému správnímu orgánu DSA Hodonín doručeno 13. března 2009. Dne 20. června 2009 správní orgán započal řešit daný dopravní přestupek spáchaný Antonínem Volákem. Podezřelému bylo zasláno předvolání k ústnímu jednání stanoveno na 7. července 2009 v 9:00, čímž mu bylo současně oznámeno zahájení řízení o přestupku. Na ústní jednání se však obviněný nedostavil. Následně bylo zjištěno, že oznámení o zahájení řízení o přestupku,

4 VLASTNÍ PRÁCE

27

sdělení obvinění a předvolání k ústnímu jednání vůbec nepřevzal. Vyjmenované dokumenty obdržel dne 30. července 2009. Telefonicky bylo ústní jednání dohodnuto na 8. srpna 2009 v 13:00 hod. Na toto ústní jednání se již obviněný opravdu dostavil, kde mu bylo sděleno, z jakého činu se viní. Svým jednání porušil ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č.361/2000 Sb., a dopustil se přestupku podle §22, odst. 1 písm. 1 b) zákona č. 200/1990 Sb., který zakazuje řízení motorového vozidla bezprostředně po požití alkoholu. Jako důkaz sloužil spisový materiál od policie obsahující oznámení o přestupku a výsledky obou dechových zkoušek. S obviněním Antonín Volák souhlasil a svého jednání velice litoval. Na svou obranu uvedl, že pouze přejížděl domů do vedlejší obce. Správní orgán při vydání rozhodnutí vzal v úvahu závěry šetření přestupku policií, výsledek dechové zkoušky, doznání obviněného k požití alkoholického nápoje, jeho lítosti i faktu, že se v dřívější době nedopustil žádného dopravního přestupku. Za spáchané protiprávní jednání byla uložena sankce podle § 22 odst. 5 zákona 200/1990 Sb. částka 13.000,-Kč a zákaz činnosti na dobu 6 měsíců. Vyjma pokuty musí obviněný zaplatit náklady správního řízení ve výši 1000 Kč. Ústní jednání bylo ukončeno poučením o možnostech a lhůtě pro odvolání, kterou si obviněný ponechal, ale v konečném důsledku nevyužil. Rozhodnutí nabylo právní moci 23. srpna 2009. Bodová srážka za spáchaný přestupek činila 4 body a z karty řidiče byla odečtena dne 25. srpna 2009. Případ č. 2 Druhý případ přestupku se stal 17. července 2009 v 00:30 v obci Hodonín na polní cestě ve směru na Rohatec. Hlídkou PČR obvodního oddělení Hodonín byl na silnici č. 1/55 zastaven a kontrolován Jan Šiška jako řidič motorového vozidla Fiat Brava BVC 01-01. Při komunikaci s řidičem byl z jeho dechu silně cítit alkohol a také jeho slovní artikulace byla částečně omezená. Na dotaz požití alkoholu před řízením vozidla odpověděl řidič kladně, avšak neuvedl čas ani množství jeho konzumace. Výzvu policisty k provedení dechové zkoušky i lékařského vyšetření spojené s odběrem krve nebo moči bez udání důvodu odmítl. Současně neměl potřebu se vyjádřit ke svému jednání. Všechny uvedené skutečnosti byly popsány do oznámení o přestupku a na základě jejich závažnosti přistoupila hlídka k odebrání řidičského průkazu řidiče. Veškeré dokumenty o přestupku a také potvrzení o odebrání ŘP odmítl rovněž podepsat. Na závěr byl poučen o následcích odmítnutí se podrobení dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření vedoucí ke stanovení alkoholu v krvi a také mu bylo zakázáno další řízení motorového vozidla. Oznámení o přestupku spolu s přestupkovým spisem bylo doručeno ze strany policie na místně a věcně příslušný správní orgán Odbor dopravně správních agend MÚ Hodonín dne 20. července 2009.

4 VLASTNÍ PRÁCE

28

Dne 13. srpna 2009 vydal obor DSA rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu Petra Šišky do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu. V tomto případě bylo rozhodnuto o naplnění skutkové podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. DSA se začal přestupkem zabývat 29. září 2009. Ústní jednání bylo stanoveno na 17. října 2009 v 9:00 hodin, na které se obviněný Petr Šiška nedostavila a ani se omluvil. Oznámení o zahájení řízení o přestupku, sdělení obvinění, předvolání k ústnímu jednání převzal a vlastnoručně podepsal dne 11. listopadu 2009. Za vinu mu bylo kladeno porušení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č.361/2000 Sb., a tím následného spáchání přestupku podle § 22, odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., kdy i přes výzvu policisty se řidič odmítnul podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. V průběhu ústního jednání obviněný neuvedl nic konkrétního na svou obhajobu Všechny důkazy k přestupku hodnotil správní orgán jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, z nichž jednoznačně vyplývá spáchání výše uvedeného protiprávního činu obviněným. V případě odmítnutí lékařského vyšetření na zjištění alkoholu se na řidiče vozidla pohlíží jako by byl pod vlivem alkoholického nápoje. Při vyměření sankce bylo přihlédnuto k prokázání spáchání přestupku, naplnění skutkové podstaty předmětného přestupku a k vědomému odmítnutí lékařského vyšetření. Dále došlo k zohlednění následkům přestupku, kdy obviněný svým jednáním nezpůsobil žádný závažný následek a to je okolnost svědčící v jeho prospěch. Trest byl uložen v dolní hranici zákonné sazby v souladu s § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů v následující podobě, peněžitá pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz řízení na dobu 12 měsíců. Spolu s pokutou vyvstává pachateli povinnost uhradit náklady spojené se správním řízení vyčísleny na 1000 Kč podle vyhlášky Ministerstva vnitra. Na závěr ústního jednání proběhlo poučení o možnostech odvolání proti rozhodnutí, kterého se však obviněný vzdal. Rozhodnutí nabylo právní moc ve stejný den ústního jednání, 11. listopadu 2009. Spolu s pokutou a zákazu řízení byla řidiči uložena bodová srážka za spáchaný přestupek v podobě 7 trestných bodů. Záznam provedl pracovník odboru DSA na kartě řidiče 15. listopadu 2009.

4 VLASTNÍ PRÁCE

29

4.3 Statistický přehled dopravních přestupků za roky 2006 - 2009 Statistika dopravních přestupků za období 2006 – 2009 vychází z činnosti Odboru dopravně správních agend MÚ Hodonín a zohledňuje především strukturu a počty ukončených případů přestupků. 4.3.1

Statistika dopravních přestupků za rok 2006

Původním úmyslem statistického přehledu dopravních přestupků bylo vzájemně srovnat období let 2006, 2007, 2008 a 2009. Tento krok však nelze provést, jelikož dne 1. června 2006 nabyla svojí účinnost novela zákona č. 411/2005 Sb., která měla rozsáhlý dopad jak na silniční tak i přestupkový zákon. Nebylo by tedy zcela objektivní uvedené roky navzájem porovnávat, neboť po jejich celou dobu trvání neplatila jednotná právní úprava. Prostřednictvím zmíněné novely došlo k revolučním změnám v silniční dopravě. Jednalo se o zpřísnění sankcí za přestupky a o zavedení bodového systému jako jednoho z nástrojů trestání neukázněných řidičů. Mnoho přestupků, které bylo dříve možné řešit v příkazním řízení, přešlo do úplného správního řízení, čímž vrostl jejich počet. Další výrazná změna nastala rozšířením skutkových podstat dopravních přestupků v zákoně č. 200/ 1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. 4.3.2

Statistika dopravních přestupků za rok 2007

Tab. 1

Dopravní přestupky za rok 2007 361/2000 Sb.

168/1999 Sb.

dopravní přestupky za správní příkazní blokové správní příkazní Blokové rok 2007 celkem řízení řízení řízení řízení řízení řízení počet došlých přestupků a nevyřešených z minulého období (součet 1 ř. 2-5) 4 666 1 153 3 513 2 vyřešeno 595 296 242 18 2 37 0 z 3 odloženo 230 22 208 toho zastaveno (odlož.) 3 138 4 3138 5 postoupeno 213 25 188 6 odvolání 29 29 0 7 zrušené rozhodnutí 7 7 0 Zdroj: Benchmarketingová iniciativa za rok 2007 odboru DSA MÚ Hodonín Poř.ř

4 VLASTNÍ PRÁCE

30

Graf 2 Dopravní přestupky dle §22 odst. 1 písm. a)až l) zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích za rok 2007

počet přestupků

120 100 80 60 40 20 0 a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

j)

k)

l)

skutkov é podst aty správní řízení

příkazní řízení

Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 1 uvádí velký počet přestupků evidovaný na řádku 4. Uvedená hodnota zahrnuje několik ojedinělých zastavených případů přestupků řízení podle §76 odst. 1 písm. a)-e) a g)-l) zákona č.200/1990 Sb., ale především uvádí případy, u nich došlo k zastavení řízení podle §76 odst. 1 písm. f) zákona č.200/1990 Sb., nebo k jejich odložení na základě §66 odst. 3 písm. e) zákona 200/1990 Sb., z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek, kdy se jej nepodařilo projednat ve lhůtě 1 roku od jeho spáchání. Více než dvě třetiny této hodnoty tvoří přestupky odložené v souvislosti s povinným pojištěním motorových vozidel. Na rozdíl tomu přestupky na řádku 3 byly odloženy kvůli důvodům vyplývajících z §66 zákona č.200/1990 Sb., vyjma zániku odpovědnosti. Jednalo se například o úmrtí podezřelého ještě před zahájením řízení nebo došlé oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku. Souhrnné uvedení dvou typů úkonů společně do jedné kategorie není pro potřeby statistického přehledu plně vyhovující, avšak nelze tuto skupinu více rozčlenit, neboť to neumožňuje evidence přestupků odboru DSA, která vychází ze svých potřeb a ze struktury Benchmarketingové iniciativy. Graf 2 ukazuje největší podíl přestupků projednávaných ve správním řízení týkajících se § 22 odst. 1 písm. b) zákona č.200/1990 Sb. Ve 112 případech bylo zaznamenáno řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholického nápoje a pouze ve 2 pod vlivem jiné návykové látky. V příkazním řízení figuroval jako nejčastější prohřešek porušení § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 1990/2000 Sb., jenž zastřešuje širokou škálu jednání, např. jízdu bez bezpečnostních pásů nebo neumístění dítěte do bezpečnostní sedačky v automobilu. Jeho počet dosahoval v roce 2007 hodnoty 112 přestupků.

4 VLASTNÍ PRÁCE

31

4.3.3

Statistika dopravních přestupků za rok 2008

Tab. 2

Dopravní přestupky za rok 2008 361/2000 Sb. 168/1999 Sb. správní příkazní blokové správní příkazní Blokové celkem řízení řízení řízení řízení řízení řízení

dopravní přestupky za rok 2008 počet došlých přestupků a nevyřešených z minulého období 1 (součet ř. 2-5) 4 395 1 272 2 vyřešeno 1 034 394 383 25 124 z 3 odloženo 687 16 toho zastaveno (odlož.) 498 4 498 5 postoupeno 221 27 6 Odvolání 22 22 7 zrušené rozhodnutí 12 12 Zdroj: Benchmarketingová iniciativa za rok 2008 odboru DSA MÚ Hodonín Poř.ř.

3 123 108 671

0

194 0 0

počet přestupků

Graf 3 Dopravní přestupky dle §22 odst. 1 písm. a)-l) zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích za rok 2008

200 1 80 1 60 1 40 1 20 1 00 80 60 40 20 0 a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

j)

k)

l)

sku tkov é podstaty správní řízení

příkazní řízení

Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 2 zaznamenává poměrně vysoký počet vyřešených přestupků, což bylo zapříčiněno navýšením počtu pracovníků zabývající se přestupkovou činností. Zajímavou skutečnost představuje téměř srovnatelný počet protiprávního jednání spáchaných ve správním a příkazním řízení. Liší se pouze v 9 případech v prospěch příkazu. Graf 3 má ve svých nejvyšších naměřených hodnotách shodnou strukturu jako graf 2 mapující období roku 2007. Ve správním řízení se stalo nejčastějším

4 VLASTNÍ PRÁCE

32

přestupkem opět řízení pod vlivem alkoholu a to počtem 180 případů, čímž překonal i nejčastěji vydávaný příkaz pod § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. 4.3.4

Statistika dopravních přestupků za rok 2009

Tab. 3

Dopravní přestupky za rok 2009

361/2000 Sb. 168/1999 Sb. dopravní přestupky za správní příkazní blokové správní příkazní Blokové Poř.ř. rok 2009 celkem řízení řízení řízení řízení řízení řízení počet došlých přestupků a nevyřešených z minulého období 1 (součet ř. 2-5 ) 4 526 1 262 3 264 2 vyřešeno 720 353 208 28 15 116 0 3 odloženo 828 21 807 z toho zastaveno (odlož.) 1 142 4 1 142 5 postoupeno 140 52 88 6 Odvolání 34 34 0 7 zrušené rozhodnutí 11 11 0 Zdroj: Benchmarketingová iniciativa za rok 2009 odboru DSA MÚ Hodonín

Graf 4 Dopravní přestupky dle §22 odst. 1 písm. a)-l) zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích za rok 2009

počet přestupků

1 80 1 60 1 40 120 1 00 80 60 40 20 0 a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

j)

k)

l)

skut kov é podst aty spr á v n í ř ízen í

př ík a zn í ř ízen í

Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 3 uvádí téměř o polovinu vyšší počet přestupků vyřešených ve správním řízení než v řízení příkazním. Na základě této skutečnosti můžeme usuzovat spáchání více závažnějších případů protiprávního jednání za rok 2009 na pozemních komunikacích.

4 VLASTNÍ PRÁCE

33

Z grafu 4 plyne opětovně vysoký podíl přestupků řízení po požití alkoholu nebo návykové látky. Hodnotu 163 tvoří ze 140 případů požití alkoholu a z 33 užití jiné návykové látky, ze kterých lze vyjmenovat především Pervitin, Marihuanu a Amfetamin. Oproti roku 2008 došlo k rapidnímu nárůstu řízení pod vlivem drog o 825%, způsobeno jejich častějším užíváním samotnými řidiči, ale také důslednější kontrolou ze strany policie při jejich odhalování. V příkazním řízení bylo nejčastěji se vyskytujícím přestupkem znovu porušení § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. Oproti minulému roku však došlo ke snížení celkového počtu na hodnotu 96, ale na druhou stranu statistika zaznamenává navýšení případů řešených pod zmíněným paragrafem ve správním řízení. Celková statistika 2007-2009

Graf 5

Statistické porovnání přestupků za roky 2007 – 2009 odboru DSA

počet přestupků

4.3.5

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2007

2008

2009

roky v y řešeno

odloženo

zastav eno (odlož.)

postoupeno

počet došlý ch přestupků

Zdroj: Benchmarketingové iniciativy za roky 2007, 2008, 2009 odboru DSA MÚ Hodonín

Z grafu 5 vyplývá jako nejzajímavější hodnota počet zastavených nebo odložených přestupků za rok 2007. V tomto období došlo k hromadnému odložení přestupků týkajících se povinného pojištění vozidel, které se nepodařilo v minulých letech projednat a jejich odpovědnost tak následně zanikla. Hodnoty došlých, popř. nedořešených přestupků se ve sledovaném období 3 let vyvíjely vyrovnaně až mírně klesající. V žádném roce není zaznamenán extremní nárůst spáchaných přestupků.

4 VLASTNÍ PRÁCE

34

Téměř dvojnásobné zvýšení počtu vyřešených přestupků v roce 2008 oproti roku 2007 byl způsoben již zmiňovaným rozšířením zaměstnaneckého obsazení. V roce 2009 se zachovalo na téměř srovnatelné úrovni, přesto hodnota vyřešených přestupků klesla. Tento stav byl způsoben odklonem práce na případech, jenž byly odloženy ještě před zahájením řízení nebo posléze zastaveny, což dokazuje jejich navýšený počet oproti roku 2008.

4.4 Charakteristika finančních zdrojů v rámci přestupkového řízení Odbor dopravně správních agend Městského úřadu Hodonín hospodaří s rozpočtem stanoveným na období jednoho roku. Tento rozpočet tvoří součást celkového rozpočtu města Hodonín, odkud plynou všechny finanční prostředky na provoz i celkovou činnost odboru. Vyřešením přestupku v blokovém, příkazním nebo správním řízení ze strany oboru DSA, dochází v drtivé většině případů k udělení peněžité pokuty. Při správním řízení musí být navíc uhrazen správní poplatek vy výši 1000 Kč jako náklady řízení. Tuto částka zakládá ustanovení § 79 odst. 1 zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích a její paušální výši určuje vyhláška Ministerstva vnitra č.231/1996 Sb. Celkovou částku následně může pachatel uhradit prostřednictvím poštovní poukázky, bankovním převodem nebo na pokladně Městského úřadu Hodonín a to hotově anebo platební kartou. Tento finanční příjem putuje do rozpočtu města, přestože odbor DSA vykonává přestupková činnost s pověřením státu ve formě přenesené působnosti. Dále jej zpracovává Odbor ekonomiky a financí MÚ Hodonín. Do jeho kompetencí spadá i případné vymáhání nezaplacených pokut nebo správních poplatků. 4.4.1

Výdaje přestupkového řízení

Řešení dopravních přestupků a úkony s tím související představují asi jednu třetinu činností odboru Dopravně správního agend MÚ Hodonín. Všechny výdaje této činnosti není možné přesně vyčíslit. Především je nelze vyčíslit na jednu jednotku výkonu neboli na jeden vyřešený případ přestupku, neboť v jeden časový okamžik se řeší více případů současně. Výdaje je možno vyčíslit pouze z globálního hlediska za jednotlivé roky 2007, 2008 a 2009.

4 VLASTNÍ PRÁCE Tab. 4

Poř.ř 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

35

Výše výdajů přestupkové činnosti za roky 2007 – 20093

2007 počet pracovníků platy odvody pojištění sociální fond provozní energie služby DHM materiál celkové výdaje na PČ (součet ř. 2 až 7) dotace ze SR

2008

2009

2,9 684 400 240 700 34 800 48 700 47 000 17 100 47 000

4,4 1 095 600 382 800 52 800 91 500 169 400 30 800 89 800

4,6 1 196 000 418 600 55 200 74 500 172 500 19 800 64 400

1 119 700 658 300

1 912 700 1 025 200

2 001 000 1 094 800

celkové výdaje MÚ Hodonín na PČ 461 400 11 (rozdíl ř. 8 a 9 ) Zdroj: Rozpočet města Hodonín 2007 – 2009.

887 500

906 200

První řádek Tab. 4 obsahuje počet zaměstnanců zabývající se přestupkovou činností. Hodnota má podobu desetinného čísla, neboť někteří zaměstnanci mají v popisu práce i jiné úkony kromě řešení dopravních přestupků. Položky uvedené v řádcích 2-7 byly sestaveny na základě konzultací s vedoucím Odboru ekonomiky a financí MÚ Hodonín. Nejvyšší výdaj logicky připadá na platy zaměstnanců a na odvody sociálního a zdravotního pojištění. Následující položka sociálního fond znamená především příspěvek zaměstnancům na stravování ve formě stravenek. Provozní energie zahrnují veškeré energie na chod odboru. Služby představují využívání telefonů, služeb pošty a jiné výdaje podobného charakteru. Pod zkratkou DHM se skrývá dlouhodobý hmotný majetek ve formě nákupu vybavení kanceláří, které nelze kvůli své povaze nebo pořizovací ceně zařadit mezi materiál. Poslední část výdajů materiál reprezentuje zejména nákup kancelářských potřeb. K uvedeným výdajům by bylo potřeba navíc zahrnout také platy policistů, kteří provádějí silniční kontroly a vypracovávají přestupkový materiál, aby byly komplexně postihnuty finanční prostředky vynaložené na přestupkové řízení. Tento výdaj však nelze dost dobře vykalkulovat a také jeho financování spadá do odlišné kategorie veřejných výdajů. Řádek 10 uvádí dotace ze státního rozpočtu České republiky. Tyto dotace mají fixní výši a připadají na každého pracovníka vykonávající činnost v přenesené působnosti. Každé sledované období se částka zvyšovala o 5 000 Kč na osobu, až v roce 2009 vystoupala na sumu ve výši 238 000 Kč připadající na jednoho zaměstnance.

3 Hodnoty uvedené v Tab. 4 jsou uvedeny po zaokrouhlení na stovky Kč

4 VLASTNÍ PRÁCE

36

Celkový součet v závěru Tab. 4 uvádí výdaje MÚ Hodonín použity na výkon přestupkové činnosti očištěny od přijatých dotací ze státního rozpočtu. Jedná se tedy o reálně vynaložené sumy finančních výloh. 4.4.2

Příjmy přestupkového řízení

Příjmy z přestupkové činnosti v podobě pokut a správních poplatků jsou zpracovávány v rozpočtu města Hodonín jako příjmy běžné, nenávratné a spadající do skupiny daňových příjmů. Ve struktuře rozpočtu se samostatně eviduje suma pokut pod položkou sankční platby č. 2210 a suma správní poplatků pod položkou č. 1360. Zmíněné dvě položky jsou také uchovávány na rozdílných účtech, což je potřeba zohlednit při jejich placení. Tab. 5

Výše příjmů přestupkové činnosti za roky 2007 - 2009

Poř.ř.

2007

2008

2009

2 840 000

3 894 000

3 146 000

1

sankční platby v Kč

2

podíl sankčních plateb na rozpočtu v %

86,06

90,26

88,46

3

správní poplatky v Kč

298 000

518 000

368 000

4

podíl správ. poplatků na rozpočtu v %

1,89

2,87

2,24

celkem v Kč (součet řádků 1 a 3) 5 3 138 000 4 412 000 3 514 000 Zdroj: Rozpočet města Hodonín, Benchmarketingové iniciativy za roky 2007 – 2009 odboru DSA

Dopravní přestupky všeobecně představují nejčastěji páchané protiprávní činy, proto suma vybraných pokut zaujímá zásadní podíl na celkových sankčních platbách rozpočtu města Hodonín. Naopak velmi malou část vytváří náklady přestupkového řízení na správních poplatcích, což způsobuje zahrnutí všech poplatků vybraných městským úřadem za své služby do dané položky. Jedná se např. o poplatek za výpis z rejstříků trestů, poplatek za změnu příjmení v knize matrik a mnoho dalších zpoplatněných úkonů. Struktura příjmů odpovídá ve velké míře počtu vyřešených případů přestupků, ale také závisí na závažnosti jednotlivých protiprávních jednání, od čehož se následně odvíjí výše sankce. Z posuzovaných období se stal rok 2008 nejvíce příjmový zvláště kvůli velkému počtu vyřešených protiprávních činů.

4 VLASTNÍ PRÁCE

37

4.5 Efektivní pojetí přestupkového řízení Obecná tendence veřejnoprávních služeb k neefektivnosti, nepřetržitý růst veřejných výdajů a snižující se tempo růstu zdrojů jejich financování vede ke zkoumání efektivního využití finančních zdrojů ve veřejné správě. Při zkoumání výdajů na přestupkovou činnost bude posouzena efektivnost komplexně spolu s dalšími dvěma faktory hospodárnosti a účelnost Společně se tyto prvky výkonnosti místních samospráv označují jako princip "3E" vycházející z anglických slov economy, efficiency, effectivity. Daný princip se široce uplatňuje při hodnocení výkonnosti veřejných služeb, ale také při vypravování auditu správních orgánů nebo při vyhodnocování projektů pod záštitou veřejné správy. 4.5.1

Hospodárnost přestupkového řízení

Hospodárnost se týká zejména vstupů při výkonu veřejnoprávní orgánů. V současné době dochází ke snaze o zajištění veřejných potřeb s co nejmenšími náklady, neboť zdroje jejich krytí nejsou neomezené a odvíjejí se např. od daňového výnosu vybraného do státního rozpočtu za dané rozpočtové období. Při trestání přestupků je třeba zachovávat, co nejnižší výdaje na provádění řízení, avšak za takových podmínek, aby nedošlo ke snížení kvality dosažených výstupů a stále byla zachována stanovená úroveň činností. Hlavně se tato podmínka dotýká dodržování právních norem a předepsaných postupů. (Peková, 2008) Tab. 6

Celkové výdaje na přestupkové činnosti na Hodonínsku 2007 2008 2009 výdaje MÚ dotace výdaje MÚ dotace výdaje MÚ dotace 461 390 658 000 887 480 1 025 200 906 200 1 094 800

celkem výdaje v Kč

1 119 390 Kč

1 912 680

2 001 000

Zdroj: Rozpočet města Hodonín za roky 2007 – 2009

Hospodárnost přestupkové činnosti se posuzuje z pohledu jejich celkových výdajů zahrnujících i dotaci na úkony v přenesené působnosti. Úspory lze hledat v první řadě v provozních výdajích, než v platech zaměstnanců, které jsou určeny fixně na základě tabulkového ohodnocení jednotlivých platebních tříd. 4.5.2

Efektivnost přestupkového řízení

V činnostech veřejné správy se efektivnost vztahuje k výši zdrojů použitých na zajištění určitého objemu služeb nebo požadovaných výsledků. K jejímu měření se stejně jako v privátním sektoru nejčastěji využívá poměr vstupů k výstupům. Přičemž obě složky by měly být stanoveny ve shodných číselných jednotkách a při zachování pozitivního hodnocení

4 VLASTNÍ PRÁCE

38

efektivnosti by měl jejich výsledný poměr dosahovat hodnoty 1 nebo menší než jedna. Z hlediska rozsahu působnosti lze efektivnost přestupkové činnost v oblasti Hodonínska měřit pouze prostřednictvím jejího společenského významu vynaložených výdajů. Při výkonu této činnosti dochází ke zvýšení kvality života a obecně životních podmínek obyvatel dané oblasti, neboť jsou trestány osoby dopouštějící se přestupku, při kterém mohou ohrozit nejen sebe, ale i další účastníky silničního provozu. K vynaložení výdajů tedy dochází v rámci celospolečenského zájmu vedoucího k postihování osob, porušují stanovená pravidla. (Pilný, 2007) Tab. 7

Efektivnosti přestupkové činnosti za roky 2007 – 2009 2007

1

celkové výdaje v Kč

2

celkové příjmy v Kč efektivnost 3 ( podíl řádku 1 a 2 )

1 119 700

2008 1 912 700

2009 2 001 000

3 138 000

4 412 000

3 514 000

0,3567

0,4335

0,5692

Zdroj: Rozpočet města Hodonín, Benchmarketingové iniciativy odboru DSA – 2007 - 2009

Celkové výdaje z Tab. 7 zohledňují dotace ze státního rozpočtu i zdroje z finančních prostředků Městského úřadu Hodonín. Naproti tomu výdaje obsahují úplnou sumu správních poplatků a sankčních plateb ve formě pokut. Nejvíce efektivním se stal rok 2007, přestože v roce 2008 byl vybrán největší finanční obnos za posuzované 3 roky. V daném období avšak došlo k téměř dvojnásobnému navýšení vynaložených prostředků na výkon přestupkové činnosti, což zapříčilo úměrný pokles efektivnosti. V roce 2009 byl zaznamenán další pokles efektivnosti odvíjející od sníženého objemu příjmů i při zachování téměř srovnatelné úrovně výdajů. Uplynulý rok se tedy jeví jako nejméně efektivní. 4.5.3

Účelnost přestupkového řízení

Dle §2 zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě se účelnost definuje jako použití veřejných zdrojů, tak aby vedly k zajištění optimální míry cílů při splnění stanovených úkolů. V praxi představují tyto cíle dosáhnutí určitého objemu a kvality služeb požadovaných ze zákona nebo v zájmu územního celku na uspokojení veřejných potřeb. Může se také jednat o činnosti, jež byly zakotveny prostřednictvím veřejné volby. Cíl trestání dopravních přestupků z pohledu účelnosti lze popsat jako zlepšení bezpečnosti silničního provozu, prostřednictvím prevence ve formě

4 VLASTNÍ PRÁCE

39

účinné právní úpravy nebo represe v podobě postihu osob, kteří se dopustili konkrétního protiprávního jednání. Při zhodnocení výsledků se vychází především z počtu jedinců, kteří byli potrestáni za přestupek, popř. z počtu odebraných řidičských průkazů. Celkové výsledky by měly navíc obsahovat počet osob, které se dopustily přestupku, ale nebyly při jeho konání přistiženy. Dále by bylo také potřeba zahrnout počet osob, na které měla povaha a výše sankcí preventivní dopad a byly tak odrazeny od páchání přestupku. Tyto hodnoty však není možné žádným způsobem zjistit, popř. jejich sumarizování by bylo velmi nákladné a často by neodpovídalo realitě, neboť se odvíjí od subjektivního chování účastníka silničního provozu. Počet zadržených řidičských průkazů za roky 2007 - 2009

počet ŘP

Graf 6

1 40 1 20 1 00 80 60 40 20 0 2 007

2 008

2 009

roky počet zadržený ch ŘP

Zdroj: Benchmarketingové iniciativy 2007 – 2009 odboru DSA MÚ Hodonín

Vývoj zadržených řidičských průkazů za jednotlivé období dosahuje v podstatě vyrovnaného vývoje, pouze v roce 2009 je zaznamenán mírnější pokles asi o 10% oproti předchozím letům. Graf 6 zobrazuje řidičské průkazy, které byly

zadrženy při silniční kontrole příslušníkem policie ve značné většině případů z důvodů požití alkoholu nebo jiné návykové látky před řízením vozidla. 4.5.4

Vztah hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti

Jednotlivé složky efektivnosti mohou být často ve vzájemném konfliktu, neboť běžný občan požaduje co nejvyšší účelnost u veřejných služeb tedy dosáhnutí, co nejvyšší míry výsledků činnosti bez většího důrazu na výdaje. Zatímco osoba jako daňový poplatník preferuje vynaložení, co nejmenších finančních zdrojů na zajištění výkonu veřejné služby. (Provazníková, 2006)

4 VLASTNÍ PRÁCE Schéma 2

40

Vztah hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti

Zdroj: Kabátek, Š. Řízení výkonnosti ve Veřejné správě a zkušenosti NKÚ s auditem výkonnosti

4.5.5

Problémy přestupkové činnosti odboru DSA MÚ Hodonín

Každá činnost a postihování přestupků, není v daném ohledu výjimkou, se při svém výkonu setkává s řadou problémů. Obecně se jedná o problém nejednotností právní úpravy projednávání přestupků, kdy určitá ustanovení obsahuje správní řád, jiná přestupkový zákon, popř. zvláštní zákony. V rámci celého Městského úřadu Hodonín se stále řeší otázka úspory finančních zdrojů a to hlavně v době při tvorbě rozpočtu. Tato debata se samozřejmě dotýká i Odboru dopravně správních agend. Na jednotlivé odbory úřadu se apeluje k šetření především jejich výdajů na materiál a služby, neboť platy nelze zásadním způsobem měnit v závislosti na platových třídách. Konkrétním problém Odboru dopravně správních agend MÚ Hodonín představuje zvyšující se počet závažnějších přestupků, jenž nemohou být řešeny v blokovém řízení příslušníkem policejních složek. S tímto souvisí vzrůstající zatížení jednotlivých pracovníků oboru. Lidský faktor zde hraje důležitou roli, a to zejména při zhodnocení zajištěných podkladů pro vydání rozhodnutí. V souvislosti s výkonem přestupkového řízení jsou na pracovníky kladeny stále větší nároky v podobě morálních předpokladů, odborné způsobilosti a v souvislosti s rostoucím počtem přestupků také potenciální nárok rychlejšího zpracovávání přestupků. Problémem se také jeví dodržení jednoroční preklusivní lhůty stanovené na projednání přestupku. Při vysokém počtu přestupků, dohledávání důkazů nebo při vypracování posudku znalcem z oboru se stává její dodržení v některých případech velmi nesnadným úkolem. Pokud navíc nastane situace, že se

4 VLASTNÍ PRÁCE

41

pachatel odvolá proti rozhodnutí odboru ke Krajskému úřadu Jihomoravskému kraji, často nestihne tento správní orgán věc vyřešit v určeném čase vzhledem ke stávajícímu personálnímu zatížení a řízení případu musí být následně zastaveno. Další komplikace vzniká při odebrání řidičského průkazů, kdy se jej nechce řidič vzdát a vznáší námitky vůči jeho odebrání. Správní orgán musí ze zákona tyto námitky prošetřit, přestože dojde k závěru, že odebrání řidičského průkazu není v rozporu s právem. Toto šetření samozřejmě stojí především čas úředníků a další výdaje, které by mohli být využity mnohem účelněji. Občasné potíže také vyvstávají při sestavování oznámení o přestupku a přestupkových spisů ze strany policie. Stává se, že není spis úplný nebo při složitějších případech není dostatečně jasný, čímž stěžuje sestavení předvolání obviněného a po té samotné dokazování spáchaného činu.

5 ZHODNOCENÍ TRESTÁNÍ PŘESTUPKŮ

42

5 Zhodnocení trestání přestupků Statistický přehled dopravních přestupků na území Hodonínska nevykazuje za sledované 3 roky žádné extrémní hodnoty ani přílišné výkyvy. Největší nárůst nastal v roce 2007 a to v počtu zastavených nebo odložených případů přestupků v souvislosti s povinným pojištěním motorových vozidel. Ve všech třech období let 2007 - 2009, představuje velký problém řízení vozidla pod vlivem alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky, jenž zaznamenával největší podíl případů řešených ve správním řízení. Daný problém se netýká pouze oblasti Hodonínska, ale celého území naší země, což dokazuje Tab. 8, která uvádí počty přestupků způsobené alkoholem nebo návykovou látkou v rámci České republiky. Uváděné hodnoty neobsahují zcela přesné informace, neboť neuvádějí skutky vyšší společenské nebezpečnosti, jež byly postihnuty jako trestné činy. I přes tuto skutečnost jsou čísla v Tab. 8 vysoké a svůj vzrůstající charakter nikterak zapřou. Tab. 8

Počet přestupků na území ČR zapříčiněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou

Poř.ř

skutková podstata dopravního přestupku

2007

2008

2009

1 2

§22 odst.1 písm. b) §22 odst.1 písm. c)

2 898 152

11 088 233

14 582 260

3

§22 odst.1 písm. d)

2 452

4 471

3 247

4

celkem (součet ř.1-3)

5 502

15 792

18 089

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

Po zavedení bodového systému na našich silnících a s ním i zpřísnění sankcí za protiprávní jednání na silnicích v polovině roku 2006 se očekával pokles zaznamenaných přestupků. K snížení mělo také přispět možnost řešení dopravních nehod do 100 000 Kč, pokud nedošlo ke zranění nebo majetkové škodě třetí osoby bez nutnosti přivolání policie. Avšak očekávaný pokles byl ve velké míře zaznamenán pouze bezprostředně po účinnosti novely a v následujícím roku 2007, o čem se lze přesvědčit také z Tab. 8. V současnosti dochází k rostoucímu trendu počtu přestupků proti bezpečnosti a plynulosti na pozemních komunikacích. I v roce 2010 se předpokládá nárůst přestupků v oblasti Hodonínska, jak z celkového hlediska, tak především v souvislosti řízení vozidla pod vlivem alkoholu, neboť od začátku roku policie přistupuje při každé silniční kontrole ke zjišťování alkoholu v dechu řidičů. Tímto opatřením lze tedy předpokládat celkem razantní nárůst tohoto typu přestupku.

5 ZHODNOCENÍ TRESTÁNÍ PŘESTUPKŮ

43

S výkonem přestupkové činnosti souvisí také jeho finanční stránka, na které se podílí státní dotace a rozpočet Městského úřadu Hodonín. Příspěvek ze státního rozpočtu tvoří v jednotlivých letech 45 - 55% celkových výdajů, čímž dochází k polovičnímu snížení finančních prostředků vynaložených z městského rozpočtu na tuto činnost. Celkový finanční dopad trestání přestupků na posuzovaný správní orgán lze zhodnotit pozitivně a to na základě dosaženého zisku za jednotlivé roky vycházejícího z Tab. 9. V konečném důsledku by se stále řadilo i přes absenci dotace od státu projednávání přestupků mezi ziskové činnosti města, avšak s menšími příjmy v řádu stovek tisíc korun. Graf 7

Poměr výdajů a příjmů přestupkové činnosti za roky 2007 – 2009

5 000 000 4 500 000 4 000 000 celkov ě v y naložené v ý daje MÚ Hodonín

3 500 000 Kč

3 000 000 2 500 000

celkov ě v y naložené v ý daje na PČ

2 000 000 1 500 000

celkov é příjmy z PČ

1 000 000 500 000 2007

2008

2009

roky

Zdroj: Rozpočet města Hodonín

Tab. 9

Celkový zisk města Hodonín z přestupkové činnosti

2007

2008

2009

fiktivní zisk MÚ Hodonín (bez státní dotace)

1 360 010

2 499 320

1 513 000

reálný zisk MÚ Hodonín

2 676 610

3 524 520

2 607 800

Zdroj: Rozpočet města Hodonín

5 ZHODNOCENÍ TRESTÁNÍ PŘESTUPKŮ

44

V roce 2010 se očekává obdobná výše výdajů jako v minulém období, neboť jejich nejrozsáhlejší položka platy zůstává na srovnatelné úrovni v závislosti na shodném zaměstnaneckém obsazení jako v předešlém roce. Příjmy se dají do budoucna jen těžko odhadnout, ale existuje zde předpoklad jejich navýšení oproti roku 2009, pokud zůstane zachován trend zvyšujícího se počtu přestupků stejně jako za první 4 měsíce současného roku. Na vynaložení určitých zdrojů financování přímo navazuje jejich zhodnocení prostřednictvím ukazatele efektivnosti, jenž si zachovává nejpříznivější hodnotu v roce 2007. Nejhůře efektivním se jeví rok 2009, kde byl zaznamenán celkem citelný propad oproti předchozímu období roku 2008, jenž zaujímá ve svých výdajích srovnatelnou hodnotu s rokem 2009, ale v příjmech se podstatně odlišuje. Z nastalé situace může být vyvozen závěr. Navýšení finančních zdrojů veřejné služby nemusí vždy zajistit také zvýšení jejího faktoru efektivnosti. Celkově není dosažený podíl vstupů a výstupů přestupkové činnosti v oblasti Hodonínska přijatelný, zvláště kvůli jejímu klesajícímu průběhu v jednotlivých letech. Z tohoto pohledu existuje prostor k jejímu opětovnému navýšení prostřednictvím odstranění nebo alespoň zmírnění některých problémů, s personálním obsazením, s nímž se Odbor dopravně správních agend potýká. Jedním z možných řešení by bylo přijmutí další pracovní síly do zaměstnaneckého kolektivu řešícího dopravní přestupky. Z pohledu města by se jednalo o nejlepší řešení, neboť právě na zaměstnance získává státní dotace a jeho celkové výdaje na přestupkovou činnost by příliš nerostly a současně by se zvýšila účelnost trestání přestupků. Avšak z pohledu celkových výdajů je potřeba s rozvahou přistupovat k růstu pracovních míst, aby v konečném důsledku vynaložené výdaje opravdu odpovídaly získaným výsledkům a jejich výše nezpůsobila další pokles efektivnosti, neboť vyšší počet zaměstnanců nemusí vždy znamenat větší zisk z přestupkové činnost. Přestože kritérium zisku není nejdůležitější při výkonu této činnosti, v konečném důsledku se k němu přesto přihlíží. Navýšený počet pracovníků by následně vedl ke snížení počtu přestupků, jenž museli být zastaveny nebo odloženy z důvodu nedodržení jednoroční lhůty dané na jejich projednání. Ke zvýšení efektivnosti by také zajisté přispěla ucelenější komunikace s policisty, při které by byl kladen důraz na preciznější zaznamenávání přestupků, jenž se odráží na menší časové zátěži při vytváření spisových podkladů a na celkovém zrychlení přestupkového řízení.

6 ZÁVĚR

45

6 Závěr Postihování protiprávního jednání ve formě dopravního přestupku představuje jednu ze základních činností obcí pro své občany. Obecně jeho provádění vychází z nutnosti potrestání účastníků silničního provozu, kteří nerespektují stanovená pravidla. Samotný proces řešení dopravního přestupku musí být prováděn v souladu s jeho právní úpravou, která stanovuje základní znaky přestupku, účastníky a orgány řízení, jednotlivá stádia řízení a v neposlední řadě tresty udělované za přestupky. Výsledkem celého přestupkového procesu by nemělo být pouze udělení sankce ze strany správního orgánu, ale také nastolení výchovného a preventivního dopadu, který by vedl občany k dodržování zákonných předpisů a k respektování práv spoluobčanů. V rámci oblasti Hodonínska se praktickým řešením dopravních přestupků zabývá Odbor dopravně správních agend Městského úřadu Hodonín, jehož vytížení má v současné době rostoucí charakter, neboť dochází ke zvyšování celkového počtu spáchaných přestupků v této oblasti. Navýšení se především dotýká přestupků v souvislosti s požitím alkoholu nebo jiné návykové látky před řízením vozidla, kde lze téměř s jistotou konstatovat další zvýšení tohoto jednání v závislosti na novém opatření hlídek policie. Finanční dopad této činnosti na rozpočet města Hodonín vykazuje přijatelný podíl, neboť polovinu výdajů hradí dotace ze státního rozpočtu na výkon přenesené působnosti. V tomto ohledu můžeme říci, že se jedná o jednu z mála ziskových činností, neboť obecně výkon přenesené působnosti znamená pro obce spíše ztrátovou záležitost i přes určitou finanční podporu ze strany státu. Trestání přestupků znamená pro město Hodonín nezanedbatelný přínos v podobě finančního příjmu z vybraných pokut, jenž tvoří velmi zajímavou položku v jeho celkovém rozpočtu. Jednoznačně město několikanásobně více získá v porovnání s prostředky, které musí vynaložit. Všechny finanční prostředky figurující v postihování přestupků se odráží v celkovém efektivním pojetí této činnosti. Za uplynulé tři roky byly vždy podmínky efektivnosti zachovány, i přes razantní poklesy v konečných hodnotách. Ty odráží především problémy ovlivňující výkonnost odboru. Nejdůležitější faktor zde představuje čas. Vysoký počet závažných přestupků, nekvalitně zpracovaný spisový materiál, neopodstatněné námitky ze strany řidičů a jiné okolnosti komplikují a prodlužují celkový průběh řízení a tím snižují celkové množství uzavřených případů přestupků. Optimální řešení ze strany městského úřadu zde vyvstává v podobě zapracování a přijetí do pracovního poměru novou pracovní sílu. V současné době avšak zůstává počet zaměstnanců odboru nezměněn, i přes veškerou snahu odboru, řešit tuto situaci navýšením zaměstnaneckého obsazení.

6 ZÁVĚR

46

Na úplný závěr této bakalářské práce nezbývá, než konstatovat, že vše závisí na lidech. Pokud bychom byli všichni zodpovědní, nedocházelo by k porušování zákonů a nebylo by nutno přijímat různá opatření, jejichž úkolem je docílit patřičného chování, a to i formou nátlaku. Taková situace avšak představuje určitý druh idealismu. Realita vypadá podstatně jinak a my se jí musíme postavit čelem. Žijí mezi námi jedinci, kteří zákony nedodržují a dopouští se tak dopravních přestupků, při kterých dochází k narušování práv nebo k ohrožování zdraví či života ostatních účastníků silničního provozu. Proti takovému jednání musí příslušné státní orgány zakročit a vytvářet podmínky k ochraně společnosti prostřednictvím právních norem, jež budou co nejlépe zajišťovat fungování provozu na pozemních komunikacích a zejména působit na chování zúčastněných osob.

7 LITERATURA

47

7 Literatura ČERNÝ, J. HORZINKOVÁ, E. KUČEROVÁ, H. Přestupkové řízení. 10.vyd. Praha: Linde a.s., 2006. 681s. ISBN 80-7201-623-7 ČECHMÁNEK, B. HORZINKOVÁ, E. Přestupky a správní trestání. 4.doplněné vyd. Praha: EUROUNION s.r.o, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7317-069-1. HORZINKOVÁ, E. KUČEROVÁ, H. Zákon o přestupcích s komentářem a judikaturou. 1.vyd. Praha: Leges, 2009. 366 s. ISBN 9780-80-87212-15-8 KINDL, M. KRAMÁŘ, K. RAJCHL, J. TELECKÝ, D. Základy správního práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2006. 356s. ISBN 807380-011-X KOPECKÝ, Z. PAVLÍČEK, K. Dopravně bezpečnostní činnost. 1.vyd. Praha: Police History, 2006. 351s. ISBN: 80-86477-32-0 KUČEROVÁ, H. Dopravní přestupky v praxi : podle stavu k 1.7.2006. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Linde, 2006. 431 s. ISBN: 80-7201613-X. LEITNER, M. LUKÁŠEK, V. Bezpečnost silničního provozu. 2 doplněné vyd. Praha : Eurounion, 2006. 494 s. ISBN: 80-7317-045-0 MASAŘÍK, J. KRICNER, V. Správní právo: obecná část. 5. aktualizované vyd. Praha: Armex, 2008. 158s. ISBN 978-80-86795-65-2 MATES, P. A KOLEKTIV. Základy správního práva procesního. 4.vyd. Praha: C.H.Beck, 2008. 202 s. ISBN 978-80-7179-806-4. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4.aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2008. 579s. ISBN 978-80-7357-358-4. PILNÝ, J. Ekonomika veřejného sektoru. 2. upravené a doplněné vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. 248 s. ISBN 978-80-7395-021-7. PROVAZNÍKOVÁ, R. Místní finance II. díl pro kombinovanou formu. 1.vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. 236 s. ISBN 80-7194-835-7. SKULOVÁ, S. A KOL. Správní právo procesní. 1.vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 279 s. ISBN: 80-86861-53-8 SLÁDEČEK, V. Obecné správní právo. 2. aktualizované a přepracovaní vyd. Praha: ASPI, 2009. 463 s. ISBN: 978-80-7357-382-9. KABÁTEK, Š. Řízení výkonnosti ve Veřejné správě a zkušenosti NKÚ s auditem výkonnosti [online]. 04 -12 -2009 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:. Mikroregion Hodonínsko [online]. 10.dubna 2010 [cit. 2010-05-04]. Dostupné z WWW: < http://www.hodoninsko.info/>.

7 LITERATURA

48

MÚ Hodonín [online]. 2008 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: < http://www.hodonin.eu/vismo/osnova.asp?id_org=4041&id_osnovy=28 709&p1=28709>. Nová pravidla: Přestupky a postihy [online]. 2008 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:. Odbor dopravně správních agend [online]. 2008 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:. Odbor ekonomiky a financí [online]. 2007 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: . Regionální informační servis [online]. 2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW:<> . Rozpočet města Hodonín 2007 [online]. 2007 [cit. 2010-04-14]. Dostupné z WWW: . Spádové obce [online]. 2007 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW:< http://www.hodonin.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4041&id=5429 82&p1=29609>. Statistika přestupků Ministerstva dopravy ČR [online]. 2010 [cit. 2010-05-10]. Dostupné:z WWW:. Zákon č.1/1993 Sb. Ústava ČR. Zákon č. 40/ 2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou motorovým vozidlem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/ 1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Zákon 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.

7 LITERATURA

49

Vyhláška Ministerstva vnitra č.231/1996 Sb. Zákon č. 500/2006 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Horská, J. Benchmarketingová iniciativa za rok 2007 odboru DSA MÚ Hodonín. Zpracováno 16. února 2008. Horská, J. Benchmarketingová iniciativa za rok 2008 odboru DSA MÚ Hodonín. Zpracováno 20. února 2009. Horská, J. Benchmarketingová iniciativa za rok 2009 odboru DSA MÚ Hodonín. Zpravováno 14. února 2010.

8 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ, SCHÉMAT A TABULEK

50

8 Seznam grafů, obrázků, schémat a tabulek: Graf 1:

Podíl osob vlastních řidičský průkaz na Hodonínsku.

Graf 2:

Dopravní přestupky dle §22 odst. 1 písm. a)-l) zákona č.200/1990 Sb. o přestupcích za rok 2007.

Graf 3:

Dopravní přestupky dle §22 odst. 1 písm. a)-l) zákona č.200/1990 Sb. o přestupcích za rok 2008.

Graf 4:

Dopravní přestupky dle §22 odst. 1 písm. a)-l) zákona č.200/1990 Sb. o přestupcích za rok 2009.

Graf 5:

Statistické porovnání přestupků roky 2007 – 2009 odboru DSA.

Graf 6:

Počet zadržených řidičských průkazů za roky 2007 – 2009.

Graf 7:

Poměr výdajů a příjmů přestupkové činnosti za roky 2007 – 2009.

Obr. 1:

Mapa krajů ČR

Obr. 2:

Mapa Jihomoravského kraje

Obr. 3:

Mapa Hodonínska

Schéma 1: Postup řešení dopravního přestupku Schéma 2: Vztah hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti Tab. 1:

Dopravní přestupky za rok 2007

Tab. 2:

Dopravní přestupky za rok 2008

Tab. 3:

Dopravní přestupky za rok 2009

Tab. 4:

Výše výdajů přestupkové činnosti za roky 2007 – 2009

Tab. 5:

Výše příjmů přestupkové činnosti

Tab. 6:

Celkové výdaje na přestupkové činnosti na Hodonínsku

Tab. 7:

Efektivnosti přestupkové činnosti za roky 2007 – 2009

Tab. 8:

Počet přestupků na území ČR zapříčiněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou

Tab. 9:

Celkový zisk města Hodonín z přestupkové činnosti

Tab. 10:

Přehled pokut za dopravní přestupky dle zákona č.200/1990 Sb. o přestupcích

Přílohy

A

Mapa Jihomoravského kraje

Obr. 1

Mapa krajů ČR, zdroj: Regionální informační servis

Obr. 2

Mapa Jihomoravského kraje, zdroj: Regionální informační servis

B MAPA HODONÍNSKA

B

Obr. 3

Mapa Hodonínska

Mapa oblasti Hodonínska, zdroj: Mikroregion Hodonínsko, vlastní úprava

53

54

C PŘEHLED DOPRAVNÍCH PŘESTUPKŮ A SANKCÍ

C

Přehled dopravních přestupků a sankcí

Tab. 10

Přehled pokut za dopravní přestupky dle zákona č.200/1990 Sb. o přestupcích

Pokuta ve Porušení předpisů o provozu na pozemních Počet správním řízení komunikacích bodů (Kč)

Bloková Zákaz pokuta činnosti (ZČ) (Kč)

řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění (§ 22/1 e) bod 1)

7

25 000–50 000

1 rok – 10 let

--------

řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, který si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky (§22/1c))

7

25 000–50 000

1 rok – 10 let

--------

odmítnutí řidiče podrobit se na dechové zkoušce, popř. lék. vyšetření na zjištění ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou (§ 22/1d))

7

25 000–50 000

1 rok–2 roky

--------

při dopravní nehodě, při které došlo k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodlené nezastavení vozidla nebo neohlášení dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci, nebo po ohlášení dopravní nehody (§ 22/1k))

7

2500–5000

1–6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

---------

řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu anebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholu (jiné látky), po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem (§ 22/1b))

6

10 000–20000

6 měsíců–1 rok

---------

předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno (§ 22/1f) bod7)

6

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě, kde to není dovoleno (§ 22/1f) bod10)

6

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

2500

vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno (§ 22/1f) bod9)

6

2500–5000

1–6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz (§ 22/1e) bod2)

6

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích (§ 22/1a) bod 3)

5

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

55

C PŘEHLED DOPRAVNÍCH PŘESTUPKŮ A SANKCÍ řízení motor. vozidla bez držení platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče (§ 22/1e) bod3)

5

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

řízení motorového vozidla bez držení platného posudku o zdravotní způsobilosti (§ 22/1e) bod4)

5

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec (§ 22/1f) bod2)

5

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

2500–5000

1 –6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

2500

2500

nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu (§ 22/1f) bod5)

5

při řízení vozidla neumožnění chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky (§ 22/1f bod 6)

4

2500–5000

1 –6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

při řízení vozidla ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje (§ 22/1f bod 6)

4

2500–5000

1 –6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

2500

2500–5000

1–6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

2500

2500

ohrožení chodce při odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání (§ 22/1f ) bod 6)

4

nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič povinen dát přednost v jízdě (§ 22/1f) bod 8)

4

2500–5000

1 –6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

překročení nejdelší přípustné doby řízení nebo nedodržení stanovené bezpečnostní přestávky v řízení vozidla podle zvláštních právních předpisů (§ 23/1h)

4

do 5000

----------

---------

řízení vozidla, které užívá jinou registrační značku, než která byla vozidlu přidělena (§ 22/1a) bod 1)

4

5000–10000

6 měsíců–1 rok

---------

při DN, při které byla způsobena na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí hmotná škoda nižší než 100 000 Kč nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodlené nezastavení vozidla a prokázání totožnosti navzájem včetně sdělení údajů o vozidle nebo odmítnutí sepsat společný záznam o DN nebo nedovolené opuštění místa DN nebo neprodlené nevrácení se na místo DN po poskytnutí nebo přivolání pomoci (§ 22/1 j))

3 2 500 - 5 000

1 –6 měsíců (2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

do 1000

držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla (§ 22/1f) bod1)

3 1500–2500

-------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zák. nebo dopr. značkou o 20 km/h a více v obci nebo o 30 km/h a více mimo obec (§ 22/1f) bod3)

3

2500

2500–5000

1 –6 měsíců (2x a vícekrát v průběhu 1 roku

nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit (§ 22/1f) bod6)

3

1 –6 měsíců (2x a vícekrát v průběhu 1 roku

2500

1000

2500–5000

56

C PŘEHLED DOPRAVNÍCH PŘESTUPKŮ A SANKCÍ ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého (§ 22/1l))

3

1500–2500

-------

do 2000

překročení povolených hodnot stanovených zvláštním právním předpisem při kontrolním vážení vozidla podle zvláštního právního předpisu (§ 42a/4/c),e) zákona o pozemních komunikacích)

3

do 500000

-------

do 5000

řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo v takové době po požití alkoholu, po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem, při zjištěném obsahu alkoholu v těle řidiče ve vyšší nebo rovné 0,3 ‰ (§ 22/1b))

3

10000–20000

6 měsíců – 1 rok

------

nedovolená jízda po tramvajovém pásu (§ 22/1l)

2

1500–2500

-------

do 2000

porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu (§ 22/1l))

2

1500–2500

-------

do 2000

porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6 zákona o silničním provozu. (§ 22/1l))

2

1500–2500

-------

do 2000

neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil (§ 22/1l))

2

1500–2500

-------

do 2000

2500–5000

1 –6 měsíců (spáchá-li 2x a vícekrát v průběhu 1 roku)

2500

porušení ustanovení o omezení jízdy některých vozidel (§ 22/1g))

2

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o méně než 20 km/h v obci nebo o méně než 30 km/h mimo obec (§ 22/1f) bod 4)

2

1500–2500

-----------

1000

nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž konstrukce nebo technický stav neumožňuje dosažení rychlosti stanovené v § 35 odst. 1 zákona o silničním provozu (§22/1l)

1

1500–2500

-----------

do 2000

neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu (§ 22/1l)

1

1500–2500

-----------

do 2000

porušení ustanovení § 32 zákona o silničním provozu o osvětlení vozidla (§ 22/1l)

1

1500–2500

-----------

do 2000

porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky (kromě výše uvedených případů překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou, porušení zákazu předjíždění stanoveného dopravní značkou a zákazových značek B 28 - zákaz zastavení a B 29 - zákaz stání) (§ 22/1l)

1

1500–2500

-----------

2000

neoprávněné užití zvláštního výstražného světla modré barvy, popřípadě doplněného zvláštním zvukovým výstražným znamením (§ 22/1l)

1

1500–2500

-----------

2000

neoprávněné užití zvláštního výstražného světla oranžové barvy (§ 22/1l)

1

1500–2500

-----------

2000

Zdroj: Nová pravidla