EVROPSKÝ MODEL ZEMĚDĚLSTVÍ A JEHO APLIKACE V PODMÍNKÁCH ČESKÉHO AGRÁRNÍHO VENKOVA (PROJEKT pro OPATŘENÍ 1.3.1)
vzdělávací seminář Rapotín, 2.10.2008 Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín
Odborný garant:Doc. Ing. Dušan Vaněk, Ph.D.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
TROCHU „HISTORIE“ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU STRATEGICKÝ DOKUMENT EVROPSKÉHO MODELU ZEMĚDĚLSTVÍ – VÝZVA DO BUDOUCNOSTI
DOPADY SZP NA ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV
DOPADY SZP NA ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV I.
SZP – „DNES“/Evropský model zemědělství
II. České zemědělství – „DNES“/pozice před předsednictvím ČR v EU III.Vlastní dopady „POTÉ“ …
KLÍČOVÝ ÚHEL POLEDU AGROKOMPLEX ČR ? (farming – USA) ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ? (agriculture – EU)
Naplňuje české zemědělství princip multifunkcionality? Tedy nosného prvku EMZ
Glosa nad strategickým dokumentem EMZ – Výzva do budoucnosti (září 2006, Finsko)
Zásadním sdělením daného ministerského dokumentu je upozornění, že se počítá se zpracováním hodnotící zprávy se zaměřením na kontrolu finančního rámce platného pro období 2007 až 2013. Této zprávě se dostalo označení „Health check“ a prakticky odpovídá co do významu předchozí poločasové kontrole reformy podle Agendy 2000. Pojem možno přeložit jako tzv. „kontrola finančního zdraví“. Nejedná se tedy o přípravu podkladů k další zásadní reformě SZP, ale jejím hlavním cílem bude prověřit jak doposud SZP fungovala, jak by měla fungovat, resp. může být příležitostí k doladění platného instrumentária.
Ministerský dokument však zároveň připouští, resp. jmenovitě uvádí, že klíčovým prvkem EMZ je skutečnost, že „....odlišné modely zemědělské produkce mohou společně koexistovat, pokud budou ve shodě s obecnými cíli EMZ. EMZ
Při hodnocení předností či nedostatků české agrární struktury vzhledem k základním cílům EMZ je nutno diskutovat o portfoliu subjektů, které produkční i mimoprodukční funkce agrárního venkova zabezpečují.
EMZ stále hovoří pouze o rodinných farmách ….
Plyne to zcela jednoznačně z analyzovaného dokumentu a to z formulace, že „....nové racionalizační výrobní postupy zvýšily produktivitu a napomohly k růstu průměrné velikosti rodinných farem, aniž by si daný proces vyžadoval nadměrného pracovního zatížení rodinných příslušníků“.
Tímto vymezením rodinné farmy je mj. dán signál, že všechny ostatní zemědělské podniky, tj. tedy podniky, které využívají byť jen jedné námezdní síly nejsou preferovanou, ale snad ani perspektivní a udržitelnou formou zemědělského podnikání v unii.
Obecné cíle EMZ jsou spojovány s pojmem multifunkcionality jako nosného pilíře tohoto modelu. Daného cíle je podle ministerského dokumentu dosaženo, když zemědělství v kombinaci s nabídkou konkurenceschopných potravin, vláken a obnovitelných surovin je zároveň poskytovatelem následujících služeb (uvádí taxativně): zabezpečuje ochranu životaschopné venkovské komunity a infrastruktury; napomáhá vyrovnanému regionálnímu rozvoji a přispívá k udržení zaměstnanosti na venkově; napomáhá zachování tradiční venkovské krajiny; vede k udržení biodiversity; chrání životní prostředí; směřuje k zachování vysokého standardu za oblast pohody zvířat; vede k udržení potravinové bezpečnosti.
Strategický bod filosofie českého nátisku do SZP Z hlediska ČR, kde zásadními nositeli agrární produkce jsou nesrovnatelně větší PPO, ale i PFO, jde tedy o to prokázat, že naše struktura je schopna naplňovat výše proklamované cíle EMZ. Příprava dokumentu, který by v těchto souvislostech prokázal životaschopnost našeho agrárního modelu (ale i v dalších nových členských státech obdobné struktury), by se měl stát výchozím strategickým zájmem ČR při vytyčování prioritních úkolů za resort zemědělství v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU.
Prokázat plnou shodu, resp. max. možnou shodu s výše definovanými cíli EMZ nutno považovat za kardinální úlohu přípravné etapy k českému předsednictví, kde kromě MZe by měly sehrát důležitou roli naše vědeckovýzkumné instituce zabývající se naznačenými věcnými okruhy. Jmenovitě uvedeným sedmi problémovým okruhům by se pak v rámci svodky mělo dostat určitého ocenění doplněného o nezbytnou argumentaci včetně mezinárodního srovnání se situací v zemích s rozhodující vahou rodinných farem. Zásadně jde o to prokázat schopnost českého zemědělství, při dané velikostní struktuře, splňovat základní cíle EMZ udržitelným způsobem. Prakticky jde o to čelit hrozícím „sankcím“ z velikosti (modulace), resp. jejich nastavení tak, aby zjevně postihovaly státy s diametrálně odlišnou strukturou.
Slovy významného konceptora EMZ Fr. Fischlera musí „...pro Evropu platit, že zemědělství si ponechá dvojí funkci, totiž funkci zemědělského producenta a vykonavatele veřejných služeb. Pokud se tomu tak neděje, vede to nutně k narušení evropské kulturní krajiny, obdobně jak k tomu částečně došlo násilnou kolektivizací v Česku. Model zemědělství, který má v úmyslu pouze dobývat maximální výnosy z půdy a z hospodářských zvířat skutečně odmítám“. České zemědělství však neexploatuje biologický materiál. Odmítání českého agrárního modelu má v pojetí bývalého agrárního komisaře unie zásadní dopady na české zemědělství. Z teorie „výhod z velikosti“ (economy of scale) se odvozuje nezbytnost krátit velkým podnikům podpory (princip modulace) a to nejen v rámci nárokových přímých podpor, tj.
odvozovaných z rozsahu obhospodařované z.p., ale i za služby poskytované v rámci multifunkčního zemědělství; velké podniky by měly být za jejich poskytnutí honorovány nižší sazbou. Trh s půdou je samostatné „politické“ téma …..
S uplatněním principu modulace se v EU27 počítá po r. 2013, takže o to aktuálnější je úkol v rámci českého předsednictví navrhnout pro české zemědělství přijatelné východisko. Právě po r. 2013 uplatní české zemědělství výhodu ze své struktury (pokud ji dokáže obhájit / optimalizovat) Zdůrazňuje-li ministerský materiál, že EMZ je koncipován jako celoplošný model, který by tedy měl udržet rozměr evropského zemědělství na stávající úrovni a jestliže dále uvádí, že se musí posílit jeho konkurenceschopnost a to nejen na třetích trzích, ale také na jednotném trhu, aby evropské zemědělství dokázalo lépe vzdorovat zahraniční konkurenci, pak si EMZ zřejmě protiřečí.
V ministerském materiálu v kapitole „Konkurenceschopné zemědělství doma i v zahraničí“ se konstatuje, že co do struktury se jednotlivé regiony Evropy liší a že v mnohých oblastech se musel podstatný počet zemědělců vzdát své produkce. Týkalo se to zejména těch zemědělců, kteří „..... neuměli lépe zvládat ekonomické změny v zemědělství“ a současně se připomíná nutnost stávající zemědělce lépe motivovat, aby více investovali do nových technologií, otevřeli se inovacím a byla posílena jejich odvaha k podnikání Je zřejmé, že takto vynaložené prostředky do strukturálně slabých regionů Evropy nemohou příliš napomoci růstu jejich konkurenceschopnosti.
Očekává-li se, že evropské zemědělství musí sehrát významnější roli i na světových agrárních trzích, tj. zemědělství konkurenceschopné, tržně orientované a současně nabízející produkci vysoké kvality, pak by tyto cíle nepochybně více naplňovaly strukturálně lépe vybavené podniky. K plnění výše naznačených cílů by alespoň napomohlo to, že by nebyly očekávaným restrikcím podpor vystaveny větší měrou než podniky rodinného typu. Současná koncepce EMZ nenasvědčuje příliš tomu, že by se rozvíjela v duální struktuře v zájmu starých i nových členských států.
Pozice českého zemědělství je diskutovatelná z mnoha úhlů pohledu „Rezortní hospodářský výsledek“ ČR celkem ČR 21 418
2003 EU 478
∑ 21 896
- 2,36 mld
r. 2002
r. 2001 r. 2000
ČR 16 810
2004 EU 11 221
∑ 28 031
+ 8,56 mld.
- 3,55 mld.
+ 2,73 mld. + 3,41 mld.
super úroda (RV) a markantní nárůst dotací
ČR 16 313
2005 EU ∑ 15 914 32 227
+ 7,64 mld.
ČR
2006 EU ∑ očekáváme 42 138 + 7 mld.
vývoj potvrzuje nárůstový pokles objemu zem. dotační trend a stagnaci produkce o 4,8 % produkčního rozměru ČR ZTRÁTA KONKURENCESCHOPNOSTI pokles cen zem. výrobců o viz. AZO 9,2 % nárůst cen vstupů do zem. výroby o 4 %
Příklad aktuální pozice českého zemědělství AGRÁRNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD AZO ovlivňuje celá škála faktorů
biologické povahy nebiologické aspekty
Z vývoje AZO po vstupu do náročného společného trhu EU jednoznačně vyplývá, že pozice české zemědělství ztrácí ..... klesá jeho národohospodářská a tedy i politická váha, avšak mírný (politicky obezřetný) odklon od zemědělství jako dřívější priority EU je celoevropským problémem.
Snižující se dynamika dříve nosných vývozních položek.
Rostoucí dovozy kompetitivních potravin. surovin a potravin ČR se obecně zhoršuje konkurenční pozice: ztráta pozic na zahraničním i domácím trhu ! 2 zajímavé faktory
Absolutní rozměr tradičně vysokého záporného agr. Salda
Vývoj jeho vnitřní struktury (potraviny mírného pásma, převážně živočišného původu)
EU 10 – vítěz
Polsko
TRH – POTŘEBY KONZUMENTA (KONCOVÉHO ODBĚRATELE) Nadnárodní obchodní organizace zbožový přetlak / kvalita ….. Pozvolný pokles výdajů obyvatelstva za potravinami na celkových výdajích: indikátor životní úrovně USA 11 %, SRN 17 %, ČR 21% Vedení rezortu napomáhá „komplexem marketinkových aktivit“ rok 2007 Klasa/ 200 mil! ČR spotřebitel dává přednost hypermarketům Polský spotřebitel – drobným obchodníkům …..
SOUDOBÉ TRENDY
nárůst dotací, podpor, PLATEB
veřejné zboží
stagnace produkce (trvalý útlum ŽV)
lidské zdroje
zaměstnanci v zemědělství / farmáři
zemědělské domácnosti
venkovské osídlení Cíl je důležitější než prostředek!
ČLOVĚK
SZP jako sociální projekt Princip rodinné farmy – stabilizace venkovského osídlení Princip decouplingu – potvrzení sociálního projektu ČR
r. 1930 2 316 tis. zam. v zemědělství
r. 1989
533 tis.
r. 2006
135 tis.
Decoupling v podmínkách českého zemědělství 80 tis. ?
Základní filosofie decouplingu
Odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci
Zavedení institutu jednotné platby na farmu SPS.
SPS od roku 2006 aplikuje 17 států EU.
Možnost ponechání částečné vazby na produkci COUPLING na základě rozhodnutí členské země. „MULTIFUNKČNOST“
Sociální aspekty venkovské zaměstnanosti Obnova vlastnických a uživatelských vztahů k půdě změna podnikatelské struktury změna sociální funkce odvětví
Vznik individuálního hospodaření na půdě
Zánik státních zemědělských podniků
Transformace zemědělských družstev
Snížení zaměstnanosti o cca 75 %
Pokles HZP o více než 40 %
Nárůst produktivity práce
Vznik neobdělávaných ploch
Sociální aspekty venkovské zaměstnanosti Definice sociální funkce producent určitého standardu podmínek práce a sociálního života zemědělské populace a spoluproducent „sociálního výstupu“ charakteru kladné externality pro stabilitu a rozvoj venkovského prostoru
Socioekonomické charakteristiky zemědělských pracovních sil
Věková struktura (nepříznivý vývoj, nízký příliv mladých – vážná hrozba), dle formy podnikání
Vzdělanostní struktura tlak na efektivnost (produktivitu) výroby úbytek nekvalifikovaných zlepšování vzdělanosti struktury; srovnání podle formy podnikání; vzdělanost ve venkovských oblastech (28,3 % pouze se základním vzděláním)
Sociálně profesní skupiny zemědělských domácností Skupina země zemědělských domá domácností cností
Domá Domácnosti v čele se samostatně samostatně činnou osobou
Poč Počet domá domácností cností
Struktura (%)
Podí Podíl na celkové celkovém poč počtu hosp. hosp. domá domácností cností v ČR (%)
18 214
17,0
0,43
3 837
3,6
0,09
14 377
13,4
0,34
88 931
83,0
2,11
69 099
64,5
1,64
19 832
18,5
0,47
107 145
100,0
2,54
- se zamě zaměstnavatelem
- osobou pracují pracující na vlastní vlastní účet Domá Domácnosti v čele se zamě zaměstnancem
- se zamě zaměstnancem s dělnickou profesí profesí
- se zamě zaměstnancem s jinou profesí profesí1) Domá Domácnosti v čele s osobou s hlavní hlavní výdě ě leč č nou č inností í v odvě ě tví í výd le innost odv tv země zemědělství lství celkem 1)
Osoby vykonávající převážně řídící, organizační nebo administrativní práce (vč. zaměstnání provozního charakteru).
Počet a struktura obcí a jejich obyvatel v ČR podle výsledků SLDB 2001 a podle územní struktury 1. 1. 2005 Poč Počet obcí obcí Velikostní Velikostní skupiny obcí obcí podle poč počtu obyvatel
z toho ve venkovských obcí obcích
z toho mě města Celkem
celkem struktura (%)
poč počet
do 999
Poč Počet obyvatel
struktura (%)
poč počet
4 972
2
0,4
1 760 818
1 759 306
58,9
1 000 – 1 999
652
56
10,6
903 640
813 552
27,2
2 000 – 2 999
198
81
15,4
483 312
276 190
9,2
3 000 – 3 999
101
74
14,0
348 690
92 233
3,1
4 000 – 4 999
64
53
10,1
286 665
48 307
1,6
261
261
49,5
6 446 935
-
-
6 248
527
100,0
10 230 060
2 989 388
100,0
5 000 a ví více
Celkem
Dopady, aneb co můžeme očekávat … Již dnes (Vídeň 12.2.07) zaznívají hlasy (prezident COPA Schwarzböck), že předpokladem úspěšného rozvoje venkovských regionů je výkonné zemědělství, které by zabránilo tomu, aby se dále a stále dynamičtěji prohlubovala propast v rozvoji měst a venkova. První vážná slova se skrytou kritikou stávajícího modelu, který v době vzniku nemohl reflektovat zásadní změny v geopolitickém uspořádání Evropy a tedy i jejího venkova potažmo zemědělství
EAFRD – pevný bod, ale i za hranice roku 2013? EMZ jako neměnná konstanta nebo dynamický model ? Kde jsou meze solidarity městských aglomerací s venkovskými regiony, aneb co ustojí politici ? Obstojí Evropa v soutěži světových produkčních center, nebo zemědělství obětuje?
WTO
Americký tlak Asijské procitnutí Jihoamerické možnosti
Trocha doporučení zejména pro nás …
synergie NGO i politické reprezentace
opravdové odbytové organizace
více přidané hodnoty naší produkci
plnění evropského modelu zemědělství stran multifunkčnosti a celoplošnosti všemi podnikatelskými formami
trvale udržitelný rozvoj i po roce 2013
Předsednictví ČR 2009
Kontinuita modelu
Nezpochybnění finančního rámce SZP
Snaha o český nátisk
Dlouhodobý vklad do EMZ
Děkuji za pozornost …
Doc. Ing. Dušan Vaněk, Ph.D. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. Rapotín, Výzkumníků 267, 788 13 Vikýřovice E-mail:
[email protected] Tel.: +420 583 392 134
