Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s

Posudek č. 0501/08 ústavu kvalifikovaného pro znaleckou činnost

Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s.

Objednatel:

Železárny Veselí a.s., Veselí nad Moravou, Kolárova 1229, PSČ 698 12, IČ 000 11 380 zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 428

Zhotovitel:

Obchodní společnost PROSCON, s.r.o., ústav kvalifikovaný pro znaleckou činnost v oboru ekonomika, Praha 4, Na Zlatnici 13, IČ: 49356381 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C., vložka 19831

Účel ocenění:

Určení ceny akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. pro účely zjištění ceny předmětu dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách

Posudek zpracovali a vysvětlení mohou podat:

Ing. Naděžda Krátká a RNDr. Václav Šubrta, CSc.

Posouzení bylo provedeno ke dni: 31. 3. 2008

Datum vypracování znaleckého posudku: 6. 5. 2008

Znalecký posudek je vyhotoven v 4 exemplářích, z toho 3 předány objednateli a obsahuje 76 stran textu včetně titulní stránky, obsahu, znalecké doložky a 47 stran příloh.

Obsah: 1. Nález__________________________________________________________________________________________________ 1 1.1. Vymezení účelu ocenění ___________________________________________________________________________ 1 1.2. Analýza dopadu účelu ocenění na určení data ocenění __________________________________________________ 1 1.3. Zdroje použitých informací ________________________________________________________________________ 1 1.4. Použité zkratky __________________________________________________________________________________ 1 1.5. Základní skutečnosti ______________________________________________________________________________ 2 1.5.1. Předpoklady a omezující podmínky tohoto ocenění ____________________________________________________ 2 1.5.2. Použitá literatura ______________________________________________________________________________ 2 1.5.3. Obtíže při zhotovování znaleckého posudku _________________________________________________________ 2 1.6. Základní informace _______________________________________________________________________________ 2 1.7. Informace podle obchodního rejstříku _______________________________________________________________ 3 1.7.1. Historie společnosti ____________________________________________________________________________ 5 1.8. Rozmístění společnosti ____________________________________________________________________________ 5 1.9. Hlavní oblasti činnosti společnosti ___________________________________________________________________ 5 1.10. Hlavní výrobní provozy ___________________________________________________________________________ 5 1.11. Systém jakosti ___________________________________________________________________________________ 5 1.12. Management společnosti___________________________________________________________________________ 6 1.13. Zaměstnanci_____________________________________________________________________________________ 6 1.14. Výrobní sortiment ________________________________________________________________________________ 6 1.14.1. Tažené ocelové trubky a uzavřené profily - divize 1____________________________________________________ 6 1.14.2. Svařované ocelové trubky a uzavřené profily - divize 2 _________________________________________________ 7 1.14.3. Bezešvé trubky – divize 5________________________________________________________________________ 7 1.15. Stav nemovitostí a movitostí ve společnosti____________________________________________________________ 8 1.15.1. Stav nemovitostí_______________________________________________________________________________ 8 1.15.2. Stav strojů a vybavení __________________________________________________________________________ 9 1.15.2.1. Tažírna trub ___________________________________________________________________________ 9 1.15.2.2. Svařovna trub a pozinkovna ______________________________________________________________ 10 1.15.2.3. Tažírna oceli - není provozovaná __________________________________________________________ 10 1.15.2.4. Chomutov - divize 5 ____________________________________________________________________ 10 1.15.3. Shrnutí stavu movitostí a nemovitostí _____________________________________________________________ 10 1.15.4. Plánované investice ___________________________________________________________________________ 11 1.16. Vyplácené dividendy _____________________________________________________________________________ 12 1.17. Aktivita společnosti na jednotlivých trzích, exportní možnosti společnosti _________________________________ 12 1.18. Způsob spolupráce se společností METALIMEX a.s. __________________________________________________ 13 1.19. Výrobky, úroveň těchto výrobků ve vztahu ke konkurenci, zhodnocení dalších prvků marketingu - ____________ 14 1.20. Struktura tržeb _________________________________________________________________________________ 14 1.21. Podíl jednotlivých provozů na výkonech_____________________________________________________________ 14 1.22. Roční pronájem majetku _________________________________________________________________________ 14 1.23. Majetkové cenné papíry a majetkové účasti __________________________________________________________ 14 1.24. Zástavní práva__________________________________________________________________________________ 14 1.25. Stav exekucí na majetek__________________________________________________________________________ 15 1.26. Soudní spory ___________________________________________________________________________________ 15 1.27. Nedořešené restituční nároky______________________________________________________________________ 15 1.28. Právo k ochranné známce_________________________________________________________________________ 15 1.29. Ekologie _______________________________________________________________________________________ 15 1.30. Hospodářské výsledky společnosti v minulosti ________________________________________________________ 16 1.30.1. Účetní výkazy k 31. 3. 2008_____________________________________________________________________ 19 1.30.2. Konsolidovaná účetní závěrka společnosti __________________________________________________________ 22 1.31. Provozně nepotřebný majetek _____________________________________________________________________ 22 1.32. Citlivost cyklické faktory _________________________________________________________________________ 22 1.33. Vstup na trh____________________________________________________________________________________ 22 1.34. Finanční analýza minulých výsledků________________________________________________________________ 22 1.35. Makroekonomická analýza________________________________________________________________________ 26 1.35.1. Vnější prostředí ______________________________________________________________________________ 27 1.35.1.1. Měnová politika _______________________________________________________________________ 27 1.35.1.2. Fiskální politika _______________________________________________________________________ 27 1.35.2. Ekonomický cyklus ___________________________________________________________________________ 27 1.35.2.1. Pozice v rámci ekonomického cyklu _______________________________________________________ 27 1.35.3. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů_____________________________________________________ 29 1.35.3.1. Ekonomický výkon_____________________________________________________________________ 29 1.35.3.2. Ceny zboží a služeb ____________________________________________________________________ 31 1.35.3.3. Trh práce a domácnosti__________________________________________________________________ 32 1.35.3.4. Úrokové sazby ________________________________________________________________________ 34 1.35.3.5. Měnový kurz__________________________________________________________________________ 35 1.35.3.6. Mezinárodní srovnání ___________________________________________________________________ 35 1.35.3.7. Prognóza inflace ČNB __________________________________________________________________ 37 1.35.3.8. Monitoring predikcí ostatních institucí _____________________________________________________ 37 1.36. Analýza odvětví (podle HŽ) _______________________________________________________________________ 38 1.36.1. Charakteristika odvětví ________________________________________________________________________ 38 1.36.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu ___________________________________________________ 38 1.36.3. Vývoj ocelářského průmyslu v Evropě a ve světě_____________________________________________________ 39 12.5. Hlavní ekonomické ukazatele _________________________________________________________________________ 40

1.37. SWOT analýza oceňované společnosti ______________________________________________________________ 41 1.38. Detailnější analýza minulých výsledků společnosti ____________________________________________________ 42 1.38.1. Bezešvé trubky _______________________________________________________________________________ 42 1.38.2. Svařované trubky _____________________________________________________________________________ 43 1.38.3. Shrnutí vývoje a prognóza ______________________________________________________________________ 44 1.39. Vývoj konkurenční síly a jeho souvislost s vývojem podílu na trhu _______________________________________ 44 1.40. Důsledky pro Železárny Veselí_____________________________________________________________________ 44 1.41. Podnikatelský záměr společnosti ___________________________________________________________________ 44 1.42. Metodologie ocenění _____________________________________________________________________________ 45 1.42.1. Přehled metod________________________________________________________________________________ 45 1.42.2. Majetkové metody ____________________________________________________________________________ 45 1.42.2.1. Hodnota vlastního kapitálu dle účetnictví ___________________________________________________ 45 1.42.2.2. Substanční metoda _____________________________________________________________________ 45 1.42.2.3. Likvidační hodnota_____________________________________________________________________ 45 1.42.3. Tržní metody ________________________________________________________________________________ 46 1.42.3.1. Ocenění na základě tržní kapitalizace_______________________________________________________ 46 1.42.3.2. Ocenění na základě srovnatelných podniků__________________________________________________ 46 1.42.3.3. Ocenění na základě srovnatelných transakcí _________________________________________________ 46 1.42.3.4. Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu _____________________________________ 46 1.42.3.5. Ocenění na základě dosahovaných výsledků v konkurenčních podnicích ___________________________ 46 1.42.4. Výnosové metody_____________________________________________________________________________ 46 1.42.4.1. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů ____________________________________________________ 46 1.42.4.2. Metoda Diskontovaného Cash Flow________________________________________________________ 47 1.42.4.2.1. Základ metody _____________________________________________________________________ 47 1.42.4.2.2. Dva přístupy: Equity a Entity _________________________________________________________ 48 1.42.4.2.3. Náklady kapitálu - metoda WACC ____________________________________________________ 48 1.42.4.2.3.1. Kapitálová struktura firmy_______________________________________________________ 48 1.42.4.2.4. Náklady na cizí kapitál ______________________________________________________________ 49 1.42.4.2.4.1. Náklady emitovaných dluhopisů __________________________________________________ 49 1.42.4.2.4.2. Náklady dlouhodobých bankovních úvěrů___________________________________________ 49 1.42.4.2.5. Náklady vlastního kapitálu ___________________________________________________________ 49 1.42.4.2.5.1. Odhad nákladů na vlastní kapitál__________________________________________________ 50 1.42.4.2.5.2. Náklady na vlastní kapitál - model oceňování kapitálových aktiv CAPM (měření portfolia) ____ 50 1.42.4.2.5.3. Stavebnicové modely ___________________________________________________________ 53 1.42.4.2.5.4. Model APT (arbitrage pricing theory) – model arbitrážního oceňování_____________________ 55 1.42.4.2.5.5. Dividendový model ____________________________________________________________ 55 1.42.4.2.5.6. Tržní model __________________________________________________________________ 55 1.42.4.2.6. Úprava rozvahy plynoucí z potřeby určit náklady na kapitál __________________________________ 55 1.42.4.2.7. Co se diskontuje____________________________________________________________________ 55 1.42.4.2.8. Pokračující hodnota _________________________________________________________________ 56 1.42.4.2.8.1. Gordonův model ______________________________________________________________ 56 1.42.4.2.8.2. Parametrický model ____________________________________________________________ 56 1.42.4.2.9. Závěrečný výpočet ocenění ___________________________________________________________ 56 2. Posudek ______________________________________________________________________________________________ 57 2.1. Výběr vhodných metodik pro toto ocenění ___________________________________________________________ 57 2.2. Nepoužití dalších metod __________________________________________________________________________ 57 2.2.1. Nepoužití metody kapitalizovaných hospodářských výsledků ___________________________________________ 57 2.2.2. Nepoužití srovnávacích metod ___________________________________________________________________ 57 2.3. Ocenění na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu _________________________________________________ 57 2.3.1. Výsledek ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu vykazovaného v účetnictví _________________________ 57 2.4. Ocenění společnosti metodou diskontovaného volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele dle znalců s rozdělením roku 2008 _____________________________________________________________________________________ 58 2.4.1. Použitý software ______________________________________________________________________________ 58 2.4.2. Předpoklady ocenění dle plánu společnosti _________________________________________________________ 58 2.4.2.1. Výkaz zisku a ztrát _____________________________________________________________________ 58 2.4.2.2. Rozvaha dle plánu společnosti ____________________________________________________________ 61 2.4.3. Investice celkem a rozdělení investic do jednotlivých roků _____________________________________________ 61 2.4.4. Zadání vstupních dat podle účetních výkazů ke dni 31. 3. 2008._________________________________________ 63 2.4.5. Ocenění majetku nepotřebného k podnikání ________________________________________________________ 63 2.4.5.1. Ocenění souboru movitých věcí ___________________________________________________________ 63 2.4.6. Generátory hodnoty ___________________________________________________________________________ 65 2.4.6.1. Růst obratu ___________________________________________________________________________ 65 2.4.6.2. Přidaná hodnota _______________________________________________________________________ 65 2.4.6.3. Provozní zisková marže dle plánu společnosti ________________________________________________ 65 2.4.6.4. Rentabilita investovaného kapitálu a investice ve druhé fázi výpočtu dle plánu společnosti _____________ 65 2.4.6.5. Pracovní kapitál _______________________________________________________________________ 66 2.4.6.6. Závěry znalce k analýze generátorů hodnoty dle plánu společnosti ________________________________ 66 2.4.7. Diskuse a výsledky ocenění dle plánu společnosti_________________________________________________ 66 2.4.8. Ocenění závazků neuvedených v účetnictví _____________________________________________________ 68 2.4.9. Výsledek ocenění metodou diskontovaných volných peněžních toků (DCF) pro vlastníky a věřitele pomocí iterační metody______________________________________________________________________________________ 68 3. Výsledné ocenění _______________________________________________________________________________________ 69 3.1. Výsledná hodnota společnosti Železárny Veselí, a.s. ___________________________________________________ 69

3.2. 3.3. 4. 5.

Určení ceny předmětu dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách__________________________________ 69 Ověření hodnoty akcií na základě výsledků obchodování s těmito akciemi _________________________________ 69 Závěrečný výrok ________________________________________________________________________________________ 70 Přílohy _______________________________________________________________________________________________ 71

6. 5. 2008 PROSCON, s.r.o. Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s.

1.

1

Nález

1.1. Vymezení účelu ocenění Zhotovitel vypracuje tento znalecký posudek za účelem zjištění ceny předmětu dražby dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. 1.2. Analýza dopadu účelu ocenění na určení data ocenění Pro daný účel ocenění nepředepisuje zákon žádný pevný termín, proto bylo datum ocenění zvoleno k 31. 3. 2008. K tomuto datu byla známá poslední průběžná účetní závěrka oceňované společnosti při zahájení vypracování znaleckého posudku. Zástupci oceňované společnosti potvrdili znaleckému ústavu, že od 31. 3 2008 do data dokončení znaleckého posudku nedošlo k žádným významným skutečnostem, které by měly vliv na hodnotu akcií společnosti. 1.3.

Zdroje použitých informací

Šetření bylo provedeno na základě relevantních dokumentů, které byly předány oceňovanou společností a na základě osobně sdělených informací. Dále byla použita data z publikovaných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a z dalších zdrojů zveřejněných na internetu. K dispozici byly následující hlavní dokumenty • Výpis z obchodního rejstříku • Struktura základní kapitálu • Předběžná rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2007 • Rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2006 • Rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2005 • Rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2004 • Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2003 • Informace o výplatě dividend • Dlouhodobý strategický plán společnosti • Rozvaha, výkaz zisků a ztrát k 31. 3. 2008 • Inventurní seznam majetku • Struktura krátkodobých pohledávek • Struktura a budoucí vývoj oběžného kapitálu • Sestavené upravené výsledky společnosti ke struktuře k 31. 12. 2006 • Tvorba a zúčtování rezerv • Přehled majetku pořízeného na leasing • Statistiky z ocelářské asociace Hutnictví železa, a.s. sdružující podniky v ČR a na Slovensku • Další informace o vývoji oboru ze Železáren Veselí, a.s. Pokud u tabulek není uvedený zdroj použitých informací, byly tyto informace poskytnuty přímo vedením společnosti. 1.4.

Použité zkratky

„ŽV“ – Železárny Veselí, a.s. „Posudek“ – tento posudek Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. „HŽ“ - Ocelářská asociace sdružující podniky v České republice a na Slovensku, jejími členy jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky. Část použitých statistických dat byla převzata z této organizace. „OKEČ 27“ – Obor Výroba základních kovů a hutních výrobků „OKEČ 27.2“ - Obor Výroba litinových a ocelových trub a trubek „Divize 1“ – Tažírna trub ve Veselí „Divize 2“ - Svařovna trub ve Veselí „Divize 5“ – Válcovna trub v Chomutově

6. 5. 2008 PROSCON, s.r.o. Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. 1.5.

Základní skutečnosti

1.5.1.

Předpoklady a omezující podmínky tohoto ocenění

2

Toto ocenění je zpracováno v souladu s následujícími obecnými a omezujícími podmínkami: 1. Nebylo provedeno žádné šetření pravosti a správnosti podkladů předaných objednatelem. Údaje o skutečnostech obsažených v posudku se považují za pravdivé a správné. 2. Dále se předpokládá, že vlastnictví je pravé a čisté od všech zadržovacích práv, služebností nebo břemen zadlužení kromě těch, jež jsou vyznačeny v listinách osvědčujících vlastnictví a než bylo eventuálně sděleno zpracovateli. 3. Informace z jiných zdrojů, na nichž je založeno celé nebo část ocenění jsou věrohodné, ale nebyly ve všech případech ověřovány. 4. Tento znalecký posudek může být použit výhradně k účelu, pro který byl zpracován. 5. Zhotovitel nepřebírá odpovědnost za změny v tržních podmínkách. Nepředpokládá, že by důvodem k přezkoumání tohoto znaleckého posudku mělo být zohlednění událostí nebo podmínek, které by se vyskytly následovně po datu zpracování. 6. Předpokládá se odpovědné vlastnictví a správa vlastnických práv. 7. Pokud se nezjistí něco jiného, předpokládá se u podnikání oceňované společnosti plný soulad se všemi aplikovanými zákony a předpisy v ČR. 8. Ocenění zohledňuje všechny skutečnosti známé zhotoviteli, které by mohly ovlivnit dosažené závěry nebo odhadnuté hodnoty. 9. Zhotovitel prohlašuje, že nemá žádné současné ani budoucí zájmy na akciích cílové společnosti, které jsou předmětem posudku, a že neexistuje osobní zájem nebo zaujatost vzhledem k zahrnutým částem. 10. Analýzy, názory a závěry uvedené v posudku jsou platné jen za omezených podmínek a předpokladů, které jsou v posudku uvedeny a jsou nezaujatými profesionálními analýzami, názory a závěry zpracovatele znaleckého posudku. 11. Údaje o skutečnostech obsažených v posudku jsou pravdivé a správné 12. Analýzy, názory a závěry uvedené v posudku jsou platné jen za omezených podmínek a předpokladů, které jsou uvedeny v posudku a jsou nezaujatými profesionálními analýzami, názory a závěry zpracovateli znaleckého posudku 1.5.2.

Použitá literatura

1. Mařík M.: Určování hodnoty firem, Ekopress, Praha 2003 2. Kislingerová E.: Oceňování podniku, C.H Beck Praha 2001 3. R.A Brealey, S.C.Myers: Teorie a praxe firemních financí, Victoria Publishing Praha 1992 4. Obchodní zákoník, Zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění 5. Zákon o oceňování majetku, Zákon č. 151/1997 Sb. v platném znění 6. Databáze Ministerstva spravedlnosti ČR (obchodní rejstřík). INTERNET, www.justice.cz 7. Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti Min. průmyslu a obchodu ČR, Praha 1998 až 2005 8. Adamík, Pilátová, Richter: Likvidace obchodních společností, ANAG 2005 1.5.3.

Obtíže při zhotovování znaleckého posudku

Při zajišťování podkladů nezbytných pro ocenění i při zhotovování znaleckého posudku se nevyskytly žádné zvláštní potíže ani nebyly zhotoviteli kladeny žádné překážky. 1.6.

Základní informace

Obchodní firma: Železárny Veselí, a.s. Sídlo společnosti: Veselí nad Moravou, Kolárova 1229, PSČ 698 12 E-mail: [email protected] Internet: www.zeves.cz Tel: 518 311 111 IČ: 000 11 380 Společnost byla založena na dobu neurčitou.


3

Informace podle obchodního rejstříku

Datum zápisu: 27. března 1991 Obchodní firma: Železárny Veselí,a.s. Sídlo: Veselí nad Moravou, Kollárova 1229, PSČ 698 12 Identifikační číslo: 000 11 380 Právní forma: Akciová společnost Předmět podnikání: - výroba tažené, loupané a broušené oceli včetně tepelného zpracování a povrchové úpravy - výroba ocelových trub a profilů včetně tepelného zpracování a povrchových úprav - automatizované zpracování dat - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - reprografické práce - poskytování software (prodej hotových programů na základě smlouvy s autory nebo vyhotovování programů na zakázku) - činnost organizačních a ekonomických poradců - pronájem průmyslového zboží - pronájem motorových vozidel - provádění laboratorních zkoušek v rozsahu živnosti ohlašovací volné - konzultační poradenství a zprostředkovatelské služby v oblasti nedestruktivní a destruktivní defektoskopické kontroly materiálů v souladu s řízením procesů dle modelů jakosti QS a TQM v rozsahu živnosti ohlašovací volné - čerpání, úprava a prodej vody v rozsahu živnosti ohlašovací volné - zprostředkovatelská činnost v oblasti školení, kurzů a seminářů v rozsahu živnosti volné - revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení - montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení - revize a zkoušky vyhrazených zdvíhacích zařízení - montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení - podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady - zámečnictví - nástrojářství - kovoobráběčství - galvanizérství - pronájem nemovitostí a nebytových prostor s poskytováním základních služeb - pronájem a půjčování věcí movitých - činnost účetních poradců, vedení účetnictví - výroba a rozvod tepla, rozvod elektřiny, rozvod plynu - provozování dráhy - nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách včetně jejich dopravy - potrubní doprava Předmět činnosti: - zastupování v celním řízení Statutární orgán - představenstvo: předseda představenstva: JUDr.Ing. Zdeněk Zemek, r.č. 510713/122 Vlčnov 1037, PSČ 687 61 den vzniku funkce: 25.června 2006 den vzniku členství v představenstvu: 25.června 2004 člen představenstva: Alexandr Zemek, r.č. 740311/4620 Zlín, Vršava 4469, PSČ 760 01 den vzniku členství v představenstvu: 16.června 2006 člen představenstva: Zdeněk Zemek, r.č. 740311/4609 Vlčnov 1037, PSČ 687 61 den vzniku členství v představenstvu: 16.června 2006 člen představenstva: František Čapek, r.č. 510426/150 Kunovice, Husitská 267, PSČ 868 04 den vzniku členství v představenstvu: 25.června 2004 Způsob jednání: Za společnost jedná samostatně každý člen představenstva. Jménem společnosti podepisují buď samostatně předseda představenstva nebo společně dva členové představenstva bez rozlišení funkcí. Všichni tak činí způsobem, že k obchodnímu jménu společnosti napsanému nebo vytištěnému připojí svůj podpis. Dozorčí rada: člen dozorčí rady: Ing. Marcela Mrázková, r.č. 615911/1013 Rokycany, Františka Kotyzy 989/II, PSČ 337 01 den vzniku členství v dozorčí radě: 25.června 2004 člen: Ing. Přemysl Kubát, r.č. 520104/152 Chomutov, Březenecká 4750/95, PSČ 430 04 den vzniku členství v dozorčí radě: 25.června 2001 člen: Mgr. Tomáš Šmucr, r.č. 661005/0249 Rokycany, Čechova 951/II, PSČ 337 03


4

den vzniku členství v dozorčí radě: 25.června 2004 Akcie: 960 029 ks akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč kmenové akcie v listinné podobě Základní kapitál: 960 029 000,- Kč Splaceno: 960 029 000,- Kč Ostatní skutečnosti: - Způsob zřízení: Zakladatelským plánem ze dne 26.2.1991 a na základě povolení ministerstva průmyslu ČR ze dne 18.3.1991 č.j.100/186/91. - Změna stanov čl.24 odst.1,2, čl.32 odst.1,2 valnou hromadou 28.7.1996. - Zapisuje se úplné znění stanov včetně dodatku schváleného mimořádnou valnou hromadou dne 30.12.1996. - Ke dni 23.12.1994 byly předloženy stanovy společnosti upravené a doplněné v čl. 7,10,16,17,21,24,31,32,48. - Zapisuje se úplné znění stanov včetně změn schválených valnou hromadou 22.8.1998. - Společnost předložila úplné znění stanov včetně změn schválených mimořádnou valnou hromadou 6.2.1999. - Společnost předložila úplné znění stanov včetně změn schválených řádnou valnou hromadu 29.6.2002 - Usnesení o zvýšení základního kapitálu společnosti: Společnost Železárny Veselí a.s. se sídlem Veselí nad Moravou, Kollárova 1229, PSČ 698 12, IČ 00011380 zvyšuje základní kapitál. Základní kapitál se zvyšuje o částku 174,271.000,-Kč (slovy: jedno sto sedmdesát čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých) s tím, že upisování akcií nad tuto částku se nepřipouští. Druh, podoba, forma a počet a jmenovitá hodnota upisovaných akcií: Kmenové, listinné, na jméno, 17 kusů akcií po 10,000.000,-Kč (slovy: deset milionů korun českých) jmenovité hodnoty a 1 kus po 4,271.000,-Kč (slovy: čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých) jmenovité hodnoty. Místo a lhůta pro vykonání přednostního práva podle § 204a odst. 2 obchodního zákoníku: Sídlo společnosti, do 14 dnů od pátého kalendářního dne následujícího po zápisu tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Počátek běhu lhůty pro vykonání přednostního práva podle § 204a odst. 2 obchodního zákoníku bude oznámen akcionářům společnosti dopisem. Podíl na jedné nové akcii připadající na jednu dosavadní akcii se jmenovitou hodnotou 1.000,-Kč (slovy: jeden tisíc korun českých): Na jednu dosavadní akcii společnosti ve jmenovité hodnotě 1.000,-Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) lze upsat 17/960029 nové akcie ve jmenovité hodnotě 10,000.000,-Kč (slovy: deset milionů korun českých) a na jednu dosavadní akcii společnosti ve jmenovité hodnotě 1.000,-Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) lze upsat 1/960029 nové akcie ve jmenovité hodnotě 4,271.000,-Kč (slovy: čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých). Lze upisovat pouze celé akcie. Jmenovitá hodnota, druh, forma, podoba a emisní kurs akcií upisovaných s využitím přednostního práva: 10,000.000,-Kč (slovy: deset milionů korun českých), kmenové, na jméno, listinné, 10,000.000,-Kč (slovy: deset milionů korun českých), 4,271.000,-Kč (slovy: čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých), kmenová, na jméno, listinná, 4,271.000,-Kč (slovy: čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých). Akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nabídnuty k upsání zájemci - společnosti SHIPPING INVESTMENTS LIMITED se sídlem Canada Court, Upland Road, St. Peter Port, Guernsey - totéž platí, pokud se všichni akcionáři společnosti vzdají přednostního práva na upisování akcií ve smyslu a za podmínek podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Místo a lhůta pro upisování akcií bez využití přednostního práva s uvedením, jak bude upisovateli oznámen počátek běhu této lhůty, a emisní kurs takto upisovaných akcií: Sídlo společnosti, do 30 dnů po zápisu tohoto usnesení do obchodního rejstříku, počátek běhu této lhůty bude upisovateli oznámen dopisem. Využije-li určený zájemce nabídku na upsání nových akcií, upisuje tyto nové akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavírá určený zájemce se společností, smlouva o upsání akcií musí mít písemnou formu, podpisy účastníků smlouvy musí být úředně ověřeny a smlouva musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v ustanovení § 205 odst. 3 obchodního zákoníku. K upsání akcií se poskytuje určenému zájemci lhůta 14 dnů od doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií. Připouští se možnost započtení peněžité pohledávky určeného zájemce vůči společnosti v celkové výši 174,271.000,-Kč (slovy jedno sto sedmdesát čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých) proti pohledávce na splacení emisního kursu v celkové výši 174,271.000,-Kč (slovy: jedno sto sedmdesát čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých). Specifikace pohledávky, která může být započtena proti pohledávce na splacení emisního kursu: Pohledávka SHIPPING INVESTMENTS LIMITED se sídlem Canada Court, Upland Road, St. Peter Port, Guernsey, ve výši 174,271.000,-Kč (slovy: jedno sto sedmdesát čtyři miliony dvě sta sedmdesát jeden tisíc korun českých). Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru č. 601199018 ze dne 27.4. 1999 uzavřené mezi INVESTIČNÍ A POŠTOVNÍ BANKOU, a.s. a společností Železárny Veselí a.s. Následně pohledávka přešla na základě Smlouvy o prodeji podniku ze dne 19.6. 2000 uzavřené mezi INVESTIČNÍ A POŠTOVNÍ BANKOU, a.s. a Československou obchodní bankou, a.s. na Československou obchodní banku, a.s. a ta ji dále na základě Smlouvy o postoupení pohledávky č. IPB1011202 uzavřené dne 27.11. 2001 mezi Československou obchodní bankou, a.s. a Českou konsolidační agenturou převedla na Českou konsolidační agenturu. Pohledávka byla dále převedena Smlouvou o postoupení pohledávky č. P ČKA04 480 5311115 ze dne 5.11. 2002, uzavřenou mezi Českou konsolidační agenturou a společností EC Group, a.s., na společnost EC Group, a.s., IČ 25839462. Tato společnost na základě Smlouvy o postoupení bloku pohledávek ze dne 5.11. 2002 postoupila pohledávku na společnost DEW-H, a.s., IČ 45241406. Tato společnost Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.4. 2003 převedla pohledávku na společnost První ocelářská, a.s., IČ 26683091. První ocelářská, a.s. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5.11. 2004 postoupila pohledávka na společnost SHIPPING INVESTMENTS LIMITED se sídlem Canada Court, Upland Road, St. Peter Port, Guernsey.


5

Pravidla postupu pro uzavření smlouvy o započtení: Návrh smlouvy o započtení vzájemných pohledávek vypracuje společnost do tří kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy o upsání akcií určeným zájemcem. Návrh smlouvy o započtení vzájemných pohledávek musí obsahovat specifikaci pohledávek určených k započtení, rozsah započítávaných pohledávek bude činit 174,271.000,-Kč (slovy: jedno sto sedmdesát čtyři miliony dvě sta jeden tisíc korun českých). K akceptaci návrhu smlouvy o započtení musí být určenému zájemci poskytnuta lhůta nejméně tří kalendářních dnů od doručení návrhu. Návrh smlouvy o započtení musí mít písemnou formu, rovněž tak i akceptace návrhu smlouvy o započtení vzájemných pohledávek. K datu ocenění nejsou žádné jiné skutečnosti, které by nebyly zapsány ve výpisu z obchodního rejstříku. 1.7.1.

Historie společnosti

Výstavba Železáren Veselí byla zahájena v roce 1960 a velkou měrou přispěla ke zprůmyslnění převážně zemědělské oblasti. Závod se skládá z provozů tažírna oceli, svařovna trub a tažírna trub. Na výrobním zařízení je možné vyrábět taženou a broušenou ocel, konstrukční trubky, závitové trubky a svařované profily, které mohou být dále zhodnoceny žárovým pozinkováním, dále tažené tenkostěnné trubky, tažené profily a přesné svařované trubky malých rozměrů, kalibrované za studena. Na přelomu let 1994 - 1995 byl v Železárnách Veselí ukončen proces privatizace. Z akciové společnosti byla vyčleněna nevýrobní střediska, která poskytují své služby i externím odběratelům. Léta 1996 – 1998 byla charakterizována získáváním významných účastí v řadě firem zaměřených na hutní a strojní výrobu, dopravu, obchod a služby, mezi kterými existují vzájemné materiálové, obchodní, finanční a jiné vazby. Tyto vytvořily skupinu Z-GROUP. Celosvětová krize na trzích hutní produkce vyvolala v letech 1999 – 2000 nutnost restrukturalizace a reorganizace řízení a výroby. Materiálově náročný proces výroby je měněn ve prospěch výroby objemově menší a s vyšším podílem finalizace a s příznivější mírou přidané hodnoty. Průvodním jevem restrukturalizace bylo snižování pracovních sil a jejich efektivní využití. Při řešení finančních a ekonomických problémů a zajištění provozních prostředků na zvýšení objemu výroby vznikla nutnost centralizace zaměstnanců a činností vyvíjených železárenskými a na ně navázanými firmami skupiny Z-GROUP. Centralizace byla uskutečněna k 1. 9. 2003 do firmy Noval, s.r.o. s následnou změnou názvu na FERROMET GROUP, s.r.o. se sídlem Veselí nad Moravou, Kolárova 1229. Činnost Železáren Veselí, a.s. spočívala v pronájmu nebytových prostor a technologií. V roce 2005 železárny pronajímaly movitý i nemovitý majetek společnostem ve skupině, majetek potřebný k výrobě pronajímaly společnosti FERROMET GROUP, s.r.o. Od 1.3. 2006 začala v Železárnách Veselí výroba v provozovně v Chomutově a od 1. 10. 2006 výroba v provozovně ve Veselí nad Moravou. 1.8.

Rozmístění společnosti

Společnost Železárny Veselí a.s. je firmou hutní druhovýroby, která zpracovává válcované hutní ocelové polotovary na finální výrobky, má dvě provozovny: 1) Veselí nad Moravou, Kollárova 1229 2) Chomutov, Libušina 4778 1.9.

Hlavní oblasti činnosti společnosti

Hlavní výrobní program Svařované ocelové trubky Tažené ocelové trubky Válcované ocelové trubky Nabízené výrobky nacházejí své uplatnění ve strojírenské, stavební a nábytkářské výrobě. Poznámka: společnost se jmenuje Železárny Veselí, ale název příliš neodpovídá náplni její produkce - ve skutečnosti se jedná o podnik hutní druhovýroby – nakupuje hutní polotovary a ty dále upravuje a zušlechťuje. 1.10.

Hlavní výrobní provozy

Společnost má následující hlavní výrobní provozy (divize): - Tažírna trub (Veselí – divize 1) - Svařovna trub a Pozinkovna (Veselí – divize 2) - Válcovna trub Chomutov - divize 5 Poznámka: společnost má ještě provoz Tažírna oceli - tato však není v současnosti provozovaná a není o jejím obnovení uvažováno. 1.11.

Systém jakosti

Úroveň kvality výrobků je podložena vybudováním systému řízení jakosti výroby dle normy ISO 9002/1994, který byl osvědčen udělením certifikátu firmou RW TÜV.


6

Management společnosti

Na základě získaných informací se jeví management Železárny Veselí, a.s. jako nadprůměrný mezi ostatními společnostmi v oboru hutnictví. 1.13.

Zaměstnanci

V době „největší slávy“, tj. někdy v letech 1988-1989 počet zaměstnanců ve Veselí činil 2240 lidí (bez válcoven trub Chomutov) přičemž se ve Veselí vyrábělo 220 tis. tun trubek a 140-150 tis. tun tažené oceli. Počty zaměstnanců v jednotlivých divizích: Divize 1 tažírna trub Divize 2 Svařovna trub Divize 5 Válcovna trub CELKEM

2004 130 125 340 595

2005 128 120 349 597

2006 87 156 343 586

2007 127 129 290 546

Vzhledem k tom,u, že v uplynulých letech byl soustavně redukován počet zaměstnanců, v současné době se počet zaměstnanců podle výše uvedené tabulky jeví jako optimální vzhledem k struktuře a objemu výroby v oceňované společnosti. V roce 2004 a 2005 byla výroba i zaměstnanci přesunuti do společnosti FERROMET GROUP. Od roku 2006 jsou již výše uvedené divize včetně zaměstnanců provozovány společností Železárny Veselí, a.s. 1.14.

Výrobní sortiment

1.14.1.

Tažené ocelové trubky a uzavřené profily - divize 1

trubky ocelové svařované trubky ocelové svařované přesné se zvýšenou přesností • rozměr a rozsah: vnější ø 4 - 106 mm, tloušťka stěny 0,5 - 4 mm • rozměrové normy: ČSN 42 6714, DIN 2393, ISO 560, 3305, 3306, GOST 107 07 • materiál: ČSN oceli tř. 11 a ekvivalenty dle DIN a GOST • technické a dodací předpisy: ČSN 42 0142, DIN 2393, GOST 107 07 trubky ocelové svařované, za studena přesně kalibrované (svařované stejnosměrným proudem) • rozměr a rozsah: vnější ø 7 - 40 mm, tloušťka stěny 0,6 - 2,0 mm • rozměrové normy: ŽV 42 6715, DIN 2394 • materiál: ČSN ocel 11 305, 11 320, 11343, DIN St, GOST Vst, 11375 • technické a dodací předpisy: ŽV 42 6715, DIN 2394 trubky ocelové bezešvé přesné - tažené • rozměr a rozsah: vnější ø 4 - 106 mm, tloušťka stěny 0,5 - 4 mm • rozměrové normy: ČSN 42 6710, 42 6711, 42 6712, DIN 2391 • materiál: ČSN oceli 11 353, 12 021, 12 022, 12 015, DIN St35 • technické a dodací předpisy: ČSN 42 0260, DIN 2391 trubky ocelové bezešvé pro vstřikovací zařízení • rozměr a rozsah: vnější ø 6 - 13 mm, tloušťka stěny 2 - 4 mm • rozměrové normy: ČSN 42 6718, DIN 2391, GOST 11 017 • materiál: ČSN oceli tř. 12, jakosti též DIN Ck22, GOST 20 Profily ocelové uzavřené svařované tenkostěnné ocelové profily čtvercové a obdélníkové (svařované stejnosměrným proudem) • rozměr a rozsah: čtvercové: 13 x 13, 25 x 25, 30 x 30 mm, tloušťka stěny 1,0 - 1,5 mm obdélníkové: 15 x 10, 20 x 10, 30 x 20 mm, tloušťka stěny 0,8 - 2,0 mm • rozměrové normy: čtvercové: ČSN 42 6935, DIN 2395, 594 11, GOST 8639 obdélníkové: ČSN 42 6936, DIN 2395, 594 11, GOST 8645 • materiál: ČSN oceli 11 305, 11 320, 11 343, DIN St, GOST Vst tenkostěnné profily ocelové uzavřené svařované-tažené tenkostěnné profily ocelové uzavřené svařované-tažené,čtvercové a obdélníkové • rozměr a rozsah: čtvercové: 8 x 8 - 60 x 60 mm, tloušťka stěny 0,8 - 4,0 mm, obdélníkové: 15 x 10 - 100 x 40 mm, tloušťka stěny 0,6 - 4,0 mm • rozměrové normy: čtvercové: ČSN 42 6935, DIN 2395, 594 11, GOST 8639 obdélníkové: ČSN 42 6936, DIN 2395, 594 11, GOST 8645 • materiál: ČSN oceli 11 320, 11 343, 11 373, DIN St12, Ust34-2, Ust37-2, St37-2, GOST VSt2kp, VSt3kp, VSt3sp • technické a dodací předpisy: ČSN 42 0121, DIN 2395, GOST 13 663 tenkostěnné profily ocelové uzavřené svařované-tažené,speciální • rozměr a rozsah: plochooválné 20 x 6 - 68 x 9 mm, tloušťka stěny 1 - 3 mm,eliptické 25 x 17 - 40 x 20 mm, tloušťka stěny 1 - 3 mm


7

• rozměrové normy: plochooválné ČSN 42 6930, GOST 8644, eliptické ČSN 42 6931,ostatní tvary a rozměry profilů viz katalog • materiál: ČSN oceli 11 320, 11 343, 11 373, DIN St12, Ust34-2, Ust37-2, GOST VSt2kp, VSt3kp, VSt3sp • technické a dodací předpisy: ČSN 42 0121 1.14.2.

Svařované ocelové trubky a uzavřené profily - divize 2

trubky ocelové, podélně svařované trubky ocelové, podélně svařované, hladké • rozměr a rozsah: vnější ø 16 – 114,3 mm, tloušťka stěny 1,5 – 4,5 mm • rozměrové normy: ČSN 42 5723, DIN 2458, GOST 107 04, ISO 336 • materiál: ČSN oceli tř. 11 a ekvivalenty dle DIN a GOST • technické a dodací předpisy: ČSN 42 0142, DIN 1615,1626, GOST 107 04 • provedení povrchu: lesklé – žíhané, černé - okujené trubky ocelové, podélně svařované, závitové • rozměr a rozsah: vnější ø 17,2 – 114,3 mm, tloušťka stěny 2,35 - 4,50 mm, světlost Js 3/8“ – 4“ DN 10 – 100 mm • rozměrové normy: ŽV 42 5710,425712, DIN 2440,ISO 65,GOST 3262,BS 1387, ASTM A 53,NFA 49145 • materiál: ČSN oceli tř. 11 a ekvivalenty dle GOST a DIN • technické a dodací předpisy: ŽV 42 0142, DIN 2440 • provedení konců trubek: hladké,se závitem, se závitem a nátrubkem • provedení povrchu: povrch černý/ okujený/, žárově pozinkovaný trubky ocelové, podélně svařované,přesné • rozměr a rozsah: vnější ø 16 - 60 mm, tloušťka stěny 1,0 – 3,0 mm • rozměrové normy: ČSN 42 6713, DIN 2394 • materiál: ČSN oceli tř.11 a ekvivalenty dle DIN • technické a dodací předpisy: ČSN 42 0142, DIN 2394 • provedení povrchu: lesklé – nežíhané, lesklé - žíhané Profily ocelové uzavřené svařované tenkostěnné ocelové profily uzavřené čtvercové a obdélníkové • rozměr a rozsah: čtvercové: 15 x 15 – 80 x 80 mm, tloušťka stěny: 1,2 - 4,0 mm ,obdélníkové: 30 x 18 - 120 x 80 mm, tloušťka stěny: 1,2 – 4,0 mm • rozměrové normy: čtvercové: ČSN 42 6935, DIN 2395, GOST 8639,BS 6363, obdélníkové: ČSN 42 6936, DIN 2395, GOST 8645,BS 6363 • materiál: ČSN oceli tř.11 a ekvivalenty dle DIN a GOST • technické a dodací předpisy: ČSN 59 411,DIN 2395 • provedení povrchu: lesklé – dle dohody, černé všechny rozměry s tl. stěny 1,5 mm a větší tenkostěnné ocelové profily uzavřené - speciální • rozměrové normy: ČSN 42 6939, 423969,ŽV 426990 • výrobní omezení: dle dohody • technické a dodací předpisy: výroba jen dle dohody • provedení povrchu: povrch mořený nebo lesklý Přehled doplňujících – tzv. úpravárenských operacích • Úprava konců trubek - odstranění otřepu po dělení frézováním • Tepelné zpracování - normalizační žíhání v ochranné atmosféře • Rovnání - pomocí hyperbolických rovnacích zařízení • Tlakování - zkouška těsnosti hydraulickým přetlakem do 6 Mpa • Defektoskopování - zkouška těsnosti trubek vířivými proudy • Konzervace - krátkodobá antikorozní ochrana vodní emulzí 1.14.3.

Bezešvé trubky – divize 5

Bezešvé trubky Základní rozměrový sortiment Vnější průměr 273 až 610 mm, tloušťka stěny 9,5 až 36 mm (po dohodě až do 50 mm) podle ČSN 42 5715 a ČSN 42 5716 a dále odpovídající sortiment podle zahraničních norem DIN, GOST ASTM a API (viz internetové stránky společnosti) Systémové certifikáty • EN ISO 9001 - Výroba bezešvých trubek z nelegovaných, nízkolegovaných a vysoce legovaných ocelí válcovaných za tepla - RW TÜV Praha • API Spec Q1 - Bezešvé trubky válcované za tepla s hladkými konci podle normy API 5L Výrobkové certifikáty • RW TÜV Praha - Bezešvé trubky válcované ze tepla podle Bauregelliste A Teil 1, Ausgabe 99/1 • RW TÜV Praha - Bezešvé trubky válcované za tepla podle AD-Merkblatt W 0/TRD 100 • Lloyd´s Register of Shipping - Bezešvé trubky válcované z uhlíkových, uhlíko-manganových a legovaných ocelí • DET NORSKE VERITAS - Bezešvé trubky z uhlíkových a uhlíko-manganových ocelí válcované za tepla podle No. MAT 102.1 a No. MAT 102.5 • ITI Praha - Trubky pro vyhrazená technická zařízení v jaderných elektrárnách


8

• SZÚ Brno s.p. - Ocelové bezešvé trubky se zaručenými vlastnostmi za vyšších teplot - podle zákona č.22/1997 Sb. o prokázání shody podle Nařízení vlády č. 178/1997 Sb. • SZÚ Brno s.p. - Ocelové bezešvé trubky tvářené za tepla - podle zákona č. 22/1997 Sb. o prokázání shody podle Nařízení vlády č. 178/1997 Sb. • VNIIGAZ - Bezešvé trubky válcované za tepla pro těžbu plynu podle normy GOST 19281 z oceli 20 a 09G2S 1.15.

Stav nemovitostí a movitostí ve společnosti

1.15.1. Stav nemovitostí Tažírna trub Veselí – stáří objektu 45 let, výrobní haly jsou tvořeny ocelovou konstrukcí s opláštěním z hrázděného zdiva, vnitřní haly jsou prosvětleny světlíky. Tažírnu trub tvoří 9 lodí o šířce 24 m. Průměrná výška je 11,6 m.V každé lodi jsou osazeny minimálně dva mostové jeřáby o nosnosti 5 a 12,5 t. Vstupy do objektů jsou prostřednictvím ocelových mechanických nebo poloautomatických vrat umožňující vjezd po železnici nebo kamiony. Zastavěná plocha 33 725 m2 Obestavěný prostor 391 218 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak i střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Svařovna trub Veselí – stáří objektu 45 výrobní haly jsou tvořeny ocelovou konstrukcí s opláštěním z hrázděného zdiva, vnitřní haly jsou prosvětleny světlíky. Svařovnu tvoří 7 lodí o šířce 24 a 18 m. Průměrná výška je 12,15 m.V každé lodi jsou osazeny minimálně dva mostové jeřáby o nosnosti 5 až 12,5 t. Ve čtyřech výrobních lodích jsou tři jeřáby.Vstupy do objektů jsou prostřednictvím ocelových mechanických nebo poloautomatických vrat umožňující vjezd po železnici nebo kamiony. Zastavěná plocha 33 689 m2 Obestavěný prostor 395 621 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Mořírna a pozinkovna Veselí - stáří 30 let, výrobní haly jsou tvořeny ocelovou konstrukcí s opláštěním z hrázděného zdiva.Objekt je tvořen čtyřmi loděmi s vestavky a přístavky o konstrukční šířce hal 24 a 18 m. Průměrná výška je 12,5 m. V každé lodi jsou osazeny minimálně dva mostové jeřáby o nosnosti 5 a 12,5 t. Vstupy do objektů jsou prostřednictvím ocelových mechanických nebo poloautomatických vrat umožňující vjezd po železnici nebo kamiony. Zastavěná plocha 9 640 m2 Obestavěný prostor 120 524 m3 Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu nosné střešního pláště.V prostoru mořírny je narušena nosná část konstrukce střechy. Tažírna oceli Veselí - stáří objektu je 50-60 let, výrobní haly jsou z betonového skeletu, opláštěné vyzdívkou z cihel tl. 30 cm.Tažírnu tvoří kromě 10 výrobních hal a vestavků také sklad kulatiny a svitků s ocelovým skeletem. Průměrná výška hal 10,2m. V každé lodi jsou osazeny minimálně dva mostové jeřáby o nosnosti 5 t. Vstupy do objektů jsou prostřednictvím ocelových mechanických nebo poloautomatických vrat umožňující vjezd po železnici nebo kamiony. Zastavěná plocha 32120 m2 Obestavěný prostor 372 592 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Ostatní objekty Veselí jako hala Interstroje a.s. a doplňující objekty sociálního zařízení a šaten, pomocných provozů a byly postaveny postupně od roku 1950 – 76. Z hlediska stavebního a hospodaření s energiemi vyžadují tyto objekty revitalizaci. Hlavní výrobní hala válcoven trub Chomutov Po konstrukční stránce se jedná o tovární haly robustní konstrukce, s pultovými vazníky, tvořícími několikanásobnou sedlovou střechu,s příčnými světlíky. Obvodový plášť je z části vyzdívaný, z části s jednoduchým prosklením v ocelové konstrukci, s plechovými vraty. Podél obou stran jsou přístavky administrativních budov, údržby válcoven. Halami napříč prochází železniční vlečka s normálním rozchodem a další úzkorozchodné tratě. Haly jsou vbaveny několika mostovými jeřáby od nosnosti 5t až 50 t. Výška jeřábových drah je 7 m, zdvih jeřábu 6,5 m. Do hal je umožněn vjezd nákladní dopravě. Hlavní výrobní hala se skládá ze 7 lodí o rozpětí od 15,75m – 24,15m a délce 320m. Výška hal 14,20m. Půdorysná plocha je 56 000 m2 .Obestavěný prostor 795 200 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště.


9

Izolovna – adjustážní hala Chomutov Trojlodní hala s rozpětím 3x30m, ocelové příhradové konstrukce se střední vyšší lodí. V hale jsou mostové jeřáby, koleje úzkorozchodné drážky.Podlaha je betonová s možností vjezdu nákladních automobilů. Výška jeřábových drah je 8m, zdvih jeřábu 7m, nosnost jeřábů 5t. Šířka hal 92m, délka 120m, výška od 10,50 až 15,50m. Půdorysná plocha 10 040 m2 . Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Obrobna Chomutov Hala s rozpětím 22,3m, ocelové příhradové konstrukce, částečně vyzděna s jednoduchým prosklením. Výška jeřábové dráhy 8m, zdvih jeřábu 7,5m. nosnost jeřábů 5t. Šířka haly 24 m, délka 97m, výška 14,10m. Půdorysná plocha 2 328 m2 . Obestavěný prostor 32 825 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Nová hala kovárny Chomutov Nová hala kovárny byla v roce 1982 přistavěna k severní straně původní velké kovárny trnů. Obě haly jsou stavebně samostatné a provozně propojené. Jedná se o jednolodní halu se zastřešením pultovými vazníky s příčnými světlíky, mostovým jeřábem 12,5t. Do haly je zavedena úzkokolejná drážka a umožněn vjezd pro nákladní dopravu. Výška jeřábové dráhy 8 m, zdvih jeřábu 7,5 m. Šířka haly 22,8 m, délka 77m, výška od 12,5 m – 13,56m. Půdorysná plocha 1 646 m2 . Obestavěný prostor 21 359 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Velká kovárna trnů Chomutov Hala je z roku 1963. Jednolodní hala o rozpětí 28 m s mostovými jeřáby o nosnosti 10t. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci trubkovou se sedlovými vazníky a příčnými světlíky, s obvodovým pláštěm vyzdívaným a proskleným v ocelové konstrukci. Podlaha je betonová. Hala byla rekonstruována v letech 1981 – 1982. Výška jeřábové dráhy 10m, zdvih jeřábu 9m. Šířka haly 28 m, délka 77 m,výška haly 18,2 m., Půdorysná plocha 2 156 m2 . Obestavěný prostor 39 239 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Hydraulika Chomutov Hala hydrauliky je rozdělena na 4 lodě. Mohutné konstrukce se sedlovou střechou s podélným světlíkem. Čela jsou vyzdívána s plechovými vraty, podél haly jsou provozní přístavky. V hale jsou osazeny mostové jeřáby o nosnosti 4 – 5t. Výška jeřábové dráhy 6m, zdvih jeřábu 5m. Šířka haly 25m, délka 56,3 m, výška11,5 m. Půdorysná plocha 10 407 m2 Obestavěný prostor 119 680 m3. Objekt má nevyhovující stav jak obvodového pláště z hlediska tepelných vlastností tak střech z hlediska tepelných vlastností a stavu střešního pláště. Součástí hlavních výrobních provozů jsou pomocné provozy pro zabezpečení výroby, údržby, energetiky , pronajatých prostorů bývalých provozů a sociálního zázemí pracovníků, které společně tvoří komplex 52 objektů představující areál o rozloze 180 ha. 1.15.2.

Stav strojů a vybavení

1.15.2.1. Tažírna trub Hlavní výrobní zařízení Tažné stolice – 7 ks, rozsah ø 4 – 110 mm (tažná síla od 12,5 t do 40 t), kapacita 17 kt/rok Svařovací linka– 1 ks, rozsah ø 7 – 40 mm (podélné svařování trub ze „studené“ ocelové pásky), kapacita 5,4 kt/rok ostatní výrobní zařízení: -dělicí linky RTK (v návaznosti za tažnými linkami) -dělicí linky pro přesné dělení na servisní délky (ADIGE, MAIR) -dělicí pily PK 8 -tažné bubny (výroba vstřikovacích trubek) -rovnací linky -defektoskopy -podélné žíhací pece AICHELIN (2 ks) -hrotovačky -mořicí linka (moření v 20 % kyselině chlorovodíkové, fosfátování, nanáše ní tažného „mýdla“ pro tažení za studena) -odmašťovací linka -konzervační vany -19 ks mostových jeřábů, všechny o nosnosti 5 tun.¨


10

1.15.2.2. Svařovna trub a pozinkovna Hlavní výrobní zařízení Svařovací linky – 6 ks, rozsah ø 12 - ø 114, kapacita 112 kt/rok (podélné svařování trub z „teplé“ ocelové pásky) ostatní výrobní zařízení: -dělicí linky pásky (pro šířku pásky 1 000 mm, pro šířku pásky 500 mm) -rovnací linky -frézovací linky -balicí linka -zkoušecí tlakovací lis -defektoskopy -razicí zařízení (ražení znaků na povrch trub) -podélné žíhací pece AICHELIN (2 ks) -konzervační vana -18 ks mostových jeřábů o nosnostech 5 tun, 8 tun, 12,5 tuny a 17,5 tuny Svařovací linka – 1 ks, rozsah 3/8“ – 5/4“, kapacita 32 kt/rok (podélné svařování trub z „teplé“ ocelové pásky) Pozinkovací linka DMS – 1 ks, rozsah 1/2“– 4“, kapacita 30 kt/rok (žárové zinkování ponorem) ostatní výrobní zařízení: -návaznost za svařovací linkou (rovnačka, fréza, defektoskop, ražení) -mořicí linka (odmašťování, moření v 20 % kyselině chlorovodíkové, vápnění, fosfátování, nanášení „tavidla“ pro pozinkování) -popisovací linka (popis povrchu trub inkoustem) -závitořezná linka -6 ks mostových jeřábů o nosnostech 5 tun 1.15.2.3. Tažírna oceli - není provozovaná Hlavní výrobní zařízení Tažné stolice (tyč-tyč) – 4 ks, rozsah ø13–60 mm, kapacita 60 kt/rok Drátotahy (svitek-svitek)– 6 ks, rozsah ø1,5-20 mm, kapacita 10 kt/rok Kombinované tažné stroje (svitek-tyč) – 8 ks, rozsah ø4-22 mm, kapacita 30 kt/rok Brousící stroje (tyč-tyč) – 5 ks, rozsah ø4 -22 mm, kapacita 3 kt/rok ostatní výrobní zařízení: - Hrotovací stroje - 2 ks - tryskací stroje - 6ks - rovnačky – 12 ks - nůžky – 2ks - žíhací pece poklopové – 2 ks - žíhací pec průběžná - 1 ks - zařízení na úpravu konců tyčí – 2 ks - soustružnické automaty (servisní dělení) – 4ks 1.15.2.4. Chomutov - divize 5 Hlavní výrobní zařízení Karuselová pec Vv2- střední průměr nístěje pece 14 000 mm, šířka nístěje 3 200 mm, palivo: zemní plyn, teplota v peci :1310°C, ohřev cca 28 t ingotů za hodinu. Děrovací hydraulický lis - zdvih lisu: 1 500 – 1 800 mm, průměr výlisku: 650 mm, lisovací síla: 4,9 9,8 a 14,7 MN, výkon lisu 15 – 32 ks/hodinu Děrovací stolice – max. průměr pracovních válců: 935 mm, max.průměr opěrného válce: 520 mm, otáčky válců: 28 ot/min, výrobní rozsah předvalků: ø 360 – 760 mm, délky předvalků 1000 – 3700 mm Poutní stolice - výkon poutnické stolice: 8 – 16ks trub za hodinu., max průměr válců: 1150 mm otáčky válců: 32 – 52/min, výrobní rozsah trub: ø 273 – 610 mm, délky trub 4 800 – 16 500 mm, stěny trub 10 – 55 mm, výkon poutnické stolice : 6 – 16ks trub za hodinu. Ohřívací pec Rv2 - rozměry nístěje: délka 17 850 mm, šířka 8 650 mm, max. průměr vsázky: 610 mm teplota v peci max.: 1300°C, palivo: zemní plyn, výkon pece: ohřev 30 tun trub za hodinu Kalibrovací stolice, výrobní rozsah trub: ø 273 – 610 mm, délky 8 300 – 16 000 mm, max. průměr válců 1500 mm, otáčky válců:12,5 – 37,5 ot/min, palivo: zemní plyn, výkon kalibrovací stolice: 14 až 20 ks trub za hodinu Rovnací stolice Montbard - výrobní rozsah trub: ø 273 – 530 mm, stěny trub 9,53 – 50 mm, rychlost rovnání: 25– 30 m/min,výkon rovnací stolice: 60 až 255 ks trub za hodinu Článková pec SELAS - délka pece:30 600 mm,, rozměry ohřívaných trub: ø 150 – 720 mm, délky 4 000 – 16 000 mm, min stěna 4,5 mm, teplota pece:1 300°C, palivo: zemní plyn, výkon pece: 10 tun ohřátých trub za hodinu Opracování konců trub Wisch velký: otáčky upínací desky: 3,4 6,6 13,5 a 26,6 ot/min, výrobní rozsah: ø trub 430 – 720 mm Wisch malý: otáčky upínací desky: 45 a 90 ot/min, Výrobní rozsah: ø trub 150 – 600 mm 1.15.3.

Shrnutí stavu movitostí a nemovitostí

Veškeré výrobní technologické zařízení je stáří 20 -50 let, budovy jsou ještě podstatně starší (většina zařízení ve Veselí byla pořízena v roce 1960). Z hlediska současných nároků na kapacitu, výrobní rychlosti, produktivitu práce a množství spotřebované energie pro výrobu – výrobní náklady, zařízení patří mezi zastaralé typy, které je nutno postupně nahradit moderními technologiemi s konkurenční produktivitou a konkurenčními provozními náklady.


11

1.15.4. Plánované investice Společnost do roku 2011 plánuje následující nezbytné investiční akce, stav 31. 12. 2006(některé investice již byly realizovány): Budovy a stavby Veselí Odhadovaná investice v tis Kč Předpokládaná rekonstrukce obvodového pláště by vyžádala náklady 25000 Předpokládaná rekonstrukce střešního pláště a světlíků 32000 Předpokládaná rekonstrukce obvodového pláště by vyžádala náklady 26000 Předpokládaná rekonstrukce střešního pláště a světlíků 34000 Předpokládaná rekonstrukce obvodového pláště by vyžádala náklady 15000 Předpokládaná rekonstrukce střešního pláště a světlíků 16000 Předpokládaná rekonstrukce obvodového pláště by vyžádala náklady 32000 Předpokládaná rekonstrukce střešního pláště a světlíků 31000 Vyžadují ostatní objekty revitalizaci, která představuje náklady v rozsahu 80000 Celkem 291000 Budovy a stavby Chomutov Hlavní výrobní hala válcoven obvodový plášť Hlavní výrobní hala válcoven střešní plášť a světlíky Izolovna obvodový plášť Izolovna střešní plášť a světlíky Obrobna obvodový plášť Obrobna střešní plášť a světlíky Nová hala kovárny obvodový plášť Nová hala kovárny střešní plášť a světlíky Velká kovárna trnů obvodový plášť Velká kovárna trnů střešní plášť a světlíky Hydraulika obvodový plášť Hydraulika střešní plášť a světlíky Celkem

Odhadovaná investice v tis Kč 40000 70000 8000 14000 2000 4000 2500 3000 7000 3200 8000 12000 173700

Stroje a technologie Veselí -svařovací linky (postupná výměna 2 ks svařovacích generátorů) -mořicí linky (výměna operačních van, rekonstrukce vzduchotechniky) -obměna manipulační techniky (vysokozdvižné vozíky, boční převážecí vozíky) -pozinkovací linka (výměna pozinkovací vany, rekonstrukce ohřevu) -postupná výměna sjetých drah (kolejnic) mostových jeřábů -rekonstrukce elektroinstalace neutralizační stanice odpadních vod -modernizace (zvýšení účinnosti) defektoskopické kontroly -nákup nové moderní výkonné svařovací linky Celkem

Odhadovaná investice v tis Kč 20000 5000 10000 3000 5000 1000 5000 100000 149000

Stroje a technologie Chomutov Rekonstrukce poutnické stolice ( uložení válců, nový hydraulicko-mechanický podavač) Rekonstrukce děrovací stolice včetně pohonu Uvedení do provozu modernizovaného stroje BECKER CNC a přemístění obrobny válců Zařízení pro vysokotlaký ostřik okují před lisem Rekonstrukce pily za tepla Nový hydraulický agregát pro tlačku trnů Nová kroková pec pro ohřev trub před kalibrovanou Rekonstrukce kalibrovany na kazetový systém výměny válců Vyloučení přepravy trub jeřáby Rekonstrukce pece SELAS pro tepelné zpracování + kalící tunel Stroj pro opracování úkosů pro sváry na koncích trub Pracoviště pro upichování konců trub – 2 upichovací jednotky Doplnění stávajícího pracoviště další pásovou pilou Přemístění nákladiště do kryté haly Rekonstrukce vodního lisu Přemístění UZ defektoskopu z obrobny na úpravnu ½ Zařízení na vybrušování vnitřků trub Vybudování informační sítě včetně informačního systému Rekonstrukce podlahových plánů po demontážích nepotřebných technologií Přepojení elektrorozvodů po demontážích CELKEM

Odhadovaná investice v tis Kč 250000 100000 4000 10000 2000 600 70000 10000 6000 15000 2700 10000 5000 10000 5000 3000 6000 4200 6000 3000 522500


12

Vyplácené dividendy

Za posledních 10 let nebyly vypláceny. 1.17.

Aktivita společnosti na jednotlivých trzích, exportní možnosti společnosti

Následující tabulky ukazují strukturu odbytu v roce 2007 jednotlivých divizí ze kterých se společnosti skládá ke dni, k jakému bylo ocenění provedeno D1 – Tažírna trub - prodej v roce 2007 Prodej za rok 2007 podle teritorii ČR Evropa - EU Evropa - mimo EU CELKEM Prodej za rok 2007 podle jednotlivých zemí BĚLORUSKO BULHARSKO ČESKÁ REPUBLIKA FRANCIE NĚMECKO SLOVENSKO SLOVINSKO SRBSKO SRN CELKEM Největší odběratelé (rok 2007) NAZEV ODBĚRATELE THIEL + HOCHE GmbH + CO.KG. Erkrath DE SOLAR s.r.o. JAROMĚŘ HANS BLEYER GmbH + CO.KG Düsseldorf DE FAVEX TRADE, s.r.o. Buchlovice D2 – Svařovna trub – prodej v roce 2007 Prodej za rok 2007 podle jednotlivých zemí BĚLORUSKO BOSNA A HERCEGOVINA ČESKÁ REPUBLIKA ESTONSKO FRANCIE CHORVATSKO LITVA LOTYŠSKO MAĎARSKO NĚMECKO NIZOZEMÍ POLSKO SLOVENSKO SRN ŠVÝCARSKO CELKEM

Největší odběratelé (rok 2007) NAZEV ODBĚRATELE TESKO Steel sp z o o Rybnik POLSKA HESCO, s. r. o. Otrokovice ISC GmbH Zaberfeld BRD TRANSIDER S.A. ROISSY EN FRANCE CMC Europe AG BAAR


13

D5 - Válcovny trub Chomutov Prodej za rok 2007 podle teritorii Směr odbytu ČR AFRIKA AMERIKA ASIE AUSTRÁLIE Evropa - EU D5 - VT celkem Prodej za rok 2007 podle jednotlivých zemí Země určení ČESKA REPUBLIKA RAKOUSKO BELGIE NĚMECKO ŠPANĚLSKO FINSKO FRANCIE VELKA BRITANIE ITALIE LOTYŠSKO NIZOZEMI POLSKO ŠVÉDSKO SLOVINSKO SLOVENSKA REPUBLIKA ŘECKO BRAZILIE KUBA EGYPT INDIE KOREJSKA REPUBLIKA KUWAJT SUDAN SINGAPUR TCHAJWAN USA JAR LIBANON TURECKO AUSTRALIE BULHARSKO D5 - VT celkem Největší odběratelé (rok 2007) Odběratel INCOS Interfer Rohrunion RSH ROHR ThyssenKrupp FERROSTAAL 1.18.

Způsob spolupráce se společností METALIMEX a.s.

Z důvodu tíživé finanční situace byla dne 24. 6. 2006 uzavřena smlouva se společností METALIMEX a.s. platná do konce roku 2009 o zajištění financování výroby trubek v Železárnách Veselí, a.s. Financování devadesáti pěti procent objemu produkce z Veselí (divize 1 a 2) je zabezpečeno tak, že METALIMEX nakoupí a skladuje materiál a zálohuje náklady na energii. Železárny Veselí bezprostředně před začátkem výroby nakoupí příslušný materiál od METALIMEX, vyrobí požadované výrobky a ty prodají do METALIMEX. K zúčtování dojde v příslušném měsíci a vzhledem k velmi krátkému výrobnímu cyklu u bezešvých trubek 5-10 dní, u svařovaných trubek 1-3 dny, tak oceňovaná společnost vykazuje minimální pracovní kapitál. Na základě obdobného principu odebírá HESCO, a.s. malou část produkce.


14

Výrobky, úroveň těchto výrobků ve vztahu ke konkurenci, zhodnocení dalších prvků marketingu -

Jakost výrobků je dána stávající technologií. Ta omezuje možnosti dosažení lepších tolerancí. Stávající technologie však neumožňuje vyhovět zákazníkům co se týče jejich měnících se potřeb (např. tenkostěnné trubky, specielní povrchy trubek, atd. ). Výrobky z Ruska nedosahují kvalitu produkce ze Železáren Veselí, a.s. Ve srovnání s asijskou konkurenci má produkce ze Železáren Veselí, a.s. srovnatelnou kvalitu, ale ve srovnání s velkými výrobci v Evropě má kvalitu nižší. Nejkvalitnější výrobky mají výrobci evropští, tj.: italská firma MARCEGAGLIA Mital Steel YASYa Dunafer v Miškovci MLR Manesman (Německo) 1.20.

Struktura tržeb

Struktura tržeb společnosti Železárny Veselí, a.s. k 31. 12. 2007 (v tis Kč): Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Z toho - Tržby za vlastní výrobky - Tržby za služby (práce ve mzdě, pronájem, ostatní služby) 1.21.

3 755 994 3 277 510 478 484

100 % 87,3% 12,7%

Podíl jednotlivých provozů na výkonech

V roce 2007 se podílely jednotlivé provozy na celkových výkonech takto: 2007 Divize 1 Tažírna trub 8,1 % Divize 2 Svařovna trub 13% Divize 5 Válcovna trub 66,4% Režie 12,5% 1.22.

Roční pronájem majetku

V tržbách za služby jsou obsaženy i příjmy z pronájmu majetku oceňované společnosti. Smlouvy o pronájmu majetku jsou uzavřeny převážně mezi společnostmi ve skupině Následující tabulka ukazuje odhad celkového ročního pronájmu (uvedeno bez služeb spojených s pronájmem (např. energie)): Celkový roční pronájem (odhad na rok 2008) v tis. Kč - Veselí 5 239 - Chomutov 9 500 - Hrádek 13 205 Celkem 27 944 Poznámky V areálu ve Veselí se pronajímá majetek nemovitý i movitý, část areálu ve Veselí se pronajímá cizím společnostem. V budoucích letech je dohodnut nárůst nájmu o inflaci. V areálu v místě Chomutov se pronajímá jen nemovitý majetek. Majetek provozuje Hutní druhovýroba - reality a.s., je to dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací hodnotě 80 779 tis. Kč. Smlouva o pronájmu je uzavřena na dobu neurčitou, nájem je stanoven ve výši daňové odpisy + 1%. V areálu v Hrádku u Rokycan se pronajímá jen movitý majetek (stroje a zařízení). Pronájem v areálu v Hrádku u Rokycan začal v polovině prosince 2006 (po koupi majetku). Částka za pronájem je stanovena ve výši daňových odpisů + 1%. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. 1.23.

Majetkové cenné papíry a majetkové účasti

Emitent UNIO-PRAGA, s.r.o. Rumunsko

Druh Obchodní podíl

% 55,0

Cena pořízení 7184,20

O společnosti nejsou známy její rozvahy a výkazy zisku a ztrát. Společnost v Rumunsku byla zakoupena s úmyslem proniknout jejím prostřednictvím na tamější trh. To se nepodařilo a od jejího zakoupení společnost nevykonává žádnou činnost. Z tohoto důvodu byl dále podíl v této společnosti oceněn svoji účetní hodnotou. 1.24.

Zástavní práva

Jednotlivá zástavní práva, která obsahuje LV č. 544 pro obec a kat. území Veselí nad Moravou ve svém oddílu C – omezení, prakticky představují zajištění úvěrů, které již byly splaceny a zápisy v LV pouze nebyly vymazány, riziko zde je nulitní – zástavy nemohou být realizovány (stejně tak zástavy dle LV pro Chomutov).


15

Stav exekucí na majetek

a/ v oddílu C LV č. 544 je exekuční příkaz EX 440/2002 ze dne 13. 9. 2002, č.j. 33 Nc 6892/2002 – jedná se o exekuci provedenou soudním exekutorem Mgr. Víšvaderem ve věci oprávněného VSŽ Košice – je prováděn výmaz. b/ č.j. 50 Nc 6139/2004 – Okr. soud v Chomutově nařídil exekuci odebráním věci, jedná se sice o movité věci, ale ty jsou uloženy na pozemcích, netýká se tažírny trub - oprávněný JUDr. Marta Ustrnulová, správce konkursní podstaty VT DIOSS HLADKÉ TRUBKY – povinný VTCH a ŽV – bude proveden výmaz. c/ Usnesení Okresního soudu v Hodoníně o nařízení exekuce č.j.2 Nc-758/2004-15 ze dne 7. 1. 2005 PM ke dne 27.5.2005. Oprávněný Správa železniční dopravní cesty – již uhrazeno. - EX 876/05 - podána žádost na výmaz. d/ č.j.33 Nc – 7794/2003 - Ex 1690/03 ze dne 1. 7. 2005 jedná se exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. Kocianem z Exekutorského úřadu Brno - venkov ve věci oprávněného Zdravotní pojišťovna MV ČR. - tento závazek se snižuje o částku Kč 300.000,- Kč měsíčně dle sjednaného splátkového kalendáře, když dluh k datu ocenění je ve výši cca 2,1 mil. Kč, po úplném zaplacení bude proveden výmaz. 1.26.

Soudní spory

V současné době společnost nevede žádné významné soudní spory s výjimkou běžných obchodních soudních sporů v celkové částce cca 600 tis Kč. 1.27.

Nedořešené restituční nároky

Žádné restituční nároky nebyly vzneseny. 1.28.

Právo k ochranné známce

Společnost Železárny Veselí, a.s. vlastní ochrannou známku ve znění: ŽELEZÁRNY VESELÍ, pod značkou spisu O115595 s číslem zápisu 210295. 1.29.

Ekologie

Ekologie podniku zahrnuje 5 oblastí: emise, odpady, vody, provozy s nebezpečnými chemickými látkami a staré ekologické zátěže. • Emise - v areálu podniku je celkem 20 zdrojů znečišťování ovzduší (podléhají pravidelnému měření emisí dle zákona) • Odpady - podnik produkuje cca 20 druhů odpadů, z toho polovinu nebezpečných • Vody - odpadní vody z chemických provozů jsou svedeny na podnikovou Neutralizační stanici, upraveny a kanalizací odvedeny do řeky Moravy. U vod je pravidelně sledováno celkem 16 hodnot chemického znečištění. • Provozy s nebezpečnými chemickými látkami - jedná se o zařízení s obsahem PCB látek (energetické rozvodny) a chemické provozy (dvě mořírny, odmašťovna, neutralizační stanice) • Staré ekologické zátěže - jedná se o sanaci podlah výrobních hal kontaminovaných ropnými látkami. Na sanaci vyčlenil Fond národního majetku ČR částku 10 milionů Kč. Náklady, které bude nutno vynaložit na ekologii: -oprava kanalizace z Neutralizační stanice -výstavba dočišťovací stanice k Neutralizační stanici -postupná likvidace zařízení s obsahem PCB látek (dle zákona musí být zlikvidována do konce roku 2010) celkem

5 mil. Kč 50 mil. Kč 10 mil. Kč 65 mil. Kč


16

Hospodářské výsledky společnosti v minulosti

V následující tabulce je uvedena struktura majetku a zdrojů společnosti Železárny Veselí a.s. za období. Aktiva (netto) k 31. 12. příslušného roku

A. B. B.I. B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5. B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4. B.II.5. B.II.6. B.II.7. B.II.8. B.II.9. B.III. B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5. B.III.6. B.III.7. C. C.I. C.I.1. C.I.2. C.I.3. C.I.4. C.I.5. C.I.6. C.II. C.II.1. C.II.2. C.II.3. C.II.4. C.II.5. C.II.6. C.II.7. C.II.8. C.III. C.III.1. C.III.2. C.III.3. C.III.4. C.III.5. C.III.6. C.III.7. C.III.8. C.III.9. C.IV. C.IV.1. C.IV.2. C.IV.3. C.IV.4. D.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill (+/-) Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za spol., členy družstva a účastníky sdruž Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za spol., členy družstva a účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2003 2 390 516 0 1 126 898 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 122 891 94 853 722 877 237 126 0 0 148 67 476 411 0 4 007 7 4 000 0 0 0 0 0 1 262 364 30 112 24 699 813 581 0 4 019 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 229 727 1 214 171 0 0 0 0 0 7 507 195 7 854 2 525 183 2 342 0 0 1 254

2004 1 204 027 0 1 048 932 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 048 925 94 853 694 083 191 749 0 0 148 68 092 0 0 7 7 0 0 0 0 0 0 154 502 25 623 22 696 329 429 0 2 169 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 128 744 128 229 0 0 0 0 0 105 0 410 135 5 130 0 0 593

2005 1 073 645 0 908 944 359 0 0 359 0 0 0 0 0 908 578 94 853 666 718 80 434 0 0 148 66 425 0 0 7 7 0 0 0 0 0 0 164 070 23 684 22 151 329 105 0 1 099 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 140 265 139 993 0 0 0 0 0 19 0 253 121 25 96 0 0 631

2006 1 790 905 174 271 1 125 052 239 0 0 239 0 0 0 0 0 1 124 806 102 682 722 503 196 442 0 0 148 101 410 1 621 0 7 7 0 0 0 0 0 0 486044 379 943 181 644 106 445 87 702 0 4 152 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 105659 96689 0 0 0 0 0 6 868 795 1307 442 206 236 0 0 5 538

2007 1 838 524 0 1 129 786 282 0 0 120 0 0 162 0 0 1 129 497 102 682 729 974 217 768 0 0 148 75 674 3 251 0 7 7 0 0 0 0 0 0 705 614 506 936 264 645 86 486 152 623 0 3 182 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 197 194 193 486 0 0 0 0 0 1 125 -113 2 696 1 484 536 948 0 0 3 124


D.I.1. D.I.2. D.I.3.

Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

17 2003 837 0 417

2004 593 0 0

2005 631 0 0

2006 5 538 0 0

2007 3 124 0 0

údaje v tis. Kč Poznámka: pokles dlouhodobého hmotného majetku v roce 2005 byl způsoben škodou ve výši cca 76 mil Kč, kdy byl nakoupen majetek Válcoven trub od správkyně konkursní podstaty (1999), a poté jej musela společnost Železárny Veselí, a.s. vrátit – společnost byla uvedena v omyl. Pasiva k 31. 12. příslušného roku

A. A.I. A.I.1. A.I.2. A.I.3. A.II. A.II.1. A.II.2. A.II.3. A.II.4. A.III. A.III.1. A.III.2. A.IV. A.IV.1. A.IV.2. A.V. B. B.I. B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4. B.II.5. B.II.6. B.II.7. B.II.8. B.II.9. B.II.10. B.III. B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5. B.III.6. B.III.7. B.III.8. B.III.9. B.III.10. B.III.11. B.IV. B.IV.1. B.IV.2. B.IV.3. C. C.I.1. C.I.2.

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond a nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke spol., členům družstva a k účastníkům sdruž Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řízené osoby Závazky - podstatný vliv Závazky ke spol., členům družstva a k účastníkům sdruž Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního poj Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

2003 2 390 516 -123 331 960 029 960 029 0 0 6 806 0 6 806 0 0 192 877 192 761 116 -1 299 509 0 -1 299 509 16 466 2 513 847 0 0 0 0 0 37 311 0 0 0 0 0 0 0 0 0 37 311 2 470 395 2 228 270 0 0 0 4 090 190 840 22 926 140 0 22 493 1 636 6 141 0 0 6 141 0 0 0

2004 1 204 027 -74 404 960 029 960 029 0 0 6 806 0 6 806 0 0 192 892 192 761 131 -1 283 042 0 -1 283 042 48 911 1 278 431 17 964 0 0 0 17 964 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 258 954 1 058 239 0 0 0 4 296 154 831 39 447 12 0 2 2 127 1 513 0 0 1 513 0 0 0

2005 1 073 645 -48 239 960 029 960 029 0 0 6 806 0 6 806 0 0 192 892 192 761 131 -1 234 131 0 -1 234 131 26 165 1 121 884 13 159 0 0 0 13 159 31 119 0 0 0 0 0 0 0 0 0 31 119 1 077 047 862 984 0 0 0 4 340 135 007 73 704 12 0 1 999 559 0 0 559 0 0 0

2006 1 790905 287878 1 134 300 960 029 0 174 271 6 805 0 6 805 0 0 192 892 192 761 131 -1 207 966 0 -1 207 966 161 847 1502863 39 0 0 0 39 19392 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19392 1 476 441 1 189052 0 0 0 4 062 98 806 70 519 251 0 104 486 9 265 6 991 0 0 6991 164 164 0

údaje v tis. Kč

2007 1 838 524 545 164 960 029 960 029 0 0 6 805 0 6 805 0 0 192 892 192 761 131 - 1046 119 0 - 1046 119 431 557 1 293 349 39 0 0 0 39 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 264 040 1 016 115 0 0 0 4 116 74 465 57 466 749 0 102 779 8 350 29 270 0 0 29 270 11 11 0


18

Výkaz zisku a ztrát k 31. 12. příslušného roku I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1 III.2 F. F.1. F.2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1 VII.2 VII.3 VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q.1. Q.2. ** XIII. R. S. S.1. S.2. * T. *** ****

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv, OP v provozní oblasti a KNPO (+/-) Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovl.a řízených osob v úč.jdn. s podst.vliv Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2003 18 516 20 284 -1 768 329 076 347 612 -25 006 6 470 162 885 105 838 57 047 164 423 85 068 61 019 1 920 20 565 1 564 2 902 87 140 103 366 68 122 35 244

2004 387 1 849 -1 462 122 015 122 652 0 -637 21 323 4 549 16 774 99 230 2 230 0 2 040 0 190 2 261 80 972 3 805 2 597 1 208

2005 683 1 070 -387 115 700 116 023 0 -323 13 528 3 618 9 910 101 785 2 064 0 2 040 0 24 2 479 69 208 669 60 609

2006 10 316 10 586 -270 2 218 426 2 130 528 81 823 6 075 1 903243 1 639 938 263 305 314 913 104 789 74 791 2 460 27 060 478 2 505 48 862 151 027 16 151 011

2007 4 223 3 927 296 3 820 299 3 755 993 44 866 19 440 3 168 799 2 708 198 460 604 651 796 170 570 122 390 2 770 44 529 881 4 984 66 628 203 997 4 962 199 035

34 828 8 388 26 440 -11 632 441 807 481 029 0 0 30 261 743 446 558 314 0 0 0 0 0 0 0 0 -15 804 631 221 251 6 860 16 262 0 0 -29 086 -3 144 0 -3 144 4 319 15 631 3 484 0 0 0 12 147 0 16 466 13 322

3 243 2 043 1 200 17 966 65 895 74 021 0 0 -11 763 4 000 4 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 244 918 30 048 13 657 0 0 -228 526 -37 311 0 -37 311 -202 978 252 840 951 0 0 0 251 889 0 48 911 11 600

592 27 565 -12 097 94 240 91 797 0 0 42 651 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 440 38 279 96 0 0 35 743 44 123 13 004 31 119 34 271 2 399 10 505 0 0 0 -8 106 0 26 165 70 288

138 248 0 138 248 -13 123 112195 152111 0 0 144 743 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 3 121 10 001 858 0 0 6 025 -11727 0 -11727 162495 203 851 0 0 0 -648 0 161847 150 120

183 769 851 182 918 428 62 615 75 491 0 0 416 538 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 3 811 5 127 8 737 0 0 - 7 417 - 19 392 0 - 19 392 428 513 3 066 22 0 0 0 3 044 0 431 557 412 165

údaje v tis. Kč

6. 5. 2008 PROSCON, s.r.o. Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. 1.30.1.

19

Účetní výkazy k 31. 3. 2008

Aktiva k 31. 3. 2008 AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek ) Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období

Brutto (tis. Kč) Korekce (tis. Kč) 3 448 661 -1 308 243 0 0 -1 307 815 2 429 952 22 941 -22 689 0 0 0 0 22 779 -22 689 0 0 0 0 0 0 162 0 0 0 2 407 003 -1 285 125 102 682 0 1 220 505 -498 078 997 356 -787 047 0 0 0 0 148 0 85 140 0 1 172 0 0 0 8 -1 7 0 0 0 0 0 1 -1 0 0 0 0 0 0 1 016 259 -428 0 622 344 265 043 0 138 029 0 212 803 0 0 0 6 469 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 387 266 -428 380 715 -428 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 147 0 0 0 2 404 0 6 649 0 2 072 0 4 577 0 0 0 0 0 2 450 0 2 450 0

Netto (tis. Kč) 2 140 418 0 1 122 137 252 0 0 90 0 0 0 162 0 1 121 878 102 682 722 427 210 309 0 0 148 85 140 1 172 0 7 7 0 0 0 0 0 0 1 015 831 622 344 265 043 138 029 212 803 0 6 469 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 386 838 380 287 0 0 0 0 0 4 147 0 2 404 6 649 2 072 4 577 0 0 2 450 2 450


20

Pasiva k 31. 3. 2008 2 140 418 525 941 960 029 960 029 0 0 6 805 0 6 805 0 0 192 892 192 761 131 -614 562 431 557 -1 046 119 -19 223 1 614 477 39 0 0 0 39 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 576 957 1 240 227 0 0 0 4 250 71 720 63 609 1 210 0 185 341 10 600 37 481 0 0 37 481

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Krátkodobé finanční výpomoci

údaje v tis. Kč


21

Výkaz zisku a ztrát k 31 3. 2008 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobám a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

údaje v tis Kč

1 034 1 177 -143 980 120 864 196 111 723 4 201 924 425 790 762 133 663 55 552 48 521 34 869 690 12 821 141 139 17 395 57 262 60 57 202 52 108 0 52 108 0 738 3 142 - 7 753 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 133 681 12 018 -11 470 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -19 223 -19 223


22

Konsolidovaná účetní závěrka společnosti

Společnost nezpracovává konsolidovanou účetní závěrku. 1.31.

Provozně nepotřebný majetek

Za provozně nepotřebný majetek je nutné považovat: 1. Zařízení tažírny oceli. Závod tažírny oceli ukončil výrobu již před několika lety z důvodů nerentability výroby a v současné době se neprovozuje a se zahájením výroby se již nepočítá. Z tohoto důvodu se jedná o nepotřebný majetek vhodný k likvidaci. Nemovitost bude nadále používána jako skladové prostory. Hlavní výrobní zařízení Tažné stolice (tyč-tyč) Drátotahy (svitek-svitek) Kombinované tažné stroje (svitek-tyč) Brousící stroje (tyč-tyč) ostatní výrobní zařízení: - Hrotovací stroje - tryskací stroje - rovnačky - nůžky - žíhací pece poklopové - žíhací pec průběžná - zařízení na úpravu konců tyčí Tažírna oceli – stav k 31. 12. 2007 v tis Kč Druh

Pořizovací cena

Stroje,zařízení

109 505

Na výše uvedené strojní vybavení tažírny oceli byl k datu ocenění dle informací vedení společnosti sepsán předběžný návrh smlouvy na jeho odprodej za 1 tis. dolarů za tunu. Při celkové hmotnosti 1500 tun činí celkový předpokládaný výnos z prodeje tohoto zařízení při kurzu dolaru k 31. 3. 2008 celkem 24 036 tis. Kč. 2. Dlouhodobý finanční majetek Veškerý dlouhodobý finanční majetek je možné považovat za provozně nepotřebný. 3. Provozně nepotřebná hotovost - společnost je v takové finanční tísni, že žádnou hotovost nelze prohlásit za provozně nepotřebný majetek 4. Zásoby - společnost nepotřebné a nehodnotné zásoby nemá. 1.32.

Citlivost cyklické faktory

Citlivost na cyklické faktory Pracovníci oceňované společnosti odhadují, že v oboru v poslední době existují následující cykly Bezešvé trubky - 3-4 roky Svařované trubky - 3 roky Tažené trubky –3 roky. Přitom se dá říci, že v současnosti je cyklus na svém maximu (podle vedení společnosti). 1.33.

Vstup na trh

Vstup na trh v Evropě je velmi náročný na investice a na náklady na pracovní síly. V poslední době konkurence neroste v Evropě, ale výroba se přesouvá do Jihovýchodní Asie, kde jsou levnější pracovní síly, suroviny investice i velká státní podpora exportu. 1.34.

Finanční analýza minulých výsledků

Není možné provést analýzu trendů z minulých hospodářských výsledků, protože společnost teprve v loňském roce začala podnikat ve své současné struktuře. Pouze je možné provést statický rozbor jednotlivých ukazatelů a porovnat je s konkurencí. Společnost Železárny Veselí, a.s. byla porovnávána s konkurenčními podniky zabývajícími se obdobným předmětem podnikání. Jako nejvíce podobné byli vybráni VVT – Vítkovice válcovna trub, Jákl Karviná, a.s., ŽP Tažírny trub Svinov, s.r.o. Za zmíněné společnosti byly z internetu staženy výroční zprávy za roky 2002, 2003, 2004,2005 a 2006, které byly volně dostupné ve sbírce listin na internetovém portále justice.cz. Finanční výkazy u konkurenčních podniků za rok 2007 nebyly k datu ocenění známy. Společnost Železárny Veselí, a.s. se začala plně věnovat hutní výrobě až během roku 2006. Společnost podnikala v daném oboru po celý rok 2007, proto je možné tyto předběžné finanční výkazy


23

a jejich finanční analýzu plně srovnat s konkurenčními podniky za rok 2006. U konkurenčních podniků jsou známy pouze výsledky do roku 2006 a ne pro rok 2007, kdy společnost Železárny Veselí, a.s. začala opět provozovat po celý rok svou činnost. Při srovnávání finančních ukazatelů je brán zřetel na nižší vypovídací schopnost závěrů z finanční analýzy. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu byly zjištěny potřebné údaje pro následující finanční ukazatele za rok 2005 a 2006. Oceňovaná společnost je zařazena mezi podniky v OKEČ 27. Tento OKEČ tvoří z 85 % podniky, které vyrábějí i železo jako např. Třinecké Železárny, Vítkovice Steel, Metal Steell, které nejsou s oceňovaným podnikem srovnatelné. Ostatní podniky velikostí Železáren Veselí, a.s. se podílejí na tržbách zhruba 15 % procenty. Pro srovnání finančních ukazatelů je přesnější srovnání s třemi konkurenčními podniky než celý OKEČ 27. Nejvýznamnější konkurenční společnosti v zahraničí Italská firma MARCEGAGLIA Mital Steel YASY a Dunafer v Miškovci MLR U těchto společností se však nepodařilo získat ekonomická data. Další zahraniční konkurence prudce roste, zejména zásluhou čínských exportů. Jednotlivé průměrné ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity, rentability jsou spočítány z finančních výkazů tří konkurenčních podniků a výsledky finančních ukazatelů konkurenčních podniků byly zprůměrňovány pro každý rok zvlášť. Ukazatele zadluženosti stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí

100*VK/A 100*CZ/A (HV-NÚ)/NÚ

průměr 2001 64,53 34,09 -218,67

průměr 2002 63,19 34,99 -2 908,46

průměr 2003 59,35 36,63 -8,12

průměr 2004 51,95 43,74 10,75

průměr 2005 63,01 38,46 17,27

obor 2005 55,46 41,08 24,28

obor 2006 60,41 38,66 28,55

Poznámka: Ukazatel úrokového krytí je počítán pouze za podniky Jákl Karviná, a.s. a VVT – Vítkovice válcovny trub. ŽP Tažírny trub Svinov s.r.o. nemají nákladové úroky, proto nejsou v průměrech za poslední roky zahrnuty.

Ukazatele likvidity okamžitá likvidita rychlá likvidita běžná likvidita

100*FM/KCK 100*(FM+ krpoh)/KCK 100*OA/KCK

průměr 2001 3,43 131,03 229,57

průměr 2002 12,94 121,37 239,06

průměr 2003 20,00 122,90 234,51

průměr 2004 22,08 111,28 159,18

průměr 2005 28,96 114,23 204,30

obor 2005 21 138 205

obor 2006 34 124 186

Ukazatele aktivity počet obratů zásob doba obratu zásob doba obratu pohledávek doba obratu závazků

T/Z Z*360/T Pohl* 360/ T Závazky*360/T

průměr 2001 8,69 42,60 57,32 40,55

průměr 2002 6,50 57,38 57,85 47,95

průměr 2003 7,39 52,19 56,76 50,92

průměr 2004 6,80 54,07 51,73 47,94

průměr 2005 7,94 46,15 43,93 45,10

obor 2005 8,04 44,76 77,78 56,04

obor 2006 8,17 44,04 64,15 55,51

Ukazatel rentability rentabilita tržeb rentabilita VK rentabilita CK

100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

podíl výkon. spotř. na výkonech podíl zisku na výkonech

průměr 2001 0,61 2,63 2,52

průměr 2001 79,93 0,63

průměr 2002 -0,20 -0,38 0,79

průměr 2002 80,03 -0,14

průměr 2003 -0,06 0,12 0,94

průměr 2003 76,26 0,01

průměr 2004 2,49 10,89 8,02

průměr 2004 73,32 2,46

průměr 2005 3,42 13,67 11,23

průměr 2005 72,88 3,35

obor 2005 6,16 16,39 13,12

obor 2005 79,80 6,25

obor 2006 7,77 17,31 14,37

obor 2006 77,98 8,11

Dále jsou uvedeny poměrové ukazatele konkurenčních společností v jednotlivých letech. Jejich zprůměrované hodnoty pak byly použity pro porovnání se společností. Poměrové ukazatele společnosti Jákl Karviná a.s.: Ukazatele zadluženosti stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí

2001

2002

2003

2004

2005


63 36 -10,11

61 37 -59,97

54 34 -16,25

39 48 16,68

60 40 5,52

1,32 110,26

7,26 84,47

8,59 87,62

1,11 83,52

5,03 100,49

běžná likvidita


174,02

145,94

197,91

177,43

185,65

Ukazatele aktivity počet obratů zásob doba obratu zásob

T/Z Z*360/T

10,85 33,18

7,77 46,36

8,24 43,67

6,17 58,31

7,94 45,37

Ukazatele likvidity okamžitá likvidita rychlá likvidita


24

Ukazatele zadluženosti doba obratu pohledávek doba obratu závazků

Pohl* 360/ T Závazky*360/T

59,96 53,63

2001

59,04 68,11

2002

55,70 70,48

2003

51,17 62,09

2004

50,85 53,27

2005

Ukazatele rentability rentabilita tržeb rentabilita VK rentabilita celkového kapitálu

100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

-0,50 -1,61 -0,92

-2,34 -6,74 -4,46

-2,31 -6,97 -4,13

2,54 13,31 6,48

0,65 2,32 2,46

podíl výkonové spotřeby na výkonech podíl zisku na výkonech

86,32 -0,45

86,25 -2,11

83,85 -2,10

85,27 2,46

86,43 0,65

meziroční nárůst tržeb za prodej zboží

-61,20

-98,11

0,00

0,00

-61,20

meziroční nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb meziroční nárůst výkonové spotřeby meziroční nárůst osobních nákladů meziroční nárůst provozního zisku meziroční nárůst čistého zisku

-16,92

3,92

31,03

-12,08

-16,92

-16,98 -4,35 -786,43 293,31

1,02 -5,98 12,30 3,16

33,25 -0,96 -257,33 -254,13

-10,89 -5,90 -73,13 -76,64

-16,98 -4,35 -786,43 293,31

2001 60 38 5,74

2002 53 45 1,80

2003 50 50

2004 46 53 4,82

2005 55 44 29,02

2006 62 37 29

57,58

Poznámka: Vlastní výpočty z výročních zpráv

Poměrové ukazatele společnosti VVT-Vítkovice válcovny trub: Ukazatele zadluženosti stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí Ukazatele likvidity okamžitá likvidita rychlá likvidita



0,39 120,63

1,61 90,12

3,64 85,41

17,64 95,17

17,61 87,46

220,70

178,43

166,75

161,89

166,38

110,06 201,15



7,51 47,96 57,63 32,64

4,96 72,63 72,79 49,60

4,94 72,86 73,25 54,34

5,97 60,26 70,02 50,15

6,65 54,17 47,81 45,40

7,54 47,73 27,49 32,73


100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

1,22 5,70 4,44

0,27 0,99 1,58

0,28 1,13 0,80

1,20 5,39 4,43

7,16 30,08 19,63

4,21 17,17 14,33

81,75 1,22

82,17 0,25

73,15 0,28

72,16 1,18

68,97 7,00

78,50 5,10

-20,43

8,72

19,14

24,49

-15,42 -5,50 -57,52 -82,65

-6,58 3,17 17,64 15,38

16,20 8,94 150,62 403,10

20,57 12,94 273,54 645,62

běžná likvidita

podíl výkonové spotřeby na výkonech podíl zisku na výkonech meziroční nárůst tržeb za prodej zboží meziroční nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb meziroční nárůst výkonové spotřeby meziroční nárůst osobních nákladů meziroční nárůst provozního zisku meziroční nárůst čistého zisku

17,25 7,64 -10,09 -24,83 -31,11


Poměrové ukazatele společnosti ŽP Tažírny trub Svinov s.r.o. Ukazatele zadluženosti stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí Ukazatele likvidity okamžitá likvidita rychlá likvidita běžná likvidita Ukazatele aktivity počet obratů zásob doba obratu zásob doba obratu pohledávek doba obratu závazků

2001

2002

2003

2004

2005

2006


71 28

75 23

74 26

70 30

74 32

62 38


8,59 162,19

29,94 189,52

47,77 195,66

47,49 155,15

64,25 154,73

34,08

293,98

392,82

338,88

138,24

260,86

131,48 222,50


7,72 46,64 54,36 35,39

6,77 53,14 41,71 26,14

8,99 40,04 41,34 27,96

8,25 43,64 33,99 31,57

9,25 38,92 33,14 36,63

9,45 38,11 40,82 41,91

6. 5. 2008 PROSCON, s.r.o. Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. Ukazatele zadluženosti Ukazatele rentability rentabilita tržeb rentabilita VK rentabilita celkového kapitálu podíl výkonové spotřeby na výkonech podíl zisku na výkonech meziroční nárůst tržeb za prodej zboží meziroční nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb meziroční nárůst výkonové spotřeby meziroční nárůst osobních nákladů meziroční nárůst provozního zisku meziroční nárůst čistého zisku

100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

25 2001

2002

2003

2004

2005

1,12 3,81 4,04 71,72 1,12 -71,43 -5,86

1,49 4,62 5,24 71,67 1,45 -100,00 15,60

1,85 6,21 6,40 71,79 1,85 0,00 17,70

3,75 13,97 13,55 62,54 3,72 0,00 6,45

2,45 8,61 11,59 63,25 2,41 -71,43 -5,86

-3,34 0,71 20,28 24,89

12,91 10,81 30,81 43,46

3,40 6,99 114,09 138,97

8,72 2,98 -8,28 -30,43

-3,34 0,71 20,28 24,89

2006 5,94 26,53 12,46 75,65 5,90 28,26 51,62 8,71 79,80 210,96 28,26


Výsledky finančních ukazatelů společnosti Železárny Veselí za rok 2007: Ukazatele zadluženosti stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí


rok 2007 29,65 70,35 109

Ukazatele likvidity okamžitá likvidita rychlá likvidita běžná likvidita


0,11 15,36 54,56



7,42 48,53 18,8 121,02


100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

11,48 79,16 22,63

podíl výkonové spotřeby na výkonech podíl zisku na výkonech

82,95 11,30

Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech je dost nízký, oceňovaná společnost má velké krátkodobé závazky. Ukazatele zadluženosti jsou v roce 2007 na rozdíl od konkurenčních podniků vysoké. Železárny Veselí, a.s. v roce 2007 mají nízkou běžnou likviditu, mají velmi špatný stav profinancování výroby. Oběžná aktiva jsou cca poloviční oproti konkurenčním podnikům, jedná se převážně o pohledávky z obchodního styku a peněžní prostředky na bankovních účtech. Tato situace je způsobena tím, že výrobu v podstatě profinancovává společnost METALIMEX Praha přes kterou jsou prodávány výrobky společnosti Železárny Veselí, a.s. Ukazatel doby obratu zásob je nižší než průměrná hodnota dob obratu zásob u konkurenčních podniků. V posledních letech byl trend snižování dob obratu u ostatních konkurenčních podniků. Doby obratu pohledávek nejsou příliš srovnatelné s konkurencí, neboť u společnosti Železárny Veselí, a.s. byly příliš nízké krátkodobé pohledávky. V tomto případě by se jevil tento ukazatel velice dobrý. Průměrné doby obratu závazků se v posledních obdobích snižovaly. Ukazatel dob obratu závazků u oceňované společnosti jsou mimořádné vysoké. Společnost dluží na sociálním a zdravotním pojištění a daních. Dále téměř polovina závazků je po splatnosti a z nich polovina v rámci skupiny. Veškerý prodej výrobků a nákup materiálu je zajišťován společností METALIMEX Praha, proto jsou tyto ukazatele zavádějící oproti ostatním srovnávaným konkurenčním podnikům. Smlouva se společností METALIMEX Praha bude v příštích letech ukončena a společnost Železárny Veselí a.s. bude nucena zajišťovat pracovní kapitál sama. Společnost Železárny Veselí, a.s. dosáhla vyššího poměru zisku k tržbám oproti průměru za srovnávané podniky. Při porovnání provozního zisku s tržbami jednotlivých společností je patrné, že ziskovost společností tvoří hlavně výsledky z provozní činnosti. Pouze v roce 2005 konkurenční společnosti průměrně zlepšily finanční výsledky hospodaření oproti minulým dvěma letům. Společnost Železárny Veselí, a.s. dosáhla kladného finančního výsledků hospodaření společnosti, který přispěl k vyšší výkonnosti společnosti za rok 2007. Podstatnou část výkonnosti podniku tvoří provozní činnost. Společnost dosahuje vysoké rentability vlastního kapitálu oproti průměru všech srovnávaných podniků v posledních letech. Tento poměr je způsoben vysokým ziskem a velmi nízkým vlastním kapitálem společnosti. Je pravděpodobné, že se tento poměr bude postupně přibližovat ke konkurenci. Rentabilita celkových aktiv vypovídá o výkonnosti podniku při různé skladbě pasiv. U oceňované společnosti je tento ukazatel vyšší než je průměr rentabilit u srovnávaných podniků v roce 2006.


26

Podíl zisku na výkonech opět potvrzuje, že zisk je tvořen hlavně z hlavní provozní činnosti podniku. Podíl výkonové spotřeby na výkonech je vyšší než u průměrných hodnot konkurenčních podniků v posledních letech. Srovnání s oborem: Železárny Veselí, a.s. dosahují v roce 2007 vysoké zadluženosti oproti oboru. Ukazatele okamžité likvidity jsou velmi nízké. Doba obratu zásob je podobná jako v daném oboru. Doby obratu pohledávek a závazků jak již bylo zmíněno výše jsou u společnosti Železárny Veselí, a.s. zkresleny. Ukazatele rentability v daném oboru jsou nižší než u oceňované společnosti. Pouze ukazatel rentability vlastního kapitálu je odlišný. Srovnávané konkurenční podniky nedosahují takové rentability jako celý obor, což je i způsobeno jejich konkurenčním postavením na trhu. Podniky jako např. Třinecké železárny, Metal Steell tento ukazatel zvyšují. Podíl zisku na výkonech je rovněž mnohem vyšší. Společnost dosáhla vyšší rentability oproti třem konkurenčním podnikům, nízké likvidity a vysoké zadluženosti. Tyto ukazatele jsou ovlivněny způsobem financování provozu, který byl v roce 2006 znovu obnoven a lze tedy předpokládat, že v dalších letech dojde ke změnám ve finančních ukazatelích oproti roku 2007. Porovnání finančního plánu: Společnost Železárny Veselí, a.s. znovu započala výrobní činnost v průběhu roku 2006. V předchozích letech výrobní areál pronajímala, proto nebyly údaje z finančních výkazů od roku 2001 do roku 2005 porovnávány s konkurenčními podniky zabývajícími se výrobou trubek . Komentář k ukazatelům plánu společnosti viz. příloha č.5: Ukazatele likvidity se během plánovaných let postupně zvyšují na úroveň současné situace tří porovnávaných konkurenčních podniků. Do roku 2010 je platná smlouva se společností METALIMEX Praha, kdy jsou pohledávky hrazeny při prodeji výrobků touto společností. Doby obratu zásob budou na obdobné úrovni jako u tří porovnávaných konkurenčních podniků. Vzhledem k danému oboru lze tento ukazatel považovat za přijatelný. Doba obratu pohledávek se zvyšuje se zapojením i nových odběratelů a s vypršením smlouvy se společností METALIMEX Praha. Lze předpokládat postupné snižování dob obratu závazků, které jsou velké v roce 2007. Rozdíl jednotlivých dob obratu pohledávek a závazků je podobný s konkurenčními společnostmi. Rentabilita vlastního kapitálu je vyšší než rentabilita celkového kapitálu. Společnost použitím cizích zdrojů zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu v prvních dvou letech plánu výrazně klesá z důvodu rychlého zvýšení vlastního kapitálu vlivem kladného hospodářského výsledku tomto období. Rentability odpovídají průměrným hodnotám za srovnávané konkurenční společností, rentabilita VK je nižší vzhledem k plánované nižší zadluženosti podniku. Výše jednotlivých rentabilit u porovnávaných společností kolísala. Podíl výkonové spotřeby na výkonech se mírně zvyšuje, což bylo trendem i u konkurenčních podniku pro rok 2006. Nedostane se plně na úroveň konkurenčních podniků. Struktura majetku v plánu společnosti: Dlouhodobý majetek se snižuje na cca 52 % na celkových aktivech. U porovnávaných konkurenčních podniků se tento poměr pohyboval mezi 15 - 45 %. Podíl dlouhodobého majetku a celkových aktiv je v roce 2006 za OKEČ. 27 50 %. Z toho největší podíl zaujímá dlouhodobý hmotný majetek. Oběžná aktiva během plánu rostou na 48 % z celkových aktiv. U ostatních konkurenčních podniků se tento podíl pohybuje mezi 58 – 80 % v roce 2005. Podíl pohledávek a zásob na oběžných aktivech je v podobném poměru. U společnosti Železárny Veselí, a.s. se postupně snižuje podíl závazků a roste podíl pohledávek na oběžném majetku na podobný poměr jako u konkurenčních podniků. Podíl vlastního kapitálu na pasivech se pohybuje v průměru za posledních pět let u společností Jákl Karviná a VT – Vítkovice válcovny trub kolem 53 % na rozdíl od společnosti ŽP Tažírny trub Svinov s.r.o. , u které je tento podíl kolem 73 %. Se zlepšením hospodářských výsledků minulých let se společnost Železárny Veselí, a.s. dostane na 76 %, to lze považovat za přijatelnou hodnotu, která je srovnatelná s konkurenčními podniky. Cizí zdroje se podílejí na pasivech z téměř 24 %, nejvíce se na nich podílejí krátkodobé závazky z obchodního styku a dohadné účty pasivní. Na celkových výnosech se nejvíce budou podílet tržby za vlastní výrobky a služby. Celkové náklady nejvíce ovlivňují náklady na materiál, energie, osobní náklady, odpisy, což v tomto oboru a u konkurenčních podniků je obdobné. 1.35.

Makroekonomická analýza

Pro vytvoření představy o perspektivě oceňované společnosti a současně pro správné nastavení základních předpokladů pro ocenění společnosti je třeba zhodnotit vývojové trendy v hospodaření zemí, kde oceňovaná společnost podniká. Oceňovaná společnost realizuje část svých tržeb v České republice, proto bude makroekonomická analýza zaměřena především na české hospodářství a všeobecně na situaci ve světě. Jako zdroj dat pro tuto kapitolu byly využity informace zveřejněné především serveru www.mfcr.cz, data z jiných zdrojů (www.cnb.cz, www.patria.cz a www.finance.cz) jsou vždy označena.


27

Vnější prostředí

Predikce je založena na předpokladu dalšího růstu světové ekonomiky, který by však měl proti roku 2007 zpomalit. Měl by větší měrou záviset na rozvojových – především asijských – ekonomikách. Růst v eurozóně, který v letech 2006-7 dosáhl rekordních hodnot, by se měl v letech 2008 a 2009 snížit asi na 2,2 %. Sníží se i růst v USA. Tabulka: Světové ceny komodit - roční ceny okamžitého dodání (zdroj: www.mfcr.cz)

USD/barel předch.r.=100 2000=100 Index v CZK předch.r.=100 2005=100 Index NFC*) (USD) předch.r.=100 2000=100 Index NFC (Kč) předch.r.=100 Ropa Brent

*)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 Predikce

2009 Predikce

28,3 159,9 100,0 178,4 79,6 104,2 100,0 116,3

24,4 86,2 85,0 85,0 75,8 95,2 93,9 93,9

25,0 102,4 74,9 88,2 77,3 101,9 82,4 87,7

28,8 115,3 74,5 99,4 81,8 105,9 75,2 91,3

38,3 133,0 90,2 121,1 97,3 118,9 81,4 108,3

54,4 142,0 119,3 132,3 100,0 102,8 77,9 95,8

65,4 120,1 135,3 113,4 123,2 123,2 90,7 116,4

72,7 111,2 135,1 99,9 140,5 114,0 92,9 102,4

89 121,7 148 109,8 140 99,4 83 89,7

89 100,0 146 98,3 134 95,9 78 94,3

NFC – Nonfuel commodities (suroviny mimo palivových)

1.35.1.1. Měnová politika V roce 2010 vstoupí v platnost nový inflační cíl, který bude definován jako meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve výši 2 % (opět s tolerančním pásmem ± 1 p.b.). Průběh změny cíle a délka přechodového období dosud oficiálně zveřejněny nebyly. Nicméně je jisté, že minimálně v délce horizontu měnové politiky (tj. 4-6 čtvrtletí) bude tento fakt ovlivňovat rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb. Od ledna 2008 bude ČNB publikovat trajektorii úrokových sazeb konzistentních s prognózou. Dále bude zveřejňovat jmenovité hlasování členů bankovní rady při přijímání měnověpolitických rozhodnutí. Počet jednání bankovní rady se omezí na osm za rok. Vynechá se lednové, dubnové, červencové a říjnové zasedání. Tato makroekonomická predikce vychází z předpokladu mírného růstu mezibankovních úrokových sazeb s následným pozvolným poklesem.Koncem roku 2007 došlo k prudkému zhodnocení směnného kurzu k euru. Domníváme se, že nebylo způsobeno fundamentálními příčinami. Proto předpokládáme, že v následujícím období by se měla obnovit dlouhodobá tendence k pouze mírnému nominálnímu i reálnému zhodnocování. 1.35.1.2. Fiskální politika Sektor vládních institucí vykazuje značný deficit i na vrcholu ekonomického cyklu, což svědčí o neudržitelnosti současného nastavení fiskální politiky. Veřejné finance nicméně dosahují již po čtyři roky lepších ekonomických výsledků, než činily stanovené fiskální cíle. Vlivem velmi příznivého ekonomického vývoje dochází k postupnému snižování podílu nominálního deficitu vládního sektoru na HDP, a to navzdory přetrvávajícím strukturálním problémům na výdajové straně veřejných rozpočtů. Makroekonomické působení fiskální politiky v roce 2007 bylo s největší pravděpodobností významně odlišné od dosavadních předpokladů, které vycházely ze schváleného státního rozpočtu na rok 2007. Vzhledem k lepším než očekávaným výsledkům hospodaření státního rozpočtu a zlepšenému hospodaření některých dalších institucí vládního sektoru je možné očekávat, že vládní deficit dosáhne proti rozpočtované výši zhruba poloviční hodnoty okolo 2 % HDP.Výhled hospodaření vládního sektoru a nastavení fiskální politiky v nadcházejícím období jsou zatíženy velkou mírou nejistoty. Příznivé výsledky v roce 2007 naznačují, že by mělo být reálné dosáhnout v příštích letech nižších deficitů, než činí fiskální cíle pro saldo vládního sektoru ve výši -2,9 % HDP v roce 2008, -2,6 % v roce 2009 a -2,3 % v roce 2010. Očekávané pozitivní dopady stabilizačních opatření v oblasti veřejných financí by měly působit směrem ke snížení vládního deficitu v roce 2008. Na druhé straně se dále zvýšilo riziko prohloubení deficitu v případě silnějšího využití prostředků akumulovaných v rezervních fondech (stav rezervních fondů dosáhl ke konci roku 2007 výše 2,8 % HDP proti 2,1 % na konci roku 2006). 1.35.2.

Ekonomický cyklus

1.35.2.1. Pozice v rámci ekonomického cyklu Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Lze ho rozložit na příspěvky pracovní síly, zásoby kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů. Produkční mezera identifikuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem. Koncept potenciálního produktu a produkční mezery je používán pro analýzu ekonomického vývoje a pro výpočty strukturální bilance veřejných rozpočtů.


28

Graf.1: Produkční mezera v %

Graf.2: Tempo růstu potenciálního produktu

5

5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5

4 3 2 1 0 -1 -2 -3 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

Graf.3: Produkční mezera v %

Graf.4: Tempo růstu potenciálního produktu

89

6

88

5

87

Pracovní síla Zásoba kapitálu Souhrnná produktivita výr. faktorů Potenciální HDP

4

86

3

85

2

84

1

83 82

0

81

-1

80

-2

SPVF

Trend

-3

79 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

Pozn.: Zpomalení růstu potenciálního produktu a snížení příspěvku zásoby kapitálu ve 2. pololetí let 1997 a 2002 (Graf 2) bylo způsobeno škodami při povodních. (zdroj: www.mfcr.cz) Ve 3. čtvrtletí 2007 dosáhla kladná produk-ční mezera podle našich propočtů cca 1,5 % potenciálního produktu. Tento výsledek je podpořen ostře klesající nezaměstnaností a rekordními hodnotami využití výrobních kapacit v průmyslu. Efekty působení kladné produkční mezery lze rovněž pozorovat na rychlém tempu růstu mezd i spotřeby domácností. Vliv na zrychlení spotřebitelské inflace není možné jednoznačně identifikovat vzhledem k velkému množství dalších faktorů, které se zde prosazují (více viz kapitola C.2).V roce 2008 by se měla produkční mezera snížit vlivem reformních kroků v oblasti veřejných rozpočtů, které částečně ztlumí růst domácí poptávky.Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2005 drží nad hranicí 5 %. V posledních čtvrtletích však lze identifikovat tendenci k mírnému zpomalení.Za příčinu tohoto jevu považujeme strukturální problémy trhu práce, které se projevují v meziročním poklesu participace (poměr počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na populaci v produktivním věku), což lze interpretovat tak, že se snižuje podíl lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje rekordních hodnot a podnikatelé mají problémy s náborem pracovníků pro nové výrobní kapacity. Domníváme se, že reformní kroky přispějí ke zvýšení motivace k práci (více viz kapitola C.3).Růst potenciálního produktu je z větší části tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, který ve 3. čtvrtletí 2007 dosáhl meziročně 4,1 %. Je výsledkem volného pohybu zboží i kapitálu v rámci EU, náběhu nových výrobních kapacit, stability finančního systému a snižování sazeb daně z příjmů právnických osob. Přesun od přímého k nepřímému zdanění v rámci daňových změn by měl mít rovněž pozitivní efekt. Trvalý předstih růstu souhrnné produktivity před zeměmi eurozóny se stává nejdůležitějším parametrem přibližování výkonnosti české ekonomiky k jejich úrovni.Příspěvek zvýšení kapitálové vybavenosti ekonomiky mírně narůstá. Investiční aktivita vede ke zlepšení infrastruktury i k vytváření nových kvalitních a konkurenceschopných výrobních jednotek.


29

1.35.3. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů Údaje z předchozí predikce z října 2007 jsou vyznačeny kurzívou. Údaje vztahující se k roku 2010 jsou extrapolačním scénářem, který naznačuje směr možného vývoje a není v dalším textu komentován. Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory (zdroj: www.mfcr.cz) 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2007

Od ha d Aktu áln í p redikce rů st v % , s.c. Hrubý domácí produk t rů st v % , s.c. S potřeba domácnos tí rů st v % , s.c. S potřeba vlády rů st v % , s.c. Tvorba hrubého fixního k apitálu p .b ., s.c. Přís pěvek ZO k růs tu HDP růst v % Deflátor HDP % Průměrná míra inflace růst v % Zaměs tnanos t (VŠPS) p rů m ěr v % Míra nezaměs tnanos ti (VŠPS) Objem mezd a platů (dom.k oncept) růst v % , b .c. % Podíl BÚ na HDP Předpok lady: S měnný k urz CZK/EUR % p .a . Dlouhodobé úrok ové s azby US D/ba rel Ropa Brent rů st v % , s.c. HDP eurozóny (EA-12)

2008

Minu lá predikce

4,5 2,9 -3,5 3,9 1,3 4,5 2,8 -0,6 8,3 6,3 -5,2

6,4 2,3 2,2 2,3 4,8 -0,2 1,9 1,2 7,9 6,8 -1,6

6,4 5,5 0,0 5,5 0,9 1,7 2,5 1,3 7,1 7,8 -3,1

6,1 5,7 0,1 5,7 0,8 3,4 2,8 1,9 5,3 9,3 -3,5

4,7 3,6 -0,4 8,0 0,5 3,5 5,5 1,6 4,4 9,0 -3,5

5,1 4,6 -0,3 7,8 1,0 2,3 2,3 0,8 4,1 7,5 -2,1

5,9 6,5 -0,6 6,0 -0,1 3,5 2,3 1,5 5,5 9,1 -2,8

5,0 4,2 -0,4 9,0 -0,1 3,1 3,8 1,1 4,8 7,4 -2,5

31,9 4,8 38,3 2,0

29,8 3,5 54,4 1,5

28,3 3,8 65,4 2,8

27,8 4,3 72,7 2,6

26,5 4,6 88,5 2,2

26,1 4,6 88,5 2,2

28,0 4,4 67,8 2,6

27,4 5,1 72,5 2,4

1.35.3.1. Ekonomický výkon Česká ekonomika se nachází v blízkosti vrcholu hospodářského cyklu. Začíná narážet na limity vyplývající z nedostatku kvalifikované pracovní síly. Po mnohaleté cenové stabilitě se zrychluje růst cen.Meziroční přírůstek reálného HDP podle posledních platných údajů ČSÚ dosáhl ve 3. čtvrtletí 2007 hodnoty 6,0 % (proti odhadu z října 2007 ve výši 5,8 %). Tempo mezičtvrtletního růstu sezónně očištěného HDP se po dosažení vrcholu ve výši 1,8 % ve 4. čtvrtletí roku 2005 mírně zpomaluje. Ve 3. čtvrtletí 2007 byl dosažen přírůstek 1,4 %.Pro rok 2007 odhadujeme, že přírůstek HDP činil 6,1 % (proti 5,9 %).V následujícím období očekáváme postupné uzavírání kladné produkční mezery a návrat k potenciálnímu produktu spojený s mírným zpomalením růstu HDP. V roce 2008 je třeba očekávat zpomalení růstu spotřeby domácností jako důsledek fiskální konsolidace. Česká republika však zůstane dynamicky se rozvíjející ekonomikou atraktivní pro zahraniční investory. Postupně se začnou projevovat i pozitivní efekty fiskální reformy stejně jako příliv prostředků z evropských zdrojů. V roce 2008 by měl růst HDP dosáhnout 4,7 % (proti 5,0 %), v roce 2009 potom 5,1 %.Také tempo růstu reálného hrubého domácího důchodu (RHDD), který odráží důchodovou situaci české ekonomiky, se začíná zpomalovat. Ve 3. čtvrtletí dosáhlo 6,8 % (proti 6,9 %) po vrcholu 8,2 % v 1. čtvrtletí 2007,.což byla nejvyšší hodnota v historii platné časové řady. Předstih růstu vývozních cen před dovozními v roce 2007 vede k rychlejšímu růstu RHDD v porovnání s růstem HDP. Očekáváme zvýšení RHDD o 7,2 % (proti 7,4 %),V roce 2008 by se měl cenový růst vývozu a dovozu srovnat, přírůstek RHDD by měl proto odpovídat přírůstku HDP. Výsledkem by mělo být zpomalení na 4,7 % (proti 5,6 %). Tabulka: HDP reálně – roční zřetězené objemy, referenční rok 2000 (zdroj: www.mfcr.cz) 2001

Hrubý domácí produkt

Výdaje domácností na spotřebu 1)

Výdaje vládních inst. na spotřebu

Tvorba hrubého kapitálu

- fixní kapitál

2002

2003

2004

2005

2006

2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Výhle d

mld. Kč 2000 2242,9 2285,5 2367,8 2474,0 2631,7 2799,0

2971

3110

3269

3443

předch.r.=10 102,5 0

106,4

106,1

104,7

105,1

105,3

mld. Kč 2000 1174,0 1199,7 1271,5 1309,0 1339,7 1412,7

1494

1548

1619

1691

předch.r.=10 102,2 0

102,2

106,0

102,9

102,3

105,5

105,7

103,6

104,6

104,4

mld. Kč 2000 477,6

509,6

546,0

526,7

538,5

538,6

539

537

536

533

předch.r.=10 103,6 0

106,7

107,1

96,5

102,2

100,0

100,1

99,6

99,7

99,5

mld. Kč 2000 688,0

720,0

709,6

773,9

770,9

855,4

934

1019

1089

1160

předch.r.=10 106,6 0

104,6

98,6

109,1

99,6

111,0

109,2

109,2

106,9

106,4

mld. Kč 2000 652,9

686,1

689,1

716,3

732,6

772,8

817

882

951

1020

předch.r.=10 106,6 0

105,1

100,4

103,9

102,3

105,5

105,7

108,0

107,8

107,2

101,9

103,6

104,5

106,4


30

2001

2002

2003

2004

2005

2006

35,2

33,9

20,5

57,6

38,3

82,6


- změna zásob a cenností

mld. Kč 2000

117

137

138

140

Vývoz zboží a služeb

mld. Kč 2000 1542,5 1575,2 1688,5 2038,6 2279,8 2608,5

2974

3315

3694

4187

předch.r.=10 111,2 0

114,4

114,0

111,5

111,4

113,4

mld. Kč 2000 1639,2 1721,7 1859,1 2192,3 2301,7 2620,2

2972

3314

3669

4122

předch.r.=10 112,8 0

113,8

113,4

111,5

110,7

112,3

mld. Kč 2000 2339,6 2429,2 2530,2 2608,3 2649,3 2799,8

2953

3081

3213

3342

předch.r.=10 103,7 0

105,5

104,4

104,3

104,0

Dovoz zboží a služeb

Domácí konečné užití

Metodická diskrepance

2)

mld. Kč 2000

Reálný hrubý domácí důchod

0,0

102,1

105,0

107,2

108,0

120,7

117,9

111,8

105,0

103,8

104,2

103,1

101,6

105,7

2,6

11,2

18,1

4,4

4,1

3

4

0

-5

mld. Kč 2000 2279,9 2372,9 2466,3 2582,8 2710,6 2863,5

3071

3214

3395

3590

předch.r.=10 104,1 0

104,1

103,9

104,7

105,0

105,6

107,2

104,7

105,6

105,7

Příspěvky k růstu HDP 3): - domácí konečné užití

proc.body

3,9

3,9

4,2

3,2

1,6

5,5

5,3

4,2

4,1

3,8

- - konečná spotřeba

proc.body

1,9

2,6

4,7

0,7

1,7

2,7

2,8

1,7

2,2

2,0

- - hrubá tvorba kapitálu

proc.body

2,0

1,4

-0,4

2,5

-0,1

2,8

2,5

2,5

1,9

1,8

- saldo zahraničního obchodu

proc.body

-1,4

-2,0

-0,6

1,3

4,8

0,9

0,8

0,5

1,0

1,5

2005

2006

1) 2) 3)

Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné.

HDP v běžných cenách – roční (zdroj: www.mfcr.cz) 2001

2002

2003

2004

mld. Kč 2352,2 2464,4 2577,1 2814,8 2987,7 3231,6

Hrubý domácí produkt

3548

3843

4134

4450

108,2

109,8

108,3

107,6

107,6

mld. Kč 1220,3 1262,4 1332,5 1416,9 1462,7 1577,1

1715

1866

1994

2128

předch.r.=10 107,4 0 Výdaje domácností na spotřebu

Výdaje vládních inst. na spotřebu

Tvorba hrubého kapitálu

- fixní kapitál


104,8

104,6

109,2

106,1

předch.r.=10 106,2 0

103,4

105,6

106,3

103,2

107,8

108,8

108,8

106,9

106,7

mld. Kč 496,7

549,5

603,2

621,6

658,2

685,4

711

744

768

791

předch.r.=10 107,8 0

110,6

109,8

103,1

105,9

104,1

103,8

104,6

103,2

103,0

mld. Kč 694,0

704,0

700,3

774,4

771,1

869,6

960

1058

1139

1219

předch.r.=10 107,6 0

101,4

99,5

110,6

99,6

112,8

110,4

110,2

107,7

107,0

mld. Kč 659,3

677,8

687,5

727,2

746,1

794,8

853

926

1006

1086

předch.r.=10 107,6 0

102,8

101,4

105,8

102,6

106,5

107,3

108,6

108,6

108,0

- změna zásob a cenností

mld. Kč

34,8

26,2

12,8

47,2

25,0

74,8

106

131

133

134

Saldo zahraničního obchodu

mld. Kč

-58,8

-51,4

-58,8

1,9

95,7

99,6

162

176

233

312

- vývoz zboží a služeb

mld. Kč 1537,2 1484,1 1592,2 1974,5 2156,0 2448,6

2797

3042

3379

3820

113,6

114,2

108,7

111,1

113,1

mld. Kč 1596,0 1535,5 1651,0 1972,6 2060,3 2349,0

2636

2866

3145

3508

114,0

112,2

108,7

109,7

111,5

mld. Kč 2273,2 2352,1 2466,1 2660,1 2841,4 3057,2

3284

3539

3798

4080

107,6

107,4

107,8

107,3

107,4

-112,3 -111,0 -154,6 -146,3 -174,4

-264

-304

-337

-370

předch.r.=10 110,8 0 - dovoz zboží a služeb

předch.r.=10 109,8 0 Hrubý národní důchod 1)

předch.r.=10 106,2 0 Saldo prvotních důchodů 1)

2)

mld. Kč

-79,0

96,5

96,2

103,5

107,3

107,5

104,8

124,0

119,5

107,9

109,2

104,4

106,8

Hrubý národní důchod je součtem HDP a salda čistých prvotních důchodů se zahraničím. Představuje úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentů (náhrady zaměstnancům, čisté daně na výrobu a dovoz, důchody z vlastnictví, hrubý provozní přebytek a smíšený důchod). 2) Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí je součtem rozdílu přijatých a vyplacených mezd a důchodů z vlastnictví (úroků, dividend a reinvestovaných zisků z aktiv vlastněných nerezidenty). Věcně odpovídá bilanci výnosů platební bilance.


31

1.35.3.2. Ceny zboží a služeb Tabulka: Ceny zboží a služeb – roční (zdroj: www.mfcr.cz) 2000

2001

2002

2003 2004 2005 2006

průměr 89,5 2005=100

93,7

95,4

95,5

98,2

4,7

1,8

0,1

2,8

2007 2008 2009 Odhad Predikce Predikce

Spotřebitelské ceny průměr roku - průměrná míra inflace koncem roku - zvýšení cen v průběhu roku - z toho příspěvek

růst v %

3,9

průměr 90,6 2005=100

100, 0

102, 5

105,4

111,3

113,8

1,9

2,5

2,8

5,5

2,3

102, 3

107,9

111,5

114,1

94,3

94,8

95,8

98,5

100, 6

růst v %

4,0

4,1

0,6

1,0

2,8

2,2

1,7

5,4

3,3

2,4

proc. body

1,8

2,3

0,7

0,3

1,7

1,9

0,8

2,2

3,7

1,3

průměr 90,6 2005=100

94,7

96,1

96,0

98,4

100, 0

102, 1

105,1

111,1

113,7

4,5

1,4

-0,1

2,6

1,6

2,1

3,0

5,7

2,4

113, průměr 100,0 104,9 107,8 108,8 2000=100 8

113, 5

115, 5

119,4

123,6

126,5

104, 5

99,8

101, 7

103,4

103,5

102,3

průměr 107, 100,0 103,1 103,6 104,2 2000=100 8

109, 2

111, 9

114,7

119,0

121,4

103, 5

101, 2

102, 5

102,5

103,8

102,0

průměr 108, 100,0 103,9 105,2 104,8 2000=100 2

109, 2

111, 6

114,8

120,6

123,1

103, 3

100, 9

102, 2

102,9

105,0

102,2

průměr 118, 100,0 104,0 107,8 110,5 2000=100 0

122, 2

127, 3

131,9

138,5

143,3

106, 8

103, 6

104, 1

103,6

105,0

103,5

administrativních 1) opatření HICP 2)

růst v %

3,9

Deflátory HDP

předch.r.=100 101,5 104,9 102,8 100,9 Hrubé domácí výdaje

předch.r.=100 103,4 103,1 100,5 100,6 Spotřeba domácností (vč. NZI)

předch.r.=100 103,1 103,9 101,2 Spotřeba vlády

99,6

předch.r.=100 103,9 104,0 103,7 102,4 Tvorba fixního kapitálu

Vývoz zboží a služeb

Dovoz zboží a služeb

Směnné relace

průměr 100,0 101,0 98,8 2000=100

99,8

101, 5

101, 8

102, 8

104,5

105,0

105,7

předch.r.=100 103,7 101,0 97,8

101,0

101, 8

100, 3

101, 0

101,6

100,5

100,7

průměr 100,0 2000=100

99,7

94,2

94,3

96,9

94,6

93,9

94,1

91,8

91,5

předch.r.=100 103,2

99,7

94,5

100,1

102, 7

97,6

99,3

100,2

97,5

99,7

průměr 100,0 2000=100

97,4

89,2

88,8

90,0

89,5

89,6

88,7

86,5

85,7

předch.r.=100 106,1

97,4

91,6

99,6

101, 3

99,5

100, 2

98,9

97,5

99,1

průměr 107, 100,0 102,4 105,6 106,2 2000=100 6

105, 6

104, 7

106,1

106,1

106,7

101, 4

98,1

99,1

101,3

100,0

100,6

předch.r.=100 97,2 1) 2)

102,4 103,2 100,5

Změna regulovaných maximálních nebo věcně usměrňovaných cen a nepřímých daní. HICP - harmonizovaný index spotřebitelských cen. Slouží mimo jiné k posouzení cenové stability podle Maastrichtských kritérií.

Spotřebitelské ceny Dramaticky rychlý růst spotřebitelských cen na konci roku 2007 nás překvapil. Přitom ještě v období zpracování říjnové predikce se meziroční růst jejich hladiny vyvíjel v souladu s očekáváním. V srpnu 2007 dosahoval 2,4 % při příspěvku administrativních opatření ve výši 1,7 p.b. Prosincový meziroční přírůstek však činil 5,4 % (proti 2,9 %) při příspěvku administrativních vlivů ve výši 2,2 p.b. (proti 2,1 p.b.). Průměrná míra inflace ze spotřebitelských cen v roce 2007 dosáhla 2,8 % (proti 2,3 %). Vyšší příspěvek administrativních opatření vyvolaný zvýšením cen zemního plynu byl v říjnové predikci obsažen. Akcelerace spotřebitelské inflace koncem roku se tedy týkala tržní složky spotřebitelského koše. Z příspěvku tržních cen ke zrychlení meziroční inflace ve výši 2,4 p.b. lze připsat 1,4 p.b. potravinám, 0,6 p.b. vyšším korunovým cenám ropy a 0,4 p.b. ostatním komoditám.


32

Během roku 2007 došlo v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ke zrychlení meziročního růstu cen o 9,3 p.b. na 11,2 % v prosinci 2007, z toho jen od srpna se meziroční růst cen zvýšil o 8,3 p.b. (z 2,9 %). Akcelerace růstu cen potravin se netýkala všech položek rovnoměrně, jak ukazuje přiložená tabulka (pramen ČSÚ): Tabulka: Meziroční růsty cen potravin (zdroj: www.mfcr.cz) (sopr=100), váhy v promile spotřebního koše Váhy

8 / 07

12 / 08

Celkem

162,6

102,9

111,2

Rozdíl 8,3

Oleje a tuky Pekárenské výrobky; obiloviny Mléko, sýry a vejce Zelenina Os tatní Cukr, marmeláda, med, čokoláda Ovoce Mas o Nealkoholické nápoje Ryby

6,7 24,9 29,3 12,7 6,1 11,0 12,9 39,6 17,2 2,3

101,8 102,2 104,2 92,7 104,5 103,8 113,4 102,1 103,8 102,2

122,3 120,5 121,2 98,7 108,1 106,7 115,8 103,6 104,7 102,1

20,5 18,3 17,0 6,0 3,6 2,9 2,4 1,5 0,9 -0,1

Nárůst cen rostlinných olejů byl způsoben jejich používáním jako biopaliv. Ceny pekárenských výrobků odrážejí vývoj cen pšenice na světových trzích. Mléko a mléčné výrobky se zdražují vlivem zvýšené poptávky v zahraničí. Na druhé straně poměrně stabilní meziroční nárůst cen cukru, masa a ryb probíhá v podmínkách klesajících korunových světových cen těchto komodit. Přitom růsty spotřebitelských cen jsou u většiny komodit vyšší oproti analogickým nárůstům cen producentů.V mezinárodním porovnání pomocí meziročních růstů HICP ve skupině potravin je vidět, že prosincový růst o 11,2 % byl opravdu vysoký. V eurozóně se ve stejném období zdražily potraviny o 4,7 %, na Slovensku o 7,2 % a v Polsku o 7,9 %.Z toho usuzujeme, že u potravin ve většině případů obchodníci zahrnuli změnu snížené sazby DPH od ledna 2008 do cen již v předstihu, a to v rozsahu cca 0,6 p.b. Mimořádný vývoj z konce roku 2007 se odrazí i v údajích za rok 2008. Navíc se zde projeví i zvýšení příspěvku administrativních opatření. Změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 % se dotýká cca 28 % objemu položek spotřebního koše. Celkový vykázaný statistický dopad na cenový růst z tohoto titulu může činit cca 1,1 p.b. Část zvýšení cen mohou absorbovat i jednotlivé subjekty dodavatelských řetězců na úkor marží. Rozsah tohoto nerealizovaného cenového nárůstu odhadujeme na 0,3 p.b., takže celkový efekt zvýšení DPH odhadujeme na 0,8 p.b.Mezi další administrativní faktory vyšší inflace bude patřit zejména zvýšení spotřební daně z cigaret (0,6 p.b.), poplatky u lékaře (0,5 p.b.), růst cen elektřiny (0,4 p.b.), zvýšení regulovaného nájemného (0,4 p.b.), cen tepla (0,3 p.b.), zemního plynu (0,2 p.b.) a zavedení ekologických daní (0,2 p.b.). Většina administrativních opatření vstoupí v platnost od počátku roku 2008.Tržní pohyb cen by měl být brzděn posilováním směnného kurzu a poptávkovými omezeními, a tudíž by měl zůstat mírný. Velká nejistota s rizikem vyšší inflace je u cen potravin a cen energetických surovin.Předpokládáme proto, že dojde oproti předchozímu roku k jednorázovému zvýšení míry inflace na 5,5 % (proti 3,8 %). Vzhledem k vysoké srovnávací základně roku 2007 odhadujeme prosincový meziroční nárůst cenové hladiny pouze na 3,3 % (proti 3,6 %). Poněkud paradoxní je, že příspěvek administrativních opatření by měl být vyšší a dosáhnout 3,7 p.b. (proti 3,0 p.b.). Příčinou je fakt, že tento příspěvek zahrnuje i efekty zvýšené DPH v cenách potravin, které však vzrostly již v roce 2007.V roce 2009 by se průměrná míra inflace měla vrátit na akceptovatelnou úroveň cca 2,3 %.Vyšší růst spotřebitelských cen povede k tomu, že ČR nebude v průběhu roku 2008 a v první polovině roku 2009 plnit Maastrichtské kritérium pro inflaci (viz Graf 2.3). Podle našeho výhledu by se klouzavá míra inflace z HICP měla znovu dostat pod hodnotu Maastrichtského kritéria ve druhé polovině roku 2009. 1.35.3.3. Trh práce a domácnosti Graf: Ekonomický výkon a nezaměstnanost (zdroj: www.mfcr.cz)


33

Zaměstnanost (podle Výběrového šetření pracovních sil – VŠPS) Růst zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2007 (meziročně o 102 tis. osob) v zásadě odpovídal cyklické pozici ekonomiky. Nadále se výrazně projevoval zejména v průmyslu a v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností, přírůstek se zvýraznil i ve stavebnictví. Z pohledu postavení v zaměstnání pokračoval shodný meziroční procentní přírůstek počtu podnikatelů i zaměstnanců (o 2,1 %). Zvyšování počtu ekonomicky neaktivních osob se proti předchozímu čtvrtletí zpomalilo zapojením většího počtu důchodců do pracovních aktivit. Pozitivní položkou celkového nárůstu ekonomicky neaktivních je pokračující přírůstek studujících.Míra zaměstnanosti průběžně roste s různou intenzitou ve všech věkových kategoriích (s výjimkou stagnace mezi 35-39 roky, zde patrně v důsledku péče o děti), z regionálního hlediska lze výjimečné tendence k poklesu pozorovat na Ústecku a Liberecku.K růstu ekonomiky i zaměstnanosti přispívali nadále zahraniční pracovníci (zaměstnanci i živnostníci podle údajů MPSV a MPO), jejichž celkový počet již patrně na konci roku překročil 300 tisíc (v zaměstnaneckém poměru jich legálně pracovalo 240 tis. osob, průměrný meziroční nárůst dosáhl téměř 28 %).Vzhledem k očekávanému pokračování růstu ekonomiky a reformním opatřením očekáváme v konci roku 2007 a v průběhu roku 2008 pokračování růstu zaměstnanosti, u průměrné hodnoty růst o 1,9 % a 1,6 % (proti 1,5 % a 1,1 %). Nezaměstnanost Citelný pokles nezaměstnanosti v roce 2007 (v průměru meziročně o více než 80 tisíc u registrované a téměř o 100 tis. osob podle VŠPS) lze přičítat ekonomickému růstu, zpřísněným úpravám legislativy trhu práce i intenzivní činnosti úřadů práce při realizaci programů aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že při trvalém dynamickém růstu ekonomiky dochází k minimálnímu uvolňování pracovníků při ukončování ekonomických aktivit, počet nově hlášených uchazečů klesá. Současně s celkovou nezaměstnaností nadále klesá i počet dlouhodobě nezaměstnaných (bez práce déle než jeden rok). Jejich podíl na registrované nezaměstnanosti představoval koncem roku 38,6 % (ve 3. čtvrtletí 40,6 %), podle VŠPS nadále tvoří více než polovinu nezaměstnaných (50,5 % ve 3. čtvrtletí).Počet nahlášených a neobsazených volných pracovních míst se ve 4. čtvrtletí pohyboval již nad hranicí 140 tisíc. Regionální strukturální problémy v severních oblastech ČR přetrvávají v důsledku kvalifikačního nesouladu nabídky a poptávky po pracovní síle a nízké adaptability některých skupin nezaměstnaných.Očekáváme, že počet nezaměstnaných bude se sezónními výkyvy nadále klesat v důsledku pokračujícího ekonomického růstu, tvrdšího přístupu úřadů práce, realizace programů aktivní politiky zaměstnanosti i nové legislativy. U obou základních statistik očekáváme v zásadě obdobný průběh. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS by se měla v roce 2007 snížit na 5,3 % (proti 5,5 %), v roce 2008 by měla dále klesnout na 4,4 % (proti 4,8 %). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti by měla v roce 2008 poklesnout na 5,4 % (proti 5,9 %) a v roce 2009 dále na 4,7 %. Mzdy Meziroční růst objemu mezd a platů v domácím pojetí podle důchodové struktury HDP se pohyboval nad hranicí 9 %. Vzhledem k nárůstu zaměstnanosti dosahoval nominální přírůstek průměrné mzdy (podniková metoda) hodnot mezi 7,5 a 8 %. Poměrně vysoký růst mezd reflektoval zejména hospodářské výsledky podniků v podmínkách trvajícího ekonomického růstu. Tempo přírůstku nebylo zatím v rozporu s růstem produktivity práce, a proto nezpůsobovalo ve větší míře inflační tlaky. Stabilizátorem mzdového vývoje byla nadále limitovaná státem kontrolovaná sféra, kde v průměru za tři čtvrtletí byl růst o 1 p.b. pomalejší než celkových 7,6 %. Vzhledem k vývoji inflace na konci roku 2007 a očekávanému růstu cen v roce 2008 lze předpokládat zvýšený tlak na růst mezd, a to zejména v produkční sféře. Další výrazné zvýšení mezd by však již znamenalo posílení inflačních tlaků. Objem mezd a platů podle domácího konceptu by měl vzrůst za rok 2007 o 9,3 %. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla ve třetím čtvrtletí 2007 výše 21 470 Kč (zdroj: www.finance.cz), ke konci roku 2007 by měla dosáhnout cca 21 700 Kč v roce 2008 23 400 Kč. Jednotkové náklady práce by se za podmínek uvažovaných v predikci měly v roce 2007 zvýšit o 3,2 % a v roce 2008 o 4,4 %. Vývoj nominální mzdy (zdroj www.patria.cz)

Z výše uvedeného grafu vyplývá plánovaný roční růst nominálních mezd v rozmezí 6-7%.


34

1.35.3.4. Úrokové sazby Tabulka: Úrokové sazby – roční průměrné sazby - v % p.a. (zdroj: www.mfcr.cz) 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 Odhad

2008 Predikce

2009 Predikce

Diskontní sazba (konec roku)

5,00

5,00

3,75

1,75

1,00

1,50

1,00

1,50

2,50

.

.

Repo 2T (konec roku)

5,25

5,25

4,75

2,75

2,00

2,50

2,00

2,50

3,50

.

.

Lombardní sazba (konec roku)

7,50

7,50

5,75

3,75

3,00

3,50

3,00

3,50

4,50

.

.

1)

6,84

5,36

5,18

3,55

2,28

2,36

2,01

2,30

3,09

4,0

3,5

Výnos do doby splatnosti 5R

7,57

6,77

5,97

.

.

.

.

.

.

.

.

státních dluhopisů pro konvergenční účely2) 10R

-

-

6,35

4,94

4,12

4,75

3,51

3,78

4,28

4,6

4,2

Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům

.

.

6,83

5,82

4,57

4,51

4,27

4,29

4,8

5,2

4,9

Úrokové sazby z vkladů domácností

.

.

2,90

2,06

1,40

1,33

1,24

1,22

1,3

1,4

1,3

Reálné sazby z úvěrů nefinančním podnikům3)

.

.

6,3

5,2

1,0

3,2

1,7

1,7

1,0

3,2

2,9

.

.

-2,1

-0,1

1,1

-1,6

-0,8

-1,5

-1,7

-4,1

-1,1

PRIBOR 3M

Čisté reálné sazby z vkladů domácností s dohodnutou splatností 4) 1)

3měsíční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu. Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely podle statistiky ČNB. Slouží k posouzení výše dlouhodobých úrokových sazeb podle Maastrichtských kritérií. 3) Deflováno meziročním růstem deflátoru domácí poptávky ve 4. čtvrtletí. 4) Deflováno růstem spotřebitelských cen v průběhu roku, uvažována jednotná 15% daň z kapitálových výnosů. 2)

Referenční úrokové sazby byly koncem listopadu opět zvýšeny o 0,25 p.b. a na konci roku dosáhly následující úrovně: 2T repo sazba na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %. Hlavní příčinou byl vyšší než očekávaný vývoj inflace a obavy ze sekundárních dopadů nákladových šoků, které vyplývají ze změny nepřímých daní, růstu regulovaných cen a cen potravin. Tyto proinflační faktory i nadále představují významná rizika přestřelení inflační prognózy ČNB. Jsou však zmírňována silným nominálním kurzem koruny a perspektivou pomalejšího hospodářského růstu v EMU.ECB poslední dobou čelí značným protichůdným rizikům. Na jedné straně zesiluje obava ze zrychlující se inflace, která překračuje 2 % inflační cíl, na straně druhé stojí vyhlídka zpomalující se evropské ekonomiky. Ve 4. čtvrtletí ECB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,00 %. Záporný úrokový diferenciál ČR vůči eurozóně tak dosahuje již jen -0,50 p.b. Prohlubující se hospodářské potíže v USA, jež byly odstartované hypoteční krizí a napětím na finančních trzích, přiměly Fed dále uvolnit měnovou politiku. Základní sazba byla snížena ve dvou krocích, vždy o 0,25 p.b., na 4,25 %. Diferenciál vůči 2T repo ČNB se tak zúžil na 0,75 p.b. Zvýšení základních úrokových sazeb ČNB a akcelerace inflace v posledních měsících roku 2007 posunuly krátkodobou výnosovou křivku mezibankovních sazeb směrem nahoru. Průměrná hodnota tříměsíční sazby PRIBOR dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 hodnoty 3,75 %. Celkový průměr za rok 2007 činil 3,09 % V průměru za rok 2008 ji odhadujeme na úrovni 4,0 % (proti 3,6 %) a v roce 2009 potom na 3,5 %.Výnosy do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely1 pokračovaly v posledním čtvrtletí v rostoucím trendu a dosáhly průměrné hodnoty 4,56 %. Celkový roční průměr činil 4,28 %. Pro rok 2008 odhadujeme průměrný výnos 10letých státních dluhopisů na 4,6 % (oproti 5,1 %), pro rok 2009 snížení na 4,2 %.Průměrné sazby z vkladů domácností dosáhly ve 3. čtvrtletí 2007 hodnoty 1,26 %. Sazby z úvěrů nefinančních podniků se posunuly na 4,84 %. Ve 4. čtvrtletí 2007 předpokládáme jejich další mírný vzestup. Pro rok 2008 odhadujeme, že se sazby z vkladů domácnostem budou pohybovat okolo úrovně 1,4 % (odhad neměníme) a v roce 2009 okolo 1,3 % (odhad neměníme). V případě úrokových sazeb z celkového stavu úvěrů nefinančním podnikům předpokládáme vzestup na 5,2 % v roce 2008 (oproti 5,0 %), resp. 4,9 % v roce 2009 (oproti 4,6 %).


35

1.35.3.5. Měnový kurz Tabulka vývoj kurzu CZK/EUR (zdroj www.patria.cz)

Tabulka vývoj kurzu CZK/USD (zdroj www.patria.cz)

Z výše uvedených grafů je patrné, že dochází k posilování kursu české koruny vůči euru (v průměru o 4% ročně) a vůči americkému dolaru (v průměru o 12% ročně). 1.35.3.6. Mezinárodní srovnání Porovnání ekonomického výkonu jednotlivých zemí je většinou prováděno pomocí parity kupní síly, což je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích.


36

Graf: Hrubý domácí produkt – vybrané tranzitivní země růst proti předchozímu roku - v %, sezónně očištěná data (zdroj: www.mfcr.cz)

V této predikci byla provedena metodická změna v porovnávání ekonomického výkonu jednotlivých zemí. Vzhledem k ustálené praxi Eurostatu a vysoké volatilitě americké měny byl změněn základ parit kupní síly z USD na PPS2 (EU-27). PPS (EU-27) je umělá měnová jednotka, která vyjadřuje množství statků, které je v průměru možné zakoupit za 1 euro na teritoriu EU-27 (po kurzovém přepočtu u zemí, které nepřijaly euro).3 Velikost poměrových veličin (např. EA-12 = 100) změnou základu parit kupní síly dotčena není.4Při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly má proces přibližování ekonomické úrovně ČR směrem k průměru eurozóny, podobně jako v ostatních středoevropských ekonomikách, setrvalou tendenci. Průměrné „tempo přibližování“ po roce 2002 přesahuje 2 p.b. ročně.V roce 2007 dosáhl HDP České republiky na obyvatele cca 20 000 PPS (EU-27), což odpovídá dosažení 74 % ekonomického výkonu eurozóny. V roce 2009 by se měla česká ekonomika přiblížit hranici čtyř pětin.Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. HDP na obyvatele v tomto vyjádření v roce 2007 dosáhl úrovně cca 12 400 EUR, což odpovídá cca 45 % úrovně EA-12. Komparativní cenová hladina HDP činila v roce 2007 cca 61 % průměru EA-12. Od roku 2003 se česká cenová hladina přibližuje hladině eurozóny průměrným tempem cca 2,5 p.b. ročně. Je zajímavé, že komparativní cenová úroveň všech čtyř středoevropských nových členských zemí se nachází v úzkém koridoru 57 až 62 % průměru EA-12 bez ohledu na jejich relativní ekonomickou úroveň.


37

1.35.3.7. Prognóza inflace ČNB Prognóza inflace pochází ze zdroje www.cnb.cz. Prognóza ČNB ze dne 7.2.2008 ukazuje na následující pravděpodobný vývoj. Ukazatel horizont meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen 4.čtvrtletí 2008 2.čtvrtletí 2009

ve výši 5,3% 2,4%

Inflační cíl ČNB v celkové inflaci je do prosince 2009ve výši 3% a od ledna 2010 do přistoupení ČR k eurozóně ve výši 2%. ČNB průběžně usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. 1.35.3.8. Monitoring predikcí ostatních institucí MF ČR pořádá dvakrát ročně setkání institucí, které se zabývají analýzou a prognózováním makroekonomického vývoje ČR – tzv. Kolokvium. Posledního, v pořadí 24. Kolokvia, které se konalo 28. listopadu 2007, se zúčastnilo 15 institucí včetně MF ČR. V rámci této akce zúčastněné instituce předkládají své představy o očekávaném vývoji ekonomiky v běžném a následujícím roce. Výsledná konsensuální předpověď je reprezentativním přehledem názoru české ekonomické veřejnosti na budoucí vývoj. Shrnutí předpovědí je uvedeno v tabulce. Tabulka: Konsensuální předpověď (zdroj: www.mfcr.cz) 2007

m in.

Hrubý domácí produk t S potřeba domácnos tí S potřeba vlády Tvorba fixního k apitálu Deflátor HDP Průměrná míra inflace Zaměs tnanos t Míra nezaměs tnanos ti VŠ PS Podíl BÚ na HDP 1)

růst v % , s.c. růst v % , s.c. růst v % , s.c. růst v % , s.c. růst v % , s.c. % růst v % % %

listopad 2007 m ax. konsenzus

2008 led en 2008 p redikce MF

m in.

3,7 3,2 -2,0 5,0 2,7

5,2 4,7 2,0 9,0 4,8

4,7 4,1 0,1 6,8 3,8

4,7 3,6 -0,4 8,0 3,5

3,6 -0,1 4,3 -3,8

5,6 1,4 6,3 -2,2

4,7 0,8 5,1 -3,2

5,5 1,6 4,4 -3,5

4,5 5,0 -0,9 4,0 3,3

6,2 7,0 2,0 6,0 4,0

5,8 6,2 0,2 5,1 3,7

6,1 5,7 0,1 5,7 3,4

2,3 1,5 5,2 -3,8

3,5 2,2 5,6 -2,6

2,7 1,8 5,4 -3,3

2,8 1,9 5,3 -3,5

1)

listo pad 2 007 m ax. konsen zus

leden 2 008 pred ikce MF

Skutečná hodnota byla zveřejněna ČSÚ dne 9.1.2008

Většina institucí potvrzuje tyto základní tendence hospodářského vývoje: Postupné zpomalování ekonomického růstu k hodnotě kolem 4,5 % v letech 2008 až 2010. Zrychlení růstu spotřeby domácností v roce 2007 na cca 6 %, v dalších letech zpomalení pod tempa růstu HDP. Po zpomalování růstu hrubé tvorby fixního kapitálu k 5 % v roce 2007 jeho následné zrychlení k 7 % v letech 2008 až 2010. Přestřelení inflačního cíle v roce 2008 a návrat ke 3 % v roce 2009 a pod 3 % v roce 2010. Pokračující zlepšování indikátorů trhu práce; postupné zpomalování růstu zaměstnanosti s tím, že pokles míry nezaměstnanosti může narážet na strukturální bariéry. Pokračující posilování měnového kurzu koruny k euru v průměru na 25,60 v roce 2010. Mírné zlepšování podílu deficitu běžného účtu na HDP jako výsledek rostoucího salda obchodní bilance (zlepšování však nebude tolik výrazné jako v minulosti) a zhoršující se bilance výnosů.Stabilizace ceny ropy Brent, která by v následujících letech měla klesnout zpět k 70 USD/barel. Celkově lze shrnout, že současná předpověď


38

MF ČR je ve shodě s ostatními institucemi a pohybuje se v mezích daných jejich prognózami. Rozdíly jsou minimální a ve většině případů jsou pod hranicí přesnosti statistických zjišťování. Seznam použitých zkratek v rámci této kapitoly: b.c. běžné ceny BÚ běžný účet platební bilance HDP hrubý domácí produkt HICP harmonizovaný index spotřebitelských cen NFC nepalivové komodity NZI neziskové instituce obd. období proc. bod, p.b. procentní bod předb. předběžně s.c. srovnatelné ceny st.obd.p.r. stejné období předchozího roku VS vládní sektor Základní pojmy: předb. (předběžné údaje) Odhad Predikce Výhled

data z čtvrtletních národních účtů, zveřejněná ČSÚ, která dosud nebyla ověřena ročními národními účty prognóza minulých čísel, z různých důvodů nedostupných v termínu zpracování publikace, např. HDP z předcházejícího čtvrtletí prognóza budoucích čísel, používající expertní i matematické metody prognóza vzdálenějších budoucích čísel, používající především extrapolační metody

Značky použité v tabulkách: pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý x, (mezera) křížek nebo mezera na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů 1.36.

Analýza odvětví (podle HŽ)

Společnost podniká v oboru, který se řadí do OKEČ 27 – Výroba základních kovů a hutních výrobků. 1.36.1.

Charakteristika odvětví

Hutní průmysl je základem pro navazující zpracovatelské obory. Jedno pracovní místo v hutnictví na sebe váže 3-4 pracovní místa v navazujících oborech. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin, především železné rudy pro výrobu surového železa (cca 8 mil. t/rok) a dále na dovozu primárních kovů pro další zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Spotřeba paliv a energií v odvětví činí v měrných jednotkách více jak 24 GJ na tunu produkce. Hutní průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli je strojírenství včetně automobilového průmyslu, následované stavebnictvím. V posledních letech dochází celosvětově v hutnictví k přechodu od dodávek výrobků komoditního charakteru k hodnotnějším výrobkům a technologickému partnerství. V ČR se to projevuje především ve vztahu k automobilovému průmyslu. Hutní výroba je z hlediska OKEČ tvořena těmito obory : • 27.1 - výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla • 27.2 - výroba litinových a ocelových trub a trubek • 27.3 - jiné hutní zpracování železa a oceli • 27.4 - výroba a hutní zpracování neželezných kovů • 27.5 - odlévání kovů - slévárenství Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky, tj. surové železo, surovou ocel, polotovary, dlouhé a ploché válcované výrobky, ocelové trubky včetně uzavřených svařovaných profilů, úzký pás válcovaný za studena, otevřené ohýbané profily, taženou, broušenou a loupanou ocel a tažený drát. Výroba v ČR je z 85 % koncentrována do tří dominantních společností - Mittal Steel Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a VÍTKOVICE STEEL, a.s. 1.36.2.

Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu

Růst průmyslové produkce v druhé polovině devadesátých let nejvíce ovlivňovaly zahraniční investice (zejména dovoz strojů a zařízení), růst vývozu do vyspělých zemí a rostoucí domácí poptávka. Samotný růst probíhal diferencovaně. Na přelomu století to byl posun odvětvové struktury průmyslu ve prospěch finalizujících oborů (zejména elektrotechniky a automobilového průmyslu), při poklesu podílu energetických oborů a oborů těžkého strojírenství a hutnictví. To se změnilo v roce 2004, kdy výrazný růst poptávky po kovech způsobil i prudký růst výkonů a opětné zvýšení podílu hutnictví v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu. A to jednak zvýšením hmotných výrob, (tržby ve stálých cenách meziročně vzrostly o více než 10 %, zdroj: CSU), ale zejména výrazným růstem tržních cen ocelářských výrobků ovlivněný razantním růstem cen vstupních surovin (rudy, šrot, surové železo). V globálním měřítku souvisel růst cen s oživením ocelářské výroby ve světě a s investičním boomem v Asii, zejména v Číně. To způsobilo výrazné zvýšení poptávky po vstupních strategických surovinách. Cenový nárůst vstupů byl jednotlivými výrobci promítnut do ceny


39

hutních výrobků a byl akceptován odběrateli i trhem. Poptávka v letech 2003-2004 způsobila pravděpodobně nevratný posun cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu. 1.36.3.

Vývoj ocelářského průmyslu v Evropě a ve světě

Podklady charakterizující stav a potenciál hutnictví jsou čerpány ze zahraniční literatury (např.: EUROFER – Report on the Economic and Steel Market Situation Q.I/2007 and Forecast for Q.II-III/2007, 2.5.2007, www.eurofer.org) a českých zdrojů (internetové stránky ČSÚ a MPO ČR). Na základě zprávy EUROFERu lze konstatovat, že vývoj hutního průmyslu v rámci Evropské unie, a to zvláště průmyslu ocelářského je v současnosti na maximu, které navazuje na pozitivní vývoj v roce 2006. Důvodem je růst jak domácí poptávky, tak exportu. Dle posledních ekonomických údajů vzrostl v rámci EU průmyslový sektor využívající ocel v roce 2006 o 5,8 % ve srovnání s rokem 2005. Odhady pro první kvartál 2007 ve srovnání se stejným obdobím 2006 předpovídají růst o 5,2 %. Předpověď pro druhý a třetí kvartál 2007 je růst o 3,8% resp. 4,0 % ve srovnání se stejným obdobím 2006. Vývoj hutního průmyslu z dubna 2008 v oblasti výroby trub - nárůst o 1,6 %, pro rok 2009 o 1,3 %. Evropský ocelářský průmysl se v současnosti těší příznivému vývoji. Evropské ocelárny v r. 2006 vyrobily 205 mil. tun oceli proti 195 mil. tun v r. 2005. Očekávalo se, že i v roce 2007 si udrží úroveň výroby oceli loňského roku. To včetně 8 mil. tun výroby v ocelárnách u dvou nových členů EU, Bulharska a Rumunska.. Od poloviny sedmdesátých let do časných devadesátých let v evropském ocelářském průmyslu dominovaly krize a těžké ztráty. Kromě globálního ekonomického růstu je v současnosti úspěch evropského ocelářského průmyslu možné přičíst následujícím faktorům: 1 1.místní konsolidaci a zlepšení produktivity, 2.optimalizaci výrobků a růstu kvality. 3 pomalejší reakci hlavních globálních exportérů na situaci v EU i když v současnosti zejména v Číně prudce zvyšují výrobní kapacitu, ale vybudování nových výrobních kapacit trvá nějaký čas. Protože české podniky jsou v exportu více než z 50 % zainteresovány na vývoji německého trhu, důraz v rámci EU je kladen především na tento trh: Německý ocelářský průmysl vyrobil v roce 2006 47 mil. tun oceli, což je nejvíce od znovusjednocení obou německých států. Očekává se, že si průmysl tuto úroveň výroby udrží i v roce 2007, protože je podporován zákazníky, jmenovitě průmyslem výroby automobilů a průmyslem výroby strojního zařízení. Tento sektor vzrostl v r. 2006 proti r. 2005 o významných 7 % a prognózuje se, že proti úrovni r. 2006 v roce 2007 vzroste o 3-4 %. Vývoj německého ocelářského průmyslu tak kopíruje vývoj tohoto sektoru v celé EU. Tento krátkodobý kladný vývoj budou ovšem významně ovlivňovat rostoucí asijské ocelářské giganty - Čína a Indie - a na růst v dalších zemích vč. Thajska, Indonésie a Vietnamu. Čína je v současnosti největší světový výrobce oceli. Podle údajů Cisa vzrostla výroba surové oceli v Číně o 27,3 % na 282.8 mil. tun v r. 2004, a o 24,6 % na 352,4 mil. tun v r. 2005. V r. 2006 vyrobila 420 mil. tun, to je nárůst o 19,2 %. Prognózuje se, že výroba v roce 2007 vzroste o 10 % na 462 mil. tun. Dle ekonomických analýz se předpokládá, že jeho výroba oceli bude v roce 2010 činit 520 mil. tun, resp. 40 % celkové světové výroby oceli. Kvalita v Číně vyrobených ocelářských výrobků se zlepšuje. Čínské exporty do EU se v r. 2006 podle údajů ISSB, Londýn, podstatně zvýšily. Belgie, Itálie a Španělsko se staly cílem pro řadu různých ocelářských výrobků z Číny, zejména teplých svitků, válcovaných prutů, za tepla válcovaných tlustých plechů a žárově pozinkované oceli. Čínské exporty do zemí EU25 se zvýšily za prvních 11 měsíců minulého roku téměř na 2,2 mil. tun, z asi 286 tis. tun ve stejném období předchozího roku. Ve stejném srovnání se čínské exporty teplého svitku do Itálie zvýšily z 262 tis. tun na 1,45 mil. tun, do Španělska dosáhly 301,5 tis. tun proti 18,5 tis. tun a exporty do Belgie dosáhly z nuly na 292,8 tis. tun. Sílící konkurence z Číny je potvrzována i dalšími informacními zdroji: Např. Zpravodajský server finweb.cz přišel 30. 11. 2006 se zprávou, že Čína by mohla zaplavit trh levnou ocelí. V tomto článku se tvrdí „Všeobecně se očekává, že země se poprvé stane čistým vývozcem i za celý rok 2006, což rozšířilo obavy z přílivu levné oceli na zahraniční trhy“ Dále „Market Research Report On China Steel Tube Industry in 2007 (publikováno www.markletreport.com.cn/english/report/Market Research Report On China St… 27.května 2007-07-11 tvrdí

na

Od roku 2000 do roku 2006 domácí poptávka po bezešvých trubkách v Číně narostla z 4,189 mil tun na 13,03 mil tun, mezitím objem domácí produkce narostl z 4,158 mil tu na 14,84 mil tun, Od roku 2003 produkce přesahuje domácí spotřebu a rozdíl prudce narůstá. V roce 2006 činil rozdíl 1,8 mil tun v roce 2007 dosáhne 3,7 mil tun Čína sice zmenšila daňové úlevy při exportu zboží, ale tyto dopady nejsou podstatné pro narůstající čínsko nabídku. Nap .shrnující článek z International Herold Tribune z června 2007 „Chinese steel exports to lower global prices“ od Dále Crofts z Blombergu (www.iht.com/articles/2007/06/10/business/sxsteel,php) tvrdí, že Čínský trh s ocelí způsobí světový nárůst levného exportu, což srazí zisky U.S a Evropských výrobců z důvodu neuvěřitelného nárůstu čínských výstupů, které převyšují domácí užití. – říkají zástupci Sempra metals


40

Nárůst daní při exportu nezpracované oceli má pouze omezený, dopad protože čínští výrobci začali produkovat ve velkém měřítku více zušlechtěnou ocel jako jsou ocelové trubky tvrdí Londýnský analytik John Kemp. Dále tvrdí „Máte velkou domácí spotřebu v Číně, ale produkce v Číně roste rychleji. Tento přebytek dopadá na globální trh“ K tomu dodává zástupce Ipsco, druhého největšího severoamerického „makera“ ocelových trubek pro energetiku „ čínské exporty narostly skokem opět v květnu (2007), což je výrazem podstatného nárůstu čínské výroby petrochemických trubek, … standardních trubek a liniových trubek“ říká Michellle Appelebaum z Highland Park Illinois. „Výsledkem je nárůstem čínského exportu trubek o 13 %“ Čínské exporty standardních strukturálních trubek do Spojených států narostly z 10 000 tun v roce 2002 na 690 000 tun Obdobná tvrzení obsahuje i studie Tube China (www.tubechina.net/en/news 20060828.asp „Develoéments of Steel Tube Industry dutiny China „Tenth Five-Year Plan“ Priod (2001-2005) China Iron a Steel Association Na serveru Hutnictví Železa, a.s. (www.hz.cz/cz/knohovna/2007-03.php je uveřejněn český názor na soutěž s Čínou Zástupci českých hutních společností, na které se Steel Times International obrátily připustili, že – „na evropských trzích – budou jejich produkty brzy soutěžit s Čínou o zákazníky,, rychle však dodali, že – nicméně - tato soutěž čelí nevýhodě vzdálenosti na tisíce kilometrů“. Jedinou českou společností, která se zatím neznepokojuje je VÚHŽ. Rovněž tak Indie je významný a rostoucí trh s roční výrobou 40 mil. tun v r. 2005. Národní ocelářská politika Indie počítá s výrobou 110 mil. tun v r. 2020. Jsou oznámené projekty v rozsahu 160-200 mil. t/r. v r. 2020. Ocelárny v Indonésii, v Malajsii, Thajsku a ve Vietnamu rovněž zvyšují kapacity, v r. 2006 vyrobily 26 mil. tun. Očekává se, že si trh v jihovýchodní Asii udrží vysokou poptávku po oceli; účinnost zdrojů s cílem získat nejlepší suroviny, jako železnou rudu a šrot. Prognóza vývoje ocelářského průmyslu v České republice tak, jak zazněla na jednání Euroferu v Bruselu v dubnu 2007 je na první tři kvartály 2007 růst ve výši 5,8% (zdroj: www.eurofer.org). Poté ovšem je možné očekávat útlum. Rovněž ve společnosti Železárny Veselí se již začíná projevovat velký tlak mimoevropských výrobců a na poslední čtvrtletí 2007 již Železárny Veselí nemají zajištěný odbyt. 12.5. Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj V předchozím období kopíroval hutní průmysl makroekonomický trend minimálního růstu, resp. poklesu výrobních cen. Počínaje rokem 2003 se zejména v ocelářském průmyslu situace změnila. Vývoj zde byl diktován růstem poptávky a v druhé polovině roku 2003 i růstem cen vstupních surovin (šrot, surové železo). V roce 2003 činil v oboru 27.2 meziroční růst cen na 1 tunu prodaných ocelářských výrobků 0,9 %, v roce 2004 již 35,6 %. V roce 2005 docházelo opět k poklesu cen a v roce 2006 k znovu navýšení o 13,7 %. Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 – 2006

Pramen: ČSU, vlastní dopočet MPO

Můžeme konstatovat, že poptávka v období let 2003-2004 způsobila nevratný posun průměrných cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu a lze předpokládat, že v následujícím období bude docházet k oscilaci cen kolem této trhem nastavené hodnoty. V případě snížení poptávky po hutních produktech bude docházet k poklesu jejich cen, ale ceny již nikdy nedosáhnou úrovně před rokem 2003. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují dále uvedené tabulky. Po období určitého poklesu ekonomické aktivity v roce 2002 se počínaje rokem 2003 obnovuje růst odběratelské poptávky po hutních materiálech a to jak na tuzemském, tak na zahraničních trzích. Vývoj oboru je doprovázen výraznou redukcí počtu pracovníků. Od začátku 90. let došlo v oboru k dalšímu poklesu počtu pracovníků o 22,6 %. Důvodem jsou nejen racionalizační snahy doprovázející proces restrukturalizace, ale i vyčleňování obslužných činností a aktivit bezprostředně nesouvisející s hutní výrobou. Oba tyto procesy se podílejí na výrazném růstu produktivity práce a průměrných výdělků pracovníků oboru.


41

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 – 2006

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 – 2006

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

1.37.

SWOT analýza oceňované společnosti

Silné stránky: - dobrá pověst - tradice - zkušená pracovní síla Slabé stránky: - obecně nižší kvalita zejména bezešvých trubek než nabízí konkurence - velká závislost na cenách dodávaných polotovarů a surovin (silná monopolní pozice hlavního dodavatele) - zastaralá výrobní základna zejména v Chomutově, vyžadující velké investice - sílící konkurence zejména z Jihovýchodní Asie, Turecka, Rumunska, Indie, Jižní Afriky - dlouhodobě klesající marže - silná tuzemská konkurence, která má modernější technologii - konkurenční pozice ŽV ve svařovaných i tažených trubkách je silně negativně ovlivněna tím, že je závislá na dodavatelích výchozího materiálu (Mittal Steel Ostrava a USS Košice) a to jak z hlediska množství tak zejména cenových cyklů, zatímco konkurence (Jakl Karviná) patří přímo do skupiny Mittal Steel, a těží z této výhody jak cenově tak také cyklově (když se např. zvedá cena pásky je tento cenový vliv do určité míry pro podniky ve skupině Mittal Steel kompenzován, zatímco pro podniky mimo skupinu je dopad zvýšení cen časově bezprostřední. Příležitosti: - rozvíjející se automobilový průmysl v ČR - možnost prodeje kotelních trubek Hrozby: - zákazníci budou požadovat jiný sortiment, který nemůže společnosti Železárny Veselí dodat (již se projevuje omezení v Chomutově, kde se produkují pouze silnostěnné trubky a zákazníci žádají více tenkostěnné trubky) - cenový dumping některých zemí


42

Detailnější analýza minulých výsledků společnosti

Celkovou dlouhodobou pozici oceňované společnosti v lokalitách Veselí (výroba svařovaných trub) a v Chomutově (výroba bezešvých trub větších rozměrů) je možné nejlépe zhodnotit v porovnání s celkovou výrobou a užitím ocelových trubek v následujících tabulkách (převzato z HŽ) (výroba tažených trub není samostatně sledována a činí pouze 5% tržeb společnosti Železárny Veselí, a.s.). 1.38.1.

Bezešvé trubky

Výroba Výroba celkem v tunách dle HŽ: Ferromet Group, s.r.o. CELKEM výroba v ČR Podíl Ferromet Group na výrobě v ČR

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

118765

102976

36720

52654

25910

39 865

58 570

51 395

52 163

59 804

66 488

73 630

71 155

423080

418119

359696

387267

287736

365 424

419 785

349 188

399 136

429 767

437 664

470 364

456 533

28,1%

24,6%

10,2%

13,6%

9,0%

10,9%

14,0%

14,7%

13,1%

13,9%

15,2%

15,7 %

15,6%

Poznámka: v tabulkách je často místo Železáren Veselí, a.s. uveden Ferromet Group, s.r.o. a to proto, že výroba těchto produktů se formálně přemisťovala mezi propojenými osobami (ale výrobní zařízení zůstávalo na svých místech). Protože však skupina vyrábí trubky v současnosti pouze ve společnosti Železárny Veselí, a.s. je možné tabulky považovat za „statistiku“ produkce dosahované na výrobních zařízení současné společnosti Železárny Veselí, a.s. Výroba bezešvých trubek ve skupině Ferromet Group poklesla od roku 1195 do současnosti na 61 %. Výroba bezešvých trubek za celé ČR narostla od roku 1995 do současnosti o 7,9 % (přitom od roku 1995 klesala a v poslední době zase stagnuje). Dodávky do tuzemska a zahraničí Dodávky do tuzemska v tunách (vč. vl. spotřeby): Ferromet Group, s.r.o. CELKEM ČR Podíl Ferromet Group na tuzemském trhu

1995 47854

1996 38803

1997 14664

1998 28825

1999 4779

2000 6 876

2001 9 834

2002 3 815

2003 3 449

2004 2 793

2005 2 977

2006 2 397

2007 2 849

184415

167251

166498

179649

116259

127075

148883

78981

92501

105443

103779

100213

91851

25,9%

23,2%

8,8%

16,0%

4,1%

5,4%

6,6%

4,8%

3,7%

2,6%

2,9%

2,4%

3,1%

Změny dodávek skupiny Ferromet Group se promítly nejvíce na dodávkách do tuzemska, kde celkově dodávky ze Železáren Veselí vzrostly na 5,9 % dodávek dosažených v roce 1995 (výroba v ČR celkem - dodávky do tuzemska poklesla, ale pouze na 49,8 %) Vývoz celkem v tunách (vč. dodávek do EU): Ferromet Group, s.r.o. CELKEM ČR Podíl Ferromet Group na vývozu z ČR

1995 70911

1996 69549

1997 20965

1998 23862

1999 24918

2000 32 884

2001 48 736

2002 50 068

2003 47 824

2004 56 808

2005 64 896

2006 71 156

2007 68 080

237317

255583

193284

208822

174939

238059

271754

270496

306050

315120

334043

353747

358870

29,9%

27,2%

10,8%

11,4%

14,2%

13,8%

17,9%

18,5%

15,6%

18,0%

19,4%

20,1%

19,0%

Vývoz ve skupině Ferrommet Group od roku 1995 poklesl do roku 2000 na cca jednu polovinu, poté se zase zvýšil téměř na úroveň roku 1995. V celé ČR vývoz výrazně narostl (o 51,2 % od roku 1995). Podíl na trhu a konkurence Následující tabulka ukazuje porovnání výroby bezešvých trubek (v tunách) v koncernu Ferromet Group, a.s. a výroby u tuzemské konkurence: VVT Vítkovice - Válcovna trub, a.s. Mittal Steel Ostrava, a.s. Ferromet Group, s.r.o. MHP Mannesmann s.r.o. SANDVIK s.r.o. ŽP Tažírny trub Svinov s.r.o. CELKEM ČR

2000 88 746

2001 105 767

2002 93 878

2003 99 135

2004 96 720

2005 97 913

2006 103 714

2007 105 120

219 639 39 865 9 240 3 737 4 197 365 424

236 831 58 570 9 230 4 938 4 449 419 785

191 770 51 395 2 911 4 812 4 422 349 188

237 541 52 163 0 5 294 5 003 399 136

259 483 59 804 0 7 857 5 903 429 767

259 175 66 488 0 8 263 5 825 437 664

277 460 73 630 0 8 058 7 502 470 364

263 030 71 155 0 9 566 7 662 456 533


43

Svařované trubky

Výroba Výroba (tuny) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

160 687

84 953

51 441

54 053

82 087

82 693

50 362

46 422

57 481

33 440

361 866

370 029

286 484

286 925

267 799

290 044

304 312

276 127

245 527

263 756

236 232

44,8%

43,4%

29,7%

17,9%

20,2%

28,3%

27,2%

18,2%

18,9%

21,8%

Železárny Veselí, a.s.

140 416

136 453

162 213

CELKEM ČR

344 208

324 233

40,8%

42,1%

Podíl Železáren Veselí na celkové výrobě v ČR

2007

14,2%

Celková výroba v Ferromet Group, a.s za uplynulé období poklesla na ca 23,8 % výroby v roce 1995. Podíl výroby v Ferromet Group, a.s. na výrobě v ČR dlouhodobě klesá. Výroba v ČR svařovaných trub za období 1995 2007 také poklesla i když ne tak zásadně (na 68,6 % výroby v roce 1995). Dodávky do tuzemska a zahraničí Dodávky do tuzemska (včetně vlastní spotřeby) v tunách : Železárny Veselí, a.s. CELKEM ČR Podíl Železáren Veselí na celkových dodávek v ČR

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

74 807

60 102

69 707

68 404

40 711

31 492

25 770

30 610

38 704

23 214

16 941

18 138

14 208

167 954

148 352

161 758

156 832

131 741

142 096

119 692

118 672

131 068

121 464

110 728

112 165

105 005

44,5%

40,5%

43,1%

43,6%

30,9%

22,2%

21,5%

25,8%

29,5%

19,1%

15,3%

16,2%

13,5

Změny výroby v Železárnách Veselí, a.s. se promítly nejvíce na dodávkách do tuzemska, kde tržby od roku 1995 do roku 2007 poklesly na 19 % objemu roku 1995. Přitom v ČR tento pokles byl také velký (na 62,5 % úrovně roku 1995), ale menší než v Železárnách Veselí. Vývoz celkem (včetně dodávek do SR) : Železárny Veselí, a.s. CELKEM ČR Podíl Železáren Veselí na celkovým vývozu z ČR

1995

1996

1997

1998

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

61 690

69 335

86 434

88 561

47 251

21 577

26 351

49 947

46 194

28 504

30 128

38 623

19370

171 171

169 315

194 849

206 745

158 666

146 405

146 281

168 717

175 452

156 219

136 807

149 014

131322

36,0%

41,0%

44,4%

42,8%

29,8%

14,7%

18,0%

29,6%

26,3%

18,2%

22,0%

25,9%

14,8%

1999

Vývoz ve skupině Ferrommet Group od roku 1995 poklesl do roku 2000 na 60 % zatímco vývoz za celé ČR klesl na 87%. Pokles je stále i v roce 2007. Podíl na trhu a konkurence Následující tabulka ukazuje porovnání výroby bezešvých trubek (v tunách) v koncernu Ferromet Group, a.s. a výroby u tuzemské konkurence 2000 NOVÁ HUŤ, a.s. Ostrava INTERSTAHL s.r.o. MHP Mannesmann s.r.o. Železárny Veselí, a.s. JÄKL Karviná a.s. Steel Profil s.r.o. CELKEM ČR

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

29 111

29 631

31 900

42 516

36 890

32 650

37 845

42 031

134

58

17

0

0

0

0

2 414

2 068

551

0

0

0

0

0

51 441

54 053

82 087

82 693

50 362

46 422

57 481

33 440

181 983

160 489

155 185

154 873

166 175

142 488

141 415

136 541

21 842

21 500

20 304

24 230

22 700

23 967

27 015

24 220

286 925

267 799

290 044

304 312

276 127

245 527

263 756

236 232

0


44

Shrnutí vývoje a prognóza

Výroba svařovaných trubek v tunách v ČR v období 1995-2007 silně poklesla, ale v Železárnách Veselí poklesla ještě více. Výroba bezešvých trubek v tunách v ČR od roku 1995 také poklesla, u společnosti Železárny Veselí, a.s. poklesla ještě více. Závěr: Podíl Železáren Veselí na výrobě v ČR v uplynulých letech silně klesl a to jak v bezešvých trubkách tak ve výrobě svařovaných trubek a to na polovinu podílu na výrobě v roce 1995.Pokles byl zaznamenán i mezi roky 2006 a 2007. Dodávky svařovaných trub do tuzemska ze společnosti Železárny Veselí drasticky poklesly. Vývoz do zahraničí - objem u bezešvých trubek poklesl pouze o 1 %, u svažovaných trubek objem exportu poklesl razantněji. Vývoj v Železárnách Veselí byl výrazně horší než v celé ČR, tj. prakticky ve všech oblastech výroby v Železárnách Veselí byl v ČR pokles. V Železárnách Veselí byl tento pokles ještě větší. V budoucnosti je možné očekávat další pokles objemu výroby v tunách nebo při velmi optimistickém odhadu setrvání objemu výroby. Zvýšení absolutního objemu výroby by naráželo i na kapacitní problémy společnosti, kdy maximální výrobní kapacita přesahuje aktuální výrobu ve Veselí o cca 30 % a v Chomutově o cca 25 %. Vzhledem k tomu, že objem výroby kolísá podle objemu poptávky, je možné dosažený objem výroby považovat za optimální z kapacitního hlediska. 1.39.

Vývoj konkurenční síly a jeho souvislost s vývojem podílu na trhu

Na celou produkci může mít zničující vliv export z Číny - objevují se neuvěřitelné nabídky na dodávky svařovaných trubek za cenu, za kterou společnosti jakou Železárny Veselí získávají materiál a energie. Tuzemská konkurence - v poslední době se objevilo cca 8 nových výrobců (včetně Slovenska) s moderní technologií V Chomutově došlo před čtyřmi roky k zastavení výroby trubek o průměru 159-273 mm, před šesti lety k ukončení činnosti v protlačovně (průměr trubek 30-114 mm - výrobní zařízení je sešrotováno). Z těchto důvodů a ze strategické analýzy a z dlouhodobých statistik plyne, že by se měl podíl oceňované společnosti na trhu snižovat. 1.40.

Důsledky pro Železárny Veselí

Společnost Železáren Veselí, a.s. se vliv této ještě laciné konkurence pochopitelně také týká, a proto se společnost snaží podporovat zavedení některých ochranných opatření trhu. Jednání započala již Evropská ocelářská konfederace Eurofer, která naléhavě žádá postoupit s možnou antidumpingovou a antisubvenční stížností proti dovozům čínského zboží do EU poté, co dovozní licence v r. 2006 naznačily prudký vzestup. Stížnost má být zaměřena na 3 výrobky: teplý svitek, válcované pruty a tlusté plechy meziroční nárůst o 417. Tento vývoj pochopitelně zhoršuje pozici Železáren Veselí, a.s., které pořizují teplé svitky za zdrojů Mittal Ostrava nebo USS Košice a to za jimi diktované monopolní ceny. Přežít za těchto podmínek znamená, že byly zahájeny aktivity v získání zdrojů v Číně a v současnosti je testována kvalita některých čínských exporterů. 1.41.

Podnikatelský záměr společnosti

Finanční plán použitý pro výnosové ocenění metodou DCF Entity byl sestaven na základě poskytnutého podnikatelského záměru představiteli Společnosti. Tento plán byl znalci upraven tak, aby vycházel z konce roku 2007 a dále upraven o doplnění za první tři měsíce hospodaření společnosti roku 2008. Podnikatelský záměr společnosti je uveden v příloze č. 4. I když není výhled na další roky zpracován podle divizí, při výpočtu jsou zohledňovány vlivy trhu působící na bezešvé trubky a svařované trubky, na jejich vstupní materiál, na předpokládaný pohyb cen energií a tím i cen režijních materiálů a služeb, jejichž ceny se mění v závislosti na zvyšujících se vstupech u dodavatelů. Taktéž je zohledněn stav a stáří výrobních zařízení a potřeby oprav, které však lze předpokládat jen do určité míry a není možné plánovat např. havárie. Společnost se domnívá, že není možné do posudku uvést jednotlivé detaily podnikatelského plánu, protože by to mohlo mít vážné důsledky zejména s ohledem na § 17 Obchodního zákoníku – ochrana obchodního tajemství


Metodologie ocenění

1.42.1.

Přehled metod

45

Při existenci velkého množství metod oceňování podniku je volba metody závislá na účelu ocenění. Výsledné ocenění zpravidla vznikne tvořivou syntézou jednotlivých výsledků ocenění několika metodami s uvážením pravděpodobného myšlení prodávajících i kupujících (metoda simulace trhu na základě dostupných údajů). Používané metody můžeme rozdělit do tří základních skupin (viz literatura (1)) Ocenění na základě analýzy majetku: o

Hodnota vlastního kapitálu dle účetnictví

o

Substanční hodnota

o

Likvidační hodnota

Ocenění na základě analýzy výnosů: o

Metoda kapitalizovaných čistých výnosů

o

Metoda diskontovaných peněžních toků

Ocenění na základě analýzy trhu a porovnání s dalšími podniky: Ocenění na základě tržní kapitalizace

o o

Ocenění na základě srovnatelných podniků

o

Ocenění na základě srovnatelných transakcí

o

Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu

o

Ocenění na základě dosahovaných výsledků v konkurenčních podnicích.

Někteří znalci používají další metody nebo celou řadu modifikací metod výše uvedených, přičemž hlavním kriteriem pro volbu vhodné kombinace metod je právě snaha co nejvíce se přiblížit „simulaci trhu“ pro daný oceňovaný podnik. Stručný popis jednotlivých metod je obsažen v následujících kapitolách. 1.42.2.

Majetkové metody

1.42.2.1. Hodnota vlastního kapitálu dle účetnictví Vlastní kapitál je rozdílem mezi účetní hodnotu celkových aktiv a účetní hodnotou závazků všeho druhu. Problémem této metody je, že •

účetnictví nezobrazuje věrnou hodnotu jednotlivého majetku. Např. investiční majetek bývá veden v historických pořizovacích cenách i tehdy, když jsou tyto ceny již zastaralé a překonané. Odpisy se vypočítávají z těchto historických (relativně nízkých) cen i když je zřejmé, že nebudou stačit na prostou obnovu.

•

je otázkou do jaké míry lze chápat podnik jako souhrn jeho relativně nezávislých částí.

Při oceňování společnosti na bázi čistého obchodního majetku společnosti se vycházelo z ustanovení obchodního zákoníku (§ č. 5 a 6 zákona č. 513/1991): Podnik a obchodní jmění §5, odst. 1 Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. §6, odst. 3 Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. Hlavním problémem této metody je, že dle ObchZ je podnik věc hromadná, a proto je předmětem teoretického sporu do jaké míry lze na podnik pohlížet jako na souhrn jednotlivých jeho složek. 1.42.2.2. Substanční metoda Touto metodou rozumíme souhrn relativně samostatných ocenění jednotlivých majetkových složek podniku za předpokladu, že podnik bude pokračovat ve své činnosti. Ve většině případů se zjišťují reprodukční hodnoty jednotlivých aktiv snížené o patřičné opotřebení. Při tomto způsobu ocenění je možné vycházet z účetní hodnoty položek aktiv a pasiv, které jsou příslušnou korekcí převedeny na hodnoty skutečné (reálné), tj. zejména očištění pohledávek od pohledávek nedobytných a velmi těžce dobytných, stanovení skutečné hodnoty zásob a investičního majetku z hlediska jejich dalšího využití, nutnosti oprav a prodejnosti a přezkoumání hodnoty finančních investic. 1.42.2.3. Likvidační hodnota Likvidační hodnota se zjišťuje odvozením od množství peněz, které lze získat prodejem jednotlivých částí podniku. Likvidační hodnota je tedy dána součtem prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku. Likvidační hodnotu nebývá snadné určit. Konkrétní výnos z prodeje totiž závisí na mnoha nesnadno odhadnutelných okolnostech. Zejména za našich podmínek trvá likvidace velmi dlouho a výnosy jsou často minimální. Obecně lze tuto metodu použít pokud je nějaká naděje, že k procesu zpeněžení aktiv po jednotlivých položkách může reálně dojít.


46

Tržní metody

Tyto metody vycházejí z otázky, za kolik se v daném období daná věc obvykle prodává (viz 1). Jedná-li se o běžně obchodovaný statek s omezeným rozptylem vlastností (např. osobní automobil), nečiní ocenění žádné větší potíže. Podmínkou je ovšem značná četnost případů a omezený rozptyl vlastností, které mají na cenu výraznější vliv. 1.42.3.1. Ocenění na základě tržní kapitalizace Jedná se o odvození hodnoty podniku z tržní ceny akcií na veřejných trzích. Vynásobením této ceny počtem akcií se získá tzv. tržní kapitalizace. Problémem je, že hodnotu tržní kapitalizace nelze v současné době v ČR ztotožnit s tržní hodnotou podniku hlavně z následujících důvodů: •

Vztah mezi mezní a průměrnou hodnotou akcií (aktuální tržní cena bývá obvykle výsledkem prodeje zlomku celkového počtu akcií) o

•

Zkušenosti z vyspělých trhů naznačují, že při koupi většího podílu akcií je cena vyšší oproti předcházejícímu stavu asi o 20-50 %, a to zejména z důvodů možnosti kontrolovat společnost (viz 1). V podmínkách ČR mívá majoritní vlastník prakticky neomezenou možnost tuto kontrolu využít ve svůj prospěch, a proto tato prémie může mít daleko vyšší úroveň.

Volatilita akcií, tj. kolísání ceny akcií v čase. V praxi to znamená, že se vyjde z průměrné ceny za určité období, přičemž určení délky tohoto období závisí hlavně na zkušenosti znalce a charakteru trhu (viz 1).

Ocenění na bázi aktuálních cen však přichází v našich podmínkách v úvahu pouze pro velmi omezený počet akciových společností. 1.42.3.2. Ocenění na základě srovnatelných podniků Při tomto přístupu se srovnává oceňovaný podnik s podniky, které jsou k určitému období již nějakým způsobem oceněny. Jedná se v zásadě o situaci, kdy akcie akciové společnosti nejsou obchodovány, ale pro srovnání se pak vyberou podniky, jejichž podíly jsou běžně obchodovány na veřejných trzích. Nevýhody této metody jsou v zásadě stejné jako u metody založené na tržní kapitalizaci. 1.42.3.3. Ocenění na základě srovnatelných transakcí Jedná se o obdobný postup s tím rozdílem, že se uvažují ceny za skutečně zaplacené i velké podíly, a proto se zmenšují problémy s volatilitou i se vztahem mezi cenou malého a velkého balíku akcií. 1.42.3.4. Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu Pro srovnání je použit vztah mezi publikovanými výsledky za podnik, který je uváděn na burzu a očekávanou hodnotou na burze. Tato metoda u nás prakticky nemá význam. 1.42.3.5. Ocenění na základě dosahovaných výsledků v konkurenčních podnicích Toto ocenění vychází z úvahy, že oceňovaný podnik sice dosahuje určitou úroveň tržeb, ale vlivem nějakého mimořádného (odstranitelného či dočasného) faktoru dosahuje při dané úrovni tržeb jinou míru zisku než je statisticky zjištěné pro odvětví, ve kterém podnik podniká. Tímto faktorem může být např. nedostatečná úroveň vedení podniku či nedostupnost nějakého výrobního faktoru. Investor se může domnívat, že je v jeho silách dosáhnout po získání podniku obdobného zisku jako mají jiné podniky v oboru podnikání nebo, že mimořádně dosahovaný zisk bude srovnán konkurencí. Při použití této metody se postupuje obdobně jako při použití metody kapitalizovaných čistých výnosů dle kapitoly 1.23.4 s tím, že jako odnímatelný čistý výnos se použije „potenciální zisk“ odvozený z tržeb a ziskové marže dosahované konkurencí. 1.42.4.

Výnosové metody

1.42.4.1. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Je to obdobná metoda jako metoda diskontovaného Cash Flow (která je přesnější a komplexnější). Přesto pro zjednodušení se často používá tato metoda kapitalizovaných čistých výnosů a to tak, že místo Cash Flow se kapitalizuje např. zisk či volný peněžní tok. Tato metoda je často aplikována tak, že se opírá o minulé výsledky. Časová řada minulých výsledků se přitom někdy upravuje o mimořádné výnosy a náklady. Tuto metodu lze rozdělit např. na tzv. paušální metodu a analytickou metodu, které se však příliš neliší. Při použití paušální metody se zpravidla spočítá vážený průměr minulých (upravených) čistých výnosů, u analytické metody se podrobněji analyzují jednotlivé faktory a na jejich základě se upravuje jak čistý peněžní výnos, a tak také kalkulovaná úroková míra. Je-li k dispozici odhad trvale odnímatelného čistého výnosu, může se spočítat hodnota vlastního kapitálu H podniku např. pomocí vzorce pro věčnou rentu, tj.

H=

TČV × 100 , ik

kde: •

TČV je trvale odnímatelný výnos

6. 5. 2008 PROSCON, s.r.o. Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. •

47

ik je tzv. kalkulovaná úroková míra.

Stanovení kalkulované úrokové míry je obtížný problém a tato míra bývá stanovena na základě odborného odhadu vycházející zejména z míry výnosnosti očekávané investorem při akvizici podniku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat (viz 1). Metoda kapitalizovaných výnosů je výrazem hlavně tzv. německého přístupu k oceňování a opírá se více o minulé výsledky s menším uvážením budoucího vývoje. Ocenění na základě hodnocení zisků dosažených v minulosti se používá zejména u společností, které mají stálý výrobní nebo obchodní program, u kterých nedochází k výrazným výkyvům hospodářských výsledků a které neplánují finančně náročné investice. Někdy se místo této metody používá metoda alternativní, kdy místo podělením ik se trvale odnímatelný výnos násobí faktorem v řádu zpravidla 5-12 (převrácená hodnota kalkulované úrokové míry). Někdy je požíván modifikovaný vzorec:

H =

TČV × 100 , ik − g

Tento model se použije tehdy, když je možné očekávat trvalé tempo růstu g. 1.42.4.2. Metoda Diskontovaného Cash Flow 1.42.4.2.1.Základ metody Mezi metodami založenými na analýze výnosů má jistě prioritu metoda Diskontovaného Cash Flow. V literatuře se často cituje, že toto je nejkomplexnější a základní metoda . Východiskem je produkce peněz v podniku (Cash Flow). Tato budoucí produkce peněz se přitom diskontuje diskontní sazbou (někdy nazývanou „kalkulovaná úroková míra“) , která v sobě zahrnuje celou řadu faktorů jako je míra výnosnosti očekávaná investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat (viz 1). Tato metoda se dle nejrozšířenějších modelů chování kapitálového trhu nejvíce blíží uvažování investorů, prospívá tedy nejvíce k správnému určení hodnoty analyzované společnosti a dále tato metoda zachycuje všechny prvky, které ovlivňují hodnotu společnosti komplexním a přitom přímočarým způsobem. Základem metody je postup založený na následujícím vzorci

DCF = CF0 +

CF1 CF2 CFn + + ...... + 2 1 + k (1 + k ) (1 + k )n

kde •

DCF je diskontovaná čistá hodnota peněžních příjmů (dividendy a zpětný odkup akcií),

•

CF jsou příslušné peněžní příjmy daného roku,

•

k je diskontní sazba (či kalkulovaná úroková míra).

Pokud je k dispozici odhad řady budoucích peněžních příjmů pouze po omezenou dobu, lze použít vzorce např. při použití tzv. dvoufázové metody T

H n = ∑ ČVt ∗ (1 + ik ) ) −t + t =1

T ČV ∗ (1 + ik ) −T ik

kde: •

ČV t je odhad příslušného peněžního příjmu pro jednotlivé roky 1. fáze výpočtu

•

T je délka 1. fáze, pro které jsme schopni v jednotlivých letech odhadnout čistý výnos,

•

TČV je trvalá velikost peněžního přijmu ve druhé fázi uvažovaného horizontu. Zde se předpokládá stabilní úroveň příjmů

•

ik je kalkulovaná úroková míra.

Jestliže má podnik omezenou životnost, používá se např. vzorec T

H n = ∑ ČVt ∗ (1 + ik ) ) −t + t =1

LT (1 + ik ) T

kde: •

LT je likvidační hodnota podniku na konci roku T, tj. hodnota fixních aktiv, oběžný kapitál a platby zbylých závazků.


48

1.42.4.2.2.Dva přístupy: Equity a Entity Tyto dva přístupy se liší tím, co se diskontuje. DCF entity - vychází se z peněžních toků pro vlastníky a věřitele – v tomto případě je nutné stanovit diskontní míru na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Výsledkem je celková hodnota společnosti jako hodnota aktiv. Od ní se pak odečte hodnota cizích zdrojů společnosti a obdrží se ocenění společnosti DCF equity – vychází se z peněžního toků pro vlastníky – FCFE. Jako úroková míra se používají náklady na vlastní kapitál při konkrétní úrovni zadlužení. Zvolený přístup v této studii je DCF Entity. 1.42.4.2.3.Náklady kapitálu - metoda WACC Náklady kapitálu firmy se určují jako vážený průměr nákladů vlastního kapitálu a nákladů cizího úplatného kapitálu, kde jako váhy vystupují podíly vlastního a cizího úplatného kapitálu na součtu těchto dvou složek firemního kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (weighted average capital costs – WACC) odpovídají příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. Nejde ovšem o skutečné příjmy, ale o náklady ušlé příležitosti. Používá se následující vzorec WACC = kde: • • • • • • •

nv- VK/K + nc (1- sdp ) CK/K

WACC nv nc sdp CK VK K

vážené průměrné náklady kapitálu, náklady vlastního kapitálu, náklady cizího kapitálu, sazba daně z příjmů, cizí kapitál, vlastní kapitál, celkový kapitál, tj. tržní hodnota pasiv

V dalších kapitolách si rozebereme jednotlivé části této metody, tj. • kapitálovou strukturu firmy, • náklady cizího kapitálu, • náklady vlastního kapitálu. 1.42.4.2.3.1.Kapitálová struktura firmy Podle převážné většiny odborné literatury se mají místo účetních hodnot použít tržní hodnoty. Někteří autoři doporučují přesto účetní hodnoty z následujících důvodů: Účetní hodnota je spolehlivější, neboť je relativně stabilní. Ve skutečnosti jde však spíše o nevýhodu, protože skutečná hodnota se naopak neustále mění. Obtíže s odhadnutím tržní hodnoty jsou velké zejména v případě, že akcie nejsou veřejně obchodovatelné. Hodnota vlastního kapitálu oceňované firmy Do výše uvedeného vzorce je třeba použít kapitálovou strukturu oceňovaného podniku na základě tržních hodnot, tedy včetně tržní hodnoty vlastního kapitálu. Hodnota vlastního kapitálu je však teprve cílem výpočtu. Musí se tedy použít iterace nebo nějaký odhad. Teorie není zcela jednoznačná, co se týče časového okamžiku kapitálové struktury firmy, zdali se má použít výchozí, či plánovaná struktura kapitálu. Někteří autoři doporučují používat spíše cílové, plánované hodnoty podílu vlastních a cizích zdrojů než současnou strukturu kapitálu. Cílová struktura kapitálu se získá jedním z těchto způsobů: a) odhad optimální struktury kapitálu pro oceňovaný podnik na základě modelů popsaných v literatuře b) porovnání se srovnatelnými podniky c) odhad optimální kapitálové struky podle vedení společnosti d) odhad současné kapitálové struktury v tržní hodnotě. Cizí kapitál zahrnuje všechny možné složky financování společnosti s výjimkou neúročených pasiv, jako jsou např. závazky vůči dodavatelům. Předpokládá se, že platby za tyto neúročené závazky jsou obsaženy v provozních peněžních tocích (jsou částí placených cen). Položka rezerv zaujímá specifické postavení. Rezervy jsou sice účetně součástí cizích zdrojů, z hlediska oceňování podniku je však možné je zařadit (nebo jejich část) do vlastního kapitálu. Rezervy započtené do vlastního kapitálu by měly zahrnovat ty části rezerv, u kterých oceňovatel předpokládá, že nebudou využity, resp. účel jejich použití bude v rámci finančního plánu vyřešen jiným způsobem. Potom platí, že pokud byla tvorba rezerv v minulosti uznána jako daňový náklad, bude nyní třeba tuto rezervu rozpustit, čímž se zvýší daňový základ a následně vznikne daňový závazek.


49

Čili rezervy daňově uznané jako nákladová položka je třeba dodatečně dodanit. Naproti tomu rezervy, jejichž tvorba nebyla uznána jako daňově uznatelný náklad (byly fakticky vytvořeny ze zdaněných zdrojů), je možné k vlastnímu kapitálu přičíst v plné výši. V cizích zdrojích vyvolávajících náklady není zahrnut finanční leasing. Vychází se z toho, že leasingové nájemné v období historie i v plánovacím období je součástí nákladů (v položce služby), takže základní výchozí veličina pro stanovení volného peněžního toku, kterou je korigovaný provozní hospodářský výsledek před zdaněním, již tuto nákladovou položku respektuje. 1.42.4.2.4.Náklady na cizí kapitál 1.42.4.2.4.1.Náklady emitovaných dluhopisů Náklady dluhopisů v podstatě odpovídají jejich výnosové míře do doby splatnosti. Pro její stanovení se užívají tyto dvě metody: výpočet na základě vnitřního výnosového procenta, výpočet aproximativním způsobem. Výnos na základě vnitřního výnosového procenta: Výnos do doby splatnosti (vnitřní výnosové procento dluhopisu) se počítá pomocí vztahu:

Nn + (1 + nd )t (1 + nd ) n =1 n

T = ∑ t kde: • • • • • •

Ut

T tržní cena dluhopisu, N nominální cena dluhopisu (Kč), úrokový výnos dluhopisu v roce t (Kč), Ut Nn splátka nominální hodnoty dluhopisu v roce n (Kč), výnos do doby splatnosti (%), nd n počet let od data oceňování k termínu splacení (roky).

Aproximativní vztah Pro výpočet se v tomto případě užije aproximativní vztah:

nd = kde: • •

nd u

N −T n 0 , 6 .T + 0 , 4 N

N . u / 100

+

náklad dluhopisu (%), roční nominální výnosová míra (%).

1.42.4.2.4.2.Náklady dlouhodobých bankovních úvěrů Zde se použijí úrokové sazby jednotlivých dlouhodobých bankovních úvěrů sjednaných v minulosti nebo uvažovaných čerpat v plánovacím období. 1.42.4.2.5.Náklady vlastního kapitálu Náklady vlastního kapitálu jsou obtížně zjistitelné. Důvod spočívá v tom, že zatímco náklady cizího kapitálu jsou účetní kategorií (např. v podobě nákladových úroků), u nákladů vlastního kapitálu tomu tak není. Náklady vlastního kapitálu se obvykle chápou jako požadovaná výnosnost kapitálu vloženého do firmy, která je závislá na rizikovosti jejího podnikání. Čím je tato rizikovost vyšší, tím požadují vlastníci vyšší zhodnocení kapitálu vloženého do firmy, a tím jsou také náklady vlastního kapitálu vyšší. Náklady na vlastní kapitál závisí na rizicích, spojených se strukturou pasiv společnosti, a proto je této otázce věnováno hodně místa. Tato rizika mají rozhodující vliv na ocenění společnosti metodou diskontovaného Cash Flow, které je základní metodou oceňování společností. Základním kriteriem pro volbu kalkulované úrokové míry (diskontní míry) je zejména snaha vyjádřit požadavky investorů na výnosnost tak, aby tato výnosnost byla úměrná investičnímu riziku. Zatím se nepodařilo nalézt uspokojivé, obecné a objektivní řešení způsobu nalezení této veličiny. Většina modelů na zjištění diskontní míry je založena právě na odhadu jednotlivých rizik. Diskontní míra je obtížně měřitelná. Představuje alternativní náklad daný tím, že akcionář investuje do analyzovaného projektu místo do jiných aktiv na kapitálovém trhu.


50

Diskontní míra je dána výnosem, který by akcionáři mohli získat, kdyby sami investovali své prostředky do srovnatelných finančních aktiv. Určení „správné“ diskontní míry je největším problémem ocenění a je zpravidla založeno na zkušenosti znalce. Z uvedeného vyplývá, že nejvhodnější je určit diskontní míru podnikatelského záměru oceňované společnosti srovnáním s dalšími obdobnými projekty a s individuálním uvážením rizik konkrétního projektu. Existuje několik základních skupin metod pro odhad diskontní míry (kalkulované úrokové míry). Následující přehled ukazuje základní metody zjištění nákladů na vlastní kapitál (6): 1.42.4.2.5.1.Odhad nákladů na vlastní kapitál Základní metody Tržní hodnota CAPM Historická beta Metoda analogie Nezávislá prognóza beta na základě zvolených faktorů Investiční hodnota Stavebnicová metoda Pomocné metody Dividendový model Průměrná rentabilita Odvození nákladů vlastního kapitálu z nákladů cizího kapitálu V následujících kapitolách budou podrobněji rozebrány některé používané metody: •

Náklady na vlastní kapitál metodou CAPM

•

Model APT - model arbitrážního oceňování

•

Stavebnicové metody

•

Tržní model

•

Dividendový model

1.42.4.2.5.2.Náklady na vlastní kapitál - model oceňování kapitálových aktiv CAPM (měření portfolia) CAPM (capital asset pricing model) – používá se zejména na vyspělých kapitálových trzích. Je to model oceňování kapitálových aktiv (polovina 60 tých let, W.Sharpe, J. Lintner aj. Treylor). Základní poučka zní: Na dokonale konkurenčním trhu se prémie za očekávané riziko mění v přímém poměru k beta. Model oceňování kapitálových aktiv stanovuje náklady vlastního kapitálu jako součet bezrizikové výnosové míry (výnosnost dlouhodobých státních dluhopisů) a součinu beta koeficientu a rizikové prémie (rozdíl výnosnosti kapitálového trhu a výnosnosti státních dluhopisů). Model vychází z následujícího vzorce:

k = r f + (rm − r f )β

kde: - rf je míra návratnosti bez rizika (státní pokladniční poukázky), - rm je očekávaná míra návratnosti celkové tržní zásoby cenných papírů (tržního portfolia), (rm – rf) je tržní odměna za riziko, - β představuje stálé riziko konkrétního vlastního kapitálu (citlivost akcie na změny tržního portfolia) – tyto koeficienty je možné spočítat buď z chování konkrétních akcií na burze (jsou-li veřejně obchodovatelné) či srovnáním s dalšími společnostmi. První metoda je v ČR použitelná pouze informativně, a to jednak z toho důvodu, že kapitálový trh je dosud značně deformován, takže při jeho malé likviditě nelze z pohybů kurzů jednotlivých akcií určovat skutečně reprezentativní reakce investorů a jednak je deformován celý trh, nelze tedy věrohodně určit tržní odměnu za riziko celého tržního portfolia. 1.42.4.2.5.2.1.1.Bezriziková míra Měla by odpovídat výnosnosti státních dluhopisů s délkou životnosti, která se přibližuje životnosti oceňovaných podnikových aktiv. Doporučuje se uplatnit výnosnost státních dluhopisů, jejichž doba splatnosti se blíží 10-ti letům. 1.42.4.2.5.2.1.2.Prémie za specifické riziko Náklady vlastního kapitálu musí respektovat i specifické riziko, a proto se hodnota těchto nákladů stanovená podle vztahu pro WACC zvyšuje (kromě metody založené na expertním odhadu beta koeficientu) o prémii za specifické riziko.


51

Systematické (tržní) riziko je takové riziko, které závisí na celkovém ekonomickém vývoji a postihuje proto ve stejné míře všechny firmy. Kromě toho však hospodářské výsledky určité firmy ovlivňují faktory, které jsou pro tuto firmu jedinečné (mezi tyto faktory patří např. stávky, odchod kvalitního managementu, havárie aj.). Tato složka rizika se označuje jako specifické riziko. Při stanovení prémie za specifické riziko je třeba expertní odhad na základě ocenění určitých interních firemních faktorů (např. kvalita výrobků a služeb, kvalita technologií, kvalita managementu aj.) i externích faktorů (situace na trhu, míra diverzifikace dodavatelů a odběratelů aj). „Specifické riziko je třeba zahrnout všude tam, kde nejde o akcie, které mohou tvořit součást portfolia. Jedině portfolio umožňuje zúžit riziko pouze na riziko systematické. Specifické riziko by tedy mělo vyjadřovat odchylky posuzovaného podniku od průměrných kvalitativních a kvantitativních stránek výkonnosti v odvětví nebo oboru. Ve světě je přirážka za specifické riziko záležitost odhadu analytika. Základem jsou většinou postupy a metody finanční analýzy. Jedná se především o tyto momenty: - hodnoty ukazatelů finanční analýzy pro daný podnik k průměrům daného odvětví, - výsledky mezipodnikového srovnání, - hodnocení kvalitativních faktorů, jako například: úroveň managementu, postavení na trhu apod. Výsledkem promítnutí těchto faktorů do diskontní míry je však záležitostí analytika a není pro ně žádný obecně přijímaný postup. V českých podmínkách doporučujeme přirážku za specifické riziko v rozmezí 3 až 5%.“ (zdroj: "Diskontní míra v oceňování", Mařík a Maříková, vydal VŠE, IOM, Praha 2001). 1.42.4.2.5.2.1.3.Riziková prémie Tuto rizikovou prémii tvoří rozdíl výnosnosti tržního portfolia a bezrizikové výnosové sazby, 1.42.4.2.5.2.1.4.Koeficient beta Koeficient beta vyjadřuje citlivost výnosnosti akcií oceňované firmy na změny celého trhu, měřené určitým burzovním indexem: Beta = 1 - výnosnost akcií s koeficientem beta rovným jedné se mění stejně jako výnosnost celého trhu, takže jejich rizikovost je stejná jako u celého trhu, Beta > 1 - akcie s koeficientem beta větším než jedna reagují citlivěji na změny trhu (jejich riziko je větší než průměrné riziko trhu), Beta < 1 - akcie s koeficientem beta menším než 1 reagují na změny trhu méně citlivě (jejich riziko je nižší než průměrné riziko trhu). Beta koeficienty se určují třemi způsoby, a to z údajů kapitálového trhu, na základě ohodnocení obchodního a finančního rizika firmy a expertně ohodnocením rizikovosti podnikatelské činnosti firmy pomocí několika vybraných faktorů. 1.42.4.2.5.2.1.5.Beta z údajů kapitálového trhu Koeficienty beta se zjišťují hlavně z údajů na akciových trzích (bursy atd.)

beta 1 =

beta h 1 + (1 − s h ) .

CK h VK h

 CK 1  . 1 + (1 − s1 ) . , VK 1  

Publikují se koeficienty: beta při existujícím zadlužení společnosti beta při nulovém zadlužení Beta při existujícím zadlužení. Přitom se používá velikost beta koeficient ocenění firmy: zjištěná na základě historických údajů, která je oceňované firmě velice blízká z hlediska vstupů, technologického procesu, výstupů aj.. Tento beta koeficient se vztahuje k určité existující míře zadlužení firmy. Pokud dojde v 1. fázi, resp. ve 2. fázi ke změně zadlužení firmy, je třeba beta koeficient korigovat. Korekce beta koeficientu pro 1. fázi proběhne podle vztahu: kde:


beta1

•

betah

beta koeficient stanovený z historických dat,

•

CK1/VK1

poměr cizího a vlastního kapitálu v 1. fázi,

52

beta koeficient pro 1. fázi,

•

CKh/VKh

poměr cizího a vlastního kapitálu v historii,

•

s1

sazba daně z příjmů v 1. fázi,

•

sh

sazba daně z příjmů v historii.

1.42.4.2.5.2.1.6.Bety při nulovém zadlužení

 CK 1  beta 1 = beta h (0 ) . 1 + (1 − s1 ) .  VK 1   Jestliže jsou známy bety při nulovém zadlužení, pak přeměna této bety na skutečné zadlužení společnosti se provede takto: kde: •

betah (0) historický beta koeficient při nulovém zadlužení,

•

s1, CK1, VK1

již známé symboly.

Tento vztah se uplatní pro korekci beta koeficientu i pro 2. fázi, kde se opět veličiny s1 a CK1/VK1 nahradí veličinami s2 a CK2/VK2. Korigované beta koeficienty pro 1. a 2. fázi budou zřejmě, jak plyne ze vztahu vyšší, než historický beta koeficient při nulovém zadlužení (vyšší zadlužení na rozdíl od plného vlastního financování zvyšuje riziko oceňované firmy). Stanovení beta koeficientu na základě obchodního a finančního rizika Vychází se zde z korekce beta koeficientu “průměrné” společnosti, která má beta koeficient roven jedné, vzhledem k odlišnému obchodnímu a finančnímu riziku. Zpracovaná verse této metody v sytému Evalent: V systému se předpokládá pět tříd tohoto rizika s rizikovými korekcemi: Třídy systematického obchodního rizika Třída systematického obchodního rizika

Korekce beta koeficientu

1

-0,5

2

-0,25

3

0

4

0,25

5

0,5

Do 3. třídy s nulovým koeficientem korekce spadají firmy s průměrným obchodním rizikem, do 1. třídy patří firmy s nejnižším rizikem, do 5. třídy firmy s nejvyšším rizikem. Při začlenění oceňované firmy do určité třídy obchodního rizika by se měla zvažovat citlivost provozního zisku na změny základních národohospodářských ukazatelů (hrubý domácí produkt, ceny aj.). Systematické obchodní riziko bude vyšší v případě: vyšší citlivosti prodejů firmy na výkyvy konjunktury a vyšší cenové pružnosti produktů, vyššího podílu fixních nákladů, menší velikosti firmy aj. Korekce beta koeficientu vzhledem k finančnímu riziku je závislá na kapitálové struktuře oceňované firmy vyjádřené poměrem cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu. Při hodnotě tohoto ukazatele ve výši 40 % je korekce vzhledem k finančnímu riziku nulová, při plném vlastním financování má korekce hodnotu – 0,2 (finanční riziko se snížilo) a hodnotě ukazatele 140 % odpovídá korekce velikosti 0,5. Pro ostatní hodnoty ukazatele CK/VK se příslušná velikost korekce vzhledem k finančnímu riziku stanoví lineární interpolací. Pokud bude kapitálová struktura oceňované firmy v 1. fázi odlišná od této struktury v 2. fázi, budou i korekce vzhledem k finančnímu riziku a tím i hodnoty beta koeficientů v 1. i 2. fázi odlišné. Náklady vlastního kapitálu pro 1. i 2. fázi se stanoví jako náklady respektující systematické riziko zvětšené o prémii za specifické riziko.


53

Poznámka: Pokud se při korekci beta koeficientu vzhledem k obchodnímu riziku respektuje riziko systematické i specifické, měla by být prémie za specifické riziko nulová, avšak velikosti korekcí vzhledem k obchodnímu riziku by měly být větší než hodnoty uvedené v tabulce. 1.42.4.2.5.2.2.Expertní stanovení beta koeficientu Tento přístup je založen na expertním ohodnocení souboru osmi faktorů, které ovlivňují velikost beta koeficientu. Jsou to tyto faktory: • citlivost na změnu hospodářského cyklu, • vyjednávací síla vůči dodavatelům, • vyjednávací síla vůči odběratelům, • podíl fixních nákladů na celkových nákladech, • míra zadlužení (poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu), • velikost podniku, • diverzifikace územní, • diverzifikace výrobková. Přitom se ohodnocuje každý z těchto faktorů jedním ze tří stupňů, Jednotlivým stupňům hodnocení odpovídají tyto velikosti beta koeficientu: • nejnižší stupeň: beta koeficient 0,5, • střední stupeň: beta koeficient 1, • nejvyšší stupeň: beta koeficient 1,5 Výsledný beta koeficient oceňované firmy se pak stanoví jako aritmetický průměr hodnot beta koeficientu přes všechny faktory. 1.42.4.2.5.3.Stavebnicové modely Specifickým rysem stavebnicových modelů je, že riziková prémie se vytváří jako součet určitých složek v závislosti na míře rizika oceňované firmy. Dále uvádíme dvě v našich podmínkách nejpoužívanější metody: Komplexní stavebnicová metoda I je metoda autorů Mařík, M. – Maříková, P.5, Druhá metoda - Komplexní stavebnicová metoda II je založena na původním souboru rizikových faktorů firmy Garbett a Hill. Společným rysem obou verzí těchto metod je, že riziková prémie se určuje na základě určitého počtu faktorů, které ve svém souhrnu charakterizují míru rizika podnikatelské činnosti oceňované firmy. Každý z těchto faktorů se ohodnocuje pomocí čtyřstupňové stupnice rizika: stupeň 1 (nízké riziko), stupeň 2 (přiměřené riziko), stupeň 3 (zvýšené riziko), stupeň 4 (vysoké riziko). Celkové riziko oceňované firmy se stanoví jako vážený aritmetický průměr ohodnocení jednotlivých rizikových faktorů. Vzhledem k tomu se i celkové riziko (míra rizika, resp. stupeň rizika) oceňované firmy pohybuje v intervalu od jedné do čtyř. Poznámka. Pokud by teoreticky byla podnikatelská činnost oceňované firmy zcela neriziková, bylo by i její celkové riziko nulové. To však u komplexní stavebnicové metody nemůže nastat, neboť neobsahuje stupeň hodnocení 0. Dalším společným rysem obou verzí komplexní stavebnicové metody je způsob, jakým se převádí zjištěné celkové riziko oceňované firmy do rizikové prémie. Tento převod vychází z bezrizikové výnosové sazby. V případě, že by podnikatelská činnost oceňované firmy byla zcela neriziková (tj. celkové ohodnocení rizika by bylo rovno nule), tak také její riziková prémie bude rovna nule. V případě, že by riziko oceňované firmy bylo ohodnoceno jako nejvyšší, tj. stupeň rizika by nabyl hodnotu čtyři, pak riziková prémie bude určitý násobek (např. trojnásobek) nerizikové výnosové sazby. Transformace celkového rizika (stupně rizika) oceňované firmy z intervalu mezi jednou a čtyřmi do rizikové prémie probíhá podle mocninné funkce ax, kde x je celkové riziko (stupeň rizika) oceňované firmy. Stanovení parametrů mocninné funkce ax, tj. základu a vychází z výše uvedených předpokladů. Pro zcela nerizikovou oceňovanou firmu se stupněm rizika 0 platí a0 = 1. Vzhledem k tomu, že v tomto případě předpokládáme, že riziková prémie je nula násobkem nerizikové výnosové sazby, můžeme tento násobek vyjádřit jako a0 - 1. Pokud v případě nejvyššího stupně rizika oceňované firmy velikosti 4 bude riziková prémie trojnásobkem nerizikové výnosové sazby, pak musí platit a4 – 1 = 3. Z tohoto vztahu, který lze zapsat jako a4 = 4, nyní stanovíme základ a mocninné funkce a dostaneme a = 1,414.

5

Blíže viz Mařík, M. – Maříková, P.: Diskontní míra v oceňování. Praha, VŠE 2001


54

Pokud bychom chtěli, aby riziková prémie v případě celkového rizika oceňované firmy velikosti 4 byla ne trojnásobkem, ale čtyřnásobkem nerizikové výnosové sazby (tj. náklady vlastního kapitálu takovéto firmy by byly pětinásobkem nerizikové výnosové sazby), pak základ a mocninné funkce určíme ze vztahu a4 – 1 = 1, nebo-li a4 = 5. Potom dostaneme a = 1,495. Závislost rizikové prémie na stupni rizika firmy Stupeň A Rizika RPn RP (%) nvk (%) RPn 0 0 0 6,5 0 1 0,414 2,69 9,19 0,495 2 1,0 6,5 13,0 1,236 3 1,828 11,88 18,38 2,344 4 3,0 19,5 26,0 4,0 Vysv. RP … nvk … r0 …

B RP (%) 0 3,22 8,03 15,24 26,0

nvk (%) 6,5 9,71 14,53 21,74 32,50

RPn …

riziková prémie vyjádřená jako násobek bezrizikové výnosové sazby, RPn = (ax – 1), kde x je stupeň rizika (1 až 4), riziková prémie v absolutním vyjádření (%), RP = RPn * r0 náklady vlastního kapitálu (%), nvk = r0 + RP bezriziková výnosová míra.

Obecně můžeme velikost rizikové prémie RP v závislosti na stupni rizika oceňované firmy vyjádřit vztahem:

RP = (a x − 1) ⋅ r0 a náklady vlastního kapitálu z toho odvozené:

nvk = r0 + RP Rizikové faktory u komplexních stavebnicových metod Rizikové faktory u komplexní stavebnicové metody (metoda autorů Mařík, M. – Maříková, PI) Tato verze komplexní stavebnicové metody stanovuje riziko oceňované firmy na základě 32 faktorů. Tyto faktory jsou rozděleny do dvou skupin, a to na faktory podnikatelského (obchodního) rizika a finančního rizika. Skupina faktorů podnikatelského (obchodního) rizika je dále členěna do šesti dílčích skupin, a to na: −

rizika na úrovni oboru (čtyři faktory),

−

rizika na úrovni trhu (tři faktory),

−

rizika z konkurence (sedm faktorů),

−

rizika managementu (tři faktory),

−

rizika výrobního procesu (čtyři faktory),

−

specifické faktory ziskových marží (čtyři faktory),

což představuje celkem 25 rizikových faktorů podnikatelského (obchodního rizika). Uživatel má však možnost rozšířit každou dílčí skupinu rizikových faktorů o jeden jím definovaný faktor (tzv. doplňkový faktor rizika). Skupina faktorů finančního rizika obsahuje celkem sedm faktorů, které nejsou již dále členěny do dílčích skupin. Stejně jako u podnikatelského rizika může uživatel rozšířit skupinu faktorů finančního rizika o jeden doplňkový faktor. Celkový přehled všech rizikových faktorů v jejich členění do skupin uvádí příloha II. Náklady vlastního kapitálu se určí jako součet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie - viz vztah (10 a). Zjištěná riziková prémie zahrnuje jak systematické (tržní), tak specifické riziko, takže již není třeba ji zvyšovat o specifické riziko. Rizikové faktory u komplexní stavebnicové metody firmy Garbett a Hill. Ve druhé verzi metody se pracuje s původním souborem rizikových faktorů, navrženým firmou Garnett a Hill. Tento soubor rizikových faktorů obsahuje celkem 36 faktorů, rozčleněných do čtyř skupin podnikatelského (obchodního) rizika a jedné skupiny faktorů finančního rizika: −

rizika trhu (dvanáct faktorů),

−

výrobní rizika (šest faktorů),

−

rizika oboru (čtyři faktory),

−

rizika managementu (šest faktorů),

−

finanční rizika (osm faktorů).

Stejně jako u první verze metody má uživatel možnost rozšířit každou ze skupin o jeden doplňkový faktor rizika. Podrobný přehled náplně výše uvedených skupin rizikových faktorů uvádí příloha III. Formulář pro hodnocení rizikových faktorů i výstupní tabulky obou verzí metod mají obdobnou strukturu popsanou v části věnované programovému řešení těchto metod.


55

Stanovení rizikové prémie Pro stanovení rizikové prémie musí uživatel nejprve ohodnotit každý rizikový faktor, a to jedním ze čtyř výše uvedených stupňů, které tvoří: −

nízké riziko (stupeň 1),

−

přiměřené riziko (stupeň 2),

−

zvýšené riziko (stupeň 3),

−

vysoké riziko (stupeň 4).

Dále je třeba stanovit váhy rizikových faktorů. Stanovení vah jednotlivých faktorů vychází z předpokladu, že: − uživatel zadává poměr vah podnikatelského a finančního rizika (standardně je zadána hodnota 4, uživatel ji však může upravovat), −

každý faktor skupiny podnikatelského rizika má stejnou váhu a stejně tak to platí pro faktory finančního rizika.

Platnost a úloha modelu oceňování kapitálových aktiv(CAPM) Hlavní problémy modelu: 1. Metoda je zaměřena do budoucnosti, zatímco my měříme jen skutečné výnosy. Výnosy akcií odrážejí očekávání 2. Tržní portfolio by mělo obsahovat všechny rizikové investice, včetně akcií, obligací, komodit, nemovitostí a dokonce i lidského kapitálu Většina tržních indexů obsahuje jen vzorek obyčejných akcií 3. Platí za předpokladu dokonale konkurenčního trhu 4. Investoři si mohou vypůjčovat peníze za stejnou úrokovou sazbu, za jakou mohou peníze sami zapůjčovat. Přitom výpůjční sazby jsou obecně menší než zápůjční 1.42.4.2.5.4.Model APT (arbitrage pricing theory) – model arbitrážního oceňování Tento model tvrdí, že očekávaný výnos akcionáře závisí na riziku (str 180 (3)). Na rozdíl od modelu CAPM, kde prémie za riziko je závislá na jediném faktoru, kterým je beta, pak v teorii APT tato prémie závisí na několika mikroekonomických faktorech. Např. dle Kislingerové (viz 2) Chen, Roll a Ross tvrdí, že existují čtyři dominantní faktory ovlivňující ceny akcií. Jsou to neočekávané změny úrovně ekonomické aktivity v odvětví, míra inflace, rozpětí mezi krátko - a dlouhodobými úrokovými sazbami a rozpětí mezi výnosy obligací podniků s nízkým a vysokým rizikem. Tento model však vyžaduje použití relativně značně rozsáhlého informačního základu. 1.42.4.2.5.5.Dividendový model Dividendový model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto vnitřní výnosnost akcie na základě tržní ceny akcie, očekávané dividendy a tempa jejího růstu. Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto očekávanou vnitřní výnosnost akcie podle vztahu:

n kde • • • •

nv D T g

v

=

D T

+

g

náklady vlastního kapitálu (očekávaná vnitřní výnosnost akcie v %), očekávaná dividenda (Kč/akcii), tržní cena akcie (Kč/akcii), očekávané tempo růstu dividend (%).

Dividendový model (stejně jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu nákladů vlastního kapitálu, platnou pro 1. i 2. fázi. 1.42.4.2.5.6.Tržní model Tržní model – regresní model, orientovaný na změnu výnosu cenného papíru v závislosti na změně výnosu ovlivňujícího faktoru. 1.42.4.2.6.Úprava rozvahy plynoucí z potřeby určit náklady na kapitál Pro výpočet se neuvažuje rozvaha tak jak je, ale z cizích zdrojů v rozvaze se uvažuje pouze cizí úročený kapitál. Dále je třeba rozdělit majetek na majetek provozně nutný a provozně nepotřebný. 1.42.4.2.7.Co se diskontuje Použije se provozní výsledek hospodaření před zdaněním. Dále je nutné odečíst investice, které jsou podmínkou dosažení určité výše peněžních toků v budoucnosti. Tento korigovaný provozní výsledek by neměl obsahovat •

náklady na cizí kapitál v případě, že se uvažuje peněžní tok pro vlastníky a věřitele


jednorázové položky

•

výnosy a náklady související s majetkem provozně nepotřebným.

56

1.42.4.2.8.Pokračující hodnota Volba metody by měla odpovídat situaci. Záleží na tom, zdali je jednodušší odhadovat budoucí peněžní toky přímo nebo prostřednictvím účinnosti investic. Spíše však prostřednictvím parametrického vzorce. 1.42.4.2.8.1.Gordonův model Někdy se místo této metody používá metoda alternativní, kdy místo podělením ik se trvale odnímatelný výnos násobí faktorem v řádu zpravidla 5-12 (převrácená hodnota kalkulované úrokové míry). Někdy je požíván modifikovaný vzorec:

H =

T ČV × 100 , ik − g

Tento model se použije tehdy, když je možné očekávat trvalé tempo růstu g. 1.42.4.2.8.2.Parametrický model Model založený na faktorech tvorby hodnoty (parametrický vzorec – Mařík) je podoben modelu podle Gordonova vzorce s tím, že v Gordonově modelu se diskontuje FCF v roce následujícímu po ukončení první fáze a v parametrickém vzorci se diskontuje KPV, tj. korigovaný provozní výsledek hospodaření upravený o daně v prvním roce po uplynutí období prognózy. Tento je vynásoben (1-g/ri), kde ri je rentabilita čistých investic. G/ri je míra investic, což je podíl zisku věnovaný na čisté investice. Předpokládá se stabilní míra zisku po celou dobu druhé fáze. 1.42.4.2.9.Závěrečný výpočet ocenění V případě že se použije metoda DCF Entity výsledkem je ocenění aktiv. Od něj se odečte ocenění cizích úročených zdrojů. Když se použije metoda Equity, přímo se zjistí hodnota společnosti.


57

2.

Posudek

2.1.

Výběr vhodných metodik pro toto ocenění

Při volbě způsobu ocenění akcií společnosti byla nejprve analyzována finanční pozice oceňované společnosti a byla zkoumána podstata její podnikatelské činnosti. Vzhledem k typu podnikání, dostupným údajům o oceňované společnosti i jejích konkurentech, dosahované dynamice tržeb i hospodářských výsledků byla pro ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. zvolena metoda kombinující následující dvě dílčí ocenění: •

Ocenění na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu

•

Ocenění společnosti Železárny Veselí, a.s. zjištěné metodou diskontovaného volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele zvýšené o hodnotu majetku, který není provozně nutný pro podnikatelskou činnost.

2.2.

Nepoužití dalších metod

2.2.1.

Nepoužití metody kapitalizovaných hospodářských výsledků

Tato metoda nebyla použita protože společnost v minulosti podnikala v neporovnatelné struktuře(pronájem prostor). V roce 2006 začala podnikat v oboru hutního průmyslu. V roce 2007 naběhla výroba po celý rok. Tyto skutečnosti by nevedly k objektivnímu ocenění dané společnosti a stanovení kapitalizovaných hospodářských výsledků. 2.2.2.

Nepoužití srovnávacích metod

Nebyly použity srovnávací metody a to proto, že potřebné údaje o prodejích obdobných společností v ČR ani v zahraničí nejsou známy (nejsou veřejné). Srovnání se zahraničními společnostmi má omezenou vypovídající schopnost zejména proto, že není podrobně známo, do jaké míry je ta či ona společnost srovnatelná s oceňovanou společností Bylo pouze ověřeno, zda je vypočtená hodnota akcií oceňované společnosti v souladu s známými údaji o předchozích transakcích s akciemi oceňované společnosti. 2.3.

Ocenění na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu

V kapitole 1.30.1 je uvedena rozvaha k 31. 3. 2008. Podle této rozvahy činil vlastní kapitál 525 941 tis Kč. 2.3.1.

Výsledek ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu vykazovaného v účetnictví

Metodou ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu vykazovaného v účetnictví byla stanovena hodnota společnosti Železárny Veselí, a.s. k 31. 3. 2008 na 525 941 tis. Kč


58

2.4.

Ocenění společnosti metodou diskontovaného volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele dle znalců s rozdělením roku 2008

2.4.1.

Použitý software

Ocenění v této i následující kapitole je kalkulováno s využitím programového vybavení STRATEX R (systém pro dlouhodobé finanční plánování a hodnocení investičních projektů) společnosti VALEX s.r.o., Velflíkova 10, Praha 6 a programového vybavení EVALENT od téže společnosti. Toto programové vybavení bylo vypracováno ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze. 2.4.2.

Předpoklady ocenění dle plánu společnosti

Společnost předala strategický plán na roky 2007-2011. Plán byl zpracován se započítáním inflace, tj. ve výkonech je s inflací uvažováno. Tento plán byl znalci posouzen a upraven, vzhledem k již známým předběžným výsledkům za rok 2007. Dále bylo pro sestavení plánu na rok 2008 použito výsledků ze tří měsíců s drobnými korekcemi, které byly konzultovány s vedením společnosti. Znalci upravený plán používá ukazatele na další roky vycházející z roku 2007 v oblasti výkazu zisku a ztrát a v oblasti rozvahy bylo od roku 2007 použito modelů investic a oběžného kapitálu tak, aby se postupně ukazatele doby obratu oběžných aktiv přibližovaly hodnotám dosaženým konkurenčními podniky. 2.4.2.1. Výkaz zisku a ztrát Vývoj jednotlivých položek v budoucnosti by se měl opírat a vycházet z minulých výsledků. Při sestavení plánu bylo vycházeno z minulých výsledků (převážně roku 2007), protože v roce 2005 Železárny pronajímaly movitý i nemovitý majetek společnostem ve skupině. Společnost Železárny Veselí, a.s. funguje v současné struktuře až od října 2006 (od 1.3. 2006 začala v Železárnách Veselí výroba v provozovně č. 2 v Chomutově a od 1. 10. 2006 výroba v provozovně č. 1 ve Veselí). Tržby za prodej zboží - plán společnosti tuto položku neobsahuje. Proto byl na základě výsledků minulého účetního období stanoven předpoklad dalšího ročního nárůstu o inflaci (zpracovatelé posudku jsou názoru, že v budoucnosti bude inflace činit 2,5 %). Odpovídající náklady vynaložené na prodané zboží jsou uvažovány ve stejné výši, přestože v minulosti byl prodej zboží ve společnosti ztrátový. Proto se optimisticky předpokládá (vzhledem k účelu tohoto posudku) že tato marže nebude záporná ale s minimálním ziskem. (Při pokračující ztrátě by nemělo smysl tuto službu (prodej zboží) vykonávat. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a spotřeba materiálu a energie – tyto položky sice byly odvozeny od předběžných výsledků roku 2007, ale byly znalci upraveny následujícím způsobem: 1.

Předpokládané tržby za prodej vlastních výrobků a služeb byly ponechány na úrovni roku 2007 a dále byl plánován nárůst o inflaci. U aktivace bylo plánováno s vyšším nárůstem o 0,5%.

2.

Pro stanovení výkonové spotřeby se použil dosažený podíl výkonové spotřeby za rok 2007, který odpovídá průběhu tohoto roku ve spotřebě energií. Podíl služeb na tržbách za výrobky a zboží za rok 2007 byl ve výši 12,25 %. Pro první rok plánu byl stanoven v obdobné výši, a to v absolutní výši 515 000 tis. Kč. Pro další roky bylo předpokládáno zvyšování výkonové spotřeby o inflaci s tím, že v oblasti služeb a energií lze předpokládat vyšší nárůst než pouze inflační, proto bylo tempo růstu upraveno na 3 %. (strategická analýza ukázala, že očekávat nárůst objemu tržeb ve fyzickém objemu nelze). V plánu společnosti se počítá s nárůstem o inflaci).

Spotřeba materiálu a energie je velmi obtížně odhadnutelná položka, ale v případě, že by se materiál více zdražoval oproti inflaci je možné předpokládat, že by se zdražila také odpovídajícím způsobem prodejní cena výrobků (tj. tržby za prodej vlastních výrobků a služeb). Jak ukázal vývoj minulých let, když se ceny materiálu a energie nadinflačně celosvětově zdražily, přidaná hodnota se příliš nezměnila, dokonce poklesla z důvodu, že se celý dopad navýšení ceny vstupů nepodařilo převést na odběratele (odběratelé začali více šetřit či se obrátili na substituční materiály). V modelu se počítá v příštích deseti letech s nadinflačním nárůstem cen služeb a energií. (V případě výraznějšího nárůstu cen vstupů odpovídacím způsobem naroste i cena výstupů a ocenění se příliš nezmění).


59

Následující tabulka ukazuje poměrně masivní zdražování jedné ze základních materiálových vstupů do hutnictví Průměrné nákupní ceny šrotu - druh 12 za období 2003-2007 8 000

7 000

6 000

Kč/t bez DPH

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben

0

2003

2004

2005

2006

2007

3. Spočítané výkony (a i náklady na materiál a energií) se upravily korekcemi o vliv dalších položek výkazu zisku a ztrát nesouvisejících přímo s tržbami, jsou to změny v aktivaci oproti plánu a o zařazení změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní produkce. 4. Od roku 2008 se očekává jak v položce Spotřeba materiálu a energie tak i Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb nárůst o inflaci (větší nárůst není možný z důvodu omezené kapacity a zejména s ohledem na sílící konkurenci a měnící se požadavky zákazníků, na které nemůže zcela odpovídajícím způsobem společnost Železárny Veselí, a.s. reagovat). Změna stavu zásob vnitropodnikové výroby – Byla znalci doplněna z vývoje zásob v rozvaze k 31. 12. 2007 a 2006. Plánována byla na základě modelu oběžných aktiv podle dob obratu (viz dále). Společnost fungovala v této struktuře po celý rok 2007. Proto byl převzat plán aktivace z výkazu společnosti. V budoucích letech – nárůst o 3 %. Osobní náklady – v roce 2008 byly plánovány na základě předběžných výsledků za rok 2007. Pak nárůst o 5 %, tedy o 2,5 % bodu nad inflaci. Od roku 2012 bylo uvažováno s nárůstem o 3 %. V minulých pěti letech rostly mzdy o cca 6 %, ale takový nárůst nelze předpokládat trvale do budoucna už proto, že prognózy HDP jsou pro příští 2 roky nižší a není předpoklad, že by se meziročně udržovaly nad 5 či 5,5 %. Podle statistiky MPO (server MPO - Analýza vývoje průmyslu v roce 2006) se ukazuje, že i v minulosti narůstaly měsíční mzdy rychleji než inflace. Kromě toho jsou v oceňované společnosti zřejmě vyčerpány možnosti úspory zaměstnanců. Následující tabulka ukazuje, že v minulých letech rostly průměrné mzdy v průmyslu nadinflačně.

Náklady na sociální a zdravotní zabezpečení – počítá oceňovací software


60

Sociální náklady - V dalších letech nárůst stejný jako nárůst mezd. Daně a poplatky – 2008 podle plánu společnosti - tvoří hlavně daně z nemovitostí. V budoucnosti nárůst o inflaci. Odpisy – byly nově spočítány. Přitom byly použity následující předpoklady: Odpisy účetní ze starého bloku tj. majetku který je ve stávající k datu ocenění. 2008 2009 2010 2011 budovy, haly 31 577 31 513 31 423 31 351 ostatní hmotný majetek 28 315 25 059 22 924 19 818 nehmotný majetek 100 39 0 0 celkem 59 992 56 611 54 346 51 169 Data byla zpracována v účetním systému Železáren Veselí, a který umožňuje odpisy modelovat dopředu. V dalších letech byly odpisy odhadnuty. Proti minulosti jsou odpisy o něco vyšší, protože byl nakoupen majetek z Železáren Hrádek, a.s. a Hutní druhovýroby - reality, a.s. za víc jak 200 mil. Kč. Investice budoucí stavební - odpisová skupina 5, lineární odepisování Investice budoucí ostatní - odpisová skupina 3, lineární odepisování Tržby z prodeje materiálu: Převážně se jedná o prodej kovového odpadu (šrotu), který vzniká ve výrobním procesu. V budoucnosti se předpokládá nárůst o inflaci. Zůstatková cena prodaného materiálu v budoucnosti nárůst stejný jako nárůst tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Zúčtování rezerv do provozních výnosů a nákladů - obtížně prognózovatelná položka. V dalších letech není uvažována. Ostatní provozní výnosy – vycházeno z předběžných výsledků roku 2007 společnosti. V dalších letech je očekáván nárůst o inflaci. Ostatní provozní náklady – prognózováno na základě předběžných výsledků roku 2007 pak nárůst o 1 %, trvale lze předpokládat přiblížení těchto výsledků k ostatním provozním výnosům, po očištění o mimořádné vlivy z minulosti. Nákladové úroky počítá oceňovací program. Přitom se v budoucnosti počítalo s úrokovou sazbou 6 %. Poznámka: vzhledem k použité metodice ocenění (vychází se z korigovaného provozního zisku) není konkrétní výše úrokové sazby rozhodující, protože nákladové úroky do ocenění bezprostředně nevstupují). Poznámka: Malá výše úvěrů společnosti ke dni ocenění spočívá v tom, že žádná banka nebyla ochotna společnosti půjčit. Proto v současnosti existuje model financování prostřednictvím společnosti METALIMEX. Po vypršení smlouvy se společností METALIMEX a.s. - konec roku 2009 – by společnost měla značné problémy s financováním, proto je již od roku 2008 uvažováno s postupnými investicemi do oběžného majetku, aby společnost byla schopna svoji výrobu financovat sama s použitím minimálních cizích zdrojů v rámci skupiny. K úrokovým sazbám pro úvěry: V současné době společnost projednává úvěr u J&T BANKY, a.s. v Praze a Raiffeisen bank, a.s. Úroky u úvěrů se v českých bankách sjednávají jako plovoucí a odvíjí se od sazby stanovované ČNB - PRIBOR, k níž se sjednává přirážka ve výši závislé na výši a délce úvěru, případně výši zajištění a bonitě subjektu jíž je úvěr poskytován. Je možné předpokládat, že u střednědobých úvěrů (tj. na 2-4 roky nebo u revolvingových úvěrů) se bude sazba úroků pohybovat v rozmezí PRIBOR + 2,5-7%. U bank na Slovensku se vychází u "devizových úvěrů" (v CZK) z obdobné sazby vyhlašované SNB - BRIBOR zvýšené o 3-6%. Pro účely tohoto posudku byla tedy stanovena budoucí očekávaná úroková sazba ve výši 6 % Dále konzultací s bankou HVB bylo zjištěno toto: - Nejhorší marže se pohybuje kolem 5% p.a. nad PRIBOR, který je cca. 2,5%. Ta se ale používá výhradně u rychlých úvěrů, které se poskytnou na základě splnění asi 12 kriterií bez toho, aniž by se nějak detailně zkoumala hospodářská situace firmy. Max. výše takového úvěru je CZK 3 Mio. a splatnost 1 rok. Tyto úvěry se poskytují i firmám, které by úvěr na základě detailnější analýzy nedostaly. Proto je ta max. výše omezena (diverzifikace rizika) jen na 3 Mio. I tyto informace svědčí že u budoucích cizích zdrojů bude nutné počítat s úrokovou sazbou alespoň s 6-ti procenty. Ostatní finanční výnosy – jedná se převážně o kursové zisky z devizových prostředků. Rok 2008 byl vzat podle minulých výsledků společnosti, pak nárůst o inflaci Ostatní finanční náklady – byl vzat z minulých výsledků za rok 2007 pak nárůst o inflaci. Mimořádné výnosy a náklady – nepředpokládají se


61

2.4.2.2. Rozvaha dle plánu společnosti Pro vstupní rozvahu byly ve výpočetním modelu použity údaje z roční účetní závěrky k 31. 12. 2007. Pro podrobnější zadání bylo použito výsledků k 31.3. 2008. Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek: - jedná se o software - setrvalý stav v budoucnosti Pozemky – beze změny Strojní a stavební investice - byl použit model Investice a odpisy z oceňovacího software Stratex. Přitom se použily následující předpoklady: Nové investice byly odvozeny i z minulých zanedbaných neuskutečněných bezprostředních investičních potřeb, které bezprostředně činí (viz kapitola 1.15.4). Investice nutné v minulosti neuskutečněné Celkem investice 798 520 Investice stavební 420 000 Investice strojní 378 000 Celkový bezprostřední dluh z obnovovacích investic činí 798 520 tis. Kč, které společnost přepokládá proinvestovat do roku 2011 . Z potřeby těchto investičních potřeb byl odvozen investiční plán do roku 2011 – poskytla jej oceňovaná společnost a prověřili znalci. K tomuto investičnímu dluhu bylo potřebné připočítat ještě potřebu investic na ekologii ve výši 65 mil. Kč. Další roky byly naplánovány a uvažovány nejen jako obnovovací tak, aby investice po roce 2012 byly ve výši potřebné pro zachování konkurenceschopnosti tak, že jejich podíl k odpisům je v rozmezí dle tabulky tak, aby pro pokračující hodnotu společnosti se vycházelo z poměru blížícímu se 1,3 násobku investic k odpisům. 2012

2013

2,02

2014

1,67

2015

1,79

2016

1,53

2017

1,49

1,36

Jiný dlouhodobý hmotný majetek – umělecká díla – předpokládá se setrvalý stav. Nedokončené investice - posupně se dokončí a to tak, že se uvedou do provozu v roce 2008. Dlouhodobý finanční majetek - beze změny. 2.4.3.

Investice celkem a rozdělení investic do jednotlivých roků

Následující tabulka ukazuje rozdělení stavebních a strojních investic do jednotlivých roků. Toto rozdělení bylo vytvořeno na základě diskuse s vedením společnosti (v mil. Kč). Celkem investice do DHM Investice stavební Investice strojní

2008

2009

2010

2011

93

170

205

255

73

100

95

20

70

110

2012

2013

2014

2015

2016

2017

238

215

265

245

265

266

110

105

90

85

95

95

95

145

133

130

180

150

170

171

K zadání investic bylo použito modelu, který zároveň se zadanými investicemi propočítává hodnotu odpisů. Při zadávání se vycházelo z předpokladu, že odpisy budou lineární a stavební investice budou zařazeny do odpisové skupiny 6 a strojní investice budou zařazeny do odpisové skupiny 3. Oběžná aktiva K stanovení výše jednotlivých položek oběžného kapitálu byl použit Model oběžných aktiv oceňovacího software. Přitom se předpokládá, že společnost si musí „znovu vybudovat“ oběžný majetek, který v současnosti má minimální z důvodu smlouvy se společností METALIMEX a.s. o financování výroby. Předpokládá se ukončení této smlouvy v roce 2009, a proto musí oceňovaná společnost již od roku 2008 postupně investovat do oběžného majetku. Zpracovatelé posudku přitom vyšli z toho, že oceňovaná společnost bude muset mít pracovní kapitál v obdobné výši jako má konkurence, neboť doby obratu byly odvozeny od dob obratu u konkurence (viz kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.).


62

Základem pro výši oběžného majetku, který byl zadáván pomocí modelu dob obratu, byl předpoklad přiblížením se hodnotám, které dosahovala konkurence a vyrovnání doby obratu závazků z obchodního styku na 52 dní a pohledávek z obchodního styku, které byly v prognóze kalkulovány ve výši 56 dní. Následující tabulka ukazuje doby obratu jednotlivých položek z přepočtených výsledků (počet dní): Zásoby celkem Zásoby materiálu Zásoby nedokončené výroby Zásoby výrobků Zásoby zboží Dlouhodobé pohledávky celkem Dlouh.pohledávky z obch.styku Jiné dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky celkem Krátk.pohledávky z obch.styku Jiné krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky celkem Krátk.závazky z obch.styku Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc.zabezpečení Jiné krátkodobé závazky

Zásoby celkem Zásoby materiálu Zásoby nedokončené výroby Zásoby výrobků Zásoby zboží Dlouhodobé pohledávky celkem Dlouh.pohledávky z obch.styku Jiné dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky celkem Krátk.pohledávky z obch.styku Jiné krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky celkem Krátk.závazky z obch.styku Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc.zabezpečení Jiné krátkodobé závazky

2006 63,89 379 943 30,69 181 644 17,99 106 479 14,82 87 702 143,71 4 118 0,00 0 0,00 0 0,00 0 17,63 104 864 16,26 96 689 1,37 8 175 230,71 1 371 955 199,99 1 189 303 13,95 4 062 339,45 98 806 1,56 9 265

2007 48,53 506 936 25,37 264 645 8,29 86 486 14,63 152 623 271,26 3 182 0,00 0 0,00 0 0,00 0 18,89 197 307 18,52 193 486 0,26 2 696 111,18 1 161 261 97,35 1 016 864 8,69 4 116 157,16 74 465 0,80 8 350

2008 50,32 587 661 25,37 295 983 10,09 117 717 14,63 170 683 276,63 3 277 0,00 0 0,00 0 0,00 0 35,50 414 587 35,00 408 748 0,50 5 839 103,79 1 212 103 90,35 1 055 154 8,69 4 288 100,00 49 344 0,80 9 343

2009 50,32 602 352 25,37 303 383 10,09 120 660 14,63 174 950 276,63 3 359 0,00 0 0,00 0 0,00 0 40,50 484 804 40,00 478 819 0,50 5 985 90,48 1 083 102 82,35 985 769 8,69 4 502 100,00 51 811 0,80 9 576

2010 50,32 617 411 25,37 310 967 10,09 123 676 14,63 179 324 276,63 3 443 0,00 0 0,00 0 0,00 0 41,81 513 054 40,00 490 790 0,50 6 135 76,81 942 441 75,35 924 525 8,69 4 727 6,20 3 373 0,80 9 816

2013 50,32 664 884 25,37 334 878 10,09 133 186 14,63 193 113 276,63 3 708 0,00 0 0,00 0 0,00 0 50,94 673 097 50,00 660 658 0,50 6 607 59,48 785 958 58,00 766 364 8,69 5 266 6,20 3 757 0,80 10 571

2014 50,32 681 506 25,37 343 250 10,09 136 515 14,63 197 940 276,63 3 801 0,00 0 0,00 0 0,00 0 51,06 691 571 50,00 677 175 0,50 6 772 53,49 724 391 52,00 704 262 8,69 5 424 6,20 3 870 0,80 10 835

2015 50,32 698 544 25,37 351 831 10,09 139 928 14,63 202 889 276,63 3 896 0,00 0 0,00 0 0,00 0 56,02 777 626 55,00 763 515 0,50 6 941 52,49 728 665 51,00 707 986 8,69 5 587 6,20 3 986 0,80 11 106

2016 50,32 716 008 25,37 360 627 10,09 143 426 14,63 207 961 276,63 3 993 0,00 0 0,00 0 0,00 0 56,06 797 714 55,00 782 602 0,50 7 115 52,49 746 929 51,00 725 686 8,69 5 754 6,20 4 106 0,80 11 383

2017 50,32 733 908 25,37 369 643 10,09 147 012 14,63 213 160 276,63 4 093 0,00 0 0,00 0 0,00 0 56,09 818 114 55,00 802 168 0,50 7 292 52,50 765 652 51,00 743 828 8,69 5 927 6,20 4 229 0,80 11 668

2011 50,32 632 846 25,37 318 742 10,09 126 768 14,63 183 807 276,63 3 529 0,00 0 0,00 0 0,00 0 46,23 581 440 45,00 565 942 0,50 6 288 71,83 903 322 70,35 884 756 8,69 4 964 6,20 3 542 0,80 10 061

2012 50,32 648 668 25,37 326 710 10,09 129 937 14,63 188 402 276,63 3 618 0,00 0 0,00 0 0,00 0 51,00 657 400 50,00 644 545 0,50 6 445 65,83 848 602 64,35 829 529 8,69 5 113 6,20 3 648 0,80 10 313

2006 63,89 379 943 30,69 181 644 17,99 106 479 14,82 87 702 143,71 4 118 0,00 0 0,00 0 0,00 0 17,63 104 864 16,26 96 689 1,37 8 175 230,71 1 371 955 199,99 1 189 303 13,95 4 062 339,45 98 806 1,56 9 265

Krátkodobý finanční majetek – byl určen s využitím oceňovacího software Časové rozlišení - náklady příštích období - jedná se o leasingy, které by měly být využívány i v následujících letech a dále o časové rozlišení drobného dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného v minulých letech. V budoucnosti se předpokládaný nárůst úměrně nárůstu výkonů a výkonové spotřeby.

2007 48,53 506 936 25,37 264 645 8,29 86 486 14,63 152 623 271,26 3 182 0,00 0 0,00 0 0,00 0 18,89 197 307 18,52 193 486 0,26 2 696 111,18 1 161 261 97,35 1 016 864 8,69 4 116 157,16 74 465 0,80 8 350


63

Vlastní kapitál – byl určen s pomocí oceňovacího software Stratex. Cizí zdroje Rezervy v cizích zdrojích Ostatní rezervy – Rezerva na penále daně z příjmů právnických osob. Odložený daňový závazek–pohledávka. Prognóza vývoje této položky byla určena s využitím oceňovacího software na základě údajů uvedených výše. Odložený daňový závazek byl rozpuštěn v roce 2007 Běžné krátkodobé závazky z obchodních vztahů - jejich prognóza do roku 2017 je ve výše uvedené tabulce - byl použit Model oběžných aktiv oceňovacího software Stratex. Krátkodobé závazky z obchodního styku (počet dní): Závazky k zaměstnancům – převážně závazky z podnikového spoření. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Tento závazek je hlavně z penále, předpokládá se splácení v roce dle měsíčních splátkových kalendářů. Na konci roku 2009 by měl být docílen stav 3 373 tis Kč a z něj odvíjený stav v dalších letech - úměrně nárůstu osobních nákladů. Stát daňové závazky a dotace Zajištění daně – podáno na FÚ hlášení o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů podle § 38e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – druh zdanitelného příjmu poplatníka dle § 22 odst. 1) písm. g bod 11. zákona č. 586/1992 Sb.. Ostatní daně – daň z nemovitostí, silniční daň, poplatky za znečištění ovzduší a vod. - v případě že budou průběžně hrazeny budou v rozvaze ve výši 0. Dohadné účty pasivní - jsou to hlavně nevyfakturované dodávky základního materiálu a jsou měsíčně opakovatelné. V budoucnosti - úměrně přepočteným výkonům. Jiné závazky – hlavně závazky vůči zaměstnancům - spoření, výplata na účet,výkon rozhodnutí - nárůst úměrně nárůstu osobních nákladů. Bankovní úvěry a výpomoci K 31. 3. 2008 činí výše těchto bankovních úvěrů a výpomocí 37 481 Kč. Bankovní úvěry a výpomoci v budoucnosti – jejich výše byla znalci kalkulována podle potřeby financovat chod společnosti minimálně cca 3 % nárůst . Ostatní pasiva – přechodné účty pasiv výdaje příštích období - v budoucnosti se předpokládá zachování doby obratu k 31. 12. 2007. 2.4.4.

Zadání vstupních dat podle účetních výkazů ke dni 31. 3. 2008.

Pro přesnější ocenění bylo použito zadání z průběžných výsledků k 31. 3. 2008 2.4.5.

Ocenění majetku nepotřebného k podnikání

2.4.5.1. Ocenění souboru movitých věcí Majetek nepotřebný k podnikání byl oceněn na základě předběžné kupní smlouvy na prodej Soubor movitých věcí tažírna oceli ve Veselí:

Tažírna oceli movité věci

Cena účetní pořizovací 109 505

Zůstatková cena 15 402 údaje v tis. Kč

Tento majetek je k době ocenění předběžně odprodán jako kovový odpad za 1 tis. dolarů za tunu při celkové hmotnosti 1500 tun. Celkový předpokládaný výnos z prodeje tohoto zařízení je při kurzu dolaru k 31. 3. 2008 ve výši 24 036 tis. Kč. Shrnutí ocenění dlouhodobého hmotného nepotřebného majetku v oceňované společnosti: Ocenění Tažírna oceli movité věci 24 036 CELKEM 24 036 údaje v tis. Kč


64

Dlouhodobý finanční majetek Pod položkou Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem je obchodní podíl ve výši 55% na společnosti UNIOPRAGA, s.r.o., Rumunsko s cenou pořízení ve výši 7 184,20 Kč. Vzhledem k tomu, že oceňovaná společnost nemá výsledky hospodaření této společnosti za poslední tři období, byl dlouhodobý finanční majetek oceněn ve výši své účetní hodnoty. Krátkodobý finanční majetek Peníze provozně nutné pro společnost představují hodnotu peněz ve výši minimální likvidity ve výši 7 % a postupně až 15 % minimální likvidity. Tato hodnota byla odhadnuta podle potřeby dostatečně pružně reagovat na denní pohyby a podle vývoje v minulosti. Jsou to finance, které by měly průběžně být na účtu společnosti v bankovním sektoru na pokrytí plateb jako jsou faktury za zboží, materiál, služby, mzdy zaměstnancům, odvody na sociální a zdravotní pojištění, placení záloh na daně a další. V současné době však společnost žádný nadbytečný krátkodobý finanční majetek nemá, naopak trpí velkou finanční tísní a společnost má značné bezprostřední finanční potřeby hrozící nejvážnějšími důsledky. Shrnutí ocenění provozně nepotřebného majetku Následující tabulka ukazuje shrnutí ocenění provozně nepotřebného majetku ke dni 31. 3. 2008 Provozně nepotřebný dlouhodobý majetek Dlouhodobý finanční majetek bez fin.maj. provozně nutného Zásoby nesouvisející s hlavní činností Pohledávky krátkodobé nesouvisející s hlavní činností Pohledávky dlouhodobé nesouvisející s hlavní činností Uvolnění (vázání) fin. maj. z titulu požadované min. likvidity Hodnota neprovozních aktiv celkem

úč. hodnota 15 402 7 0 0

pro výpočet ocenění 24 036 7

0 15 409

24 043

údaje v tis. Kč Další majetek nepotřebný k podnikání Společnost nemá další majetek nepotřebný k podnikání. Vypočtené výkazy zisku a zrát, rozvahy, plánu volného peněžního toku a vícestupňová iterační metoda dle plánu společnosti Vypočtené údaje jsou obsaženy v příloze č. 6. Provozně nutný čistý pracovní kapitál Potřeba krátkodobého finančního majetku v jednotlivých letech (zakalkulovaná do provozně nutného pracovního kapitálu v jednotlivých letech) je uvedena v následující tabulce. Minimální likvidita společnosti v současné době je velmi nízká, vzhledem k předpokladu investic do oběžného kapitálu byla minimální požadovaná likvidita, jak je uváděno v literatuře postupně navyšována až na potřebných 15 % v roce 2015. položka Zásoby Zásoby nesouvisející s hlavní činností Pohledávky krátkodobé Pohledávky krátk. nesouvisející s hlavní činností Minimální okamžitá likvidita (OL) zadaná Finanční majetek dle zadané minimální OL Finanční majetek z finančního plánu Finanční majetek provozně nutný (použitý) Minimální okamžitá likvidita (OL) výsledná Závazky krátkodobé, neúročené a nezpoplatněné Závazky krátk., neúročené - nesouvisející s hl.činností Čistý pracovní kapitál

položka Zásoby Zásoby nesouvisející s hlavní činností Pohledávky krátkodobé Pohledávky krátk. nesouvisející s hlavní činností Minimální okamžitá likvidita (OL) zadaná Finanční majetek dle zadané minimální OL Finanční majetek z finančního plánu Finanční majetek provozně nutný (použitý) Minimální okamžitá likvidita (OL) výsledná Závazky krátkodobé, neúročené a nezpoplatněné

2008

2009

2010

2011

2012

587 661

602 352

617 411

632 846

648 668

664 884

414 587

484 804

512 798

581 157

657 089

672 800

7 87 636 92 411 87 636 6,50 1 318 103

7 85 639 103 084 85 639 7,00 1 192 359

7 76 071 106 990 76 071 7,00 1 054 750

7 73 636 115 902 73 636 7,00 1 019 001

7 70 118 114 128 70 118 7,00 967 751

12 113 236 182 353 113 236 12,00 908 681

-228 218

-19 564

151 531

268 639

408 123

542 239

2014

2015

2016

2017

681 506

698 544

716 008

733 908

691 322

777 402

797 478

817 757

12 106 415 194 538 106 415 12,00 850 796

12 107 513 218 474 107 513 12,00 858 862

15 137 884 296 437 137 884 15,00 881 033

15 141 467 366 517 141 467 15,00 903 778

2013


65

Závazky krátk., neúročené - nesouvisející s hl.činností Čistý pracovní kapitál

628 448

724 596

770 337

789 354

údaje v tis. Kč Poznámka k volnému peněžnímu toku pro vlastníky a věřitele: V příloze č. 6 je uveden volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele. Korigovaný provozní HV před zdaněním vzniká z provozního hospodářského výsledku v souladu s metodikou používanou v programu EVALENT úpravou o zisk či ztrátu z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu a úpravou o výnosy z provozně nutného dlouhodobého finančního majetku. Prodej materiálu je však v případě oceňované společnosti de facto zboží, protože se jedná opravidelně se opakující prodej kovového odpadu. Tyto prodeje jsou opakovány každoročně a nejde proto o mimořádný vliv. Z tohoto důvodu byl korigovaný provozní HV před zdaněním upraven o výnos z tohoto prodeje jak je zřejmé z přiložené tabulky v příloze č. 6. Daň z příjmů – společnost předpokládá, že v roce 2007 uplatní ztrátu z minulých let, kterou v tomto roce lze uplatnit. Proto nulová daň z příjmů. V dalších letech se již jedná o daň z příjmů spočtenou běžnými sazbami daně z příjmů. 2.4.6.

Generátory hodnoty

2.4.6.1. Růst obratu Dlouhodobě není možné očekávat růst obratu daný zvýšením objemu výroby, protože výroba v naturálních jednotkách (tunách) v oboru dlouhodobě stagnuje a dále oceňovaná společnost má výrobní kapacitu „reálně vytíženou“ a budoucí investice nesměřují do zvýšení výrobní kapacity, ale pouze do obnovy. 2.4.6.2. Přidaná hodnota V minulých letech přidaná hodnota v oboru 27,2 klesala (zejména vlivem rostoucí tuzemské i zahraniční konkurence). Je možné, že bude výrazně klesat i v budoucnosti. Vývoj přidané hodnoty ve společnosti Železárny Veselí, a.s. nevybočuje z údajů za celý obor a budoucí vývoj v oceňované společnosti očekává ustálení přidané hodnoty. Podíl přidané hodnoty mírně klesá s růstem s vyšším tempem růstu služeb a cen energií. Projevuje se zde i změna stavu zásob z vlastní činnosti, která vzniká v důsledku téměř zdvojnásobení tržeb. 2.4.6.3. Provozní zisková marže dle plánu společnosti Následující tabulka ukazuje podíl korigovaného provozního HV před zdaněním /(tržby za zboží a výkony) Zisková marže (Korigovaný provozní hospodářský výsledek/( tržby za zboží + výkony)) (%)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

10,72

9,13

8,41

7,64

7,04

6,46

5,71

5,14

4,44

3,78

Zisková marže je plánovaná mírně klesající vzhledem k očekávanému nárůstu cen energií a služeb, další rozdíly způsobuje velikost odpisů. Pro pokračující hodnotu je tato zisková marže již považována za stabilní. U konkurence se pohybuje provozní zisková marže ve velkém rozsahu hodnot. To je dáno jedinečnými individuálními podmínkami, ve kterých se ta či ona společnost nachází, proto nelze odvozovat vývoj budoucí provozní marže od údajů konkurence, ale spíše od trendu daného vývoje celého oboru. 2.4.6.4. Rentabilita investovaného kapitálu a investice ve druhé fázi výpočtu dle plánu společnosti Následující tabulka ukazuje podíl korigovaného provozního zisku před zdaněním k provozně nutnému investovanému kapitálu. 2008 Korigovaný provozní zisk k provozně nutnému investovanému kapitálu

4,92

2009

2,33

2010

1,82

2011

1,36

2012

1,38

2013

1,44

2014

1,06

2015

1,05

2016

0,86

2017

0,75

Výše provozního zisku je dána tlakem konkurence a investovaný kapitál je dán zvyšujícími se požadavky odběratelů na kvalitu. Je diskutabilní, co považovat za obnovovací náklady a co za náklady „extenzivní“. Po rozbor technických parametrů výrobního zařízení, které již dlouho nebylo obnovováno lze předpokládat, že plánované investice ve společnosti Železárny Veselí, a.s. jsou v zásadě všechny obnovovací, i když se v některých případech základní prostředky obnovují na vyšší úroveň, danou nárůstem požadavků odběratelů. Pouhé zachování úrovně kvality výroby by ve skutečnosti znamenalo úpadek společnosti. Proto prosté porovnávání rentability investovaného kapitálu s náklady na kapitál je silně zavádějící. Vztah investic a odpisů 2012 2,02

2013 1,67

2014 1,79

2015 1,53

2016 1,49

2017 1,36

Z tabulky je patrné, že v delší perspektivě investice dosahují i více než 1,3 násobku odpisů. Tato výše investic je podle zpracovatele tohoto posudku dostačující k prosté reprodukci základních prostředků. Proto nebylo nutné pro duhou fázi upravovat volný peněžní tok.


66

2.4.6.5. Pracovní kapitál Pracovní kapitál má v oceňované společnosti velký vliv na její hodnotu, protože jeho minimální výše v současné době je vyvolána existencí smlouvy s METALIMEXEM, a.s. V budoucnosti se bude muset oceňovaná společnost dostat na obvyklé výše pracovního kapitálu jako je u konkurence. 2.4.6.6. Závěry znalce k analýze generátorů hodnoty dle plánu společnosti S ohledem na závěry Strategické analýzy, na investiční politiku a s ohledem na tendence spojené s plánovaným vývojem provozní ziskové marže lze přijmout předpoklad, že podnikání oceňované společnosti nebude z pohledu going concernu ohroženo. 2.4.7.

Diskuse a výsledky ocenění dle plánu společnosti

Korigovaný provozní HV před zdaněním vzniká z provozního hospodářského výsledku v souladu s metodikou používanou v programu EVALENT úpravou6 o zisk nebo ztrátu z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu a výnosy z provozně nutného dlouhodobého finančního majetku. V našem případě byl odpočítaný zisk z prodeje materiálu opětovně připočítán, protože se nejedná o nahodilý jev, ale o činnost opakující se, protože jde o prodej kovového odpadu, který vystupuje de facto jako zboží. Předpoklady pro určení výše tempa růstu volného peněžního toku pro druhou fázi výpočtu: •

Společnost provozuje výrobní zařízení s omezenou kapacitou a plánované investice jsou v zásadě pouze udržovací, a proto nelze zvyšovat dlouhodobě tržby nad inflaci. Výjimkou by bylo, pokud by rychleji než inflace rostly ceny vstupů, ale v tom případě by nerostla zisková marže, protože se předpokládá, že při nárůstu cen materiálu a energie odpovídajícím způsobem vzrostou ceny (pravděpodobně poněkud méně, protože při nárůstu cen oceli na to reagují spotřebitelé sice malým, ale přesto omezením spotřeby).

•

Protože bylo zvoleno poměrně dlouhé období, na jaké byl sestaven podnikatelský záměr, je peněžní tok v posledním roce plánu stabilizovaný, jsou stabilizované doby obratu, jsou stabilizované investice a odpisy

•

Strategická analýza rovněž ukázala, že obor, ve kterém podniká oceňovaná společnost dlouhodobě v ČR stagnuje (měřeno v tunách). Je to dáno jednak rostoucí konkurencí z Jihovýchodní Asie a dále určitou změnou potřeb odběratelů, na které zejména z důvodu nedostatku prostředků na investice nemůže oceňovaná společnost dlouhodobě dostatečně pružně reagovat. Proto se její podíl na trhu nebude zvyšovat.

Z výše uvedených důvodů je v dalších letech uvažováno s tempem růstu volného peněžního toku ve druhé fázi ve výši 2,5 % ročně tedy ve výši očekávané inflace. Náklady cizího kapitálu V souladu s použitou metodikou byly jednotlivé úročené cizí zdroje přímo zadávány ve výpočetním systému STRATEX, přičemž EVALENT na jejich základě stanovil vážený náklad kapitálu automaticky. Náklady cizího úročeného kapitálu byly uvažovány ve výši 6 % ročně, stejně jako v kapitole 2.4.2, kde je i odůvodněna výše nákladů cizího kapitálu. Odhad kalkulované úrokové míry Kalkulovaná míra byla odhadnuta na základě použitého modelu 3.1 B při znalosti - bezrizikové výnosové míry ve výši 4,534 % (docílený průměrný výnos je u státního dluhopisu ISIN: CZ 0001001903 se splatností v roce 2017, 4 %) - rizikové prémie ve výši 5,84 %, která byla získána z dat na internetových stránkách A. Damodarana. - prémie za specifické riziko byla stanovena ve výši 0 %. Pro stanovení výše bety (unlevered) byly na základě informací z internetových stránek Damodaran Online použity následující obory z trhů rozvojových (emerging markets) a evropského (Europe): Metal Products-Distrib Steel Pipe&Tube Steel-Producers Steel-Specialty Metal Products-Distrib – jedná se o skupinu 9 subjektů (4 evropské a 5 z rozvojových trhů). Tyto subjekty se zabývají především výrobou metalurgických výrobků z oceli, nerez oceli, hliníku a jiných barevných kovů pro stavebnictví, strojírenství energetiku, obranu a infrastrukturu. Mezi tyto výrobky patří například kolejnice, trubky, profily, elektrody, ocelové bloky, pláty či paprsky. Jako příklad lze uvést následující společnosti: Metka SA – Řecko, SANISTAL A/S – Dánsko, WOGEN PLC – Británie, STAHLEXPORT SA a STAHLPROFIL SA- Polsko.

6

Celkový výsledek nebyl ovlivněn rozdílem mezi finančními výnosy z provozně nepotřebného majetku a provozně nutnými finančními náklady, protože jsou téměř shodné po celou dobu první fáze a jejich přesná výše je obtížně odhadnutelná.


67

Steel Pipe&Tube – jedná se o skupinu 56 subjektů (4 evropské a 52 z rozvojových trhů). Tyto subjekty se zabývají především výrobou různých druhů trubek a jiných výrobků pro petrochemický a automobilový průmysl, jako jsou ocelové bezešvé nerez trubky, svařované trubky, hliníkové profily, titanové výrobky apod. Jako příklad lze uvést následující společnosti: ALCO HELLAS – Řecko, SIDMA S.A. – Řecko, TUBATEX – Španělsko, Vallourec – Francie, Citra tubindo – Indonésie, Mayer steel pipe – Taiwan a Tube inv India – Indie. Steel-Producers – jedná se o skupinu 190 subjektů (23 evropských a 167 z rozvojových trhů). Tyto subjekty se zabývají především hutním průmyslem, výrobou různých druhů produktů z oceli, nerez oceli a ušlechtilé oceli, jako jsou bloky, roury a různé profily. Jako příklad lze uvést následující společnosti: ACERINOX SA – Španělsko, CORUS GROUP – Británie, Železiarne Podbrezová a.s.– Slovensko a VISA STEEL LTD – Indie. Steel-Specialty– jedná se o skupinu 56 subjektů (4 evropské a 52 z rozvojových trhů). Tyto subjekty se zabývají především výrobou různých druhů trubek a jiných výrobků pro petrochemický a automobilový průmysl, jako jsou ocelové bezešvé nerez trubky, svařované trubky, hliníkové profily, titanové výrobky apod. Jako příklad lze uvést následující společnosti: ALCO HELLAS – Řecko, SIDMA S.A. – Řecko, TUBATEX – Španělsko, Vallourec – Francie, Citra tubindo – Indonésie, Mayer steel pipe – Taiwan a Tube inv India – Indie. Zjištěné beta: Evropa Unlevered Beta Váha 0,86 0 1,51 1 1,55 0 0,98 0 1

Metal Products-Distrib Steel Pipe&Tube Steel-Producers Steel-Specialty Celkem

Emerging markets Unlevered Beta Váha 0,91 0 0,90 1 1,45 0 1,03 0 4,29 1

Příspěvek 0 1,51 0 0 1,51

Příspěvek 0 0,9 0 0 0,9

Protože v současné době oceňovaná společnost vyrábí pouze trubky, z výše uvedených oborů byla použita beta pouze za obor Steel Pipe&Tube Česká republika, ač členem EU, je stále z pohledu vyspělých kapitálových trhů rozvíjejícím se trhem (emerging market). Proto je nutné volit beta koeficient jako průměr mezi těmito trhy. Vážený průměr mezi Evropa a Emerging markets: Beta Evropa Emerging markets

Příspěvek

Celkem

1,51

0,5

0,755

0,90

0,5

0,45

1

1,205

CELKEM

Iterační přístup k stanovení hodnoty firmy Metody stanovení hodnoty firmy, které vycházejí z vážených průměrných nákladů kapitálu, mají určitý nedostatek. Ten spočívá v tom, že vážené průměrné náklady kapitálu se počítají z účetních hodnot vlastního kapitálu, přičemž by se měly počítat z tržních hodnot tohoto kapitálu. Tyto tržní hodnoty však na počátku oceňování neznáme, neboť jsou až výsledkem výpočtu. Pokud se pak stanovené tržní ocenění vlastního kapitálu výrazněji liší od jeho účetního ocenění, je toto stanovené ocenění zatíženo určitou chybou. Ta je tím větší, čím je větší rozdíl stanoveného tržního ocenění vlastního kapitálu a jeho účetní hodnoty. K odstranění, resp. ke zmírnění tohoto nedostatku může přispět iterační metoda, která dospívá k výslednému ocenění v určitém počtu kroků. Existuje větší množství způsobů provádění iterací. V tomto posudku byl použit způsob, jež je začleněn do programového vybavení EVALENT (verze 3,5). Iterační metoda začleněná do systému EVALENT navazuje na stanovení hodnoty firmy z volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele s hodnotou 2. fáze určenou pomocí perpetuity. Při aplikaci iterační metody se pracuje s náklady vlastního kapitálu, které se přepočítají podle aktuální kapitálové struktury. Náklady vlastního kapitálu se přepočítávají na nulové zadlužení podle vztahu:

nv =

nv ( z ) + nc ⋅ (1 −

s dp

) ⋅ CK 100 VK s dp 1 + (1 − ) ⋅ CK 100 VK

kde • nv • nv(z)

náklady vlastního kapitálu při nulovém zadlužení, náklady vlastního kapitálu při zadlužení z,

6. 5. 2008 PROSCON, s.r.o. Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s. • • • •

nc sd CK VK

68

náklady cizího kapitálu, sazba daně z příjmů, cizí kapitál v tržních hodnotách, vlastní kapitál v tržních hodnotách..

K přepočtu nákladů vlastního kapitálu při nulovém zadlužení na kapitálovou strukturu z jednotlivých iterací se použije vztah. Vlastní iterační metoda postupuje od konce, tj. od 2. fáze a pak pokračuje jednotlivými roky plánovacího období až k

n v ( z ) = n v + ( n v − n c ) ⋅ (1 − s d

100

)⋅

CK , VK

datu ocenění. Iterace pro 2. fázi vycházejí z účetní hodnoty vlastního kapitálu v této fázi. Náklady vlastního kapitálu se podle tohoto vztahu přepočtou na skutečné zadlužení této fáze a poté se určí vážené průměrné náklady celkového kapitálu této fáze. Pomocí perpetuity, se nyní stanoví hodnota 2. fáze a odečtením cizího úročeného kapitálu se určí hodnota vlastního kapitálu 2. fáze. Z této tržní hodnoty se nyní nově určí podíl vlastního kapitálu a porovná se s výchozí hodnotou tohoto podílu v účetním ocenění. Pokud je zjištěná odchylka větší, než její maximální hodnota zadaná uživatelem, musí proběhnout další iterace. Tento proces pokračuje, dokud nebude rozdíl podílu vlastního kapitálu ze dvou sousedních iterací menší než, zadaná maximální odchylka. Počet iterací závisí na zadané velikosti maximální odchylky podílu vlastního kapitálu v tržním ocenění na celkovém kapitálu. Tuto hodnotu zadává uživatel a to v desetinném vyjádření. Čím je zadaná maximální odchylka menší, tj. bližší nule, tím bude počet potřebných iterací větší. Po odladění kapitálové struktury ve 2. fázi probíhají stejným způsobem iterace v jednotlivých letech plánovacího období a to od posledního roku v tomto období. Přitom se vychází z toho, že vážené průměrné náklady kapitálu se určují z kapitálové struktury na počátku roku. Hodnota firmy na počátku každého roku se určí vždy z hodnoty na konci tohoto roku a z volného peněžního toku daného roku a to jejich diskontováním k počátku roku. Korekce nákladů vlastního kapitálu užitých při stanovení vážených nákladů kapitálu na aktuální kapitálovou strukturu daného roku probíhá opět podle výše uvedeného vztahu. Iterace v daném roce 1. fáze končí tehdy, až je odchylka podílu vlastního kapitálu na počátku daného roku ve dvou sousedních iteracích menší, než zadaná maximální odchylka. Po odladění posledního roku 1. fáze se přejde k předposlednímu roku atd. až se skončí prvním rokem plánovacího období. Z poslední iterace tohoto prvního roku plánovacího období pak vyplyne ocenění firmy iterační metodou. Výsledky ocenění Pro výpočty jsou obsaženy v příloze č. 6. Pro ocenění byla použita iterační metoda s maximální odchylkou podílu vlastního kapitálu k pasivům ve výši 0,0010. Hodnota firmy pro vlastníky a věřitele (výsledky iterační metody): výsledky iterační metody (v tis Kč) 1 Provozní hodnota firmy 424 708 2 Hodnota neprovozních aktiv 24 071 3 Výsledná hodnota firmy 448 779 4 Úročený cizí kapitál k datu ocenění 37 481 5 Hodnota vlastního kapitálu 411 298 2.4.8.

Ocenění závazků neuvedených v účetnictví

Podle prohlášení vedení společnosti žádné nejsou. Zástavy za úvěry nejsou uvažovány. 2.4.9.

Výsledek ocenění metodou diskontovaných volných peněžních toků (DCF) pro vlastníky a věřitele pomocí iterační metody

Metodou ocenění diskontovaných peněžních toků (DCF) s rozdělením roku 2008 pomocí iterační metody byla stanovena hodnota společnosti Železárny Veselí, a.s. pro vlastníky a věřitele na 411 298 tis. Kč.


3.

3.1.

69

Výsledné ocenění

Výsledná hodnota společnosti Železárny Veselí, a.s.

Následující tabulka uvádí shrnutí výsledků dílčích ocenění a jejich vážený průměr. Ocenění metodou podle hodnoty vlastního kapitálu vykazovaného v účetnictví byla dána váha 0, protože tato metoda příliš nevypovídá o skutečné hodnotě akcií společnosti. Ocenění metodou diskontovaných volných peněžních toků (DCF) pro vlastníky a věřitele dle znalců s rozdělením roku 2008 je pravděpodobně nejvíce vypovídající a objektivní metoda pro zjištění hodnoty společnosti, proto jí byla dána váha 100 %. Váha Příspěvek (v tis. Kč) Ocenění (v tis. Kč) Ocenění podle hodnoty vlastního kapitálu vykazovaného 525 941 0 0 v účetnictví Ocenění metodou diskontovaných volných peněžních toků (DCF) 411 298 1 411 298 pro vlastníky a věřitele dle znalců s rozdělením roku 2007 CELKEM 1 Hodnota 100 % obchodního podílu společnosti Železárny Veselí, a.s. byla stanovena na

411 298 tis. Kč 3.2.

Určení ceny předmětu dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách

Hodnota akcií pro účely dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách v platném znění byla odvozená z hodnoty 100 % obchodního podílu společnosti Železárny Veselí, a.s. následujícím způsobem: Hodnota 100 % obchodního podílu společnosti Železárny Veselí, a.s. / počet akcií = hodnota akcie V návaznosti na kapitolu 1.9.1 byl stanoven počet akcií, jimiž je nutné pro účely tohoto posudku podělit zjištěnou hodnotu společnosti (přepočteno na akcie o jmenovité hodnotě 1 000 tis Kč – tj. při základním kapitálu 960 029 Kč by to bylo 960 029 akcií) Ocenění akcie = 411 298 000 Kč /960 029 = 428,4 Kč

Hodnota jednoho kusu akcie o jmenovité hodnotě 1 000,- Kč byla stanovena na

428 Kč. 3.3.

Ověření hodnoty akcií na základě výsledků obchodování s těmito akciemi

Ověření hodnoty akcií pro účely dražby § 13 odst 1. zákona o veřejných dražbách v platném znění: K ověření výše hodnoty akcií pro účely dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách v platném znění nemohly být použity přehledy kurzů akcií, protože akcie oceňované společnosti nejsou veřejně obchodovatelné od 16. 4. 1999 V roce 2004 proběhla nedobrovolná dražba (31.12.2004) předmět dražby odhadní cena: Cena dosažená vydražením:

36 257 kusů akcií 387.949,90 Kč 1.000.500,00 Kč

Při dražbě se tedy akcie prodávaly za cenu 27,59 Kč/akcie


4.

70

Závěrečný výrok

Hodnota 1 kusu akcie o jmenovité hodnotě 1000,- Kč emitované společností Železárny Veselí, a.s. určené pro dražbu dle § 13 odst 1. zákona o veřejných dražbách byla stanovena po zaokrouhlení na 428,- Kč /slovy: čtyři sta dvacet osm korun českých/.

Hodnocení a ocenění bylo provedeno ke dni 31. 3. 2008

Ing. Naděžda Krátká

Praha 6. 5. 2008


71

5.

Přílohy

1.

Výpis z obchodního rejstříku

2.

Rozvahy a výkazy zisku a ztrát k 31. 12. 2007

3.

Rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 3. 2008

4.

Strategický plán společnosti Železárny Veselí, a.s.

5.

Výsledky finanční analýzy společnosti Železárny Veselí, a.s.

6.

Výsledky výpočtu ocenění

Ocenění akcií společnosti Železárny Veselí, a.s

Recommend Documents