Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta
Obtíže gastrointestinálního traktu v graviditě bakalářská práce
Autor práce:
Lucie Blahotová, DiS.
Studijní program:
Porodní asistence
Studijní obor:
Porodní asistentka
Vedoucí práce:
PhDr. Drahomíra Filausová
Datum odevzdání práce: 06. 05. 2013
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá gastrointestinálními obtížemi v těhotenství. Teoretická část je zaměřena na nejčastější onemocnění, obtíže zažívacího traktu, jejich léčbu a prevenci v souvislosti s těhotenstvím. Jedná se především o pálení žáhy, nadměrné slinění, nauzeu, zvracení, nadýmání a zácpu. Většina žen se shodla, že pálení žáhy patří k nejnepříjemnějším obtížím trávicího traktu v těhotenství. Právě tento nepříjemný problém je snadno řešitelný. V současné době existuje velké množství preparátů, které jsou určeny k léčbě pálení žáhy v těhotenství. Dnes je již známo, jak těmto problémům předcházet, popřípadě je výrazně zmírnit. Praktická část obsahuje zpracování a vyhodnocování dat získaných během výzkumného šetření. Pro vypracování práce byly stanoveny dva cíle, dvě hypotézy a jedna výzkumná otázka. Prvním cílem bylo zjistit informovanost těhotných žen o možnostech terapie při obtížích gastrointestinálního traktu. Cílem dva bylo zmapovat, zda porodní asistentky edukují těhotné s obtížemi gastrointestinálního traktu. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že se těhotné ženy cítí být dostatečně informovány o léčbě gastrointestinálních obtíží. Řada z dotazovaných těhotných žen se v průběhu těhotenství obrací na svou porodní asistentku ohledně těchto problémů. Výzkum také ukázal, že pokud se těhotná žena na svou porodní asistentku obrátí, vždy se jí dostane požadovaného odborného poradenství. Pro výzkumné šetření byla zvolena kvantitativně-kvalitativní metoda. A to formou anonymního dotazníku (viz příloha 1) pro těhotné ženy a individuálního rozhovoru (viz příloha 2) s porodními asistentkami. Výzkumné šetření bylo prováděno po dobu pěti měsíců v okresu Teplice. Celkem bylo vyhodnoceno 103 dotazníků a 5 rozhovorů. Výzkumný soubor kvantitativního výzkumu tvořily těhotné ženy. Největší počet respondentek z řad těhotných žen byl získán v teplické nemocnici na oddělení rizikového těhotenství a v poradně pro těhotné při sepisování porodopisů a natáčení CTG
záznamů.
Dále
v soukromých
gynekologicko-porodnických
ambulancích
a ve dvou centrech zaměřených na cvičení pro těhotné. Hypotéza č. 1 „Těhotné ženy dávají přednost samostatnému vyhledávání informací, před vyhledáním odborníků.“
byla otestována pomocí Chí kvadrát testu. Dosažená hladina významnosti činila (p) 0.0001 % p<0,1 %. Hypotéza č. 2 „Těhotné ženy jsou edukovány porodními asistentkami o možnostech úlevy od obtíží vztahujících se ke gastrointestinálnímu traktu.“ nemohla být Chí kvadrát testem ověřena pro jednostranný výsledek dotazníkového šetření. Výzkumný soubor kvalitativní části výzkumu tvořilo pět porodních asistentek, z nichž čtyři pracují v gynekologicko-porodnických ambulancích, a jedna porodní asistentka pracuje na lůžkovém oddělení pro riziková těhotenství. Ze čtyř ambulantních porodních asistentek pouze jedna pracuje v nemocničním zařízení, ostatní PA pracují v soukromých ambulancích mimo nemocniční zařízení. Na výzkumnou otázku „Jaké ošetřovatelské intervence doporučují porodní asistentky k edukaci těhotných žen s gastrointestinálními obtížemi?“ byla porodními asistentkami navržena například dietní opatření, dostatečný pitný režim, pohybová aktivita. Po zmapování situace bylo zjištěno, že ženy vyhledávají odbornou pomoc jen velmi málo. Nejvyhledávanějším zdrojem pro získávání informací je s převahou internet. Ženy ho s velkou pravděpodobností upřednostňují z důvodu rychlé dostupnosti a v neposlední řadě z důvodu obav a ostychu před odborníky. Avšak po rozhovorech s porodními asistentkami bylo zřejmé, že tyto obavy jsou zcela zbytečné, neboť každá z dotazovaných porodních asistentek je erudovaná v dané problematice a přístupná veškeré informace všem těhotným ženám ochotně poskytnout. Pro zvýšení odborné informovanosti těhotných žen s gastrointestinálními obtížemi je použita informativně edukační brožura (viz příloha 3), která bude k dispozici ve vybraných gynekologicko-porodnických ambulancích. Text uvnitř je psán formou, která je pochopitelná širokou veřejností. V brožuře mohou těhotné ženy nalézt vhodné rady a ošetřovatelské intervence týkající se jejich obtíží se zažívacím traktem. Obsah je zaměřen na pálení žáhy, pocity na zvracení, zvracení a zácpu. Pro snadnou orientaci těhotných žen v dané problematice je brožura barevně a graficky zpracována. Bude vynaložena veškerá snaha a úsilí pro její distribuci do gynekologicko-porodnických ambulancí v teplickém okrese.
Abstract This bachelor thesis deals with gastrointestinal difficulties during pregnancy. The theoretical part is focused on the most common illnesses, the difficulties with alimentary canal, its treatment and prevention in connection with pregnancy. To the most common illnesses belong heartburn, excessive salivation, nausea, vomiting, flatulence and constipation. The majority of women agreed on the fact that the heartburn belongs to the most unpleasant difficulties during pregnancy. This unpleasant problem is fortunately easy to solve. Nowadays, there exist a huge variety of preparations, which are suitable for the heartburn treatment during pregnancy. It is well known, how to prevent such problems or else how to moderate them greatly. The practical part includes data processing as well as evaluating during the research work. After the processing two targets, two hypothesis and one research question were set of. For the first target it was important to find out the awareness of therapy possibilities with gastrointestinal difficulties of alimentary canal among pregnant women. For the second target it was important to map, if the midwives are able to educate pregnant women with the gastrointestinal difficulties. According to the questionnaire survey I found out that women feel to be informed sufficiently about the treatment of gastrointestinal difficulties. A number of respondent pregnant women discuss these problems with their midwife. The research has also proved that if a pregnant woman consults her midwife, she is given a requested professional counseling. The quantity-quality method was applied for this research work in the form of an anonymous questionnaire for pregnant women (see Anex 1) and of an individual dialogue with midwives (see Annex 2). The research work was carried out in Teplice district for five months. There were evaluated 103 questionnaires and 5 dialogues altogether. Pregnant women stood in the centre of the quantity research work. The largest number of respondent women was gained from the Teplice hospital at the high-risk pregnancy ward and in the pregnancy counseling during the collection
of child-birth lists and during CTG recordings, furthermore in private clinics of Obstetrics and Gynecology and in two centers dealing with exercises for pregnant women. Hypotheses no. 1” Pregnant women prefer individual information search instead of specialists search.” The importance level was tested and reached with help of Chi – squared distribution p) 0.0001% p<0,1 %. Hypothesis no.2 “ Pregnant women are educated
in the way how to reduce difficulties with gastrointestinal tract by their
midwives. This hypothesis couldn’t be verified by the Chi – squared distribution test because of the one-sided result of the questionare research. Five midwives stood in the centre of the quality research work, four of them have been working in private clinics of Obstetrics and Gynecology and one midwife has been working at the inpatient ward for high-risk pregnancy. Just one midwife has been working in the hospital; the other four midwives have been working in private clinics. For the research question “What nursing interventions do midwives recommend to pregnant women with gastrointestinal difficulties?” diet measurements, satisfactory fluid intake, movement activities were suggested by the midwives. After the survey it was found out that women are looking for professional help very occasionally. The most preferable source for collecting information is definitely the internet. It is probably because of the wide availability and last but not least due to fear and shyness before specialists. Nevertheless after the dialogues with the midwives
it was evident that their fears are useless because each of the respondent
midwives is knowledgeable in the stated issue and at the same time ready to provide all pregnant women with help and advice. An educative booklet (see Annex 3) is used for the increase of professional knowledge of pregnant women, which would be available in certain clinics of Obstetrics and Gynecology. This booklet is written in the way which would be understandable for the general public. Pregnant women could find suitable advice and nursing interventions dealing with their difficulties with indigestion. The booklet is focused on heartburn, vomiting disorders and constipation. The brochure is graphically structured and divided according to certain colors. Every possible effort will be make to distribute this educative booklet to the clinics of Obstetrics and Gynecology in the Teplice district.
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to – v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných fakultou – elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 06. 05. 2013
....................................................... Lucie Blahotová, DiS.
Poděkování Chtěla bych poděkovat PhDr. Drahomíře Filausové za trpělivost při konzultacích a za cenné rady a připomínky k mé bakalářské práci. Zvláštní dík patří všem respondentům, kteří ochotně vyplnili můj dotazník a všem zúčastněným porodním asistentkám, které mi odpovídaly na mé otázky v našich rozhovorech. Dále bych ráda poděkovala své rodině za podporu psychickou i finanční po celou dobu mého studia a především v jeho závěru.
OBSAH Seznam použitých zkratek………………………………………………10 ÚVOD……………………………………………………………………11 1 SOUČASNÝ STAV…………………………………………………..12 1.1 Onemocnění gastrointestinálního traktu v graviditě, léčba a prevence…....12 1.1.1Gastroenteritida…………………………..…………….…………………………….12 1.1.2 Hyperemesis gravidarum……………………………………………………………13
1.1.3 Vředová choroba žaludku a duodena……….………………………....…13 1.1.4 Žloutenky v těhotenství………….…………………………………….....…14 1.1.5 HELLP………………………………..…………………………………..….14 1.1.6 Morbus Crohn a Colitis Ulcerosa…………………………………..…….15 1.1.7 Hemoroidy………………………………..………………………………….16 1.1.8 Vzácná onemocnění v těhotenství ……..………………………….………17 1.2 Nejčastější obtíže trávicího traktu, léčba a prevence………………..………17 1.2.1 Pálení žáhy…………………………………………………………...……….17 1.2.2 Nadměrné slinění………………………………………………………….…18 1.2.3 Zvracení, nauzea…………………………………………………………..…19 1.2.4 Nadýmání…………………………………………………………………...…19 1.2.5 Zácpa…………………………………………………………………………..20 1.3 Ošetřovatelské domény………………………………………………………...20 1.3.1 Podpora zdraví………………………………………………………….…….20 1.3.2 Výživa………………………………………………………………………..…21 1.3.3 Vyprazdňování………………………………………………………….….….21 1.3.4 Aktivita a odpočinek…………………………………………………….……22 1.3.5 Percepce a kognice…………………………………………………….……..23 1.3.6 Sexualita………………………………………………………………………..23 1.3.7 Komfort………………………………….……………………………………………..24
1.4 Porodní asistentka ………………………………………………………..……24
8
2 CÍLE PRÁCE, HYPOTÉZY A VÝZKUMNÁ OTÁZKA…………..27 2.1 Cíle práce………………………………………………………………………..27 2.2 Hypotézy…………………………………………………………………….…..27 2.3 Výzkumná otázka………………………………………………………………27
3 METODIKA………………………………………………………….28 3.1 Použité metody………………………………………………….…28 3.1.1 Metodika první části výzkumu…………………………………………….28 3.1.2 Metodika druhé části výzkumu……………………………………..……..28 3.2 Charakteristika výzkumného souboru…………………………………...…..29 3.2.1 Charakteristika prvního výzkumného souboru………..………………..29 3.2.2 Charakteristika druhého výzkumného souboru……………………………...….29
4 VÝSLEDKY………………………………………………………….30 4.1 Výsledky kvantitativního výzkumného šetření……………….…………….30 4.2 Výsledky kvalitativního výzkumného šetření………………………………40 4.2.1 Vyhodnocení rozhovorů - osobní otázky…………………………………………40 4.2.2 Vyhodnocení rozhovorů……………………….………….………………41
5 DISKUSE………………………………………………………………45 6 ZÁVĚR………………………………………………………………....49 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ…………………………………..50 8 PŘÍLOHY……………………………………………………………...53 8.1 Seznam příloh…………………………………………………………………..53
9
Seznam použitých zkratek
CN – Crohnova nemoc CTG- Kardiotokograf DIC – Diseminovaná intravaskulární koagulopatie FIGO – Mezinárodní federace gynekologů a porodníků HCG – Lidský choriový gonadotropin HELLP – z anglického textu: Hemolysis, Elevated Liver enzymes, Low Platelets (v překladu: hemolýza, elevace jaterních testů a trombocytopenie) ICM – Mezinárodní konfederace porodních asistentek ISZ – Idiopatické střevní záněty IT – informační technologie PA – Porodní asistentka PC – Počítač UC – Ulcerozní kolitida WHO – Světová zdravotnická organizace
10
ÚVOD Těhotenství je bezesporu jedním z nejhezčích období většiny žen. Jen málo jich však, prožívá těhotenství bez gastrointestinálních obtíží, které jsou spíše nepříjemné než závažné. Gravidní žena by měla předem znát příčiny těchto obtíží a umět rozlišit jejich závažnost. Zároveň by si měla uvědomit, že tyto obtíže nepředstavují riziko pro plod a pokud ano, tak znát, které to jsou a jak jim předcházet, jak je léčit. K výběru tohoto tématu mě přiměla chuť přispět k větší informovanosti, a poskytnout tak těhotným klientkám snadnější průběh a řešení všech obtíží tohoto charakteru. Rozhodla jsem se spojit své zkušenosti z předchozího zaměstnání na gastroenterologickém oddělení se zkušenostmi porodní asistentky a vytvořit jakousi příručku pro těhotné, která by usnadnila orientaci v dané problematice. Tato odborná brožura by tak mohla pomoci ženám v období gravidity lépe porozumět obtížím, které je trápí. V dnešní době je péče v těhotenských poradnách na dobré úrovni a základní obtíže gastrointestinálního traktu jako je pálení žáhy, nevolnost, zvracení a zácpa jsou všeobecně známými tématy. Myslím si však, že v současné době těhotné ženy spíše preferují samostatné řešení obtíží prostřednictví rad např. z internetu před erudovanou a odbornou pomocí v těhotenských poradnách u lékařů nebo porodních asistentek. Věřím, že porodní asistentky jsou ochotné a umějí ženám poskytnout dostatečné a odborné rady. Ve své práci jsem se tedy zaměřila na zjištění informovanosti těhotných žen o možnostech terapie při obtížích gastrointestinálního traktu. Součástí výzkumu bylo také zjištění erudovanosti a zainteresovanosti porodních asistentek v práci s těhotenskými gastrointestinálními obtížemi. Výzkum výše uvedených obtíží byl proveden kvantitativně – kvalitativní metodou anonymního dotazníku pro těhotné ženy a individuálního anonymního rozhovoru s vybranými porodními asistentkami.
11
Motto: „Život je plamen, který stále dohořívá, ale pokaždé vzplane, když se narodí dítě.“ (George Bernard Shaw)
1 SOUČASNÝ STAV 1.1 Onemocnění gastrointestinálního traktu v graviditě, léčba a prevence Onemocnění trávicího ústrojí v těhotenství se dělí na několik základních skupin. V první skupině jsou nemoci, které se během gravidity vyskytnou poprvé, jsou pro graviditu normální a po skončení těhotenství opět odezní. Další jsou chronická onemocnění, která se vlivem gravidity zhoršují, nebo se zhoršují kvůli vysazení léčby z důvodu těhotenství. Třetí skupinou jsou chronická onemocnění, která se naopak během těhotenství zlepšují. Do poslední skupiny patří ta onemocnění, na která nemá gravidita jednoznačný vliv. V těhotenství se tato onemocnění objevují i nezávisle na sobě. Můžeme se setkat i s chorobami, které jsou v graviditě neobvyklé spíše vzácné (1, 2, 3).
1.1.1
Gastroenteritida Zánět trávicího traktu může být způsoben infekcí nebo toxickým poškozením. Projevuje se pocity na zvracení a nechutenstvím, které nemusí být jen fyziologickou známkou těhotenství, ale i příznakem závažnějšího bakteriálního či virového onemocněním horní části trávicího traktu. Průjem je pak projevem onemocnění jeho dolní části. Průběh tohoto onemocnění se liší podle typu nákazy, jeho začátek je vždy náhlý.
12
Léčba se odvíjí od průběhu, počínaje dietním režimem, klidem na lůžku až antibiotickou léčbou konče. Při průjmu mohou těhotné užívat přípravky typu Carbosorb - obsahující aktivní uhlí, Smectu, Hylak a Lacidofil - laktobacily pro úpravu střevní mikroflory. Obzvláště v těhotenství se musí dbát na dostatečnou hydrataci a normotermii. Doprovází-li onemocnění vysoké teploty, tak by žena měla vždy vyhledat lékařskou pomoc a užívat léky předepsané lékařem (1, 2, 3, 16).
1.1.2
Hyperemesis gravidarum Silné zvracení v těhotenství, které ženu vyčerpává, dehydratuje, až imobilizuje, se neobejde bez hospitalizace. Běžná léčba a preventivní opatření proti zvracení nezabírají. Zvracení je časté a úporné, způsobuje úbytek na váze, ketonurii, minerálový rozvrat a zvýšení jaterních testů až u poloviny těhotných s tímto onemocněním. Může ohrozit i zdravý průběh těhotenství. Vyskytuje se u 0,3 - 2 % těhotných v prvním trimestru těhotenství. Vzácně přetrvává až do trimestru druhého. Příčina vzniku není jednotná. Nedá se vyloučit vliv hormonální a psychogenní. Léčba je během hospitalizace zaměřena na návrat dostatečné hydratace a podávání léků proti zvracení. To vše parenterální cestou, když je přísun tekutin perorálně nemožný. Pokud je zvracení spojeno s bolestmi břicha, musí se vyloučit možnost vzniku náhlé příhody břišní, přítomnost vředu a dále jaterní, ledvinná a urogenitální onemocnění (1, 3, 4, 7).
1.1.3
Vředová choroba žaludku a duodena V literatuře je všeobecně popisován snížený výskyt vředové choroby během těhotenství. Kment (1) popisuje čtyři studie, které zahrnuly více jak
13
200 000 porodů s výskytem vředové choroby pouze u 11 z nich. Zároveň však poukazuje na nízkou frekvenci vyšetřování těhotných. Rentgen je v těhotenství kontraindikován a gastroskopie se provádí většinou jen při krvácení z horního trávicího traktu. Nízký výskyt, respektive diagnostika vředové choroby je způsobena také dobrým účinkem antacid, které pozitivně působí i na vředovou chorobu (1, 2, 5).
1.1.4
Žloutenky v těhotenství Při výskytu ikteru je nutná mezioborová spolupráce gynekologaporodníka, hepatologa a infektologa. Příčin může být několik. Akutní hepatitida,
chronické
hepatální
onemocnění,
specifické
těhotenské
žloutenky, obstrukční ikterus při cholelitiáze a v poslední řadě benigní cholestáza. Při některých je třeba akutní řešení, invazivní endoskopické vyšetření, farmaceutická terapie. Jindy stačí dietní opatření a obtíže po porodu ustoupí. Důležitá je kontrola krevních testů a respektování nařízení od lékaře (1, 3, 5, 7).
1.1.5
HELLP Etiologie tohoto onemocnění není známa. Vyskytuje se více u žen po 25 roce života, u vícerodiček a často v kombinaci s preeklampsií a eklampsií. Může vyústit až v diseminovanou intravaskulární koagulopatii – DIC. Incidence HELLP je udávána mezi 0,2 a 0,6 %. Název je složen anglickým názvoslovím typických příznaků. Hemolýza, ELevace jaterních testů a LowPlates – trombocytopenie. Nejčastějšími příznaky jsou bolesti
14
břicha, přesněji nadbřišku, nauzea, zvracení, bolesti hlavy, otoky, dále pak hypertenze a změněné laboratorní výsledky. U pacientek se hlídá krevní obraz, jaterní testy a koagulační faktory. Vzhledem k závažnosti onemocnění je nutná spolupráce porodníka, hematologa a anesteziologa. Pokud k tomu onemocnění došlo v pokročilé fázi těhotenství, je indikována indukce porodu a většinou ukončení těhotenství císařským řezem. Pokud je plod na hranici životaschopnosti a není akutně ohrožen život matky, může se přistoupit ke konzervativní léčbě a podávání kortikoidů k dozrávání plic plodu (3, 4, 6, 9, 10).
1.1.6
Morbus Crohn a Colitis Ulcerosa Crohnova choroba (CN) a Ulcerózní kolitida (UC) jsou chronická zánětlivá onemocnění patřící do skupiny idiopatických střevních zánětů (ISZ). V současné době je díky řadě klinických pozorování a studií prokázána dědičnost především u CN. Kment (1) popisuje vypočtené riziko vzniku ISZ u pokrevních příbuzných oproti běžné populaci deseti až patnáctinásobně zvýšené. Dále poukazuje na data z dánského registru pacientů s ISZ. Byly sledovány stovky těhotných žen s CN a zjištěn u nich častější předčasný porod i více narozených dětí s nižší porodní hmotností (o 200g v průměru u prvorodiček a o 150g u vícerodiček než u žen zdravých). Gastroenterologové poukazují na velkou chybu vysazení veškeré medikace u pacientek s ISZ, kde pak progrese onemocnění negativně ovlivňuje průběh těhotenství. Například první výskyt UC až v těhotenství, nebo její aktivní stádium v době koncepce mnohonásobně zvyšuje počty potratů. U pacientek v remisi bez medikace již před těhotenstvím není třeba léčbu nasazovat, pokud jsou však na léčbě udržovací, je třeba v ní pokračovat. Některou medikaci je nutno upravit, některou vysadit
15
a změnit na jinou. Všechny ženy s onemocněním ISZ by měly přistoupit k plánovanému rodičovství vzhledem ke komplikovanosti léčby jejich základního onemocnění. Co se týče samotného porodu, není císařský řez plně indikován, je však větší počet žen s CN nebo UC, které porodily tímto způsobem. To je pravděpodobně způsobeno vyšším rizikem vzniku rektovaginálních píštělí po epiziotomii při spontánním porodu a tím větší ostražitostí porodníků, ne přímo fyzickým stavem takto nemocných těhotných žen (1, 4, 5, 8).
1.1.7
Hemoroidy Toto onemocnění konečníku se vyskytuje především ve druhém a třetím trimestru těhotenství. V důsledku časté zácpy a tlaku zvětšené dělohy hemoroidy v těhotenství buďto prvotně vznikají, nebo se obtíže s již dříve vzniklými hemoroidy zhoršují. Zevní hemoroidy jsou viditelné jako modře prosvítající žíly až vyčnívající uzlíky naplněné krví. Hemoroidy většinou nezpůsobují žádné větší komplikace. Závažnými se stávají až při jejich akutní trombóze. Do 48 hodin po výskytu je možno provést chirurgický zákrok bez nutnosti hospitalizace těhotné. Dále se preferuje léčba konzervativní, symptomatická. Sedací koupele, ledové obklady, dostatečná hydratace organismu a úprava životosprávy jsou léčbou první volby. Podávání mírných laxativ při zácpě musí být vždy s ohledem na těhotenství, např. Duphalak, který je možno užívat dlouhodobě. Jestliže podáváme Glycerinové čípky, tak by jejich užívání nemělo překročit jeden týden. Vnitřní hemoroidy se léčí konzervativně, lokálním podáváním mastí a čípků vhodných pro použití v těhotenství, kterých je na našem trhu několikero druhů, např. Faktu mast i čípky. Při komplikacích jako je krvácení či akutní trombóza je nutno přistoupit k jejich radikálnímu řešení i v těhotenství pro riziko výskytu dalších komplikací – tromboflebitida,
16
absces. Nejčastějším výkonem je ligace krvácejících uzlů a při trombóze preferovanější chirurgické řešení oproti dlouhodobé a rizikové konzervativní léčbě (1, 3, 11).
1.1.8
Vzácná onemocnění v těhotenství Některá další onemocnění, která se mohou vyskytnout, jsou Glutenová enteropatie, maligní nádory trávicího traktu, pankreatitida, cystická fibróza, ruptura jater, náhlé příhody břišní a mnoho dalších onemocnění. Některé ženy postižené takto vzácnými a někdy chronickými onemocněními by měly být vždy během těhotenství sledovány ve specializovaných centrech a klinikách. Pokud je to stav náhle vzniklý, musí se akutně řešit v danou chvíli za multioborové spolupráce (1, 3).
1.2 Nejčastější obtíže trávicího traktu, léčba a prevence V průběhu těhotenství dochází v ženském organismu k řadě změn, které se více či méně projeví, ať už dystopií orgánů nebo vlivem změněných hladin hormonů – progesteronu, estrogenů, choriového gonadotropinu. Hormony je v trávicím traktu ovlivňována především hladká svalovina, která jej z velké části tvoří (12, 13, 14, 15).
1.2.1
Pálení žáhy Příčinou pyrózy je návrat žaludečního obsahu zpět do jícnu, tzv. gastroezofageální reflux. Těhotenstvím je ovlivněn tonus a motilita žaludku – povolení svěrače kardie a s rostoucím plodem zvyšující
17
se nitrobřišní tlak. Projevuje se tak nejčastěji ve třetím trimestru těhotenství pálením v nadbřišku a za hrudní kostí, které může trvat i několik hodin až u 50% a samotný reflux u 45-85% těhotných žen. Kment (1) uvádí, že 25 % těhotných žen pálí žáha denně. Nejlepší prevencí je vyvarování se sladkých, kyselých a příliš mastných, kořeněných jídel, kávy a již tak v těhotenství nevhodnému alkoholu. Doporučuje se zůstat po každém jídle ve vzpřímené poloze nebo v polosedě, protože se pálení žáhy může v leže zhoršovat. Gravidní ženy by měly upřednostňovat malé porce jídla několikrát denně, před jednorázovým příjmem velké porce. Při léčbě pálení žáhy se užívá Rennie, Talcid a Maalox (1, 4, 16, 18).
1.2.2
Nadměrné slinění Zvýšená sekrece slin se vyskytuje nejčastěji od prvních týdnů do čtvrtého měsíce těhotenství. Tento nepříjemný jev může být úvodním příznakem k nadměrnému zvracení a většinou se projevuje společně s ostatními obtížemi, jako je nauzea a zvracení. Příčina je psychogenního charakteru (v noci slinění ustává). Je udáváno, že sliněním může z těla odejít až jeden litr tekutin za den. Pro zmírnění obtíží se doporučují výplachy dutiny ústní např. Myrhovou tinkturou, bohužel však bez valného efektu. Pařízek (13) popisuje i případy, kdy nadměrná sekrece slin těhotnou tak psychicky i fyzicky vyčerpávala, že bylo nutné těhotenství ukončit (1, 13).
18
1.2.3
Zvracení, nauzea Příčina
těchto
v těhotenství
fyziologických
obtíží
se
připisuje
hormonálním změnám. Podle Hájka (4) se nauzea vyskytuje u 50 - 90 % těhotných v začátku těhotenství a zvracení ve 30 - 55 %. Do čtvrtého měsíce obvykle vymizí. Příčina dyspeptických obtíží je připisována zvýšené sekreci hCG a zvýšené citlivosti až přecitlivosti na okolní pachy a chutě. V léčbě se uplatňují režimová opatření jako je požití malého množství jídla, např. piškotů, sucharů s čajem hned ráno, ještě před vertikalizací těla a vyvarování se chutí a vůní, které v ženě nevolnosti vyvolávají. A naopak vhodná aromaterapie může pocity nevolnosti snížit. Ženy mohou popíjet mátový a heřmánkový čaj. Doporučuje se dostatek spánku a pohyb na čerstvém vzduchu. Pokud těhotná pracuje, měl by zaměstnavatel brát ohledy na její aktuální stav a omluvit náhlé návaly nevolnosti. Z medikamentů a potravinových doplňků jsou pak vhodná lízátka Gravipop, zázvorový čaj a zázvorový sirup, Avioplant tbl., bonbony Gin Gins original a vitamín B6 – Pyridoxin (4, 15, 16, 18, 22).
1.2.4
Nadýmání Vznik plynů ve střevech jako vedlejších produktů při zpracování potravy je v těhotenství umocněn zpomalenou střevní peristaltikou. Pití kmínového nebo fenyklového čaje může pocity nadmutosti zmírnit. Pro rychlou léčbu nadýmání se užívají kapky Sab simplex, Pulvis a kapsle Espumisan, Degasin a Noball. Doporučuje se omezit nadýmavé potraviny a úplně se vyvarovat syceným vodám. Vhodný je dostatek pohybu, procházky, rekreační jízda na kole, plavání a břišní tance, které podporují střevní peristaltiku (1, 16, 20, 21).
19
1.2.5
Zácpa Stav, kdy je frekvence vyprazdňování stolice nižší než 3x týdně, nebo je vyprazdňování obtížné, je považován za zácpu. Společně se zácpou se mohou vyskytovat bolesti břicha a hlavy, pocity únavy a zvýšená flatulence. Stolice v těhotenství je většinou vyprazdňována méně často s prodlouženým časem samotného vyprazdňování. Někdy se mohou těhotné vyprazdňovat obtížně a bolestivě, ale čas, tzv. transit time je normální. V těhotenství se většinou vyskytuje zácpa s prodlouženým orocekálním transit timem. V prvním a třetím trimestru trpí zácpou až 40 % těhotných. Příčin vzniku zácpy je hned několik. Již dříve zmiňovaná změna hladin hormonů ovlivňující i motilitu střev. Nedostatek pohybu, špatná hydratace a tlak zvětšující se dělohy na střevo patří k dalším vlivům, které nepříznivě ovlivňují vyprazdňování stolice. Pro prevenci zácpy je vhodný dostatek pohybu několikrát do týdne a dostatečná hydratace. Masáže břicha pomáhají ke zlepšení střevní peristaltiky. Těhotné by se měly soustředit na vhodnou techniku masáže. Začíná se v oblasti pravého podbřišku směrem vzhůru, poté vodorovně k levému podžebří a pak zpět dolů až do levého podbřišku, ve směru hodinových ručiček (1, 18, 19, 20)
1.3 Ošetřovatelské domény 1.3.1 Podpora zdraví Chtěné těhotenství donutí většinu žen zamyslet se nad svou životosprávou. Když je žena těhotná, často si začne uvědomovat, že se její zdraví přenáší na zdraví budoucího dítěte, snaží se zlepšit výživu a více o sebe
20
dbát. Pokud je těhotenství dlouho plánované, pravděpodobně se žena zaměřila na svou životosprávu již dříve. Během prvních týdnů ji příjemné myšlenky z hlavy často vyženou nauzea a zvracení spolu s náhlou únavou. V důsledku těchto náhlých a nepříjemných projevů těhotenství může žena přestat pečovat o domácnost a někdy i o sebe sama. Pokud je těhotenství nechtěné, ženy pravděpodobně neřeší podstatu správného životního stylu (15, 17, 23).
1.3.2 Výživa Zažívací systém každého člověka reaguje na vnější signály a pocity, které prožívá. Tvorba slin, žaludek i střevní peristaltika reagují na psychiku ženy a její emoce. Přísun energie je pro funkci lidského organismu nepostradatelnou a nezbytnou součástí života člověka. Příjem organických živin – cukrů, tuků a bílkovin, dále vody, vitaminů a iontů je zpracováván řadou systémů uvnitř lidského těla. Tyto systémy jsou ovlivňovány zvenčí stravovacími zvyklostmi i socio-kulturním a ekonomickým zázemím daného člověka. Obtěžuje-li ženu v těhotenství nauzea či zvracení je vhodné, aby žena své výživě a dostatečné hydrataci věnovala větší pozornost. Obecně se doporučují malé porce několikrát za den a vhodný pitný režim. Nevyvážená výživa je v období těhotenství, kdy si plod z matčina těla odebírá spoustu potřebných látek a vitamínů, velkou chybou. (3, 12, 23, 26)
1.3.3 Vyprazdňování Vyprazdňování moči i stolice patří ke každodenním fyzikálním potřebám. V průběhu těhotenství mohou být tyto běžné aktivity ovlivněny nepříjemnými pocity, nebo změnou intenzity a frekvence ve vyprazdňování. Ze začátku těhotenství a opět kolem 30. týdne ženy pociťují častější pocit nucení
21
na močení. Zpočátku je tento pocit způsoben stoupající hladinou HCG a prokrvením orgánů v malé pánvi, ke konci maximální velikostí dělohy a tím utlačováním močového měchýře. Postupy k lepšímu vyprazdňování byly již popsány v kapitole číslo 1.2.5. Riziko zácpy je u žen neaktivních, se špatným pitným režimem a nevhodnými stravovacími návyky (1, 21, 23).
1.3.4
Aktivita a odpočinek Přiměřená aktivita i dostatečný odpočinek jsou nedílnou součástí života každé těhotné ženy, nebo by alespoň měli být. Stadelmannová (21) ve své knize všem těhotným s fyziologickým průběhem gravidity u kterých nehrozí například krvácení, doporučuje aktivní pohyb. Těhotenské cvičení je prevencí velké řady obtíží a zlepšuje psychickou pohodu každé těhotné. Dobrý psychický stav do jisté míry ovlivňuje i tělesnou schránku. Dostatečnou fyzickou aktivitou se dá částečně předcházet zácpě a v jejím důsledku vzniklými hemoroidy. Je to prevence křečových žil, a i když cvičení v těhotenství není tak intenzivní jako mimo těhotný stav, je i stálou prevencí obezity. Na druhé straně dostatečný spánek a zasloužený odpočinek má též na ženskou psychiku blahodárné účinky. Pociťuje-li žena nedostatek spánku, únavu měla by se snažit spánkový deficit dohnat i na úkor svého zaměstnání. Ženy workoholičky často neumějí dostatečně odpočívat. V závěru těhotenství, kdy je narostlé bříško spíše přítěží než ozdobou, dochází k deficitu sebepéče při rutinních činnostech, jako je například holení se (15, 21, 23).
22
1.3.5
Percepce a kognice V průběhu těhotenství ženy často pociťují nedostatečné znalosti v oblasti těhotenství, porodu, šestinedělí a následně i péče o dítě. Pomocí různých zdrojů se snaží své znalosti zlepšit. Pokud je těhotenství zcela bez obtíží, hledá
gravidní
žena
informace
o
vývojových
stádiích
plodu
a nejvhodnějších pomůckách pro novorozence. Pokud ovšem ženu sužují obtíže, je dobře, když se snaží vyhledávat informace o příčinách vzniku, prevenci a léčbě daných obtíží. Měla by však myslet na to, že by měla informace čerpat pouze z důvěryhodných zdrojů a od odborníků (23, 26, 29).
1.3.6
Sexualita V těhotenství, stejně jako mimo něj je sexuální potřeba naprosto individuální. V průběhu těhotenství chuť na sex kolísá. U většiny žen je sestupná tendence sexuální apetence zpočátku těhotenství, v druhém trimestru dosahuje nejvyššího vrcholu a v třetím trimestru opět klesá. Tato křivka je ve spojitosti s prožíváním těhotenských obtíží. Negativní vliv na sexuální apetenci žen mohou mít i častá nauzea a zvracení, ke konci těhotenství i potíže s hemoroidy, které ovlivňují těhotné nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Někdy dochází naopak k větší apetenci díky vylučování vysokých hladin hormonů a překrvení pánevních orgánů. Některé ženy prožijí orgasmus právě až v době gravidity úplně poprvé. Není-li žádný medicínský důvod k omezení pohlavního styku, může žena praktikovat milostný akt po celou dobu těhotenství, podle své chuti. Při přenášení se doporučuje i dokončený pohlavní akt z partnerovy strany, a to kvůli obsahu prostaglandinů ve spermatu, které pomáhají zahájení porodu (15, 23, 28, 29).
23
1.3.7
Komfort Těhotné ženy mohou často pociťovat snížený až nedostatečný komfort během devítiměsíčního období plného střídajících se obtíží nejen zažívacích. Celé toto období je Roztočilem (3) popisováno jako jedna vývojová krize, kdy se žena musí sžít s tím, že je ve fázi mezi tím, co bylo před otěhotněním a tím, co ji čeká po porodu. Nedostatečný pocit jistého pohodlí, dokáže v ženě vyvolat neklid, podrážděnost, strach, úzkost až pláč. Těhotné uvádí střídající se pocity horka a chladu, hlad i časté chutě, pocity svědění, bolest a všeobecný diskomfort. Ze začátku a ke konci těhotenství se objevuje nadměrná únavnost. Zpravidla vymizí se závěrem prvního trimestru a znovu se objeví až ke konci těhotenství v souvislosti s nárůstem objemu a hmotnosti ženy. Podle Stadelmannové (21), se se zažívacími obtížemi setkávají spíše druho- a vícerodičky. Není však dokázáno, jestli je tyto obtíže trápí při dalších těhotenstvích více, nebo se jen nebojí poprosit o radu a obrátit se na svoji porodní asistentku. Pocity diskomfortu, které jsou ženami negativně vnímány hned z kraje těhotenství, nejsou však vždy okolím pochopeny a pro těhotnou ženu to tak může být období o to náročnější. (3, 21, 23)
1.4 Porodní asistentka Osoba ženského pohlaví vystudovaná ve zdravotnickém oboru porodní asistence zaměřená na péči o ženu během fyziologického těhotenství porodu a šestinedělí schopná pečovat o novorozence a kojence je dle ICM porodní asistentka. Přesný dokument s názvem Definice porodní asistentky (Definition Of The Midwife) vytvořili WHO, ICM a FIGO již roku 1972. Doplněná a upravená do současného znění (viz příloha 4) byla přijata roku 2005 na mezinárodním
24
kongresu ICM v Austrálii. PA se drží předepsaného etického kodexu (viz příloha 5). Úlohou porodní asistentky je pečovat o ženu s fyziologickým těhotenstvím, ale důležitou roli zastává i v péči o ženu s gastrointestinálními obtížemi. Protože některé z těchto obtíží jsou psychosomatického charakteru, je psychická podpora, komunikace a empatický přístup nepostradatelnou součástí správného postoje PA k ženě s GIT obtížemi. Během studia PA načerpá dostatek informací k edukaci těhotných žen a měla by znát vhodné ošetřovatelské intervence pro předcházení a zmírnění GIT obtíží v těhotenství. Role PA v komunikaci s těhotnou ženou je nezastupitelná, protože právě ona je v tak častém a těsném kontaktu s těhotnou klientkou. Nikdy však PA nesmí zapomínat na to, že veškerá rozhodnutí jsou na samotné klientce a PA musí ošetřovatelské intervence nabízet vhodným způsobem. Ratislavová (15) píše: „Mám dojem, že v naší společnosti na jedné straně přeceňujeme touhu pacientů po pomoci a na druhé straně pomoc ani nenabízíme.“ PA má být ženě oporou a zároveň odborným rádcem, u kterého najde žena plánující těhotenství i těhotná odpovědi na své otázky. Pro fyziologický průběh těhotenství je důležitá podpora zdraví již před početím, kdy se žena může vyhnout veškerým rizikům, které sama dokáže ovlivnit. Jsou tím myšlena rizika zdravotní i sociální. Sama porodní asistentka by měla ženu edukovat o tom, jak se má na své těhotenství připravit a jak ho prožít co nejlépe ve výborném fyzickém i psychickém stavu. Edukovat ji o zdravé a správné životosprávě, vhodných a nevhodných potravinách během těhotenství a kojení, o vyskytujících se obtížích v těhotenství i o možných rizicích a důsledcích rizikového chování a o jejich předcházení, eventuální úlevě i léčbě daných obtíží. Ve spolupráci s fyzioterapeuty, nebo po dalším vzdělávání by PA měla být schopná vést cvičení pro těhotné a ženy podporovat v jejich aktivitě i během těhotenství. Dále se aktivně snažit eventuálně narušený zdravotní stav ženy zlepšit tak, aby byl pro ženu co nejlepší. U rizikových žen, které trpí nějakým závažným onemocněním již před početím, PA informuje o možných komplikacích, ke kterým může během těhotenství dojít. Upozorňuje
25
na možnost nutnosti změny medikace u některých léků nevhodných v těhotenství. PA může hodnotit celkový stav ženy a doporučit tak další odbornou zdravotní péči (10, 15, 24, 25, 26).
26
2 CÍLE PRÁCE, HYPOTÉZY A VÝZKUMNÁ OTÁZKA 2.1 Cíle práce Cíl 1: Zjistit informovanost těhotných žen o možnostech terapie při obtížích gastrointestinálního traktu. Cíl
2:
Zmapovat,
zda porodní
asistentky edukují
těhotné s
obtížemi
gastrointestinálního traktu.
2.2 Hypotézy Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost samostatnému vyhledávání informací, před vyhledáním odborníků. Hypotéza 2: Těhotné ženy jsou edukovány porodními asistentkami o možnostech úlevy od obtíží vztahujících se ke gastrointestinálnímu traktu. 2.3 Výzkumná otázka VO: Jaké ošetřovatelské intervence doporučují porodní asistentky k edukaci těhotných žen s gastrointestinálními obtížemi?
27
3 METODIKA 3.1 Použité metody Výzkum k této bakalářské práci byl proveden kvalitativně-kvantitativní metodou. Formou anonymního dotazníku pro těhotné ženy a individuálního rozhovoru s porodními asistentkami. Dotazníky byly rozdávány po písemném potvrzení žádosti o souhlas (viz příloha č. 6) vedení daného pracoviště, rozhovory probíhaly pouze po ústním souhlasu (30, 31).
3.1.1 Metodika první části výzkumu Dotazník (viz příloha č. 1) je složen z 15 otázek. Z toho jsou čtyři otázky identifikační, zaměřené na věk, paritu, stáří těhotenství a vzdělání respondentek, zbylých jedenáct se týká gastrointestinálních obtíží. Pro pilotní průzkum bylo rozdáno 10 dotazníků a po jejich překontrolování byla upravena otázka č. 14., kde se místo dotazování na stáří těhotenství, dotazovalo na to, v jakém týdnu těhotenství ženy pociťovaly těhotenské obtíže a byla doplněna o možnost odpovědi „nemám obtíže.“ Po úpravě bylo rozdáno celkem 140 dotazníků, vráceno jich bylo 112 a z toho 9 vyřazeno pro nesprávné vyplnění. Pro výzkum tedy bylo na závěr použito 103 správně vyplněných dotazníků. Pro testování hypotéz bylo použito třídění druhého stupně, testování Chí kvadrát testem. Dosažená hladina významnosti (p) 0,0001 % p<0,1 %. Dotazníky byly sečteny a data byla přepsána do PC, kde byly vytvořeny grafy v programu Excel (32).
3.1.2 Metodika druhé části výzkumu K rozhovoru (viz příloha č. 2) bylo vybráno pět porodních asistentek. Rozhovory probíhaly na jejich pracovištích po pracovní době, kdy byl v ambulancích prostor pro klidné dotazování. Rozhovory byly zaznamenávány
28
pomocí mobilního telefonu s funkcí diktafonu, poté přepisovány do PC, rozděleny do kategorií a dále analyzovány (33).
3.2 Charakteristika výzkumného souboru 3.2.1 Charakteristika prvního výzkumného souboru Základní soubor kvantitativního výzkumu tvořily těhotné ženy z okresu Teplice. Největší počet respondentek z řad těhotných žen byl získán v teplické nemocnici na oddělení rizikového těhotenství, v poradně pro těhotné, při sepisování porodopisů a natáčení CTG záznamů, dále v soukromých gynekologicko – porodnických ambulancích a nakonec ve dvou centrech zaměřených na cvičení pro těhotné. Jediným kritériem pro oslovení žen bylo těhotenství.
3.2.2 Charakteristika druhého výzkumného souboru Pro kvalitativní výzkum bylo osloveno a vybráno celkem pět porodních asistentek. Čtyři pracující v gynekologicko - porodnických ambulancích a jedna z lůžkového oddělení pro riziková těhotenství. Z toho jedna z ambulantních PA pracuje v nemocničním zařízení a tři v soukromé ambulanci mimo nemocniční zařízení. PA byly záměrně vybrány především z ambulantních složek, pro jejich častý a pravidelný kontakt s ženami v těhotenských poradnách.
29
4 VÝSLEDKY 4.1 Výsledky kvantitativního výzkumného šetření Graf 1 Vnímání gastrointestinálních obtíží
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek
jich 69 (67 %) odpovědělo,
že zažívací obtíže vnímají, 32 (31,1 %) odpovědělo že ne a 2 (1,9 %) neví. Graf 2 Nejvíce obtěžující GIT příznaky
Při výběru z několika možností obtíží GIT bylo z celkových 215 (100 %) odpovědí v největším počtu a to v 52 případech (24,2 %) vybráno pálení žáhy, v 50 (23,3 %) pocit na zvracení ve 36 (16,7 %) zvracení. V nejmenším zastoupení u 11 respondentek (5,1 %) pak bolest při vyprazdňování.
30
Graf 3 Fyziologičnost výskytu GIT obtíží
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek jich 58 (56,3 %) odpovědělo „Spíše ano“ a 43 (41,7 %) „Rozhodně ano“, na otázku jestli GIT obtíže k těhotenství patří. 1 % uvedlo, že „Ne“ a „Nevím“. Možnost „Ne, nikdy“ nevybral nikdo. Graf 4 Výskyt onemocnění GIT již před graviditou
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek jich 88 (85,4 %) netrpělo žádným GIT onemocněním již před graviditou, 11 (10,7 %) uvedlo možnost „Ano“ a 4 (3,9 %) z dotazovaných vybraly možnost „Nevím“.
31
Graf 5 Uvedené obtíže GIT před těhotenstvím
Graf znázorňuje zastoupení jednotlivých obtíží vyskytujících se u respondentek již před graviditou. Z 11 (100 %) dotazovaných nejvíce volily možnost zácpa a to v 7 (63,6 %) případech. Shodně pak po jedné (9,1 %) odpovědi vybíraly možnost nauzea, pyroza, ulcerosní kolitida a zvracení. Graf 6 Preferovaný zdroj pro vyhledávání informcí o GIT obtížích a jejich léčbě
Nejvyhledávanějším zdrojem všech
respondentek byl
vybrán internet,
v 57 případech (49,1 %), následoval ústní dotaz v ordinaci ve 40 případech (34,5 %), dále literatura v 9 (7,8 %), shodně po čtyřech letáčky a žádný ve (3,4 %) a 2 (1,7 %) nevím, z celkových 116 (100 %) odpovědí.
32
Tabulka 1 Počty respondentek vyhledávající informace o GIT obtížích sami a počty těch, které oslovují odborníky informace sami ano informace od odborníků
ano ne
27 43 70 49% 90% 68% 39% 61% 100%
celkem informace od odborníků
ano ne
celkem informace od odborníků
ano ne
celkem
Z celkového počtu 103 (100 %)
ne 28 5 33 51% 10% 32% 85% 15% 100%
celkem 55 48 103 100% 100% 100% 53% 47% 100%
respondentů jich 70 (68 %) vyhledává
informace samo a 33 (32 %) nevyhledává a oproti tomu využvá rady od odborníků 55 (53 %) a 48 (47 %) je nevyužívá (když „internet a letáčky“ jsou samostatné vyhledávání a „literatura a ordinace“ jsou informace od odborníků). Tabulka 2 Výpočet Chí kvadrát testu informace sami ano informace od odborníků
celkem
ne
ano
37
18
55
ne
33
15
48
70
33
103
celkem
Dosažená hladina významnosti pomocí Chí kvadrát testu (p) 0.0001 % p<0,1% Zamítáme H0: všichni se chovají stejně. Platí Ha: nechovají se stejně.
33
Graf 7 Další vyhledávané zdroje
Z celkového počtu 103 (100 %) dotazovaných, jich 76 (73,8 %) nevyužívá další zdroje hledání, 27 (26,2 %) využívá jiné - viz graf 8 Graf 8 Využívané zdroje
Z celkových 27 (100 %) respondentek, 17 (63 %) uvedlo samostatné vyhledávání informací [10 (37 %) internet, 5 (18,5%) kamarádka, 2 (7,4 % rodina)], 10 respondentek (37 %) pak upřednosťuje oslovení odborníků [1 (3,7 %) lékárna, 8 (29,6 %) lékař, 1 (3,7 %) odborná literatura]
34
Graf 9 Preference osob při vyhledávání informací o GIT obtížích
Z celkových 107 (100 %) odpovědí je nejvyhledávanější osobou gynekolog, ve 45 (42,1 %) případech, PA v 18 (16,8 %), praktický lékař v 15 (12,6 %) a gastroenterolog ve 12 (11,6 %). 8 (7,5 %) respondentek uvedlo kamarádku, 5 (4,7 %) nikoho a 4 (3,7 %) neví. Graf 10 Umí PA poradit s obtížemi GIT
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek se na PA 49 (47,6 %) neobrátilo. Možnost „Spíše ano“ vybralo 25 (24,3 %) dotazovaných. Možnost „ano, vždy“ odpovědělo 22 (21,4 %). 5 (4,9 %) respondentek nevědělo a 2 (1,9 %) odpověděly, že jim PA spíše neporadila. Možnost „Ne, nikdy“ nebyla vybrána nikým.
35
Graf 11 Srovnání respondentek s obtížemi a bez obtíží GIT, v poměru k vyhledání pomoci u PA
Ze všech respondentek, které obtíže GIT nepociťovaly tj. 30 (100 %) se jich 12 (40 %) na PA obrátilo a 18 (60 %) neobrátilo a ze všech respondentek, které obtíže GIT pociťovaly tj. 66 (100 %) se 37 (56 %) na PA obrátilo a 29 (44 %) neobrátilo. Graf 12 Aktivní zájem PA při zjišťování GIT obtíží u těhotných
Z celkového počtu 103 (100 %), 35 (34 %) respondentek uvedlo, že se PA sama aktivně zajímá o jejich GIT obtíže „Ano, vždy“. 25 (24,3 %) odpovědělo „Spíše ano“. Oproti tomu 18 (17,5 %) „Někdy“ a 16 (15,5 %) „Ne, nikdy“. Možnost „Spíše ne“ označilo 9 (8,7 %) respondentek.
36
Graf 13 Návštěvnost gastroenterologie během těhotenství
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek jen jedna (1,0 %) odpověděla, že navštívila gastroenterologii během těhotenství. 96 (93,2 %) odpovědělo „Ne, nikdy“ a 6 (5,8 %) „Spíše ne“. Možnost „Ano, vždy“ a „Někdy“ nevybral nikdo. Graf 14 Informovanost žen o léčbě GIT obtíží
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek jich 60 (58,3 %) odpovědělo „Spíše ano“, 19 (18,4 %) se cítí dostatečně informováno „Ano, vždy“, 11 (10,7 %) „Někdy“, 10 (9,7 %) „Spíše ne“ a 3 (2,9 %) „Ne, nikdy“.
37
Graf 15 Věk respondentek
Z celkového počtu 103 (100 %), bylo 69 (67 %) dotazovaných ve věku od 26 do 35 let. 29 (28,2 %) ve věku od 18 do 25 let. 4 (3,9 %) ve věku 36 až 45 a jen 1 (1 %) dotazovaná mladší 18 let. Žádná z respondentek nebyla staší 45 let věku.
Graf 16 Parita respondentek
Z celkového počtu 103 (100 %) respondentek byly 55x (53,4 %) zastoupeny prvorodičky, 33x (32 %) druhorodičky, ženy rodící po třetí 13x (12,6 %) a po čtvrté a více krát rodící 2x (1,9 %).
38
Graf 17 Stádium gravidity při pociťování obtíží
Obtíže GIT během těhotenství respondentky uváděly shodně nejvíce v prvním a posledním trimestru, 33 (28,4 %) z celkových 116 (100 %) odpovědí. Ve druhém trimestru 15 (12,9 %). 3 (2,6 %) uvedly možnost nevím, 32 (27,6 %) obtíže nemělo. Graf 18 Vzdělání respondenetek
Z celkového počtu 103 (100 %), uvedlo 51 (49,5 %) možnost středoškolského vzdělání. 21 (20,4 %) vysokoškolské a 11 (10,7 %) základní vzdělání. Stejným počtem a to 10 (9,7 %) se na výzkumu podílely ženy vyučené a s vyšším odborným vzděláním.
39
4.2 Výsledky kvalitativního výzkumného šetření Tabulka 3 Seznam kategorií Kategorizace Identifikační údaje respondentů Nejčastější obtíže GIT těhotných žen Aktivní zájem PA o GIT obtíže těhotných žen Doporučení PA při hemoroidech pro těhotné klientky Doporučení PA při nauzee pro těhotné klientky Doporučení PA při pálení žáhy pro těhotné klientky Doporučení PA při zácpě pro těhotné klientky Doporučení PA při zvracení pro těhotné klientky Dostupný reklamní materiál pro těhotné klientky Dělení rozhovorů do kategorií
4.2.1 Vyhodnocení rozhovorů - osobní otázky Tabulka 4 Kategorie – identifikační údaje respondentů Respondent Pozice Vzdělání
R1
R2
R3
R4
R5
Odd RT
Amb+PS
Amb
Amb
Amb
VŠ
SŠ
VŠ
VOŠ
SŠ
4 9 6 10 25 Délka praxe* *délka praxe je udávána v letech, VŠ – vysokoškolské vzdělání, SŠ – středoškolské vzdělání, VOŠ – vyšší odborné vzdělání Všech pět oslovených respondentek, jsou registrované porodní asistentky pracující ve zdravotnických zařízeních. Respondentka 1 má vysokoškolské vzdělání s titulem bakalář a je zaměstnána na lůžkovém oddělení rizikového těhotenství po dobu čtyř let. Respondentka 2 vystudovala nástavbové studium na ženskou sestru s maturitou. Pracuje na částečný úvazek v porodnické ambulanci a částečně i na porodním sále, toho času devátým rokem. Respondentka 3 je vysokoškolsky vzdělaná PA s titulem bakalář., která pracuje
40
v nemocniční gynekologicko – porodnické ambulanci po dobu šesti let. Respondentka 4 vystudovala vyšší odbornou školu, je diplomovanou specialistkou a zaměstnána v soukromé gynekologicko – porodnické ambulanci deset
let.
Respondentka
5
je
porodní
asistentka
s
nejdelší
praxí
v gynekologicko – porodnické ambulanci, kde po vystudování střední školy pracuje již dvacet pět let. Původně pracovala v nemocniční ambulanci a posledních deset let je zaměstnána v ambulanci soukromé.
4.2.2 Vyhodnocení rozhovorů Tabulka 5 Kategorie – nejčastější obtíže GIT těhotných žen Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Hemoroidy
A
N
N
N
A
Nauzea
N
A
N
N
A
Pálení žáhy
A
A
A
A
A
Zácpa
N
A
N
N
A
Zvracení A A A A A – respondent o tématu hovořil, N – respondent o tématu nehovořil
A
Prvním dotazem na respondentky bylo, jestli se na ně ženy obrací s žádostí o radu s obtížemi gastrointestinálního traktu a které z nich jsou nejčastější. Na tuto otázku bylo všemi respondentkami shodně odpovězeno, že klientky o rady žádají. R1 odpověděla: „Nejčastěji se ptají, jak zvracení dlouho trvá, kdy je to přejde.“ Dále z rozhovorů vyplynulo, že obtíže, na které se klientky v ambulanci nejčastěji dotazují, jsou nevolnost, zvracení a pálení žáhy, méně často pak problémy se zácpou, hemoroidy.
41
Tabulka 6 Kategorie - aktivní zájem PA o GIT obtíže těhotných žen
Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Zájem o obtíže těhotných žen
A
A
A
A
A
0
0
0 A A Zájem o obtíže GIT těhotných žen A- PA se aktivně dotazuje, 0- PA se aktivně nedotazuje
Při dotazování na téma aktivního zájmu porodních asistentek o ženy s GIT obtížemi, nebylo všemi respondentkami odpovězeno shodně. Všechny potvrzují, že se těhotných klientek vyptávají na obtíže. Konkrétní dotazování na obtíže gastrointestinálního traktu bylo zmíněno jen dvěma z nich. R2 říká: „Ano, při každé návštěvě poradny se ptám na konkrétní potíže, jako je právě nauzea, zvracení, potíže s vyprazdňováním.“ a R3 odpovídá: „Při každé návštěvě těhotné se ptám na zvracení, nebo pálení žáhy, ostatní obtíže asi nezmiňuju“.
Tabulka 6 Kategorie – doporučení PA při hemoroidech Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Dietní opatření
A
A
A
A
A
Faktu čípky
A
N
A
N
A
A A A A Pitný režim A – respondent o tématu hovořil, N – respondent o tématu nehovořil
A
V doporučeních proti hemoroidům se všechny respondentky shodly na konzervativním přístupu léčby - dietní opatření a dostatečný pitný režim. R1 a R3 ještě doporučují Faktu čípky, případně mast k zevnímu použití.
42
Tabulka 7 Kategorie – doporučení PA těhotným ženám při nauzee Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Dietní opatření Pravidelné stravování Zázvorová lízátka
A A A
A A N
A N A
A N N
A N N
A – respondent o tématu hovořil, N – respondent o tématu nehovořil Při pocitu na zvracení všechny dotazované PA doporučují dietní opatření, R1 a R2 se shodují na pravidelném stravování a menších porcích během celého dne. R1 a R3 ještě nabízí zázvorová lízátka, popř. podobné doplňkové produkty z lékárny. Tabulka 8 Kategorie - doporučení PA při pyróze Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Antacida Dietní opatření
A A
A A
A A
A A
A A
A – respondent o tématu hovořil, N – respondent o tématu nehovořil Jako prevenci pálení žáhy všechny respondentky zmiňují dietní opatření, vhodnou nedráždivou stravu a jako akutní pomoc volně prodejná antacida pro těhotné. R3 uvádí: „Já jim doporučuji zázvorová lízátka, pít jen čistou vodu bez bublinek, nejíst citrusové ovoce, při pálení žáhy užívat nějaké vhodné antacidum, nejíst dráždivá a kořeněná jídla a pít studené nápoje.“ Tabulka 9 Kategorie - doporučení PA při zácpě Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Glycerinové čípky Pitný režim Pohyb
A A N
N A A
N A A
N A A
A A N
A – respondent o tématu hovořil, N – respondent o tématu nehovořil Při problémech se zácpou všechny respondentky odkazují na dostatečný pitný režim. R4 říká: „ Těhotné maminy často sedí v čekárně více než hodinu a k pití sebou nic nemají. Na dostatečný a především pravidelný přísun vody upozorňuji všechny naše těhotné.“ R2, R3 a R4 upozorňují na vhodnou pohybovou aktivitu, která prý u spousty těhotných úplně chybí.
43
Tabulka 10 Kategorie - Doporučení PA při zvracení Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Dietní opatření
A
A
A
A
A
Kostky ledu
A
N
N
N
N
A A A A Pravidelné stravování A – respondent o tématu hovořil, N – respondent o tématu nehovořil
A
Co se týče edukace na téma zvracení, se respondentky shodly na dietních opatřeních a pravidelném stravování stejně jako v kategorii „nauzea“. R1 navíc zmiňuje možnost cucání kostek ledu.
R5 k tématu dodává: „Samozřejmě
pokud se potíže zhoršují nebo neustupují, obracíme se na lékaře, který je kompetentní k dalšímu řešení jejich obtíží, k dalšímu doporučení.“ Tabulka 11 Kategorie – dostupný reklamní materiál Respondent
R1
R2
R3
R4
R5
Reklamní letáky farmaceutických firem
A
A
0
A
0
Reklamní letáky
A
A
0
0
0
0 0 0 0 Edukační brožury o GIT obtížích A – respondent o tématu hovořil, 0 – respondent o tématu nehovořil Respondentky
shodně
uvádějí,
že
žádné
edukační
0
brožurky
o gastrointestinálních obtížích nemají. Musí vycházet ze svých znalostí a zkušeností. R2 doslova říká: „Snažím se klientky uklidnit, že většina obtíží je zejména v I. trimestru těhotenství běžná a postupně vymizí.“ Při edukaci klientek je kladen důraz na správné stravování v těhotenství, bohatý a pestrý jídelníček a dostatečný pitný režim.
44
5 DISKUSE Tato bakalářská práce se ve výzkumné části zabývala těhotenskými obtížemi gastrointestinálního traktu. Postojem těhotných žen k těmto obtížím a preferencí vyhledávaných zdrojů ke zjišťování informací o prevenci a jejich léčbě. Dalším zkoumaným aspektem byl postoj porodních asistentek k edukaci těhotných žen o GIT obtížích a zjištění nejčastěji doporučovaných ošetřovatelských intervencí, prevence a léčby. Kvantitativní výzkum byl prováděn pomocí anonymních dotazníků, které byly vypracovány k předem stanoveným hypotézám a cílům. Jejich analýza probíhala tříděním II° pomocí Chí kvadrát testu. Dotazníky byly respondentkám rozdávány po písemném souhlasu (viz příloha 7) vedení daných zařízení. Jediným kritériem pro oslovené respondentky bylo těhotenství. Zpracováno bylo celkem 103 správně vyplněných dotazníků těhotnými ženami z okresu Teplice. Z celkového počtu 103 (100 %) oslovených respondentů, jich 67 % vnímá během těhotenství nějakou obtíž v souvislosti se zažívacím traktem (viz graf 1). Z toho jen 10,7 % trpělo nějakými zažívacími obtížemi již před graviditou (viz graf 4). Při zjišťování, jaký zdroj k vyhledávání informací o GIT obtížích a jejich léčbě se potvrdila hypotéza 1: „Těhotné ženy dávají přednost samostatnému vyhledávání informací, před vyhledáním odborníků.“ Z celkových 116 (100 %) odpovědí byl internet zvolen ve 49,1 %, tj. 57 odpovědí. Myslím si, že je to dáno jak moderním trendem IT technologií v současné době, tak především snadnou dostupností vyhledání v podstatě čehokoli prostřednictvím internetu. Potěšující informací vyplívající z výzkumu je,
že hned na druhém místě po internetu respondentky volily ústní dotaz v ordinaci
a to 40 hlasy (34,5 %). Respondentky si tak pravděpodobně uvědomují, že na internetu nemusí vždy nalézt ty správné a co se zdraví týče i bezpečné informace a stále věří svým lékařům a porodním asistentkám a nebojí se na ně obrátit. S tímto tématem souvisí i otázka č. 7 a 8 z dotazníku. V otázce č. 7 byly těhotné ženy dotazovány na preferenci osob při zjišťování informací o GIT obtížích. Nejvyšším počtem odpovědí
45
a to 45 (42,1 %) byl určen lékař gynekolog, po něm následovala porodní asistentka, kterou volilo 18 (16,8 %) respondentek. Pouze 5 (4,2 %) by se neobrátilo na nikoho z uvedených v dané otázce. Otázka č. 8 byla zaměřená na to, pokud respondentky využily rady PA v souvislosti s GIT obtížemi, jestli jim PA uměla v dané problematice poradit. Z celkového počtu 103 (100 %) odpovědí vyšlo, že PA uměla poradit „Spíše ano“ ve 25 (24,3 %), „Ano vždy“ 22 (21,4 %) celkem tedy ANO ve 47 (45,6 %) odpovědích. Přitom se na ni 49 (47, 6 %) respondentek neobrátilo. Možnost „Ne, nikdy“ nevybral nikdo a možnost „Nevím“ volilo 5 (4,9 %) dotazovaných (viz graf 10). To znamená, že pokud sečteme pouze odpovědi těhotných žen, které se na PA obrátily (součet odpovědí „Ano, vždy, Spíše ano a Spíše ne“ a vyřazení odpovědi „Neobrátila“ a „Nevím“), je 100% celek 49 respondentek. Při tomto součtu volilo 47 (95,9 %) respondentek rady od PA jako ANO („Spíše ano“ a „Ano vždy“) a pouze 2 (4,1 %) NE („Ne, nikdy“). Je tím tak potvrzena úloha porodní asistentky (viz kapitola 1.4) popisována v teoretické části práce. Avšak nepodařilo se tak otestovat hypotézu 2: „Těhotné ženy jsou edukovány porodními asistentkami o možnostech úlevy od obtíží vztahujících se ke gastrointestinálnímu traktu.“ pomocí Chí kvadrát testu, pro velké procento jednostranných odpovědí. Míra informovanost žen je znázorněna v grafu č. 14, kde z celkového počtu 103 (100 %) dotazovaných, se cítí dostatečně informováno 60 (58,3 %) těhotných žen odpovědí „Spíše ano“, 19 (18,4 %) odpovědí „Ano vždy“, 10 (9,7 %) „Spíše ne“ a 3 (2,9 %) „Ne, nikdy“. Zajímavé je srovnání respondentek s obtížemi GIT a bez obtíží v poměru k vyhledání pomoci či rady u porodní asistentky. Ze 100 % respondentek 103, které žádný problém neměly, se i přesto na PA obrátily ve 40 % (viz garf 11). Poslední otázky v dotazníku byly identifikační, týkaly se věku (viz graf 15), vzdělání (viz graf 18), parity (viz graf 16) a stádia těhotenství (viz graf 17). Nejčastější věková hranice respondentů byla od 26 do 35 let (67 %) následovala hranice od 18 do 25 let (28,2 %). Tento poznatek je pravděpodobně dán produktivním věkem žen v ČR. Nejširší skupinou co se vzdělání týče, zastoupenou ve 49,5 % je skupina
46
středoškoláků. Vysokoškoláci byli zastoupeni ve 20,4 % a ženy se základním vzděláním v 10,7 %. Ve stejném poměru pak ženy vyučené a s vyšším odborným vzděláním a to 9,7%. Kvalitativní
výzkum
probíhal
pomocí
polo-strukturovaných
rozhovorů
(viz příloha 2), na základě výzkumné otázky: „Jaké ošetřovatelské intervence doporučují porodní asistentky k edukaci těhotných žen s gastrointestinálními obtížemi?“ Oslovenými
respondenty
byly
tedy
porodní
asistentky
pracující
většinou
v ambulantních zařízeních. Z celkových pěti je jen jedna zaměstnána na lůžkovém oddělení pro riziková těhotenství. Pro rozhovory nebyla sepisována žádost. Respondenti byli oslovováni pouze ústně a po jejich souhlasu pak rozhovory probíhaly v předem domluvený datum a čas. Rozhovory byly zahájeny identifikačními otázkami, které se týkaly vzdělání, délky praxe a pracovní pozice. Všechny z pěti dotazovaných PA se setkávají s tím, že se na ně těhotné klientky obrací s žádostí o radu při obtížích gastrointestinálního traktu. Na druhou stranu se jen dvě z nich aktivně zajímají o GIT obtíže u žen v těhotenství (viz tabulka 6). PA se klientek ptají na jejich obtíže obecně. S tímto tématem souvisí otázka č. 9 v dotazníku, kdy byly těhotné ženy tázány, na aktivní zájem jejich porodních asistentek (viz graf 12). Z celkového počtu 103 (100 %) odpovědělo 58,3 % „Ano“ (při součtu odpovědí „Ano, vždy“ a „Spíše ano“) a 24,3 % odpovědělo „Ne“ (při součtu odpovědí „Spíše ne“ a „Ne, nikdy“). V rozhovorech s PA všechny shodně odpověděly, že nejčastější obtíže, se kterými se na ně ženy obrací, jsou pálení žáhy a zvracení. I v literatuře je pálení žáhy udáváno jako nejčastější GIT obtíží v těhotenství. Hájek (4) uvádí: „Pálením žáhy trpí až dvě třetiny těhotných“. O ostatních obtížích se zmínily vždy dvě z dotazovaných PA. Hemoroidy uvedla R1 a R5, nauzeu R2 a R5 a naposled zácpu R2 a R5 (viz tabulka 5). V dotazníkovém šetření těhotné respondentky jako nejvíce obtěžující uvedly z celkového počtu 215 (100 %) odpovědí pálení žáhy v 52 případech (50,5 %). Na další pozici je pocit na zvracení, zvolen v 50 případech (48,5 %), zvracení ve 36 (16,7 %) zácpa ve 35 (16,3 %) případech. Bolest při vyprazdňování uvedlo 11 respondentek tj. 5,1 %. Všechny tyto obtíže, které jsou zmíněny jak porodními asistentkami
47
v rozhovorech, tak i těhotnými ženami v dotazníkovém šetření byly popsány v kapitole 1.2 a jak již bylo řečeno v úvodu, jsou všeobecně známými tématy. Ve svých publikacích je popisují gastroenterologové i porodníci, např. Kment (1), Hájek (4), Rozotočil (3) a další. Kment (1) uvádí, že zácpou trpí 40 % těhotných žen převážně v prvním s třetím trimestru. Z dotazníkového šetření není patrné, kolik procent z dotazovaných zácpou trpí. Víme pouze to, že co se týče pocitů diskomfortu žen s gastrointestinálními obtížemi, řadí těhotné ženy zácpu až na čtvrté místo po pyróze, nauzee a zvracení. Z literatury jsou známy postupy jak zácpě a těmto obtížím předcházet, jak je zmírnit a jak léčit. Během rozhovorů vyplynulo, že PA nejčastěji doporučují dietní omezení, dostatečný pitný režim, pohyb a volně prodejné léčivé přípravky a doplňky stravy (viz tabulka 6-10). Pokud si PA nevědí rady, nebo usoudí, že obtíže jsou závažné, odkazují své klientky na lékaře. Respondetky z řad PA dále poukazují na to, že ženám nemohou nabídnout žádný vhodný edukační materiál. V čekárnách jejich ordinací žádné letáčky ani brožury k lepší informovanosti těhotných žen nemají. R3 a R5 uvádí, že žádné letáčky v čekárnách mít nesmí na přání lékařů, majitelů ordinací. Ostatní tři respondentky uvádí, že v čekárnách nějaké reklamní letáky mají, ale nikdy se nesetkaly s žádným vystihující ty nejčastější GIT obtíže. Letáčky, které se v ordinacích nachází, jsou produktem především farmaceutických firem a prezentují vždy jeden preparát dané firmy (viz tabulka 11). I když z výzkumu v diskusi výše vyplynulo, že více jak polovina z dotazovaných žen se cítí dostatečně informována, stále je jisté procento těhotných, které se v dané problematice dostatečně neorientují. Proto je vhodným výstupem z této práce informativně – edukační brožurka (viz příloha 3) o nejčastěji zmiňovaných GIT obtížích během výzkumu. Zaměřuje se jen na pálení žáhy, pocit na zvracení, zvracení a zácpu. Získané poznatky z výzkumu aplikované do edukační brožury snad pomohou alespoň některým ženám se v dané problematice lépe orientovat a usnadní i práci porodním asistentkám v ambulancích a umožní jim tak snazší edukaci těhotných žen během jejich každodenního pracovního procesu.
48
6 ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala tématem gastrointestinálních obtíží v těhotenství. Mezi nejčastější gastrointestinální obtíže patří zejména nauzea, pyróza, zvracení a zácpa. Teoretická část je zaměřená na obtíže zažívacího traktu, jejich léčbu a prevenci v souvislosti s těhotenstvím. V této práci byly stanoveny dva cíle, dvě hypotézy a jedna výzkumná otázka. Prvním cílem bylo zjistit informovanost těhotných žen o možnostech terapie při obtížích gastrointestinálního traktu. Cílem č. 2 bylo zmapovat, zda porodní asistentky edukují těhotné s obtížemi gastrointestinálního traktu. Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost samostatnému vyhledávání informací, před vyhledáním odborníků. Hypotéza 2: Těhotné ženy jsou edukovány porodními asistentkami o možnostech úlevy od obtíží vztahujících se ke gastrointestinálnímu traktu. Stanovená H1 byla testována s použitím Chí kvadrát testu a pomocí tohoto výpočtu byla potvrzena. H2 nebylo možné tímto způsobem otestovat z důvodu jednostranných odpovědí. Dotazníkové šetření bylo prováděno na výše jmenovaných pracovištích po předchozím souhlasu vedení. Všechny dotazníky byly anonymní a data použita pouze pro účely této bakalářské práce. VO: Jaké ošetřovatelské intervence doporučují porodní asistentky k edukaci těhotných žen s gastrointestinálními obtížemi? Respondenty pro kvalitativní část výzkumu tvořily porodní asistentky pracující většinou v gynekologicko-porodnických ambulancích. Po analýze a zpracování údajů z provedených rozhovorů s porodními asistentkami bylo odpovězeno na VO1. Porodní asistentky doporučovaly tyto ošetřovatelské intervence: dietní opatření, dostatečný pitný režim a vhodnou pohybovou aktivitu. Na základě veškerých poznatků z uskutečněného výzkumu byla vytvořena informativně edukační brožura pro těhotné ženy, které trpí obtížemi trávicího ústrojí v jednotlivých trimestrech těhotenství. Brožura bude v blízké budoucnosti distribuována do některých gynekologicko – porodnických ambulancí v okresu Teplice (34).
49
6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1) KMENT, Milan. et al.: Choroby gastrointestinálního traktu v graviditě. Praha: Triton, 2003. 190 s. ISBN 80-7254-447-0 2) LUKÁŠ, K., ŽÁK, A. A KOL.: Chorobné znaky a příznaky. Praha: Grada Publishing, 2010. 520 S. ISBN 978-80-247-2764-6 3) ROZTOČIL, Aleš. A KOL.: Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2 4) HÁJEK, Zdeněk.: Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 444 s. ISBN 80-247-0418-8 5) LUKÁŠ, K., ŽÁK, A. A KOL.: Gastroenterologie a hepatologie. Praha: Grada Publishing, 2007. 380 S. ISBN 978-80-247-1787-6 6) ZWINGER, Antonín. A KOL.: Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 80-7262-257-9 7) LATA, J., BUREŠ, J., VAŇÁSEK, T. et al.: Gastroenterologie. Praha: Galén, 2010. 256 s. ISBN 978-80-7262-692-2 8) MAŘATKA, Z., a spol.: Gastroenterologie. Praha: Karolinum, 1999. 490 s. ISBN 80-7184-561-2 9) ČECH, Evžen. A KOL. Porodnictví. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1303-9 10) DUŠOVÁ, Bohdana a MAREČKOVÁ, Jana. Úvod k péči porodní asistentky o ženu s patologickým a rizikovým těhotenstvím. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta zdravotnických studií, 2009. 233 s. ISBN 978-807368-611-6. 11) ŠPIČÁK, Julius. Novinky v gastroenterologii a hepatologii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 421 s. ISBN 978-802-4717-838. 12) ROKYTA, Richard. A KOL. Fyziologie. 2. vyd. Praha: ISV, 2008. 428 s. ISBN 10-80-86642-47-x 13) PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a dítěti. 3. vyd. Praha: Galén, 2008, 685 s. ISBN 978-80-7262-594-9.
50
14) ČEKAL, Miloš a Jan ŠULC. Průvodce ženy jiným stavem. Vyd. 4. Praha: Československý spisovatel, 2010, 169 s. ISBN 978-80-87391-39-6. 15) RATISLAVOVÁ, Kateřina. Aplikovaná psychologie porodnictví: [psychologie těhotenství, porodu a šestinedělí: psychosomatická medicína: učební texty pro porodní asistentky]. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4. 16) VAŠUT, Karel, ANDĚL, Tomáš a ŠALOUN, Jan. Léčiva v těhotenství: [vliv léků a vitamínů na zdravý vývoj plodu]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a.s, 2007, 112 s. ISBN 978-80-251-1452-0. 17) ALBRECHT-ENGEL, Ines a ALBRECHT, Manfred. Těhotenství a porod: Co se děje v ženském těle. České vyd. 1. Alice Kavinová. Praha: Vašut, 2008, 184 s. Dobré rady (Vašut). ISBN 978-80-7236-604-0. 18) MARTÍNKOVÁ, Jiřina et al. Farmakologie. Vyd. 1. Praha: Grada Publishimg, a.s., 2007, 380 s. ISBN 978-80-247-1356-1. 19) Masáže
těhotných. Moderní
babictví
8:
ODBORNÝ
ČASOPIS
PRO
PORODNICTVÍ A GYNEKOLOGII. 2005, č. 8, s. 3. ISSN 1214-5572. 20) VÝBORNÁ, Lucie., DOČEKALOVÁ, M.: Fit maminka – rok ve skvělé formě. 1. vyd. Praha: Ikar, 2004. 240 s. ISBN 80-249-0395 21) STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství přirozený porod. 3.vyd. Praha: One Woman Press, 2009. 514s. ISBN 978-8086356-50-1 22) Aromaterapie jako pomocník porodní asistentky. Moderní babictví 20: ODBORNÝ ČASOPIS PRO PORODNICTVÍ A GYNEKOLOGII. 2011. Vyd. 1., č. 20, s. 5. ISSN 1214-5572. 23) HERDMAN, Heather T., a [překlad Pavla KUDLOVÁ]. NANDA International, Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3423-1. 24) EGGOVÁ, Petra a Věra VRÁNOVÁ. Kvalita edukace gravidních žen. Sestra. Praha: 2011, roč. 21, č. 3, str. 30-31. ISSN: 1210-0404 25) UNIPA. Kdo je porodní asistentka. UNIE PORODNÍCH ASISTENTEK. Kdo je porodní
asistentka
[online].
2010
51
[cit.
2013-01-02].
Dostupné
z:
http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=54&Ite mid=61 26) MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Úvod do ošetřovatelství: systémový přístup. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 187 s. ISBN 80-246-0429-9. 27) MIKULANDOVÁ, Magdalena. Těhotenství a porod: průvodce české ženy od početí do šestinedělí. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 162 s. ISBN 80-2510205-X. 28) SLEZÁKOVÁ, Lenka. A KOL.: Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-3373-9 29) MASTILIAKOVÁ, Dagmar. Úvod do ošetřovatelství: systémový přístup, II. díl. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 160 s. ISBN 80-246-0428-0. 30) BÁRTLOVÁ, Sylva., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V.: Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCO a NZO, 2008. 185s. ISBN 978-80-7013-467-2 31) FARKAŠOVÁ, Dana., A KOL.: Výzkum v ošetřovatelství. Martin: Osveta, 2006. 87 s. ISBN 80-8063-229-4 32) DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2002, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. 33) HENDL, Jan.: Kvalitativní výzkum - základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-807-3674-854. 34) KOZLOVÁ, Lucie a Veronika KUBELOVÁ. Jak psát bakalářskou a diplomovou práci. 2. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2009, 55 s. ISBN 978-807-3941-550.
52
7 PŘÍLOHY 8.1 Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník pro těhotné ženy Příloha č. 2 Koncept rozhovorů s porodními asistentkami Příloha č. 3 Informativně – edukační brožura pro těhotné s gastrointestinálními obtížemi Příloha č. 4 Originální definice porodní asistentky Příloha č. 5 Mezinárodní etický kodex porodních asistentek Příloha č. 6 Žádosti o souhlas s dotazníkovým šetřením Přříloha č. 7 Vyjádření k žádosti
53
Příloha 1 DOTAZNÍK - Obtíže gastrointestinálního traktu v těhotenství
Vážené ženy, paní a slečny, budoucí maminky. Jsem studentkou III. ročníku bakalářského studia na ZSF JCU v Českých Budějovicích oboru Porodní asistentka. Předkládám Vám dotazník, který je součástí mé závěrečné bakalářské práce. Žádám Vás o laskavé vyplnění a zodpovězení všech otázek. Dotazník je anonymní a veškeré údaje budou použity jen pro potřeby mé bakalářské práce. Předem děkuji, Lucie Blahotová. 1. Vnímáte v těhotenství nějakou obtíž trávicího - zažívacího ústrojí? □ ano □ ne □ nevím 2. Jaké z následujících hodnotíte jako pro Vás nejvíce obtěžující? □ bolest při vyprazdňování □ pálení žáhy □ pocit na zvracení □ zácpa □ změny chuti □ zvracení □ žádné □ jiné:…………………………………………………………………………………… □ nemám obtíže □ nevím 3. Myslíte si, že výše uvedené obtíže k těhotenství patří? □ rozhodně ano □ spíše ano □ spíše ne □ ne, nikdy □ nevím 4. Trpěla jste nějakým onemocněním trávicího - zažívacího ústrojí již před otěhotněním? □ ano □ a jakým (můžete využít výběr možností z otázky č. 2):……… □ ne □ nevím
54
5. Jaký zdroj z níže uvedených upřednostňujete při získávání informací o léčbě zažívacích obtíží? □ internet □ letáčky, brožury □ odborná literatura □ ordinace (ústní dotaz) □ žádný □ nevím 6. Jaké další zdroje využíváte? □ jiné: ……………………………………………………………………………………….…… □ nevyužívám 7. Koho z níže uvedených upřednostňujete při získávání informací o zažívacích obtížích? □ gynekologa □ gastroenterologa (specialista na onemocnění zažívacího ústrojí) □ kamarádku □ porodní asistentku □ praktického lékaře □ nikoho □ jiné: ………………………………………………………………………..……………… □ nevím 8. Pokud jste se obrátila na Vaši porodní asistentku s obtížemi zažívacího ústrojí, uměla Vám poradit? □ ano, vždy □ spíše ano □ spíše ne □ ne, nikdy □ neobrátila □ nevím 9. Zajímá se porodní asistentka při Vaší návštěvě těhotenské poradny o to, zda Vás trápí nějaké zažívací obtíže? □ ano, vždy □ spíše ano □ spíše ne □ ne, nikdy □ nevím 10.Navštívila jste během těhotenství gastroenterologii (ambulance pro klienty s onemocněním zažívacího ústrojí)? □ ano, vždy □ spíše ano □ někdy □ spíše ne □ ne, nikdy
55
11. Cítíte se dostatečně informována o možnostech léčby Vašich obtíží? □ ano, vždy □ spíše ano □ někdy □ spíše ne □ ne, nikdy Osobní otázky: 12. Věk? □ méně jak 18 □ 18 – 25 □ 26 – 35 □ 36 – 45 □ více jak 45 13. Po kolikáté budete rodit? □ po prvé □ po druhé □ po třetí □ po čtvrté a více □ nevím 14. V jakém stádiu těhotenství jste uvedené obtíže pociťovala? – Můžete uvést více možností □ I. trimestr (1. – 13. týden těhotenství) □ II. trimestr (14. – 27. týden těhotenství) □ III. Trimestr (28. – 40. týden těhotenství) □ nevím □ nemám obtíže 15. Nejvyšší dosažené vzdělání? □ základní i neukončené □ vyučena □ střední s maturitou □ vyšší odborné □ vysokoškolské
Děkuji za spolupráci na mé bakalářské práci.
56
Příloha 2 Koncepce rozhovoru
1. Pozice 2. Délka praxe 3. Vzdělání 4. Stalo se Vám někdy, že se na Vás obrátila těhotná klientka s prosbou o radu, co se týče obtíží gastrointestinálního traktu? S jakými obtížemi se na Vás klientky nejčastěji obrací? 5. Zajímáte se o to, zda Vaše klientky trápí nějaké zažívací obtíže? 6. Jaké možnosti úlevy od gastrointestinálních obtíží klientkám doporučujete? 7. Co se týče edukace o gastrointestinálních obtížích, co klientkám můžete nabídnout?
57
Příloha 3 Informativně-edukační brožura pro těhotné ženy
58
59
Příloha 4 International Confederation of Midwives La Confédération internationale des sages-femmes Confederación Internacional de Matronas Laan van Meerdervoort 70 2517 AN The Hague – The Netherlands Tel: + 31 70 3060520 Fax: + 31 70 3555651 Email:
[email protected] Website: www.internationalmidwives.org
Core Document ICM International Definition of the Midwife A midwife is a person who has successfully completed a midwifery education programme that is duly recognized in the country where it is located and that is based on the ICM Essential Competencies for Basic Midwifery Practice and the framework of the ICM Global Standards for Midwifery Education; who has acquired the requisite qualifications to be registered and/or legally licensed to practice midwifery and use the title ‘midwife’; and who demonstrates competency in the practice of midwifery. Scope of Practice The midwife is recognised as a responsible and accountable professional who works in partnership with women to give the necessary support, care and advice during pregnancy, labour and the postpartum period, to conduct births on the midwife’s own responsibility and to provide care for the newborn and the infant. This care includes preventative measures, the promotion of normal birth, the detection of complications in mother and child, the accessing of medical care or other appropriate assistance and the carrying out of emergency measures. The midwife has an important task in health counselling and education, not only for the woman, but also within the family and the community. This work should involve antenatal education and preparation for parenthood and may extend to women’s health, sexual or reproductive health and child care. A midwife may practise in any setting including the home, community, hospitals, clinics or health units. Revised and adopted by ICM Council June 15, 2011 Due for review 2017 Zdroj: http://www.internationalmidwives.org
60
Příloha 5 Mezinárodní etický kodex porodních asistentek Preambule Cílem a snahou Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) je zlepšit úroveň péče poskytované ženám, dětem a rodinám po celém světě tím, že vhodně využije profesních schopností, dovedností a vzdělání každé porodní asistentky. K dosažení tohoto cíle, k němuž patří zdraví a osobní rozvoj asistentek, má na poli výuky, praxe i výzkumu sloužit následující text. Tento kodex uznává lidská práva žen, usiluje o spravedlnost a rovnost (ekvitu) v přístupu ke zdravotní péči pro všechny. Zakládá se na vzájemných vztazích úcty, důvěry a důstojnosti mezi všemi členy společnosti. Kodex I. Vztahy v porodnictví 1. Porodní asistentky respektují právo ženy na informovanou volbu a snaží se ženy vést k tomu, aby přijaly odpovědnost za svá rozhodnutí. 2. Součástí přístupu porodních asistentek je podporovat právo žen na aktivní účast v rozhodnutích, která se týkají poskytované péče. Porodní asistentky rovněž usilují o to, aby se ženy-klientky mohly samostatně vyjadřovat v otázkách zdraví, rodiny a kultury ve své společnosti. 3. Porodní asistentky i jejich klientky spolupracují s úřady a fondy na vymezení (definování) potřeb, které má zdravotní péče zajistit. Zároveň se snaží zajistit úměrné rozdělování dostupných zdrojů dle priorit. 4. Porodní asistentky se vzájemně podporují ve svém pracovním kolektivu a aktivně u sebe i u jiných pěstují přiměřený pocit vlastní hodnoty. 5. Porodní asistentky kooperují s dalšími zdravotnickými pracovníky. Podle potřeby se obracejí na jiné zdravotnické profese, využívají jejich kompetencí a konzultují s nimi stav svých klientek. 6. Porodní asistentky jsou si vědomy vzájemné závislosti lidí ve své profesi a snaží se řešit vznikající konflikty. 7. Porodní asistentky nesou odpovědnost i vůči své vlastní osobě jakožto jedinci s morálním vlastnictvím, sebeúctou a integritou. II. Porodnická praxe 1. Porodní asistentky poskytují ženám a rodinám péči zohledňující kulturní různorodost.
61
Současně usilují o to, aby aplikací těchto kulturních pojetí nevnášely do své péče postupy, jež by mohly působit škodu. 2. Porodní asistentky budují v ženách dané společnosti realistická očekávání spojená s těhotenstvím, porodem a péčí o dítě. Minimálním optimistickým očekáváním je, že žena by početím, donošením a zaopatřením dítěte neměla utrpět žádnou újmu. 3. Ve všech prostředích a kulturách porodní asistentky užívají svých znalostí profese k zajištění bezpečného postupu při porodu. 4. Za všech okolností porodní asistentky reagují na psychologické, tělesné, citové a duchovní potřeby žen, o něž pečují. 5. Porodní asistentky jsou celoživotně mladým i starším ženám, rodinám i spolupracovníkům příkladem v účinné podpoře zdraví. 6. Porodní asistentky se po celou dobu své profesní kariéry rozvíjejí po stránce osobnostní, intelektové a odborné. Tento rozvoj se snaží využít v praxi. III. Profesní odpovědnost porodních asistentek 1. Porodní asistentky považují informace o klientkách za důvěrné a soukromé. Sdělují je pouze v odůvodněných případech. 2. Porodní asistentky nesou odpovědnost za svá rozhodnutí a činy včetně důsledků, které z nich vyplývají pro příjemce péče. 3. Porodní asistentky mohou odmítnout účast na činnostech, s nimiž zásadním způsobem a z morálního přesvědčení nesouhlasí. Důraz na osobní svobodu svědomí by však neměl připravit klientky o základní zdravotnické služby. 4. Porodní asistentky chápou negativní důsledky, které by mohlo na zdraví žen a dětí mít jakékoliv porušení etických zásad a lidských práv. Usilují o to, aby k takovému porušování nedocházelo. 5. Porodní asistentky se podílejí na rozvoji zdravotnické politiky a jejím zavádění do praxe, pokud se jedná o zájmy zdraví žen a rodin s dětmi. IV. Pokrok v porodnické teorii a praxi 1. Porodní asistentky zajišťují, aby rozvoj v porodnictví vycházel z takových praktik, které chrání osobní práva žen. 2. Porodní asistentky mnoha různými způsoby (například výzkumem a peer review postupem – pod pohledem kolegy) rozšiřují a předávají znalosti ve svém oboru. 3. Porodní asistentky se podílejí na formálním vzdělávání a výchově studentek i absolventek porodnických oborů. Zdroj: http://www.unipa.cz/
62
Příloha 6 Vzor žádosti Krajská zdravotní , a.s – Nemocnice Teplice, o.z MUDr. Vlastimil Woznica (náměstek pro zdravotní péči) Mgr. Kateřina Vágnerová (hlavní sestra nemocnice) MUDr. Michal Šoltéz (primář Gynekologicko – porodnického odd. Nemocnice Teplice)
Věc: Žádost Žádám o povolení provádět dotazníkové šetření na Gynekologicko – porodnickém odd. Nemocnice Teplice. Jsem studentkou třetího ročníku bakalářského oboru Porodní asistentka na ZSF JCU v Českých Budějovicích. Pro práci s názvem „Obtíže gastro – intestinálního traktu v graviditě“, potřebuji anonymně vyplnit 100 až 150 dotazníků těhotnými ženami. Dotazník přikládám. Velice děkuji za kladné vyřízení žádosti. V Teplicích dne 10. 12. 2012 Lucie Blahotová, DiS. (porodní asistentka) Vyjádření:
63
Příloha 7 Vyjádření k žádosti
64
