obsahuje novinky z oblasti daní, práva a účetnictví. Přeji Vám za sebe i celý tým Schaffer & Partner klidné léto a hezké počtení našeho bulletinu

srpen 2013

FÉROVÝ PŘÍSTUP k rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení str. 2

Rezervy vůbec a při prodeji části podniku zvláště str. 4

Změny v daních z příjmů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva str. 6

 EDITORIAL Teploty vzduchu i vody stále stoupají, léto je v plném proudu a mnozí z nás čerpají právě dovolenou. Přesto jsme pro Vás připravili nové vydání Schaffer News, které

obsahuje novinky z oblasti daní, práva a účetnictví. Přeji Vám za sebe i celý tým Schaffer & Partner klidné léto a hezké počtení našeho bulletinu. Ing. Martin Felenda, Managing partner

SPOLUPRÁCE S LANDES ZEITUNG

Schaffer & Partner navázal spolupráci s Landes Zeitung, novinami pro českoněmecký dialog. Náš tým bude do tohoto periodika pravidelně přispívat formou odborných článků určeným německým občanům žijícím v České republice.

Představení Stephenie Hsu, vedoucí asijské sekce Česko-asijský obchod postupně roste a  rozšiřuje se. Protože čínské a  tchajwanské společnosti mají rostoucí význam v České republice, jmenovali jsme

Ing. Martin Felenda M&A, mezinárodní zdanění, optimální daňové struktury

Stephenie Hsu vedoucím asijské sekce naší společnosti se záměrem posílit naše partnerství s asijskými zákazníky a prohloubit pochopení kultury Asie a jejich hodnot. Stephenie Hsu vystudovala Národní Tchajwanskou Univerzitu v roce 2007 a má bohaté zkušenosti z Asie z oblasti řízení zásob, snižování vad zboží, maloobchod a  brandingu. Stephenie je nyní připravena převzít obecné požadav-

Ing. Tomáš Plzák daň z příjmu fyzických a právnických osob, mezinárodní zdanění

ky na odborné poradenství vůči našemu daňovému, účetnímu, právnímu a  auditnímu poradenskému týmu. Protože české právo podléhá častým změnám a  většina informací je k dispozici pouze v  českém jazyce, jsme rovněž rádi, že Vám můžeme nabídnout díky Stephenie nový komunikační kanál pro kontaktování naší společnosti bez jakýchkoliv jazykových bariér.

Mgr. Aleš Eppinger M&A, obchodní právo, pracovní právo, soudní a arbitrážní řízení

Ing. Radomír Stružinský IFRS, due diligence

FÉROVÝ PŘÍSTUP k rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení

Mgr. Aleš Eppinger ve spolupráci s Terezou Přecechtělovou [email protected]

S ÚČINNOSTÍ OD 7. KVĚTNA 2013 DOŠLO NÁLEZEM ÚSTAVNÍHO SOUDU ČESKÉ REPUBLIKY KE ZRUŠENÍ VYHLÁŠKY MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI Č. 484/2000 Sb., ZVANÉ PAUŠÁLNÍ NEBO TÉŽ PŘÍSUDKOVÁ VYHLÁŠKA. ZRUŠENÍ PAUŠÁLNÍ VYHLÁŠKY S SEBOU PŘINÁŠÍ ZÁSADNÍ ZMĚNY V PŘÍSTUPU SOUDŮ K ROZHODOVÁNÍ O VÝŠI NÁHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ. Tyto změny by měly vést k férovému řešení náhrad nákladů řízení a to s  ohledem na délku trvání řízení a jeho náročnost. Níže uvádíme zásadní dopady, které zrušení výše uvedeného právního předpisu bude mít na přístup soudů k  rozhodování o náhradách nákladů v občanském soudním řízení. ÚVOD ANEB ZÁKLADNÍ PRAVIDLA V  občanském soudním řízení má strana, která byla ve sporu úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení vůči straně, která ve sporu úspěšná nebyla. Mezi náklady řízení se řadí  2

i náklady právního zastoupení, které často nabývají zásadního významu ve vztahu k ostatním vzniklým nákladům soudního řízení. Soudy však výši náhrady nákladů právního zastoupení nemohou stanovit na základě svého volného uvážení, nýbrž mají povinnost vycházet z  prováděcích právních předpisů Ministerstva spravedlnosti. Těmito předpisy jsou v první řadě advokátní tarif (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č.  177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů), dále pak paušální nebo též přísudková vyhláška (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, ve znění pozdějších předpisů). Oba předpisy se liší svým charakterem a  principy, na kterých se zakládají. Zatímco advokátní tarif stojí na výpočtu výše náhrady nákladů podle hodnoty sporu (tzn. tarifní hodnota) a  počtu provedených úkonů ve sporu, paušální vyhláška stanovuje paušální částku, která může být soudem úspěšnému účastníkovi přiznána jako náhrada nákladů právního zastoupení za řízení v  jednom stupni. Částka závisí na typu předmětu sporu a  jeho hodnotě. Ve speciálních případech stanovuje paušální vyhláška zvláštní způsob výpočtu odměny.

TROCHA HISTORIE Ode dne nabytí účinnost advokátního tarifu 1.  července 1996 až do nabytí účinnosti paušální vyhlášky dne 1.  ledna 2001 právního zastoupení pouze podle ustanovení advokátního tarifu. Po tomto datu vycházelo jejich rozhodování primárně z  paušální vyhlášky, zákon jim však ponechával možnost

v  odůvodněných případech rozhodovat podle advokátního tarifu, s  čímž však muselo být spojeno náležité odůvodnění aplikace advokátního tarifu v  soudním rozhodnutí. Vydání paušální vyhlášky mělo za cíl zjednodušit výpočet odměny za právní zastoupení a  odstranění průtahů způsobených účastníky řízení s  cílem dosáhnout vyšší odměny za právní zastupování v  důsledku více provedených právních úkonů. Ode dne uveřejnění nálezu Ústavního soudu, jímž se ruší paušální vyhláška, ve Sbírce zákonů se tak opět vracíme k  rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení podle advokátního tarifu. PROČ MUSELA BÝT PAUŠÁLNÍ VYHLÁŠKA ZRUŠENA Ústavní soudci v  nálezu souhlasili s  argumenty, které uvedla ve svém návrhu na zrušení paušální vyhlášky skupina 11 senátorů. Mezi základní problémy patřila skutečnost, že sazby, stanovené paušální vyhláškou, nespravedlivě a  nepřiměřeně zatěžují neúspěšnou stranu sporu s  ohledem na předmět sporu. Tento problém je veřejnosti dobře znám, neboť byl často medializován. Paušální sazba náhrady nákladů stanovená vyhláškou totiž v  případě bagatelních sporů (tzn. sporů nepřevyšujících svojí hodnotou výší 10  000  Kč, které jsou zpravidla zahajovány na základě procesně jednoduché formulářové žaloby), často převyšuje samotnou hodnotu sporu. Motivace k vedení soudního řízení často spočívala právě v  přísudku, tedy ve vidině získání náhrady nákladů. Přisouzená výše náhrady zpravidla zdaleka převyšovala náklady skutečně vynaložené, a  proto se tyto spory stávaly výnosným businessem a soud svým způsobem inkasní agenturou. Dalším kritizovaným a neméně důležitým problémem byla skutečnost, že paušální vyhláška nezohledňovala v  žádném směru

faktickou odbornost a časovou náročnost a složitost vedení sporu. U sporů skutkově složitých jsme se z tohoto důvodu často setkávali s nevolí oprávněných vůbec zahajovat soudní řízení z obavy, že by podstatnou část nákladů i v  případě úspěchu ve věci ponesou sami, protože paušální částka stanovená vyhláškou ani zdaleka nedosahuje skutečně vynaložených nákladů v  případě složitého a vleklého sporu. Na tuto skutečnost může být nahlíženo i jako na překážku volného přístupu ke spravedlnosti. PRAKTICKÉ DOPADY ROZHODOVÁNÍ PODLE ADVOKÁTNÍHO TARIFU Opětovným zavedením rozhodování o náhradě nákladů právního zastoupení podle advokátního tarifu by měl být důsledně zohledňován skutečně provedený počet úkonů, které advokát jako právní zástupce v  dané věci učinil. Náhrada nákladů právního zastoupení by tak měla objektivněji

zohledňovat práci advokáta a odlehčit tak významně klientům, kteří by v  případě složitých sporů, v  případě procesně zdlouhavého vymáhání nároků, nesli podle zrušené úpravy značnou část nákladů sami bez nároku na jejich náhradu, neboť by se náhrada jejich nákladů na právní zastoupení řídila paušalizovanou sumou, která pro jednotlivé stupně občanského soudního řízení počítala jen s několika (cca třemi) úkony advokáta. Dalším důsledkem zrušení paušální vyhlášky by mělo být omezení obchodování s  drobnými pohledávkami a jejich uplatňování před soudem, důsledkem čehož by mohlo dojít k odlehčení soudům o tuto agendu. Uplatňování drobných pohledávek s  náhradou podle advokátního tarifu nebude již zdaleka tak finančně výhodné jako dříve. S tímto aspektem je spojeno úsilí o snižování dramaticky narůstajícího počtu dlužníků a nařízených exekucí, k nimž docházelo v pos-

ledních letech právě v  důsledku přiznávání vysokých náhrad nákladů řízení u drobných pohledávek. Zrušení paušální vyhlášky by tudíž mohlo mít i pozitivní sociální dopad. ZÁVĚREM… …je třeba říci, že rozhodování podle advokátního tarifu bylo již v  minulosti kritizováno, paušální vyhláška byla projevem snahy o nápravu některých negativních dopadů právní úpravy obsažené v  advokátním tarifu. Proto lze předpokládat aktivitu Ministerstva spravedlnosti, která, s  přihlédnutím ke zkušenostem nabytým v  uplynulých dvou desetiletích a názoru Ústavního soudu vyjádřeného v  nálezu, bude směřovat k  vydání nového právního předpisu, na jehož základě bude rozhodováno o náhradě nákladů právního zastoupení. O procesu vydání takového předpisu budeme informovat v  některém z  následujících čísel Schaffer News.

3 

 

Rezervy vůbec a při prodeji části podniku zvláště

Ing. Radomír Stružinský [email protected]

V TOMTO ČLÁNKU BYCH SE CHTĚL ZAMĚŘIT NA TZV. ÚČETNÍ REZERVY A ZÁROVEŇ NA JEDNU Z OTÁZEK PŘI PRODEJI ČÁSTI PODNIKU. PRODEJ PODNIKU ČI JEHO ČÁSTI NENÍ ZCELA BĚŽNOU TRANSAKCÍ A NENÍ TAK NIC DIVNÉHO NA TOM, ŽE PŘI JEHO ÚČTOVÁNÍ U PRODÁVAJÍCÍHO I KUPUJÍCÍHO VZNIKÁ MNOHO OTÁZEK. Jednou z  nich je, jak naložit s  rezervami, které jsou v  souladu se všemi účetními pravidly zachyceny v  rozvaze prodávajícího. V diskusi nad touto otázkou se často střetávají účetní a auditoři na straně jedné s právníky na straně druhé. Tento střet je založen na rozdílném přístupu k  rezervám dle českých účetních  4

předpisů a obchodního práva. Pro úplnost je třeba upřesnit, že se zabýváme rezervami, které jsou povinně vytvářeny podle zvláštních zákonů. V této věci by možná bylo nejprve užitečné si připomenout, co to tyto tzv. „účetní rezervy“ jsou. Český účetní standard č. 004 Rezervy nás v  obsahovém vymezení odkazuje na § 16 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a § 26 Zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Vyhláška č. 500/2002 Sb. ve svém §  16 rozeznává následující rezervy: 1.  Rezervy podle zvláštních předpisů. Těmito rezervami se rozumí rezervy pro účely zjištění základu daně z  příjmů nebo rezervy podle zákona o odpadech. V účetní praxi jsou tyto rezervy označovány jako rezervy zákonné. 2. Rezervy na důchody a podobné závazky. Těmito rezervami se rozumí účetní vyjádření závazků účetní jednotky na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem. 3. Rezervy na daň z  příjmů. Ty jsou u  některých účetních jednotek vytvářeny tehdy, pokud okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně. 4. Ostatní rezervy. Tyto rezervy vyhláška neuvádí taxativně, nýbrž pouze výčtem: například rezervy na garance či rezervy na restrukturalizace. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. vymezuje rezervy v §  26, odstavci 3 jiným způsobem a  to: „Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty,

rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.“ Je zřejmé, že vymezení rezerv v  českých účetních předpisech není zcela a úplně jednoznačné. To potom přináší nejen diskuse o tom, kdy a jaké rezervy mají být účtovány, ale také diskuse o tom, jak s  těmito rezervami zacházet při prodeji podniku. Naštěstí nejsme s českými účetními předpisy osamoceni a máme možnost se obrátit na úroveň mezinárodní, tj. na IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Tato možnost se opírá o málokdy využívaný § 7 Zákona o účetnictví, který říká, že: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.“ Co to je věrný a poctivý obraz, uvádí zákon o účetnictví v  odstavci 2 téhož paragrafu. Dále pak uvádí, že: „Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá.“ Odstavec 2 paragrafu 3 je skutečným jádrem zákona o účetnictví, neboť nám říká, že věrný a poctivý obraz je nade všemi pravidly a regulemi obsaženými v tomto zákoně, prováděcí vyhlášce či českých účetních standardech. Krátce řečeno nám tak české účetní předpisy umožňují, abychom se při definování rezerv

obrátili na IFRS, tj. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Ty jsou čím dál více využívány při zodpovězení některých účetních problémů, na které v  oficiální české účetní legislativě neexistuje jasná a přímá odpověď. Mezinárodní účetní standardy se rezervami zabývají přímo ve standardu IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva. Tento standard je již dlouho neměnný a poskytuje výborný návod pro identifikaci rezerv. Vlastní definice je obsažena v článku 10 tohoto standardu: Rezerva je zde definována jako závazek s neurčitým určením času a výše. Nutnost účtovat rezervu je založena na minulých událostech a   vyplývá z  ní možnost budoucího odtoku peněžních prostředků. Tato budoucí pravděpodobnost by měla být vyšší než 50  %. Pokud je tato pravděpodobnost nižší než padesát procent, jedná se o  podmíněný závazek, o  kterém se neúčtuje a který se pouze uvádí do přílohy k účetní závěrce. Definice dle IFRS tak již ve své podstatě vylučuje otázku, zda mohu vytvářet rezervy na události, které by mohly nastat v  budoucnu. Odpověď zní NE, protože musí být splněny tři základní předpoklady:

1.  Minulá událost 2.  Budoucí odtok finančních prostředků na základě této události 3.  Pravděpodobnost budoucího odtoku vyšší než 50 %. Standard uvádí také jednoduchý rozhodovací diagram, který nám může odpovědět na otázku, co je skutečně případem rezervy a co není (viz diagram na této straně). Vrátíme-li se tedy k obsahovému vymezení rezerv, které je obsaženo v  § 16 vyhlášky 500/2002 Sb., vidíme, že vymezení rezerv dle IFRS vyhovují pouze některé z  „českých rezerv“, tj.   především rezervy na garance či rezervy na restrukturalizace. Pokud se pak vrátíme k  původnímu zaměření tohoto článku, pak také tyto rezervy jsou nejčastějším předmětem diskusí mezi účetními a právníky při prodeji podniku nebo jeho části. Odlišný pohled je založen na přístupu k  prodeji podniku nebo jeho části dle § 482 Obchodního zákoníku a  na přístupu k  tomuto prodeji dle českého účetního standardu č. 011 Operace s podnikem. § 482 Obchodního zákoníku říká, že: „Má se za to, že kupní cena je stanovena na základě údajů o souhrnu věcí, práv a závazků uvedených v  účetní evidenci

Start

Existuje současný závazek jako výsledek minulé události?

Existuje eventální závazek?

NE

NE

ANO

Je odtok pravděpodobný?

NE

Je příliš vzdálený?

ANO

Je vyčíslení spolehlivé?

ANO

ANO

NE (zřídka)

ANO

Vykázat rezervu

Zveřejnit podmíněný závazek

Nedělat nic

prodávaného podniku ke dni uzavření smlouvy a na základě dalších hodnot uvedených ve smlouvě, pokud nejsou zahrnuty do účetní evidence.“ Článek 3.1. českého účetního standardu 011 Operace s podnikem říká, že: „Při prodeji podniku nebo jeho části prodávající zruší rezervy (s výjimkou rezerv povinně vytvářených podle zvláštních zákonů – například atomový zákon, zákon o odpadech) a opravné položky, které se váží k  prodávanému majetku, ve prospěch nákladů…“ Tento český účetní standard tedy říká, že rezervy, které jsme označili za rezervy účetní (nikoliv tedy „rezervy zákonné“), musíme při prodeji podniku rozpustit ve prospěch hospodářského výsledku a teprve potom účtovat vlastní prodej podniku nebo jeho části. Naproti tomu Obchodní zákoník považuje rezervu za součást prodávaného podniku nebo jeho části, která by měla být zvažována při stanovení kupní ceny. Přitom z účetního hlediska v  okamžiku účtování prodeje již rezerva u prodávajícího neexistuje, protože byla rozpuštěna před tímto účtováním. Tato otázka vypadá na první pohled jako otázka akademická. Podíváme-li se však do českého účetního standardu č. 011 dále, zjistíme, že naproti tomu kupující by měl po nákupu podniku nebo jeho části rezervu ve svém účetnictví znovu zachytit. Měl by ji tedy v podstatě znovu vytvořit a to na vrub nákladů respektive hospodářského výsledku po zaúčtování koupě podniku nebo jeho části. Kupující se v tomto okamžiku může možná oprávněně bránit, proč by měl ihned po nákupu části podniku zatěžovat svoje náklady zaúčtováním rezervy, když si tuto rezervu vlastně koupil spolu s ostatním majetkem. Kupující se v tomto bude odkazovat na uvedený paragraf Obchodního zákoníku. Prodávající však v okamžiku prodeje již tuto rezervu ve svém účetnictví nemá, protože ji v  souladu s  účetními předpisy před prodejem rozpustil. Definitivní řešení Vám v  tomto článku bohužel přinést nemohu. V této věci je však třeba se při účtování řídit účetními předpisy. I když tedy při ocenění podniku nebo jeho části budou tzv. účetní rezervy zvažovány, bude si je muset kupující zaúčtovat znovu jako nově vytvořené rezervy proti hospodářskému výsledku a  to vzápětí po zaúčtování koupě podniku nebo jeho části. Může pouze doufat, že takto vzniklý jednorázový náklad může být pokryt výhodnou cenou koupě, která se promítne do účtování oceňovacího rozdílu k  nabytému majetku. To by však bylo již na další článek.

5 

 

JAK JSME JIŽ AVIZOVALI V MINULÉM ČÍSLE SCHAFFER NEWS, PŘINÁŠÍME VÁM NĚKOLIK DALŠÍCH NOVINEK V OBLASTI DANÍ Z PŘÍJMŮ, KTERÉ BY MĚLY VSTOUPIT V PLATNOST OD 1. LEDNA 2014. NOVĚ SCHVALOVANÝ VLÁDNÍ NÁVRH ZÁKONA O ZMĚNĚ DAŇOVÝCH ZÁKONŮ V SOUVISLOSTI S REKODIFIKACÍ SOUKROMÉHO PRÁVA (DÁLE JEN DOPROVODNÝ DAŇOVÝ ZÁKON) JEDNAK PŘEBÍRÁ NĚKTERÉ ZMĚNY Z JIŽ SCHVÁLENÉHO ZÁKONA Č. 458/2011 Sb., O ZMĚNĚ ZÁKONŮ SOUVISEJÍCÍ SE ZŘÍZENÍM JEDNOHO INKASNÍHO MÍSTA A DALŠÍCH ZMĚNÁCH DAŇOVÝCH A POJISTNÝCH ZÁKONŮ, NEBO MĚNÍ JEJICH ÚČINNOST, ALE ROVNĚŽ PŘINÁŠÍ ŘADU ZMĚN ZCELA NOVÝCH.

Změny v daních z příjmů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva Mimo řadu legislativně-technických a  terminologických změn, které jsou víceméně provázeny všemi daňovými zákony, přináší doprovodný daňový zákon také řadu změn věcných. Níže Vám představíme několik z nich: STAVBA SOUČÁSTÍ POZEMKU Na základě nových principů soukromého práva se stavba stane součástí pozemku (s výjimkou stavby dočasné). V návaznosti na tuto skutečnost již nebude možné pozemky vyloučit z účetního odepisování, a v souvislosti s touto změnou se chystá rovněž novela zákona o účetnictví, prováděcích vyhlášek a českých účetních standardů.

 6

PRODLOUŽENÍ ČASOVÉHO TESTU PRO OSVOBOZENÍ PŘÍJMŮ Z PRODEJE CENNÝCH PAPÍRŮ, OSVOBOZENÍ DIVIDEND A PODÍLŮ NA ZISKU OD DANĚ Z PŘÍJMŮ Ze Zákona č. 458/2011 Sb. bylo převzato opatření, které negativně ovlivní daňové zatížení poplatníků, tj. prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z  prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky. Tato změna je úzce provázána s  širokou úpravou osvobození dividend a podílů na zisku (v nové terminologii již bude používán pouze termín podíly na zisku). Osvobození podílů na zisku bylo uzákoněno z důvodu dvojího zdanění, kterému podléhaly dividendy a podíly na zisku. Pokud však je podíl na zisku

Lenka Rigo [email protected] vyplácen poplatníkem, který ve státě, ve kterém je daňovým rezidentem, nepodléhá

dani obdobné dani z  příjmů právnických osob, nebo sazba této daně činí méně než 5 %, osvobození uplatnit nelze. Osvobození podílů na zisku se vztahuje i  na vyplacené zálohy na podíly na zisku a rovněž na podíly na zisku poplatníků, kteří nemají právní subjektivitu (podílové a svěřenecké fondy). OSVOBOZENÍ VEŠKERÝCH PŘÍJMŮ NABYTÝCH Z TITULU DĚDĚNÍ Dochází k  rozšíření osvobození příjmů nabytých z  titulu dědění (nebo odkazu) na všechny skupiny osob. Osvobození se dotkne i osob zařazených podle původního zákona o  dani dědické, dani darovací a dani z  převodu nemovitosti do 3. skupiny, kam spadají fyzické osoby bez příbuzenského vztahu a právnické osoby. ZVÝŠENÍ LIMITU PRO ZDANĚNÍ SRÁŽKOVOU DANÍ PRO PŘÍJMY Z DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE Jako součást první fáze zavedení jednoho inkasního místa dojde k  úpravě způsobu zdanění příjmů ze závislé činnosti tak, aby samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou byly totožné příjmy, které nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení a  zdravotní pojištění. Z  původních 5 000 Kč dojde k navýšení na 10 000 Kč.

UPLATNĚNÍ SLEVY NA DANI NA MANŽELKU/MANŽELA BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ PRO REGISTROVANÉ PARTNERY Na základě nového ustanovení o osobách se pro účely daní z příjmů za manžele/manželku považují rovněž registrovaní partneři. Dojde tedy ke sjednocení režimu manželů a registrovaných partnerů, registrovaní partneři budou oprávněni uplatňovat slevu na manžela/manželku žijící s  poplatníkem v  domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč v  daném zdaňovacím období. NOVÉ VYMEZENÍ FINANČNÍHO LEASINGU Za smlouvy o finančním leasingu budou považovány pouze smlouvy o  přenechání věci k  užívání, ve kterých je při jejich uzavření ujednáno, že po uplynutí stanovené doby přechází vlastnické právo na užívání předmětné věci z vlastníka na uživatele. Toto ujednání však musí smlouva obsahovat již v okamžiku jejího sjednání, není tedy možné výše uvedené sjednat později v  průběhu trvání smluvního vztahu. Z  pojmu finanční leasing zmizí nehmotný maje-

tek. Daňová uznatelnost splátek ze vztahu, který by byl leasingem nehmotného majetku, bude uplatňována v  základu daně návazně na skutečnost, jak bude o těchto splátkách účtováno. MIMOŘÁDNÉ ODPISY Obdobně jako v roce 2009 a 2010, zavádí novela možnost mimořádných odpisů majetku zařazeného v  1. a 2. odpisové skupině, pořízeného v období od 1. července 2013 do 30. června 2014, a to v  průběhu následujících 12 měsíců. Mimořádné odpisy může uplatnit poplatník, který je prvním vlastníkem předmětného majetku, nebudou však moci být využity pro odepsání např. motocyklů a osobních automobilů (s určitými výjimkami). Daňový doprovodný zákon v  současné době prochází druhým čtením v  Poslanecké sněmovně, tudíž jeho současná podoba ještě nemusí být konečná a lze očekávat, že do doby schválení zákona dojde ke změnám. V  případě Vašeho zájmu o  podrobnější informace týkající se daňové legislativy nás prosím kontaktujte na uvedené emailové adrese: [email protected].

Obsah tohoto materiálu má čistě informativní charakter. Přestože jsme věnovali sestavování tohoto materiálu patřičnou pozornost a péči, nepřebírají společnosti skupiny Schaffer & Partner žádnou zodpovědnost za případné chyby a nepřesnosti, ani neodpovídají za jakékoli škody vzniklé na základě užití těchto informací. V každém případe doporučujeme vyžádat si v konkrétním případě naši odbornou radu. V souladu s ustanovením § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti v platném znění, Vám tímto sdělujeme, že máte možnost odmítnout další elektronické zasílání obchodních a informačních sdělení spolecnosti Schaffer & Partner. Pokud nemáte zájem o zasílání informačního bulletinu, dejte prosím Odpovědět na e-mail a do předmetu napište „NEZASÍLAT“. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím níže uvedených kontaktů: Skupina Schaffer & Partner, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, tel.: +420 221 506 300, fax: +420 221 506 301, e-mail: [email protected], www.schaffer-partner.cz.

7