r
obsah 2003 • ROČNÍK 45 • ČÍSLO 2
ČLÁNKY
Tomáš Sobotka: Změny v časování mateřství a pokles plodnosti v České republice v 90. letech ......................................................................................................................... 77 Ladislav Rabušic- Aleš Burjanek: Česká veřejnost a imigranti aneb vláda míní, veřejnost však mění? .......................................................................................................... 88 Terezie Kretschmerová: Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91-2000/01 ................ 99 Milan Aleš: Rodná čísla odcházejí ze statistiky ................................................................... 111 SČÍTÁNÍ LIDU
Ladislav Pištora: Nesezdaná soužití (faktická manželství) podle výsledků sčítání lidu 2001 ........................................................................................................................... 119 Olga Nováková: Cenzus 2001 ve Velké Británii ................................................................... 122 Magdaléna Poppová: Sčítání obyvatelstva a domácností v Zambii .................................... 124
RECENZE
ZPRÁVY Z české demografické společnosti- Jan Fischer novým předsedou Českého statistického úřadu- Životní jubileum doc. Ing. Zuzany Finkové, CSc.K sedmdesátým pátým narozeninám Jana Havránka- Doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.- 70 let- Americký demograf Ansley John Coale ( 1971-2002) již není mezi námi - Medzinárodná organizácia pre migráciu a jej aktivity na Slovensku Romano voďa- nový romský časopis- Očekávaný úbytek obyvatel v Německu a územní plánování -Reforma azylového práva ve Velké Británii -Vzrůstá počet nemanželských dětí a vícečetných porodů .......................................................................... 131
LETECH 1)
O vlivu věkové struktury potenciálnich voličů na účast ve volbách do Sněmovny v letech 1990-2002- Cizinci a přistěhovalí ve Francii ........................................................ 140 BlB LIOG RAFl E ............................................................................................................ 148 se nemusí vždy shodovat se stanovisky
Changes in the Timing of Childbearing and Fertility Decline in the Czech Republic During the 1990s This article discusses influence of changes in the timing of childbearing on fertility rates in the Czech Republic over the 1990s. While the total fertility rate (TFR) has plummeted to the record-low level of 1.1 by the end of the 1990s, fertility indicators adjusted for changes in fertility timing have undergone only a gradual decline, reaching values around 1.61. 7 in 2000. Thus, a substantial part of the TFR decline after 1992 may be attributed to the timing effects and recent fertility trends do not imply drastic reductions in cohort fertility levels. Dueto the initially low age at childbearing among women in the Czech Republic, an intensive postponement of matemity may keep the TFR at the lowest-low levels for anether 10-15 years. Demografie, 2003, 45: 77-87
PŘEHLEDY
autorů
v 90.
TOMÁS SOBOTKA
Demografické výpočty v tabulkovém procesoru (Jitka Langhamrová) ............................ 125 Ještě o populační politice (Zdeněk Pavlík) .......................................................................... 126 Sborník k 70. výročí založení Masarykova ústavu (Alena Šubrtová) ................................ 128 Krátky slovník základných demografických pojmov (Vladimír Srb) ................................ !30
Názory
ZMĚNY V ČASOVÁNÍ MATEŘSTVÍ A POKLES PLODNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE
redakční
Prudký pokles úhrnné plodnosti v České republice v obdob! 1991-1996, její následná stabilízace na velmi nízké úrovni a s tím související rekordně nízké počty narozených dětí se staly častým námětem diskusí v odborném tisku i na veřejnosti. Stranou pozornosti nezůstalo ani
rady. I) Tento článek vznikl v rámci projektu "Towards a dynamic scenario model of economic determinants of European population development", podporovaného Nizozemskou organizaci pro vědecky ryzkum (the Netherlands Organisation for Scientific Research, NWO), projekt číslo A 51().03·901.
77
Demografie, 2003,
roč.
45,
č.
rychlé zvyšování průměrného věku matek při narození dítěte, jež bylo nejvýraznější u žen, kterým se narodilo první dítě. Mnohem méně prostoru však bylo věnováno vztahu mezi zvyšujícím se věkem matek a extrémně nízkou úrovní úhrnné plodnosti, patřící v současností k nejnižším na světě. Rapidně rostoucí věk žen při narození dítěte souvisí s poměrně výrazným procesem ,.odkládání" vstupu do manželství, těhotenství a porodů do pozdějšího věku, díky čemuž může ukazatel úhrnné plodnosti nabýt extrémně nízkých a absurdních hodnot. Jak silný je vliv změn v časování na úhrnnou plodnost? Jinak řečeno, byl pokles úhrnné plodnosti po roce 1991 především důsledkem skutečného omezování plodnosti mezi generacemi žen narozených v 70. letech, nebo jde spíše o umělý efekt způsobený posunem v časo vání plodnosti? Tato otázka je klíčová i pro případnou interpretaci trendů plodnosti. Pokud je hlavním důvodem poklesu úhrnné plodnosti rostoucí věk žen při narození dítěte, pak lze současné trendy hodnotit jako dočasné a nízké počty narozených není třeba dramatizovat. Pokud naopak úhrnná plodnost odráží skutečnou úroveň reprodukce v České republice, která je typická i pro generace žen rodící děti v současnosti, je případná dramatizace oprávněná. Mezi většinou českých demografů panuje shoda, že odkládání založení rodiny se významně podílelo na poklesu plodnosti (např. Kocourková, 1996, Kantorová, 2002 a Kretschmerová, 2002). Na druhou stranu stále dochází k nekritickému vnímání ukazatelů úhrnné plodnosti, z nichž jsou často odvozovány závěry o dramatickém poklesu generační reprodukce a z nich vyplývající natalitní ,.krize". Nedávné diskusní příspěvky týkající se populační politiky jsou příkladem této nekritické interpretace. Podle V Srba (2002: 199) vstoupila od roku 1994 české republika ,.do ,krizové etapy' populačního vývoje, pokud za krizi uznáme katastrofický pád přirozené reprodukce" ... ,,Ve skutečnosti je zjišťován na jednu ženu počet pouze 1,14-1,15 dětí a ke splnění ,plánu' mít dvě děti chybí 0,85 dětí na jednu ženu". V období výrazných změn v časování plodnosti přestává úhrnná plodnost vypovídat o dlouhodobé úrovni reprodukce. Například současná úroveň úhrnné plodnosti prvního pořadí (0,54 v roce 2000) rozhodně nesvědčí o dramatickém nárůstu bezdětnosti postihujícím téměř polovinu žen, ale mnohem více o prudkém posunu v časování plodnosti. Jedním z možných, přestože nedokonalých východisek je používání "alternativních" ukazatelů plodnosti, které jsou buď vypočítány odlišným způsobem než úhrnná plodnost, případně se snaží úhrnnou plodnost očistit od vlivů změn časování. Další možnosti je přímá analýza kohortních trendů. Posun v časování plodnosti a jeho vliv na úhrnnou plodnost V první polovině 70. let se ve většině západoevropských zemí začala rapidně snižovat úroveň úhrnné plodnosti. V té době byl zároveň nastartován dlouhodobý posun rození dětí do relativně pozdního věku, charakterizovaný především poklesem měr plodnosti mezi ženami ve věku do 25 let a nárůstem mezi ženami ve věku nad 30 let. V jihoevropských zemích se obdobné trendy začaly prosazovat kolem roku 1980. Zpočátku byla pozornost soustředěna na propad úhrnné plodnosti. Nízká plodnost a vysoká bezdětnost se zdály být příznačnými charakteristikami nové éry, která nastala souběžně s ekonomickou krizí způsobenou ropnými šoky, ale také s emancipací žen, rostoucí vzdělaností mladých lidí, masovým rozšířením orální antikoncepce, fundamentálními změnami hodnot a postupným úpadkem tradiční rodiny.
Obnovily se obavy z dlouhodobého populačního poklesu, široce sdílené během hospodářské krize ve 30. letech (Titelbaum, 2000). V průběhu 90. let se v západní Evropě posun plodnosti do vyššího věku zpomalil a paralelně s tím došlo v některých zemích, především v Dánsku, Francii a Nizozemsku, k nárůstu úhrnné plodnosti na nejvyšší úroveň od poloviny 70. let. Demografové začali věnovat zvýšenou pozornost posunu těžiště plodnosti u žen do věku kolem 30 let a vlivu změn v časování plodnosti na transverzální (kalendářní) ukazatele. Tuto novou orientaci odráží například podrobná analytická publikace Stárnutí plodnosti v Evropě od Willy Bosveld (1996). Zvyšování
78
Tomá~ Sobotka: Změny v časováni matefstvl a pokles plodnosti v Ceské republice v 90. letech
2 věku při
vstupu do manželství a rodičovství se postupně stalo nejdůležitějším aspektem druhého demografického přechodu (Lesthaeghe- Moors, 2000: 124). Do popředí se dostaly následující otázky: Co je příčinou tak rozsáhlého posunu plodnosti do vyššího věku? Jak dlouho a na jakou úroveň může nárůst průměrného věku matek pokračovat? Do jaké míry dojde ke zvýšení plodnosti mezi ženami ve věku nad 30 Jet (catch-up ejfects) a tím pádem i k celkovému "zotavení" (recuperation) měr plodnosti? (např. Lesthaeghe- Willems, 1999). Kohler- Billari- Ortega (2002) ve svém příspěvku systematicky rozebírají fenomén extrémně nízké plodnosti (lowest-low fertility)- kterou definují jako úhrnnou plodnost nižší než 1,3v zemích jižní, střední a východní Evropy v 90. letech. Tento jev dávají do souvislostí se změ nami v časováni plodnosti vedoucími k nastolení režimu pozdního časování narození prvního dítěte; tento proces dokonce označují za ,.tranzici" či "přechod" (postponement transition). Autoři zdůrazňuji, že přes radikálně odlišné sociální a ekonomické podmínky mají tyto změ ny ve většině evropských zemí obdobný průběh (s. 660). Jakmile jsou započaty, vedou k dlouhodobému a výraznému růstu průměrného věku při narozeni prvního dítěte. V souvislosti s českou situací je vhodné zmínit pár dalších tezí této studie. Přestože pokles plodnosti v zemích s extrémně nízkou plodností byl nejvýraznější u plodnosti prvního pořadí, výpočty Kohlera- Billariho- Ortegy (s. 651) ukazují, že tento pokles byl dominantně ovlivněn odkládáním porodů do vyššího věku a očekávaná hladina bezdětnosti v Česku, Maďarsku, Bulharsku, Španělsku a Itálii zůstane pod úrovni 20 %. Na rozdíl od západní Evropy navíc začal růst průměrného věku matek v zemích střední a východní Evropy na počátku 90. let z velmi nízké úrovně, v průměru kolem 22 let. Z toho vyplývá, že změny v časování plodnosti v postkomunistických zemích mohou být mnohem intenzivnější a mohou trvat déle; rovněž jejich vliv na úroveň úhrnné plodnosti může být silnější a dlouhodobý. V období 1991-2001 došlo v České republice k růstu průměrného věku matek při narození prvního dítěte o 3 roky, z 22.4 na 25,4 let. Kromě bývalé NDR nemělo tak rychlé "stárnutí matek" po roce 1990 v Evropě obdobu. Nicméně, existuje skutečně přímá souvislost mezi rychlostí zvyšování věku matek a úrovní plodnosti? A může tato změna v časování plodnosti "stlačovat" úhrnnou plodnost na velmi nízkou úroveň deset či dvacet let, aniž by kohortní plodnost nakonec klesla na obdobně nízkou hladinu? Odpověď na první otázku je poměrně jednoznačná: v evropských zemích s dostupnými údaji je skutečně silná závislost mezi intenzitou růstu průměrného věku matek při narození prvního dítěte a hodnotami úhrnnné plodnosti, především prvního pořadí. Přestože hodnoty úhrnné plodnosti do značně míry odrážejí skutečné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, evropské země s nejrychlejším posunem v časování plodnosti do vyššího věku měly ve 2. polovině 90. let velmi nízké hodnoty úhrnné plodnosti prvního pořadí (kolem 0,60, v České republice pouze 0,53), zatímco země s nejpomalejšími změnami v časování dosahovaly hodnot v rozmezí 0,70 (Irsko) a 0,77 (Norsko). Rozdíly v celkové úhrnné plodnosti rovněž odpovídají - s výjimkou Portugalska - tomuto pravidlu (tab. I). Pro ilustraci možných rozdílů mezi úhrnnou plodností a kohortní plodností, způsobených změnami v časování plodnosti lze vyzdvihnout případ Dánska v období 1980-1990, kdy průměrná hodnota úhrnné plodnosti prvního pořadí byla 0,68, zatímco výsledná kohortní plodnost žen narozených v roce 1960 dosáhla 0,88. Zatímco první údaj by mohl být interpretován jako alarmující znak dramaticky rostoucí bezdětnosti, skutečná bezdětnost zůstala na poměrně nízké úrovni ( 12 %). Během tohoto období došlo v Dánsku k růstu průměrného věku matek při narození prvního dítěte o 1,9 let. Protože v Česku dochází k ještě rychlejšímu věkovému posunu, bude výsledný rozdíl mezi transverzálními hodnotami úhrnné plodnosti a konečnou plodností generací žen narozených v 70. letech ještě výraznější. Jak dlouho může trvat "přechodné" období s velmi nízkou úrovní plodnosti a jak velký mů že být rozdíl mezi úhrnnou plodností a generační plodností? Zatímco trendy plodnosti zaznamenané v posledním desetiletí nenechají nikoho na pochybách, že dojde k poklesu kohortní plodnosti u žen narozených v průběhu 70. let, zůstává nejasné, jak hluboký tento
79
Demografie, 2003,
Tab. 1
roč.
45,
č.
Tomá~ Sobotka: Změny v časován{ matelstvf a pokles plodnosti v Ceské republice v 90. letech
2
Úhrnná plodnost (celková a prvního pořadí) v evropských zemích s nejrychlej~í a nejpomalejší změnou prů měrného věku žen při narození prvního dítěte v období 1995-2000 (Total fertility rate in European .countries with the largest and the smallest changes in the timing of first births during the period between 199 5 and 2000)
Země
Ceská republika Slovinsko ltálie 2 J Maďarsko
Slovensko
Prům. věk
Zvýšení
matek pfí nar. I. dítěte v roce 1995 23,3 24,9 26,9 3) 23,8 23,0
prům . věku
... Portugalsko Norsko Irsko Finsko Nizozemsko
v období 1995-2000 1,62 1,54 1,26 1,26 I 15
...
.. .
25,8 26,4 27,3 27,2 28,4
0,63 0,54 0,41 0,21 0,20
Úhrnná plodnost I. pořad í 'J
Úhrnná plodnost'J 1,18 1,26 1,24 1,39 1,40
0,53 0,61 0,62 0,60 0,59
...
byl
1,46 1,85 1,90 1,75 1,60
Pozn.: I )príuněr celého pětiletého obdobl 2)data se vztahují k období 1991-1996 3)1991 4)1995-1998 Tabulka byla zkonstruována na základě údajů za 20 evropských zemi, pro které byly dostu pne všechny ukazatele. Pramen: Vlastni výpočty, EUROSTAT (2002) a Council of Europe (2001 ). Tab. 2
Scénář
vývoje
konečné
plodnosti generací 1973-74 a 1978-79 (diagonální
součet)
růstu úhrnné plodnosti a pokračujícího růstu průměrného věku matek v populaci
za
předpokladu
pomalého
tR (A scenario of change
in completed fertility ofbirth cohorts 1973-74 and 1978-79 in the Czech Republic (diagonal summing-up) under the assumptions of a slow recovery in the period TFR and continuing increase in the meail age of women at childbearing) Věková
skupina
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 Uhmná plodnost Průměrný věk Konečná plodnost G 1973-74 Gl978-79
Uhm měr plodnosti podle věku 1.995 2000 . 1990 0,065 0.119 o,248 1 0,879 0,516 0,335 0,518 0,407 0,447 0,173 0,215 0,193 0,057 0,070 0,055 0,009 0,011 0,008 1,143 1,903 1,279 24,8 27,2 25,8
I
Projekce úhmnu měr plodnosti podle věku 2010 2015 2020 2005 0,045 0,030 0,025 0,023 0,200 0,180 0,250 0,175 0,490 0,490 o.5oo 0.490 0,430 0,500 o,2so o.365 1 0,112 0,235 o,15o o.2o5 0,013 0,015 0.027 o,o2o 1 1,200 1,250 1,450 1,350 29,3 28 ,3 30,0 30,4
I
I I
I
I
I
I
1,661
I
1,551
pokles bude. Někteří čeští demografové (např. Kučera, 2002: 202) zůstávají skeptičtí k argumentaci Felixe Koschina (2001: 283), podle něhož lze realisticky očekávat, že konečná plodnost generací žen rodících děti v 90. letech se může stabilizovat na úrovni 1,6-1,7 dítěte. Tab. 2, vycházející z poměrně konzervativního odhadu velmi pomalého růstu úhrnné plodnosti ukazuje, že Koschinovy odhady jsou poměrně realistické. V tabulce je schematicky znázorněn možný vývoj konečné plodnosti generaci narozených v 1. polovině 70. let (zhruba odpovídá kohortám 1973-74) a na konci 70. let (zhruba odpovídá kohortám 1978-79) při 80
průměr
za sledované období.
"Alternativní" ukazatele plodnosti
.. .
0,76 0,77 0,704 ) 0,71 0,76
pokračováni posunu plodnosti do vyššího věku až na současnou úroveň Nizozemska (prů měrný věk matek 30,4 let) a velmi pozvolným růstem úhrnné plodnosti na hodnoty 1,25 v roce 2010 a 1,45 v roce 2020. Tento scénář předpokládá v obdob! 2000-2020 zvýšení plodnosti žen ve věku 30-34 let 2,3k.rát, ve věku 35-39 let 3,4k.rát a ve věku 40-44 let ještě 2,5k.rát; obdobný nárůst plodnosti žen ve věku nad 30 let byl zaznamenán v mnoha západoevropských zemích mezi roky 1980 a 2000. I při dlouhotrvajícím propadu plodnosti by generace 1973-74 dosáhla díky výraznému posunu těžiště plodnosti do věkových skupin 25-29 a 30-34 mnohem vyšší úrovně konečné plodnosti, než je projektovaná úhrnná plodnost v celém sledovaném období: Odpovídající diagonální součet měr plodnosti (tučný tisk) činí 1,66. Přes pokračující pokles by i generace 1978-79 dosáhla mnohem vyšších hodnot (kurzíva v rámečku, 1,55), než
Zatímco konečná plodnost mladších generací zůstává nezbytně předmětem dohadů a spekulaci, transverzální hodnoty úhrnné plodnosti vysílají zdánlivě nezpochybnitelné signály o hloubce propadu úrovně plodnosti. Podle mnohých demografů nicméně úhrnná plodnost neodráží uspokojivě trendy daného období, a to především během prudkých zvratů v časová ní mateřství. Tuto kritiku lze shrnout následovně: 1) Výpočet úhrnné plodnosti specifikované podle pořadí nebere v úvahu počty žen, které mohou mít dítě daného pořadí. Například výpočet redukovaných měr plodnosti prvního pořadí nezahrnuje do jmenovatele pouze bezdětné ženy, ale všechny ženy bez ohledu na jejich současný počet dětí. Nechtěným důsledkem mohou být hodnoty úhrnné plodnosti prvního pořadí vyšší než 1,0 (v Česku naposledy v roce 1975: 1,01 ). 2) Ukazatel úhrnné plodnosti je velmi citlivý na diskutované změny v časování plodnosti, tedy na .,odkládáni" (postponement) či .,urychlování" (advancement) plodnosti. V období odkládání porodů do vyššího věku vykazuje úhrnná plodnost dlouhodobě mnohem nižší hodnoty, než čin! odpovídající konečná plodnost generací. (Bongaarts, 2002 , Sobotka, 2003). 3) Poměrně méně důležitým nedostatkem je, že úhrnná plodnost může být zkreslena nejen celkovým posunem časování plodnosti, ale i dílčími změnami v distribuci plodnosti podle věku, tedy ve tvaru křivky plodnosti (Koh/er- Philipov. 2001 ). Existují tedy alternativy kombinující výhodu snadno srozumitelného ukazatele shrnujícího .,počet dětí na jednu ženu" a zároveň odstraňujícího zmíněné nedostatky úhrnné plodnosti? Dlouhodobě známy jsou indexy úhrnné plodnosti podle pořadí, obvykle odvozené z pravděpo dobností zvýšení pořadí (parity progression ratios), vypočítaných pouze za skupinu žen, které mohou mít dítě daného pořadí (vícečetné porody jsou v tomto případě ignorovány). Tento výpočet může vycházet ze dvou zásadně odlišných metod. První je založena na statistice narozených podle pořadí a doby uplynulé od předchozího porodu, druhá sumarizuje věkově specifické pravděpodobnosti narození dítěte podle pořadí ve formě vícestavových tabulek plodnosti. Příkladem prvního typu výpočtu s použitím českých dat je jíž zmíněný článek F Koschina (2001 ), druhý typ výpočtu je použit v podrobné analýze plodnosti ve Francii (Rafl u- Toulemon , 1994 ). Většímu rozšíření těchto ukazatelů brání nízká dostupnost dat a poměrně složitý výpočet tabulek plodnosti. Velká pozornost začala být věnována alternativám k úhrnné plodnosti poté, co Bongaarts a Feeney navrhli v roce 1998 ukazatel úhrnné plodnosti očištěné od vlivu změn v časování, a to poměrně jednoduchým výpočtem beroucím v úvahu změny průměrného věku matky při narození dítěte specifikované podle pořadí. Tento ukazatel očištěné úhrnné plodnosti ( adjusted total fertility rate) byl následně aplikován v různých analýzách, zahrnujících i země střední a východní Evropy (Philipov. Kohler, 2001; Sobotka, 2002). Zároveň se objevila i kritika to81
Demografie, 2003,
roč.
45,
č.
hoto ukazatele, upozorňující jednak na skutečnost, že jeho výpočet ignoruje složení žen podle počtu dětí (viz bod I výše) a změny ve tvaru křivky plodnosti podle věku (bod 3 výše), a navíc zdůrazňující, že používání tohoto ukazatele nemusí vést k lepším prognózám kohortní plodnosti (např. Van Jmho./J, 2001 ). Následně došlo i ke zkonstruování složitějšlch ukazatelů, včetně komplexního očištěného indexu úhrnné plodnosti, vypočítaného z věkově specifických pravděpodobností narození dítěte rozlišených podle pořadí a očištěných od vlivu změn v ča sování plodnosti a změn ve tvaru křivky plodnosti (Kohler- Ortega, 2002). Aplikace těchto ukazatelů často přináší výsledky radikálně odlišné od běžně používané úhrnné plodnosti, přičemž k největším rozdílům dochází v období prudkých změn v časová ní, a to především u plodnosti prvního pořadí . Srovnání různých ukazatelů plodnosti v České republice v 90. letech Nakolik odlišnou interpretaci soudobých trendů plodnosti v České republice nabízejí výše zmíněné ukazatele? Pro srovnání s úhrnnou plodností (ÚP) uvedeme tři ukazatele: očištěnou úhrnnou plodnost Bongaartse a Feeneyho, označenou jako BFÚP, index úhrnné plodnosti, vypočítaný
z vícestavových tabulek plodnosti (Rallu a Toulemon jej označují jako index controlling for parity and age), dále :nnačovaný jako IÚP a očištěný index úhrnné plodnosti Kohlera a Ortegy (2002), dále ozn ačený jako KOÚP. Srovnání se zaměří na celkovou plodnost a na plodnost prvního pořadí v letech 1985-2000. Pro srovnání jsou v tabulce rovněž zahrnuty údaje za úhrnnou prvosňatečnost žen, vypočítané z redukovaných měr (ÚS I) a z tabulek prvosňatečnosti (IÚS I). Zatímco úhrnná prvosňatečnost je způsobem výpočtu analogická k úhrnné plodnosti prvního pořadí, tabulkové ukazatele jsou metodologicky srovnatelné s indexem úhrnné plodnosti prvního pořadí IÚP 2l. Zběžný pohled na tabulku 3 ukazuje jak rozdílné jsou hodnoty jednotlivých indikátorů . Přestože všechny ukazatele potvrzují pokles úrovně až na nejnižší úroveň v období 19992000, jejich hodnoty se výrazně odlišují od začátku změn v časování plodnosti, tj. především od roku 1993. Všechny alternativní ukazatele mají po roce 1993 vyšší hodnotu než úhrnná plodnost. V případě ukazatelů celkové úrovně plodnosti se od úhrnné plodnosti nejméně odlišoval index úhrnné plodnosti (I ÚP), s hodnotami o O, 10-ů,l5 vyššími než úhrnná plodnost. Očištěná úhrnná plodnost Bongaartse a Feeneyho (BFÚP) a očištěný index úhrnné plodnosti Kohlera a Ortegy vykázaly výrazný pokles až ve druhé polovině 90. let, přesto však na úroveň výrazně vyšší (kolem 1,7) než úhrnná plodnost. Jinými slovy, kdyby nedocházelo k prudkým změnám v časování porodů, úhrnná plodnost by dnes nejspíše dosahovala úrovně v rozmezí 1,6 a 1,7, což je výrazně méně než před rokem 1990 (1,9-2,0), ale na druhou stranu to nepoukazuje na dramatický i:i "krizový" vývoj plodnosti. Rozdíly mezi úhrnnou plodnosti a ostatními ukazateli jsou ještě výraznější v případě prvního pořadí, a to především u indexu úhrnné plodnosti, jehož hladina v druhé polovině 90. let je zhruba o čtvrtinu vyšší (v období 1999-2000 činí 0,77, přičemž úhrnná plodnost dosahuje 0,53). Nejvyšší hodnoty vykázuje očištěný index úhrnné plodnosti Kohlera a Ortegy KOÚPI, který zůstal po většinu 90. let nad úrovni 0,90; výpočty za období 1999-2000 signalizují stále poměrně vysokou hladinu kolem 0,86. Tyto výpočty naznačují, že růst bezdětnos tí nemusí být příliš dramatický. Velmi zajímavé je srovnání s ukazatelem úhrnné prvosňateč nosti. Metodologicky příbuzné ukazatele plodnosti a sňatečnosti prošly v průběhu 90. let téměř obdobným vývojem, přičemž pokles prvosňatečnosti byl nepatrně výraznější. Tato skutečnost může naznačovat na hlubší pokles sňatečnosti, vedoucí postupně k vyššímu podílu celoživotně nevdaných žen, než bude činit podíl bezdětných žen; zároveň se ale může jednat 2) Zdroje dat týkající se ukazatelů plodnosti, použité vzorce a výpočty, stejně jako odkazy na další související práce jsou detailně popsány v článku srovnávajícím transverzální a kohonni plodnost ve čtyřech evropských zemích (Sobotka, 2003).
82
Tomá~ Sobotka: Zmény v časován{ matefstvf a pokles plodnosti v české republice v 90. letech
2
o efekt způsobený rychlejším zvyšováním věku žen při prvním sňatku ve srovnání s věkem při narození prvního dítěte. · Sblížení průměrného věku žen Tab. 3 Srovnání ukazatelů celkové plodr.osti, plodnosti prvního pořadí pří prvním sňatku a při narození a prvosňatečnosti v období 1985-2000 v populaci CR (A comprvního dítěte (graf I) je výsledparison of various indicators of total fenility, fenility of first binh order and total first marriage rate in the Czech Republic kem soudobých trendů v prokreduring the period of 1985-2000; arithmetic averages) ativním chování, kdy stále více žen má první dítě mimo manželUkazatele úhrnné plodnosti (pniměr) Období ství (ať už v nesezdaném soužití UP lUP BFUP KOUP nebo jako svobodné matky) 1985-1989 1,92 2,02 1,93 2,01 a sňatek často uzavírají až po na1990-1992 1,82 1,84 1,90 1,90 rození dítěte. Podíl dětí naroze1993-1995 1,46 I ,56 2,03 1,94 ných mimo manželství navíc 1996-1998 1,17 1,32 1,70 1,58 vzrostl nejrychleji mezi velmi 1999-2000 1,14 1,27 1,75 1,59 mladými ženami. Výpočet prů Ukazatele úhrnné plodnosti l. pořadí (průměr) Období měrného věku založený na taIUP 1 UP1 BFUPI KOUPI bulkových ukazatelích pak uka1985-1989 0,91 0,93 0,94 0,94 zuje mnohem prudší narůst věku 1990-1992 0,88 0,92 0,90 0,94 žen při prvním sňatku a při na1993-1995 0,65 0,85 0,95 0,96 rození prvního dítěte až na 26,5 1996-1998 0,52 0,79 0,78 0,90 let v roce 2000. 1999-2000
Období
0,53 0,77 0,85 Ukazatele úhrnné prvosňatečnosti
usl
1985-1989 1990-1992 1993-1995 1996-1998 1999-2000
Pramen: Vlast~i výpočty z dat
0,86
(pniměr)
IUSl 0,92 0,83 0,56 0,49 0,49
0,96 0,93 0,83 0,77 0,74
<;:sú. 2000. ČSÚ . 2001, EUROSTAT. 2002, FSU, 1966-1986, FSU, 1982b. Indikátory sflatečnosti jsou převzaty z publikaci Council of Europe, 2001 a Pavlík . Kučera. 2002.
Kohortní plodnost prvního pořa dí: současné trendy a projekce bezdětnosti Přestože
se vliv výrazných v kalendářních ukazatelích plodnosti promítá do kohortních ukazatelů jen pozvolna, již nyní je možné analyzovat neidůležizměn
0
tější trendy v plodnosti "přelo-
mových" kohort narozených . .. -· -·. _ -· . v první polovině 70. let. NeJZaJ!maveJSI ~e predevs1m analyza kohortní plodnosti prvního pořadí, které je spolu s odhadem budouc1 konečné bezdětnosti věnována následující část. z.e. sr~vnání rů~ných_ kohortních ukazatelů vyplývá, že pokles konečné plodnosti a odpovídaJICI rust bezdetnost1 nebude zdaleka tak výrazný jak naznačují kalendářní ukazatele. Kumulovaná plodnost začala výrazněji klesat v mladším věku u kohorty žen narozených v ro~e 1~70 ~ t~nto ~~kles se výrazně prohloubil u generací narozených v období 1971-1976, při cemz kazda. dals1 ~e~era_ce vykazuje. podstatně vyšší bezdětnost než předchozí kohorty (graf 2). Zat1mco tretma zen narozenych v roce 1960 měla první dítě do 20 let, dvě třetiny do 23 let a 90 % ve věku 30 let, v generaci 1972 měly dvě třetiny žen první dítě až ve věku 27 let,_ v_ g~~:.raci 1_976 P_~k p:vní třetina žen měla dítě do 24 let. Generační pokles plodnosti byl nejsllneJSI u neJmlads!ch zen, takže u kohorty narozených v roce 1980 mělo jen 8,5 % žen p~vní dítě do 20 let. Nicméně jak ukazuje srovnání s generacemi nizozemských žen narozen~ch ~ roc~ 1?60_ a 1970,_ kohortní pokles plodnosti v České republice zatím svědčí jen o radikálm zmene v casovám, ale nemusl nutně vyústit v radikální růst bezdětnosti. I nejmladší g~nerac~ č~ský~~ ~~n za_tím mají v každém věku podstatně vyšší kumulovanou plodnost prvmho porad! nez jejiCh mzozemské vrstevnice. V této souvislosti je vhodné zběžně analyzovat, do jaké míry dochází k nárůstu plodnosti 83
Demografie, 2003,
roč.
45,
č.
2
Tomá~ Sobotka: Změny v časován{ matefstvf a pokles plodnosti v české republice v 90. letech
Srovnáni průměrného věku žen pH narozeni prvního dítěte a pH prvním sňatku vypočteného z redukovaných a z t• bulkových (T) ukazatelů, 1985-2001 v populaci ť:R (A comparison ofthe mean age ofwomen at birth of first child and at first marriage, computed from age·specific reduced rates and fertility and nu;Jtiality tables (denoted as T)
mezi ženami nad 25 let, čili jestli je možné v českém kontextu mluvit o "doháněcím efektu" (catch-up ef fect) v mírách plodnosti. Graf 3 znázorňuje absolutní změny redukovaných měr plodnosti 1. pořadí u generací narozených v letech 281970-1974 ve srovnání s ženami na-Prvnl ditě-T rozenými v roce 1965. K nejhlubší:i 27 Prvnl sl'latek ·c:d)>C~ mu absolutnímu propadu došlo ve -První sl'latek- T ~ Cll 26 věku 21 let (generace 1974) a po(;; E stupně sílící "doháněcí efekt" se sku;~ ·~ 25 O. o. tečně dostavuje - doposud v nevelffi;c kém rozsahu - ve věku od 26 let •N O. 24 (generace 1970 a 1972 ), respektive "' "' I~~ 25 let (generace 1974 ). Zatím však ·>- ~ 23 E:O nelze říci nakolik tento efekt vyrov·~ _g ná pokles plodnosti ve věku do '2 1: a. 2: 25 let a jak výrazně se projeví u tři o. 21 ----···-· ·-: ----~-. --r ·· cetiletých a starších žen. V tomto <Xl ohledu bude důležitý vývoj u gene""C1> N rací narozených po roce 197 5, který se začne projevovat v následujících Pramen: Vlastni v)!počty z dat ČSÚ, 2000, ČSÚ, 2001, EUROSpěti letech. TAT, 2002. FSÚ, 1966-1986, FSÚ, 1982b. Indikátory sňateč nosti jsou převzaty z publikaci Council of Europe, 2001 Jak vysokou bezdětnost lze proa Pavlík · Kučera, 2002. gnózovat při skloubení kalendářní a generační analýzy plodnosti a započítání vlivů změn časování? Kombinace pravděpodobností narození dítěte prvního pořadí (birth probabilities) za rok 1999, očištěných od vlivu změn v časování plodnosti a změn ve tvaru křivky plodnosti (Kohler- Ortega, 2002) a aktuálních údajů za kohortní plodnost (do roku 2000) umožňuje formulovat poměrně realistický scénář vývoje konečné bezdětnosti. Tento scénář odpovídá kohortní projekci Kohlera a Ortegy (2002: 96) nazvané "odkládání porodů se zastaví" (.. postponement stops''), který byl van Imhoffim (2001: 33-36) zhodnocen jako nejpravděpodobnější scénář vývoje kohortní plodnosti. Pro srovnání je v grafu 4 znázorňujícím projekci konečné bezdětnosti českých žen narozených v letech 19 50-1980 uvedená oficiální projekce generační bezdětnosti žen v Nizozemsku (CBS, 2002). V České republice lze očekávat postupný nárůst podílu žen, které zůstanou po ukončení reprodukčního období bezdětné. Zatímco u žen narozených v 50. letech je celoživotní bezdět nost ještě velmi nízká a stabilní (i-6 %), u žen narozených po roce 1960 lze očekávat pozvolný nárůst, který bude nejv)Taznější u "přelomových" kohort narozených v letech 1970-1976. Podle této projekce zůstane desetina českých žen narozených v roce 1970 a 15-16% žen narozených po roce 1975 bezdětných. Ve srovnání s výchozí úrovní by se jednalo téměř o ztrojnásobení podílu bezdětných žen, zároveň se však jedná o nižší hladinu bezdětnosti než je dlouhodobě zaznamenaná v Nizozemsku ( 18-20 %). Je nutné podotknout, že teprve míra "doháněcího efektu" mezi ženami narozenými v polovině 70. let a později rozhodne o tom, nakolik se tato projekce naplní a reálné varianty konečné bezdětnosti se nacházejí v širokém rozpětí 10-20 %. Očekávaný poměrně silný nárůst bezdětnosti souvisí mimo jiné s rostoucí tolerancí české společnosti k dobrovolně bezdětným ženám a mužům (Rabušic, 2001: 160-164 ), ale také s posunem rození dětí do pozdějšího věku, kdy klesá biologická plodnost žen a zároveň může být pro mnoho žen obtížnější přerušit či dokonce ukončit kariéru.
Graf I
Kumulované míry kohortní plodnosti I. pořadí žen v ť:R narozených v letech 1960-1980 a nizozemských ten narozených v letech 1960 a 1970. (Cumulative cohort fertility of parity I among Czech women born between 1960 and 1980 and among Dutch women born in 1960 and 1970)
Graf 2
1,00
""'>
•ll>
.S!
0.90-
'8o.
0,80
'O
~
0,70
o
0,60
[
0.50
8.
:5
"@ c:
"8 a.
0,40 0.30
~
c:
Cll
> o "5
0,20-
:>
0,10 :
E
~
8
84
c
:>
0,00 15
20
25
30
35
40
45
věk
Graf 3
Absolutní změny kohortních měr plodnosti 1. pořadí u generací žen v ť:R narozených v letech 1970, 1972 a 1974 ve srovnání s generací 1965 (Absolute differences in cohort age-specific fertility rates of parity I among birth cohorts of Czech women born in 1970, 1972 and 1974 as compared with the 1965 birth cohort) 0.04 0,02
G 1974
!
1
G 1972
I
G 1970
-0.08 .. 16
1"
"
20
22
24
26
28
30
věk
Pramen: Vlastni výpočty ze
zdrojů uvedených u tab. 3 (Česká republika).
Závěr
Prudký pokles měr plodnosti v průběhu devadesátých let byl do značné míry způsoben změnou časování mateřství. Pokud by ukazatel úhrnné plodnosti nebyl ovlivněný těmito změ nami, byla by podle prezentovaných výpočtů současná hladina úhrnné plodnosti v rozpětí 85
Tomá~ Sobotka: Změny v časováni matefstvf a pokles plodnosti v české republice v 90. letech
Demografie, 2003, roč. 45, č. 2 ČSÚ . 20GI. Pohyb obyvatelstva v roce 2000. Praha: Česky statistický úřad.
l,S-1,7. Přestože všechny diskutované alternativní indikátory kalendářní plodnosti ukaz_uj.~, _že ve srovnání s obdobím do roku 1990 skutečně došlo k poměrně výraznému ?okle~u _JeJ! m~ tenzity, jejich úroveň nevyvolává tak dramatické interpretace jako propad urovne uhrnne plodnosti. Graf 4
Projekce konečné bezdětnosti žen v CR narozených v l_etech 1950-1980; srovnání s oficiální prognózou bez: dělnosti žen v Nlzozemsku (Projection of ultimate ch1ldlessness among Czech w?men born m 1950-1980, comparison with the official projection of ultimate childlessness among women m the Netherlands) 25 .
~c:
Nzozerrsko
20
...."'
ť 15 ·>-
~
"O
~ ~
10 ' 5
o ·-·· ·-------~ · ----·· ·· Generace Pramen: Vlastni výpočty z dat uvedenych u tab. 3 (Česká republika) a z dat CBS, 2002 (Nizozemsko).
Přes intenzivni posun v zakládád rodiny do vyššiho ~ěku zůs~áv.~j_í ~eny v ~eské republi~e
při narození dítěte o 2-4 roky mladsí než ženy v západm,_ se~erm. a JIZ~I ~vrop~. Lze ted~ oce-
kávat, že souběžný růst průměrného věku matek a velmt mzká uroven uhrnne plodnosti mohou pokračovat dalších 10-15 let. ... . . .. _ . . . . Kohortnl analýza ukázala, že .. zlomovými kohortami, JeJtchz prokreattv~l ~hovám ~e neJvíce odklonilo od .. socialistického modelu" časné a vysoké úrovně plodnosti predch?ztch generací, jsou především ženy narozené v letech 1971 -1976. U nich lze vypozorovat n_eJen prud~ ký pokles podílu vdaných a úrovně plodnosti první~o pořadí ve ~ě~u. do 25}et, ale 1po~v?lne .,zotavování" plodnosti v pozdějším věku. Jak v~lky te~to .,do~a~e~t efekt b~d~ zusta~a zatím nezodpovězenou otázkou. Prezentovaná proJekce predpoklada, ze by konecna bezdetn?s: mohla poměrně rychle růst až na hodnoty kolem 15 % u že~ nar~~~ných ve d:uhé ~olovtne 70. let. Závěrem je možné navrhnout, aby se více pozornosti zamenlo na analyzu ~ mterpretaci probíhajících změn v časování mateřství. Výstiž~ý titul Rabu!icovy (200_1! kmhy_?Kde ty všechny děti jsou? by mohl být vítanou inspirací na terna Kdy se vsechny ty delt narodt.
Literatura Bongaarts, J . 2002. The end ofthefertility 11ansltion in the developed world. Population and Development Review 28, č. 3. s. 419-443. . . 1 R · 24 - 2 Bongaarts, J. _ Feeney, G . 1998. Onthe quantum and tempo ojfertility. PopulattOn and Deve opment ev1ew , c. '
d Am d Th · s. 271-291. Bosveld, W. 1996. The ageing oj fertility in Europe. A comparative demographic-analylfc slil y. ster am : ests
Publishers. . k h ·- d C 1B CBS . 2002 . CBS STATLINE. Internetová databaze Nizozemského statisllc é o ura u. entraa ureau Statistiek 1 Statistics Netherlands, Voorburg. (statline.cbs.n/) . Council of Europe. 2001. Recent demographic developments in Europe 2001. Strasbourg: Counctl of (hllp:jjwww.coe.int/t/e/social_cohes/on/population/demographic_ye ar _book). . . . . ČSU . 2000. Statistiky plodnosti v české republice v letech 1989-1999 poskytnuté Českym statJstJckym Praha.
voor
de
Europe. ._ uradem,
EUROSTAT. 2002 . NEW CRONOS database. FSÚ. 1966-1986. Pohyb obyvatelstva v ČSR 1965 (1966 ... 1985). Praha: Federálni statistickY úřad . FSÚ. 1982b. Sčítání lidu, domů a bytů 1980. Plodnost ten. Praha: Federálni statisticky úřad. Kantorová, V. 2002 . Porodnost. ln Z. Pavlik a M. Kučera (eds.) Populačni v}'voj České republiky 2001. Praha: Katedra demografie a geodemografie Přlrodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, s. 35-42. Kocourková, J. 1996. Změny reprodukčního chování české populace. Demografie, roč. 38. č. 2, s. 268-270 . Kohler, H. P.- Billari F.- Ortega J. A. 2002. The emergence ojlowest-lowfertillly in Europe during the /990s. Population and Development Review, č . 4, s. 641-680. Kohler, H.-P.- Ortega, J . A. 2002. Tempo-adjusted period parity progression measures, fertility postponement and completed cohort fertility. Demographic Research 6, č. 6, s. 92-144. (www.demographlc-research.org). Kohler, H.-P.- Philipov, D. 2001. Variance ejfects ln the Bongaarts-Feeney formu/a. Demography 38, č. I, s. 1-16. Kretschmerová, T . 2002 . Vývoj obyvatelsrv.- České republiky v roce 2001 (ze zprávy ČSÚ). Demografie, roč. 44, č. 3, s. 157-170. Koschin, F. 2001. Struktura plodnosti v 90. letech a co z toho plyne. Demografie, roč. 43, č. 4, s. 277-284. Kučera , M. 2002 . K diskusi o popula ční politice České republiky. Demografie, roč. 44, č . 3, s. 202-203 . Lesthaeghe, R. - Moors, H. G . 2000. Recelll trends it1 fertility and household formation in the industrialized world. Review of Population and Social Policy, 9, č. I. s. 121-170 Pavlik, Z.- Kučera, M. (eds.) Populační vývoj České republiky 2001. 2002. Praha: Katedra demografie a geodemografie Přirodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Philipov, D. - Kohler, H.-P. 2001. Tempo Ejfects in the fertility deci/ne in Eastern Europe: Evidence from Bulgarla, the Czech Repub/ic, Hungary, Po/and and Russia. European Joumal of Population 17, č. I. s. 37-60. Rabušic. L. 2001. Kde ty všechny détijsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Slon. Ra ll u, L. - Toulemon, L. 1994. Period fertility measures. The construction oj di[ferent indices and their application to France , 1946-89. Population, An English Selection, 6 . s. 59-94. Sobotka, T. 2002 . Ten years oj rapid fertility changes in the European post-communist countries. Evidence and interpreta/Ion. Working pa per Series, 02-1, University of Groningen: Population Research Centre .. ( wwwfrw.rug.n/jprcjreseach/PublicationsjWorking_?apersjWP_02_/.p qf). Sobotka , T. 2003 . Tempo-Quantum and Period-Cohortlmerp/ay in Fertility Changes in Europe. Evidencefrom the Czech Republic, Italy, the Netherlands and Sweden. Demographic Research, 8, članek 6. (www.demographic-research.org). Srb, V. 2002. Populačn( vývoj a populační politika České republiky. Demografie, roč . 44, č. 3, s. 198-201. Van lmhoff, E. 2001. On the /mpossibility oj inferring cohort fertility measures from period fertility measures. Demographic Research S, č. 2, s. 23-64 . (www.demographic-research.org). Titelbaum, M . S. 2000. Sustained below-replacemelll fertility: Realit/es and responses. ln.: Population Bulletin of the United Nations, Special Issue Nos. 40140, 1999, New York: United Nations, s. 161-182.
TOMiš SOBOTKA studuje postgraduálně demografii v Centro pro populační výzkum (Population Research Centre) na Univerzitě v Groningenu (Nizozemsko). Zabývá se změnami plodnosti v evropských zemích aregionech. Jeho výzkum je součástí projektu zaměřeného na vytvoření dynamického modelu vlivů sociálních a ekonomických změn na populační vývoj. K jeho dlouhodobým zájmům patří demografie evropských postkomunistických zemí a problematika druhého demografického přechodu.
Summary
The current extremely low Ieve/ ofthe TFR in the Czech Repub/ic was to a /arge extent caused by the ongoing shift towards a re/atively fale childbearing pallern. Such a shift in fertility timing, discussed extensively by Koh/er, Billa rl and Ortega (2002), may depress the TFR leve/s for two to three decades. espec/ally in coumries wlth initiai/y very low age oj women a/ chi/dbearing. Empirica/ data fór a number oj European counlries show a strong corre/ation between the speed oj the postponement in fertility and (/ow) leve/s ofthe TFR. particular/y in case offirst births. Among 20 countrles wlth available data, Czech Republic had the most intensive postponement oj childbearing between 1995 and 2000 and a/so the lowest Ieve/ oj the period TFR. The tempo-a ijusted period fertility Ind/ca tors have increasingly differed from the TFR during the 1990s. The most pronounced changes in thef/rst b/rth pauerns werejound among t!Je Czech women born between 1971-1976, with each successive birth cohort having considerably iower jlrst blrth rates be/ow age 25. lt is possible to identify the onset oj fertility recuperat/on after that age. However, the degree oj the "catch-up effecť among women born in the mid1970s remains uncertain. Although the cohort fertility wi/1 not certalnly decline as dramatical/y as the period TFR, a projection ofchildlessness indicated that/5% ojwomen bom in the m/d-1970s wi/1 remain childless ifthe current childbearing rates and the intensity oj the postponement continue ln to the fu ture. This constitutes a considerable increase from the very /ow leve/s oj childlessness among women born during the 1950s (5-6%).
87 86
