Obsah Úvod………………………………………………………
3
Ředitelské okénko………………………………….
4-5
My jsme žáci 1.A…………………………………...
6
Tenisový nábor 1.B………………………………… 7 Básníci 2.A……………………………………………..
8
Prázdninový deník 2.B……………………………
9
Třeťáci se představují…………………………….. 10-11 Křížovka 4.A…………………………………………… 12 Plavecký výcvik 4.B………………………………… 13 Pojďte se bavit s 5.A ……………………………… 14 Zašifrované obrázky 5.B…………………………
15
Představení třídy 6.A……………………………..
16
Zasmějte se se 7.A ………………………………..
17
Divadelní představení 8.A……………………..
18
Povídka 8.B……………………………………………
19
OVOV na Resslovce očima 9.A……………….
20
Hororová povídka 9.B …………………………..
21
2
Milí čtenáři, Začátek školního roku je již v nedohlednu, babí léto se někde pozapomnělo, a tak jsme se rozhodli udělat si radost novým projektem. Tím je vydávání nového školního časopisu, který právě prohlížíte a snad i se zaujetím pročítáte. Naše Resslovské Očko si totiž vzalo pod lupu všechny třídy bez rozdílu věku či početnosti a snaží se vypátrat, jaké zajímavé události se na naší škole odehrávají, co žáky baví nebo naopak trápí, jaké mají aktivity a o jaké zážitky by se s námi chtěli podělit.
Na krásném třetím místě skončil návrh Jirky Neubauera a Ondřeje Gajdoše ze třídy 5.B s názvem Ressloviny. Na druhé místo se dolétla umístit křídla Terezky Zdražilové ze třídy 8.B s názvem Resslovský Sovinec. Ale za název našeho časopisu jsme přijali návrh a logo Resslovské Očko od autorky Simony Trpkošové ze třídy 9. A. Tímto Simoně děkujeme za dobrý nápad a také za výbornou spolupráci při překreslování našeho loga. Ráda bych ale také poděkovala všem, kteří se do soutěže zapojili a kteří vhodili do krabičky svůj návrh. Všech si ceníme a doufáme, že nám svoji přízeň zachováte a budete se aktivně podílet na připravování dalších podnětů pro náš časopis.
Každá třída tedy dostala k dispozici jednu stránku, na které se nám může představit, seznámit nás se svými zájmy nebo nás prostě jen pobavit či poučit.
S novými návrhy a nápady se můžete svěřovat svým třídním učitelům, kteří vám určitě rádi pomohou s jejich zpracováním pro další číslo Resslovského Očka. Závěrem bych všem vyučujícím i jejich žákům ráda popřála, ať je pro vás práce na školním časopisu přínosná a ať vás jako kolektiv stmeluje.
Název Resslovské Očko není jen tak náhodný, ale vzešel ze soutěže, která byla vyhlášena již v září a jejímž úkolem bylo najít nejen vhodný název pro školní časopis, ale také navrhnout logo, které by tento počin provázelo. Přišlo mnoho návrhů, z kterých jsme pečlivě vybírali, a ty nejzajímavější a nejoriginálnější jsme odměnili.
Petra Zavřelová
Návrh Terezky Zdražilové
Návrh Jirky Neubauera a Odry Gajdoše
3
Školní parlament a časopis na naší škole Tento školní rok přinesl do naší školy dvě novinky – časopis a školní parlament. Oběma „novinkám“ tímto přejeme mnoho úspěchů v jejich činnosti a těšíme se na oboustrannou spolupráci. S časopisem Resslovské Očko se právě seznamujete a se žákovským parlamentem bychom Vás rádi seznámili v následujících řádcích my. Během října proběhly v jednotlivých třídách (4. -9.) volby zástupců do školního parlamentu, který má nyní 20 členů.
ČLENOVÉ ŠKOLNÍHO PARLAMENTU ZŠ RESSLOVA HLINSKO 4. A – Jiří Nevole, Adam Voda 4. B – Ondřej Sedláček, Ladislav Šmahel 5. A – Barbora Holasová, Václav Češík 5. B – Jaroslav Novák, Jana Vomelová 6. A – Lukáš Odvárka, Milan Sůva 7. A – Daniel Pětník, Štěpán Sodomka 8. A – Lukáš Čáp, Edita Macková 8. B – Tereza Zdražilová, Jiří Holec 9. A – Roman Řezníček, Tereza Macháčková 9. B – Veronika Slámová, Petr Vymetal Zvolení zástupci za pedagogické pracovníky – Mgr. Monika Borovcová a Mgr. Petr Dvořák
Na úvodní schůzce se tito členové seznámili s myšlenkami a cíli školního parlamentu. Dále si schválili vlastní Stanovy školního parlamentu a dozvěděli se o právech a povinnostech členů školního parlamentu. MYŠLENKY ŠKOLNÍHO PARLAMENTU
Je spojovacím článkem mezi vedením školy a žáky. Zprostředkovává výměnu informací mezi žáky, učiteli, vedením školy a ostatními zaměstnanci školy. Umožňuje žákům více se podílet na řešení důležitých záležitostí ve škole. Nabízí prostor ke kultivovanému vyjádření vlastních názorů a postojů.
4
Pomáhá předcházet negativním jevům jako jsou šikana a vandalismus. Učí zúčastněné pracovat v partnerském duchu. CÍLE ŠKOLNÍHO PARLAMENTU Sdělovat žákům (na třídnických hodinách) připomínky vedení školy a učitelů Sdělovat vedení školy připomínky žáků Informovat žáky o novinkách v průběhu roku Aktivně se podílet na vytváření pozitivního klimatu školy Aktivně se zapojovat do akcí školy Zlepšit komunikaci mezi žáky 1. a 2. stupně a jednotlivými ročníky vzájemně Na další schůzce byla zvolena rada školního parlamentu a byly vzneseny již první návrhy, které vzešly z jednotlivých tříd. (Jistě jste si všimli nových hodin ve třídách !) RADA ŠKOLNÍHO PARLAMENTU ZŠ RESSLOVA HLINSKO Předseda – Veronika Slámová (9.B) Místopředseda – Roman Řezníček (9.A) Zapisovatelé – Tereza Zdražilová (8.B), Jana Vomelová (5.B), Adam Voda (4.A) Zpravodajové – Tereza Macháčková (9.A), Jaroslav Novák (5.B)
O činnosti parlamentu Vás budou informovat zpravodajové na nástěnce, která bude umístěna v 1. patře, v tomto časopisu a na webových stránkách naší školy.
Těšíme se na spolupráci s Vámi všemi prostřednictvím našeho školního parlamentu a věříme, že parlament přispěje k výměně informací mezi námi navzájem. Resslovskému Očku přejeme mnoho dychtivých čtenářů a nadšených přispěvovatelů! Petr Culek a Iveta Vodová
5
1.A
My jsme žáci 1.A
Jindra Patrik Jiřík Honzík Adámek Tomík Martínek
Ondra Honzík Jiřík Tomášek Daneček Pavlík Terezka Anička Nelinka
6
Ilonka Julinka Karolínka Nelinka Linda Lucinka Justýnka Anička
1.B
Tenisový nábor 1. B
7
2.A Básníci Ve 2.A jsme strávili září a říjen ve znamení podzimu. Spoustu vědomostí jsme si prohloubili v prvouce, ve třídě jsme se obklopili podzimními obrázky a vlastnoručními výtvory, přečetli jsme řadu článků a básniček o podzimu. Ale to, co pro nás bylo opravdu nové, byla naše hra na básníky.
8
2.B Prázdninový deník Jen co se naučili psát, zkusili si žáci loňské 1. B vést prázdninový deník. Vznikla tak kouzelná literární dílka, díky kterým si děti uchovají zážitky z prvních prázdnin nejen ve svých srdcích, ale jednou je budou moci ukázat třeba svým potomkům.
9
3.A
TŘEŤÁCI SE PŘEDSTAVUJÍ Co už jsme v letošním školním roce zažili: Od září chodíme na plavecký výcvik. Bazén pro nás dávno není žádná novinka, chodíme tam od 1.třídy a s vodou ve velkém bazénu kamarádíme už úplně všichni. 13.9. jsme navštívili Celostátní výstavu hub v MFC, na kterou jsme vyrobili houby a houbová zátiší z různých materiálů. Udělalo nám radost, že naše výrobky po skončení výstavy nikdo nevyhodil a dneska zdobí Centrum Jana XXIII. 4.10. jsme na akci „Tady neziskovky – vítejte“ poznali místní kluby a organizace, v kterých mohou užitečně trávit čas děti i dospělí. Někteří z nich dokonce i pomáhají těm, kdo to nejvíc potřebují, např. hendikepovaným, nebo chudým dětem v Africe. Úspěšně jsme zvládli všechny soutěžní otázky a odměnou nám byly sportovní aktivity na zahradě areálu FOKUS. 23.10. jsme v Centru Jana XXIII. navštívili výstavu obrazů Jiřího Šedého, který pochází z Hlinska. Přestože trpí Downovým syndromem, dokázal toho víc, než někteří zdraví lidé. Maluje krásné obrázky, píše moc hezké a milé pohádky, sportuje a navíc pomáhá lidem, kteří jsou stejně postižení jako on sám. Za svou práci byl také oceněn bývalým prezidentem Václavem Havlem. Návštěva této výstavy nám pomohla zamyslet se nad hodnotami, jako jsou zdraví, úcta, štěstí a rodina.
10
3.B Vylušti si naše křížovky, které vymyslely Marťa Novosadová a Ája Pěkná.
K téhle budeš potřebovat kalendář – urči podle data, kdo má svátek:
11
4.A
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
12
4.B Jako každoročně probíhá nyní na ZŠ Resslova plavecký výcvik žáků 3. a 4. ročníků. Žáci se zábavnou formou učí jednotlivým stylům plavání. 3. ročníky absolvují začátečnický kurs, ve 4. třídách probíhá výuka zdokonalování plaveckých stylů. V pěkném prostředí hlineckého bazénu se žákům líbí, mnohým pomůže v naučení různých stylů, ale hlavně dovednosti plavat. Nikdo z nás neví, kdy tuto dovednost může použít i k záchraně lidského života.
Z hodin výtvarné výchovy
Naše třída při výcviku
13
5.A Moje štěně Sára Sárinka je malé štěňátka. Váží 8 kg a je vysoká 53 cm. Je stará 3 měsíce. Ráda si hraje, je to prostě malé štěně. Přespává buď v garáži nebo na chodbě. Ráno ji taťka pustí ven. Ráda se honí s kocourem Flíčkem. Její oblíbené jídlo je šunka, granule, kočičí granule, voda, mléko,… Má červený obojek.
Kocour Flíček Kocour Flíček je starý 1 rok a 5 měsíců. Když je sníh, přespává v kotelně. Když je teplo, chodí spát tam, kam chce. Jednou jsem viděla Flíčka, jeho kamarádku kočku a za plotem srnku. K jídlu má kočičí granule, šunku, vodu, různé pečivo a další. Je černobílý. Když je doma, rád spí na posteli. Autor Anežka Břízová Basa
HÁDANKY
Václav Češík
Běhá to okolo chalupy,
Měl jsem jednu kasu
dělá to cupity, cupity.
a u ní basu. Ta basa hrála fest,
Balónek červený,
do krámu mně chlápek vlez.
Kabátek zelený.
V ruce pití nes na jeden ples.
Sedí panenka v komoře,
Prostě chtěl mou basu,
má vlasy venku na dvoře.
dobře pro mou kasu. Peněz měl dost,
/déšť, meloun, mrkev/
byl to dobrý host.
14
5.B Zašifrované obrázky - na čtverečkovaném papíru se můžeme pohybovat osmi směry → ← ↑ ↓ ↗ ↖ ↘ ↙ - pokud je před šipkou číslo, obtáhnu právě tolik čtvercových polí v daném směru, pokud před šipkou není číslo, posunu se pouze o 1 pole daným směrem - zakreslujte tužkou, každý pohyb ve čtvercové síti kroužkujte či podtrhávejte v zašifrovaném kódu
autor návrhu: Lucie Severýnová Menší obrázky (potřebujeme čtvercové pole min. 30 kostiček na šířku a 20 kostiček na výšku) - výchozí bod pro všechny zašifrované obrázky je na levé straně, 10. kostička od shora ↑ 2↗ → 2↘ 7→ ↘ ↙ ↖ ↙ ↖ ↙ ↖ ↙ ↖ 2↙ ← 2↖
autor: Radka Rozkydalová
2→ 3↑ 2→ 2↓ → ↓ 4→ ↑ 2→ 2↗ ↓ ↙ ↓ 2→ ↑ → ↓ 3→ ↑ 2→ ↗ ↓ 4↙ 14← 3↖ autor: Filip Rauchfuss ↑ 2→ ↑ 2← ↑ 5→ 3↘ 3← 4↓ 3↗ 3↘ 4← ↙ 3→ ↘ 2↓ ↙ ↖ 2↓ 2← ↑ → ↑ 2← 2↓ 2← ↑ → ↑ ← ↖ 3↑ ↗ 3↑ 3← autor: Sabina Černohorská 3→ ↗ 2↖ ↑ 2↗ ↘ → ↗ 2↘ ↓ 2↙ ↘ 3→ ↓ 3← 2↓ ↙ → 2↗ → 3↙ ← 2↓ 2← ↑ → ↑ 2← 2↓ 2← ↑ → 5↑ 3← ↑ autor: Sabina Černohorská ↑ 4↗ → ↘ → ↗ → ↘ → 2↑ ↗ 2→ ↘ ↓ 2← 4↓ ↘ 2↓ ← 2↑ ↖ 2← 3↓ ← 3↑ 2← ↓ ↘ ↓ ← ↑ ↖ ↑ 2← 3↓ ← 5↑ 2↙ ↓ ← autor: Vojtěch Hejduk Větší obrázky (čtvercové pole formátu A5 na šířku) - výchozí bod pro následující 3 obrázky je 3. kostička zleva, 16. kostička od shora 5↗ → ↑ 3← 5↑ → 3↑ ↘ 2↓ 3→ 2↑ ↗ 3↓ → 5↓ 3← ↓ → 5↘ ← 4↖ 12↓ 3→ 2↓ 4← 8↑ ← 8↓ 4← 2↑ 3→ 12↑ 4↙ ← autor: Erika Osvaldová 5↗ → ↑ ← 2↑ ↙ ↑ ↗ ↑ ← ↑ → ↑ 3→ ↓ → ↓ ← 4↓ ← ↓ → 2↘ 3↓ ← 3↑ ↖ 12↓ 2← ↗ 5↑ ← 2↙ 4↓ 2← ↗ 3↑ 2↗ 6↑ 4↙ ← autor: Jana Vomelová 2← 2↑ 10→ 2↑ → ↑ 7← 4↑ 9→ 2↑ 9→ 2↓ 17→ 2↓ 17← 3↓ → 2↓ 8→ ↘ ↙ 3← 3↘ 3↙ 3↖ 3↗ 6← 3↘ 3↙ 3↖ 3↗ 6← 3↘ 3↙ 3↖ 3↗ 6← 3↘ 3↙ 3↖ 3↗ 6← 3↘ 3↙ 3↖ 3↗ 2← 3↙ 3↘ 28→ 3↗ 3↖ autor: Ondřej Gajdoš - výchozí bod obrázku je 12. kostička zleva, 16. kostička od shora 5↖ 8→ 2↑ 11← ↓ ← 3↑ → ↓ 11→ ↑ ↗ 7→ ↘ 4↓ 13→ ↘ 4↓ 26← 2↗ 2↘ 2↗ 2↘ 2↗ 2↘ 2↗ 2↘ 2↗ 2↘ 2↗ 2↘ 2↗ 24← autor: Pavel Černý
15
6.A
Vítejte na stránce třídy VI. A
Naše poslední společná fotografie – červen 2013
Rozvrh hodin: 6. A - Třídní učitel: Jiří Vaněk 1 8:00- 8:45
2 8:55- 9:40
3 10:00-10:45
4 10:55-11:40
5 11:50-12:35
6 12:40-13:25
7 13:30-14:15
8 14:20-15:05
P o
T: Aj VA
T: Čj DOs
T: M KOk
T: D SU
T: VkZ TEm
T: Fy KŘ
T: Tv (Tvch) VA
Ú t
T: M KOk
T: Čj DOs
T: Pč (Pčdí) VA T: Z T: Pč (Pčpě) SU BO
T: Př BO
T: Hv TEm
T: Tv (Tvd) KL
S t
T: M KOk
T: Vv KL
T: Vv KL
T: D SU
T: Čj DOs
T: Ov VA
Č t
T: Čj DOs
T: Fy KŘ
T: Z SU
T: M KOk
T: Aj VA
P á
T: Čj DOs
T: Aj VA
T: M KOk
T: Př BO
T: Tv (Tvd) T: Tv (Tvch) KL VA Auto : Jiří Zdražil
16
7.A Pokud jste zrovna dneska nedostali hezkou známku anebo vás naštval nějaký učitel, nezoufejte! Dejte se do čtení našich vtipů a jedné příhody a uvidíte, že vám bude líp. Vždyť máte ještě spoustu času si všechny své neúspěchy napravit. 1. Jde dívka v noci kolem hřbitova a proti ní jde pán. „Prosím vás, mohl byste jít se mnou až do města, já se zde sama bojím,“ ptá se dívka pána. Ten se na ni podívá a odpoví: „Nemáte se za co stydět, já když jsem byl naživu, taky jsem se zde bál.“ 2. Sedí vrána na větvi. Jde kolem vlk a ptá se: „Co to děláš, vráno?“ „Sedím tady a machruju.“ „Jé a můžu taky?“ „Klidně.“ A tak sedí vrána s vlkem na větvi a jde kolem medvěd. „Co to děláte?“ „Sedíme tady a machrujeme.“ „A můžu s vámi?“ „Klidně, “odpoví zvířata a medvěd vyleze na strom. Chvíli všichni sedí a machrujou, až pod jejich váhou větev rupla. Vlk s medvědem se rozplácnou o zem. Vrána nad nimi létá a směje se: „Proč machrujete, když nemáte křídla?“ 3. Baví se dvě žížaly a ta první se ptá té druhé: „Kde máš manžela?“ „Ale, vytáhli ho na ryby.“ 4. Stojí dvě blondýny na mostě a dohadují se, co to pod nimi teče za řeku a ta první povídá té druhé: „Tak tam skoč a uvidíme.“ Druhá blondýna skočí a za chvíli se vrátí celá potlučená. „Tak co je to za řeku?“ ptá se ta první blondýna. Druhá jí odpoví: „Dálnice D11.“ 5. Jde mravenec se slonem po poušti a slon najednou řekne: „Došla mi voda.“ A mravenec ho začne uklidňovat: „Neboj, mám ještě plnou bandasku vody.“ 6. Šla baba po poušti a najednou uschla. Šli dva a ten prostřední upadl. (Jakub Charous) Ranní smradlavá příhoda Jednou dne jsem se vzbudil a čekalo mě nemilé překvapení. Vylezl jsem z postele a ucítil jsem strašlivý zápach. Nemohl jsem dlouho řešit, co to je, protože mě tlačil čas a já spěchal do školy. Proto jsem si zacpal nos a leťel jsem do kuchyně. Tam jsem se nasnídal. Po snídani jsem si vyčistil zuby a připravoval se na odchod. Do školy jsme s bratrem došli v pořádku. Sundal jsem si bundu a šel do třídy. Začala první hodina – matematika. Nemám ji zrovna v lásce, a proto jsem přemýšlel nad ranním zápachem. Co to jenom mohlo být?, pomyslel jsem si. Najednou mě však ze zamyšlení vyrušil učitel, který se mě na cosi ptal: “Kolik se tedy rovná x?“ znovu se zeptal učitel. „Já nevím…“ odpověděl jsem. „Dones mi žákovskou knížku. Práce v hodině - za pět!“ Strnul jsem. Kladl jsem si otázku: Co jen řeknu doma? Byl jsem v koncích. Zbytek hodiny dopadl pořádku, protože jsem na ten zápach raději zapomněl. Začalo mě trápit, jak tu pětku vysvětlím mamce. Skončila škola a já šel domů. Tak – a je to tady, řekl jsem si přede dveřmi. Vešel jsem dovnitř. Nahoře v obývacím pokoji čekala mamka. Vše jsem jí řekl a dost se naštvala. Poslal mě do pokoje se učit. Fuj! Do nosu mě praštil zase ten zápach. A najednou jsem si jí všiml. Ponožka! Pod mou postelí ležela bratrova ponožka. „Tak ty jsi ten smraďoch!“ Zlostí jsem jí mrštil o zem. „Kvůli tobě jsem v pěkném průšvihu!“ rozzuřil jsem se. Můj vztek nakonec vyprchal, mamka se udobřila a já jsem si z dnešního dne vzal jedno velké poučení: Nikdy ve škole nepřemýšlej o zbytečnostech. (Dan Pětník)
17
8.A Jaký smysl má hrát v dnešní době divadlo? Stejně jako každý rok se vydáme i letos hrát divadlo do tří hlineckých mateřských školek, do Domu seniorů Drachtinka a budeme hrát rovněž pro veřejnost a mladší spolužáky ve škole. Naším záměrem je diváky potěšit, ale i poučit. Tento rok jsme si připravili vystoupení o dějinách naší země. Hrajeme pověsti O praotci Čechovi, Libuši, Přemyslovi, Dívčí válce a Horymírovi. Bude se to divákům vůbec líbit? Myslíme, že je to snad potěší. Důchodci si možná vzpomenou na své dětství, kdy někteří z nich chodili do divadla nebo v něm sami hráli. Dětem přiblížíme historii a ukážeme jim, že škola není jenom o učení. Proč hrát divadlo celkově? Člověk se při hře něco naučí, procvičí si paměť a je to i zábava. Proto bychom vás chtěli pozvat na naše představení. Budeme rádi, když přijde co nejvíce diváků, aby nás při hře podpořili. Klára Makovská, Edita Macková, Dana Balková
POZVÁNKA NA PŘEDSTAVENÍ ZŠ RESSLOVA
SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA PŘEDSTAVENÍ S NÁZVEM : „ STARÉ POVĚSTI ČESKÉ“, KTERÉ SI PRO VÁS PŘIPRAVILI ŽÁCI 8.TŘÍD Kde:
zš RESSLOVA
Kdy:
20.12.2013
V kolik:
V průběhu dopoledne Moc se na vás těšíme !!
18
8.B
Jsem starý strom a povím vám svůj příběh
Stojím tu už spoustu let, hodně jsem viděl, hodně zažil, ale svůj příběh dosud neprozradil. Možná si teď myslíte, že jsem jenom obyčejný kaštan – mluvka-, ale pokud ne a máte zájem si mě poslechnout, tak se posaďte sem k mému kmeni a poslyšte můj příběh. Kdysi, před mnoha lety, jsem ještě strom nebyl, jen malý kaštánek, co na podzim upadl z větve a skulil se do zelené trávy. Měl jsem strašlivý strach. Říkal jsem si: „Kde jsou mí bráškové a co tu dělám?“ A můj strach ještě narostl, když se kousek ode mě ozvaly hlasy. „Francisi, nepospíchej tolik!“ Odpovědí bylo: „Tak přidej, Arture, takhle ty kaštany na sběr nikdy nenasbíráme!“ Jistě si dovedete představit, jak ve mně hrklo. Chtěl jsem pryč, utéct, schovat se, ale bylo pozdě. Náhle se ke mně někdo sklonil a vzal do teplých dlaní. Byl to nějaký dlouhovlasý
blonďatý klučina, ještě dítě. „ Oh, no to se podívejme, kohopak to tu máme“, zavolal nadšeně. Odkudsi k němu přiběhlo malé pískle, také chlapec s kratšími vlasy, které měly barvu toho nejzlatějšího slunce. „Co se děje?“, zeptal se otráveně. Ten, co mě našel, nasadil výraz absolutního vítěze. Pozvedl ruku, aby na mě jeho společník dobře viděl. „Hele, co mám!“ Nedočkal se však očekávaného uznání, protože Artur ohrnul nosík a pravil: „Je moc mrňavý, nemůžeme ho dát na sběr!“ Francis to také uznal. „Možná máš pravdu. Víš co? Raději ho zasadíme, to bude pro něj lepší.“ Toto rozhodnutí se líbilo všem, i já byl rád.
Oba chlapci své slovo splnili. Donesli mě na malou stráň a zahrabali do hlíny. A já rostl. S každým dnem jsem byl větší a větší. Francis a Artur mě pravidelně navštěvovali a stali se z nás přátelé. Jenže pak se stalo něco, co jsem nechápal. Zase za mnou přišli, ale nějací zamlklí. Chvilku se se mnou bavili, ale najednou se
začali zničehonic hádat. „Nemysli si, že patří jen tobě,“ rozkřikl se Artur. „Co je ti do toho? “Na to se Francis ohradil: „ Patří stejně tobě jako mně!“
Autorka textu: Martina Vítová, 8.B Autorka obrázku: Katka Hiesböková, 8.B
19
9.A OVOV NA RESSLOVCE Naše škola se od šk.r.2011/2012 věnuje Odznaku všestrannosti olympijských vítězů, který založili olympijští vítězové R.Šebrle a R.Změlík. Nejlépe se zatím dařilo našim sportovkyním, které se i letos dostaly na republikové finále a porvaly se v celorepublikové konkurenci o co nejlepší výsledek. Zeptali jsme se Edity Mackové z 8.A, Báry Bukáčkové z 9.B a Anety Macháčkové z 9.A na jejich dojmy z republikového finále. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Čím tě před dvěma lety zaujal projekt OVOV, že ses mu začala více věnovat? Aneta: Je to hlavně o sportu a mě sport baví. Bára: Taktéž. Edita: Zaujal mě asi tím, že pro sebe něco uděláme. Která disciplína je pro tebe nejnáročnější a nejtěžší? Aneta: Shyby. Bára: Rozhodně kilometr. Edita: 60m a nejtěžší asi shyby. Která disciplína ti připadá nejlehčí? Aneta: Kilometr, na který mám dobře natrénováno. Bára: Skok do dálky, protože mi jde a nestojí to příliš moc energie. Edita: Hod medicinbalem. A která disciplína tě nejvíce baví? Aneta: Asi leh-sedy. Bára: 60m-je rychle za mnou a jde mi. Edita: Leh-sedy jako Aneta. Ve kterých disciplínách ses nejvíce zlepšila od začátku, kdy jsi v OVOV začala? Aneta: Švihadlo, leh-sedy a shyby. Edita: Švihadlo a kliky. Bára: Když to tak vezmu, tak ve všech, nejvíc jsem zlepšila asi kliky. Kdo ti s tréninkem nevíce pomáhá? Aneta, Bára, Edita: Paní učitelka Klinecká. Zapojili se do pomoci s tréninkem i rodiče, kamarádi nebo sourozenci? Aneta: Ne. Edita: Ano, občas otec. Bára: Jednu chvíli mi pomáhala sestra, ale pak skončila, přestalo ji to bavit. Jaké umístění naše škola získala při akcích OVOV? Edita: Loni i letos jsme vyhráli okresní kolo, na kraji jsme byli loni na 2.místě a letos jsme obsadili 4.místo. Sportuješ i mimo školu, ceníš si speciálně nějakého svého sportovního výsledku? Aneta: Ano-chodím do Klubu klasického lyžování, kde se věnujeme v létě kolu a běhání a v zimě běžky. Bára: Ano-především karate, jezdím do Hradce 3x týdně trénovat, nejvíce si cením titulu dvojnásobné mistryně ČR a 2.místa ve světovém poháru v kategorii dorostenek. Edita: Věnuju se tanci v tanečním klubu Ridendo. Seznámila ses na republikovém finále s někým? Pokud ano, tak s kým? Aneta: Minulý rok ano, nejvíc s holkama v rámci naší soutěžní skupiny. Bára: Na toto radši neodpovídám…Strašně hubená blondýna, která nosila podkolenky a růžové kraťasy, mi pořád říkala, ať to zkazím, že mamce slíbila medaili. Takže sranda byla (smích). Edita -DISCIPLÍNA VÝKON Edita: Se spoustou nových lidí. 60 m 9,59 s Byli jste se někam projít mimo stadion? Dálka 3,68 m Bára: Ano, nedaleko našeho ubytování byl Petřín, odtud jsme se podívali na večerní Prahu. Medicinbal 11,80 m Jak se změnila konkurence oproti loňskému roku? Shyby 27 Bára: Velmi-silnější konkurence a „ukecanější“ soupeřky. Švihadlo 215 Pamatuješ si, kolikátá jsi byla letos a pamatuješ si, kolikátá jsi byla vloni? Trojskok 6,34 m Bára: Letos 6. a v loni 16. Edita: Loni 40. a letos 30. Kliky 63 Máš nějaké nové rekordy? A je nějaký rekord, který jsi od loňska nepřekonala? Leh-sedy 74 Bára: Ano-kilák, skok do dálky a nepřekonaný není, podařilo se mi zlepšit ve všem. Jsi spokojená se svým výkonem na OVOV, kde jsi nejvíce zabodovala? Míček 24,50 m Bára: Ano-ale rezerva byla, mohla jsem víc natrénovat sed-lehy, nejvíc jsem zabodovala ve 1 km 4:15 sprintu na 60m. Bára - DISCIPLÍNA VÝKON Edita: Ano, o dost jsem se zlepšila, nejvíc jsem zabodovala v klikách a medicinbalu. 60 m 8,42 s Jak často se sportu věnuješ? Dálka 4,76 m Bára: Často-víceméně každý den, kromě středy, kdy mám taneční. Medicinbal 14,60 m Proč jsi nejela letos na finále a lituješ, že ses nemohla zúčastnit? Shyby 51 Aneta: Měla jsem zranění a ano lituju… Švihadlo 268 Trojskok 7,36 m Kliky 77 Děkujeme za rozhovor a přejeme další sportovní úspěchy nejen v OVOV! Leh-sedy 74 Míček 38,50 m Michaela Chmelíková, Lenka Vašková, Markéta Osvaldová, 9.A 1 km 4:06
20
9.B Hororová povídka (dokončení vypravování se zadaným úvodem) Autor: Barbora Bukáčková, 9.B
,,Pomoz! John…‘‘ ozývalo se z druhé strany telefonu. John poznal chraplavý hlas Lucase… Radka si šla rozsvítit všechna světla v pokoji a s husinou po celém těle se znovu začetla… Takto se to Johnovi opakovalo každý den, ale pokaždé bylo slyšet jen šum nebo rychlý dech. Johna to poté už tak neděsilo, ale poslední kapkou bylo to, když se John v noci vzbudil zalitý potem a u své postele zahlédl postavu, která stála zády k němu. ,,Lucasi?‘‘ šeptl zděšeně John. Postava se otočila směrem k němu. Ano, byl to Lucas a byl neskutečně bledý. John vyděšeně vydechl, zatímco Lucas se pobaveně ušklíbl a pomalu se k němu začal přibližovat…blíž a blíž… . Johnovi připadalo, že k němu doslova letí, protože se pohyboval jako duch. Najednou po Johnovi skočil a začal ho škrtit ledovýma rukama. Jeho dotyk byl tak opravdový. John se pokusil Lucasovi dát pravým hákem do čelisti, aby ho pustil, ale jeho ruka jím prolítla, jako by tam nebyl. A tak Johna nenapadlo nic jiného, než s výkřikem rozsvítit. Lucas v mžiku zmizel. Ticho… Zůstalo po něm jen hrobové ticho… Když se John uklidnil, okamžitě zavolal Jane. ,,Co chceš, Johne? Vždyť je půl jedný!‘‘ ,,Byl tady! Lucas! Já ho viděl! Chtěl mě zabít! Jane, musíš přijet, nebo se vrátí!‘‘ ,,Dobře, hned jsem tam.‘‘ Než Jane přijela, John s hrůzou v očích a nožem v ruce seděl skrčený v koutě a vyhlížel Lucase. Zvonek. ,,To jsem já, Jane, můžeš mi otevřít? Je tu zima.‘‘ ,,Už běžím.‘‘ Do rána se Lucas nevrátil. Ráno se Jane opět vyptávala Johna na to, co se v noci stalo: ,,Jane, už jsem ti to říkal dvakrát, a ne, sen to nebyl.‘‘ V tom Jane zazvonil telefon. ,,To je Mia. Ano, Mio?‘‘ ,,Jane, musíš okamžitě přijet, kontrolovala jsem si e-maily a něco mi přišlo. Rychle přijeď!‘‘ ,,Okay, s Johnem jsme u tebe za deset minut.‘‘ Když přijeli, zrovna dorazil i Michael. ,,Copak ti přišlo?‘‘ zeptala se Jane. ,,Tohle…,‘‘ špitla Mia a podala jí notebook. Bylo tam asi deset e-mailů od Lucase. ,,Přečti si je,‘‘ pobídla ji Mia. Všechny e-maily měly stejný obsah: Pomoc! A až na jeden, který byl odeslán v tu noc, kdy Johna navštívil Lucas. Byla to fotka Johna, jak spí. ,,Tohle se mi vůbec nelíbí,‘‘ řekl Michael, ,,zavolám Tomovi, co udělal s tím telefonem a počítačem.‘‘ ,,Hned ten den jsem je rozebral a použil na náhradní díly,‘‘ odpověděl Tom. ,,Tak a dost!‘‘ zakřičela Radka a mrskla knížkou o zem. V tu noc vůbec nespala…
Milý čtenáři a zvláště laskavá čtenářko, než začneš číst tento příběh, zavři dobře dveře i okna, aby tě nikdo nerušil, vypni případně telefon a zapomeň, že vůbec nějaký svět kolem existuje. Protože to, co teď uslyšíš, se vymyká všem pravidlům tohoto světa, a přece do tohoto světa patří. Jen ten, kdo se dovede krásně bát, ať raději odejde… Když si toto Radka přečetla, myslela si, že tu knížku půjde do knihkupectví zase vrátit. To je hloupost…, řekla si sama pro sebe, začátek to má hrozný. Knížku položila na stůl a šla si udělat kafe. Mezitím se rozhodovala, zda má ve čtení pokračovat. Ale jo, přečtu si ji, když jsem si ji koupila. Sedla si do křesla a začala číst. Jane zazvonil telefon. Podívala se na něj a usmála se, protože jí volala její kamarádka Mia. ,,Ahoj Mio, pročpak voláš?‘‘ Mia mluvila rychle a nesrozumitelně: ,,Lucas! On…,‘‘ zavzlykala Mia, ,,on umřel Jane, já to nechápu. Podle policie to byla sebevražda.‘‘ ,,To není možný…‘‘ Jane vypnula telefon a rozbrečela se. Lucas spolu s Miou, Mikaelem, Johnem a Jane tvořil nerozlučnou partu a všechny Lucasova smrt strašně zasáhla, protože Lucas měl jenom je, nikoho jiného… Toto má být horor?! pobaveně se ušklíbla Radka, ale stále četla a za chvíli doslova hltala každičké písmenko… Dny ubíhaly a Jane se rozhodla, že Lucasovy věci prodá, protože jí to všechno Lucase stále připomínalo. Kromě počítače, telefonu a pár kusů oblečení Lucas neměl nic. ,,Tak jo, Jane, prodej to, stejně se tady na to jen práší,‘‘ souhlasil Mikael. ,,Ale co by na to řekl Lucas?‘‘ pípla smutně Mia. ,,Lucas tady není, Mio!“ křičel do telefonu John, kterého Lucasova smrt zasáhla nejvíce, „a nebude, takže jo, prodáme to a o Lucasovi už nepadne ani slovo!‘‘ Druhý den se jim na inzerát ozval zájemce na koupi telefonu a počítače, jmenoval se Tom a podle Mii byl celkem fajn. O pár dní později Johnovi zazvonil telefon, když se na něj podíval, zbledl. Stálo tam: LUCAS. Myslel si, že si z něj Tom dělá srandu a nevšímal si toho, protože na to neměl náladu. Ale když mu to číslo volalo poněkolikáté, tak to John nevydržel a telefon zvedl: ,,Takže Tome, toto není sranda, chápeš? Takže prosím, vyměň si SIMku a z tohohle čísla nevolej! Jasný?‘‘
21
