Obsah: Spotfiebiteli, hledej!

1/2005

·TÍT SPOT¤EBITELE

Obsah:

Spotfiebiteli, hledej!

Spotřebiteli, hledej!

Spotřebitelé připomněli svůj světový den

4

.....

Bankovní poplatky krátí spotřebitelům úspory V ČR vzniklo Evropské spotřebitelské centrum S jakou stížností na živnostenský odbor?…

5

.. ..

5

...

6

.............................

7

................................

9

Pozor na exekuce! Zprávy z Evropy

3

...........................

Statistika za rok 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 .......................

12

..........................

12

Vyplatí se nová pračka Když talíře málo září

Zkušenosti spotřebitelů

.......................

15

Klasika nebo špičková technika . . . . . . . . . . . . . . . 14 Spotřebitelský úsměv

.........................

Soudnička: Srážka s realirou

. . . . . . . . . . . . . . . . . .17

Když je dobrá izolace, s počasím už není práce

..

15

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .16

Několik typů s PET lahvemi Soutěž

16

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 .................

21

...................

22

Poradna: digitální fotoaparát Příloha Od vidlí po vidličku

Specializovan˘ ãasopis nezávislého SdruÏení obrany spotfiebitelÛ âeské republiky

·TÍT SPOT¤EBITELE Roãník XIII/2005 VYDAVATEL: SdruÏení obrany spotfiebitelÛ âeské republiky Ve Smeãkách 7, 110 00 Praha 1, e-mail: [email protected] REDAKCE A DISTRIBUCE: SdruÏení obrany spotfiebitelÛ âR Ve Smeãkách 7, 110 00 Praha 1 ‰éfredaktor: Franti‰ek Lobovsk˘

âasopis je doruãován prostfiednictvím Spotfiebitelsk˘ch informaãních center SOS nebo po‰tou.

tel.: 224 239 940 fax: 224 239 941 e-mail: [email protected] internet: www.spotrebitele.info

Cena ãísla 15 Kã Celoroãní pfiedplatné na rok 2005 ãiní 60 Kã. Registraãní ãíslo MK âR 7150

Spotřebitel z Prahy neváhal zvednou telefon. Volal kvůli čerstvé zkušenost z hypermarketu, kde ho už z dálky oslovovala lákavá cenovka na impozantní pyramidě videokazet. Okouzlení mu však vydrželo jen k pokladně. Když se bránil účtování vyšší ceny, dozvěděl se jednoznačné: „U cenovky je přece napsáno: Jen pro členy Klubu!“. Spotřebitel se tedy vydal zpět k pyramidě. A skutečně. Na veliké cenovce stálo miniaturní upozornění. Vše tedy bylo v pořádku! Podobně jako při povánočních výprodejích, kdy obchodníci přece napsali na své barevné letáky všechno důležité: fantastický pád cen, i to, že uvedené zboží nebude ve všech provozovnách, a vždy pouze do vyprodání zásob. Že první informace byla na titulní straně tučným písmem, a to spotřebitelsky nejvýznamnější sdělení naopak až na poslední stránce nejmenším typem – to je přece zanedbatelný detail. Spotřebiteli, hledej! Roste okruh spotřebitelů, kteří se nechtějí trpně smiřovat s úrovní trhu v České republice. Poradci SOS reagovali v roce 2004 již celkem na 12 400 dotazů, upozornění a stížností. Opět se prodloužil zástup klientů v poradnách, provozovaných Sdružením obrany spotřebitelů České republiky. Dál se zmnožil provoz on-line poradny i poradenské linky SOS po telefonu. Kritéria, podle nichž některé firmy jednají se svými zákazníky, nadále nemívají s platným zákonem, natož s dobrými mravy, mnoho společného. Důrazný krok vpřed udělalo SOS v přístupu ke sporům, dotýkajícím se velkých skupin spotřebitelů. Již ve dvou případech využilo v roce 2004 kompetenci, kterou spotřebitelským organizacím dává § 25 Zákona o ochraně spotřebitele, a podalo návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů. Kompetenci spotřebitelských organizací, uvedenou ve zmíněném § 25, chce SOS využívat také v roce 2005. Stejně jako v minulých letech je ale vhodné si připomínat, že SOS může být silné jen podle toho, kolik spotřebitelů uzná jeho smysl, a rozhodne se podle svých sil a možností ho podpořit svým příspěvkem anebo aktivním podílem na jeho dalším rozvoji. František Lobovský

3


Spotfiebitelé pfiipomnûli svÛj Svûtov˘ den Celosvětová organizace Consumers International upozornila vlastní tiskovou zprávou na Světový den spotřebitelských práv

Téma Světového dne spotřebitelských práv 2005: Geneticky upravené organizmy (GMO) Dne 15. března 2005, na Světový den spotřebitelských práv, řeknou spotřebitelské organizace na celém světě NE geneticky upraveným potravinám. Členské organizace Consumers International (CI) budou lobovat u vlád, pořádat veřejná setkání a pouliční demonstrace, aby zastavily šíření geneticky upravených organizmů. Budou požadovat označení všech geneticky upravených potravin a nezávislé testování jejich bezpečnosti. Spotřebitelé mají právo na informace, právo na výběr a právo na bezpečnost. Dne 15. března povedou spotřebitelské organizace kampaň za označení všech potravin, které obsahují nebo jsou odvozené z geneticky upravených organizmů. Budou požadovat, aby alternativy ke geneticky modifikovaným potravinám zůstaly běžně dostupné. Je nutno nalézt způsob, jak vytvořit a ochránit oblasti bez genetických úprav a zavést přísná pravidla pro zabránění kontaminace běžných nebo organických plodin. Veškeré potraviny obsahující nebo odvozené z geneticky upravených organizmů musí být předmětem nezávislého testování a mezinárodních bezpečnostních předpisů. Manager GM kampaně CI David Cuming říká: „Vkládání GMO do potravin ohrožuje základní spotřebitelská práva. Consumers International má obavy z GMO, protože jsme

dosud neviděli hmatatelné výhody, které by přinášely spotřebitelům a zemědělcům. Touto otázkou jsme se již v minulosti zabývali a stále zůstává jednou z priorit spotřebitelské agendy.“ CI vydala u příležitosti Světového dne spotřebitelských práv tři informační přehledy pokrývající téma GMO: „Proč by měli spotřebitelé jednat“, „Dejte si své potraviny označit“ a „Koexistence nebo zóny bez genetických úprav“. Členské organizace CI přijímají návrhy akcí, např. setkání a lobování a modelové dopisy pro mezinárodní a národní úřady a prodejce. Tyto materiály jsou dostupné na webových stránkách CI: www.consumersinternational.org/wcrd Consumers International je federace spotřebitelských organizací věnující se ochraně a propagaci spotřebitelských práv v celosvětovém měřítku podporou národních spotřebitelských organizací a realizací kampaní na národní úrovni. V současné době sdružuje přes 250 organizací ze 115 zemí. Více informací naleznete na www.consumersinternational.org Zdroj: Tisková zpráva Consumers International, 4. března 2005 Překlad: Jakub Pechlát

E X T R A V E L K Á P O R C E VÁ P N Í K U ? ☞ Kdo by odolal lákavě vyhlížející mléčné čokoládové tyčince, když se na nás navíc z obalu smě-

je obrovský nápis „Vápník“? O místo v regálech se doslova perou nejrůznější sladkosti slibující extra velkou porci mléka v každém balení, což si nemáme vykládat jinak než jako „extra velká porce vápníku“. Není sporu o tom, že vápník je nezbytný pro zpevňování kostí, ovšem aby naše každodenní strava byla vyvážená, žádné takové tyčinky nepotřebujeme. Když už nic jiného, tak abychom dosáhli doporučeného denního množství vápníku, museli bychom takových pamlsků zkonzumovat alespoň dvě desítky. Zcela jiný přísun vápníku představují skutečné mléčné produkty, přestože výrobci zmíněných sladkostí se nás snaží přesvědčit o opaku. Například 200 ml mléka osahuje přibližně 30 % doporučené denní dávky vápníku, kelímek jogurtu o 150 g nám dodá polovinu. A větší porce (zhruba 70 g) parmazánu zcela pokryje denní potřebu vápníku dospělé osoby. Tyčinky nám sice neuškodí, rozhodně však nepatří na první místo co se týče obsahu vápníku Z italského časopisu Altroconsumo, 5/2004 přeložila Eva Tinková

4

1/2005


Bankovní poplatky krátí spotfiebitelÛm úspory Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS) registruje rostoucí počet stížností klientů peněžních ústavů na chování českých bank. Na fakt, že situace spotřebitelů při domáhání se svých práv ve sporu s bankou není bezvýchodná, upozornila již také rozhodnutí soudů. Městský soud v Praze dal například ve svém rozhodnutí ze dne 29. dubna 2004 za pravdu nespokojenému klientovi, který se již nehodlal smiřovat s rostoucími náklady na vedení svého běžného účtu a banku zažaloval. V pravomocném rozhodnutí soud konstatoval, že se Československá obchodní banka na svém klientovi bezdůvodně obohacovala, když si nad rámec smluvených podmínek účtovala bankovní poplatek, který zjevně nesouvisel s vedením běžného účtu. Jednalo se konkrétně o poplatek za vedení podatelny na pobočce, tzv. restante. Soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že nejde o službu konkrétně adresovanou klientovi. Banka navíc nemůže klienta poškozovat tím, že na něj bude přenášet důsledky svých organizačních rozhodnutí, a to ani v případě, že je poplatek obsažen v Sazebníku banky, na který paušálně odkazuje smluvní ujednání. „Považujeme to za dobrý příklad, jak hájit svá práva. Banky jsou významné finanční instituce, ale i pro ně platí, že na trhu se budou chovat vždy podle toho, co jim jejich klienti dovolí,“ říká František Lobovský, předseda Republikového výboru SOS.

Sdružení obrany spotřebitelů ČR problém bankovních poplatků dlouhodobě sleduje. Bankovní poplatky stále rostou, spotřebitelé platí nejen za vedení účtů a za každou položku, která odejde z jejich účtu či přijde, ale u naprosté většiny bankovních domů poplatek i za zrušení účtu. SOS nepovažuje tento přístup peněžních ústavů za korektní, a proto se rozhodlo shromažďovat od spotřebitelů jejich poznatky, aby případně mohlo využít svého práva, vyplývajícího z § 25 Zákona o ochraně spotřebitele, pokud by chování banky nebylo v souladu se zákonem. SOS připravilo pro spotřebitele jednoduchý dotazník, který je přílohou této tiskové zprávy, jenž může napomoci předání podstatných informací. „Pokud jsou spotřebitelé přesvědčeni, že jim jejich banka bez právního důvodu účtuje například nesouvisející poplatky či poplatky neoprávněně zvyšuje, doporučujeme tento dotazník vyplnit a poslat na naši adresu SOS, Ve Smečkách 7, 110 00 Praha 1. Na základě shromážděných informací a po vyhodnocení celé akce zváží SOS možné další kroky,“ řekl F. Lobovský. (fb)

D O TA Z N Í K – B A N K O V N Í P O P L AT K Y * Peněžní ústav, kterého se zkušenost týká:…………………………………………………………………………… Stručná charakteristika Vaší zkušenosti:

V čem spatřujete protiprávnost jednání ústavu:

* v případě, že jste ochotni nám poskytnout své osobní údaje a tím nám dát souhlas k využití vaší zkušenosti v rámci aktivit SOS ČR (jednání s bankovním ústavem, podnět ÚOHS, soudní řízení v rámci pravomocí SOS ČR apod.), vyplňte prosím následující kontaktní údaje: Jméno a příjmení: …………………………………………………………………………… Kontaktní adresa: …………………………………………………………………………… Tel.: ……………………………………………………… e-mail: ……………………………………………………………… Prosím vyznačte, máte-li zájem sdělit svou zkušenost sdělovacím prostředkům? ANO - NE V ………………………… dne ……………

5


V âR vzniklo Evropské spotfiebitelské centrum Z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu a za finanční podpory Evropské unie bylo 1. ledna 2005 při Ministerstvu průmyslu a obchodu založeno Evropské spotřebitelské centrum. Centrum v České republice se připojilo, spolu s dalšími novými Centry, k síti již existujících Evropských spotřebitelských center. Centrum sídlí v Praze, Na Františku 32.. Posláním Evropského spotřebitelského centra je usnadňovat spotřebitelům orientaci na vnitřním trhu Evropského společenství, posilovat důvěru spotřebitelů v jeho fungování a pomáhat jim využívat jeho potenciálu. Cílem je, aby spotřebitelé měli stejnou důvěru k realizaci nákupů zboží a služeb na celém vnitřním trhu, jakou mají k nákupům na trhu domácím. To v praxi znamená, že spotřebitelé v Centru získají informace o svých právech a povinnostech v případě nákupu zboží nebo služby v členských státech EU. Dozví se zde například, jakým způsobem mají reklamovat výrobek, který zakoupili na zahraniční dovolené. Centrum spotřebitelům nabídne pomoc při kontaktování relevantních institucí a dalších subjektů v ostatních členských státech EU, ale i například podporu v případě jazykové bariéry. Bude však také poskytovat informace Evropské komisi o fungování vnitřního trhu a o efektivitě opatření, která byla přijata na komunitární úrovni. Třebaže bylo Evropské spotřebitelské centrum v ČR zřízeno při Ministerstvu průmyslu a obchodu, jeho působnost je nadresortní a zahrnuje veškeré potravinářské i nepotravinářské výrobky a služby, které jsou předmětem prodeje spotřebiteli. Stranou nezůstávají ani takové oblasti jako finanční služby, telekomunikační a poštovní služby či další veřejné služby (např. zásobování vodou, energiemi), vždy však v evropském kontextu. Centrum bude působit jako kontaktní místo, které v případě, že nedokáže pomoci ihned a samo, odkáže spotřebitele na jiné profesionální informační či poradenské místo.

Evropské spotřebitelské centrum se zároveň stane kontaktním místem poskytujícím spotřebitelům informace o možnostech mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Po otevření začne poskytovat spotřebitelům praktickou pomoc při vyhledávání vhodných subjektů, které se mimosoudním řešením spotřebitelských sporů zabývají v ostatních členských státech EU. V ČR pak bude systematicky podporovat vytváření a fungování těchto subjektů v souladu s evropskými předpisy. Preference řešení sporů mimosoudní cestou před řešením sporů před soudem, vychází ze zkušeností některých členských států EU. Je-li systém nastaven správně, bývá řešení spotřebitelských sporů jejich prostřednictvím obvykle jednodušší, rychlejší a také levnější. V ČR je využívání institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na samotném počátku. Přirozený prostor pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je například v rámci profesních sdružení a komor. Je zřejmé, že naplnění těchto záměrů je závislé na dosažené úrovni marketingové orientace výrobců, distributorů i obchodníků. Je proto jen otázkou času, kdy se u nás počet subjektů zabývajících se mimosoudním řešením spotřebitelských sporů podstatně rozšíří. Neopomenutelnými spolupracovníky Centra budou při výkonu jeho funkce spotřebitelské organizace, které mají v oblasti spotřebitelského poradenství dlouhodobé zkušenosti. (re)

S jakou stíÏností na Ïivnostensk˘ odbor Spotřebitelé někdy tápou, jaké kompetence má Česká obchodní inspekce, co kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce a kdy nastupují se svou pravomocí živnostenské odbory místních úřadů. Proto jsme zašli na živnostenský odbor Prahy 17, která se pohybuje v oblasti jedné z největších pražských nákupních zón – na Zličíně a požádali o rozhovor vedoucí kontrolního odboru Drahomíru Kovácsovou Zákon o ochraně spotřebitele vymezuje kompetence ČOI i živnostenských úřadů. V podstatě dává šanci zasáhnout v oblastech klamání spotřebitele a porušování informačních povinností. Mohla byste to upřesnit především z hlediska spotřebitele – v jakých situacích se na vás občan může obrátit a jak jste schopni mu pomoci?

6

Živnostenské úřady provádějí kontroly v oblasti klamání spotřebitele a porušování informačních povinností týkajících se vlastností prodávaných výrobků či služeb, tzn. že spotřebitel musí být řádně informován především o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou.

1/2005

Údaje o výrobku či službě nesmějí být nepravdivé, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné atd. Dále je prodávající povinen zajistit, aby výrobky byly přímo a viditelně označeny názvem výrobku, výrobcem nebo dovozcem, údaji o složení materiálu, jde-li o textilní výrobky a obuv, atd. Tyto informace, jsou-li poskytnuty písemně, musí být v českém jazyce. Při kontrolách bývá nejčastějším zjištěním v této oblasti právě neuvedení potřebných informací v češtině. V případě, že zákazník zakoupí výrobek a až doma zjistí, že není přiložen návod v jazyce českém, měl by se okamžitě obrátit na prodejce. Pokud ten nebude schopen požadovaný doklad ihned doložit, může se zákazník obrátit na živnostenský úřad. Předcházet těmto komplikacím může spotřebitel sám hned při zakoupení výrobku. Působíte v oblasti Prahy, kde je velká koncentrace hypermarketů. S jakými porušeními zákona se u nich setkáváte a jak můžete zasáhnout? Do naší územní působnosti spadá část nákupní zóny Zličín, takže mohu hovořit pouze za tuto oblast, nikoliv za celou Prahu. Jak jsem již uvedla, nejčastějším porušením zákona na úseku ochrany spotřebitele jsou nedostatečné informace v jazyce českém. Co se týče porušování živnostenského zákona či zákonů s podnikáním souvisejících, závady v hypermarketech většinou nebývají během kontrol zjištěny. Pokud ano, jedná se o drobné nedostatky např. v označení provozoven, které bývají odstraněny již během kontroly. Také návody k použití jsou ke zboží přikládány po našem upozornění, neboť ve většině případů je prodejce má uloženy v PC, jen je nestihnul u nového zboží vytisknout. Vykonáváte v těchto velkých obchodech, kde je velká koncentrace zboží pravidelné či namátkové kontroly a na co je nejčastěji zaměřujete? Jelikož i my úředníci jsme zároveň i spotřebitelé, namátková kontrola je prováděna prakticky při každém našem soukromém nákupu a v případě zjištění nedostatků, navštívíme tuto prodejnu obratem „pracovně“. Samozřejmě jako spotřebitelé se nejčastěji zaměřujeme na ceny, které jsou uvedeny u zboží a ceny, které pak procházejí pokladnou. Tady bohužel musím přiznat, že dost často jsou zjištěny nesrovnalosti a to v neprospěch zákazníka. Kontrola cen však nespadá do pravomoci živ-


nostenských úřadů, tato zjištění postupujeme ČOI. Ale ani ČOI nemůže být všude a vždy. Je právě na spotřebitelích, aby si sami kontrolovali, za co platí a komu to platí a to nejen při nákupech ve velkoprodejnách, ale i v menších provozovnách, které jsou součástí nákupních center. A právě tady je zjišťováno daleko více prohřešků ze strany prodávajících, než v hypermarketech samotných. Kontrola v těchto drobných provozovnách je zaměřena převážně na označení jak provozovny tak dokladu o prodeji zboží či poskytnuté službě zákazníkovi. Označení provozovny musí mimo jiné obsahovat jméno a příjmení podnikatele či obchodní firmu a IČ. Totožné údaje musí být na dokladu o prodeji zboží včetně datumu prodeje a druhu zboží či služby a cena. Jaké můžete uložit sankce? Ukládáte je okamžitě, nebo se napřed spokojíte s domluvou a pak teprve následuje sankce? V první řadě se snažíme podnikatele poučit, neboť jsme si vědomi toho, že orientovat se ve všech těch zákonech s podnikáním souvisejících je věc nesnadná. Pokud podnikatel má snahu nedostatky hned napravit a nedošlo-li k závažnému porušení zákona, věc řešíme domluvou. V případě, že se jedná o opakované porušení či závažné poškození zákazníka, potom následuje samozřejmě sankce, jejíž výše je závislá na konkrétním porušení zákona. Co si myslíte, že by se v zákoně, který vám dává určité pravomoci, mělo z hlediska lepšího postavení spotřebitele změnit nebo jste přesvědčeni, že je v pořádku? Sebelepší zákon všechno nevyřeší a tudíž hledat hlavní příčinu vzniklých problému na úseku ochrany spotřebitele jen v absenci toho či onoho ustanovení není namístě. Já osobně spatřuji problém v první řadě v poměrně nízké úrovni kultury prodeje v naší zemi, v obchodech je zaměstnáván nekvalifikovaný personál, zcela se nám vytrácí staré dobré heslo „Můj zákazník, můj pán“. Ale není vždy vina jen na straně prodávajících, i někteří spotřebitelé mají na svém chování co zlepšovat. Laskavost, ochotu a úsměv zákonem nařídit nelze Děkuji za rozhovor. Ivana Picková

Pozor, exekuce! Stále více se využívá služeb splátkových společností. Nikdy nebylo tak jednoduché si bez problémů a bez ručitele půjčit poměrně vysoké částky. Je to velice příjemné období, nákupů bez nutnosti mít připravenou hotovost, naskýtá se možnost nakoupit si vše, co bychom si nemohli dovolit normálně. A tak se počet lidí, kteří nakupují na splátky se stále zvyšuje.

7


I v loňském roce se zvýšil počet poskytovaných úvěrů.od splátkových společností. Nikdy nebyl splátkový prodej tak lehce dostupný jako dnes. Získáte ho na počkání i na pobočkách pošty, přímo v obchodních domech, nabídky máte nacpané v poštovních schránkách. Je to tak lákavé , ale je to skutečně dobré? Se zadlužováním se zvedá i riziko neodhadnutí našich finančních možností, někdo zvládne situaci, jiný nikoliv. Do naší poradny se dostavují pak zoufalí spotřebitelé, někdy už i v době, kdy není úniku z bludného kruhu, kdy přívětivý podnikatel se náhle mění a vyžaduje platby naprosto tvrdě a bez ohledu na momentální tíseň spotřebitele. Následuje méně příjemné období- čas honu na spotřebitele, čas platit a to bez ohledu na to, že jsme podepsali ne jednu, ale již i třeba druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Toto období už končí velice nepěkně, prakticky často krutě. Na základě usnesení příslušného soudu obdrží spotřebitel exekuční příkaz, na základě zákona o soudních exekutorech se stává prakticky pánem vaší domácnosti. Zaplatíte již částku mnohonásobně vyšší, navýšenou o náklady soudní, odměnu exekutora nebo vám bude zabaven a odvezen majetek, vybavení bytu či byt sám. Protože 28. února 2001 se vlastně přenesly vykonávací /exekuční/ pravomoci na tzv. „nezávislého a nestranného“ exekutora, – to je vlastně to, čemu říkáme „soukromý exekutor“ – na komerční bázi /na rozdíl od soudního vykonavatele/, má tedy širší pravomoci než soud, který je prakticky ze zákona povinen, a to „bez zbytečného odkladu“, poskytnout exekutorovi potřebnou součinnost. Občanský soudní řád říká ve svém § 322 /ovšem velice obecně, protože smyslem exekuce je uspokojit především pohledávku/, že: - „výkon rozhodnutí exekuce se nemůže týkat věcí, které povinný potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.“ Exekutor však respektuje pouze svůj exekuční řád, který sice byl již 8krát novelizován a přesto by potřeboval celou řadu dalších změn a úprav, dokonce podle jeho § 66 nemusí respektovat Občanský soudní řád, takže dochází často k různým excesům, z nichž některé jsme viděli i v médiích např. v některých pořadech České televize.

8

Často se ptají postižení a těžce zkoušení spotřebitelé, kteří neuváženě podepsali kupní a úvěrovou smlouvu, dodnes neobdrželi zboží, místo něho mají exekuční příkaz, co jim všechno může exekutor sebrat? Odpověď zní: prakticky všechno, jednodušší je napsat to, co skutečně nemůže: • pohřebné • porodné • přídavky na děti • zvláštní příplatek při převzetí dítěte- jednorázová dávka pro pěst.péči. • věci nezbytné k uspokojování základních potřeb rodiny. Je otázkou, zda ohřívací láhev na mléko pro kojence je patří k základním potřebám mladé rodiny, rozhodne o tom, jako o všem v první fázi pouze exekutor. Usnesení soudů se drží paragrafů.Je však k diskuzi, zda mají být předmětem exekuce i sociální dávky, nemocenské dávky , zařazené do mzdy, protože dochází k paradoxní situaci, že za pohledávku soukromé firmy vlastně platí stát, nikoliv dlužník. Předmětem způsobu exekuce je např.“peněžitá pomoc v mateřství, stipendium“, ale již nikoliv nároky na odměny, vyplývající z práv autorských, práv výkonných umělců, zlepšovacích návrhů atd. Také je k zamyšlení, že předmětem exekuce je důchod a v případě sociálních příplatků i tyto. Nedáváme možnost seniorům i nemocným k léčení, k životu, případy pokusů o sebevraždy v beznadějné situaci, které někdy vznikly i důvěřivostí, se kterou se dotyčný za někoho zaručil, již nejsou ojedinělé. Dluhy se musí platit, ale neměl by je platit ten, kdo je neudělal. A neměl by být štván až do beznaděje, nebo dokonce k smrti ani takový dlužník, který se zaručil v dobré víře věřiteli na směnku, která se splácí a která putuje, předává se dále a prakticky nikdy nemusí být zlikvidována. Problémy jsou v zákonech, měli by je řešit právníci a soudy, apelovat na poslance zasadit se o změny, protože jinak vháníme dost velkou část občanů do bídy, připravujeme je o bydlení a základní životní podmínky. Není řešením pro „evropský stát“, abychom zbavovali rodiče dětí odebráním do státních zařízení /mimochodem daleko dražších než je péče v rodině/ a jim nechali pouze možnost živoření, když je předtím připravíme o bydlení. Pojem věřitel – dlužník není jen obecný, případy prodejců, dealerů, předváděcích akcí, kdy tzv. podnikatel zneužije důvěřivosti člověka, který není mazaný a zběh-

1/2005

lý v právních kličkách, mluví samy za sebe, stejně jako případy důvěřivých občanů, kteří podepsali smlouvy s firmou, dodnes neobdrželi žádné zboží, ale musí platit na základě exekutorských příkazů částky, které z pár tisíc narostly až na čtvrt milionu. Matky samoživitelky, stařenky, invalidní důchodkyně i rodiny, dosud žijící ve středním stavu, klesají do bídy, zoufalství. Stará paní - vdova, po těžké operaci, ozařování, chemoterapii, chodící o francouzských holích , kterou dealer podvedl, po mnoha marných prosbách o odstoupení od smlouvy se zadlužila, aby zaplatila cenu nádobí ZEPTER. Netušila, že ještě má zaplatit zbytek úroků 247,70,- Kč, nebylo povinností firmy ji na to upozornit. Usnesení soudu dostala od exekutora osobně i s exekučním příkazem o zaplacení 9 104,- Kč. Její dopis s prosbou o pomoc mne dojal, domnívám se, že tak velká firma jako je ZEPTER, sponzor Olympijských her mohla udělat úplně jiné gesto, které by jí zcela určitě získalo místo ostudy zisk a přízeň zákazníků – spotřebitelů. Na čí straně je stát, který nedostatečnými a špatnými zákony nechrání své slabé a svou nečinností pomáhá některým podnikavcům pouze hrabat! Jak se může bránit spotřebitel? Na první místě je prevence, opatrnost, pozor na obecné triky při prodeji : - podezřelé slevy, volně stanovené ceny- rozdíly pouze v marži, - -nabídky zboží zdarma – nic není zadarmo - prodávající neodpovídá za škodu - odpovědnost je daná ze zákona, - na zboží je údajně záruka pouze l měsíc – záruční dobu nelze ze zákona libovolně krátit, - odmítnutí předvedení výrobku – spotřebitel má právo ze zákona na předvedení výrobku na požádání, - prodej „značkového“ zboží za výrazně nižší ceny, /př. Více pruhů – více Adidas/, - paragon na požádání musí vydat prodejce na každé zboží, tedy i levné, - při „stornování smlouvy“ máte právo na svůj výtisk, který si stejně jako paragon ponecháte, - „interní předpisy“ prodejce jsou jeho vlastní, na zákazníka se vztahují pouze obecně platné předpisy, interní předpisy prodejce nemohou omezovat práva spotřebitelů, - při způsobení škody v prodejně spotřebitelem, má prodejce právo na uhrazení, ale pouze prokazatelné pořizovací ceny a stáří věci při vzniklé škodě, je-li podnikatel plátce DPH, nesmí při vymáhání škody účtovat daň.


Jak se může bránit postižený spotřebitel proti neoprávněné exekuci? 1/ podáním vylučovací žaloby k soudu / trvá však dlouho i několik let, s odvoláním se může ještě protáhnout, je otázka, zda po letech vrácené věci jsou vůbec ještě k užívání/, 2/ stížnosti na Exekutorskou komoru, která může exekutora , který překročil své pravomoci, postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním. /Zatím však nebyl odvolán ještě ani jeden exekutor, stížnosti jsou z velké části neúspěšné pro příliš široké pravomoci exekutorů./. 3/ má možnost požadovat po státu podle zákona č.82/95 odpovědnost za škody a úhradu nákladů při neoprávněné exekuci. Poškozený nemusí platit žalobu, není zatížena soudním poplatkem, může požádat bezplatně i o advokáta, nebo se obrátit na Advokátní komoru, která může poskytnout v případě slabé sociální situace poškozeného bezplatně i právníka. Je to však zdlouhavé řešení, mnozí poškození jsou již staří a nemocní lidé, stresy jim zkracují život a právem se ptají, : proč mám běhat po soudech, když nikomu nic nedlužím, proč se mne stát nezastane, kde jsou má práva, zaručená Ústavou ČR? Náš stát letos prohrál ve Štrasburku rekordních 26 soudních sporů i kvůli zdlouhavosti soudních řízení. Jen v naší poradně postupně přibývají případy, které končí exekucemi jen proto, že náš právní systém je nedokonalý, špatně nastavený a komplikovaný, právní výklady jsou často protichůdné. Co si počnou naši senioři, kteří sice podepsali kupní smlouvu s firmami před pár lety, nemají žádné hrnce za 20 či 60 tisíc Kč, ale musí platit mnohonásobek původní částky za zboží, které ani neviděli a asi už těžko uvidí, protože dnes už nelze ani porovnat, zda po 7 až 9 letech dostanou skutečně to zboží, které jim kdysi dealer na předváděčce ukazoval! Kam se poděla etika podnikání u těchto firem, kteří jsou ostudou poctivých podnikatelů a prodejců, kterým kazí dobré jméno! Dnes už naštěstí existuje Zákon o ochraně spotřebitele, který nařizuje poctivost prodeje výrobků i poskytování služeb, zakazuje klamání spotřebitele, přikazuje informační povinnost prodejci, je novelizován Občanský zákoník, který chrání spotřebitele i proti jeho vůli. Ovšem všichni poškození a zoufalí spotřebitelé se ptají : „Kde jsi byl, když jsme tě potřebovali?“ Gerta Mazalová, Brno

9


Zprávy z Evropy BEUC je proti schválení „plýtvání lidskými zdroji“

BEUC s potěšením přijal zprávu, že se ministři členských států na setkání Rady pro hospodářskou soutěž dne 24. září 2004 neshodli na znění návrhu nařízení o podpoře prodeje na vnitřním trhu. BEUC není proti liberalizaci podpory prodeje jako takové, ale odmítá přijetí nařízení tak, jak bylo předloženo. Nejen že má vážné nedostatky, pokud jde o standardy ochrany spotřebitele a právní jistotu, ale je také v rozporu s návrhem o nepoctivých obchodních praktikách a navrhovanou směrnicí o službách na vnitřním trhu. Proč procházet třikrát legislativním procesem se stejným tématem? Podle názoru BEUC je návrh nadbytečný a znamená plýtvání lidskými zdroji. Návrh je příliš restriktivní a znemožní členským státům účinně dosáhnout změn na trhu, což bude pro spotřebitele špatným signálem a překážkou při vytváření jejich důvěry ve vnitřní trh. BEUC je také zklamán požadavky na informace, jak jsou obsaženy v aktuálním textu. Promotéři (tj. jakákoli osoba, organizace nebo firma odpovědná za danou podporu prodeje) nejsou povinni poskytnout informace o způsobu podávání stížností. V řadě případů by návrh pouze vyžadoval, aby spotřebitelé dostali informaci o nabídce, pokud by o ni požádali. Pokud by nepožádali, žádnou by nedostali. Členské státy mají dosáhnout dohody do 25. listopadu, ale BEUC naléhá, aby nepokračovaly v práci na tomto návrhu. Měly by se nejprve zaměřit na vytvoření kvalitního obecného rámce o nepoctivých obchodních praktikách, než zváží, zda existuje nutnost připravit zvláštní opatření pro regulaci podpory prodeje. Pokud dosáhnou dohody, měla by alespoň zajistit spotřebitelům vysokou úroveň ochrany. Zdroj: BEUC In Brief, No. 49, říjen 2004 VBezpečnější hračky pro naše děti

BEUC velmi potěšilo, že Rada pro hospodářskou soutěž se 24. září 2004 shodla na trvalém zákazu ftalátů v hračkách pro děti Návrh zakáže tři ftaláty (DEHP, DBP a BBP) ve všech hračkách a výrobcích pro péči o děti a další tři (DINP, DIDP, DNOP) v hračkách a výrobcích pro děti do tří let anebo v těch, které děti berou do úst. Vědecké studie rozpoznaly ftaláty jako endokrinní

10

(hormonální) rozkladače a daly je do souvislosti s výskytem alergií a astmatu. Nebezpečné chemikálie nepatří do hraček. Museli jsme čekat pět let, než byl zákaz plně odůvodněn na základě vědeckých znalostí, přitom Evropská komise vydala první návrh jejich zákazu v roce 1999. Bylo by velmi nezodpovědné pokračovat v obnovování přechodného legislativního zákazu z roku 1999, který neposkytoval přiměřenou ochranu, neboť se týkal jen kousátek pro děti do tří let. Zdroj: BEUC In Brief, No. 49, říjen 2004 Směrnice o službách

Evropská komise v lednu 2004 navrhla směrnici o službách na vnitřním trhu, která je navržená velmi široce. Pokrývá všechny služby (mimo dopravu, elektronické komunikace a finanční služby) a jejím cílem je podpořit volný pohyb služeb přes hranice BEUC vítá tento návrh, ačkoli je toho názoru, že vyžaduje zlepšení v oblasti kvality, náhrady škod a dohledu. Odstranění nebo zmenšení zbytných nebo neodůvodněných překážek ve volném pohybu služeb by mělo přinést větší konkurenci a větší výběr pro spotřebitele. Nicméně ne všechny „překážky“ jsou špatné. Ty, které představují opatření na ochranu spotřebitelů, by odstraněny být neměly. Spotřebitelské organizace musí být v každém případě zapojeny do diskuzí a procesu hodnocení překážek volného pohybu, a to jak na národní, tak na evropské úrovni. BEUC je potěšen, že byly spotřebitelské smlouvy vyňaty z obecné aplikace zásad země původu (uplatnění práva země, v níž sídlí podnikatel). BEUC je však zklamán, že se tato výjimka týká pouze spotřebitelských smluv a ne kroků a jednání uskutečněných před uzavřením smlouvy. Tím se říká, že všechna předsmluvní pravidla jsou pravidla země původu, což znamená obcházení všech relevantních zákonů na ochranu spotřebitele v zemi spotřebitele. BEUC také vítá ustanovení o informování, uvádění údajů a náhradě škody, která však nejsou dostatečná, zvlášť v případě náhrady škody. Přeshraniční dodavatelé by měli mít povinnost zapojit se do nezávislých a účinných systému náhrady škod. Máme-li mít v EU účinný a poctivý vnitřní trh služeb, je třeba zohlednit klíčové zájmy spotřebitelů. Doufáme, že ti, kteří rozhodují v Evropském parlamentu a Radě EU, budou toto mít na zřeteli.

1/2005

Zdroj: BEUC In Brief, No. 49, říjen 2004 Levnější náhradní díly pro auta

Dne 14. září hlasovala Evropská komise o návrhu komisaře Bolkensteina liberalizovat trh s náhradními díly pro auta Návrh zavádí ve směrnici o ochraně designu „klauzuli o opravách“, a tak mohou být viditelné díly aut (nárazníky, kapoty, dveře, světla, zadní ochranné panely, přední skla a blatníky) volně reprodukovány nezávislými výrobci dílů a prodávány na trhu EU pro účely oprav aut. To by významně snížilo ceny, které musíme platit za opravy aut. Evropská komise hlasovala v zájmu veřejnosti a odvážně čelila mohutnému tlaku výrobců aut, kteří chtěli zachovat své vysoké ceny. Výrobci aut mají nyní monopol na trhu náhradních dílů v mnoha členských státech, protože se mohou odvolávat na ochranu designu a bránit ostatním ve výrobě dílů. BEUC je velmi potěšen, že návrh komise zabrání výrobcům aut kontrolovat trh s náhradními díly a opravy tak budou moci výrazně zlevnit. Zdroj: BEUC In Brief, No. 49, říjen 2004 BEUC čeká na chemickou reakci nových poslanců Evropského parlamentu

Během prvního plenárního zasedání nového Evropského parlamentu (EP) v červenci naléhal BEUC na nové poslance, aby se zaměřili na potenciálně nebezpečné chemikálie přítomné ve výrobcích, které spotřebitelé každodenně používají


kou a byly podniknuty patřičné kroky proti používání potenciálně škodlivých látek ve spotřebitelských výrobcích denní potřeby. Veřejnost má nezpochybnitelné právo na jasné informace, které budou varovat před riziky používání výrobků s netestovanými a potenciálně toxickými chemikáliemi. Více informací o kampani BEUC o chemikáliích najdete na www.chemical-cocktail.org. Zdroj: BEUC In Brief, No. 49, říjen 2004 Bezbolestné cestování vlakem

BEUC vítá návrh Evropské komise, který vytváří základy práv cestujícího na železnici pro celou Evropu Zlepšení práv cestujících je důležitým nástrojem pro podporu kvality železničních služeb a jejich zatraktivnění pro spotřebitele. Cestující musí mít přístup k vyčerpávajícím, jasným a spolehlivým informacím o tarifech a podmínkách přepravy stejně jako o možnostech zakoupení mezinárodního vlakového lístku. Jasná a poctivá pravidla o odpovědnosti železničních operátorů v případě neplnění jejich povinností (zpoždění, zrušení spoje aj.) nebo v případě nehody jsou nezbytná pro zajištění toho, že pasažéři obdrží kompenzaci za nedostatky v poskytnutých službách. Princip společné odpovědnosti (všichni operátoři, kteří zajišťovali cestu, se dělí o odpovědnost) zajistí, že cestující neskončí tak, že si ho operátoři budou přehazovat ve snaze vyhnout se odpovědnosti. Je také důležité, aby železniční operátoři vytvořili standardy kvality, které by byly pravidelně sledovány nezávislým subjektem. Zdroj: BEUC In Brief, No. 49, říjen 2004

Byla zorganizována výstavka prioritních témat BEUCu, včetně chemikálií, a tato příležitost se využila k předání „proticestovního balíčku“ některým poslancům. Balíček obsahoval takové věci jako zubní pastu, krém na holení a opalovací krémy, které si spotřebitelé kupují na letní dovolenou. Tyto výrobky ovšem obsahují potenciálně škodlivé chemikálie, které mohou představovat vážné ohrožení zdraví, pokud se v těle nahromadí. Poslanci byli požádáni, aby si vybrali výrobky, které podle nich neobsahují látky jako formaldehyd, parabeny, triklosan, dibutylftaláty aj. – ale všechny je obsahovaly. Nyní očekáváme zprávu EP o systému REACH, která zohlední obavy spotřebitelů. Naléháme na poslance EP a nové designované komisaře Stavrose Dimase (životní prostředí) a Güntera Verheugena (podnikání a průmysl), aby zpřísnili návrh a zajistili, že spotřebitelé ve všech členských státech budou mít stejnou úroveň ochrany. Je nezbytné, aby toto bylo prioritní otáz-

Tvrzení o potravinách – „ukažme na provinilce“

Cílem této rubriky je upozornit na některá „špatná“ tvrzení na potravinách prodávaných v Evropské unii. Příklady dostáváme od členských organizací BEUC a ukazujeme na nich, jakým obtížím musí spotřebitelé při nákupu potravin čelit Tentokrát byl vybrán zajímavý případ z Velké Británie. Na obalu tyčinky „Soreen“ se dočteme, že je „z 90 % bez tuku“. Ovšem 90 % bez tuku znamená, že obsahuje stále ještě 10 % tuku, což je u tohoto druhu výrobku velmi mnoho. Toto tvrzení je proto vágní a nejednoznačné. Spotřebitelé mají dojem, že jedí zdravý „light“ výrobek a neuvědomí si, že obsahuje dost tuku…

11


Statistika za rok 2004 Sešel se rok s rokem – jak to utíká – a opět vyhodnocujeme, kolik spotřebitelů se na nás obrátilo, kolik spotřebitelů se cítilo poškozeno jednáním některých našich podnikatelů – nebo spíš podnikavců.

Došlo k nárůstu podání oproti minulému roku o 37 %, což znamená o 3345 spotřebitelů. Tento nárůst svědčí o tom, že mezi spotřebiteli narůstá zájem o naše sdružení a stále více a více spotřebitelů se na nás obrací se svými problémy a hledají u nás pomoc. Je to dobrým vysvědčením pro všechny pracovníky našeho sdružení a také nás zavazuje k ještě intenzivnější činnosti. Vůbec vyhodnocování statistických údajů je důležitým krokem pro naši činnost. Výsledky nám ukazují, kam má napřít svoji činnost pro další rok. Na těchto výsledcích se podílejí aktivní členové, přispívající členové, sympatizující členové a v neposlední řadě i naši zaměstnanci. O zájmu o naše sdružení mezi širokou spotřebitelskou veřejností svědčí i narůstající členská základna a vznikající krajské organizace. O poslání našeho sdružení projevilo zájem téměř 1400 spotřebitelů. Poradny při Spotřebitelských informačních centrech máme v současné době v Bohumíně, Ostravě, Olomouci, Brně, Zlíně, Svitavách, Chrudimi, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Teplicích, Liberci, Berouně a Praze. Nyní se podívejme na jednotlivé ukazatele, tak jak jsme je zaznamenali za rok 2004 od našich poraden. Nejvíce bylo telefonických dotazů (29 %), následují v pořadí poradna on-line, placená linka (obě po 22 %), osobní účast v poradně je až na 3. místě s 20 % . Tuto skutečnost, ale musíme chápat s tím, že ne každý spotřebitel se může vydat do místa poradny a je pro něho výhodnější a asi i levnější využít telefonu. Stále zůstávají ve vedení v počtu dotazů ženy, ale potěšující je že skóre mezi ženami a muži se snížilo již jen na 5 %. Zajímavým úkazem v minulém roce bylo, že na naši linku volali i podnikatelé a to ve 263 případech, např. zda postupují správně při vyřizování reklamace, nebo měli dotaz, jak by měli správně postupovat. To je důkazem, že i u podnikatelů získáváme postupně respekt i to, že podnikatelé se začínají oddělovat od podnikavců. V obsahu podání na prvním místě suverénně vedou reklamace, téměř celá polovina (49,5%) veškerých dotazů. To odráží fakt, že právní vědomí našich spotřebitelů není ještě na potřebně výši a ukazuje směr, kam bychom měli svoji činnost zaměřit - tedy na spotřebitelskou osvětu. Musíme hledat cesty, jak se ke spotřebiteli dostat a jakou formou osvětovou práci mezi spotřebi-

12

teli provádět. A hlavně, jakou formu použít, aby se stala pro spotřebitele přijatelná, srozumitelná a přitažlivá. To platí ve stejné míře i pro podnikatele. Jestliže jen 263 podnikatelů se zajímá, zda vůči spotřebiteli postupuje správně, pak je to jen mizivé procento a víme, že mezi podnikateli je jen velmi nízké právní vědomí. V tomto směru, ale nebudeme moci jako sdružení sami bez stejného úsilí státních dozorových orgánů dosáhnout kýženého cíle. Co do výrobků si stále udržuje první místo obuv se svými 18 % . Ptáte se proč a jaké jsou příčiny? Domácí obuvnický průmysl téměř neexistuje a dovoz je takový, jaký je. Dováží se obuv podřadné kvality, a to jak z hlediska materiálu, tak i technologie výroby. Navíc nemáme dostatek kvalifikovaných obuvníků, kteří by mohli provádět opravy na profesionální úrovni. Bohužel ani prodejci bot nejsou vyučeni v oboru a o prodavačích vůbec nemluvím. Prodejci našli velmi rychle cestu, jak vyřizovat reklamace pro ně je každá závada způsobena opotřebením. Protože není jiná cesta domoci se svých práv než soudní, prodejci spoléhají na to, že kupující nebudou mít tolik odvahy podat na ně žalobu. Na druhém místě s 15 % podání je elektronika, kde je situace obdobná. Na třetím místě s 13 % jsou textilie, kde prodávající rovněž našli rychlý způsob řešení a každá závada je opotřebení. Bohužel tady i výrobky renomovaných firem neobstály ve srovnání s výrobky prodávanými ve výprodejích. Zejména se to týká nápisů na tričkách a dalším ošacení. Z ostatních výrobků na 4. místě jsou spotřebiče s 10 %, na 5. místě mobilní telefony s 9 %. Další výrobky nepřesahují 5 %. Ve službách na prvním místě stojí finanční služby se 17 %. Hlavní příčinou jejich postavení v čele stížností spotřebitelů jsou velmi časté změny podmínek poskytování jednotlivých produktů. Finanční ústavy spoléhají na své výlučné postavení v naši společnosti a 40leté vyloučení tradice našich českých zařízení. V tomto směru sehrála i negativní vliv kvapná privatizace, kdy nebylo přihlíženo na postavení některých ryze českých zařízení a nebylo jim umožněno navázat na předválečnou tradici. Na druhém místě stojí telekomunikace s 15 %. I tady je hlavní příčinou neprofesionální přístup pracovníků ke klientům jednotlivých operátorů, ale třeba i pře-

1/2005

směrování na linky se zvýšenou tarifikací. Bydlení a energie s 14 % a stavební služby s 11 % přesahují ještě hranici 10 % ostatní služby jsou pod 10 %, z nichž za zmínku stojí opravny, kde jednak opraváři nebo řemeslníci nemají svoji řemeslnickou hrdost a chybí jim řemeslnická čest. Z ostatních dotazů nejvíce bylo na poslání SOS a právní předpisy v ČR.


Na statistiku bývá někdy pohlíženo ne zrovna s velkým pochopením, ale to je jen a jen strach z toho, že odhalí nedostatky těch, koho se tyto údaje týkají. Dobří pracovníci si dokáží ze statistiky vyčíst to, co je pro ně nejdůležitější pro jejich další činnost a co je hnací silou dopředu k docílení hlavních cílů toho kterého útvaru. I pro naše sdružení dává statistika důležité údaje pro naši další činnost. Ing. Luděk Laburda

Vyplatí se nová praãka? Jedna aktuální studie dokazuje, že stařičké pračky prádla perou nejen dráže než ty novější, ale také mnohem hůře. Experti z univerzity v Bonnu chtěli však vědět přesně, jak perou staré pračky ve srovnání s novými, a tak srovnávali osm praček ze sedmdesátých až devadesátých let se dvěma z let 2002 až 2004. Porovnávali výkon, spotřebu vody a energie. Drahé a neúčinné Pračky, jejichž stáří se pohybovalo do 29 let, spotřebovaly podle očekávání více vody a energie než ty novější. Pro srovnatelný výkon potřebovaly také mnohem více pracích prostředků nebo vyšší teplotu. Při stejném pracím programu nepraly staré pračky ani při mnohem vyšších dávkách pracího prášku zdaleka tak čistě jako pračky moderní. Na provoz, který v minulosti vyžadoval teplotu 60 stupňů, stačí dnes již 40. V útrobách moderní pračky proudí již pouze 40-50 litrů vody. Starší modely jí spotřebovaly třikrát více. Kdy se vyplatí koupit novou? Prací prostředky působí dnes účinně již při nízkých teplotách a potřebují mnohem méně vody. Moderní pračky jsou tomu přizpůsobeny, ty staré přirozeně ni-

koliv. Navíc dokáží znovu využít i část nespotřebovaných pracích prostředků. Nákup nové pračky se vyplatí okamžitě, jakmile zjistíte, že vyprané prádlo již není tak čisté nebo když spotřebujete významně větší množství čistícího prostředku, než je uvedeno v návodu k jeho použití. Tím spíše, když se u staré pračky rozpakujete, zda se ještě vyplatí její oprava. S novou pračkou však musíte změnit i staré návyky, například prát většinou při teplotě 40oC a používat menší množství pracího prášku. Teploty 60 a 90°C by měly zůstat vyhrazeny pouze pro silně znečištěné prádlo. Z TEST 11/2004 vydávaného Stiftung Warentest přeložil Miloslav Lomi

KDYÎ TALÍ¤E MÁLO ZÁ¤Í Ne všechny myčky nádobí jsou zárukou blyštivé čistoty. Stále nejsou ojedinělou záležitostí talíře a sklenky se šmouhami či příliš dlouhý proces mytí.

Příslušenství? Dokonalé •

•

U všech modelů je možné nastavovat výšku horního koše, což oceníme nejvíce tehdy, potřebujeme-li umýt objemnější nádoby. Všechny myčky jsou vybaveny indikátorem množství regenerační soli a leštidla. Sůl snižuje působení vápence obsaženého ve vodě. Nejen že prací prostředek je pak účinnější, ale v případě, že voda

• •

je příliš bohatá na vápenec, díky soli je poškození myčky omezeno na minimum. Lešticí prostředek se zase postará o odstranění šmouh, které voda na talířích a skleničkách obvykle vytvoří. Pět programů snadno pokryje všechny možné druhy mytí. Systém poloviční náplně: umožňuje naplnit nádobím buď jen horní, nebo jen dolní koš a ušetřit tak vodu i elektrickou energii.

13


Čisté talíře? Žádný zázrak Pro účely našeho testu jsme myčky naplnili celkem 127 různými kusy nádobí (talíře, hrnce, skleničky, příbory atd.). Každý model jsme pak nechali vykonat dva programy – mytí při nejnižší teplotě schopné odstranit i zaschlé zbytky jídla a běžný program, který jsme v níže uvedené tabulce nazvali „doplňující“ a který je známý jako ECO (program šetřící energii). Nicméně v závěrečném hodnocení jsme se opírali především o výsledky první zkoušky. • Účinnost mytí Převážná většina modelů zajistí velmi kvalitní umytí. Varovný prst zvedáme jen v případě značky Ariston LD 87. Pokud však jde o ECO program, výsledky nás příliš nepotěšily. • Šmouhy Jednou z Achillových pat je nepochybně lesk. Budeme-li se řídit návodem a použijeme doporučené množství dávky lešticího prostředku, o průzračných skleničkách a zářivě čistých talířích si můžeme nechat jen zdát. Příliš málo se některé přístroje snažily šmouhy vyčistit, a proto musely být diskvalifikovány • Sušení V této zkoušce si modely počínaly opravdu dobře, a to jak během mytí při nízké teplotě, tak v programu ECO. Pouze Ariston LD 87 se s druhou částí zkoušky tak snadno nevyrovnal. • Doba mytí Výrobci by se měli zaměřit především na dobu mytí a měli by se snažit své produkty vylepšit, zejména co se týče mytí při nízké teplotě. Modely, u nichž čas přesáhl dvě hodiny, zasluhují vesměs negativní hodnocení. Čím

Vysvětlivky k tabulce – MYČKY Systém hodnocení: 1 = výborný 2 = velmi dobrý 3 = střední

14

kratší byla doba mytí, tím lepší známku přístroje v tabulce získaly. • Spotřeba vody a elektrické energie Jestliže v průběhu mytí potřeboval model maximálně 20 litrů vody, znamená to body v jeho prospěch. Do tohoto limitu se vešla většina testovaných myček. V rámci přijatelných mezí se pohybuje i spotřeba elektřiny. Jednoduché a bezpečné Téměř všechny myčky mají jednoduché ovládání. Neobjevily se žádné problémy s otvíráním dvířek, s tlačítky ani s robustností košů. Výjimkou je Ariston, u nějž je obtížné dostat se k filtru a také ovládat programy. Z hlediska vyšší hladiny hluku jsou nevhodné jen značky Ariston a Candy. Jinak lze pořídit si modely od přijatelně hlučných (Rex, Indesit) až po zcela tiché (Bosch). Přestože u všech velmi dobře funguje ochranný systém proti přetečení vody, nedoporučujeme odcházet z bytu a nechat myčku zapnutou. Cena Pokud jde o cenu myček, nezapomínejte, že cena se může lišit i u téhož modelu, a proto se vyplatí před nákupem projít vícero obchodů. Kromě ceny si však všímejte také spotřeby. Vypočítali jsme, na kolik přijde během deseti let mytí 7x týdně a 4x týdně (přičemž jsme brali v úvahu opotřebení přístroje i výdaje za mycí prostředky, sůl a leštidlo). V prvním případě nejvíce ušetříme se značkami Indesit (0,56 euro za jedno umytí) a Rex (0,71 euro/umytí). Ve druhém případě se cena pohybuje od 0,61 euro (Indesit) do 0,85 euro (Rex) za jedno umytí.

4 = horší průměr 5 = velmi špatný Z italského časopisu Altroconsumo 04/2004 přeložila Eva Tinková

1/2005


Zku‰enosti spotfiebitelÛ Potřeboval jsem vyměnit pneumatiky na svém osm let starém autě, které má najeto 60 tisíc kilometrů. Navštívil jsem firmu, která tuto službu poskytuje. Tam mě s radostí uvítal mladý prodavač s otázkou, co si přeji. Když jsem mu řekl, že chci vyměnit všechny 4 pneumatiky na autě, ještě více pookřál. Ihned mi nabídl katalog, kde bylo opravdu z čeho vybírat. Ujistil mě, že všechno, co je v katalogu, mohu mít a slíbil na pneumatiky 10 % slevy a na montáž dalších 30 % slevy. Rozhodl jsem se, že si to rozmyslím a zavolám, abych se objednal, což jsem také za pár dní udělat. Protože se nejednalo o běžný rozměr pneumatik, ale o alternativní, který je též uveden v technickém průkazu, ještě předtím jsem se pro jistotu zeptal u výrobce automobilu, zda tyto alternativy platí. Přišla mi odpověď, že alternativy uvedené v technickém průkazu jsou stále platné a je možno jich použít. V provozovně mě objednali a já se ještě ptal, zda mé pneumatiky mají. Paní u přepážky se šla podívat, zda je mají, potvrdila, že jsou a že je tedy můžu mít. Dal jsem jí číslo telefonu, aby mi mohla zavolat, kdyby dohoda neplatila. Netelefonovala, ani na záznamníku nebyla žádná zpráva, tak jsem vyrazil. Po zmateném vyřizování formalit jsem vjel dovnitř, pracovník ihned zapojil zvedák a zároveň četl zakázkový list. Po přečtení povídá: „Proč chcete tenhle rozměr pneumatik, když sem patří jiný rozměr“? Řekl jsem mu že je to alternativní rozměr uvedený v technickém průkazu a ověřený u výrobce auta že je možný. Vtom přišel zřejmě jeho spolupracovník a prohlásil: „Tyhle pneu nemáme!“ Člověk,

který už pracoval na mém autě, povídá: „Tak vám dáme jiný typ – starší, trošku horší a je to“. Trval jsem na tom, že chci ty, co mám týden objednané. Na to mi sdělili, že tady je hrozný zmatek a fofr, takže je možná namontovali někomu jinému. Nakonec jsem souhlasil, ať mi dají rozměr, který nechci, ale bude zachován typ, který jsem si vybral. Katalog jsem měl v ruce a zjistil jsem, že tyto pneumatiky jsou cca o 300 korun dražší. To jsem odmítl. Přišla paní vedoucí a ptala se co si přeji. Vše jsem jí vylíčil, i to, že nehodlám platit více. Stejně tak jsem trval na slevě, kterou mi hned na začátku slíbili. Napřed se jí to nelíbilo, ale nakonec souhlasila. Její konečné výpočty souhlasily s mými, takže jsem se vrátil k autu. Mechanici už věděli a začali mé auto přezouvat. Pracovali bleskově, ujistil jsem se, zda vše dobře utáhli a vyvážili, aby mi někde neupadlo kolo nebo aby mi nekmitalo řízení. Vedoucí skutečně nakonec nechtěla více, než mi před tím vypočítala. Ještě mi nabídla bezplatné pojištění pneumatik a dodala záruční list na 3 roky. Toto je příběh čerstvý nikoliv z dob dávno minulých, začátkem prosince 2004. Milan Pozník, člen SOS

Olovo je i v moderních vodovodních trubkách

☞

Kvalita pitné vody může být snížena také u moderních vodovodních armatur následkem kovových slitin. Kontaminována je především voda, která zůstává delší dobu stát v trubkách a dostává se tak do dlouhodobějšího kontaktu s mosaznými komponentami. Výzkum rakouského Sdružení pro informace spotřebitelům a Dělnické komory ve Vídni ukazuje, že množství olova v pitné vodě po dobu jednoho až tří dnů může být velmi odlišné: od téměř neprokazatelného obsahu až do dávek ve výši několika set mikrogramů. Také měření od Stiftung Warentest existenci tohoto problému potvrzuje. Jak na tuto skutečnost vyzrajeme? Vodu z kohoutku, která předtím stála několik hodin ve vodovodních trubkách, a kterou chceme použít k přímé konzumaci nebo k vaření, necháme trochu odtéci. Nemusíme však přitom nijak zvlášť plýtvat vodou, protože už několik set mililitrů vody postačuje, aby se trubky důkladně propláchly. Potom už můžeme vodu z kohoutku bez obav pít. Pokud však máme staré olověné vodovodní trubky, nebude to tak jednoduché. Zde již pro naši jistotu nestačí pouze nechat odtočit několik litrů vody. Staré olověné vodovodní potrubí by proto mělo být úplně odstraněno (viz test 7/04 a stejně tak analýzy na straně 96). Z TEST 11/2004 vydávaného Stiftung Warentest přeložil Miloslav Lomič

15


Spotfiebitelsk˘ úsmûv

V V

ážený pane,

Tenhle darling není drahou‰ek aneb dopis prodejnû

áš obchod navštěvuji od jeho vzniku v roce 1990. Zpočátku tam býval většinou takový starší pán, který sice říkal, že v životě dělal cosi jiného, ale přesto byla radost u něj nakupovat. Později mě obsluhovali různí jiní lidé, ale také to bylo v pohodě. Od té doby když něco potřebuji, tak jdu napřed k Vám a pak teprve jinam, pokud to třeba nevedete. Také Vás doporučuji ostatním lidem, zejména tady u nás na vesnici, kde máme bojlery a vodárny. Že je to pravda, Vám může dosvědčit Váš opravář, který letos již dvakrát opravoval darling u sousedů. Při poslední opravě, jsem tam s ním dokonce spolupracoval, aby došlo snadněji ke zdárnému konci opravy pro její komplikace. Myslím, že byl tento opravář se mnou spokojen a snad i se zákazníky ze sousedství, kterým je přes 75 let. Mně je 60 let, takže také už leccos pamatuji. Tito lidé mají stejný darling jako já a je stejně starý, oba jsem jako nové kdysi instaloval. Když sousedům počátkem roku vznikla závada proděravěné nádrže, kterou následně vyměňoval Váš opravář, rozhodl jsem se, že v létě si udělám rekonstrukci svého darlingu. V létě proto, abych měl od toho pokoj a nemusel se s tím trápit až to „odejde“ úplně někdy v zimě. Zakoupil jsem u Vás potřebné věci, které mi k rekonstrukci chyběly, dne 28.7.2004. Účtenka má číslo 33 012002 a je na ní částka 2183,50 Kč. Mimo jiné tato účtenka obsahuje položku tlakový spínač za 390 Kč. Celou rekonstrukci jsem provedl asi za týden od nákupu. Po uvedení do provozu vše fungovalo bezchybně až do 2.listopadu 2004. Tlakový spínač po vyčerpání vody přestal spínat. Brzo jsem přišel na to, že stačí do něj klepnout a hned naskočí a načerpá na běžný maximální provozní tlak. Zpočátku vyžadoval toto poklepnutí jen občas, tak dvakrát za den, až se to zhoršilo natolik, že vyžadoval poklepnutí vždy. Ve čtvrtek 4.listopadu jsem měl cestu do města, tak jsem se stavil ve Vaší prodejně a vyjádřil jsem svůj problém, s tím že žádám výměnu za nový ihned poté, když přinesu ten, co jsem koupil 28.7.2004. Prodavač mi řekl, že to tak nejde, že ho musím tedy přinést a Vy ho dáte k nějakému zkoumání výrobci a já že si musím koupit nový, aby mi tekla voda, protože bez této součástky je darling nefunkční. Našel jsem tedy původní starý spínač a dnes jsem ho tam namontoval a darling samozřejmě funguje bezchybně. Problém je v tom, že původní starý spínač je konstrukčně jiný a je tam namontovaný tak nějak provizorně, což je nebezpečné delší dobu to mít takto v provozu. Takže teď mám Váš nový spínač vymontovaný a mohu s ním kdykoliv přijít do prodejny. Ovšem v žádném případě nesouhlasím s tím, že ho tam nechám a nový plnohodnotný mi zdarma nedáte. S tím prosím nepočítejte, neboť na tento styl jednání nejsem zvyklý. Zatím veškeré reklamace čehokoliv probíhaly na úrovni, kterou požaduji i od Vás, protože zákazník jsem já. Pokud by to mělo probíhat tak, jak mi bylo řečeno, tak je to přinejmenším ŠIKANOVÁNÍ!!! Skutečně se mi stalo, že tento systém na mě občas někdo zkoušel, ale vždy jen zkoušel. Myslím, že Vám nemusím uvádět, co bude následovat pokud mi nevyhovíte. Berte toto jako pokus o smír a jsem přesvědčen, že jste natolik inteligentní, že ho přijmete. Tedy očekávám Vaší odpověď buď emailem neb telefonicky. P.S. Mám v úmyslu u Vás koupit elektrický boiler 80L za 5 078kč. na který jsem si vyzvedl prospekt. Zase se jedná o to, že mám boiler 25 let starý. Pokud si myslíte, že když ho u Vás koupím, namontuji a náhodou s ním něco bude, že ho budu sundávat a přivezu ho k Vám na zkoumání a abych nezůstal po tu dobu bez teplé vody, si budu kupoval znova nový, abych ho měl v jako náhradní, tak na to zapomeňte! Napište mi, jak by probíhala reklamace v tomto případě. Pokud nebudu spokojen ani v jednom případě, přestávám u Vás nakupovat a též ostatní obyvatelstvo budu směrovat jinam. Samozřejmě nekoupím u Vás ani ten boiler. S pozdravem

16

V

áš věrný zákazník

1/2005

Soudniãka


SráÏka s realitou

Prásk – a ticho. Kolem dokola černočerná tma, z níž se Karel Brotánek jen těžko probíral a hledal nějaký orientační bod. Tmu naštěstí po chvíli, jejíž dobu si netroufal ani odhadnout, propíchla světla reflektorů blížícího se auta. Zpomalilo a zastavilo, když vidělo nabouraný vůz. Naštěstí se malá mazda otočila tak, že nebránila provozu, nicméně, to bylo asi tak jediné pozitivum, které se dalo při podrobnějším pohledu na celou situaci najít. Celá levá polovina auta připomínala zmačkaný papír… „Nevím, jak se to stalo,“ vypovídal později policistům řidič. „Jel jsem a pak jsem se probral až ve tmě.“ V duchu láteřil, protože podobným způsobem už svůj vůz pomačkal dvakrát, ale nikdy ne tak důkladně. „Dýchněte si, pane řidiči,“ vyzval ho dopravní policista a podal mu měřídlo. Už uplynuly tři hodiny, to musí být pryč, honilo se Brotánkovi hlavou, nicméně se snažil dýchat jen zlehka. „A hele, pan řidič požil a ne málo,“ povzdechl si unaveně policista. „Tak to vás ještě svezeme na krev a určitě nebudete nic namítat,“ nastínil mu nejbližší budoucnost. V policejním protokolu byla později hodnota měření upřesněna: 1,3 promile alkoholu. „Pane mistr, kdy si můžu přijít? Já jsem bez auta jako bez nohou, pochopte to. Ještě mám z tý bouračky naraženou páteř, každého to může potkat, vždyť mi rozumíte,“ dorážel s prosbami na majitele autodílny o pár dní později Karel Brotánek. „Pojišťovna to cvakne, tady máte moje pojistky, ať vidíte, že jste seriozní. Vyměňte, co vám řekne likvidátor, měl by dorazit ještě dneska.“ „Přijďte si po neděli,“ zželelo se panu Musílkovi nahrbeného Brotánka, „pokud se tam ještě něco nevysypalo, co nevidím, mělo by to být hotové.“ „Vzhledem k tomu, že jste mi zatajil důležité skutečnosti, především to, že jste dopravní nehodu způsobil pod vlivem alkoholu, takže pojišťovna odmítla uhradit náklady na opravu, vyzývám Vás k neprodlenému zaplacení výloh s opravou spojených, a to ve výši 45 954 Kč,“ psal o pár měsíců později majitel autodílny Karlu Brotánkovi. „Ať si trhne nohou,“ podotkl adresát k manželce, „však on se vycuká, soudu se fakt nebojím. Kdyby všichni, co jsem je kdy podfouk, šli k soudu, tak tady, Jarmilko, už dávno tak spokojeně nesedíme,“ zálibně se podíval kolem sebe.

V tomhle případě se ovšem majitel nyní vylepšené mazdy velmi mýlil. Do tří měsíců dostal předvolání k soudu a tam se potkal samozřejmě s nespokojeným majitelem autodílny. Ten po něm žádal nejen úhradu za opravu auta, ale i úroky z prodlení ve výši 20 procent, což se samozřejmě Brotánkovi nelíbilo ani trochu. Soud vyšel majiteli autodílny vstříc, uznal platnost smlouvy, vyhověl žalobě včetně úroků z prodlení a rozhodl, že Brotánek musí zaplatit. „To je v háji, pane doktore,“ obrátil se ještě v soudní síni Brotánek na advokáta. „Co s tím budeme dělat, přeci mu ty peníze nedáme, určitě se tam najde nějaká klička, které bychom se mohli chytit.“ Advokát se snažil, po několika dnech přišel se svou verzí, která dávala Karlovi Brotánkovi podle jeho názoru jedinou šanci, jak z průšvihu ven. „Takže se odvoláme, uvidíme, co na nás vymyslí.“ Podstata jejich odvolání spočívala v tom, že vytýkali soudu prvního stupně, že nenechal vypracovat znalecký posudek, což vzhledem k tomu, že likvidátor pojišťovny ztratil doklady, je chybějící znalecký posudek jedinou možností, jak zjistit, zda cena, kterou účtuje autodílna, odpovídá odvedené práci. Z toho vyplývá, že rozsudek nespočívá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, takže navrhují jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně. Právní zástupce majitele autodílny ve svém vyjádření k návrhu byl stručný – od nehody uplynuly už čtyři roky a předmětné vozidlo už není k dispozici, takže není možné udělat znalecký posudek. Navíc nehodu zavinil žalovaný, protože řídil pod vlivem alkoholu, takže škodu pojišťovna neuhradila. Žalobce naopak do týdne vozidlo opravené odevzdal, ovšem na úhradu už čeká čtyři roky. Poslední slovo vyřkl odvolací soud – odvolání shledal bezdůvodné. Ve spise je totiž duplikát likvidačního spisu pojišťovny, který obsahuje zápis o poškození vozidla. Z toho je zřejmé, k jakému poškození došlo a jak mělo být odstraněno – zda výměnou nebo opravou. Skutkový stav byl zjištěn. Pan Brotánek opouštěl soudní budovu ve velmi špatné náladě. „Doktore, jdem na panáka, ne?“ oslovil svého advokáta. „Nezlobte se, já pospíchám do kanceláře,“ omluvil se rychle mladý advokát. Ivana Picková

17


KdyÏ je dobrá izolace, s poãasím uÏ není práce S trochou šikovnosti a s pomocí několika triků můžete v létě ušetřit na klimatizaci a v zimě zase na vytápění, přičemž to nijak neomezí vaše pohodlí Přesto, že se energie neustále zdražuje, jen málokdo by byl kvůli tomu ochoten koupit nový dům či pustit se do přestavby stávajícího obydlí. Možná by ale změnil názor, kdyby věděl, že taková investice se pak může odrazit v nižších účtech za energi – mnohdy lze ušetřit až šedesát procent! Některá opatření navíc mohou pomáhat udržovat doma podstatně „zdravější“ prostředí. Místo toho, abychom se obklopovali hlučnými klimatizačními zařízeními, stačí zaměřit se na slabá místa domu, kde dochází k největším ztrátám, a snažit se je redukovat. Na druhou stranu, přehnaným „zabedněním“ domu dáváme šanci vlhkosti (mohou vzniknout plísně a šířit se různé mikroorganismy). Například nasákne-li izolace vlhkost, ztrácí část své izolační schopnosti a dlouhodobě může narušovat okolní strukturu. Sobě i svému domu nejlépe prospějete tak, že zajistíte dostatečnou ventilaci, která by s sebou v zimě nepřinášela přílišné úniky tepla, ale která by dokázala udržet v domě zdravé prostředí. Některá ze zde uváděných řešení se mohou hodit jak v zimním, tak v letním období. Pokud se ke koupi domu teprve chystáte, nepodceňujte orientaci domu – tento faktor totiž hraje velmi důležitou roli. Na poloze domu závisí jeho světlost a tím pádem i míra využití přírodního zdroje tepla. Okna V dnešní době existují skla i rámy, které umožňují v zimě ušetřit na vytápění a v létě zase chrání před proniknutím horkého vzduchu z venku. Izolační dvojskla Jedná se o skla sestavená z tabulí plochého skla (zpravidla o tloušťce 4-12 mm) oddělených vzduchovou dutinou, jejichž šíře se pohybuje v rozmezí 6-20 mm. Zpomalují výměnu tepla s venkem a tato vlastnost se často vylepšuje využitím určitých plynů, například argonu. Dále existují speciální fólie, kterými se povrch okna potáhne a které omezují tepelnou výměnu mezi vnitřkem a vnějškem. Výhodou je, že takové fólie mohou být aplikovány i na stará okna, aniž by bylo nutné měnit výplň. Můžeme se setkat i s tzv. solárními fóliemi, které fungují jako jakýsi štít odrážející sluneční záření (je tedy logické, že k užitku přicházejí nejvíc v letním období), nebo fólie s nízkou emisivitou – ty zase redukují rozptyl slunečních paprsků a jsou proto vhodné v zimě. Dvojskla se vzduchovou dutinou mají vyšší účinnost i výdrž než fólie, ale víc také odlehčí peněžence – už proto, že vyžadují výměnu přinejmenším celé okenní výplně. Proti nežádoucímu teplu se můžeme bránit také pomocí

18

barevných skel, která jsou schopná pohltit část slunečního záření, ale která na druhé straně snižují prosvětlení místnosti. Stále však berte ohled na rozvržení vnitřku domu. V místnostech natočených k severu není vhodné používat solární fólie, protože v zimě tak přijdeme o cenné sluneční paprsky. Takové fólie by naopak měly přijít na okna jižních místností, ačkoli v zimním období to bude znamenat lehké zvýšení energetických nákladů. Nicméně v létě jejich význam skutečně oceníme, protože nám mohou ušetřit dokonce 20-25 % výdajů za klimatizaci. Rámy Nejlepší jsou rámy ze dřeva a z PVC, protože představují izolaci o 15-20 % účinnější než rámy hliníkové. Díky vzduchovým prostorům a kvalitnímu těsnění jsou takřka nepropustné nejen pro teplo, ale i pro vlhkost (a to jak zvenku, tak zevnitř). Nezapomeňte, že další zbraní mohou být rolety a žaluzie, které nás rovněž dokáží chránit jak před teplem, tak před větrem a zimou. Střecha Střecha je jedním z míst, kde dochází k největším energetickým ztrátám. Vhodná izolace střechy tedy dokáže ztráty do velké míry redukovat, především v případě jedno až dvojpodlažních budov, kde využití energie velmi závisí na kvalitě střešní krytiny. V létě izolace omezuje pronikání tepla tím, že zpomaluje dobu ohřívání vnitřního prostoru domu (ale i dobu chládnutí, když venku dojde k poklesu teploty). Na podzim zase dobře izolovaná střecha zadržuje a hromadí teplo a my tak můžeme topení zapnout až o něco později. Střešní krytinu, ať již je rovná nebo šikmá, je možné izolovat různými způsoby. „Zásah“ je sice poněkud nákladný, ale lze najít i docela přijatelná řešení. Vnitřní izolace Vnitřní izolace je z hlediska financí nejméně náročná a pokud je střecha v dobrém stavu a nevyžaduje opravy, je toto řešení zároveň nejpraktičtější, neboť se v podstatě jedná o pokrytí střechy izolačním materiálem. Obecně vzato je však vždycky lepší poradit se s odborníkem, který rozhodne o nejvhodnějším typu izolace a o způsobu jejího aplikování. Vnitřní izolace se doporučuje především v případě vnitřní přestavby domu. Pokud jde o rovnou střechu, úpravy lze provádět již v podkroví, tedy na stropě nejvyššího patra. Cena takového zásahu není vysoká, ovšem izolací přijdeme o malou část obytného prostoru. Máme-li střechu šikmou a půdu nijak nevyužíváme,

1/2005

je nejvhodnější umístit izolační materiál na půdní podlahu. Kdybychom totiž izolovali zkosenou část, zbytečně by se ohřívalo podkroví, které by navíc „vysávalo“ teplo z nižších pater. Typ použitého izolačního materiálu záleží na tom, jak velký zásah je v tom kterém případě nutný. Pokaždé je však nezbytné, aby byl materiál prodyšný, to znamená, aby mohl dům takzvaně „dýchat“ (vhodný je například korek). Pokud se však po podlaze často chodí, je radno zvolit spíše polyuretanový povrch než například skleněná vlákna, která, stejně jako některé další materiály, mohou pod tlakem ztratit izolační schopnost. Vnější izolace Vnější izolace je ideální tehdy, když máme ještě další vážnější důvody pro přestavbu střechy (například je-li poškozena struktura, zatéká-li atd.). Tyto úpravy však musí být svěřeny do rukou specialisty a oprávněných fi-


rem - ti umí vybrat takový materiál i způsob zateplení, který pro váš dům bude vzhledem ke klimatickým podmínkám nejvhodnější a který zajistí co nejlepší nepropustnost povrchu. Nejčastěji se tento zásah doporučuje těm, kdo koupili rozestavěný domek, anebo v případě přestavby domu ve společném vlastnictví. Máte-li obytné podkroví, neváhejte investovat do větrané střechy, která dokáže uvolňovat teplo zachycené během letních dnů. Zatímco v zimě zabraňuje kondenzaci páry, v létě prostřednictvím vzdušného průchodu v prostoru mezi střešními taškami a izolací snižuje teplo v podkroví. Proudění vzduchu může ale postupem času snížit nepropustnost, a tak je potřeba úpravy velmi pečlivě naplánovat. Z italského časopisu Altroconsumo 4/2004 přeložila Eva Tinková

Nûkolik typÛ s PET lahvemi Opětovné využití plastikových lahví se stalo již takříkajíc trendem dnešní doby. Ovšem je to správné? Odpovězme hned: z hlediska hygienického i z hlediska konzervace je zcela nejvhodnější sklo. PET láhve jsou původně určené pouze na jedno použití, a proto bychom je měli po vyprázdnění vždy vyhodit do příslušného kontejneru. Pokud však přece jen trváme na uchování lahví, měli bychom se řídit následujícími radami Rozhodneme-li se je využít jako nádobu na kapalinu, třeba na vodu a zalévání, neměli bychom je opakovaně použít více než tři až čtyřikrát, protože plast velmi rychle nasaje různé pachy, obzvlášť je-li vystaven extrémním teplotám nebo slunečním paprskům. Je lepší používat lahve jen k takovým účelům, které nevyžadují přílišnou čistotu. Potřebujete-li ale láhev opravdu umýt, vypláchněte ji pouze vodou, a jen pokud je to skutečně nezbytné, sáhněte po běžném prostředku na nádobí, který ovšem hodně rozřeďte –

bohatě stačí pár kapek na láhev o objemu 1,5 litrů. Láhev ovšem neumývejte v prostředku příliš často – povrchově aktivní látky v něm obsažené mohou plast natrvalo poškodit. Láhev pokud možno používejte pouze na nápoje podobné původnímu obsahu – tekutiny na bázi vody patří do lahví od vody, na bázi olejů nebo tuků zase do nádob od oleje. Do lahví od nápojů nikdy nenalívejte toxické látky, žíraviny či jiné tekutiny, které nejsou určeny k požívání. Když láhev naplníte jiným než původním obsahem, sloupněte starou etiketu a nalepte jinou s označením nového obsahu. Z italského časopisu Altroconsumo, 6/2004 přeložila Eva Tinková

Jaká je to kosmetika? ☞

Existuje databáze kontaktů na firmy, kde mohou spotřebitelé získat informace o obsahu látek klasifikovaných jako nebezpečné, které jsou součástí kosmetických prostředků, a o zaznamenaných nežádoucích účincích. Operuje ji Colipa – evropské sdružení výrobců a je dostupná na adrese www.european-cosmetics.info. Zde spotřebitel získá kontakt na firmu, jejíž výrobek drží v ruce a na jehož obalu je uveden výrobce a adresa jeho sídla. To zadá do databáze a pak zavolá, napíše nebo pošle emailem dotaz firmě. Databáze je dostupná i v češtině, ale plní se postupně. (dj)

19


SoutûÏ Snad každý výrobek který si zakoupíme, se po delší době používání opotřebuje, poničí, rozbije. Vy ale žádný nový deštník ještě nechcete, protože se jedná jen o malou závadu. Nejlepším řešením v takovém případě je dát si ho opravit do opravny. I zde však uzavíráte s provozovatelem opravny smlouvu o dílo, která se řídí určitými pravidly. Víte jakými? Své znalosti si můžete vyzkoušet v dalším kole naší soutěže.

1. Na jaře jste si nechali opravit deštník. Oprava měla být provedena do jednoho měsíce. Vy jste však nečekaně odjeli na dlouhodobý zahraniční pobyt. Po vašem návratu jste ve schránce našli dopis zaslaný od opravny deštníků. V dopise stálo, že vzhledem k tomu, že jste si deštník nevyzvedli ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy měla být oprava provedena, deštník v opravně prodali. Má na takové jednání zhotovitel nárok? : a/ zhotovitel má ze zákona nárok požadovat od objednatele náhradu skladného za nevyzvednutý výrobek. V žádném případě však nemůže výrobek prodat. b/ zhotovitel má právo výrobek prodat, ale až po uplynutí roční lhůty od okamžiku, kdy měla být oprava provedena c/ pokud zhotovitel výrobek prodal, (nezávisle na délce lhůty po provedení opravy) nejednal ve shodě se zákonem d/ zhotovitel postupoval podle zákona

2.V čistírně jste si nechali vyčistit kabát, a to i přes upozornění pracovnice, že se z důvodu nekvalitního materiálu, z kterého je kabát ušitý, mohou na kabátu po vyčištění vyskytnout žmolky. Když jste si kabát v čistírně vyzvedli, byl skutečně žmolkovatý. Kabát jste po třech měsících z toho důvodu reklamovali. Reklamace vám byla zamítnuta protože: a/ reklamaci jste uplatnili po záruční době b/ pracovnice vás na nevhodnost materiálu kabátu a možnosti vyskytnutí žmolků upozornila předem c/ tím, že vám čistírna neuznala reklamaci, nepostupovala podle zákona d/ odmítl jste zaplatit poplatek za opětovné vyčištění kabátu a odstranění žmolků (v rámci uplatnění odpovědnosti za vady)

3. S úklidovou firmou jste se domluvili na termínu, kdy k vám přijdou její zaměstnanci vyčistit koberce. V určený den jste si vzali dovolenou. Z firmy se však žádný zaměstnanec nedostavil a ani na vaše telefonáty do firmy nikdo nereagoval. V takovém případě můžete ze zákona požadovat: a/ náhradu nutných nákladů, které vám vznikly tím, že jste poskytli potřebnou součinnost k provedení díla b/ zákon tuto situaci neřeší. Pokud již firmě nedůvěřujete, můžete odstoupit od smlouvy. c/ slevu z ceny díla. Výše ceny záleží na dohodě mezi spotřebitelem a zhotovitelem. d/ pokutu ve výši 10 % z ceny díla

4. Zamítne-li zhotovitel reklamaci objednatele jako neoprávněnou, může se objednatel domáhat svého práva soudně ve lhůtě: a/ dvou let od uplatnění reklamace b/ 3 měsíců od uplatnění reklamace c/ 24 měsíců od uplatnění reklamace d/ tří let od uplatnění reklamace.

5. Máte s opravnami zkušenosti: a/ dobré b/ špatné c/ spíše dobré d/ pokud se na výrobku objeví vada, vyhodím ho. Služby opraven nevyužívám.

Odpov di na dne ní sout

20

ní otázky nám po lete do x. xxxxxxx 2005. Vít zové získají ceny z produkce SOS. Hana Gregorová

1/2005


Poradna Va ‰ e p r o b l é m y n a n á ‰ · t í t edávno jsme s manželem podlehli televizní reklamě na digitální fotoaparát a kameru v jednom - malinký, vejde se do plavek, vždy po ruce, nahradí videokameru. Jelikož jsme náruživí turisté, mysleli jsme si, že ho náležitě využijeme při našem cestování. Došel nám domů dobírkou, ale nejen že nefungovala žádná funkce (nefotil, nenatáčel), ale navíc se nám po připojení fotoaparátu na PC úplně sesypal náš počítač. Počítač jsme museli nechat několikrát velmi nákladně přeinstalovat a je nadále nabouraný, nikdo si s ním neví rady. Náš kamarád, který také připojil k fotoaparátu přiložený software, skončil stejně jako my. Dokonce mu odešla i základní deska jeho počítače a opět nic nefungovalo. Odeslala jsem reklamaci s popisem událostí do firmy, která fotoaparáty prodávala. Zajímalo by mě, zda je možné požadovat náhradu škody na PC, když ji způsobil vadný výrobek? Jaké důkazy je třeba opatřit? S fotoaparátem nám přišel i dárek za objednávku, kterým bylo malinké rádio. Rádio nebylo ale účtováno, na faktuře je uvedeno, že jde o dárek zákazníkovi, nikde jinde nefiguruje, ani v reklamačním řádu. Je nutné ho také vrátit s reklamací námi objednaného výrobku? Může být při jeho nevrácení reklamace neuznána, nebo jeho „hodnota“ stržena z vrácené částky? Děkuji Vám za odpověď, M. Š

N

A

no, právo na náhradu škody s největší pravděpodobností máte. Lze postupovat několika způsoby.

Podle zákona č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku nebo v režimu občanského zákoníku. Za vadný se podle zákona o odpovědnosti za škodu považuje ten výrobek, který z hlediska bezpečnosti svého užití nezaručuje vlastnosti, které od něj lze oprávněně očekávat s ohledem na svou prezentaci, poskytnuté informace, nebo předpokládaný účel užití. Toto je třeba vždy prokázat. Ustanovení zákona se může použít na náhradu škody v rozsahu přesahujícím částku 500 Euro (cca 15 000 Kč). Náhrada škody se uplatňuje u výrobce, případně osoby, která v rámci své obchodní činnosti výrobek dovezla za účelem prodeje. Nemůže-li být výrobce určen, odpovídá podle tohoto zákona každý dodavatel výrobku. Podle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu obsažených v občanském zákoníku (§ 420 a násl.) lze postupovat bez ohledu na výši škody. Musíte však prokázat, že ke škodě došlo v přímé souvislosti s porušením právní povinnosti prodejce nebo výrobce. Preferuje se náhrada škody v penězích. Na Vaši žádost, a je-li to současně možné a účelné, lze škodu uhradit uvedením do předešlého stavu. Výši způsobené škody musíte samozřejmě prokázat. Jelikož se při určení výše škody na věci vychází z ceny v době jejího poškození, je lepší, můžete-li způsobenou škodu doložit znaleckým posudkem. Při určení ceny v době vzniku škody se vychází z cenového předpisu nebo z ceny pořizovací. Je nutné vždy zohlednit pokles hodnoty věci v důsledku jejího stáří, opotřebení nebo vad, které na ní vznikly. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu i náklady, kterými byla věc dodatečně zhodnocena. V případě, že Vám s objednávkou přišel dárek, nemá prodejce právo požadovat ho zpět. Domníváme se, že z povahy darování vyplývá povinnost vrátit dárek jen v případě, kdy se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny způsobem hrubě porušujícím dobré mravy. Ze stejného důvodu nemá prodejce nárok ani na slevu z kupní ceny výrobku, se kterým Vám byl dárek doručen. Při případném odstoupení od smlouvy jsou si strany povinny vrátit veškeré vzájemné plnění. Vy tedy máte právo požadovat peníze a prodejce fotoaparát. Klára Přikrylová

21

Obsah: Spotfiebiteli, hledej!

Recommend Documents