Obsah. Pr vodní zpráva - DRS

Pr vodní zpráva - DRS

Obsah

1.

Identifika ní údaje objektu ...................................................................................................................... 1 1.1.

Identifika ní údaje akce ............................................................................................................... 1

1.2.

Identifika ní údaje investora......................................................................................................... 1

1.3.

Identifika ní údaje zpracovatele dokumentace ............................................................................. 1

2.

EL A UMÍST NÍ STAVBY ................................................................................................................. 2

3.

ÚDAJE O DOSAVADNÍM VYUŽITÍ ÚZEMÍ A POZEMCÍCH.................................................................... 3

4.

ÚDAJE O PROVEDENÝCH PR ZKUMECH .......................................................................................... 3 4.1.

Ekologická východiska ................................................................................................................. 3 4.1.1.

Geomorfologické a geologické pom ry ............................................................................ 3

4.1.2.

Klimatické pom ry ........................................................................................................... 4

4.1.3.

dní pom ry .................................................................................................................. 4

4.1.4.

Hydrologické pom ry ....................................................................................................... 5

4.1.5.

Biogeografické pom ry .................................................................................................... 5

4.1.6.

edpokládané skupiny typ geobiocén a druhová skladba porost v navrhovaných prvcích ............................................................................................................................ 5

4.1.7.

Vyhodnocení stavu p írody a krajiny ................................................................................ 6

4.1.8.

Ochrana p írody a krajiny ................................................................................................ 7

4.1.9.

Rámcový zp sob realizace prvk ÚSES .......................................................................... 9

4.2.

Napojení ešeného území na technickou a dopravní infrastrukturu ........................................... 10

4.3.

Informace o existenci sítí a podmínkách správc sítí a dot ených orgán .................................. 10

4.4.

Informace o dodržení obecných požadavk na realizaci ............................................................. 12

4.5.

cné a asové vazby stavby na související a podmi ující stavby a jiná opat ení v dot eném území ........................................................................................................................................ 13

5.

EDPOKLÁDANÁ LH TA VÝSTAVBY, V ETN POPISU POSTUPU VÝSTAVBY .......................... 13

6.

STATISTICKÉ ÚDAJE O objektech ...................................................................................................... 13

7.

POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................................... 14

Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov)


PR VODNÍ ZPRÁVA 1.

IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE OBJEKTU

1.1.

Identifika ní údaje akce

Název akce:

Realizace prvk územního systému ekologické stability (ÚSES) v k.ú. Podolí u Brna (okres Brno-venkov)

Kraj:

Jihomoravský

Okres:

Brno-venkov

Obec:

Podolí

Katastrální území:

Podolí u Brna

Stavební ú ad:

Šlapanice

Dodavatel stavby:

dodavatel bude vybrán investorem na základ výb rového ízení

Stupe dokumentace:

dokumentace pro realizaci stavby

1.2.

Identifika ní údaje investora

Investor:

Obec Podolí, Podolí .p.1, 664 03 Podolí u Brna

Zastoupeno:

Ing. Vít zslavem Eliášem, starostou obce

O

002 82 332

Telefon:

544 247 200

e-mail:

[email protected]

1.3.

Identifika ní údaje zpracovatele dokumentace

Zpracovatel:

AGERIS s. r. o. Je ábkova 5, 602 00 Brno

O:

255 76 992

DI :

CZ25576992

Zápis v obchodním rejst íku:

Krajský obchodní soud v Brn , oddíl C, vložka 35034

Statutární orgán:

RNDr. Josef Glos, jednatel spole nosti Ing. Renata Šmahelová, jednatel spole nosti Ing. Ivo Podracký, jednatel spole nosti

Smluvní zástupce:

RNDr. Josef Glos

Zodpov dný projektant

Ing. Draga Kolá ová, autorizovaný projektant ÚSES . 02 829,

Technický zástupce:

Ing. Ludmila Podracká, projektant


Strana 1


2.

EL A UMÍST NÍ STAVBY

Zám rem obce jako investora je dobudovat komplexn

systém ÚSES a plochy krajinné zelen

na svém

katastru za dota ní podpory OPŽP. elem realizace je obnova ploch krajinné zelen - remíz , stromo adí, mezí, solitérních strom a luk, které byly po scelení pozemk prakticky na celém katastru zlikvidovány.

Obr. 1: Ilustra ní foto – Obnovené louky a meze v krajin jako cílový stav navržených opat ení v katastru Podolí u Brna

Realizací navržených prvk lokálního územního systému ekologické stability dojde k napojení izolovaných krajinných prvk PP Horka a VKP Remízek, dojde k propojení stávajících, již realizovaných prvk ÚSES – s biokoridory BK 2, BK 3, ástí BK 1 a biocentrem BC 5 Pindulka. Dobudováním ÚSES v katastru obce Podolí dojde k napojení na systémy ÚSES v sousedních katastrech obcí Bed ichovice, Velatice , Horákov a Líše . Do budoucna tak budou zajišt ny podmínky pro podstatné zvýšení biodiverzity v t chto katastrech na lokální, regionální a nadregionální úrovni. Navržená opat ení budou mít v krajin , a to zejména na svazích, výrazn protierozní funkci. Izola ní funkci bude zele

spl ovat zejména tam, kde dochází k p iblížení dálni ního t lesa a zem

lsky využívaných

ploch k intravilánu obce. Nezanedbatelná bude pro obyvatele i funkce rekrea ní, kdy realizací krajinné zelen dojde k znovuzp ístupn ní krajiny. Plochy pro realizaci prvk ÚSES a ploch krajinné zelen byly navrženy na orné p Lokální biocentrum BC 1, BC 2 a

.

ást lokálního biokoridoru BK 1 v severovýchodní

napojena na již realizované úseky biokoridor

ásti katastru bude

BK 1, BK 2, BK 3. Celá tato trasa je sou ástí osy

nadregionálního ÚSES NRBK K 132.


Strana 2

Pr vodní zpráva - DRS Lokální biocentrum BC 4 v západní

ásti katastru s navazujícím biokoridorem BK 4b bude zajiš ovat

propojení systému ÚSES na katastr Líšn

a po dobudování

ásti biokoridoru na katastrálním území

Bed ichovic také s biocentrem Pindulka. Biokoridor BK 4a v jižní ásti katastru propojí již realizované biocentrum BC 5 Pindulka a biocentrum BC 3, jehož sou ástí je PP Horka. Realizací biocentra BC 3 bude vytvo eno ochranné pásmo kolem Horky a budou dosazeny specifické druhy d evin p ímo v lokalit

p írodní památky, po vybudování dojde k napojení na

ÚSES zrealizovaný na katastru Bed ichovic. Plochy p írodní zelen ZK 1 a ZK 3 budou mít p evážn funkci krajinotvornou a izola ní a zajistí propojení krajinné zelen po obvodu intravilánu obce. Plocha krajinné zelen Šelov bude sloužit k obnovení prostupnosti krajiny v místech historické cesty a luk s doprovodnými d evinami.

3.

ÚDAJE O DOSAVADNÍM VYUŽITÍ ÚZEMÍ A POZEMCÍCH

Plochy budovaných prvk

ÚSES tvo í zem

lsky obhospoda ovaná p da. V katastru nemovitostí jsou

parcely vedeny jako orná p da a ostatní plochy. Parcely jsou ve vlastnictví soukromých osob, obce Podolí a zem

lských spole ností. Na p evážné vým e ešených pozemk hospoda í spole nost AGROPOD a.s.

se sídlem Podolí 131, 664 03 Podolí u Brna. Na pozemcích vyhrazených pro zbudování biocentra BC 3 hospoda í spole nost BONAGRO a.s., Smetanova 1662/1, 664 51 Šlapanice Pozemky vlastník , kte í nesouhlasí s vybudováním prvk ÚSES, jsou z návrhu ÚSES vy len ny - nebude zde provedeno zatravn ními ani výsadby Tyto pozemky jsou v návrhu jednozna parcel vy len ných z ploch ur ených realizaci zám ru viz Vlastnické vztahy a rozsah zábor viz samostatná

vymezeny. Seznam

íloha F.

íloha F.

4.

ÚDAJE O PROVEDENÝCH PR ZKUMECH

4.1.

Ekologická východiska

4.1.1.

Geomorfologické a geologické pom ry

Širší ešené území obce Podolí se prostírá na rozhraní dvou geomorfologických provincií -

eské vyso iny a

Západních Karpat. Rozp tí nadmo ských výšek v katastru se pohybuje od 230 m (dno údolí

ky u Pindulky)

do 350 m (vrchol Staré hory severn od obce). eskou vyso inu zastupuje v území Konická vrchovina, sou ást celku Drahanské vrchoviny, zasahující do území ze severu svým jižním okrajem. Konická vrchovina je budovaná souvrstvím kulmských b idlic, drob a slepenc , vystupujícím na povrch v podob drobných skalních útvar v údolí

ky. Široký okrajový pás je

tšinou p ekryt miocénními vápnitými jíly a písky a tvrtohorními sprašemi a sprašovými hlínami. Místn se Realizace prvk ÚSES v k. ú Podolí u Brna (okres Brno-venkov)

Strana 3

Pr vodní zpráva - DRS ze tvrtohorních sediment

ješt vyskytují svahoviny, náplavové kužely a fluviální usazeniny (údolní niva

ky). Západní Karpaty jsou zastoupeny Dyjsko-svrateckým úvalem, zasahujícím do území od jihu. Geologickým základem reliéfu Dyjsko-svrateckého úvalu jsou v ešeném území miocénní vápnité jíly, v tšinou p ekryté tvrtohorními sprašemi, p ípadn fluviálními a deluviofluviálními sedimenty (údolní nivy a dna suchých údolí). Mezi údolím

ky a vrchem Žurá vystupují na povrch ostr vky spodnokarbonských slepenc .

Charakter reliéfu je závislý na geologické stavb . Složitý tektonický vývoj poznamenal p echodovou oblast Drahanské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. P ekryvy neogénních a kvartérních usazenin zde vytvá ejí reliéf pozvolného p echodu mezi Drahanskou vrchovinou a Dyjsko-svrateckým úvalem, vyzna ující se st ídáním h bet a výrazných suchých údolí a úpad . Do severozápadní ásti katastru proniká svým jižním okrajem výrazn

zahloubené údolí

ky s p íkrými údolními svahy. Pahorkatinná jižní

plochý reliéf, bez ostrých p echod . Údolí

4.1.2.

ást katastru má

ky je zde široce otev ené, h bety jsou zaoblené.

Klimatické pom ry

ešené území p ísluší v severní polovin do mírn teplé klimatické oblasti MT11 a v jižní polovin do teplé klimatické oblasti T2. rná ro ní teplota vzduchu se pohybuje mezi 8oC v nejvyšších partiích a 8,5°C v nejnižších ástech.

Pr

Nejteplejším m sícem je obvykle s pr

ervenec s pr

rnou teplotou 17,5 - 18,5°C, nejchladn jším leden

rnou teplotou okolo -2,5 až -3°C.

Ro ní srážkový úhrn iní v pr

ru 530 - 580 mm, p

emž nejvíce srážek bývá obvykle v ervnu nebo

ervenci (cca 75 - 85 mm), nejmén v únoru nebo b eznu (cca 20 - 30 mm). Proud ní vzduchu je charakterizováno p evládajícím severozápadním sm rem v tru, v zimním období rovn ž sm rem jihovýchodním až východním. Vlivem tvaru reliéfu dochází k etným místním modifikacím proud ní.

4.1.3.

P dní pom ry

dní pokryv se vytvo il zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Z hlediska zastoupení p dních typ je území pom rn málo pestré. Tak ka v celém katastru jednozna evládají r zné formy

ernozemí na spraších a vápnitých jílech, sm rem k Horákovu p echázející

v hn dozem na spraších a sprašových hlínách. Ve svazích za íznutého údolí se vyskytují hn dé p dy (kambizem ). Pro údolní nivy da (fluvizem). Ohrožení zem

ky severozápadn od obce

ky a Podolského potoka je charakteristická nivní

lských p d spo ívá v p sobení vodní a v trné eroze.


Strana 4

Pr vodní zpráva - DRS 4.1.4.

Hydrologické pom ry

Tak ka celý podolský katastr p ísluší do povodí odvod ovány do Rokytnice, levostranného p ítoku

ky. Okraje území p i východní hranici katastru jsou ky. Nepatrná

ást západního výb žku katastru je

sou ástí p irozeného povodí Svitavy. Vodní toky se vyzna ují malou vodností, jejich sí je velmi ídká. Nejvýznamn jším vodním tokem katastru je (p es obec). Pr V obci se do

ka, protékající od severu k jihu p ibližn st edem katastru

ce pod Líše ským potokem (u Truksova mlýna) iní 0,14 m3/s.

rný pr tok v

ky vlévá z levé strany Podolský potok (Podolík), dnes v dolní ásti zatrubn ný.

Režim vodních tok

je výrazn nevyrovnaný, maximální pr toky se objevují v jarních m sících (b ezen -

duben), minimální na podzim (zá í - íjen). Pozitivní zmír ující vliv na nevyrovnanost pr tok v

ce má

vysoká lesnatost povodí horního toku, vápencové území Moravského krasu a existence t í nádrží v Mariánském údolí u Líšn . Hydrogeologicky je území obce Podolí málo významné. Pr linové vody místního významu obsahují št rky a písky

ního p vodu v údolní niv

4.1.5.

Biogeografické pom ry

Dle geobotanické mapy

ky. Puklinové vody zpevn ných hornin jsou zanedbatelné.

SSR (Botanickým ústav

SAV 1970) tvo ily p vodní vegetaci v tšiny území dubo-

habrové háje, ojedin le acidofilní a subxerofilní doubravy. Vodní toky byly doprovázeny luhy a olšinami. Regionáln

fytogeografické

fytogeografických obvod

-

len ní

SR (Botanický ústav

SAV, 1987)

adí území do dvou

eskomoravského mezofytika a Panonského termofytika.

eskomoravské

mezofytikum je zastoupeno okresem Drahanská vrchovina (podokres Drahanské podh í), Panonské termofytikum okresem Jihomoravská pahorkatina (podokres Hustope ská pahorkatina). Podle Biogeografického len ní

eské republiky (M. Culek, 1996) se zájmové území nachází na severním

okraji panonské biogeografické provincie a její severopanonské podprovincie, která je v území reprezentována p echodnou a nereprezentativní zónou Lechovického bioregionu.

4.1.6.

P edpokládané skupiny typ geobiocén a druhová skladba porost v navrhovaných prvcích

QUERCETA PETRAEAE - doubravy dubu zimního - 1 AB 3 irozenými stanovišti této STG jsou v ešeném území výslunné výchozy kulmských hornin, ostr vkovit roztroušené ve všech zastoupených biochorách, s r znými zp soby využití (les, zem

lská p da, stepní

lada). V p vodní d evinné skladb byl patrn zcela dominantní dub zimní, doprovázený babykou. Ke ové patro v zapojených porostech z ejm nebylo vyvinuté. V bylinném podrostu se vyskytovaly teplomilné oligotrofní druhy.


Strana 5

Pr vodní zpráva - DRS LIGUSTRI-QUERCETA - doubravy s pta ím zobem - 1 B-BD 3 Dominantní STG v nižších a výslunných polohách ešeného území, s výrazn p evažující ornou p dou. vodní d evinné patro tvo ily duby (zimní a šípák), s vtroušenou babykou, habrem obecným, je ábem ekem a lípou srd itou. V podrostu se vyskytovaly teplomilné ke e: pta í zob obecný, svída krvavá, ešetlák po istivý, kalina tušalaj, skalník celokrajný, trnka obecná, r že šípková, d ín obecný atd. Bylinné patro tvo ily teplomilné, p evážn panonské druhy. FAGI-QUERCETA - bukové doubravy - 2 AB 3 STG bukových doubrav je zastoupená okrajov na zem

lské p

p i severní hranici ešeného území.

irozenou d evinnou skladbu tvo í dub zimní s p ím sí buku lesního a babyky, p ípadn

s vtroušeným

habrem obecným, bez ke ového patra. V bylinném pat e p evládají oligotrofní druhy. FAGI-QUERCETA TYPICA - typické bukové doubravy - 2 B 3 STG typických bukových doubrav má p irozená stanovišt dnes p evážn zem

roztroušen

na mineráln

dob e zásobených,

lsky obhospoda ovaných p dách v p echodové ásti Drahanské vrchoviny a Dyjsko-

svrateckého úvalu, p ípadn v prostoru Žurán . Hlavní d evinou v p irozených porostech je dub zimní, k n mu p istupují vtroušen buk lesní, habr obecný, lípa srd itá, javor babyka, vzácn i je áb b ek. V pln zapojených souvislých lesních porostech k ovinné patro chybí, V bylinném pat e p evládají mezotrofní druhy. FAGI-QUERCETA TILIAE - lipobukové doubravy - 2 BD 3 STG lipobukových doubrav je významn zem

zastoupená ve vyšších a zastín ných polohách, p evážn

na

lsky obhospoda ovaných p dách.

irozená d evinná skladba je tvo ena dubem zimním, s p ím sí buku lesního, habru obecného, lípy srd ité, javoru mlé e a babyky, je ábu b eku a jilmu habrolistého. Ke ové patro je druhov pestré - brslen evropský, trnka obecná, pta í zob obecný, ešetlák po istivý, hloh obecný, hloh jednosemenný, líska obecná atd. V bylinném pat e p evládají mezotrofní druhy, dopln né druhy nitrofilními a kalcifilními. FRAXINI-ALNETA INF. - jasanové olšiny nižšího stupn - 1-2 BC-C 4-5 STG jasanových olšin má p irozená stanovišt v poto ních nivách

ky a Podolského potoka a ve dn

širokého úvalovitého údolí pod Kandií. V p irozených porostech se uplat uje olše lepkavá spolu s jasanem ztepilým, na relativn sušších místech s p ím sí javoru mlé e, javoru klenu, dubu letního, jilmu vazu, jilmu habrolistého, jilmu horského, habru obecného, lípy srd ité a lípy velkolisté. V ke ovém pat e je hojná ada druh : bez erný, kalina obecná, trnka obecná, krušina olšová, svída krvavá, brslen evropský, st emcha hroznovitá, ke ové vrby apod. Bylinný podrost tvo í mezotrofní a eutrofní, vlhkomilné až mok adní druhy.

4.1.7.

Vyhodnocení stavu p írody a krajiny

ešené území je dlouhodob

osídleno již od neolitu. Následkem lidské

zm nám ve vegeta ním krytu, patrným v celém v sou asnosti p evážn plodin na orné p

innosti tu došlo ke zna ným

ešeném katastru. Krajina podolského katastru je

zorn ná, takže zde p evládají ekologicky zcela instabilní spole enstva kulturních

. Pozemky scelené do velkých ploch, bez protierozních p ekážek (mezí, zatravn ných


Strana 6

Pr vodní zpráva - DRS ploch apod.), jsou na st edních i mírných svazích postiženy vodní erozí, v jižní celoplošn

v trnou erozí. Negativn

se na ekologické stabilit

zem

ásti území prakticky

lské krajiny odráží celkov

nízké

zastoupení ekologicky významné trvalé vegetace, regulace vodních tok spojená s odstran ním b ehových porost . Dochází tak k narušení migra ních tras a snížené prostupnosti krajiny pro nejr zn jší druhy živo ich , zejména drobných obratlovc a bezobratlých.

4.1.8.

Ochrana p írody a krajiny

Zvlášt chrán ná území V katastru Podolí je vyhlášeno jedno maloplošné zvlášt

chrán né území – p írodní památka Horka.

írodní památka se nachází v jižní ásti katastru. P edm tem ochrany jsou vzácná spole enstva stepních lad xerotermního charakteru s výskytem zvlášt chrán ných rostlinných druh . Po obvodu p írodní památky Horka lze nalézt n které ohrožené druhy polních plevel

(Adonis aestivalis, Adonis flammea, Bupleurum

rotundifolium, Thymelaea passerina, Stachys annua, Lappula squarrosa, Rapistrum perenne nebo Caucalis platycarpos,…). Viz fotop íloha PZ.

Obr. 2: Slepencový výchoz a lesostepní porosty p írodní památky Horka

Významné krajinné prvky V katastru se nacházejí z obecn vyjmenovaných významných krajinných prvk lesy, vodní toky, rybník a údolní nivy.


Strana 7

Pr vodní zpráva - DRS V roce 1994 provedl referát životního prost edí bývalého Okresního ú adu Brno-venkov v ešeném území registraci významných krajinných prvk (VKP) dle § 6 zákona. Registrovány byly následující lokality: VKP Pod Žurání – slepencový výchoz jižní orientace navazující na p írodní památku Horka jižn od Podolí stepní lada s výskytem vzácných suchomilných a teplomilných rostlinných druh, v etn vzácných plevel a s bohatou entomofaunou VKP Remízek – do asn

zavodn né údolí Podolského potoka s porosty vlhkomilných d evin. Významné

úto išt ptactva a drobné polní zv e. Lokality s výskytem zvlášt chrán ných druh organism V Podolském katastru je výskyt chrán ných druh organism soust ed n na lokalitu p írodní památky Horka a VKP Pod Žurán m. Chrán né druhy živo ich se vyskytují v lokalit Remízek a v rybníku u Zukalova mlýna (skokani, ropuchy). Natura 2000 Do evropsky významných lokalit byla za azena v katastru Podolí lokalita Horka jako sou ást EVL Šlapanické slepence pod kódem lokality CZ0620051, s typem p írodních stanoviš vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) a subpanonské stepní trávníky

Obr. 3: Mapa lokality CZ0620051 - vý ez lokality PP Horka

Územní systém ekologické stability a poloha navrhovaných prvk Územím Podolí prochází ÚSES nadregionální a lokální úrovn . Návrh lokálního ÚSES v katastru Podolí byl zpracován dokumentací Generel lokálního územního systému ekologické stability k. ú. Podolí u Brna (Kolá ová a spol., Brno, 1995) a spolu s nadregionální v tví zapracován do platného Územního plánu obce Podolí (Ing. arch. A. Dumková, Brno, 2006).

Lokální ÚSES Lokální ÚSES v podolském katastru zahrnuje dv v tve místní (lokální) úrovn .


Strana 8

Pr vodní zpráva - DRS První v tev reprezentuje spole enstva významn ovlivn né podzemní vodou, procházející tém podmá enými až vlhkými (mokrými až zamok enými) stanovišti a je vázána na tok

výhradn

ky. Tuto v tev tvo í

biokoridor BK 5 a biocentra BC 5 Pindulka a BC 6 U Zukalova mlýna. Biocentrum U Zukalova mlýna bylo jednozna

vymezeno na lokalit v severovýchodní ásti katastru p i hranici s katastrálním územím Líše

(a s p esahem do k.ú Líšn ), v levob ežní niv

toku

ky, na stanovišti významn

vodou. Prvek je v sou asné dob charakterizován jako tém ehy

ovlivn ném podzemní

stabilizovaný. BK 5 zahrnuje stávající tok a

ky. Biocentrum Pindulka bylo nov realizováno v roce 2010 za dota ní podpory OPŽP.

Druhá v tev navržená k realizaci reprezentuje hydricky normální až suchá spole enstva teplomilných doubrav se zastoupením zejména dubu zimního, dopln ného nap . habrem, javorem babykou, javorem mlé em, lípou malolistou, jilmem habrolistým aj. V katastru Podolí vychází z lokálního biocentra BC 3 Horka biokoridorem BK 4a k íží biocentrum Pindulka. Úsekem mimo ešené území p echází katastrem Bed ichovic a v k.ú. Podolí pokra uje biokoridorem BK 4b a biocentrem BC 4 Nad výhonem do k.ú. Líše . Navrhované biocentrum BC 3, biokoridor BK 4a, BK 4b a biocentrum BC 4 je nutno komplexn založit. Nadregionální a regionální ÚSES Severní až severovýchodní ástí katastru prochází regionální biokoridor RBC 068, spojující nadregionální biocentrum Údolí

ky s regionálním biocentrem Santon a Velatická strá . Biokoridor p edstavuje

významnou migra ní trasu mezi sosiekoregiony Drahanské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Osa NRBK K 132, z ásti již v sou asné dob severovýchodní

ástí katastru, p evážn

realizovaná v parametrech lokálního ÚSES, prochází

p es souvislé hony orné p dy s návaznostmi v sousedních

katastrálních územích Velatice a Horákov. Sestává ze dvou realizovaných úsek , ozna ených v územním plánu jako BK 2 a BK 3, áste

realizovaného úseku BK 1, a ze dvou vložených lokálních biocenter.

V návaznosti na VKP Remízek je to lokální biocentrum BC 1 Pod Vážany a mezi biokoridorem BK 2 a BK 3 lokální biocentrum BC 2 Pololání. Ob tato biocentra a ást biokoridoru BK 1 jsou navržena k realizaci.

4.1.9.

Rámcový zp sob realizace prvk ÚSES

Obec Podolí se rozhodla ve spolupráci s vlastníky a uživateli pozemk realizovat územní systém ekologické stability skute

jako ucelený systém, tedy jako propojenou sí v celém katastrálním území – nikoliv pouze

jednotlivé segmenty. Z tohoto zám ru vyplynula na druhou stranu jistá omezení: protože v obci doposud neprob hla komplexní pozemková úprava, ne všichni vlastníci pozemk souhlasili s budováním systému, a proto jejich pozemky byly z realizace vypušt ny, vlastníci

ásti pozemk

s ohledem na jejich úrodnost ( ernozem

na spraších) požadovali možnost

áste ného a extenzivního využívání ploch jako kosených trvalých travních porost . Tomuto požadavku bylo vyhov no návrhem rozvoln ných výsadeb zejména tam, kde potenciální vegetaci tvo ily doubravy s pta ím zobem - Ligustri querceta - 1 B-BD 3, jako nejrozší en jší skupina typ geobiocén v rámci hydricky normální v tve ÚSES.


Strana 9

Pr vodní zpráva - DRS Toto zem

ešení vymezuje na území obce Podolí prvky ÚSES. Zatravn ní pozemk

a jejich extenzivní

lské využívání umož uje kdykoliv, zejména v rámci pozemkových úprav, plochy d evinných porost

rozší it v návaznosti na nyní navržené výsadby.

4.2.

Napojení ešeného území na technickou a dopravní infrastrukturu

ešené území je dopravn p ístupné z polních cest, které jsou napojeny na ú elové a místní komunikace v obci a dále na silnice III. t ídy .37370 a .3833 a silnici I. t ídy .430. Staveništ nevyžaduje napojení na inženýrské sít . Voda pro zálivku bude dovážena v cisternách, ostatní energetické zdroje tvo í pohonné hmoty.

4.3. 1.

2.

Informace o existenci sítí a podmínkách správc sítí a dot ených orgán Brn nské vodárny a kanalizace,

V zájmovém území se nenachází vodo- hospodá ská

a.s.

infrastruktura ve správ BVK

EPS, a.s.

V zájmovém území se nenachází žádné el. za ízení ani jeho ochr. pásmo v majetku spole nosti

3.

eské radiokomunikace, a.s.

V zájmovém území dojde ke styku s podzem. telekomunika ním vedením a za ízením sd lovací sít

eských radiokomunikací.

Provád ní prací povolujeme za podmínek uvedených ve vyjád ení 4.

E.ON eská republika, s.r.o.

V zájmovém území se nachází: podzemní vedení NN nadzemní vedení VN podzemní sd lovací vedení Dodržení ochranných pásem, zákres do PD

5.

RWE - Jihomoravská plynárenská,

V zájmové oblasti se nachází:

a.s.

VTL DN 500,PN40 Stanice katodické ochrany Regula ní stanice na KN915/10 Dodržení ochranných pásem – výsadby strom mimo ochranná pásma, zatravn ní bez omezení

6.

MAXPROGRES, s.r.o

Ve vyzna eném prostoru stavby se v sou asné dob nenachází žádné podzemní komunika ní vedení

7..

NET4GAS, s.r.o.

Akce nezasahuje do bezpe nostního pásma VTL plynovodu a ochr. pásma telekomunika ního vedení ve správ spole nosti

8.

Povodí Moravy, s.p.

Zám r není v rozporu s Plánem oblasti povodí Dyje –souhlasí se zám rem


Strana 10

Pr vodní zpráva - DRS 9.

ízení letového provozu

R, s.p.

Úseky BC4,BK4a,Šelov, ZK1, BK4b, BC3 v ochr. pásmu RK systém , výškov do ochr. pásem nezasahují

10.

SELF servis,spol. s r.o.

Akcí jsou dot eny dálkové optické propoje ve vlastnictví spol. Zakreslení sítí do PD

11.

SITEL, spol. s r.o.

Dojde ke kontaktu stavby s PV dle situace, Zákres pr

12.

13.

hu do PD, respektovat OP

SITEL spol. s r.o. - zastoupení pro

Dojde ke kontaktu stavby s PV dle situace,

GTS Czech s.r.o.

Zákres pr

SITEL spol. s r.o. - zastoupení pro

V zájmovém území se nenachází žádná podzemní komunika ní

TeliaSonera International Carrier

vedení a za ízení ve ejné kom. sít


Czech Republic a.s. 14.

Telefonica Czech Republic, a.s.

V zájmovém území dojde ke st etu se SEK, Zákres pr


15.

T-Mobile Czech Republic a.s.

V ešeném území se nenachází žádné spoje spole nosti

16.

UPS

Stavba nezasahuje do VKS ve správ spole nosti

17.

VAS, a.s. divize Brno-venkov

Stavbou nebudou dot ena za ízení ve správ spole nosti

18.

Vírský oblastní vodovod, sdružení

V p edm tných k.ú. se nenachází žádné objekty VÍV

eská republika, s.r.o.

st, obcí a svazk obcí 19.

VIVO Connection spol. s r.o.

Dojde ke st etu s telekomunika ním za ízením spole nosti, Zákres pr

20

Vodafone Czech Republic a.s.


V zakresleném území se nenachází žádné podzemní ani nadzemní vedení

21.

22.

Krajský ú ad Jihomoravského kraje,

Komplexní vyjád ení -zám r nem že mít vliv na žádnou EVL

odbor ŽP

nebo pta í oblast

Ú Šlapanice, odbor výstavby -

Stanovisko – akce nepodléhá územnímu ani stavebnímu ízení

stavební ú ad 23

M Ú Šlapanice, odbor ŽP

Komplexní vyjád ení-zám r je možný p i spln ní podmínek: - pro uvedený zám r není t eba souhlasu s vyn tím ze ZPF - p ed realizací p edložit zpracovaný projekt

24.

Ú Šlapanice, odbor výstavby -

PD v souladu s ÚP

odd. územního plánování 25.


Projekt doporu en k realizaci

odbor ŽP 25.


Souhlasí s výsadbami v PP Horka

odbor ŽP


Strana 11

Pr vodní zpráva - DRS Požadavky správc sítí a orgán státní správy byly v projektové dokumentaci pln respektovány.

4.4.

Informace o dodržení obecných požadavk na realizaci

Údaje o souladu zám ru s územn plánovací dokumentací. Realizací navržených biocenter a biokoridor

dojde k napojení na stávající a nov

realizované prvky

za len né do systému místního a regionálního ÚSES v souladu s územním plánem obce, generelem ÚSES.

Obr.4: ÚP obce Podolí u Brna

Požadavky na využívání území Dle vyjád ení odboru ŽP M Ú Šlapanice není pro uvedený zám r t eba souhlasu s vyn tím ze ZPF, viz kap. 6. Dle stanoviska odboru výstavby M Ú Šlapanice nepodléhá akce územnímu ani stavebnímu ízení, viz kap. 6.


Strana 12


4.5.

V cné a

asové vazby stavby na související a podmi ující stavby a jiná

opat ení v dot eném území Dojde k propojení systém

ÚSES v sousedních katastrech Líše , Horákov, Velatice a Bed ichovice a

za len ní VKP Remíz a PP Horka do územního systému ekologické stability. Jiné v cné a asové vazby nejsou známy.

5.

EDPOKLÁDANÁ

LH TA

VÝSTAVBY,

V ETN

POPISU

POSTUPU

VÝSTAVBY Zahájení stavby se p edpokládá v roce 2014. Stavba bude ukon ena v roce 2014, následná pé e do roku 2016. Postup a etapizace výstavby: Zaslání žádostí správc m sítí o aktualizaci informací o existenci sítí a žádostí o zam ení pr hu sítí a ochranných pásem II. 2014 Vyty ení hranic pozemk

III. 2014

P íprava p dy p ed výsadbou a založením travního porostu

III. - IV. 2014

Založení travního porostu a osazení signaliza ních k na hranicích biocenter a biokoridor V. 2014

6.

Vyty ení technických sítí ed zapo etím výsadeb

VI. - IX. 2014

Vyty ení a výstavba oplocenek

VI. - IX. 2014

Výsadba strom a ke

X. - XI. 2014

STATISTICKÉ ÚDAJE O OBJEKTECH

SO1 – Založení travního porostu a výsadba d evin Celková plocha zakládaných prvk celková plocha prvk ÚSES navržených k realizaci celková plocha zakládané krajinné zelen Celková plocha zakládaného trvalého travního porostu na plochách prvk ÚSES na plochách prvk krajinné zelen Celková plocha osázená d evinami plocha úhoru

26,12 ha, z toho 15,74 ha 3,05 ha 16,15 ha, z toho 13,6 ha 2,55 ha 2,50 ha 0,10 ha

Po et vysazovaných strom celkem

2 164 ks

Po et vysazených ke

5 640 ks

celkem


Strana 13

Pr vodní zpráva - DRS Po et zakládaných prvk

7.

10 ks, z toho:

prvk ÚSES

7 ks

prvk krajinné zelen

3 ks

POUŽITÉ PODKLADY katastrální mapa k. ú. Podolí u Brna, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Územní plán Podolí u Brna, http://www.geosense.cz/geoportal/podoli-brno-venkov/ Mapy.cz, http://www.mapy.cz/ ZÚR JMK, http://up.kr-jihomoravsky.cz/webcz/zurjmk.asp Mapový server Cenia, http://geoportal.gov.cz/web/guest/home AOPK, seznam EVL, http://www.nature.cz/natura2000-design3 mapa klimatických oblastí (Quit 1971) mapa biogeografického len ní

R v digitální podob

p dní mapa R 1 : 50 000 platné obecn závazné právní p edpisy zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní vyhláška MŽP R . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., v platném zn ní p íloha . 1 k vyhlášce . 499/2006 Sb. vyjád ení orgán státní správy a dot ených organizací Culek, M. a kol.: Biogeografické len ní

R, Enigma s.r.o. Praha 1995

Culek, M. a kol.: Biogeografické len ní

R – II. díl, AOPK

Bu ek, A.; Lacina, J.: Geobiocenologie II, Mendelova zem 2000

R, Praha 2005 lská a lesnická univerzita v Brn , Brno

Mad ra, P.; Zimová, E.: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. (Elektronický dokument) Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brn , Löw a spol., Brno 2005 Martiškovi J. a K.: Šlapanické slepence, ostr vky teplomilné kv teny, JMK 2009

V Brn , listopad 2012


Vypracovala: Ing. Ludmila Podracká

Strana 14

Pr vodní zpráva - fotop íloha

EHLED VZÁCNÝCH DRUH PLEVEL , VYSKYTUJÍCÍCH SE NA OKRAJÍCH POLÍ (PP HORKA) ostrožka stra ka (Consolida regalis)

kamejka rolní (Lithospermum arvensis

drchni ka rolní (Anagalis arvensis).


píse nice douškolistá (Arenaria serpylli-folia).

dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos)

chrpa polní - modrák (Centaurea cya-nus)

Strana 1


zb hove ek trojklanný (Ajuga chamaepytis)

vrabe nice polní (Thymelaea passerina)

istec ro ní (Stachys annua)

radyk prutnatý (Chondrilla juncea

hlavá ek letní (Adonis aestivalis)


Strana 2


mák polní (Papaver argemone)

strošek pomn nkový (Lappula squarrosa)

prorostlík okrouhlolistý (Bupleurum rotundifolium)

hlavá ek plamenný (Adonis flam-mea)

blín erný (Hyoscyamus niger) epovník vytrvalý (Rapistrum perenne)


Strana 3

Obsah. Pr vodní zpráva - DRS

Recommend Documents