1
OBSAH
NĚKOLIK SLOV NA ZAČÁTEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 SPECIFIČNOST UČEBNICE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.1 Symboly a zkratky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.1.1 Symboly na okrajích řádků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.1.2 Symboly zařazené v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.1.3 Zkratky pro odrůdy (uvedena jsou i synonyma u nás registrovaná v roce). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.1.4 Zkratky pro odrůdy uznané později . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1.2 Rozdělení odrůd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.2.1 Odrůdy podle použití: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.2.2 Odrůdy podle zbarvení slupky: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.2.3 Odrůdy podle velikosti a kvality sklizně: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.2.4 Odrůdy podle ranosti sklizně: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.2.5 Odrůdy podle délky vegetační doby: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.2.6 Odrůdy podle míry mrazuodolnosti: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.2.7 Podle odolnosti vůči chorobám a škůdcům: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2 HISTORIE VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2.1 Pravděpodobný původ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2.2 První písemné zmínky o pěstování révy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2.3 Vinařství v Čechách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3 VINAŘSKÉ PRÁVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3.1 Zákon 321/2004 Sb., ve znění 252/2011 Sb.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3.2 Třídění vín do kategorií podle dosažené cukernatosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.2.1 Víno. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.2.2 Víno chráněného zeměpisného označení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.2.3 Víno chráněného označení původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.3 Vyhláška 254/2010 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.3.1 Vinařské oblasti:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.3.2 Vinařské obce: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.3.3 Viniční tratě: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.3.4 VO Čechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.4 Vyhláška 28/2010 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.5 Vyhláška 97/2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.5.Použití prostředků fondu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 4 BIOLOGIE RÉVOVÉHO KEŘE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 4.1 Základní biologické charakteristiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 4.2 Rostlinné orgány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 4.2.1 Podzemní orgány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 4.2.2 Nadzemní orgány. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4.3 Vegetační cyklus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4.3.1 Rozdělení vegetačního cyklu na jednotlivá období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4.3.2 Rozdělení vegetačního cyklu podle jednotlivých fenofází . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4.3.3 Některé další důležité životní děje během vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 5 SPECIFICKÉ EKOLOGICKÉ PODMÍNKY PĚSTOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 5.1 Klimatické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 5.1.1 Teplota. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 5.1.2 Světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3
NùKOLIK SLOV NA ZAâÁTEK
Milá studentko ãi studente! Vበnov˘ pfiedmût vinohradnictví – jeden ze zahradnick˘ch oborÛ – se zab˘vá v‰ím, co se t˘ká vinic, nûkdy také naz˘van˘ch vinohrady. Ve vinicích se pûstuje nûkolik desítek tisíc let stará rostlina, správnû pojmenovaná réva vinná, latinsky zvaná Vitis vinifera L. Jistû víte, Ïe latinské názvosloví je potfiebné znát, protoÏe profesionální zahradníci z rÛzn˘ch zemí, podobnû jako tfieba lékafii, se dohodnou o sv˘ch odbornostech právû prostfiednictvím latiny. ProtoÏe tato rostlina, kultura jejího pûstování a její pouÏívání provází lidstvo dlouhou dobu, zachovaly se nûkteré zvlá‰tní historické odborné v˘razy, kter˘ch si ceníme tolik, Ïe se pouÏívají dodnes. Bûhem studia vinohradnictví se nauãíte znát v˘znamy archaick˘ch slov, jako jsou rosné kofieny, taÏnû, fazochy, podlom, vykluãení… Také zjistíte, Ïe nûkteré v˘razy se ve vinohradnictví pouÏívají v jin˘ch v˘znamech, neÏ je vûdecky správné. Jedním z pfiíkladÛ vûdeck˘ch nepfiesností je oznaãování rostlin révy vinné v˘razem kefi. Podle botanick˘ch zásad je réva liána a liána není kefi! ProtoÏe v‰ak se vinohradnictví témûfi po celou dobu jeho existence (pomineme-li posledních dvû stû let) vyvíjelo pouze cestou pfiedávání získan˘ch zku‰eností z generace na generaci, zÛstaly zachovány nejen nûkteré archaické odborné v˘razy, ale z úcty k tradici zÛstáváme u v˘razu „kefi“, i kdyÏ víme, Ïe botanicky není správn˘. Dal‰ími sporn˘mi odborn˘mi v˘razy jsou vinohradník, jakoÏto pûstitel révy vinné, a vinafi, ãímÏ je mínûn technolog neboli sklepmistr. V historick˘ch dobách byla v˘roba vína podstatnû jednodu‰‰í neÏli dnes a tehdej‰í „vinafi“ fiídil jak práce ve vinici, tak ve sklepû. Proto b˘vá i dnes vinohradník v obecné fieãi ãasto naz˘ván vinafiem. V‰eobecn˘m omylem u vût‰iny laikÛ, jak z fiad zákazníkÛ, tak z fiad obchodníkÛ, je oznaãování v˘sledku vinohradnické práce, tedy ty krásné, voÀavé a sladké hrozny velmi nesprávnû slovem víno. Vinohradniãtí profesionálové jsou na tuto zámûnu hroznÛ za víno velmi citliví. A protoÏe i vy za pár let budete profesionály, je dÛleÏité, abyste se správnou terminologii nauãili pouÏívat uÏ teì. Proto prosím v˘raz víno ponechte tomu, ãemu pfiíslu‰í – hotovému v˘robku z hroznÛ, kter˘ lze nalít do skleniãky a s radostí ochutnávat. A ve vinici budeme pûstovat a sklízet, pfiípadnû prodávat pouze hrozny. Pfiedmût vinohradnictví, jímÏ vás bude tato kniha provázet, má jeden velk˘ nedostatek – je na nûj vyãlenûno málo ãasu. Proto se musíme vy i já soustfiedit na to, abychom ho vyuÏili co nejlépe. Právû pro tento úãel vznikla tato uãebnice. Vyznaãuje se zvlá‰tností, vyÏaduje, abyste si ji je‰tû dotvofiili. Je na vás, co dal‰ího z v˘kladu se rozhodnete do ní zapsat, oznaãit ãi dokreslit. Prostû zároveÀ nahradí i se‰it s poznámkami – jsou v ní vynechána místa k vlastním zápisÛm. A nejen to – je ti‰tûna pouze jednostrannû. Protilehlá prázdná strana poslouÏí nejen k zápisÛm pfii v˘kladu, ale je moÏné si na ni zapisovat vlastní postfiehy, nápady k pfiípadn˘m diskusím, vypracovat domácí úkoly nebo si vytváfiet slovníãek pojmÛ pro snadnûj‰í orientaci v uãivu jednotliv˘ch kapitol. Uãebnice je místo slovních pokynÛ vybavena symboly, které vás pfiivedou k tomu, co je potfiebné na daném místû dûlat. Jejich soupis je uveden v první kapitole spolu s dal‰ími znaãkami pouÏívan˘mi v textu. Také zde najdete zkratky pro oznaãování odrÛd, jak se v praxi bûÏnû pouÏívají. Nûkteré ãásti uãiva je potfiebné studovat z barevn˘ch obrázkÛ, které jsou umístûné na pfiiloÏeném CD a umoÏní zvládnout napfi. identifikaci nejdÛleÏitûj‰ích chorob a ‰kÛdcÛ nebo se seznámit s bûÏnû pûstovan˘mi odrÛdami ãi specifick˘mi vinohradnick˘mi mechanizaãními prostfiedky. Na tvorbû poslední kapitoly se do znaãné míry budete podílet vy sami – vypracováním charakteristik jednotliv˘ch odrÛd, které budete vhodnou formou poskytovat spoluÏákÛm. K jejich uloÏení v ti‰tûné formû slouÏí klopa, která je souãástí obálky uãebnice. Pokud jste doãetli aÏ sem, vûzte, Ïe mû vበzájem tû‰í, a pfieji vám pfiíjemné putování tímto úctyhodn˘m a krásn˘m pfiedmûtem, nazvan˘m vinohradnictví. autorka
1
1 SPECIFIâNOST UâEBNICE
Tato uãebnice se v mnohém li‰í od vût‰iny standardních uãebnic. VyÏaduje nejen pozornost, ale souãasnû pfiedev‰ím aktivní práci s textem, zobrazovan˘mi prezentacemi a v˘kladem uãitele. Abyste se v jednom ‰kolním roce obeznámili s vinohradnickou problematikou a ujasnili si, jakou péãi révov˘ kefi vyÏaduje, je potfiebné se hned na poãátku seznámit se specifikou uãebnice a také získat nûkteré v‰eobecné znalosti o jednotliv˘ch odrÛdách.
1.1 Symboly a zkratky K porozumění učebnici a pochopení způsobu, jak s ní pracovat, je nutné se seznámit se symboly, které jsou v ní obsažené. 1.1.1 Symboly na okrajích řádků Na okrajích stránek jsou uvedené symboly, naznačující, čemu je potřeba věnovat obzvláštní pozornost nebo jak se aktivně zapojit do práce s učebnicí. Následující tabulka uvádí jejich přehled:
POSLOUCHEJ! Poslouchejte, co vám chci sdělit na začátku kapitoly! Nechte se zlákat k poznávání dalších vinohradnických problémů! PIŠ! Zaznamenejte si! Udělejte si vlastní poznámku! ZVÝRAZNI! Barevně označte! PODÍVEJ SE NA PŘÍLOHU NA CD! Prohlédněte si barevné obrázky! SI! ZAPAMATUJ Uložte si dobře do paměti! Toto je velmi důležité znát!i
VZPOMEŇ SI! Tuto informaci už znáte z předchozích kapitol nebo z jiných předmětů! Zalistujte v paměti!
MLUV! Zformulujte svůj názor! Diskutujte s učitelem i se spolužáky! ✍ PRACUJ! Toto je váš úkol! Vypracujte ho!
2
1.1.2 Symboly zařazené v textu Další symboly jsou zařazené v textu, aby ho zkrátily a donutily vás osvojit si vlastní jazykovou obratnost při jeho interpretaci. Podobné symboly nebo vlastní zkratky je vhodné se naučit používat vždy při zaznamenávání poznámek z plynulé řeči (např. z výkladu učitele, z přednášky apod.)
=
výrazy před a za symbolem jsou rovnocenné, znamenají totéž to odpovídá, příp. to vlastně ve skutečnosti je... z toho vyplývá, příp. následkem toho je, příp. a v důsledku toho...
1.1.3 Zkratky pro odrůdy (uvedena jsou i synonyma u nás registrovaná v roce) Ve vinohradnictví je běžnou praxí místo vypisování celých názvů odrůd tam, kde je to vhodné, používat oficiální zkratky odrůd. Následující tabulka uvádí zkratky odrůd, uveřejněné v roce 2011.
Ac Ag Al An Ar Ark Ax CD CM CS Ce De Di Do Dr Fl Er Fr Ft Hi Ch CHB CHČ IO Ja JB Ke La Le Ma Me
Acolon Agni Alibernet André Ariana Arkadia Auxerrois Cabernet Dorsa Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Cerason Děvín Diamant Domina Dornfelder Florianka Erilon Frankovka = Lemberger = Blaufränkisch Fratava Hibernal Chardonnay Chrupka bílá Chrupka červená Irsai Oliver Jakubské Julski biser Kerner Laurot Lena Malverina Merlot
MM MO MP MT Na Ne Ng Ol Pa Po PK Ri RB RM RR RŠ Ru RV Sg Sa Sv Se SZ TČ VČR VZ Ve Vi Vr Zw
Muškát moravský = Mopr Muškát Ottonel = Muscat Ottonel Modrý Portugal = Blauer Portugieser = Portugieser blau Müller Thurgau = Rivaner Nativa Neronet Neburské = Neuburger Olšava Pálava Pola Pannonia kincse Rinot Rulandské bílé = Pinot Blanc Rulandské modré = Pinot noir Ryzlink rýnský = Rheinriesling = Riesling Rulandské šedé = Pinot gris Rubinet Ryzlink vlašský = Welschriesling Sauvignon = Sauvignon blanc Savilon Svatovavřinecké = Saint Laurent Sevar Sylvánské zelené = Grüner Silvaner Tramín červený = Tramín = Gewürztraminer Veltlínské červené rané = Malvasier = Malvasia Veltlínské zelené = Grüner Veltliner Veritas Vitra Vrboska Zweigeltrebe (SEDLO, 2011)
1.1.4 Zkratky pro odrůdy uznané později Tato prázdná tabulka dává možnost vytvořit přehled zkratek dalších odrůd, uznaných po roce 2011.
3
Rozdělení odrůd 1.2 Aby bylo možné uvádět příklady odrůd v jednotlivých kapitolách, je potřebné se seznámit s dělením odrůd podle různých hledisek:
1.2.1 Odrůdy podle použití ● podnožové = odrůdy pro výrobu révových sazenic, bez produkce hroznů, např.: K 5 BB, K 125 AA, SO-4, CR 2, T 5 C, K-1, Am ● moštové = pro výrobu vín, např.: MT, Ng, SZ, VZ, VČR, RV, RB, RŠ, Ch, MM, IO, TČ, Ke, RR, Sg, MP, Sv, RM, Zw, Fr, CS, Al, Ne ● stolní = k přímě spotřebě jako ovoce, např.: CHB, CHČ, PK, JB, Di, Vi, Ol ● odrůdy interspecifické pro integrované pěstování a bioprodukci (moštové nebo stolní) ❍ interspecifické = mezidruhové, species
❍
Jsou to nově vyšlechtěné odrůdy vhodné pro „ekologičtější“ chování pěstitele = odrůdy se zvýšenou tolerancí, třeba k houbovým chorobám, např.: Hi, Ma, Sa, Ce, Ko, La, Na, Se nebo zahraniční, u nás nepovolené: Bianca, Regent, Aron, Krystal, Prim.
1.2.2 Odrůdy podle zbarvení slupky ● bílé (barva slupky od zelené po žlutou) – pro výrobu bílých vín, např.: MT, Ng, SZ, VZ, RV, RB, Ch, MM, IO, Ke, RR, Sg, CHB, PK, JB, Di, Sa ● červené (barva slupky v odstínech růžové, špinavě fialové, červené apod.) – pro výrobu bílých vín, např.: VČR, RŠ, TČ, Vi, Ma ● modré (barva slupky od tmavě modré po černou) – výrobu červených vín, růžových (rosé) i bílých (klarety), např.: MP, Sv, RM, Zw, Fr, Do, CS, Ce, Ru, Al, Ne
●
barvířky (modré barvivo je nejen pod slupkou, ale je i součástí dužniny a moštu) např.: Al, Ne
1.2.3 Odrůdy podle velikosti a kvality sklizně ● kvantitativní – s vysokou plodností, dávající vína se střední (i nadprůměrnou) kvalitou, např.: MT, Ne, SZ, VZ, VČR, RV, MP, Zw, Do, FR ● kvalitativní – s omezenou plodností a vysokou až špičkovou kvalitou vín, např.: RB, RŠ, Ch, Ke, RR, Sg, Sv, RM
1.2.4 Odrůdy podle ranosti sklizně ● rané – dozrávající velmi brzy (polovina srpna až začátek září), např.: MM, Di, IO, JB, PK, Ja, Sieger, Čabaňská perla ● středně pozdně dozrávající – druhá polovina září, začátek října, např.: MT, Ng, SZ, VČR, RŠ, Ch, RB, CHB, CHČ, Zw, Sv ● pozdní – říjen, začátek listopadu, např.: RV, RR, Ke, Do, Sg, RM, CS
✍
Do níÏe uveden˘ch hledisek dûlení vyhledejte ve vhodn˘ch zdrojích odpovídající odrÛdy a doplÀte jejich znaãky. Kde budete hledat informace? 4
1.2.5 Odrůdy podle délky vegetační doby ● s krátkou vegetační dobou:
●
se středně dlouhou vegetační dobou:
●
s dlouhou vegetační dobou:
1.2.6 Odrůdy podle míry mrazuodolnosti ● citlivé na mráz:
●
středně mrazuodolné:
●
dostatečně mrazuodolné:
1.2.7 Podle odolnosti vůči chorobám a škůdcům 1.2.7.1 Odolnost k plísni révy ● citlivé:
●
středně odolné:
●
odolné:
1.2.7.2 Odolnost k padlí révy ● citlivé:
5
●
středně odolné:
●
odolné:
Ovûfiovací otázky a otázky k diskusi:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy hrozen a víno? Jaká vína se označují slovem klaret? ● Je možné na základě výše vypracovaného seřazení odrůd podle tří posledně uvedených kategorií odvodit vztah mezi délkou vegetační doby a mrazuodolností? ● ●
6
2 HISTORIE VIHOHRADNICTVÍ A VINA¤STVÍ
Vinohradnictví je obor vûnující se pûstování révy vinné a na nûj bezprostfiednû navazuje vinafiství, zab˘vající se zpracováváním vinohradnické produkce. V˘sledkem ãinností obou oborÛ je lahodn˘ i opojn˘ nápoj – víno. Oba obory mají také své hluboké kofieny. Také VበprÛvodce uãebnicí – révov˘ kefi má svou historii. Znalost „pravlasti“ révy, poznání cest jejího dal‰ího roz‰ifiování po svûtû umoÏní nejen pochopit její vlastnosti a vyhovût jejím poÏadavkÛm, ale ocenit i krásu hotového vína – a to právû v konkrétním místû, kde hrozny uzrály – v místním terroiru.
2.1 Pravděpodobný původ Botanický druh Vitis vinifera L. sps. silvestris (réva lesní) – byl rozšířen v mladší době kamenné a má řadu svých předchůdců.
●
Pochází z území okolo Kaspického moře – z dnešní Gruzie, Ázerbajdžánu, Arménie. Postupně se réva rozšiřovala do mnoha společenských kultur – znali ji Asyřané a Babyloňané (3500 př. n. l.), Sumerové (3000 př. n. l.), Egypťané i Řekové (2000 př. n. l.). ● Od Řeků převzali pěstování révy Římané a při svých dobyvatelských válkách ji rozšířili dále po Evropě. Je zajímavé, že poslední dva jmenované národy víno ředily, protože pití neředěného vína, jak je dnes konzumujeme my, považovaly za barbarství. ●
2.2 První písemné zmínky o pěstování révy ● Protože pití vína bylo v historii lidstva – alespoň zpočátku – svázáno s božstvy a s náboženskými obřady, první písemné záznamy o vinařství jsou známy z legend a příběhů o bozích. ● Jedním z prvních zmiňovaných vinařů byl už v dobách antiky římský bůh vína Bacchus, u Řeků zvaný Dionýsos. Lze se o něm dočíst v např. v Encyklopedii českého a moravského vína od našeho největšího českého vinařského učitele prof. Viléma Krause: ❍ „Ve svém mládí se kdysi vypravil řecký bůh Dionýsos na dalekou cestu přes hory. Unaven dlouhým putováním usedl na balvan a odpočíval. U svých nohou uviděl malou, sotva vyklíčenou rostlinku. Zalíbila se mu, opatrně ji vytrhl i s kořínky z půdy a vsadil ji do duté ptačí kosti, kterou nalezl pod mohutným stromem. Putoval dál a rostlinka narůstala do délky. Ptačí kost jí nestačila, a proto ji přesadil do kosti lví, která se povalovala ve stepi. Rostlina pookřála a rostla rychleji. Přišel mezi lidská obydlí a tam nalezl velkou kost oslí. Přesadil do ní rostlinu, a když došel do svého cíle, zasadil ji ke svému obydlí. Vyrostla z ní réva dávající krásné hrozny a lahodné víno. Ten, kdo se napil vína málo, dostal ptačí křídla. Kdo se napil více, pocítil sílu lva. A kdo se napil příliš, zhloupl jako osel.“ (ztuč. L. S.) (KRAUS, 1997) ● Stejně tak se lze o révě dočíst v bibli, například o prvním zakladateli vinic: „První věcí, kterou učinil praotec Noe po potopě světa, po vysušení země a uzavření smlouvy s Bohem, bylo, že obíraje se zemí, začal dělati vinice.“ (ztuč. L. S.) (KRAUS, 1997).
2.3 Vinařství v Čechách ● Pěstování révy se na našem území se rozšířilo spolu s římskými expanzivními válkami (vinařské nářadí, nádoby, nálezy semen kulturní révy), avšak obecné rozšiřování révy se předpokládá v polovině 9. století spolu s rozvojem křesťanství.
7
O rozvoji vinohradnictví u nás je možné se dočíst v legendách: Legenda o sv. Ludmile popisuje pověst o darování sudu vína ženě knížete Bořivoje, kněžně Ludmile, moravským knížetem Svatoplukem. Kněžně Ludmile víno tak zachutnalo, že prosadila zakládání vinic v místě, odkud pocházela, v okolí Mělníka. ❍ Uvádí se, že první vinice byla založena mezi dnešními obcemi Nedomice a Dřísy. Na ní se učil sv. Václav, vnuk kněžny Ludmily, pěstovat révu a v tamním lisu se zasvěcoval do tajů výroby vína (slovo lis se používalo ve významu: prostory pro zpracování hroznů a výrobu vína). ● Velkou zásluhu o velký rozmach pěstování révy u nás měl Karel IV., který dovezl kvalitní odrůdy z Francie a zároveň vytvořil podmínky pro rozvoj vinohradnictví – ustanovil přesná pravidla o výběrech vhodných parcel, o evidenci viničních poloh, o udělování práv pěstovat révu spolu s daňovými zvýhodněními, pravidla pro obchodování s vínem aj. ● Největší pohromou pro české vinařství byla třicetiletá válka, kdy byla ničena města a vinice v okolí, vypalovaly se celé vesnice a města (např. Litoměřice byly téměř zlikvidovány). Vinice byly pro nedostatek pracovních sil opouštěny. Poté si je přivlastňovali feudálové; do té doby byly vinice ve vlastnictví klášterů, měst a jednotlivých měšťanů. ● V 17. a 18. stol. docházelo k pozvolnému zanikání vinic. Místo révy se pěstovaly obiloviny nebo jiné plodiny. Vinice okolo měst byly často zničeny při stavbě nových hradeb, když staré byly během válek rozbořeny. ●
❍
(STANĚK, 1998)
V dnešní době je vinohradnictví jedním z významných zahradnických oborů; své uplatnění má především na Moravě. Mnohem méně je v povědomí lidí zakotvena existence vinic také v Čechách. Avšak také české vinice, ač výměrou nepatrné, mají svou dávnou a slavnou historii. Svědčí o tom i řada jmen obcí i místních názvů jejich okolí, kde dnes vinice již dávno nejsou. V současnosti dochází k jejich postupné obnově a všichni čeští vinaři doufají, že v budoucnosti zůstane tento krásný obor i v Čechách zachován.
Ovûfiovací otázky a otázky k diskusi:
Kde se nachází „kolébka“ révy vinné? Jak se nazývaly oslavy vína (podle boha vína) v době antické? ● Kdy je možné se u nás každoročně setkávat s ukázkami vinařské historie? ● ●
8
9
