Obsah: Milí přátelé, Vydání Leden 2011

Vydání Leden 2011 | www.roedl.cz

Obsah: Právo aktuálně > Dopad „balíčku úspor“ na zaměstnance i zaměstnavatele od 1. ledna 2011 Daně aktuálně > Prodloužení lhůty pro žádosti o vrácení DPH z jiného členského státu EU > Problematika fotovoltaických elektráren ve vztahu k dani z nemovitostí Ekonomika aktuálně > Účetní hodnota zásob k rozvahovému dni Rödl & Partner Intern > Témata 2010 > Semináře

Milí přátelé, jsme na prahu nového roku 2011. Dovolte mi proto, abych Vám i Vašim blízkým v  prvé řadě popřál dobrý rok, pevné zdraví, osobní štěstí i profesní úspěchy. K  přání připojuji i poděkování za spolupráci s  naší kanceláří v  roce minulém. Nesmírně si vážím důvěry, s jakou se na nás obracíte při řešení Vašich každodenních podnikatelských problémů, ať již v oblasti právní či ekonomické. Mne i mé kolegy velmi těší, že jsme více než pouhým vně stojícím poradcem − totiž, že jsme Vaším skutečným partnerem. Rok 2011 je v  určitém směru pro naši kancelář výjimečný. V roce 1991, tedy přesně před dvaceti lety, se pan Dr. Bernd Rödl se svými kolegy rozhodl vytvořit z německé poradenské kanceláře kancelář mezinárodní. Pobočka v  Praze, kterou v tomto roce založil, se stala první zahraniční pobočkou a jistým základním kamenem dnešní celosvětové sítě Rödl & Partner. S  určitou nostalgií vzpomínám na naše začátky − v  novém právním prostředí jsme se všichni učili, jak se vlastně podniká. Přesně si pamatuji tehdejší nadšené očekávání, se kterým naši klienti vstupovali na trh v  České republice, jako i ohromné pracovní nasazení mých kolegů, kteří je při tomto vstupu doprovázeli. Musím přiznat, že je mi někdy až líto, že naprostá a  korektní profesionalita do jisté míry vystřídala počáteční entuziasmus a elán, s  jakým jsme tehdy přistupovali k  naší práci. Ale to je dáno vývojem podnikatelského prostředí, ke kterému nezbytně dochází.

Prognostikové, alespoň ti optimisticky naladění, slibují, že nový rok bude rokem, kdy ekonomika získá nové impulsy. To, jestli se nemýlí, zjistíme až za dvanáct měsíců. Já se jen mohu připojit k  Tomáši Baťovi a k  jeho radě k  hospodářské krizi 30. let: „To co potřebujeme, jsou mravní stanoviska k lidem, k  práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující“. Jsem velmi rád, že již dnes mohu napsat, že valná většina z Vás díky poctivé práci a osobnímu nasazení dokázala nepříznivý stav ekonomiky přestát a věřím, že se Vám bude dařit i v novém roce. Závěrem mi dovolte ještě jednu vzpomínku − vzpomínku na první novoroční projev prezidenta Havla − ten z  roku 1990, kdy mluvil o tom, že naše země nevzkvétá. Jde o pár vět z tohoto projevu: „Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe. Pojmy jako láska, přátelství a soucit, pokora či odpuštění ztratily svou hloubku a rozměr a pro mnohé z nás znamenají jen jakési psychologické zvláštnosti, anebo se jeví jako zatoulané pozdravy z dávných časů, poněkud směšné v  éře počítačů a kosmických raket“. Když jsme tento projev poslouchali, byli jsme přesvědčeni, že za pár měsíců bude vše jinak. Také máte dnes pocit, že se vlastně nic nezměnilo a že ta samá slova platí i pro dnešní vztahy? A zejména pro vztahy v  nejvyšší i komunální politice? Bylo by smutné, kdyby tomu tak opravdu bylo.

2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Leden 2011

Vím, že naše vztahy, klientské či kolegiální, jsou založeny na zcela jiné bázi. Na důvěře, přátelství a trvalé snaze pomoci a já věřím, že v  tomto směru nejsme nijak výjimeční. Přeji Vám proto, ať se přátelské vztahy ve Vašem podnikání dále prohlubují a ať se při všech obchodních jednáních i jednáních s veřejnou správou setkáváte jen s ochotou, zájmem a porozuměním. 

Šťastný nový rok,

 

Petr Novotný

Právo aktuálně > Dopad „balíčku úspor“ na zaměstnance i zaměstnavatele od 1. ledna 2011 Napsala Eva Blechová | Již je jisté, že od 1. ledna 2011 jsou

účinné legislativní změny také v pracovně-sociální oblasti, které se dotknou jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Stalo se tak na základě přijatého tzv. balíčku úspor, zakotvujícím zejména změny ve vyplácení nemocenských dávek (dle zákona o nemocenském pojištění) a s tím úzce související změny v poskytování náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem v počátečních týdnech pracovní neschopnosti (dle zákoníku práce), jakož i změny v odvodové povinnosti zaměstnavatelů na sociální zabezpečení. Zaměstnanců, resp. bývalých zaměstnanců, se pak dotýkají i změny provedené v  zákoně o  zaměstnanosti (zejména pokud jde o  některé důsledky v návaznosti na způsob skončení pracovního poměru, ale i  „možnost“ přivýdělku osob vedených na úřadech práce v evidenci nezaměstnaných a pobírajících podporu). V  neposlední řadě jsou to i  změny v  sociálních opatřeních (např. nároky na porodné nebo výše rodičovského příspěvku); ty však nejsou předmětem tohoto článku. Přímou návaznost na situaci zaměstnanců budou mít nesporně i  další, zejména daňová opatření, provedená v zákoně o daních z příjmů (např. snížení slevy na dani z příjmů fyzických osob anebo zdanění pracujících důchodců). Problematiku týkající se těchto daňo-

vých změn však přenecháme článku, který se na tuto problematiku specializuje a je publikován rovněž v tomto čísle Mandantenbriefu. Cílem tohoto článku není shora uvedené změny jen prostě vyjmenovat a popsat. Ale především upozornit na rozdíly ve srovnání se stávající úpravou, jež platila do konce roku 2010, a poukázat na některé problémy spojené s přijatou právní úpravou. Vzhledem k  rozsahu článku jsme jej rozdělili do dvou částí. V  tomto lednovém vydání začínáme částí týkající se změn zákoníku práce, nemocenského a  odvodů zaměstnavatele; v únorovém vydání pak budeme pokračovat informacemi o změnách v zákoně o zaměstnanosti. Změny v  pracovně-sociálně oblasti, o  nichž pojednává tento článek, prošly nejen všemi k  tomu příslušnými institucemi, včetně podpisu prezidentem republiky, ale byly již také publikovány ve Sbírce zákonů, a to konkrétně pod č. 347/2010 Sb. Jelikož tento změnový zákon obsahuje úpravy řady zákonů ve své „obvyklé“ nekompletní a útržkovité podobě jednotlivých měněných ustanovení, věříme, že jejich shrnutí v tomto článku bude mít pro Vás větší informační hodnotu než přečtení samotného změnového zákona.

Zákoník práce Součástí úsporného balíčku je novela zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění změn a doplňků. Kromě úpravy oblasti platů a platových tarifů (které se však vztahují k rozpočtové sféře, a  proto se jimi v  tomto článku nezabýváme), se změny zákoníku práce, přijaté s  účinností od 1. ledna 2011, dotýkají s jedinou výjimkou výhradně těch ustanovení, která mají přímou souvislost se změnami v nemocenském pojištění, resp. vyplácení nemocenského. Povinná písemná forma dohody o provedení práce Zmíněnou jedinou výjimkou, která nesouvisí s nemocenskými dávkami, je stanovení povinné písemné formy pro sjednání dohody o  provedení práce, a  to stejně jako tomu bylo a  je i  dosud u  dohod o  pracovní činnosti, pod sankcí neplatnosti (nové znění § 77 odst. 1). Doposud byla povinná písemná forma stanovena pouze pro pracovní smlouvy a pro dohody o pracovní činnosti. To znemožňovalo kontrolním orgánům (inspektoráty práce, úřady práce) v rámci kontroly ověřit, v jakém právním vztahu konají některé osoby nacházející se na pracovišti zaměstnavatele pro něj práci a jak dlouho. Uvedené opatření má tento nedostatek odstranit a  umožnit kontrolním orgánům nejen zjistit právní vztah uvedených osob k zaměstnavateli a tím i odhalit, resp. zamezit nelegální práci, ale rovněž zjistit, zda není překračován zákonem stanovený limit, který lze na základě dohody

o provedení práce konat (tento maximální limit činí 150 hodin práce pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce).

pro výpočet (jak nemocenského, tak náhrady mzdy dle § 192 odst. 2 zákoníku práce).

Náhrada mzdy nebo odměny z  dohody o  pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti

Doba vzniku nároku na nemocenské

Do konce roku 2010 byla zaměstnavatelům stanovena v § 192 až 194 zákoníku práce povinnost poskytovat zaměstnancům (splňujícím podmínky nároku na nemocenské) náhradu mzdy nebo odměny z dohody o pracovní činnosti v prvních 14 kalendářních dnech trvání jejich nemoci (nařízené karantény), a to počínaje čtvrtým pracovním dnem uznané pracovní neschopnosti (nejdéle však po prvních 24 neodpracovaných hodinách z  rozvrhu směn, což platí předně u  zaměstnanců pracujících v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby). Pro období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti zaměstnance byla pak zaměstnavateli stanovena nejen další povinnost (nezrušit svým jednostranným opatřením v této době, je-li dobou zkušební, se zaměstnancem pracovní poměr), ale i právo (kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práceneschopného pojištěnce a zjistí-li, že jej zaměstnanec porušil, náhradu mzdy/odměny snížit nebo neposkytnout). Nyní bylo (zatím) pro následující 3 roky, tedy od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 shora uvedené období prodlouženo o  další týden. Zaměstnavatel je tak nyní povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy/odměny po dobu prvních 21 kalendářních dnů nemoci (nařízené karantény) zaměstnance. Stejně se prodlužuje i doba, po kterou je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat dodržování léčebného režimu zaměstnancem a  vyvozovat důsledky při zjištění jeho porušení, ale i  doba, v  níž nemůže zaměstnavatel jednostranně ukončit pracovní poměr zaměstnance v rámci zkušební doby. Ostatní podmínky, práva a  povinnosti zaměstnavatele s  tím související se nemění, takže: > Náhrada mzdy náleží za pracovní dny zaměstnance a  za svátky, za které mu jinak přísluší náhrada mzdy; > Výše náhrady mzdy/odměny činí 60 procent redukční hranice průměrného výdělku zaměstnance podle § 192 odst. 2 zákoníku práce; > Na náhradu nemá zaměstnanec nárok první 3 pracovní dny, v nichž je v pracovní neschopnosti (nejvýše však prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn).

Nemocenské Pokud jde o  vyplácení nemocenských dávek podle zákona č.  187/2006 Sb., o  nemocenském pojištění, ve znění změn a doplňků, dochází ke změně doby vzniku nároku na tuto dávku, výše této dávky, jakož i ve stanovení výše redukční hranice

V návaznosti na dočasnou úpravu v § 192 až § 194 zákoníku práce, podle níž v  období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů nemoci, byla změněna pravidla pro poskytování nemocenského tak, že nemocenské (zatím) v uvedeném tříletém období bude vyplácet příslušná Správa sociálního zabezpečení až od 22. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti (do konce roku 2010 to bylo od 15. dne). Výše nemocenského K určité změně, resp. k zakonzervování stavu platného v roce 2010, dochází také u výše nemocenského. V rámci úsporných opatření přijatých pro rok 2010 došlo ke stanovení denní výše nemocenského na 60 procent denního vyměřovacího základu pro celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény). Toto úsporné opatření, předpokládané původně jen pro rok 2010, bylo nyní přijato jako trvalé, takže výše nemocenského je od 1. ledna 2011 stanovena v trvalé výši 60 procent denního vyměřovacího základu, a to po celou dobu trvání pracovní neschopnosti (§ 29 ZoNP). Redukční hranice V souladu s § 22 ZoNP dochází od 1. ledna 2011 rovněž ke změně (resp. ke zvýšení) redukční hranice pro výpočet vyměřovacího základu (jak pro nemocenské, tak pro výpočet náhrady mzdy za prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti), a to v závislosti na výši průměrné mzdy, takto: redukční hranice pro nemocenské činí v Kč:

2010 2011

první 791 825

druhá 1186 1237

třetí 2371 2474

a  redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy v  prvních 21 kalendářních dnech nemoci (nařízené karantény) dle § 192 odst. 2 zákoníku práce činí v Kč

2010 2011

první 138,43 144,38

druhá 207,55 216,48

třetí 414,93 432,95

4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Leden 2011

Přechod pracovní neschopnosti z roku 2010 do roku 2011

dnem jeho pracovní neschopnosti). Od 22. ledna 2011 mu pak náleží nemocenské.

Jak novela zákoníku práce, tak zákona o nemocenském pojištění počítají v  přechodných ustanoveních s  tím, že pracovní neschopnost zaměstnance se zpravidla „neřídí“ kalendářním rokem, ale sociální situace vzniklá v jednom roce se může překlenout i do roku následujícího. V takovém případě pak může jít o situace, kdy sociální událost vznikla v roce 2010 (resp. v roce 2013) a trvat bude ještě v roce 2011 (resp. v roce 2014). Pro tyto situace zakotvují přechodná ustanovení citovaných zákonů jasné pravidlo, které stanoví, že pro určení doby, po kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy, poskytovaná zaměstnavatelem (14 nebo 21 dnů), a od níž zaměstnanci náleží nemocenské (od 15. nebo od 22. kalendářního dne), je rozhodující datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

Odvody zaměstnavatele na sociální zabezpečení

Při vzniku pracovní neschopnosti v roce 2010, která trvá ještě v roce 2011, se nároky zaměstnance řídí předpisy platnými do 31. prosince 2010. To pro zaměstnance znamená, že za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény) mu bude po „celých“ prvních 14 kalendářních dnů této nemoci (karantény) náležet náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem podle § 192 až § 194 zákoníku práce ve znění platném do 31. prosince 2010, bez ohledu na to, kolik dnů z těchto 14 kalendářních dnů odmarodí v roce 2010 nebo v roce 2011. V tomto případě bude zaměstnanci náležet nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho pracovní neschopnosti v roce 2011. I při tomto poměrně jednoduchém pravidle však může v praxi dojít k situacím, které jeho použití vyloučí. Některé z těchto výjimečných situací lze ukázat nejlépe na následujících příkladech. V obou z nich byli zaměstnanci uznáni práceneschopnými 31. prosince 2010 a jde o zaměstnance, kteří mají pracovní směny rozvrženy na pondělí až pátek. Rozdíl v použití rozhodné právní úpravy u těchto zaměstnanců je ale v tom, od kterého dne začala fakticky jejich pracovní neschopnost. 1. Zaměstnanec byl uznán práceneschopným 31. prosince 2010. Tento den již nepracoval a jeho pracovní neschopnost tedy začala již 31. prosince 2010. Náhrada mzdy mu náleží od 5. ledna 2011 (tj. od jeho 4. pracovního dne) do 13. ledna 2011, který je 14. kalendářním dnem trvání jeho pracovní neschopnosti). Od 14. ledna 2011 mu pak náleží nemocenské. 2. Zaměstnanec byl uznán práceneschopným 31. prosince 2010. V  tento den však již odpracoval celou směnu. Jeho pracovní neschopnost tak začíná až 1. ledna 2011. Náhrada mzdy mu náleží od 6. ledna 2011 (tj. od jeho 4. pracovního dne) do 21. ledna 2011 (který je 21. kalendářním

Odvody zaměstnavatele pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č.  589/1992 Sb.,  o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za nejdůležitější změny, přijaté s účinností od 1. ledna 2011 v této otázce, lze označit tyto: Pojistné za kalendářní měsíc je splatné vždy od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to bez ohledu na splatnost mezd a výplatní termín u zaměstnavatele. Základní sazba pojistného na sociální zabezpečení činí 25 procent z vyměřovacího základu (nedochází k dříve avizovanému snížení na 24,1 procent), z toho 2,3 procent nemocenské, 21,5 procent důchodové, 1,2 procent na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „SPZ“). > Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu zúčtovaných náhrad mzdy za dočasnou pracovní neschopnost svých zaměstnanců v kalendářním měsíci; > Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s  uvedením čísla účtu, z  něhož byla platba pojistného provedena. Rozdílný postup platí pouze pro zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců maximálně 25, kteří se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného, a to: > Zásadně jen písemným oznámením podaným do 20. ledna příslušné OSSZ; > Tato „výjimka“ pak platí jen pro příslušný a celý kalendářní rok; > V tomto případě zaměstnavatelé odvádějí pojistné ve výši 26 procent z vyměřovacího základu, z toho 3,3 procent nemocenské, 21,5 procent důchodové a 1,2 procent SPZ; > Nadále mají možnost si z částky pojistného odečítat polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který platí pojistné, zúčtovali zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se přitom nezahrnuje ta část náhrady, jež byla dohodnuta nebo stanovena (např. v kolektivní smlouvě) nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok; > Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů, o výši pojistného,

které je povinen odvádět, o  výši částky, kterou zúčtoval v  kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a  polovinou těchto zúčtovaných náhrad, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že zaplacení pojistného opožděně, i jen o jeden den, znamená automaticky vznik penále, které je povinen plátce (tj. zaměstnavatel) zaplatit. Pro úplnost uvádíme, že maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného zůstává i pro rok 2011 na úrovni roku 2010, tj. činí 72 násobek průměrné mzdy, což korunově vyjádřeno představuje částku 1 707 048 korun českých. Závěrem připomínáme, že v únorovém čísle našeho Mandantenbrief budeme pokračovat informacemi na téma „Balíček úspor a zaměstnanost v roce 2011“.

Kontakt pro další informace: JUDr. Eva Blechová Advokátka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 710 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně > Prodloužení lhůty pro žádosti o vrácení DPH z jiného členského státu EU Napsala Monika Novotná | Se zpětnou účinností od 1. říj-

u nichž období pro vrácení daně spadá do roku 2009. Pro ostatní žádosti platí i nadále standardní lhůta 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Ministerstvo financí v uvedeném pokynu upozornilo na to, že do doby, než bude výše popsaná lhůta promítnuta do tuzemské legislativy, konkrétně § 82 odst. 3 a 82a odst. 10 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, bude se v dané věci uplatňovat zásada přímého účinku evropské legislativy. Ministerstvo financí proto upozornilo plátce daně z  přidané hodnoty, že mají nově možnost podat žádosti o vrácení daně do jiných členských států za období roku 2009 nejpozději do 31. března 2011. Pokud jde o žádosti, kde je Česká republika státem vrácení, bude v případě žádostí, které se týkají období pro vrácení daně spadající do roku 2009, správce daně při rozhodování ve věci vrácení daně v tuzemsku osobám registrovaným k DPH v jiném členském státu Evropské unie postupovat v souladu se směrnicí Rady 2010/66/EU. To znamená, že v případě takových žádostí podaných sice po 30. září 2010, avšak do 31. března 2011, nebude lhůtu podle § 82a odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty považovat za zmeškanou.

na 2010 vstoupila v platnost nová směrnice Rady 2010/66/EU, kterou se mění směrnice 2008/9/ES, upravující pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani, které nejsou usazené v členském státě, ve kterém má dojít k vrácení DPH, ale v jiném členském státu. Na tuto novou směrnici reagovalo Ministerstvo financí ČR pokynem D-343.

> Problematika fotovoltaických

Základní změnou, kterou zavedla zmíněná směrnice Rady 2010/66/EU, je výjimečné prodloužení lhůty pro předkládání žádostí o  vrácení DPH z  jiného členského státu, a  to do 31. března 2011. Toto prodloužení se týká pouze žádostí,

týkajícím se uplatnění daně z  nemovitostí u  fotovoltaických elektráren zaujalo Ministerstvo financí ČR k této problematice výkladové stanovisko, které bychom Vám rádi přiblížili v našem příspěvku.

elektráren ve vztahu k dani z nemovitostí Napsala Monika Novotná | Vzhledem k  nejasnostem

6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Leden 2011

Konstrukce, nesoucí fotovoltaické panely, mohou být umístěny na sedlové či ploché střeše budovy, anebo samostatně na volném prostranství. Střechy mohou být také pokryty speciální soustavou fotovoltaických článků ve formě plastových pásů, překrývající či nahrazující střešní krytinu. Fotovoltaické panely či pásy umístěné na budovách nejsou samostatnými stavbami a budova je zdaňována standardním způsobem podle druhu a využití. Konstrukce, umístěné na volném prostranství, jsou zpravidla tvořeny ocelovými pozinkovanými profily, které jsou podélně spojené hliníkovými profily pro uchycení fotovoltaických panelů. Konstrukce může být se zemí spojena závrtnými šrouby či pozinkovanými profily, zatlačenými do země, anebo je ukotvena do těžkých betonových prefabrikovaných bloků, spočívajících na terénu, případně je takovými bloky zatížena. Součástí nosné konstrukce pro solární panely může být také polohovací zařízení, umožňující optimální nastavování panelů vzhledem ke slunci. Uvedené typy upevnění nosné konstrukce k zemskému povrchu představují pro tento účel dostatečně mechanicky pevné, avšak rozebíratelné uložení, umožňující relativně snadné odstranění nebo přemístění celé konstrukce, kterou proto nelze považovat za nemovitou stavbu podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o  dani z  nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitostí“), a není tedy předmětem daně ze staveb. V současné době nejsou na území České republiky používány jiné než uvedené typy konstrukcí fotovoltaických elektráren. Ministerstvo financí ČR však ve svém stanovisku konstatovalo, že nelze předjímat směr dalšího vývoje této technologie, a  proto nelze v  budoucnu zcela vyloučit možnost budování fotovoltaických elektráren o  velkém výkonu, jejichž nosné prvky by mohly být tvořeny např. betonovou konstrukcí, spojenou se zemí pevným základem, u níž by přitom bylo možno stanovit základ daně, tj. výměru půdorysu stavby podle § 10 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí. Fotovoltaická elektrárna, stejně jako jiné výrobny elektřiny, není tvořena pouze zařízením k  přeměně energie (v  tomto případě solární) na energii elektrickou, tedy solárními panely. Aby mohla být výrobna připojena k distribuční síti, musí elektřina na jejím výstupu splňovat příslušné požadavky. Ty jsou podrobně uvedeny v „Pravidlech provozování distribučních soustav“, schválených Energetickým regulačním úřadem na základě zmocnění zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zejména pak v příloze pravidel č. 4 – „Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí provozovatele distribuční soustavy“. Uvedený materiál také specifikuje pojmy užívané v  této oblasti, mj. též druhy a  části výroben elektřiny a  způsoby jejich připojení k  distribuční síti.

K posouzení fotovoltaické elektrárny pro účely daně z nemovitostí v souladu s uvedenými normami konstatovalo Ministerstvo financí následující skutečnosti: > Elektrická energie, dodávaná do distribuční sítě, musí mít stanovené parametry, tzn. že se především musí jednat o střídavý proud o napětí, kmitočtu a fázovém průběhu odpovídajícím příslušné síti. Vzhledem k tomu, že fotovoltaické články dodávají proud stejnosměrný o napětí nižším, než je napětí sítě, musí být součástí elektrárny také zařízení k úpravě elektřiny na požadované parametry, tj. střídač a  případně i  transformátor (pokud integrované zařízení se střídačem zároveň neupravuje i napětí). Kromě těchto částí musí zařízení elektrárny obsahovat zejména povinné jistící prvky a spínací místo na hranici vlastnictví distribuční sítě a výrobce energie; > Uvedená zařízení pro úpravu elektrické energie mají díky polovodičové technice malé rozměry a mohou být umístěny přímo na nosných prvcích fotovoltaických panelů nebo v  přilehlých budovách, sloužících jiným účelům. Ve velkých fotovoltaických elektrárnách však tato zařízení mohou mít větší rozměry či jich může být větší počet, a v takových případech pro ně mohou být postaveny samostatné budovy, které mohou mít charakter nemovitých staveb. Vzhledem k tomu, že uvedená zařízení jsou součástí elektrárny a slouží k úpravě elektřiny před přípojným místem k distribuční síti, nejedná se v takových případech o stavby rozvodů energií, ale o stavby pro výrobu elektřiny, které jsou ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí předmětem daně ze staveb.

Kontakt pro další informace: JUDr. Monika Novotná Advokátka/Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně > Účetní hodnota zásob k rozvahovému dni Napsal Radim Botek | Ocenění zásob v účetní závěrce je

jednou z nejčastěji diskutovaných otázek při ověření účetní závěrky. Konkrétně se jedná o  dodržení obecné zása-

dy opatrnosti formou korekce hodnoty zásob zaúčtováním opravných položek. Podobně jako u ostatních oblastí, i zde chybí v českých účetních předpisech konkrétní úprava. Při sestavení účetní závěrky lze vycházet pouze z obecných zásad – věrný a poctivý obraz, zásada opatrnosti, zobrazení veškerých ztrát známých k datu sestavení účetní závěrky. Zákon o účetnictví stanoví účetním jednotkám povinnost zjišťovat inventarizací skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřovat, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3. Tento paragraf stanoví povinnost zohlednit všechna předvídatelná rizika a  možné ztráty (především formou opravných položek a rezerv), které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. V této souvislosti je na místě zmínit § 25 odst. 1 zákona o účetnictví, který stanoví že „pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou“. Výklad tohoto ustanovení je poměrně sporný, protože z  něj jednoznačně nevyplývá, jestli upravuje případ trvalého snížení hodnoty zásob formou odpisu (který představoval především daňový problém) nebo přechodného formou opravné položky a v praxi tudíž není obvykle uplatňováno. Samotná aplikace uvedených principů a  způsob stanovení opravných položek je přenesena na účetní jednotky. Ve většině případů se vychází ze všeobecně uplatňovaných pravidel, které jsou obvykle přizpůsobeny odvětví a  předmětu činnosti společností. Je samozřejmé, že obchodní společnost bude uplatňovat odlišný přístup k ocenění zásob ve srovnání se společností výrobní, což je zřejmé již ze samotné struktury jejich zásob. Pokusíme se zrekapitulovat nejčastěji uplatňované metody pro tvorbu opravných položek k zásobám, které mohou být použitelné v obecné rovině, resp. individuálně právě v závislosti na jednotlivých druzích zásob.

Materiál Obrátkovost zásob je v  praxi asi nejsledovanějším kritériem pro tvorbu opravných položek. V zásadě jsou používány dva přístupy: > Zásoby bez pohybu (tzv. bezobrátkové zásoby): většinou jsou interní (koncernovou) směrnicí stanoveny časové intervaly v měsících či letech (bez pohybu) a k nim určitá procentní sazba pro výpočet opravné položky; > Pomalu obrátkové zásoby: v tomto případě jsou poměřovány údaje o stavu materiálu k rozvahovému dni a spotřebě

materiálu za určité sledované období a podobně přiřazením procentního znehodnocení vypočteny opravné položky. Uvedené metody jsou relativně jednoduché a srozumitelné. Při samotném zjišťování souboru ohrožených zásob je ovšem nebytné zohlednit relevantní (níže uvedené) skutečnosti, aby nedocházelo k nadhodnocení opravných položek a tím ke tvorbě skrytých rezerv. V  některých společnostech jsou drženy určité minimální – bezpečnostní stavy zásob (ať už jsou to požadavky dodavatelů nebo odběratelů, resp. požadavky výrobního cyklu). Další skupinou materiálu drženého na skladě bez pohybu mohou být náhradní díly. Takové skupiny zásob by měly být v rámci přípravy účetní závěrky posuzovány individuálně. Podobně by účetní jednotka měla celkový soubor zásob očistit před jeho testováním o položky, které byly z jakéhokoliv důvodu nakoupeny v běžném účetní roce poprvé (tzv. nové artikly – nová výrobní řada, nové vstupní materiály apod.) a poměr stavu zásob a jejich spotřeby do data závěrky by mohl být zavádějící. V případě, kdy lze zastaralé, resp. bezobrátkové zásoby prodat, ať už jako materiál, nebo jako odpad nebo šrot, měla by být očekávaná prodejní cena zohledněna při výpočtu opravné položky, aby byly zaúčtovány opravdu pouze očekávané ztráty. Naopak při nastavení parametrů pro výstupy ze skladového software je nezbytné správně definovat požadavky, jako je např. spotřeba materiálu za sledované období, která by neměla být zkreslena, například převody zásob mezi závody, respektive sklady apod. a zvyšovat tak jejich obrátkovost. Další méně obvyklá metoda je porovnání skladové (pořizovací) hodnoty zásob s poslední nákupní cenou. V období významných fluktuací na komoditních trzích se ovšem tzv. cenový test stává nezbytným, a to především v případech, kdy se cena finální produkce odvíjí od aktuálních tržních cen vstupů, nikoliv historických cen, které jsou používány v účetnictví.

Zboží, výrobky V případě zboží a výrobků lze ekvivalentně uplatnit výše uvedená pravidla z  oblasti materiálu s  tím rozdílem, že podstatná pro posouzení prodejnosti zásob jsou i jiná kritéria. Jedná se například o sezónnost/módnost prodávaných výrobků, kdy třeba luxusní zboží, jako parfémy, vánoční hračky apod. dosahují nejvyšších obratů v období předvánočního prodeje. Představme si společnost s hospodářským účetním obdobím, které končí např. k 30. září. V takovém případě bude k rozvahovému dni stav i hodnota zásob významně zvýšená díky předzásobení na vrchol prodejní sezóny a  lze předpokládat, že v  zásobách budou především nové dosud málo prodávané artikly.

8 | 9 Mandantenbrief | Vydání Leden 2011

Naopak v případě společnosti s kalendářním účetním obdobím lze ohrožené zásoby z důvodu prodejnosti po rozvahovém dni (po Vánocích) snadno identifikovat a při zohlednění událostí po datu účetní závěrky (následných slev) i  jednoznačně vyčíslit případné opravné položky např. z  důvodu prodeje pod úrovní pořizovací ceny.

Polotovary, nedokončená výroba V případě rozpracovaných zásob vlastní výroby lze jako doplnění k výše uvedeným postupům uvést problematiku stanovení kalkulací pro jejich ocenění. V případě plánovaných kalkulací je pravděpodobné, že výkyvy nákupních cen vstupů jako je mzda, ceny materiálu apod., mohou vést k nadhodnocení polotovarů, popř. nedokončené výroby a je nezbytné jejich účetní hodnotu posuzovat ve vazbě na ceny hotových výrobků.

Rezervy na záruční opravy, obratové bonusy apod. Samostatnou kapitolu tvoří další otázky týkající se hodnoty zásob jako jsou záruční opravy, bonusy apod., ale ty nechme vzhledem k rozsahu tohoto příspěvku na jedno z dalších pokračování tématu zásoby.

Závěrem Opravné položky k zásobám jsou přirozeně jedním z mnoha odhadů, které jsou ze strany účetních jednotek učiněny v rámci přípravy účetní závěrky a tudíž také jedny z nejnáročnějších na jejich vyčíslení a následnou kontrolu. Jejich úprava by měla být součástí vnitropodnikových směrnic a každoročně by měla podléhat inventarizaci a pravidelnému vyhodnocení.

Mezinárodní účetní pravidla (IAS 2, US GAAP – ARB 43) Oba tyto účetní rámce uvádějí již konkrétnější úpravu tak, jak by měla společnost postupovat při posuzování hodnoty zásob ke dni účetní závěrky. Oba standardy používají tzv. čistou realizovatelnou hodnotu, která je definována jako odhad prodejní ceny vycházející z podmínek běžného podnikání, snížený o náklady na dokončení a odhadované nezbytné náklady na prodej zásob. Standard ARB 43 navíc stanoví horní i  dolní hranici, kterou by jím používaná „tržní cena“ zásob neměla překročit. Zásadní rozdíl mezi oběma standardy spočívá v možnosti následného rozpuštění opravných položek k zásobám, kterou US GAAP nepovolují.

Odložená daň a opravné položky k zásobám Od roku 2008 je do výpočtu odložené daně již možné bez dalších omezení zahrnout i hodnotu opravných položek k zásobám. Důvodem je změna zákona o  daních z  příjmů, který (v § 24 odst. 2 nová písmena (z) (g)) stanoví, že daňově uznatelným nákladem jsou mimo jiné i náklady na likvidaci zásob. Do té doby to bylo možné jen za předpokladu, že budou zásoby v budoucnu prodány a jejich hodnota tak ovlivní základ daně z příjmů.

Kontakt pro další informace: Ing. Radim Botek Auditor Senior Associate Tel.: +420 236 163 305 E-mail: [email protected]

Rödl & Partner Intern > Témata 2010 Milí čtenáři, pro Váš přehled uvádíme souhrn všech témat publikovaných v našem firemním newsletteru v průběhu roku 2010. Je-li Mandantebrief pro Vás užitečným zdrojem informací, velmi rádi uvítáme náměty témat, která Vás zajímají. 

Jana Švédová, PR Manager

Leden 2010 Novoroční editorial JUDr. Novotného Aktuality > Novelizován obchodní zákoník Právo aktuálně > Pokrok v exekučním řízení? Daně aktuálně > Ohlédnutí za daňovým rokem 2009 aneb co nás čeká v roce 2010 (II)

Ekonomika aktuálně > Auditorská zpráva aneb co z ní lze vyčíst? Rödl & Partner Intern > Témata 2009 > Semináře Únor 2010 Aktuality > Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně pro další zaměstnavatele > Financujte své projekty z dotačních programů Právo aktuálně > Je povinností členů představenstva účastnit se valné hromady? Daně aktuálně > Jak se změní daňové řízení pro rok 2010 Ekonomika aktuálně > Nepodceňujte vnitropodnikové směrnice. Jsou důležitou součástí vnitřního kontrolního systému  Březen 2010 Právo aktuálně > Výpočet úroku z prodlení zjednodušen Daně aktuálně > Mezinárodní zdanění přináší novinky > Daň z nemovitosti od ledna vyšší Ekonomika aktuálně > Rezerva na restrukturalizaci a další aktuální dotazy Rödl & Partner Intern > Semináře Duben 2010 Aktuality > Na úřady s jedním formulářem Právo aktuálně > Mzda zaměstnance, aneb co mít na paměti Daně aktuálně > Důvody pro prominutí příslušenství daně z důvodu tvrdosti Ekonomika aktuálně > Máte auto na leasing? Nezapomeňte na jeho účetní evidenci Podnikové poradenství aktuálně > Propouštění zaměstnanců nemusí být problém ani v  době krize  Rödl & Partner Intern > Semináře > Aktuálně z Rödl & Partner Květen 2010 Aktuality > Aktuálně ze semináře

Právo aktuálně > Překážky v práci – zákon versus pracovní smlouva > Koordinace systémů sociálního zabezpečení v  EU od 1. května 2010 Daně aktuálně > Daňové kontroly převodních cen mezi spřízněnými podniky Ekonomika aktuálně > Zajišťovací účetnictví podle německého práva (po německu?) Podnikové poradenství aktuálně > Outplacement jako štít Rödl & Partner Intern > Semináře Červen 2010 Aktuality > Jak stará může být účetní závěrka? Právo aktuálně > K současné diskusi o platnosti rozhodčích smluv Daně aktuálně > Postavení dlužníka v insolvenčním řízení z pohledu daní Ekonomika aktuálně > Jak realizovat přeshraniční fúze Rödl & Partner Intern > Semináře > Lidé u Rödl & Partner   Příloha Dotace – aktuálně z veřejné podpory > Výzkum a vývoj – Program Potenciál – Program Inovace – inovační projekt > Program ICT a strategické služby > Globální grant Educa > Naše služby   Červenec/Srpen 2010 Aktuality > Novela zákoníku práce opět na programu > Ochrana před katalogovými podvody? Právo aktuálně > Co přináší nový daňový řád Daně aktuálně > Aktuality v mezinárodním zdanění Ekonomika aktuálně > Co znamenají různé typy výroků auditora Rödl & Parner Intern > Rödl & Partner v novém kabátě > Ocenění pro Rödl & Partner Září 2010 Právo aktuálně > Změna postavení věřitele v  insolvenčním řízení aneb nad jedním nálezem Ústavního soudu

10 Mandantenbrief | Vydání Leden 2011

Daně aktuálně > Důkazní břemeno v daňovém řízení Ekonomika aktuálně > Skonta, bonusy, slevy … a jak je účtovat? Rödl & Partner Intern > Semináře Říjen 2010 Aktuality  > Jaké změny lze čekat v zákoníku práce Právo aktuálně > Sníží se administrativní zátěž podnikatelů? Daně aktuálně > Provozování fotovoltaických elektráren z daňového pohledu Ekonomika aktuálně > Interpretace Národní účetní rady Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner > Semináře Listopad 2010 Právo aktuálně > Neplatnost dohody o konkurenční doložce a náhrada škody Daně aktuálně > Vliv změny zákona o  daních z  příjmů na fotovoltaické elektrárny

Ekonomika aktuálně > Interpretace Národní účetní rady – část II Podnikové poradenství aktuálně > Hledáte nové spolupracovníky? Pomůžeme Vám je najít … Rödl & Partner Intern > Semináře Prosinec 2010 Právo aktuálně > Smluvní pokuta a její výše > Ochrana korespondence vedené s advokátem Daně aktuálně > Od ledna příštího roku změny v DPH Ekonomika aktuálně > Bilancování nejen v účetních knihách aneb vyrovnání se s krizí

> Semináře I na letošní rok pro Vás chystáme semináře a setkání u kulatého stolu na aktuální témata. Sledujte prosím tuto rubriku, pozvánku naleznete vždy na tomto místě. Aktuální akce jsou rovněž zveřejňovány na našich webových stránkách http:// www.roedl.com/cz/cz/udalosti/aktualni_akce.html



Mandantenbrief Leden 2011, č. 1 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz

-jsv-