číslo 1 – ročník 2007
1 / 2007
SANAČNÍ NOVINY – PROČ NE?
Obsah:
Jednoduchá odpověď na otázku, proč jsme se rozhodli vydávat Sanační noviny, jejichž prvé číslo jste právě obdrželi, by mohla znít: „Proč ne?“. Informacemi všeho druhu se dnes, zejména s možnostmi internetu, nešetří a v obecném slova smyslu je výměna informací jistě prospěšná věc. Na druhou stranu jsme si dobře vědomi, že čeho je moc, toho je příliš, že přemíra pošty ve Vaší e-mailové schránce může obtěžovat.
Jak na stavbu mostu
1
Editorial
Odpařování vody z betonových povrchů Adhezní můstky, jejich význam a užití Normy pro sanace betonových konstrukcí Kde nás můžete potkat
Editorial Proto dovolte uvést několik důvodů, „Proč ano!“. Proč bychom rádi vydávali pravidelně internetový titul věnovaný právě sanacím stavebních objektů. Prvým důvodem je, že nám osobně takový titul, odborné periodikum věnované oboru na pomezí chemie, stavebního inženýrství, fyziky i dalších oborů chybí. Možná leckdo namítne, že prostor sanacím je poskytován v řadě komerčních i nekomerčních periodik. Nepochybně ano, nám však přijde, že se bez výjimky jedná o jednorázové kampaně, „teď připravíme jedno číslo věnované sanacím“. A to je přesný opak toho, co bychom chtěli dělat my. Méně, ale pravidelně. Druhým důvodem je, že každodenní kontakt s laiky i odborníky nás utvrzuje v přesvědčení, že takový titul chybí i Vám, potenciálním čtenářům. Čtenářům – odborníkům, kteří se setkávají se sanacemi spíše příležitostně než pravidelně a nemají čas ani prostor se po informacích z této oblasti pídit. Přitom je přirozeně zajímá jaký je pokrok v oblasti materiálové, co nového přinášejí normy, na příkladech z praxe se mohou inspirovat vhodným řešením, nevhodným či riskantním se naopak vyhnout. Třetím a neméně významným důvodem je naše každodenní zkušenost, vycházející zejména z dotazů v naší e-mailové schránce, z četných telefonátů, osobních rozhovorů na stavebních veletrzích. Řadě laiků, ale i odborníků chybí elementární povědomí o tom, co je v oblastí sanací možné. Podléhají velmi často pocitům, že složité problémy mají jednoduchá řešení, že existují zázračné jednoduché technologické postupy či zázračné hmoty, které umožňují snadno a jednoduše vyřešit
problém netěsných hydrotechnických staveb, trhlinami narušených podlah, zatékání do teras, balkónů i lodžií atd. Proto bychom se rádi dotkli i těchto „jednoduchých“ problémů a ukázali, že řešit lze všelijaké poruchy a defekty staveb, málokdy však jednoduše. Sanační noviny by v tomto ohledu měly být prostorem pro osvětu v oblasti sanací. Neposledním důvodem, který nás vede k předsevzetí vydávat Sanační noviny, je obecná zkušenost, že pokrok v jakémkoli oboru lidské činnosti je možný pouze širokým sdílením zkušeností a to nejen těch pozitivních, ale možná především zkušeností negativních. Bez dialogu, tj. vzájemné výměny informací, je zlepšení stavu jakéhokoli oboru obtížně představitelné a sanace v tomto ohledu nejsou žádnou výjimkou. Sanační noviny by měly být právě takovou platformou, kde na jedné straně informace nabídneme, ale budeme rádi, pokud informace obdržíme, přinejmenším pokud nám sdělíte, co Vás zajímá nebo trápí. Sanace jsou a do značné míry jistě ještě dlouho zůstanou oborem do značné míry empirickým, tak se těšíme, že se s námi o své poznatky, empirie podělíte. Zkuste tedy „prolistovat“ prvé číslo Sanačních novin, pokud Vás zaujme, budeme rádi. Pokud budete vědět o někom z Vašich kolegů a známých, komu bychom je měli posílat, kdo by o ně stál dejte nám vědět, rádi to uděláme. Pokud o jejich zasílání nebudete mít zájem, sdělte nám to a my to budeme respektovat. Pojďme tedy společně prolistovat prvé číslo a u druhého nashledanou….? Ing.Václav Pumpr,CSc.
1 / 2007
JAK NA STAVBU MOSTU
Počátkem roku jsem navštívil stavbu nového mostu přes řeku Bečvu u elektrárny v Přerově. Most nebyl ještě zcela hotov, ale na první pohled bylo zřejmé, že tady bude s výsledkem spokojen jak dodavatel, tak investor. Firma Firesta - Fišer zde vybudovala mostní objekt, rovnoběžný se stávajícím starým mostem, který bude rovněž v průběhu léta rekonstruován. Nový most by měl ulehčit dopravě ve městě Přerově. Subtilní oblý tvar předpjaté nosné konstrukce, který upoutá především z větší vzdálenosti, je doplněn vkusným barevným řešením silnice a chodníku, s kterým se často při realizaci mostu nesetkáme. Společnost Betosan s.r.o. také přispěla svými materiály ke stavbě tohoto díla. Uplatnění zde našly nejen tradičně používané reprofilační malty řady MONOCRETE, ale byla zde využita i vysokopevnostní nesmrštivá malta SUPERFIX a epoxidová pryskyřice BETOLIT EP 0-1 DC. Nesmrštivá malta SUPERFIX byla v tomto případě využita k podlévání svodidel a sloupů veřejného osvětlení mostu.
Malta svou schopností nesmršťovat se, ba dokonce mírně nabývat na objemu, umožňuje ustanovení konstrukcí do požadované polohy, nebo vyplnění pracovních otvorů nutných k výstavbě mostní konstrukce. Stejně tak byly s pomocí tohoto materiálu vybudovány bloky pro nová ložiska mostu, kde je také využitelná vyšší konečná pevnost prefabrikované malty SUPERFIX. Epoxidová pryskyřice BETOLIT EP 0-1 DC byla použita s plnivem BETOFIL FH DSH ve formě plastmalty např. k vybudování odvodňovacího kanálku. Reprofilační malty MONOCRETE byly použity lokálně např. při provádění tzv. křídel mostu. Kvalitní provedení konstrukcí mostů je vázáno na dobrý projekt, použité materiály, kvalitu provedení a pracovní kázeň realizační firmy. Přejeme firmě Firesta - Fišer ještě mnoho podobně zdařilých realizací a doufáme, že naše přispění dodavateli ulehčilo a zpříjemnilo jeho práci a že se sejdeme u dalšího podobného projektu. Ing. Zdeněk Vávra
2
1 / 2007
3
Vážení kolegové. V rámci našeho nového periodika bychom Vám, kromě jiného, chtěli ušetřit trochu času a přiblížit Vám zajímavosti, které jsou publikovány v zahraničí a to přeložené do naší mateřštiny. V Sanačních novinách Vám budeme přinášet detailnější anotace článků, které pokládáme za zajímavé a souvisí s prováděním betonových konstrukcí, jejich sanací, nebo technologií betonu. Celý článek pak bude uveřejněn na našich webových stránkách www.novinybetosan.wz.cz . V tomto úvodním čísle se budeme věnovat problematice odpařování záměsové vody z povrchu betonové konstrukce resp.možnosti tento stav předvídat, popsat a určit množství a rychlost odpařování vody z povrchu konstrukce s přihlédnutím k podmínkám panujícím v daném prostředí.
Odpařování vody z betonových povrchů KENNETH C. HOVER – ACI MATERIALS JOURNAL, TITUL Č. 103-M43 Problematika vlivu prostředí na chování betonu v počátcích hydratace je všeobecně známa a je na ní kladen důraz, který si zaslouží. Dříve nebo později je při odhadu rychlosti a míry odpařování vody z betonu jako pomůcky použito vzorců a nomogramů odvozených Kohlerem v letech 1950 a 1951 u jezera Hefner v Oklahomě a jejich doplnění Menzelem (1954) o podmínky měření. Článek se zabývá vznikem a vývojem těchto nomogramů, který sahá do 18. století, a stejně tak jejich konečnou podobou, která umožňuje provést kvalifikovaný odhad tak, aby odpařování vody z povrchu konstrukce nemělo negativní vliv na výsledné vlastnosti betonu. V neposlední řadě jsou v článku shrnuty faktory ovlivňující odpařování vody a to jak v otevřených, tak v uzavřených prostorech. Autor nezapomněl čtenáři připomenout fakt, že nomogramy byly odvozeny v určitých konkrétních podmínkách a s určitým uspořádáním měření. K tomu je potřeba přihlédnout při aplikaci nomogramů na danou konstrukci. Původní měření byla prováděna na tzv.BPI (Bureau of Plant Industry) pánvích, jejichž parametry jsou rovněž v článku diskutovány. Příspěvek upozorňuje také na to, že je potřeba měření provádět v místě realizace konstrukce. Příkladem jsou
měření rychlosti větru, relativní vlhkosti a teploty na stavbě a dvou blízkých letištích. Je zřejmé, že se nelze spokojit s nepřesnými podklady. V současnosti je samozřejmé, že odvozené vzorce k nomogramům jsou vhodným podkladem pro počítačové simulace i konkrétní řešení, která usnadní navrhnout správný postup a míru ošetřování konstrukce v době jejího zrání.
Klíčová slova: vzlínání záměsové vody; chladné počasí; tuhnutí; odpařování; horké počasí; plastické smršťování.
Celý článek naleznete na www.novinybetosan.wz.cz
1 / 2007
4
Adhezní můstky, jejich význam a užití AUTOR: PAVEL DOHNÁLEK MSCE Ve stavební praxi se často setkáváme s problémy adheze nejrůznějších nových vrstev (reprofilací, dobetonávek atp.) k původnímu betonovému, ale i jinému, podkladu. Adheze nových vrstev je vždy ovlivněna několika hlavními faktory a to především přirozeným reliéfem podkladu nebo reliéfem podkladu jako výsledkem předúpravy původního povrchu, způsobem nanášení nové povrchové úpravy a fyzikální kompatibilitou původních a nových vrstev. Z oblasti fyzikální kompatibility vrstev jsou nejdůležitější shodnost nebo podobnost objemových změn, teplotní roztažnosti a modulu pružnosti. Přestože předchozí seznam faktorů není nikterak dlouhý, je v mnoha případech v praxi velice obtížné nebo dokonce nemožné všechny faktory skloubit a dosáhnout tak kvalitní adheze nové vrstvy odpovídající standartním požadavkům pro daný typ aplikace. Tyto požadavky jsou nejčastěji stanovovány na následujících úrovních: • vnitřní omítky 0,1 MPa • vnější omítky 0,2 MPa • keramické obklady 0,5 až 0,6 MPa • nátěrové systémy 0,8 až 0,9 MPa • reprofilační vrstvy 1,1 až 1,5 MPa. Tyto hodnoty jsou pak v praxi ověřovány pomocí odtrhové zkoušky prováděné přímo in-situ. Výše uvedené standardní požadavky na adhezi nových vrstev jsou moderními stavebními materiály, jako například reprofilačními maltami řady Monocrete, běžně dosahovány nebo překračovány a proto použití adhezních můstků není nutností, ale je spíše otázkou speciálních požadavků na adhezi (konstrukční spojení) či podmínek stavby. Adhezní můstky by se měly použít vždy v aplikacích kdy požadovaná soudržnost není dosažitelná a to ani zlepšením předúpravy povrchu nebo sladěním fyzikální kompatibility vrstev. Adhezní můstky jsou tradičním způsobem zlepšení adheze reprezentované historicky cementovým špricem. Ze současných typů adhezních můstků můžeme jmenovat především: • polymerní (Densocrete 222 – jednosložkový disperzní) • cementopolymerní (Densocrete 111) • epoxidové (Betolit EP 0-1 DC – dvousložkový a křemičité plnivo Betofil FH) Do této kategorie je ale nutné také zahrnout mechanické prokotvení nové vrstvy s neúnosným odkladem pomocí ocelové síťky (Armobet) mechanicky kotvené trny hluboko do podkladní vrstvy, což je způsob sice pracnější, ale ekonomicky výhodný a v případě silně degradovaného podkladu jediný postup zaručující trvale kvalitní adhezi nové vrstvy ke konstrukci.
Co se týče výběru vhodného adhezního můstku, je třeba především poukázat na praktické výhody epoxidových adhezních můstků, které nejsou všem odborníkům známé. Hlavní výhodou epoxidových adhézních můstků je, že vytvářejí vysoce únosný konstrukční spoj. Další výhody epoxidových adhezních můstků jsou: funkčnost na podkladech s jen minimální předúpravou, použitelnost do vlhkosti podkladu 8% a od teploty 0o C. Oproti cementopolymerním adhezním můstků je možné je připravovat časově nezávisle od nanášení nové vrstvy, což je nutnost v případech kde nelze efektivně koordinovat nanášení adhezního můstku a finální vrstvy. Velmi častým problémem u cementopolymerních můstků, je nutnost pokládat novou vrstvu takzvaně „do živého“ a především v letních měsících za vysokých teplot a při přímém slunci či větru adhezní můstek velice rychle zaschne a místo zlepšení adheze vytváří separační vrstvu snižující úroveň adheze. Co nám tedy adhezní můstky mohou skutečně nabídnout? Především zajistí dlouhodobě přijatelnou přídržnost i ve složitých podmínkách jako v případě méně fyzikálně kompatibilních vrstev. Důležité je ale také vědět co adhezní můstky neumí, co nám nedokáží nabídnout. Adhezní můstky nedokáží zlepšit mechanické vlastnosti podkladu jako je tahová pevnost, učinit z nemrazuvzdorného podkladu podklad mrazuvzdorný a tudíž odvrátit problémy s odmrzáním nové vrstvy, eliminovat základní požadavky na technologickou kázeň. Z výše uvedeného lze pro projektanty vyvodit následující doporučení: vždy je nezbytná přesná znalost tahové pevnosti podkladu zjištěná odtrhovou zkouškou, která nemusí nutně korelovat s pevností v tlaku například kvůli alkalické reakci kameniva nebo síranové korozi. Při exteriérových aplikacích je nutná znalost mrazuvzdornosti podkladu, při větších a riskantnějších aplikacích je užitečná i znalost modulu pružnosti spojovaných vrstev. Projekt sanace by měl definovat způsob předúpravy povrchu, předepsat kontrolní zkoušky a úroveň požadované soudržnosti. Pro prováděcí firmy je třeba doporučit v každém individuálním případě zvážit výhody a nevýhody jednotlivých typů adhezních můstků. Také je třeba pečlivě vybrat vhodný typ adhézního můstku s ohledem na rychlost a možnost koordinace postupu prací a klimatické podmínky.
1 / 2007
NORMY PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ING. PETR TŮMA, PH.D. Kloknerův ústav ČVUT, tel. 724 080 924, e-mail:
[email protected] Základem jsou tzv. požadavkové normy EN 1504-1 až EN 1504-10 „Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody“. Jejich velmi důležitým doplňkem pak jsou zkušební normy, protože definují postupy, kterými by mělo být kontrolováno splnění jednotlivých požadavků. Vzhledem k šíři záběru souboru zkušebních norem je velmi pravděpodobné, že některé normy budou využívány nejen pro sanační a ochranné materiály a práce, ale i v dalších stavebních oborech. V systému českých technických norem nebyly před těmito evropskými normami zavedeny žádné normy pro sanace betonových konstrukcí. Důvodem je skutečnost, že tento obor je relativně mladý a jeho rozvoj u nás začal až v 90. ledech 20. století. V té době začaly na trh přicházet první zahraniční a tuzemské sanační materiály a spektrum metod sanačních prací se velmi výrazně rozšířilo. Absenci norem se snažilo řešit Sdružení pro sanace betonových kon-
strukcí vydáním Technických podmínek pro sanace betonových konstrukcí, které shrnují nejčastěji používané zkušební metody diagnostiky konstrukcí a hodnocení kvality sanačních prací a definují obvyklé požadavky. Mimo to uvádí ještě široký přehled účelů, strategií, předpokladů a metodik provádění sanačních prací [2]. Kapitoly zabývající se touto problematikou mají také technické podmínky vydané některými velkými investory a vlastníky betonových konstrukcí (např. ŘSD, České dráhy, ČEZ). Příspěvek, který je v plném znění k dispozici na www.betosan.cz popisuje aktuální stav evropské normalizace v oblasti sanací betonových konstrukcí. Soubor norem, který je přehledně uveden níže v tabulce lze rozdělit na skupinu „Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody“ a skupinu zkušebních norem. V příspěvku je uveden stav přípravy, případně procesu přejímání do ČSN, jednotlivých norem a detailně popsán způsob jejich tvorby.
Celý článek naleznete na www.novinybetosan.wz.cz
Norma
Název
1504-1
Definice
1504-2 1504-3 1504-4 1504-5 1504-6 1504-7 1504-8
Systémy ochrany povrchu betonu Opravy se statickou funkcí a bez statické funkce Konstrukční spojování Injektáž betonu Kotvení výztužných ocelových prutů Ochrana výztuže proti korozi Kontrola kvality a hodnocení shody
1504-9
Obecné zásady pro používání výrobků a systémů
1504-10
Použití výrobků a systémů a kontrola kvality provedení
5
Obor sanací betonových konstrukcí prošel v poslední době bouřlivým rozvojem. Přitom se prokázala nezbytnost všeobecně respektovaných norem, které by definovaly požadavky na celou škálu sanačních materiálů a na výsledky sanačních prací. Evropské normy vydané v nedávné době by tuto mezeru měly vyplnit. Evropské normy s jednotným názvem „Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí“, které v současné době postupně vznikají a jsou přejímány do systému českých norem, si kladou za cíl vytvořit směrnici pro návrh a provádění sanačních prací a prací směřujících k preventivní ochraně betonových prvků [1].
Stav vydána 6.1999 revize 1.2006 3.2006 8.2006 3.2006 7.2005 5.2007 4.2007 7.2005 předběžná norma vydaná 5.2000 6.2005
[1] MAYS G., DAVIES H: Progress towards European standards for concrete repair products, Concrete, January 2003 [2] DROCHYTKA R., DOHNÁLEK J., BYDŽOVSKÝ J., PUMPR V: Technické podmínky pro sanace betonových konstrukcí TP SSBK II, Brno 2003, ISBN 80-239-0516-3
1 / 2007
6
Kde nás můžete potkat lezobetonu, k sanaci vlhkého zdiva i při realizaci novostaveb, kde se uplatňují především naše hydroizolační hmoty a nátěrové systémy. Pro bližší informace o našich produktech navštivte internetové stránky www.betosan.cz, kde jsou rovněž kontakty na naše pracovníky, kteří Vám rádi odborně poradí při realizaci Vaší stavby od projektu až po samotnou rekonstrukci. Ing. Zdeněk Vávra
Firma Betosan s.r.o. se pravidelně účastní také významných stavebních veletrhů pořádaných na našem území i v sousední Slovenské republice. Jedná se o veletrhy Coneco v Bratislavě, IBF v Brně a ForArch v Praze. Máme za to, že veletrh je nejenom příležitostí pro setkání s našimi partnery a zákazníky a jejich problémy, ale také k osobním konzultacím nad problematikou sanací stavebních konstrukcí obecně. V našich řadách je možné najít zkušené pracovníky s dlouholetou praxí v oboru, stejně jako mladé kolegy věnující se výzkumu a vývoji nových materiálů a technologických postupů. V této souvislosti se věnujeme rovněž zkušebnictví a naše poznatky jsou v průběhu roku a po dosažení konkrétních výsledků publikovány v odborných časopisech a na vědeckých konferencích týkajících se betonových a zděných konstrukcí a jejich sanací (Sanace v Brně, Betonářské dny v Hradci Králové). Aktivně je firma Betosan s.r.o. zapojena i do činnosti několika organizací, které se věnují problematice sanací betonu a železobetonu (SSBK, ICRI), opravě památek (STOP), nebo sanaci staveb obecně (WTA). Pro nedostatek některých témat na odborných konferencích, firma Betosan s.r.o. pořádá vlastní semináře pro zájemce především z řad projektantů, kde je možné získat ucelené informace týkajících se jednotlivých témat. V minulosti byly pořádány semináře např. s tématy „Hydroizolace staveb“ a „Zesilování konstrukcí pomocí kompozitních materiálů“. Na našich webových stránkách je možné se informovat o konání těchto seminářů. Myslíme si, že není neskromné tvrdit, že naše poznatky získané výzkumem a praktickými zkušenostmi, se odráží ve vysoké kvalitě našich materiálů, které jsou používány k sanaci bytových i inženýrských staveb z betonu a že-
