Obsah 1. ÚVOD PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Základní údaje Zkratky a pojmy Přehled sledovan

Městský úřad Čáslav

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory

BERIT, a.s.

Územně analytické podklady obcí ORP Čáslav Textová část

verze 1.0

leden 2009

VD_UAPCASL_RURU leden 2009

1/148



BERIT, a.s.

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................... 4 2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 5 2.1. Základní údaje .......................................................................................... 5 2.1.1. Zkratky a pojmy ................................................................................ 5 2.1.2. Přehled sledovaných jevů .................................................................... 6 2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů ........................................................... 8 2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území ........................................... 9 2.2.1. Vymezení řešeného území ................................................................... 9 2.2.2. Urbanistická struktura a architektura ...................................................14 2.2.3. Obyvatelstvo ....................................................................................23 2.2.4. Bydlení ............................................................................................35 2.2.5. Hospodářské prostředí .......................................................................42 2.2.6. Občanské vybavení a služby ...............................................................48 2.2.7. Rekreace a cestovní ruch ...................................................................58 2.2.8. Doprava a dopravní zařízení ...............................................................60 2.2.9. Technická infrastruktura ....................................................................67 2.2.10. Životní prostředí ...............................................................................80 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................ 125 3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza .............. 125 3.1.1. Horninové prostředí a geologie ......................................................... 125 3.1.2. Vodní režim .................................................................................... 125 3.1.3. Hygiena životního prostředí .............................................................. 126 3.1.4. Ochrana přírody a krajiny ................................................................. 127 3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............. 128 3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................... 129 3.1.7. Sociodemografické podmínky ........................................................... 130 3.1.8. Bydlení .......................................................................................... 131 3.1.9. Rekreace ........................................................................................ 131 3.1.10. Hospodářské podmínky .................................................................... 132 3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel ............................... 132 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí .................................. 132 3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj .......................................... 137 3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel ....................... 138 3.3. Určení problémů k řešení v územním plánu ................................................ 139 3.4. Problémy obcí ........................................................................................ 140 3.4.1. Čáslav ........................................................................................... 140 3.4.2. Třebonín ........................................................................................ 140 3.4.3. Horka I .......................................................................................... 140 3.4.4. Chotusice ....................................................................................... 140 3.4.5. Vrdy .............................................................................................. 141 3.4.6. Žleby ............................................................................................. 141 3.5. Záměry obcí ........................................................................................... 141 3.5.1. Čáslav ........................................................................................... 141 3.5.2. Třebonín ........................................................................................ 141 3.5.3. Horka I .......................................................................................... 141 3.5.4. Vrdy .............................................................................................. 141 3.5.5. Žleby ............................................................................................. 141 3.6. Ostatní záměry – nadřazené územně plánovací dokumentace ....................... 142 3.6.1. Územní plán velkého územního celku Střední Polabí (12/2006) ............. 142 3.6.2. Politika územního rozvoje České republiky (2006) ............................... 145 VD_UAPCASL_RURU leden 2009

2/148



BERIT, a.s.

4. ZÁVĚR ............................................................................................................... 148


3/148


1.


BERIT, a.s.

Úvod

Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1.1.2007, kdy vstoupil v platnost nový stavební zákon – zákon č. 183/2006 Sb., novým nástrojem územního plánování. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to v dvojí podrobnosti - obce s rozšířenou působností a kraje. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán, mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Zásady územního rozvoje obsahují koncepci rozvoje území, určují základní požadavky na jeho účelné a hospodárné využití.


4/148


2.


BERIT, a.s.

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

2.1. Základní údaje 2.1.1. Zkratky a pojmy Tabulka 1: Zkratky a pojmy použité v dokumentu Zkratka BC BK BPEJ č.h.p. EA EVL HPJ CHOPAV KES KN LÚSES LVS MPSV MZCHÚ NPP NRÚSES OP ORP PHO PCHP PLO PP PPK PR PS PUPFL PÚR CR RÚSES RVKP SLDB SO ORP SPJ TOB TOD ÚAP ÚPD ÚSES VKP VÚC ZABAGED


Význam biocentrum biokoridor bonitovaná půdně ekologická jednotka číslo hydrologického pořadí ekonomicky aktivní (obyvatelstvo) evropsky významná lokalita hlavní půdní jednotka chráněná oblast přirozené akumulace vod koeficient ekologické stability katastr nemovitostí lokální ÚSES lesní vegetační stupeň Ministerstvo práce a sociálních věcí maloplošné zvláště chráněné území národní přírodní památka nadregionální ÚSES ochranné pásmo obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany přechodně chráněná plocha přírodní lesní oblast přírodní památka přírodní park přírodní rezervace památný strom pozemky určené k plnění funkce lesa politika územního rozvoje České republiky regionální ÚSES registrovaný významný krajinný prvek sčítání lidu, domů a bytů správní obvod obce rozšířenou působností sociálně patologické jevy trvale obydlené byty trvale obydlené domy územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek velký územní celek základní báze geografických dat

5/148



BERIT, a.s.

2.1.2. Přehled sledovaných jevů Tabulka 2: Přehled sledovaných jevů Číslo datové vrstvy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46

Sledovaný jev zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 -evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast


6/148


Číslo datové vrstvy 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95

BERIT, a.s.

Sledovaný jev vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma stoková síť vč. ochranného pásma výrobna elektřiny vč. ochranného pásma elektrická stanice vč. ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma ropovod vč. ochranného pásma produktovod vč. ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma teplovod vč. ochranného pásma elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma komunikační vedení vč. ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka odpadu vč. ochranného pásma spalovna vč. ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železnice celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma



7/148


Číslo datové vrstvy 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119


BERIT, a.s.

Sledovaný jev koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů 2.1.3.1 -

2.1.3.2 -

Mapové podklady:

Mapy KN Digitální data z krajského úřadu Středočeského kraje Textové podklady Územní plány obcí Digitální data ZABAGED

Ostatní podklady

Mapy KČT Průvodci po regionu ORP Čáslav Terénní šetření Muzeum v Čáslavi Městský úřad v Čáslavi Veřejně dostupné mapové servery Webové stránky Českého statistického úřadu Portál Regionálních Informačních Servisů Webové stránky jednotlivých obcí ORP Čáslav


8/148



BERIT, a.s.

2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území 2.2.1. Vymezení řešeného území Správní obvod Čáslav leží v nejvýchodnější části Středočeského kraje v podhůří Železných hor a má převážně charakter roviny. Celkem 25 obcí leží v nižší než třísetmetrové nadmořské výšce, nejníže položenou obcí je Horka I (211 m n. m.), nejvýše Dobrovítov (487 m n. m.). Na západě sousedí se správním obvodem ORP Kutná Hora, na východě s krajem Vysočina a Pardubickým krajem. Svou velikostí patří mezi malé správní obvody, výměrou půdy 27 431 ha se řadí na 20. místo ve Středočeském kraji a stejné místo zaujímá i s počtem obyvatel 24 523. Z celkové rozlohy správního obvodu tvoří 73 % zemědělská půda, z níž 88 % připadá na ornou půdu. Charakter klimatu i vhodná skladba půd zde vytváří příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu a ovocnářství. Podle současného správního rozdělení je na území 37 obcí. Statut města má pouze Čáslav, kde žije necelých 10 tisíc obyvatel, což je ale 40 % všeho obyvatelstva správního obvodu. Tabulka 3: Vybrané geografické údaje SO ORP Středočeského kraje za rok 2007 Kraj, správní obvod ORP

Hustota osídlení [ob/km2]

11 015

1 201 827

-

109

1 146

80

690 416

54 893 53 587

16 247 17 997

80 129

51 48

6 3

378

78 182

15 850

207

58

5

10 5 6 7 6 69 30

074 481 676 956 633 576 158

90 183 96 62 113 335 132

37 79 24 24 37 48 69

1 9 1 2 3 5 5

VD_UAPCASL_RURU

274 581 184 318 246 351 584

24 106 17 19 27 117 77

825 048 778 599 720 593 134

Počet obcí

z toho se statutem města

Počet obyvatel

Středočeský kraj Benešov Beroun Brandýs nad Labem Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim

leden 2009

Počet obyvatel sídla ORP

Rozloha v km2

131

27 547

16 749

210

18

2

643

49 760

21 373

77

51

3

121

20 263

8 422

167

9

2

457

41 036

19 003

90

39

3

810

104 778

43 923

129

98

7

213

16 001

8 481

75

22

1

113 356 349 925 896 377 449 369 496

29 37 29 69 53 48 22 37 25

257 105 84 75 60 130 49 102 52

12 39 35 75 83 52 22 52 49

2 2 2 3 2 3 2 3 2

113 294 429 281 635 859 013 721 762

16 14 13 34 16 11 4 14 12

231 363 255 660 159 957 483 891 033

9/148


Kraj, správní obvod ORP


Rozloha v km2

Počet obyvatel

289

11 976

Votice

Počet obyvatel sídla ORP 4 447

Hustota osídlení [ob/km2] 41

BERIT, a.s.

Počet obcí 15

z toho se statutem města 1

Obrázek 1: Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Středočeského kraje

Správní obvod obce s rozšířenou působností ČÁSLAV je vymezen územím obcí: Adamov, Bílé Podolí, Brambory, Bratčice, Čáslav, Čejkovice, Dobrovítov, Drobovice, Horka I, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chotusice, Kluky, Krchleby, Močovice, Okřesaneč, Potěhy, Rohozec, Semtěš, Schořov, Souňov, Starkoč, Šebestěnice, Třebešice, Třebonín, Tupadly, Vinaře, Vlačice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Zbýšov, Žáky, Žehušice, Žleby. Počet obyvatel od počátku devadesátých let je poměrně stabilizovaný. Porodnost je pod průměrem kraje a naopak počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu byl třetí nejvyšší v celém kraji. Proto saldo přirozené změny obyvatelstva dosáhlo druhé nejvyšší záporné hodnoty v kraji a nebylo zcela kompenzováno pozitivním saldem migrace. Obyvatelstvo obvodu má proti krajskému průměru poněkud starší věkovou strukturu, průměrný věk je 40,1 roku. Od roku 1991 poklesl počet obyvatel do 15 let o 5 % a naopak počet obyvatel nad 65 let se mírně zvýšil a tak index stáří 104,3 je jeden z nejvyšších v celém Středočeském kraji. Struktuře obyvatelstva odpovídá i nižší sňatečnost a rozvodovost a druhý nejvyšší podíl úplných rodin.


10/148



BERIT, a.s.

Pro odvětvovou strukturu oblasti je charakteristické to, co pro celý kraj. Snižuje se podíl zaměstnaných v zemědělství a průmyslu, výrazný růst zaznamenává oblast služeb. ORP Čáslav vykazuje nejvyšší zaměstnanost v oblasti veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení v důsledku existence vojenské základny s letištěm v Čáslavi. Mezi významné zaměstnavatele patří GOLDBECK Prefabeton s r.o. Vrdy, Zenit Čáslav spol. s r.o. a Zemědělské obchodní družstvo Potěhy. Problémem jsou dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký počet uchazečů na jedno volné místo, které výrazně překračují i celorepublikové průměry. Bytový fond je starý, průměrné stáří domu je 49,7 let. Intenzita bytové výstavby s ohledem na velikost a polohu obvodu je v porovnání s ostatními obvody, mimo těch, které sousedí s hlavním městem, vysoká. Je rovnoměrně rozložená na byty v rodinných i bytových domech, ze dvou třetin se soustřeďuje do Čáslavi. Kulturním centrem je město Čáslav, které je památkovou zónou. Asi 10 km jihovýchodně od Čáslavi se v obci Žleby nachází původně gotický hrad, přestavěný do dnešní romantické podoby. Oblast Čáslavska nabízí řadu možností pro pěší turistiku buď malebným okolím řeky Doubravy, nebo jako východisko k návštěvě blízkých Železných hor.

Obrázek 2: Mapa správního obvodu ORP Čáslav VD_UAPCASL_RURU leden 2009

11/148



BERIT, a.s.

Tabulka 4: Přehled obcí SO ORP Čáslav a jejich částí ORP

Čáslav 274 km² 24 825 obyvatel

č. 1

Adamov 114 obyvatel

2

Bílé Podolí 582 obyvatel

3

Brambory 107 obyvatel

4

Bratčice 353 obyvatel

5

Čáslav 10 068 obyvatel

6

Čejkovice 35 obyvatel

7

Dobrovítov 118 obyvatel

8

leden 2009

č.

Část obce

1

Adamov u Tupadel

2

Lovčice

3

Zaříčany

4

Bílé Podolí

5

Brambory

6

Bratčice u Potěh

7

Čáslav

8

Filipov u Čáslavi

9

Čejkovice u Zbýšova

10

Dědice u Zbýšova

11

Dobrovítov

Drobovice 379 obyvatel

12

Drobovice

9

Horka I 372 obyvatel

13

Horka u Žehušic

10

Horky 391 obyvatel

14

Horky u Čáslavi

11

Horušice 186 obyvatel

15

Horušice

12

Hostovlice 249 obyvatel

16

Hostovlice u Čáslavi

13

Hraběšín 123 obyvatel

17

Hraběšín

14

Chotusice 693 obyvatel

18

Chotusice

19

Kluky u Čáslavi

20

Nová Lhota

21

Olšany u Čáslavi

22

Pucheř

23

Chedrbí

24

Krchleby u Čáslavi

15

VD_UAPCASL_RURU

Obec

Kluky 456 obyvatel

16

Krchleby 384 obyvatel

17

Močovice 333 obyvatel

25

Močovice

18

Okřesaneč 186 obyvatel

26

Okřesaneč

19

Potěhy 610 obyvatel

27

Potěhy

20

Rohozec 264 obyvatel

28

Rohozec u Žehušic

21

Semtěš

29

Semtěš u Bílého Podolí 12/148


ORP

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory č.

Obec

č.

BERIT, a.s.

Část obce

260 obyvatel 22

Schořov 65 obyvatel

30

Schořov

23

Souňov 115 obyvatel

31

Souňov

24

Starkoč 104 obyvatel

32

Starkoč u Bílého Podolí

25

Šebestěnice 137 obyvatel

33

Šebestěnice

26

Třebešice 246 obyvatel

34

Třebešice

27

Třebonín 134 obyvatel

35

Třebonín

28

Tupadly 555 obyvatel

36

Tupadly u Čáslavi

29

Vinaře 257 obyvatel

37

Vinaře

30

Vlačice 257 obyvatel

38

Vlačice

39

Kozohlody

31

Vlkaneč 606 obyvatel

40

Vlkaneč

41

Přibyslavice u Vlkanče

Vodranty 69 obyvatel

42

Vodranty

32

33

34

Vrdy 3081 obyvatel

Zbýšov 614 obyvatel

35

Žáky 328 obyvatel

36

Žehušice 586 obyvatel

37

Žleby 1260 obyvatel

43

Dolní Bučice

44

Horní Bučice

45

Vrdy

46

Zbyslav

47

Březí u Šebestěnic

48

Damírov

49

Chlum u Zbýšova

50

Krchlebská Lhota

51

Opatovice u Zbýšova

52

Zbýšov v Čechách

53

Zbudovice

54

Klucké Chvalovice

55

Žáky

56

Žehušice

57

Bojmany

58

Zehuby

59

Žleby

Zdroj: ČSÚ


13/148



BERIT, a.s.

2.2.2. Urbanistická struktura a architektura 2.2.2.1

Historie osídlení území SO ORP Čáslav

V následující kapitole je popsána historie vybraných obcí (nejvýznamnější z hlediska počtu obyvatel) území ORP Čáslav, zdrojem byly internetové stránky jednotlivých obcí. 2.2.2.1.1 -

Bílé Podolí

první písemná zmínka z roku 1307 prvním známým majitelem byl do konce 14. století Markvart z Wartenberka do konce 16. století se přibližně v intervalu 30–50 let měnili majitelé obce 1540 – povolení výročních trhů císařem Ferdinandem I. 1687 – obec povýšena na městečko 1869 – obec povýšena na zemské město 1896 – otevření školy

2.2.2.1.2 -

Bratčice

1126 – první zmínka o obci (jedna z nejstarších obcí bývalého okresu Kutná Hora) 1350 – stavba kostela v obci 2. polovina 16. století – stavba tvrze 1672 – středisko panství přechází do obce Potěhy, počátek úpadku obce

2.2.2.1.3 -

Čáslav

prokazatelné osídlení je datováno od počátku neolitu (6.-5. tis. př. Kr.) slovanské osídlení datováno od 9. století královské město Čáslav vzniklo v polovině 13. století koncem 13. století zahájena stavba kostela sv. Petra a Pavla 1421 – město přechází na stranu Husitů po jarní ofenzivě, v červnu proběhl zemský sněm „čáslavský“, Jan Žižka zvolen do zemské vlády 1452, 1522 – velké požáry, při kterých bylo zničeno téměř celé město 1639, 1643 – švédské vpády do města, které měly za následek zpustnutí a zadlužení města do 18. století polovina 19. století – ve městě zakládány úřady s okresní působností, vyšší vzdělávací ústavy, hospodářské a peněžní ústavy jaro 1952 – začátek výstavby vojenského letiště od roku 1960 není Čáslav okresním městem, zachována je přirozená spádovost města 2003 – město se stává obcí s rozšířenou působností

2.2.2.1.4 -

Chotusice

1142 – první písemná zmínka o obci cca 1300 – začátek stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie 1421 – obec zpustošena během husitských válek Janem Želivským 1601 – obec povýšena na městečko 1679, 1680, 1704, 1713 – morové epidemie v obci 17. 5. 1742 – bitva u Chotusic (přes 9 000 mrtvých vojáků Rakouska a Pruska) 1822 – stavba školy

2.2.2.1.5 -

1242 1265 1642 1739

Potěhy – – – –

první písemná zmínka o obci obec se stává „královským městem“ přístavba chrámové lodě ke kapli a fary veřejná dražba na zadluženou obec


14/148


2.2.2.1.6 -

1242 – první písemná zmínka o obci 1. polovina 17. století – stavba zámku do konce 18. století se přibližně v intervalu 30–50 let měnili majitelé obce 1948 – zestátnění zámku a zbytkového statku Vlkaneč

1352 – první zmínka o románském kostelíku sv. Jakuba Staršího v obci 1590-1592 – „přestavba“ kostela sv. Jakuba Staršího 1775 – zřízení obecné školy (1877 – nová budova školy) 1872 – zřízení železniční zastávky

2.2.2.1.8 -

1126 1582 1759 1940

2.2.2.1.9 -

1350 1540 1601 1679 1760 1770 1826 1865 1948

2.2.2.1.10 -

BERIT, a.s.

Tupadly

2.2.2.1.7 -


Zbýšov – – – –

první písemná zmínka o obci vybudování rybniční soustavy od Dobrovítova po Zbýšov první písemná zmínka o zbýšovské škole počátek stavby prvních rekreačních objektů Žehušice

– první dochovaná písemná zmínka – povýšení na městečko Ferdinandem I – ztráta statutu městečka – stavba nového zámku – zahájení stavby kostela Sv. Marka – stavba maurské zvonice – hrabě Josef Matyáš založil oboru v nynější podobě – Žehušice povýšeny na městys - 1989 – charakter obory a parku zůstal zachován Žleby

1278 – první písemná zmínka o obci 1289 – první zmínka o hradu v obci 1356 – povýšení obce na městečko 1427 – zničení hradu Husity (1450 obnova, 1754 barokní přestavba, 1849-1886 pseudogotická přestavba)

2.2.2.2

Památkové objekty, kulturní a architektonické hodnoty

Tabulka 5: Seznam památek na území SO ORP Čáslav Obec

Část obce

č.p.

Památka

Bílé Podolí

Bílé Podolí

Bílé Podolí

Bílé Podolí

č.p. 123

venkovský dům

Borek

Borek

č.p. 3

venkovský dům

Bratčice

Bratčice

kostel sv. Václava

Bratčice

Bratčice

výklenková kaplička P. Marie

Bratčice

Bratčice

č.p. 10

Bratčice

Bratčice

č.p. 34

vodní mlýn

č.p. 45

venkovská usedlost s kovárnou

Březí

Březí


Ulice,nám./umístění

kostel sv. Václava

náves u silnice mezi Potěhy a Bratčicemi

venkovská usedlost, z toho jen: obytný dům

15/148


Obec Březí Čáslav Čáslav Čáslav

Část obce Březí

Čáslav

Čáslav

Čáslav-Nové Město

Čáslav

Čáslav-Nové Město

Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav

č.p. č.p. 46

Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město

Čáslav


Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Nové Město Čáslav-Staré Město

Památka

BERIT, a.s.


venkovská usedlost kostel sv. Alžběty kostel sv. Bonifáce boží muka sousoší sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského a sv. Josefa výšinné opevněné sídliště - hradiště Hrádek, archeologické stopy

park

západní okraj obce

č.p. 76

vodní mlýn Podměstský

Tylova

č.p. 79

venkovská usedlost

Koželuhy

č.p. 107

venkovská usedlost

Emila Picka

č.p. 108

rodinný dům

Pražská

č.p. 111

synagoga

Masarykova

č.p. 1068

činžovní dům

Tylova

muzeum kostel evangelický

Husova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova

Čáslav

Čáslav-Staré Město

kostel sv. Petra a Pavla

Čáslav


sloup se sochou P. Marie - morový

Čáslav


pomník Jana Žižky z Trocnova

Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město

pomník Matouše Ulického

nám. Kostelní

kašna

nám. Žižkovo

Čáslav Čáslav

nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova

Čáslav


č.p. 1

radnice

Čáslav


č.p. 2

spořitelna

č.p. 4

měšťanský dům

Gen. Františka Moravce

č.p. 10

měšťanský dům

J. Mahena

č.p. 15

měšťanský dům


č.p. 17

měšťanský dům


č.p. 18

měšťanský dům


Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav

Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město


16/148


Obec Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav

Část obce Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory č.p.

Památka

BERIT, a.s.


č.p. 19

měšťanský dům


č.p. 24

rodinný dům

Na Kozinci

č.p. 25

rodinný dům

Na Kozinci

č.p. 25

městské opevnění

Na Kozinci

č.p. 26

rodinný dům

Na Kozinci

č.p. 31

měšťanský dům

Na Kozinci

č.p. 32

měšťanský dům

č.p. 34

venkovská usedlost rodný dům Rudolfa Těsnohlídka

č.p. 45

měšťanský dům


č.p. 55

venkovská usedlost

Žižkova brána

č.p. 56

měšťanský dům


č.p. 58

venkovská usedlost


č.p. 86

kasárna Jiřího z Poděbrad

Přemysla Otakara II. nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova

Čáslav


č.p. 98

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 101

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 104

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 105

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 106

měšťanský dům

č.p. 122

měšťanský dům, z toho jen: Otakarova bašta

č.p. 125

měšťanský dům

Jana Roháče z Dubé

č.p. 128

pojišťovna zdravotní poliklinika

Klimenta Čermáka

č.p. 131

měšťanský dům

Jana Roháče z Dubé

č.p. 139

měšťanský dům

nám. Komenského



Čáslav


č.p. 147

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 148

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 150

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 153

měšťanský dům


nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova 17/148


Obec Čáslav Čáslav Čáslav

Část obce Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město Čáslav-Staré Město


Památka

BERIT, a.s.


č.p. 154

měšťanský dům

Palackého

č.p. 161

měšťanský dům

Palackého

č.p. 164

pivovar

Táborské předměstí nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova nám. Jana Žižky z Trocnova

Čáslav


č.p. 165

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 166

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 167

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 181

měšťanský dům

Čáslav


č.p. 186

děkanství

Kostelní nám.

č.p. 188

rodinný dům

Na Fortně

č.p. 190

hospoda

Na Fortně

č.p. 193

měšťanský dům

Kostelní nám.

č.p. 197

knihovna

Kostelní nám.

č.p. 199

sbor Husův

Jana Karafiáta



Čáslav


č.p. 201

rodinný dům

J. Mahena

Čáslav


č.p. 203

rodinný dům

Přemysla Otakara II.

č.p. 204

pošta

Palackého

č.p. 211

měšťanský dům

J. Mahena

č.p. 414

měšťanský dům

Masarykova

č.p. 471

tělocvična

Fučíkova

divadlo Dusíkovo

Masarykovo nám.



Čejkovice

Čejkovice

Čejkovice

Čejkovice

kaplička se zvoničkou a ukřižováním č.p. 28

kovárna

Damírov

Damírov

socha sv. Jana Nepomuckého

Dobrovítov

Dobrovítov

kostel sv. Václava

Dobrovítov

Dobrovítov

Dolní Bučice

Dolní Bučice

Dolní Bučice

Dolní Bučice

Drobovice

Drobovice

Filipov

Filipov


č.p. 1

tvrz kostel Všech svatých

č.p. 30

vodní mlýn klášter, archeologické stopy

č.p. 1

zámek Filipov

Zámecká 18/148


Obec

Část obce

Horka I

Horka I

Horky

Horky

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory č.p. č.p. 39

Památka

BERIT, a.s.


venkovská usedlost, z toho jen: špýchar kostel sv. Václava

Horušice

Horušice

Hraběšín

Hraběšín

Hraběšín

Hraběšín

Chedrbí

Chedrbí

Chlum

Chlum

hrad Chlum, zřícenina

Chlum

Chlum

socha sv. Donáta

Chotusice

Chotusice

kostel sv. Václava

Chotusice

Chotusice

kříž s reliéfem sv. Floriána

Chotusice

Chotusice

socha sv. Donáta

Chotusice

Chotusice

socha sv. Floriána

Chotusice

Chotusice

č.p. 1

děkanství

Chotusice

Chotusice

č.p. 101

venkovská usedlost

Klucké Chvalovice Klucké Chvalovice Klucké Chvalovice

Klucké Chvalovice Klucké Chvalovice Klucké Chvalovice

č.p. 7

venkovský dům

č.p. 10

venkovská usedlost

č.p. 14

venkovská usedlost

Kluky

Kluky

kostel sv. Jana Křtitele

Kluky

Kluky

sochy sv. Buriana a sv. Pavla

Kluky

Kluky

Kluky

Kluky

zámek Kluky

Kozohlody

Kozohlody

kostel Všech svatých

Krchleby

Krchleby

kostel sv. Václava

Krchleby

Krchleby

výklenková kaplička P. Marie

při křižovatce

Krchleby

Krchleby

socha sv. Františka

v remízku, jižně od západního okraje obce

Krchleby

Krchleby

Krchleby

Krchleby

č.p. 1

Krchleby

Krchleby

č.p. 56

Markovice

Markovice

Markovice

Markovice

č.p. 91

zájezdní hostinec

Markovice

Markovice

č.p. 208

zemědělský dvůr Auerspergský

Močovice

Močovice

č.p. 3

venkovská usedlost

Nová Lhota

Nová Lhota

Nová Lhota

Nová Lhota

Nová Lhota

Nová Lhota


č.p. 19

rezidence sedleckého kláštera mohylník U Chedrbí, archeologické stopy zámek Hraběšín

č.p. 128

č.p. 48

venkovská usedlost

severní cíp vsi Vrchy nám. jihovýchodní část obce

na křižovatce na Třebešice a Pucheř

venkovská usedlost

socha sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost, z toho jen: špýchar

mezi rybníkem a školou

fara kostel sv. Marka

kostel sv. Jana Křtitele kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého

jižně od vsi proti č.p. 5 při kostele 19/148


Obec

Část obce


Nová Lhota

Nová Lhota

Nová Lhota

Nová Lhota

zámek - zámeček

Okřesaneč

Okřesaneč

kostel sv. Bartoloměje

Okřesaneč

Okřesaneč

Potěhy

Potěhy

kostel sv. Gotharda

Potěhy

Potěhy

výklenková kaplička

Potěhy

Potěhy

č.p. 2

venkovská usedlost

Potěhy

Potěhy

č.p. 3

venkovská usedlost

Potěhy

Potěhy

č.p. 11

venkovská usedlost

Přibyslavice

Přibyslavice

kostel sv. Václava

Pucheř

Pucheř

kaple

Pucheř

Pucheř

Rohozec

Rohozec

kostel sv. Maří Magdalény

Rohozec

Rohozec

výklenková kaplička

Semtěš

Semtěš

tvrz

Schořov

Schořov

kaple Nanebevzetí P. Marie

Souňov

Souňov

Souňov

Souňov

Starkoč

Starkoč

Svobodná Ves

Svobodná Ves

č.p. 8

Památka

č.p. 46

č.p. 5

zájezdní hostinec

náves při silnici na Dobrovice, u č.p. 148 náves náves náves při č.p. 13

hospoda

jihovýchodně od obce

kaple socha sv. Jana Nepomuckého kostel Nanebevzetí P. Marie č.p. 39

Svobodná Ves

Štrampouch

Štrampouch

větrný mlýn, zřícenina

Třebešice

Třebešice

Třebonín

Třebonín

Tupadly

Tupadly

č.p. 31

hospoda

Tupadly

Tupadly

č.p. 62

venkovská usedlost

Tupadly

Tupadly

zámek

Vlkaneč

Vlkaneč

kostel sv. Jakuba Většího

Vlkaneč

Vlkaneč

č.p. 1

Vlkaneč

Vlkaneč

č.p. 42

č.p. 1

nad návsí

venkovská usedlost

Svobodná Ves

jižně od obce

zámek Třebešice kostel sv. Matěje

severní část návsi v severozáp. cípu obce

fara venkovská usedlost kostel Nejsvětější Trojice

Zbyslav

Zbyslav

Zbyslav

Zbyslav

č.p. 1

fara

Zbyslav

Zbyslav

č.p. 56

venkovský dům

Zbyslav

Zbyslav

č.p. 57

venkovská usedlost

Zbyslav

Zbyslav

č.p. 76

základní škola

Zbýšov

Zbýšov

kostel Narození sv. Jana Křtitele

Zehuby

Zehuby

silniční most

Žáky

Žáky

zámek

leden 2009


venkovská usedlost

jiná zemědělská stavba - poplužní dvůr

VD_UAPCASL_RURU

BERIT, a.s.

Žleby - Kamenné Mosty

20/148


Obec

Část obce


Památka

Žehušice

Žehušice

kostel sv. Marka

Žehušice

Žehušice

kaple sv. Jiří

Žehušice

Žehušice

kaple sv. Mikuláše

Žehušice

Žehušice

silniční most se sochou sv. Jana Nepomuckého

Žehušice

Žehušice

č.p. 18

tvrz

Žehušice

Žehušice

č.p. 18

zámek

Žehušice

Žehušice

č.p. 19

pivovar

Žleby

Žleby

zámek Žleby

Žleby

Žleby

kostel Narození P. Marie

Žleby

Žleby

kaplička Nejsvětější Trojice

Žleby

Žleby

zvonice

Žleby

Žleby

krucifix

Žleby

Žleby

socha sv. Jana Nepomuckého

Žleby

Žleby

sloup se sochou P. Marie

Žleby

Žleby

č.p. 5

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 9

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 10

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 63

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 64

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 66

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 119

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 120

rodinný dům

Žleby

Žleby

č.p. 121

rodinný dům

Žleby

Žleby

BERIT, a.s.

Ulice,nám./umístění severovýchodně od obce směr na Chotusice přes Doubravu při silnici Čáslav - Přelouč

západně od obce, směr k Markovicím na návrší na pravém břehu jižně od zvonice, u školy návrší při silnici na Markovice

Zámecká, v podzámčí, v blízkosti brány

radnice

Národní nemovitá kulturní památka: zámek Žleby Městská památková zóna: Město Čáslav Vesnická památková zóna: Filipov – plánované zařazení Krajinná památková zóna: Žehušicko Významné události: - návštěva města Čáslav hudebním skladatelem W. A. Mozartem (+ nocleh) - bitva u Chotusic – jedna z bitev ve válce o rakouské dědictví Významní rodáci: - Rudolf Krupička – básník a dramatik - Josef Sekera – spisovatel VD_UAPCASL_RURU leden 2009

21/148


-


BERIT, a.s.

Jan Václav Sticha - hudební skladatel a virtuos Jan Perner – stavební inženýr Josef Kratochvíl – petrolog a mineralog Ludmila Formanová – sportovkyně František Kosmánek – hudební skladatel a regenschori Filip Maximilián Opiz – botanik Rudolf Těsnohlídek – spisovatel Jan Ladislav Dusík – skladatel Miloš Forman – filmový režisér Zdeněk Špinar – paleontolog Josef Svoboda – scénograf a architekt

2.2.2.3

Archeologie

Na území bývalého okresu Kutná Hora působí dlouhodobě pracoviště Archeologického ústavu Akademie Věd ČR, Praha, v.v.i, které zajišťuje systematicky dohled a výzkum při stavební činnosti a jiných zemních pracích. Pracoviště navrhuje opatření již v průběhu řízení o vydání stavebního povolení. Odpovídající opatření jsou potom součástí podmínek každého rozhodnutí o povolení stavby. Výsledkem této činnosti je neustále se doplňující obraz pravěkého i historického osídlení Kutnohorska a Čáslavska. Pravěké a raně středověké osídlení Kutnohorska se soustřeďuje zejména v jeho severovýchodní části a směrem k jihozápadu do Posázaví intenzita tohoto osídlení klesá. Právě proto je ale nezbytné sledovat veškeré zásahy do terénu i menšího rozsahu na celém území a evidovat i negativní zjištění. Kromě vlastních archeologických nálezů je při těchto akcích možno získat i informace jiného druhu, například pedologické nebo geologické. Ty potom mohou přinést doplňkové informace, které jiným způsobem doloží stopy lidské činnosti v historii. Osu pravěkého a raně středověkého osídlení v této oblasti tvoří přirozená komunikační trasa, která spojuje střední Polabí s jihozápadní Moravou. Vede zhruba z polabského centra v Kolíně přes Havlíčkův Brod, kde byl důležitý přechod přes řeku, k Jihlavě jako velkému středisku těžby surovin. V historických pramenech se nazývá Haberská stezka, ale stejná trasa bylyužívána předtím v celém pravěku. Základními sídelními body jsou zde Kutná Hora – Malín a Čáslav – Hrádek. V raném středověku na nich byla slovanská hradiště, ale mají i starší pravěké osídlení. Okolo se soustřeďovalo osídlení prakticky ze všech pravěkých období. Ze staršího pravěku od neolitu až po mladší dobu bronzovou (ca 6000 – 800 let před Kr.), z mladšího pravěku od doby halštatské až po dobu stěhování národů (cca 800 př. Kr. až 600 po Kr.) Je zde známa řada sídlišť i pohřebišť. Další se potom nacházejí v širším okolí v celé oblasti, která tvořila hospodářské zázemí těchto v mladší době snad i správních center. Od raného středověku většinou od dvanáctého století jsou potom v psaných pramenech doloženy současné osady. Archeologické nálezy se nacházejí obvykle na hospodářských pozemcích pod vrstvou ornice, ale i v zalesněných územích. Například na katastrech jihozápadně od Čáslavi jsou doloženy pozůstatky těžební činnosti, která zde existovala ještě před dolováním v Kutné Hoře. Na povrchu je možno nalézt ze staršího pravěku ojedinělé kamenné nástroje, z pozdější doby třeba i římské mince. Většina nálezů je však zakryta povrchovou vrstvou zeminy a je ohrožována jakoukoliv destrukční stavební nebo jinou hospodářskou činností. Odpovědnost za jejich ničení nesou investoři a je proto nezbytné, aby tyto destrukce byly omezeny na minimum. V nezbytných případech je třeba zajistit odpovídající záchranu a dokumentaci těchto nálezů. Na to nutno brát ohled již v přípravném řízení a příslušné akce včetně prostředků tvoří proto nezbytnou součást každého investorského záměru.


22/148



BERIT, a.s.

2.2.3. Obyvatelstvo Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických charakteristik byla data Českého statistického úřadu. Správní obvod ORP Čáslav je tvořen 37 obcemi, ve kterých žilo na konci roku 2007 celkem 24 825 obyvatel. Více než 40% obyvatel správního obvodu žilo v jeho sídle v Čáslavi.

2.2.3.1

Velikostní struktura obcí

Tabulka 6: Velikostní struktura obcí SO ORP Čáslav v letech 1995-2006 Rok

Počet obcí

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37 37

- 199

200 499

12 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13

500 999

15 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 - 49 999

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

-

7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

50 000 +

-

Zdroj: ČSÚ

Velikostní struktura obcí správního obvodu ORP Čáslav se během sledovaného období neměnila. V ORP, které je tvořeno celkem 37 obcemi, převažují menší obce velikostních skupin do 199 obyvatel (13 obcí) a 200 až 499 obyvatel (14 obcí). Více než tisíc obyvatel mají pouze tři obce – Vrdy (3 094 obyvatel v roce 2007), Žleby (1 295 obyvatel v roce 2007) a Čáslav (10 100 obyvatel v roce 2007).

2.2.3.2

Vývoj počtu obyvatel

Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Čáslav v období let 2001-2007 Obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín


2001 109 583 102 388 9 832 35 128 373 422 395 185 249 121

2002 113 583 104 383 9 853 37 129 369 417 394 194 248 122

2003 112 584 106 383 9 931 35 124 375 407 392 193 255 120

2004 108 572 105 377 9 936 35 120 373 387 386 196 249 119

2005 103 570 107 366 9 966 35 116 379 381 384 196 250 119

2006

2007

107 582 109 360 10 074 35 117 380 373 392 185 252 121

118 585 103 360 10 100 35 118 380 375 388 186 253 123 23/148


Obec Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav


BERIT, a.s.

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

651 448 380 343 187 625 263 281 70 116 111 122 218 124 532 224 256 608 75 2 967 618 351 574 1 266 24 332

653 450 377 331 191 649 256 277 68 116 108 119 217 127 539 231 250 600 73 3 029 616 348 586 1 265 24 422

677 451 381 325 190 641 258 264 69 115 106 120 221 128 539 230 247 595 72 3 062 612 349 587 1 267 24 523

682 453 380 322 193 643 255 265 69 117 105 120 228 126 540 233 247 597 74 3 079 614 346 586 1 260 24 497

697 447 383 331 189 625 257 263 67 117 104 140 237 128 556 244 258 601 74 3 077 622 340 589 1 274 24 592

689 449 377 335 184 615 262 258 69 117 101 142 245 133 556 250 256 605 71 3 104 620 339 599 1 296 24 759

701 458 390 330 186 614 265 260 64 116 106 137 246 139 558 264 255 601 68 3 094 628 328 598 1 295 24 825

Zdroj: ČSÚ

V období po roce 2001 počet obyvatel rostl až do roku 2004, kdy byl ve sledovaném období zaznamenán jediný pokles celkového počtu obyvatel správního obvodu ORP Čáslav (rok 2001 – 24 332 obyvatel, rok 2004 24 497 obyvatel. Od roku 2005 opět pokračuje mírný nárůst počtu obyvatel. V roce 2007 žilo v zájmovém území 24 825 obyvatel. Největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2005 a 2006 o 167 obyvatel. Jediný pokles mezi roky 2003 a 2004 byl o 26 obyvatel. Největším sídlem SO ORP je město Čáslav, které jako jediné sídlo přesahuje počtem obyvatel hranici 10 000 obyvatel (10 100 obyvatel v roce 2007, což představuje téměř 41 % v3ech obzvatel žijících v SO ORP Čáslav). Ve sledovaném období se počet obyvatel města neustále zvyšoval, od roku 2001 stoupl o 268 obyvatel. V zájmovém území jsou lokalizovány pouze dvě obce s více než 1 000 obyvatel – Žleby (1 295 obyvatel) a vrdy (3 094 obyvatel). Více než 500 obyvatel má dalších 6 obcí. Nejmenšími obcemi správního obvodu jsou obce Čejkovice (35 obyvatel), Schořov (64 obyvatel) a Vodranty (68 obyvatel). Ostatní obce mají více než 100 obyvatel. Největší pokles počtu obyvatel ve sledovaném období zaznamenala obec Horka I (pokles počtu o 47 obyvatel), nejvytší nárůst naopak zaznamenalo město Čáslav (růst o 268 obyvatel), obec Vrdy (nárůst o 127 obyvatel) a Chotusice (nárůst o 50 obyvatel).


24/148



BERIT, a.s.

25000

Počet obyvatel

20000 15000 Čáslav

10000

ostatní obce 5000

ORP Čáslav

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

2001 Obrázek 3: Graf vývoje počtu obyvatel SO ORP Čáslav v období let 2001-2007 Z pohledu retrospektivy (jsou sledovány roky, kdy proběhlo sčítání obyvatel, jehož počátek je v roce 1869) bylo maxima obyvatel obyvatel na území dnešního správního obvodu obce s rozšířenou působností dosaženo v roce 1900, kdy zde žilo celkem 37 386 obyvatel. Do tohoto roku počet obyvatel rostl, od roku 1900 naopak tento počet klesal až na hodnotu 24 377 obyvatel v roce 2001 (výjimku tvoří 50. léta éta minulého století, kdy byl zaznamenán nárůst o 713 obyvatel). K největšímu nárůstu došlo mezi roky 1869 až 1880, kdy počet obyvatel vzrostl o 3 012, naopak největší pokles byl zaznamenán mezi roky 1930 a 1950, kdy se počet obyvatel snížil o téměř 7 000, který lze přikládat důsledku 2. světové války. V průběhu let se také měnil podíl obyvatel žijících v ostatních obcích SO ORP. ORP Zatímco v roce 1869 žilo přibližně 81% % obyvatel mimo centrum ORP Čáslav,, tak v roce 1910 žilo v Čáslavi již 24,5 % obyvatel tel a v roce 2001 přesahoval podíl obyvatel žijících v Čáslavi 40%.


25/148



BERIT, a.s.

Tabulka 8: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Čáslav v období 1869 - 2001 Obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice

Sčítání v roce 1869 464 1 610 103 751 6 312 254 587 436 793 99 430 473 655 1 535 1 210 741 500 387 730 485 627 309 196 543 292 610 384 705 722 399


1880 471 1 748 113 761 7 178 234 554 558 757 135 421 584 634 1 589 1 166 822 594 409 761 567 668 299 223 568 279 737 403 783 848 365

1890 463 1 777 125 746 8 396 206 521 523 731 149 432 596 580 1 423 1 244 842 663 399 777 577 671 304 234 624 283 731 376 764 926 342

1900 457 1 779 116 761 9 174 179 492 565 727 141 429 562 547 1 454 1 152 772 663 391 869 515 648 260 220 574 261 674 376 757 934 425

1910 404 1 687 119 743 9 318 152 436 577 708 133 453 673 541 1 214 1 105 650 751 409 815 538 607 272 203 572 254 626 362 728 893 420

1921 375 1 625 126 704 9 460 154 429 605 713 149 421 708 494 1 247 1 082 630 759 424 840 551 608 230 193 510 233 513 355 772 903 455

1930 301 1 466 130 651 10 635 125 401 660 708 245 397 583 436 1 250 934 609 717 386 726 475 517 239 223 503 210 572 283 709 818 437

1950 231 1 109 92 601 9 407 101 260 489 557 301 314 403 290 1 029 642 505 520 346 529 376 417 159 183 367 184 374 231 547 556 341

1961 226 1 044 91 565 10 107 80 278 459 566 404 317 353 219 1 007 736 526 447 392 539 323 405 157 174 305 178 381 195 540 522 389

1970 198 843 167 498 10 317 72 246 464 499 415 287 351 193 875 619 498 410 346 498 295 364 136 149 229 160 239 164 527 465 356 26/148

1980 152 728 137 462 9 950 57 183 438 482 362 244 299 177 741 515 490 363 258 567 283 331 102 152 171 127 216 169 522 340 336

1991 122 600 108 417 10 107 39 138 395 420 390 211 279 137 633 439 407 340 207 543 242 290 77 130 114 121 195 122 517 276 280

2001 113 574 104 392 9 904 35 128 368 417 399 187 246 122 650 440 387 346 191 630 256 278 69 119 109 122 219 125 511 215 263


Obec Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby ORP Čáslav


BERIT, a.s.

Sčítání v roce 1869 878 218 2 115 1 835 810 1 332 2 324

1880 892 205 2 797 1 889 850 1 243 2 761

1890 805 228 3 119 1 652 803 1 252 2 773

1900 819 227 3 096 1 634 800 1 174 2 762

1910 871 197 3 341 1 680 729 1 066 2 803

1921 898 200 3 175 1 572 740 1 061 2 641

1930 928 171 3 291 1 445 644 953 2 308

1950 783 160 2 532 1 147 563 765 1 759

1961 803 153 2 735 1 165 537 767 1 798

1970 755 137 2 585 930 473 698 1 629

1980 696 128 2 713 736 393 609 1 512

1991 648 99 2 821 662 356 582 1 339

2001 610 79 2 958 617 346 578 1 270

32 854

35 866

37 057

37 386

37 050

36 555

36 086

29 170

29 883

28 087

26 141

24 803

24 377

Zdroj: ČSÚ

40 000

Počet obyvatel

35 000 30 000 25 000 20 000

Čáslav

15 000

Ostatní obce

10 000

SO ORP Čáslav

5 000 0

Rok

Obrázek 4:: Graf retrospektivního vývoje p počtu obyvatel v obcích SO ORP Čáslav v období 1869 - 2001

VD_UAPCASL_RURU únor 2009

27/148


2.2.3.3


BERIT, a.s.

Věková struktura

Vývoj věkové struktury SO ORP Čáslav kopíruje celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva, který je dán změnami v reprodukčním chování obyvatel ČR po roce 1990. Snižuje se podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 let a naopak dochází ke zvyšování podílu obyvatel věkové skupiny 65+. V první uvedené kategorii obyvatelstva bylo SO ORP Čáslav po celé sledované obdobé pod průměrnými hodnotami za celou ČR, v druhé kategorii naopak nad průměrem, tj. v zájmovém území žije méně obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let a naopak více obyvatel v kategorii 65+. Stárnutí obyvatelstva dokumentuje i zvýšení průměrného věku obyvatel z 38,4 let na 40,9 let za sledované období. Tabulka 9: Věková struktura SO ORP Čáslav v období let 1995-2006 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 0-14 [%] 18,1 17,5 17,1 16,7 16,4 16,1 15,8 15,5 15-64 66,2 66,7 67,3 67,5 67,6 67,8 68,4 68,8 [%] 65+ [%] 15,6 15,7 15,6 15,8 16,0 16,2 15,8 15,7 Index 86,0 89,7 91,5 94,4 97,2 100,6 100,2 101,6 stáří 1 Průměrný 38,4 38,7 38,8 39,0 39,3 39,6 39,6 39,8 věk Celkem 24397 24259 24313 24338 24360 24299 24332 24422 obyvatel 1 Index stáří = poměr počet obyvatel věkové skupiny 65+ / počet obyvatel 0-14 Zdroj: ČSÚ

2003 15,0

2004 14,8

2005 14,4

2006 13,7

69,3

69,4

69,8

70,3

15,7

15,8

15,8

16,0

104,3

106,6

110,3

116,5

40,1

40,4

40,7

40,9

24523

24497

24592

24759

v%

% 20 18 16 14 12 10

ČR

ORP Čáslav

8 6 4 2 0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

Rok

Obrázek 5: Srovnání vývoje podílu obyvatel věkové skupiny 0-14 v období let 1995 - 2006


28/148



BERIT, a.s.

% 18 16 14 12 10

ORP Čáslav

ČR

ORP Čáslav

ČR

8 6 4 2 0 1995

1997

1999

2001

2003

Rok

2005

Obrázek 6: Srovnání vývoje podílu obyvatel věkové skupiny 65+ v období let 1995 – 2006

% 140 120 100 80 60 40 20 0 1995

1997

1999

2001

2003

Rok

2005

Obrázek 7: Vývoj indexu stáří v období let1995-2006

2.2.3.4

Národnostní struktura

Tabulka 11: Národnostní struktura obyvatel SO ORP Čáslav v roce 2001 Obec

Adamov Bílé Podolí

Počet obyvat el

113 574


česká

108 558

slovens ká

romská

polská

němec ká

ostatní

nezjišt ěná

5

-

-

-

5 1

10 29/148


Obec

Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav

Počet obyvat el

104 392 9 904 35 128 368 417 399 187 246 122 650 440 387 346 191 630 256 278 69 119 109 122 219 125 511 215 263 610 79 2 958 617 346 578 1 270 24 377


česká

BERIT, a.s.

slovens ká

romská

polská

němec ká

ostatní

nezjišt ěná

1 274 1 5 2 4 2 12 2 2 2 3 4 2 4 1 2 6 2 1 6 3 37 1 7 7 8

8 1 10 8 -

5 1 1 1

9 1 1 1 1 1 -

61 1 6 2 1 6 1 1 4 1 1 1 3 1 10 1 1 2 2

2 204 2 4 4 11 1 3 8 1 4 12 1 13 1 6 1 11 2 1 3 10 26 14 5 8 14

406

27

8

14

112

382

104 389 9 343 34 125 358 405 397 172 242 122 629 438 375 341 184 610 255 262 68 118 98 119 195 125 503 209 258 594 76 2 876 600 332 561 1 245 23 428

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 12: Národnostní struktura obcí SO ORP Čáslav – podíl na celkovém počtu obyvatel sídelní jednotky v roce 2001 Obec

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice

česká [%]

96,5 97,2 100,0 99,2 94,8 97,1


slovens. [%]

0,9 0,3 2,8 -

romská [%]

0,1 -

polská [%]

0,1 -

němec. [%]

0,1 2,9

ostatní [%]

1,8 0,2 0,2 -

nezjiš. [%]

1,7 1,5 0,5 1,8 30/148


Obec

česká [%]

Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory slovens. [%]

romská [%]

polská [%]

BERIT, a.s.

němec. [%]

ostatní [%]

nezjiš. [%]

97,7 97,3 97,1 100,0 92,0 98,8 100,0 97,4 99,5 96,9 98,8 96,3 97,5 99,6 94,6 100,0 99,2 89,9 97,5 89,5 100,0 98,4 98,1 98,1 97,4 96,2 97,3 97,2 96,0 97,1 98,0

0,8 1,4 0,5 2,1 0,8 1,8 0,5 0,5 0,6 1,6 0,6 0,7 3,7 0,8 0,9 1,2 0,9 0,4 1,0 3,8 1,3 0,2 2,0 1,2 0,6

0,8 4,6 0,3 -

0,9 0,2 0,1

0,3 0,3 0,3 -

0,3 1,4 0,3 0,3 0,5 0,4 0,3 0,2 0,3 0,3 0,2

1,5 1 5,9 0,4 0,2 2 0,3 2,1 1,9 0,4 4,7 0,8 5,5 0,9 5 0,4 1,1 1,6 0,5 2 1,4 1,2 0,9

96,4

1,7

0,1

-

0,1

0,2

1,4

Zdroj: ČSÚ SLDB 2001

V SO ORP Čáslav byl v roce 2001, kdy probíhalo poslední sčítání obyvatel, ve srovnání s celou Českou republikou nadprůměrný počet obyvatel české národnosti, která zde tvořila většinu, a to 96,4% obyvatel. Druhé největší zastoupení mají obyvatelé slovenské národnosti, ostatní národnosti představují řádově desetiny z celkového počtu obyvatel zájmového území. Nejvíce obyvatel slovenské národnosti žije v Čáslavi, relativně - ve vztahu k počtu obyvatel v obci - je to v obci Vodranty. Vyšší je podíl romského obyvatelstva v obci Třebešice (4,6 %), což v absolutních číslech představuje 10 obyvatel, v obci Čejkovice je to podíl téměř 3 % obyvatel německé národnosti.


31/148


2.2.3.5


BERIT, a.s.

Pohyb obyvatel

Tabulka 13: Pohyb obyvatelstva SO ORP Čáslav v období let 1995-2007 Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Změna v počtu obyvatel Celková Přirozená Stěhováním -135 -169 34 -138 -129 -9 54 -91 145 25 -87 112 21 -137 158 -61 -115 54 -52 -153 101 90 -106 196 101 -81 182 -26 -59 33 95 -45 140 167 -36 203

Zdroj: ČSÚ

Ve sledovaném období let 1995-2006 k růstu počtu obyvatel správního obvodu ORP Čáslav o 141 obyvatel. Tento přírůstek byl podpořen pouze nově přistěhovanými obyvateli, hodnota přirozené změny počtu obyvatel byla po celé období záporná. Přiblížení se kladným hodnotám je pozorováno od roku 2002, což je způsobeno zvýšenou porodností žen generace narozené v 70. letech minulého století. Největší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v roce 2006, kdy počet obyvatel vzrostl o 203 nově přistěhovalých obyvatel. Největší celkový úbytek byl pozorován v roce 1996, největší přirozený úbytek potom v roce 2001, kdy zemřelo o 153 obyvatel více, než se narodilo. Tabulka 14: Pohyb obyvatelstva v obcích SO ORP Čáslav v roce 2007 Obec

živě narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přirozený přírůstek

přírůstek migrací

celkový přírůstek

4 4 3 107 2 1 1 2 2 5 6 4 6 2 2 12 2 4

4 9 111 1 2 3 1 1 5 1 6 7 4 7 2 8 2 2

9 23 2 13 394 9 15 8 6 9 4 32 18 17 5 8 24 10 3

2 20 8 7 364 8 11 13 6 8 1 20 6 6 5 6 29 7 3

4 -6 -4 1 -1 -2 1 1 -1 -3 2 -5 4 1

7 3 -6 6 30 1 4 -5 1 3 12 12 11 2 -5 3 -

11 3 -6 26 1 2 -4 1 1 2 12 9 13 -5 2 -1 3 1

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš VD_UAPCASL_RURU leden 2009

32/148


Obec


BERIT, a.s.

živě narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přirozený přírůstek

přírůstek migrací

celkový přírůstek

1 2 1 4 1 1 1 5 5 38 8 4 9 14

2 2 2 1 4 2 7 6 2 9 3 24 9 9 7 12

1 1 5 2 12 8 16 21 11 17 92 30 13 23 47

4 1 7 11 1 5 2 15 17 116 21 19 26 50

-2 -1 -1 -6 -5 3 -4 -3 14 -1 -5 2 2

-3 5 -5 1 7 11 19 -4 -24 9 -6 -3 -3

-5 -1 5 -5 1 6 5 14 -1 -4 -3 -10 8 -11 -1 -1

263

277

908

825

-15

83

68

Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav Zdroj: ČSÚ

Celkový počet obyvatel obcí SO ORP Čáslav vzrostl v období let 1995-2006 o 167 obyvatel (součet přirozené migrace a migrace stěhováním), v roce 2007 činil přírůstek obyvatelstva dalších 68 obyvatel. Je nutno podotknout, že během celého sledovaného období byl úhrn přirozené migrace v záporných hodnotách, celkový přírůstek počtu obyvatel je tedy tvořen výhradně nově přistěhovanými obyvateli. Největší přirozený přírůstek v roce 2007 zaznamenaly obce Potěhy a Vrdy, největší přírůstek migrací byl v Čáslavi, Vinaří a Krchlebech. Záporný přírůstek obyvatel za rok 2000 byl největší v obcích Žáky a Vrdy.

2.2.3.6

Vzdělání

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I VD_UAPCASL_RURU leden 2009

99 476 89 336 8 312 31 104 322 359

35,4 29,8 27,0 26,2 19,7 48,4 40,4 25,2 28,4

40,4 52,7 51,7 47,3 33,3 19,4 35,6 50,0 40,9

21,2 13,0 16,9 21,7 30,0 22,6 13,5 21,1 24,0

0,0 1,3 0,0 1,2 4,4 3,2 2,9 1,6 2,5

2,0 1,5 2,2 2,1 10,8 6,5 6,7 1,6 4,2

1,0 0,4 0,0 0,3 0,3 0,0 0,0 0,3 0,0

Nezjištěno [%]

bez vzdělání [%]

vysokoškolské vč. vědecké přípravy [%]

vyšší odborné a nástavbové [%]

úplné střední s maturitou [%]

Vyučení a střední odborné bez maturity [%]

základní a neukončené [%]

Celkem obyvatel starších 15-ti let

Obec

Tabulka 15: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obcí SO ORP Čáslav ve věku 15 let a více podle nejvyššího ukončeného vzdělání [%]

0,0 1,3 2,2 1,2 1,4 0,0 1,0 0,3 0,0 33/148

Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby Středočeský kraj Česká republika SO ORP Čáslav

Nezjištěno [%]

bez vzdělání [%]

vysokoškolské vč. vědecké přípravy [%]

BERIT, a.s.

vyšší odborné a nástavbové [%]

úplné střední s maturitou [%]

Vyučení a střední odborné bez maturity [%]

základní a neukončené [%]


Celkem obyvatel starších 15-ti let

Obec


336 163 202 103 557 376 329 274 170 513 217 238 60 98 95 94 177 102 430 191 222 521 66 2 430 522 293 473 1 060

25,6 30,1 27,7 32,0 27,8 30,1 24,6 22,3 33,5 24,0 22,6 25,6 33,3 34,7 32,6 48,9 29,4 20,6 24,2 35,6 29,3 27,6 24,2 22,1 29,7 34,5 25,4 26,5

45,2 45,4 43,1 38,8 35,5 46,8 43,8 45,3 46,5 46,4 43,3 52,1 48,3 44,9 45,3 30,9 40,7 57,8 46,3 41,4 46,4 42,4 51,5 46,5 42,3 45,7 49,0 47,6

22,0 15,3 21,8 18,4 28,0 19,7 23,4 21,9 15,3 22,6 20,3 16,0 16,7 19,4 15,8 13,8 19,2 14,7 23,3 17,8 16,2 25,0 15,2 23,8 18,4 16,7 19,5 18,6

2,7 3,1 1,5 2,9 2,2 1,1 3,0 4,4 1,8 1,9 3,2 2,5 0,0 0,0 1,1 1,1 0,6 1,0 2,6 1,0 1,4 1,7 0,0 2,9 3,1 0,7 1,5 2,3

3,9 3,1 5,0 7,8 6,1 1,9 5,2 5,1 1,8 4,3 10,6 3,4 1,7 0,0 4,2 5,3 1,1 4,9 2,8 2,1 5,4 2,5 7,6 3,7 6,1 1,7 4,4 3,8

0,3 1,8 0,5 0,0 0,4 0,3 0,0 0,4 0,6 0,6 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 2,8 1,0 0,7 0,5 1,4 0,0 0,0 0,3 0,2 0,3 0,2 0,4

0,3 1,2 0,5 0,0 0,0 0,3 0,0 0,7 0,6 0,2 0,0 0,0 0,0 1,0 1,1 0,0 6,2 0,0 0,2 1,6 0,0 0,8 1,5 0,7 0,2 0,3 0,0 0,8

943 364

23,1

41,8

22,9

3,3

7,0

nezj.

nezj

8 575 198

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9

0,4

1,3

20440

23,9

40,5

24,6

3,1

6,6

0,4

0,9

Zdroj: ČSÚ

Vzdělanostní struktura obyvatel žijících v SO ORP Čáslav kopírovala krajský i celorepublikový průměr – rozptyl hodnot byl maximálně 2,5%. O necelé procento než republikový průměr byla v roce 2001 vyšší hodnota obyvatel s neukončeným či základním vzděláním. Naopak pod krajským průměrem byla hodnota obyvatel se středním odborným vyučením bez maturity a vyučených, která ovšem přesahovala průměr v ČR. Výrazněji podprůměrný byl v uvedeném roce podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který byl o 2,3% nižší než republikový průměr. Počet obyvatel bez vzdělání kopíroval republikový průměr. Nejvyšší podíl vysokoškolského byvatelstva žil v roce 2001 v Čáslavi a Rohozci – hodnota přesahovala 10 procent. Naopak nejvyšší podíl obyvatel bez vzdělání žil v obci Třebešice, téměř 3 procenta. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

34/148



BERIT, a.s.

2.2.4. Bydlení Data poskytovaná ČSÚ vztahující se k charakteristikám bydlení v zájmovém území jsou převážně z roku 2001, kdy proběhlo zatím poslední sčítání lidu, domu a bytů. Z tohoto důvodu mohou být některé charakteristiky již neaktuální. Tabulka 16: Základní údaje o bytovém fondu obcí SO ORP Čáslav Trvale obydlené domy

1970

1980

1991

2001

57 275 44 140 1 504 22 67 124 134 106 92 103 61 242 179 133 126 101 132 98 103 44 49 79 45 80 48 126 142 75 195 44 650 284 127 180 436

47 241 40 134 1 540 19 55 127 139 102 74 94 48 222 157 136 126 88 142 93 97 39 48 70 43 69 53 137 122 76 184 38 651 248 120 168 422

43 196 33 128 1 452 14 51 124 122 107 66 82 41 202 153 129 116 71 129 80 88 27 40 48 35 57 40 148 96 68 185 33 658 221 114 169 375

40 184 30 132 1 481 10 43 128 114 113 64 74 33 206 150 120 114 61 139 86 89 23 34 42 35 58 43 149 76 63 173 30 688 197 110 160 373

z toho rodinné domy počet v% 39 97,5 180 97,8 30 100,0 132 100,0 1 138 76,8 10 100,0 43 100,0 127 99,2 110 96,5 110 97,3 60 93,8 69 93,2 31 93,9 202 98,1 147 98,0 118 98,3 114 100,0 61 100,0 122 87,8 84 97,7 87 97,8 23 100,0 34 100,0 42 100,0 35 100,0 56 96,6 42 97,7 143 96,0 74 97,4 58 92,1 171 98,8 30 100,0 633 92,0 185 93,9 104 94,5 151 94,4 344 92,2

6 447

6 209

5 741

5 665

5 139

Obec

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav

96

průměrné stáří domu v letech 52,5 51,8 49,6 51,6 50,3 45,6 57,2 51,2 44,3 43,9 52,1 51,6 46,7 48,8 45,2 46,9 49,9 58,0 42,7 50,8 52,0 62,7 45,9 71,9 56,9 53,5 54,3 47,2 71,6 45,3 48,3 43,6 45,0 51,7 57,0 46,3 50,9 51,2

Neobydlené domy z toho sloužící celkem k rekreaci 33 25 84 59 18 14 33 27 153 17 18 18 36 29 20 3 41 37 11 7 25 18 38 24 38 34 55 22 58 44 47 36 36 16 46 36 28 16 37 29 29 23 26 26 18 12 44 39 18 11 23 19 27 20 27 16 83 58 14 10 61 39 17 10 129 39 158 139 53 41 50 39 154 7 1 786

1 059

Zdroj: ČSÚ

Počet trvale obydlených domů na území SO ORP Čáslav se během celého sledovaného období průběžně snižoval z počtu 6 447 domů v roce 1970 až na počet 5 665 domů v roce 2001. U většiny obcí byl za sledované období zaznamenán pokles počtu domů, VD_UAPCASL_RURU leden 2009

35/148



BERIT, a.s.

u některých obcí byl tento pokles i více než padesátiprocentní. Výraznější nárůst lze pozorovat pouze u obcí Tupadly a Vrdy, město Čáslav nezaznamenalo vzhledem k počtu domů na jeho území výraznější pohyb. Rodinné domy měly na celkovém počtu trvale obydlených domů v roce 2001 podíl 96%. V 11 obcích dosahoval podíl rodinných domů 100%, nejnižší podíl má město Čáslav (76,8%), kde je bytový fond zčásti tvořen byty v panelových či bytových domech. U ostatních obcí představuje počet rodinných domů přes 95% bytového fondu (pouze obec Potěhy s podílem 87,8% rodinných domů). Podíl neobydlených domů na celkovém počtu domů dosahoval téměř 24%, nejvíce se jich nachází v Čáslavi, Vrdech, Zbýšově a Žlebech. Přibližně 60% těchto objektů je využíváno k rekreačním účelům, největší počet těchto objektů se nachází ve Zbýšově, Vinařích a Bílém Podolí. Průměrné stáří domovního fondu v zájmovém území je 51,2 roků


36/148



BERIT, a.s.

Tabulka 17: Retrospektivní vývoj počtu domů (1869-2001) v obcích SO ORP Čáslav Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby

1869 55 214 16 89 422 35 82 52 104 11 52 48 93 171 163 99 56 54 74 74 88 43 28 79 46 57 47 75 86 41 131 34 216 292 89 169 241


1880 56 224 19 89 468 35 82 56 106 9 58 54 96 184 164 97 61 55 78 79 93 43 30 82 47 63 53 71 97 41 135 34 264 302 92 156 241

1890 55 235 22 91 556 31 80 62 108 11 60 54 93 175 159 100 68 58 81 77 100 45 29 89 46 66 53 73 110 41 128 35 284 290 92 162 266

1900 63 245 22 97 635 35 83 69 109 11 65 62 100 178 173 105 78 63 88 79 105 46 32 90 46 66 59 75 122 43 142 35 321 310 93 159 297

1910 65 265 25 106 705 28 77 81 115 13 78 79 95 177 176 104 89 70 118 86 111 49 31 95 46 71 57 82 149 41 139 35 379 307 100 178 316

1921 67 274 22 118 806 28 76 96 114 10 77 84 94 184 178 107 102 72 132 94 115 49 30 96 47 73 61 82 157 43 142 37 393 309 109 183 333

1930 65 310 25 146 1046 28 76 124 131 49 86 110 94 244 196 125 123 79 140 104 117 50 46 106 48 107 65 111 175 62 174 40 570 324 132 194 428

1950 68 334 25 156 1419 29 78 128 141 77 90 117 90 268 203 138 136 86 147 110 121 52 53 107 47 114 70 120 174 71 194 43 629 355 141 193 468

1961 66 311 25 154 1454 24 71 127 138 76 89 107 64 253 186 134 134 104 145 100 118 46 50 95 46 100 57 124 157 72 197 43 641 315 138 188 449

37/148

1970 57 275 44 140 1504 22 67 124 134 106 92 103 61 242 179 133 126 101 132 98 103 44 49 79 45 80 48 126 142 75 195 44 650 284 127 180 436

1980 47 241 40 134 1540 19 55 127 139 102 74 94 48 222 157 136 126 88 142 93 97 39 48 70 43 69 53 137 122 76 184 38 651 248 120 168 422

1991 49 266 44 131 1588 21 65 136 150 117 85 114 57 247 176 142 125 95 151 102 111 39 47 84 37 71 51 161 119 74 207 38 759 291 123 197 501

2001 73 268 48 165 1634 28 79 148 155 124 89 112 71 261 208 167 150 107 167 123 118 49 52 86 53 81 70 176 159 77 234 47 817 355 163 210 527



BERIT, a.s.

8000 7000

Počet domů

6000 5000 4000

Čáslav

3000

Ostatní obce

2000

SO ORP Čáslav

1000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Rok

etrospektivní vývoj počtu domů (1869-2001) (1869 v obcích SO ORP Čáslav Obrázek 8: Graf retrospektivní Během sledovaného období došlo v zájmovém území ke zdvojnásobení celkového počtu domů. Od roku 1869 rostl stl počet domů kontinuálně až do počátku 60. let 20. století, kdy došlo ke zlomu a počet domů klesal až do 80. let minulého století, kdy se opět vývoj otočil a celkový počet domů se opět zvyšoval. Nejvyšší narůst v období mezi jednotlivými ščítáními byl zaznamenán za v letech 1921 – 1930.

Tabulka 18: Bytová výstavba v SO ORP Čáslav a Středočeském kraji v letech 2005-2007

Obec

Dokončené byty 2005

Středočeský kraj SO ORP Čáslav

2006

2007

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel 2005 2006 2007

Zrušené byty 2005

2006

2007

6 084

5 957

8 599

5,2

5,0

7,2

129

117

119

87

51

163

3,5

2,1

6,6

5

2

6

Zdroj: ČSÚ


38/148



BERIT, a.s.

Tabulka 19: Bytový fond podle obydlenosti bytů a bytové domácnosti mimo bytový fond v obcích SO ORP Čáslav v roce 2001 Obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby

Počet bytů 78 287 52 186 4020 28 85 164 177 136 97 132 86 287 223 191 158 107 247 140 124 53 54 89 55 89 74 215 169 105 276 52 1174 416 179 248 658


Trvale obydlené byty 45 203 34 150 3704 10 49 137 134 125 71 92 45 228 165 138 118 61 213 100 94 27 36 45 37 66 46 181 84 89 212 35 1019 237 123 192 472

Neobydlené byty v obydlených domech 0 0 0 3 155 0 0 6 2 0 1 2 3 4 0 3 3 0 4 2 1 0 0 0 0 0 1 6 2 2 3 0 23 2 3 6 30

Neobydlené byty v neobydlených domech 33 84 18 33 161 18 36 21 41 11 25 38 38 55 58 50 37 46 30 38 29 26 18 44 18 23 27 28 83 14 61 17 132 177 53 50 156

Bytové domácnosti mimo bytový fond Mobilní Nouzové Chata, Celkem obydlí obydlí chalupa 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0

39/148



BERIT, a.s.

Tabulka 20: Bytový fond podle obydlenosti bytů a bytové domácnosti mimo bytový fond v obcích SO ORP Čáslav v roce 2001

Obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav

Obyvatel stvo celkem

v bytech

Celkem

113 574 104 392 9 904 35 128 368 417 399 187 246 122 650 440 387 346 191 630 256 278 69 119 109 122 219 125 511 215 263 610 79 2 958 617 346 578 1 270

113 574 104 392 9 745 35 128 368 411 399 187 246 122 649 440 387 346 191 630 256 278 69 119 109 122 194 125 511 215 263 610 79 2 946 614 346 578 1 268

0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 25 0 0 0 0 0 0 5 3 0 0 2

24377

24169

48

v tom mimo bytový fond Mobilní Nouzové obydlí obydlí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 25 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 2 0

45

Chata, chalupa 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 3

v zařízeních 0 0 0 0 147 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 160

Zdroj: ČSÚ


40/148



BERIT, a.s.

Tabulka 21: Technická vybavenost bytů a možnosti užívání rekreačního objektu bytovou domácností v obcích SO ORP Čáslav v roce 2001 [v %]

Obec

88,6 85,3 94,1 85,2 95,5 100,0 77,1 85,4 85,1 86,4 84,3 89,1 84,4 91,7 85,4 88,4 89,7 85,2 95,3 85,0 87,9 63,0 83,3 77,3 81,1 80,6 84,8 91,7 79,5 89,8 90,8 85,7 92,7 79,7 84,3 90,5 87,5

Užívání rekreačního objektu 0,0 3,6 5,9 10,2 25,7 0,0 12,5 9,2 6,3 7,4 7,7 14,5 4,4 11,5 14,1 8,0 7,9 14,9 11,4 10,2 4,7 3,7 5,6 13,6 5,4 8,1 4,3 5,6 14,5 14,1 4,9 12,5 10,6 13,0 12,2 12,2 10,1

86,3

8,6

9,2

Teplá voda

86,7 87,8 100,0 92,6 96,1 100,0 85,4 92,0 92,5 88,8 88,4 96,7 84,4 95,6 90,9 92,0 93,1 88,5 97,2 87,0 95,7 77,8 91,7 79,5 81,1 88,7 82,6 91,7 80,7 89,8 92,8 97,1 92,7 85,2 92,6 93,1 89,1

77,8 83,2 100,0 87,2 95,6 100,0 66,0 87,6 87,3 87,2 78,9 84,8 73,3 94,3 85,4 87,7 83,6 83,6 91,1 78,8 89,1 59,3 80,6 68,2 75,0 85,2 82,6 85,1 67,5 88,6 87,4 91,4 89,4 75,5 84,3 93,1 84,9

90,2

83,8

Plyn

Koupelna

95,6 91,4 100,0 97,3 99,4 100,0 87,5 95,6 94,8 96,8 88,7 97,8 93,3 99,1 92,7 94,2 96,6 90,2 97,2 94,0 97,8 85,2 97,2 81,4 83,8 88,7 93,5 95,0 94,0 93,3 96,2 100,0 96,8 88,2 92,6 97,4 96,5

80,0 0,5 0,0 25,5 91,9 0,0 0,0 65,7 2,2 0,0 0,0 2,2 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 57,8 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,2 68,3 0,0 1,1 1,0 2,9 68,6 0,0 0,0 3,2 34,2

94

13,8


Přípoj na kanalizační síť 18,2 0,0 0,0 6,0 93,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 93,9 0,0 0,0 0,0 0,0 26,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 67,1 0,0 0,0 11,2 3,0

WC

Vodovod

Zdroj: ČSÚ


41/148



BERIT, a.s.

Tabulka 22: Úrovňové ukazatele bydlení v obcích SO ORP Čáslav v roce 2001 Obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav

Průměrná celková plocha (v m2) na 1 byt na 1 osobu 90,0 35,4 94,5 32,7 98,3 32,1 100,4 38,2 76,9 29,2 136,0 38,9 93,8 35,4 98,9 36,8 92,6 30,2 101,3 31,6 98,8 37,2 89,7 33,5 92,0 33,9 96,2 33,8 100,6 37,6 96,3 34,4 100,2 33,8 99,6 31,8 85,2 28,9 92,2 36,0 103,4 34,6 77,3 30,2 103,1 31,2 97,8 39,3 101,8 30,9 82,9 26,9 92,5 34,1 100,4 35,6 88,5 35,0 87,5 29,4 97,8 33,5 91,5 40,6 90,7 31,2 94,5 36,3 88,1 31,0 98,7 32,3 89,1 32,5 95,1

33,7

Průměrná obytná plocha (v m2) na 1 byt na 1 osobu 62,0 24,4 63,3 21,9 64,2 21,0 64,1 24,4 50,2 19,1 94,0 26,9 58,8 22,2 62,4 23,2 60,7 19,8 64,4 20,1 63,6 23,9 56,1 21,0 59,5 21,9 63,2 22,2 66,2 24,8 61,3 21,9 64,4 21,7 63,9 20,4 56,5 19,2 60,3 23,6 69,2 23,2 50,2 19,7 70,5 21,3 65,7 26,4 65,8 20,0 53,4 17,3 60,9 22,4 65,7 23,3 56,1 22,2 57,2 19,2 63,1 21,6 60,7 26,9 60,2 20,7 62,9 24,2 57,9 20,4 64,5 21,1 59,4 21,6 62,2

22,0

Zdroj: ČSÚ

2.2.5. Hospodářské prostředí 2.2.5.1 2.2.5.1.1

Trh práce Ekonomická aktivita obyvatel


42/148



BERIT, a.s.

Tabulka 23: Počet ekonomicky aktivních, podíl ekonomicky aktivních na celkovém obyvatelstvu a ekonomicky aktivní dle odvětví podle výsledků SLDB 2001


3 27 12 17 131 3 13 20 26 16 4 13 12 14 26 33 24 3 50 19 33 3

14 88 14 47 1 024 3 16 52 78 73 35 37 22 75 48 47 49 31 90 32 44 12

5 30 2 16 531 3 2 36 25 19 6 8 1 21 24 22 12 8 27 12 11 3

3 6 5 92 2 2 4 3 6 2 10 6 5 3 2 7 2 1 1

3 16 1 12 290 3 14 7 17 7 8 13 12 9 10 2 18 10 3 2 43/148

1 1 2 108 1 9 1 3 2 2 1 1 3 2 4 2 3 2 1

4 12 5 2 775 2 17 19 21 7 5 5 115 14 8 10 3 30 11 14 2

1 14 2 18 806 1 3 18 11 17 7 11 1 22 10 20 16 8 39 9 5 1

ostatní veřejné a osobní služby

4 1 3 4 172 2 7 5 3 1 1 8 5 7 5 3 8 4 2 1

školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

peněžnictví a pojišťovnictví

doprava, pošty a telekomunikace

pohostinství a ubytování

obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží

stavebnictví 4 30 8 23 295 3 4 14 17 8 13 12 11 34 15 15 13 4 27 7 12 5

veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

46 246 50 180 4 914 16 49 204 215 193 90 113 61 333 196 185 163 89 356 116 134 31

činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov

Počet EA

průmysl

Obec

zemědělství, lesnictví, rybolov

z toho v odvětví

1 11 2 10 217 2 8 5 3 1 3 6 9 20 3 11 10 14 4 2 -



BERIT, a.s.

19 3 5 14 30 9 21 34 9 82 55 23 42 60

14 18 19 35 76 20 33 75 9 432 82 60 68 196

2 5 3 7 26 7 7 28 3 159 26 10 29 47

1 2 3 1 7 2 2 4 28 5 4 2 11

2 2 1 11 17 6 6 60 2 80 13 2 10 52

Zdroj: ČSÚ


44/148

4 3 3 2 19 3 1 1 2

5 2 4 5 22 2 12 17 5 110 17 9 18 38

2 1 6 5 19 4 10 30 1 128 16 11 18 46

ostatní veřejné a osobní služby

2 2 1 1 9 3 1 8 38 14 4 18 14

školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

peněžnictví a pojišťovnictví

doprava, pošty a telekomunikace

pohostinství a ubytování

obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží

stavebnictví 2 3 2 4 24 16 20 17 3 252 23 14 32 56

veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

50 46 46 101 262 89 135 296 35 1 508 296 165 281 612

činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky

Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby

Počet EA

průmysl

Obec

zemědělství, lesnictví, rybolov

z toho v odvětví

1 4 2 14 16 5 12 5 1 62 23 7 3 40



BERIT, a.s.

Dle sčítání obyvatelstva v roce 2001 bylo k tomuto datu v ČR celkem 5 253 400 ekonomicky aktivních obyvatel, což představuje přibližně 51,3 % obyvatel. Ve Středočeském kraji byl tento ukazatel pro stejný časový horizont vyšší, a to téměř 51,1 %. Ve SO ORP Čáslav je podíl EA obyvatelstva pro rok 2001 podprůměrný, zaokrouhleně 48,9% obyvatel žijících v zájmovém území.

2.2.5.1.2

Nezaměstnanost

Ve správním území ORP Čáslav bylo k měsíci lednu 2009 evidováno 991 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což představuje míru nezaměstnanosti 8,27 % (Pozn.: Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva.). Míra nezaměstnanosti Středočeského kraje činila ke stejnému časovému horizontu 4,9 %. Ve SO ORP Čáslav je dlouhodobě jedna z nejvyšší míry nezaměstnanosti v rámci Středočeského kraje. Od otevření továrny automobilky TPCA nedaleko Kolína, které lze označit jako jeden z faktorů snížení míry nezaměstnanosti, je možno pozorovat celkový pokles míry nezaměstnanosti ve správním území. Počet volných pracovních míst k měsíci listopadu 2008 byl v ORP Čáslav 208, počet uchazečů na jedno volné místo byl přibližně 3,5. Ve Středočeském kraji bylo volných pracovních míst 28 350. Tabulka 24: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Čáslav v období 2002-2005 [v %] Území Středočeský kraj ORP Čáslav

2002

2003 7,1 11,4

2004 7,5 11,7

2005 7,5 11,5

7,0 10,6

Zdroj: www.RISY.CZ Poznámka: Míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001

Tabulka 25: Počet uchazečů o zaměstnání v SO ORP Čáslav v období let 2002-2005 Území SO ORP Čáslav Středočeský kraj Podíl nezaměstnanosti ORP Čáslav na nezaměstnanosti ve Středočeském kraji [%]

EA (SLDB 2001) 11 955 584 628 2,0

2002

2003

2004

2005

1 366 41 761

1 394 43 937

1 373 44 012

1 262 40 751

3,3

3,2

3,1

3,1

Zdroj: www.RISY.CZ Poznámka: Uchazečem o zaměstnání může být osoba, která splňuje podmínky způsobilosti vystupovat v pracovně právních vztazích a která má trvalý pobyt na území ČR.

2.2.5.2

Hospodářská činnost

K 31. 12. 2007 bylo registrováno v ORP Čáslav 4 945 ekonomických subjektů. 2 155 subjektů, tedy přibližně 43 procent celkového počtu, se nachází v Čáslavi. V osmi obcích je počet ekonomických subjektů 100 a více, z toho v Čáslavi a Vrdech je to více než 500. Nejvíce podnikatelských subjektů (cca 32 %) se zabývalo odvětvím Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství.


45/148



BERIT, a.s.

Nejčetnější právní formou jsou podnikatelé – fyzické subjekty (4 276 ekonomických subjektů, tedy 86,5 %), právnických subjektů je ve správním území registrováno 669. Tabulka 26: Počet registrovaných subjektů v období 2003-2007 Rok Středočeský kraj SO ORP Čáslav

2003

2004

2005

2006

2007

257 326

262 821

269 429

275 787

282 761

4 764

4 789

4 847

4 912

4 945

Akciové společnosti

Obchodní společnosti

Družstevní organizace

Peněžní organizace

Zemědělští podnikatelé – fyzické os Ostatní právní formy

Státní organizace


21 113 21 66 2155 8 23 64 84 82 42 49 22 145 75 78 55 25 111 56 66 18 21 22 17 30 30 91 32 50 105 11 606 140 50 138 223

1 18 1 1 1 1 1 1 1 1 5 3 1 1

6 -

1 5 1 1 114 3 2 5 3 2 6 3 2 4 1 3 2 3 1 12 2 1 7 3

8 1 1 1 2 3 -

-

19 83 17 57 1603 6 16 50 71 69 31 31 14 104 47 56 39 21 84 43 52 13 15 14 8 18 23 61 27 41 69 7 489 86 41 97 187

8 1 2 34 3 1 2 1 4 2 7 3 7 5

4 1 130 6 2 2 1 3 9 4 2

1 1 21 7 1 1 5 1 6 5 3 3

4 5 9 1 2 2 5 2 10 1 12 18 15 2 10 5

10 1 1 3 2 8 4 36 6 1 5 13

1 2 2 3 3 1 1 3 2 2 10 1 15 14 1 12 2

1 11 2 4 221 2 4 4 3 3 6 5 4 18 7 4 5 4 6 5 3 1 2 2 4 3 2 5 3 5 9 3 29 11 4 6 12

4945

37

6

187

16

0

3709

183

254

130

423

Svobodná povolání

Obec

Celkem

Podnikatelé – fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci

Tabulka 27: Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (stav k 31. 12. 2007)

Zdroj: ČSÚ


46/148



BERIT, a.s.

Tabulka 28: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti (stav k 31. 12. 2007)

Obchod, prodej a opravy mot. vozidel a spotř. zboží a pohostinství

Ostatní obchodní služby

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

Školství a zdravotnictví

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby SO ORP Čáslav

3 10 1 5 78 6 1 11 5 4 10 7 17 13 11 10 6 7 14 4 5 1 5 6 3 14 2 6 25 1 39 38 6 21

1 23 2 16 258 1 4 6 23 9 5 6 4 31 12 10 13 5 12 6 12 2 3 5 2 3 6 17 4 11 14 1 99 19 9 24

1 15 8 9 236 3 3 6 8 15 13 8 3 22 8 13 6 3 14 3 14 2 2 1 1 6 1 9 8 6 17 1 128 7 10 25

1 6 3 57 2 1 5 4 3 3 1 3 2 1 1 1 4 4 11 5 1 4

10 36 1 18 759 2 6 34 30 30 9 10 2 45 14 22 16 10 40 23 19 5 6 8 6 5 11 25 8 12 24 5 178 33 15 40

4 10 5 9 436 9 5 11 7 4 3 12 13 12 4 2 21 8 2 3 1 3 1 7 5 15 5 6 8 97 22 4 15

1 2 1 2 5 1 2 2 1 1 1 2 2 2 2 4 1 2 2 2 1 1 2 1 2 2 1 2 1 2 4 2 4 3 2 1

2 106 1 1 2 1 1 1 1 1 1 3 1 2 1 12 2 2

9 3 4 220 1 2 3 4 4 3 4 12 9 5 3 3 10 4 3 1 2 2 1 2 7 4 3 8 1 38 11 3 6

4722

395

678

635

123

1517

769

69

141

395

Doprava a spoje

Stavebnictví

21 113 21 66 2155 8 23 64 84 82 42 49 22 145 75 78 55 25 111 56 66 18 21 22 17 30 30 91 32 50 105 11 606 140 50 138

Počet subjektů

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Obec

Průmysl

z toho v odvětví

Zdroj: ČSÚ


47/148


2.2.5.3


BERIT, a.s.

Průmysl a stavebnictví

Průmyslovým střediskem ORP je město Čáslav, kde je lokalizována většina průmyslových podniků. Z největších a nejznámějších podniků ve správním obvodu ORP Čáslav lze jmenovat Zenit s.r.o. (drogistické zboží), TopolWater s.r.o. (výroba a prodej zařízení pro čištění odpadních vod), Kohap s.r.o. (obalové lepenkové výrobky), Transelco CZ (přístroje pro železniční kolejová vozidla), Goldbeck Prefabeton s.r.o. (stropní, schodišťové, balkonové betonové konstrukce), Ethanol Energy a.s. (výroba bioethanolu pro palivové účely). Z oblasti stavebnictví nejsou v zájmovém území lokalizovány větší subjekty co do počtu zaměstnanců či obratu, výjimkou je pouze firma Silnice Čáslav s přibližně 280 zaměstnanci. Většina subjektů v tomto odvětví jsou fyzické osoby.

2.2.5.4

Zemědělství, lesní hospodářství

Zemědělská výroba je ovlivněna klimatickými a půdními podmínkami. V zájmovém území převládá výrobní typ řepařský (pěstování cukrovky, kvalitní pšenice, sladovnického ječmenu, kořenové zeleniny, ovoce, chmelu). V živočišné výrobě převažuje zaměření na chov skotu a prasat. V jižné části zájmového území je zastoupen výrobní typ obilnářský. Tabulka 29: Charakteristika řepařské výrobní oblasti

Charakteristika Reliéf terénu Nadmořská výška Klimatický region Průměrná roční teplota Průměrné roční srážky Výskyt suchých vegetačních období Hlavní půdní jednotky Zrnitostní složení Stupeň zornění

Řepařská oblast (Ř) rovinný a mírně zvlněný 250-350 m teplý, suchý (T1); teplý, mírně suchý (T2); teplý, mírně vlhký (T3) 8 - 9°C 500 - 650 mm 10 - 60% černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách, hluboké nivní půdy hluboké aluviální hlinité a písčitohlinité půdy větší než 80%

2.2.6. Občanské vybavení a služby 2.2.6.1

Vzdělání a výchova

Ve správním obvodu je zabezpečeno předškolní, základní a střední vzdělávání sítí mateřských škol, základních škol a středních škol několika typů (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední škola, obchodní akademie, vyšší odborná škola). Dále je ve sledovaném území provozována základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže.


48/148



BERIT, a.s.

Tabulka 30: Školská a vzdělávací zařízení SO ORP Čáslav Název zařízení Základní a mateřská škola Cehnice Základní škola Čáslav Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Čáslav Střední odborné učiliště dopravní Čáslav Střední odborné učiliště Čáslav Střední zemědělská škola Čáslav Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Čáslav Základní škola speciální Diakonie ČCE Čáslav Mateřská škola 1. Vrdy Mateřská škola II. Vrdy Mateřská škola Čáslav Mateřská škola Drobovice Mateřská škola Kluky Mateřská škola Močovice Mateřská škola Tupadly Základní škola a Mateřská škola Bílé Podolí Základní škola a Mateřská škola Chotusice Základní škola a Mateřská škola Krchleby Základní škola a Mateřská škola Potěhy Základní škola a Mateřská škola Vlkaneč Základní škola a Mateřská škola Žleby Základní škola Čáslav Základní škola Čáslav Základní škola Čáslav Základní škola Jana Václava Sticha-Punta a Mateřská škola Žehušice Základní škola Vrdy Základní škola a Matařeská škola Zbýšov Základní umělecká škola Jana Ladislava Dusíka, Čáslav VD_UAPCASL_RURU leden 2009

Adresa Cehnice 105, 387 52 Husova 526, Čáslav Masarykova 248, Čáslav

Typ zařízení dle poskytovaného vzdělání předškolní základní základní speciální středoškolské

Augusta Sedláčka 1145, Čáslav Žižkovo náměstí 75, Čáslav

středoškolské

Sadová 1234, Čáslav

středoškolské

Přemysla Otakara II. 938, Čáslav

středoškolské

Komenského náměstí 140, Čáslav Větrná 120, Vrdy Školská 332, Vrdy Nám. Jana Žižky z Trocnova 1, Čáslav Drobovice 76 Kluky 56 Močovice 64 Tupadly 152 Bílé Podolí 67

základní speciální

Chotusice 262 Krchleby 80 Potěhy 155 Vlkaneč 29 Školní 190, Žleby Masarykova 357, Čáslav Nám. Jana Žižky z Trocnova 182, Čáslav Sadová 1756, Čáslav Žehušice 190

Školská 108, Vrdy Zbýšov 55 Jeníkovská 222, Čáslav

středoškolské

předškolní předškolní předškolní předškolní předškolní předškolní předškolní předškolní základní předškolní základní předškolní základní předškolní základní předškolní základní předškolní základní základní základní základní předškolní základní základní předškolní základní základní umělecké

49/148


Název zařízení Dům dětí a mládeže Čáslav

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory Adresa

BERIT, a.s.

Typ zařízení dle poskytovaného vzdělání

Jeníkovská 222, Čáslav

Zdroj: http://rejskol.msmt.cz/ www.kraj-stredocesky.cz www.meucaslav.cz

2.2.6.2

Sociální služby

Alzheimercentrum Filipov o.p.s. - Zámecká 1/25 (zámek Filipov), Filipov, 286 01, Čáslav - komplexní ošetřovatelská péče včetně ubytování a stravování - poradenství v oblasti Alzheimerova onemocnění, sociální problematiky a péče - cílová skupina: dospělí a senioři s různými druhy postižení či onemocnění Anima Čáslav, o.p.s. - Svatopluka Čecha 441, 286 01, Čáslav - terénní služby, služby ve střediscích osobní hygieny, zajištění potřeb klientů, denní a týdenní stacionář - cílová skupina: senioři, osoby se zdravotním postižením Diakonie České církve evangelické – středisko MARTA - Komenského náměstí 140, 286 01, Čáslav - sociální poradenství, sociálně terapeutické dílny, denní/týdenní stacionář, rehabilitační služby, bezbariérová doprava - cílová skupina: osoby s mentálním a kombinovaným postižením a diagnózou autismus Domov důchodců Čáslav - Nazaret 94/3, 286 01, Čáslav - sociální služby a poradenství, ubytování a stravování, ošetřovatelská a lékařská péče - cílová skupina: senioři Středisko Domek Čáslav – Oblastní charita Kutná Hora - Karafiátova 199, 286 01 Čáslav - volnočasové aktivity formou nízkoprahové klubovny, sociálně-právní ochrana dětí - cílová skupina: děti ze sociálně rizikových skupin

2.2.6.3

Zdravotnictví

Základní zdravotní péči v ORP Čáslav zajišťují praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé. V Čáslavi jsou převážně soustředěni v prostorách Městské nemocnice Čáslav a Polikliniky Čáslav. Tabulka 31: Přehled ordinací jednotlivých lékařů dle specializací v SO ORP Čáslav Ordinace lékaře MUDr. Šindelářová Ilja MUDr. Vančurová Kamila MUDr. Veletová Emilie MUDr. Gazdová Dana MUDr. Kubelka Josef VD_UAPCASL_RURU leden 2009

Adresa Žižkovská 129, Vrdy, 285 71 Žehušice 119, 285 75 Zbýšov 65, 285 65 Močovice 96, 286 01 Husova 128, 286 01 Čáslav

Specializace praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé 50/148


Ordinace lékaře

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory Adresa

MUDr. Brandejs Jaroslav MUDr. Volencová Milena

Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav

MUDr. Švehlíková Stanislava

Husova 128, 286 01 Čáslav

MUDr. Volenec Josef MUDr. Spáčilová Kateřina MUDr. Gazdová Dana MUDr. Vavřinová Iva MUDr. Sekerová Jaroslava MUDr. Hanzlová Magda MUDr. Kneřová Jana

Jasmínova 239, 285 71 Vrdy Potěhy 60, 285 63 Tupadly Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Masarykova 241, 286 01 Čáslav Tyršova 208, 286 01 Čáslav Za drahou 1205, 286 01 Čáslav Zámecké nám. 65, 285 61 Žleby

MUDr. Adamová Ruth


MUDr. Nosilová Helena


MUDr. Hanusová Helena MUDr. Kubelková Irena MUDr. Kešnerová Stanislava MUDr. Štefánková Sylvie MUDr. Veselý Josef

Chrudimská 251, 285 71 Vrdy Klimenta Čermáka 136, 286 01 Čáslav Chrudimská 805, 286 01 Čáslav detaš. pracoviště – Žleby, Hostovlice, Potěhy, Vlkaneč, Zbýšov 28. října 905, 286 01 Čáslav Antonína Dvořáka 931, 286 01 Čáslav Dolní Bučice, Chrudimská 251, 285 71 Vrdy Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav L.Želiny 502, 286 01 Čáslav Masarykova 285, 286 01 Čáslav Potěhy 60, 285 63 Potěhy Sadová 1234, 286 01 Čáslav Za drahou 1205, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav

MUDr. Hanzl Vladimír

Dusíkova 1244, 28601 Čáslav

MUDr. Novotný Jaroslav


MUDr. Vacik Vladimír


MUDr. Lebedová Dobromila

MUDr. Špaček Josef

MUDr. Lesáková Eva MUDr. Rada Dušan MUDr. Búry Michal MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.

Baráková Alena Hüttnerová Dana Jelínková Vlasta Kuchař Jaroslav Malinová Kateřina

MUDr. Lásková Hana


BERIT, a.s.

Specializace (+ choroby hybné soustavy) praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé (+ praktický lékař pro děti a dorost) praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro děti a dorost praktický lékař pro děti a dorost praktický lékař pro děti a dorost

praktický lékař pro děti a dorost praktický lékař stomatolog praktický lékař stomatolog praktický lékař stomatolog praktický praktický praktický praktický praktický

lékař lékař lékař lékař lékař

stomatolog stomatolog stomatolog stomatolog stomatolog

praktický lékař stomatolog praktický lékař stomatolog praktický lékař stomatolog praktický lékař stomatolog praktický lékař gynekolog praktický lékař gynekolog ambulance TBC a respiračních nemocí ambulance ortopedie a chirurgie kožní ambulance 51/148



Ordinace lékaře

Adresa

MUDr. Štefánek Ivan


MUDr. Štěpánová Marta


MUDr. Vacek Karel


MUDr. Hájková Renata


MUDr. Jurka Petr


MUDr. Bělská Jana MUDr. Glanzová Hana

Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav

MUDr. Šmídová Petra


MUDr. Vondráková Ivona

MUDr. Fibír Aleš MUDr. Mandáková Michaela MUDr. Šulcová Svatava MUDr. Balík Jiří MUDr. Ujčík Petr MUDr. Urbanová Magdalena MUDr. Finsterlová Marie Ostatní: Mgr. Svobodová Květoslava Pešoutová Ivana Myslivečková Olga Šnajdarová Elena Ing. Hlava Josef, CSc.

Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Přemysla Otakara II 86, 286 01 Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Klimenta Čermáka 136, 286 01 Čáslav Přemysla Otakara II 86, 286 01 Čáslav Klimenta Čermáka 136, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav Husova 128, 286 01 Čáslav Zemědělské družstvo, 285 63 Tupadly

BERIT, a.s.

Specializace ordinace specialisty chirurgie ordinace specialisty - interní a dia ordinace specialisty neurologie ordinace specialisty - oční ordinace specialisty ortopedie ordinace specialisty – RTG ambulance ORL samostatná ordinace lékaře specialisty alergologická ambulance pro děti a dospělé ambulance plastické chirurgie

neurologická ambulance ordinace specialisty - dětský neurolog ordinace specialisty - oční ordinace specialisty - ORL a foniatrie ordinace lékaře specialisty akupunktura ambulance pro choroby kožní a pohlavní logopedická ambulance fyzioterapie fyzioterapie fyzioterapie rehabilitační středisko

Zdroj: Registr zdravotnických zařízení http://www.uzis.cz

Lékárny -

Lékárna Lékárny Lékárna Lékárny Lékárna

U ANDĚLA (Gen. F. Moravce 15, 286 01 Čáslav) HERBA s.r.o., Lékárna SANTÉ (Husova 128, 286 01 Čáslav) Vrdy-Dolní Bučice (Chrudimská 134, 285 71 Vrdy) HERBA s.r.o., Lékárna U Divadla ( Masarykova 45, 286 01 Čáslav) Pod štítem (Žižkovo náměstí 148, 286 01 Čáslav)

ZZS stanoviště Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Městská nemocnice Čáslav Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav VD_UAPCASL_RURU leden 2009

52/148



BERIT, a.s.

Poliklinika Čáslav, spol. s r.o. Husova 128, 286 01 Čáslav ordinace: praktický lékař pro dospělé, praktický lékař dětský, zubní, chirurgie, ortopedie, interní, diabetologie, gynekologie, oční, ORL, kožní, rentgen a ultrazvuk, rehabilitační lékař

2.2.6.4

Kultura

Většina kulturních zařízení je situována v centru SO ORP Čáslavi. Ve většině obcí je provozována veřejná knihovna. Kino Miloše Formana Jeníkovská 13á, Čáslav Letní kino Čáslav areál lesoparku Vodranty, Čáslav Letní kino Horka I. obec Horka I. Letní kino Vrdy obec Vrdy Dusíkovo divadlo Čáslav Masarykova 194, Čáslav novogotická budova divadla je od roku 1993 kulturní památkou Městské muzeum a knihovna Čáslav Husova 291, Čáslav Galerie městského muzea – Jeníkovská 222 Výstavní síň městského muzea – Náměstí Jana Žižky 197 Knihovna – Kostelní náměstí 197 Národní zemědělské muzeum – Muzeum zemědělské techniky U Drobovic 1762, Čáslav zaměření na studium a prezentaci historické i současné zemědělské techniky Muzeum automobilových veteránů Chotusice historické exponáty z oblasti dopravy

2.2.6.5

Ochrana obyvatelstva

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje nám. Jana Žižky z Trocnova 196, 286 01 Čáslav Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Městská policie Čáslav nám. Jana Žižky z Trocnova 1, 286 01 Čáslav Obvodní oddělení Policie ČR Čáslav VD_UAPCASL_RURU leden 2009

53/148



BERIT, a.s.

Dusíkova 77, 286 01 Čáslav Obvodní oddělení Policie ČR Vrdy Dolní Bučice, Tylova 25, 285 71 Vrdy

2.2.6.6

Veřejná správa

Tabulka 32: Přehled pracovišť veřejné správy pro SO ORP Čáslav Úřad

Adresa Městský úřad Čáslav - odbor výstavby nám. Jana Žižky z Trocnova 1 286 01 Čáslav

Stavební úřad

Obecní úřad Žleby Zámecké náměstí 67 285 61 Žleby Obecní úřad Vrdy Smetanovo náměstí 28 285 71 Vrdy

Finanční úřad

Finanční úřad v Čáslavi Žižkovo náměstí 249 286 01 Čáslav Městský úřad Čáslav – matrika nám. Jana Žižky 1 286 01 Čáslav Obecní úřad Žleby Zámecké náměstí 67 285 61 Žleby

Matriční úřad

Obecní úřad Tupadly 285 63 Tupadly Obecní úřad Svatý Mikuláš Svatý Mikuláš 23 284 01 Kutná Hora Obecní úřad Nové Dvory Masarykovo náměstí 11 285 31 Nové Dvory

Úřad práce

Úřad práce v Kutné Hoře Benešova 70/2 284 01 Kutná Hora

Katastrální úřad

Katastralni pracoviště Kutná Hora Rudní 432 284 34 Kutná Hora


54/148



Úřad

BERIT, a.s.

Adresa

Okresní správa sociálního zabezpečení

Okresní správ sociálního zabezpečení Kutná Hora Lorecká 667 284 01 Kutná Hora

Živnostenský úřad

Městský úřad Čáslav - Obecní živnostenský úřad nám. Jana Žižky z Trocnova 1 286 01 Čáslav Okresní státní zastupitelství Kutná Hora Radnická 178 284 01 Kutná Hora

Soud a státní zastupitelství Okresní soud v Kutné Hoře nám. Národního odboje 58 284 35 Kutná Hora Hygienická stanice

Územní pracoviště Kutná Hora U Lorce 40 284 01 Kutná Hora

Zdroj: www.RISY.cz

2.2.6.7 2.2.6.7.1

Tělovýchova a sport Sportovní zařízení

Městské lázně Na Bělišti 184, 286 01 Čáslav plavecký bazén, sauna, parní komora, posilovna, turistická ubytovna nachází se v těsné blízkosti lehkoatletického stadionu Sportovní areál Vodranty lehkoatletický stadion s běžeckým oválem tenisové kurty víceúčelové hřiště s dětským hřištěm 2 fotbalová hřiště – 1 travnaté, 1 s umělým povrchem skatepark petanque Letní -

koupaliště Vodranty otevřeno během letní sezony 25 m bazén, dětský bazén s vodním hřibem hřiště pro plážový volejbal, dětské hřiště

Ranč Dalu Kozohlody 67, 286 01 Čáslav specializace na westernové ježdění Jezdecké středisko Filipov jízdy a vyjížďky na koních, jezdecká škola Koupaliště Vrdy velký a dětský bazén, otevřeno za příznivého počasí VD_UAPCASL_RURU leden 2009

55/148



BERIT, a.s.

Sportovní centrum Vrdy hřiště na fotbal, nohejbal, volejbal, hokej, tenisové kurty sauna, bowling, fitness

2.2.6.7.2

Sportovní kluby

Atletický klub AC Čáslav Na Bělišti 184/33, 286 01 Čáslav Tenisový klub Čáslav Havlenova 824, 286 01 Čáslav Fotbalový klub FC Zenit Čáslav Sportovní areál Vodranty 1664, 286 01 Čáslav Sprint Klub Čáslav Běliště 184, 286 01 Čáslav atletický oddíl zaměřený na práci s dětmi a dorostem Plavecký klub Pandora Šeříková 336, 286 01 Čáslav Karate Dojo Čáslav Masarykova 471/34, 286 01 Čáslav TJ Sokol Čáslav Masarykova 471/34, 286 01 Čáslav Jezdecký klub Vrdy Brambory 12, 286 01 jízda na koních – rekreační, závodní Tenisová škola V-Team

2.2.6.1

Obchodní prodej, služby

Centrem zařízení obchodu a služeb je město Čáslav, jakožto největší město v zájmovém území. Zařízení pokrývají nejdůležitější potřeby obyvatelstva ve většině odvětví. Nabídku služeb rozšiřují služby poskytované subjekty v bývalém okresním městě Kutná Hora, které je vzdáleno přibližně 10 kilometrů. Z větších měst v okolí lze jmenovat ještě město Kolín vzdálené přibližně 20 kilometrů, město Chrudim vzdálené přibližně 30 km a krajské město Pardubice vzdálené přibližně 35 kilometrů.

2.2.6.2

Ubytování a stravování

Tabulka 33: Přehled ubytovacích zařízení SO ORP Čáslav Název zařízení

Typ zařízení

Libor Jelínek

ubytování v soukromí

Penzion Žleby

penzion


Adresa Fialková 1532, 286 01 Čáslav V Borovičkách 247, 285 61 Žleby 56/148



Název zařízení

Typ zařízení

Penzion Bar Iva

penzion

Hotel Bílý kůň

hotel

Ubytování U Horských

ubytování v soukromí

Penzion Maruška

penzion

Kemp Vrdy Stýblo

kemp

Autokemp zbýšov

autokemp

BERIT, a.s.

Adresa J. Spudila 582, 286 01 Čáslav Žižkovo náměstí 107, 286 01 Čáslav Za Rybníkem 1229, 286 01, Čáslav Nám. Jana Žižky 79, 286 01 Čáslav Dukelských hrdinů 255, 285 71 Vrdy Zbýšov 62, 285 65 Zbýšov

Dle různorodých dostupných zdrojů se na území ORP Čáslav nacházejí stravovací zařízení různých typů. Z mezinárodních kuchyní lze navštívit například čínskou restauraci.

2.2.6.3

Církevní zařízení

V zájmovém území se nachází celkem 25 kostelů a velké množství dalších církevních staveb: Kostel sv. Václava (Dobrovítov) Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Zbýšov) Kostel svatého Jakuba Většího (Vlkaneč) Kostel Všech svatých (Kozohlody) Kostel svatého Václava (Přibyslavice) Kostel svatého Václava (Bratčice) Kostel svatého Bartoloměje (Okřesaneč) Kostel svatého Václava (Horky) Kostel sv. Gotharda (Potěhy) Kostel Narození Panny Marie (Žleby) Kostel svatého Marka (Markovice) Kostel Všech svatých (Dolní Bučice) Kostel Nejsvětější Trojice (Zbyslav) Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Starkoč) Kostel svatého Václava (Bílé Podolí) Kostel svatého Marka (Žehušice) Kostel svatého Václava (Chotusice) Kostel svatého Petra a Pavla (Čáslav) Evangelický kostel (Čáslav) Kostel svaté Alžběty (Čáslav) Kostel svatého Bonifáce (Lochy) Kostel svatého Jana Křtitele (Kluky) Kostel svatého Václava (Krchleby) Kostel svatého Jana Křtitele (Nová Lhota) Kostel svatého Matouše (Třebonín)

V zájmovém území se nachází několik veřejných pohřebišť. Jsou lokalizovány buď v bezprostřední blízkosti kostelů (historické hledisko) nebo na okraji obce mimo její nejrušnější části.


57/148



BERIT, a.s.

2.2.7. Rekreace a cestovní ruch 2.2.7.1

Základní charakteristika

Zájmové území SO ORP Čáslav leží mezi dvěma významnými turistickými oblastmi (město Kutná Hora a CHKO Železné hory), které převyšují svou „nabídkou“ atraktivitu města Čáslav a okolí. I přes tento fakt jsou v zájmovém území lokalizovány pozoruhodné přírodní či kulturní zajímavosti k návštěvě. Centrem kulturních aktivit je město Čáslav, kde lze navštívit divadlo či galerie a další historické objekty městské památkové zóny. Historické venkovské usedlosti, zříceniny a archeologické pozůstatky historických budov jsou rozmístěny téměř po celém zájmovém území. V oblasti přírodních atraktivit vévodí zájmovému území krajinná památková zóna – ucelený krajinný celek a sídelní útvary v severní části území, jejíž součástí je i známá Žehušická obora. Přírodní atraktivity malého plošného rozsahu se nacházejí především v severní části území.

2.2.7.2 -

sportovní zařízení v jednotlivých obcích (fotbalová a volejbalová hřiště) sportovní areál Vodranty – fotbalová hřiště (tráva, umělý povrch), lehkoatletický stadion, tenisové kurty, hřiště pro pétanque, skatepark, bazén, Městské lázně jezdecké středisko Filipov lesopark Vodranty s návazností na okolí Podměstského rybníka

2.2.7.3 -

Krátkodobá rekreace

kulturní atraktivity a akce v Čáslavi a okolních obcích (zámky, historické budovy) značené turistické a cyklistické trasy

2.2.7.4 -

Každodenní rekreace

Dlouhodobá rekreace

chatová oblast Zbýšov rodinné domy a venkovské bydlení pro individuální rekreaci, nebo ve formě ubytovacích služeb a pronájmů

2.2.7.5

Cestovní ruch

Informační středisko města Čáslav se nachází na náměstí Jana Žižky z Trocnova 197. V současné době nejsou k dispozici internetové stránky zaštiťující přírodní a kulturní atraktivity zájmového území na jednom místě, což výrazně snižuje potenciál cestovního ruchu.

2.2.7.6

Turisticky významná místa

Čáslav - Městská památková zóna - typické raně gotické kolonizační město s velkým centrálním náměstím a pravoúhlou uliční sítí. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

58/148


-

-

-

-

-

-


BERIT, a.s.

Městské opevnění - fragmenty obklopují celý obvod města se zachovalou částí vnitřní hradby s patnácti baštami, parkán s baštami a zbytky příkopů a valů. Opevnění bylo založeno po polovině 13. století, doplněno a upraveno v 15. století. Válcová tzv. Otakarova věž, pocházející z počátku 14. století, byla přestavěna v letech 1534-39 a ve 20. století. Kostel sv. Petra a Pavla - halové trojlodí s polygonálním kněžištěm, věží a stanovou střechou. Kněžiště založeno kolem roku 1270, loď 1350, věž 1400. Přestavby v gotice a baroku, obnova 1908-1911 (Kamil Hilbert). Původní obdélný románský kostel sv. Michala s apsidou a věží (kolem roku 1150) tvoří dnešní sakristii. Evangelický kostel - trojlodní hala s polygonálním kněžištěm a věží, postavená v letech 1864-1869 v novorománském stylu (František Schmoranz). V těchto místech stál minoritský klášter, který zanikl za husitských válek. Mariánský sloup (Žižkovo nám.) - Barokní sousoší z let 1745-46, upravené v roce 1854. Na členitém podstavci stojí jehlan se sochou Panny Marie Immaculaty na vrcholu. Na volutách podstavce jsou sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa, sv. Floriána a sv. Šebestiána. Pomník Jana Žižky (Žižkovo nám.) - Pískovcová socha na hranolovém podstavci byla vytvořena roku 1881 podle návrhu Josefa Václava Myslbeka. Dusíkovo divadlo (Masarykova ulice) - Rozměrná členitá stavba z let 1867-9 (J. Spudil) s neorománskou a orientální výzdobou fasád, upravená v roce 1924 (K. Kozák) a ve druhé polovině 20. století. Pamětní deska hudebního skladatele a klavíristy Jana Ladislava Dusíka (1761-1812), zhotovená dle návrhu Josefa Václava Myslbeka. Muzeum zemědělské techniky – se nachází v objektu bývalého vojenského autoparku, expozice historických traktorů tuzemské i zahraniční výroby a sklízecích mlátiček, depozitář stabilních motorů

Filipov - zámek s parkem a hrobní kaplí – postaven roku 1784 ve stylu anglické gotiky, z jihovýchodní strany přiléhá k zámku přírodně krajinářský park z konce 18. století s hrobní kaplí z roku 1877 Třebešice - zámek na středověkých základech z konce 16. století, trojkřídlá zámecká budova s arkádami kolem nádvoří obehnaná vodním příkopem a obklopená hospodářským dvorem Semtěš - tvrz z 1. poloviny 14. století, věžová stavba s hranolovým půdorysem Žleby - Státní zámek Žleby – původně gotický hrad pánů z Lichtenburku z konce 13. století znovu postavený po zničení husity v polovině 15. století, renesanční a barokní úpravy, konečná podoba z let 1849 – 1868 dle anglických předloh. V romantických interiérech se mísí původní historické památky s dobovými novotvary dovezenými odjinud. Kožené tapety, sbírky vitráží, mnohé obložení stěn, vybavení a instalace respektující dobové dokumenty. Žehušice - Zámek – raně barokní dokončený roku 1679 stavitelem Francescem Caratim a přestavěný v 1. polovině 19. století do dnešní empírové podoby. K zámku náleží ještě předzámčí, kde se nalézal byt zámeckého správce, vrátného a pokoje pro služebnictvo. Zámecká stavba má půdorys ve tvaru písmene H. Střední část zámku je dvoupatrová, na ni kolmo navazují boční křídla. Zámek byl po druhé světové válce využit jako škola a po roce 1989 byl vrácen původním majitelům. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

59/148


-

-


BERIT, a.s.

Zámek není přístupný veřejnosti. K zámku přiléhá park, ve kterém je vysazena řada vzácných dřevin. Park je veřejnosti přístupný po celý rok. Žehušická obora – v dnešní podobě (od roku 1867) byla zřízena v široké nivě řeky Doubravy na místě někdejšího rybníka Kravinec mezi obcemi Žehušice a Bojmany. Josef Osvald Thun byl velký milovník stromoví a zahradnictví a proto byla obora vysázena vzácnými druhy dubů, buků, javorů, liliovníků, platanů, stříbrných topolů, vrb a konifer. Zvláštností je oborní chov populace bílé mutace jelena orientálního původu a unikátní hodnoty. Dnes v oboře žije cca 130 bílých jelenů a spolu s nimi je zde chována černá mutace daňka skvrnitého. Oboru je možné v turistické sezóně od 15. dubna do 15. října jednou denně navštívit s průvodcem. Prohlídka začíná v 10 hodin a trvá přibližně 1 hodinu. Mimo tento časový interval není obora veřejnosti přístupná. Skalka – geologická rezervace v opuštěném lomu s ochranou pro komplexní výzkum české křídové pánve

Kamenné mosty - Kamenný most pocházející pravděpodobně ze 14. století. Most má tři oblouky a je dvakrát zakřivený. Je postavený z lomového zdiva včetně parapetů. Historická hodnota mostu je znehodnoceno zídkami z cihlového zdiva a sanací betonovým nástřikem. Chotusice - Kamajka – klasická paleontologická lokalita české křídy s hojnou faunou útesových vápenců Starkoč - Starkočský lom – chráněný přírodní výtvor proslulý výskytem granátu (almandinu) a vzácnými paleontologickými nálezy. Zbyslav - Zbyslavská mozaika – rulová skála se znatelnými stopami příboje křídového moře s ohlazeným povrchem skály, který je pokryt vápnitým tmelem s pravidelně mozaikovitě rozloženými oblázky. Bratčice - Tisí skála – balvanický rozpad žuly.

2.2.8. Doprava a dopravní zařízení 2.2.8.1

Železniční doprava

Město Čáslav leží na křižovatce dvou železničních tras. Nejvýznamnější z nich je dvoukolejná elektrifikovaná trať číslo 230 spojující Havlíčkův Brod a Kolín. Tato trať umožňuje cestujícím přímé spojení směrem na Prahu i Brno. Obě dvě města představují významné železniční uzly s přímým napojením na tranzitní železniční koridory. Na trati jsou lokalizovány v zájmovém území následující stanice: Horka u Čáslavi

Čáslav

Třebešice

Další trať v zájmovém území, která přichází z východu, je trať číslo 236 spojuje město Čáslav s Třemošnicí. Jedná se o regionální jednokolejnou neelektrifikovanou trať se stanicemi: Vrdy – Koudelov VD_UAPCASL_RURU leden 2009

Skovice

Žleby

Žleby zastávka 60/148



BERIT, a.s.

Obrázek 9: Železniční doprava v SO ORP Čáslav Trať 230 je nejvytíženější železniční tratí v zájmovém území. Vlaky jezdí s přibližně hodinovou frekvencí. Ve špičkových hodinách je tento interval zkrácen. Provoz na trati 236 je během pracovních dní omezen pouze na ranní, odpolední a večerní hodiny s intenzitou odrážející špičkové hodiny, ve kterých jsou intervaly přibližně 1 hodina. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

61/148



BERIT, a.s.

V dopoledních hodinách jede pouze jeden spoj směrem z Třemošnice do Čáslavi. Během víkendu je frekvence spojů přibližně jedenkrát za 2 hodiny. Vlakové stanice na tratích jsou většinou situovány mimo centra a nejhustěji obydlené části obcí, z tohoto důvodu je nutno k celkovému cestovnímu času brát v úvahu docházkový pěší čas k vlakovým stanicím. Železniční vlečky jsou v městě Čáslav situovány v severovýchodní části, kde se nachází průmyslové areály apod. Z vlakového nádraží v Čáslavi je vedena železniční vlečka severním směrem do areálu vojenského letiště. Přibližně 2 kilometry od obce Žleby se odděluje z železniční trati vlečka, která je vedena přibližně severovýchodním směrem do obce Vrdy, kde se větví – jedna větev vede do areálu firmy Goldbeck Prefabeton s.r.o. a druhá větev do areálu firmy Ethanol Energy a.s.

2.2.8.2

Silniční doprava

Území ORP Čáslav není přímo napojeno na síť dálnic a rychlostních komunikací v České republice. Nejblíže je možno využít dálnici D1 nebo dálnici D11 – vzdálenost k oběma dálnicím je přibližně 30 kilometrů. Silniční síť lze charakterizovat jako hvězdicovitou – hlavní dopravní trasy se sbíhají k městu Čáslav jakožto centru zájmového území. Ze severozápadu vstupuje do zájmového silnice I/38 (Česká Lípa – Mladá Boleslav – Kolín – Jihlava – Znojmo – hranice ČR). Součástí této trasy je také obchvat města Čáslav, který svádí tranzitní dopravu ve směru severozápad-jihovýchod mimo centrum. Silnice dále pokračuje přes obce Drobovice a Horky a zájmové území opouští na katastrálním území Okřesaneč. Východně od města Čáslav se mimoúrovňovým křížením odděluje od této silnice I/17 (Čáslav – Chrudim). Tato silnice pokračuje přibližně severovýchodním směrem přes obec Vrdy a zájmové území opouští na katastrálním území Starkoč u Bílého potoka. Silnice 2. třídy jsou v území lokalizované celkem 3 (uvedeny jsou vybraná sídla na trase silnice): II/337 Kluky – Močovice – Čáslav – Žleby II/338 Dobrovítov – Zbýšov – Šebestěnice – Žáky - Čáslav – Druhanice – Žehušice – Borek – Horušice II/339 hranice ORP – Krchleby – Čáslav Síť silnic je doplněna sítí silnic 3. třídy a místních komunikací, která dotváří síť silniční obslužnosti zájmového území. Během terénního šetření byl technický stav většiny silnic označen jako špatný. Kvalitním povrchem disponují pouze silnice první třídy, u kterých byla provedena kompletní rekonstrukce. Většina silnic ve správním obvodu je opravováno pouze dílčími opravami.


62/148



BERIT, a.s.

Obrázek 10: Silniční doprava v SO ORP Čáslav


63/148


2.2.8.3


BERIT, a.s.

Letecká doprava

Mezi městem Čáslav a obcí Chotusice je lokalizováno vojenské letiště, na kterém je dislokována 21. základna taktického letectva Armády České republiky. Severní část zájmového území – přibližně od pomyslné spojnice obcí Olšany, Vodranty, Tupadly, Horky a Hostovlice – se nachází v ochranném pásmu vzletové a přistávací dráhy. Území ve vzdálenosti přibližně 3 – 4 kilometry od letiště a území ležící v ose vzletové a přistávací dráhy leží v hlukovém ochranném pásmu.

2.2.8.4

Veřejná doprava

Veřejná doprava je v zájmovém území reprezentována vlakovou a autobusovou dopravou. Ve městě Čáslav jsou provozovány 2 okružní protisměrné linky městské hromadné dopravy společností Veolia Transport Východní Čechy, a. s.: F 31: Aut. st., nást. 3 - Na Růžku - Zemědělská škola - U Čápa - U mostu Kosmos - Budín - Balkán - Žel. st. - Aut. st., nást. 3 F 32: Aut. st., nást. 3 – Žel. st. – Balkán – Budín – Kosmos – U mostu – U Čápa – Zemědělská škola – Na Růžku - Aut. st., nást. 3 Linky MHD Čáslav jsou začleněny do systému Středočeské integrované dopravy. Rozmístění zastávek odráží jak hustotu obyvatelstva v jednotlivých částech zájmového území, tak i nejdůležitější zaměstnavatele v oblasti (i z historického hlediska). V ostatních obcích správního obvodu není provozována městská hromadná doprava. Příměstská a regionální autobusová doprava je provozována především stejným dopravcem jako městská hromadná doprava. Dalšími provozovateli autobusové dopravy jsou společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. a ICOM transport a.s. Jihlava. Přímými linkami se cestující z Čáslavi dopraví do Prahy, Pardubic či Hradce králové, v těchto městech je možno využít dalších přípojných spojení. Autobusové nádraží se nachází přibližně 300 metrů od nádraží vlakového.

2.2.8.5

Nemotorová doprava (turistika, cyklostezky apod.)

Zájmové území ORP Čáslav nedisponuje přírodními či kulturními atraktivitami jako nedaleké město Kutná Hora na západě či Chraněná krajinná oblast Železné Hory na východě. Tento fakt může představovat jeden z faktorů, proč je hustota sítě cyklostezek nízká a jejich lokace převažující právě ve směru západ – východ jakožto pomyslné spojnice dvou uvedených atraktivních míst ležících mimo zájmové území v jeho bezprostřední blízkosti. Zájmovým územím prochází v současné době celkem 5 značených cyklotras. Většina z délky jednotlivých cyklotras je značena ve střední části zájmového území – v severní a jižní části nejsou značeny žádné cyklostezky. Cyklotrasy nejsou vedeny po silnicích první třídy a jsou vedeny po silních třetí třídy, místních či účelových komunikacích, čímž je minimalizována možnost kolize cyklistické a automobilové dopravy. Zájmovým územím procházejí následující cyklotrasy (uvedena jsou vybraná sídla charakterizující trasu): 1 0112 0113 0117 0118

Třebešice – Čáslav – Žáky – Tupadly – Horky – Hostovlice – Zehuby Žehušice - Chotusice Rohozec – Žehušice – Bojmany – Vlačice – Vrdy – Žleby - Zehuby Čáslav - Schořov - Bratřice – Hostovlice Čáslav - Filipov – Žleby


64/148



BERIT, a.s.

Obrázek 11: Nemotorová doprava v SO ORP Čáslav


65/148



BERIT, a.s.

Pěší turistika má v naší zemi dlouhou tradici. Spolu s tímto fenoménem je v Evropě vyhlášené značení turistických tras v naší zemi. V níže uvedených trasách jsou jmenovány vybrané obce a jejich území, které nejlépe charakterizují průběh jednotlivých značených turistických tras. Modrá Svobodná Ves – hranice SO ORP Zelená Horušice – Svobodná Ves Čáslav – Schořov – Přibyslavice – Tisá Skála Z výše uvedeného přehledu je patrna velice nízká hustota značených turistických tras v zájmovém území. Počet značených tras odráží množství kulturních či přírodních atraktivit, které je co do počtu nižší než v okolních oblastech (Kutná Hora, Železné hory).

2.2.8.6

Statická doprava – odstavení a parkování vozidel

Z hlediska statické dopravy lze definovat několik kategorií, jak rozdělit zájmové území. Jednou z nich je centrum města Čáslav, které je v kategorii statické dopravy v zájmovém území jedinečné. Parkování v centru je realizováno na Náměstí Jana Žižky z Trocnova – parkovací plochy jsou přibližně na ⅓ plochy náměstí s dalšími parkovacími místy po obvodu náměstí. Nedaleko centra (ulice Jeníkovská, Chrudimská) jsou parkoviště, která jsou součástí diskontních prodejen či supermarketů. Vzhledem k šířkovým parametrům komunikacím je v centru města a jeho bezprostředním okolí omezeno parkování na těchto komunikacích. Parkovací plochy v centru města vedou ke zvyšování intenzity dopravy v oblasti. Přebudování těchto ploch na pěší zóny či omezení vjezdu vozidel by vedlo ke zklidnění dopravy v této části města a snížení rizika střetu chodce s motorovým vozidlem. V ostatních obcí nejsou kladeny zvláštní požadavky na konsolidaci parkovacích míst. Parkování je realizováno na plochách v bezprostřední blízkosti vozovky i přesto, že většinou tyto plochy nejsou označeny jako parkoviště. U individuálního bydlení se předpokládá parkování na pozemku, podniky řeší parkování také na svém pozemku. U nově budovaných objektů hromadného bydlení je předpoklad vybudování podzemních garáží nebo dostatečného počtu parkovacích míst vzhledem k rozvoji dopravy v závislosti na ekonomické síle obyvatelstva (růst počtu automobilů). U stávající vysokopodlažní zástavby je největším problémem deficit parkovacích míst, který je možno snížit úpravou uličních prostor a budováním nových parkovacích míst. Obecně lze říci, že parkovací plochy je nutno zohledňovat v návrhu ploch pro bydlení.

2.2.8.7

Dopravní zařízení (např. čerpací stanice)

V zájmovém území se nachází dostatečné množství čerpacích stanic pohonných hmot. Většina těchto zařízení je lokalizována na frekventovaných dopravních tazích prvních tříd.

2.2.8.8

Účelová doprava

Zemědělská a lesní doprava využívá především stávající účelové komunikace a komunikace nižších tříd. Tyto komunikace mohou v některých případech sloužit také k přístupu do otevřené krajiny.


66/148


2.2.8.9


BERIT, a.s.

Ochranná pásma

Šířka ochranných pásem silnic a železnic je určena zákonem. Ochranná pásma jednotlivých typů komunikací jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka 34: Ochranná pásma komunikací Komunikace Silnice I. třídy Silnice II. a III. třídy Železniční trať Železniční vlečka

Šířka ochranného pásma [m] 50 15 60 30

2.2.9. Technická infrastruktura 2.2.9.1 2.2.9.1.1

Vodní hospodářství Zásobování vodou

Zdrojem dat pro vypracování této kapitoly byly www stránky Středočeského kraje. Obyvatelé obce Bílé Podolí a místních částí Lovčice a Zaříčany jsou zásobeni pitnou vodou z domovních a veřejných studní. Obyvatelé obce Brambory jsou výhradně zásobováni pitnou vodou z domovních studní. V obci se nacházejí 4 veřejné studny. Obec Bratčice je v současné době zásobena spolu s obcemi Adamov, Potěhy, Tupadly a Horky z vodojemu Bambousek, prostřednictvím automatické tlakové stanice Bambousek. Zdrojem vody pro skupinový vodovod Bratčice - Tupadly je prameniště Maleč, situované na území okresu Havlíčkův Brod. Hlavním zásobním vodojemem, do kterého je voda přiváděna z prameniště Maleč je vodojem Bambousek 2 × 800 m3, u kterého je umístěna automatická tlaková stanice. Město Čáslav je zásobeno z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je zásobován pitnou vodou ze dvou zdrojů. Zdrojem je prameniště Maleč. Voda je z vodojemu Spačice gravitačně přiváděna do vodojemu Bambousek, odkud je část města zásobena gravitačně. Kromě toho je z vodojemu zásoben skupinový vodovod Bratčice – Vlkaneč – Zbýšov. Hlavním zdrojem vody pro Čáslav je úpravna vody Trojice. Voda je dopravována gravitačně přímo do spotřebiště zásobovacím řadem z vodojemu Sukov 2 × 2000 m3. Z tohoto zdroje je zásobeno cca 95 % města. Z přivaděče Kutná hora – Čáslav je zásobována i část obce Lochy. Doplňkovým zdrojem pitné vody pro město je ještě vrtaná studna v prameništi Rezkovec. Vydatnost prameniště je 3 l/s, voda je z něj dopravována přímo do spotřebiště – v současné době mimo provoz. Místní část Filipov je přes vodovodní síť obce Drobovice napojena na přivaděč z prameniště Maleč do Čáslavi. Obec Čejkovice je zásobována z domovních studní. Vydatnost studní je dostatečná, kvalita vody odpovídá vyhlášce. Obec Dobrovítov je zásobována z domovních studní. Vydatnost studní je kolísavá, kvalita vody nevyhovuje vyhlášce. V obci byl pro živočišnou výrobu zemědělského družstva zřízen vlastní zdroj. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

67/148



BERIT, a.s.

Místní část Dědice je taktéž zásobována z domovních studní, kvalita a množství vody je ovšem dostačující.

Obrázek 12: Zásobování SO ORP Čáslav pitnou vodou


68/148



BERIT, a.s.

V obci Drobovice jsou dva veřejné vodovody. Jeden, který zásobuje cca 40% obyvatel a zemědělský podnik, druhý vodovod je ve správě obce a zásobuje cca 60 % obyvatel. Obec je napojena přímo na přivaděč, kterým je z vodojemu Bambousek zásobována Čáslav. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni z domovních studní. Obec Horka I. je zásobována z domovních studní. Vydatnost studní je dostatečná, kvalita vody nevyhovuje. Podzemní vody jsou v této oblasti znehodnoceny intenzivní zemědělskou činností. Obce Horušice, Hraběšín a Hostovlice nemají vybudované vodovody pro veřejnou potřebu. Zásobováni obyvatel je realizováno využitím domovních studní s nekvalitní vodou. Obec Chotusice má vodovod pro veřejnou potřebu ve správě obce, ze kterého je zásobováno 85 % obyvatel obce. Zdrojem pitné vody pro obecní vodovod je vodovod ve správě VSB Chotusice. Zdrojem pro vojenský vodovod je prameniště Vlačice, které je tvořeno jednou kopanou a jednou vrtanou studnou. Zásobování pitnou vodou z vojenského vodovodu bylo obci umožněno jako náhrada za znečištění vody v domovních studních ropnými látkami v důsledku provozu letiště. Ostatní obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní. Obyvatelé místní části Druhanice jsou pitnou vodou zásobováni z domovních studní. Obec Kluky a místní části Nová Lhota, Olšany a Pucheř jsou zásobovány z domovních studní. Vydatnost studní je kolísavá, v závislosti na klimatických podmínkách, v některých částech obce trvale nedostatečná, kvalita vody je proměnlivá. Obyvatelé obce Krchleby s místní částí Chedrbí jsou zásobováni pitnou vodou z domovních studní. Obyvatelé obcí Močovice, Rohozec a Semtěš jsou zásobováni z domovních studní. V obci je 6 veřejných studní a vodní zdroj vybudovaný pro zemědělské družstvo. Část obyvatel obce Okřesaneč je zásobována z domovních studní. V obci je vodní zdroj, který byl vybudován pro potřeby vepřína. V roce 2003 byl v obci postaven vodovod (PVC, PE, DN 63 - 110), napojený na vodovod obce Skryje, tlak v rozvodné síti je udržován pomocí atmosférické tlakové stanice Okřesaneč. Obce Souňov a Schořov jsou zásobována z domovních studní. Ve Schořově jsou dvě veřejné studny, pro živočišnou výrobu zemědělského družstva byl zřízen vlastní zdroj. Obec Starkoč je zásobována z domovních studní. V obci je pět veřejných studní, pro živočišnou výrobu zemědělského družstva byl zřízen vlastní zdroj. Obec Šebestěnice je napojena na skupinový vodovod Bratčice – Vlkaneč – Zbýšov, vodovod Šebestěnice navazuje na vodovod Zbýšov. Obec Třebešice je zásobována z domovních studní. Jediným zdrojem pitné vody v obci je přivaděč Kutná Hora - Čáslav, ze kterého je do obce přivedena přípojka, ukončená výtokovým stojanem, rozvod vody po obci však není vybudován. V obci byl pro živočišnou výrobu zemědělského družstva zřízen vlastní zdroj. Obec Třebonín je zásobována z vodovodu pro veřejnou potřebu, kterým je zásobováno 75 % obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní. Zdrojem pro vodovod pro veřejnou potřebu je prameniště Horní Dubina nad obcí, které tvoří dvě kopané studny. Studny jsou propojeny a voda je z nich vedena do obce gravitačně. Vydatnost prameniště je 0,2 l/s. Dalším zdrojem je kopaná studna nacházející se uvnitř obce, s vydatností 0,1 l/s. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

69/148



BERIT, a.s.

Obec Vinaře je zásobena částečně z domovních studní. Zbylá část obyvatel je napojena na vodovod Vrdy. Zdrojem tohoto vodovodu je prameniště Čertův důl (Vrdy), kde je provedeno 5 vrtaných studen s celkovou vydatností 7,1 l/s. Nad zbývajícími 4 vrty jsou vybudovány jednoduché objekty čerpacích stanic, z nichž je voda vedena výtlačným řadem do vodojemu Vinice 2 × 250 m3, odkud je celé spotřebiště zásobeno gravitačně, tedy i obec Vinaře, která je napojena přes obec Vinice. V obci jsou dvě čerpací stanice pro zvýšení tlaku. Vodovod Vrdy prochází přes obec Vinice, odkud jsou zásobeny obce Vinice a Vinaře. Dále pokračuje přes obce Vrdy do obce Dolní Bučice, odkud jsou zásobeny obce Horní Bučice a Zbyslav. Obyvatelé obce Vlačice a místní části Výčapy jsou zásobováni z domovních studní. Vydatnost studní je nedostatečná, kvalita vody nevyhovuje. V obci jsou dvě veřejné studny. Obec Vlkaneč s místní částí Kozohlody je napojena na skupinový vodovod Kutná Hora Čáslav. Vodovod v obci je zásoben vodou prostřednictvím tlakové stanice Kocanda. Pro zemědělské družstvo byl zřízen vlastní zdroj. Místní část Přibyslavice je zásobena vodovodem, který je připojen na skupinový vodovod Kutná Hora - Čáslav a je zásoben prostřednictvím tlakové stanice Zálesí. V obci jsou dvě veřejné studny. Obec Vodranty je zásobována z domovních studní. Vydatnost studní je nedostatečná, kvalita vody nevyhovuje vyhlášce. V obci byl pro živočišnou výrobu zemědělského družstva zřízen vlastní vodovod. Obec Vrdy a místní části Dolní Bučice, Horní Bučice a Zbyslav jsou napojeny na vodovod Vrdy. Zdrojem tohoto vodovodu je prameniště Čertův důl (Vrdy), kde je provedeno 5 vrtaných studen s celkovou vydatností 7,1 l/s. Z těchto vrtů je voda vedena výtlačným řadem do vodojemu Vinice 2 × 250 m3, odkud je celé spotřebiště zásobeno gravitačně. Obec Zbýšov je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Kutná Hora. V obci je jedna veřejná studna. Obyvatelé místních částí Březí, Damírov, Chlum, Krchlebská Lhota, Opatovice a Zbudovice jsou zásobováni pitnou vodou z domovních studní. Místní část Klucké Chvalovice je zásobována ze skupinového vodovodu Kutná Hora. Obcí prochází zásobní řad z Vlkanče do Zbýšova. V obci je jedna veřejná studna. Obyvatelé obce Žáky jsou zásobováni z domovních studní. Vydatnost studní je dostatečná, kvalita vody vyhovující. V obci je jedna veřejná studna. Místní část Štrampouch je zásobována z domovních studní. Vydatnost studní je nízká, kvalita vody nevyhovuje vyhlášce. V části jsou dvě veřejné studny. Školní statek Čáslav má vlastní vodovod. Vodním zdrojem je studna o vydatnosti 1,67 l/s. Odtud se voda čerpá do vodojemu Štrampoušský Dvůr 2 × 25 m3. Na výtlačném řadu je umístěna odbočka pro zásobení Nového Dvora. Samostatným řadem je zásoben Štrampoušský Dvůr. Obec Žehušice a místní část Bojmany jsou zásobována pitnou vodou z domovních studní. Vydatnost studní je kolísavá, kvalita vody většinou neodpovídá vyhlášce. Podzemní vody v této oblasti jsou znečišťovány provozem blízkého armádního letiště, agrochemickým plošným hnojením a zavlažovacím systémem, používajícím labskou vodu, která je kontaminována. V obci se nachází 6 veřejných studní. Pro živočišnou výrobu zemědělského družstva byl zřízen vlastní zdroj. Obec Žleby a místní část Kamenné mosty je zásobena pitnou vodou z prameniště Maleč, prostřednictvím věžového vodojemu Žleby II. Napojení je provedeno odbočkou z přívodního řadu mezi vodojemem Kněžice a vodojemem Bambousek. Voda je VD_UAPCASL_RURU leden 2009

70/148



BERIT, a.s.

gravitačně přivedena do obce. Obec je rozdělena na 3 tlaková pásma pomocí dvou redukčních ventilů. Místní části Markovice a Zehuby jsou zásobovány z domovních studní.

2.2.9.1.2

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Zdrojem dat pro vypracování této kapitoly byly www stránky Středočeského kraje. Obec Adamov nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh, propustků a dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do potoka Brslenky. Obec Bílé Podolí a místní části Lovčice a Zaříčany nemají vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou svedeny kamennými stokami do potoka Čertovky. V případě Lovčic jsou dešťové vody odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do Lovčického potoka. Dešťové vody v Zaříčanech jsou odváděny dešťovou kanalizací DN 400 do Starkočského potoka. Obec Brambory nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Obec Bratčice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 500 do rybníka. Obec Potěhy nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. 60 % občanů vyváží splašky na ČOV ve Vrdech a Čáslavi a 30 % občanů po předčištění v septicích vypouští vodu přímo do vodoteče Brslenka. U 10 % občanů je splašková voda zaústěna do domovní mikročistírny. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací DN 400 a DN 500 do místní vodoteče. Obec Tupadly nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou částečně zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky, částečně akumulovány v septicích, které jsou taktéž vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 500 do Tupadelského potoka. Obec Horky nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou z části zachycovány v bezodtokých jímkách a odváženy k likvidaci na čistírnu odpadních vod v Golčově Jeníkově. Zbylé odpadní vody se vyváží na ČOV Čáslav. Dešťové vody se z převážné části obce odvádějí dešťovou kanalizací, vybudovanou z betonových trub DN 400-600 nebo pomocí systému příkopů, struh a propustků do Zehubského potoka. Nejrozsáhlejší je povodí kanalizace města Čáslav sběrače A, který odvádí odpadní vody ze střední části města - z Pražského a Jeníkovského předměstí. Jeho trasa sleduje železniční trať a ústí do ČOV. Sběrač B odvádí odpadní vody z převážně průmyslové části města pod nádražím ČD a z obytných čtvrtí Váchova a Na skále. Zpočátku je veden podél trati a potom vnějším okrajem Chrudimského předměstí na ČOV. Sběrač C odkanalizuje části města spádované k Podměstskému rybníku, tj. Čeplov a většinu sídliště Žitenická. Vede z větší části podél Podměstského rybníka a je zaústěn do čerpací stanice umístěné pod jeho hrází. Odpadní vody jsou odsud přečerpávány do stoky AD 6. Mimo jmenované VD_UAPCASL_RURU leden 2009

71/148



BERIT, a.s.

stoky, které jsou zaústěny na ČOV, jsou ve městě ještě 3 krátké úseky samostatných stok, zaústěných do recipientu bez čištění. Jsou zaústěny do potoka Brslenky. Na kanalizační síti je ve svažitých územích k překonání nadměrného spádu vybudováno celkem 20 spadišť a pod železničním tělesem 1 shybka. Na stokové síti je rovněž jedna čerpací stanice, kterou jsou přečerpávány odpadní vody přivedené stokou C. Město Čáslav je odkanalizováno do jedné čistírny odpadních vod, která čistí splaškové a dešťové vody. Jedná se o městskou mechanicko biologickou čistírnu s oběhovou aktivací. Na přítoku je čerpací stanice a dešťová zdrž. Mechanická část je tvořena samočistícími česlemi „Fontána“ a horizontálním provzdušňovaným lapačem písku. Před nátokem na biologickou část je dešťový oddělovač. Biologickou část tvoří tři oběhové aktivace, dvě kruhové dosazovací nádrže a jemnobublinný aerační systém „SUPRAFILT“. Kalové hospodářství tvoří zahušťovací nádrž a strojní odvodnění na pásovém lisu. Recipientem pro ČOV Čáslav je potok Brslenka, který není vodárenským tokem. V místní části Filipov byla v rámci I.etapy výstavby kanalizace byla realizována kombinovaná kanalizace gravitační s přečerpáním. Splašky jsou odváděny gravitační stokou do čerpací stanice a odtud výtlačným řadem do jednotné kanalizace v Čáslavi. Dešťové vody jsou částečně odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub, nebo zatravněnými příkopy do rybníka. Obec Čejkovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300. Obec Dobrovítov nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do potoka Klejnárky. Stejná situace je i v místní části Dědice, dešťové vody jsou ovšem odváděny do Dědického potoka. Obec Drobovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Část rodinných domů zachycuje odpadní vody v bezodtokých jímkách, které jsou následně vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Zbylé odpadní vody se po předčištění v septicích vypouští do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizacím 500 do potoka Čáslavky. Obec Horka I. nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400, která je propojena s dešťovou kanalizací části Svobodná Ves. Společně jsou pak vyústěny do místní vodoteče. Obce Horušice, Hraběšín a Hostovlice nemají vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou z části zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Ostatní splaškové vody se shromažďují v septicích, odkud se po předčištění vypouští do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 – 1000 (v Hraběšíně DN 300-600) do místních vodotečí. Obec Chotusice má vybudovaný systém jednotné kanalizace, na kterou jsou napojeny asi 2/3 obce. Odpadní splaškové vody jsou odváděny touto kanalizací čistírnu odpadních vod. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu typu „KOMBIBLOK“. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do potoka Brslenky. Část obyvatel zachycuje odpadní vody v bezodtokých jímkách, které jsou odváženy k likvidaci na čistírnu, nebo se vyváží na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do místní vodoteče. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

72/148



BERIT, a.s.

Místní část Druhanice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou z části obce odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče.

Obrázek 13: Odkanalizování a čištění odpadních vod v SO ORP Čáslav VD_UAPCASL_RURU leden 2009

73/148



BERIT, a.s.

Obec Kluky nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a (z 30%) odváženy k likvidaci na čistírnu odpadních vod v Čáslavi. Zbývajících (70%) se vyváží na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody z části obce se odvádějí dešťovou kanalizací DN 600 do místního rybníka. Zbývající část obce používá systém příkopů, struh a propustků. V případě místních částí Nová Lhota, Pucheř, Olšany a obce Třebešice dochází k vypouštění děšťové vody do Olšanského potoka. Obec Krchleby a místní část Chedrbí nemají vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací o profilu DN 300 -500 do místní vodoteče. Obec Močovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 600 do potoka Klejnárky. V případě obce Okřesaneč jsou dešťové vody odváženy k likvidaci do čistírny odpadních vod v Golčově Jeníkově. Obce Rohozec, Semtěš a Souňov nemají vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou z části po předčištění v septicích odváděny do místní vodoteče. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou částečně odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub a částečně systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí. Obec Schořov nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Čáslav. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 500 do místní vodoteče. Obec Starkoč nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odváženy na ČOV Vrdy, ČOV Čáslav či ČOV Žehušice. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do Starkočského potoka. Obec Šebestěnice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 500 do Šebestěnického a Vranidolského potoka. Obec Třebonín nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 do Medenického potoka. Obec Vinaře nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny pouze z části obce dešťovou kanalizací do místní vodoteče. Obec Vlačice a místní část Výčapy nemají vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou z části obce odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub o profilu DN 500 do místní vodoteče. Kanalizace a ČOV v obci Vlkaneč byla vybudována v roce 2003. Jedná se o jednotnou gravitační kanalizaci doplněnou o tři čerpací stanice. ČOV Vlkaneč je mechanicko VD_UAPCASL_RURU leden 2009

74/148



BERIT, a.s.

biologická čistírna, s nízkozatěžovanou dlouhodobou aktivací a selektorem. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Vlkanečského potoka. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 - 400 do místní vodoteče – Vlkanečský potok. Dešťová kanalizace je místy využívána i na odvádění splaškových vod. Splaškové vody v místní části Kozohlody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. V obci se v současné době buduje jednotná gravitační kanalizace DN 250 - 300 a ČOV Kozohlody, která je navržena jako mechanicko – biologická čistírna s nízkozatěžovanou dlouhodobou aktivací a selektorem. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 500 do levostranného přítoku potoka Brslenky. Dešťová kanalizace je místy využívána i na odvádění splaškových vod. Obec Vodranty nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny částečně dešťovou kanalizací z betonových trub, nebo pomocí zatravněných příkopů do místní vodoteče. Obec Vrdy má vybudovaný systém jednotné kanalizace. Na tuto kanalizaci jsou napojeny přibližně 3/4 obyvatel. Odpadní vody jsou odváděny na čistírnu odpadních vod situovanou v severovýchodní části Dolních Bučic. Na kanalizační síti jsou dále čtyři čerpací stanice. Délka stokové sítě z betonových, PVC a kameninových trub DN 300 - 600 činí 3 931 m. Výtlačné řady z tlakového PVC DN 110 činí 793 m. V obci je zbudována také dešťová kanalizace z betonových trub DN 200 – 300. Průmyslové odpadní vody z místních provozů jsou čištěny na vlastní ČOV. Místní část Dolní Bučice má vybudovaný systém pouze jednotné kanalizace. Na tuto kanalizaci jsou napojeny přibližně 2/3 obyvatel. Odpadní vody jsou odváděny na čistírnu odpadních vod Vrdy. Místní část Horní Bučice nemá vybudovanou kanalizaci. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. V obci je vybudovaná pouze čerpací stanice s výtlakem, který je zaústěn do gravitační kanalizace, která odvádí splaškové vody na ČOV Vrdy. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 - 500 a z PVC DN 300 a pomocí systému příkopů do místní vodoteče. Místní část Zbyslav nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 do místní vodoteče. Část obce Zbýšov má částečně vybudovaný systém splaškové kanalizace. Na tuto kanalizaci je napojeno přibližně 20 % obyvatel. Splaškové vody jsou odváděny touto kanalizací na čistírnu odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do rybníka, který je na sever odvodňován Klejnárkou. Část rodinných domů zachycuje odpadní vody v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do místní vodoteče. Místní části Březí, Damírov, Chlum, Klucké Chvalovice, Krchlebská Lhota, Opatovice a Zbudovice nemají vybudované systémy kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 300 - 400 do místních vodotečí. V případě místní části Chlum jsou dešťové vody odváděny do Chlumského potoka. Místní část Krchlebská Lhota odvádí dešťové vody kanalizací DN 300 do Krchlebského potoka. Obec Žáky nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do silničních příkopů.


75/148



BERIT, a.s.

Místní část Štrampouch odvádí dešťové vody kanalizací a z části systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Obec Žehušice má vybudovaný jednotný systém kanalizace pro veřejnou potřebu, na kterou je napojena zhruba polovina obyvatel obce. Součástí kanalizace jsou dvě čerpací stanice a výtlačný řad v délce 410 m. Kanalizace je zakončena čističkou odpadních vod Žehušice. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Doubravy. Splaškové vody od části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do místní vodoteče. Místní část Bojmany nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na ČOV Žehušice. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub DN 400 do řeky Doubravy. Obec Žleby a místní části Kamenné mosty, Markovice a Zehuby nemají vybudované systémy kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací z betonových trub a z části systémem příkopů, struh a propustků do řeky Doubravy či místních vodotečí.

2.2.9.2 2.2.9.2.1

Energetika, spoje Zásobování plynem

Řešeným územím prochází několik tras vysokotlakého plynovodu. Jedna z tras v jižní části vede přes katastrální území Dobrovítov a Damírov. Z jižní části vede další trasa přes katastrální území Chlum u Zbýšova, Klucké Chvalovice, Vlkaneč, Kozohlody a Bratčice u Potěh, kde se napojuje na trasu plynovodu, která vede územím ve směru jihovýchod – severozápad. Tato trasa zahrnuje dvě plynovodní vedení, která jsou vedena katastrálními územími Potěhy, Drobovice, Čáslav a Třebešice. Ze severního vedení se odpojují větve, které přivádějí plyn do města Čáslav a obce Chotusice. Druhé vedení je vedeno jižně až jihozápadně od Čáslavi. Severně od obce horky je vedena větev, která se u obce Skovice dále větví a přivádí plyn do obcí Vrdy a Žleby. Do zájmového území zasahuje v jeho nejsevernější části trasa vysokotlakého plynovodu, která je vedena katastrálním územím Horušice. Distribuce plynu mezi obcemi a v obcích samotných je realizována středotlakými plynovody. V zájmovém území je částečně nebo kompletně zásobováno 48 obcí či místních částí – Adamov, Bílé Podolí, Bojmany, Borek, Brambory, Bratčice, Březí, Čáslav, Čejkovice, Damírov, Dědice, Dobrovítov, Dolní Bučice, Drobovice, Filipov, Horky, Horní Bučice, Horka I., Horušice, Hostovlice, Chlum, Chotusice, Kamenné Mosty, Klucké Chvalovice, Krchlebská Lhota, Kozohledy, Lovčice, Opatovice, Potěhy, Přibyslavice, Rohozec, Semtěš, Schořov, Starkoč, Svobodná Ves, Šebestěnice, Tupadly, Zbyslav, Vinaře, Vlačice, Vlkaneč, Výčapy, Zaříčany, Zbudovice, Zbýšov, Zehuby, Žehušice, Žleby. V zájmovém území jsou lokalizovány 4 stanice katodové ochrany (katastrální území Čáslav, Potěhy a Vrdy), 24 regulačních stanic a 4 trasové uzávěry na trasách vedení vysokotlakého plynovodu (katastrální území Třebešice, Čáslav, Potěhy a Bratčice u Potěh).


76/148



BERIT, a.s.

Obrázek 14: Zásobování SO ORP Čáslav plynem


77/148



BERIT, a.s.

Obrázek 15: Zásobování SO ORP Čáslav elektrickou energií


78/148


2.2.9.2.2


BERIT, a.s.

Ochranná pásma plynovodu

Tabulka 35: Ochranná pásma plynovodu plynovod NTL a STL v zastavěném území obce VTL VTL RS

2.2.9.2.3

všechny průměry

ochranné pásmo [m] 1

bezpečnostní pásmo [m] není

100 -

4 4

15 10

průměr [mm]

Zásobování elektrickou energií

Nejsevernějším výběžkem zájmového území – katastrálním územím Horušice – je vedena trasa elektrického vedení zvláště vysokého napětí o napěťové hladině 220 kV. Vedení velmi vysokého napětí 100 kV je vedeno východozápadním směrem přes katastrální území Třebešice, Močovice a Čáslav. Konečné rozvody elektrického vedení jsou realizovány vedením vysokého napětí 22 kV. Elektrifikována jsou všechna sídla zájmového území. Údaje o objektech na elektrické síti nebyly v době zpracování k dispozici – k dispozici byl pouze údaj o lokalizaci pěti malých vodních elektráren v zájmovém území. V obcích zájmového území je zřízeno veřejné osvětlení Ochranné pásmo venkovního a kabelového vedení vysokého a velmi vysokého napětí je určeno zákonem č. 458/2000 Sb.

2.2.9.2.4

Zásobování teplem

V zájmovém území není lokalizován žádný centrální zdroj tepla. U zástavby rodinných domů je vytápění realizováno individuálně využitím uhlí, palivového dřeva, plynu či elektřiny. U zástavby činžovních či panelových domů je vytápění realizováno ze zdroje pro jednotlivé domy či bloky domů většinou plynovou kotelnou. Výrobní či jiné areály mají také své vlastní zdroje tepla.

2.2.9.2.5

Spoje, telekomunikace

V zájmovém území je vedeno přibližně 447 kilometrů metalického vedení v majetku společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Stejná společnost má v majetku tři rádiové směrové trasy – první prochází severojižním směrem v západní části zájmového území, druhá a třetí procházejí přibližně souběžně směrem jihozápad – jihovýchod v severovýchodní části území. Katastrálními územími Třebešice, Čáslav, Drobovice, Filipov, Žleby, Horky, Bratčice, Hostovlice, Okřesaneč je vedena trasa optického komunikačního vedení. Druhá trasa je vedena katastrálními územími Kozohlody a Vlkaneč. Obě tyto trasy jsou v majetku společnosti ČD - Telematika a.s. V území je z dostupných dat lokalizováno celkem 13 základnových stanic mobilního operátora T-Mobile Czech Republic a.s. Signálem mobilních operátorů je pokryto celé území, jeho intenzita je proměnná v závislosti na mnoha faktorech jako například geomorfologie území. Tento signál je přístupný bez instalace dalšího anténního systému na straně zákazníka.


79/148


2.2.9.2.6


BERIT, a.s.

Ropovod, produktovod

Zájmovým územím prochází trasa ropovodu Družba, která je vedena katastrálními územími Bratčice, Potěhy, Tupadly, Drobovice, Čáslav a Třebešice. Severně od obce Potěhy dochází k větvení tohoto ropovodu – větev zásobuje surovinou rafinerii společnosti Paramo, a.s. v Pardubicích. Produktovod patřící společnosti ČEPRO, a.s. je veden katastrálními územími Lovčice, Vinaře, Žleby, Vrdy, Horní Bučice, Vlačice, Čáslav a Chotusice, kde je ukončen v areálu vojenského letiště. Trasa je částečně vedena souběžně s trasou ropovodu.

2.2.10.

Životní prostředí

2.2.10.1 Geologie, horninové prostředí

Obrázek 16: Geologická situace území SO ORP Čáslav Geologicky je území ORP Čáslav na jihozápadě, západě, severozápadě a severu součástí kutnohorského krystalinika, na severovýchodě a východě jeho částí krystalinikem čáslavské kotliny. Do jižní části území ORP zasahuje moldanubikum. V celé severní a střední části území ORP je krystalinikum překryto kvartérními horninami, z nichž jsou nejvíce zastoupeny spraše, sprašové hlíny, hlíny a také písky a štěrky. Na západním, východním a severovýchodním okraji a ostrůvkovitě v okolí Čáslavi, Vrdů, Žlebů a Rohozce u Žehušic se vyskytují proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly). V širokém pásu podél severovýchodní hranice ORP (k.ú. Horušice, Horky u Žehušic, Zaříčany, Bílé Podolí, Zbyslav, Starkoč, Lovčice) jsou zastoupeny mezozoické (křídové) horniny (pískovce, VD_UAPCASL_RURU leden 2009

80/148



BERIT, a.s.

jílovce). Jižní část ORP je tvořena jednotvárnou série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity) V několika úzkých souběžných pásech, od západu k východu přes jižní část území ORP, se vyskytují žuly (granitová řada). V několika protáhlých ostrůvcích na západním a východním okraji se nachází vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry). Na severovýchodě k.ú. Horušic je větší plocha tvořená assyntskými granitoidy (žuly, granodiority). Sesuvy, řícení skal ani jiné podobné jevy se v území nevyskytují. Oproti minulosti, je těžba nerostných surovin omezena na jedno ložisko stavebního kamene (amfibolit) v Markovicích. S ním je také spojen vymezený dobývací prostor, chráněné ložiskové území a prognózní zdroj. Bývalá těžba nerostných surovin zanechala v území své dopady, jejichž souhrn je uveden v následujícím tabulkovém přehledu. Tabulka 36: Poddolovaná území, haldy a odvaly katastrální území Vrdy

surovina radioaktivní suroviny

rozsah ojedinělá


polymetalické rudy

ojedinělá

Šebestěnice

polymetalické rudy

systém

Dobrovítov Zbýšov v Čechách (Hrby) Bratčice u Potěh

zlatonosná ruda

ojedinělá

zlatonosná ruda

ojedinělá

zlatonosná ruda

ojedinělá

Krchlebská Lhota Přibyslavice u Vlkanče + Bratčice Adamov u Tupadel + Schořov Žleby

zlatonosná ruda zlatonosná ruda polymetalické rudy

systém systém

zlatonosná ruda

ojedinělá

železné rudy

ojedinělá

vápenec

ojedinělá

písek

halda

Semtěš u Bílého Podolí

stavební kámen

halda

Žleby

stavební kámen

halda

Žleby

stavební kámen

halda

Třebonín 2 Žehušice

Přibyslavice u Vlkanče Přibyslavice u Vlkanče Opatovice u Zbýšova Vrdy Březí u Šebestěnic


kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

projevy

pískovna Chotusice

Žleby I - lom Markovice Žleby II – lom Markovice

halda halda

zlatonosná ruda

odval

radioaktivní suroviny

ojedinělá

polymetalické rudy

ojedinělá

81/148



BERIT, a.s.

Tabulka 37: Stará důlní díla katastrální území

název

Opatovice u Zbýšova

Na šachtách

polymetalické rudy

Šebestěnice

šachta u č.p. 4

polymetalické rudy

Šebestěnice

dědičná štola

polymetalické rudy

Šebestěnice

šachta u č.p. 31

polymetalické rudy

Přibyslavice-Tisá Šachtice Šc-1 Přibyslavice-Tisá Šachtice Šc-2 Přibyslavice-Tisá Šachtice Šc-3 Přibyslavice-Tisá Šachtice Šc- 4 Přibyslavice-Tisá Šachtice Šc- 5

Bratčice u Potěh Bratčice u Potěh Bratčice u Potěh Bratčice u Potěh Bratčice u Potěh

rok ukončení provozu konec 18. století konec 18. století konec 18. století konec 18. století

surovina

skála, skála, skála, skála, skála,

cín-wolframová ruda

po roce 1945


po roce 1945


po roce 1945


po roce 1945


po roce 1945

Tabulka 38: Dobývací prostory těžené číslo DP 70396

katastrální území Žleby

firma Silnice Čáslav - Holding,a.s.

nerost amfibolit

Tabulka 39: Chráněná ložisková území katastrální území

číslo ChLÚ

název

12700000

Markovice

719660000

Dolní Bučice

Žleby Dolní Bučice

surovina stavební kámen stavební kámen

organizace Silnice Čáslav - Holding, a.s.

Tabulka 40: Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha katastrální území Žleby

číslo ložiska

název

organizace

surovina

3127000

Markovice

Silnice Čáslav Holding, a.s.

stavební kámen

způsob těžby současná povrchová

Tabulka 41: Ložiska výhradní - plochy katastrální území

surovina

stav

Krchleby u Čáslavi Přibyslavice u Vlkanče Přibyslavice u Vlkanče Přibyslavice u Vlkanče Přibyslavice u Vlkanče

amfibolity

těžba zastavena

Státní statek Čáslav

žuly (LK)

těžba zastavena

ZD Zbýšov

žuly (LK)

netěženo

žuly (LK)

těžba zastavena

ZD Potěhy

žuly (LK)

těžba zastavena

Agropodnik Kutná Hora


vlastník

Lesy ČR

82/148



BERIT, a.s.

Žleby - Markovice

amfibolity

Rohozec u Žehušic

štěrkopísky

Rohozec u Žehušic Chotusice – Kamajka Žehušice – Skalka Žehušice – Skalka Žehušice Žehušice Horka u Žehušic – Svobodná Ves Brambory – Svatá Ves, Vinice Brambory Bílé Podolí Bílé Podolí – Koukalka Bílé Podolí Dolní Bucice (Horní Bučice) Starkoč u Bílého Podolí Zbyslav Žleby Žleby – Háj Lovčice – Lovčina Drobovice – V břízkách

štěrkopísky

těženo netěženo, zčásti zavezeno netěženo

ruly

netěženo

soukromník

amfibolity amfibolity štěrkopísky štěrkopísky

netěženo netěženo těženo netěženo

soukromník soukromník ZD Žehusšice (Vrdy) soukromník

slíny

netěženo

J. Mareš

Drobovice Potěhy Horky u Čáslavi – Skalka Horky u Čáslavi Čáslav Močovice Třebešice – Skalka Kozohlody Kozohlody Okřesaneč Schořov Čejkovice u Zbýšova – Skála Třebonín Třebonín – Závěrky

Via Nova Čáslav Lesy ČR Lesy ČR

písky maltářské písky maltářské

netěženo, zčásti zavezeno občasná těžba netěženo

ruly, amfibolity

netěženo

OU Bílé Podolí

ruly, amfibolity

netěženo

Lesy ČR

sprašové hlíny

těžba zastavena

ruly

netěženo

soukromník

ruly ruly amfibolity štěrkopísky

netěženo netěženo netěženo netěženo

soukromník soukromník Lesy ČR soukromník

písky maltářské

netěženo

soukromník

netěženo

soukromník

netěženo

soukromník

amfibolity

netěženo

J. Hnilička, Potěhy

sprašové hlíny

sprašové hlíny amfibolity ruly štěrkopísky písky maltářské ruly

těžba zastavena netěženo (zástavba) netěženo netěženo netěženo netěženo netěženo netěženo

amfibolity

netěženo

OU Zbýšov

ruly

netěženo

MÚ Kutná Hora

amfibolity

netěženo

Lesy ČR

písky maltářské

pro úpravu silničních těles ruly

sprašové hlíny

ZD Žehušice soukromník OU Bílé Podolí

p.Čapek, Dolní Bučice

J. Pavelka J. Skřivánková B. Vančura, Močovice V. Výborný, Třebešice OU Vlkaneč neznámo C. Kruml soukromník

Kategorie radonového indexu geologického podloží (mapy ČGS 1: 50 000), vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Radonový index geologického VD_UAPCASL_RURU leden 2009

83/148



BERIT, a.s.

podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Určení kategorie radonového indexu na pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Celkově lze konstatovat, že podrobný radonový průzkum, vzhledem ke geologickému podloží bude nezbytný při navrhování rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci, sport, občanskou vybavenost při zpracování všech územních plánů obcí. Tento požadavek je v souladu s příslušnou legislativou (zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření – atomový zákon, vyhláška 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 1996). Podle mapových podkladů ČGS 1: 50 000 je rozlehlá část území ORP jižně od linie Olšany u Čáslavi – Kluky u Čáslavi – Močovice – Krchleby u Čáslavi – Žáky – Tupadly u Čáslavi – Bratčice u Potěh – Okřesaneč zařazena do 3. střední kategorie radonového rizika. Ostrůvkovitě se tato kategorie vyskytuje dále mezi Vrdy a Žleby. Podél čáslavského zlomu, mezi Horušicemi, Brambory a Semtěší, jsou hodnoty radonového rizika ve 3. až 4. kategorii (vysoká). Většina střední, severní a severovýchodní části je ve 2. přechodné kategorii (nehomogenní kvartérní sedimenty). Širší okolí Zaříčan, Bílého Podolí, Starkoče, Lovčic a Vinařů leží v nejnižší 1. kategorii. Měření radonu by mělo být provedeno a vyhodnoceno ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, sport, rekreaci apod. Tento požadavek je v souladu s příslušnou legislativou (zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření – atomový zákon, vyhláška 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 1996.

2.2.10.2 Hydrogeologie Hydrogeologicky zasahují do území ORP tři hydrogeologické rajóny charakterizované v následující tabulce. V zájmovém území není vymezena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Tabulka 42: Chrakteristiky hydrogeologických regionů zashaujících do SO ORP Čáslav číslo hydrogeol . regionu

název rajónu

4340

Čáslavská křída

6531

Kutnohorské krystalinikum

6532

Krystalinikum Železných hor -jihovýchodní část

charakteristika sedimenty svrchní křídy v oblasti povodí Horního a středního Labe, přípovrchová zóna: mocnost souvislého zvodnění 15 – 50 m, typ propustnosti průlino–puklinová; 1. vrstevní kolektor: cenomanské pískovce a slepence, mocnost souvislého zvodnění 5–15 m, typ propustnosti průlino–puklinová, hladina napjatá horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika , typ propustnosti puklinová horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika , typ propustnosti puklinová

2.2.10.3 Geomorfologické poměry Celé území ORP leží v geomorfologické provincii Česká vysočina. Ta se zde dělí na dvě geomorfologické soustavy – Česko-moravskou soustavu a soustavu České tabule. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

84/148



BERIT, a.s.

Česko-moravská soustava zasahuje do ORP oblastí Českomoravská vrchovina s celkem Železné hory a podcelkem Chvaletická pahorkatina a dále celkem Hornosázavská pahorkatina, s podcelkem Kutnohorská plošina a s okrskem Golčojeníkovská pahorkatina. Soustav Česká tabule je zastoupena oblastí Středočeské tabule, celkem Středolabská tabule, podcelkem Čáslavská kotlina a jejími dvěma okrsky Žehušická a Ronovská kotlina. Tabulka 43: Přehled geomorfologických jednotek soustava

Českomoravská

Česká tabule

oblast

Českomoravská vrchovina

Středočeská tabule

celek

podcelek

okrsek

Železné hory

Chvaletická pahorkatina

-

Hornosázavská pahorkatina

Kutnohorská plošina

Golčojeníkovská pahorkatina

Středolabská tabule

Čáslavská kotlina

Žehušická kotlina Ronovská kotlina

Podcelek Chvaletická pahorkatina je členitá, skloněná od JZ k SV a tvořená zvrásněnými horninami proterozoika a paleozoika (biotitická žula, gabro) s ostrůvky křídových sedimentů. Jihozápadní hranici tvoří zlomový svah zvaný Dlouhé meze. Jihozápadní část je součástí geomorfologického okrsku Golčojeníkovská pahorkatina s plochým povrchem skloněným od jihu k severu. Je tvořena převážně rulami, částečně svory a ostrůvky křídových sedimentů. Napříč pahorkatinou probíhá výrazný svah od Souňova přes Bratčice na Golčův Jeníkov a dále, na kterém se stýkají předkřídový a paleogenní zarovnané povrchy. Významným bodem je Tisá skála (391,7 m n.m.) na vrcholu s mrazovými tvary. Žehušická kotlina leží v severovýchodní část Čáslavské kotliny protékaná dolními úseky Klejnárky a Doubravy. Je tvořená turonskými slínovci a písčitými slínovci, většinou zakrytými sprašemi a říčními terasami. Má rovinný až ploše pahorkatinový povrch se širokými údolími. Je oživena ojedinělými suky (amfibolit, svor) se stopami příbojové činnosti křídového moře. Významné body Žehušická skalka (224,8 m), Kamajka (239 m). Ronovská kotlina leží v jihovýchodní části Čáslavské kotliny, kde tvoří členitější erozně denudační reliéf na okraji tektonické sníženiny. Je tvořená turonskými slínovci, také cenomanskými pískovci, na okrajích pararulami, ortotorulami s vložkami amfibolitů. Na křídových horninách jsou vytvořeny strukturně denudační plošiny s častými sprašovými pokryvy, se zbytky říčních teras. Charakteristická jsou sevřená erozní údolí v krystalických horninách v povodí středního toku Klejnárky a Doubravy. Významný bod je Bambousek (305,7 m n.m.), devastovaný skládkou odpadů a dále vrch U písku (340,5 m) u Okřesanče.

2.2.10.4 Klimatické poměry Na území ORP zasahují tři klimatické oblasti – teplá oblast T 2 a mírně teplé oblasti MT 9 a MT 11. Teplá klimatická oblasti T 2, který je charakterizována teplým, suchým a dlouhým létem, teplým až mírně teplým jarem a podzimem, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou VD_UAPCASL_RURU leden 2009

85/148



BERIT, a.s.

s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Zabírá severovýchod a střed území ORP a zasahuje na východě k Borku a Zaříčanům a Dolním Bučicím, na jihu k Horkám u Čáslavi, Tupadlům u Čáslavi a Krchlebům a jihozápadě k Olšanům u Čáslavi. Mírně teplá oblast MT 10 lemuje z jihozápadu, jihu a jihovýchodu oblast T 2, a to až po Hraběšín, Přibyslavice. Je charakterizovaná dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá oblast MT 9 zahrnuje celou jihozápadní část území ORP. Má dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky Tabulka 44: Základní charakteristiky klimatických regionů charakteristika

počet letních dnů o

MT 3

MT 5

MT 7

50 – 60

40 – 50

40 – 50

počet dnů s Ø teplotou 10 C a více

160 – 170

140 – 160

140 – 160

počet mrazových dnů

100 – 110

110 – 130

110 – 130

počet ledových dnů

30 – 40

30 – 40

30 – 40

Ø teplota v lednu

-2 – -3

-3 – -4

-2 – -3

Ø teplota v červenci

18 – 19

17 – 18

17 – 18

Ø teplota v dubnu

8–9

6–7

7–8

Ø teplota v říjnu

7–9

7–8

7–8

Ø počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 – 100

100 – 120

100 – 120

srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 400

400 – 450

400 – 450

srážkový úhrn v zimním období

200 – 300

250 – 300

200 – 250

počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

40 – 50

60 – 80

50 – 60

120 – 140

120 – 150

120 – 150

40 – 50

40 – 50

40 – 50

Z mezoklimatického hlediska jsou značně nepříznivé údolní polohy řady sídel nebo jejich částí lokalizovaných v údolních polohách. Tyto lokality trpí inverzemi teploty, tvorbou jezer chladného vzduchu a v důsledku toho zvýšeným přízemním znečištěním ovzduší v období nepříznivých rozptylových podmínek. Ty jsou nejčastější především v podzimních a zimních měsících. Zvýšené imisní zatížení, je způsobováno především domácími topeništi, která nedokonale spalují různá pevná paliva. Nejvyšší, nejčastěji přízemní imisní zatížení je v tzv. dýchací zóně a je způsobováno nejen plynnými emisemi, ale také zejména prašným aerosolem, který je považován za zdravotně velmi škodlivý faktor. Jde např. o údolí Klejnárky a jejích přítoků se sídly Třebonín, Vodranty, Močovice, Zbýšov, Klucké Chvalovice, o údolí Brslenky (Bratčice u Čáslavi, část Tupadel, část Drobovic), v údolí Doubravy o část Žlebů, Vrdů, Zbyslavi a Žehušic a některé další menší části a údolí.

2.2.10.5 Hydrologie, vodní zdroje Území ORP spadá do dvou hlavních povodí: • povodí Doubravy – č.h.p. 1-03-05 (střední, jihovýchodní, východní a severovýchodní část ORP, největší tok vedle Doubravy je Brslenka) • povodí Labe po Úpu – č.h.p. 1-04-01 (jihozápadní, západní a část ORP, s největšími tokem Klejnárkou ) VD_UAPCASL_RURU leden 2009

86/148



BERIT, a.s.

Rozvodnice mezi povodími prochází zhruba od severu k jihu, od Rohozce u Žehušic, západně od Chotusic, Čáslavi a Žáků, východně od Březí a mezi Kozohlody a Vlkančí na jihovýchod. Větší vodní toky v povodí Klejnárky jsou potoky Olšanský, Medenický, Paběnický, Vranidolský, v povodí Doubravy Hostačovka s Výrovkou a Zehubským potokem, Ćertovka a největší levobřežní přítok Brslenka (Čáslavka) a její pravobřežní přítok Koudelovský potok. Mezi vodohospodářsky významné toky v rámci ORP Čáslav (Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků) jsou zařazeny: • • • •

Klejnárka č.h.p.1-04-01-004 Brslenka (Čáslavka) č.h.p.1-03-05-050 Hostačovka č.h.p.1-03-05-032 Doubrava č.h.p. 1-03-05-001.

V území ORP je evidováno 104 vodních nádrží s plochou nad 1000 m2 (0,1 ha). Není zde žádná vodní plocha s výměrou přes 10 ha. Tabulka 45: Vodní nádrže s plochou nad 1000 m2 ve SO ORP Čáslav katastrální území Bílé Podolí Bratčice Bratčice Bratčice Březí Březí Březí Březí Březí Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čejkovice Damírov Dědice Dobrovítov Dobrovítov Dobrovítov Dobrovítov Drobovice Drobovice Filipov Filipov Filipov Filipov Horka u Žehušic Horky Horušice VD_UAPCASL_RURU leden 2009

název vodní plochy (pod Bramborama) Pastušský Pilský Lázeňka (okraj Březí) Kořenný Popov Pustý Nový (Čáslav - koupaliště) (Lochy) Podměstský Rezkovec (Medenice) Tovární (starý) Zemánek (Rusalka) Tovární (nový) Mokeř (Damírov) (Dědice - náves) (Dobrovítov - pod kostelem) (mezi Dobrovítovem a Čejkovicemi) Pazderna Pilský (Drobovice - u lesa) Návesní (Filipov - dolní ve dvoře) (Filipov - horní ve dvoře) (Filipov - pod silnicí) (Filipov - u parku) (u Borku) (lom Horky) (koupaliště - Horušice)

plocha (m2) 5155 50671 9444 14668 1648 37483 2584 2387 16840 1357 5161 51672 33042 7926 9585 19390 19706 2607 1474 1527 5233 3183 9013 1010 2011 2361 2762 5286 3301 1316 5678 1176 87/148


katastrální území Horušice Hostovlice Hraběšín Hraběšín Hraběšín Chlum Klucké Chvalovice Klucké Chvalovice Kluky Kluky Kluky Kozohlody Kozohlody Krchleby Krchleby Lovčice Močovice Nová Lhota Nová Lhota Opatovice Potěhy Potěhy Přibyslavice Přibyslavice Přibyslavice Rohozec Rohozec Schořov Souňov Souňov Šebestenice Třebešice Třebešice Třebonín Třebonín Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Tupadly Vinaře Vlačice Vlačice Vlačice Vlkaneč VD_UAPCASL_RURU leden 2009

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory název vodní plochy (v poli nad Horušicema) (náves - Hostovlice) (Hraběšín - náves) (Hraběšín - náves) (Hraběšín - u lesa) (pod Chlumem) (náves - Klucké Chvalovice) Chvalovický (Mlýnský) Bažantník Bažantník Vrzal (náves - Kozohlody) (náves - Kozohlody) (náves - Krchleby) Jarmil (Netušil) (náves - Lovčice) (náves - Močovice) (náves - Nová Lhota) (Nová Lhota - nad vsí) (Opatovice - náves) (u Potěh) Tovární (Fabr) (Kocanda) (Přibyslavice - náves) (Přibyslavice -okraj) (bývalý lom u Rohozce) (kraj Rohozce) (Schořov - náves) (mezi Souňovem a Vodranty) (náves - Souňov) Návesný (louž u Lochů) Vrabcov (pod Lomcem) (Třebonín - pod lesem) (Drobovice - u potoka) (náves - Tupadly) (náves - Tupadly) (rybníček nad Dubím) Bačov Jirsák Matýsek Dubí Rubínek Homolka Trubný Množil (Vinaře - pod lesem) (Vlačice - za statkem) (Výčapy - před statkem) (Výčapy - za statkem) (Vlkaneč - pod návsí)

BERIT, a.s.

plocha (m2) 2904 2749 1649 1434 2463 5012 3115 47693 10819 10819 3264 3650 2869 1768 8202 2323 3683 1039 3304 1354 1680 10108 1784 1842 1636 2160 2712 1576 6578 1215 9916 1353 79063 3743 1915 2787 3185 3541 2074 5270 16803 2952 43349 4889 27102 11938 16588 1202 2909 2952 1449 1111 88/148



katastrální území Vlkaneč Vrdy Vrdy Vrdy Vrdy Vrdy Zbudovice Zbýšov Zbýšov Zbýšov Zbýšov Zehuby Zehuby Žáky Žáky Žáky Žehušice Žehušice Žehušice Žleby

název vodní plochy Kovařák (Koudelov) (u markovického dvora) (u skovického statku) (Vinice - u řeky) (Vrdy - koupaliště) Prchal (nad Zbýšovským rybníkem) Pilský Zbýšovský Punčoška (nad Zehubama) (Zehuby) (Dolní Štrampouch) (Žáky - náves) (Žáky - u silnice k Čáslavi) (písák Žehušice) (písák Žehušice) (Žehušice - jezírko v parku) (Žleby - v oboře)

BERIT, a.s.

plocha (m2) 8038 4782 4218 1182 1254 1393 10402 1017 18990 92684 3336 5532 1203 5615 2277 1095 13988 18168 2425 1187

Severovýchodní a jihozápadní část území ORP Čáslav je zranitelnou oblastí, a to na základě změny nařízení vlády č. 219/2007 Sb. o zranitelných oblastech, používání a skladování hnojiv o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Je určeno období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělském pozemku, jsou stanovena aplikační pásma, půdy ohrožené erozí a způsoby hnojení. Tabulka 46: Zranitelné oblasti v SO ORP Čáslav katastrální území

Bílé Podolí Bojmany Brambory Březí u Šebestěnic Čejkovice u Zbýšova Damírov Dědice u Zbýšova Dobrovítov Horka u Žehušic Horní Bučice

Horušice Hraběšín Chedrbí Chlum u Zbýšova Chotusice Klucké Chvalovice Krchlebská Lhota Krchleby u Čáslavi Lovčice Močovice Nová Lhota

Olšany u Čáslavi Opatovice u Zbýšova Pucheř Rohozec u Žehušic Semtěš u Bílého Podolí Schořov Souňov Starkoč u Bílého Podolí

Šebestěnice Třebešice Třebonín Vlačice Vodranty Zaříčany Zbudovice Zbyslav Zbýšov v Čechách Žáky Žehušice

Většina sídel, tj. 36 (přes 60 %) z celkového počtu 59 je zásobena pitnou vodou z domovních studní, zbývajících 23 sídel zásobují veřejné vodovody. Vodní zdroje využívané pro potřebu obyvatel mají vymezená ochranná pásma. Z největších jsou to: ochranné pásmo mezi Vinicemi, Lovčicemi a silnicí I/38, mezi Vlačicemi a Drahanicemi, u Vrchů, u Žlebů mezi silnicí do Ronova n.D. a Doubravou, ve Zbýšově v Čechách po obou stranách silnice do Dobrovítova a další lokální. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

89/148



BERIT, a.s.

Kanalizace zakončená ČOV je vybudovaná pouze v Čáslavi s napojením Filipova, dále ve Vrdech a Dolní Bučici, v Chotusicích, ve Zbýšově v Čechách s napojením Kozohlodů, ve Vlkanči a Žehušicích. Zbývajících 50 sídel nemá kanalizaci a tím ani ČOV a není ani případně napojeno na kanalizaci nejbližších sousedních sídel.

2.2.10.6 Biogeografické poměry Největší část území ORP spadá do biogeografického regionu 1.48 Havlíčskobrodského, širší okolí silnice Golčův Jeníkov – Čáslav – Kolín je součástí bioregionu 1.5 Českobrodského. Proti toku Doubravy až k Vinařům proniká bioregion 1.7 Polabský a do severovýchodního okraje území ORP zasahuje bioregion 1.49 Železnohorský. Biogeografický region 1.48 Havlíčskobrodský zasahuje do jižní části území ORP, zhruba k Třebonínu a Tupadlům. Dle fytogeografického členění ho tvoří okres 66 Hornosázavská pahorkatina, na jihovýchodě okraje okresu 65 Kutnohorská pahorkatian. Převažuje biota 4. vegetačního stupně bukového. Potenciální vegetací nižších poloh byly acidofilní doubravy s přechody do acidofilních bučin ve vyšších polohách. Květena je velmi jednotvárná, převažují mezofilní středoevropské lesní druhy. Fauna je podhorská, lesní, ochuzená, hercynského původu. Bioregion 1.5 Českobrodský zabírá severovýchodní část Čáslavské kotliny. Převažuje teplomilná biota 2. bukovo-dubového vegetačního stupně. Fytogeograficky náleží do okresu č. 65 Kutnohorská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily teplomilné doubravy, místy acidofilní doubravy a v údolích lužní porosty (olšiny, jaseniny). Flóra je zastoupena hercynskou hájovou květenou s některými teplomilnějšími druhy. Fauna hercynského původu, silně ochuzená se západními vlivy. Celkově převládá otevřená kulturní step s nepatrnými zbytky xerotermních společenstev. Je to stará sídelní oblast s trvalým osídlením již od neolitu. Bioregion 1.7 Polabský vybíhá k jihovýchodu do širšího okolí údolí řeky Doubravy až k sídlu Vinaře. Jeho biota patří do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně. Bioregion, díky nízkým srážkám, má xerotermní ráz. Bioregion zabírá fytogeografický podokres 11b Poděbradské Polabí. Potenciální vegetací v říčních nivách byly lužní porosty, na okrajích teplomilné doubravy a dubohabřiny. Flóra je dosti pestrá, s nivními druhy středoevropského typu. Fauna hercynského původu se západními vlivy je velmi ochuzená. Bioregion je starou sídelní oblastí se souvislým osídlením od mladší doby kamenné. Bioregion 1.49 Železnohorský leží podél severovýchodní hranice území ORP. Je součástí fytogeografického podokresů 69 a. Železnohorské pdhůří a 69 b. Sečská vrchovina. Potenciální vegetaci tvořily hlavně bikové bučiny a na okrajích acidofilními doubravami. Vegetační stupně jsou podle nadmořské výšky od 2. bukovo-dubového až po 5. jedlovo-bukový. Flóra je dosti rozmanitá převážně se středoevropskými lesními prvky. Fauna je podhorská, lesní, hercynského původu. Na území ORP Čáslav jsou vymezeny následující biochory: 3BR, 2RV, 2SQ, 2RN, 2Do, 2Nh, 2RU, 2RB, 2Db, 2RE, 3BM, -2BQ, 3RE, -2PB, 3BE, 3BS, 3Db, 3BQ, 3Ro, 3Do, 3PR, 4Ro, 4RS, 4BS, 4Do.

2.2.10.7 Zemědělská půda V území ORP jsou z hlavních půdních nejvíce zastoupeny černozemě, dále hnědozemě, kambizemě a fluvizemě. Podrobnější charakteristiky půdních typů uvádějí následující hlavní půdní jednotky (HPJ). K HPJ byla přiřazena kategorizace podle infiltrace a propustnosti na základě níže uvedené tabulky. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

90/148



BERIT, a.s.

Tabulka 47: Kategorizace HPJ podle infiltrace a propustnosti HPJ (2. a 3. číslo kódu BPEJ)

04, 05, 38, 01, 14, 33, 03, 45, 58, 07, 61, 71,

17, 13, 40, 02, 15, 35, 06, 46, 62, 20, 63, 72,

21, 22, 41 08, 16, 42, 18, 47, 64, 49, 66, 73,

31, 32, 34, 37, 55 27, 29, 30, 36, 09, 19, 43, 23, 48, 65, 53, 67, 74,

10, 25, 56, 24, 50, 77, 54, 68, 75,

11, 26, 60 39, 51, 78 57, 69, 76

12, 28, 44, 52, 59, 70,

výsledné rozmezí hodnot (mm/min-1)

střední mapová hodnota (mm/min-1)

mapová skupina půd

slovní označení infiltrace a propustnosti

>0,20

0,30

1

vysoká

0,15 – 0,20

0,18

2

vyšší střední

0,10 – 0,15

0,13

3

střední

0,05 – 0,10

0,08

4

nižší střední

<0,05

0,03

5

nízká

Tabulka 48: Přehled hlavních půdních jednotek zastoupených v ORP Čáslav HPJ 01 02 03

04

05

06

07 08 09 10

charakteristika černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně s příznivým vodním režimem černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně


infiltrace propustnost 3 – střední 3 – střední 4 – nižší střední 1 – vysoká

2 – vyšší střední

4 – nižší střední

5 – nízká 3 – střední 3 – střední 3 – střední 91/148


HPJ

11

12

13

14

15

16

19

20

21

22

23

27

29

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory charakteristika

těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuelně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic v mocnosti 30 až 60 cm, zrnitostně středně těžké lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně


BERIT, a.s.

infiltrace propustnost

3 – střední

3 – střední

2 – vyšší střední

3 – střední

3 – střední

3 – střední

3 – střední

5 – nízká

1 – vysoká 2 – vyšší střední

4 – nižší střední

2 – vyšší střední 2 – vyšší střední 92/148


HPJ


BERIT, a.s.


skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32

34

37

39

40

41 42 43

46

47

50

56

58 59

64

67

kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry půdy se sklonitostí vyšší než 12o, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v hpj 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké,


1 – vysoká

1 – vysoká

1 – vysoká

4 – nižší střední 2 – vyšší střední 2 – vyšší střední 3 – střední 3 – střední 4 – nižší střední 4 – nižší střední 4 – nižší střední

3 – střední

4 – nižší střední 5 – nízká 4 – nižší střední 5 – nízká 93/148


HPJ

68

71


při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami

BERIT, a.s.


5 – nízká

5 – nízká

Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídami ochrany zemědělské půdy. ORP má velmi pestré složení zemědělských půd. Celkem je zastoupeno 165 BPEJ a největší plochy v ORP zabírají BPEJ 30200, 30501, 30900, 35600 (všechny I. třída ochrany), dále jsou významně zastoupeny BPEJ 35500 (IV. třída ochrany), 30501 (III. třída ochrany) a 35700 (II. třída ochrany). Podle tabulkového přehledu v území ORP převažují půdy IV. třídy ochrany (56 BPEJ, 34 %). Zhruba stejným podílem jsou zastoupeny BPEJ zařazené do III.(35 BPEJ, 21 %) a V. třídy (36 BPEJ – 22 %). Nejhodnotnější půdy I. třídy ochrany se vyskytují se podílejí necelými 11 %, což je jen 18 BPEJ z celkového počtu. BPEJ II. třídy ochrany jsou zastoupeny jen 12 % (celkem 20 BPEJ). Charakteristika tříd ochrany zemědělské půdy: I. třída – bonitně nejcennější půdy, odnětí možné jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu, II. třída – půdy s nadprůměrně vysokou produkční schopností, jde o půdy vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelná, v územním plánováni podmíněně zastavitelné, III. třída – půdy s průměrnou produkční schopností, v územním plánování použitelné pro případnou výstavbu, IV. třída – půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou využitelné i pro výstavbu, V. třída – půdy s velmi nízkou produkční schopností pro zemědělskou produkci postradatelné, většinou pro zemědělské účely postradatelné, s předpokladem efektivnějšího nezemědělského využití. Tabulka 49: Bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělské půdy zastoupené v ORP Čáslav I. třída 30100 30200 30300 30900 31000 35600 36000 51000 51100

II. třída 30110 30210 30910 31010 31100 31400 35700 35800 36100


Třídy ochrany zemědělské půdy III. třída IV. třída 30212 30401 34602 30501 30850 34613 30511 31313 34710 30600 31512 35011 30700 31602 35111 30710 31904 35411 30810 31914 35500 31110 31941 52711 31200 31951 52941

V. třída 32113 32152 32153 33234 33715 33716 33756 33816 33856 94/148


51110 51200 51400 55600 55800 72901 72911 83401 83421

51212 51410 51500 51510 52901 52911 54600 55900 71500 74700 83404

∑=18

∑=20

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory Třídy ochrany zemědělské půdy 31210 31954 31212 32001 31300 32004 31310 32011 31410 32041 31500 32051 31901 32110 31911 32112 34200 32210 34300 32212 34310 32213 34600 32242 35900 32310 52210 32312 52904 32313 52914 32751 54602 32901 54610 32904 54710 32911 55001 32914 55011 32941 56411 32944 72914 32951 74612 32954 74702 33204 75011 33221 ∑=35

BERIT, a.s.

52951 53204 53211 54612 54702 54712 55004 71512 72941 72951 74712 85011

∑=56

33939 34067 34077 34078 34089 34099 34168 34178 34189 34199 37101 37869 37889 52112 52954 53214 53716 53756 54077 54713 56701 56811 57101 72954 76701 76811 86811 ∑=36

Na území ORP jsou zastoupeny dvě zemědělské výrobní oblastï (ZVO): •

ZVO řepařská (Ř, severní část) s podoblastmi Ř 1 až Ř 4 a s vysokou produkční schopností půd mezi 62 až 100 body,

•

ZVO obilnářská (O, jižní část) s podoblastmi O 1 až O 3 a produkční schopností půd 42 až přes 56 bodů.

Jen čtyři katastrální území jsou zařazena mezi méně příznivé oblasti dle Vládního nařízení 241/2004 Sb. o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem. Méně příznivé oblasti se člení na: • •

•

horské oblasti (dále jen "oblast typu H") s nadmořskou výškou nad 600 m, (v ORP se nevyskytují) ostatní méně příznivé oblasti (dále jen "oblast typu O"), nadmořská výška 300 – 600 m, půdy s nižší přirozenou úrodností, průměrná výnosnost zemědělské půdy na takto vymezeném území je nižší než 34 bodů oblasti se specifickými omezeními (dále jen "oblast typu S"), tj. s vysokou mírou průmyslové činnosti a těžbou nerostných surovin, průměrná výnosnost zemědělské půdy na území obce je nižší než 34 bodů.


95/148



BERIT, a.s.

Obrázek 17: Výnosnost zemědělské půdy dle katastrálních území SO ORP Čáslav Do oblasti typu O (podtyp OA) jsou zařazena k.ú. Čejkovice u Zbýšova, Dědice u Zbýšova a Dobrovítov a do oblasti typu S Březí u Šebestěnic. Bodové hodnocení výnosnosti zemědělské půdy dle BPEJ je uvedeno ve Vládním nařízení č. 241/2004 Sb. o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem Pro účely tohoto nařízení se rozumí výnosností zemědělské půdy rozdíl mezi normativní zemědělskou produkcí v Kč a normativními náklady v Kč potřebnými k výrobě této zemědělské produkce na dané bonitované půdně ekologické jednotce. Výnosnost zemědělské půdy se vyjadřuje v bodech. Bodové hodnocení výnosnosti zemědělské půdy je uvedeno v příloze č. 1 uvedené vyhlášky. Pro zemědělské pozemky byly stanoveny průměrné základní ceny, a to na základě Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 287/2007 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Soubor těchto hodnot je uveden v následujícím tabulkovém přehledu.


96/148



BERIT, a.s.

Tabulka 50: Průměrná cena pozemku pro jednotlivá katastrální území katastrální území Adamov u Tupadel Bílé Podolí Bojmany

Ø cena pozemku [Kč/m2] 7,30 6,73 10,84

Brambory

4,86

Bratčice u Potěh

9,72


4,07

Čáslav Čejkovice u Zbýšova

12,59 4,08

katastrální území Nová Lhota Okřesaneč Olšany u Čáslavi Opatovice u Zbýšova Potěhy Přibyslavice u Vlkanče Pucheř Rohozec u Žehušic

Dolní Bučice

12,35

Drobovice Filipov u Čáslavi Horka u Žehušic Horky u Čáslavi Horní Bučice Horušice Hostovlice u Čáslavi Hraběšín Chedrbí Chlum u Zbýšova Chotusice Klucké Chvalovice Kluky u Čáslavi Kozohlody Krchlebská Lhota Krchleby u Čáslavi Lovčice Močovice

12,85 14,05 8,56 13,98 13,81 5,51

Semtěš u Bílého Podolí Schořov Souňov Starkoč u Bílého Podolí Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly u Čáslavi Vinaře Vlačice

13,37

Vlkaneč

5,67 5,02 4,39 10,23 5,57 11,27 5,70 4,18 9,15 9,74 12,46

Vodranty Vrdy Zaříčany Zbudovice Zbyslav Zbýšov v Čechách Zehuby Žáky Žehušice Žleby

Damírov

3,93

Dědice u Zbýšova Dobrovítov

4,61 3,48

Ø cena pozemku [Kč/m2] 7,14 9,71 10,20 4,63 12,16 5,74 12,80 5,56 6,03 5,99 9,17 9,16 5,24 10,62 4,47 11,92 10,26 13,42 5,83 9,56 12,62 9,33 4,61 10,72 4,94 11,06 11,23 8,32 11,73

Erozní ohrožení Podle map potenciální ohroženosti zemědělských půd vodní erozí (VÚMOP) je území ORP Čáslav, díky poměrně malé energii reliéfu, zatravnění svažitých zemědělských půd a zalesnění vyšších tvarů reliéfu, jen poměrně málo ohroženo vodní erozí. Převažují katastrální území, jejichž zemědělské půdy jsou k vodní erozi náchylné (26 k.ú.) a mírně ohrožené (20 k.ú.). Ani větrná eroze zde není příliš rozšířena. Z celkového počtu 59 k.ú. není ohroženo 38, 12 k.ú. je náchylných a jen 7 k.ú. je mírně až silně ohrožených. Potenciální ohrožení vodní erozí K vymezení ohroženosti zemědělských půd vodní erozí byla VÚMOP použita modifikovaná VD_UAPCASL_RURU leden 2009

97/148



BERIT, a.s.

univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí. Faktor erodovatelnosti půdy je vztažen k jednotkám základní mapy komplexního průzkumu půd a k hlavním půdním formám bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Vzhledem k tomu, že kód BPEJ obsahuje i údaj o rozpětí sklonitosti půd, bylo využito této informace k určení faktoru sklonitosti (S). Součiny obou faktorů pro jednotlivé skupiny HPJ zemědělských půd byly převedeny do grafické vrstvy, zprůměrovány v rámci jednotlivých katastrů a pro účely mapového zpracování vyjádřeny v 6-ti kategoriích ohroženosti půdy vodní erozí. Tabulka 51: Kategorie ohrožení zemědělských půd vodní erozí kategorie 1 2 3 4 5 6

koeficient ohrožení < 0,15 0,16 - 0,30 0,31 - 0,45 0,46 - 0,60 0,61 - 0,75 > 0,76

stupeň ohrožení půd 7,14 9,71 10,20 4,63 12,16 5,74

Potenciální vodní erozí jsou nejvíce ohrožena katastrální území v severovýchodní části ORP přiléhající k výběžku Železných hor a dále katastrální území v jihozápadní části spadající do Hornosázavské pahorkatiny. Tabulka 52: Potenciální ohrožení zemědělských půd vodní erozí katastrálních území ORP Čáslav 1 půdy bez ohrožení < 0,15 Bojmany

stupeň a koeficient ohrožení 2 3 půdy náchylné půdy mírně 0,16 - 0,30 ohrožené 0,31 - 0,45 Bílé Podolí Adamov u Tupadel Brambory Březí u Šebestěnic Bratčice u Potěh Damírov Dolní Bučice Drobovice Filipov u Čáslavi Horka u Žehušic Horky u Čáslavi Horní Bučice Horušice Hostovlice u Čáslavi Chedrbí Chotusice Klucké Chvalovice Kluky u Čáslavi Krchleby u Čáslavi Močovice Olšany u Čáslavi Potěhy Pucheř


Čáslav Čejkovice u Zbýšova Dědice u Zbýšova Dobrovítov Hraběšín Kozohlody Krchlebská Lhota Nová Lhota Okřesaneč Opatovice u Zbýšova Schořov Souňov Starkoč u Bílého Podolí Zbudovice Zbýšov v Čechách Zehuby Žáky Žleby

4 půdy ohrožené 0,46 - 0,60 Chlum u Zbýšova Lovčice Přibyslavice u Vlkanče Třebonín Vinaře

98/148


1 půdy bez ohrožení < 0,15

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory stupeň a koeficient ohrožení 2 3 půdy náchylné půdy mírně 0,16 - 0,30 ohrožené 0,31 - 0,45 Rohozec u Žehušic Semtěš u Bílého Podolí Šebestěnice Třebešice Tupadly u Čáslavi Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zaříčany Zbyslav Žehušice

BERIT, a.s.

4 půdy ohrožené 0,46 - 0,60

Potenciální ohrožení větrnou erozí Pro určení stupně potenciální ohroženosti půd větrnou erozí byly VÚMOP využity informace a údaje z jednotné celostátní půdoznalecké databáze o BPEJ, to především klimatická regionalizace a charakteristiky hlavních půdních jednotek, tj. faktory, které přímo ovlivňují větrnou erozi. Klima vytvářející potenciální podmínky pro vznik větrné eroze jsou charakterizována různým stupněm podle charakteristik jednotlivých klimatických regionů. Zemědělská půda v klimatických regionech (5 až 9) mírně vlhkých až chladných, vlhkých je považována za půdu větrnou erozí potenciálně neohroženou. Klimatické regiony (0 – 4) a vybrané hlavní půdní jednotky určené zejména genetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu byly odstupňovány podle náchylnosti k větrné erozi. Potenciální ohrožení zemědělských půd větrnou erozí bylo vyjádřeno váženým průměrem součinů jednotlivých faktorů a plošného zastoupení jednotlivých kódů BPEJ pro každý katastr v šesti kategoriích ohroženosti. Tabulka 53: Kategorie ohrožení zemědělských půd větrnou erozí kategorie 1 2 3 4 5 6


koeficient ohrožení <4 4,1 – 7 7,1 – 11 11,1 – 17 17,1 – 23 > 23,1

stupeň ohrožení půd bez ohrožení náchylné mírně ohrožené ohrožené silně ohrožené nejohroženější

99/148



BERIT, a.s.

Tabulka 54: Potenciální ohrožení zemědělských půd větrnou erozí katastrálních území ORP Čáslav 1 půdy bez ohrožení < 4,0 Adamov u Tupadel Bílé Podolí Bojmany Bratčice u Potěh Březí u Šebestěnic Čejkovice u Zbýšova Damírov Dědice u Zbýšova Dobrovítov Drobovice Hraběšín Chedrbí Chlum u Zbýšova Klucké Chvalovice Kluky u Čáslavi Kozohlody Krchlebská Lhota Krchleby u Čáslavi Lovčice Nová Lhota Okřesaneč Olšany u Čáslavi Opatovice u Zbýšova Potěhy Přibyslavice u Vlkanče Pucheř Schořov Souňov Starkoč u Bílého Podolí Šebestěnice

stupeň a koeficient ohrožení 3 4 2 půdy mírně půdy půdy náchylné ohrožené ohrožené 4,1 – 7,0 7,1 – 11,0 11,1 – 17,0 Horka u Čáslav Horušice Žehušic Rohozec u Dolní Bučice Třebešice Žehušic Semtěš u Bílého Filipov u Čáslavi Podolí Horky u Čáslavi

Brambory

Žehušice

Horní Bučice Hostovlice u Čáslavi Chotusice Močovice Vodranty Vrdy Zbyslav Žleby


5 půdy silně ohrožené 17,1 – 23,0

100/148


1 půdy bez ohrožení < 4,0 Třebonín Tupadly u Čáslavi Vinaře Vlačice Vlkaneč Zaříčany Zbudovice Zbýšov v Čechách Zehuby Žáky

1,3 %


stupeň a koeficient ohrožení 3 4 2 půdy mírně půdy půdy náchylné ohrožené ohrožené 4,1 – 7,0 7,1 – 11,0 11,1 – 17,0

2,2 %

BERIT, a.s.

5 půdy silně ohrožené 17,1 – 23,0

orná půda

7,8 %

chmelnice vinice

15,4 %

zahrady ovocné sady travní porosty

3,0 %

lesní pozemky vodní plochy

3,6 % 2,1 % 0,1 %

0,1 %

64,3 %

zastavěné plochy ostatní plochy

Obrázek 18: Výnosnost zemědělské půdy dle katastrálních katastrálních území SO ORP Čáslav


101/148



BERIT, a.s.

Tabulka 55: Úhrnné hodnoty druhů pozemků za obce ORP Čáslav [ha] obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře VD_UAPCASL_RURU leden 2009

celková výměra 275 1537 117 828 2646 195 901 279 694 234 848 585 792 697 1069 599 490 239 503 529 502 142 267 409 328 720 343 659 513

orná půda 16 1184 44 456 1717 123 303 208 495 173 171 489 305 546 890 400 407 180 417 385 112 94 210 340 257 630 177 498 414

chmelnice 0 0 0 0 23 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

vinice 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12

zahrady 4 23 3 17 58 4 10 8 17 11 12 15 8 25 23 16 9 8 10 9 11 5 6 8 3 11 7 16 13

ovocné sady 1 146 30 7 35 1 0 10 103 1 180 1 2 11 14 7 7 2 6 2 256 3 6 5 4 5 11 12 8 102/148

travní porosty 1 47 4 9 32 33 85 3 10 2 43 7 10 23 23 15 10 5 2 10 6 16 7 16 33 5 9 18 15

lesní pozemky 236 46 28 264 8 17 465 2 16 0 403 16 433 2 15 98 13 9 11 84 69 7 15 1 4 14 113 34 22

vodní plochy 1 18 1 18 44 3 6 2 8 1 7 4 6 11 8 7 8 1 3 4 3 2 5 4 4 16 2 26 3


obec Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby celkem % z výměry ORP


celková výměra 526 1413 160 1849 2617 566 895 1465 27431 27431


orná chmelnice půda 468 0 864 0 133 0 1474 0 1171 0 465 0 451 0 974 0 17641 23 64,3

0,1

vinice

zahrady

BERIT, a.s.

ovocné sady

travní porosty

lesní pozemky

vodní plochy

0 0 0 0 0 0 0 0 13

7 23 5 63 42 19 22 30 581

1 10 1 9 5 9 57 9 977

13 35 1 40 134 18 26 64 830

0 376 8 21 1085 8 110 181 4234

8 8 1 30 48 4 21 24 370

0,1

2,1

3,6

3,0

15,4

1,3

103/148



BERIT, a.s.

2.2.10.8 Lesy Lesní porosty zaujímají 4234 ha, což představuje jen 15,4 % výměry správního obvodu ORP Čáslav. Většina lesů je v majetku soukromých osob (cca 2640 ha, přes 62 % všech lesů), Lesy ČR vlastní cca 1080 ha (25,5 %) a obce cca 330 ha (7,8 %). Lesy v jižní a jihozápadní části území ORP spadají pod Lesní správu Kácov, severní a střední část pod Lesní správu Nasavrky. Lesní porosty v ORP spadají do třech přírodních lesních oblastí (PLO). Jižní, jihozápadní a střední část náleží do PLO č. 10 – Středočeská pahorkatina. Do nejjižnějšího okraje území ORP zasahuje PLO č. 16 – Českomoravská vrchovina a do severní a severozápadní části území ORP zasahuje PLO č. 17 – Polabí. V území, především podle nadmořské výšky je zastoupené celkem pět lesních vegetačních stupňů (LVS) uvedených v následujícím přehledu. Největší rozlohu zabírají LVS bukový a dubobukový (oba přes cca 40 %). Tabulka 56: Lesní vegetační stupně (LVS) LVS 1. dubový (DB) 2. bukodubový (bkDB) 3. dubobukový (dbBK) 4. bukový (BK) 5. jedlobukový (jdBK)

Ø roční teplota [°°C] 8 a více

Ø roční úhrn srážek [mm]

nadm. výška [m n.m.]

pod 600

do 350

7,5 – 8,0

600 – 650

350 – 400

6,5 – 7,5

650 – 700

400 – 550

6,0 – 6,5

700 – 800

550 – 600

5,5 – 6,0

800 – 900

600 – 700

hlavní dřeviny dub zimní, šipák, pýřitý dub zimní s příměsí buku lesního a habru obecného buk lesní s příměsí dubu zimního a habru obecného buk lesní v optimu, jedle bělokorá převažují buď buk lesní nebo jedle bělokorá, přirozeně též smrk ztepilý

V druhové skladbě mají převažující zastoupení kulturní smrčiny (přes 60 %), místy je hojněji zastoupena borovice (až 13 %), z listnáčů je nejvíce zastoupen dub (cca 7 %), z dalších dřevin buk, modřín (cca 3 %). Ostatní druhy listnatých dřevin jsou v průměru zastoupeny mezi 2 – 3 %. Z kategorií lesních porostů jsou v území zastoupeny: • •

Lesy hospodářské – zahrnují lesy, které nejsou lesy ochrannými ani lesy zvláštního určení. V řešeném území mají převažující zastoupení Lesy zvláštního určení (např. lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v lokalitách maloplošných zvláště chráněných území, dále to mohou být lesy, u nichž veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním, např. lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biodiverzity a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

Pásma ohrožení imisemi Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazují do pásem ohrožení lesních porostů imisemi (Vyhláška Mze č. 78/1996 Sb.). VD_UAPCASL_RURU leden 2009

104/148


• •


BERIT, a.s.

pásmo ohrožení C – lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 11 – 15 let, pásmo ohrožení D – lesní pozemky s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 16 – 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.

V území ORP Čáslav zcela převažuje pásmo ohrožení D, jen vyšší části na velmi malých plochách jsou zařazeny do pásma C.

2.2.10.9 Kvalita ovzduší Celé území ORP patří do oblasti s uspokojivou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 (Věstník MŽP č. 4/2008). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Informace je prezentována jako procenta území stavebních úřadů. Území spadající pod MěÚ Čáslav a pod ObÚ Vrdy a Žleby jsou zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, což je uvedeno v následující tabulce, a to na základě hodnot imise PM10. Tabulka 57: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší [%území] stavební úřad Městský úřad Čáslav Obecní úřad Vrdy Obecní úřad Žleby

PM10 (d IL) 36,8 99,4 44,2

souhrn překročení 36,8 99,4 44,2

V území nejsou žádné mimořádně velké zdroje znečištění ovzduší, větší zdroje jsou uvedené v tabulkovém přehledu REZZO I a v seznamu středních zdrojů evidovaných na MěÚ Čáslav. Řada zdrojů využívá jako topné médium zemní plyn. Pravidelné měření imisí se na území spadajícím po ORP Čáslav neprovádí.


105/148



BERIT, a.s.

Tabulka 58: Střední zdroje znečištění ovzduší v SO ORP Čáslav obec Čáslav Kluky u Čáslavi Vlačice Horky u Čáslavi Zbýšov v Čechách Čáslav Žáky Čáslav Čáslav Vrdy Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Potěhy Okřesaneč Vrdy Čáslav Bílé Podolí Chotusice VD_UAPCASL_RURU leden 2009

název firmy ABURA s.r.o. AGRO KLUKY s.r.o. AGRO KLUKY s.r.o. BD s.r.o. B.R.G. s.r.o. B.R.G. s.r.o. U R S I S, spol. s r.o. BENZ s.r.o. BENZINA a.s. KM - PRONA, a.s. Merkuris, spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. BTH Čáslav spol. s r.o. CZT a.s. ČEPRO a.s. ČEPRO a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Gymnázium a Střední pedagogická škola Svoboda Jaroslav, Ing. Agromeno. s.r.o.

název provozovny Čáslav - Nad Rezkovcem Kluky - Velkostatek Kluky Vlačice Horky u Čáslavi Zbýšov v Čechách Čáslav - Hejdof Žáky Čáslav - Pod Nádražím Čáslav - Jeníkovská Vrdy Protektorovna Čáslav Čáslav - Žitenická 1529 Čáslav - Bojovníků za svobodu Čáslav - Těsnohlídkova 1540 Čáslav - Jeníkovská Čáslav - Masarykova 194 Čáslav - nám. J. Žižky z Trocnova Čáslav - Nazaret Čáslav - Boženy Němcové Čáslav - Sadová Čáslav - Žitenická 1305 Čáslav - Masarykova 357 Čáslav - Těsnohlídkova 1628 Čáslav - Na Bělišti - lázně Čáslav - Lísková Potěhy Okřesaneč Vrdy - Chrudimská Čáslav - Masarykova Bílé Podolí Chotusice 106/148


obec Horka u Žehušic Žehušice Čáslav Vrdy Vrdy Horka u Žehušic Čáslav Bílé Podolí Čáslav Čáslav Žleby Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Tupadly u Čáslavi Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Krchleby u Čáslavi Zbýšov v Čechách Čáslav Potěhy Žleby Okřesaneč Drobovice Bílé Podolí Drobovice Chotusice Čáslav VD_UAPCASL_RURU leden 2009


název firmy Agromeno. s.r.o. Moravec Josef Komerční banka a.s. TRANSELCO s.r.o. Základní škola Vrdy PINELLI s.r.o. Poliklinika Čáslav s.r.o. SADY spol.s.r.o. DROP-PRESS s.r.o. SILNICE ČÁSLAV-HOLDING a.s. SILNICE ČÁSLAV-HOLDING a.s. Slévárna Losenický s.r.o. SOU dopravní Čáslav Střední odborné učiliště, Čáslav HOKA interiér s.r.o. HOKA interiér s.r.o. STANICE TECHNICKÝCH SLUŽEB s.r.o. STASTR ČÁSLAV s.r.o. Střední zemědělská škola U N I K O M, a.s. Vodohospodářská společnost Vrchlice-Maleč Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a OA ZDV Krchleby, a.s. Zemědělské družstvo Vysočina Zenit s.r.o. Zemědělské obchodní družstvo Potěhy Zemědělské obchodní družstvo Potěhy Zemědělské obchodní družstvo Potěhy Zemědělské obchodní družstvo Potěhy Zemědělské družstvo Křečhoř ZEROGAS s. s r.o. Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany

BERIT, a.s.

název provozovny Horka u Žehušic Žehušice Čáslav - nám. J. Žižky Vrdy - Chrudimská Vrdy - Školská Horka u Žehušic Čáslav - Husova Bílé Podolí Čáslav – Za drahou Čáslav - Chotusická Markovice Čáslav Čáslav - Sedláčkova Čáslav - nám. J. Žižky z Trocnova Čáslav – B. Němcové Čáslav – Jabloňová Tupadly u Čáslavi Čáslav - Pražská Čáslav - Sadová Čáslav - Chotusická Čáslav - U Hřbitova Čáslav - Přemysla Otakara II Krchleby u Čáslavi Zbýšov v Čechách Čáslav - Pražská Potěhy Žleby Okřesaneč Drobovice Bílé Podolí Drobovice Vojenský útvar 7214 Čáslav - Prokopa Holého 107/148


obec Čáslav Horky u Čáslavi Čáslav Potěhy Potěhy Čáslav Čáslav Čáslav Dolní Bučice Rohozec u Žehušic Vrdy Čáslav Šebestěnice Dolní Bučice Dolní Bučice Rohozec u Žehušic Čáslav Žleby



BERIT, a.s.

název firmy Ministerstvo obrany XAVERgen, a. s. Česká pošta s.p. Praha Základní škola a Mateřská škola Potěhy INPRO Čáslav s.r.o. STUDIO PRESS s.r.o. - tiskárna Středí odborná škola a Středí odborné učiliště řemesel Nikey s.r.o Technické služby Vrdy Hynek Pavel, Ing, pila Dostál Jiří OSBD Kutná Hora, bytový dům Fantyš Petr, pila PB trans s. s r.o. KARS s. s r.o. VM TRANS s.r.o. Holcim (Česko) a. s., betonárna DAITECH s.r.o.

název provozovny Čáslav - Filipovská Horky u Čáslavi Čáslav - Masarykova Potěhy Potěhy Čáslav – J.Roháče z Dubé Čáslav - Na Skále 302 Čáslav - Pod nádražím Vrdy - Dolní Bučice Rohozec u Žehušic Zbyslav Čáslav - J. z Poděbrad 1194 Šebestenice Vrdy - Dolní Bučice Vrdy - Dolní Bučice Rohozec u Žehušic Čáslav Žleby - Družstevní

108/148



BERIT, a.s.

Tabulka 59: Velké zdroje znečištění ovzduší (REZZO I) katastrální území Horka u Žehušic Semtěš Třebonín Vrdy Dolní Bučice Žleby Čáslav Chotusice

Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav

zdroj UNIKOM, a.s. - farma Borek ZD Trhový Štěpánov a.s. farma Semtěš UNIKOM, a.s. - farma Třebonín CUKROVAR VRDY, s.r.o. EDOS a.s. - chemická čistírna BZM, a.s. - Transpa cz s.r.o. BTH Čáslav, s.r.o. - kotelna Městská nemocnice Čáslav Ministerstvo obrany ČR VUSS Pardubice centrální kotelna Chotusice AVE CZ Odpadové hospodářství - skládka Čáslav PRÁDELNA a ČISTÍRNA spol. s r.o. GIOM s.r.o., Čáslav (dříve Kosmos a.s) DROP-PRESS s.r.o.

činnost chov drůbeže výkrm kuřat chov drůbeže výroba cukru praní, chemické čištění textilií a kožešin mechanické úpravy kovů výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu státní správa včetně hospodářské a sociální politiky odpadové hospodářství praní, chemické čištění textilií a kožešin pronájem nemovitostí vč. bytového hospodářství odlévání kovů /slévárenství/

Z hlediska přízemního znečištění ovzduší v tzv. dýchací zóně se na tomto významně podílí vytápění domácností. Ve většině venkovských sídel převažuje spalování pevných fosilních paliv, dřeva, příp. dalších, často nevhodných substancí. Nedokonalé spalování je zdrojem emisí plynných a suspendovaných částic (PM10). Pravděpodobnost tohoto znečištění je největší v obdobích s nepříznivými rozptylovými podmínkami (především v zimě a na podzim). Především v údolních polohách, kde lokalizovaná řada sídel, mohou vznikat teplotní inverze a jezera studeného vzduchu s omezenými možnostmi rozptylu znečišťujících látek a s jejich zvýšenými koncentracemi v přízemní vrstvě ovzduší. V obcích a jejich částech, až na několik výjimek s převažujícím vytápěním plynem (viz tabulka), dominuje vytápění pevnými palivy, a to i přesto, že územím prochází několik tras plynovodů. Nejmenší zastoupení má využívání elektřiny a výjimečně i jiných substancí. Tabulka 60: Způsoby vytápění domácností v obcích SO ORP Čáslav obec Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice VD_UAPCASL_RURU leden 2009

tuhá paliva 46,5 (+ 36,5 % kombinované s plynem a elektřinou) 65 75 56 58 40 70 75 55 65

plyn

elektřina 14

3

35 20 43 42 50 25 25 45 30

5 1 10 5 5

jiné 109/148


Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov Žáky Žehušice Žleby

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory 59 90 60 95 100 97 95 10 39 80 50 80 48 80 96 80 15 80 40 35 100 30 61 90 35 60

29 39 85 39 20 50 20 35 20 1 20 80 17 60 50 70 26 45 30

BERIT, a.s.

12 10 1 5 3 5 5 11 8 3 5 3 15 13 10 20 10

7 11 9 -

Místní přízemní znečištění, vedle domácích topenišť, zvyšuje také automobilová doprava emisemi výfukových plynů. Pro jeho hodnocení nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje. Biologické znečištění ovzduší je dosud okrajově sledovanou problematikou v komplexu životního prostředí. Způsobují ho alergenní látky biologického původu tvořící tzv. aeroplankton, který je součástí vzdušného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, roztoči, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické znečištění ovzduší je původcem vzniku stále rostoucích alergických onemocnění, a to zejména u dětské populace. Znečištění ovzduší, např. pylovými zrny, se projevuje prakticky v celém vegetačním období a úzce souvisí s využitím území, s rozšiřováním plevelů a ruderálních společenstev, zavlečených rostlinných druhů apod. Mezi aeroalergeny patří mnohé z dřevin běžně rostoucích v řešeném území (např. bez černý, olše, bříza, javory) a dále především různé druhy plevelů a ruderálů (trávy všech druhů, rumištní rostliny, jako např. merlíkovité, okoličnaté, pelyňky, šťovíky, kopřivy, jitrocel atd.). Likvidace těchto ploch v území je povinností majitelů a uživatelů pozemků a měla by být důsledně požadována. Tyto plochy nejsou v podkladech dokumentovány a měly by být řešeny při zpracování ÚP obcí. Nejčastější plochy s výskytem alergenních rostlin jsou: • neudržované zemědělské areály a jejich okolí, • neudržované plochy na okrajích zástavby, u devastovaných staveb, na zbořeništích, • okraje polních cest a silnic, • okolí a plochy divokých skládek apod.


110/148



BERIT, a.s.

2.2.10.10 Kvalita vod Vodní toky v ORP Čáslav lze vesměs zařadit do II. až III. třídy jakosti povrchových vod. Páteřní toky ORP vykazují III. třídu: Klejnárka – Nové Dvory (mimo ORP), Doubrava – profil Žleby, Brslenka – profil Rohozec. Pro podrobnější charakteristiku znečištění vodních toků jsou potřebné údaje u správců vodních toků a údaje o zdrojích v registrech zdrojů.

2.2.10.11 Odpady Nakládání s odpady ve všech obcích a jejich částech v zájmovém území ORP Čáslav je prováděno organizovaným svozem směsného komunálního odpadu a dalších skupin odpadů oprávněnou firmou (AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o.). Ve spolupráci s firmou EKO-KOM se ve všech obcích provádí separovaný sběr druhotných surovin – plasty, sklo, papír, kovy, tetrapaky. Sběr železného šrotu je organizován jednotlivými obcemi podle potřeby v průběhu roku. Pro ukládání odpadů je v provozu řízená skládka v místní části Čáslav – Hejdof provozovaná společností AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. Jde o moderní řízenou skládku s výhledovou kapacitou až tři milióny m3. V současné době se na skládku ukládá přibližně 50 000 tun odpadů ročně. Skládka je rozdělena na tři na sobě nezávislá složiště: • skupiny S-NO určené pro ukládání TKO, • skupiny S-NO určené pro ukládání PO, • skupiny S-NO jednodruhová pro ukládání odpadu kategorie nebezpečný odpad s nadlimitním obsahem kovů. Společnost je dále vybavena a provozuje: • biodegradační plochu (dekontaminace materiálů znečištěných ropnými látkami), • stabilizační linku (úprava vybraných typů odpadů na vhodnou skládkovatelnou formu), • biologickou úpravu odpadu (kompostovací plocha), • sklad nebezpečných odpadů, • komunální služby pro obce a živnostníky, • svoz a dotřídění separovaných složek, • svoz a odstranění nebezpečných odpadů, • letní a zimní údržbu komunikací, • údržbu zeleně, • kontejnerovou službu. Součástí úložných prostor pro tuhý komunální odpad jsou i základní prvky konstrukcí podtlakové plynové stanice pro jímání bioplynu. K monitorování vlivu skládky na podzemní vody slouží soustava monitorovacích vrtů po obvodu areálu skládky s pravidelným odběrem vzorků. Skládka je vybudována v souladu s platnou legislativou ČR. Dosud okrajově řešenou problematikou v celém území ORP je likvidace starých zátěží, kterými jsou především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky, jak komunálních, tak průmyslových či dalších odpadů. Řešením není jejich překrytí zeminou a ozelení, tzv. rekultivace. Jednotlivé lokality bude nutné podrobně prověřit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a závadné lokality asanovat a odstranit. Jde o složitý a nákladný proces, který však je nutno postupně realizovat. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

111/148



BERIT, a.s.

Tabulka 61: Staré ekologické zátže v SO ORP Čáslav katastrální území Horní Bučice

název Čapkova cihelna - Horní Bučice

Potěhy

Bambousek

Čáslav

STČP a.s. Čáslav Skládka vápenných kalů - Chotusice Žehušice - Chotusice PZ Čáslav, Transgas a.s. STE a.s. - rozvodna Čáslav Žáky - havárie ropovodu Letiště Čáslav Paleten Žleby skládka Hostovlice – cihelna skládka Zbýšov – Krchlebská Lhota skládka Svobodná Ves – Vinice skládka Brambory skládka Dědice skládka Petrovice I. skládka Vlkaneč – Novoveská cesta

Žehušice Žehušice – Chotusice Čáslav Čáslav Čáslav Čáslav Žleby Hostovlice u Čáslavi Damírov Horka u Žehušic Brambory Dědice u Zbýšova Damírov Vlkaneč

popis skládka TKO, rekulivace skládka TKO, bývalý lom, rekultivace bývalá plynárna, výroba svítiplynu skládka TKO, v rekultivaci skládka TKO průmyslový areál rozvodna u rybníka na Žákovském potoce vojenské letiště průmyslový areál

2.2.10.12 Hluk Na základě Vyhlášky č. 523/2006 Sb. o hlukovém mapování, která zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet pro hluk vytvářený silniční, železniční a leteckou dopravou a hluk pocházející ze zařízení upravených zákonem o integrované prevenci, bylo provedeno v rámci ČR hlukové mapování, a to podél hlavních tahů dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic I. třídy, dále podél hlavních tahů železničních tratí, pro letiště Ruzyně pro aglomerace Praha, Brno a Ostrava. Žádná z těchto mapovaných tras a lokalit nezahrnuje území ORP Čáslav. Hlukové mapování potvrdilo, že největším zdrojem hluku v České republice je silniční doprava. Její příspěvek je více jak 95 % na celkové hlukové zátěži. Jsou však lokality, kde zvýšené hlukové zatížení způsobeno jiným zdrojem, např. leteckým provozem. Zatížení území ORP Čáslav hlukem je způsobováno třemi skupinami zdrojů: • leteckým provozem z letecké základny Čáslav, • automobilovou dopravou, • železniční dopravou. Hlukové zatížení prostředí leteckým provozem z Čáslavské letecké základny v Chotusicích bylo měřeno firmou J*D*S životní prostředí – sekce hluku a to koncem listopadu 2007. Současně byly zpracovány stejnou firmou i další podklady nutné pro charakteristiku daného prostoru.


112/148



BERIT, a.s.

Naměřené hodnoty ekvivalentních hladin jsou pro časový interval, ve kterém probíhal letecký provoz, nikoliv pro celý interval denní doby (06:00 – 22:00 hod.), případně noční doby (22:00 – 06:00 hod.). Naměřené výsledky jsou přepočítány na ekvivalentní hladinu akustického tlaku pro celých 16 hodin denní doby a pro celých 8 hodin noční doby. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 62: Naměřené hodnoty ekvivalentních hladin hluku měřící místo Čáslav - S okraj města Chotusice - J okraj obce Chotusice - S okraj obce Vrdy – Markovice Horní Bučice - Z okraj obce Rohozec Žehušice Čáslav – nemocnice

L Aeq D 52,0 68,0 55,8 59,5 55,4 58,5 49,4 61,6

L AeqN 46,1 56,7 46,3 46,2 48,3 49,0 45,9 46,0

LAeq16h 52,3 59,1 52,1 53,6 55,7 55,0 47,8 55,5

LAeq8h 43,1 53,0 42,6 42,5 44,6 45,3 42,2 42,3

Výsledky měření podávají informaci o skutečné míře hlukové zátěže obyvatel v okolí letiště a jsou doplňujícím podkladem při procesu vyhlášení ochranného hlukového pásma (OHP). Provedené měření bude také sloužit pro případnou kalibraci provedených akustických výpočtů podle lokálních podmínek a dosáhnout tak požadované shody údajů získaných výpočetními postupy s reálnou hlukovou situací ve sledovaných lokalitách. V ORP Čáslav (kromě letecké vojenské základny) nebylo zjišťováno skutečné akustické zatížení území, takže nemohly být provedeny analýzy míry expozice obyvatel různými úrovněmi hlukové zátěže. Zatížení hlukem ze silniční dopravy je alespoň částečně odvozeno ze sčítání intenzit automobilové dopravy v roce 2005 (ŘSD) s použitím výpočtového modelu (vstupní údaje - vzdálenost 7,5 m od osy jízdního pruhu, rychlost v=50 km/h, povrch asfalt, rovina, počet nákladních aut 15 %) a na základě sestrojené křivky hladin akustického tlaku L Aeq v dB. Podle výsledků sčítání Ředitelství silnic a dálnic na dálniční a silniční síti v r. 2005 (celoroční průměry za 24. hodin) byly nejvyšší počty vozidel zjištěny především na silnici I/38, která prochází územím ORP Čáslav od jihovýchodu k severozápadu. Na začátku obchvatu Čáslavi na silnici I/38 a v jejím průběhu územím ve směru Drobovice – Horky u Čáslavi – hranice ORP jsou souhrnné intenzity dopravy do 10 000 vozidel za 24. hodin. To by představovalo ekvivalentní hladinu akustického tlaku asi 63,5 dB. Na konci obchvatu směrem na Kutnou Horu překračují hodnoty intenzity dopravy 15 000 vozidel za 24. hodin. Z toho odvozené hodnoty hluku se blíží 66 dB. Na silnici I/17 Čáslav – Chrudim byla intenzita dopravy 9000 vozidel 24. hodin, což by odpovídalo hlukovému zatížení 63 dB. Na ostatních silnicích jsou intenzity automobilové dopravy podstatně nižší, pohybují se do 2000 – 2500 vozidel 24. hodin. To odpovídá zhruba hlukové zátěži v rozmezí 56,0 až 58,0 dB. Uvedené hodnoty jsou odvozené z modelového výpočtu a jsou jen orientační. Skutečné hodnoty akustického tlaku a na ně navazující opatření je nutné zjistit měřením. Pro charakteristiku hluku ze železniční dopravy nebyly získány potřebné údaje. Velké stacionární zdroje hluku se v území nevyskytují. Podklady pro zpracování návrhu ochranných hlukových pásem letiště Čáslav (LKVC) Při zpracování návrhu ochranných hlukových pásem (dále jen OHP) letiště Čáslav je základním podkladem legislativa platná v ČR, obecně závazné normy, metodiky a doporučení, a dále podklady o hlukové zátěži okolí tohoto letiště působené jeho leteckým provozem. VD_UAPCASL_RURU leden 2009

113/148



BERIT, a.s.

Ochranná hluková pásma letiště Čáslav byla stanovena na základě následujících legislativních podkladů (v platném znění): zákona č. 258/2000 Sb. „o ochraně veřejného zdraví“, dále na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. „o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Ochranné hlukové pásmo letiště bude zřízeno rozhodnutím o ochranném pásmu dle zákona č. 183/2006 Sb. „o územním plánování a stavebním řádu“ (stavební zákon). Základním podkladem pro stanovení rozsahu OHP LKCV byla hluková studie pro zamýšlený provoz tohoto letiště č. 07-280-JDS z listopadu 2007. K překročení hygienických limitů v ekvivalentní hladině akustického tlaku A bude docházet ve zhruba stejném území v denní i noční době. Na základě hlukových zón (křivek stejných ekvivalentních hladin hluku) pro denní a noční dobu, které jsou v hlukové studii vyneseny s odstupem 5 dB, jsou v příloze k tomuto návrhu navržena OHP LKCV. Principiálně platí, že uvnitř OHP je možné překročení hygienických limitů hluku zatímco vně OHP by vlivem leteckého provozu nemělo dojít k jejich překročení. V tomto návrhu jsou předložena dvě pásma – vnitřní (červená křivka) a vnější (oranžová křivka). Ve vnitřním pásmu se předpokládá vlivem leteckého provozu LKCV překročení hygienických limitů a tomu odpovídá i navržený režim tohoto pásma, v prostoru mezi hranicemi vnitřního a vnějšího pásma může ojediněle docházet k mírnému překročení těchto limitů, ale vně vnějšího pásma by měly být hygienické limity vždy dodrženy. Vnitřní pásmo je stanoveno jako obálka křivek stejných ekvivalentních hladin hluku pro noc LAeq,N = 50 dB a pro den LAeq,D = 60 dB. Vnější pásmo je stanoveno jako obálka křivek stejných ekvivalentních hladin hluku pro noc LAeq,N = 45 dB a pro den LAeq,D = 55 dB. Toto vnější pásmo je tedy o 5 dB vyšší než je platný hygienický limit a současně plní funkci přechodového území, kde i vzhledem k nejistotě výpočtu může za určitých nestandardních podmínek dojít k překročení hlukových hygienických limitů. Úlohou vyhlášeného OHP je vymezit prostor, ve kterém je letišti v rámci jeho provozu a platné legislativy poskytována ochrana jeho zájmů a současně toto pásmo poskytuje ochranu pro okolí letiště před negativními vlivy provozu. Vzhledem k tomu, že v okolí každého letiště existuje prostor, kde nelze technickými prostředky zabezpečit splnění hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru a dokonce ani v chráněném vnitřním prostoru staveb (při splnění všech dalších legislativních požadavků daných např. stavebním zákonem a hygienickými předpisy), je nutno pro tento prostor navrhnout stavební uzávěru. V návrhu je hranice stavební uzávěry (s výjimkou staveb provozovatele letiště, které však svým provozem nesmí ovlivnit hlukové poměry natolik, aby bylo dotčeno vyhlášené OHP) definována hranicí vnitřního ochranného hlukového pásma LKCV. Ve vnějším ochranném pásmu, musí být věnována zvýšená pozornost stavbám pro bydlení a výstavbě hlukově citlivých objektů (např. zdravotnická zařízení, školy, atd.). Při územním rozhodování a stavebním řízení v rámci investičních záměrů směrovaných do vnějšího OHP je třeba problematice hlukového zabezpečení vnitřních chráněných prostor stavby věnovat zvýšenou pozornost. Ke kolaudaci těchto staveb by měl byt vždy předložen protokol o měření, který prokáže splnění hygienických hlukových limitů ve vnitřních prostorách stavby.


114/148



BERIT, a.s.

Obrázek 19: Ochranná hluková pásma letiště Čáslav (LKVC) VD_UAPCASL_RURU leden 2009

115/148



BERIT, a.s.

Obrázek 20: Místa měření hlukového zatížení v blízkosti letiště Čáslav

2.2.10.13 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny nemá v celém ORP významné zastoupení. Je zde lokalizováno jen 8 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), 64 památných stromů nebo skupin (PS), 4 registrované významné krajinné prvky (RVKP), a dále vymezené skladebné části územních systémů ekologické stability (ÚSES) nadregionální, regionální a lokální úrovně. Je zde i poměrně nízké zastoupení taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (VKP) v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (vodní toky, údolní nivy, vodní plochy, lesní porosty). MZCHÚ zabírají celkem 271,8 ha, což je necelé 1 % z celkové rozlohy ORP. Na území ORP Čáslav nejsou vymezena žádná velkoplošná zvláště chráněná území (CHKO, NP), lokality soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality), ani přírodní park. Území ORP má přes 80 % antropogenní krajiny s nízkými hodnotami krajinného rázu a jen necelých 20 % reprezentují zóny harmonické a přírodě blízké krajiny.


116/148


2.2.10.13.1


BERIT, a.s.

Maloplošná zvláště chránění území

Tabulka 63: Maloplošná zvláště chráněná území ve SO ORP Čáslav název

kategorie

výměra [ha]

katastrální území

Jánský potok

PP

4,24

Kamajka

PP

1,20

PR

13,63

PP

0,66

Nová Lhota

PP

0,61

Žehušice

PR

4,96

PP

0,52

PP

246,00

Lhotecké stráně Skalka u Žehušic Starkočský lom Velká a Malá olšina Zbyslavská mozaika Žehušická obora

2.2.10.13.2

Dobrovítov

Chotusice

Starkoč u Bílého Podolí Chlum u Zbýšova Bojmany, Žehušice, Zbyslav

charakteristika soubor vodních a lučních ekosystémů s výskytem významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, především populace střevle potoční naleziště zkamenělin mořských živočichů ze svrchní křídy, zarůstající lom je refugiem i dalších živočichů. vřesoviště s výskytem vstavače kukačky naleziště křídových zkamenělin mineralogická a paleontologická lokalita starý olšový porost s hojným výskytem bledule jarní vypreparovaná rulová skála s hojnými zkamenělinami komplex lesních porostů a luk se soliterními stromy, chov bílých jelenů, kategorie IUCN: chráněná krajina

Památné stromy

Na území ORP je v současné době 34 památných stromů nebo jejich skupin chráněných dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Mají základní ochranné pásmo (dle uvedeného zákona) ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V některých případech (aleje, větší skupiny stromů) nejsou OP vymezena a podobně i u dalších stromů, kde chybí potřebné údaje. Tabulka 64: Památné stromy v ORP Čáslav název

k.ú. parcela

Jilm u Žehušické obory

Horka u Žehušic 797/10

Dub v Žehušicích Lípa v Žehušicích

Žehušice 111/2 Žehušice – 111/2

Dub u Druhanic Zaříčanský dub

OP m

druh dřeviny jilm vaz, Ulmus laevis

o = 430

14

o = 450

14

o = 350

11

Žehušice 673

o = 340

11

dub letní, Quercus robur

Zaříčany 274/1

o = 420

13



údaje

dub letní, Quercus robur lípa velkolistá, Tilia platyphyllos

lokalizace v poli asi 250 m od křižovatky silnic Žehušice - Svobodná Ves - Bojmany v obci před domem J.V. Šticha před domem J.V. Šticha v poli asi 650 m severně od Druhanic, východně od silnice Druhanice - Žehušice v Rolejchu v polích vpravo od silnice 117/148


název

k.ú. parcela

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory údaje

OP m

druh dřeviny

BERIT, a.s.

lokalizace

15


Zaříčany - Žehušice v polích u silnice Zbyslav - Vrdy

o = 318

10

lípa srdčitá, Tilia cordata

v osadě Vrchy u čp. 154

Horní Bučice – 275/4

o = 445

14


Čáslav – 873/53

o = 370

12


Dub v Koželuhách

Čáslav – 160/2

o = 355

11


Jasan u čáslavského kostela

Čáslav 2308

o = 410

13

jasan ztepilý, Fraxinus excelsior

Dub u Koudelova

Vrdy – 352/24

o = 540

17


Dub u Vinice

Vinaře – 774/24

o = 395

13


Dub ve Skovicích

Vrdy - 479/1

o = 520

17


Dub u Šmolcova

Vinaře – 774/1

o = 450

14


Dub u Markovic

Žleby – 897/3

o = 590

19


Dub ve žlebské bažantnici

Žleby 912/1

o = 525

17


Žleby 912/1

o = 310

10

buk lesní, Fagus sylvatica

v poli SV od Horních Bučic v parčíku na rohu ulic Spudilova a Tyršova pod Podměstským rybníkem v Koželuhách na Kostelním náměstí, asi 30 m vpravo od vchodu do kostela v poli východně od silnice mezi Koudelovem a Skovicemi u cesty u potoka, jižně od Vinice, západně od silnice Vinice - Vinaře za dvorem skovické bažantnice u bývalé cesty asi 150 m východně od mlýna Šmolcova poli asi 500 m jižně od markovického dvora severní část žlebské bažantnice, asi 100 m západně od hájenky za hrázkou jihovýchodní okraj bažantnice

o = 315

10

buk lesní, Fagus sylvatica

u bažantnice u silnice Žáky Tupadly

o = 276

9

douglaska tisolistá, Pseudotsuga menziesii

u lesovny "V Zálesí" čp. 69

o = 710

23


Zbyslavský dub Lípa na Vrchách v Čáslavi Dub u Horních Bučic Dub ve Spudilově ulici

Zbyslav 520

o = 480

Čáslav - 894

Buk ve Žlebské bažantnici Buk v Tupadelské bažantnici Douglaska v Zálesí

Tupadly u Čáslavi – 324/1 Bratčice u Potěh 791/1

Dub v Čejkovicích

Čejkovice u Zbýšova - 5

Lipová alej ve Žlebech

Žleby – 909/10, 903, 793/2

Hlošiny v Rohozci

Rohozec u Žehušic 106


lípa srdčitá, Tilia cordata

o = 153 - 170

5

hlošina úzkolistá, Elaeagnus angustifolia

proti čp.17; nápis: vysazen v r. 1470 alej podél cesty od silnice ve Žlebech směrem k markovickému lomu 2 hlošiny, severně a jižně od východní části římskokatolického kostela v Rohozci 118/148


název

k.ú. parcela

Zpracování ÚAP ORP Čáslav Průzkumy a rozbory údaje

OP m

druh dřeviny

BERIT, a.s.

lokalizace 2 duby, jižně od osady Koukalka na kraji cesty 5 dubů, v polích u silnice do Bílého Podolí 2 duby, okraj skovické bažantnice severozápadně od bývalé hájovny

Duby u Koukalky

Bílé Podolí – 817/2


Duby u Zbyslavi

Zbyslav – 240/1


Duby ve skovické bažantnici

Vrdy – 448/1


Duby na Trubném

Tupadly u Čáslavi – 342, 340/1


5 dubů na hrázi rybníka Trubný

Duby v tupadelské bažantnici

Tupadly u Čáslavi – 335


6 dubů, severní část bažantnice u komunikace Žáky Tupadly


5 dubů na hrázi rybníka

dub, Quercus sp., jilm, Ulmus sp

stromořadí u cesty z Žehušic do Horušic, na hrázi bývaleho rybníka Světlov

lípa srdčitá, Tilia cordata (24), l. velkolistá, T. platyphyllos (8), europaea (22)

54 stromů, u kostela sv. Bonifáce v Lochách

o = 420 - 572

18

Zbýšov v Čechách – 20/2, 79/3 Horka u Žehušic 823, 689/14

Duby ve Zbýšově Hráz bývalého rybníka Světlov

Lípy na Lochách

Čáslav 2422

2.2.10.13.3

Významné krajinné prvky (VKP)

VKP jsou definovány (dle zákona č. 114/1992 Sb., § 3) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky, zastoupenými v řešeném území, jsou lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny, které se v území rovněž vyskytují a které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody. Jde např. o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením a jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce. K jakýmkoliv zásahům je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (mj. § 4, odst. 2 zákona). Kromě nich jsou v ORP zaregistrovány 4 VKP Tabulka 65: Registrované VKP v SO ORP název Vrabcov Park Horní Bučice Park Filipov Park Vodranty


katastrální území Třebešice Horní Bučice Filipov u Čáslavi Vodranty

charakteristika flóra, vlhkomilné rostliny rekreace rekreace, flóra rekreace, flóra

119/148


2.2.10.13.4


BERIT, a.s.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Na území ORP Čáslav jsou zastoupeny skladebné části všech tří úrovní ÚSES, tj. nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES je zastoupen jedinou skladebnou částí osy NRBK K 61 , která prochází západovýchodním směrem přes k.ú. Dobrovítoc a Chlum u Zbýšova a do území ORP zasahuje její ochranná zóna, a to na k.ú. Čejkovice u Zbýšova, Klucké Chvalovice a Vlkaneč. Ochranná zóna osy NR BK je vymezená do vzdálenosti 2000 m na obě strany a měl by v ní být uplatňován tzv. koridorový efekt zabezpečující ochranu všech hodnotných krajinných segmentů považovaných v této zóně za součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je realizován zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty v rámci platné legislativy, jmenovitě zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. V kontaktu s hranicemi k.ú. Chlum u Zbýšova, Klucké Chvalovice a Vlkaneč je nadregionální biocentrum č. 57 Chraňbožský les. Regionální ÚSES je zastoupen třemi liniemi zhruba severojižního směru. První, nejdelší linie jde od jihozápadu podél vodního toku Klejnárky jako regionální biokoridory s č. 1309, 1316, 1315 a 1338. V jižní části (RBK č. 1309) vstupuje do nadregionálního biocentra č. 57 Chraňbožský les. RBK (č. 1316) dále pokračuje přes RBC č. 909 Opatovice (k.ú. Opatovice u Zbýšova, Březí u Šebestěnic) jako RBK č. 1315 do RBC č. 928 Mednický potok (k.ú. Chedrbí, Hraběšín, Krchleby u Čáslavi). Dále pokračuje jako RBK č. 1338 přes k.ú. Třebešice mimo území ORP. Na jihozápadě k.ú Hraběšín je lokalizováno RBC č. 1714 Paběnický les ze kterého vychází RBK č. 1304 po Paběnickém potoce a napojuje se na RBK podél Klejnárky. Do východního okraje k.ú. Vlkaneč a Kozohlody vybíhá ze sousedních k.ú. krátký úsek RBK č. 1348. Druhá regionální linie ÚSES začíná RBK č. 1336 (údolí Hostačovky), jde do RBC č. 1711 Žleby (k.ú. Žleby) a pokračuje jako RBK č. 1335 údolím Doubravy do RBC č. 926 Šmolcov (k.ú. Vrdy, Vinaře) dále jako RBK č. 1333 do RBC č. 925 Žehušická obora a dále k severu mimo území ORP jako RBK č. 1332. Třetí linie regionálního ÚSES se dotýká severovýchodní hranice území ORP, a to jako RBK č. 1328 a 1327 (k.ú. Horušice, Semtěš u Bílého Podolí, Starkoč u Bílého Podolí). Lokální ÚSES je zpracován v podobě plánů pro všechna katastrální území v ORP Čáslav a je v digitální podobě k dispozici na odboru životního prostředí MěÚ Čáslav. Pro zpracování ÚP obcí se předpokládá případné upřesnění některých skladebných částí a následně jejich schválení v rámci celého ÚP obce, kde jsou limitujícím faktorem a jsou jednou z jejich nezastavitelných částí. 2.2.10.13.5

Krajinný ráz

Základní typizace krajiny pro hodnocení krajinného rázu vychází z relace mezi přírodními a člověkem vytvořenými prvky na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v katastrálních územích. Jde o poměr mezi relativně ekostabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a plochami ekologicky labilními, umělými (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy), vyjádřený tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Pro hodnocení krajinného rázu jsou vymezeny kategorie, které diferencují území do tří základních krajinných zón: - zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) je tvořena převážně ekolabilními agrocenózami, s vysokým využitím území a narušením krajiny, přírodních struktur a ekologických vztahů a s nutností jejich obnovy, VD_UAPCASL_RURU leden 2009

120/148


-

-


BERIT, a.s.

zóna harmonické krajiny (KES 0,95 – 6,20) s vyváženým zastoupením ekolabilních a ekostabilních ploch, tj. s relativně vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem, zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) s. s nevýraznými civilizačními zásahy, s dominantním až výlučným podílem přírodních prvků, v řešeném území s výraznou převahou lesních porostů.

Hodnoty KES a jejich zařazení do základních krajinných typů jsou podkladem pro primární charakteristiky krajinného rázu území, který m je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu (zákon č.114/1992 Sb., § 12). Tabulka 66: Zastoupení ekologicky pozitivních a ekologicky negativních ploch v obcích ORP Čáslav Obec

celková výměra

Adamov Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Dobrovítov Drobovice Horka I Horky Horušice Hostovlice Hraběšín Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy Zbýšov VD_UAPCASL_RURU leden 2009

275 1537 117 828 2646 195 901 279 694 234 848 585 792 697 1069 599 490 239 503 529 502 142 267 409 328 720 343 659 513 526 1413 160 1849 2617

EKO +

EKO -

ha

%

ha

%

242 134 36 308 142 57 566 15 51 14 465 42 457 61 69 136 40 23 26 107 89 30 33 29 44 46 131 94 53 28 442 15 154 1309

88 8,7 30,1 37,2 5,3 29,2 62,8 5,4 7,3 6 54,8 7,2 57,7 8,8 6,5 22,7 8,1 9,6 5,2 20,2 17,7 21,1 12,4 7,1 13,4 6,3 38,2 14,2 10,3 5,3 31,3 9,4 8,3 50

21 1355 76 474 1901 127 309 227 619 181 360 502 313 578 924 420 425 189 439 398 378 100 221 354 267 642 193 524 444 479 894 137 1548 1207

7,6 88,1 65 57,2 71,8 65,1 34,3 81,4 89,2 77,4 42,5 85,8 39,5 82,9 86,4 70,1 86,7 79,1 87,3 75,2 75,3 70,4 82,8 86,6 81,4 89,2 56,3 79,5 86,5 91,1 63,3 85,6 83,7 46,1

KES

krajinná zóna

11,52 0,10 0,47 0,65 0,07 0,45 1,83 0,07 0,08 0,08 1,29 0,08 1,46 0,11 0,07 0,32 0,09 0,12 0,06 0,27 0,24 0,30 0,15 0,08 0,16 0,07 0,68 0,18 0,12 0,06 0,49 0,11 0,10 1,08

C A A A A A B A A A B A B A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A B

ostatní plochy ha

14 48 5 46 603 11 26 36 22 39 25 42 22 57 75 43 24 26 37 25 35 12 14 26 18 31 19 41 16 19 77 8 147 102

%

5,1 3,1 4,3 5,6 22,8 5,6 2,9 12,9 3,2 16,7 2,9 7,1 2,8 8,2 7 7,2 4,9 10,9 7,3 4,7 7 8,5 5,2 6,4 5,5 4,3 5,5 6,2 3,1 3,6 5,4 5 8 3,9 121/148



celková výměra

Obec

Žáky Žehušice Žleby

566 895 1465

EKO + ha %

49 179 299

7,8 %

8,7 20 20,4

EKO ha %

489 528 1018

86,4 59 69,5

BERIT, a.s.

KES

krajinná zóna

0,10 0,34 0,29

A A A

21,9 %

ostatní plochy ha %

28 187 147

4,9 20,1 10

EKO +

EKO -

ostatní plochy

70,2 %

Obrázek 21: Zastoupení ekologicky pozitivních a ekologicky negativních ploch v ORP Čáslav [%]

18,8 %

1,0 %

zóna antropogenní zóna harmonická zóna přírodní

80,2 %

Obrázek 22: Zastoupení krajinných zón v ORP Čáslav [%]


122/148



BERIT, a.s.

Tabulka 67: Zastoupení krajinných zón dle koeficientu ekologické stability v ORP Zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) katastrální ha KES území

Bílé Podolí Brambory Bratčice Čáslav Čejkovice Drobovice Horka I Horky Hostovlice Chotusice Kluky Krchleby Močovice Okřesaneč Potěhy Rohozec Semtěš Schořov Souňov Starkoč Šebestěnice Třebešice Třebonín Tupadly Vinaře Vlačice Vlkaneč Vodranty Vrdy VD_UAPCASL_RURU leden 2009

1537 117 828 2646 195 279 694 234 585 697 1069 599 490 239 503 529 502 142 267 409 328 720 343 659 513 526 1413 160 1849

0,10 0,47 0,65 0,07 0,45 0,07 0,08 0,08 0,08 0,11 0,07 0,32 0,09 0,12 0,06 0,27 0,24 0,30 0,15 0,08 0,16 0,07 0,68 0,18 0,12 0,06 0,49 0,11 0,10

Zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) katastrální ha KES území

Dobrovítov Horušice Hraběšín Zbýšov

901 848 792 2617

1,83 1,29 1,46 1,08

Zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) katastrální ha KES území

Adamov

275

123/148

11,52


Zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) katastrální ha KES území

Žáky Žehušice Žleby ORP celkem % z celkové výměry


566 895 1465 21998 80,2


BERIT, a.s.

Zóna harmonické krajiny (KES 0,95 - 6,20) katastrální ha KES území

Zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) katastrální ha KES území

0,10 0,34 0,29 5158

275

18,8

1,0

124/148


3.


BERIT, a.s.

Rozbor udržitelného rozvoje území

3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území – SWOT analýza 3.1.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie Silné stránky

Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných dřívější těžbou nerostných surovin

Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci Hrozby - střední hodnoty radonového indexu na většině území ORP - využívání opuštěných těžebních prostorů jako lokalit pro ukládání odpadů, zabránit dalším negativním způsobům jejich využití

3.1.2. Vodní režim Vodní režim Silné stránky - střední hustota říční sítě - relativně dobrá kvalita povrchových vod ve II. a III. stupni znečištění - velké zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody

Příležitosti - revitalizace malých vodních toků - obnova a budování vodních ploch - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny - obnova vodního režimu krajiny blízkého přírodě - zvyšovat retenční a akumulační potenciál krajiny - snižovat podíl orné půdy v pramenných oblastech VD_UAPCASL_RURU leden 2009

Slabé stránky - nízké napojení sídel na zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů a na veřejné kanalizace - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch - vypouštění splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění - přetrvávající vysoké aplikace agrochemikálií do zemědělské půdy působící jako plošný zdroj znečištění povrchových a podzemních vod Hrozby - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží - znečištění vodních toků různorodou činností - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností - povodně na menších tocích a na svažitých pozemcích v důsledku místních



- nepřipustit další úpravy vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu - nepřipustit likvidaci a devastaci malých vodních ploch a rybníků

BERIT, a.s.

přívalových dešťů velké intenzity - častá eutrofizace vodních nádrží a rybníků

3.1.3. Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí Silné stránky - dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů emisí, - absence velkých zdrojů znečištění povrchových vod, - přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny)

Příležitosti - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí - snížení emisí z plošných zdrojů podporou alternativních technologií při vytápění domácností s nízkou produkcí emisí (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace) - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - řešit problematiku nakládání s odpady vzhledem k životnosti a nadměrnosti stávající řízené skládky - prověřit jiné způsoby nakládání s odpady a tak vyloučit výstavbu nových skládek odpadů - snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky - zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel) - separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití - snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů - nepřipustit vznik „divokých“ skládek odpadů - snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízenou skládku - zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho materiálové a další využití VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Slabé stránky - vysoká hluková zátěž v sídlech v blízkém okolí nadměrně zatížených komunikací a v okolí letecké vojenské základny, - zhoršující se kvalita ovzduší v obcích v důsledku převažujícího vytápění pevnými palivy, - pomalé řešení starých ekologických zátěží - zvyšování imisní zátěže z automobilové dopravy Hrozby - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách - spalování nevhodných substancí v domácnostech - zvyšující se produkce odpadů - kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží) - zarůstání starých zátěží a neudržovaných ploch invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny rozšířenými na neudržovaných plochách - zvýšení hlukové zátěže obyvatel a prostředí v okolí vojenské letecké základny - zvyšující se hlukové hladiny a imisní zatížení narůstající automobilovou dopravou podél významných komunikací - nepřipustit zastavování území podél komunikací objekty pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci, - s nárůstem intenzity automobilové dopravy zhoršování akustické situace v obcích u frekventovaných silnic zejména I. a II. třídy - zvyšování koncentrací škodlivých látek v ovzduší v sídlech s vytápěním domácností pevnými palivy a s větší intenzitou dopravy 126/148



(výroba paliva, bioplyn) - zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad (druhotné suroviny) a rozšířit sortiment - podrobně lokalizovat a vyhodnotit lokality starých zátěží („divokých“ skládek) - odstraňování starých zátěží vzniklých v důsledku divokého skládkování odpadů těžby nerostných surovin, stavební činnosti, rekultivace a revitalizace devastovaných území s preferováním biologické rekultivace - měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů - v územních plánech obcí zpracování modelových výpočtů hlukového zatížení - snížení hlukové zátěže z dopravy pomocí obchvatů a přeložek silnic I. a II. třídy a dalších protihlukových opatření - realizovat účinná protihluková opatření v sídlech ohrožovaných hlukovou zátěží z letecké vojenské základny

BERIT, a.s.

- zvyšující se trend nárůstu automobilové dopravy s mnoha negativními dopady na celkovou kvalitu prostředí - potenciální riziko kontaminace povrchových a podzemních vod a půdy ze starých zátěží (divoké skládky) a z některých průmyslových objektů - zvyšování množství netříděného komunálního odpadu

3.1.4. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny Silné stránky - přítomnost památných stromů, - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně - přítomnost význačných krajinných typů – zahloubených úseků údolí - existence obor bílých jelenů - vymezená krajinná památková zóna Žehušicko


Slabé stránky - antropogenní činnost způsobující ohrožování, narušování i likvidaci druhového složení flóry a fauny, zavlékání cizích druhů a jejich nebezpečné šíření, ničení biotopů zástavbou, regulací vodních toků, druhotnými dopady činností (znečištění ovzduší, vod, půd apod.) - nízké zastoupení hodnotných přírodě blízkých lokalit (MZCHÚ, RVKP) - velmi nízké zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty) - nízké hodnoty krajinného rázu na většině území ORP (přes 80 % antropogenní krajinné zóny) - nedůslednosti v ochraně taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy) - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES - nízké zastoupení rozptýlené krajinné zeleně negativně ovlivňující prostupnost krajiny - přestárlá, nefunkční a problematická 127/148



Příležitosti - revitalizace povodí malých vodních toků (VKP) - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a interakcí v systému ÚSES - zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační přitažlivosti krajiny - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva) - realizace nefunkčních prvků ÚSES - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - budování naučných stezek - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany formou registrovaných VKP, příp. MZCHÚ - pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny - podél silnic vysazovat pouze stromořadí s minimální výškou koruny 200 cm -chránit krajinný ráz před činnostmi, snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu - podporovat obnovu a zakládání mokřadů a vodních ploch - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost - výsadbami zeleně po obvodu sídel a jejich napojení na okolní krajinnou zeleň umožnit lepší prostupnost krajiny - prověřit možnosti navržení přírodního parku v povodí Klejnárky mezi Močovicemi a jižní hranicí území ORP

BERIT, a.s.

mezernatá stromořadí ovocných dřevin podél komunikací Hrozby - fragmentace krajiny v důsledku zahušťování dopravní a technické infrastruktury často s nevratnými vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, na snižování prostupnosti krajiny, narušení migračních tras bioty - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách (VKP) - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - vysazování cizokrajných dřevin ve volné krajině, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí - výsadby keřů podél silnic z důvodů ochrany ptactva a drobné zvěře

3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ZPF a PUPFL Silné stránky - vysoký podíl orné půdy jako základ vysokého potenciálu území ORP pro zemědělské hospodaření - vysoké procento zornění 87,9 % překračují krajský průměr 83,2% téměř o 5 % vyjadřující intenzivní zemědělské VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Slabé stránky - vysoké procento zornění (87,9 %) snižující ekologickou stabilitu zemědělské krajiny - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých 128/148



využití půdního fondu - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky vytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci (řepařská a obilnářská oblast) - nižší stupně ohrožení ZPF vodní a větrnou erozí - významné (44 %) zastoupení hodnotné půdy I. až III. třídy ochrany - přírodní podmínky na území ORP Čáslav dokládají přítomnost tří přírodních lesních oblastí - zcela převažující nejnižší pásmo D imisního ohrožení lesů, minimální zastoupení pásma C Příležitosti - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů a na dalších pozemcích - změny funkčního využití vybraných částí hospodářských lesů na rekreační u vesnic a měst - přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na zvýšení hodnot krajinného rázu a prostupnost krajiny - podpora zemědělství pomocí venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky (vč. hipoturistiky) - zatravňování a zalesňování a další opatření (větrolamy, průlehy) přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní a větrnou erozí - zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření, nenarušující obnovu lesů jako VKP a ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce

BERIT, a.s.

dřevin, - velmi nízký podíl lesů (15,3 % výměry ORP), hluboko pod krajským průměrem (26,97%) a průměrnou lesnatostí ČR 34 % a jejich nerovnoměrné rozmístění - velmi nízký podíl travních porostů (3 % rozlohy ORP) - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou (převaha smrku a borovice)

Hrozby - potenciální ohrožení ZPF vodní větrnou erozí v některých katastrálních územích - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin - potencionální možnost budování dalších obor a bažantnic - výrazně nepříznivé minimální zastoupení přírodě blízkého druhového složení lesních porostů s negativním dopadem na ekologickou stabilitu lesních ekosystémů - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí

3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky - blízkost Kolína jako železničního uzlu - omezení plynoucí z provozu vojenského s přímým železničním spojením letiště - hromadná doprava v Čáslavi - množství značených cyklostezek a tras VD_UAPCASL_RURU únor 2009

129/148



BERIT, a.s.

- napojení části obcí na skupinový vodovod

pro pěší turistiku - špatná kvalita silnic nižších tříd a místních komunikací - intenzita dopravy v ulicích Jeníkovská a Masarykova - deficit parkovacích míst u vysokopodlažní zástavby v Čáslavi - hlukové a imisní zatížení podél frekventovaných silnic - chybějící chodníky v menších obcích - množství individuálních a lokálních zdrojů tepla na tuhá paliva

Příležitosti

Hrozby - kontaminace zdrojů pitné vody - odvod odpadních vod do místních rybníků a vodotečí - zhoršení rozptylových podmínek (v závislosti na určitých faktorech) vlivem vytápění tuhými palivy

- vybudování obchvatů obcí ležících na hlavních silničních tazích - vysazování stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny - dobudování kanalizace a ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné - dobudování technické infrastruktury v obcích, kde to bude finančně únosné (kanalizace, plynofikace, ČOV, vodovod) - využívání obnovitelných zdrojů energie - centralizace vytápění s využitím ekologických paliv - zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a dopravní vazby především v lokalitách turistického a cestovního ruchu

3.1.7. Sociodemografické podmínky Sociodemografické podmínky Silné stránky - nadprůměrný počet ekonomicky aktivního obyvatelstva - nárůst počtu obyvatel stěhováním - výstavba nových bytových jednotek - síť sociálních zařízení - množství školských zařízení - dobrá úroveň zdravotnických zařízení - město Čáslav jako kulturní centrum Příležitosti - stabilizace počtu trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně, - budovat chybějící veřejnou infrastrukturu, a to zejména v územích ohrožených vysídlením - při řešení územních plánů obcí minimalizovat negativní vlivy územního VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Silné stránky - změna věkové struktury obyvatel dochází ke snižování podílu obyvatelstva do 15 let věku, zvyšuje se podíl obyvatel v poproduktivním věku (65+) - záporný přirozený pohyb obyvatelstva - nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel - stárnutí a úbytek obyvatel pracujících v zemědělství Příležitosti - vylidňování menších obcí - další růst podílu obyvatel věkové skupiny 65+ - dostačující kapacita sociálních zařízení a služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva

130/148



BERIT, a.s.

rozvoje na přírodní, krajinné a především kulturní hodnoty, - při navrhování rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně - vytvářet zázemí pro stěhování především mladých rodin s dětmi - zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva – růst podílu středoškolsky vzdělaných obyvatel - růst počtu zaměstnaných ve službách

3.1.8. Bydlení Bydlení Silné stránky - kvalita bydlení – velký počet bytů v rodinných domech - růst počtu dokončených bytů Příležitosti - rozvoj bytové výstavby v souvislosti s růstem počtu obyvatel - revitalizace stávajícího bytového fondu (panelové a bytové domy) - revitalizace center obcí SO ORP - realizace výstavby dostupné pro mladé rodiny - regulace výstavby v sídlech venkovského charakteru s důrazem na zachování charakteru obcí - omezení či omezení podpory výstavbu tzv. podnikatelského baroka - předcházet živelnému rozvoji území pomocí územní a krajinné plánování, - obnova tradičního venkova, zejména zachování autonomie sídel, mj. ochranou zeleně na veřejných prostranstvích, další zeleně v zastavěném území, sadů apod. jako přechodových článků mezi sídlem a krajinou nebo mezi historickým jádrem a novou výstavbou

Slabé stránky - stáří a stav bytového fondu - změna životního stylu venkovských sídel, změny tradičního venkovského prostředí, podobnost s okrajovými částmi měst Hrozby - chátrání neobydlených staveb - stárnutí bytového fondu - stavba bytových domů v sídlech vesnického charakteru

3.1.9. Rekreace Rekreace Silné stránky - poloha mezi dvěma rekreačně využívanými oblastmi (Kutnohorsko, Železné hory) - atraktivita historických památek (zámek Žleby, historické centrum Čáslavi) - nabídka kulturních institucí - sportovní areál Vodranty v Čáslavi VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Slabé stránky - slabá prezentace regionu - nízký počet značených cyklotras a turistických tras - absence zařízení pro zimní rekreaci (zimní stadion) - chybějící ubytovací kapacity mimo město Čáslav 131/148



Příležitosti - vybudování hipotras - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek - citlivě využívat rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a krajiny a všech jejích hodnot - nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby

3.1.10.

BERIT, a.s.

Hrozby - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby - pokles počtu turistů

Hospodářské podmínky

Hospodářské podmínky Silné stránky - pokles míry nezaměstanosti - existence mikroregionu Čáslavsko (ne všechny obce ve SO ORP) - historická tradice zemědělství v oblasti - silné centrum SO ORP Čáslav Příležitosti - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.) - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií - vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení - větší rozvoj služeb např. v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu - segmentace pracovního trhu

Slabé stránky - poměrně vysoká míra nezaměstnanosti - úplně či částečně opuštěné zemědělské a průmyslové areály - nadprůměrný počet obyvatel pracujících v zemědělství Hrozby - malý zájem pracovat v zemědělství - zanikání tradičních průmyslových odvětví - růst nezaměstnanosti v menších obcích

3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky pro příznivé životní prostředí. Silné stránky - relativně dobrá kvalita povrchových vod ve II. a III. stupni znečištění, VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných 132/148



- velké zastoupení malých vodních ploch - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody - dobrá kvalita ovzduší - absence velkých stacionárních zdrojů emisí - absence velkých zdrojů znečištění povrchových vod - přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny) - přítomnost památných stromů - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně - přítomnost význačných krajinných typů – zahloubených úseků údolí - existence obor bílých jelenů - vymezená krajinná památková zóna Žehušicko - vysoký podíl orné půdy jako základ vysokého potenciálu území ORP pro zemědělské hospodaření - vysoké procento zornění 87,9 % překračují krajský průměr 83,2% téměř o 5 % vyjadřující intenzivní zemědělské využití půdního fondu - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky vytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci (řepařská a obilnářská oblast) - nižší stupně ohrožení ZPF vodní a větrnou erozí - významné (44 %) zastoupení hodnotné půdy I. až III. třídy ochrany - přírodní podmínky na území ORP Čáslav dokládají přítomnost tří přírodních lesních oblastí (PLO) - zcela převažující nejnižší pásmo D imisního ohrožení lesů, minimální zastoupení pásma C


BERIT, a.s.

rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci - nízké napojení sídel na zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů a na veřejné kanalizace - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch - vypouštění splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů do vodního prostředí z bodových zdrojů znečištění - přetrvávající vysoké aplikace agrochemikálií do zemědělské půdy působící jako plošný zdroj znečištění povrchových a podzemních vod - vysoká hluková zátěž v sídlech v blízkém okolí nadměrně zatížených komunikací a v okolí letecké vojenské základny - zhoršující se kvalita ovzduší v obcích v důsledku převažujícího vytápění pevnými palivy - pomalé řešení starých ekologických zátěží - zvyšování imisní zátěže z automobilové dopravy - antropogenní činnost způsobující ohrožování, narušování i likvidaci druhového složení flóry a fauny, zavlékání cizích druhů a jejich nebezpečné šíření, ničení biotopů zástavbou, regulací vodních toků, druhotnými dopady činností (znečištění ovzduší, vod, půd apod.) - nízké zastoupení hodnotných přírodě blízkých lokalit (MZCHÚ, RVKP) - velmi nízké zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty) - nízké hodnoty krajinného rázu na většině území ORP (přes 80 % antropogenní krajinné zóny) - nedůslednosti v ochraně taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy) - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES - nízké zastoupení rozptýlené krajinné zeleně negativně ovlivňující prostupnost krajiny - přestárlá, nefunkční a problematická mezernatá stromořadí ovocných dřevin podél komunikací - vysoké procento zornění (87,9 %) snižující ekologickou stabilitu zemědělské krajiny 133/148



Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných dřívější těžbou nerostných surovin - revitalizace malých vodních toků - obnova a budování vodních ploch - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny - obnova vodního režimu krajiny blízkého přírodě - zvyšovat retenční a akumulační potenciál krajiny - snižovat podíl orné půdy v pramenných oblastech - nepřipustit další úpravy vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu - nepřipustit likvidaci a devastaci malých vodních ploch a rybníků - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí - snížení emisí z plošných zdrojů podporou alternativních technologií při vytápění domácností s nízkou produkcí emisí (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace) - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - řešit problematiku nakládání s odpady vzhledem k životnosti a nadměrnosti stávající řízené skládky - prověřit jiné způsoby nakládání s odpady a tak vyloučit výstavbu nových skládek odpadů - snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky - zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel) VD_UAPCASL_RURU únor 2009

BERIT, a.s.

- přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - velmi nízký podíl lesů (15,3 % výměry ORP), hluboko pod krajským průměrem (26,97 %) a průměrnou lesnatostí ČR 34 %) a jejich nerovnoměrné rozmístění - velmi nízký podíl travních porostů (3 % rozlohy ORP) - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou (převaha smrku a borovice) Hrozby - střední hodnoty radonového indexu na většině území ORP - využívání opuštěných těžebních prostorů jako lokalit pro ukládání odpadů, zabránit dalším negativním způsobům jejich využití - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží - znečištění vodních toků různorodou činností - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností - povodně na menších tocích a na svažitých pozemcích v důsledku místních přívalových dešťů velké intenzity - častá eutrofizace vodních nádrží a rybníků - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách - spalování nevhodných substancí v domácnostech - zvyšující se produkce odpadů - kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží) - zarůstání starých zátěží a neudržovaných ploch invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny rozšířenými na neudržovaných plochách - zvýšení hlukové zátěže obyvatel a prostředí v okolí vojenské letecké základny - zvyšující se hlukové hladiny a imisní zatížení narůstající automobilovou dopravou podél významných komunikací 134/148



- separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití - snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů - nepřipustit vznik „divokých“ skládek odpadů - snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízenou skládku - zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho materiálové a další využití (výroba paliva, bioplyn) - zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad (druhotné suroviny) a rozšířit sortiment - podrobně lokalizovat a vyhodnotit lokality starých zátěží („divokých“ skládek) - odstraňování starých zátěží vzniklých v důsledku divokého skládkování odpadů, těžby nerostných surovin, stavební činnosti, rekultivace a revitalizace devastovaných území s preferováním biologické rekultivace - měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů - v územních plánech obcí zpracování modelových výpočtů hlukového zatížení - snížení hlukové zátěže z dopravy pomocí obchvatů a přeložek silnic I. a II. třídy a dalších protihlukových opatření - realizovat účinná protihluková opatření v sídlech ohrožovaných hlukovou zátěží z letecké vojenské základny - revitalizace povodí malých vodních toků - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a interakcí v systému ÚSES - zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační přitažlivosti krajiny - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva) - realizace nefunkčních prvků ÚSES - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - budování naučných stezek - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany VD_UAPCASL_RURU únor 2009

BERIT, a.s.

- nepřipustit zastavování území podél komunikací objekty pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci - s nárůstem intenzity automobilové dopravy zhoršování akustické situace v obcích u frekventovaných silnic zejména I. a II. třídy - zvyšování koncentrací škodlivých látek v ovzduší v sídlech s vytápěním domácností pevnými palivy a s větší intenzitou dopravy - zvyšující se trend nárůstu automobilové dopravy s mnoha negativními dopady na celkovou kvalitu prostředí - potenciální riziko kontaminace povrchových a podzemních vod a půdy ze starých zátěží (divoké skládky) a z některých průmyslových objektů - zvyšování množství netříděného komunálního odpadu - fragmentace krajiny v důsledku zahušťování dopravní a technické infrastruktury často s nevratnými vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, na snižování prostupnosti krajiny, narušení migrační tras bioty - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách (VKP) - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - vysazování cizokrajných dřevin ve volné krajině, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí - výsadby keřů podél silnic z důvodů ochrany ptactva a drobné zvěře - potenciální ohrožení ZPF vodní větrnou erozí v některých katastrálních územích - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin - potencionální možnost budování dalších obor a bažantnic - výrazně nepříznivé minimální zastoupení přírodě blízkého druhového složení lesních porostů s negativním dopadem na ekologickou stabilitu lesních ekosystémů 135/148



- pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny - podél silnic vysazovat pouze stromořadí s minimální výškou koruny 200 cm - chránit krajinný ráz před činnostmi, snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu - podporovat obnovu a zakládání mokřadů a vodních ploch - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost - výsadbami zeleně po obvodu sídel a jejich napojení na okolní krajinnou zeleň umožnit lepší prostupnost krajiny - prověřit možnosti navržení přírodního parku v povodí Klejnárky mezi Močovicemi a jižní hranicí území ORP - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů a na dalších pozemcích - změny funkčního využití vybraných částí hospodářských lesů na rekreační u vesnic a měst - přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na zvýšení hodnot krajinného rázu a prostupnost krajiny - zatravňování a zalesňování a další opatření (větrolamy, průlehy) přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní a větrnou erozí - zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření, nenarušující obnovu lesů jako VKP a ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce

BERIT, a.s.

- nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí

Zájmové území správního obvodu ORP Čáslav je region zaměřený na zemědělství a z něho plynoucí pozitivní, ale i negativní rysy území. V zájmovém území je vymezeno více maloplodých objektů ochrany přírody s poměrně vysokým turistickým potenciálem. Ochrana přírody je doplněna sítí ÚSES, památnými stromy a krajinnou památkovou zónou (v ČR pouze 19 těchto zón).


136/148



BERIT, a.s.

3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky veřejná technická a dopravní infrastruktura, rekreace a hospodářského podmínky. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky - blízkost Kolína jako železničního uzlu - omezení plynoucí z provozu vojenského s přímým železničním spojením letiště - hromadná doprava v Čáslavi - nízký počet značených cyklostezek a tras - napojení části obcí na skupinový vodovod pro pěší turistiku - poloha mezi dvěma rekreačně - špatná kvalita silnic nižších tříd a využívanými oblastmi (Kutnohorsko, místních komunikací Železné hory) - intenzita dopravy v obcích bez - atraktivita historických památek (zámek vybudovaných obchvatů Žleby, historické centrum Čáslavi) - deficit parkovacích míst u vysokopodlažní - nabídka kulturních institucí zástavby - sportovní areál Vodranty v Čáslavi - hlukové a imisní zatížení podél - historická tradice zemědělství v oblasti frekventovaných silnic - silné centrum SO ORP Čáslav - chybějící chodníky v menších obcích - pokles míry nezaměstanosti - množství individuálních a lokálních zdrojů tepla na tuhá paliva - slabá prezentace regionu - absence zařízení pro zimní rekreaci (zimní stadion) - chybějící ubytovací kapacity mimo město Čáslav - nadprůměrný počet obyvatel pracujících v zemědělství - poměrně vysoká míra nezaměstnanosti Příležitosti - vybudování obchvatů obcí ležících na hlavních silničních tazích - vysazování stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny - dobudování kanalizace a ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné - dobudování technické infrastruktury v obcích, kde to bude finančně únosné (kanalizace, plynofikace, ČOV, vodovod) - využívání obnovitelných zdrojů energie - centralizace vytápění s využitím ekologických paliv - zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a dopravní vazby především v lokalitách turistického a cestovního ruchu - vybudování hipotras - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek - citlivě využívat rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Hrozby - kontaminace zdrojů pitné vody - odvod odpadních vod do místních rybníků a vodotečí - zhoršení rozptylových podmínek (v závislosti na určitých faktorech) vlivem vytápění tuhými palivy - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby - pokles počtu turistů - malý zájem pracovat v zemědělství - zanikání tradičních průmyslových odvětví - růst nezaměstnanosti v menších obcích

137/148



BERIT, a.s.

krajiny a všech jejích hodnot - nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.) - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií - vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení - větší rozvoj služeb např. v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu - segmentace pracovního trhu

Z pohledu hospodářského pilíře je SO ORP Čáslav region s tradičně zemědělským zaměřením. Nejvědůležitejšími průmyslovými centry v oblasti je město Čáslav a obec Vrdy. Pozitivními stránkami jsou klesající nezaměstnanost, která by mohla být více doprovázena segmentací pracovního trhu. V menších obcích správního obvodu chybí technická infrastruktura především napojení na kanalizační síť. Území má dobré předpoklady pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu, především jako doplnění dvou významných turistických oblastí v těsné blízkosti SO ORP. Nedostatek je spatřen v chybějícím zázemí v podobě odpovídající infrastruktury.

3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru sociodemografické podmínky a bydlení. Bydlení Silné stránky - kvalita bydlení – velký počet bytů v rodinných domech - růst počtu dokončených bytů - nadprůměrný počet ekonomicky aktivního obyvatelstva - nárůst počtu obyvatel stěhováním - výstavba nových bytových jednotek - množství školských zařízení - dobrá úroveň zdravotnických zařízení - město Čáslav jako kulturní centrum Příležitosti - rozvoj bytové výstavby v souvislosti s růstem počtu obyvatel - revitalizace stávajícího bytového fondu (panelové a bytové domy) VD_UAPCASL_RURU únor 2009

Slabé stránky - stáří a stav bytového fondu - změna věkové struktury obyvatel dochází ke snižování podílu obyvatelstva do 15 let věku, zvyšuje se podíl obyvatel v poproduktivním věku (65+) - záporný přirozený pohyb obyvatelstva - nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel - stárnutí a úbytek obyvatel pracujících v zemědělství Hrozby - chátrání neobydlených staveb - stárnutí bytového fondu - stavba bytových domů v sídlech vesnického charakteru 138/148



- revitalizace center obcí SO ORP - realizace výstavby dostupné pro mladé rodiny - regulace výstavby v sídlech venkovského charakteru s důrazem na zachování charakteru obcí - omezení či omezení podpory výstavbu tzv. podnikatelského baroka - stabilizace počtu trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně, - budovat chybějící veřejnou infrastrukturu, a to zejména v územích ohrožených vysídlením - při řešení územních plánů obcí minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a především kulturní hodnoty, - při navrhování rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně - vytvářet zázemí pro stěhování především mladých rodin s dětmi - zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva – růst podílu středoškolsky vzdělaných obyvatel - růst počtu zaměstnaných ve službách

BERIT, a.s.

- vylidňování menších obcí - další růst podílu obyvatel věkové skupiny 65+ - dostačující kapacita sociálních zařízení a služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva

Z pohledu územních podmínek soudržnosti obyvatel jde o území s mírně vzrůstajícím počtem obyvatel, v jehož věkové struktuře se projevuje trend stárnutí populace. V území je dostatečně zajištěna občanská vybavenost podpořena relativní blízkostí významnějších měst jako Kutná Hora, Kolín či Chrudim a Pardubice. Problémem může být stáří bytového fondu a jeho technická vybavenost (nedostatečné napojení na inženýrské sítě).

3.3. Určení problémů k řešení v územním plánu •

•

• • • • •

snižování emisí z plošných zdrojů (především venkovská sídla)podporou alternativních technologií při vytápění domácností s nízkou produkcí emisí (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace, další alternativní zdroje) detailní evidence a následná asanace starých zátěží vzniklých v důsledku divokého skládkování odpadů, těžby nerostných surovin, stavební činnosti, rekultivace a revitalizace devastovaných území s preferováním biologické rekultivace vymezení a následná likvidace neobdělávaných a zaplevelených ploch jako ohnisek šíření plevelů a alergenů realizovat účinná protihluková opatření v sídlech ohrožovaných hlukovou zátěží z letecké vojenské základny snížení hlukové zátěže z dopravy pomocí obchvatů a přeložek silnic I. a II. třídy a dalších protihlukových opatření nepřipustit úpravy vodních toků a likvidaci a devastaci malých vodních ploch a rybníků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu pro zlepšení hodnot krajinného rázu, pro lepší prostupnost krajiny, interakcí v systému ÚSES a její rekreační přitažlivosti, zvyšovat zastoupení rozptýlené krajinné zeleně (stromořadí podél silnic a cest, mezové porosty, břehové porosty vodních toků a ploch apod.)


139/148


• • • • •

• • • • • • •


BERIT, a.s.

z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích vyloučit či minimalizovat při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů podporovat rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesního hospodaření výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu korigovat a případně vyloučit umisťování staveb a zařízení, která mohou díky svým výškovým nebo plošným parametrům výrazně ovlivnit hodnoty krajinného rázu výsadby estetické, izolační, hygienické zeleně po obvodu rozvojových ploch pro bydlení, sport, rekreaci vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení realizovat udržovanou parkovou a další zeleň uvnitř zastavěných a zastavitelných ploch sídel zatravňování a zalesňování a další protierozní opatření přednostně provádět na pozemcích potenciálně ohrožených vodní erozí změnit funkční využití vybraných částí hospodářských lesů na rekreační u vesnic a měst a podporovat mimoprodukční funkce podporovat cyklistickou dopravy budováním cyklostezek a potřebné infrastruktury v rámci rozvoje ekologických forem cestovního ruchu provádět podrobný průzkum radonového zatížení a vyloučit rozvojové ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci z lokalit překračujících hygienické standardy

3.4. Problémy obcí Problémy obcí byly zpracovány na základě zodpovězených dotazníků, které byly zaslány všem obcím ve SO ORP Čáslav. Aktivně se tohoto šetření zúčastnily pouze obce níže uvedené.

3.4.1. Čáslav - realizace přeložky silnice č. I/17

3.4.2. Třebonín - úbytek obyvatel kvůli nízké kapacitě infrastruktury

3.4.3. Horka I - chybějící splašková kanalizace a vodovod - znečistění a úbytek spodních vod

3.4.4. Chotusice - těsné sousedství s leteckou základnou


140/148



BERIT, a.s.

3.4.5. Vrdy - problematický průběh silnice I/17 procházející středem obce - poloha obce v zátopovém území řeky Doubravy, čeká se na zahájení protipovodňových opatření na základě vypracovaného plánu projektu - předpoklad nepříznivé ovliňování životního prostředí po rekonstrukci a zahájení výroby ethanolu Fy Ethanol Energy

3.4.6. Žleby - chybějíci splašková kanalizace, ČOV - kvalita místních komunikací

3.5. Záměry obcí Záměry obcí byly zpracovány na základě výše uvedeného dotazníkového šetření.

3.5.1. Čáslav -

rekonstrukce objektu LDN v areálu nemocnice rekonstrukce komunikací a chodníků na celém území města kruhový objezd na Ostrém rohu výstavba nákupního centra Tesco

3.5.2. Třebonín - rozšíření infrastruktury - rekonstrukce místních komunikací

3.5.3. Horka I - stavba splaškové kanalizace včetně čističky, stavba vodovodu a podpora nové bytové výstavby - rekonstrukce místních komunikací - výstavba drobných provozoven – kovoobrábění

3.5.4. Vrdy - vybudování odstavných ploch a parkoviště na sídlišti Sluneční - rekonstrukce místních komunikací po uložení plánovaných sítí vodovodů a kanalizací - rekonstrukce areálu bývalého cukrovaru na závod pro výrobu etanolu firmou Ethanol Energy - vybudování nových výrobních hal a zařízení pro firmu Golbeck PREFABETON - realizace II. etapy rekonstrukce koupaliště, která počítá s jejím začleněním do navrhované rekreační a volnočasové zóny

3.5.5. Žleby - výstavba rodinných domů v lokalitách Pod Sibiří, Za statkem Buda, Ke Mlýnu VD_UAPCASL_RURU únor 2009

141/148



BERIT, a.s.

- výstavba ČOV a kanalizace - vybudování asfaltové komunikace z místní části Kamenné Mosty (Středočeský kraj) do obce Hostačov (kraj Vysočina) - výstavba rodinných domků v lokalitě K Zehubům soukromou společností

Protipovodňová opatření na Doubravě v úseku Vrdy – Zbyslav - zajištění ochrany obyvatel a jejich majetku včetně místní infrastruktury dotčených částí obcí Vrdy a Zbyslav proti účinkům velkých vod do velikosti průtoku Q50 lokálním ohrázováním ohrožené zástavby obou obcí, částečnou úpravou koryta a rekonstrukcí pevného jezu na pohyblivý. Ohrázování je nezbytné řešit tak, aby byl i zachován rozliv do zbývající části inundace a nedošlo k významnému ovlivnění odtokových poměrů. Pevný jez s náplatky je pro odvádění velkých vod nevhodný, náplatky zůstávají zpravidla nevyhrazené a tím se objekt stává překážkou při převádění povodní. V vrámci projektu bude proto navržena nová spolehlivá hradící konstrukce - vakový jez.

3.6. Ostatní záměry – nadřazené územně plánovací dokumentace 3.6.1. Územní plán velkého územního celku Střední Polabí (12/2006) ÚP VÚC Střední Polabí charakterizuje oblast jako poměrně silně integrovaný prostor, jehož sídelní páteří je osa tvořená pěti největšími středisky: Nymburk - Poděbrady Kolín - Kutná Hora - Čáslav. Vzájemná propojenost těchto měst, vyjádřená intenzivní pracovní i obslužnou dojížďkou spolu s centrální pozicí nejvýznamnějšího střediska Kolína, sjednocuje celý prostor a zajišťuje jeho částečnou autonomii Střediska osídlení • Mikroregionální středisko vyššího stupně: Kolín s maximálním regionem (včetně Kutnohorska a Čáslavska) o populační velikosti 166,1 tis. obyvatel. Kolín jako výrazně nejsilnější centrum v rámci řešeného území, je vhodné charakterizovat i z hlediska postavení v hierarchii středisek v celé ČR: podle počtu obyvatelstva zaujímal sice až 36. místo, podle pracovních příležitostí však již 28. místo a velikostí své regionální působnosti dokonce 15. místo. • Mikroregionální střediska středního stupně: Kutná Hora (81,2 tis. obyv. v regionu zahrnujícím i Čáslavsko) a Nymburk (66,4 tis. obyv. v regionu zahrnujícím i Poděbradsko). • Mikroregionální střediska nižšího stupně: Čáslav (35,0 tis. obyv. v regionu) a Poděbrady (27,7 tis. obyv. v regionu). Vybrané faktory životního prostředí Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Specifickým prostorem je okolí letiště Čáslav. Osídlení, obyvatelstvo a bytový fond Z hlediska vnitřní organizace osídlení v řešeném území je možné zdůrazňovat dvě podstatné skutečnosti. Za prvé je to dobře vyvinutá soustava 5 mikroregionů – Kolínsko, Kutnohorsko, Čáslavsko, Nymbursko a Poděbradsko. Za druhé je to silná propojenost komunikační a dojížďková všech pěti nejdůležitějších měst, které tak vytvářejí výraznou VD_UAPCASL_RURU únor 2009

142/148



BERIT, a.s.

osu integrující celý prostor Nymburk – Čáslav, v níž má centrální pozici nejvýznamnější středisko Kolín. Primární důležitost je potřeba přisuzovat polohovému faktoru, který právě v daném prostoru bude hrát nejvýznamnější podmiňující úlohu. Z tohoto hlediska lze určit tři základní kategorie subregionů podle dostupnosti Prahy, polohy vůči hlavním komunikacím a dále i vzdálenosti od Kolína, resp. od vnitřní osy regionu Nymburk – Poděbrady – Kolín – Kutná Hora – Čáslav. Město Čáslav je zařazeno mezi subregiony s relativně příznivou polohou - méně atraktivní, avšak rovněž příznivé polohové poměry. Vazby v území Centry obsluhy a pracovních příležitostí jsou především větší města Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Poděbrady a Čáslav, která mají rozsáhlejší ekonomickou základnu a soustřeďují podstatný podíl sociální infrastruktury, kde zejména školství a zdravotnictví vytváří poměrně významnou nabídku pracovních příležitostí. Do těchto měst se také koncentruje podstatná část komerčních aktivit, tj. zejména obchodu a služeb. To souvisí nejen s populační velikostí těchto center, ale i s jejich přirozenými spádovými obvody. Osy osídlení nižší kategorie propojují subregionální a lokální centra méně urbanizovaného území s hlavními centry osídlení. V území osy procházejí zónami, které představují dnes značně problematický agrární potenciál území, do kterého je kategorizována severovýchodní, jižní a jihozápadní část subregionu Čáslav

3.6.1.1

Vymezení území speciálních zájmů

V řešeném území se v prostoru Čáslavi nachází vojenské letiště, které je jedním ze dvou perspektivních areálů v České republice. V souvislosti se začleňováním do struktur NATO je letiště dovybavováno na standardy tohoto seskupení. Je zpracováván generel areálu. Vnější důsledky na území jsou v lokalizaci naváděcích zařízení, zejména se však jedná o zatížení území hlukem z provozu letiště. Hlukové pásmo vychází z izofony 85 dB. V tomto ochranném pásmu se nacházejí sídla Tři Dvory, Starý Kolín, Svatý Mikuláš (část), Rohozec, Chotusice, Zehuby, Kamenné Mosty, Čáslav (část), Třebešice, Lochy, Církvice, Jakub, Nové Dvory, Libenice, Hluboký Důl.

3.6.1.2

Limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území

Velmi závažným problémem je rozvoj vojenského letiště Čáslav, které je nejvýznamnější základnou v ČR. I při všech opatřeních nelze negativní dopady letecké dopravy zcela eliminovat. Žádoucí je dohoda o regulaci rozvoje území v některých obcích (zejména obytné funkce). Tato dohoda však musí být doprovázena kompenzačními opatřeními, která většinou přesahují rámec ÚP VÚC.

3.6.1.3

Návrh dopravní a technické infrastruktury nemístního významu

Silniční doprava • Silnice I/17 (Čáslav - Chrudim) – její vedení je možno považovat za stabilizované. Za dopravní závadu lze považovat poměrně dlouhý průtah v prostoru sídel Horní Bučice a Vrdy, ale vzhledem k jejímu dopravnímu významu se ani zde nepředpokládá její přeložení do nové trasy. • Silnice I/38 (Mladá Boleslav – Nymburk – Poděbrady – Čáslav – Havlíčkův Brod) – z dopravního hlediska se jedná o velmi významný dopravní tah s velkým dopravním zatížením, který propojuje největší města Středního Polabí: Nymburk, VD_UAPCASL_RURU únor 2009

143/148


•

•

•


BERIT, a.s.

Poděbrady, Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Předpokládá se její přestavba téměř v celé délce s cílem odstranění veškerých úseků procházejících zastavěnými částmi měst a obcí. Z plánovaných staveb byl zatím realizován pouze obchvat v prostoru Čáslavi a v současné době je v realizaci obchvatová trasa kolem Nymburka včetně nového mostu přes Labe. Přestavba úseku Luštěnice - Vlkava je sledována v ÚP VÚC Mladá. Od odpojení od stávající trasy před obcí Krchleby je její navrhovaná trasa přivedena do těsného souběhu s železniční tratí západně od obcí Krchleby a Všechlapy a navazuje vstřícně na rozestavěný obchvat Nymburka. Úsek mezi D11 (MÚK Poděbrady-jih) a budoucí MÚK s trasou I/12 na západním obvodě Kolína je uvažován jako čtyřpruhový (hlavní přivaděč od Kolína na D11), prakticky v celém rozsahu v nové trase. Dále jihovýchodním směrem navazuje obchvat Kolína. Další úprava trasy je sledována mezi již dříve realizovaným úsekem u Malína a nově dokončeným obchvatem Čáslavi v prostoru Církvice. Úsek mezi Kolínem (MÚK Šťáralka) a Kutnou Horou (MÚK Hlízov, výhledově MÚK Malín) je uvažován k přestavbě na čtyřpruh. Silnice II/337 (Uhlířské Janovice – Čáslav - Seč) - je vedena souběžně s dnešní trasou silnice I/2 vcelku bez většího dopravního významu; její trasa je v podstatě stabilizována. Východně od Čáslavi je pak jednou z přístupových tras do prostoru rekreačního území Seče. Silnice II/338 (Štipoklasy – Čáslav – I/2) – zabezpečuje především místní dopravní vazby. Její vedení je možno považovat za stabilizované a na její současné trase je navrhována pouze přeložka v prostoru obce Žáky. Silnice II/339 (Ledeč nad Sázavou – Štipoklasy - Čáslav ) - je v úseku mezi Štipoklasy (II/126) a Čáslaví bývalou trasou silnice I/17, který byl s ohledem na nižší dopravní význam přeřazen do kategorie silnic II. třídy. Trasu této silnice je možno považovat vcelku za stabilizovanou, odpovídající jejímu dopravnímu významu. Je na ní navrhován pouze severní objezd Červených Janovic. Přeložka v prostoru Štipoklas souvisí s přeložkou silnice II/125.

Železniční tratě regionálního významu Mezi tratě regionálního významu patří tratě č. 012 Pečky – Bošice – Kouřim, č. 013 Bošice – Bečváry, č. 014 Kolín – Ledečko, č. 062 Křinec – Chlumec nad Cidlinou, č. 212 Čerčany – Ledeč nad Sázavou, č. 235 Zruč nad Sázavou – Kutná Hora a č. 236 Čáslav – Třemošnice. Na těchto tratích se nepředpokládá vložení investic na zlepšení stávajících parametrů. Letecká doprava V řešeném území je situována řada letišť, z nichž nejvýznamnější je vojenské letiště Čáslav s odpovídajícími parametry a infrastrukturou. Cyklistická doprava Vedení hlavních cyklistických tras turistického charakteru nadregionálního významu vychází z již v terénu vyznačených tras, z plánovaných záměrů a celkové koncepce Klubu českých turistů. Tyto hlavní trasy zajišťují propojení velkých měst ČR s vazbou na významné nadregionální rekreační cíle.

3.6.1.4

Vodní hospodářství

Skupinový vodovod Kutná hora - Čáslav zásobuje v současné době pitnou vodou města Kutná Hora a Čáslav a další obce v blízkém okolí. Z vodojemu Sukov (Kutná Hora) je vedena trasa vodovodu dále směrem na jihovýchod do západní části města Čáslav. Na tomto úseku je odbočka do vodojemu Jakub, na této odbočce jsou napojeny Církvice, Nové Dvory, Jakub a Chotusice. Přívodní řad bude ve výhledu prodloužen a bude přivádět pitnou vodu do sídel Vlačice, Žehušice, Rohozec, Borek, Horušice, Horka I, Svobodná VD_UAPCASL_RURU únor 2009

144/148



BERIT, a.s.

Ves, Brambory, Bojmany, Zaříčany, Bílé Podolí, Semtěš, Starkoč a Lovčice. V současné době je dobudována odbočka z řadu a přes ATS zajištěno zásobení sídel Krchleby a Chedrbí, výhledově bude řad prodloužen a vodou zásobeny Žáky, Štrampouch a Březí. Do budoucna se plánuje odbočka z řadu pro zásobování dalších sídel: Močovice, Vodranty, Souňov, Nová Lhota, Kluky, Pucheř a Olšany.

3.6.1.5 • • • • •

• •

Vymezení koridorů veřejně prospěšných staveb

D12 silnice I/38 přeložka Malín - Čáslav Církvice u Kutné Hory, Nové Dvory u Kutné Hory, Třebešice D44 silnice II/339 obchvat Žák Čáslav, Žáky – problematický, návrh k vypuštění R02 produktovod Močovice – Potěhy Čáslav, Drobovice, Krchleby u Čáslavi, Potěhy, Tupadly u Čáslavi R03 produktovod Potěhy – Ronov Drobovice, Horky u Čáslavi, Lovčice, Potěhy, Vinaře, Žleby V11 rozšíření skupinového vodovodu Církvice-Chotusice Bílé Podolí, Brambory, Chotusice, Horka u Žehušic, Horušice, Lovčice, Rohozec u Žehušic, Semtěš u Bílého Podolí, Starkoč u Bílého Podolí, Vlačice, Zaříčany, Žehušice V14 vodovod Močovice – Kluky vč. vodojemů Kluky u Čáslavi, Močovice, Nová Lhota, Olšany u Čáslavi, Pucheř, Souňov, Vodranty V15 vodovod Krchleby – Šebestovice vč. vodojemu Březí u Šebestěnic, Krchleby u Čáslavi, Šebestěnice, Žáky

3.6.1.6

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

Mezi možné cíle teroristických útoků bylo ÚP VÚC zařezeno vojenské letiště Čáslav. Evakuace obyvatelstva z hlediska nadmístního významu přichází v úvahu především ve vztahu k hlavnímu městu Praze, pokud by dostatečné kapacity nebyly nalezeny v bližší a příznivější poloze. Nelze však vyloučit ani částečnou evakuaci průmyslových středisek, která by mohla být ohrožena havárií, zejména části Kolína, evakuaci okolí vojensky velmi významného letiště Čáslav, obyvatel žijících v záplavovém území a v území, kde by se mohl projevit důsledek průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.

3.6.2. Politika územního rozvoje České republiky (2006) 3.6.2.1

Rozvojové oblasti a rozvojové osy

OS5 Rozvojová osa Praha- (Kolín)–Jihlava–Brno Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D11 a silnici I/38 (S8). Důvody vymezení: Území ovlivněné dálnicí D1 v úseku Praha-Jihlava–Brno v úseku Kolín–Havlíčkův Brod–Jihlava rozvojovým záměrem PÚR ČR kapacitní silnice a centry Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Havlíčkův Brod a Velké Meziříčí.

3.6.2.2

Koridory a plochy dopravní infrastruktury

S8 (Silniční doprava)


145/148



BERIT, a.s.

Vymezení: Mladá Boleslav-Kolín-Havlíčkův Brod–Jihlava–Znojmo–Hatě–hranice ČR/Rakousko (Wien). Důvody vymezení: Dopravní propojení ve směru severozápad-jihovýchod, s napojením na Rakousko, zkvalitnění mezinárodní silnice E 59 (Wien)-hranice Rakousko/ČR–Znojmo– Jihlava–D1 a dále posílení vnitrostátní vazby mezi městy Jihlava-Havlíčkův Brod a městy Čáslav Kutná Hora Kolín D11 Poděbrady Nymburk s napojením na R10 u Mladé Boleslavi do Liberce. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat posílení obsluhy území zejména v kraji Vysočina při minimalizaci dopadu na ţivotní prostředí. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Zpracovat pilotní projekt prověřující proveditelnost rozvojového záměru. Zodpovídá: Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí Termín: rok 2010

3.6.2.3

Hodnocení vlivů PÚR ČR 2006 na evropsky významné lokality a ptačí oblasti


146/148


3.6.2.4

BERIT, a.s.

Vyhodnocení vlivů návrhu PÚR ČR 2008 na životní prostředí



147/148


4.


BERIT, a.s.

Závěr

Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Čáslav byly zpracovány v období prosinec 2008 – únor 2009 v souladu s novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Z rozboru udržitelného rozvoje území vyplývá, že zájmové území ORP Čáslav je region výrazně zaměřen na zemědělství, což vyplývá především z polohy území v Polabí, jakožto jedna z nejúrodnějších oblastí s velice kvalitními půdami. Z krajinářského pohledu cenná krajinná památková zóna Žehušicko, jedna z 19 vyhlášených v České republice, ucelený krajinný celek a sídelní útvary v severní části území, jejíž součástí je i známá Žehušická obora. Turistický potenciál území je snížen nedostatečnou propagací a chybějící základní infrastrukturou. Z pohledu hospodářského pilíře je to region se silnou tradicí v zemědělství. Mezi nejvytší zaměstnavatele patří také tradiční firmy v oblasti, ale i firmy ze stavebnictví. Stabilním zaměstnavatelem je i Armáda ČR prostřednictvím vojenského letiště Čáslav. Struktura obyvatelstva obcí SO ORP kopíruje republikový trend zvyšování podílu obyvatel skupiny 65+. Velký počet obyvatel je zaměstnán v zemědělství, což může spolu s podprůměrným počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí zvyšovat již nadprůměrnou míru nezaměstnanosti v oblasti. Problém je možno spatřovat ve vylidňování menších obcí. Přírůstek počtu obyvatel je realizován pouze migrací stěhováním, i když v posledních letech je pozorováno zvyšování počtu živě narozených. Problémy a záměry k řešení jsou popsány v tomto dokumentu a graficky vyjádřeny ve výkresech Problémy a Záměry.


148/148

Obsah 1. ÚVOD PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Základní údaje Zkratky a pojmy Přehled sledovan

Recommend Documents