1
Obsah: 1. Úvod 2. Projekt „Kontaktní centrum“ 2.1. Projekt Kontaktní centrum pro drogově závislé 2.2. Cílová skupina 2.3. Služby Kontaktního centra 2.4. Struktura nově zaevidovaných klientů KC dle užívaných drog 2.5. Tým – vzdělávání, supervize, zahraniční stáže 2.6. Spolupráce se zařízeními v síti péče o uživatele drog 2.7. Hodnocení úspěšnosti programu 2.8. Statistika 3.
Projekt „Ambulantní léčebná péče“ 3.1. Základní poskytované služby ALP 3.2. Cílová skupina 3.3. Vývoj aktivit programu, jejich obsah a případné změny v průběhu roku 3.4. Tým – vzdělávání, supervize, zahraniční stáže 3.5. Spolupráce se zařízeními v síti péče o uživatele drog 3.6. Hodnocení úspěšnosti programu – Statistické údaje
4.
Resumé a plány do budoucna 4.1. Kontaktní centrum 4.2. Ambulantní léčebná péče 4.3. Terénní program 2004
5.
Finanční náklady
6.
WEB + kontakty
7.
Závěr + poděkování
8.
Pracovní tým o.s. Drug out club
2
1 Úvod „Já jsem skromný Cigán. Nechci víc ani míň.“ (A.K., 30 let, každodenní klient KC) „……ani my nechceme víc ani míň, abychom mohli klienty doprovázet v hledání jejich zlaté střední cesty.“ (tým občanského sdružení Drug out club)
3
2 Kontaktní centrum 2.1. Projekt Kontaktní centrum pro drogově závislé Projekt Kontaktního centra (dále jen KC) zajišťoval provoz nízkoprahového zařízení specializujícího se na problematiku drogových závislostí. Činnost programu se řídila principy Harm Reduction a Etickým kodexem A.N.O. 1 Celosvětově uznávané principy Harm Reduction jsou zaměřeny na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik u problémových uživatelů drog a současně na snížení dopadů rizikového chování uživatelů drog na společnost. Z těchto principů vychází služby, mezi něž patří výměna injekčního materiálu a distribuce materiálu nezbytného k bezpečnější aplikaci drog (dezinfekce, vatové filtry, injekční stříkačky, atd.). Součástí strategie Harm Reduction jsou také cílené informační rozhovory směřující klienta ke změně svého rizikového chování. Za dobu působnosti naší organizace se podařilo zvýšit u klientů povědomí o četných rizicích nitrožilního užívání drog, především pak povědomí o hepatitidách a HIV infekci, což nám potvrdilo dotazníkové šetření. V Ústí nad Labem byl ve druhé polovině devadesátých let nejčastěji zneužívanou drogou heroin. V roce 2003 měla ale represivní opatření města značný vliv na flexibilitu drogové preference uživatelů drog. Ti se tak dokázali přeorientovat z jedné drogy na druhou, přičemž důležitým faktorem při výběru drogy byla její dostupnost. Z pohledu statistiky tak v roce 2003 ze 136 nových klientů KC uvádělo jako svou hlavní drogu pervitin 43 klientů, kombinaci heroinu a pervitinu 42 klientů a heroin 36 klientů. Ze 136 nově evidovaných v roce 2003 uvedlo první kontakt s nealkoholovou drogou před patnáctým rokem života 75 klientů. Dle našich odhadů má asi 90 % členů romské minority zprostředkovanou zkušenost s drogou (rodinný příslušník je UD2 , atp.). Drogová závislost a její dopady pak negativně postihují celé rodinné systémy Romů. Přestože navazování kontaktů a práce s romským etnikem má svá specifika, kontaktní pracovníci KC nepovažují tyto skutečnosti za nepřekonatelné. Při práci s touto skupinou klientů vycházejí zaměstnanci z dlouholetých pozitivních zkušeností, které získali individuálním přístupem a vnímáním klienta bez předsudků. Zájem romského etnika o služby KC má vzrůstající tendenci.
1 2
Asociace neziskových organizací uživatel drog
4
Na základě depistáže drogového prostředí v okrajových částech města Ústí nad Labem a v přilehlých obcích chceme v roce 2004 rozšířit působnost terénního programu do nových lokalit se značnou drogovou promořeností. K 31. prosinci 2003 máme v evidenci KC 17 heroinistů vietnamského původu. Charakteristické pro tuto skupinu UD je kouření velmi kvalitního heroinu přes alobal (pouze 1 ze 17 klientů uvedl intravenózní aplikaci). Tito klienti přicházejí nejčastěji z Ústí nad Labem a z Teplic, přičemž nejčastěji mají zájem o zařazení do substitučních programů. Téměř po dobu dvou let věnujeme zvýšenou pozornost gravidním uživatelkám drog a matkám toxikomankám (v roce 2003 jsme v evidenci KC měli 14 těhotných klientek). Spolupracujeme se sociální pracovnicí porodnice Masarykovy nemocnice a sociální pracovnicí sociálního odboru Magistrátu Ústí nad Labem. Ne vždy se však podaří „tento problém ošetřit“ ke spokojenosti a zdárnému vývoji dítěte. 2.2. Cílová skupina Cílovou skupinu tvoří: - problémoví uživatelé drog - osoby závislé na nealkoholových a netabákových drogách a experimentátoři - rodinní příslušníci, partneři a blízcí uživatelů drog Převážnou část klientely KC v roce 2003 tvořili problémoví uživatelé drog, kteří preferovali především heroin, pervitin, případně kombinaci těchto dvou drog (tzv. speedball). Častým jevem bylo kombinované užívání výše zmiňovaných látek s jinými drogami – marihuana, taneční drogy (MDMA3), lékové preparáty (benzodiazepiny), toluen. I nadále značnou část klientely (odhadem 1/3) tvořila romská minorita, která ze služeb KC využívala nejčastěji výměnný program, testování na infekční choroby, poradenskou službu a psychiatrické vyšetření odborným specialistou. Práce s romskou menšinou vyžadovala zcela zvláštní přístup (vzhledem k jejímu nižšímu vzdělání, jinému způsobu života, atd.). Většina klientů KC upřednostňovala nitrožilní aplikaci drogy, což potvrzuje i údaj zjištěný u 136 nově evidovaných klientů v roce 2003, kdy injekční užívání drogy uvedlo 89 % nově kontaktovaných osob (tj. 121 klientů). Zvláštní pozornost byla věnována aktivně beroucím těhotným ženám (14 klientek) a matkám toxikomankám, které jsme se snažili motivovat ke změně jejich dosavadního životního stylu s ohledem na jejich mateřství. Bohužel ani tato skutečnost nebyla mnohdy dostatečným důvodem ke změně hodnot a chování klientek. Pro rok 2004 uvažujeme o zřízení Poradny pro ženy-uživatelky drog (projekt prezentován pod názvem Evita). 3
Extáze
5
Stále častěji poradenských služeb KC využívali rodiče a blízcí uživatelů drog, kteří byli také postiženi drogovým problémem dítěte, popř. jim blízkého člověka. Pro rodiče v dlouhodobé péči existuje nabídka individuální a skupinové psychoterapie, která je ale součástí samostatného projektu Drug out club, o.s. . 2.3. Služby Kontaktního centra Harm Reduction - minimalizace sociálních a zdravotních rizik Mezi aktivity, které byly zaměřeny na minimalizaci zdravotních rizik, patřila výměna použitých injekčních stříkaček, distribuce prezervativů, zdravotního materiálu (hojivých mastí Heparoid, Hirudoid a obvazů), , poradenství o bezpečnějším braní drogy a bezpečném sexu, poradenství o nákaze a průběhu infekčních nemocí. Klienti byli testováni na hepatitidu A, B, C, HIV, lues a využívali i základní zdravotní ošetření následků intravenózní aplikace drog. Výměnný program injekčních stříkaček a jehel-podrobný popis služby Samotná výměna injekčních stříkaček probíhala v roce 2003 v rámci služeb KC dvojím způsobem. Jednak v budově KC, kdy klient za jednu použitou injekční stříkačku (s jehlou) obdržel jednu čistou, dezinfekci a balíček obsahující vatové filtry (uživatelé pervitinu dostávali navíc jednu vodu ke každým deseti vyměněným injekcím). V rámci terénního programu klienti výměnou za jednu použitou injekční stříkačku dostávali jeden tzv. terénní balíček (obsahuje injekční stříkačku, dezinfekci, vatový tampón, kondom a letáček o službách kontaktního centra spolu s informacemi o hepatitidách). Krizová intervence Krizová intervence je služba, kterou využívali především lidé ocitnuvší se převážně v důsledku braní drog v kritických životních situacích. Dále pak tuto službu využívali rodiče postižení způsobem života svých dětí – toxikomanů.
6
Hygienický servis Tuto službu KC využívali především klienti s nízkým hygienickým standardem. Ti se mohli v KC osprchovat, případně si zde mohli nechat vyprat osobní prádlo (z technických důvodů nebyla tato služba v období duben-květen funkční). Potravinový servis Klientům KC v průběhu celého roku byla nabízena polévka, čaj, pečivo a vitamíny. I toto skromné občerstvení mělo příznivý vliv na špatnou životosprávu našich klientů. Posezení u něho pak bylo dobrou příležitostí k navázání bližšího kontaktu s klientem.
Sociální servis Tato služba patřila k stěžejním aktivitám KC, jelikož uživatelé drog se často nedokáží orientovat v sociálním systému. Sociální pracovnice a socioterapeutka KC tak byly po celý rok v úzkém kontaktu zejména s ÚP, azylovým domem, kurátorem pro oblast osob společensky nepřizpůsobených, Probační a mediační službou a Magistrátem města Ústí nad Labem. Pokud zakázka klienta převyšovala rámec našich možností a kompetencí, odkazovali jsme jej na služby příslušných institucí. Nebyl-li klient schopen samostatného kontaktu s těmito zařízeními, zajišťovali jsme též asistenční službu (doprovod klienta). Práce se studenty a žáky KC pořádalo ve svých, speciálně vyčleněných prostorách, exkurze a besedy pro žáky ZŠ, ZvŠ SŠ a SOU. Sezení zaměřená na drogovou problematiku a činnost KC trvala přibližně 60 minut při maximální kapacitě 15 žáků. V roce 2003 nás navštívilo 615 žáků z 35 ZŠ, ZvŠ, SŠ a SOU. Celkem 8 studentů vyšších odborných a vysokých škol, se zaměřením na sociální práci, absolvovalo v našem zařízení odbornou stáž. Terénní práce I když terénní program nebyl předložen ke schválení na rok 2003 jako samostatný projekt a rovněž nebyl původně zamýšlen jako jedna z aktivit KC, situace na drogové scéně si vyžádala, abychom tuto službu poskytovali. Terénní tým KC vykonával svou činnost v omezené míře a to v průměru 3× týdně při časové dotaci 8 hodin týdně. Z důvodu represivních opatření města Ústí nad Labem klesl zájem o tuto službu v centru města. V reakci na to byla prováděna depistáž drogového prostředí v okrajových částech města Ústí nad Labem a v přilehlých obcích. Na základě smlouvy s MÚ Trmice byl ve druhé polovině roku 2003 rozšířen projekt terénní práce i do tohoto města, dříve městské části Ústí nad Labem.
7
Terénní program byl předložen ke schválení na rok 2004 jako samostatný projekt. Rodičovská skupina Tato služba byla v roce 2003 nově zařazena do programu „Ambulantní léčebná péče“ (dále jen ALP). Rodičovská skupina jako služba KC funguje už od roku 1997. Zaměřovala se především na rehabilitaci vztahů v rodině toxikomana. Pomáhala rodičům nejen orientovat se v drogovém problému jejich dítěte, ale i vyrovnat se s obtížnou situací, popř. nabízela pochopení ostatních rodičů v rodičovské skupině. Rodičovská skupina se konala pravidelně dvakrát měsíčně a to v průběhu celého kalendářního roku. Individuální terapie probíhala dle domluvy s klientem-rodičem. Na žádost klienta nebo podle uvážení terapeuta byla realizována sezení, kterých se účastnil rodič, dítě-uživatel a dvojice terapeutů. V tomto případě probíhala sezení nejprve odděleně (dítě-1. terapeut, rodič-2. terapeut), druhá část sezení pak byla společná.
8
2.4. Struktura nově zaevidovaných klientů KC za rok 2003 Struktura dle užívaných drog Droga Heroin Pervitin Heroin+Pervitin THC
Počet osob 36 klientů 43 klientů 42 klientů 1 klient
% 26,5% 31,6% 30,9% 0,7%
Droga Toluen+Pervitin Toluen Pervitin+Kodein Ostatní kombinace
Počet osob 2 klienti 1 klient 1 klient 10 klientů
% 1,5 % 0,7% 0,7% 7,4%
Struktura dle způsobu aplikace Užívané drogy u nových klientů za rok 2003
89 % 3,6 % 6,6 % 0,7 %
7, 4%
klientů klientů klientů klient
0, 7 1, % 5 0, % 0,7% 7%
121 5 9 1
26 ,5 %
30 ,9 %
Nitrožilní aplikace Kouření Šňupání Čichání
Struktura nových klientu za rok 2003 dle způsobu aplikace 3,6% 6,6% 0,7% intravenozně kouření
31 ,6 %
šňupání čichání
Heroin THC Pervitin+Kodein
89%
9
Pervitin Toluen+Pervitin Ostatní kombinace
Heroin+Pervitin Toluen
Struktura klientů dle prvního kontaktu s drogou za rok 2003.
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
let let let let let let let let let let
2 2 1 6 9 20 35 18 12 2
klienti klienti klient klientů klientů klientů klientů klientů klientů klienti
19 20 21 22 23 24 25 26 29 30 a více
let let let let let let let let let let
2 2 2 3 1 3 3 3 2 8
klienti klienti klienti klienti klient klienti klienti klienti klienti klientů
Pozn.: Kategorie, které nebyly obsazeny, nejsou uvedeny.
Struktura klientů dle prvního kontaktu s drogou za rok 2003
35
35 30 25
20
20 15
12 9
10 5 0
18
8
6 22 9 let
10
2 2 2 2 3
1 11 let
13 let
15 let
17 let
19 let
21 let
1 23 let
3 3 3 25 let
0 0 27 let
2 29 let
2.5. Tým – vzdělávání, supervize, zahraniční stáže
Všichni z týmu KC jsou členy Společnosti pro návykové nemoci ČLS J. E. Purkyně a všichni se v roce 2003 účastnili celorepublikových a mezinárodních konferencí, seminářů a kurzů, na kterých se setkávali s profesními kolegy z jiných organizací. Drug out club podporuje své zaměstnance ve vzdělávacích aktivitách. Všichni z týmu jsou absolventy nebo frekventanty sebezkušenostních výcviků. Každý rok využívá sdružení i nabídek jednotlivých organizací poskytujících vzdělávací kurzy v oblasti drogové problematiky a sociální práce.
Tým Kontaktního centra se účastnil pravidelně supervizí dvojího typu. V rámci interní supervize, která se konala jednou týdně, pracovníci KC konzultovali průběh programu s vedoucím projektu. Externí supervize pak byla pojímána buď jako týmová nebo jako případová. Jednou měsíčně tak především na týmové supervizi byla hodnocena kvalita poskytovaných služeb a pracovního týmu. Na případové supervizi oproti tomu byly řešeny jednotlivé kazuistiky. Mimo to se konaly každý týden porady pracovního týmu, jejichž náplní byla konzultace a řešení aktuálních problémů, jednotlivých kazuistik či případných organizačních změn v chodu programu. 2.6. Spolupráce se zařízeními v síti péče o uživatele drog
Realizace programu KC vyžaduje spolupráci s širokou škálou nejrůznějších organizací a s poskytovateli služeb. Kontaktní centrum nejčastěji spolupracuje s níže uvedenými organizacemi: Masarykova nemocnice v ÚL – detoxifikační jednotka, substituční programy (metadon, buprenorfin), biochemická laboratoř – vyšetření HCV, HBV K prohloubení spolupráce s Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem došlo zejména v rámci projektu Ambulantní léčebné péče o uživatele drog. Zdravotní ústav – testování na HIV protilátky a lues, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti – účast na studii Seroprevalence a Seroincidence VHC u injekčních uživatelů drog, KHS – registrace klientů do registru žádostí o léčbu hygienické služby, informační materiály, Diagnostika s. r. o. – likvidace infekčního materiálu, screeningové testy na detekci drog z moči, testy na HAV, Český červený kříž – oblečení pro klienty, možnost využití jídelny, Poradna pro infekční onemocnění ÚL – léčba hepatitid, Sociálně právní agentura White Light I – Partnerství v projektu „Zaměstnávání bývalých uživatelů drog“ podporovaný CBC Phare, Magistrát města ÚL – sociální odbor – kurátor pro dospělé, Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor zdravotnictví – protidrogový koordinátor – vzájemné informování o aktualitách z oboru závislostí, státní a krajské koncepce. Probační a mediační služba Ústí nad Labem – velmi dobrá spolupráce ve věcech trestních (alternativní tresty pro klienty).
11
Psychiatrické léčebny, terapeutické komunity a doléčovací centra v ČR – zajištění rezidenční léčby – klientům, v případě zájmu, poskytujeme seznam všech léčebných a doléčovacích zařízení v ČR. Vzhledem k dlouhodobé realizaci projektu KC má Drug out club o.s. bohaté zkušenosti s kontaktováním ostatních zařízení. Příkladem dobré spolupráce je nasměrování klienta do zařízení návazné péče po absolvování motivačních pohovorů, které mají zamezit fluktuaci klientů a zvýšit efektivitu jejich léčby (Klient byl seznámen s průběhem léčby a s povinnostmi, které z léčby vyplývají). Ukazuje se, že toto opatření mělo příznivý vliv na setrvání klienta v léčbě, což nám potvrzují pozitivní reflexe kolegů z rezidenčních zařízení i zpětná vazba klientů, kteří se z léčby vrací. V síti služeb postrádáme programy, které se zabývají uživateli drog mladšími 15ti let, těhotnými narkomankami a matkami narkomankami. V současné době v Ústí nad Labem neexistuje organizace zabývající se těmito cílovými skupinami. Dále pak v Ústí nad Labem postrádáme ubytovací služby, které jsou důležité pro změnu životního stylu klientů (situace je v tomto ohledu kritická zejména pro matky s dětmi). 2.7. Hodnocení úspěšnosti programu
Hodnocení úspěšnosti programu je velmi důležitým ukazatelem, který přímo ovlivňuje samotný vývoj služeb. Efektivitu programu z hlediska kvantity jsme měřili pomocí statistického zpracování a vyhodnocování údajů, ke kterému docházelo na konci každého měsíce. Statistiky přitom obsahují údaje o počtu klientů, kteří KC vyhledali včetně druhu služeb, který využili. Od 1. června 2003 jsme se přetransformovali na nový software A.N.O. Praha FreeBase, který byl vyvinut k snadnějšímu a kvalitnějšímu zpracovávání údajů. Na základě svých statistických údajů sledujeme změny v chování UD. Tato data mapují nejen věkovou strukturu, ale zároveň i vývoj populace uživatelů drog a jejich aktuálních potřeb. Počet klientů je natolik velký, že zobrazuje současný stav drogové scény v Ústí nad Labem. Důležitým ukazatelem užitečnosti programu pro nás byla i zpětná vazba klientů. Ti se tak mohli anonymně vyjadřovat ke kvalitě služeb KC prostřednictvím psaných vzkazů, které mohli vhazovat do sběrného boxu umístěného u vchodových dveří do KC (v roce 2003 jsme nezaregistrovali žádný negativní ohlas). Klienti často sdělovali své názory také přímo jednotlivým pracovníkům programu. To jsme vnímali jako projev důvěry a posílení kompetencí klienta, který byl schopen bez obav vyjádřit svůj názor. Už jen samotná skutečnost, že klient naše zařízení navštívil, je jistým ukazatelem efektivity naší činnosti. V roce 2003 proběhla kontrola hospodaření o. s. Drug out club Nejvyšším kontrolním úřadem, který neshledal žádné nedostatky ve využívání dotací a příspěvků. Zpráva auditora byla rovněž příznivá.
12
2.8. Statistické údaje
Počet klientů
136
(počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu)
- z toho injekčních uživatelů drog - z toho mužů - z toho se základní drogou heroin
- z toho se základní drogou pervitin - z toho se základní drogou kanabinoidy
- z toho se základní drogou speedball - z toho se základní drogou ostatní kombinace - z toho se základní drogou těkavé látky - z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby
Průměrný věk klienta Počet neuživatelů, kteří využili alespoň jednou služeb programu Počet kontaktů celkem -z toho s uživateli drog Počet prvních kontaktů - z toho s uživateli drog - z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby
Počet výměn – výkonů ve výměnném programu Počet vydaných injekčních jehel
121 92 36 43 1 42 11 3 136 25,5 194 10 215 9 987 110 110 110 6 058 61 001
V kolonce počet klientů uvádíme nově zaevidované narkomany, tedy osoby, které netrvaly na své anonymitě. Počet evidovaných klientů, kteří využili služeb KC za určité časové období, bude možné uvádět až za rok 2004. Důvodem je přechod na novou databázi A. N. O. FreeBase až v druhé polovině roku 2003 a tudíž neslučitelnost sebraných údajů v prvním a druhém pololetí roku 2003. Terénní práce probíhala v roce 2003 jako jedna ze služeb KC. Proto jsou v součtech kontaktů, výměn a vyměněného injekčního materiálu zahrnuty také údaje této aktivity.
Počet výměn injekčního materiálu 95114 100000 90000
76932
80000
66660
61001
70000
za rok 2000 za rok 2001 za rok 2002 za rok 2003
60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 za rok 2000
za rok 2001
za rok 2002 13
za rok 2003
Oproti roku 2002 se v roce 2003 v KC zaevidovalo o 31 osob méně. Počet neuživatelů oproti roku 2002 vzrostl o 6 osob. V roce 2003 došlo k 10 215 kontaktům s klienty, což je o plných 1522 kontaktů více oproti roku 2002. (Statistické údaje KC za rok 2003 obsahují i údaje služby terénní práce, která byla v roce 2002 realizována jako samostatný program.)
Celkový počet registrovaných klientů od roku 1995-2003 368
Počet prvních kontaktů zahrnuje pouze kontakt s uživateli. První kontakty s neuživateli, vzhledem k zachování nízkoprahovosti zařízení, neevidujeme. Počet výměn oproti roku 2002 vzrostl o 559 úkonů. (Statistické údaje KC za rok 2003 obsahují i údaje služby terénní práce, která byla v roce 2002 realizována jako samostatný program.)
348 857 muži ženy odahdovaný počet NoCODE
Počet vydaných injekčních jehel byl v roce 2003 o 5 659 ks nižší než v roce 2002. Předpokládáme, že tento jev je způsoben úbytkem klientů „bytařů“, kteří přinášeli najednou i 300 ks injekčního materiálu. V Ústí nad Labem již druhým rokem fungují souběžně dva substituční programy, jejichž vlivem ubyl KC počet klientů – heroinistů a počet vyměněných injekčních stříkaček. Dalším důvodem je změna charakteru drogové scény ve městě /dostupnost heroinu v centru poklesla, prodej přes telefon, změna lokality prodeje drog atp./
(Statistické údaje KC za rok 2003 obsahují i údaje služby terénní práce, která nebyla v roce 2003 realizována jako samostatný projekt.)
Výměnný program 2000-2003 (počet kontaktů)
7000 5431
5499
6058
6000 4449 5000 za rok 2000
4000
za rok 2001 za rok 2002
3000
za rok 2003
2000 1000 0 za rok 2000 za rok 2001 za rok 2002 za rok 2003
14
Počet osob, Počet výkonů1) které danou (v jednotkách uvedených v pravém sloupci) Služba službu využily Kontaktní místnost Počet návštěv N 4 2731) 2) Hygienický servis Počet využití sprchy, N 521 pračky 3) Potravinový servis Počet N 4 642 Zdravotní ošetření Počet ošetření N 2044) Individuální Počet sezení/délka trvání N 5185) jednoho sezení poradenství 7) Krizová intervence Počet intervencí N 40 Reference do K-center Počet referencí N 53 Reference do léčby Počet referencí N 92 Reference do Počet referencí N N programů substituce Asistenční služba Počet intervencí 14 148) 9) Testy HIV Počet provedených testů N 134 Testy VHA Počet provedených testů N 1239) 9) Testy VHB Počet provedených testů N 114 Testy VHC Počet provedených testů N 1449) 9) Testy lues Počet provedených testů N 77 Poradenské telefonáty Počet telefonátů Xxxxxx 625 Návštěva lékaře Počet výkonů N 429 Poznámky, komentáře: V níže uvedených odkazech jsou uvedena srovnání s rokem 2002 (pokud to bylo možné) 1) Tuto službu v roce 2003 využilo o 464 kontaktů více. 2) Tuto službu oproti období 2002 využilo o 61 kontaktů méně. 3) Ve srovnání s rokem 2002 tuto službu využilo o 228 kontaktů více. 4) Během roku 2003 bylo vykázáno o 135 zdravotních ošetření více. 5) Individuální poradenství využilo o 42 kontaktů méně než v předešlém roce. Klienti programu ALP využívající tuto službu jsou evidování samostatně. 6) Rodičovská skupina byla nově poskytována v rámci služeb ALP 7) Krizová intervence byla využita více jak dvojnásobným počtem kontaktů. Testování na infekční choroby v roce 8) Asistenční služba byla poskytnuta navíc 4 klientům. 2003 9) Testování VHA, VHB, VHC, HIV, (v počtu testů) Lues Na VHA bylo provedeno 123 testů ,z toho pozitivních 0. Na VHB bylo provedeno 114 testů, z toho pozitivních 2. Na VHC bylo provedeno 144 testů, z toho 66 pozitivních. Do 114 celkového počtu provedených hepatitis A testů je započítáno 46 testů 144 hepatitis B 123 provedených v rámci studie hepatitis C Národního monitorovacího střediska „Seroprevalence a HIV Seroincidence“ u injekčních Lues uživatelů drog za rok 2003. Díky 77 134 kvalitní a dlouhodobé spolupráci s Poradnou pro infekční nemoci v Ústí n. L. odesíláme klienty do její péče.
Testování na lues probíhá ve spolupráci se Zdravotním ústavem v ÚL v rámci projektu testování rizikových skupin na lues (provedeno 77 negativních testování) a HIV protilátky (provedeno 134 negativních testování)
15
3 Ambulantní léčebná péče 3.1. Základní poskytované služby projektu Ambulantní léčebná péče Denní program pro abstinující byl určen klientům, kteří se rozhodli pro trvalou abstinenci a kteří byli schopni abstinovat bez vyčlenění se z původního prostředí. K přijetí do programu nebylo nutné doporučení, upřednostňovali jsme však ústecké klienty, kteří mohli do KC bez potíží docházet či dojíždět. Zařazení do programu nebylo limitováno žádnou věkovou hranicí. Denní program pro abstinující probíhal formou individuálních psychoterapeutických sezení a skupinové psychoterapie, navazoval pak na služby Kontaktního centra o. s. Drug out club. Klienti měli možnost v průběhu léčby využít zdravotního, sociálního a právního poradenství (formou ústní či telefonickou). V případě potřeby byl v KC k dispozici psychiatr, v indikovaných případech mohli klienti využít služby krizová intervence. Každý klient programu měl svého garanta, s kterým formuloval cíle individuálního plánu a rekapituloval jejich plnění. Kladli jsme důraz na doplnění klientovy pracovní kvalifikace a následně na jeho pracovní uplatnění, volnočasové aktivity, rehabilitaci vztahů s jeho nejbližšími. Individuální terapie probíhala obvykle 1 x týdně, skupinová terapie pak 1 x za 14 dní (maximální kapacita 12 osob) při časové dotaci 60 – 90 minut. Jestliže chtěl klient využít této služby, musel se předem objednat. Podpůrná psychoterapie pro klienty v substituční léčbě probíhala ve spolupráci s psychiatrickým oddělením Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a byla určena klientům, kteří prokázali zájem o léčbu (1 měsíc si sami hradili recepty a byli ochotni spolupracovat). Součástí bezplatné substituční léčby buprenorfinem byla pravidelná, povinná návštěva psychiatra (1 x – 2 x měsíčně) a účast na individuálním terapeutickém sezení, které probíhalo 1 x týdně při časové dotaci 60 – 90 minut. V časově omezeném období 3 měsíců byl klient povinen začít legálně pracovat či studovat (výjimku tvořily ženy na mateřské dovolené). V průběhu léčby byla ověřována abstinence klientů (toxikologie moči). Výdej léků a toxikologie moči se prováděla v objektu Masarykovy nemocnice. Mimo tento program byl buprenorfin předepisován i na vlastní náklady klienta. Tito klienti se nemuseli účastnit individuální terapie. Úkolem podpůrné psychoterapie byla změna životního stylu, udržení abstinence, získání náhledu a rehabilitace vztahů s klientovým okolím, což vedlo k zvýšení kvality klientova života. Substituentům bylo v rámci této služby poskytováno sociálně-právní poradenství, zdravotní poradenství a zdravotní ošetření včetně testování na infekční choroby.
16
Psychoterapeutický program pro rodiče a blízké Psychoterapeutický program pro rodiče a blízké byl určen rodinným příslušníkům a blízkým uživatelů drog. Tato služba se zaměřovala na rehabilitaci rodinných vztahů, posílení rodičovských a partnerských rolí. Úkolem programu bylo pomáhat rodičům orientovat se v drogovém problému jejich dítěte, vyrovnat se s obtížnou situací a získat pocit účasti a pochopení od ostatních rodičů v rodičovské skupině. Rodičovská skupina se konala pravidelně dvakrát měsíčně v průběhu celého roku. Individuální terapie probíhala dle domluvy s klientem – rodičem. Na žádost klienta nebo dle uvážení terapeuta byla realizována sezení, kterých se účastnil rodič, dítě – uživatel a dvojice terapeutů. Následná péče Jedná se o nově vyprofilovanou službu o.s. Drug out club, jež je určena klientům, kteří se vrátili z pobytové léčby drogové závislosti, abstinují a mají zájem o spolupráci ve smyslu pomoci v oblasti partnerských vztahů, získání zaměstnání, popř. bydlení. V kooperaci s Probační a mediační službou jsme řešili možnosti alternativních trestů jako následku jejich trestné činnosti spáchané v době jejich aktivní drogové kariéry. I tomuto typu klientů jsme nabízeli službu individuální terapie a různé formy poradenství (nejčastěji jsme s klienty řešili problematiku cravingu 4a prevenci relapsu). Této služby využilo v průběhu roku 2003 11 klientů. 3.2. Cílová skupina - závislí na nealkoholových a netabákových drogách se zájmem o ambulantní léčbu - závislí na opioidech, kteří jsou zařazeni v substitučních programech v Ústí n. L. - rodiče a další blízké osoby uživatelů drog - klienti – absolventi rezidenční léčby
3.3. Vývoj aktivit programu, jejich obsah a případné změny v průběhu roku Denní program pro abstinující byl vždy přizpůsoben potřebám klienta. K službám, které klient mohl využít, patřila individuální psychoterapie, skupinová psychoterapie, poradenství, v indikovaných případech krizová intervence, péče psychiatra, sociální nebo právní poradenství. Během roku však opadl zájem o skupinovou terapii a skupina abstinentů se tudíž rozpadla. 4
bažení
17
Speciální program pro rodiče a blízké uživatelů drog zajišťoval individuální a skupinovou psychoterapii, osobní i telefonické poradenství, sociální poradenství a dle domluvy s klientem také konzultace s psychiatrem. Počet zájemců o tuto službu– rodičů citelně vzrostl. Kontaktovali nás nejen rodiče z Ústí nad Labem, ale i z okolních měst. Nebylo výjimkou, že našimi klienty byli současně jak rodiče, tak i jejich děti. V současné době jsou v rodičovské skupině i rodiče, kteří s námi „spolupracují“ více než 3 roky. Skupina je otevřená. Součástí programu pro substituenty byla podpůrná individuální psychoterapie. Klienti v substituční léčbě povinně absolvovali každý týden 60 až 90 minutové sezení, jehož cílem byla stabilizace klienta a jeho následná resocializace. V průběhu realizace programu jsme zaznamenali enormní nárůst zájmu o substituční léčbu buprenorfinem, a to nejen u klientů z Ústí nad Labem, ale i z okolních měst. Zájem byl natolik velký, že jsme z kapacitních důvodů nebyli schopni uspokojit poptávku po této službě. Léčba buprenorfinem byla atraktivní i pro romské uživatele opiátů, kteří tento způsob léčby často preferují před léčbou pobytovou. Hlavní cíle programu zůstaly v průběhu roku 2003 zcela zachovány. 3.4. Tým – vzdělávání, supervize, zahraniční stáže Všichni z týmu ALP jsou členy Společnosti pro návykové nemoci ČLS J. E. Purkyně a všichni se v roce 2003 účastnili celorepublikových a mezinárodních konferencí, seminářů a kurzů, na kterých se setkávali s profesními kolegy z jiných organizací. Drug out club podporuje své zaměstnance ve vzdělávacích aktivitách. Všichni z týmu jsou absolventy nebo frekventanty sebezkušenostních výcviků. Každý rok využívá sdružení i nabídek jednotlivých organizací poskytujících vzdělávací kurzy v oblasti drogové problematiky a sociální práce. Tým ALP se účastnil pravidelně supervizí dvojího typu. V rámci interní supervize, která se konala jednou týdně, pracovníci ALP konzultovali průběh programu s vedoucím projektu. Externí supervize pak byla pojímána buď jako týmová nebo
18
jako případová. Jednou měsíčně tak především na týmové supervizi byla hodnocena kvalita poskytovaných služeb a pracovního týmu. Na případové supervizi oproti tomu byly řešeny jednotlivé kazuistiky. Mimo to se konaly každý týden porady pracovního týmu, jejichž náplní byla konzultace a řešení aktuálních problémů, jednotlivých kazuistik či případných organizačních změn v chodu programu. 3.5. Spolupráce se zařízeními v síti péče o uživatele drog Drug out club o.s. v rámci realizace programu Ambulantní léčebné péče spolupracoval s nejrůznějšími organizacemi a poskytovateli služeb. Typ zařízení byl dán poptávkou a aktuální situací klienta. Nejčastěji se jednalo o Masarykovu nemocnici /detoxifikace, substituční léčba, laboratorní rozbor moči/, s kterou máme společné klienty, a tudíž byla propojenost práce nezbytná. Dále jsme velmi často spolupracovali s Probační a mediační službu a s Krajským soudem v Ústí nad Labem /soudem nařízená ambulantní léčba, řešení VTOS, alternativní tresty atp./, Úřadem práce v Ú.n.L /nabídka volných pracovních míst/, Diagnostikou s.r.o. / vyšetření krve na HAV/. Za velmi důležitou považujeme i spolupráci s širokým spektrem terapeutických komunit, psychiatrických léčeben a doléčovacích zařízení, odkud klienti na základě doporučení přicházejí, nebo, kam jsou od nás delegováni. Spolupráci s výše jmenovanými institucemi považujeme za bezproblémovou. Jedním z partnerů občanského sdružení Drug out club byla Sociálně právní agentura White Light I, se kterou jsme vypracovali „Analýzu potřeb abstinujících klientů“. Další spolupráce byla navázána s německou organizací SelbstHilfe,, která realizuje projekt chráněného bydlení. Klienti programu byli hlášeni do registru žádostí o léčbu hygienické služby. V nabídce existujících služeb v Ústí nad Labem postrádáme zejména ubytovací služby, které jsou nezbytné pro změnu životního stylu klientů. V kritické situaci se tak ocitají zejména matky s dětmi, protože v Ústí nad Labem nabízí ubytování pro bývalé uživatele drog pouze Sociálně právní agentura White Light I. To je však určeno pouze pro muže a jeho kapacita je velmi omezená. Sami klienti Ambulantního léčebného programu často zažívají nepříjemné chvíle, a to v situacích, kdy verbalizují svůj aktuální stav /např. při hospitalizaci musí hlásit medikaci subutexem/. V těchto chvílích bývají stigmatizováni a přestávají mít rovné příležitosti. Toto chování poskytovatelů služeb vnímáme také jako velký nedostatek, který však pramení z lidské povahy a ne ze samotného poslání existujících organizací.
19
3.6. Hodnocení úspěšnosti programu – Statistické údaje Ambulantní léčba: počet klientů a kontaktů Počet klientů (počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu) - z toho injekčních uživatelů drog - z toho mužů - z toho se základní drogou heroin - z toho se základní drogou pervitin - z toho se základní drogou speedball - z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby Průměrný věk klienta Počet kontaktů celkem1) - z toho s uživateli drog - z toho s neuživateli drog Počet neuživatelů, kteří využili alespoň jednou v daném období služeb programu2)
28 28 22 8 13 7 28 24,5 505 350 155 52
1)
Kontakt: každá návštěva, při které dochází k interakci mezi klientem a pracovníkem programu. Příjem telefonického hovoru není kontakt. 2) Rodinní příslušníci, blízké osoby uživatelů. Poznámky a komentáře:
Z tabulky je zřejmé, že Ambulantní léčbu využívali nejvíce klienti s injekční aplikací v anamnéze. Za období 1. 1. – 31. 12. 2003 se jednalo nejčastěji o klienty závislé na pervitinu. Nicméně ani počet klientů užívajících kombinaci pervitinu s heroinem nebyl zanedbatelný. K nejčastějším zakázkám klientů patřila konzultace jejich momentální životní situace, sociální a právní poradenství či podpora v jejich abstinenci.
Ambulantní léčba, intenzívní ambulantní léčba, rezidenční péče: počet a druh výkonů Počet osob, které Počet výkonů (v jednotkách uvedených Služba danou službu využily v pravém sloupci) Skupinová terapie, Počet skupin/ 5 6 poradenství délka trvání jedné skupiny Pracovní terapie Počet bloků/délka trvání jednoho bloku Sociální práce Počet intervencí 28 64 Individuální terapie, Počet sezení/délka trvání 28 262 poradenství jednoho sezení Počet sezení/délka trvání Rodinná terapie, 8 7/60 min jednoho sezení poradenství Rodičovská skupina Počet skupin/délka trvání 44 19/90 min jedné skupiny Krizová intervence Počet intervencí 1 2 Intervence po telefonu Počet intervencí xxxxxx Testy HIV Počet provedených testů 12 12
20
Testy HCV Testy HAV Testy HBV Testy na přítomnost drog Návštěva lékaře
15 3 5 28 8
13 3 5 119 29
Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených úkonů
Ambulantní léčbu využívali především klienti, kteří nemohli opustit své dosavadní prostředí z důvodů, jež pokládali za závažné (gravidita, zaměstnání, rodina, jiné závazky) a klienti, kteří měli ambulantní léčbu nařízenou soudně. Klienti Ambulantního programu byli testováni na přítomnost drog v moči. Zpočátku při každé návštěvě lékaře, pokud jsme však nabyli jistoty o jejich dlouhodobé abstinenci a pokud spolupráce s nimi byla bezproblémová, tak jen namátkově.
Celkový počet kontaktů ALP
Návštěvu lékaře klienti využívali v případech, kdy se objevily následky jejich dlouhodobého užívání drog. Jednalo se nejčastěji o depresivní stavy, manické psychózy, suicidní tendence, atp.
505 ambulantní následná péče doléčování substituční léčba
876
V průběhu realizace programu došlo k pozastavení služby skupinová terapie, a to z důvodu časově náročného osobního programu klientů. Vytížení bylo nejčastěji způsobeno zaměstnáním klientů ve směnném provozu. Tato skutečnost způsobila, že klienti nebyli schopni dodržovat stanovené termíny jednotlivých sezení.
90
Substituční léčba: počet klientů Substituční látka Kapacita programu1) Průměrná délka programu 1 klienta2) Počet všech klientů, kteří se programu účastnili - z toho noví v roce 2003 - z toho injekčních uživatelů drog - z toho mužů - z toho se sekundární drogou pervitin - z toho se sekundární drogou kanabinoidy - z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby Počet klientů, kteří program ukončili - z toho byli vyloučeni Průměrný věk klienta 1)
Buprenorfin 35 124 dní 103 90 99 67 16 9 103 70 64 25,8
Pro kolik klientů současně je program určen, počet míst v zařízení/programu.
Poznámky a komentáře:
Za substituční léčbu je považováno více jak měsíční setrvání klienta v programu. Jedná-li se o dobu kratší, hovoříme o ambulantní detoxifikaci. K 31. prosinci 2003 bylo tedy v substituční léčbě 36 klientů. Téměř 1/3 klientů v substitučním programu tvořili příslušníci romského etnika. Průměrná délka setrvání klienta v substitučním programu se ve druhém pololetí roku 2003 oproti pololetí prvnímu téměř zdvojnásobila.
21
Substituční léčba: počet a druh výkonů Počet osob, které využily danou Služba službu Skupinová terapie, 0 poradenství Pracovní terapie Sociální práce Individuální terapie, poradenství Krizová intervence Testy HIV Testy HCV Testy HAV Testy HBV Testy na přítomnost drog Návštěva lékaře
Počet výkonů (v jednotkách uvedených v pravém sloupci) 0
87 38
87 385/60 min.
2 20 34 23 30 98 103
3 20 34 23 30 309 274
Počet skupin/ délka trvání jedné skupiny Počet bloků/délka trvání jednoho bloku Počet intervencí Počet sezení/délka trvání jednoho sezení Počet intervencí Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených úkonů
Poznámky, komentáře:
V tabulce jsou zaznamenáni všichni klienti substitučního programu, kteří se jej účastnili v roce 2003. Skupinová terapie substituentů v roce 2003 neprobíhala. Hlavním důvodem byl především vysoký počet substituentů pracujících ve směnných provozech. Sloučení klientů zařazených do substituční léčby s klienty ambulantní léčby není možné. Výhledově bychom chtěli substituentům nabídnout možnost realizovat se ve svépomocné skupině. V celkovém počtu klientů v substituci jsou zahrnuti také klienti, kteří si substituci hradili sami. Tito klienti se nemuseli povinně účastnit individuální terapie.
-
Klienti substituční léčby (návštěva lékaře) – 103 klienti substituční léčby (návštěva lékaře + individuální terapie) – 38
Celkový počet klientů ALP 28 ambulantní následná péče
11
doléčování substituční léčba
103 22
Ambulantní následná péče: počet klientů a kontaktů Počet klientů (počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu) - z toho injekčních uživatelů drog - z toho mužů - z toho se základní drogou heroin - z toho se základní drogou pervitin - z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby Průměrný věk klienta Počet kontaktů celkem2) - z toho s uživateli drog
11 11 10 7 4 11 31 90 90
Následná péče (doléčování): počet a druh výkonů Počet osob, Počet výkonů které danou Služba (v jednotkách uvedených v pravém sloupci) službu využily Sociální práce Počet intervencí 8 19 Individuální terapie, Počet sezení/délka trvání 11 81/60 min. poradenství jednoho sezení Rodinná terapie, poradenství Počet sezení/délka trvání 2 3/60 min. jednoho sezení Krizová intervence Počet intervencí 2 4 Testy HIV Počet provedených testů 7 7 Testy HCV Počet provedených testů 9 9 Testy HAV Počet provedených testů 6 6 Testy HBV 6 6 Těhotenské testy Počet provedených testů Testy na přítomnost drog Počet provedených testů 1 1 Návštěva lékaře Počet provedených úkonů 4 4 Poznámky, komentáře: S klienty, kteří využívali následného doléčování, jsme byli v kontaktu v období jejich aktuálního užívání. Byli to především ti, kteří se vraceli z rezidenčních léčeb a stále se necítili bezpečně ve svém původním prostředí.
23
4Resumé a plány do budoucna 4.1. Kontaktní centrum Kontaktní centrum je pro mnoho klientů jediným místem, kde je akceptována jejich individualita. Nabídku služeb považujeme za dostatečnou a vyhovující. Klienti by sice určitě přivítali rozšíření otvírací doby do večerních hodin, z finančních důvodů však zatím nelze jejich požadavku vyhovět. V současnosti usilujeme o kontinuitu programu a o zachování jeho stávající kvality. O. s. Drug out club bude v budoucnu usilovat o akreditaci programu, která by měla posílit jeho význam a zajistit mu finanční stabilitu. Jelikož zvláštní pozornost věnujeme ženám toxikomankám (za rok 2003 v evidenci KC 14 klientek), vypracovali jsme pro rok 2004 projekt Poradna pro ženy – uživatelky drog (EVITA), na jehož realizaci hledáme finanční zdroje. V důsledku represivních opatření města Ústí nad Labem klesl zájem o terénní program v centru města, navýšila se však poptávka po této službě v okrajových částech města a v přilehlých obcích. Ačkoliv „Terénní program“ nebyl v roce 2003 samostatným projektem a nebyl zamýšlen jako součást služeb projektu Kontaktního centra, situace si jeho realizaci vyžádala. Dokonce jsme na základě smlouvy s MÚ Trmice rozšířili působnost terénní práce do tohoto města. S naší prací zde byla už v počátcích projektu seznámena státní i městská policie (v obou případech jsme se setkali s nezvykle pozitivním přijetím). Vzhledem k těmto poznatkům a poptávce po službách jsme se rozhodli předložit „Terénní program“ jako samostatný projekt ke schválení na rok 2004. V roce 2003 mělo KC 136 nových klientů, přičemž 75 z nich se s nealkoholovou drogou setkalo před patnáctým rokem života. Tato skutečnost je podnětem pro organizace realizující projekty primární prevence u žáků prvního stupně ZŠ. Ve spolupráci s Městským úřadem Trmice se podílíme na projektu Partnerství Ministerstva vnitra ČR, v jehož rámci jsme vytvořili program PRIMÁRNÍ PREVENCE PRO ŽÁKY ZvŠ TRMICE. V roce 2003 jsme pořádali přednášky a semináře pro sociální pracovníky z Ústeckého kraje (projekt Drogové minimum pro sociální pracovníky). Jelikož reakce na tuto aktivitu byly velmi kladné, budeme se podílet na jejich školení v oblasti drogové problematiky i v roce 2004. V průběhu roku došlo k testování klientůuživatelů drog na TBC. Projekt realizovala Krajská hygienická stanice za podpory Krajského úřadu Ústeckého kraje. Ověřili jsme si, že naši klienti jsou schopni a ochotni spolupracovat ,pokud jsou dostatečně motivováni. V rámci projektu Zdravotního ústavu ÚL pokračovalo testování uživatelů drog na hepatitidu typu C a lues (s touto aktivitou počítáme i pro rok 2004). 24
Drug out club byl přizván Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti ke spolupráci na studii „Seroprevalence a seroincidence VHC u injekčních uživatelů drog“. V rámci výzkumu jsme si ověřili velmi dobré znalosti naší klientely o infekčních chorobách.
I v roce 2004 se budeme snažit přesvědčit občany Ústí nad Labem o smyslu KC a pravdivě je informovat o zneužívání nealkoholových drog. Pokud se nám podaří přesvědčit minimálně jednoho místního politika o potřebnosti nízkoprahových programů protidrogové prevence, budeme maximálně spokojeni.
4.2. Ambulantní léčebná péče Jelikož počet zájemců o Ambulantní léčebný program stále stoupá /zejména o substituční terapii buprenorfinem/, informovali jsme o těchto tendencích vedoucího odboru zdravotnictví Krajského úřadu v Ústí nad Labem. Doporučujeme tudíž zodpovědně zvážit současný stav a začít situaci řešit zároveň i v jiných městech /př. Teplice/, kde tato specifická nabídka služeb výrazně chybí. Samotným klientům by jistě prospělo, kdyby byla veřejnost lépe informována o způsobech ambulantní léčby a nutnosti doléčování, protože se jinak dostávají do situací, kdy jsou diskriminováni /zejména na trhu práce/. Hlavní příčinou často bývá negativní medializace substituční léčby, která je spojena s jejím zneužitím na černém trhu s léčivy. Projekt Ambulantní léčebné péče se nám osvědčil, vzrostl počet zájemců o něj a samotná změna v životě klientů je prokazatelná. V současnosti usilujeme o kontinuitu programu, abychom mohli zachovat jeho stávající kvalitu. Podporu projektu pro následující rok již zaručila RVKPP ČR. Občanské sdružení Drug out club bude v budoucnu usilovat o akreditaci programu, která by měla posílit jeho význam a zajistit mu stabilitu. Ve vztahu ke konkrétním aktivitám projektu bychom chtěli podpořit vznik svépomocné skupiny klientů, která by mohla posílit jejich sebevědomí a osobní kompetence, které jsou nepostradatelné při efektivním návratu do společnosti.
4.3. Terénní program 2004 Pro rok 2004 předložilo o.s. Drug Out Terénní program ke schválení jako samostatný projekt. V roce 2004 pokračujeme v depistáži drogového prostředí okrajových částí města Ústí nad Labem a jeho přilehlých obcí. Reagujeme tak na současný trend zdejší drogové scény, kdy dochází k jejímu přesunu z centra města do těchto lokalit (příčinu tohoto jevu můžeme spatřovat v represivních opatřeních města Ústí nad Labem v centru a následně v samovolném transferu drogových dealerů a potažmo uživatelů drog na periférii).
25
Na základě smlouvy s MÚ Trmice jsme tak od října roku 2003 rozšířili působnost TP i do tohoto města. Během půlročního trvání TP v Trmicích jsme dospěli k následujícím zjištěním. Uživatelé drog si na naše služby zvykají. Zde vycházíme z nejviditelnějšího ukazatele efektivity terénní práce – výměny injekčních stříkaček. V první fázi trvání terénního programu v Trmicích (16.10. – 18.12.2003) jsme vyměnili 85 injekčních setů, v období od 1.1. do 31.3. 2004 však už 260. Jedním z nejpodstatnějších cílů terénní práce je zachycení nových uživatelů drog. V obci Trmice jsme za období od 16.10. do 18.12. 2003 kontaktovali 6 nových klientů a v době od 1.1. do 31.3. 2004 pak 8 nových klientů. S obcí Trmice v roce 2004 hodláme spolupracovat i v rámci projektu Ministerstva vnitra Partnerství.
26
5 Finanční náklady Přehled dotací a příspěvků na projekt „Kontaktní centrum 2003“ Organizace, která poskytla dotaci či příspěvek MPSV Ústecký kraj Město Ústí nad Labem ÚMO Neštěmice Úřad práce Materiální sponzorský dar RVKPP Celkem
Částka v Kč 900 000 460 000 315 000 10 000 75 973 247 500 746 000 2 754 473
Přehled dotací a příspěvků na projekt „Ambulantní léčebná péče 2003“ Organizace, která poskytla dotaci či příspěvek MPSV ČR Ústecký kraj Město Ústí nad Labem MZ ČR Finanční sponzorské dary Celkem
Částka v Kč 83 000 190 000 88 000 100 000 35 000 496 000
Přehled dotací a příspěvků na projekt „Drogové minimum pro soc. pracovníky Ústeckého kraje 2003“ Organizace, která poskytla dotaci či příspěvek Ústecký kraj Komunitní nadace vlastní zdroje Celkem
Částka v Kč 45 000 15 000 4 300 64 300
Materiální sponzorský dar PharmDr.Simony Mahnerové v hodnotě 247 500 Kč Finanční sponzorské dary poskytla : Diagnostika,s.r.o. – 20 000 Kč PharmDr. Bohuslava Kunčická – 5 000 Kč MUDr. Jiří Fialka, CSc. – 25 000 Kč Čerpání finančních prostředků proběhlo v souladu se Zásadami poskytování dotací ze státního rozpočtu. 27
6 WEB
http://www.minimax.cz/drugout/ Klienti nás mohou kontaktovat i skrze webové stránky, které obsahují informace o poskytovaných službách, statistické údaje, výroční zprávy, fotogalerii atd.. Jak nás najdete? Stará ulice 1, Ústí nad Labem, 400 01, tel.,zázn.: 475 210 626, tel.,fax.: 475 211 483, @-mail:
[email protected]
28
7 Závěr + poděkování Problematika drog nebude pravděpodobně nikdy v popředí zájmu veřejnosti. Získat finanční podporu je stále obtížnější. Proto vyslovuji velké poděkování těm, kterým není osud programů pro uživatele drog ve městě lhostejný. Děkuji Prim. MUDr.Jiřímu Fialkovi za významný peněžní dar, Lékárně Petrklíč Povrly za finanční příspěvek, Ing. Josefu Ondřejovi - Diagnostika s.r.o za důležitou finanční podporu a spolupráci při vyšetřování klientů na infekční nemoci a toxikologii i Lékárně U divadla za materiální dar. Jsme potěšeni, že některým z Vás není osud programů o.s. Drug out club lhostejný. Prim. MUDr. Pavlu Dlouhému děkujeme za otevřenou podporu projektu Kontaktního centra pro drogově závislé. Na finančním zabezpečení projektů Drug out club se opakovaně podílejí Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Ministerstvo zdravotnictví, Magistrát Ústí nad Labem, Krajský úřad Ústeckého kraje, Komunitní nadace Ústí nad Labem. Všem patří naše poděkování a ujištění, že s jejich příspěvky a dotacemi je nakládáno efektivně a hospodárně. Domnívám se, že stále máme klientům i veřejnosti co nabídnout. Uživatelům drog a jejich blízkým spektrum služeb a obyvatelům města do jisté míry ochranu před šířením infekčních nemocí a ……..nikdo dopředu neví, kdy nás může potřebovat.
.
MUDr Zdeňka Staňková statutární zástupkyně Drug out club
Mgr. Radka Kobližková ředitelka K-centra, vedoucí Terénního programu a projektu Ambulantní péče
JUDr. Rostislav Sochor člen výboru Drug out club
29
8Pracovní tým o.s. Drug out club Vzdělávání členů týmu Jméno
Semináře a kurzy za rok 2003 * IX. Mezinárodní AT konference Měřín 2003 * I. Mezinárodní konference o komunitní spolupráci v Brně 2003 * Odborná stáž v nevládní organizaci SelbstHilfe Chemnitz 2003 * Odborný seminář o supervizi („Purkyňka, PH 2003) * Členka výboru sekce HR A. N. O. * Členka koordinační skupiny pro osoby ohrožené drogou při Magistrátu UL
Mgr. Radka Kobližková
Richard Hnizdil
David Gwozdziewicz
Drahuše Šinfeltová, DiS.
Bc. Jana Švadlenová
Jaroslava Musílková Mgr. Kateřina Hájková* Kamila Klupáková, DiS. Bc. Lucie Englischová* Mgr. Ivo Mikšovský
* Assessment & Key worker, Podané ruce, Brno 2003
MUDr. Tomáš Kreuzinger MUDr. Michal Risler
* frekventant dynamicky orientovaného skupinového psychoterapeutického výcviku PSÝCHÉ – od roku 2003 * psycho-sociální výcvik IPIPPAP * IX. Mezinárodní AT konference * Mezinárodní AT konference Měřín 2003 * Lentní škola pro pracovníky KC a TP * Studium VŠ PF UJEP * Studium VŠ FSE UJEP * IX. Mezinárodní AT konference Měřín 2003 * PPF Kolokvium 2003 * frekventantka Fenomenologicky hermeneutického (daseinsanalytického) výcviku v komunitně - skupinové psychoterapii – PPF * Konference o probační a mediační službě Liberec 2003 * Sex work, drug use, mobility and HIV/Aidsmezinárodní konference Praha 2003 * Odborný seminář o supervizi („Purkyňka, PH 2003) * Mezinárodní konference Beiond borders, Vídeň 2003 * Studium FHS UK, Obor supervize * testování HIV a VH v nízkoprahových centrech * Projekt HIV - Ústí nad Labem * dokončen psychoterapeutický výcvik SUR 2003 * IX. Mezinárodní AT konference Měřin 2003 *Drogová prevence bez hranic SPOG Polsko - Borowice *Studium Prevence sociálně patologických jevů PF UHK *Výcvik v Rodinné terapii, J. Vodňanská * frekventantka dynamicky orientovaného psychoterapeutického výcviku – PSÝCHÉ
* Atestace z oboru psychiatrie I. stupně * účast na psychiatrických konferencích, na studiích psychofarmak
Všichni z týmu jsou členy Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP * ukončili pracovní poměr v roce 2003
30
Foto Týmu
MUDr. Tomáš Kreuzinger, Kamila Klupáková DiS, David Gwozdziewicz Mgr. Ivo Mikšovský, Bc. Jana Švadlenová, Jaroslava Musílková, Richard Hnízdil, MUDr. Michal Risler, Drahuše Šinfeltová DiS, Mgr. Radka Kobližková
31