Obsah: 1. Obyvatelé Firmy Mládež Neziskové organizace a spolky Přílohy vzory dotazníků

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEŠŤ (DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ)

2007

Strategický plán rozvoje města Třešť

Dotazníkové šetření

Obsah: 1. Obyvatelé .................................................................................................. 3 2. Firmy ....................................................................................................... 24 3. Mládež ..................................................................................................... 32 4. Neziskové organizace a spolky ............................................................... 38 5. Přílohy – vzory dotazníků ....................................................................... 45

© RRA Vysočina

2



1. OBYVATELÉ Dotazníkové šetření mezi obyvateli města Třešť probíhalo v období srpen-září 2006. Dotazník byl určen pro obyvatele ve věku 18 a více let. Dotazník zpracovala Regionální rozvojová agentura Vysočina z.s.p.o. (RRAV) ve spolupráci se zástupci Města Třešť. Distribuci dotazníků zajišťoval Městský úřad Třešť (MěÚ Třešť). Dotazník byl distribuován všem občanům města starších 18-ti let. Zároveň byl k dispozici v elektronické verzi na internetových stránkách Města Třešť a RRAV. Informace o probíhajícím šetření a jeho významu byly uveřejněny v měsíčníku Naše město, vydávaném MěÚ Třešť. Tímto způsobem, tak bylo zajištěna maximální distribuce dotazníků na území celého města. Vyplněný dotazník mohli občané odeslat elektronickou formou, poštou či odevzdat do tří speciálních boxů rozmístěných ve městě, a to do 25.9.2006. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 673 respondentů, přičemž vyšší návratnost dotazníků byla od žen (56 % z hodnocených dotazníků). Šetření tak respektuje názory více než 14 % respondentů. Návratnost dotazníků lze hodnotit na základě předchozích zkušeností zpracovatele jako nadprůměrnou, což svědčí o mimořádném zájmu o věci veřejné ze strany občanů. Výstupy šetření tak mají dostatečnou vypovídací hodnotu a podíl respondentů lze označit za reprezentativní.

A. Základní charakteristiky respondentů Z hlediska genderového zastoupení se dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 56 % žen. Věkovou strukturu respondentů zobrazuje následující Obr. 1.1, z tohoto obrázku je patrné rovnoměrné zastoupení dotazovaných osob v rámci vymezených věkových kategorií. Tato skutečnost přispívá k vyšší vypovídací schopnosti dotazníkového šetření. Nižší podíl mládeže je dán tím, že pro tuto věkovou kategorii bylo uspořádáno speciální dotazníkové šetření. Poměr můžu a žen v jednotlivých věkových kategoriích odpovídal přibližně celkovému rozložení těchto dvou kategorií, tzn., v žádné věkové kategorii nepřevažovala výrazným způsobem ženská nebo mužská složka populace. V jediné věkové kategorii 60 a více let měla mírnou převahu mužská složka populace. Obr. 1.1 Věková struktura dotazovaných osob (v letech). 18-24 11% 60 a víc 31% 25-39 25%

40-59 33%

© RRA Vysočina

3



Vzdělanostní struktura respondentů je zachycena na Obr. 1.2, Z tohoto obrázku je patrné, že do dotazníkového šetření se zapojily téměř všechny vzdělanostní skupiny (jedinou výjimkou je skupina osob bez vzdělání, což je dáno nízkým podílem této kategorie ve vzdělanostní struktuře města). Větší ochotu při vyplňování dotazníků projevily osoby, jež zakončily své vzdělání alespoň maturitní zkouškou (šlo o 54 % případů). Obr. 1.2 Vzdělanostní struktura dotazovaných osob.

střední b ez maturity 37%

střední s maturitou 38%

základní vzdělání 9% vysokoškolské 11%

vyšší odb orné neb o b akalářské 5%

Následující obrázek (Obr. 1.3) zachycuje postavení dotazovaných v rámci zaměstnanecké struktury, také v tomto případě jsou zastoupeny všechny složky. Většina dotazovaných reprezentuje ekonomicky aktivní občany města (54 % z celkového počtu dotazovaných). Poměrně vysoký podíl ekonomicky neaktivních osob je dán několika skutečnostmi. Osoby starší 60 let představují druhou největší skupinu dotazovaných, avšak do této kategorie nepatří jen osoby pobírající starobní důchod (tato věková kategorie se v dotazníkovém šetření podílí 63 % na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu), ale patří sem také studenti a ženy v domácnosti. Obr. 1.3 Struktura dotazovaných osob dle ekonomické aktivity. soukrom ý podnik atel 6% zam ěstnance v soukrom é firm ě 29%

ekonomicky neaktivní 46%

nezam ěstnaný 2%

© RRA Vysočina

zaměstnance v sam osprávě 2%

zaměstnanec ve státním sektoru 15%

4



B. Bydlení a) Otázka č. 5: Typ Vašeho bydlení

V rámci dotazníkového šetření byla zjišťována situace v oblasti bydlení. Téměř všichni dotazovaní bydlí v objektu ve svém vlastnictví (více než 90 % respondentů, viz Obr.1.4.). Z nichž většina uvedla, že bydlí ve vlastním domě. Obr.1.4 Právní důvod užívaní bytu.

vlastní dům 61%

podnájem 4%

vlastní b yt 30% nájemní b yt 5%

b) Otázka č. 6: Jak hodnotíte úroveň svého bydlení?

Na kvalitu bydlení se pak zaměřily další otázky, souhrnné zhodnocení těchto otázek zachycují dva následující obrázky Obr. 1.5.a Obr. 1.6. Více než devadesát procent dotázaných vyjádřilo spokojenost s úrovní bydlení (viz Obr. 1.5), z toho více než polovina respondentů byla plně spokojena se stávající kvalitou bydlení. Plnou nespokojenost s úrovní bydlení vyjádřili především lidé bydlící v podnájmu. Další skupinou respondentů, jež označila stávající kvalitu za ne zcela vyhovující, představovali lidé žijící v bytových domech. Nespokojenost s úrovní bydlení vyjádřili hlavně lidé ve věku od 25 do 39 let, jde zejména o mladé rodiny, které mají zhoršený přístup ke kvalitnějšímu bydlení.

© RRA Vysočina

5



Obr. 1.5 Zhodnocení spokojenosti s úrovní bydlení.

plně vyhovuj 55%

spíše vyhovuje 36% zcela nevyhovuje 2%

spíše nevyhovuje 7%

c) Otázka č. 7: Pokud uvažujete o zlepšení své bytové situace, které řešení byste upřednostnil(a)?

Obr. 1.6 zhodnocuje případné změny ve zlepšení bytové situace, tato otázka reflektuje na předchozí bod. Většina respondentů (58 % z celkového počtu dotázaných) uvedla, že neuvažuje o změně bydlení (to odpovídá předchozímu hodnocení ohledně spokojenosti s úrovní bydlení). Pro výstavbu vlastního bydlení se rozhodli ve většině případů ti respondenti, kteří uvedli v právním způsobu užívání bytů v osobním vlastnictví nebo domů. Avšak zde je nutno podotknout, že jde o mladé lidi, popř. mladé rodiny žijící u rodičů. Přestavbu jako způsob zlepšení bytové situace volili téměř výhradně ti respondenti, kteří žijí ve vlastním domě. Obr. 1.6 Navrhované změny v oblasti bydlení. neuvažuji o změně 58%

přestavb a b ydlení 20%

výměna b ytu 2%

© RRA Vysočina

koupě b ytu neb o domu 5%

nová výstavba 15%

6



d) Otázka č. 8: Jaké kroky by mělo Město Třešť realizovat na podporu bydlení?

Respondenti měli v rámci dotazníkového šetření také možnost vybrat podle svého uvážení vhodné nástroje na podporu bydlení ve městě. Z Obr. 1.7 je patrné, že občané považují všechny nabízené nástroje na podporu bydlení téměř za stejně významné, jedinou výjimkou je výstavba startovacích bytů pro mladé rodiny a sociálně hendikepované občany. Druhým a třetím nejžádanějším opatřením na podporu bydlení jsou bytový fond města a poskytování více informací k bydlení (informační server – plánované parcely, burza bydlení, dotační podpory aj.). Bytový fond města by nebyl určen jen pro podporu nové výstavby, ale občané požadují, aby prostředky mohly být využity i na opravu stávajícího domovního fondu. Obr. 1.7 Navrhované změny v oblasti bydlení. více informací k b ydlení 19%

b ytový fond města 19%

staveb ní parcely 14%

podpora výstavb y nájemních b ytů 15% výstavb a startovacích b ytů 33%

C. Kvalita života e) Otázka č. 9: Jste spokojeni se sítí obchodů ve městě?

Tento okruh otázek hodnotí základní občanskou vybavenost ve městě, a to i včetně doprovodných služeb. Většina dotazovaných vyjádřila nespokojenost s nabídkou obchodů ve městě, o úrovni obchodů ve městě se negativně vyjádřilo téměř 60 % dotazovaných. Větší míru nespokojenosti s nabídkou obchodů ve městě vyjádřily častěji ženy než muži. Toto je ovlivněno i skutečností, že ženy častěji využívají tyto služby. Jasné NE k nabídce obchodů ve městě přiřadily jednotlivé věkové kategorie dotazovaných rovnoměrně, jedinou výjimkou je kategorie 40 až 59 let (z této skupiny 41 % osob se vyjádřila záporně).

© RRA Vysočina

7



Obr. 1.8. Spokojenost se sítí obchodů ve městě.

spíše ne 26%

spíše ano 28% ne 33%

ano 11%

nedokáži se vyjádřit 2%

V rámci dotazníkové šetření měli občané města možnost vyjádřit se, které obchody ve městě postrádají. Nejčastěji dotazovaní uváděli zájem o vznik nových supermarketů, a to jak všeobecně zaměřených (např. Hypernova, Tesco aj.), tak především o diskontní prodejny (Lídl, Penny apod.). Specializované a značkové obchody (a to jak s oblečením, tak i se sportovními potřebami) jsou druhou nejžádanější oblastí z pohledu respondentů, a to především u již zmiňované věkové kategorie 18 až 24 let. V rámci této otázky se i řada respondentů vyjádřila k prostorovému rozmístění obchodů. Dotazovaní byli také často nespokojeni s vysokým počtem „vietnamských obchodů“ ve městě.

f) Otázka č. 10. Jste spokojeni se sítí služeb ve městě?

Větší část dotazovaných ohodnotila síť služeb ve městě jako vyhovující, takto se vyjádřilo 56 % respondentů (viz Obr. 1.9.). Muži a ženy hodnotili různě tuto otázku, v pozitivním hodnocení byly častěji zastoupeny ženy. Mezi věkovými kategoriemi nebyl výrazný rozdíl v míře spokojenosti se sítí služeb ve městě. Všeobecně můžeme říci, že mezi služby, které respondentům schází nejčastěji, patří čistírny, opravny (obuvi, elektroniky, spotřebního zboží všeobecně); krytý bazén, sportovní a relaxační centra; kavárny, čajovny a cukrárny.

© RRA Vysočina

8



Obr. 1.9 Spokojenost se sítí služeb ve městě.

ne 16%

ano 10%

spíše ne 28%

spíše ano 46%

g) Otázka č. 11: Jste spokojeni se sítí zdravotní péče ve městě?

V Třešti převažuje spokojenost se sítí zdravotní a sociální péče, resp. 67 % dotazovaných se vyjádřilo kladně k této otázce. Nižší míru spokojenosti se zdravotnickou a sociální péčí ve městě vyjádřily především ženy. V rámci věkových kategorií byla negativně hodnocena péče v těchto oblastech především u kategorie 45 až 59 let. Více než třetina dotázaných vznesla připomínky k zdravotní péči ve městě. Mezi největší nedostatky, resp. chybějící služby, většina dotázaných uvedla absenci lékařské pohotovosti (ambulantní péče) ve městě, krátké ordinační hodiny lékařů (připomínky směřovaly k zavedení odpoledních ordinačních hodin), dále se poměrně často objevovaly připomínky k malému počtu zubních lékařů. Obr. 1.10 Spokojenost se sítí zdravotních a sociálních služeb ve městě. ne 13%

ano 20%

spíše ne 20%

spíše ano 47%

© RRA Vysočina

9



h) Otázka č. 12: Jste spokojeni se sítí mateřských škol ve městě?

Na tuto otázku odpověděla necelá polovina dotazovaných osob, pouhých 38 % dotázaných osob má zkušenosti s touto službou. Většina odpovědí na tuto otázku byla kladná, viz Obr. 1.11. Pouze pětina respondentů, jež byla schopná na tuto otázku odpovědět, uvedla i konkrétní připomínky k této oblasti. Výtky, které směřovaly k síti mateřských škol, se týkaly především krátké pracovní doby a omezení provozu MŠ v době letních prázdnin. Obr. 1.11 Spokojenost se sítí mateřských škol ve městě. ano 52%

spíše ano 32%

ne 7% spíše ne 9%

ch) Otázka č. 13: Jste spokojeni se sítí základních škol ve městě?

Stejná situace jako v předchozím případě platí také zkušenosti respondentů se sítí základních škol, také zde polovina dotázaných odpověděla, že nedokáží na tuto otázku odpovědět. Takřka všichni (86 % dotázaných), jež na otázku odpověděli, uvedli spokojenost se sítí základních škol (viz Obr. 1.12). Pozitivnímu hodnocení ZŠ odpovídá i počet vznesených připomínek, pouhých 15 % respondentů hodnotící tuto oblast měla připomínky. Připomínky se týkaly především kvalifikační úrovně učitelů (nedostatek kvalifikovaných učitelů).

© RRA Vysočina

10



Obr. 1.12 Spokojenost se sítí základních škol ve městě.

ano 46%

spíše ano 40%

ne 5% spíše ne 9%

i) Otázka č. 14: Jste spokojeni s kulturním vyžitím ve městě?

Více než tři čtvrtiny občanů města jsou spokojeni s kulturním vyžitím ve městě, blíže viz Obr. 1.13. V hodnocení spokojenosti v nabídce kulturních aktivit ve městě nebyl mezi muži a ženami žádný výraznější rozdíl, to samé platí i pro věkové kategorie. Pouhých 15 % respondentů mělo připomínky ke kulturnímu vyžití ve městě. Mezi nejčastější odpovědi, co dotazovaní v rámci této oblasti postrádají, patřilo rozšíření počtu kulturních akcí ve městě (větší zájem byl jednak o koncerty, a to jak populární tak i lidové hudby, zájem byl také o častější divadelní představení), další připomínky směřovaly ke zkvalitnění zázemí pro kulturní akce (rekonstrukce objektů, vybudování klubů apod.). Obr. 1.13 Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě. ne 7% spíše ne 15%

ano 30%

spíše ano 48%

© RRA Vysočina

11



j) Otázka č. 15: Jste spokojeni se sportovním vyžitím ve městě?

Většina dotazovaných, jež odpověděla na tuto otázku (čtvrtina respondentů nedokázala na tuto otázku odpovědět), ohodnotila stávající sportovní vyžití ve městě kladně (68 % dotázaných, viz Obr. 1.14). Také v této oblasti neexistoval výrazný rozdíl mezi názorem mužů a žen. Více než polovina lidí, jež zodpověděli tuto otázku, měli k oblasti sportovního vyžití ve městě připomínky. Jednoznačně nejčastěji uváděnou potřebou je zajištění možnosti koupání ve městě, a to buď prostřednictvím koupaliště nebo plaveckého bazénu. Z ostatních odpovědí pak vyznívá především potřeba obnovy zimního stadionu, mezi další oblasti patří budování dětských hřišť/sportovišť, fitness center (posilovna, spinning, aerobic apod.) aj. Obr.1.14 Spokojenost se sportovním vyžitím ve městě.

ne 12%

ano 18%

spíše ne 28%

spíše ano 42%

k) Otázka č. 16: Jak hodnotíte ostatní možnosti volnočasového vyžití ve městě?

Většina respondentů je spokojená s možnostmi volnočasového vyžití ve městě, takto se v rámci dotazníkového šetření vyjádřilo 64 % dotázaných (viz Obr. 1.15). Mezi nejčastěji uváděné příležitosti na zlepšení možností v oblasti volnočasových aktivit, jež dotazovaní uvedli, patří možnost koupání ve městě, dětská sportoviště.

© RRA Vysočina

12



Obr. 1.15 Spokojenost s volnočasovým vyžitím ve městě.

zcela nevyhovuje 6%

plně vyhovuje 8%


spíše vyhovuje 56%

l) Otázka č. 17: Jak hodnotíte nabídku vyžití pro rodiny s dětmi ve městě?

Vzhledem k tomu, že tato otázka se přímo dotýká jen omezené skupiny obyvatel, tak tuto otázku zodpovědělo pouze 55 % respondentů. Většina respondentů (60 %) není spokojena se stávající nabídkou vyžití pro děti. Mezi nejčastěji uváděnými náměty na zlepšení situace pro rodiny ve městě patří vybudování nových a zlepšení stavu stávajících dětských hřišť a dětských koutků apod. Také zde se objevily připomínky k chybějící možnosti koupání ve městě. Obr. 1.16 Možnosti vyžití pro rodiny ve městě.

zcela nevyhov. 19%

plně vyhov. 4%

spíše vyhov. 36%

spíše nevyh. 41%

© RRA Vysočina

13



m) Otázka č. 18: Jak hodnotíte prostředí ve městě z těchto hledisek?

Respondenti v rámci dotazníkového šetření ohodnotili vybrané oblasti prostředí města (viz Obr. 1.17.). Nejlépe hodnocené je ve městě životní prostředí. Dále respondenti pozitivně vnímají stav veřejného osvětlení a dostupnost veřejnou dopravou. Naproti tomu nejhůře je dotazovanými vnímána kvalita cest a chodníků v ulicích města. Obr. 1.17 Hodnocení prostředí ve městě. životní prostředí

3,3 BESIP

3,0

vzhled veřej.prostran.

2,8 2,5 bezpečnost a kriminalita

vzhled budov

2,3 2,0 1,8 1,5

dostupnost veřej.dopravou

udržovaná zeleň

kvalita cest

udržování čistota

veřejné osvětlení

znečištění ovzduší

Pozn: průměrná známka je počítána v intervalu hodnot 1 až 4 (1 – dobré, 2 – spíše dobré, 3 – spíše špatné, 4 – špatné); střední hodnota je 2,5 n) Otázka č. 19: Jak jsou v lokalitě Vašeho bydliště zabezpečeny následující oblasti?

Respondenti ohodnotili pozitivně takřka všechny vybrané oblasti technické infrastruktury ve městě, přesto existují dvě oblasti, se kterými jsou výrazně nespokojeni. Nejméně jsou respondenti spokojeni s dostupností parkovacích ploch ve městě (viz Obr. 1.18). Druhou oblastí, kterou již vnímali méně negativně, je oblast údržby komunikací.

© RRA Vysočina

14



Obr. 1.18 Hodnocení technické infrastruktury ve městě. dodávky plynu

3,3 3,0 parkování

2,8

dodávka elektřiny

2,5 2,3 2,0 1,8 1,5 1,3 telekomunikace

1,0

údržba komun.

dodávka vody

kanalizace

dvoz odpadů

D. Sociální oblast o) Otázka č. 20: Využíváte Vy nebo blízký rodinný příslušník některou ze sociálních služeb ve městě? (dům s pečovatelskou službou, pečovatelskou službu apod.)

Většina respondentů (91 % dotázaných) nemá přímou zkušenost (popř. prostřednictvím rodinného příslušníka) se sociálními službami ve městě. Z celkového počtu respondentů starších 60 let využívá pouhých 9,6 % respondentů některou sociální službu (jde převážně o pečovatelskou službu, v menší míře i o dům s pečovatelskou službou). Zkušenost se sociálními službami mají pouze dvě věkové kategorie. Největší zkušenosti mají respondenti ve věku 60 a více let (71 % odpovědí), druhou věkovou kategorií jsou osoby ve věku 40 až 59 let. Nejčastěji respondenti uváděli zkušenost s pečovatelskými službami. p) Otázka č. 21: Jste spokojen s kvalitou využívané sociální služby?

Většina dotázaných, kteří mají zkušenost se sociálními službami, hodnotí kvalitu sociálních služeb ve městě kladně (80 % odpovědí). Více než polovina respondentů (61 %), jež má zkušenosti se sociálními službami, je plně spokojena se stávajícím stavem. q) Otázka č. 22: Myslíte si, že některá sociální služba ve městě dlouhodobě chybí?

Na otázku zda ve městě dlouhodobě chybí některá sociální služba, nebyla většina dotázaných schopna odpovědět. Odpověď NEVÍM se objevila u 83 % dotázaných. Toto souvisí i s hodnocením úvodní otázky tohoto bloku, zde 91 % respondentů uvedlo, že nemá

© RRA Vysočina

15



zkušenost se sociálními službami. Mezi navrhované sociální služby, které podle dotazovaných ve městě chybí, patří především domov seniorů a jiná zařízení pro seniory. Obr. 1.19 Dlouhodobá potřebnost některé sociální služby ve městě. ano 6%

ne 11%

nevím 83%

E. Celoživotní vzdělávání r) Otázka č. 23: Jste spokojen s nabídkou vzdělávacích kurzů pro dospělé ve městě?

Větší část respondentů na tuto otázku uvedla, že nedokáže posoudit nabídku vzdělávacích kurzů ve městě, takto se vyjádřilo více než 56 % respondentů. Většina respondentů, jež byla schopna odpovědět na tuto otázku, ohodnotila nabídku vzdělávacích kurzů pozitivně (51 %). Dotazovaní často uváděli, že mají nedostatek informací o nabídce kurzů ve městě. Obr. 1.20 Hodnocení spokojenosti s nabídkou vzdělávacích kurzů pro dospělé ve městě.

ne 21%

spíše ne 28%

© RRA Vysočina

ano 13%

spíše ano 38%

16



s) Otázka č. 24: Jaké typy vzdělávacích kurzů pro dospělé byste ve městě uvítal?

V rámci dotazníkového šetření měli respondenti možnost uvést, o jaké typy kurzů mají zájem, popř. jaké typy kurzů by ve městě měly podle jejich názoru probíhat (viz Obr. 1.21). Největší zájem dotazovaní projevili o počítačové kurzy, tj. kurzy zaměřené na informační a komunikační technologie. Obr. 1.21 Jaké typy vzdělávacích kurzů pro dospělé byste ve městě uvítal. pro matky na mateřské dovolené 15% počítačové kurzy 28%

komunikační kurzy 17%

právní a ekonomické 12%

účetnictví 6%

jazykové kurzy 22%

F. Internet t) Otázka č. 25: Používáte v domácnosti počítač? Otázka č. 26: Je tento počítač připojen k internetu?

Více jak polovina dotázaných má doma k dispozici počítač, přesně šlo o cca 51 % osob z celkového počtu dotázaných. Počet uživatelů počítačů s rostoucím věkem klesá, přesto všechny věkové kategorie mají k dispozici počítač. Většina dotázaných, kteří uvedli vlastnictví počítače, mají počítač připojen na internet (jde o 65 % případů). u) Otázka č. 27: Jakým technickým zařízením je počítač k internetu připojen?

Nejčastějším způsobem připojení domácností k internetu (viz Obr. 1.22) je připojení prostřednictvím ADSL. Ve městě je také poměrně často využíváno připojení pomocí mikrovlnného připojení (WiFi).

© RRA Vysočina

17



Obr. 1.22 Způsob připojení domácností na internet. satelit 4%

telefonní linka 23%

WI-FI 28%

ISDN 6%

mob il 5% ADSL 34%

v) Otázka č. 28: Jak široké pásmo konektivity k internetu používáte?

Strukturu pásem konektivity počítačů k internetu zachycuje Obr. 1.23, pásmo konektivity souvisí s typem připojení počítače k internetu. Nejčastěji je využíváno pásmo konektivity 256 kbps a více. Obr. 1.23 Rychlost připojení k internetu. méně 56kb 15% 56kb 6%

více než 256 kbps 37%

128 kb ps 23%

256 kb ps 19%

© RRA Vysočina

18



w) Otázka č. 29: Jste spokojeni se současným připojením k internetu ve Vaší domácnosti?

Většina dotázaných (69 % případů), která má možnost připojení k internetu, hodnotí současné připojení k internetu kladně. Větší nespokojenost panuje především u těch dotazovaných, jež využívají k připojení k internetu pevnou telefonní linku. Ti uživatelé, jež se připojují přes telefonní linku, si nejvíce stěžují na rychlost připojení a na výši ceny za internet. Obr. 1.24 Hodnocení spokojenosti připojení k internetu.

ne 19% ano 34%

spíše ne 12%

spíše ano 35%

G. Veřejná správa x) Otázka č. 30: Jaké máte zkušenosti z jednání s uvedenými odbory Městského úřadu Třešť?

Větší část respondentů (cca 55 %) v rámci dotazníkového šetření uvedla, že nemá žádné přímé zkušenosti z jednání s některým z odborů MěÚ Třešť. Zkušenosti s jednotlivými odbory Městského úřadu názorně zobrazuje Obr. 1.25, dotázaní nejčastěji přichází do jednání se sociálním odborem.

© RRA Vysočina

19



Obr. 1.25 Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Třešť. technický

odbory MěÚ

stavební

správní

sociální

kultura

majetkový

ekonomický 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

zkušenost

90%

100%

bez zkušenosti

Necelá polovina dotázaných bodově ohodnotila práci jednotlivých odborů MěÚ Třešť (Obr. 1.26), nejvíce byli dotazovaní spokojeni s prací ekonomického a sociálního odboru. Naproti tomu nejméně byli respondenti spokojeni s prací správního, stavebního a technického odboru. Souhrnně lze označit práci Městského úřadu jako „spíše dobrou“, souborné hodnocení odborů dosáhlo stupně 2. Obr. 1.26 Hodnocení činnosti jednotlivých odborů MěÚ. ekonomický 2,5 2,0 technický

majetkový

1,5 1,0 0,5 0,0

stavební

kultura

správní

© RRA Vysočina

sociální

20



y) Otázka č. 31: Kde získáváte informace o činnosti městského úřadu?

Většina dotázaných, jak názorně ukazuje Obr. 1.27, získává informace o činnosti Městského úřadu z měsíčníku Naše město. Dále lidé často využívají i informace z úřední desky. Pouze 3 % respondentů získávají informace o městě přímo na veřejných jednáních zastupitelstva města. Obr. 1.27: Získávání informací o činnosti MěÚ Třešť.

internet 13%

veřejná zasedání zastupitelstva 3%

měsíčník Naše město 54%

úřední deska 30%

z) Otázka č. 32: Jste spokojeni s informovaností o práci městského úřadu a jeho akcích?

Většina respondentů uvedla spokojenost s dostatečnou informovaností o práci Městského úřadu, pozitivně se vyjádřilo 68 % z celkového počtu dotázaných. Obr. 1.28: Spokojenost s informovaností o práci MěÚ Třešť.

určitě ne 7%

určitě ano 10%

spíše ne 25%

spíše ano 58%

© RRA Vysočina

21


G.


ROZVOJ MĚSTA

aa) Otázka č. 33: Seřaďte následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité z pohledu zkvalitnění a dalšího rozvoje.

Občané města měli v rámci dotazníkového šetření možnost zvolit prioritní oblasti z pohledu dalšího rozvoje města (blíže viz Obr. 1.29). Nejvyšší prioritu má podle respondentů podpora vzniku nových pracovních míst a rozvoj v oblasti bydlení. Naproti tomu jako nejméně důležité byla vybrána oblast možnosti trávení volného času, technická infrastruktura a upravenost, čistota města. Vzhledem k malému variačnímu rozpětí výsledných hodnot, resp. vzhledem k tomu, že v hodnocení neexistují výrazné extrémní hodnoty, nelze žádnou z oblastí hodnotit vyloženě jako prioritní resp. jako okrajovou oblast. Obr. 1.29: Hodnocení rozvojových oblastí města. nová pracovní místa

oblasti rozvoje

čistota města

vybavenost služby

technická infrastr.

dopravní infrastr.

volný čas

bydlení 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

pořadí naléhavosti Pozn.: čím je nižší hodnota, tím je řešení dané oblasti naléhavější

bb) Otázka č. 34: Konkretizujte, co vnímáte jako největší problémy života ve městě.

Občané měli možnost vyjádřit se, jaké oblasti z pohledu jejich života ve městě vidí jako problematické. Na tuto otázku odpovědělo přibližně 66 % respondentů. Z odpovědí dotazovaných vyplynuly následující tři nejproblematičtější oblasti: stav a údržba místních komunikací; pracovní místa a rozvoj podnikání; dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura. cc) Otázka č. 35: Konkretizujte, co by mělo město řešit přednostně.

Z pohledu dalšího rozvoje města vybrali občané za prioritní řešení následujících oblastí rekonstrukce místních komunikací a chodníků (včetně jejich údržby); rozvoj a podpora

© RRA Vysočina

22



bydlení; řešení otázky koupání ve městě; dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura; úprava a čistota města; pracovní místa a podnikání. Zvolené oblasti u této otázky odpovídají vesměs oblastem, jež byly respondenty vybrány v předchozí otázce. dd) Otázka č. 36: Uvažujete o tom, že se z města odstěhujete?

Z celkového počtu respondentů uvažuje 12 % o tom, že by se z města odstěhovali. Většina respondentů (více než 65 %), kteří uvedli v dotazníku odpověď, že uvažují o vystěhování z města, jsou lidé v mladém věku. Jako nejčastější důvod, proč by se chtěli dotazovaní z města odstěhovat, byla uváděna práce a dalším důvodem bylo i bydlení.

© RRA Vysočina

23



2. FIRMY Pro účely dotazníkového šetření bylo osloveno 131 podnikatelských subjektů působících na území města Třešť. Vyplněný dotazník odevzdalo či zpět zaslalo pouze 15 subjektů, což představuje návratnost 11,5 %. I přes nižší účast podnikatelských subjektů mají výsledky tohoto průzkumu určitou vypovídací hodnotu. Průzkum probíhal v úzké spolupráci s MěÚ Třešť.

A. Identifikační údaje Otázka č. 1: Uveďte velikost firmy podle počtu zaměstnanců.

V rámci struktury firem, jež poslaly zpět vyplněný dotazník, převláda v dotazníkovém šetření kategorie drobných firem (tj. do 9 zaměstnanců). Firmy této velikosti odevzdaly zpět téměř polovinu vyplněných dotazníků. Obr. 2.1 zachycuje velikostní kategorie podniků, jež se zapojily do dotazníkového šetření. Obr. 2.1: Velikostní struktura firem dle počtu zaměstnanců.

nad 250 7%

b ez zaměstnanců 13%

100-249 20%

50-99 13%

do 9 47%

Otázka č. 2: Právní forma Otázka č. 3: Jste firmou se zahraniční účastí? Otázka č. 4: Kde je hlavní sídlo Vaší firmy?

Na otázky dotazníkového šetření odpověděli respondenti ze všech hlavních skupin podniků dle právní formy. V rámci dotazníkového šetření mají ve struktuře podle právní formy nejčetnější zastoupení subjekty fyzických osob. Většina firem je bez zahraniční účasti, pouze jedna firmy je ve vlastnictví zahraničního kapitálu. Dvě třetiny firem mají oficiální sídlo ve městě Třešti. Otázka č. 5: Jak dlouho Vaše firma v Třešti působí?

Dotazníkového šetření se zúčastnily především mladší firmy, rok založení se u firem pohyboval kolem roku 1992. Toto je ovlivněno transformací hospodářství, kterou prošel průmysl v první polovině devadesátých let 20. století, kdy došlo ke změnám ve vlastnické © RRA Vysočina

24



struktuře a právní formě. Více než dvě třetiny firem působí v Třešti déle jak 10 let, což znamená, že jde o firmy dobře zavedené a s relativně dlouhou historií. Otázka č. 6: Převažující činnost firmy (na základě obratu).

V rámci struktury respondentů podle sektoru NH má větší zastoupení sektor služeb, ve kterém působí polovina dotázaných firem (Obr. 2.2). Druhým a zároveň i třetím nejpočetnějším sektorem je oblast průmyslové výroby a stavebnictví. Obr. 2.2 Rozčlenění firem podle sektorů národního hospodářství. zemědělství 7% průmysl 20%

služb y 53% staveb nictví 20%

Otázka č. 7: Odbyt výrobků/exportní orientace.

Téměř osmdesát procent produkce od dotázaných firem je určeno pro domácí trh, druhé nejvýznamnější odbytiště pro podniky představuje trh západní Evropy.

C. Zaměstnanci Otázka č. 8: Uveďte profilové profese ve Vaší firmě.

Vzhledem k nízké účasti firem v dotazníkovém šetření, nelze přesně stanovit klíčové profilové profese v hospodářství města. Mezi profilové profese u firem, jež se zúčastnily dotazníkového šetření, patří: strojník rostlinné výroby, ošetřovatel hospodářských zvířat automechanik, technik lékárník, lékárenský asistent zámečník, obráběč kovů, strojní technik, konstruktér obráběč, svářeč stavby vedoucí – vedoucí projektů, stavební technik, technik realizace staveb, přípravář výroby

© RRA Vysočina

25



Otázka č. 9: Jaké profese dlouhodobě postrádáte?

V rámci dotazníkového šetření měli respondenti možnost uvést, jaké profese dlouhodobě postrádají, jde o následující profese:

konstruktér oděvní výroby (pánské oděvy), technolog oděvní výroby (pánské oděvy) automechanik,autoelektrikář, autoklempíř obráběč montér-zámečník stavební technik, zedník, stavební dělník

10. Jak velký problém představuje pro Vaši firmu získávání kvalitních zaměstnanců? 11. Máte zájem o další odborné vzdělávání pracovníků vaší firmy? 12. Co by mělo Město Třešť udělat pro lepší dosažitelnost kvalifikované pracovní síly?

Ze čtyř nabízených kategorií kvalifikací je dle respondentů nejsnazší nábor nekvalifikované pracovní síly a vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků. Naopak nejsložitější je nalézt kvalifikované dělníky. Většina dotázaných firem odpověděla, že je pro ni důležité další vzdělávání zaměstnanců. Firmy měly také možnost uvést nástroje ze strany Města Třešť, které by pomohly k zajištění kvalifikované pracovní síly ve městě. Nejčastěji byla zmiňovaná podpora bydlení (prostřednictvím bytové výstavby), dále byly zmiňovány kurzy a rekvalifikace.

D. Podnikatelské prostředí Otázka č. 13: Do jaké míry negativně ovlivňují činnost Vaší firmy následující faktory?

Faktorem, který jednoznačně nejvíce ovlivňuje činnost firmy v negativním smyslu (viz Obr. 2.3), je kvalifikace a dostatečná nabídka pracovní síly. Tento závěr se shoduje s výsledky hodnocení v předchozím bodě. Jako druhý omezující faktory vybrali respondenti dopravní infrastrukturu a dostupnost a obslužnost území dopravou. Naopak za podružené považují firmy tyto následující faktory: komunikaci a spolupráci s úřady a orgány města, bytovou situaci (možnosti bydlení, ubytování). Obr. 2.3 Zhodnocení vybraných faktorů působících negativně na činnost firmy.

úroveň zařízení/vybavení firmy

3,0 umístění firmy v Třešti

prostory pro podnikání

2,5 2,0

bytová situace

1,5

dopravní infrastruktura

1,0

komunikace a spolupráce s úřady

dostupnost a kvalita finan.služeb

kvalitní a dostupná pracovní síla

předpisy k ochraně ŽP

Pozn.: střední hodnota 2,5; čím nižší hodnota tím má daný faktor větší význam

© RRA Vysočina

26



14. Jak hodnotíte následující služby místní správy poskytované Vaší firmě?

Firmy celkově vyjádřily spokojenost se službami, jež zajišťuje místní správa (viz Obr. 2.4). Nejlépe bylo hodnoceno zásobování vodou, dodávky plynu a čištění odpadních vod. Relativně nejhůře byla firmami vnímána údržba komunikací v okolí firmy, i přesto však tato oblast zůstala v intencích kladného hodnocení. Obr. 2.4 Zhodnocení služeb místní správy poskytované firmě. zásob ování vodou 2,5 údržb a komunikací

2,0

čištění odpadních vod

1,5 1,0 0,5 požární ochrana

0,0

dostupnost parkování v okolí firmy

likvidace odpadů

zásob ování el.energií

dodávky plynu

Pozn.: střední hodnota 2,5; čím nižší hodnota tím je daná služba vnímána více pozitivně

Otázka č. 15: Je pro Váš podnik důležité znát dění na MěÚ a ve městě?

Všechny firmy zapojené v dotazníkovém šetření uvedly, že je pro ně důležité znát dění na městském úřadě a ve městě. Podnikatelé potřebují znát rozvoje záměry města, a to jednak z důvodu, aby se mohli přizpůsobit plánovaným změnám nebo podílet se na realizaci rozvojových záměrů (např. stavební firmy apod.). Otázka č. 16: Máte dostatek informací důležitých pro podnikání Vaší firmy z místních zdrojů (např. MěÚ)?

Téměř polovina firem považuje stávající informovanost např. o dění ve městě, o vyhlašovaných dotačních programech apod. za dostatečnou (viz Obr. 2.5). Třetina firem pak uvedla, že má informace důležité z pohledu podnikání jen v omezené míře. Jeden respondent uvedl, že informace z místních zdrojů ke svému podnikání vůbec nepotřebuje. Pouze jeden respondent byl schopen konkretizovat, jaké informace postrádá. Firmy mají zájem znát záměry města např. územní plánování, účast při rozhodování a přípravných procesech v rozvoji města.

© RRA Vysočina

27



Obr. 2.5 Existence dostatku informací důležitých pro podnikání z místních zdrojů (např. MěÚ).

ne 13%

nepotřeb uji 7%

ano 47%

v omezené míře 33%

E.

Veřejná správa

Otázka č. 17: Jaké máte zkušenosti z jednání s uvedenými odbory Městského úřadu Třešť?

Pouze polovina firem zapojených v dotazníkovém šetření má přímé zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Třešť. Jen minimální zkušenosti z jednání mají respondenti s následujícími odbory: ekonomický odbor, majetkový odbor, sociální odbor a správní odbor. Naproti tomu nejčastěji se setkávají respondenti s pracovníky stavebního odboru a odboru kultury a tělovýchovy. Činnost celého městského úřadu je hodnocena v celku jako spíše dobrá, avšak mezi jednotlivými odbory existují rozdíly v hodnocení (viz Obr. 2.6). Obr. 2.6 Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Třešť. ekonomický 2,0

technický

majetkový 1,5

1,0 staveb ní

kultura

správní

sociální

Pozn.: průměrné hodnocení je 2,5 bodu, resp. jde o zlomový bod mezi kladným a záporným hodnocením (vyšší hodnoty)

© RRA Vysočina

28



Otázka č. 18: Byla by Vaše firma ochotna zapojit se do akcí města organizovaných k podpoře podnikatelských aktivit?

Svou ochotu zapojit se do akcí města, které směřují k podpoře podnikatelských aktivit, vyjádřily téměř všechny zúčastněné podnikatelské subjekty (s výjimkou jedné firmy). Avšak tři čtvrtiny respondentů by se do těchto akcí zapojili až na základě konkrétních podmínek. Otázka č. 19: Je podle Vás město Třešť dobrým místem pro podnikání?

Většina dotázaných (73 % respondentů) označila město Třešť jako místo dobré pro podnikání. Mezi výhrady firem patří: neexistence systému účinné podpory podnikání a velký odliv pracovníků. Otázka č. 20: Na co především by měla být zaměřena podpora podnikání v Třešti?

Firmy měly možnost vybrat tři oblasti, na které by se měla zaměřit podpora podnikání v Třešti. Nejžádanější oblastí je odbourávání byrokracie a administrativních průtahů, za ní následují daňové úlevy (Obr. 2.7). Obr. 2.7 Vhodná podpora podnikání.

daňové úlevy 18%

grantová podpora 11%

podmínky pro přilákání investorů 11% navazování kontaktů 2%

odbourávání byrokracie 22%

právní pomoc 4% lepší inž.sítě 7% zlepš.dopr.infrastruktury 16%

rozvoj podnikatelských zón 9%

F. Vývojové trendy a záměry Otázka č. 21: Jakou změnu v počtu zaměstnanců očekáváte v krátkodobém horizontu 1 – 2 let?

V několika následujících letech by nemělo u vybraných firem docházet k negativním jevům u vývoje zaměstnanosti, lze očekávat mírný nárůst počtu nových pracovních míst (viz Obr. 2.8). Větší část respondentů v dotazníkovém šetření uvedla, že v několika následujících letech plánují nárůst počtu zaměstnanců. © RRA Vysočina

29



Obr. 2.8 Výhled na zvýšení počtu zaměstnanců v horizontu 1 až 2 let.

mírný pokles 8%

velký nárůst (25 % a více) 8%

mírný nárůst 31%

b eze změny 53%

Otázka č. 22: Co máte do budoucna v plánu?

O tom, že většina firem je v Třešti spokojena, svědčí tato otázka. Většina firem uvedla, že neplánují v budoucnu přemístění firmy mimo město. Respondenti nejčastěji mezi rozvojovými záměry uváděli plány na modernizaci/rekonstrukci stávajících objektů či zařízení. Podnikatelé do budoucna také předpokládají, že bude muset dojít v rámci jejich činnosti k rozšíření výroby, resp. k rozšíření poskytovaných služeb. Otázka č. 23: Využila Vaše firma v posledních letech některý z nástrojů podpory podnikání?

Zkušenosti s nástroji na podporu podnikání (dotačními programy) mají z minulých let pouze dvě firmy, které se zúčastnily šetření. Otázka č. 24: Využili jste k získání podpory některou z oficiálních institucí vytvářejících servis pro podniky?

Pouze dvě firmy uvedly, že pro získání dotací, využily služeb odborné instituce, která poskytuje poradenství v oblasti dotací (např. Hospodářská komora aj.). Zbylé firmy nemají zkušenosti s využíváním servisu od těchto institucí. Otázka č. 25: Má Vaše firma dostatečné informace o grantových programech ČR a EU v oblasti podpory podnikání?

Většina firem (60 % respondentů) uvedla, že má přístup k informacím o grantových programech ČR a EU v oblasti podpory podnikání. Avšak pouze 40 % respondentů má informace o dotačních programech v dostatečné míře.

© RRA Vysočina

30



Otázka č. 26: Kde získáváte informace o dotačních programech na podporu podnikání? Otázka č. 27: Máte zájem získávat informace o dotačních programech na podporu podnikání?

Většina firem získává informace o dotačních programech od odborných institucí (Obr. 2.9), řada firem zmínila Hospodářskou komoru Jihlava. Většina zúčastněných firem projevila zájem získávat informace o dotačních příležitostech. Obr. 2.9 Zdroje informací o dotačních programech na podporu podnikání.

semináře 25%

odb orná instituce 31%

masmédia 13%

internet-KÚ 6% internetministerstva 25%

Otázka č. 28: Jaké příležitosti nebo hrozby pro Vaši firmu představuje vstup ČR do EU?

Respondenti měli v rámci dotazníkového šetření možnost definovat příležitosti a hrozby, které přinesl vstup ČR do EU. V rámci příležitostí řada firem očekává, že dojde k rozšíření trhu, zlepšení exportních a obchodních podmínek, rozšíření trhu práce. Mezi hrozby respondenti nejčastěji zařadili nárůst konkurence a nárůst byrokracie. Otázka č. 29: Co od Města Třeště očekáváte?

Na závěr měli respondenti možnost napsat svoje připomínky, náměty k orgánům města. Přehled vzkazů od účastníků dotazníkového šetření zachycuje následující seznam:

malý zájem o rozvoj podnikání ve městě, podnikatelé nejsou zapojováni do prosazování záměrů rozvoje

zadávat zakázky místním podnikatelům

podílení se na vytváření harmonicky fungujícího města se zázemím pro vytváření ekonomicky stabilizované společnosti

častější kontakty – podnikatelé x město (vzájemný rozvoj)

© RRA Vysočina

31



3. MLÁDEŽ Dotazníkový průzkum mezi mládeží probíhal v průběhu měsíce června 2006 v úzké spolupráci se Základní školou Třešť a Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm Třešť. Osloveni byli studenti výše uvedených škol, neboť všichni mají možnost využívat volnočasová zařízení. Necelá polovina z nich (41 %) má trvalé bydliště v Třešti. V rámci šetření byly častěji zastoupeny dívky (63 % z odevzdaných dotazníků) než chlapci. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 225 studenů ve věku od 13 do 21 let, průměrný věk respondenta byl 15,6 let. a) Otázka č. 4: Jste spokojen(a) s kulturními zařízeními ve městě?

Většina mládeže (78 %) byla spokojena s kulturními zařízeními ve městě (viz Obr. 3.1), plnou spokojenost vyjádřilo 30 % dotázaných. K stávajícímu stavu kulturních zařízení ve městě mělo přibližně 14 % respondentů své připomínky. Mládež ve městě nejvíce postrádá kavárny, čajovny, kluby, další připomínky směřovaly ke kinu – jde především o častější promítání letního kina. Další náměty na zkvalitnění kulturní infrastruktury směřovaly do rozšíření/vybudování tanečního sálu a diskoték. Obr. 3.1 Spokojenost s kulturními zařízeními ve městě.

ano 30%

spíše ano 48%

ne 8% spíše ne 14%

b) Otázka č. 5: Jste spokojen(a) s nabídkou a množstvím kulturních akcí?

Větší část dotázaných (60 %) byla spokojena s nabídkou a množstvím kulturních akcí ve městě (viz Obr. 3.2). Respondenti vnímají rozdílně stav zázemí (infrastruktury) pro kulturní akce a nabídku kulturních akcí ve městě. Z těchto dvou rozdílných hodnocení, se jeví nedostatečně nabídka kulturních akcí (resp. do určité míry můžeme říci, že kapacity kulturních zařízení pro pořádání akcí nejsou plně využity). Nižší míra spokojenosti studentů s nabídkou kulturních akcí se pak i přímo odrazila v počtu připomínek k chybějícím kulturním akcím. V rámci této otázky mělo 27 % respondentů připomínku ke kulturním akcím ve městě.

© RRA Vysočina

32



Nejčastěji dotazovaným ve městě chybí hudební koncerty a festivaly, ještě poměrně často byly žádány častější taneční zábavy a diskotéky. Obr. 3.2 Spokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí ve městě.

ne 13%

ano 25%

spíše ne 27%

spíše ano 35%

c) Otázka č. 6: Jste spokojen(a) se sportovními zařízeními ve městě?

Spokojenost se sportovním zařízením (viz Obr. 3.3) ve městě vyjádřila většina dotázaných studentů (85 % dotázaných), z toho více než třetina respondentů byla plně spokojena se sportovní infrastrukturou. I přesto, že většina mládeže uvedla spokojenost se sportovní infrastrukturou, existují ještě zařízení ve městě, jež ve městě chybí. Z celkového počtu dotazovaných mělo přibližně 63 % respondentů návrhy na doplnění městské sportovní infrastruktury. Nejčastěji, a to u poloviny případů se objevoval návrh bazénu popř. koupaliště. Další typy sportovních zařízení, jež studentům ve městě chybí, jsou zachyceny na Obr. 3.4. Obr. 3.3 Spokojenost se sportovním zařízeními ve městě.

spíše ne 9%

ne 6%

ano 50% spíše ano 35%

© RRA Vysočina

33



Obr. 3.4 Chybějící sportovní zařízení ve městě.

zimní stadion 9% fitcentrum

adreanalinové sporty 13%

6% sporotovní hřiště 9%

bazén, k oupaliště 63%

d) Otázka č. 7: Jste spokojen(a) s nabídkou a množstvím sportovních akcí ve městě?

Větší část respondentů (79 % dotázaných) byla spokojena s nabídkou sportovních akcí ve městě (viz Obr. 3.5). Také v této oblasti měli respondenti (23 % z celkového počtu dotázaných) náměty na zlepšení stávající nabídky sportovních akcí ve městě. Třetina připomínek směřovala k rozšíření počtu sportovních turnajů a soutěží ve městě. Obr. 3.5 Spokojenost s nabídkou a množstvím sportovních akcí ve městě.


ano 40%

spíše ano 39%

© RRA Vysočina

34



e) Otázka č. 8: Jak hodnotíte ostatní možnosti pro trávení volného času ve městě?

Větší část dotázaných (61 %) projevila spokojenost se stávajícími možnostmi v oblasti trávení volného času (viz Obr. 3.6). Necelá čtvrtina respondentů měla připomínky, resp. návrhy na zlepšení situace v oblasti volnočasového vyžití ve městě. Nejčastěji (ve 45 % případů) studenti uváděli absenci koupaliště ve městě, dalším poměrně často zmiňovaným návrhem bylo vybudování městského parku. Obr. 3.6 Spokojenost s možnostmi trávení volného času ve městě.

zcela nevyhovuje 11%

plně vyhovuj 13%



f) Otázka č. 9: Jste spokojen s nabídkou a množstvím zájmových kroužků a volnočasových akcí?

Mezi mládeží panuje téměř plná spokojenost (78 % kladných odpovědí) s nabídkou zájmových kroužků a volnočasových akcí ve městě (blíže viz Obr. 3.7). Pouhých 10 % respondentů není se stávajícím stavem spokojeno. Této situaci pak také odpovídá počet připomínek k tomuto tématu, pouhých 16 % respondentů uvedlo nějaký návrh. Nejčastěji respondenti zmiňovali různě zaměřené kroužky (především sportovně zaměřené), dále mládež projevila zájem o větší nabídku táborů a vícedenních akcí.

© RRA Vysočina

35



Obr. 3.7 Spokojenost s nabídkou a množstvím zájmových kroužků a volnočasových akcí ve městě.


ano 50%

spíše ano 28%

g) Otázka č. 10: Jste spokojen(a) s volně přístupnými zařízeními umožňující volnočasové a sportovní vyžití ve městě?

Mládež hodnotí pozitivně (68 % kladných odpovědí) veřejnou přístupnost sportovišť a volnočasových aktivit ve městě (viz Obr. 3.8). Více než třetina dotázaných má připomínky k volnočasovým zařízením ve městě. Nejvíce mládež (celých 81 %) poukazuje na absenci možnosti koupání ve městě (především koupaliště). Obr. 3.8 Spokojenost s volně přístupnými zařízeními pro volnočasové aktivity a sport.

zcela nevyhovuje 6%

plně vyhovuje 17%



© RRA Vysočina

36



h) Otázka č. 11: Pokud by jste měl možnost odstěhovat se z města, udělal by jste to?

Třetina studentů, jež bydlí v Třešti, uvedla, že pokud by měla možnost, odstěhovala by se z města. Většina studentů žijících ve městě je tak spokojena. Pouze 28 % respondentů bylo schopno konkretizovat, co jim na Třešti vadí. Většina odpovědí směřovala k velikosti města. Dále respondentům vadilo menší kulturní a společenské vyžití. i) Otázka č. 12: Co se Vám nejvíce líbí a nelíbí na životě v Třešti?

Otázky týkající se kvality života v Třešti lze shrnout pomocí hodnocení silných a slabých stránek města. Silné a slabé stránky města dokázalo definovat přibližně 53 % respondentů. V rámci silných stránek (resp. na otázku, co se respondentům nejvíc líbí na městě) bylo nejčastěji zmiňováno prostředí města. Respondenti vyzdvihovali, jednak okolní přírodní prostředí města, a jednak spokojenost se vzhledem města a s atmosférou života ve městě. Negativně studenti hodnotili malou velikost města a s tím i související možnosti pro volnočasové vyžití. Negativně byl hodnocen úklid a péče o město a celková upravenost města.

© RRA Vysočina

37



4. NEZISKOVÉ ORGANIZACE A SPOLKY Pro účely šetření bylo osloveno 40 spolků a neziskových organizací, které působí v Třešti. Do šetření se zapojilo pouze 9 organizací (návratnost 22,5 %), což je sice malý vzorek, ale i přesto budou jejich stanoviska zohledněny při přípravě strategie města Třešť. Otázka č. 1: Právní forma

V dotazníkovém šetření jsou nečastěji zastoupena občanská sdružení, více než polovina vyplněných dotazníků se vrátila právě od občanských sdružení (viz Obr. 4.1). Do dotazníkového šetření se ještě zapojily spolky a obecně prospěšné společnosti. Obr. 4.1 Právní formy organizací.

spolek 29%

ob čanské sdružení 57% ob ecně prospěšn společnost 14%

Otázka č. 2: Celkový počet řádných členů Vaší organizace Otázka č. 3: Celkový počet zaměstnanců Vaší organizace

Velikost členské základny se u dotázaných organizací pohybovala v rozmezí od několika málo členů až po hranici dvou tisíc členů. Více než 100 členů měly čtyři z devíti zúčastněných subjektů. Pouze jeden neziskový subjekt uvedl, že má své vlastní zaměstnance. Otázka č. 4: Jaká je převažující činnost vaší organizace? Otázka č. 5: Jste členy nějaké asociace či zastřešující organizace?

Většina oslovených organizací (Obr. 4.2) má pouze regionální, resp. místní působnost. Pouze dvě organizace mají větší než regionální působnost. Většina neziskových organizací není sdružena v nějaké zastřešující asociaci (pozn. pouze dva subjekty uvedly, že jsou součástí asociace), což do určité míry respektuje územní působnost organizací.

© RRA Vysočina

38



Obr. 4.2 Územní působnost organizací.

celostátní 10% krajská 10%

místní 80%

Otázka č. 6: Jaké je zaměření činnosti vaší organizace

Dotázané organizace měly možnost v rámci této otázky specifikovat činnost, mohly vybírat (a to i vícekrát) z deseti předem stanovených oblastí (navíc ještě mohly doplnit v případě potřeby chybějící oblast). Nejčastěji oslovené organizace uváděly, že působí v oblasti kultury a v oblasti volnočasových aktivit (viz Obr. 4.3). Obr. 4.3 Zaměření činnosti organizací.

věda a výzkum 4% vzdělání 8%

ochrana životního prostředí 4%

zdraví 8% sociální služb y 8%

sport 12%

volný čas 20%

kultura 24%

© RRA Vysočina

práce s dětmi 12%

39



Otázka č. 7: Jaký je hlavní zdroj příjmů Vaší organizace na financování činnosti?

Organizace na financování své činnosti nejčastěji využívají finanční prostředky od města, tento zdroj příjmu byl uveden 31 % případů (viz Obr. 4.4). Druhým nejvýznamnějším zdrojem financování činnosti neziskových organizací jsou členské příspěvky, jde především o subjekty působící v oblasti volnočasových aktivit. Třetí nejčastější formu financování činnosti sdružení představují příjmy z vlastní činnosti. Obr. 4.4 Zaměření činnosti organizací.

sponzorské dary 9%

dotace ministerstev 5%

dotace z EU 5%

členské příspěvky 23%

dotace od KÚ 9%

dotace města 31% příjmy z vlastní činnosti 18%

Otázka č. 8: Využívá Vaše organizace práce dobrovolníků?

Odpovědi na tuto otázku reflektují předchozí odpovědi týkající se financování činnosti organizací, většina subjektů (více než 77 % dotázaných NNO) využívá práci dobrovolníků. Pouze dvě organizace nemají potřebu využívat práci dobrovolníků, z těchto dvou má jeden subjekt své vlastní zaměstnance.

Otázka č. 9: Je prostorové a materiální vybavení Vaší organizace dostačující?

Neziskové organizace jsou převážně spokojeny s prostorovým a materiálním vybavením (viz Obr. 4.5), pozitivně se v tomto směru vyjádřilo 78 % respondentů. Vyložený nesouhlas se stávajícím stavem nedala najevo žádná z oslovených organizací. Respondenti by především uvítali lepší finanční situaci.

© RRA Vysočina

40



Obr. 4.5 Spokojenost s prostorovým a materiálním vybavením.

spíše ne 22% ano 33%

spíše ano 45%

Otázka č. 10: Jaké máte zkušenosti z jednání s uvedenými odbory MěÚ Třešť?

Organizace mají především zkušenosti s následujícími odbory MěÚ, jde o odbor ekonomický, sociální a správní. Činnost odborů MěÚ je všeobecně vnímána pozitivně a celkově je hodnocená jak spíše dobrá (viz Obr. 4.6). Horší hodnocení stavebního odboru je ovlivněno nízkým počtem zúčastněných subjektů. Obr. 4.6 Zkušenosti z jednání s jednotlivými odbory MěÚ Třešť. ekonomický 2,4 2,2 2,0

technický

majetkový

1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 staveb ní

kultura

správní

sociální

Pozn.: průměrné hodnocení je 2,5 bodu, resp. jde o zlomový bod mezi kladným a záporným hodnocením (vyšší hodnoty)

© RRA Vysočina

41



Otázka č. 11: Spolupracujete, či jste v dřívější době aktivně spolupracovali s Městem Třešť v rámci realizace některých aktivit Vaší organizace? Otázka č. 12: Jak hodnotíte spolupráci s Městem Třešť? Otázka č. 13: Spolupracujete aktivně s jinými neziskovými organizacemi nebo spolky ve městě? Otázka č. 14: Byla by Vaše organizace ochotna zapojit se do akcí Města Třešť, organizovaných k podpoře neziskových organizací a spolků?

Většina organizací uvedla, že spolupracuje s Městem na realizaci některých svých aktivit. Zkušenosti ze spolupráce s Městem uvedlo 67 % respondentů. Většinou šlo o finanční pomoc při realizaci akcí nebo o bezplatný pronájem městských prostor apod. Téměř všechny dotázané subjekty (přesněji šlo o 90 % respondentů) označily spolupráci s Městem za dobrou. Všechny dotázané organizace projevily ochotu zapojit se do akcí Města organizovaných k podpoře neziskových organizací. Avšak část subjektů (46 % respondentů) by se zapojila do akcí Města až na základě konkrétních podmínek. Větší část dotázaných subjektů (55 % respondentů) uvedla, že aktivně nespolupracují s jinými neziskovým organizacemi ve městě. Otázka č. 15: Seřaďte následující témata z pohledu důležitosti pro činnost Vaší organizace.

Organizace měly možnost vybrat z následujících oblastí (viz Obr. 4.7), prioritní oblasti, které mají největší vliv na jejich činnosti. Nejpalčivější téma z pohledu neziskových organizací je dostupnost dobrovolníků. Tato skutečnost souvisí s otázkou č. 8, zde většina organizací uvedla, že spoléhá právě na práci dobrovolníků. Druhým kritickým tématem z pohledu existence neziskových organizací je zajištění finančních prostředků pro bezproblémový chod organizace. Obr. 4.7 Oblasti, které mají největší vliv na jejich činnost. nedostatek financí

4,5 nedostatek info z oboru činnosti vaší organizace

4,0

nevyhovující materiální vybavení

3,5 3,0 2,5 administrativní zajištění

2,0

nevyhovující prostory

1,5 1,0

dostatek info o grantech

přístup bankovních ústavů

dostupnost dobrovolníků

malá podpora od veřejných institucí

dostupnost vzdělaných pracovníků

Pozn.: hodnocení 1 – nejvíce důležité, 2 – méně důležité …

© RRA Vysočina

42



Otázka č. 16: Jaké máte plány do budoucna?

Všeobecně panuje mezi organizacemi shoda, co se týče rozvojových plánů do budoucna, organizace plánují spíše zachování stávajícího stavu. Třetina organizací plánuje do budoucna zvýšení rozsahu poskytovaných služeb. Dvě organizace ještě plánují v budoucnu rozšíření své působnosti mimo město. Otázka č. 17: Využila Vaše organizace v posledních letech některé dotační programy ČR nebo EU? Otázka č. 18: Využily jste k získání dotace služeb některé z institucí vytvářející servis pro žadatele? Otázka č. 19: Má Vaše organizace dodatečné informace o dostupných grantových programech ČR a EU? Otázka č. 20: Kde získáváte informace o vhodných dotačních programech?

Pouze dvě organizace mají zkušenosti s čerpáním dotačních prostředků, a to jak českých tak i evropských dotačních prostředků. Informace o dotačních příležitostech získaly subjekty od místní samosprávy a od partnerských organizací. Žádosti do dotačních programů si subjekty zpracovaly samy, nemuseli využít služeb subjektů zabývající se zpracováním žádostí. Dvě třetiny organizací uvedly, že mají informace o dotačních programech. Avšak třetina respondentů uvedla, že má pouze jen omezené informace o grantových programech. Nejčastěji získávají neziskové organizace informace o dotačních programech z masmédií a z internetových stránek Krajského úřadu (viz Obr. 4.8). Obr. 4.8 Zdroje informací o dotačních programech.

semináře 14%

od odb orné instituce 14%

masmédia 29%

internet - KÚ 29%

internet - m inisterstva 14%

Otázka č. 21: Je podle Vás město Třešť dobrým místem pro činnost Vaší organizace?

Většina subjektů (90 % dotázaných), jež se zúčastnila dotazníkového šetření, je spokojena s místem působiště své organizace. Tři organizace, jež projevily spokojenost s městem, jsou ve městě spokojeny pouze s výhradami.

© RRA Vysočina

43



Otázka č. 22: Jaké kroky by mělo Město Třešť realizovat na podporu činností neziskových organizací a spolků ve městě?

V závěrečných dvou otázkách se neziskové organizace mohly vyjádřit směrem k městu, co by pomohlo zlepšit jejich působení ve městě. Neziskové organizace zmínily následující témata: -

podpora dobrovolnické činnost od mládeže informace o činnostech ve městě zvýšení finančních příspěvků od města na činnost sdružení

Otázka č. 23: Co od Města Třešť očekáváte?

Na závěr mohly organizace zanechat vzkazy pro MěÚ Třešť. - poděkování městu za dobrou spolupráci - je dobré, že si Město uvědomuje, jakou má kulturní hodnotu v betlémech - město by mělo vrátit v příslušné době majetky všem, kterým patřily

© RRA Vysočina

44



5. PŘÍLOHY – VZORY DOTAZNÍKŮ A. Občané Města Třešť A – Základní charakteristiky respondenta 1. Jste: muž žena

2. Váš věk: 18 – 24 let 25 – 39 let 40 – 59 let 60 a více let

3. Dosažené vzdělání: bez vzdělání základní střední odborné, vyučení (bez maturity) úplné střední vzdělání (s maturitou) vyšší odborné nebo bakalářské vysokoškolské (magisterské, inženýrské)

4. Ekonomická aktivita:

soukromý podnikatel / soukromá podnikatelka zaměstnanec v soukromé firmě zaměstnanec ve státním sektoru zaměstnanec v samosprávě nezaměstnaný ekonomicky neaktivní (student, důchodce, mateřská dovolená, vojenská služba apod.)

B – Bydlení 5. Typ Vašeho bydlení:

vlastní dům vlastní nebo družstevní byt nájemní byt v podnájmu ubytovna jiné:…………………………………………………

6. Jak hodnotíte úroveň svého bydlení?

plně vyhovující (neuvažuji o změně) spíše vyhovující spíše nevyhovující zcela nevyhovující (nutně potřebuji vyřešit své bydlení)

7. Pokud uvažujete o zlepšení své bytové situace, které řešení byste upřednostnil(a)? (Jen jedna upřednostňovaná odpověď)

přestavba vlastního domu nebo bytu výstavba vlastního domu nebo bytu koupě bytu výměna bytu aktuálně o tom neuvažuji jiná možnost: ………………………………………………………………………………..

© RRA Vysočina

45



8. Jaké kroky by mělo Město Třešť realizovat na podporu bydlení? (Může být i více odpovědí)

zřídit bytový fond města (finanční příspěvek na pořízení nebo rekonstrukci bytu/domu) příprava stavebních parcel výstavba startovacích bytů pro mladé a sociálně hendikepované obyvatele podpora výstavby nájemních/družstevních/“developersky zajištěných“ bytů pro občany města poskytovat více informací k bydlení (informační server – plánované parcely, volné byty a domy/burza bydlení, informace o dotačních podporách bydlení aj.) jiné, specifikujte: ………………………………………………………………………………………………………………….

C - Kvalita života 9. Jste spokojen(a) se sítí obchodů ve městě? Které typy obchodů ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky shledáváte? ano

spíše ano spíše ne ne nedokáži se vyjádřit

……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………

10. Jste spokojen(a) se sítí služeb ve městě? Které druhy služeb ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky shledáváte? ano


……………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………

11. Jste spokojen(a) se sítí zdravotní péče ve městě? Které zdravotní zařízení ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky v oblasti ano spíše ano zdravotní péče shledáváte? spíše ne ……………………………………………………………………………………………………………………………… ne nedokáži ……………………………………………………………………………………………………………………………… se vyjádřit ………………………………………………………………………………………………………………………………

12. Jste spokojen(a) s mateřskou školou ve městě? Jaké hlavní nedostatky v této oblasti shledáváte? ano

spíše ano spíše ne ne

© RRA Vysočina

…………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

46


nedokáži se vyjádřit


……………………………………………………………………………………………………………………………

13. Jste spokojen(a) se základní školou ve městě? Jaké hlavní nedostatky v této oblasti shledáváte? ano


…………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

14. Jste spokojen(a) s kulturním vyžitím ve městě? Které kulturní zařízení ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky v oblasti ano kulturního vyžití shledáváte? spíše ano spíše ne …………………………………………………………………………………………………………………………… ne nedokáži se …………………………………………………………………………………………………………………………… vyjádřit ……………………………………………………………………………………………………………………………

15. Jste spokojen(a) se sportovním vyžitím ve městě? Které sportovní zařízení ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky v oblasti ano sportovního vyžití shledáváte? spíše ano spíše ne …………………………………………………………………………………………………………………………… ne nedokáži se …………………………………………………………………………………………………………………………… vyjádřit ……………………………………………………………………………………………………………………………

16. Jak hodnotíte ostatní možnosti volnočasového vyžití ve městě? Jaké hlavní nedostatky v oblasti volnočasového vyžití shledáváte? plně vyhovující

spíše vyhovující spíše nevyhovující zcela nevyhovující

……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

17. Jak hodnotíte nabídku vyžití pro rodiny s dětmi ve městě? Jaké hlavní nedostatky v oblasti nabídky vyžití pro rodiny s dětmi shledáváte? plně vyhovující

spíše vyhovující spíše nevyhovující zcela nevyhovující nedokáži se vyjádřit

© RRA Vysočina

…………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………

47



18. Jak hodnotíte prostředí ve městě z těchto hledisek: Zakroužkujte v každém řádku

1 - životní prostředí celkově 2 - estetický vzhled veřejných prostranství 3 - vzhled městské zástavby (budov) 4 - udržovaná zeleň ve městě 5 – udržování čistoty ve městě 6 - znečištění ovzduší exhalacemi a prachem 7 - veřejné osvětlení 8 - kvalita cest a chodníků v ulicích 9 - dostupnost města hromadnou autobusovou a železniční dopravou 10 - bezpečnostní situace ve městě (kriminalita) 11 - bezpečnost silničního provozu ve městě

1 1 1 1 1 1 1 1 1

spíše dobré 2 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatné 3 3 3 3 3 3 3 3 3

1 1

2 2

3 3

dobré

špatné

neumím posoudit

4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5

4 4

5 5

špatně

neumím posoudit

4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5

19. Jak jsou v lokalitě Vašeho bydliště zabezpečeny následující oblasti? Zakroužkujte v každém řádku

1 2 3 4 5 6 7 8

-

dodávka plynu dodávka elektřiny dodávka vody kanaliazace (napojení na ČOV) odvoz odpadů údržba komunikací telekomunikace dostupnost parkovacích ploch

dobře 1 1 1 1 1 1 1 1

spíše dobře 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatně 3 3 3 3 3 3 3 3

D - Sociální oblast 20. Využíváte některou ze sociálních služeb ve městě (dům s pečovatelskou službou, pečovatelskou službu či domácí ošetřovatelskou péči apod.)?

ano ne

Pokud ano, uveďte využívanou sociální službu: …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

21. Jste spokojen(a) s kvalitou využívané sociální služby (odpovězte pouze v případě, že jste na předchozí otázku odpověděli ano)?

ano spíše ano spíše ne ne

© RRA Vysočina

Pokud ne (resp. spíše ne), uveďte hlavní nedostatky: …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

48



22. Myslíte si, že některá sociální služba ve městě dlouhodobě chybí?

ano ne nevím

Pokud ano, uveďte která: …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

E – Celoživotní vzdělávání 23. Jste spokojen(a) s nabídkou vzdělávacích kurzů pro dospělé ve městě?

ano spíše ano spíše ne ne nedokáži se vyjádřit

Jaké hlavní nedostatky v této oblasti shledáváte …………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………

24. Jaké typy vzdělávacích kurzů pro dospělé byste ve městě uvítal(a) (může být i více odpovědí)

kurzy zaměřené na informační a komunikační technologie (základní obsluha počítače, internet, kancelářský software apod.) kurzy jazykové kurzy účetnictví kurzy základní orientace v právních a ekonomických předpisech kurzy komunikační, osobní rozvoj ve vztahu k trhu práce (kurzy zaměřené na komunikační dovednosti, umění jednat s lidmi, jak vystupovat při jednání, způsob formulace vlastního životopisu a zvýšení informovanosti ve vztahu k uplatnění na trhu práce) kurzy pro matky (rodiče) na mateřské dovolené jiné, specifikujte …………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………

F – Internet 25. Používáte v domácnosti počítač1?

1

ano ne

26. Je tento počítač připojen k internetu1?

ano ne

Pokud odpovíte ne, dále již dotazy týkající se internetu nevyplňujte.

© RRA Vysočina

49



27. Jakým technickým zařízením je tento 28. Jak široké pásmo konektivity v domácnosti počítač k internetu připojen? k internetu používáte?

vytáčené připojení přes telefonní linkou ISDN ADSL mobilní internet (mobilní telefon) WI-FI (bezdrátové připojení) satelitní připojení jiné:………………………………………………

méně než 56 kbps 56 kbps 128 kbps 256 kbps více než 256 kbps

29. Jste spokojeni se současným připojením k internetu ve Vaší domácnosti? Pokud ne (resp. spíše ne), uveďte hlavní nedostatky (rychlost, cena apod.) ano

spíše ano spíše ne ne

…………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

G – Veřejná správa 30. Jaké máte zkušenosti z jednání s uvedenými odbory Městského úřadu Třešť velmi spíše spíše velmi Zakroužkujte v každém řádku dobré dobré špatné špatné 1 – Ekonomický odbor 1 2 3 4 2 - Majetkový odbor 1 2 3 4 3 - Odbor kultury a tělovýchovy 1 2 3 4 4 - Sociální odbor 1 2 3 4 5 - Správní odbor 1 2 3 4 6 - Stavební odbor 1 2 3 4 7 - Technický odbor 1 2 3 4

žádné 5 5 5 5 5 5 5

Připomínky ______________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________ _____

31. Kde získáváte informace o činnosti 32. Jste spokojeni s informovaností o práci městského úřadu městského úřadu a o jeho akcích? měsíčník Naše město určitě ano úřední deska spíše ano internet spíše ne veřejná zasedání zastupitelstva určitě ne jiné: ……………....……………………………….

© RRA Vysočina

50



H – Rozvoj města 33. Seřaďte následující oblasti podle toho jak jsou pro Vás důležité z pohledu zkvalitnění a dalšího rozvoje (1 – nejvíce důležité, 2 – méně důležité ...): Oblast Pořadí A Podmínky k bydlení B Možnosti trávení volného času C Dopravní infrastruktura (místní komunikace, chodníky, parkovací plochy, hromadná doprava) D Technická infrastruktura (kanalizace, zásobování pitnou vodou, plynofikace, zásobování el. energií, odpadové hospodářství) E Vybavenost města službami F Upravenost, čistota města G Zvýšení počtu pracovních příležitostí ve městě Jiné …………………………………………………………….

34. Konkretizujte co vnímáte jako největší problémy života ve městě (co Vám nejvíce vadí): ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………

35. Konkretizujte, co by mělo Město Třešť řešit přednostně: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………

36. Uvažujete o tom, že se z města odstěhujete?

ne ano, co Vás k tomu vede ……………………………………………….………………………………………………………

© RRA Vysočina

51



37. Prostor pro Vaše připomínky a náměty k rozvoji města Třeště:

DĚKUJEME VÁM ZA SPOLUPRÁCI

© RRA Vysočina

52



B. Firmy Název podniku:__________________________________________________________________ Kontaktní údaje (adresa, telefon, e-mail):______________________________________________ _______________________________________________________________________________ Kontaktní osoba: _____________________________ Rok založení firmy: _____________________________

A – Identifikační údaje (nezbytné pro třídění dat)

1. Velikost firmy podle počtu zaměstnanců (v Třešti):

bez zaměstnanců do 9 zaměstnanců 10 – 24 zaměstnanců 25 – 49 zaměstnanců 50 – 99 zaměstnanců 100 – 249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců

2. Právní forma:

fyzická osoba společnost s ručením omezeným akciová společnost veřejná obchodní společnost komanditní společnost družstvo jiná(uveďte):_________________________

4. Kde je hlavní sídlo Vaší firmy?

v Třešti jinde v České republice v zahraničí

© RRA Vysočina

3. Jste firmou se zahraniční účastí?

ano – s majoritní ano – s minoritní ne

5. Jak dlouho Vaše firma v Třešti působí?

kratší dobu než 1 rok 1 – 2 roky 3 – 5 let 6 – 10 let déle než 10 let

53



6. Převažující činnost firmy (na základě obratu):

zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl (specifikujte odvětví): __________________________________________________

stavebnictví a průmysl stavebních hmot doprava a spoje energetika obchod cestovní ruch (pohostinství, ubytování atd.) ostatní služby jiné (uveďte): _______________________________________________________________

7. Odbyt výrobků/orientace na trh (uveďte podíl - % jednotlivých trhů)

podíl % na trhu ČR na trzích západní Evropy na trzích východní Evropy na ostatních trzích

B – Zaměstnanci 8. Uveďte profilové profese ve Vaší firmě:

1

__________________________________

2

__________________________________

3

__________________________________

4

__________________________________

9. Jaké profese dlouhodobě postrádáte?

1

__________________________________

2

__________________________________

3

__________________________________

4

__________________________________

10. Jak velký problém představuje pro Vaši firmu získávání kvalitních zaměstnanců?

-

Zakroužkujte v každém řádku

velmi velký

spíše velký

spíše malý

žádný

s vysokoškolskou kvalifikací se středoškolskou kvalifikací kvalifikovaných dělníků, řemeslníků nekvalifikované pracovní síly

1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

© RRA Vysočina

nemáme potřebu 5 5 5 5

54



11. Máte zájem o další odborné vzdělávání pracovníků Vaší firmy?

ano ne

12. Co by mělo Město Třešť udělat pro lepší dosažitelnost kvalifikované pracovní síly? ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________

C – Podnikatelské prostředí 13. Do jaké míry negativně ovlivňují činnost Vaší firmy následující faktory? Zakroužkujte v každém řádku

-

úroveň zařízení / vybavení firmy pro podnikání prostory pro podnikání (místnosti, budovy, sklady atd.) dopravní infrastruktura (dostupnost, obslužnost apod.) kvalita a dostatečná pracovní síla předpisy k ochraně životního prostředí dostupnost a kvalita finančních služeb komunikace a spolupráce s úřady a orgány města bytová situace (možnosti bydlení, ubytování) umístění firmy právě v Třešti (image města v očích klientů a partnerů) - jiné (uveďte):

velmi silně 1 1 1 1 1 1 1 1 1

spíše více 2 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše méně 3 3 3 3 3 3 3 3 3

vůbec ne 4 4 4 4 4 4 4 4 4

neumím posoudit 5 5 5 5 5 5 5 5 5

1

2

3

4

5

14. Jak hodnotíte následující služby místní správy poskytované Vaší firmě? Zakroužkujte v každém řádku

-

zásobování vodou kanalizace (napojení na ČOV) likvidace odpadů zásobování elektrickou energií zásobování plynem dostupnost parkovacích míst kolem Vaší firmy požární ochrana údržba komunikací kolem Vaší firmy

dobře 1 1 1 1 1 1 1 1

spíše dobře 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatně 3 3 3 3 3 3 3 3

špatně 4 4 4 4 4 4 4 4

neumím posoudit 5 5 5 5 5 5 5 5

15. Je pro Váš podnik důležité znát dění na MěÚ Třešť a ve městě?

ano ne

© RRA Vysočina

55



16. Máte dostatek informací, důležitých pro podnikání Vaší firmy z místních zdrojů (např. z MěÚ Třešť)? (informace o územním plánu, veřejných zakázkách, možnostech podpory, dotačních programech apod.)

ano jen v omezené míře ne nepotřebuji je

Uveďte informace, které postrádáte: ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

D – Veřejná správa 17. Jaké máte zkušenosti z jednání s uvedenými odbory Městského úřadu Třešť Zakroužkujte v každém řádku

1 2 3 4 5 6 7

-

Ekonomický odbor Majetkový odbor Odbor kultury a tělovýchovy Sociální odbor Správní odbor Stavební odbor Technický odbor

velmi dobré 1 1 1 1 1 1 1

spíše dobré 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatné 3 3 3 3 3 3 3

velmi špatné 4 4 4 4 4 4 4

žádné 5 5 5 5 5 5 5

Připomínky ___________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________

18. Byla by Vaše firma ochotna zapojit se do akcí města organizovaných k podpoře podnikatelských aktivit (účast na seminářích, společná diskusní setkání, účast v pracovních skupinách apod.)?

ano podle okolností ne

19. Je podle Vás město Třešť dobrým místem pro podnikání?

určitě ano s jistými výhradami ano spíše ne ne nedovedu posoudit Připomínky __________________________________________________________________________________

© RRA Vysočina

56



___________________________________________________________________________________ 20. Na co především by měla být zaměřena podpora podnikání v Třešti? (zaškrtněte max. 3 možnosti)

vytváření podmínek a uskutečňování aktivních kroků pro přilákání investorů pomoc při navazování a zprostředkování obchodních kontaktů pořádání odborných akcí (např. konferencí) pro podnikatelské subjekty odbourávání byrokracie a administrativních průtahů úřadů vůči podnikatelům zřizování a péče o rozvoj podnikatelských zón ve městě zlepšování dopravní infrastruktury budování a zkvalitňování inženýrských sítí právní pomoc podnikatelům poskytování grantové podpory (finanční podpora podnikatelům) poskytování daňových úlev a úlev v oblasti poplatků jiné (uveďte): ____________________________________________________________________

E – Vývojové trendy a záměry 21. Jakou změnu v počtu zaměstnanců očekáváte v krátkodobém horizontu 1 – 2 roků?

velký nárůst (více než o 25 %) mírný nárůst beze změny mírný pokles velký pokles (více než o 25 %) nedovedu posoudit

22. Máte do budoucna v plánu: Zakroužkujte v každém řádku

1 2 3 4 5 6 7 8 9

-

rozšíření výroby / služeb v rámci stávajících činností rozšíření výroby / služeb do dalších oblastí podnikání (jiné činnosti) rozšíření působnosti firmy do dalších míst mimo Třešť modernizovat / rekonstruovat současné objekty či zařízení zahájit výstavbu nových objektů či zařízení koupit další nemovitosti pronajmout další nemovitosti přemístit firmu mimo Třešť odprodat nepotřebné nemovitosti

ano 1 1 1 1 1 1 1 1 1

ne 2 2 2 2 2 2 2 2 2

nevím 3 3 3 3 3 3 3 3 3

23. Využila Vaše firma v posledních letech některé dotační programy?

ne ano

(uveďte o jaký druh __________________________________________________________

podpory

šlo):

______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________

- kde jste získali informace o uvedených podporách:____________________________________

© RRA Vysočina

57



_____________________________________________________________________________________ 24. Využili jste k získání podpory, služeb (příprava žádosti apod.), některé z institucí vytvářející servis pro podniky (pokud ano - uveďte ji)?

ano

___________________________________________________________________________________

ne 25. Má Vaše firma dostatečné informace o grantových programech ČR a EU v oblasti podpory podnikání?

ano jen v omezené míře ne

26. Kde získáváte informace o dotačních programech na podporu podnikání?

semináře masmédia (televize, tisk apod.) internetové stránky ministerstev internetové stránky Krajského úřadu kraje Vysočina od odborné instituce jiné (specifikujte): ____________________________________________________________________

27. Máte zájem získávat informace o dotačních programech na podporu podnikání?

ano ne

28. Jaký dopad měl vstup ČR do EU pro Vaši firmu? Kladné dopady: ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________

Záporné dopady: ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________________

© RRA Vysočina

58



29. Co od Města Třešť očekáváte? Chcete něco vzkázat na adresu orgánů Města Třešť?

© RRA Vysočina

59



C. Mládež 1. Jste:

muž žena

2. Věk: ……………………………….

3. Vaše bydliště

Město Třešť Jiná obec, uveďte název …………………………………………………..

4. Jste spokojen(a) s kulturními zařízeními (např. kino, kulturní dům, kluby apod.) ve městě? Které kulturní zařízení ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky v oblasti ano kulturního vyžití shledáváte? spíše ano

spíše ne ne

……………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………….

5. Jste spokojen(a) s nabídkou a množstvím kulturních akcí (např. koncerty, divadelní představení apod.) ve městě? Které kulturní akce Vám ve městě chybí? ano

spíše ano

…………………………………………………………………………………………………………………………………….

spíše ne ne

…………………………………………………………………………………………………………………………………….

6. Jste spokojen(a) se sportovními zařízeními (fotbalové hřiště, tělocvičny apod.) ve městě? Které sportovní zařízení ve městě postrádáte, popř. jaké hlavní nedostatky v oblasti ano sportovního vyžití shledáváte? spíše ano

spíše ne ne

…………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………….

7. Jste spokojen(a) s nabídkou a množstvím sportovních akcí (např. sportovní turnaje a soutěže; sportovní kroužky) ve městě? Které sportovní akce Vám chybí, resp. u kterých by jste chtěl zvýšit jejich četnost? ano

spíše ano

……………………………………………………………………………………………………………………………………

spíše ne ne

………………………………………………………………………………………………………………………………….

8. Jak hodnotíte ostatní možnosti pro trávení volného času ve městě? Jaké hlavní nedostatky v oblasti trávení volného času ve městě shledáváte? plně vyhovující

spíše vyhovující

…………………………………………………………………………………………………………………………………

spíše nevyhovující

© RRA Vysočina

60


zcela nevyhovující


…………………………………………………………………………………………………………………………………

9. Jste spokojen(a) s nabídkou volně přístupných zařízeními umožňující volnočasové a sportovní vyžití (dětská hřiště, sportovní „plácky“, možnosti koupání apod.) ve městě? Jaké hlavní nedostatky v oblasti těchto zařízení shledáváte? plně vyhovující

spíše vyhovující

…………………………………………………………………………………………………………………………………

spíše nevyhovující zcela nevyhovující

…………………………………………………………………………………………………………………………………

10. Pokud by jste měl možnost odstěhovat se z města, udělal by jste to?

ne ano, co Vás k tomu vede (co Vám ve městě chybí):

……………………………………………….………………………………………………………………………………………………………… 11. Co se Vám nejvíce na životě v Třešti:

a) líbí …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...

b) nelíbí (resp. co Vám vadí) …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...


© RRA Vysočina

61



D. Spolky a neziskové organizace Název organizace:…………………………………………………………………….............................. Adresa organizace:…………………………………………………………………………………………… Tel.:………………………………....... e-mail:........................................................http://............................................................... Kontaktní osoba:.………………………………………………………………………......................... Statutární zástupce:

.……………………………………………………………………………………................................... 1. Jakou právní formu má Vaše organizace:

2.

občanské sdružení obecně prospěšná společnost sdružení právnických osob církevní právnická osoba nadace, nadační fond spolek (bez právní subjektivity) jinou: ………………………………………………

Celkový

3.

Celkový

počet

řádných

počet

členů

zaměstnanců

Vaší

………………..

organizace:

Vaší

………………. organizace:

4. Jaká je převažující působnost vaší organizace?

místní (město) krajská (regionální) celostátní

5. Jste členy nějaké asociace či zastřešující organizace?

ano, jsme členy ve více asociacích či zastřešujících organizacích ano, jsme v jedné asociaci či zastřešující organizaci ne

6. Jaké je zaměření činnosti Vaší organizace (je možné zaškrtnout i více odpovědí)?

zdraví sociální služby volný čas práce s dětmi a mládeží

© RRA Vysočina

62



kultura sport vzdělání věda a výzkum ochrana životního prostředí lidská a občanská práva, práva menšin jiné, specifikujte: ……………………………………………………………………………………………………………

7. Jaký je hlavní zdroj příjmů Vaší organizace na financování činnosti? (zaškrtněte max. 3 nejdůležitější)

granty a dotace ministerstev (MPSV, MŠMT, MŽP,…) granty a dotace z programů EU granty a dotace od Krajského úřadu kraje Vysočina granty a dotace města příjmy z vlastní činnosti členské příspěvky sponzorské dary od podnikatelů jiné: …………………………………………………………………………………………………..

8. Využívá Vaše organizace práce dobrovolníků?

pravidelně pouze výjimečně nevyužíváme, neboť nejsou nevyužíváme, neboť nepotřebujeme

9. Je prostorové a materiální vybavení Vaší organizace dostačující?

ano spíš ano spíše ne ne

Uveďte hlavní problémy a nedostatky: …………………………………………………………………................................ …………………………………………………………………..........................…………………………………………………………….

10. Jaké máte zkušenosti z jednání s uvedenými odbory Městského úřadu Třešť?

Zakroužkujte v každém řádku 1 2 3 4 5 6 7

-

Ekonomický odbor Majetkový odbor Odbor kultury a tělovýchovy Sociální odbor Správní odbor Stavební odbor Technický odbor

© RRA Vysočina

velmi dobré 1 1 1 1 1 1 1

spíše dobré 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatné 3 3 3 3 3 3 3

velmi špatné 4 4 4 4 4 4 4

žádné 5 5 5 5 5 5 5

63



Připomínky:

_____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

11. Spolupracujete, či jste v dřívější době aktivně spolupracovali, s Městem Třešť v rámci realizace některých aktivit Vaší organizace?

ne ano, v čem spolupráce spočívá (spočívala)?: ………………………………………………………………..............

……………………………………………………………………………………………………………………………...............................

12. Jak hodnotíte spolupráci s Městem Třešť?

dobrá spíše dobrá spíše špatná špatná nedokáži se vyjádřit

Připomínky: …………………………………………………………………................................………………………………….. …………………………………………………………………..........................……………………………………………………………

13. Spolupracujete aktivně s jinými neziskovými organizacemi nebo spolky ve městě?

ano ne

14. Byla by Vaše organizace ochotna zapojit se do akcí Města Třešť, organizovaných k podpoře aktivit neziskových organizací a spolků (účast na seminářích, společná diskusní setkání, účast v pracovních skupinách apod.)?

ano podle okolností ne

15. Seřaďte následující témata z pohledu důležitosti pro činnost Vaší organizace (1 – nejvíce důležité, 2 – méně důležité ...):

A B C D

Oblast Pořadí Nedostatek financí Nevyhovující materiální vybavení Nevyhovující prostory Přístup bankovních ústavů v oblasti poskytování úvěrů neziskovým organizacím

© RRA Vysočina

64


E F G H I J K


Malá podpora od veřejných institucí Dostupnost vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků Dostupnost dobrovolníků Dostatek informací o dostupných grantových programech Administrativní zajištění činnosti (účetní, právní poradenství) Nedostatek informací z oboru činnosti Vaší organizace Jiné …………………………………………………………….

16.Jaké máte plány do budoucna? Zakroužkujte v každém řádku

1 2 3 4 5

-

Zvýšení rozsahu poskytovaných služeb Omezení rozsahu poskytovaných služeb, útlum činnosti Rozšíření působnosti organizace (mimo město) Zachování stávajícího stavu Ukončení činnosti

ano 1 1 1 1 1

ne 2 2 2 2 2

nevím 3 3 3 3 3

17. Využila Vaše organizace v posledních letech některé dotační programy ČR či EU?

ne ano (uveďte o jaký druh podpory šlo): ………………………………………….......................................

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

- kde jste získali informace o uvedených podporách: …………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

18. Využili jste k získání dotace služeb (příprava žádosti apod.) některé z institucí vytvářející servis pro žadatele (pokud ano - uveďte ji)?

ano, …………………………………………...................................................................................... ne

19. Má Vaše organizace dostatečné informace o dostupných grantových programech ČR a EU?

ano jen v omezené míře ne

20. Kde získáváte informace o vhodných dotačních programech?

semináře

© RRA Vysočina

65



masmédia (televize, tisk apod.) internetové stránky ministerstev internetové stránky Krajského úřadu kraje Vysočina od odborné instituce jiné ……………………………………………………………………………………………………………

(specifikujte):

21. Je podle Vás město Třešť dobrým místem pro činnost Vaší organizace?

určitě ano s jistými výhradami ano spíše ne ne nedovedu posoudit

Připomínky:

…………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………

22. Jaké kroky by mělo Město Třešť realizovat na podporu činností neziskových organizací a spolků ve městě?

23. Co od Města Třešť očekáváte? Chcete něco vzkázat na adresu orgánů Města Třešť?


© RRA Vysočina

66

Obsah: 1. Obyvatelé Firmy Mládež Neziskové organizace a spolky Přílohy vzory dotazníků

Recommend Documents