Obr. t : TůfaA tuor .. . (Socha z:precf Tretlakov•k' 1a• llrle v Hotkve). Avtor 1 Jo a e f Holman, StariTvri 1171/ S, okr. Trenlfn . FotoUdaJec FI•••· nt 11 , cl. l , S,la t t/ SO. flltr 01. Obr. 1: HAMAi V NOCt . Autor : Hynek Mlkvlek, Stud,nka li, Tori.rftl 1'7, okr. N . Jllln. Foto€idaJu Prakthlx , cf. tt . &• 14Hc. Obr. l : TY0RCl . Avtor : Lad . Petr i l e k, Pardub ice, S.a.• mlck• tJH, Foto€idaJe 1 !xakta Veru lla, TeH r t 1 l,l/ SO, cl . I , bs t/ 100.
PRVNĚ V KOSMU,
VALENTINA T~REŠKOVOVÁ: „Obě
cesty ve mně zanechaly překrasne a nezapome-
nutelné dojmy."
Z OBSAHU ČÍSLA 191 Balkoour vtrlUI lil>'* C•oav•ral • Raketový leto.aa ~točl na lono.lfru • P1utlcM hmot• podle és. patentu • P6Jde mfdlo do d6cbodu1 e Rudi •rdc• Amerllr.y e Mfftme Hdloakt.l•nl dfenl e 8Hpd.Aott kotmon11utl1 • Naftu dob#ri ohe6 • Bfll"Yetú plexblda • Vlbrato ke kYtafe H3 HOMBPA 191 c Koc.'10,i:tpOMI .SlJt:KoK)'p H c lll>Jea Ktffl8CP"1
• Pell
,Qo6bl81CT Ktdln.
e
e
AUS DBM JNHALT OBR Nr. t9r 0
1
~~,~~!/e~n~e'f~~r·d~ ~~; ::c~~~lt~t ~:'.=:!~se·
Kuba - du rote Hctt Ameriku • Du Me11en der riad.ia1klivcn Suahhma: e Skhcrheit der K01tnonautcn • Feuec í6rdert Brd61
FROMTHECONTBNTSOPNo.191
Baicoour tpinat c.n..vcral • Prom X-1 to X-20 e New pleníc maue:r eWW 1o•p~ofanynudfnthcfutw'e? • Cuba-the red htut of Amerk• • Meuuremcot 0Ctadio1e1ivc ndiaůon • Súcty ofacroruiuu e Pire hdp. exploitlna oll
V PAlšTfM člSLE NAJDBTI!> Kovov4 vodSy e N•IVJ'MI hotel v republlce • VelkotW'bfny - budoucnott e.neqed.ky e Pokl•dy mofe • Pob'&l!ovinf cHtoplau o Kuhl e Na barevn~ dvoll5'triaAl1 Sterc.o1ramo-lon • Dalll soutHaf UUod.a
VTH
6$1
rlck6 raketov6 techniky dovednl skrývi. Halasnl poplsu)e r0zn6 pro· lekty lttU elovlika na Misfc, vykres· luje fantastické vesmfrné 1tanlce s nlikollkaelennou poddkou, long· luje s pofty vypultlných druflc • dokonce operuje s neopodstatni· ným tvrzenfm, te prý uf pfl xaha· Jovacfch letech zahynulo pit sodt· ských kosmonautO. SamozJeJml, Je mnohem snadf psit na Zemi, nel létat do vesmlru. V hm Uci)' oollri phflha 1owlttk4 nk•tov• techniky! M6hme pri.vem uvitt1 v tom nejdQldltlJllm - ve vfkonnottl ralcetovfch notllG. Stal(, porow"áme·li vihu prvnfch 1eofya.lkil·
:'c!ih:~·\.:T:Ci!~:"'c:o:~k'.2 :!!Ti:
Zllttlm•, le tll• 1ov61t1kfc.h raketovfch motorb byla &,Plcetln•tobnl svltl•nal
Američan' nelltujf nimahy ani penlz:, aby dosihll podobnjch vý· sledkO. Jen proa:ram vypoultinf kosmických lodl Mercury sl vyUdal
0
ni~t:~:nr~e:.ťi 'd:~!~::l, d~!~~~·hy SSSR s kosmickými lety amerických lodl Frlendshlp 7 a Aurora 7, neJl,pe
versus Dohnat a phcfltlhnout Upadl Tuto vit-u dnu tuto •lfchádme v •ouvl•· loni t mfrovfm 1autll•nfm v pr6myt• lov4 a umldll•lci vfrobl mHI tocla• lhtldrfml umlml a neJvy1plleJlfml hplt•ll•tlckfml td.ty,
Ovšem Je tomu tak ve vlemf Nelu popflt, fe v ladl odvltvl dosahuJI utlm tradlenf kapttalls· tlck6 zemi pom~rnl leplfch vý· sledkO. Ne.ni tomu tak d'vno, co nnlkl nový obor - astronautika . A privi tady dokhala phsni a dokonali price soviukých vidcO, technlkO a lnfe~ýrO Strhnout prven· stvl na sebe . UspHn' lety sodt· ských kosmonautO svldl:f o tom nej16pe. Zvllltl poslednl, pfl nlmf se 01val x vesmfru hlu fe.ny prvnl kosmonautky sdta Valentiny Tirelkovov,. A tak se I metl americkými videi sdle b.stljl ozývi slovo: Dohnati Jenle západn l tisk nedostatky ame·
zj lstlme, jak vellk6 zpofdlnl majl USA v konstrukci výkonných raket . jaki.Je raketa, kteri vynesla Mercury na obilnou drihu ljde o raketu typu Atlas, kteri je vyvljena Jlf nlkollk let. Neusdle se ve zkoulk,ch uka· zuji Jeli nedostatky. Objevilo se to I pfl startu Johna Glenna. Start, jak znimo, musel byt nikollkrit odlolen pro technlck' dvady. Jednou z:hl&vnlch poruch rakety Atlu O bylo prosakovinf paliva do potrubf okyslllovadla. Tato rivada vede ne· jen ke snffenf výkonu motoru ra· kety, ale mllfe v6st I k výbuchu. Amerlhl videi tkowlefl tuto nketw
Jak Hd'm let. J•JI nedokonalou „vice proJawwJ• pravld•ld kalcit rok pfl rGtn#ch :1.1co1otlk6ch. Jut v roc• Vldyť
t HO tni bylo proved•no Hl JS pokw•O, pPI hml 2' tkoni!llo naCitplch•m pro n•pPHnott prtc• raketow•ho motoru.
Ale nejde Jen o to. Mohutn6 a spolehllvE pracujíc! raketod motory Am.rlckfm vl4c6m tady d1dvA Jeltl mftoho OkolQ k vyPd•nl, nd H l•Jlch pi-.dHvHtf - a1Hpo1' dohonit SSSR - utkwt•i!ftl. Je nutno dodat, fe 1ovltltl videi, kt•Pf o tvfch plůec:h tollk nehovofl, n„loli ruce Y klln.
mys n V1 valam lasop1'su uvlf1jňujece spouscu hodnocnjch ch1mickjch pokusil, kterd bych si rdd doma demonstroval", napsal ndm ltenáf Ota Koukol. Tdový dopis by mls mll por.llic. Al• neporllil - pro. roli ddl jsm• se tJ nim dolecli: „Jmn ldk1m 11 . tHdy SVVS, a tfebal• i• mi 17 111, nedostanu nilede ltoupit ani ntjbllnljll ch1mikdli1. tdddm·ll ~ drog1rii jin nljdou malilleost, od1b1r1 " prodavalka nikam do•adu k dllll pr>-
652
VTM
sovětských kosmických lodi umof· l\uJI kon1trukt6rOm umlstlt na palubli vfechna nexbytn' automa.tlck-' z:aflzenf, kteri nru~ujl kosmonautOm pl!Jateln6 podmlnky bě· hem letu. Umofriuje to Instalovat nlkter• aparatury v dvojlm pr~ve· denl. Nastane·ll porucha na jednom D11zen I zapne se okamllti nih rad ni. Pak nemOfe dojit k podobn6mu pffpadu, který profll blihem sv6ho letu Carpenter. Jeden lv6dský llst oz-nalil tento let Jako „kosmlck' drama na hranici mezi livotem a smrti". Porucha na kllmatlck'm ta· ffxenf tpOsoblla, fe v kablnl dosahovala teplota '40 °CI Naproti tomu v kabin! Valentiny Tirelkovov' se teplota pohybovala v roz:mezf od 12-25 •c. Kosmo· nautka o tom vyprivl: „Podmfnky v kablni byly neustile výborn,, Ba dokonce snad lepJI nef na Zemi. Hohla Jsem totlf podle potfeby kdykoliv regulovat teplotu, vlhkost, I obsah kysllku ve vzduchu ... " A Tltov vz:pomlni, fe kdyt rodha· veni lod pronlkala hustlfml Yrst· vami atmosféry, ufloutla od liru ohnlvz:dorni skla pnltoru, ale tep· lota v kabinl nevystouplla výle, nef na 22 °c1
radl, palc H najednou tJyfitf pan vedoucf a .s gury, jalco by odhdnll dotlrnj hmyz, 11 mi snall namlutJic, 11 oni lddnd chemikáli• nwtdou, Nepofldil jsem ani' o Hradci Krdlool a o Pardubiclch w speciálnlch prodejndch. Poenamenávdm jdtl, I• " pflltim roce maturuji a • oolit1lnjch pfedmlrů j11m si vybral ch1mii/ 11
Kdyby ndm tohl• napsal jen Ota Koukol, dalď by to vyfidi't s11adno: drogistl. tJ onom kraji jsou asi trochu zpoadill, at si to Ota „ojede koupit jinam. J1noml1 my takových dopisů dostdodm• desltloy. A to ui nanf jen cak. Mdm• snad fJli'ťt, 11 vlichni tJ1doucf droterif v nal1m 11tfrl jsou apoedill 1 Nebo to bud1 spfl tJlall tJ nljalflm pftmoudrlm nafl•tnl: neprodduejt• mladým lddn6 ch1mikdli1_, aby si, pr~ boha, n•ublllili/ 11
ustane robot Aritma, d!l• jinak hudcbnJ redaktor 1 vysokolkolským vzdl!AnJm. NenJ přece možné, aby rozhla1 zahdl 4rii z Prodan~ nevl:aty, hned za ni dal twist a po n!m zazn!la n•rodnJ písnička. Za takovou hudbu bez ladu a skladu byste asi rozhlasovým pracovnikóm nepod!kovali. Nic takového se ovlem nestane. Otvory vydl:rované v d!.rnfcb lútclch povedou stroj tak, aby se skladby k sob! hodily, aby navazovala jedna na druhou. Suoj si u'<é dovede spočitat jejich d~lku,
Kdy a kde? Letos na V. mezinúodnJm veletrhu v Brn!. Jeden z nich 1e jmenuje ARITMA a
aby se do času, který má k dispozici, vclly. A aby dokbal, že je opravdu znalec, napHe vám nejc-
hrivku pofidil a o zp!v!kovi, který ji zazpíval. Druhf robot se jmenuje Zuse Z 23. Jeho vynélezce dr. Konrad Zuse je bcrllnskt stavební inlcnýr. Na vfpočty domó, mostO a přehrad ai vymyslil už před 25 lety moj. Byl tak dobrý, že dr. Zuse pfe1tal 1tav!t domy a začal vynal~zat a zleplovat poči tad stroje. Jeden z poalednJch typd Z 23 už pracuje v nlkolika českoalovenských výzkumných ústavech a byl také na brn!nském velcuhu. Je to samočinný počitač, tranzistorový, s feritovou i magnetickou pam!tí. Do tEchto pam!d 1i pro lctolnJ veletrh ulotil n!kolik tisk informaci o če1ko1lo venských lbnlch. Vf, kde ae ltčl :tlučové kameny, kter~ minedln1 vody pomohou pli revmatismu, které zase nemocnému taludku. VI takt, ve kterých lbellských m!stcch je divadlo, kde je moto~ hrác golf, kde vodni pólo; zná počet obyvatel i ceny pobytu. Dovede také všechny tyto informace rozum.o! zpracovat a tfldif a dokátc proto poradit, do kterých 14znf by1tc m!li jet, abyste byli spokojeni. - Našel vlak i nelichotiv~ odpovEd.i pro
druht ZUSB. Stroje Aritma byly na veletrhu ul n!kolikdt. Letos poprvt vlak krom! v!deckých a statistických výpottd obstarAvaly službu ni· vltlvnlkdm. Na d!rných ltltdcb m!ly poznačeno 500 skladeb. Tomu, kdo pfilel ke aú.altu a fekl 1vou obltbenou písničku nebo opcrn1 Arii, vý1tupn1 jednotka stroje vytiskla rychle odpov!d: „ ... na vale pUni zařadil d!rnoltltkový počltač Aritma skladbu, která se v4m Ubl, do programu Ceskoalovenakého rozhlasu na čtvrtek 19. ztfi. Poalechn!tc si ji ve 18.30 hod. na stanici Ced:.oslovensko I . . ." Rozhlaaovi pracovnici svHili o letolntm veletrhu d!rnolútkovému počJtači Aritma ptfpravu dvou hudebnlcb pofadO každý den. 1llk4te si - co je na tom, vybrac kartičku, oznámit, kdy se skladba bude vyailat - a hotovo I Jenže v!c není vdbec tak jcdnoduch6. Pdci, ktuou o veletrhu
llTII
I -
t -
_„ „„U,naf
Onolfelo · potltal
z ••
nom, kdy dm nechal skladbu zahdt, ale pfid4 informace o skladateli, o orchestru, který na-
Tr"'hu to pfipomlnd litJOtnlftlosofii moudr4 babilky: Co potl•bujtl, kluku h/oupd, blhai po hfflri} Bud rdd, 11 m41 co jist a 11 jsi zdrau1jl Jeitl by ses tam .tmr•ali// JtnA1 kdyby se stJlt Hdil jin moudrostmi moudrých babil,,,, moc by kupf1du n1pokrolil. Mlddd md Dfll1m nd~ory trochu jin,, Md ro4 touhy a idcdly a •dliby, vf, le llDfllk j1 liti najenom ch/1b1m. To prdd :Jná mldd•I mldddl. A t1tl si nikdo vrpomme ty mlad' poul"'1at: Mdrf dost vitamlntl, niledo u nás nechodt bos - tak bucltt tidllni a n1otratiujt1 s ch1mikdli1mi. Chrdnfm1 val1 •dravl, Jddn4 takofl' hlouposti t1dm do ruky n1ddm1/ J1dná ' tlmH plnol
ll~lillf
ty, kteff se ho pokusili dob!hnout. Oba roboty vlemu naučili lid~ - program4tofi. Bez jejich pr4ce by stroje nemohly 1lou!it nblt~v nlkOm veletrhu, posluchačOm rozhlasu, ani nikomu jinému. OTAJCAR STARf
s dlrmi (kt1rjm "'11tm opravdu ch1mikdli1 do rultou n1patH). Co potom mdme odp"'11dlt lcenáfi Otoci na j1ho dopis} Mdl1m1 mu moudfe doporu6t, aby •anechal stil chemick' zdliby a fllnot1al 11 radlji statiuice. Cb1I u nds sden1 fllud1 dostatek. J1nl1 tak"'1dhl1 moudrost j1 k nittmu. Radlji si budeme malit pfe.wldlit ty, ktefl o tom ro•hodujl, 11 mladj chemik potf1buj1 ke so4mu odbornlmu n>stu nlco chemíkdlil, .1rot1na talt jako krdlikdf potf1buj1 k prot1ozOtJdnl Sfl' ~dliby nlco krdlfkll. Milo by to bjt tala samo.1f1jml,jalio le dltl v prvnl tfldl do1tan1 p1ro, aby se naulilo psdt. Kdyby nikomu napadlo aakd•at 'V• llcole pouifvdnl p1ra, protoJe hro•I eyplchnud oka a otrava krve, asi by ho i 'fJlichni opatrnl drogiu' povalovali •a úchyln,ho . . .
·«·
YTM
653
pPed•ta•uJe nunimou wmatematlce,n•i:nimo w dobrodrulnfch romin•ch; "'• SpoJenfch nitech poullll l•t•ltl technici otnahnf „ X " pro ••perlmentilnl, poku•nl l•tadla . Ta n••loull J•ko wfchod typy pro Ita.bu normil· nich •'rlo•fch l•toun6 hdow,•lulby, wfslitdky m'fenf a &koul•k u wlak poi:dlfl u 1trlo•fch lnad•I steJnl •JullJI. VfwoJoYf typ ufllonft' tfrie dolt'ane pak pPed Ollft•lenl phmeno X, Jako typowf wf•kumn# letoun (napP. Xf-fOO, po~d•fi •'rie Pado•6 1lulby f-toO) , l'xperlmendlnlch leto11nO 1 oi:naéenlm X - mnohdt pPhnl taJnfch - bylo ... USA pPlpra• "feno jilmnoho : od leco11nO X· I a X - 2, kter' pr'fnl pPekrolily rychlost nuku, pf„ X -S • promlnnfm 6hlem nibthu k'1del al k raketo•tmu leto11nu X•IS a ko1mlck,mu kh1dku X·lO.
RAKETOVÝ LETOUN X·15 E11p•rlmentilnl letoun X·U
f• urlen pro vfzkum • oblu·
t.c:h Yelkfch rtdilonl a wy1okfch dostupG . V roce t Ut Jeho konurukt4iPI FOlltall , I• do1thne blhem pltl let rychlosti
M 7,J 1)a wflkt 160 km. DPlw• ftef 11 poyfm•, J•k I• to 1 u1kuJell'lo'f6nfm pltnu, nlkollk tloY o letounu Hmfm.
• X-1 S Je celokovový stl'edoplolnfk skofeplnov~. svafovanf: konstrukce . Zikladntm mater1'1em konstrukce Je titan a Jeho slitiny•), kter' jsou lehk6, pevn6 a odolbajl vysokým teplotim. Na nikter6 Usti je poullto I kovan6ho duralu . Povrch je ze speclálnJ kovovf: slitiny, která snili teploty af kolem 2 SOO' Celsla. Uvnlt~ trupO jsou nídrle na okyslil:ov.adlo a palivo (S 200 kg tekut,ho kysllku a '4 200 kg tekut,ho l:pavku 1 ) a nídrf na tekutý duslk pro pohon turbiny a palivových l:erpadel raketov6ho motoru . Pohonní jednotka - kapalinový raketový motor XLR-99 - mi výkon asi 550 000-600 000 k, co! je ul tak výkon nejvitll letadlov4 lodi nebo raket typu R.edstone. Pllotrif prostor Je dvouplíltový a prostor mez.I stinaml pliltl chlazen piraml tekut6ho duslku '). To umolňuJe udrfet teplotu v kablnl v rozmed 20 af 30' Celsia.
·- ---1
-0
• Technika letu X-U Je celkem Jffnoduchi, Leto11n I• u· YUen na 1pulilnlm no1nlku pod pra•fm kPldl•m l•touriu e.n, kt•rt leJ YrneH al do vflk)' kolem I 4 100 m. kde •• X· t 5 od letadla•· 52odpoutl. NAtlecfuje poklu •olnfm pid•m 1e ttrAtou a•I 4SG m YflkJ. Pa'c pilot upn• raketo•# motor a uin• Yla1tnl let.
P.fzenr letounu je dvoji. Pro let v atmosf6 fe je letoun vybaven normálnlm zdvojeným systémem jednotllvě a nezávisle ovlidatelných výškových a smErovjch stablll· učnlch ploch. V lonosfé1e Je letoun ovlidín malými tryskami na pffdl trupu (8 trysek , i'ldfcích směr v pnl:ných osich, un . do stran, nahoru a doltl) a v kfídlech (4 trysky pro l'fxenl v podéln6 ose - náklony v utáčkich nebo podf:lná rotace). Počátel:nl stabil itu p11 a po odpoutáni od mateřsk6ho letadla al do zahájeni činnosti motoru udrluff dv6 vyrovnivacl trysky umfstlné pod61 raketov6ho motoru. Část dolní sm~rov6 stabillnent plochy pilot odhuufe dsni pfed pflsthacfm manévrem: odhozená stablllzal:nl plocha bnpeCně klesá na padáku, který je v ní n letu sloten . Letoun pak pi'istává na vlastn l podvozek - pir ocelových lyil a přiáov 6 kolo.
a
o
~f
1 - pohlod •• hl„nl liul X-15 : • - •l1dov1cl u1Izul letoY6 „,lky a po• lohy • b - Picoto•• •f1tupnf trubice mlrile •nljllho tlaku yzduch11 • c. - naud 1mlro.an• celeYh mtr)' pro k.ontrol11 uablllulnlc.h
-Je- .-„.,0,, „„..•. -,,, -
} -
A
0
blce vffukQ pomocnfch p jednot1lc • t- try•kY pro ot "" kolom pod""' ~r • I tilnl a •ertlk""' 1t1blliulnl r • h - •ykl,pld bndlcl plochr • ch - oohonnf raketový motor • I - lise dolnl .smiro•• st•biliulnl plocht. kteri H p'•d pflttinrm odhnuj1 na P•d'ku • I - udnl hrany •9fkovfch .1t1bll1td:nlch ploc.h. natillnfch podl• potP•bY k ••· u11p11 , vx.eitupu nebo k otjt•nl kol•m pod61n• 01y • k - pfi1dv1cf lyfe • I - apfd'"' ffdlcl plolky kfíd1I pro Opravy nruk'1nlho •ohybu pfl pfl1t'· dni e m - kPfdlo • n - pPl1t,•1el kolo • o - 01m try1ek pro korekci venlUlnlho a horlzondlnfho letu.
2 - pfí1lufnlcl poxemnlho P•non"" apkhajl, aby po pflu,nl X·15 u•olnlll pltoca; j1d1n z nich nH• k71llkový pn. urol , lct.,.;m ochl1dl pilotllv pfetlako•f odb dfl•• · neljej l'fl6kn•.
] -ledna :f: lid leiu x.20 - prbl odpadlyobf pftd1vn• rakety na P•"-n6 p1li•o, nosn• rak•ta Titan " pln6m nf.potu 11nHf koamlckt kludk k obil"' drbe ; l•dnodiYf lbtl X·lO Mz popi1 v textu} j1ou tyto; A - HH 2, a - f4u ), C - fh• 'f, D • fbe 5-7. Podobnfm zpO•obem J1011 fele. ny prol•ktY kotmkkfch kluúkO Yl.ch r1lcecovfch Y•lmod.
0 Pfl yffkov'm let.u p'i'lidl pilot leto11n do no1o1pinl pod (ihl•m 11- 41 1t11pliO. Za IO-IS •t•fln pP•ttiwi motor praco· ..,at; l•toun Jll douh11fa •filky 413 000 m a rychlonl atl 1 400 km/ h . opoultl atmo.f6r11 . S.tr"falnoul lltoun pronlU ke1podnl hran ic.I lonot"ry a do•'-'"' •e atdo nef•rlllho bodu douhn4ho vftkoYtho donup11 . 'ilot "" pPi tom 1teJn' po-city Jako ko1monaut reketl nebo v drvllco•6m koribu a J• v•tt•Yubutlle.
„
Po dosalenf maxlmálnf výšky a kritkém letu v nf pilot potlal:uJe brzdlcfml a smirovacfml raketami letoun do strm6ho sestupu a snlfenou rychlosti 4 800 km/h . opit vchbl do atmos"ry. PPld letounu, nibHné hrany nosných ploch a stablllzačnfch 1m~rových a výlkových ploch pfftom !hnou do ruda - povrchovi teplota letounu rychle stoupá, na pPldl bylo namUeno 1 830 °c a na nibUných hra.nich ploch 2 100 'Celsia. Letoun dále klesá al na 30 000 metrO . V této výšce ul:fni pilot letoun vyrovnilvat, pfl ~emf klesne a! na výlku 20 000 metrl1; pl'etlfenl, které pOsobl na pilota, čin( asi 5,5 g (vUf·ll tedy pilot na uml 7 S kJ, pak v tomto okamllku váli 11 necelých" 41 S kg). PostupnE dosáhne letoun rychlosti Jen „S0-3SO km/h . a pilot :iahajuje pPistávad man,vr. • PPistávi ve sf6rlcké smyčce o stPednlm prOm~ru 30 km; prvnl obrat udili ve výlce 5 SOO m, kloud na výšku 1 000 m, kde po dallf, druh4 od.Cee následuJe p11mý sestup. Ve výlce 350 m nad pPlst!Vld plochou pllot odhazuje na padilku list dolnlho smlirového stabl· lid.toru a vyklíp ( br:zdlcf plošky: po tomto poslednfm srafent rychlosti letoun dosedá napfed pflstánfm vysunuté lyfe a po snffenf rychlosti na 150 km/h. I na prfďov6 kolo. Celková dráha pfistávánl Je dlky sllnf:mu
XI X-20 Raketový letoun ůtočí na ionosféru e Konečně ovlá.· datelný druficový korábT • 300 miliónu dolarú za 300 minut letů • Experi· ment vállcy nebo míru?
') tbrzd~nr lyfeml ul 3-4 km , celý let (odpoutin fm se: od S..52 počínaje a pl'lninlm konb) trvi necelých 10 minut.
• Ytoula.t"f4ob6 X· ISapllotJoHph A. Wa I ker d,-llab10• luUtl r•kordy l•tad•I. V ryc.hlottl J• t:o H 6,1 (Hl 7 •HO km/h.), v do1tupu t 06 fl4 m a ••ttoupa.01tl 11 SO Om/ mln. ; Hkordu bylo do•abl'lo 11. trpna I tU.
Ovšem cesta k tlmto výkonllm nebyla tak jednoduchi , Jak by se zdilo z našeho struen-':ho popisu. Ze tfr vyrobených letounO byl Jeden zničen hned pP.I druh•m letu , kdy upadl stabilizátor a pilot White se iachrinll fen dlky vystfelovadmu sedadlu . A la.k vz.rClmla rych-
lost, vzrOtala I nehodovost .Jednou to byl poUr, podruhé popraskinr skleniných prOz:onl pilotn í kabiny, Jindy ns ulomeni lyfe. VývoJ Jel dile - po prvnfch nesmilých letech rychlosti 3 000 km/h . pflllo pět havirll , , . ale do roku 1962 Jlf dosihlo X- 15 rychlosti t6mU 7 ~00 km/hod . A stejně tomu bylo pfl dosahovinl výlek. Prvnf byla t~lcetlkllometrovi , pak nisledova.lo '40, S
KO SM ICKf KLUZÁK X-20 • Smy•I X·lO I• molno pochopit nimi 1nadno; 1talt, w.1.mam•· ll al dva •t•Jnl v•llk' ku•1 paplru a t Jednoho •li· 1uJama kulllku , kddto t druh,ho 1lollm• bllnou chlapaickou hPllku , 1.nimou pod „ tec.hnolo11ck1m a t)'povfm" oitn•l•nlm „vld(ovka". Uchopm• 1lilovanou kulltku a hod'ma li vodorovnjm1mlram - po ch'llll utna padat 1tila1trmljl a rychleil
k 1.aml; pPad1ta"1ufa nim model drutlc•"•ho korib\. , vracajf• clho •• do vnt•Y atm••""' ' Hodlm•· ll „ vlafto,kt.1 " 1uJnou 1llou a •
Situace dnefnlho drullcového koribu se v podsu.tl nlllm nellll od pf.du našeho modelu - paplrové kuličky . Život llovika ve vn.ceJldm se drufJcov'm koribu, který byl na obHnou drihu uveden po slolitých a nikladných pl'fpravich, dvlsl v poslednl (hl sestupu - na padiku. Jednou :1 latnfch variant, ktar' •• tftall roar..flt baapalnf • ovlidatalnf man'"" n••„atu s ko1mu na Z.•m, J• proJ•kt kosmlckfch k l1,1d.kO. J•lfch taor•tickf pGvocl I• dbnf - napP, I• m o lno pPlpomanout proJakt stratolfiric:k•ho khu:iko-.fho letoun1,1 profa1ora !upna Slrl1ua t lfidtfch lat I Jlnfch .
• X-10 nemOteme nazývat letounem, protofe je kombinaci raketovl!ho letounu a druflcovl!ho korábu . Mi umofnlt vzlet na obUnou drihu •1 a ovlidatelný nhrat na zem v klounv'm letu, Hzeném pilotem, pfflemi Ješti z.a letu na obHné dr.lze bude pilot mlt moinost kdykoliv drihu z.mlnlt nebo uvist X-20 na drihu kolem Mbfce. Prozatlm Je X-20, Jeho! vývoj pl'evzala znimi Orma Boeln1. kosmický kluz.ik l'fzený jednlm muiem posidky. Jednotlld fbe Jeho letu budou asi tyt0: 1 - dvl pl'fdavné rakety na pevné p.allvo dodivajf dkladnl dvoustupifov' nosné raketl Titan, nesoucí X-20, startovnf a počátKnf tah • 2 - vyhoi'enli pi'idavné rakety se odhodl a npiU se prvnf stupe ft rakety Titan • l - druhý stupeň rakety Titan pak dodi po zapilenl prvnl kosmlc· kou rychlost • -4 - po odhoz.enl obou stupftO Titanu, které dodaly prvnf kosmickou rychlost, led X-20 po obifnli drhe s poslednfm, vlastnfm, ltvrtým raketovým stupn!:m - Je to mali raketa o tahu asi 7 000 kg s velmi dlouhou dobou hoi'enf, Jej(i chod je mofno nlkollkrit po sobl pferulovat: dodt X-10 neobvyk" manlivrovacl schopnosti : lz.e zm~nlt kurs obilné dráhy, pl'ejlt z jedné obHnli drihy kolem Zemi na Jinou, nebo na drihu kolem M!:slce • S - pfed sestupem a nhratem do atmosfliry odhodí x.20 I poslednf, čtvrtý st:Upeft, malou ma· nl!vrovacl raketu • 6 - v atmosfHe Jlf kloufe sim • 7 - po nutném snlfenf rychlosti a pfekoninf tepelné barl'ry odhodf pilot ochranný .fdt ze u.skleriých prGzorO kabiny a pl'lsú.vi na ocelových lyflch.') • Vldfme, la X•t S pflpravllo praktick4 dudano1tl pro fbe 6-7 prolaktu X·lO, KAtlmco (ba f-S j101o1 pf•a.kot.1k.ny do1avadnlm p..Oblham p r0Jekt1o1 „M•r-cury", Jimi Amarlbn4 ovlPovall „.,ln' molnonl v7niknl umllfch drullc a drullcoyfch ko"-bO na obilnou dri.hu . Vf•lednld bude 1o1tkutal• nlnl projektu X-11 nikdy v t " 4 i Jll nynl •• k nlmt.1 pPlpravuJa kst a.m•rlckjch ko1mon•u~ .
nK•
(ln-vh)
Yl'H
655
FRANTIŠEK ŠESTÁK, Spul.1n.a Zavod Jul ia Fuc1k01
K.1.zne1uv
svEra se snažlli nal~zt tcrmoplasůclcý matcriAI, ktert by dovoloval litl bez tlaku a tlm i bez n'kl•dnl:ho lisu. Nati vldci viak byli první. Navíc 1c jim podafilo vytvofit hmotu, k jejlt pffpravE m1Ucmc vyullt dom6c1 auroviny - kaprolaktamu z Chemie· ktch zAvod6 W. Piecko v Zilin!.
oh i i e yróbě první no světě ...
0
e
Pla1tlck' hmota podle &. patentu
e
Vrtule '°'ro zaocc601kf lodi z Plzni.?
e
Molnoatl
alltallck~ho
polyamidu
ini~~~o~:d: a ::c~::t:~~e:~;~::~~i~~~.t~~~ 1
demie vid a vysok~ školy, pfihh\sili k patenroviinl novou platcickou hmotu: alkalickt polyamid. Zrodil se vynilcz v pravi.m slova smyslu ptevrainj': plas· ticki hmota, ktcri k vytvarovinl nepotřebuje ni.klad· ný a slofitt lis, v nEmJ pod tlakem nlkolika set atmo11fl:r vznikajl z roztavených plJ.stick)'ch matcri'1Q ncjrClzn!jll výrobky pro denní potlebu i spcciilnl výlisky pro pr6myslov6, v.!dec:U či :z:dravotnicU zaHzenl. Cim vEtll vtlisek - tlm v~tšt li . Proto se jen ztJdka kdy sctk6vime s vjrobkcm z tc:rmopJastu tUšlm ne! J kg. Maslvn~jšl se nedaly vyrobit. V dobE, kdy pracovnici Alcadcmic vEd vytvolili alkalický polyamid, bylo řešeni problemu, jat se flk6, ,,na spadnutl''. Cbcroici v ncjr6znijl1ch laboratofich
656
Vn<
Jenže z laboratolc do provozu vede obyčcjn! dlouhá cesta. V Plzni je závod, který se zabývá výrobou součásti z plastických hmot pro strojlrensk~ účely. Tfi mladl pracovnici tohoto dvodu, inž. Emil Neuhlusl, Jitka BUá a Jan Dufek pochopili vtznam nov~ čs. plastick~ hmoty, a dali se do pdce. Napfed ve spolupr4ci s p6vodcl vyrobili alkalický polyamid laboratorn!, aby prakticky ov!řlli jeho vlastnosti na tvarovaných výrobclch. Když zjistili, tc jsou v mnoh~m lepši než vlastnosů hmot, :z: nichi se rO.:Z:n~ součástky strojů vystřikovaly pod tlakem, snafili se vybudovat poloprovoz. lnž. NcuhJiuslovi bylo tehdy 25, Jitce Bile 19 a Janu Dufl:ovi 22 let. Plzei>llkt dvod byl tehdy začlen~n do n. p. Igla, jehož výrobnl náplni jsou jehly a hračky, a ne vclk~ odlitky z plastických hmot. Proto neni divu, fe inf. Neuhlust a jeho spolupracovnici nenašli pochopeni ani na feditclstvl Igly v Ccských BudEjoviclch, an.i na sdruže ni podnikil. Teprve po letech jcdn:inl až po zbabu v"dnkh org6ml mohli začit 1 pflpravou na vfrobu alkalicklho polyamidu ve v!tllm roz ahu, současn~ t novou velkou poloprovoznf stanici, postavenou v Gottwaldově. V roce Hl02 postaviti a vyzkoušeli prototypovl zaffzcnl a letos zah61ili poloprovoznt výrobu součásti z alka Hek.i ho polyamidu. Celý poloprovoz, který dnes u! patfl n. p. Plutimat, je ve v!tlf, čist~, bllými dlaždicemi oblofcn~ mlstnosů. Klapou tu relátka časových splnaěd a termostat!.\, občas :z:abzuči elckuomotorem pohinf:n• mlchačlca . N6dde, kotle, potrubl - vcelku bHnt chemický provoz . .Každ~ 4 hodiny lze dole, pod všemi [ěmi pffstroji, otcvtlr kohout a z niho vyteče 80 kg vlci~, prů:z:račn~, mitnf: natloutlt kapaliny. Je ttd.Jc6, ale nenl to jcltE: plasticld hmoia. Tou se nanc teprve po 20 až 30 minud.ch. Chemický proce• polymerace jednotlivých slo!ck nastane teprve ve formě. Otevfit formu naplněnou albhckfm polyamidem je 1ice mofn~ af po nEkolika hodinách, když proběhne polymerace a odlitek vychladne, zato vlak allcaHckf polyamid umofňuje zhotovit souč4stk:y rakov~ v6hy, jaki ani ncjvětšl střikad hsy na 1vbE: nemohou vyrobit. U! poloprovoznl zalh:cnf v Plzni dávli SOkilov~ odlitky. V budoucnosti nebude podle nboru in!. Ncubluala probl~mem odlfvat tunov~ pfcdměty.
Alkalický polyamid je výbornou n4hradou barevných kovů a v mnoha pfipadccb i oceli. Mli. velmi dobré mechanicte vlastnosti. Lze jej obribEt podobně jako kovy. Má v provozu minimi\lni oporfcbcnl - snad nejmenšl z dosud známých ptastickfch hmot v'dbcc. Ložiska a ozubcni 1oukoli z tohoto ma· (.;'\ tcri41u nepotfcbujl tak pečlivou t'.ldržbu a madnl
0
a ncopotfcbuji se ani v prašném prostfedi. V plzeňsktm Plastlmatu vyrobiti už přes 200 typů různých součástek li alkalickěho polyamidu. Úspory, kterě jejich využitim dosahuji strojlrenské závody, jdou do miliónU korun a desltck tun barevných kov\\. Mnohé stroje jsou dllcy polyamidu spolchliv~jil a lehči. V současn~ dob~ zkouAl o. p. Navika lodnl propelcr z tohoto materiálu. Osvědči-li se na fH~nlm rcmorkéruJ pokusl se v Plzni odlévat i lodn! vrtule pro zaocdnskt parnlky. Úsill mladých chemiků z Plzo! pfineslo ovoce. Podafilo se jim vyulit ve výrobě objevu čs. vědc6, Mohli bychom být tedy spokojeni, kdyby celá akce zavedeni výroby alkalicktho polyamidu nebyla brzděna t!žkopédnosá, s jakou se u nás realizuji nové myilenky v praxi. Od roku 1957 jsme totiž
I - Jan 01.tf'ek ocevfel kobouc n• poloprovoz.nim uflsenl. Hork6 tekutln• plni kbe.Hk, ze kteffho H pak odliv' do forem. 8 - O:uabeú kola odJlcj a. aJbJJck4ho poly•mldu.. 3 - Pod•vacl la..eky pro myfku la.hvf, T•to apllbce elkaJlcUbo poly•mld" pflúll ro&ll 100 000 korua dJ:por.
Poto Milan Schul• Dva do•plll a dlcko H pohodlnl veidou do an1llck,ho „Scootacar",
Hi motor Vllllen obnhu t'7 ccm • elektrlckfm •tartfr•m. Karo1fri• J• ae •keln•ho lamln6tu, podlahu tvoPI •llnf ocelovf plech, N•malou vftiodou vo:r.ldla je, fe •• • nfm di parkovat I v uplnlnfch ullclch, Z obrbk6 Je vldlt, le I tento ne~ nirolnf tPlkolovf vb 1e ujlmavfm Plunlm mi 1vou ele1ancl,
'OltADEK HUSÍ lfTI 'arko't'inl aut Pell"' kaldfm velkomli1tl Jinalil. 'arkuje H pod uml I nad uml, ab) u ufetPllo mino. Ale I tam, kde •e na)de trochu vice pro•toru,mu1l H dbit na poNdek. Na naJem ulmku je pohled a. trldtfho patra '•lie. kulturr ve Varfav• na Jedno va.ornl u1poN.dan4 parkoviftl pod palicem, ... Tohle m41e PaPll nebo New York VarJavl opravdu ůvldlt •••
promarnili náš předstih. V USA začali vyr!bět na podobném principu Nylon MC a obdobnou hmotu připravily i chemické dvody v NSR. Máme ponaučeni pro pff.ltě: Jde o to, aby cesta od objevu k jeho využiti v praxi nebyla prodhd:ovi\na nedůvěrou a lhostejnosti. U plzeňsk~ skupiny je nutno ocenit pfedevšf m to, že z vlastní iniciativy, s nehonorovaným nadšením a bez finanční podpory zvládli úkol, o jchof spd.vnosů a prospěšnosti byli pfesvědčeni, a tlm o pofédný kousek pfcklenuli propast poú.!f, kter~ u ob soustavo~ stoji v cestě rozvoji tech· niky.
nevytvářej[ sedliny ani s vápnlkem, ani s hofčfkem . OvJem , saponáty, samy o sobě, nemají lidné pracl vlastnosti. Zfskávajf Je teprve s dalffml pffsadaml. Saponá.ty Jsou látky, které svou molekulárnl stavbou I fytlk.ilnlml vlastnoscmi se celkem podobali mjdlu a maff dokonce podobné ú~lnky. To z.namená, fe tak' pfinf, také odmaštuJI a snlfujl povrchové napětl . Saponáty jsou synteticky vyrobené látky a je,lch slofenl je velmi rozll~né . Jsou neutrilnf a nesráfejl se. Stejně jako mýdlo musí mft část hydrofifnl a hydrofobnf. Saponáty nejsou objev poslednlch let. Uf koncem
e mýdlo do •pon:ity hou prf modernl pracl prouhdky- revoluce 'f odatrallodnl nali1toty. Ul nllcolik luniH, mni nimi K. „olik a: Prahy, J. „alallca z: Brna a Jinl, H nis ptali, J•k..I• to •• 1kutalno1ti •• Hponity, zda najda Jan o uklamu a :r.da tyto modarnl prac.I pro1thdky jsou t.11 dnH t(hopny nah,..dit tradllnll Polcudma ••na tyto od.1ky odpovldlt, protola •• domnl•Ama, la to buda a:aJlmat I ouatnl nala ltaftiPa.
S
Vlte
vůbec,
co je to mýdlot Ti'eba pracf mýdlo, toa-
letnl, jidrov• ... 1 Obyfejni vk, kteri je vldycky po ruce a nenf tfeba o nr uvalovat ... Mýdlo - poufljeme-11 slov chemika - je sodná 101 vysoké mastn6 kyseHny. To zní jako tajemn6 zaff.
kinf! Napfšeme-11 chemfcký viorec, nebudeme na tom o nic 16pe:
důchodu?
minulého stoletf zafala jejich výroba. Byly však pr-o svoje specifické vlastnosti určeny pouz.e pro pnlmyslové upotfebenf, hlavně v textilu. V ttlcitých letech byl z.nim prací pr-ostfedek Radion , který uf saponáty obsahoval. Neměl vlak úspěch u hospodyi'i, a to privem . Obsahoval totlf chloroví bělidla, která pllsobila destruk~ně na prádlo. Tato zkušenost se u na.šleh hospodyň tak vlila, le ještě dnes najdeme u některých z.a.koře něný předsudek proti ,,práškllm", kter-é „ ferou prádlo". Pl1vodnl saponáty se vyráblly z tukó, stejně lako mjdlo. Jejich výhodou bylo, fe se jich vyrobllo o X al X více nef mýdla. Neustále stoupajkf mnol.ství motorových vozidel má tiké urf:ltou souvislost se saponáty. Stoupila sice
Ch,. CH,. CH 1 • CH, ..•.....•... atd ....... CO Na Úplný vzorec by se nim na ftdek nevešel . Skupina CH 1 se v něm totll opakuje 16krát af 18krát. Není tedy mýdlo jen tak nějaká obyčejná věc. je to velice slofiti látka, a mi mnoho dobrých vlastnost! . Predevšfm odstraňuJe Špinu, jenle, co je t? vlastně lplnd Kafdí fpfna obn.huje mastnotu-. Namol ime-li tuk do vody, vldime, fe se spolu fpatni snHejL Chemicky tomu rlk!me, ie mají velik6 mezifázoyé povrchové napěd . A prhě toto mezifhové napěU mýdlo snlfuje. Špina se z vláken prídla uvolní do vody; mýdlo obklop( jednotlivé částečky šplny a solvatlzuje Je. Kafdá molekula mýdla mi dvě r(li.né čútl. Jedna je ve vodě rozpustná (to Je konec nilleho vzorečku tedy CONa). Ostatni, celý t.bytek i'etězce, je rozpustný v tucích, tudll také rozpouštf tuky ve špině a s nimi všechno ostatnl. Té prvnl , menši části flkáme hydrofllnf, druhé hydrofobnf , Obě musf být v rovnovize. Znhornlme si to na obrhku čís. t . Kulil.ka s tyčin kou p,edstavuJe molekulu mýdla . Kulička Je list ve
vod! rozpu„tn! (A),
tyčlnk•
Je
čist
hydrofobní (B).
Na hladině 'fOdy se chovajf jednotlivé molekuly mýdla tak, fe Ustl A směi'ujf dovnlti', části 8 ven z vody. Ukífe nim to dr-uhý obr-ázek. Mjdlo má tedy schopnost obalit uvolnfiné tukové l.btečky a vytvoflt tak· zvané „mycely". Jak k tomu dojde, ukaz.uje obr, 3. Ted' uf víme, Jak se pomocí mýdla providl očistná činnost , Však se také po dlouhá staletl nenašlo nic lepllho - af nynf. Mýdlo má mnoho prednostl a dobrých vlastnost!, m! však tak' dva hlavnf nedostatky, kter-' kul Jeho dobrou povbt. Ptedevšfm reaguje dsadlti . ZpGsobuje to nestJ.lost barev a kadefenl {ta.ké tomu flkáme plstěnf) vlny. Druhá jeho nevjhoda Je, fe se v tvrdé vodě sriff. Vznikali tak vápenná mýdla, dokonale neroz.pustná, jet vytvái'ejf polomlner-ílnf povlaky na prádle, které šedne a rychleji se opotfebuje. CO JSOU SAPONÁTY! Privě
tyto dv6 nedobr' vlastnost! mýdla saponáty nemaJL Jsou úplně neutrální . Ve vodě se nešdipl a
658
VTM
molekula mýdla
hlad lna. vody
spotfeba uft1tjch derivátO ropy, jiné deriváty však zOstá.valy lefet. Hledal se pr-o ni odbyt a došlo se k saponitOm. Tento typ sapon!tll se naz.ývi arylilkylsulfonity: jsou to čistě syntetické produkty, která se dnes nejčastěji
vyskytuji.
MODERNÍ PRACÍ PROSTliEDKY Jlekll jsme sl ui, fe saponity nemaj f ládné zvláštnf pracl vlistnostl. Moder-nf pracr prilky, to nejsou samotné saponáty. jejich účinky jsou stupňovány vhodnými pffsadaml, které vylepšuji vlattnostl saponitO, urychluji pranf a majl vyššf prací účinek.
Pozor vlak Ml jednu zvláštní vlastnon saponitů: p„edivkovini! Dáme-li do pridla nponátu vfc, ne! koflk ffká pfedpls, nefen fe nezlepJlme prad účinek prostfedku, ale mOfeme jeJ dokonce úplnE. zmafit. NeJlépe , kdy! sl to nakresUme. Obrizek 4 ukazuje pracf ůčlnnost mýdla. Vidime, fe v urlid1 koncentraci je jeho účinnost nejvyšší. Pfidiváme-11 mýdlo dál, účin nost se vóbec nez.větfuJe nebo nejvýl velice milo. U saponítO a modernlch pracích prost1edků Je to mnohem horšf a ukazuje nim to obrizek S. V urllté koncentraci Je pracl úelnnost nejvy!Jf, xvýšlme-11 koncentraci, účinnost prudce kledl
ANALÝZA
LÍC A RUB ••• Krldí mince má dvi strany, kafdá v& svou nevýhodu. Maji JI I saponátové pracf prostfedky. A nemalou! Spotfeba mýdla po li. svitov~ vilce poklesla, I kdyf sl dodnes udrluJe svoji pozici. St41e však prudce stoupá spotřeba saponitll. Celý svět pere saponity, a to čim díl tlm vfce. A tady Je ono·lertovo kopýtko. S.ponity se nedaJI z vody odstranit. Ničím - aspo~ prozatfm. Pronlkajf všemi člstldmi stanicemi, zanileJI kanalizacl, hubí ryby, nlčf porosty. Jejich vynlkajíd smi~ecf vlutnostl, uk vítané pfl pridle, jsou zhoubné:. Mimoto Jejich sulfoskuplna je pro některé: flvol:ichy fedovaú . UrZité úseky fek jsou dnes dokonale i:apěněné, dlky vynlkaJlclm vlastnostem saponitů , sdva)I se ncsjlzdnýml pro lodě . Saponáty dokonce pronlkajl uf leckde i do pitné vody a pOsobf škodlivě: . Saponity jsou nesporně: veliký pokrok v modernl chemii. Jeflch 1'porné vlastnosti způsobujt však lidem veliké škody a kdyby se jejich spot1eba rozšll'ovala df;I , mohlo by dojit k nedo:z:lrným škodf;m. Je t'feba. tomuto nebe:z:pečl čelit . A tak sl člověk , kdy! sl pfi pricl pro své pohodlf vycvofll nebe:z:pefoý Jed, musí ted vymýšlet, jak tomuto nebezpečf lellt. Pracuje se na vývoji docela nového čistini odpadnfch vod, účinného proti saponátlim. Prosfýchf; se dokonce, te byly objeveny baktérie, které ro:z:ruJujf chemickou stavbu saponf;Ul. Dělaj l ·e také pokusy, vyrábět takové saponáty, které by byly snadněji odbouratelné a neměly takovou odolnost a vytrvalost. ltekll J•m• sl ledaco• o mfdle I o nponhec:h, ZbfYi Gvaha, pOJde-11 1kutee:n1, Jak nbn flki, mfdlo do dOchodq, Domnl· Yime ••, fa :ir.atlm to nebude tak br-:ir.r. -du-
To je duv odpoledn.fcb pofad\a redakce Vldy a tecluůky pro mlidety ltteff od dfl vy1ll6 Cukodovenů.f roz.h.lu
katdt pAtelr. od 11.30 do 16.00 hodin na stanic.leh Praha a rozhlas po drAtl. Nový pofad pflnHI zaJlmavi Hr"ly ze vhc.h obord. Od poěác.k.u úfl Je to 1etl6I o ptlrocbúch ruervadcb. Pokrafov•nl tlcbto p0hd61 ~avanýcb Kdn pro všechny, o:uUe.te al)'lct 27. 9. - „Horolnc:I v podtemJ„, o avlUt11io•tec.b chfnov1lr.i6 Jeů:yni v Jltn.kh CecMch, • 1 . 10. -„KJ~t doby lcdovi", o novi pffrodní rctervacl v Krkoooikb. 11. 10. - „MJěfc( pacienti" - to Je titulek novfho aerl61u. o neobvykJjcb pacientech libfA - o nemocných rouHn•ch. Sledujte nall rubriku METEOR, kde ri• c.hceme prH"l· ddnl lnformovu o odPoledo.tcb Pofadech vldy a techa.lky. Kroml MET BORU vyall4 f'fllall.ce Vfdy a techniky pro m1'dd Jdtl btdf pondfU v 16,90 hod. na •c.anicl CS I • kddf tcnt:ck v 16i.00 bod. na •tan.lcl Prah• a RPD deutl. mlnutovi pGfady. V zUJ Je to Hrl•I ,,Co Jdtl nenajdete v ufebn.ldch" •v fljnu cyklu. z hJ•torle libhtvl „Talenl proti boleát.i".
0
1· •
\1
~)J.~:I J
tb
- -JO- t5, - 'iJ> "'.., ,5 o - eo
I ·~ 'bO~---~ JO
Alchymisté z dob Rudolfa II. nebyli právě vMeckými pracovnlky, ale pfeSto nemálo přispěli ke zrodu skutcčn~ chemie - chemie syntetické, zabývajlcl se vytvA!enJm složitých Jitek z jednoduš!lch, pfipadně z prvků. Naproti tomu analytická chemie postupuje opačně - látky velmi složité děli na jednotliv~ složlcy, často až na prvky. Z laboratofl, kde se pracuje s gramy, vyrostla v poslcdnlch letech- obrovská. odvětvi chemického prilmyslu, který zpracovává. ročně milióny tun surovin. Nejzné.mějši z nich je jistě zpracov4vánl sovl:tskl: ropy, která k n6.m nynf proudi ropovodem „Družba". V provozech obrovských rafinerii a dalšfch dovodil probthajl nepřetržitě stovky složitý"ch chemických procesů, které: je třeba neustále kontrolovat; proto všude kolem provozil nacházlme rozsé.hlé laboratoře, kde stovky chemikil neust4le zkoumajl odeblrané vzorky. Podle vysledkd se pak fldl technologický proces. Bez přesné: a rychlé. analýzy si nelze provoz takových závodO vůbec představit. Největ!l poúž ale je v tom, že běiné způsoby analyzováni jsou pfiliš složité, zdlouhavé a vyžaduji pdci mnoha kvalifikovaných, a pfesto omylných lidi. Odedávna bylo proto snem chemiků nal~zt takovou metodu, která by umožnila analyzovat vzorky takřka o.kamžit~ a pokud možno samočinnE, ~ bez dali! obsluhy. Dlouho zOstivala takové metoda jen fantazii, d ll:ta 1952-54 pfincsla obrat. Objevila se plynová chromatografie a za deset let přinesla do
laboratofl i do průmyslových kontrolnich metod opravdu radikálnf zmlny. Princip metody je poměrně jednoduchý: Kolonu pflltrojc naplníme pdškovanou tubou hmotou s vysokou adsorpčnf 1chopnostl (adsorpce je schop. non zachycovat plyny, piry a roztoky na povrchu pevných H.tck, zv!Ut~ uhll, ltaollnu aj.). Divk<>vaclm zaftzcnfm pak vpoušrtme do kolony zkoumaný vzorck 1 smíchaný s tzv. nosným plynem, zpravidla vodíkem. Srn& prochbf kolonou a protdžc jeji jcdnotlivt stolky majl různou adsorpci na náplni, poatupn~ se přitom odd!lujl. Pli výstupu z kolony pak móžcme hodnotit nejen přltom.nost různých 14tck ve aml:si, ale i jejich kvamitaůvnl podJl ve vzorku. Celý posrup je samočinný, problbA takřka oka-
B. Pl)'DOv# chrom•tosral
H
uati-
naho na pro1nmové bvJ,di.nl teplot. Foro Ptnul.$urc
mfitě 1 zaffzenl Je pom~rně lcvn~ a jcdnoducht a ddvi výsledky pfekvapiv~ přesnosti. BHně se objev! i přítomnost litky, obsažen~ ve vzorku desctnislcinou procenta a pomoc( zvJU( citlivých detektorů je možno zjistit i deseti· milióntinu procenta I Metoda ae osvl:dčuje i u sm!-51 jinak těžko dfhtclnýcb a v rychlosti je ncpfckonatc.lná. Pfipojlmc-11 k plynovému chromatografu integrátor a dalšt automatiku, kontroluje zoflzenf ocust6lc určitt chcmickt proces; jakmile změny plckroči povolen~ hodnoty, dá pfbtroj automaticky povel ke změoě d6vkovlfinl nebo teploty ~i k jin~mu duhu. Chromatograf nahradl mnoho kvalifikovaných 11it a zabraňuje navfc lkodAm, :které vz.uikaji ve vjrobnlm proce~u opožděnjm zásahem, pfcbltdnutlm čt omylem. Pli prdzkumu v NSR se
660
VTM
ukizalo, !c jediný pllstroj v pctrochcmick~m průmyslu (tj. v prů myslu, ktcrt zpracov6v6 nerostn~ bohautvi) za;ištuje ročni úspory asi půl miliónu marek. Pou!I ti metody však ncnl nijak omezeno na petrochemii. Přistroje se osv!dčujl pil zkoumáni čistoty surovin a vjrobků, při výrobě potravin a l~k6, při rozborech silic 1 aromatickjcb látek, v metalurgii, při výrobě plastických hmot, ba i v kriminalistice. Chromatograf například zjisú v kévov~m auaktu na sto slo!ck a ve výfukových plynech na čtyřicet . Pouiiú metody se st6lc rozlifuje na dal§l organické a v budoucnu i anorganické látky, a z laboratofi stile čaat~ji pronik.6 i do pr'O.myslu, kde znamen• tU.ko vyčlslitelnt úspory. U ni1 v poalcdnl době vyvinula lada výzkumných ústavu módcrnl typy plynových chromatografu pro potfeby svých lo.boratofi a nlkter~ z nich se zkoulej( již i v provozních podminkAch úvodů. Je to zvl'lté typ VÚP v Novikách, který m• být podle dalšlch zkulenostl pln~ plizpúsobcn potlcbám prúmyslu a sériově vyrábcfo , Na vývoji urychlcnl: pracuje Ústav pro automatizaci. Néi chemický prllmysl tak dostane pomocníka skutečně. ncúnavo~bo a ocomyln~ho. Další přJscroj, univerzální a stavebnicový, cbystajl do vfroby Laboratornl potřeby v Praze. Toto zařlzeni budeme dodávat v dmci RVHP i do da!Alch socialistických zcml. Pfitom však vývoj v laboratořich dále pokračuje. Podstatně. ke zdokonalenl metody přispěl v poslednl době Výzkumný ústav pro ropu v Bratislavě., kde kolektiv chromuografick~ laboratoře odstraNI jeden z nedostatkO metody. Zkoumáme-li totit vzorek, uskutečňuje se analýza při teplotě, rovnajicl se stfcdnlmu bodu varu směsi. Složky s velmi nizktm bodem varu přitom procházejí kolonou pfiliš rychle, složky s vysokým bodem varu pomalu, a hodnoceni výsledkó je obtlžnč. U mnoha 1mhi (napflklnd u produktu krakov•nl) bylo proto třeba ncjdllve oddélít destilaci několik frakci s přibližné stejným bodem varu a analyzovat je postupně. V bratislllvskt laboratoři však ac podafilo vyvinout tak účelnt programov9 regulitor teploty. tc je motn~ směsi analyzovat najcdnouJ při dostatečně rychlém a pfcantm hodnoceni výslcdkil. Ve srovnáni s celkovým stavem metody je to významný úspěch. Modernl plynovi cbromat<>grafic tedy znamená spln~o.i d6vnjch tuleb chemikó: Plesnou analýzu bez analytiků a nAstup k plné automatizaci mnoh11 prOmyslových chemických proccs6. MILAN PAVLAS
roč
slovo odbornfkOm: P Joslfko, Malý a
se: nemusíte bátl Deime Roth , Trčka ve své knlte Statistické metody v ex· perlmentálnl medldnA (St,t. •drav. naklad. 1961) plll: ,,DOklildni znalost statistických postupO vyfaduje pom~rnl na· máhavého studia a nenl nutnf. pro experlmentálnf pracovní· ky... V mnohých jednoduchých pllpadech I•• poulit jli vypracovaných statistických postup6 I bez hlubllch znalost! matematické statistiky, pokud se pfitom uchoviva]I určitá pravidla, uvedenf. obvykle v učebnldch drovei'í s popisem početnl techniky." Dnes jlf znime dost tako· vých statistických postup6, kterým flkáme „sutlstlcké testy". S Jedntm takovým testem chceme seznimlt ltenife, aby po· 'Znal, fe se opravdu nemá čeho bit. Velmi bsto se v tomto člin ku setk'lite se slovem „pravdi· podobnost'~ . Nesmíte se tlm dát zviklat ve své dúVUe k ma· tematické statistice - na nizorn6m prlkladě pozn,te, fe pravděpodobnost m~fe zname· nat mnohem vk nef nejistota a pochybnosti . NÁZORNÝ PlilKLAD Z dobfe mlněnych dOvod O poHdime čteni'i'e, aby se na. chvUI stal agronomem JZO, který se rozhoduje mezi dvěma odrOdaml pšenice. Abychom mu usnadnili rozhodov!nt, dáme mu k dispozici výsledky polnlho po· kusu, provedeného v šesti opa· kovinlch s kafdou odrOdou. Sklizni pokusných dflc6 jsou uvedeny v kilogramech a mGfe sl Je pPepočltn na metrické centy po hektaru, jestllfe v!, le pokusné dllce byly vellk6 kddý po Jednom aru . Prvi odrOda: 36.62 - 35,53 - 34,19 - 30.05 - 29.17 19.99 DruhiodrOda: 32,50-38.1 6 - 35,85 - 39,76 - 39,15 38, 1 Uf na prvý pohled je patrn6, fe druhi odrOda Je 'Z.1eJml vý· hodnijlf - vybrali Isme totil pro nb.o rnost Jednoduchý p11· klad . V Jlnych pflpadech vlak od had nestačt. Agronom ne-
s
nebQjte se s A Is KV mllie pouhým srovnlntm bezpel· nf zjistit opravdu výn0$nljšl odrCidu. P~lvedeme
mu tedy na pomoc
statistika„ Ten povaluje kafdý po· kusný dllec u „nlhodný výběr" te „ dkladnlho souboru" . To Je todf takhle: p1edstavu)eme sl kafdý pokusný dllecjako nihodn6 „vykrojený" z vellkiho honu, linu pšen ice. 061elld. Je ta nlhodnost. Nesml se vyblrat . Vyblri za nis nlhoda . Ten veliký ltn pšenice ve skutečnosti neexistuje. Ten sl Jen pfedstavujeme. Mime ale v ruce p'ece jenom něco konkritnfho: pokusné dflce, resp. jeflch výnosy. A ted pfijde to hlavni: Podle výno· sov~ho rozdflu skutečně existuJtcfch malých pokusných dflc(I, „výběnl" , mllleme s un!itou pravdě podobnosti pomoci m:atematlck' statistiky odhadovat , Jaký by Hl byl rozdtl na velkých honech - zatim exlstujfctch Jen v našich pfedsta'lich . V tom sutlstlk pomOle agronomovi. Ukifeme sl jak.
STATISTICKé HODNOCEN( Ofíve se Y polnlch pokusech po· ulfvalo tak z.vaného t-testu, který vy!aduje mnoho operaci umocňo vtnl a odmocňovinf. Je velmi pr'ilV ný - a proto asi ten strach ze sta• tistlky. V4!da ale pokročila : a tak mil· f e me sthnout k jednodulšimu Wilcoxonovu cestu, který poplsufe Roth a kol. v citonn6 knize . Postupujeme takto : 1. NapHeme st výnosy odr0dov6ho pokusu do dvou sloupkil a najdeme sl nefnllll výnos. Napravo od něho pfiplfeme jeho pol'adl: jedničku . Pak hledime nejbllfe vyHI výnos a opět p1iplhme jeho pofad l: dvojku . Tak postupujeme, af máme pofad l všech dvanictl vý· nosil . Pou lijeme -li lfsel vpl'edu uve„ deného nhorného pffkladu, bude tabulka vypadat u.kto: Vfno1y Pohdf Vinosy Pohdl: prv6 odrlldy : dru h6 odrlldy:
u.u"'•
JS,U ka 34,tt ks JO, OS k1 n.•1 ks lf,ff k1
ll,SO lc.a
s
"·"''ks JS, IS k1 Jt,7' k1 lf, 41 k1 Jl,IS k1
•
to t2
"
2 . Selteme l.fsla pofadl prvé odrOdy : 8 + 6+ s+ l+ 1+2= 25 3. Najdeme hodnotu „ M" a hodnotu uD" pro 6 -f 6výbEr0 vtabulce, upravené ve výtahu pro tento p"· pad z. tabulky Rotha a kol. (viz tabulku) V naie m pl'fpad~ fe v tabulce pro 6 6 „ výběrO" hodnota M = l ' a hodnota O 13.
+
=
„.
Hodnotu M odelteme od souč tu pofadl pro prvou odrOdu (25) bez ohledu na tna.ménko . To znamení, fe menšllíslovldy odet:ldme od vitflho: 39 - 25 = H S. Soustfedíme ae k vypoltenému roxdUu (1 _.) a zkoumáme, z:da je vyHf nebo nlllt. nef nalezeni tabulkoví hodnota O: v polítan6m pllkladi je ro 13
6. Nel p1ikr~rme k ddru, provedeme Ještě kontrolu sprivpol.Id.ni: selteme ěfsla pofadf pro druhou odrddu (Sl) , od tohoto soultu ode~teme tabulkovou hod· notu M (39) a dostaneme 53 -39 • = 1„. Stejný výsledek jako v prv'm pl'fpadě. Polftall Jsme správně . n~ho
7. Závěrem posoudíme tzv. „statistickou výinamnost" xkouman6ho roxdllu mni oběma odrOdaml. P11 6 6 výblrech je vypočtený rozdll {14) vylfl. nelil pflslulná tabulkovi hodnota D {1 l). MOfeme tedy po valovat zkoumaný výnosový roxdll obou odrtld za „statisticky významný na úrovni 5 % pravděpodob nosti''. Plšeme P - 0,0S (kde P xna~I Probablllty, tj . anglicky pravdipodobnost) .
+
DŮLEflT~ POJEM
„Statisticky významný rozdtl na úrovni S % pravděpodobnosti" fe velmi dtllelltý pojem a musíme se u nlj xastavlt. Je to pojem obecně pfljfma.ný a vlitý, I kdy! nexvykle dlouhý. (Pěti procenty se spokojujeme v xeměd~lstvl. V 16ka1stvl vyiadujeme jedno procento, nebo dokonce Jednu desetinu procenta.) Plšeme tedy P O,OS, nebo P= 0,01, nebo p .,. 0,001 . Co to xnameni? Významný rozdll na. úrovni S % pn.vdipodobnostl (P= O.OS) sl pfedstavuJeme Jako ofekivánl, fe zkoumaný vliv (v našem pl'lpadl výkonnosti odrOd) br se na koneč ném výsledku projevit pravděpo dobně 9Sprocentnlm podllem (tf .
100 % - S % = 95
% ) . PřlP=
0.01
pak'' % podllem a pfi P- 0,001 dokonce 9,, 9 % podflem (v lékaJ'ství). To vbk)e pouze zjednodušenj
výklaá k xlskinf nf.zoru ; podrobný výklad by sl vylidal pl ll lf mnoho mtsta .
JAK SE ROZHODNEME! Na prvý pohled se pPi prohlllenf pokusných výsledkO
~,~~b~:~itl~/k1~.k;:r~~~= !e~~r1~ ce citovaných auto rO Rotha a spol. (kde najde odkuy na dal!I llt•n.· turu). Jednak na praktický výklad, který najde v lfíndch uvefelnlných v 11 . rolnlku ~a.sopl s u Prehled zemldělsk' litera.tury domi.ct a uhranl~nf , na. str. 421 :a na obilkich dalšfch ff sel tohoto rotnll<.u . INŽ . DR. VLADIHfk BllllJCHA
Upravená tabulka hodnot M a hodnot O podle Rotha a spol. pro WllcoxonOv test. {P = O.OS) poht vfblrO
„ D
„." I
I.„„ I.„„ "
t+•
"
"
tos
uo
27
JJ
• .• 10+20
.............. „•• •.. „ .... . . . „ „
7l
Nalexený rozdll je statisticky významný na úrovni P = 0,0S jettllle rozdtl součtu poi'adl a hodnoty M Je vidf nelil hodnota. O pro pffsluJný počet výbirO .
vn<
661
RUDt SRDCE
ERIKY «>r ; \ :le pfíd1odcm Kolumbovým a
': ~éna pak jeho nisledovnikO je :: nejen pferušen vývoj svébytné Indiánské kultury na Kubě, ale na-
]
~-
~:;,~\,~:~ld~:ťn~~tl Indiáni takfka Dnešnf revolučn{ kubánská vláda
chc:e nynělllm obyvatelOm ostrova prv• Kubince pflpomenout vý· stavbou velkého památnfku lndiin· ské architektury - skutel:né velké Indiánské vesnice na kOlech - ta· kové, Jaké existovaly v pPedkolumbovském obdobf ve všech pobi'"efnlch a moUlovltých oblastech Kuby. Tato z.vliltnl lndlinski vesnice byla postavena na laguně PokladO (po· klad O proto, ie v této lagun~ si prý kari biti plritl ukrývali své poklady). Kdyl byl I Indiáni na Kubě téměf ůplni vyvrilfděni, nalezli si bili obyvatelé raně náhradu al v Africe. Od poloviny 16. stoletl přisd.vá na Kubě Jedna otrokářská loď u druhou a p11váfí černochy. Tlsfce a tisfce černých otrokO. t"ernošl a mulati lijí na Kubě dodnes. Ted ale pomineme čer· nochy. pleskočlme I čtyll stoletl kubánské pokolumbovské historie, pfeskočlme 1 prvnl polovlnu na· šeho stoled, abychom sl mohli za. čít vypri.vf:t o Kubě dnešní, o Kubě a Kubándch poslednfch deseti let.
nitý voják, vUdce lidových sil , které skoncovat s kolonhUnf ty· ranil - mulat Antonio Maceo. Kdyl pak Kuba zlskala - jako poslední ze všech Šplnělských ko· lonií v Americe - na začátku 20. stoletl nezivlslost, ukázalo se, fe tahleta svoboda je tute formálnl. O svobodu okrádali sladký ostrov clz:áci I vlastnf lid•. PosledrH z kubinskjch diktátora se jmenoval Fulgenclo Batista: vykr!dal, sufoval Kubu uf Jednou a p1esto, f.e ho ni.rod vyhnal. měl odvahu vr!tlt se vojenským pfevratem 1 O. 3. 1952 k moci znovu. Ale tentokrát byly uf jiné ěasy . V d„uhé světové: válce zvítězily nad fašismem sily demo· kraeie a ohlas těchto vlt~zstvl, ohlas soelalistlckých Idei, došel v letech vilky al na zapomenutou Kubu. A proti Batistovi se brxy za. čala šlkovu sila lidové Kuby. Ne· byli to jen komunisté; také un\ver· sltnl studenti, v Latinské Americe tradičně radikální bojovníci za nf.· rodnl svobodu, chystali boj. A mez:I nimi nedávno graduovaný doktor práv, jehoi jméno tenkrát jeJt& nikdo neznal. Znělo : dr. Fldel Castro Ruz. chtěly
661
vTH
země.
V Mexiku, kde se zas sešli tak~ka všichni, kteří Moncadu pfeflll, fa. čal Fidel pi'lpravovat okamfítě novou akci, nový návrat do vlasti soufené tyranii. A xase Je tu s Fi· delem jeho mladšt bratr Raúl a Je tu také pozdijll miláček kubánské revoluce Camlllo Clenfuegos a Je tu také argentinský lékal' Ernesto Guevara, Je tu ještě někollk desítek jiných statečných. Brzy p1ijde W, aby se navrátili do vlasti ... Z pNstavu Tuxpan w-Mexlku vyplula Jedné temné noci roku šestapadesátého bárka - nevelká lod', nazývaná pri.vem Gran Ma - „Bablěka", směrem ke kubAnským b~e hům. Na palubě „Babičky" 82 bo· jovnlkO. Vůdcem byl zase Fldel.
~ ~~~.:lo;;~~~
Kol'eny sv obody Jak to vlastně na Kub~ začalol Vime uf, fe kořeny svobody jsou na Kubě staré stovky let. Sahajf až do doby, kdy legendárnf indiánští rebelové Hathuey a Guama vedli nerovný boj proti španělským con· quistadorOm . V kořenech kubánské svobody jsou I desftky povsd.nl fernolskýc:h otrokil. A :základy opravdové, dnelnl svobodě kladli takoví stateční hrdinov~ protlko· lonif.lniho boje jako nejmilovanějll básnlk Kuby José Martl a zname.
3
Fldel a jeho druzi, mladlětf dUntct a studenti, brzy p11pravlll první akci proti dlkdtorovl - po· kusill se útokem ovlidnout nej· vitšf vojenskou pevnost diktatury, kasárna Moncida v Santiago de Cuba. Byl to boj Davida s dvacet· krát sllnějšfm a vyzbrojenějšfm Go· Ilášem. Sotva 200 mladých chlapců a divek, mnozl holýma rukama, n· útolllo ve tfech oddflech Oednomu velel Fidel, druhému jeho mlad!I bratr Raúl, tfetlmu elektrlkáll Abel Santamarla). David tentokrát ne· zvltěz:ll. Většina ótočfdch byla :za. bita, takfka všichni ibyll ujati útočnfcl byli popraveni. Tak skon· Wo útokem na Moncadu 26. čer vence 1953 prvé dějstvl rodlcf se kubánské revoluce. Nakonec Fidela a také Raúla, Abela Santamariu a několik zbylých, ktefr přež.111 26. červenec: I prvé hr(n:y diktátorovy pomsty, od· vlekli vojáci do vězení. A protofe se zatlm o Moncadě do-zvěděl c:elý národ, muisel tyran chtě nechtě araniovat proces. Fldela pfivedli p1ed soud. Pri.vnlk Castro se hájil sám. A nehájil svOj fivot. Há)il sv~ druhy a z obfalovaného se stal falobce. 2aloval diktaturu a nakonec fekl: „Odsuďte sl mě ( a znělo to - zabijte si mě!). ale dějiny mě osvobodl!'' ... A nalezl se Jeden te soudcó, který nepodepsal trest smrti a Fidel s Raúlem nemohli být popraveni. Byll tedy odsouzeni k dlou· holetému 'Žalářováni. Ale po dvou letech donutily celon•rodnl akce tyrana, aby oba bratry ajeJlch druhy z vězent propustil. A vypověděl ze
,,,..
o
0
~Wi rlid 200tw "i'~
l ,I) ' k
iv
;:::N
lll/s:iopf•t.IJniJ~.&r.,,Ma 212. . 19Sli ~:fedllko ~ni poQlktwt rob/ 19fi1
bdinlJ
Ale nep1rtel se o 8 2 vojidch revoluce doxviděl. A tak kdyf pflst ili na bahnltlim pobfefi Colorados v nejvýchodnějlf kubinik'- provincii Oriente, v pfedhorf Sierra Maestry, vojska diktátora Je napadla a rozprillla. A po Jednom Je n blJel>. P~dl hrdina útoku na Moncadu mladý dilnfk Lopu, kterl:mu pfezdlvall Nlco, padl proslulý revoluclonif Juan Manuel Marquez a nakonec padl I Ffdelúv pobofnfk Candido Gonialez. A pak ul zbylo jen 12 fivých. Nemill sko ro z b raně a schhell se na u rčenl: ml sto po jednom, po d vou. Jedli t rávu, flvl: kra by. A byli k sm" I vysllenl. Ba t i st ův rozh las vltětni mel doval: „Nale statečná vojska zmafila pokus rebelO vylodit se V provi ncii O riente . A do Jed noho všechny revoluclonife zabila ••. " Do Jednoho ne . Zbyl ještě Fidel a 11 Jeho druhO . Jako Jinollk se svou drufinou hornlch chla pců se ukryli mezi vrcholky Sierra Maestry a chystali se k boji . Těch dvanáct, co zbylo z posádky Gran Ma . Hlsto·rie bojů kubánských „ barbudos" -vousál:C1 je ul natolik
'OZORUHODNOST ,,. Tento a nallc:kf nafulcowac:I llun :1: ne ro1.t.lt niho nylonu Je nfrn a.pCt1obun iittl po:11oruhodnf. Mnohe m poxoruhodni llf Je vlak m l1trni Jf:.:cfa kapldna tohoto llunu p o h fe benec:h vln Atlant iku I m i1trow1kf •nfm•k fotO•rafa ,
%nima, fe ji nebudu znovu opako vat. Vousifl nakonec pfemohli zprvu t lslckrit sllnějšl vojska diktátora, a prvnfho ledna 19 59 vstoupili vftězně do hlavnlho mbta republiky - Havany. Ale boj Kuby tlmto dnem prvéh o vlthstvl neskončil. Splše znovu za~al. Vltbnou revo luci chtill jejl domtcf I zahranifnl nepfitelé zardousit tislcerýml zp1lso by - nakonec blokádou . A fá lsem na Kubu p1ijel, vlastni pfileti\, shodou okolnost( vůbec poslednlm letadlem, kten~ pflstflo na mezlnirodnlm kubtnskim letlštlJosé Mart! v Rancho Boyeros ještě pfed tlm, nef byla na statečný ostrov uvalena absolutnl klatba . (Proč a za co Kubu Jej I pjJitelé nenivldl , celkem vlme . Ale ještl Si v prOblhu vypr,vinl kofeny a pffflny tohoto nepf
kolo n lůto rec: h
x.Ctu l je n h l1toric:k6
JOHN GLENN VI ZH!NllNtH HlllTKU - Theo Wllllc.k1, zipadonlmac:kf hodlntr, udl lal 11 model rak.-ty Harcury, 1 n ll John Glenn obletll tPlk,..t zemlkoull. Model mi n ltelni 1lirnt1y a fun1uJlcl pllotnl pfl1tr0Je. Loutke, anúorftujlc.I ko1monauta, hfbi dokonce rukame I noh•ma.
YTH
663
_,_
Vlkb.41 J•m• ••fdky 1>ou1Jlv6ho ronoJ• vfůua:na ••omod eott1le, J•J1 ohram.a' a a-ofedlt..,ltdnA •U•. J•ll ovl'-4".aa. 1louft ělovlku, ale mtUe JJ b#t 1ak6 nedllto IL d.lltafm cU6m. V rukou ,pot.rokov~b HdJ I• mob11tafm 1drofem ennale budoucnoltl, kter# d' UdatTII mobotů doMhnour 1laa1nlckfc.h 6-plchO v phtY'ho.f nali plaa.uy a ov1'dautJ vumlru.
V pffrodl oe vy1kytujl neotilt prvky (jsou umfsrlny na konci soustavy prvkó D. I. Mcnd!lc;eva), jsou plirozcn! radioaktivní. U rlchto prvk(l dochhl k aamovoln~mu rozpadu jejich atomovjcb jader, který fe provbcn radioaktivnlm zilfenfm. Nej?Dámljllm z tlchto prvkťl je uran, oboažený v nerostu 1molinci., uranio.itu, Rozvojem v!dy a 1polupracl vldcťl celfuo ovlta 1e podařilo Vytvolit tak! prvky uměle radioaktivnl. Některe z těchto prvk6 se pou!lvaji jako paUvo v rcaktortth Homo-vých clcktriren a lodí. Tohoto vcllc.~ho cncrgctickťho zdroje 1e vlak v současn~ dob~ jelt~ zncu!lvé I k vtrobě jaderných zbrani. Kddý pochod, pfi kterlm doclázl k uvolněni jademe energie, ať už pochod neHzený (jadernl zbraně) nebo flzený (reaktory)J je provbcn radioak:rivnJm úfcnim. Je tedy toto zilcni v!dy pr6vodnlm jevem bžd~bo rozpadu atomových jader. Radioaktivnl úfenl jsou v podttatě bud nepatrnl čbtečky hmoty, vy1tfclované pfi rozp1du acomovjch j&dcr, nebo elektromagnetické úfenl oejkratšlch vlnoytch dllek, jcjicht tpolcčoou vlastností je achopnott pronikat hmotou. PH pronilténl hmotou - tedy i lidským organismem - docházt k poškoicnJ a ničeni tk.6nl. Nebezpeči neopočlvi v pflmýcb učinclch zifenl, ale pr,vě. v jeho dltcfnostil protože ho nelze vnhnat, an.i kter~
·-„ „
Cl
GI
„_E
jsou založeny fotodozimetty, kde podle stupu.~ se urči mnofstvl úfeol. Pro svoji praktičnost, v:thlcdcm k pftm~w.u mMenf intenzity dfcnJ, se nejvJcc pou11vaji pffstroje elekuicki. Tyto pffstroje jsou založeny na takzvan~ ionizač.nf schopnosti zifcnf. Co je to ionizsce? Nebudeme-U se zabývat teorii stavby atomu, mOžemc fici, le ionizace je schopnost vyrvofit v clekuicky ocvodivi:m vzduchu vodiv~ pr'ostfcdJ. Na tomto principu je založeno m.aoho dozimctti°'" kých pflmojťl, pou!lvajlclch elektrických obvodťl. Ji! v roce 1935 seotrojil Grelnacher prvnl jiskrový počltač (viz obr. l). PHsttoj 1e1t4v6 z jednoduchl:ho clektrick~bo obvodu, kde zdrojem proudu je baterie o nap&i asi 2000 V, které je jed.nim koncem zapojena na hrot jiakfiltě J. Druhý hrot jiskfiltE je nastaven v kritickl vzd61enosti r.ak, aby nemohlo dojit k plesk.oku fiakry přes nepatrnou vzduchovou mezeru. PQ.sobenJm radioaktivnlho z6fcnJ, které v tito tnezele zp6:aobl ionizaci, dojde k vodiv~mu spojeni obou hrot6 a pfeskočl jiskra. Tlm 1e uzavře elektrický obvod pfe1 odpor R, pfi čemž 1c nabije koodenz6tor C, zčerninl
li
určovat Udným ze smyslových orgénfl čJch, cbu( a hmat). Pletto se však naila
(zrak, sluch, cesta, kterou m6femc pfitornnost radioaktivniho zé.fcnJ zjišťovat a dokonce i mHit jebo mnobtvl a vhodnými llčeb nýml prostředky omezit jeho pťlsobenl na lidský orgao.ilmus. Věda zabývajfcl odvětvlm jaderné
se problémy fyziky
1
měfenl
je dilležitým
nazjv:i se dozimcuic.
Vlastni měflcl pflatroje se jmenuj! pflatroje dozimeulckl. Zjiltovénl radioaktivnlho úfenl se f!U detekce. Detekci můžeme prov6dět několika %p6soby, uloženými na rťszoých principech, bud chemie> lr.y, clcktrJcky nebo scintilačně. NejjednoduUI zp6sob detekce, pomoci fotografick~ho filmu, byl objeven již roku 1896 Henri Bccquctelem. Tento zpO.sob si m6žeme snadno ov~!it pomoci jednoduchých a pflatupných prost!edkll. K ověřeni použijeme běžného fotografického filmu nebo dtsky (Poma 17 nebo 21 DIN). Kousek film.u.zabaUm„ do čern~ho papiru ... na n!j potožfme taktem k filmuJ hodinky 1:1e avhlctrn čfsclnlkcm, např. ,J>obědy • Expozici prov6dfmc o!:kolik dni (hodinky jsou slabým zdrojem dřeni). Po expozici vyvoláme film běžným zp6sobem a a nim j kousek ncexponovanibo filmu. Srovnime-li potom oba negativy, zjisdme na jednom zčcroinf, odpovfdajfcl tvoru člselnllr.u. Stupe6 zčerninl bude tlm větll, čim bude delJI expozice a čim bude zdroj zilcni umlstfo bllže k filmu. Take 1U. poufit6ho obalu filmu mťlže tento pokus ovlivnit. Na tomto principu 0
jehož n6boj se mHf pfúuojem M. Vysokoohmový odpor R zamezuje samovolnému výboji na jiskřišti. Tlm je počítač pfipravco k daHJmu úznamu d.fenl. S obdobnými principy pracuji slo1ittjlt dozimetrick:l: plfstroje, kteri: mají i n~kolik zesilovadch a rcgistračnJcb obvodťa, takových, aby byla umožn~ na registrace velmi malých množstvt ndioak.tivniho dfenl. Do tfeú skupiny lad.Jme nejmodern~jll pfistrojc, zalolené D8 vzruku jasných zéblesk6 (•cintilacl) pfi dopadu radioaktivnlho zAfenl na krystaly některých látek (naftali:ou, antroci:nu a n!ktcrých anorgani°'" kýcb soU). Tyto acintilačni pffsuoje pracuj! tak, f.c dopadajtcl radioaktivnl zál~nt uvolňuje z krystalů anorganických soli av!:tclná kvanta, tzv. fotonyJ ktct4 se pfemEdujl v elcktrick~ impulsy. Impulsy se v dalších cldttrických obvodech zesiluji a rcgiatrujl. Ncust4.1ý rozvoj techniky pfin4§f ad.tc nov~ a konsuukčnl dokonalej§J provedeni tkhto pfistrojů, i když popsaa~ principy 1e ocměol. JAROSLAV LBHK.f + VLADIMfR KUBLA
OIUENTAČNI O SVtTUNf pro dlt1U a nemo°'llnl pokoj• atd. <w'rfdill v NSR tlmto nolnfm nkllkem. Zd'roJ•m nltla J• el•kUolumlnlJc•nlnl d•nlaa, ku.ri. pPI upaJenf na 120 volto<wf proud niti pllJemnl zelenavou barvou. Svlt•lnf 14roJ d'oJtaluJ• 'H tmi k rouaninf pfiadmltll a pfekU111k, anil pl!JObl rull<wl. Spothba proudu l• nepatrni•
... TO NE Nf HARHONIKA,ale novlvynaluen• mali rulnl pralka, kttiri. n trochu podoW tahacl harmonice a trochu lampl6nu. Vul'uchotl1nl uu.Yk· n6 n6doba .a pfutlck• hmoty nap lnf H mjdlovou vodou a drobnfm pridl•m a pAk •• pera Jako kdrt •• hral• na harmoniku. V1niliucl tvrdl, fe v nikoIlka mfnudch J• pr4dlo llttl vrprino .
664
VTH
V
nelrO•nllllch umlch svita Je dnes ve 1kulebnlm provozu ul lededt turbinových lokomotlv. Zi· kladem JeJlch ener1etlck6 U.stl Je plynod turbina, kterou pohinlJI hork' hnacf plyny v1nlkalfcf ve spalovacl komo1e nebo v jln6m :r.dro) I - napffklad ve vildch pfstov6ho spilovaclho motoru . Jako pramene enersl• se pouffvi kapaln,ho paliva . Hospodirn~Jll ovlem Je
vhodn6 odlulovale popflku, kter6 by snesly vysok' teploty a dlouho vyd rte ly. Bihem poslednlch let se v1r0Jllo nEkollk projekt4 turbinových lokomotiv spalujfcfch prilkov6 uhll. Odbornici sledovali fa.du hnacfch soustrojl na zkulebnlch stanoviltrch, ale Jejich montáf do lokomotiv a prvnf zkulebnf Jlzdy se pro technlck6 potlfe odklidaJI. RG•n•
se, budou postaveny dallf pokusn6 typy turbiny toho druhu 1 pod· statnl delll fl•otnosd - 50 000 af 100 000 hodin .
PrOkopntck• konstrukce vyjlldl Dlouholeti usllovni price výpol:tifG. konstrukt6rQ I lkulebnlch technlk6 pflnesla uf. I ovoce. J• jim prvnl lokomotiva se spalovacf tur-
~~~~~nn: s~~~~~:b~~~ ~i,:~~v~~~
provozu u amerlck' f.eleznlčnl spo· Unlon Paclflc Rallroad . Lokomotiva má tfl dlly. V prvnlm je pfstový naftový motor a steJno· smirn• generitory elektrlck6ho proudu. Soustrojf sloulf pro star· tovinl spalovacf turbiny a Jako Ú· lofnf zdroj pro pohon lokomotivy. Hlavni hnacl 1oustrojf Je ve 1tfed· nim dllu lokomotivy. Spalovací turbina má výkon 5000 k, I• Jedlečnostl
na práškové uhlí?
0
spalovat titki kapalni paliva r0zn6 druhy muutO - Id jsou pro Jiné motory nevhodni . Svou nlUJ cenou vyrovniJ I vyHI spocl'ebu. Turbiny spaluj! uhU Konec 6ry parnfch lokomotiv vb.k netnimen,, fe by se f.elez.· nlc!nl sprhy rozloučily ůplnl 1 uhllm Jako zdrojem enercle . Naopak uhU se uplatni I na neJmodern~jlfch fe· lezn l čnlch tafných vozidlech. Spalovfinf prilkov6ho uh ll by pflneslo vellk6 výhody - pfedevlfm ťl sporu kapalných paliv, po nich! fe stili popdvka a kterých le v mnohých zemích tNalý nedostatek . Cestu, Jak v turblnfich spalovat pralkov6
Jue~~l~le:•~:::,or;~~lb'~!m~d~t~eri
lokomotlvnf dvody v USA ohlislly tfl projekty; lokomotivy výkonu 3900 k, 4000 k a 4150 k, brltski firma Parsons pflpravila lokomotivu výkonu 1800 k s mechanickým pl'enosem sfly. Na vý'loJI vhodných hnacfch soustrojí pracuJI tU v Sovluk6m svazu , kde turblnovi trakce mi na rozlehl6 felexnlfnf sftl velk' vyhlfdky. Jelti v tomto roce uvedou v USA do provozu na zku „ lebnfm stanovlltl dalll turbfnu, kterj bude spalovat prHkov6 uhlf . Hnacl plyny majf mft pfed vstupem
:~J~lfn:v~~u~~!nJi~:~I~~ 1 s~ o ·~ 7 0
Pl'edpoklildi se, fe spotl'eba paliva bude 1750 ks uhll u hodinu provozu . ÚtJnnost spalovinl dosihne 95 procent. Tato konstrukce bude v provo•u 1500 hodin . Osvldčl-11
zdriule ú:spěln6 vyl'elenl celého úkolu, Je odlučodnf popela - toho bývá v uhli af 1 5 %· Je·li napflklad spalovacl komora pl'ed plynovou turbinou, pak vznlkl6 hnad plyny JI prochheJla popllek lopatky turbiny nlCI. Kdyf je spalovad komora n turbinou, Je 1ltuace JednoduJJf. neboť turbinou prochhl pouze horký čistý vzduch ohH.tf teplem tplodln spalováni. Tedy „ Jen" popllek - pevný poztbtatek spalovaclho procesu -dilikonstrukt6r0m velk' starosti. Hledajf proto
t - Z.tc......,I Jltda pr0kopn1dt4 konHrwkce lokomotivy •• epaloncl turblnow na prdkovl whll - Jadan • mila 4o• awd wv•P•ln"-fch 1nfmk6 • tlinku poplH•Utf trhlllM loko· motlw1 am._rid14 •iJOlctlno.-tl Unlon Paclfic "•llro•d. l - Modal llrluk• turblnH4 lo•omotivr na pr61kow• uhll . LokomotJwa mi mlt. wfkon 1100 • • dvouttupllovf m•· c:haRld1f p,....o41 . J..,en 1tw„ft I• urfan Pf"O dopravu otOb·
noh'ffdelovi a pracovnf ob~h je felen Jako ot-evfený bez výminfku tepla . Vtduch potfebný pro 1palo· vinldodivios.ovýkompresor. V t6to čhtl lokomotivy Je Ještl spalovacl komora I trakt.nf aeneritory. Elek-t trlck4 energie Je dodivina tn.kfnfm J: elekcromotorOm, kter6 jsou na osmi~ nipn.vich drutu~ho dllu lokomotivy . .J T1etlm dilem lokomotivy Je tendr, v nimi Jsou 'lisoby uhlf a nl'lzenf < na výrobu prilkov6ho uhll. ~ Jak ukatuje dosavad nf historie "ct turbinových lokomotiv na prilkov4: uhli, Je vývoj zafftenf tohoto druhu :C velmi nikladný a zdlouhavý. Ne· -J zbývi '1ef lekat: výsledky zkuleb· ::J nlho provozu nmy rozhodnou>: o dalllm osudu této d01eflt6 a po·~ tfebn' novinky. !!:
<
NapHl lnl. JllU Jl!LENig: I
ftfch •lakt (neJwrUI !P)'chlott Ul kmfho4.), 41rwhf pro •lubu • 4opr·„I n•kla4nl (li km/hod.) . Pod •kPlnl loko• moci..,., kter4 1pallri na 4wou t"n"Jlnvorfc.h pcMl•ocdc:h, I• 1kPIA komprHoru, plynovl turbiny a vffuko•• potn.'I. Lokomot iva m6 mlt pPI pln4:m Utllanl úllnno1t I f %, pPI polovllnlm a.ad&nl 1Hlnno1t f 6%.0 aou&1Mm 0111Mfu *'to konH-•c• ne.ni tp„v.
VTH
665
UHELNÁ TURBfNOVÁ LOKOMO
,
LOKOMOTIVA
16
15
DY0Jdll"'lokomotlnHtp1lovad turbinou na prilko•' 1i1bll J• dlouki 46mttr0, rrlirillt UOt1m1'f'flconturblnrl•
••cf
T
LOVE:Cl<ť
INSTINl
vahou tak4 11:ro't'na nahfffm. M11lll, l• brch tu tak aubynahtJ drtal, kd1brc.h pfadpoklicfal, la njm hroal Hbamanlr
l
na~~~i!:'~nova H
,..
>
~: _
tak nedoyf ... Nihle ucltll pach mlraka a vdpětl slvllml. fe se cosi pohnulo asi dvacet yard O p1ed nim u podlvn,ho skalnl· ho útvaru, pripomlnajldho pfsmeno T. Že by to opravdu llo tak snadno? Výbornit Honem se pit11l.n~ nmaskoval a opatrnE se plllll ku· pfedu •.• tuka b1I• sd.1• 1trmlJlf. Slunce pralllo Jakb ro:llhav•ni kamna. Purton ul byl molcrf l•ko m7lf mil ce14 t6 vf· pravy po krk, po
,,Kdy H ko"•lftl •Ntlmel''•eptal „. 1 ~:;;:h: .~Co::=',i':lb~ n::1~=~·~ H•
tom, alty atal bohi&mt" „Vld1t Jam• l>ohill vf ted," na• mftl Pa11eton,
„Ata ne dolt •nlcl na m OJ vkut,"
odtekl Hernu•• a Jeho o..,tlnf, 01m1hlf oblllel •• ro•.dhl 1pok0Janfm Gtmlnm. Na ouc:a •• YynoPll Stati man, tuplcl pod tlhou cfetaklntho aparitu. Opatrnl ocflolll pPl•trof a u1 ... h „TrDChu •I oddychn•m•, coll" „Prol ne," soqhl••ll H•rrera. Usedll pod 1kA!w, podobnou fanlastldcfmu phmenv T. Stellman sl up.Alil dfmku. Herre..- otHhl sdrhovad ud.vlr a vylo't'il a kapty kombln6.ay doutnlk, Puton na ni ch't'UI hl.dfll mil· ky, Pak H uptal; „Tak 't'ilnl, kdy ko· n.?nlod1tartulama?Nebo1na4 hodl•t• aky1n!M't na tfhl• prdl"' plan•tl na· dobro?" H•rr•r• H l•n zubit. ikrtl a 11111. „No uk, ;ak to bud•ll" rozkPlkl •• net:rplll't'I .._irton, „Jen •• narod'.itwj, J•I p„ahlato't'•n," hkl klldnl Stellman, „Vflchni triJ•m• pface 't'1touplll do tohohla 1polku nad.kladl rovnopr4't'no1tl,'' „Ano - jat1fa :u m o J • pan lu I' odHkl h.xtofl, „ZaJl1t4, Proto j1ma ti taky -nall vtlbac 1 tabow. Herrera J• akufanf 1ao· lo1lctrf P"*ktlk, J6 mim t.oratlck' 'Zfl&• lottl a pllotnl diplom. No - a ty J•I dal panlta." 0 Ala pPaca wl toho mim• 't' rak.rl hrom1dul'' odporGval hxton. „Skla· dlklj1ou nac-pani d po 1trop.t1Qfema •• lclldnl Yritlt do nlJakl ci't'illt0-n6 s.aml a aallt utncat.'' „Hm ••• Ala co kd1I Harrera anl}i nudlllM• -t't'Of pl'ahUIJvf ntah k ma• J.rltu)" proti.hl Stallman 1 lronlf. „Otta nis 1U" d6tlntk4 towha uplnlt kaldf koutek nk•tr pokladem - prú.dn' n4• drfa po pohonnfch litk.lch nalolit hruAaml data, knblca od mouky1ma• rarcfy, v kablnl •• po lcotnlky brodit " cfiamantach. A J• to docela railn'I Kam •• podl'llil, tam •• rilall draho„ kamJ a &.rovna al proal O Hbnlftl. 8wda• ma poh.iclko't'I khatf, l'utona, 8ud•tna bohatl, al to buda n„luln6," raxton nepo1lowchal. NHpoultll o~ •••tromw,ktarf ro•tl tlsnf 't'acllamlata, kwdr pP.ct' chvllf proUI. „Ten strom •• pohnul," „kl tlu· menf. Harrara 1a roa-•1mi11 „Duc.hov•, co? Stralf ti vllll" „NapotmfvaJ H mu," okPikl ho Steli• ma". „„odl't'a), kama,...de," abrtitll •• vilnl k Paxtonovl, „vll p ...c.e, la ut nafHm n•Jmlacfll, le trplm otylo1tl a ad·
„,,..
„.
668
YTM
„
pohnwlt 1• .,VfllfrťJ•m• tu plan....,,proakoumaU uf pfad thml mhkl," poknloval Stellman, „a vil dm, I• tu ntlnl ani Ito• py po nlJakfch t'llorach nadanfch lnt•· ll1and, la tu naJ1ou ani dravci, anlJallfa• vat6 roatllnr. NanaJllhm• nic, nal luy a cfrahokamr, hor1 a s.lato, Jaaara • 1mararcf'y, fckJ a dlamantJ, Kdyby tv llhalo n1Jak4 nabaapalf, nam11lll, la b1chom 1a 1 nim ul dbno1raallll" „Pa't'ldim, f• )Hm vl!AI, Jak •• tan strom pGhnul," opakoval tvrdollJnl Paxton. Harr•r• H llnl ,ul'„lhll „Ktarf 1tromt Tamhle r.nf" „Ano, Kouka)t• - tad' dokonca llnak vypadil Co ta l•n ••• " Jedlnfm volnfm poh1bam vytil\I Harrara nov atomo't'ou phtoll a ttl• krů v1plilll. V okamllku 1trom I kefl.a "okruhu 4'Hatl yard6 nplanulJ a 1ho• Paly na uhal, „A J• to," poznamenal Harrera. hxtan 11 umnul lalot ,,SIJhll J•ta, Jak :uúpfl, kdyl b1I ~111alan1" „ O't'lam . Ale tad' uf J• opravdu po nim," 111m4I •• kone)li't'I Herrer·a. „AJ u.a u't'ldll, I• u nlco hfb•. nk feknl. Ji ul 111 tlm poradlm. No - a tad' •• mOlama Jaltl poohl,dnout po nll•· k6m tom llko'lln4m 1mara1dflkw, co mr1Uta?" Paxton a Stallman HbniU n4 vlet a punlll 1a do 1nhu Harrero't'I 't' P•· dch •••
rog pomalu nabýval vf:domf. Minkova ohnivá :z:brdt ho t:astihla n stromovou kamuflUI naprosto ne• pPlpraven4:ho. Stále ještě nechipal, jak se to vlastni stalo - ůtoku nepfedchhelo lád"' varovn4: znamení, ani pach, ani výstrafn' Dmrulenl. Mirak nútol:ll se slepou i:ufl· vostf, dokonce ho vl1bec neujímalo, mi-li co df:lat s bytosti nep1átelskou nebo neškodnou. Ted tepNe sl Drog uvědomil.Jak divoké bestii stoji tvi1f v tváf. Pol!kal. af dupot kopyt tli mlrakO doznf:I v dilce. Pak se pokusil vysunout xrakov' čidlo. Marnf:. Na okamlik ho ochromli& panika. Mi-11 poškonn ústfednf neNový syst4:m, je s nim konec. Zkusil to JeltEfednou. Tentokrit se pokus podafll. Rychle vykonal vnltfnl prohlldku a uleh~enE. sl oddychl. Unlkl smrti opravdu o vlas. V krltlck4:m okamflku se lnstinktlvnl odhmotnil. a to mu uchrinllo llvot. Pokusil se promýšlet další postup lovu, ale otfes, vy"olaný nihlým a úkefným útokem, mu vymazal z hlavy poslednl zbytek Jeho lovec· kých :a:nalosti, beztak chatrných. NemEI uf nefmenlr chuť postavit se Ještě jednou do cesty krveffi:nlvým mlrakt1m ••.
Co kdyby ikusll vr,tlt se bez ' ' pltom' kGlel Mohl by tfeba flcl, fe všichni tfl mlracl byly samice, kter' Jsou, Jak xnlmo, hi.Jeny. Sto· vu skauta se věrl; n I kom u tedy ani nenapadne pochybo"at o Drogo„ vl hlilenf, nebo dokonce chtft pro· vUovat jeho virohodnost. .. Ale ne! To nepi.d4 v úvahu I Jak ho vtlbec mohlo nko podobn,ho napadnoud „Nufe," uvaloval nchmufenl, „nezbývil ml nef vystoupit :r oddflu a Jednou provfdy skonllt s celou tou maškaridou, se vleml tlml dboriky, schh.eml, výpravami, se vleml kamuidy .•• " Aletofepfecenesmysll Prof uvalovat, jako by mlracl byll rovno· cennf soupePI, schopni proti nlmu podniknout nijakou promyšlenou akclljsou to pfece tvorod be:rlnte„ licence. 8 7 to st, kteri n e m í tykadla, nemt ani lntellg e n c I - Etllbova poučka , kterl je nade vší pochybnost, to pfece ffki jasnl. A Inteligence. kdyf se stfetne s prlmltlYnlm Instinktem, m U S I pfece Z\lftlXlt! Drog ndtfll a potichu se pustil po stop! mlrakO. jaki ibrall z dob k o 1on I x a c e by byla neJvhod· nljlll Žeby mali kapesnf atomová bombičko! Ne, polkodll1 by mlrakovu vdcnou ktlll. Nihle se Drog zastavil a spokoje· n6 se usmil. Vfdyť Je to vlastni hralka! Prol by v Obec pflpustll nebe:rpečn6 stfetnutU Od leho je tu :a:nalost xvlfecf psychologie a umf:nl lfělt návnady i. putll Ano, tak to bude neJlepJf. Mlsto aby mlraky stopoval, vypátrt Jejich doupf:. A tam - nalfčl past ...
.
Slunca ul sapad•lo, lld1I H•rrera, Puton a ltallmafl doN:rlll k.Juk1nl, va ktaN mlll phc:hodnf t:ibor. 81urnl skalnl Otvar7 'llrhaly olt1a oh,..nllan' 1tln1. O pit mil nlla •t&la Y Uoll ralc•· ta. Jali kO't'OYt pWt •• 1tPfbPltl • ru4'1 IHkl. V chl•bnlku flm chra•tilo a1lt11Ht 1mararcf6, na 1lc• n•Jvltllch, ale nto dokonalfch.
:Z.a takovfch podv•&rO vltpomlnal romanth:kf Paxton na mali mlatellco va1dtlOhlo, naJl•t' plavo'fl„,dhl•, Pollnlnf Harrera •• úllbnl kochal phd1tHou, Jak naJCÍPl'f utratl mlll6n dolarO a tep"• pak pustl vilnl do farmahnf , Praktkkf Stallman 11 ul 1ro'fn4val Yhlavlprotnlvltynf dlplomo• 'ff p"c• o mlmozam1kfch naladltlch mlna„10, Vlam thm bylo tak lahlco a dobh, I Paxton u u! docela n.pama· tO'fal. „No tak J•m• doma," podotkl Stall· man, ktarf mll dna1 1lulbu. „ Ja1tll nic nanamft6u, udllim •im k „&Plukan• blftalcy," „Prima, Jan nas.apomaft dit hodni clbula, " pPlkfvl Pa.xton, :u.mlPll k )H• kynl - a prudce od1kolll1 „K lartul Co :u.1 tohle mi anam•• natll" Tl1nl u vchodu JHkynl lalal na ta• llPI na„lkf blftak.Jeltl Ha nlJ kouPllo. Vadla nlho ltyPI 'falk,dlamanty a liha• whl1lcy. • „To J• opravdu dlwn•," s.awrtll hla· •ou !Ullman, „a podle m•ho nhoru do1t1:napokoJuJh:f," Pa:irton H 1klonll, aby 11 kameny prohlUI, ala Harrera ho nrhl zpAdcy 1 „ Nablhnl, llo'fllal Milla to b~ ni1traha nabo pant'' „Nawldfm tu licfn• ••d•nl," namltl hxton, ale pPaca Jan cou•I. Harrera l'IHpouftll oll a blft•ku, dlamantO a lihva. ,,VObac ••ml to na· !lbi," prohli1ll uchmul'al'll. „ Mofni, fa na tfhla plan•tl phca J•n nlJacl diwoll flJI," unfowal Stall· man. „ Snad majl 1trach a chtlJI nim !:;~,h~;. ~nnalit, fa 1nimi1mfUaJI pPi•
„
Ul tu trllnM pPlllf dlouho. Jak H rou· dni, wr6tlma ta do rakety a odltartu• Jam•." ,O'fkm,' dodal pro 1aba, ,J••tll H dim yQ bac podap:( H k ni do· 1tat ,. !
.
S kaut-novUek Drog :rtratll hlavu docela. Zničeni: pozoroval p'fedčasn' sklapnud panl, ro:rčllenl mlrak4 a nakonec ótik chycen,ho ::rvffete. Takový n 'd h e r n ý exemplifl Ne)urostlejšl a nejtučnijll ::re všech I Ted, bohufel poxdi, Drog pochopi!,
•
„Moc hnky1l1 to "1mr1lal , • i I• l· n I dlwolll POllali dokonce 1chvilnl na Zam pro lihav 1tari dobrf 1kot1kf whhky," uiklfbl H Harrera. Ulomll dlouhou dto a :u&l opatrnl polfu· cho••t d lama"ty, „ Vldlf, fa•• nic nedlJa a, •• " Pa•· ton nadoPakl. Harrara 1trafllwl u,.,al. Dlouhi t"· 'famu ovinul• tl1nl kotnlky , PUa1amu pod nohama YJboullla, s.• :u ml •• •Yloupl prawldalnf kruh drnu a ulal •'t'OI· na 1toupat. Harrera •• llmltal, chtll •ukollt, ale trba ho ••Irala tltldlm
ul~';/;.h •c~l~r:::~·lkl Paxton a Jedlnfm 1kokem •• llaYl1il na oknJ 1toupaJlclho tallPa hllny. Drn H nuhflll, chwlll balancoval na ml1tl, ale pak •• s.al.al opit nnilet. Harrera '
hba ve vaf(cf 'fodl • • • mohla pod awon•m vfviYy klldnl pl1Yat, proc.o& pJ'f snll•n'm t11k1.1 H voda vlH pfi niUI t•plotl, pO• Al. Ulkovi z Oil1"'· Na l1tadle 1-tU .. . pl"•ko"al 1owluký latk Hosolow S\'l-
~o~! ~:~o;ed .~:o~f :1~,~~· r:~:;~'j~c~l1~m~~~dl~j!~,~~:c~eo~i a Prihy 10.
K obrblcu ., . V, 8ouchnarowl a Kritk6 u N. Paky 1priwnl url!lla, l• fd• o viktorii krllow1kou • 11 b • r a c k' bot1nlck6
Col skutel:ně kllfe z: ml raka stoJf n tolik ntmahy ! Oč radili by se Drog toulal tam ve výll pěti tlsfc stop, snil nebo sl modeloval t mrakO I Ol: rad i JI by vstfebival kosmické paprsky místo po:flvinl t' nechutné, pfedpotopnl tuhé stravy I A vObec Jaký mi smysl celé to pltfenf, celý ten lov? Bezcenné xkulenosti , ul dávno nikomu nepotfebné ... Na okamfik tomu Drog skoro uvUll. Ale vdpětf, v dblesku pochopenf,sl uvědomll,jaký to vlechno m:l výinam . Ano, Elbonejci pl'edstlhll v rozvoji všecky své konkurenty. Ale vesmfr je velký a m1lle skrývat nel:ekan;\ pfekvapenl. Kdo uhodne, co pflnese budoucnost a Jaki novi nebezpel:f snad Elbonej cOm chysti! jak by Jim dokhali čelit, kdyby úplni pozbyli sv6ho I o ve c k é ho Instinktu? Ano, kojni existence lntellgentnlch bytostf mOfe být v nepfitelském vesmtru kdykoliv ohrofena. A proto on, skaut-novfček Drog, bud tu k Oli ::rfski nebo - zahyne. Najednou se Dragovi Jasni Yybavilo všecko, co o lovectvl viděl. Hlavnlbylovylikatmlraky zjeskyni. :~~~I~ a zručn~ sl vyrobil vfbnil:·
lyllt•?" s.deptal Paxton . „Nic.o Jalco bych alylel," pPlkf•I Stellman a ri'lchni tPi za&ll napJatl natlouchat, Po chwlll •• 1.'t'uk opit oltwal . Te"to· lcrit bylo mofno roaaznat 1l0Yat „:Z.a·
ch~7~!:;.~~:.:;:;,~ ~!~ton .
„H I a 1 i• opra•du lan•lcf," podotkl 1ule Stellman. „Pom6cl Kde Je kdo I Pomoata, r y c h I• I" naPUcala f•na , hxtonoYi '
(Pokralordnl p1/ftl)
~ad 1š)6i~omonm 't' Jlf. Amarica, b1r•wnt 1nfrnak b7I n1 obik•
2
zp,~ka:fZ~;,;i, ~~~h~~~~ríl'~h!o~t!u:~i:. ~:''ttRť:.::~1:u.:r';~~
utllwost Zemi, t•• dlstana pod yli'f'•m slunelnl pfltdll"oul , b1.td• opisovat •llpsu kolem Slunce, 1 I• proto mofn6, la l•ir alipclck6 dr'h• b1.1da j1dnou kflfo'l'at drihu Z•ml 1 uk H 1 ni Htki . 2:alaa:am ••• H lll'r n-uk 1 Skr't rycleji nd 't'I v1d1.1chu, Pol.tni tkol...
'401
X
166
To1"'
Rabu. , •• VINICE; 1n1dn,, l!kl't'' k YJPd•nl - 1pou1ta PdlHIO. Šachori Cliloha „. 1, K,71, Kb6; l. Kf61 h41; J . K.S, hl; • . Kd61 hl; J, c71 Kb7; '· kd71 ramft.
ltEŠENÍ ZAJÍMAVi'CH PROBL~MŮ z č. 11/63
~o~:~:~~a~:~:~~~~~.ot~~;:~;~~~~~ j ~:~f př1;~::~~~s:~i!~r:fuE.lé, se ~ O r
j
O 0'J
O
z
J:~:s:~o~~~::! ~f~p~~r~~u~~!v~:~ i
Jaké chyby se dopustil. V horlivosti pfedlmen::roval nivnadu. Stačily samotné minerály, nebot, jak ::rnimo, mlracl jsou od přlrody :rvfl'ata kamenomllni. Ale ne - on, blizen, musel metody prvntch kolonlxátorll jeltivyleplltl On muselješti pfldat pokrmové likadlol Jaký div, fe se miraci poplašili, kdy! tak sllni ::raCltočil na Jejich smysly! Ted jsou podrUdlnf, opatrnf, zl'ejmě nebezpe~nl . A roxzufený ml-
ltEŠENÍ ZAJÍMAVi'CH PROBL~MŮ z č. 10/63
rak Je neJstrdnijlf tvor v cel4 Galaktlce. Na dpadi se objevily dva měslce planety Elbonal a na Droga :rafala ";::
2406 2'406
Hli 6
Po~~n~~n,r„h;·s~~ ;r:1!f. r~ ~t•zgk ~-~:~;'J~ ~o~~d;.~~~!~
V. Poouchntro't'i z: Krltki: K. Yosick1 z Liberu; K. Rrnkod z Hlk1.tlowa : V, Scencl z 8oskO't'ic; O. Pihara z Plzni; f, J1ndol •Choti· mlP•: J, Gibl1n z Pffbraml; K. Pop•lkovl a Vhalf "· M.: T. Swidr· noch a Dol. Lhoty: H. Hu1llowl z V.rnsdorru; J, Oomu5cf z Bu· dynl
"'·o.
f" a:;
o.. O N
2 •
Co kdyby dollo blh•m Hartu kos• monauta k porulel lxlttuJe nljakf ochrann4 uPlz.•nll Oti.s.ky, kter4 se po (t1pllnfch l•t•ch sowiukjc.h a am•· rldc.fch ko1monautO 1til• opaku ji, P,-uda J•, I• pfu wdk•rou pe;{llw04! pPlpnwu n•la• haYArll •toproc•ntnl Yylovl.it, Proto konstrukce ko1mlckt lodi I Ylaltnf no1n4 nkety J• P•l•n• tak, aby b1I• molnt. de.hrana po1idky (ko1monauta) y ktertkollY fhl Hartu I l•tu.
Pfesto, fe se dnes všeobecně uf lvi název „kosmlcH loď" , nejde ve skutečnosti o lodi kosmické ; soviuké Vostoky I americké Mer· eury jsou v podsuti druflce s kosmonauty. Vlechny se dosud pohybovaly v zemské atmosféfe, I kdyt velmi fídk,.Skutelnýml kosmickými loďm i budou tedy kabiny , které pol etl mimo hranici absolutnl xcmské atmosféry , to 1nameni, fe jejich obH ni driha bude od Zemi vzdi1- na mlnlmilně 1000 km . Z toho vyplýv:i, te vJechny druflce s kosmonauty jsou - I kdyf velml nepat.rnf. - atmosférou br1diny. Všechny drihy, které lodi mily, byly draham i samobrz.dnýml. Tento zpilsob sestupu by vlak vyfadoval dlouhodobý pobyt kosmonauta v prostoru a dostate~né zisoby jídla a k)'sli ku .
f - dchrana kosmonauta pPi ha· Y•ril blh•m 1tartu: 1 - z.Achrana pPI haYArll Wihem letu rakaty: J Hltup I od Ido hu1t'fc;h Yrttew atmo•· f4r1 : br:r.dlcl motory J1eu z.Apftut„, telftl •tft •• rodhull a rU.oY4 Yiny odeblrall 1tnalnou list tepla.
C O HROZ(
Nejkrlt lftlj l l fhl celého letu Je start a pak p11stánl kosmické lodl . P11 startu můfe nastat bud exploze prvn1ho stupně nosn6 rakety pffmo "" zák lidni, nebo o :ploze nikterého stupně během letu ve výt ce od 1 0-90 km nad Zemi. Kosmonaut je pl"edevším chr-inin silným pancéřem z berylia, který skýtá drovei'i ochranu pfl sestupu lodi do hustých vrstev atmosféry. Te nto pand1 ochrinf spolehllvli všechny hlavni t.istl kosmlck' lodi . Kdyby došlo k explozi rakety na kosmodromu, pak malý raketový motor na tuhé p:alivo okamfitč vymrJd loď do výše asi 800 m mimo l:ikladnu, automaty otevfou nosné brzdlcl padiky a loď bezpečně pflsune nedaleko xikladny. TotU se stane pfl pfipadné porule na někte rém stupni nosné rakety během letu na obUnou dr.Uiu . Z toho dOvodu veJkeré uffxent kosmické lodi je v činnosti jif na odpalovacl dkladnč a jeho funkce není nijak d.visli na pr~cl rakety . O.Ill plip•d ohrolenl kosmo nauta mOfe nutat tehdy, nedosáhne-li potfebné rychlost I 7, 9 km/ vt . V tom pffpadi: opisuje bal isclckou kfivku a je nebezpetJ, fe uhoff v hustých vritdch atmosféry . Elektronkový polltal na palubl Jod I z)lsti chybu v rychlosti, vyhodnotl parametry letu kabiny a vypofte drihu . Výp
Mofnost havirle nenf vyloučena ani během samotného letu , Konstrukce a systémy kosmlck4 lodi
670
VTM
jsou proto někollkanbobně pojil· těny . Kddi aparatura je na palubě l x -4x s mofností krllod výměny jednotlivých agregitú . I kdyl srUka s většlm meteoritem je pnk·
~l~kŠaj1:1~~u:fi~~~ !eteC~;~~. ~~~ nlkne·ll meteorit prvnfm plHtěm, nenl pevnost kabiny ohrofena; namáhinl pfeblri plUt druhý a vý'ltufnl febra . Mimo Uto beq>ečnostnl opatf'en f Je lod vybavena i ručn(m ffzenfm a mofnostl orientace. Poslednl mofnoSt richn.ny kosmonauta posky· tuje kosmický skafandr s vysthlovacl sedaZkou a pouzdrem (vanou). Tam je v malém lnstalodno kllmatlzačnf za11zen1 , dorozumfvacl systém I 1ichn.nný Zlun apod . Zdroje energ ie a úsoby kysHku dhajf kosmonautovi pfl udrtenlteploty 17 °C moinost ul 60 minut flvota, p11 !emise v nouzi mOfe vystfellt :r.lodl JI! z výšky kolem -fO km nad zemi. Pfesto, l.e sověuké kosmické lodi p1istbaJI na pevn i ně, Je feflch vybaveni U'lpl1sobeno I pro p11stinf na vodnf hladině . Všech lest kosmických lodf,ku:ré sovětštl konstruktéfi sestrojili, pracovalo naprosto bez zivad . Nevede to však k uspinl bdělosti a podce i'iovin l bnpel:nostl. Naopak, jlf dnes poklidajl sovf:dtl technici u prvohdý likol sestrojeni a ovl:1en l dchrann~ kosmick' lodl . A tento úkol je pfednějšf nef let k Miísfcl. Vtdyť jde v první fadě o člověka, jeho! bezpečnost je důlefitějšl nef honba u efektem. I na pofadu jednin!, kterl probfhajl mni Spojenými súty a Sovětským svuem, je bod o „vzijemné pomoci kosmickým posidkim v nouzi" . Zichranni kos· mlcki loď, kteri by se pflbll!lla k poškozené lodl a pf•vala )ejl posidku na palubu, nenl utopil, ale othkou roku nebo nikollkil měsfcll . ZD
~
""
------ - -----------------------------------·
Pro VTM plie KAMIL HORÁK
Vl'čení
K
vličenl
používáme za násuahu tfpytky nebo mrtvé rybky. Prut musl být lehký a pružný, ve špičce citlivý, vlasec nevollme silný, nástrahu spíš malou a lehkou. Vrhini třpytky je pomčrnč obtižn~ a vyžaduje dclšlho cviku. Nen1 třeba nahazovat daleko. Ryba má velký postřeh a zjisú tfpyt rybky nebo plíšku na velkou vzdálenost. Zabráni pocitimc jako náraz prutu, často však jen jako lchk:é uváznuti. Zasekáváme proto pokaždé 1 máme-li podezření záběru. Třpytku vedeme bud po dnč nebo středem vody, ale na mfilých flčkách i po hladinl. Podobnl vláč.imc i mrtvou rybku. Při popisu lovných zpUsobů by ncmEl chyblt popis muikafcni. Náš kurs však je určen začinajícim rybářům, a proto tento zajímavý, obili:ný druh lovu ryb vynecbAme. Vyžaduje totiž značné rybářské zkušenosů a je technicky tak náročný, že k němu přistupuji až zrall sportovní rybáři. V závěru článku uvedeme literaturu, z které jsme čerpali. V nJ lze najlt i podrobné vyllčenl muškafskébo rybolovu. buď
se k němu znovu vraclme. Zaseknuti musl být práv! takové, aby hrot háčku pronikl pyskem ryby a pevnč rybu udržel. Sila záseku musl odpovidat jemnosti náčiní, délce vlasce od špičky prutu k nástraze, i druhu ryby. Kdo chytá jcm.ňoučlcým, slabým a pru!ným proutkcm1 musl zasclcnout prudčeji. Tupým, silntm prutem nesmíme ztsclc přehnat, protože bychom snadno přetrhli vlasce. Zač~\tcčníci často chybuji přcm.lrou energie při záseku a někdy bud vytrhnou rybě s háčkem i kus pysku nebo zapletou vlasce za sebou ve větvicb keře nebo stromu, jak vehementně švihnou nástrahou z vody,zcjména chytajt-ti na krátkou vzdálenost se splávkem. Podali-li se nám zésclc, nastane zdoláváni ryby. Už podle tahu ryby poznáme, jak velký kus máme na báčku. Pak musíme uvážit silu vlasec a povahu dna i břehu, abychom rybu neztratili. S vč:tšJm kaprem si pohrajeme nUdy dost dlouho. Neustále muslmc kapru povolovat, bráni-U se tahu vlasec,
těsně k břchu 1 podebereme ji rukou a vyneseme z vody. Podbáákcm podblrámc rybu od hlavy, štiku však od ocasu. Jen úhoře a sumec ncpadbtráme podb&ákem nikdy.
Kdo smi chytat ryby Už jsme si fekli, že sportovnl ryb6f ncn1 jenom lovcem, ale také milovnikem přírody i jcjim znalcem. Jako každý sportovec zachovává pravidla, která jsou rybikkému sportu dána, a je čle nem Ccskoslovenského svazu rybářů. V každém okrese nebo obvodě má svaz pobočku. Tam pfijlmajl přihlášky ke členství od všech zájemců staršich patnácti let, vydAvaji členské legitimace, starajl se o dobrý stav rybnlho hospodáistvi, za t:tcrt odpovfdaji, !koll nové členy. Tam tedy vedou první kroky toho, kdo se chce v!novat sportovnJ rybafini. Po zaplaceni přlspč:vků obdrž.i lcgiůmaci a povolenku, a na přistušn~m národ.nim výboru po žádosti v odboru zcměd~lstvi, lesU a vod. hospodářstvi v hospadUsJcém odboru rybářský llstck. Dostane také vytištěný rybářský řád, vydaný
zAKLADNf ANATOMJ.E RYBY; t-dulinali1tnl e %tiibry e 3-udcčnicedolni e t-koniorasrdctnJ e 5-ptcddň ardcčn..I e 6 - •pi.a.,. ti.lni • 7 - pobfiinicc e 8 - jh,.. • 9 - llfevo • IO - jlltry nebo mlfči • I l - ploutve btitnl e 1:! - vfyody rozmno!o...adbo Wuojl e IS - bradavka močopohlHnl • 14 - otvortitnl e 16 - ploutev fitnl • t6po1tn.nni ěira e 17-jtccn e IR-ptcdlcdvinJ • 19-ulkr· cen.I plynoviho ml.chffc • tO - p"olcdviny • !I - rnl:chtt plynovf e %:! - pátefn.f kOIU• (osad) e 23 - plouta- htbctnf t.cbra • !S - mkhtt motcwf • !6 - plou.tn' oc:an.1
O vlci nejdllldltljil fázi při lovu ryb je zaseknuti, zdoláni ryby i bczpcčn~ vylovenl. O zasekáváni jsme se zmiňovali při Jil;cnJ jednotlivých druhů lovu. Přesto
pouštíme ho dále od břehu, zas přitahu jeme, až se unavi a neklade vilnt odpor. Největšl nebezpečí vznikli, m6.me-li rybu u břehu a chystáme se dostat ji na bfch. Výhodné je mít trochu povolenou brzdu navijáku. V poslcdnl chvfU se totiž ryba zalekne podběráku a jcštč se pokus! o únik. Není-li brzda povolena, aby proklouzla při prudkém napnuti vlasce, často ryba vlasce utrhne a je po úlovku. Prut pfi zdolávilnl ryby drlime vždy špičkou vzhůru tak1 aby špička pérovala. Skloníme-li prut špičkou do vody, ztratime výhodu pružnosti prutu a je to totéž, jako bychom vytahovali rybu jen pouhým vlasccm 1 drženým v ruce. K břehu dostávémc rybu tzv. pumpovánim. Skláníme a opět vztyčujeme špiZ:ku prutu, ale jen při sklánčnl navijimc vlasec na cívku. Rybu vylovujeme podbčrikcm, což je ncjbc:z:pcč.nějšl a také ncjšctrnč:jši. Má-li břeh mirný sklon, můžeme dostat menši rybu z vody tak, že si ji přivedeme
Konečnou
• :!" -
910
t1
1012
~
""
------ - -----------------------------------·
Pro VTM plie KAMIL HORÁK
Vl'čení
K
vličenl
používáme za násuahu tfpytky nebo mrtvé rybky. Prut musl být lehký a pružný, ve špičce citlivý, vlasec nevollme silný, nástrahu spíš malou a lehkou. Vrhini třpytky je pomčrnč obtižn~ a vyžaduje dclšlho cviku. Nen1 třeba nahazovat daleko. Ryba má velký postřeh a zjisú tfpyt rybky nebo plíšku na velkou vzdálenost. Zabráni pocitimc jako náraz prutu, často však jen jako lchk:é uváznuti. Zasekáváme proto pokaždé 1 máme-li podezření záběru. Třpytku vedeme bud po dnč nebo středem vody, ale na mfilých flčkách i po hladinl. Podobnl vláč.imc i mrtvou rybku. Při popisu lovných zpUsobů by ncmEl chyblt popis muikafcni. Náš kurs však je určen začinajícim rybářům, a proto tento zajímavý, obili:ný druh lovu ryb vynecbAme. Vyžaduje totiž značné rybářské zkušenosů a je technicky tak náročný, že k němu přistupuji až zrall sportovní rybáři. V závěru článku uvedeme literaturu, z které jsme čerpali. V nJ lze najlt i podrobné vyllčenl muškafskébo rybolovu. buď
se k němu znovu vraclme. Zaseknuti musl být práv! takové, aby hrot háčku pronikl pyskem ryby a pevnč rybu udržel. Sila záseku musl odpovidat jemnosti náčiní, délce vlasce od špičky prutu k nástraze, i druhu ryby. Kdo chytá jcm.ňoučlcým, slabým a pru!ným proutkcm1 musl zasclcnout prudčeji. Tupým, silntm prutem nesmíme ztsclc přehnat, protože bychom snadno přetrhli vlasce. Zač~\tcčníci často chybuji přcm.lrou energie při záseku a někdy bud vytrhnou rybě s háčkem i kus pysku nebo zapletou vlasce za sebou ve větvicb keře nebo stromu, jak vehementně švihnou nástrahou z vody,zcjména chytajt-ti na krátkou vzdálenost se splávkem. Podali-li se nám zésclc, nastane zdoláváni ryby. Už podle tahu ryby poznáme, jak velký kus máme na báčku. Pak musíme uvážit silu vlasec a povahu dna i břehu, abychom rybu neztratili. S vč:tšJm kaprem si pohrajeme nUdy dost dlouho. Neustále muslmc kapru povolovat, bráni-U se tahu vlasec,
těsně k břchu 1 podebereme ji rukou a vyneseme z vody. Podbáákcm podblrámc rybu od hlavy, štiku však od ocasu. Jen úhoře a sumec ncpadbtráme podb&ákem nikdy.
Kdo smi chytat ryby Už jsme si fekli, že sportovnl ryb6f ncn1 jenom lovcem, ale také milovnikem přírody i jcjim znalcem. Jako každý sportovec zachovává pravidla, která jsou rybikkému sportu dána, a je čle nem Ccskoslovenského svazu rybářů. V každém okrese nebo obvodě má svaz pobočku. Tam pfijlmajl přihlášky ke členství od všech zájemců staršich patnácti let, vydAvaji členské legitimace, starajl se o dobrý stav rybnlho hospodáistvi, za t:tcrt odpovfdaji, !koll nové členy. Tam tedy vedou první kroky toho, kdo se chce v!novat sportovnJ rybafini. Po zaplaceni přlspč:vků obdrž.i lcgiůmaci a povolenku, a na přistušn~m národ.nim výboru po žádosti v odboru zcměd~lstvi, lesU a vod. hospodářstvi v hospadUsJcém odboru rybářský llstck. Dostane také vytištěný rybářský řád, vydaný
zAKLADNf ANATOMJ.E RYBY; t-dulinali1tnl e %tiibry e 3-udcčnicedolni e t-koniorasrdctnJ e 5-ptcddň ardcčn..I e 6 - •pi.a.,. ti.lni • 7 - pobfiinicc e 8 - jh,.. • 9 - llfevo • IO - jlltry nebo mlfči • I l - ploutve btitnl e 1:! - vfyody rozmno!o...adbo Wuojl e IS - bradavka močopohlHnl • 14 - otvortitnl e 16 - ploutev fitnl • t6po1tn.nni ěira e 17-jtccn e IR-ptcdlcdvinJ • 19-ulkr· cen.I plynoviho ml.chffc • tO - p"olcdviny • !I - rnl:chtt plynovf e %:! - pátefn.f kOIU• (osad) e 23 - plouta- htbctnf t.cbra • !S - mkhtt motcwf • !6 - plou.tn' oc:an.1
O vlci nejdllldltljil fázi při lovu ryb je zaseknuti, zdoláni ryby i bczpcčn~ vylovenl. O zasekáváni jsme se zmiňovali při Jil;cnJ jednotlivých druhů lovu. Přesto
pouštíme ho dále od břehu, zas přitahu jeme, až se unavi a neklade vilnt odpor. Největšl nebezpečí vznikli, m6.me-li rybu u břehu a chystáme se dostat ji na bfch. Výhodné je mít trochu povolenou brzdu navijáku. V poslcdnl chvfU se totiž ryba zalekne podběráku a jcštč se pokus! o únik. Není-li brzda povolena, aby proklouzla při prudkém napnuti vlasce, často ryba vlasce utrhne a je po úlovku. Prut pfi zdolávilnl ryby drlime vždy špičkou vzhůru tak1 aby špička pérovala. Skloníme-li prut špičkou do vody, ztratime výhodu pružnosti prutu a je to totéž, jako bychom vytahovali rybu jen pouhým vlasccm 1 drženým v ruce. K břehu dostávémc rybu tzv. pumpovánim. Skláníme a opět vztyčujeme špiZ:ku prutu, ale jen při sklánčnl navijimc vlasec na cívku. Rybu vylovujeme podbčrikcm, což je ncjbc:z:pcč.nějšl a také ncjšctrnč:jši. Má-li břeh mirný sklon, můžeme dostat menši rybu z vody tak, že si ji přivedeme
Konečnou
• :!" -
910
t1
1012
PŘIPRAYKA
M&fce 1 T perioda Jeho oUhu kolem Země rovnajld se 27 dnOm 7 hod. 43 min. - 2 360 580 vtePlnim. Pout.ljeme·ll nynf obojfho - gravltal!nlho dkona I klnematlck,ho vyfidl'enf ln, mllfeme zjistit hmotu kafdé planety, znime-11 oblinou dobu T a poloměr dr.Ihy R JeJfho satellta, nebo pffpadnl f Slunce, Jeho! druflceml Jsou vlechny planety. Oznaělme--11 ještě m hmotu pflrozené druflce a M hmotu centrilnfho dlesa (tj. planety, resp. Slunce), mi pfltafllvl sfla velikost
F2
objevitelů
budoucfch
!J.DNÝ STRACH PliED ASTRONOHICKiHI c!ISLY V mlnul6m lfsle Jsme se :zabýval! Newtonovým úkonem vJeobecn' 1ravltace. Zadm však pro nú pP:edstavuJe pouxe v:r.orel!ek. I kdy! uf vfme, fe Je docela pflroz:eným dOsledkem Jiných dkonO. Protofe vlak v kafd' v!df: všechno k nRemu Je, ukUeme sl, fe pomoci gravitůnlho :z.ikona dokUe kafdý, kdo umf Jen trochu vfc ne! nisobllku, spočítat vf:cl, kter6 se na prvnl pohled z.da)I pru neodbornfka nedostupn•. Měs!cse
pohybuje kolem Zemi pflbllfně po kruhov4 dli.ze, pOsobf ni nlj tedy dostfedld. stla, Jel mu udnl Jist6 dostP:edlv6 zrychleni an . Jak:i je velikost tohoto :r.rychlenll Podle gravltačnlho dkona Země pfltahufe
Měsfc
silou F =
'X
m~:r.,
kde Mz je hrnou
Země,
m
hmota Mblce a R Jeho stfednf v:r.dilenost od Zemi. Zrychlen( vypočteme takto; F M,
an=m= "Rí'
Sem
ještě
dosadlme za Mz z výrazu pro
zrychleni prt povrchu Zeml g .... "
M~
gravltaěnt
(Rz je
R;
Země) - tedy Mz -
g
~
Zemi! a
-;-& an = g '"'R'' Nynl mOteme
ěfsla. Poufljeme Měs íce Je pflbllfnil
poloměr.
ješt6 toho, fe vzdilenost 60kr.lt viltlf nef xemský
Rovn ice bude zn ft
1.n =
se, fe stejni hodnota pro dostredlvé zrychleni Mbsfce vyjde, budete-li ho p~ltat ze dkonO kinematiky, tj. obdobným dosaz.enfm do vztahu
v•
4nl R' R'fl
4rt" R es--,,--.• kde v Je
"--p:1-
4n'R
m---=rr, tj.
,.
k
oběfnl
~R.
KONTR.OLNI OTÁZKA: V textu Jo uveden vzorepro výpočet aravltaenfho zrychleni 1 pPI povrchu Zemi. Vypočtlte z. tohoto vztahu dosazenlm u I· K a R.a. hmotu Země a na dkladi hmoty JeJf 1tl'odnl hust0tu ěek
hmota _. ~ obJem V
1. Foto1r•fl• m, R, kde
2. Povrch Ml1fce
•n - ---;:;-·
„. , . don:renlm
n
ř,' -
= ~).
Nestali uvút jen výsledek!
rychlost
Yod~~";. D f•dno~~ :uu, T I• oblln6 dob.) - tedy celkem Y -
O ...:,.
takte
Jestllfe jsme se dnes trochu vice pohyboval! v astronomii a trochu vice poěltall, bylo to proto, abychom fyzlkilnl zlkony jenom neodvozovali a neformulovali, ale umili sl alespoň na n6kollka milo prfkladech ukbat Jejich praktický význam.
{om•a•) i• úhlod rychlou kruhodho pohybu plan•cy rHp,
Qf)RAVA K F 1 a f, 18/63. 9, P, od konce:
4
4n' ,,-~
To le pomirně Jednoduchý vzoreěek, do nihof sta.čl jlf len dosazovat pffsluln' hodnoty. Zkuste sl ti'eba vypočfut hmotu Slunce dosuenlm oblfn6 doby a stfednl vzd61enostl Zemi nebo I Jiných planet (potPebn6 hodnoty najdete v bHných Matematických a fyzlkil· kllnfch ta.bulkich pro stPednt školy - neupomeňte vlak vidy pfl výpočtu pracovat s jednotkami tHe soustavy). VyJde vim pfiblllnl I, 98. I O" kg.
•li drulice, • lútl • - :;.(tj, ome11 fe1tfedo....; dhel op11nf pro.
- - T- ,
m
O •
<(
a
•
Odtud lednoduchou 6pravou vypočteme hledanou '<J hmotu centrilnlho tilesa: ~ 4n'R' M - ...,.,,..-·
M•rtu doJa.t.u)eme u v -
man M
"li'-
1
• Podrobni!jl: do Yfru:u •n OI
~~.ale tak' F -
(hustota -
6~, = 3~~~ cm/sec'= 0,27 cm/sec•.
P fesvědčte
an =R=
mM
poloměr
R,'
JI! dosadit
F ~K
W: ua
-' 'iCl >N '"'
+
f - - "
mi,.,m• ; • , ,"
~" ~
•
•• I>
"''~"'
.,,~ = ...s:.. -i ~
674
VTH
„ . .. Nastal dlouho očcki\vaný okamžik. Z vrtu vytryskl mohutný proud tmav~ mazlavé tekutiny. Nafta vyrazila na povrch ... " Nejednou jsme mohli čJst v novin4ch tyto řádky. Lakonická zpdva, označuj.Id dalšl vfthstvl tHbařú „tckuttho zlata". Ale kolik tlsili a perné práce se skrýv4 za tEmito slovy. Vždy nejde jen o to, objevit pod zem.J ložisko nafty (což je sim o sobE namáhavý úkol), ale při nutit „černou k:rcv 41 zem!, aby ze sviho staletaio úkrytu neustále proudila na povrch . Celý proces tHby se na prvý pohled zdá být nepřlliš složitý. Je plece známo, fe horniny a plyny, obklopujlcl ložisko, tlačí na naftu ze všech stran. Jaknúlc se tedy tento pllrodnl ktunýf narušl vrtem z povrchu zem!, nafta
okam!it~
doslova vyrUI, trysU nahoru. Ale vše má své hranice. Po čase obvykle samovolný výtok nafty slábne. V ložisku se zmenšuje vnitlni nap~tf, tlak klcd. a drahocenná tekutina zůsd.vA dál pod zemi. Jen:!e tUba tJm nekonči. Ke slovu pficházejl specii!nl čerpadla. Bucf se nafta z dutiny přfmo odčerpává, nebo se do sousedoJch pl6sni vb&oi pod velkým tlak.cm voda, či různé plyny, které zbylou naftu vytlačuji na povrch až do „úplntho" vyčcrplioJ ložiska. Ale je tomu tak skutečně? Geologové a technici vypočítali, že všechny moderoJ zp6soby tUby umožňuji zlsltat z cel~o ložiska nafty nejvýš polovinu. Ostatek zůstává bez užitku v podzcmoJch hlubinách.
Jaké ztráty tJm vznik.ajf, ukazuje tento pfiklad: v roce 1961 bylo v SSSR vytHcno ples dvbtě milióml tun nafty. To znamcn6, že témU stejné moožstvi zůstalo ještE. pod zeml. SovE.tštf vědcčú pracovnici u nemohli smlfit s těmito „plánovitými" ztr6tami. Začali proto podrobně zkoumat složeni hornin v naftových oblastech a hlavně pak vid.jemné působeni pevných látek uvnitl sloje na kapaljnu - naftu. Po nesčetných pokusech zjistili, že nafta vyrvétf na čé.stcčUch hornin souvislý povlak, který pfilne tak pevně, že ani voda, ani plyn jej nestrhne. Voda, vzduch i plyny majl totiž menšJ vazkost. Proto jen obtěkajl naftou pokcytě čilsti hornin. Před vMci i techrůlcy vyvstal konkrhnJ ukol: jak strhnout z horniny zbylou vrstvu nafty a dostat ji z útrob zemi. na povrch? lDcdali různé způsoby, r6.zné možnosti. Až se shodli - využJt tepb, rozžhavit celé naftové lože. Sm!lá myšlenka. Ale jejl realizace vyžadovala překonat mnoho problémň, vyřešit nejeden dllči úkol. Napflk.lad jak udržet dostatečnou teplotu v lolisku, jak tento wnE.lý „požár'" pod zem.I oboha„ covat kysllkem (bez něhož hofeoJ neoJ myslitelné) a jak odvédět zplodiny hořeni a hlavn!. samotnou naftu? A byly i dalšl ... Proto se technici rozhodli ověfit si své myšlenky na pokusn~m modcJu. Ve speciálnl laboratoři imitovali pflrodni podminky. Šestimetrový kan4.l o prů mlru 1 / 1 m vyplniH horninou z pfirozen~ho naftové:ho ložiska. Do kanálu zavedli tfi trubice ;ednou přiváděli do „slojc0 rozžhaven~ dlcvčné uhli, druhou vhén!Ji vzduch a tfcd sloužila k odvodu produktů hofcnt. Pokus se zdařil. Hornina se rozžhavila. Z odvodni trubky se vyvalil oblak ledozclen~bo dýmu, kterf vynášel na povrch kapky nafcy. Cím vice se teplota zvy§ovala (z 300 d na 700 oC), stoupalo i množstvi „vyvrhované" nafty. Když požár ustal, zůstal v kanále jen sucht černý plsek. Výsledek byl obromujlcl. Během pokusu shořela jen necel~ čtyři procenta nnfry, pok.rývajki horninu, devadesát procent bylo ztskáoo v čistém stavu. Asi šest procent tvofily boflcf plyny, koks aj. Zbývalo už jen ovHit úspěšnf pokus v praxi. Sovětští vědci si k tomu vybrali před léty opu!tEný vrt v Majkovské oblasti (po dflvéjšl tUbé už nebylo ani památky - všude kolem zrtlo obili I). Vše bylo provedeno přesně podle přechézejfclch laboratorntcb pokusů. Jenže ve v!tšim m!.řltku . A „prhdnéu ložisko, v němž už cradičnfm zp6sobem nebylo možno těžit, vydalo svě velikě bohatství. Z hlubin zapomcnut~ho vrtu získali včdci téměř tolik. nafty jako v době jeho „plné slávy". Úspéch. Ale védeck~ myšlcoJ nezná hranic, Objevily se nov~, dokonalcjš.1 náměty n nivrhy - ' vhánět do slojt hořkl plyny, nebo pomoci okolnfch sond rozchU.t lofisko ze stran, využít k oblevu horkou p4-ru 1 elektrické výboje a možné jednou atomovou energii ... Ale nejen to, sovčtštl vědci jdou j~štE. dále. V:!dyt pli hořeoJ nafty v podzemoJm ložisku se vlastně. uskutečňuji podobné procesy jako pfi destilaci v rafinerilch. Je zde ještě mnoho problémd k fešeol, ale ncmusi to dlouho trvat, kdy nás vědci překvap! dm, že z „vyčerpanÝ'ch" ložisek budou zfskAvat nejen naftu, ale pfimo všechny produkty, kter~ dnes muslmc tak složitě zpracovávat ve velkých závodech. -JBŠ-
mO. Pfedstavme sl, fe atomy jsou ~ pravidelně vestavěny do pronorové mi'lfe (obr. 2). Cely model je roz-....: dělen na jednotlivé dkladnl bul'íky. Jsou to rovnoběfnostěny, jejich! j h~ny jsou společné se sousednfml la&: buňkami a zaplňuji beze zbytku celý c) prostor modelu. Všechny prOseflky pi'lmek (drátů) jsou uzly prostorové~
z
3 „
iii' o:
"'
K1old;a P•""'' litll• je •lolena 1• tillladnlch •ta"ebnkh kamenlli - 1 •tomi.i. Jejl "IHtnoui i•ou diny pfede"llm H•"bou, tJ. nJJemným u.porid.inlmatomO. N•Jdollonaleill u•pofidinl majl llr11tal1. V tito li•tl H Htnimlm• • i•ilc:h1tav• bou,• jeJlch "la•tnoumi a 'tJulltlrn modernl technlc.•.
„
Nenl tomu tak dhno, co se podrobný fyzikálnl výlkum ubýval _ krystaly ?:Vláštnlch látek, kterým dnes J'lkáme polovodife. Nár~né bádáni však nemělo dlouhou dobu praktický význa.;,. Teprve na xtkladě potnatkO o stavbě kryscalO polovodičO se podafilo vyufit nových objevO. Vxnikly polovodifové součástky, zejména tranzistory, bu kterých si dnes nedovedeme pfed5tavit mnoho vědeckých 1 prOmyslových odvětvi.
llt a xlepšit jejich pevnost. V Sovět ském svazu se v roce 1961 napřfklad podafilo vyrobit ocelovou strunu, která je v témě!' dokona" krystalické formě. Struna o prOměru 1 mm unesla váhu osobniho automobilu -
1
~00
kg! (obr. 1).
Která látka je krystalická a která nenH Podle di"fvějšfch ?:Vyklostí se pevné látky děli na a.morf ni a ~rys talické. Amorfnl látky majl atomy uspoi"ádány nepravidelně, zatlmco fátky krystalické mají všechny atomy uspofádány v prostoru pravidelně. Dnes se na amorfnf látky dfváme často jako na kapaliny s vysokou viskozitou. Je to nap1fklad sklo. Tyto látky nemajl osti"e určeny bod
mi"lfky. Tyto u zly majf pro popis ~ tvaru krystalu dkladnl dOlefltost. ·~ Jsou to body 5ymetrie - uspoi'ádánl ~ krystalu. Jednotlivé atomy krystalu ca. lefi bud pi'ímo v těchto uzlech, nebo jsou kolem kafdého uz:lu na· prosto stejně uspo~ádány. Kafdý uzel má tedy ůpl ně stejn6okolí.Kdybyste se chtěli po uzlech krystalu projlt, zaručeně byste zabloudlll: l kafdého uxlu by byl naprosto stel· ný rozhled, prostě dokonalé blud iltl!.
Kry•Ulovt SOUUIO
Velillouuranbulllly
TroJklonni (trlkllnicki)
Rtiz.ná
J•dnoklonni (monokflnlcki)
Mu:ia• bto•
Čturdni
)
A nedá. se znalosti o stavbě krystalů vyufit I Jinde - ti'eba v metalurgiH Jistě . Je to ovšem poněkud jiné. Naši pi'edkové uf znali vyrobu kovO a uměli je opn.covávat . My jsme pf"evnll leJich zkušenosti, xdo· konallll Isme technologii pffpravy, ale se xnalostml o struktui'e kovu jsme zOstali poxadu. Af se podai't podrobně poznat strukturu a vlastnosti krystalické stavby kovii, bude je mofno na dkladě vědeckYch poznatků zdokona-
(ortorombicki)
Rtb.ni
Tetra1onilnl
Dv6 atr•ny •l•Jnf
Koaoltv•r•l!ni (romboedrickl)
Stejnl dlouh'
kr1c.hlo"i (k.ublcki)
bod
NeJaou pr•"" Na"újem kolm'
š„ter•lni (h„a1onilnl)
táni. S oteplová.nfm jejich viskozita klesá, pomalu měknou, stávaj/ se tvárné. Krystalické látky majf osti'e ur~enY bod táni a i některé Jiné jejich vlastnosti se měnf pi'I určité teplotě skokem. Nejchan.kteristif.těišl je pro krystal pravidelné uspořádání jeho ato·
@@tgr@ ® 81 a
Úhly med nranaml me'liouml
o
f
R
Prostorová. mi'ifka nemusí mlt ovšem tvar pouze podle obr. 2.Jde sestavit z drátO tak, fe jejl buňky mohou mlt celkem 7 základnfch tvarO podle obr. 3: Popsané dkladnl prostorové m111ky z buněk podle obr. 3 majl uxlové body pouze v rozlch buněk. Jsou-li však atomy umlstěny navíc ve stfedech všech stěn základ nt buňky, dostávime další uzly a mluvlme o mfffce plošněcentrovan6. Atom múfe být téf uprosti'ed tělesa buň ky . Jde pak o prostorovf centrovanou mi'if. Tyto polohy atomů a utlO jsou na obr. 3 vyznačeny ilutou barvou . (Pokrafovánf)
VTH
675
KDY2 NAT(RÁMB OKBNNf RÁMY, Ity otartcb zn<čistlnl ze skel zncčisúmc pfi vlf opatrnosti barvou i okraje akci. Nalcplmc pro
barvou.
čilli,
atartch oitéro a oclkdbnutlm; na oči1tE.n~ okenní sklo oaleplm< ocbrano~ pby lepenky a teprve pak natlri.me novým oitlrem. Iv••
J at1.ovakf, Jlnolu&aJ!S.
Prah.a I
ncmcčiltloiE
Zabezpečeni
altla oim umožni i rychlcjU prici. Pokud jsou oltla již znečistéoa od dflvéjllcb oitéosoučaan~
rll, odatranlmc nejdlivc zbyt-
E • Nil start fi.n'P • •l•lurok11tll Viclav Remd, •k•d. toch•f, Vlehrcfo· n 6, Praha I dhi k 411poalcl mladfm lt•nAP6m VTH - ltucllOm t polytechn. kroulkCI (vkJinu 'ldarma, 06tH . Yjm.t.n.)
niti , rna:.r.: b: kor1v lt moc.. (IJ 50 mm hc bu. permanent. ('4 mai.) - 1x lnd11ktor • talaf. 1par. - 1x dpnam. reprod. (poUurt. mamb.-.) - 1x alakcromoc. H V (nfmKkj) - 1lt polarit. avonalt :r calaf, apar. - ocol. kondan&.: 1• l50 cm, lx 500 cm - "'" oc:ot. reoat. - 1v. polftadlo :r •I. hod in - 1x voltl t ulef. apar. - 1m1lt, dr. 0,1 mm cca 60dltc-odpor. dr, 0, 1 mm - dum d•lta 1. uil•f. ap.: 1x JOO D, 1x 1 SOD - ~nduk , cMu 1. t•l•f. ap.: 1x prim. 19 D . hc ••k. J2 D - lx mlkrol. •lolky kondanútory: lx ll1JlOOV, lx lH/ 700 Y, 1x H1/700 Y, 1x JH/ SOO V - el•lttronkJ •1 . drobn. - Ut.,.atwru 1 Oornkl •l•ltt„o. t Khnllt: lnduldftf pfbcrol• 16bhU, lftdll tory jl,ltrov6, P™u&ovldl•. ZarJunJ labo ntohi , Elalttl'lna n1tkU , Elaltct.111"11.nldd, Akumu"cory, Elaltcrolfu aJ.,lnl. HU, Pldk -fy'ZIUlnl úklad1 ,..dlotachnlky-Yyn61ery a pokroky r . 1931 . - v..ioucf kroulk6 n. ltlubt VTH, na,r..4 napllht
"'*'"·
a Vymlnfm tranaltt. ma&ft•tofon STAl'.T a S púkJ za promlt. Optilux I n•bo AH I, pf{p, !Inf 1.nt.lkr (kroml
~:i::~.~ '/.'~~:•i:•,;~::: i1i~-:.Tabr,
a VhchnJ •othbJ ,„o mo4elih, 'lhodn6 pro pot)'tnhnk kou vfc:ho•u, obdrfl'ffliltá:m 'tfbiru bud pflmo • nalf pro• 4eJnt nebo Úllllko't'Ou aluiltou pro Jlhomo.-. .... ltf kra1 - na•ftl•t• nebo napllt• "'m proto co n•fdr!Ye, - Prodejn1 „Hlad# t.chnlk", Ko:r.I ti, ar no.
t• ••
676
VTH
• Mim lt di1p, ma1n•tofon Smarqd (NOI'.) 1 "'hnidnlml t'9c.fml apojbml • ltyP:ml kotoltll 1 orla. púltou, - lbr•I Noi„, LAftlno•• 71, Louny.
a N•pilt• a natalafonufui o 1brtl fbla VNy • techniky mliddl do naJI r9daku; napllt• 11 pffmo na: Odbytod oddll•nl MF, Pu•ki I, Pnha t.
DÍL A
KOLENĚ
Kddf vtl~f n6mk. w•el•Jntnf • rubrl· ce „Dllna nakolenl„, 'lll•ldri t 00 Kts • Zull•Jte pouH pOvodnl, do1ud nlkd• new•eh.ln•n• p"ce: opl1y a pPeklady a cWdt pram•nO ,,,.1ufuJ•m. • Po a o r - pPt..pl•ky, kc.r6 plni n.vyhoY\IJI pod· mlnkim "'brlky „Dllna na kol•nl", ale 9toJI aa u•.,.Jnltnl, otllkume v Jln4 tbtl mtopl1u a odmlnlm. ol:wJklfm hono"r.m • Plf1p&,,.k (n•Jl•pe •troJo• pi•) 'tkni •trufnf n„ml rouaho•I pPe· krotit 20 N.d•k • PoP11.ovacl cona vf• robku Ml.ml phaallont IO Kh • Pfl· pojte Wf "'1om• kresby, aull • Jlldn•· 4ucWm ftlilrdtu, dl mallf I• ..,..._,_11 • PH 94eallinl .,rl..... kO pllpflto do levfho rohu obilky o~a.e.nt „Dllna na kot...t:,•• l'toJI adreau uv..rte I na pPfaphku • bctim• lteniPe, kt•PI plll pPfmo aut:or6m n6mlt0 „Dlln1 na kol•· ni" o dalll podrobnoatl a radr, aby na• upomfnaf I pfll1>llt an.imku na odpo.,U • ftukophy " ft~Jf
Barveni plexiskla je dlcžítost snadná a nenákladná . Čisté a suché plWsklo namočlme do .koncentrovant kyseliny slrovt na l minutu a pak je vyjmeme z láznE t1 rychle omýváme tekoucí vodou asi 2 minuty. Bil~ pleir:l.11tlo vysušlme. Nenl-li bilA barva syti, postup opakujeme. Oran!.ovou barvu ziská me na močeni m plexiskla do koncentrované kyseliny sirové asi na 10 až 20 vteřin . Plexisklo mirně opláchneme vodou (jen aby se smyla kyseUna), PoDolime je do roztoku metyl-červeně (indikátor 60 % v lihu), opláchneme vodou a po 30 vteřiolkb vysuštme. Karmlnov~ červenou a rudou barvu zlskámc namočeolm plexiskla do směsi k'oncentrovanýcb kyselin sirové n dusičné v poměru I : l na 30 až 60 vteřin . Obarvené plexisklo opláchneme jen m.irně do smyti kyselin a ihned ponoříme do roztoku mctyl-čer"vcnE a znovu opláchneme vodou. Pfl práci s kyselinami pozor na ruce a oči! Kyaellnu vidy opac:rnl lijeme do vody a ne naopak! Bilou barvu plexiskla můžeme získat také namočeoJm do s m~si obou kyselin (delši oplac h). Při kombinaci barev použijeme roztaveného parafinu na překryt.i jednotlivých ploch. Pti p sanl a kresleni na plexisklo použijeme očnl kap=itko.
-
m
Mnoho modeli'1l poullvá k stavbě mode1'1 pf;nového polystyrenu. Odfez.ky, které se nedalf jlf poulit, pak zahazuj(. Ji fsem z. odfezk6 z.kusfl vyrobit lepidlo. Do sklenllky od lnkoustl.J Jsem nalll asi do tfi lttrtln aceton, zakoupený v drogerii. V nim Jsem ro.zpoultěl od,ezky polystyrenu, af z roztoku acetonu vznikla rtdko\ kašflka. Kašllku Jsem nechal pllekapat pPes attko. TJm jsem ji zbavil nef.i.· doucich li.stic. Zfskané lepldlo velmi dobfe drfí a rychle schne. Tyto vlastnosti lepidla occnf zejména modeliPI na svých výrobcfch . Lepidlo z pěnového polysty· renu Je výbornou n&hralkou acetonového lepid la . Jan Sedliěek. M-'chova 1181, HoJ"nl Pqčcrnicci
D~LÁTE T'> T KÉ T
Kl D~
o
tTAKI
Do Hrlilu Dlllte t.o tak6 takr mohou :r.a.1llat '"' pf11plwky &.M.PI, ktefl n• nko vtipnf.ho pfilli pfl obribl.nt lcovO ad,-... va, lepeni I tmeleni umiljch hmot, ~llnl, ktePI •• zkritk• fortelnl umlJI ohinlt: ve domid dllnl. Keldf 'Z uwePaJnl· nfch n..t.p•d6 bude mimo obw-ykliho honorUe odm•nln knllkou z odborni tlten.turf.
sv•
---- --- -
Mlcbal Jan1k;9'. Obdm:6 mJna 4.58, Unholt., okr. KJadno
Wj
POLYSTYRENU
Pro letošní dedtý ročnik STTH platí ul; nov& zá. s.dy a smlrnice. Protofe zvlášť jako brožura nevyjdou, otiskujeme je v pln~m zněnf. Dnes pfimišíme prv-
nr Mst.
D~LÁTETOTA
tTAKlDĚLÁTETOTAK
TAK!
soutUenl.do R•d mladjch odbornlk6. do kompleanlch brlatd. do hnuti zleplowat:el6 a noritor6. .C. K wyt.wihnl podmrnak p„o J"o:nooj technicki a pPlrodowldni i!lrtnostl mllidelf.e •• wyutld lkolnlch dllen, 1tanlc mta„ dfc.h pPlrodow-ldt'O a t~hnlkO, d u m6 1Plonfr6 a ml•dele, kult:urnfch 1:arl:..enl nfirodnlch vfborO, ROH , zaPl:ranf pr6my1lo vfch, xemldll1ktch a IHnlch riwod4, Svaza„mu atd. a wl11ch ostat:nlch pro1tP11dkO. • mat:noltl, 0
Redakce.
ZÁSADY PRO SOUTU. TECHNICKt TVOlllVOSTI MLÁDEŽE f'ro mlfid'•l J• chankterbtic"' touha poz.ntvat a obj.vovat
nov4, ovt•cfno11t pPlrodu , ulit••• pracovat• nejnovljlítechnlkou, naha vyrri.Pet podm Inky pro bohadf a racíostnljlf llwot nt• dech. Roz:voJ a pronlkaw~ '11~hy vlcíy a techniky J1ou n.tle vfz.namnijllm llnttelem nylo vin I procfuktTwity a kultury pr•ce . llychlf pokrolc we ňech oblan.ec.h vidy• techniky vytvUI pr.dpoldedy k tomu, aby sevfrobnf proc-Hy po•tupn
ORGANIZACE SOUTl:tE t. Otan. v Soutlll tec:hnic:k' tv0Pivo1tl rnlUal• je dobro· votn4, mOI• JI 1:6&1tnlt wdkui mlidd we vlku o4 t do 16 I~. a to Jak kolitktl wy, tak jednotlh•ci. 1 . Cite a obsah 1outlfa jsou 1tano'r~W' tak, aby odpow1daly w-lku a schopnostem 1'.i&stnlk4 •outUe. 3. O&.tnlcf1outUaJsou rozdll1t.ni do kateaorll podle vlku a oborO, kter' l•ou upfunlny smf"rnicemi pro fednotliv6 rciln01,y •outife : I . kateaorl• t - ts rokO (ff.cl lkol I. cyklu); li . ka~orla t S- tf rok4(1outUI i 1ta,llticllkol li. cyklu); Ill. kateaorie 1 t - 1• rokO . V I. kata1orll 1outlf sleduje pPedawflm rosvljanl poly· technických znalo1tl dltl, mi budit újem o novou techniku a o pri.ci v ro:diodujldch oborech nafeho nbodnlho hospodif1tvl, posilovat niwykylinno1.-ti w kolt!ktivu a pfitphatk ti.sni)· llm\I spojeni lkoly s• llvotem. Ve li . kateaorll Je pPadnfm Ukolem 1outlfe pfisplvat ke w.leplow-4nl oóborn• p"prawy mlidel.e v obor-u, we kqir'm •• vzdlliw6, pomihat pf11pojovinfv-jukys pra.ktltkou zrulno1t1, ptlsplvat k „o:ii:voH technlck,ho mrllenla twofivjc:hachopnostl mladých lldl a zhk,vat mljdel pro pfimou úe'ut na zwyfowj n f prQmy1lov' a xa.mldflskl vfroby. Ve Ill . k•t•aoril sout.H za úkol pledevllm pFlsp(wat lc aktlwnl lilHtlmladfch precownlk\1 na rozvoji vidy a techniky na dvodech, pr! upl•tJfíorinl tec:hnic.kjc:h potnatk4 v pricl a pft rodlrow•nl no_..torskfch pracovnlth met.od a tl•ploV&telsk,ho hnutf, n.bu&ovet zt.Jem o vyUI „:ad6Unl • kvali· fikaci.
„
m•
Sout.11 v o&brojenfch s Ilich problhA Jako 1oul.:6s't celosti.tni SautUe techntck' tvofivottl mlidda podle amlr"ic hlawnl polltic.k' •priwy ministerstva nirod'nl obrany a polltickfch 1priv vojsk ministerstva wnltra. Ofutnlcl ASTT se z.apoJujl do 1outlle w rimcl o:ii:brojených 111 , Yft.bov' ú.stPadnlho kola ASTT n aú&uf\ujl t:.nredn1 pPehlldky 1polelftl s ostatnlml C.&stnlky toutH.e. Na olcresnlct1 a kraJskjch phhlldkich mohou mlt sv' ••pozic.•. .C. Pro a.abupalenf tKhnlck• a pff„odovfdn6 flnnostl mlidde a pr6blhu aoutHa :rrlxujl orpny ČSM, ROH a tkol•k' 1pr4wy 1poleln' komise p„o Plzenl STTH. kter4' za prOblh a Yfllffky aoutlfe orcinOm odpovicfajl. J1ou to : a) komise na ZDŠ; b) lcomlsenalkolich li. cyklu,prtimyslovfic.h,umfdlltlirfch a lesnfc h dvoditc.h : c:) lcomhe okr•snf, kraJ1k4"a '11t1ednf. ad'd a) Na ZDŠ fldl STTM vedoucl plonfr1kf skuplny1 na
VTH
677
NAM T P'RO KllOUfKY STTM • NAMIT PllO KROUfKY STTM o NI.MIT P'RO KROUZKY nTM
Neobvyklá zapojení elektrického zvonku Nepochybujeme o tom , fl elektrický zvonek , ať ut je to zvonek na baterii li na zvonkový transformátorek, umf upojlt kafdý mladý technik. V tomto llinku dJ vbk chceme seznám it s jinými 1pGsoby upoje"'hl elek· trlckjch zvonk.ó, fef sloufl 16pe nef známé, fednoduch4i ta pojeni. UkUem• sl , fe Je mofno z.vonkem se I dorazu.
ml'lat, ovšem pomoci smluvených signálů . V bytE bývi uonek umístěn zpravidla v pfedsfnl, nebo v d1 m(stnostl, v n(f Je největšl frekvence. Obvykle je to kuchyl\. Odejdou. li vbk vllchnl obyvatel' bytu do
místnosti odlehlejU a uvfou u sebou
někollk
dverr,
pak pfl hlaslt' rozmluvě nebo hudbě nemusl být zvonek , umlniný v kuchyni , slyšet. Tento nedostatek odstranfme u.pojenfm podle obr. 1. Spojfme pan.lelni zvonky v rOt· nj'ch mlstnostech . Zvonky napájíme ze spoleln~ho zdroje a ovltdime Je Jediným tlalftkem na dve11ch . Pfl tom Je nutno mft na zi"etell , fe zvonkovt baterie nebo zvonkový tn.nsformitorek mohou napájet spolehllvl neJ· výl dva zvonky. jinak jsou pfetffeny a ničf se. Proto ne· smfme upomenout pfl odchodu z mfstnOstl nf:kterY z.vonek pHslulným vypfnačem vypnout . Čtverci a obdélnlky Jsou na sc~6ma.tech označeny l nstalačnf krabice pro pr-ípad , le bychom vodiče AGY lnsulovali k ivonkúm pod omftkou. Do této práce se vhk neodbornlk jlstf: nepustl, zejm~na ne po nov6m
I
malovtnf mlstnostl. Provedeme-li Instalaci z.vonkovým dritem, pouiljeme k propojeni kruhovétroJpólovl: svor· ky (u.v. vlnečku) , kter6 jsou k dostinf v prode)nich elektropotPebaml. Svorky nenápadňé umfstfme nebo nRfm pPlkryjeme. Volbu Jednopólových vyplnačO po· nechime tvOrl.I fantnll katd6ho amat6n.: mohou to být napP. vypfnače hruškové-. od zvonkll voln! vlslcL Zvonky fsou v prodeji dvo)f. Na stP!davý proud, ne· JlskPlcl, k prlpojenr na transformátorek. Tyto zvonky stoji ul 9 Kfs a. nelze je prlpoJlt k baterii. Manipuluje· me·ll se zvonkovým transformátorkem pod nap!tlm, nesmlme odkrývat kryt svorek prlmárnfho napltf (120 nebo 220 V)I Sekundi.rnf nrana tn.nsformitorku bývá označena dlllhm napid 3-5-8 V a jedln! k t' zvonek prlpojujeme, nejlépe pPI vypnutl:m hlavnfm vypf· načl nebo jističi, abychom se pl'I prfpadnl:m zkratu ne· pfipravill zbytečni o pojistku. Zvonek na ste)nosmirný proud stoji asi 12 Kčs a mi kmitavý pPerulovač . Napiji se zvonkovou baterlf, cof je bezpečn, , ale provoxnf: drifff (zvonkovi baterie vy· drfl ul 1 rok). PPipoJovit tento zvonek na stffdavY proud je m'nii vhodné. Oba prodtvané nonky maJI stejný tvar.
----------
velkfch ZDŠ H mohou \'ytdP.r komlH STTM ve slot.ni! ústupe• vecf•n1 pl0Afr1k• skupiny, v•d•nl lkoly, ZO ČSM "IX . tflcHch • pHronitnlho ůvodu . add b) Komhe na lkolich , ... tfliovskfth aaPl&•nlch a itho· d•ch Jsou 1lobnr n duupcO or1anh:ao ČSM, plonfrtk' tkuplnr, vedeni fkolr nebo ulftov1k•ho uflunf a ů.•o4u, orcanbace ftOH, Svazumu atd. V JZD J1ou lleny 1outífnl komh• t4:1 Wtupcl nirodnlho •fboru a pP.cl1taven1to.a JZD, add c) O k re1 n I, kra I• k• a C11t fed n I kom u• ST TM 1 JaJlch tl•nr l.1ou 1 llen pfecbednlctva OV (KV a ŮY)
~ť.7:,:!:t;:C::r<~~t.".:':)ra~~: J:~~,;e:'o1!~1::1:fu~':,".!
orPn•m . D"e J10.,. lleny dech komhl odbornici z. prOm11lovfch, umldlltkfch P. IHnlch dvodO , ústupe! Svaz.armu, pfedseda a llfflo\'6 kornlH ml1dfch technlkO a p"ro4ovldd, okrHnl (kraf1k6, lbtfecfnl) nfly PO ČSM , ped1So1iltl pnco•nlcl, vedoucl t•chnlckfch a pHrodovldnfch kroufkO, oddllo•I a skuplnovl v.cfoucl a dalll dobrovolnl pracovnici . Pfechedo11 komlH Je po dohodí orP,nO, ktar• 1outll vy· hlalujl, ů1tupce C:sH, ftOH n•bo lkohU aprby. Ú1tfecfnl komhe 11 •• njch lf•n6 a 1poluprac.o'lnfkO •r· Otrl koordlulnl skupinu, kteri ubezpeluje fli.enf 1outtle •obdob I mezi uHcf6nlm l komi1e. Poslinlm komhl pro flzenl STTM l• podporont •~U..av · nou technickou a pPlrodo•ldnou linnolt mlidefe, popularl · ••••t •outll a ahk••-at co naJvltlf polet úlannlkO, podporo• vat roz.vol technlck• a pHrodovldn' llnnoul, tinnott d,imo• \'fch technlckfch a pffrodovldnfch kro ... tkO, pom•hu J• U • kl4cfa\ e uJll(ont Jejich ndoucf & hd pfffnlch dlhtlkG, technlkO, aleplovacelO , noritorO a vjchovnfch pracovnlkO, •a;lltovat vhodn• t•mata •outHnfch pracl a z1baapelovat molnottl kJ•li
t . Pl'Mmltem 1outlh Jsou •frobky, a.hotonn4 v d.Jmo•• llnnonl kol•ktl•r n•bo Jednotlivci v technickfch kroulclch úkladnidt, vePeJnl pro1plfn4 hodnoty, uroJ• a pPhtroj~ nebo pom6ckr k v1bavan( dll•n, laboratoPI, 1.1teb•n, v.ternlch fkol pro pracujlcl I ostatnlch pru;ovllt,
678
VTM ,
PraktlftEJ!I, avhk slolltEj!I, je zapojeni na obr. 2.
lze ho poufft pouxe pro dvl mlstnostl. U dveff je Jako
V p"rodovldn' lbtl H hodnot! pflmo vfpl\tkr a odc.hov drobn6ho ho1podlhkfho a•ll'actva a dokumen«.ue o postupu pH pl1tovinf rostlin, plodin, cho•u n!Pecha a ochranf pfl. rody, l•llch ..,.Pejnl prospHnl hodnou, poku1nlcki prlu, z.hoto\'ovinl pl'lrodnlch pom"c.ek a nhornln. SouU1tl STTM J•ou tU 1outlle v odbornfch do..,.dno1· t.ech m16deb . 1. K soutllrtl P'icl •e •rHlch kat1111orllch H z.pravldla pl'lklid4 technlck& dokum•nt.ac•, lcteri ob11huJe 6daje, cha· rakurlttlck' pro d1no11 pr6cl a pOvodnl technlck4 'tfkruy. Je v ni nrwlnl 'lynftl111n postup pri aho«-o•o•inhfrobku , J , Soutllnl komise 1e stllralf o roaJIPel'll 1out.llnlch pracl a n4mlt0 m•d ottatnl mlidel a z.jhtl•ll, la Id• o z.leplovacl nbrh nebo •rn41ea, doporu~l 10 ... tlflcfm pflhlisltJeJ v•tmr1l1.1 ú.kona o •yn41•aec.h a aleplo•adch nhrzkh. 4, Price, zhotonn4 pkvilnl z. mac-er1"6 Jkoly (podniku), dninJfmaJ•tlcem lkolr (podniku). Auto,1kt prbotlm n111nl dotleno. HODNOCENI SOUT~'tNfCH P!Vtcl •) Soutll mi 4 nupnl, Prica se hodnot I kaldorolnl nad· 1
~~~j:;,· :~:~t~hk<;· (~f1 •0 l:,:) ~i.6::;~~~ r:~:~~~:~h(~~·. kko~~~i •e orpnlz.uJl A• úkladl roz.hod nud kraJ•k• (Otthdnl) komhe, a 10 krajskt pP•hlldkr neJm6nl Jednou u 2 roky, 61thdnl Jednou u J roky. čuo•• u1po"dtnl pfehlfdek urfuJe komlH pro fh:•nl STTM ve 1mlrnldth, kter4 j1ou vrdidnr pro J•d· notll•' rolnlky sowtlle. Íhthdnl 6hdr a ortinr mohou v dohodl s 6nhdnl komhl STTH poHdat "l11tnl pre.hllAy •oboru , kterf 1pravwJI, mimo tarmln 61tPednl pPchlldky, b) SoutHnl priu hodnot( porotr, 1lolen• z. odbornlk6, •fcho•nfch pracovnlk6 a dstupcO or1inG ČSH , ftOHafkol• 1k• 1pri•y (vfrobky dJmovfch kroulkO Sn:urmu tH d· 1twpc• naz.armw) . Pol"Clty J1ou Jm•nodny komh•ml pro rlaenl soutlle. c) V kald4 kate1orll H udlluJe I,, li. a Ill. cena , PPftlLfn' komlH mail molnost udlllt nlkterou z cen vlukrit. 4) So.,.tlfnf prlce, kter' zhkaJI I. cenw, postupuji do •rHlho kola. Komile vpil ho 1tupnlm4 pri\'o vybrat do n•ho kola I dalll pr4ce. 6. Odmlny t 1
111.·~.!:.p::~~~~~ 'c:1~~·::-:~:~:r~!~; d~;t!~: ~.;-..·ta::; ~
... 1outlllcl • kraJsk4m nebo 61tr.dnlm kole obdrll diplom aa Olut, Kro ml diplom O Jemotn• udllovat I vlcn• odmlny. b) KV CSM, KOR a KNV (ŮV ČSM, ÚftO, MŠK) odmUuJI :~~~~k; ~~~~:~r1 nejl(pe orsanlaoval te<.hnlckow a pflrodo·
1
J Q,
„.!~i~~C:~::~::!::~ a0 :~:!i':'i~~ou •rhodnotll nejleplf u· ~ 1 11 " P.lzenlm sou«.He a C.stPednl pf.hlldkou STTH, hrad I HŠK •• 1teJnfm rozuhu Jako dotud.
~~:1:;;, ,•:oj!~t:nJ:,„dnlm
f.
.ii
:o!:.·J!~~: ~~:d'.~'t!',::;1.'b.~';!í1. .1:t. f;~~:tt:~!"'!:::o~kr ~
obvykle tlafltko a v kddé mfstnostl Je zvonek,
přepina~
:o~:~~r~~~1t~!~t1~~- P~~; ;;:;,~r~uk:~:~,s:/::~1~~k: ~ kem Je propojen s krabici Jesci vodiči, druhý osmi vodiči. Pl'eplnače neísou k dostánl. Mllžeme Je však zhotovit úpravou obvyklého (normalizovaného) kl'ifového pfeplnače, Jak Je na .schf:matu nunačeno, přemostEnlm jeho kontaktll. Kafdý přepinačje upraven poněkud Jinak (zde jsou znázorněny přeplnače pro instalaci vodičem AGY) . V tomto zapofenf z:vonl vldy pouze Jediný i;vonek. Pfepojenl můžeme provést z kterékoliv mfstnosti, při1
.,,. ~
:> O
ar;
2a.
1
;:~n e:c;:v~"!~ét~~~~~::1.v!d~fž ~~s~~~há~~~e~v~~~ t; jdeme-li tedy do mlstnoscl, kde se hodl!me déle i;drfo- -C vat, zkusfme kontrolnfm tlačltkem, které umfstfme ně- z
,... tr1,.J"'1otlilltt1t4,'5V
kde pod z:vonkem, sami na sebe zaz:vonlt. Nezvonf-11 zvonek, přepneme kolébkový přepínač a pro jistotu zkontrolujeme zvoněni znovu. Ktfžový vypínač v kofébkovém provedeni (stol I asi 13 Kčs) jsou vlastně dva střidavé pfep1nače, uspoNdané.společnou traverzou v jediný celek. Propojeny jsou od výrobce tak, aby komutovaly
X:
t
t;;
~~t:r~~:;:~:~7i~;~~ii~~:~~~~~;~:~~!~~ ~ffE~'i:'. 5 0
hled, co mus!me učinit, abychom dosáhli zapojeni, které je nakresleno na obrizku. Poškozené společné tablo, opatřené tlatltky a jmenovkami u vily nebo domu, který mí branku. múfeme uvést do pořádku podle obr. 3. Obrázek ukuufe, kolik i;vonkových vodičO se musf protáhnout mezi krabicemi v jednotlivých patrech a jak vše propojit I se zdrojem. Ještě vyšším stupněm této „automatbace"' Je zvoněni od branky do kteréhokoliv bytu a otevlrtnl branky. opatřené elektrickým zámkem z kteréhokoliv bytu , do něhof jsme uzvonlll. Úsporné zapojeni vodlčll s ledlným společn)'m zdrojem je znázorněno na obr. 4. V kafdém bytě je zvonek s tlačítkem x:imku, u branky fsou zvoniti tlačitka a elektrický zámek Oeho schématický symbo l vypadl jako pllťalka). Zapojeni nenf tak sloiité, aby bylo nutno vfe podrobně vysvětlovat, kromě jedné cenné přlpomlnky: Pokud je to mofné, poufijeme ftro stou paci veden I (svisl6 mezi krtbiceml) kaldý vodič Jiné barvy, a odbočky od svorek provedeme vodiči stejně barvy jako ty vodiče, od nich! odbofojeme. Tím se vyhneme obtfžnému a z:dlouhavému proi.váněnf,označovánl vod ič ů apod, Také Instalaci provedeme v nejkratšf době. Zvonky s elektrickým dmkem bývaff zpravldla kombinovány $ tzv. elektrickým vrátným - hl asi tým telefo-
___q a o o_:~''"'., l1M• •
~•11111,
1
O
t-
t; :I
O O
a:
0
~:ri;~~~!:: ~:=~!~;~~:e~ =r~:!~:t·b~d:i j; ~~1J:~: t
Jllfth•j
tr1n•ft•.,.it.•
"''""'; l•Oftlj Zl
"
Il
1,
h
h
l>
l•
„;,
"
TI
3
"
amatérsky udělal a pro cenovou dostupnost toho ani nenl tfeba . je-11 molno t: okna bytu vidět na branku, čl stačí-li nám smluvené slgnily, pak vy ho vf i zařfzenf podle obr. 4. Na obr. S fsou dvE i.vonkové stanice, jel mohou navdJem na sebe zvonic. přičemž do jedné i. nich lze zvonit tlačltkem od dvePf. Toto zapojení múJeme použft v kanceliNch, skladech, rozlehlých bytech, hromadných ubytovnách I jinde. Tam, kde jsou dva zvonky, musí se od sebe odlišit naladěnlm, ,by bylo poz:nat, odkud se zvon i. DA se to provést tak, fe se pouiijf zvonky na stejnosm!rný proud (na baterii) a jednomu z nich se odejme kryt i.vonku, takfe pOsobf pouze jako bzučik. Za~ízeni k podobnému účelu, avbk bez zvoněni ode dve1'1, je na obr. 6. V kafdé mlstnosti je jeden zvonek Z , dvě flrovky Ž a dvě tlafltka T. Tyto prvky uspolldáme na destičku tak, fe do dhlavf umlstíme zvonek, pod něj dvě lirovky (rozlišené barvou) a pod Wdou tlačítko. n1 t1'ech účastníchch voHme tedy t11 barvy žárovek, z nichf v kafdé stanici Jsou dvě. Stiskne-li někdo ve stanici l pod fárovkou Ž1 tlačítko Tf , roz.svlt í se ve stanici 1 Hrovka označená ŽJ a zvonek se tam rozezvuč.I, takfe účastník ve stanici 1 Ihned pozná, fe z:vonf někdo ze stanice 3. Totét se děje mezi stanicemi oscatnfml. Pfl většfm počtu účascnlkll by bylo spojení ovšem sloiltějšl, ač by se dalo provést také, jen s tfm ro-zdrlem, !e palet vodičO mezi krabicemi by byl neustále větfr. jak to provést. na to Jistě po prostudován i obrhku 6 pfijde ul každý samostat:ně. Inf. L . !ENfŠEK
VTM
679
f...,
O fl
;J
lektrlck' kytary •• tUI velk6 obllbl. je to mimo lln6 proco , le poskytuff roz.man ltljll ry'!Olnostl k zvýšen i barvitosti pfedne.su nel obyěeJn' - neelektrlckli, zvlUtě 1ízenfm dynamiky. jednou z. mofnostl J'fzenr dynamiky Je rychl' kol fdnf Intenzity tónu nikollkrit n vtel'Jnu - vlbrato (nezam lň ovat 1 tremolern , kter' vzntki koUdnlm kmitočtu, tedy výle tónu). Toto kolfdnf , Je-li velmi pomalé, Jde providět sellapovin(m ped41u regulufklho hlasitost . Rychlejlf kollsilnf se vlak muif zlskivat elektricky. Jednoduché u1'1zenf pro tento úhl m6fe být tranzlstorov' a nemusl se omezovat Jen na kytaru . 04 se poufft pro vlechny nútroje, pracujld
E
se :z:esllovalem.
Tranzistor T 1 pracuje jako oscllitor vlbratov~ho kmltoltu. jeho výle je d'na vellkosd vaxebnfch členO RC mei:I kolektorem a b'zt (C 1 - R1 + R• - C1 - R, - C1) . Tranzistor T1 je l:lenem děliče napid (R• - R, - tran:1~~0~~: iet~r:~~~!;,r/c:;~~~o odpor, který klade proudu prochhejlcfmu lleti12ec l\C Je ponikud noobvykl)l. K tomuto účelu - nat!fenl lhe pro určitý kmitočet o ·1 aoo - se obvykle poufJvi stejných hodnot odporO a kondendtorll. U tranzistoru, který mi velký ro:z:dU mezi
výstupnf a vstupn( lmpendancf, by však dochhelo k velk,mu nepflzpOsobenf, 1 proto byla zvolena klesa)fcf fada odporO. ~da kapacit vlak :zue stoup' a tak je uchována stejná čuov' konstanta v cel'm fethcl . Oscllátor kmit' 1pofeh1 1 vě pfl nap~d od 9 do 15 V I s m'nl Jakonn íml tranzistory. Stfednf kmltol:et Je asi 6 Ht a potenciometrem R.1 se dá měnit od -i Hz do 1 '4 Hz. Odpor R. zabra11uJe vynxonf oscllacf pfl vytolenf potenciometru R1 • Pflnroj I s baterii se vestavf do kovové krabičky. Mille být I dfevlná nebo z uměl4 hmoty, pak /I však vylepfme stan iolem , aby byla elektricky odstfněna . Pflvod od nástroje I výstup k z:es ll ova~I must bjt proveden stfnlným kabelem. Dobfe se k tomu 6felu hodí propojovací šňOry k magnetofonu Start, kter4 jsou Jlf opatfeny vhodnými konektory . Protikusy k tlmto konektorOm m4 na skladě prodefna Radloamat4r . Praha 1, 2:1tni 7. Tak6 kabel k pedilov6mu splnafl mi býc stlniný. Na rozmístlní součbtl vcelku nedleff s výjimkou odporll R'1 a R, a vodllO s nimi spojených, kter' maJf bjt co neJdtl od ostatnfch souUstf. Pedjlový tlačltkový spfnae nenf podmfnkou. Zde: byl zvolen proto , fe je normilnl rozpojený a tudff nemOfe doJft k vybíjení baterie, kdyl Je pffstroj mimo provoz. Pfl trofe pozornostl , abychom nexapomnfill vypnout, stalf jakýkollv dvoupólový spfnač. Ostatnl I cele\ skfíňka mGfe tvoflt podstavec pedálu a pak odpad4 Jeden propojovací kabel . ZDENIK IKODA
Cil RAIETOYfCH
MOBHAll 1 - mlnlatuntltll'ftW....,,.
"°"'dcll
„ ....
o ftJl'9Cll lllddl1 1 - dl'..W .......... Yltelllfm Ohiem -.61 J-lokovovi rampa -idltclt
modeliN1 4 zdaPINho -
PIHn6 rakMy.
680
VTH
fll-t .,... ..........
;mit.
Jednoduchý malířský
stojan Mlad! výtvarnici si při pr4ci nahrazuj! mallřsky stojan různým způsobem. A plece výroba jednoduchtho mal1fského stojanu je pro šikovné ruce snadnou dležitosd. Stačl k tomu „fortelu a několik prkének. Při préci posr.upujeme takto: Z rvrd§iho prk~n ka vyfe!cme hlavici (rozměry na obrázku). Do
hlavice vyvru\me celkem
čryfi
diry. Potom si
z prkn~ vyflzntmc dvě pfednl nohy (20 X 60 X 1500 mm) a jednu nohu opěrnou (20 x 38 X 1400 mm). Plcdnl nohy provrtáme libovolným počtem děr o prOm&u 15 mm. Do op!raé .nohy, asi 40 mm od hornJho zaobleného konce, vyvrtáme jednu dfru. Nohy obrouslmc smirkovým papírem a nalakujeme bezbarvým niuolakcm. Konce noh „okoveme" hfebfky, obroušenými do špičky. Pfi montá!i nastrčlme za.dni nohu do výřezu v hlavici. Do diry v hlavici nastrčfme šroub se zé.viry na obou kondch. Šroub v hlavici upevníme maticemi s podlofkami. Pfednl nohy připevnlme otočně k hlavici šrouby tak, aby se mohly pohybovat do stran. Koliky vyrobfmc z rvrdšlho dfcva. Buď je opilujeme v ruce nebo je vytočíme na soustruhu. Sestavený stojan je pfipraven k použití. Rozměry maliřsk.i!ho stojanu mohou být i jin6, než jsou uvedeny na obrázku. Stojan podle kresby je st!edn! veliký. Llbor Jlnc.k1 ZDŠ Svitavy, Mim. MJru
VTH
68f
e ' , "' "" h 1t.-h11
K
I 1111 ,
I•
'''"~""
111111 1H1nu h~ ~ru·
ol" 1„, pr"''" dor '''' •
1111 1k. 11; "''~'''O!•
~
'' 11<
'\
rohku
''"I''' u
,,,ti
ludn
ZAMYŠLENÍ '
2 3 • c 6 1 8 9 10 1112
méno profesora Karlovy university Bohuslava Braunera je úzce spjato se Jménem O. I. Mendělejeva. Oba velké chemiky poutalo k sobě vřelé pfitelstvl, které vyplynulo z price se spolefoým jmenovatelem - „periodický zákon chemických prvkU" . Sezná.mime-li se s historií tohoto zákona, poznime I osobnost B. Braunera. Věnoval se na Karlově universitě témU výhradně studilm závlslostf, plynouclch z Menděleje vova periodického zikona. Periodlcki so•Hta•o prolla Padou zkoulek a drobnfch zmln , nel byl M•nd'ilefeYlh P•riodlckf úkon uznin na cel'm svitl za :d.kladnl chemickf zikon . A Jednlm 1t prvnlch zastinc4 Mendllejevovy sou1tavy Jeltl y dobl, kdy nebyla n vldeck4m niti plni uznána, byl velmi mladf teskf chemik lohuslav Brauner. Celf llvot, 'flechnu svou vldeckou pricl, vfechny "'' schopno1tl 1tanltil jejlmu doplnlnl a zdokonalanl. MendlleJev si tak' ""4ho mladllkfho stoupence a prltale velmi vHil, 'fldyt mu l'flrll k Yypracorinl pro svou velkou ulebnlcl „Ztklady chemie" kapitolu o vd.cnjch zemlnt.ch a v úvodu knihy Mend„•jev do1lo•nl pfle, fe lraunar patPI k tlm, ktaPI H naivka z„loulill o periodickou sousta•u prvko. V lenln1rad1k•m ústa•U pro mlry a dhy - jehol byl akademik Mendllefev zakladatelem - jsou ve 1polelnfm rimu fotoarafle ltyf vldc6, ktePI m•JI neJvltJI ů1luhu o prosuenl MendlleJevove ulenl: Nllson, Winkler, Lecoq de Bol1baudran a Brauner. Koncem 11. stoletl byl uvehjnlin pr'tnl 111i:nam )5 tehdy :1.nimjch chemickfch pr•k6. V tomto H:l.namu •hk bylo v.dle ll skutelnfch prvkQ I 11 tako'tjch, kterf vQbec prvky nejsou: teplo, lo11h apod. Kolem rok11 t ISO bylo znimo jll SO chemlckfch pr'tkO, ale objevy - lano I zcela nihodn6 nemlly konce. Objevily se prvnl dohady: kolik Je vObec úlcl1dnlch chemie• kfch pr'lk4 na l'fitl, J•kf Je mul nimi fid a Jakl so11vlslo1tl, Zi••nti podob• no1ti objevuJfcl se ve .1„tno1tech nikterých pnokO •edly chemiky k tomu, aby talco'ff Pid hledall . l'r•nl pok\llY • tomto •mlr11 vyústily •u.v. tritdich, tf. skuplnich trl prvkO 1 podobnfml •lutnottml. Nejznimlfll tako'tou 1kupinou I• triáda chlóru, brómu, jódu, T•oPI plknl krystalujlcl rozpHtn• soli, a proto H 1kuplnl zalalo Plkat p,.-'tky halov6 (facky „hati" znamená 101). Pottupnl byly sHta•eny dalfl trlidy, ale kdyl H ke tJlem prvkOm tvo11dm „trlidu" nalezl ltv,.-tj • nikdy I piltf prvek 1 podobnfml .1„tno1tml, 11ktnlo H, la pra'tldla stejnomlrnfch rozdllCI atomovfch vah latto eelhi•aJI a le trlido•i lablona navyhoY\lje. Mnoho chamlkO se pokoulelo nsjlt nov4 sy1tfm1 v hzenl prvkCI, ale 1ku· telnf fefenl pfltlo z Ruska. Dne 11. bfeana lltf phdnetl profesor patro• hradskf \lnivnsity D. I, Hendll•i•• kritkti •dllenl o „Sou1ta'll prvkO, zalolenti na Jejic.h atomo•ti •he a pffbuznostl". O d'ta roky pozdlji •e t'fi ulcbnlcl „Ziklsdychcmle'' plfe1 ,,Vlast· nostl prvkO a Jejich sloulenin l•ou periodickou funkci Jejich atomo'tých vah". Tak 'fitniklo pOvodnl 11:nlnl jednoho :s. nejslavnlJllch dkonO • dlJI· nich chemie; ale Jeho publikovinlm price ne1konlila. Brio potfeba mnoha dClkuO, mnoha sk\ltelnjch •ldeckfch bojO, aby 11:ikon byl potvrzen a prokiůn. Mezl neJvtznamnlflf vldce, ktefl Mend'lleJ.,.ovu parlodlcko11 1011stavu
nejen 1prá'tnl pochopili, ale pomohli JI i:dokonallt a •1lapllt, patPll nil Bo· husla• Brauner.
Narodil se v Praze 8. kvEtna 1855 a bylo mu tedy privě 14 let, kdyf Mendělejev poprvé vystoupli se svým pokusem o vytvořeni soustavy prvků. B. Brauner uf v osmi letech měl doma malou chemickou laboratoř a djem o chemii v něm stále rostl. Roku 187 3 po skončení gymnasia studoval chemii na C:eském vysokém učeni technickém, ale současně byl zapsán I na universitě. V té době byl zájem všech chemiků sousaeděn na organickou chemii, která dovolovala široké objevitelské mofnosti; ale Braunera přitahovala zanedbivani anorganicki chemie. Na jaře roku 1877 Brauner poprvé četl Mendělejevovu pricl o periodické soustavě prvkO, kteri byla uveřejněna roku 1871 v německých Liebigových chemických análech. V té době bylo totif pro vysokoškolské posluchače ve/ml obtffné čist původnf odbornou literaturu profesoři to přimo zakazovali. Brauner se k Mendělejevově prici dostal oklikou - přes dennf tisk, který roku 1876 přinesl senzačnl zprávu o obfevu nového chemického prvku galia, jeho! existenci a všechny vlastnosti uf pfed léty pfedpověděl Mendě lejev. Brauner vyhledal a vášnlvE prostudoval všechny Mendělejevovy práce o periodické soustavě a téhof roku (1877) napsal o tomto problému i'adu llánkU do českých „Llstll chemických". Daleko významněJšl však byla samostatná. vědecká price, uveřejněná o rok pozdEjl. Třladva· cetiletý Brauner v ni zcela rozhodně vystoupil proti švédským chemikúm v otbce atomové váhy berylia. Byl to spor táhnoucl se od roku 1840. Nilson a Petterson na základě mě řenf specifického tepla tvrdili, fe berylium má atomovou váhu 13,S, z čehof usuzovali na neplatnost Mendělejevovy soustavy. Brauner byl tehdy se svým správným nbo--
rem - fe berylium je dvojmocné a mi atomovou váhu 9 - zcela osamocen a jediný Mendělejev mu dával za pravdu. V té době se Brauner rozhodl věnovat se výhradně anorganické chemii. Nějaký čas studoval na universitě v Heldelberku, kde v té době přednášel ukladatel spektrilnf analýzy R. W. Bunsen. Po návratu do Prahy roku 1880sloflldoktorské zkoušky a věnoval se studiu vúc· ných zemin. T~hof roku odešel studovat do Anglie. V době pobytu na universitě v Manchestru došlo k p1imému styku Braunera s Mendělejevem. Brauner poslal do Petrohradu své publikace a Mendělejev mu brzy odpověděl, fe četl I jeho dflvějšf price, z kterých vysoko ocenil studii o atomové vbe berylia. Pli.telstvf O. 1. Mendělejeva s mla~ dým českým vědcem se rok od roku upevňovalo k prospěchu celé svě tové vědy. Tehdy jlf byl Brauner vifeným vědcem, pfednášel fa universitě v Manchestru a kritce po nivratu do Prahy se habilitoval na české universitě. Vědecké člinky a spisy, které Brauner publikoval od roku 1877, dosahuji počtu téměf 200. PPI poslednlm ~sedinl Č.•k' akademie •Id a umlnl, kter4:ho H B. Brauner itúlastnll, mll re(erit k oslavl st4ho Yfrol.1 naro-.enl D. I. Mendll•Jeva. Roknato-r.1flS-B.Bra11ner1temr.I. A na psaclm stole bfva" 11ni•arsitnl praco•n1 D. I. Hendllei•vastoJI dodnes roto1r1fle obou pH.tel, poPlzeni roku t fOO pPI poslednl nivltbl"Mendll•J•vo•l u lra11nera • Pr&ll:e. RNDr. JOSEF KUBA
-------
~ I I
I I
I
I
I I
~ ~~
