OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5

odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Nad Štolou 3 Praha 7 170 34 Č. j. MV-136105-3/OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5

Společné stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra a odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra k dotazům z praxe směřujícím k novele zákona o přestupcích účinné od 1. října 2015 V souvislosti se zákonem č. 204/2015 Sb., konkrétně zejména se změnami přestupkového zákona (dále jen „PřZ“), které nabývají účinnosti v říjnu 2015, dostává odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra dotazy od obecních policií směřující k výkladu ustanovení, se kterými přicházejí do styku ve své každodenní praxi. S gestorem zákona o přestupcích, tedy odborem legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra, proto bylo zpracováno stanovisko zabývající se touto problematikou. Kurzívou je vždy označen obsah konkrétního dotazu, který je následován krátkou odpovědí. 1) K § 13 PřZ – maximální výše blokové pokuty „Předmětná novela zvyšuje pokuty v blokovém řízení z 1 000 Kč na 5 000 Kč. Do působnosti obecní policie v blokovém řízení patří např. i přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a) PřZ, u kterých zákon počítá s maximální výší pokuty v nezkráceném řízení 3 000 Kč. Vzhledem k této situaci se nabízí otázka, zda je strážník omezen v blokovém řízení částkou 3 000 Kč, tedy, že stále platí zásada, že pokuty v blokovém řízení jsou nižší a mají za úkol jasné případy urychlit ve zkráceném řízení, a tak dle ekonomických zásad odlehčit správním orgánům.“. Výši pokuty v konkrétním případě však bude správní orgán stejně jako dosud určovat podle sazby upravené u skutkových podstat. Maximální výše pokuty uložené v blokovém řízení nesmí být vyšší než maximální výše pokuty v nezkráceném řízení. Na použití tohoto pravidla nemá provedená změna žádný vliv.

1

2) K § 58a – využívání údajů z informačních systémů „Po novelizaci tohoto ustanovení již obecní policie není uvedena jako orgán, který může ze základního registru obyvatel využívat referenční údaje v rámci přestupkového zákona. Ovšem v § 52 přestupkového zákona, na které se uvedené ustanovení § 58a odvolává, jsou uvedeny zvláštní orgány obcí a nabízí se otázka, zda se tím rozumí i obecní policie či nikoliv, neboť v zákoně o obecní policii je tato označena v úvodním ustanovení jako orgán obce a dále strážník může využít ustanovení § 11a zákona o obecní policii. Důvodová zpráva tuto změnu nekomentuje.“. Ve vztahu k § 52 PřZ je obecní policii nutno považovat za „jiný správní orgán“. Tento závěr lze jednoduše dovodit z toho, že „zvláštní zákon“ dle § 52 písm. b) PřZ lze vyložit též jako ustanovení samotného přestupkového zákona, která jsou vůči tomuto obecnému ustanovení speciální - § 86 písm. d) PřZ upravující příslušnost obecní policie k blokovému řízení. Změna provedená zákonem č. 204/2015 Sb. je v tomto ohledu tedy spíše legislativně technická, neboť z výše uvedeného důvodu není třeba oprávnění obecní policie k přístupu k údajům explicitně vyjmenovávat.

3) K § 77 – forma zavinění ve výroku rozhodnutí „Do § 77 byla vložena další povinnost, a to forma zavinění. V této souvislosti je nutné vyřešit, zda se tato povinnost týká též rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. Speciální ustanovení § 85 odst. 3 a 4 povinnost formy zavinění neuvádí. Důvodová zpráva ovšem hovoří o tom, že forma zavinění je jedním z údajů, který se bude zapisovat do evidence přestupků a budou zde zapisovány do evidence přestupků i přestupky rozhodnuté v rámci blokového řízení § 88 (účinnost od 1. 10. 2016).“. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky (např. usnesení sp. zn. 20 Cdo 116/2008 ze dne 12. července 2009, usnesení sp. zn. 20 Cdo 912/2005 ze dne 7. února 2006) jsou obsahové a formální požadavky kladené na rozhodnutí vydané v blokovém řízení obsaženy v § 85 odst. 4 větě druhé PřZ (a odstavcích souvisejících), který je ve vztahu k § 77 PřZ ustanovením speciálním.

2

Vzhledem k tomu, že § 85 PřZ ve vztahu k uvádění formy viny v rozhodnutí novelizován není, není jeho uvádění, které by v praxi bylo za podmínek blokového řízení coby zjednodušeného zkráceného správního řízení velmi obtížné a v konečném důsledku by mohlo vést ke snížení počtu případů řešených blokově na místě a tedy nárůstu zátěže správních orgánů, ani zákonem požadované, ani v praxi žádoucí. K tomuto dále uvádíme, že § 16i odst. 2 písm. e) zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění účinném od 1. 10 2016, stanoví, že se v evidenci přestupků uvádí právní kvalifikace přestupku, včetně formy zavinění; v případě blokového řízení se uvede, že byl přestupek spáchán z nedbalosti, nejde-li o přestupek, u něhož zákon vyžaduje úmyslné zavinění. Dle našeho názoru je zde zcela jednoznačně stanovená právní domněnka, že mimo přestupků předpokládajících úmyslné zavinění, se do registru přestupků uvádí, že byl přestupek spáchán z nedbalosti (tedy bez ohledu na to, zda byl konkrétní přestupek, k jehož spáchání postačuje nedbalost, spáchán úmyslně či nedbalostně). Tato konstrukce rovněž podporuje výše uvedené, tedy že forma zavinění nemusí být na bloku uváděna. Absence formy zavinění není důvodem pro zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení. S údajem o formě zavinění v příkazovém bloku však počítá návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (aktuálně v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky). Po účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (při jeho schválení v aktuální podobě) bude nutné formu zavinění do příkazového bloku uvádět, přičemž § 16i odst. 2 písm. e) zákona o Rejstříku trestů se použije pouze v případě, že by tato náležitost příkazového bloku absentovala. Jednalo by se pouze o uvedení slova „úmysl“ nebo „nedbalost“ do kolonky „popis přestupkového jednání“, přičemž blíže bude tato problematika řešena až s ohledem na schválenou verzi daného zákona. 4) K § 85 – absence přechodného ustanovení u přezkumného řízení „§ 85 odst. 5 PřZ nově stanoví, že přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáváno rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že novela neobsahuje komplementární přechodné ustanovení, je na místě otázka, zda se tato lhůta má aplikovat pouze na rozhodnutí vydaná po 1. 10. 2015 či i na rozhodnutí vydaná před tím.“.

3

Zde lze vycházet z toho, že se jedná o procesní ustanovení. U procesních ustanovení se uplatňuje princip vyjádřený rovněž v čl. II bodu 1 zákona č. 204/2015 Sb., podle kterého se pravomocně neskončená řízení zahájená přede dnem účinnosti zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na postupy zahájené po účinnosti zákona se tak vztahuje nová právní úprava. Z toho lze dle našeho názoru dovodit, že se nové znění § 85 odst. 5 a 6 přestupkového zákona použije na vyřizování podnětů podaných po účinnosti zákona bez ohledu na to, zda podnět směřuje vůči rozhodnutí vydanému v blokovém řízení před nebo po účinnosti čl. I bodu 29 zákona č. 204/2015 Sb.

5) K § 2 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů – jednání mající znaky přestupku „V této věci je požadováno bližší vysvětlení vyznačeného pojmu: jednání majícího znaky přestupku. Přestupek je vyjádřen formálními a materiálními znaky, které musí být naplněny. Předkladatel zřejmě vycházel z § 10 odst. 1 přestupkového zákona, kdy nelze pouze z formálních důvodů označit protiprávní jednání osob podléhající vojenské kázeňské pravomoci a příslušníků bezpečnostních sborů za přestupek, a proto použil výše uvedený pojem.“. Termín „jednání mající znaky přestupku“ není nově zaváděným termínem. Tento již český právní řád zná (např. zákon o silničním provozu, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a další). Legální definice není v českém právním řádu použita. Při jeho definování je nutné vyjít ze zmiňovaného § 10 PřZ, přičemž klíčovým zde je to, že takovýto „přestupek“ projednává jiný orgán podle zvláštních právních předpisů. Zjednodušeně by šlo tedy tento termín definovat jako zaviněné jednání příslušníka bezpečnostního sboru, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně za přestupek, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních přepisů, o trestný čin anebo o kázeňský přestupek.

4

Závěr Sjednocení odpovědí na výše uvedené dotazy z praxe nejen obecních policií, ale i Policie ČR pokládáme za zcela prioritní ve vztahu k efektivnímu fungování státní správy (mj. včetně snahy odbřemeňovat správní orgány a eliminovat případy rušení rozhodnutí v blokovém řízení v rámci přezkumného řízení).

Mgr. David Chovanec ředitel podepsáno elektronicky

Vyřizuje: Mgr. et Mgr. Petra Hanzálková tel. č.: 974 832 525 e-mail: [email protected]

5