PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce
Obnova operátu katastru nemovitostí
Petr Vendolský
2009/2010
1
PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce
Obnova operátu katastru nemovitostí
Petr Vendolský 2009/2010 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Obnova operátu katastru nemovitostí zpracovala sám a uvedl jsem všechny použité prameny. 2
Poděkování Tuto bakalářkou práci bych rád věnoval svojí ženě Pavle a celé své rodině za neúnavnou podporu, kterou mi věnovali po celou dobu mého studia. Děkuji za pomoc, čas a dobré rady, kterých se mi dostalo při tvorbě této bakalářské práce od kolegů a přátel z Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, zejména pak z Odboru obnovy katastrálního operátu a Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Pardubicích. 3
4
5
Resume This thesis deals with the reconstruction of the cadastre. It is an activity where the old and poor map work and written register property owners replace modern and accurate digital information system. Cadastral process can be divided into several types. Specifically, it is a renewal of the cadastre of land consolidation, cadastral revision of new mapping. In this work is mentioned historical development of the cadastre in our country and the consequent impact on the current situation in the cadastre. In different historical periods are reflected legal and technical progress and restore parts of the cadastre. Next, it outlined a description of the methods, their usability and performance with emphasis on the method of the new cadastral mapping. Since the result is a comprehensive digital map series and a set of descriptive information in the highest achievable quality. This work outlines the problems and mistakes and shortcomings of this method and their subsequent removal solutions. 6
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................................ 9
2
Stručná historie evidence nemovitostí .......................................................................................... 12 2.1
3
4
Počátky evidence nemovitostí – předhistorie stabilního katastru ........................................ 12
2.1.1
První úřední soupisy ...................................................................................................... 12
2.1.2
Berní ruly ....................................................................................................................... 12
2.1.3
Josefský a tereziánsko-josefský katastr ......................................................................... 13
2.2
Stabilní katastr ....................................................................................................................... 14
2.3
Reambulace stabilního katastru ............................................................................................ 16
2.4
Evidovaný katastr .................................................................................................................. 17
2.5
Pozemkový katastr ................................................................................................................ 19
2.5.1
Období po vzniku Československa ................................................................................ 19
2.5.2
Období protektorátu Čechy a Morava .......................................................................... 21
2.5.3
Období poválečné do konce roku 1955 ......................................................................... 21
2.5.3.1
Období do konce roku 1950 ........................................................................... 21
2.5.3.2
Období let 1951 – 1955 .................................................................................. 22
2.6
Jednotná evidence půdy ........................................................................................................ 23
2.7
Evidence nemovitostí (EN) .................................................................................................... 25
Současná úprava evidence nemovitostí – katastr nemovitostí ..................................................... 28 3.1
Prameny právní úpravy ......................................................................................................... 28
3.2
Základní pojmy ...................................................................................................................... 29
Obnova katastrálního operátu ...................................................................................................... 30 4.1
Obecně .................................................................................................................................. 30
4.2
Obnova v období vedení operátu stabilního katastru ........................................................... 31
4.3
Obnova v období vedení pozemkového katastru.................................................................. 32
4.4
Obnova v období JEP ............................................................................................................. 33
4.5
Obnova v období evidence nemovitostí ................................................................................ 35 7
5
Obnova katastrálního operátu podle současné platné právní úpravy .......................................... 36 5.1
Obecně .................................................................................................................................. 36
5.2
Obnova katastrálního operátu způsobem přepracování souboru geodetických informací . 37
5.2.1
Převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální podoby ................................ 37
5.2.2 Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací na digitální mapu (DKM) .................................................................................................................... 38 5.2.3 Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací na digitalizovanou mapu (KMD) ......................................................................................................... 40
6
5.3
Obnova katastrálního operátu na podkladě využití výsledků pozemkových úprav .............. 42
5.4
Obnova katastrálního operátu novým mapováním .............................................................. 44
5.5
Obnova katastrálního operátu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji – souhrn ............ 49
Závěr .............................................................................................................................................. 50 Použitá literatura: .............................................................................................................................. 52 Zdroje příloh a obrázků: .................................................................................................................... 52 Použité právní předpisy: .................................................................................................................... 53 Použité zkratky: ................................................................................................................................. 54 Přílohy:............................................................................................................................................... 55
8
1 Úvod Předmětem této bakalářské práce je obnova katastrálního operátu. Dle současné platné právní úpravy, jež je vyjádřena v ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, katastrální operát tvoří: a) Soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření b) Soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech uvedených v § 2odst. 4 písmena b) až i)1 c) Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru d) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamů místního a pomístního názvosloví e) Sbírka listin, které obsahují rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na základě jejichž předložení byl proveden zápis do katastru nemovitostí Obnovou katastrálního operátu se dle ustanovení § 13 téhož zákona č 344/1992 Sb., rozumí vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu. Hned v úvodu je nutno dále poznamenat, že stávající katastrální operát je následníkem a současně pokračovatelem dřívějších pozemkových evidencí, ať již jejich název byl jakýkoliv. Spojuje však v sobě mimo technické evidence nemovitého majetku rovněž funkci bývalých veřejných knih. V technické oblasti navazuje katastr nemovitostí na své předchůdce, jimž bude věnována zmínka ve stručné historii evidence nemovitostí, současné však do sebe implementuje funkci právního instrumentu, jímž je evidence vlastnických a jiných práv k nemovitostem včetně evidence vlastníků a jiných oprávněných. Je tedy do určité míry pokračovatelem veřejných knih a to především knihy pozemkové, protože téměř beze změny převzal od pozemkové knihy zásady (principy) vedení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Jsou to: -
Zásada intabulace (vkládání) – ke vkladu dochází na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu a zakládá konstitutivnost zápisu
-
Zásada volnosti (dispoziční) – ke změně věcných práv dochází na základě návrhu na vklad
-
Zásada legality (platnosti) – všechny zápisy v katastru nemovitostí ČR jsou platné, pokud jsou v souladu s danými zákony
1
Zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů
9
-
Zásada priority (přednosti) – katastr dodržuje časové pořadí zápisů
-
Zásada speciality (přehlednosti, přesnosti) – je zajištěna jednoznačnost, určitost a nespornost zápisu
-
Zásada materiální publicity (veřejné víry) – důvěra, že data v katastru nemovitostí ČR jsou v souladu se skutečností (zápisy od 1.1.1993)
-
Zásada formální publicity (veřejnosti) – každý má přístup k obsahu katastru nemovitostí ČR
-
Zásada oficiality – všechny změny se zapisují z úřední povinnosti
Rozdíl je v pojetí způsobu zápisu skutečností do katastru nemovitostí v porovnání se zápisem do pozemkové knihy. Zápis do pozemkové knihy vkladem byl definován jako nepodmíněné nabytí, změna nebo zrušení knihovních práv bez ohledu na to, zda právním důvodem (titulem) byly smlouvy sepsané mezi účastníky řízení nebo listiny vyhotovené státními orgány. Katastr nemovitostí zapisuje vkladem pouze ty skutečnosti, které jsou předmětem smluv mezi účastníky. Výjimku tvoří smlouvy při převodu majetku státu v rámci velké privatizace, kdy se i na základě smlouvy provádí záznamem. Katastrální úřad zapisuje vkladem pouze ty skutečnosti, které jsou předmětem návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, když obsah návrhu může být, pokud jde o nemovitost užší, než obsah smlouvy. Zápis do pozemkové knihy záznamem byl definován jako podmíněné nabytí, změna nebo zrušení knihovních práv. Právo se tímto zápisem nabývalo, převádělo, omezovalo nebo zanikalo pouze dočasně pouze pod podmínkou dodatečného spravení. Zpravidla k záznamu docházelo v případech, kdy knihovní soud zamítl návrh na vklad. Katastr nemovitostí zapisuje záznamem práva, která vznikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu a některými dalšími způsoby, uvedenými v katastrálním zákoně. S ohledem na obsah zákonného ustanovení o obsahu katastru nemovitostí je nutno dále uvést, že soubor geodetických informací neboli mapový fond katastru nemovitostí je dosud dán v převážné většině analogovým tvarem a v části menší číselným tvarem. Tento soubor je postupně převáděn do digitální nebo digitalizované formy, přitom rovněž dochází k obnově katastrálního operátu a to různými formami. Rozdíl mezi digitálním a digitalizovaným tvarem mapy je stanoven v ust. § 16 vyhlášky č. 26/2007 Sb., v platném znění, tak že: -
digitální mapa je katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě pozemkových úprav, nebo přepracováním souboru geodetických informací, nebo převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy 10
-
digitalizovaná mapa je katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená přepracováním analogové mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském do digitální formy nebo digitální forma katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů, zejména v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském.
Soubor geodetických informací je přitom ve svém obsahu dán geodetickým podkladem vzniklým v převažující míře jako výsledek mapování pro stabilní katastr a jako výsledek mapování pro pozemkový katastr a evidenci nemovitostí. Proto je při dalších obnovách katastrálních operátů nutné zabývat se a znát hlavní vývojové etapy. Soubor popisných informací katastru nemovitostí je navíc přímým pokračovatelem písemného operátu bývalé evidence nemovitostí.
11
2 Stručná historie evidence nemovitostí 2.1 Počátky evidence nemovitostí – předhistorie stabilního katastru 2.1.1 První úřední soupisy Prvními úředními soupisy půdy byly urbáře neboli knihy, do nichž vrchnost před rokem 1650 zapisovala veškeré své držebnosti, požitková práva, držebnosti poddaných a jejich povinnosti k vrchnosti (např. roboty, naturální a peněžní dávky). Za první zápisy spojené s evidováním věcných práv k nemovitostem lze považovat zápisy do zemských desek. Zemské desky byly úřední knihy zemského soudu, který rozhodoval o majetkových věcech šlechty, královských měst a církevních institucí. V první polovině 16. století existovaly desky půhonné, do kterých se zapisovaly soudní procesy (pohnati před soud), dále desky trhové pro zápisy majetkoprávní povahy, desky zápisné pro zápisy dluhů a pohledávek a desky památné, do kterých se na věčnou paměť zapisovala privilegia šlechty.2
2.1.2 Berní ruly Dani pozemkové, kvůli níž byly zejména evidence nemovitostí zřizovány, byla nejdříve podrobena pouze půda a statky poddaných. Po roce 1654 byl pro potřeby spravedlivějšího vyměřování daní zaveden první rustikální (selský) katastr neboli první berní rula. Tento katastr byl výsledkem generální přehlídky celé země České, při níž byla stanovena jako berní jednotka „osedlost“ nebo „usedlost“. Osedlosti se staly základními berními jednotkami pro daně ve prospěch státu a byly jimi lány půdy podle místních poměrů různě rozsáhlé. Půda byla rozdělena na půdu ornou a půdu neobdělávanou. I přes nekvalitně provedenou vizitaci (přehlídku) bylo zjištěno, kolik má každé panství poddaných, jaká je rozloha nesvobodné zdanitelné půdy a o jakou půdu se jedná. Půda od té doby nabyla rovněž právního charakteru, protože půda zapsaná v berní rule byla nadále trvale nesvobodná a zdanitelná a nemohla být z evidence vyňata jinak než koupí s daňovým odvodem ve prospěch státu. První berní rula byla později revidována novou přehlídkou držby, při níž byly stanoveny nové upravené berní jednotky s ohledem na výnosnost půdy. Tato druhá berní rula se nazývala rovněž druhým berním katastrem a platila od roku 1684 do roku 1748. Již od roku 1706 se začalo s přípravami na nový soupis půdy, a to jak rustikální, tak i dominikální (panské). Důvodem byla nespokojenost poddaných, že šlechta neplatila daně a rovněž to, že finanční situace státu byla neuspokojivá. Nový soupis byl zaveden po roce 1748 pod názvem třetí
2
BUMBA, J.,České katastry od 11. do 21.století. 1.vyd.: Grada Publishing, a.s., 2007, s.122
12
berní rula a po další generální revizitaci, provedené po všeobecné stížnosti a námitky se nazýval od roku 1757 čtvrtou berní rulou. Třetí a čtvrtá berní rula jsou rovněž nazývány tereziánskými rustikálními katastry. V roce 1757 byla rovněž vyhlášena platnost dominikálního katastru. Pozemková daň z panské půdy byla stanovena podle počtu a plochy půdy jednotlivých vrchností. Tereziánský katastr rustikální a katastr dominikální tvoří první úplný a velký katastr v českých zemích, který zahrnoval veškerou půdu jak poddanskou tak i panskou. Je považován za základ dalších novějších katastrů svými popisnými údaji (mapy pozemků ještě neexistovaly). V rustikálním katastru byly pozemky rozděleny na zahrady a pole, úhory, pastviny a křoviny, vinice, louky, lesy a rybníky a dále i pomocné prostředky statků (chmelařství, lnářství, chov dobytka, mlýny aj.). Předmětem dominikálního katastru byla veškerá plodná a nějaký užitek nesoucí půda ve stejných kategoriích jako u rustikálního katastru a dále panské lihovary, pivovary, roboty poddaných, panské a svobodné městské domy.3
2.1.3 Josefský a tereziánsko-josefský katastr Předchozí katastry stále nevyhovovaly co nejpřesnějšímu, stejnoměrnému a spravedlivému rozdělení daní. V roce 1785 byl proto vydán patent císaře Josefa II. O reformě pozemkové daně a vyměření půdy. Jeho hlavním cílem bylo nahrazení do té doby stanovené daňově jednotky osedlosti novou základní jednotkou pro odhad a stanovení výtěžku, a to jednotlivým pozemkem. Podle tohoto patentu došlo ke stanovení rovnosti v právním postavení půdy bez ohledu na to, zda se jedná o půdu rustikální či dominikální, za základ vyměřování byla stanovena technicky definovatelná plocha katastrální obce (později katastrální území), a dále bylo uloženo vyměření půdy (katastrální mapování) a byla rovněž stanovena také úplná veřejnost operátu. Josefský katastr vstoupil v platnost v roce 1789. Došlo k zaměření hranic obcí a pouze plodných pozemků (rolí, vinic, luk, chmelnic a lesů), které byly označeny tzv. topografickými čísly. Neplodné plochy nebyly měřeny, domy byly jen sepsány podle domovních čísel. Poloha a tvary pozemků byly zobrazeny pouze v polních náčrtech, souvislá mapa nevznikla. Z výsledků měření vyplynulo zjištění o mnohem větší rozloze berní půdy, přičemž zvýšenou část daňových břemen musela převzít vrchnost, protože svoboda její půdy zanikla a zaměřením se určila poměrně přesně rozloha pozemků a tak pro odpor šlechty došlo již v roce 1791 ke zrušení josefského katastru a návratu k předchozím katastrům. Od 1.8.1793 však došlo k zavedení kombinovaného tzv. tereziánsko – josefského katastru. Tato evidence byla založena na principech tereziánského katastru, ale s výměrami převzatými z katastru josefského. Tento katastr platil až do vyhlášení platnosti stabilního katastru. 3
KUŠ, V. Stabilní katastr. 2.vyd.: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1988, Edice VÚGTK, řada 4, s.8-11
13
2.2 Stabilní katastr Stabilním katastrem nazýváme velké, ucelené a na svoji dobu i přesné technické dílo, které vzniklo původním rakouským katastrálním mapováním na základě vědeckých metod. Jeho výsledky jsou až do současné doby podkladem map katastru nemovitostí vedených v analogové formě. V tehdejší zemi České a Moravskoslezské bylo toto dílo vyhotoveno v letech 1817 – 1858. Jeho hlavním účelem bylo mimo získání údajů o geometrickém tvaru a poloze nemovitostí zejména určení výměr všech pozemků pro vyměření pozemkové daně. Z toho důvodu byly vyšetřeny a zaměřeny pozemky s rozlišením na pozemky dani podrobené a pozemky dani nepodrobené. Pozemky dani podrobené byly poté utříděny a oceněny podle jakostních tříd. Vzniklo tak komplexní dílo o půdním fondu a s ním spjatými formami hospodaření v tehdejší době. Tento katastrální operát se tak skládá z operátu měřického, operátu písemného a operátu vceňovacího. Výsledkem měřického operátu jsou původní originální mapy, vzniklé přímo v terénu. Otisky těchto map pak dále sloužily jako mapy evidenční k dalším účelům (jako mapa obecní, mapa pozemkové knihy, nebo příruční katastrální mapa).
Obr. č. 1
Obr. č. 2
Ukázka povinného císařského tisku mapy (obr. č. 1) v k.ú. Dubany nad Bylankou (okr. Pardubice) z roku 1839 a jeho pracovní kopie (obr. č. 2) z období po roce 1839.
14
Písemným operátem je soupis pozemků a jejich držitelů. Vceňovacím operátem jsou přehledy pozemků tříděných podle druhu vzdělávání a pěstovaných plodin, zjištění výnosu pozemků a stanovení pozemkové daně. Právním podkladem stabilního katastru byl patent o pozemkové dani z 23.12.1817, vydaný císařem Františkem I. Technické provedení díla se nejdříve řídilo prozatímním měřickým návodem z 28.3.1818, a poté definitivním měřickým návodem z 28.2.1824. Stabilní katastr nabyl platnosti v Čechách roku 1860, a na Moravě a ve Slezsku v roce 1851.4 Měřické práce byly prováděny geodetickou stolovou metodou neboli geodetickým protínáním, nebo rajonem, v lesích výjimečně buzolním měřením. Mapa vznikla přímo v terénu a pro zobrazení předmětů bylo zvoleno základní měřítko 1:2880.
Obr. č. 3: Ukázka mapy stabilního katastru v k.ú. Dubany nad Bylankou (okr. Pardubice) vedené v letech 1839 až 1915.
4
POTUŽÁK, P., CÍSAŘ, J.Podrobné mapování. 1. vyd. Praha: SNTL, 1966. s. 28-30
15
2.3 Reambulace stabilního katastru Původně se předpokládalo, že údaje vyhotoveného operátu stabilního katastru budou neměnné (odtud název stabilní). S rozvojem měst, dopravy, průmyslu a zemědělství docházelo ke změnám, které v mapách nebyly zakresleny vůbec, anebo v nepatrné míře. Mapa a i písemný operát přestal odpovídat skutečnosti. Proto bylo nařízeno provést opravu a doplnění neboli reambulaci stabilního katastru. Právním instrumentem k provedení se stal zákon č. 88 ř. z. z 24.5.1869, o revizi katastru daně pozemkové. K provedení reambulance rovněž vedla úvaha o založení nových pozemkových knih, přičemž evidence v pozemkových knihách by se stala dokladem o vlastnictví půdy. Stávající pozemkové knihy stabilního katastru neudávaly podrobně jednotlivé pozemky, ale celé usedlosti a neobsahovaly rovněž práva a povinnosti spojené s nemovitostmi. Proto byl také schválen zákon č. 95 ř. z. z 25. 7. 1871, o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (obecný knihovní zákon). Tento zákon nabýval účinnosti při zřízení nových pozemkových nebo horních knih podle zemských zákonů dnem, kdy bude započato s jejich vedením. Pro Čechy byl proto vydán zemský zákon č. 92 z. z. Č. z 5. 12. 1874 o založení nových pozemkových knih pro Království české a o jejich vnitřním zařízení. Pro Moravu a Slezsko byly obdobně vydány zákony č. 97 ř. z. a č. 98 ř. z. z 2. 6. 1874. Založením nových pozemkových knih se tak stal katastr a pozemková kniha se všemi částmi základem ochrany soukromého pozemkového vlastnictví. V pozemkové knize se zapisoval vlastník a v pozemkovém katastru držitel. Držitelem byl tedy nejen vlastník zapsaný v pozemkové knize, ale i ten, kdo po právu držel, ale vlastnictví v pozemkové knize neměl převedeno na sebe. Úkolem reambulance se tak stalo jednorázové doplnění měřického i písemného elaborátu stabilního katastru o změny, které nastaly od doby původního zaměření se současným novým oceněním a zatříděním pozemků. Reambulační práce trvaly od roku 1869 až do roku 1882 včetně reklamačního řízení. Z měřického hlediska byly práce provedeny ve spěchu, který měl dopad na odbornost, přesnost a kvalitu mapového díla, takže mnohde dobré původní zaměření bylo i znehodnoceno. Měření bylo prováděno podle nařízení o způsobu provádění prací měřických a měřické instrukce z roku 1865. Pokud se pro množství změn nemohla použít kopie původní mapy, mohlo dojít i k novému vyměření části obce. V takovém případě lze tyto práce považovat za první obnovu původního operátu stabilního katastru.
16
Obr. č. 4: Ukázka příruční mapy pro potřeby reambulance v k.ú. Dubany nad Bylankou (okr. Pardubice).
Z hlediska písemného a oceňovacího operátu došlo k některým úpravám oceňování pozemků. Půda byla rozdělena na pozemky zemědělsky užívané a pozemky tzv. „parifikáty“, které jsou sice schopny zemědělského zpracování, ale jsou tomuto úmyslně odňaty a věnovány jiným účelům (hliniště, pískoviště, hřbitovy aj.).5
2.4 Evidovaný katastr Aby katastrální operát mohl sloužit účelu, pro nějž byl vyhotoven, bylo nutno zajistit, aby odpovídal skutečnosti. Přestože zákon č. 88 ř. z. z roku 1869 stanovil provádění pravidelných revizí (po 15 letech), pro potřebu souladu katastrálního operátu s novými pozemkovými knihami byly vydány další právní předpisy. Byl to především zákon č. 83 ř. z. z 23. 5. 1883 o evidenci katastru daně pozemkové (odtud název evidovaný katastr). Jeho význam byl v tom, že stanovil udržování katastrálního operátu v souladu se skutečným a právním stavem, oznamování každé změny skutečností vedených v katastru vlastníky nemovitostí, soulad katastru s obsahem veřejných knih a
5
MAŠEK, F., Pozemkový katastr. Knihovna MF, svazek pátý, Praha 1948, s. 20
17
pravidelnou revizi údajů katastru. Souběžně byl vydán právní předpis č 84 ř. z. z 23. 5. 1883, o organizaci evidenční služby. Tento zákon stanovil, že evidenci prováděli evidenční geodeti a inspektoři jako státní úředníci v 53 evidenčních okresech v Čechách a 30 okresech na Moravě.6 Dalším právním předpisem vydaným pro účely zkvalitnění evidence byl zákon č. 121 ř. z. z 12. 7. 1896, o revizi katastru daně pozemkové. Jeho hlavním účelem bylo, aby měřením v terénu byly zaznamenány změněné hranice a současně vyšetřeny změny vzdělávání neboli změny v druzích pozemků a tedy odstranění vad ocenění pozemků. Pominout nelze ani vydání technického předpisu pro provádění nových katastrálních operátů, ježto zhotovení nového operátu znamená obnovu operátu, pokud ten již dříve existoval. Tímto předpisem byla Instrukce pro polygonální vyměřování z roku 1887 (viz kapitola 4.2). Pomocí ortogonální metody bylo následně prováděno měření hlavně ve městech a obcích, ve kterých velký stavební ruch vyvolal velký pohyb realit a tolik změn, že polohopis se úplně změnil a tak se ukázalo nezbytným celé území zmapovat.
Obr. č. 5: Ukázka katastrální mapy v k.ú. Dubany nad Bylankou (okr. Pardubice) z roku 1915.
6
BUMBA, J.,České katastry od 11. do 21 .století. 1.vyd.: Grada Publishing, a.s., 2007, s.76
18
Po revizi katastru daně pozemkové sloužil evidovaný katastr bez větších změn až do konce roku 1927, kdy změnil svůj název na pozemkový katastr.
2.5 Pozemkový katastr 2.5.1 Období po vzniku Československa Po první světové válce došlo ke značným změnám v majetkoprávních vztazích k nemovitostem v důsledku parcelace velkostatků a rozsáhlé nové výstavbě nájemních a rodinných domů. Stabilní katastr musel mimo dosavadní fiskální funkce plnit i funkci hospodářskou a technickou. Pro zabezpečení soukromého vlastnictví bylo třeba soustřeďovat v součinnosti s pozemkovou knihou informace o pozemcích a stavebních nemovitostech pro účely majetkoprávních převodů s ohledem na výkupy pozemků pro výstavbu, budování komunikací, úpravy vodních toků a agrární operace (zejména scelování pozemků). Těmto potřebám již dosavadní údaje stabilního katastru nevyhovovaly. Současně bylo třeba sjednotit rozdílné právní předpisy, které na území vzniklého Československa platily. V Čechách a na Moravě platily zákony rakouské, na Slovensku a Podkarpatské Rusi zákony uherské, na Hlučínsku zákony pruské. Sjednocení právních předpisů bylo dosaženo vydáním takzvaného unifikačního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. ze dne 16. 12. 1927, o pozemkovém katastru a jeho vedení. Účel pozemkového katastru je definován v odst. 1 a 2 § 3 tohoto zákona takto: (1) Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování daní a dávek s držbou pozemků spojených, pro zakládání, obnovování nebo doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr. (2) Z úsporných důvodů budiž pozemkový katastr zakládán a veden tak, aby zároveň byl pomůckou pro práce kartografické, výškopisné, pro technická podnikání, pro účely statistické, hospodářské, pro vědecká bádání, pro ochranu památek nebo pro jiné účely státní správy i občanského života. Podrobný návod o tom vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací a příslušným ústředním úřadem. Zákon byl rozdělen na 4 hlavní části, hlavy I. až IV. Hlava I. pojednává o organizaci služby, hlava II. obsahuje všeobecná ustanovení, hlava III. vedení pozemkového katastru a obecné předpisy, hlava IV. ustanovuje přechodná ustanovení. Dalšími důležitými právními předpisy vydanými v tomto období od roku 1927 do roku 1940 jsou: -
vl. nařízení č. 205/1928 Sb. z. a n. – ku provedení I. hlavy zákona č. 177/1927 Sb. 19
-
vl. nařízení č. 64/1930 Sb. z. a n. – ku provedení II., III. a IV. hlavy zákona č. 177/1927 Sb. Význam tohoto zákona je v tom, že zavedl souřadnicový systém S-JTSK (jednotná trigonometrická síť katastrální) a Křovákovo zobrazení.
-
vl. nařízení č. 105/1934 Sb. z. a n. – o změně nařízení ku provedení zákona č. 177/1927 Sb. z. a n.
Zákon č. 177/1927 Sb. z. a n. byl výslovně zrušen až ke dni 1. 9. 1971 zákonem č. 46/1971 Sb. o geodezii a kartografii, i když značná část jeho ustanovení byla po druhé světové válce zrušena či modifikována jinými právními předpisy, zejména zákonem č. 82/1948 Sb., zeměměřickým zákonem, a zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
Obr. č. 6: Ukázka mapy PK v k.ú. Dubany nad Bylankou (okr. Pardubice) z období kolem roku 1945. .
Významem počinem tohoto období bylo rovněž vydání technických předpisů. Ministerstvo financí vydalo řadu Návodů (instrukcí) očíslovaných I. až IX., určených pro vnitřní službu měřických úřadů7 a dále Návod A (viz kapitola 4.3.) a Návod B, jak vykonávati katastrální měřické práce pro vedení pozemkového katastru. Tyto technické předpisy byly překonány až vydáním nových technických předpisů v období vedení evidence nemovitostí po roce 1964. 7
RYŠAVÝ, J., Geodézie I. 4.vyd. Praha: SNTL, 1955. s.359
20
Pozemkový katastr obsahoval operát měřický (katastrální a příruční katastrální mapy), operát písemný (parcelní protokol, pozemnostní archy, rejstříky parcel a držitelů, seznamy půdy, parifikační výkazy a záznamy změn, sbírku listin a úhrnné výkazy.8
2.5.2 Období protektorátu Čechy a Morava Z hlediska katastru došlo v tomto období pouze k nové organizaci zeměměřické služby. Katastrální měřická služba zůstala nadále v gesci ministerstva financí, přičemž právní a technické předpisy platily v oboru bez podstatných změn. Nově byly vydány tyto právní předpisy: -
vl. nařízení č. 60/1941 Sb., o doplnění katastrálního zákona
-
vl. nařízení č. 298/1942 Sb., o soustředění zeměměřické činnosti a zřízení Zeměměřického úřadu Čechy a Morava
-
vl. nařízení č. 63/1943 Sb., o změně vládního nařízení č. 64/1930 Sb. z. a n., jímž se částečně provádějí hlavy II., III. a IV. zákona č. 177/1927 Sb.
2.5.3 Období poválečné do konce roku 1955 2.5.3.1 Období do konce roku 1950 Toto poválečné období je charakterizováno velkými změnami s dopadem na vedení a obnovu katastru. Došlo k odsunu Němců, ke konfiskaci majetků, realizaci druhé pozemkové reformy a osídlování pohraničí. Stalo se tak na podkladě mnoha právních norem, které měly vliv na organizaci zemědělské a lesní půdy a návazně i na evidenci katastru. Jejich vyjmenování přesahuje rámec této bakalářské práce, proto lze odkázat na publikaci Základní pojmy a instituty pozemkového práva JUDr. Ivany Průchové z roku 1996, str. 57 – 60. Z hlediska katastru jsou dále významné následující předpisy: -
zákon č. 82/1948 Sb. z 16. 4. 1948, o úpravě působnosti ve věcech vyměřování a mapování, který byl dále novelizován zákonem č. 250/1949 Sb. z 17. 11. 1949. Mimo organizačních změn tento zákon podrobně definoval práce, které byly soustředěny do působnosti ministerstva techniky (mezi jinými i zakládání, udržování a obnovování veřejných mapových děl a tedy i pozemkového katastru) na rozdíl od dřívější gesce ministerstva financí.
8
VÁLKA, O., Mapování a evidence nemovitostí. 1. vyd. Praha: SNTL, 1977. s. 109
21
-
vl. nařízení č. 13/1949 Sb. z 25. 5. 1949, o zřízení technických referátů u KNV, které převzaly činnosti katastrálních měřických úřadů.
-
vl. nařízení č. 43/1950 Sb., o zřízení Státního zeměměřického a kartografického ústavu.
Tato vládní nařízení byla legislativní opatření na soustředění zeměměřické služby. Pokud se týká pozemkového katastru a pozemkové knihy, tak až do konce roku 1950 plnily své poslání i funkci danou dříve vydanými právními předpisy. V evidenci pozemkového katastru tohoto období však došlo k nedostatečné evidovanému vlastnictví značného rozsahu, které bylo podchyceno pouze v přídělových operátech. Příčinou toho je zákon č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek. Tento zákon zjednodušil vyznačení konfiskovaného majetku i zápis přiděleného majetku novým vlastníkům, zejména pak připustil zřizování tzv. předběžných knihovních vložek pro přidělený majetek, které místo parcel dosud nevytvořeného knihovního tělesa obsahovaly jen přibližné označení (například číslem popisným). Současně bylo umožněno vyhotovovat tzv. polohopisné nástiny a srovnávací sestavení místo vyhotovování geometrických plánů. Prozatímní dělení parcel se vyznačovalo v katastrálních mapách tužkou, definitivní vytyčení a zaměření postupovalo pomalu a po únoru 1948 bylo úplně přerušeno. Problém nezakreslených hranic z přídělových operátů se v současné době řeší prováděním pozemkových úprav.
2.5.3.2 Období let 1951 – 1955 Po 1. 1. 1951 vstoupil v platnost nový občanský zákoník č 141/1950 Sb. V jeho důsledku došlo k zásadním změnám v evidenci nemovitostí v katastru a ve vedení pozemkových knih. Zákon výslovně stanovil, že stavby nejsou součástí pozemku a vlastníkem stavby tak mohla být osoba rozdílná od vlastníka pozemku. Další významnou změnou bylo opuštění zásady intabulačního principu. Vlastnictví se nově již nabývalo samotnou smlouvou nebo ze zákona nebo úředním výrokem a nikoliv až vkladem do pozemkové knihy. Zápisy nadále měli význam pouze deklaratorní a nebyly povinné pro občany a nesocialistické organizace. Praktickým důsledkem se pak stala neúplnost zápisů a později knihování změn vůbec. Změny týkající se zápisů právních vztahů k nemovitostem do pozemkových knih byly shrnuty do výnosu ministerstva spravedlnosti č. 16 z 31. 12. 1950.9 V roce 1959 pak ministerstvo spravedlnosti ukončilo vedení pozemkových knih. S postupující socializací půdy a hospodářsko-technickými úpravami pozemků (HTÚP) a budování socialistického hospodaření, které bylo založeno na plánování zemědělské výroby,
9
BUMBA, J.,České katastry od 11. do 21.století. 1.vyd.: Grada Publishing, a.s., 2007, s.100
22
docházelo k velkým změnám v majetkoprávních vztazích k nemovitostem a to jak vlastnických tak i užívacích. Zájmu ochrany soukromých vlastnických práv k nemovitostem byl nadřazen zájem na zjišťování způsobu obhospodařování půdy zemědělskými, zahradnickými a lesnickými závody. K tomu účelu bylo v tomto období vydáno vládní nařízení č. 55/1951 Sb. z 10. 7. 1951, o rozšíření plochy orné půdy a zajištění půdy pro zemědělskou výrobu. Významným právním předpisem z daného období je vládní nařízení č. 1/1954 Sb., jímž došlo ke zřízení Ústřední správy geodezie a kartografie, čímž došlo ke sjednocení veškeré civilní služby v oblasti zeměměřictví, katastru a kartografie. ÚSGK pak dostala za úkol zavést pořádek do evidence půdy, a to na podkladě údajů pozemkového katastru, dalšího měření a šetření. Usnesením vlády č. 1464 z 31. 8. 1954 bylo ÚSGK uloženo zjištění skutečného stavu půdy a to na podkladě provedení přehlídky kultur ve všech katastrálních územích, souhrnné vyčíslení půdy podle kultur a podle sektorů v hospodářských sektorech obcí, okresů a krajů.
2.6 Jednotná evidence půdy Údajů pozemkového katastru se používalo až do roku 1956, kdy jej začala postupně nahrazovat jednotná evidence půdy (JEP). Vyhotovení této evidence bylo důsledkem společenských a hospodářských změn v předcházejícím období po roce 1945 a zejména po únoru 1948. K prosazení zájmu ke zpolečenštění zemědělské výroby došlo ke združstevňování a dalším socializačním zásahům státu. To se projevilo vydáním zákona č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, vydáním vládního nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru technicko-hospodářských úprav pozemků a vydáním vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby. Stát si tak za pomoci užívacích institutů k půdě v soukromém vlastnictví (práva družstevního užívání pozemků, práva náhradního užívání a práva užívání k zajištění zemědělské výroby) zajistil moc nad zemědělským majetkem.10 V návaznosti na kolektivizaci zemědělství, vyplývající z výše uvedených právních norem, a s ní spojenými požadavky na půdní evidenci byla přehodnocena funkce pozemkového katastru. Nová evidence měla sloužit zejména pro potřeby plánování a řízení zemědělské výroby. K tomu bylo třeba znát výměry pozemků a jejich druhy podle sídel zemědělských, zahradnických a lesních pozemků a současně získat výsledky, které by byly v souladu se skutečností v terénu. Nová evidence byla soustředěna na užívací vztahy k nemovitostem, nebyla zaměřena na soukromou držbu a její ochranu.
10
POSPÍŠIL, B., Pozemkové právo ČSSR. 2. vyd.: skripta UJEP v Brně, 1976. s. 69-79
23
Založení JEP lze charakterizovat několika etapami, které přitom ani nevycházely ze žádných zákonných úprav, ale byly stanoveny pouze usneseními vlády. První etapou bylo zjištění údajů skutečných výměr zemědělské a nezemědělské půdy podle jednotlivých druhů pozemků v hospodářských obvodech obcí, okresů a krajů na podkladě údajů pozemkového katastru (viz období let 1951-1955) a tato etapa byla splněna do března 1955. Další etapou bylo vlastní založení této evidence.11 To vycházelo z usnesení vlády č. 192 z 25. 1. 1956, které stanovilo hlavní úkoly této nové evidence (viz příloha č. 1). Původním záměrem bylo založení JEP přesnými měřickými metodami. Po zahájení prací v roce 1956 se však s velkým rozvojem JZD současně začaly provádět HTÚP a proto kvůli vzájemné souvislosti a nákladnosti dosavadních prací bylo vydáno další usnesení vlády č. 2674 z 28. 11. 1956. To uložilo založit JEP dvojím způsobem a to metodou přesnou a metodou zjednodušenou (viz příloha č. 2). Usnesení vlády z 28. 11. 1956 stanovilo opatření pro založení JEP do konce roku 1958. Po založení JEP bylo v letech 1959 až 1960 prováděno její zpřesňování. Vzhledem k tomu, že podle původních záměrů měla být částečně evidence vedena národními výbory, byly později vydány normativní Směrnice pro soustavné vedení evidence půdy u národních výborů a zakládání JEP vydané pod č. 63/1957 Sb. instrukcí pro výkonné orgány národních výborů. Tato Směrnice byla později nahrazena Směrnicí č. 22/1961 Sb. směrnic pro NV, o zásadách vedení evidence půdy. Řádnou legislativní právní formou byly stanoveny jen některé dílčí otázky spojené s vedením evidence. Stalo se tak Směrnicemi č. 157/1957 Ú. l., o označování druhů pozemků (kultur) a jejich charakteristikách pro účely JEP. V zákonech č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství byla pak zakotvena povinnost vést v rámci JEP řádné přehledy o zemědělské a lesní půdě k účelům jejich důsledné ochrany. Rezort Ústřední správy geodezie a kartografie (ÚSGK), který měl vyhotovení JEP zajistit, stanovil základní technologické postupy v šesti směrnicích JEP a 2 směrnicích SPS (strojní početní stanice).
11
-
Směrnice č. 1 - pro založení JEP
-
Směrnice č. 2 - zakládání JEP v kat. územích, v nichž se nalézají pozemky ve správě MNO
-
Směrnice č. 3 - zakládání JEP v pohraničním pásmu
-
Směrnice č. 4 - udržování dosavadní a JEP v souladu se skutečným stavem
-
Směrnice č. 5- zakládání JEP ve velkých městech
-
Směrnice č.6 - zakládání JEP zjednodušeným postupem
HARTL, V., Založení jednotné evidence půdy v ČSR. Časopis Geodetický a kartografický obzor. 1959, svazek 5/47, č. 3, s. 42-46
24
-
Směrnice SPS č. 1 - JEP pro vyhotovování písemného operátu mechanickým způsobem – strojně početní stanicí (SPS)
-
Směrnice SPS č. 2 - JEP na vyhodnocení písemného operátu JEP, vyhotoveného strojně početní stanicí
Odpovědnost za evidenci půdy od 1. 3. 1962 opět převzaly zcela orgány geodezie a katastru a to na podkladě usnesení vlády č. 52 z 24. 1. 1962 (uveřejněno ve Sbírce směrnic pro NV, částka 2 z 24. 1. 1962).12 Pro rezort ÚSGK tak další období až do zavedení evidence nemovitostí znamenalo soustavnou údržbu operátu JEP. Operát JEP se skládal ze tří částí – měřické, písemné a úhrnných výkazů a sbírky listin. U okresních měřických středisek byla uložena pracovní mapa, pozemková mapa, soupisy parcel, evidenční listy (EL), rejstříky a seznamy vlastníků a uživatelů, výkazy úhrnných hodnot druhů pozemků (ÚHDP) a sektorové přehledy o plochách kultur. U národních výborů byly uloženy tzv. evidenční mapy, opisy EL a seznamů a rejstříků vlastníků a uživatelů a opis obecního sektorového přehledu o plochách kultur.
2.7 Evidence nemovitostí (EN) Vznik EN byl odůvodněn tak, že JEP je třeba z hlediska ochrany socialistického majetku a osobního vlastnictví a řádné správy národního majetku rozšířit podle usnesení vlády č. 10/1961 a č. 356/1963 o evidenci právních vztahů o nemovitostech a v souvislosti s tím zastavit další vedení pozemkových a železničních knih.13 Pro realizaci tohoto úkolu bylo využito nově vydaných základních zákonů a předpisů, které podstatně změnily dosavadní vedení JEP. Byly to: -
zákon č 95/1963 Sb., o státním notářství (notářský řád)
-
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
-
zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí
-
vyhláška ÚSGK č. 23/1964 Sb., k provedení zákona o EN
Zákonem č. 95/1963 Sb. bylo zajištěno spolupůsobení státních notářství při EN tím, že orgánům geodezie budou zasílána jednak všechna pravomocná rozhodnutí o nemovitostech, jež byly předmětem dědického řízení, jednak v opise majetkové smlouvy o nemovitostech, včetně omezení 12
13
HARTL, V., Vedení evidence půdy. Časopis Geodetický a kartografický obzor. 1962, svazek 8/50, č. 6, s. 101 Důvodová zpráva k zákonu č. 22/1964 Sb.
25
práv k nim. Státní notářství dále měla ex offo uzavírat vložky pozemkové knihy, jejichž obsah byl zápisem vlastnictví do EN vyčerpán, a další zápisy z nich neměly být vydávány. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanovil, že ke smlouvě o převodu nemovitostí je třeba registrace u státního notářství. Změna vlastnictví nastává až po této registraci. Dále v něm byly vymezeny právní pojmy osobního, podílového a bezpodílového spoluvlastnictví manželů, právo osobního užívání pozemků ke stavbě rodinného domku či zřízení zahrádky, zásady o převodech nezastavěných stavebních pozemků, přenechání pozemků k dočasnému užívání, institut vydržení, jež vesměs mají byt předmětem zápisů do EN. Zrušením zákona č. 141/1950 Sb. (občanského zákoníku), jakož i starších knihovních zákonů č. 95/1871 a z roku 1884, přestaly de jure jakékoli zápisy do pozemkových knih.
Obr. č. 7: Ukázka mapy evidence nemovitostí v k.ú. Dubany nad Bylankou z roku 1965.
Zákon č. 22/1964 Sb., stanovil, že v EN se zapisují jak vztahy vlastnické, tak užívací. Zápis vlastnictví byl však bez významu právotvornosti. Zákon a prováděcí vyhláška dále stanovily, jak budou pro účely zápisů vlastnických vztahů založeny listy vlastnictví a následně vedeny. Obsah EN byl stanoven ve vyhlášce č. 23/1964 Sb. ve stejné struktuře jako v evidenci JEP s rozšířením o listy vlastnictví. V příloze k vyhlášce č. 23/1964 Sb. byly stanoveny charakteristiky jednotlivých druhů pozemků zemědělské a nezemědělské půdy. 26
Založení EN probíhalo ve dvou etapách. V první etapě do konce roku 1966 se zapisovaly v EN běžné změny vlastnických vztahů, vlastnická práva nově vzniklá včetně jejich omezení. V druhé etapě po roce 1966 mělo být zahájeno postupně v jednotlivých obcích došetření všech vlastnických vztahů a založeny listy vlastnictví komplexně (proto se tato etapa nazývá komplexní zakládání evidence nemovitostí - KZEN). KZEN bylo ukončeno v roce 1988. Dalšími významnými právními předpisy, majícími vliv na právní úpravu vedení evidence nemovitostí, vydanými v tomto období byly: -
zákon č. 2/1969 Sb., jímž byl zřízen Český úřad geodetický a kartografický (ČÚGK), jako nový ústřední orgán katastru a zeměměřictví
-
zákon č. 46/1971 Sb., o geodezii a kartografii
-
zákon č. 36/1973 Sb., o orgánech geodezie a kartografie
-
vyhláška č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací
Pro vedení a údržbu evidence nemovitostí bylo vydáno v období EN mnoho rezortních služebních předpisů (směrnic, instrukcí, metodických návodů a technologických postupů), které nelze pro jejich rozsáhlost vyjmenovat. Jako vybrané lze zmínit pouze směrnice:14 -
směrnice ÚSGK ze dne 12. 11. 1966 č. 23-334-7000/66 pro komplexní zakládání evidence nemovitostí
-
směrnice ÚSGK ze dne 23. 1. 1964 č. 23-334.1-10/64 ve znění dodatků z roku 1965 a 1966, pro údržbu operátů EN – část A (vyšetřování změn)
-
směrnice ÚSGK ze dne 13. 2. 1964 č. 23-334.1-400/64, ve znění dodatků z roku 1964, 1965 a 1967 pro zakládání a údržbu EN – část B (práce v kanceláři)
-
směrnice ÚSGK ze dne 30. 9. 1966 č. 23-334.5-9500/66 pro údržbu EN – část C (sumarizační práce)
-
směrnice ÚGK ze dne 20. 6. 1963 č. 23-338.9-3100/63 ve znění výnosů z roku 1964 a 1965 pro obnovu map JEP reprodukcí v souvislém zobrazení
-
směrnice pro vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků ze dne 31. 10. 1975 č. j. 4000/1975-22, ČÚGK registrováno v částce 28/1975 Sb.
-
směrnice pro údržbu map EN ze dne 25. 7. 1966 č. j. 23-334-7600/66, ÚSGK ve znění dodatků
14
Dle údajů vyhlášky 129/1967 Sb., o zrušení dalších směrnic, instrukcí a výnosů některých ústředních orgánů státní správy.
27
-
směrnice pro zaměřování změn v mapách EN č. j. 5467/72-4, ČÚGK ve znění dalších doplňků, registrováno v částce 1/1973 Sb.
-
směrnice pro reambulaci polohopisu map velkých měřítek č. 999/1969-6 ze dne 21. 4. 1969, registrováno v částce 25/1969 Sb.
3 Současná úprava evidence nemovitostí – katastr nemovitostí 3.1 Prameny právní úpravy V důsledku společenských změn, ke kterým došlo v závěru roku 1989, došlo i k obměně obecně závazných předpisů, které se dotýkají jak majetkoprávních vztahů k pozemkům, tak i evidenci pozemků a evidencí těchto majetkoprávních vztahů. Základní legislativou pro oblast katastru nemovitostí jsou: -
zákon č. 264/1992 Sb., kterým se změnil občanský zákoník a některé další zákony
-
zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
-
zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon)
-
zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech
-
zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
-
prováděcí vyhlášky k zákonům č. 265/1992 Sb., a č. 344/1992 Sb.
-
o
vyhláška č. 126/1993 Sb. – účinnost od 28. 4. 1993, která byla nahrazena
o
vyhláškou č. 190/1996 Sb. – účinnost od 10. 7. 1996, která byla nahrazena
o
vyhláškou č. 26/2007 Sb. – účinnost od 1. 3. 2007
prováděcí vyhláška k zákonu č. 200/1994 Sb. o
-
vyhláška č. 31/1995 Sb. – účinnost od 24. 2. 1995
prováděcí vyhláška k zákonu č. 254/2001, vodnímu zákonu, o
vyhláška č. 23/2007 Sb., o vymezení
vodních děl evidovaných v katastru
nemovitostí – účinnost od 1.3.2007 Nově
vytvořená
legislativa
spojila
v katastru
nemovitostí
spravovaném
výhradně
zeměměřickými orgány funkce jak pozemkového katastru, tak i funkci bývalé pozemkové knihy. Katastr nemovitostí se dle této legislativy zabývá podrobným evidováním nemovitostí – pozemků, budov, bytů a nebytových prostor. Představuje soupis, popis a geometrické a polohové určení nemovitostí a jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a jiných zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. 28
V oblasti obnovy katastrálního operátu jsou mimo ustanovení v obecně závazných předpisech významné i prováděcí rezortní předpisy:15 -
Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu ze dne 11. 1. 1995, ČÚZK č. 5314/1995-23 s účinností od 1. 2. 1995
-
Návod pro obnovu katastrálního operátu ze dne 30. 4. 1997, ČÚZK č. 21/1997-23 s účinností od 1. 7. 1997, dodatek č. 1, č. j. 5239/1998-23 ze dne 21. 12. 1998
-
Zásady č. j. ČÚZK 48/1998-21 ze dne 9. 6. 1998 pro obnovu sáhových katastrálních map přepracováním do digitálního vyjádření na KM-D
-
Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení č. j. 5238/1998-23 ze dne 21. 12. 1998 (od 1. 1. 1999 do 14. 7. 2004) a dodatek č. 1 č. j. 2421/2004-22 ze dne 1. 7. 2004 s účinností od 1. 1. 1999 a dodatek č. 2 ze dne 17. 5. 2006, č. j. 2322/2006-22 s účinností od 1. 6. 2006
-
Návod pro převod map v systému stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK č. j. 1015/2004-22 ze dne 25. 6. 2004 s účinností od 1. 7. 2004
-
Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod č. j. ČÚZK 6530/2007-22 ze dne 20. 12. 2007 s účinností od 1. 1. 2008 a dodatek č. 1 ČÚZK 338/2008-22 ze dne 25. 1. 2008 a dodatek č. 2 ČÚZK 2390/2009-22 ze dne 27. 5. 2009
3.2 Základní pojmy Základní pojmy související s katastrem nemovitostí jsou stanoveny v ustanovení § 27 zákona č. 344/1992 Sb. -
Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní
jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. -
Parcela je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě
a označen parcelním číslem. -
Stavební parcela je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří.
-
Pozemková parcela je pozemek, který není stavební parcelou.
-
Geometrické určení nemovitosti a katastrálního území je určení tvaru a rozměru
nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině. 15
Polohové určení nemovitosti a katastrálního území je určení jejich polohy ve vztahu k
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10-MENU_PREDPISY/
29
ostatním nemovitostem a katastrálním územím. -
Výměra parcely je vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v
plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. -
Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru
společně evidovaný soubor nemovitostí. -
Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje
všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu. -
Identifikace parcel je porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátu katastru se
zápisem, popř. zákresem v jiných operátech nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů -
Nadzemní stavba je budova, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena
obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. -
Rozestavěná stavba je budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné
stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud dosud nebylo započato s jejím užíváním.
4 Obnova katastrálního operátu 4.1 Obecně Katastr nemovitostí svým obsahem patří mezi nejrozsáhlejší informační systémy. Svým obsahem byly rozsáhlé i předchozí pozemkové evidence, ať již se nazývali jakkoliv. Na tyto všechny evidence byly vždy kladeny mimořádné požadavky z hledisek aktuálnosti, úplnosti, spolehlivosti i přesnosti vedených údajů. Vedená data však svým charakterem podléhají neustálým změnám. Mezi nejčastější změny patřily a patří změny týkající se zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem na základě právních listin. Dalšími významnými změnami jsou změny údajů o parcelách, změny geometrického a polohového určení nemovitosti, změny v druzích pozemků a způsobu využití nemovitosti a změny výměr parcel. Všechny pozemkové evidence měly a mají část měřickou a část písemnou. Některé změny údajů se dotýkají pouze písemné části operátu, některé se týkají obou částí. Činností, jež se nazývá vedením katastru, jsou do evidence zaznamenávány všechny 30
jednotlivé nastalé změny průběžně. Katastrální operát je tak neustále obměňován a to buď v části písemné, nebo i v části měřické (mapové). Činnost, jež se nazývá obnovou katastrálního operátu, je činností jednorázovou, která se může dotýkat jak operátu písemného nebo operátu měřického, tak i obou operátů současně. Za příklad obnovy písemného operátu lze považovat například digitalizaci souboru popisných informací provedenou v letech 1993 až 1998.16 Za příklad obnovy měřického (mapového) operátu nutno považovat obnovu map prováděnou reprodukcí v případech, kdy četné změny mohly vyvolávat pochybnosti o průběhu hranic pozemků a v obnovené mapě pak byl vyznačen pouze platný stav. Za další takovou jednorázovou obnovu lze považovat převedení pozemkových map do souvislého zobrazení v letech 1957 až 1965. Součinnosti držitelů (uživatelů, vlastníků) pozemků není v případě takových obnov třeba. Jinak je tomu v případě komplexních obnov katastrálních operátů. Při nichž dochází k současné obnově měřického i písemného operátu ve spojení se zjišťováním skutečného stavu v terénu. Při takové obnově dochází ke změně velkého množství vedených údajů a obvykle i k velké kvalitativní změně celého operátu v porovnání s předcházejícím stavem. Z hlediska historického byly předchůdcem současného stavu tří základní pozemkové evidence, jichž se obnova týkala či týká. Proto lze tuto činnost rozdělit s ohledem na jednotlivé vývojové stupně na obnovu prováděnou v období platnosti operátů stabilního katastru, pozemkového katastru a operátu evidence nemovitostí.
4.2 Obnova v období vedení operátu stabilního katastru Operát stabilního katastru byl původně vytvářen jako neměnný. Již v období jeho vyhotovování a zejména ve druhé polovině 19. století však ve společnosti docházelo k překotným změnám. Organizace a využívání půdního fondu doznalo převratných změn v důsledku politických a hospodářských změn, ale i v důsledku technického pokroku. V obsahu stabilního katastru se tyto změny projevovaly nárůstem vzniku nových pozemků v důsledku dělení pozemkové držby po roce 1848, kdy došlo ke zrušení roboty, po roce 1883 s ohledem na zákon č 92/1883 ř. z., o scelování pozemků s opačnými nároky na změny obsahu katastru. Průmyslový rozvoj znamenal vznik nových sídel a rozšiřování měst a komunikací. To vedlo k tomu, že mapy stabilního katastru rychle zastarávaly a projevila se nutnost jejich obnov. Obnova byla prováděna jak v dosavadním sáhovém měřítku (to jen pro část katastrální obce), po přijetí metrické míry v 1876 rovněž i v měřítku dekadickém. Nové zaměřování měst a větších obcí se pak provádělo novou číselnou metodou tzv. polygonometrickou. 16
SOUČEK, Z., Digitalizace ukončena. Časopis Nový zeměměřič. 1999, roč. 1, č. 2/1999, s.7
31
Této měřické metody se začalo využívat po roce 1887, kdy byla vydána instrukce pro provádění trigonometrického a polygonometrického vyměřování na rozdíl od do té doby pouze používané grafické stolové metody. Začalo se tak používat velmi přesné metody ortogonální (pravoúhlých souřadnic), která byla velmi nákladná, ale umožňovala zpracování mapy v libovolném měřítku početně a graficky až následně při kancelářském zpracování. Pro zajímavost lze uvést, že této metody bylo použito poprvé ve státní službě v letech 1892 – 1895 ve městě Beroun.17
4.3 Obnova v období vedení pozemkového katastru V zákoně č. 177/1927 Sb. bylo v ustanovení § 100 stanoveno: „ V územích, ve kterých dosud nebylo provedeno katastrální měření, srovnávající se s ustanovením II. hlavy tohoto zákona, provede se postupně takovéto měření a sestaví se i nový písemný operát.“ Toto ustanovení mělo význam zejména pro Slovensko, kde byl po roce 1918 neutěšený stav v pozemkové evidenci. Na Slovensku se v té době nalézaly na jedné čtvrtině jeho území katastrální mapy reambulované, na dvou čtvrtinách území mapy původní nereambulované a na čtvrtině mapy jiné bez jakékoliv katastrální hodnoty. Stav písemného operátu byl ještě horší. Obnova pozemkového katastru je definována v ustanovení § 28 zákona č 177/ 1927 Sb. Ze znění odst. 1: „Stane-li se některý katastrální operát anebo jeho část pro svoje opotřebení k dalšímu užívání nezpůsobilý, nahradí se jeho opisem anebo otiskem podle právě platného stavu.“, plyne způsob obnovy některé části operátu – písemného jeho přepsáním, operátu měřického (mapového) kartografickou reprodukcí. Ze znění odst. 2: „Pozbude-li dosavadní katastrální mapa stanovené přesnosti nebo vyžadujeli se pro změnu poměrů větší přesnosti nebo jiného měřítka, kterémuž nevyhovuje dosavadní mapa, budiž sdělán nový měřický operát podle ustanovení II. hlavy zákona a podle výsledků upraven také operát písemný.“ plynou důvody pro vyhotovení celého nového katastrálního operátu. Pro praktické činnosti obnovy pozemkového katastru jsou nejdůležitějšími dva technické předpisy. Prvním je „I. Návod, jak vykonávati práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením“. Jedná se o výnos ministerstva financí z 26. 6. 1937, který stanoví zejména postup přípravných, polních a kancelářských prací. Druhým technickým předpisem je „Návod A, jak vykonávati katastrální měřické pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením“. Tento návod stanovuje práce, jež jsou povahy
17
HÁNEK, P. 250 století zeměměřictví (data z dějin oboru). 1. vyd. Praha : Klaudian Praha, 2000, s. 39
32
měřické. Jedná se o výnos ministerstva financí ze 4. 1. 1931, novelizovaný výnosem ministerstva financí z 30. 6. 1939. Je to základní měřická instrukce tehdejšího období. Z hlediska technického je zajímavá tím, že rozšířila metody měření o metodu polární a metodu protínáním vpřed. Podle vládního nařízení č. 64/1930 Sb., měl být pozemkový katastr uveden do roku 1950 ve všech katastrálních územích celé republiky do takového stavu, aby mohl být veden podle ustanovení II. hlavy zákona č. 177/1927 Sb. Do konce roku 1938 bylo pro splnění tohoto úkolu obnoveno v Čechách a na Moravě 179 katastrálních území.18 Práce na obnově pokračovaly i v období druhé světové války. Podle Návodu A byly vykonány např. novoměřické práce na obnově katastru Velké Prahy. Praha totiž nebyla od doby svého původního zaměření v roce 1840 nově měřena. Velikost vytvořeného díla je patrná z toho, že bylo zmapováno 48 katastrálních území a současně byl vyhotoven nový písemný operát.19 Z hlediska předpisů je významné, že v roce 1941 byly vydány Obrazce, tabulky a přílohy k Návodu A. V poválečném období se obnovou katastrálního operátu zabývaly katastrální měřické úřady. To potvrzoval zákon č. 19/1946 Sb., o příslušnosti katastrálních měřických úřadů, pokud jde o obnovování pozemkového katastru v zemích České a Moravskoslezské. Vzhledem k tomu, že v letech 1945 až 1952 probíhalo přídělové řízení v pohraničí a revize první pozemkové reformy, zeměměřické kapacity byly vyhrazeny k provádění prací spojených s těmito akcemi. Obnova operátu novým mapováním tak byla značně omezena.
4.4 Obnova v období JEP Obnova katastrálního operátu novým mapováním podle Návodu A byla v tomto období utlumena. Docházelo pouze k dokončování již rozpracovaných katastrálních území. Za prioritu mapovacích prací bylo stanoveno vyhotovit na celém území republiky topografickou mapu v měřítku 1:10000 anebo v měřítku 1:5000 (v oblastech důležitých pro národní hospodářství). Z hlediska dopadu na obnovu katastrálního operátu lze zmínit ještě vydání vládního nařízení č. 47/1955 Sb., o opatření v oboru hospodářsko-technických úprav (HTÚP). Tímto pojmem se rozumělo scelování nesouvislých a rozptýlených zemědělských pozemků a vytváření velkých půdních celků ve státních statcích či jednotných zemědělských družstvech. Tento zákon fakticky posloužil pro likvidaci soukromého zemědělství. Jeho přijetím došlo ke zrušení zákona č 47/1948 Sb. (scelovacího
18
19
MAŠEK, F., Pozemkový katastr. Knihovna MF, svazek pátý, Praha 1948, s. 152 MAŠEK, F., Pozemkový katastr. Knihovna MF, svazek pátý, Praha 1948, s. 140
33
zákona), bez toho aniž by byla zrušena práva již nabytá podle zrušeného zákona a aniž by byla stanovena nějaká přechodná opatření o tom, jak dokončit započatá, ale dosud nedokončená scelovací řízení. Podle nového zákona se již nepočítalo s výměnou vlastnických práv a u pozemků v soukromém vlastnictví smělo docházet pouze ke směně práv užívacích. Dopad HTÚP spočíval v tom, že všechny v terénu zjištěné změny, které nebyly dosud zaměřeny a zakresleny do map JEP, byly geodeticky zaměřeny a staly se podkladem pro doplnění operátu JEP. Neúnosná situace, kdy dosavadní katastrální mapy, nebo mapy z nich odvozené, nemohly být častým překreslováním a doplňováním využívány k technickým účelům, si vynutila zásadní řešení. To spočívalo v přijetí zásady nového soustavného mapování ve velkých měřítkách. Jedním z výsledků tohoto mapování měla být technickohospodářská mapa (THM), která měla spojovat jak vlastnosti topografických map, tak i vlastnosti katastrálních map, které měla postupně nahradit. Jako legislativní opatření, na jehož základě mohlo dojít k technickohospodářskému mapování, vydala v dubnu 1961 ÚSGK Instrukci pro technickohospodářské mapování v měřítkách 1:500, 1:1000 a 1:5000 (prozatímní vydání). ÚSGK k tomu využila zmocnění podle zákona č. 82/1948 Sb., ve znění zákona č. 250/1949 Sb., a vládního nařízení č. 1/1954 Sb. Vyhotovování nového mapového díla pak bylo schváleno usnesením vlády č. 43 z 17.1.1962 (viz příloha č. 3). Obsahem základní mapy je mimo polohopisu a popisu rovněž výškopis. V účelových mapách jsou zobrazeny i další předměty měření a šetření s ohledem na speciální účel. Jako účelová mapa byla vyhotovena i mapa jednotné evidence půdy. Podrobné měření bylo prováděno klasickými metodami jako podle Návodu A, ale přednost měly metody polární a směrovým protínáním. Jako nových metod bylo využito i metod fotogrammetrických pro přehledná a nezastavěná území. Zobrazovací soustavou THM byla až do roku 1969 Gauss-Krügerovo v návaznosti na vojenská mapování a souřadnicový systém S-42.20 Při mapování byly prováděny i práce pro účely obnovy písemného operátu JEP a později EN. Významný rozdíl byl v šetření a zjišťování hranic pozemků. Při místním šetření již nebyly šetřeny hranice držebnostní, ale mimo správních hranic, hranice vlastnické, užívací a hranice druhů pozemků v návaznosti na prioritu evidování užívacích vztahů v JEP.
20
Sborník Kapitoly z historie geodézie v Československu 1945-1987. 1.vyd. Bratislava: Edice VUGTK v Bratislavě, řada 8, 1988, s. 140
34
4.5 Obnova v období evidence nemovitostí Obnova katastrálního operátu probíhala metodou technickohospodářského mapování až do roku 1981. Za jedinou změnu lze považovat návrat k souřadnicovému systému S-JTSK od roku 1969 a Křovákově zobrazení. Výsledkem THM v tomto období je nejen mapa vyhovující technickým požadavkům, ale i evidenci nemovitostí a rovněž nový písemný operát EN. Popis prací při místním šetření a při vyhotovování písemného operátu byl stanoven rezortním služebním předpisem. Tím se stala Směrnice ÚSGK pro místní šetření a obnovení písemných operátů EN při THM ze dne 30. 6. 1965 č. 23-334-6330/1965, novelizovaná a doplněná ze dne 11. 6. 1966 č. 23-334-5900/66, dále novelizovaná v roce 1968 pod č. 2850/1968. Vlastní mapovací práce pro zhotovení THM se prováděly po zrušení Instrukce z roku 1961 a prozatímních pokynů č. 212-331.0-5000/1965 a Pokynu č. 1 pro práce při THM č. 22-331.03826/1967 podle nově vydané Směrnice pro technickohospodářské mapování č. 2500/1969 z 26. 6. 1969. Tato směrnice, již byla registrovaná v částce 27/1969 Sb., a stala se tak závazným právním předpisem. Další doplněné znění této směrnice bylo vydáno pod č. 3948/1973-2 z 3. 12. 1973. V dalším období se ukázalo, že obsah technickohospodářských map se stal z hlediska údržby a obnovy pro rezort ČÚGK neúnosný. Jednalo se zejména o účelové prvky obsahu map, které sám nespravoval. Proto došlo k vytvoření nové koncepce obnovy a údržby mapového fondu evidence nemovitostí. Nové státní mapové dílo se začne nazývat „základní mapou velkého měřítka“ (ZMVM), přičemž se jedná o mapy, které obsahují jen prvky, potřebné k vedení EN. Součástí mapy se stal i tzv. registr evidence souřadnic (RES), obsahující souřadnice v S-JTSK všech prvků mapy. Nové mapy začaly vznikat na podkladě přímého šetření a měření v terénu, nebo přepracováním původní mapy nebo kombinací obou způsobů a byly zobrazovány v měřítkách 1:1000 a 1:2000. Přímé měře, ní pro tvorbu ZMVM bylo prováděno klasickými geodetickými metodami i metodami fotogrammetrickými. Výsledkem je originál mapy na papíře, v pozdější době již výhradně vzniklá mapa vyrytím na PET folii.21 Základní ustanovení a obsah ZMVM byl stanoven Směrnicí ČÚGK ze dne 2. 7. 1981 č. 2600/1981-22 pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka (984 210 S/81) registrované v částce 28/1981 Sb. Tato směrnice byla dále novelizována pod č. 900/1986-21 ze dne 3. 3. 1986 registrované v částce 18/1986 Sb. a pod číslem 3600/1988-21 ze dne 1. 11. 1988.22 Písemný operát EN v tomto období vznikal na podkladě dalších rezortních předpisů:
21
22
Sborník Kapitoly z historie geodézie v Československu 1945-1987. 1.vyd. Bratislava: Edice VUGTK v Bratislavě, řada 8, 1988, s. 141 Přehled předpisů jednotného systému ČÚGK a SÚGK oboru 984 a 735 24, ČÚGK č. 250/1985-21 z 22.1.1985
35
-
Instrukce ČÚGK pro místní šetření a obnovu operátů EN ze dne 28. 4. 1983 č. 1250/198321 a dodatku z roku 1985 (984 450 I/83) a jeho novelizovaného znění ze dne 23. 2. 1988 č. 904/1988-21 a dalších metodických návodů.
Jako zajímavost lze uvést, že teprve vydáním Metodického návodu pro tvorbu ZMVM, vydaného ČÚGK pod č. 245/82-21 ze dne 25. 1. 1982 (984 210 MN-1/82) došlo ke zrušení Instrukce A a Obrazců, tabulek a příloh k Instrukci A, a Instrukcí pro vedení evidence nemovitostí ČÚGK č. 1700/82-81 ze dne 29. 10. 1982 (984 400 I/82) došlo definitivnímu zrušení Instrukce B, která sloužila k údržbě map, vzniklých v pozemkovém katastru.
5 Obnova katastrálního operátu podle současné platné právní úpravy 5.1 Obecně Obnova katastrálního operátu podle současné platné právní úpravy je stanovena v části čtvrté zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, v ustanoveních §§ 13 až 16, a v oddílu sedmém prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb., v ustanoveních §§ 54 až 66. V ustanovení § 13 odst. 1 zákona je uvedeno, co je to obnova katastrálního operátu a jak ji lze provést. Podle této právní úpravy se jedná o vyhotovení nových souborů geodetických a popisných informací, přičemž nový soubor se vyhotovuje ve formě grafického počítačového souboru. Podle ust. § 1 odst. 4 zákona platí, že katastr je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky, a v ust. § 13 odst. 1 je zdůrazněno, že nově vytvořená (obnovená) mapa již musí být vyhotovena jako počítačový soubor. Význam této úpravy je takový, aby bylo dosaženo digitalizace katastrálních map za účelem: 1. Umožnění využívání moderních technologií při práci se soubory geodetických informací na katastrálních úřadech. 2. Odstranění zjednodušené evidence zemědělských a lesních pozemků. 3. Poskytování údajů a přebírání výsledků zeměměřických činností pro vedení a obnovu katastrálního operátu na technologicky vyšší úrovni. 4. Usnadnění propojení obsahu katastru nemovitostí s jinými informačními systémy. 5. Průběžného vedení obsahu katastrálního operátu a poskytování aktuálních informací katastru pro vnější uživatele, zejména provozovatele územních informačních systémů.
Podle ust. § 13 odst. 1 katastrálního zákona lze obnovu katastrálního operátu provést: a) novým mapováním 36
b) přepracováním souboru geodetických informací nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav Odrazem tohoto ustanovení zákona je ustanovení § 16 odst. 1 prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb., v němž je stanoveno, jakou může mít obnovená katastrální mapa formu. Z nové úpravy, která je platná od účinnosti vyhlášky č. 26/2007 Sb., tedy od 1.3.2007, vyplývá, že obnovená mapa, která se stává závazným mapovým dílem, přičemž pro toto mapové dílo je stanoven souřadnicový systém SJTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální), a která vznikne výše uvedeným způsobem pod písm. a) a písm. c) se nazývá digitální katastrální mapou (DKM). Pokud obnovená mapa vzniká způsobem přepracování souboru geodetických informací, tedy podle písm. b) ust. § 13 odst. 1 vyhlášky, může vzniknout DKM nebo katastrální mapa digitalizovaná (KMD). To, zda obnovou vznikne mapa DKM nebo mapa KMD je závislé na tom, jaký druh dosud platné katastrální mapy je přepracováván. Pokud je stávající mapa vedena již v souřadnicovém systému S-JTSK, vznikne DKM, pokud je mapa před obnovou vedena v souřadnicovém systému stabilního katastru (gusterbergském nebo svatoštěpánském), vznikne KMD. Hlavní rozdíl mezi oběma vzniklými díly je pak v kvalitě a přesnosti obnovené mapy. Obnova katastrálního operátu je různě náročnou a nákladnou činností a to jak z hledisek časových tak i finančních. V další části bakalářské práce budou všechny stávající způsoby obnovy popsány vzestupně podle časové a finanční náročnosti.
5.2 Obnova katastrálního operátu způsobem přepracování souboru geodetických informací 5.2.1 Převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální podoby Analogovou mapou se podle ust. § 16 vyhlášky č. 26/2007 Sb., rozumí katastrální mapa na plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku. Převod číselného vyjádření analogové mapy, které existuje v podkladech pro zobrazení do analogového tvaru, je zvláštním druhem obnovy přepracování stávajícího souboru geodetických informací. Převod se provádí u map, které byly vyhotoveny metodou Základní mapy velkého měřítka (viz kapitola 4.5), a v minulosti již byl založen tzv. registr souřadnic (RES). Převod je právně ošetřen v ust. § 63 odst. 9 vyhlášky č. 26/2007 Sb. Základní rozdíl proti obecnému způsobu obnovy přepracováním je dán tím, že při dokončení převodu se neprovádí námitkové řízení podle ust. § 16 katastrálního zákona a nevyhlašuje se platnost obnoveného katastrálního operátu, protože tyto úkony již byly provedeny rámci pořízení mapy analogové mapy.
37
Převod je charakterizován tím, že souřadnice lomových bodů hranic pozemků, obvodů budov a obvodů vodních děl a dalších prvků polohopisu mapy se převezmou z registru souřadnic těchto bodů. V mapách vyhotovených metodou Základní mapy velkého měřítka nebyly v souladu s tehdy platnými právními předpisy (zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a prováděcí vyhláškou č. 23/1964 Sb.) zobrazovány, a tedy i při mapování vyšetřovány v terénu a následně zaměřovány, vlastnické hranice pozemků sloučených do půdních a lesních celků. Z toho důvodu musí být hranice těchto parcel převzaty z původních mapových podkladů- map pozemkového katastru- tzv. vektorizací rastrových souborů těchto původních podkladů za pomoci matematických transformací. Tato činnost se nazývá doplněním pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem. O doplnění těchto pozemků do katastrální mapy musí být vlastníci uvědomeni. To se děje buď oznámením katastrálního úřadu jednotlivým evidovaným vlastníkům v podobě písemného vyrozumění, nebo vyložením doplněného souboru popisných informací a souboru geodetických informací k veřejnému nahlédnutí. Jak po vyrozumění, tak i při veřejném nahlédnutí je možné podat katastrálnímu úřadu návrh na opravu údajů katastru, pokud se vlastník pozemku domnívá, že v katastrálním operátu se po doplnění nachází nějaká chyba. Tento způsob obnovy je nejméně náročný jak časově tak i finančně a provádí jej pouze katastrální úřady. V Královéhradeckém a Pardubickém kraji mohl být tento způsob obnovy aplikován ve 115 katastrálních územích, kde byla v předchozím období vyhotovena Základní mapa velkého měřítka- viz příloha č. 4 (tabulka skladby map). K 31.12.2009 je v těchto krajích tento způsob obnovy prakticky ukončen, protože převod není dokončen pouze v jednom katastrálním území (Jedlová v Orlických horách) na okrese Rychnov nad Kněžnou.23
5.2.2 Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací na digitální mapu (DKM) Právní stránka tohoto způsobu obnovy je v zákoně č. 344/1992 Sb. obecně upravena v ust. § 15 a podrobně v ust. § 63 vyhlášky č. 26/2007 Sb. Vznik DKM je podmíněn tím, že existují katastrální mapy v analogovém tvaru, které byly vyhotoveny v souřadnicovém systému S-JTSK a mají dekadické měřítko 1:1000 nebo 1:2000. Mezi takové mapy lze zařadit mapy vyhotovené podle tzv. Instrukce A (viz kapitola 4.3) nebo jako mapy technickohospodářské (THM) – viz kapitola 4.4 a kapitola 4.5. Činnosti prováděné při tomto způsobu obnovy lze rozdělit na: - zahájení obnovy a přípravné práce 23
Informační systém KN-metadata, historie katastrálních map
38
- budování podrobného polohového bodového pole (PBPP) - částečná revize katastru - výběr a příprava podklad - vyhledání a zaměření identických bodů v terénu - obnovení souboru geodetických informací (SGI) - obnovení souboru popisných informací (SPI) - námitkové řízení Jednotlivé činnosti jsou mimo v obsahu ust. § 63 vyhlášky 26/2007 Sb. upraveny i v ustanoveních § 50, § 59, § 60 a § 77, a některé činnosti i v katastrálním zákoně. V § 13 zákona je upraveno oznámení o obnově, v § 7 budování PBPP, v § 16 námitkové řízení a v § 17 vyhlášení platnosti obnoveného operátu. Podrobně jsou jednotlivé činnosti rozpracovány v Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod (viz kapitola 3.1) Nejrozsáhlejší činností co do pracnosti je revize a doplnění PBPP a pak zejména obnovení SGI. Pod pojmem obnovení SGI se v daném případě rozumí výpočet souřadnic podrobných bodů, tvořících polohopis mapy, který je prováděn na podkladě dokumentovaných výsledků dřívějšího geodetického nebo fotogrammetrického určení polohopisu v S-JTSK při vyhotovení mapy dle Instrukce A nebo mapy THM, a dále výpočet z dokumentovaných výsledků měření v období vedení mapy. Tyto výsledky jsou dokumentovány v polních náčrtech či záznamech podrobného měření změn (ZPMZ). Významnou činností v rámci obnovy SGI je rovněž ověření kvality a zajištění homogenity s bodovým polem a transformace rastrových obrazů při doplňování parcel vedených ve zjednodušené evidenci. Pro co největší zpřesnění a kvalitu doplnění parcel zjednodušené evidence se vyhledávají a zaměřují identické body v terénu. Hranice parcel evidovaných zjednodušeným způsobem se určí tzv. vektorizací rastrových souborů analogových map, v nichž je zachován nejpřesnější zákres vlastnických hranic (obvykle map pozemkového katastru). Pravidlem pro tímto způsobem obnovenou mapu je soulad výměr určených v grafickém počítačovém souboru s výměrami evidovanými v souboru popisných informací. Největší problémy při vyhotovování DKM činí vyhledání identických bodů pro možnost zpřesnění zákresů hranic parcel evidovaných zjednodušeným způsobem, protože v terénu se jich vyskytuje malé množství. Dalším významným problémem je odstranění chyb, kdy po výpočtu souřadnic lomových bodů hranic dojde k výrazné změně geometrického a polohového určení nemovitostí proti dosavadnímu zákresu v analogové mapě. Velmi často se také vyskytují systematické chyby, kdy je bodové pole, které je základem pro výpočet souřadnic lomových bodů, výrazně posunuté oproti samotné mapě a to v řádu desítek centimetrů.
39
Při tomto druhu obnovy se koná námitkové řízení podle ust. § 16 katastrálního zákona, čímž jsou práva vlastníků dostatečně ošetřena. I když je při obnově přepracováním na DKM součinnost s vlastníky prováděna v omezené míře, je tento způsob náročný zejména z časového hlediska. V královéhradeckém a Pardubickém kraji mohl být tento způsob obnovy aplikován ve 230 katastrálních územích z celkového počtu 242 katastrálních území.
V úvahu přicházely mapy
vyhotovené podle Instrukce A (40 katastrálních území), mapy vyhotovené jako mapy technickohospodářské (150 katastrálních území) a na 52 katastrálních územích byly mapy kombinované – část území podle Instrukce A, část území THM, nebo i jiné kombinace – viz příloha č. 4 (tabulka skladby map). Ve 12 katastrálních územích tento způsob obnovy nelze aplikovat, protože mapy v nich dosud platné vznikly metodou fotogrammetrické údržby a obnovy (FUO), která svou přesností nevyhovuje požadavkům na přepracování na DKM. Fotogrammetrická údržba map a obnova byla zvláštním druhem obnovy v období vyhotovování technickohospodářského mapování. K 31.12.2009 chybí k ukončení tohoto způsobu obnovy v Královéhradeckém kraji 7 katastrálních území a v Pardubickém kraji 1 katastrální území (k. ú. Lanškroun v okrese Ústí nad Orlicí). Lze tedy konstatovat, že výše popsaný způsob obnovy je prakticky ukončen.
5.2.3 Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací na digitalizovanou mapu (KMD) Tento způsob obnovy katastrálního operátu je právně stanoven jako obnova prováděná podle předcházejícího oddílu této bakalářské práce. Vznik KMD je podmíněn tím, že existují katastrální mapy, které byly vyhotoveny v souřadnicových systémech stabilního katastru (gusterbergském nebo svatoštěpánském) v převážné většině v měřítku 1 : 2880. Těmito mapami bylo pokryto před počátkem digitalizací přibližně 70 % území České republiky. Jedná se o upravené mapy vzniklé jako výsledek katastrálního mapování pro stabilní katastr. Přepracováním těchto map na mapy digitalizované nevzniknou mapy s vyšší přesností, než jaké mají mapy původní. Pro získání požadované přesnosti by bylo nutné obnovit tyto mapy buď způsobem na podkladě využití výsledků pozemkových úprav, nebo novým mapováním. Vzhledem k tomu, že pro takové způsoby obnovy nejsou k dispozici nutné finanční prostředky a rovněž pro zdlouhavost těchto způsobů obnovy, bylo nutné s ohledem na potřebu mapového fondu v počítačové podobě přistoupit k obnově způsobem vyhotovení KMD. I tento způsob obnovy je velice náročný, a to zejména proto, že je nutné přepracovat kolem 8 tisíc katastrálních území, a to v poměrně krátkém časovém horizontu. Výhodou tohoto způsobu je skutečnost, že jsou poměrně výrazně omezeny práce terénního charakteru a převážná část prací je 40
prováděna pomocí počítačových prostředků. Vzhledem k tomu, že pro rozmanitost využitelných podkladů, jejich kombinací co do měřítek, souřadnicových systémů a přesnosti nelze stanovit zcela jednotný a ve všech případech použitelný postup při dílčích činnostech, je tento druh obnovy zároveň náročný na odbornost zpracovatelů, jichž je nedostatek. Přehled činností při obnově operátu přepracováním na KMD je následující: 1. Zpracování projektu. 2. Oznámení o zahájení obnovy. 3. Revize a případné doplnění podrobného polohového bodového pole. 4. Revize některých údajů katastru. 5. Výběr využitelných podkladů a založení přehledu těchto podkladů. 6. Vyhledání a zaměření identických bodů v terénu a vyhotovení jejich přehledu. 7. Tvorba grafické podoby mapy, při níž dochází k výpočtu souřadnic bodů transformacemi a vektorizací rastrových obrazů map dřívější pozemkové evidence včetně doplnění parcel ZE. 8. Vytvoření seznamu souřadnic lomových bodů hranic parcel a přiřazení kódů kvality těmto bodům. 9. Výpočet výměr parcel a pořízení srovnávacího sestavení pro porovnání výměr parcel před obnovou a po obnově. 10. Řízení o námitkách a vyhlášení platnosti obnoveného operátu.
Mezi nejobtížnější činnosti patří ty, jež jsou zařazeny pod body č. 5 až 7. Při výběru podkladů je nutno posoudit možnost jejich využití z hlediska pracnosti k dosažení kvalitativního výsledku. Vyhledání identických bodů a zejména jejich výběr má rovněž velký vliv na kvalitu a přesnost obnovené mapy. Při tvorbě mapy je nutné posouzení mnoha hledisek k tomu, aby bylo dosaženo dodržení správnosti zobrazených parcel (návaznosti hranic, geometrické určení parcel, odstranění nesouladů na rozhraní mapových listů apod.) V operátu obnoveném tímto způsobem nemusí docházet k souladu výměr v grafickém počítačovém souboru (SGI) a v popisném souboru informací (SPI). Tato zvláštnost je upravena v ust. § 63 odst. 6 písm b) vyhlášky 26/2007 Sb., tak že: „ v souboru SPI se ponechají dosavadní výměry parcel, jejichž způsob určení je označen kódem 1 a 2; u výměr s kódem 0 se ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny stanovené mezní odchylky, v ostatních případech se zavedou výměry určené z grafického počítačového souboru KMD“. Tento postup, který je neodborné veřejnosti málo pochopitelný, byl zvolen proto, aby předpokládaným následným zpřesňováním obsahu mapy nedocházelo k opakovaným změnám výměr parcel, pokud dopad zpřesnění nepřesáhne určitou mez. Analogicky lze takový postup srovnat se situací v minulosti, kdy výměra parcely vypočtená po vytvoření mapy nevyjadřovala skutečnou 41
hodnotu zjištěnou, ale hodnotu upravenou tak, aby byla naplněna zásada správnosti výměry určitého celku (obvykle skutečně známé správné výměře mapového listu). V případě počítačových souborů však již k žádnému vyrovnání výměr nedochází. Obnova katastrálního operátu tímto způsobem byla započata v polovině roku 2008. Do konce roku 2009 bylo v Královéhradeckém a Pardubickém kraji tímto způsobem dosud obnoveno 115 katastrálních území z přibližně 1200 katastrálních území, které připadají v úvahu pro tento způsob digitalizace v těchto regionech. Ve srovnatelných počtech by uvedeným způsobem k obnově mělo docházet i v následujících obdobích, tak, aby byly tyto původně sáhové mapy digitalizovány do konce roku 2015.
5.3 Obnova katastrálního operátu na podkladě využití výsledků pozemkových úprav Provádění pozemkových úprav je v gesci jiného orgánu státní správy, a je upraveno samostatnými právními předpisy. Jedná se zejména o zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a vyhlášku č.545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. Podle zákona jsou státními orgány, oprávněnými k výkonu v oblasti pozemkových úprav Ústřední pozemkový úřad (ÚPÚ) a pozemkové úřady, které rozhodují, kde se budou pozemkové úpravy provádět. Prioritou pozemkových úprav je prostorové a funkční uspořádání pozemků, jejich scelování, dělení a vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro zpřístupnění a využití pozemků pro racionální půdní hospodaření. Využití výsledků pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu je pak druhým efektem těchto prací. K obnově se využívá schváleného návrhu pozemkových úprav, který obsahuje geometrické a polohové určení nemovitostí. V případě přepokládaného využití pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu je nutná úzká součinnost příslušných orgánů státní správy (pozemkových a katastrálních úřadů), přičemž musí být zabezpečen výstup této činnosti v rozsahu vyhovujícím oběma účelům. Zeměměřické činnosti při obnově tímto uvedeným způsobem se proto řídí právními předpisy pro tento obor činnosti a jsou jimi opět zákon č. 344/1992 Sb., a prováděcí vyhláška č. 26/2007 Sb., v platných zněních. V katastrálním zákoně je obnova katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav stanovena v ust. § 15a a v prováděcí vyhlášce v ust. §§ 64 až 66. V ustanovení § 64 jsou stanoveny povinnosti katastrálního úřadu, v § 65 způsob zobrazení hranic nových pozemků v obnoveném operátu. V ust. § 66 je stanoveno, jaké jsou podklady pro tento způsob obnovy a způsob zavedení obnoveného operátu do katastru nemovitostí.
42
Na rozdíl proti úpravě při obnově katastrálního operátu přepracováním či novým mapováním není vedeno námitkové řízení. To je stanoveno přímo v ust. § 15a katastrálního zákona. Oprávněné zájmy a svá práva musí vlastníci pozemků a jiné oprávněné osoby uplatňovat v řízení o pozemkových úpravách vedeném pozemkovými úřady. Pozemkové úpravy se neprovádějí v celých katastrálních územích, ale jen části území, pro nějž je stanoven pozemkovým úřadem obvod. Do obvodu pozemkových úprav ale lze dle ust. § 3 z. č. 139/2002 Sb., zahrnout i pozemky, které nevyžadují prostorové a funkční uspořádání, ale je v nich třeba obnovit soubor geodetických informací (SGI). Vlastníci pozemků nezahrnutých pozemků do pozemkových úprav se nepovažují za účastníky řízení o pozemkových úpravách a případné námitky k neřešeným pozemkům musí projednávat katastrální úřady. To je stanoveno ust. § 8 zákona č. 139/2002 Sb. Obnovený katastrální operát způsobem pozemkových úprav se stává platným nabytím právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcných břemen k dotčeným pozemkům. Protože při provádění pozemkových úprav vznikaly některé výkladové nejasnosti způsobené rozdílnými formulacemi v právních předpisech o provádění pozemkových úprav oproti právním předpisům upravujícím katastrální problematiku, byl s účinností od 1.10.2007 vydán Společný metodický pokyn ČÚZK č.j. 5141/2007-22 a MZe-ÚPÚ č.j. 35630/07-17170 ze dne 21.9.2007 k aplikaci některých ustanovení prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb., a prováděcí vyhlášky č. 545/2002 Sb. Tím byly odstraněny některé problémy, ale některé nadále přetrvávají. Problémem je např. řešení námitek k nesměňovaným pozemkům, protože právní předpisy neřeší, jak mají pozemkové úřady evidovat podané námitky a kdy je mají předávat katastrálním úřadům k vyřízení a jaká je pak lhůta k jejich vyřízení.
Obr. č. 8
Obr. č. 9
Porovnání původní mapy PK (obr. č. 6) a části mapy DKM (obr. č. 7) v k.ú. Liboměřice (okres Chrudim) po provedení komplexních pozemkových úprav.
43
Jak významný je způsob obnovy katastrálního operátu na podkladě využití výsledků pozemkových úprav vyplývá ze zjištění provedeného z informačního systému katastru nemovitostí. Za platnosti nových právních předpisů od roku 1993 do konce roku 2009 byla nově obnovena katastrální mapa na podkladě místního šetření a měření v terénu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji ve 121 katastrálních územích. Z těchto 121 katastrálních území bylo 92 katastrálních území obnoveno na podkladě převzetí výsledků pozemkových úprav v extravilánech obcí, kde jsou pozemkové úpravy převážně prováděny.
5.4 Obnova katastrálního operátu novým mapováním Právně je tento způsob obnovy upraven v ustanoveních § 13 a 14 zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního, a v oddílu sedmém § 54 až 62 prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb. V § 13a zákona j e stanoveno, kdy lze přistoupit k obnově novým mapováním, a v § 14 jsou stanoveny základní činnosti, které musí být vykonány v souvislosti se zjišťováním průběhu hranic v terénu. Podrobnější úprava všech činností spojených s obnovou novým mapováním je stanovena v prováděcí vyhlášce. V § 54 je stanoveno, co musí katastrální úřad učinit v souvislosti se zahájením obnovy ve vztahu k obci, v níž bude obnova prováděna a dalším vyjmenovaným subjektům. V §§ 55 až 58 jsou stanoveny činnosti související se zjišťováním hranic. V § 55 jsou popsány povinnosti katastrálního úřadu ve vztahu k vlastníkům nemovitostí, které leží v území, kde bude obnova prováděna. V § 56 je uvedeno, co je podkladem pro zjišťování hranic, a jaké dokumenty se musí ke zjišťování hranic vyhotovit. Dále je zde stanoveno, jaké hranice se zjišťují, a jaké další údaje jsou předmětem prověření. V § 57 je stanoveno, jak má probíhat zjišťování hranic v terénu, a jak se musí postupovat v různých situacích zjištěných skutečností. V § 58 je stanoveno, jak se v dokumentech dokladujících průběh zjišťování hranic vyznačují zjištěné skutečnosti, a jaké to jsou dokumenty. V §§ 59 až 61 se popisuje způsob vyhotovení nového souboru geodetických informací (SGI) a nového souboru popisných informací (SPI) a v § 62 je upraveno vyhlášení platnosti obnoveného operátu. Vlastní provedení obnovy lze rozdělit na následující etapy. První etapou jsou přípravné práce a zahájení obnovy. V rámci přípravných prací se zejména zpracuje projekt obnovy. Projekt obsahuje informace o obnovovaném katastrálním území z informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Mezi ně patří rozsah obnovovaného území, rozsah pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem, charakteristika dosavadní katastrální mapy, využitelnost dalších grafických podkladů, rozsah potřeby doplnění nebo vybudování podrobného polohopisného bodového pole (PBPP). V projektu se rovněž uvádějí termíny dokončení obnovy, 44
kalkulace časové náročnosti a zpracovatelé jednotlivých etap. Součástí projektu je rovněž grafický přehled území s dalšími informacemi. Úmysl provést obnovu operátu musí katastrální úřad oznámit obci a vlastníkům rozsáhlého nemovitého majetku s předstihem 6 měsíců. Ostatní vlastníci nemovitostí se o tomto úmyslu vyrozumí prostřednictvím obce, která způsobem v obci obvyklým (vyhlášením obecním rozhlasem a vyvěšením oznámení na úřední desku obce) provede vyhlášení obnovy. Katastrální úřad dále vyznačí zahájení obnovy v ISKN a dále ji zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup. Při vyhlášení obnovy jsou vlastníci nemovitostí seznámeni s povinnostmi pro ně vyplývajícími z prováděné obnovy, a to zejména povinností označení hranic pozemků trvalým způsobem. Dalšími činnostmi, které probíhají před etapou zjišťování průběhu hranic pozemků, jsou výběr a příprava podkladů a obvykle také již doplnění či budování PBPP. Součinnosti s vlastníky je v této etapě třeba pouze při budování PBPP, a to v souvislosti s umístěním těchto bodů v terénu s ohledem na jejich stabilizaci a ochranu. Zřízení měřické značky PBPP musí zřizovatel značky projednat s vlastníkem nemovitosti, protože její umístění může pro vlastníka nemovitosti představovat určité omezení. Je nutné podotknout, že podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, je vlastník nemovitosti nebo oprávněný uživatel povinen strpět umístění měřické značky a zdržet se všeho, co by tuto značku mohlo poškodit, či ji učinit nepouživatelnou nebo ji zničit. Porušení těchto povinností se podle ust. § 17a zákona o zeměměřictví stává porušením na úseku zeměměřictví, což je správní delikt, a pachatel může být za tento delikt pokutován. Součinnost s vlastníky není nutná při výběru a přípravě podkladů potřebných k provedení obnovy. Za využitelné podklady se považují ty údaje, jež má katastrální úřad k dispozici uložené ve své dokumentaci. Mezi ně patří data platného stavu SGI a SPI z ISKN, výsledky dřívějších zeměměřických činností a operáty dřívějších pozemkových evidencí. V rámci přípravy podkladů se vyhotoví přehled výsledků zeměměřických činností, které slouží k orientaci v těchto podkladech. Další etapou, a to etapou z hlediska časového nejnáročnější a zároveň etapou rovněž nejdůležitější při obnově katastrálního operátu novým mapováním je etapa zjišťování průběhu hranic v terénu. Před jejím zahájením je povinností katastrálního úřadu o této skutečnosti opětovně informovat příslušnou obec, jejímž prostřednictvím jsou o zahájení zjišťování průběhu hranic způsobem v místě obvyklým informováni i ostatní vlastníci nemovitostí. V oznámení, které musí být zveřejněno nejméně 30 dnů před vlastním zahájením, jsou vlastníci nemovitostí opětovně upozorněni na své povinnosti (zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu zjišťování hranic nebo vyslat svého zástupce, označit ve stanovené lhůtě nesporné hranice pozemků trvalým způsobem a ohlásit
45
katastrálnímu úřadu změny údajů týkajících se jejich nemovitostí). Poté po uplynutí lhůty dochází k vlastnímu zjišťování hranic v terénu za účasti vlastníků a jejich označování pro následné zaměření. Vlastníci musí být ke zjišťování hranic pozváni prokazatelným způsobem buď osobně a pak musí být pozvání stvrzeno podpisem vlastníka v doručním listu nebo dopisem s doručenkou. Pokud má vlastník zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se pozvánka jejím prostřednictvím. Tento postup je však neefektivní, protože pracovník katastrálního úřadu, který je pověřen prováděním zjišťování hranic pozemků, nemá obvykle přístup k datovým zprávám a potřebné informace mu jsou předávány zprostředkovaně a s časovým zpožděním na rozdíl od zasílání pozvánek cestou poštovní přepravy, kterou obvykle provádí sám. Zjišťování hranic provádí komise, jejíž složení je odvislé od místních podmínek. Mimo zástupce katastrálního úřadu musí být jejím členem minimálně zástupce obce. Členy komise však mohou být i představitelé dalších orgánů státní a veřejné správy. V terénu se zjišťují hranice pozemků, druhů pozemků, obvody budov a vodních děl a hranice katastrálních území. Po zjištění hranic vlastníci pozemků potvrzují podpisem v soupise nemovitostí, což je jeden z dokumentů prováděné obnovy, svůj souhlas se zjištěným průběhem hranic. Pokud hranice zjištěny nejsou, potvrzují vlastníci svým podpisem, že berou na vědomí, že hranice budou převzaty z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo z předchozího platného katastrálního operátu (map katastrálních či map pozemkového katastru). Postup v případě zjištěných změn v průbězích hranic je podrobně popsán v Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod č.j. ČÚZK 6530/2007-22 z 20.12.2007. Průběh zjištěných hranic se vyznačuje do náčrtu zjišťování hranic, který je dále podkladem pro zobrazení hranic do obnovené mapy. Současně jsou prověřovány další údaje, které jsou obsahem katastru a zjišťují se jejich případné změny. Mimo náčrtu zjišťování průběhu hranic je nejdůležitějším dokumentem obnovy soupis nemovitostí, který patří k základním dokladům zjišťování hranic. Zapisují se do něho změny údajů o vlastníku, pozemku, budově a vodním dílu, dále informace o vyzvání vlastníků k předložení chybějících listin nebo jiných dokladů, např. geometrických plánů a výzvy k označení nesporných zjištěných hranic před jejich zaměřením, pokud tak ještě nebylo učiněno, údaje o ověření totožnosti vlastníka, informace o převzetí hranic, upozornění na chybu v katastru nemovitostí a vyjádření vlastníků k její opravě, informace o rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic a souhlas vlastníků s průběhem a označením hranic s uvedením podpisu a data provedeného zjišťování. O výsledku zjišťování hranic se pořizuje protokol, v němž se zapisují mimo základních údajů o složení komise a termínu zjišťování hranic a identifikace dokladů stvrzujících oprávnění k provedení zjišťování také popřípadě zvláštní okolnosti při prováděné činnosti. Po ukončení zjišťování průběhu hranic se přistoupí k jejich zaměření. To může probíhat, i když není ukončeno zjišťování v celém katastrálním území. Podrobné měření lomových bodů hranic ale i 46
dalších prvků obnovované mapy již nemusí probíhat za součinnosti vlastníků nemovitostí, ale je nutné zabezpečit vstup pracovníků, provádějících zaměřování, na nemovitosti, které nejsou volně přístupné. Obvykle se vstup na pozemky řeší cestou předběžné domluvy za pomoci zástupce obce. Zaměřením v terénu jsou ukončeny terénní práce. V součinnosti s obcí se poté ještě prověří místní a pomístní názvy, které jsou rovněž obsahem mapy. Další etapou je vyhotovení nového souboru geodetických informací (SGI) a poté nového souboru popisných informací (SPI). Tyto činnosti jsou upraveny v ust. §§ 60 a 61 vyhlášky 26/2007 Sb. Nová digitální mapa se vytvoří pomocí počítačových programových prostředků. Z měřických údajů, zaznamenaných při podrobném měření v terénu se vypočtou souřadnice všech zaměřených lomových bodů hranic pozemků, a ty se dle měřických náčrtů pospojují. Pokud některé body nebyly zaměřeny, přestože byla hranice zjištěna jako znatelná a existuje pro ni využitelný podklad, lomové body se vypočtou z tohoto podkladu. Pokud hranice v terénu byla zjištěna jako neznatelná v terénu, překreslí se hranice pomocí tzv. vektorizace z předchozí platné katastrální mapy. Po pospojování lomových bodů vzniknou obvody parcel. Dovnitř parcel se umístí parcelní čísla a příslušné mapové značky, označující druhy pozemků. Ze souřadnic lomových bodů parcel se poté vypočtou výměry jednotlivých parcel a závěrem se vyhotoví srovnávací sestavení parcel. To má podobu porovnání parcel katastru a parcel zjednodušené evidence před obnovou katastrálního operátu s parcelami katastru po obnově. Ve srovnávacím sestavení se rovněž uvádějí doplňkové údaje, jako jsou údaje o kvalitě bodů, odchylky ve výměrách a velikost mezních odchylek, přičemž se vytvoří porovnání parcel téhož vlastníka a to jak jednotlivých parcel, tak i skupin parcel. Další etapou je vyhotovení SPI. Ten se vyhotoví na podkladě dosavadního SPI, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v soupisu nemovitostí a změny údajů o parcelách vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací a dále na základě listin, které jsou podkladem pro zápis změn údajů katastru doručených v průběhu obnovy. Závěrečnou etapou obnovy je námitkové řízení a vyhlášení platnosti obnoveného operátu. Tato etapa je právně stanovena v ust. §§ 16 a 17 katastrálního zákona a v § 62 prováděcí vyhlášky. Dokončení obnovy a zahájení námitkového řízení se oznámí písemně všem vlastníkům, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, a to 30 dní před vyložením obnoveného operátu. Dále se písemně o dokončení obnovy s předstihem uvědomí obec tak, aby ta mohla zveřejnit termín a dobu vyložení obnoveného operátu k veřejnému nahlédnutí způsobem v místě obvyklým, a to rovněž 30 dní před jeho vyložením. K tomu účelu obec obdrží od katastrálního úřadu vzor oznámení. Ve stanoveném termínu pak následuje vyložení obnoveného operátu a to nejméně na 10 pracovních dnů. Vlastníci nemovitostí poté mohou během vyložení a ještě ve lhůtě 15 dnů ode dne skončení vyložení operátu podat námitky proti obsahu obnoveného operátu. V případě podání námitky se poté dle obsahu 47
námitky provede buď oprava chybného údaje, pokud ten není v souladu s výsledkem obnovy na základě zřejmého omylu, anebo se následně vede řízení o námitce formou vydání rozhodnutí ve správním řízení v případě, kdy se oprava týká takového údaje, který je v rozporu s výsledky obnovy. Platnost obnoveného operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy je dosavadní operát nahrazen v ISKN operátem obnoveným. S nahrazením dosavadního katastrálního operátu novým operátem se do katastru rovněž zavedou nové údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ). Přiřazení nových BPEJ se děje pomocí samostatného grafického souboru, v němž jsou BPEJ vyjádřeny, a který je katastrálnímu úřadu předáván.
Obr. č. 10: Ukázka části nové digitální katastrální mapy v k.ú. Dubany nad Bylankou (okr. Pardubice) po obnovení katastrálního operátu novým mapováním z roku 2008.
48
5.5 Obnova katastrálního operátu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji – souhrn V příloze č. 4 jsem shromáždil údaje o skladbě katastrálních map podle způsobu obnovy katastrálního operátu. Shromážděná data se týkají Královéhradeckého a Pardubického kraje, kde se v rámci zaměstnání dlouhodobě pohybuji a data jsem mohl získat. Obsah tabulky č. 1 byl již komentován v kapitolách předcházejících. Z tabulky druhé vyplývají další fakta. Prvním údajem mimo označení správní jednotky (okresu) je celkový počet katastrálních území v každé správní jednotce. V Královéhradeckém a pardubickém kraji tento počet činí celkem 1751 katastrálních území. V dalších třech sloupcích jsou údaje o počtu digitálních katastrálních map k 31.12.2009. Těchto map bylo k tomuto datu k dispozici 566. Z uvedených 566 DKM bylo 455 DKM vytvořeno na podkladě přepracování katastrálních map, které již byly v minulosti obnoveny do dekadického měřítka a splňovaly podmínky pro vyhotovení DKM. Od platnosti nových právních předpisů od roku 1992 bylo dále nově obnoveno 121 katastrálních území, což je kolem 7 katastrálních území ročně, tedy v průměru ani ne jedno na katastrální pracoviště. Přitom ze 121 katastrálních území, kde byla provedena obnova novým mapováním, bylo v 92 územích z těchto 121 území využito v extravilánech obcí výsledků pozemkových úprav) viz kapitola 5.3). Z těchto výsledků je zřejmé, že význam pozemkových úprav byl, je a nepochybně bude i v následujících obdobích pro obnovu katastrálního operátu rozhodující. V V předcházejících obdobích to bylo dáno zejména tím, že katastrální úřady se musely především zaměřit na řešení jiné neméně důležité činnosti, kterou představuje zápis vlastnických práv k nemovitostem. Se změnou společenských poměrů v České republice počet změn v této oblasti činnosti katastrálních úřadů vzrostl v nebývalé míře a překračování lhůt na provedení zápisů bylo nutno řešit na úkor provádění obnov katastrálních operátů. V dalším sloupci tabulky je celkový počet vyhotovených map digitalizovaných (KMD), které se začaly vyhotovovat v druhé polovině roku 2008, a jimiž budou v následujících obdobích nahrazeny v drtivé většině všechny katastrální mapy, existující v sáhovém měřítku. V posledním sloupci je v procentním vyjádření celkový stav map, které jsou v počítačové podobě k dispozici v příslušných správních jednotkách.
49
6 Závěr Katastr nemovitostí, jakožto jedno z nejobsáhlejších informačních děl veřejné správy, je také jedním z nekomplikovanějších a nejstarších informačních systémů. Je to nástroj, kterým demokratický stát garantuje základní práva svým občanům v oblasti vlastnictví majetku. Za svoji historii prošel celou řadou změn a bylo na něm napácháno neméně křivd a neuvážených zásahů. Je to živý organismus, který každým dnem roste a mění se dle potřeb svých uživatelů a správců. Aby se zůstal plnohodnotným článkem veřejné správy, je třeba o něj pečovat, napravovat chyby zapříčiněné historickým vývojem a modernizovat ho v návaznosti na technický pokrok. Klíčem k udržení informační životaschopnosti, dosažení adekvátní přesnosti a veřejné informační dostupnosti je obnova katastrálního operátu. Samotná obnova katastrálního operátu je jednou z nejnáročnějších činností v oboru katastru nemovitostí, a to ať už se jedná o obnovu katastrálního operátu přepracováním, novým mapováním a nebo pozemkovými úpravami. Katastr nemovitostí je ve své podstatě vytvořen pro ochranu práv vlastníků. Aby byla tato práva chráněna v co největší míře a co nejpřesněji, je tedy třeba, aby i katastr nemovitostí byl co možná nejpřesnější v celé své šíři. Jako nejlepší řešení tohoto problému je z výše jmenovaných obnov katastrálního operátu způsob nového mapování, které má oproti ostatním nesčetně výhod. Jmenujme alespoň to, že je o průběhu této činnosti informován každý vlastník osobně. V celé šíři existuje možnost nápravy křivd na vlastnických a užívacích právech k nemovitostem. Detailní zobrazení skutečného stavu, atd. Samozřejmě že obnova katastrálního operátu novým mapováním skrývá i mnoho potíží a nutných nároků. Je to činnost časové a finančně náročná. Je zde nutno klást velký důraz na kvalitu pracovníků, kteří obnovu katastrálního operátu provádějí, protože každé katastrální území je jiné a každá další obnova katastrálního operátu skrývá mnoho nejrůznějších problémů. Pracovníci provádějící obnovu katastrálního operátu musí přesně ovládat prováděcí předpisy a instrukce, v dostatečně široké míře musí znát právní a technickou problematiku v tomto oboru, musí mít dostatečné množství zkušeností, historický přehled, ale i cit pro správné řešení problémů, ale také třeba nezapomeňme na potřebu dostatečné psychické vyzrálost a odolnosti, jež je nutná pro odpovídající osobní jednání s jednotlivými vlastníky nemovitostí. Pro potřeby obnovy katastrálního operátu je třeba aktuálně v obecné rovině zvýšit informovanost celého obyvatelstva a tím i zlepšit právní povědomí o právech a povinnostech k nemovitostem jednotlivých vlastníků. Dále je nutné zlepšit spolupráci v rovině jednotlivých složek státní správy a neméně tak i vzájemnou spolupráci mezi obcemi a státní správou. Další potřebou pro obnovu katastrálního operátu jsou kvalitní právní předpisy, které v co největší míře umožní využití všech prostředků k dosažení požadovaných výsledků, zajistí vzájemnou konsolidaci mezi jednotlivými úseky státní správy týkající se stavebních, vodních, půdních, lesních a 50
dalších oblastí a naopak nebudou vytvářet byrokratické omezení. Nejdůležitější podmínkou ovšem musí zůstat důsledná ochrana práv vlastníků. Věřím, že obnova katastrálního operátu bude nadále pokračovat a to ať už v jakékoliv formě. A přeji si, aby v co největší míře pomohla k odstranění problémů a naopak posílila práva daná ústavním zřízením našeho státu.
51
Použitá literatura: Bumba J., České katastry od 11. do 21. Století, Grada Publishing, a. s., 2007 Hánek P., 250 století zeměměřictví (data z dějin oboru), Klaudian Praha, spol. s r. o., 2000 Kůš V., Stabilní katastr – obraz zemědělství v Čechách z pohledu písemného oceňovacího operátu, VÚGTK Zdiby, 1988 Mašek F., Pozemkový katastr, v Praze 1948 Pospíšil B., Pozemkové právo ČSSR, Univerzita J. E. Purkyně, Brno, 1976 Potužák P. Císař J., Podrobné mapování, SNTL, Praha 1966 Průchová I., Základní pojmy a instituty pozemkového práva (obecná část), Masarykova univerzita Brno, 1996 Ryšavý J., Geodézie I., SNTL, Praha 1955 Válka O., Mapování a evidence nemovitostí – údržba map a písemný operát, VUT v Brně, 1977 Časopis Geodetický a kartografický obzor č. 6/1962 Časopis Geodetický a kartografický obzor č. 3/1959
Časopis Nový zeměměřič č. 1/1999 Přehled předpisů jednotného systému ČÚGK a SÚGK oborů 984 735 24, ČÚGK Praha, 1985 Sborník Kapitoly z historie geodézie v Československu 1945 – 1987, Slovenská kartografie Bratislava, 1988
Zdroje příloh a obrázků: Národní archiv Praha (příloha č.1, č.2 a č.3) Informační systém katastru nemovitostí (příloha č.4, obrázek č.6, č.8, č.9 a č.10) Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (obrázek č.1, č.2, č.3, č.4, č.5 a č.7)
52
Použité právní předpisy: Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Vyhláška č. 31/1994 Sb., kterou se provádí zákon o zeměměřictví č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Zákon č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
53
Použité zkratky: BPEJ
- bonitované půdně ekologické jednotky
ČÚGK - Český úřad geodetický a kartografický ČÚZK
- Český úřad zeměměřický a katastrální
DKM
- digitální katastrální mapa
EL
- evidenční list
EN
- evidence nemovitostí
FUO
- fotogrammetrická údržba a obnova
HTÚP - hospodářsko-technické úpravy pozemků ISKN
- informační systém katastru nemovitostí
JEP
- Jednotná evidence půdy
KMD
- katastrální mapa digitalizovaná
KN
- katastr nemovitostí
KPÚ
- komplexní pozemkové úpravy
KZEN
- komplexní zakládání evidence nemovitostí
MN
- metodický návod
PBPP
- podrobné polohové bodové pole
PK
- pozemkový katastr
RES
- registr evidence souřadnic
S-JTSK - souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální SGI
- soubor geodetických informací
SPI
- soubor popisných informací
THM
- technickohospodářské mapování
ÚSGK - Ústřední správa geodézie a kartografie ÚHDP - úhrnné hodnoty druhů pozemků ZE
- zjednodušená evidence
ZMVM - základní mapa velkého měřítka
54
Přílohy:
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
Příloha č. 4 Tabulka 1 Počet kat. území
Komb.
Počet obn. kat. úz. v dekad. měřítku
Instr. A
THM
ZMVM
%
195 240 186
5 3 11
25 17 51
36 25 23
24 1 4
90 46 89
46 19 48
163 177
3 2
8 28
15 8
4 4
30 42
18 24
KH kraj celkem
961
24
129
107
37
297
31
Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O.
232 183 182 193
0 6 8 2
4 5 3 9
35 48 11 21
1 6 4 4
40 65 26 36
17 36 14 19
PU kraj celkem
790
16
21
115
15
167
21
Počet kat. území
Přepr.
Novým map.
Počet DKM
Počet KMD
Počet digitálních map
%
195 240 186
86 42 83
10 12 8
96 54 91
11 9 5
107 63 96
55 26 52
163 177
29 38
19 10
48 48
14 9
62 57
38 32
KH kraj celkem
961
278
59
337
48
385
40
Chrudim Pardubice Svitavy Ústí n. O.
232 183 182 193
40 65 26 36
9 17 20 16
49 82 46 52
36 11 8 12
85 93 54 64
37 51 30 33
PU kraj celkem
790
167
62
229
67
296
37
Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn. Trutnov
Způsob obnovy kat. operátu
Tabulka 2
Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn. Trutnov
65
