Obchodní nauka

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

4. PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V OBCHODĚ Cíl Cílem kapitoly je seznámení studentů se základními právními formami obchodních firem, vymezení pojmů podnikání, kdo je podnikatel, co je hospodářská soutěž, jaké jsou právní formy obchodních firem podle zákona č.513/1991 Sb. (obchodní zákoník) a zákona č.77/1997 Sb. (zákon o státním podniku), živností podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. 4.1 Vymezení základních pojmů Tyto pojmy vymezuje obchodní zákoník v jeho obecné části (zákon č. 513/1991 Sb. po změnách a doplnění ve znění pozdějších zákonů - podle stavu k 1.2.2003). Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé další vztahy, které s podnikáním souvisí. Nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení tohoto zákona, řeší se podle ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších úprav), popřípadě podle obchodních zvyklostí.

Podnikáním obecně se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Obchodním podnikáním nebo podnikáním v obchodě jako odvětví národního hospodářství se rozumí tato činnost prováděná v procesu směny zboží, přičemž dochází ke změně

vlastníků dané

komodity zboží.

Podnikatelem podle obchodního zákoníku je:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, např. činnost fyzických osob znalců a tlumočníků ( zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících v platném znění), provozování dráhy a drážní dopravy ( § 60 odst. 3. zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách), výzkum, výroba a distribuce léčiv (zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů), činnost autorizovaných obalových společností (zákon č.477/2001 Sb, zákon o obalech) a další
fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu Obchodní rejstřík – (dále jen OR) je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon.

38

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Obchodní rejstřík je veden soudem určeným k tomu zvláštním právním předpisem (krajské soudy – rejstříkové soudy). Do OR se zapisují: −

obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon

−

zahraniční osoby (§21 odst. 4 obchodního zákoníku),

−

fyzická osoba s bydlištěm na území ČR na vlastní žádost, nebo stanoví-li tak zvláštní zákon).

OR je každému přístupný, každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy a další. Obchodní rejstřík - podrobněji hlava III obchodního zákoníku. Pozn.: zápisy, změny, výmazy v obchodním rejstříku jsou uváděny v týdeníku Obchodní věstník, který vydává a. s. Economia na základě nařízení vlády.

Podnikem (i pro účely obchodního podnikání) se rozumí soubor hmotných (i osobních) a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo mají k tomuto účelu sloužit. Obchodním majetkem: -

podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty, které patří podnikateli a slouží (mají sloužit) k jeho podnikání,

-

(čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých v souvislosti s podnikáním),

-

podnikatele, který je právnickou osobou, se obchodním majetkem rozumí veškerý jeho majetek, (čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení veškerých závazků).

Obchodní jmění : - u fyzické osoby - je to soubor obchodního majetku a závazků v souvislosti s podnikáním - u právnické osoby - je to soubor veškerého majetku a závazků podnikatele. Obchodní FIRMA - rozumí se název, pod kterým je podnikatel zapsán do OR a pod kterým činí právní úkony při podnikatelské činnosti, -

u podnikatele nezapsaného v OR - jméno a příjmení, s možností dodatku, který odlišuje

-

osobu podnikatele nebo druh podnikání.

-

u právnické osoby - název, pod kterým je zapsána do OR; součástí právnických osob je i

-

dodatek označující jejich právní formu. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s obchodním firmou jiného podnikatele

a nesmí působit klamavě (podrobnosti viz obchodní zákoník díl III). 39

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Jednání podnikatele: a) fyzická osoba jedná osobně nebo prostřednictvím zástupce, b) právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Obchodní listiny – každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle, - podnikatelé zapsaní v OR též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky - podnikatelé nezapsaní do OR též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Prokura - prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc.Prokuru lze udělit jen fyzické osobě. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti výrobní, obchodní i technické povahy související s podnikem a mající skutečnou nebo potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu, v příslušných obchodních kruzích nejsou běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje. Podnikání zahraničních osob – pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, zahraniční osoby mohou podnikat na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby. Účetnictví podnikatelů – podnikatelé jsou povinni vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem: -

podnikatelé zapsaní v OR účtují v soustavě podvojného účetnictví o stavu a pohybu obchodního majetku a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a zisku nebo ztrátě podniku,

-

podnikatelé, kteří nejsou zapsán v OR zpravidla účtují v soustavě jednoduchého účetnictví o příjmech a výdajích, obchodním majetku i o závazcích tak, aby bylo možné zjistit výsledek hospodaření. Mohou účtovat v soustavě podvojného účetnictví, pokud v ní budou účtovat v celém účetním období.

Hospodářská soutěž – fyzické i právnické osoby (soutěžitelé) mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a k výkonu soutěže se mohou sdružovat. Jsou povinny přitom dbát závazných pravidel a nesmějí účast v soutěži zneužívat. Nekalou soutěží v hospodářské

soutěži je jednání, které je v rozporu s dobrými mravy

soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje (§ 44 a další obchodního zákoníku), jde zejména o: 40

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka 1. KLAMAVOU REKLAMU 2. KLAMAVÉ OZNAČOVÁNÍ ZBOŽÍ A SLUŽEB 3. VYVOLÁVÁNÍ NEBEZPEČÍ ZÁMĚNY 4. PARAZITOVÁNÍ NA POVĚSTI PODNIKU,VÝROBKŮ ČI SLUŽEB JINÉHO SOUTĚŽITELE 5. PODPLÁCENÍ 6. ZLEHČOVÁNÍ 7. SROVNÁVACÍ REKLAMA 8. PORUŠOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ 9. OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ SPOTŘEBITELŮ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

4.2. Formy obchodních firem Podnikatelské subjekty obchodu mohou své vymezené činnosti realizovat v různých právních formách. V tomto textu je uveden stručný přehled právních forem obchodních firem, jak se s nimi setkáváme v Evropě. Podrobněji se s nimi lze seznámit v obchodním právu. Stručná charakteristika a třídění je vstupem do oblasti integrace obchodu. 1. Podnik jednotlivce je obvyklý pro malou firmu. 2. Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání pod společným názvem a má právní způsobilost: −

osobní obchodní společnost - členové (všichni nebo někteří) ručí osobně, solidárně a neomezeně celým svým majetkem za závazky společnosti a jejich podíly nemohou být bez souhlasu ostatních společníků převáděny (veřejná obchodní společnost, komanditní obchodní společnost)

−

kapitálové obchodní společnosti – společnost ručí za závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti jen do výše svých nesplacených vkladů, které jsou obligatorní, a své podíly mohou převádět (společnost s ručením omezeným, akciová společnost), akcionáři neručí za závazky společnosti.

3. Družstva jsou společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání, kde členové jsou povinni zaplatit členské příspěvky pro zajištění základního jmění v minimální výši 50 tisíc Kč, neručí za závazky družstva. 4. Státní podnik podle zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, který upravuje postavení a právní poměry státního podniku. 5. Formy sdružování – tzv. nepodnikové: KONSORCIUM

- dočasné sdružení firem nebo osob k provedení jednoho nebo více podnikatelských záměrů, nemá právní způsobilost.

41

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka KARTEL

- dohoda podniků o dodržování určitých podmínek pro provozování vlastní podnikatelské činnosti, podniky zůstávají právně samostatné.

HOLDING

- mateřská společnost ovládá tzv. dceřinné společnosti nadpolovičním (kontrolním) balíkem akcií.

KONCERN TRUST

- organizačně provázanější forma holdingu (angl. Syndicate)

– forma koncentrace, je spjata se ztrátou právní samostatnosti jednotlivých spojených podniků obvykle fúzí, splynutím nebo sloučením.

4.3. Právní formy obchodních společností, družstva Obecná ustanovení Obchodní společnost – veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), společnost s ručením omezeným (s.r.o.)a akciová společnost (a.s.)– je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zákon nezakazuje. Založení společnosti - společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Společenská smlouva s.r.o. a zakladatelská smlouva a.s. musí být, v případě jediného zakladatele, vyhotovená ve formě notářského zápisu.

Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků vložených do společnosti. Povinně se tvoří v k.s., v s.r.o. a v a.s.

Vklad společníka tvoří souhrn peněžních i jiných penězi ocenitelných hodnot (zakázáno je provedení práce či poskytnutí služeb), které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání. Nepeněžitý vklad musí být splacen ještě před zápisem výše základního kapitálu společnosti do OR.

Vznik společnosti - společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do OR. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění Společnost se zakládá většinou na dobu neurčitou, pokud smlouva výslovně neuvádí omezující dobu. Jednání jménem společnosti před zápisem do OR – kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán (společně a nerozdílně). 42

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Zákaz konkurence – ustanovení o jednotlivých společnostech a družstvu určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. V případě porušení tohoto zákazu společnost může požadovat náhradu škody způsobenou porušením tohoto zákazu.Ustanovení o zákazu konkurence se vytahují i na osoby, které na základě jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti nebo družstva, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti či družstva.

Rezervní fond lze použít pouze ke krytí ztrát společnosti či družstva. Povinně rezervní fond vytváří společnost s ručením omezeným a akciová společnost z čistého zisku, popř. při vzniku společnosti příplatky společníků nad hodnotu vkladu nebo nad emisní kurs akcií

Zrušení a zánik společnosti - společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Společnost se zrušuje: I. uplynutím doby, na kterou byla založena, II. dosažením účelu, pro který byly založena, III. rozhodnutím společníků nebo příslušného orgánu společnosti, IV. rozhodnutím soudu o zrušení společnosti, V. zánikem společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka, rozdělení VI. zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek úpadce VII. nepostačuje k úhradě nákladu konkursu, VIII. zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

Také soud může na návrh státního orgánu rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci. Zrušení společnosti může být s likvidací nebo bez likvidace při sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti na jinou právní formu. Po zrušení společnosti pokud majetek společnosti nebyl rozdělen mezi věřitele společnosti (viz výše 6., 7.) se provede likvidace.

Po dobu likvidace se používá firma společnosti s dovětkem „ v likvidaci“.. Likvidaci provádí fyzická osoba (likvidátor) pověřená společností nebo soudem. Likvidátora jmenuje statutární orgán Činí pouze úkony spojené s likvidací společnosti (plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost a další). Likvidátor oznámí všem 43

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

věřitelům skutečnost, že společnost je v likvidaci, aby věřitelé mohli uplatňovat své pohledávky ve lhůtě ne kratší než 3 měsíce. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh rejstříkovému soudu na výmaz společnosti z OR.

Přeměny společnosti – společnosti se sídlem v ČR mohou být přeměněny následujícím způsobem (předchází zrušení bez likvidace): 1. fúzí: a) sloučením – dochází k zániku společnosti(í), jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na jinou nástupnickou společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti b) splynutím - dochází k zániku dvou nebo více společností, jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, 2. převodem jmění na společníka – jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v ČR, 3 rozdělením – rozdělovaná společnost zaniká, její jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nástupnické společnosti, společníci se stávají společníky nástupnické společnosti, rozdělení se může uskutečnit formou: a) založením nových společností b) sloučením c) nebo kombinací obou forem, 1. za přeměnu se také považuje změna právní formy společnosti – právnická osoba nezaniká, její jmění nepřechází na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu nebo na družstvo.

Změna právní formy společnosti musí být zapsána do OR. Věřitelé společnosti, která změnila svou právní formu, mohou požadovat poskytnutí dostatečné právní jistoty (obch. zákoník § 69f).

44

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

4.3.1. Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Veřejná obchodní společnost je typická osobní společnost, alespoň 2 osoby podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Obchodní firma musí obsahovat označení „veřejnou obchodní společnost“ nebo zkratkou „veř. obch. spol.“,nebo „v.o.s.“, popř. obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků postačí dodatek „a spol.“. Společníkem v.o.s. může být fyzická osoba (dále jen FO) i právnická osoba (dále jen PO). FO musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti (viz podkap. 3.5. Živnostenské podnikání). Je-li společníkem PO, práva a povinnosti spojená s účastí ve v.o.s. vykonává její statutární orgán nebo jím pověřený zástupce, který splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti. Založení se realizuje formou společenské smlouvy, která musí obsahovat: 1. obchodní firmu a sídlo společnosti, 2. určení společníků, 3. předmět podnikání. Návrh na zápis společnosti do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Společnost vzniká dnem zápisu do OR. Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. Společník je při plnění svých povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. Společník je povinen splatit svůj vklad v době stanovené ve společenské smlouvě, může do společnosti vložit více vkladů, které se pro výpočet podílu sčítají. Vklady společníků se stávají majetkem společnosti. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci dohodnutých zásad. Společníci mohou ve společenské smlouvě pověřit obchodním vedením společnosti zčásti nebo zcela jednoho nebo více společníků, ostatní pak toto oprávnění pozbývají. Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak (někteří nebo jeden). Veřejná obchodní společnost je čistou formou osobní společnosti. Společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Dělení zisku – zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Zrušení a likvidace společnosti kromě obecně platných případů (viz kap. 3.3.) nastane: 1. výpovědí společníka,byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou 2. soudním rozhodnutím, 45

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

3. smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští, aby se společníkem stal dědic ( dědic se může přihlásit o svoji účast ve společnosti do 1 měsíce od skončení řízení o dědictví), 4. zánikem právnické osoby, která je společníkem, 5. prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků, 6. pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí nebo vydání exekučního příkazu na podíl některého společníka 7. zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, 8. přestane-li společnost splňovat předpoklady k založení v.o.s., 9. z dalších důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Ke zrušení bez likvidace může dojít: • fúzí veřejných obchodních společností • fúzí v.o.s. s komanditní společností • převodem jmění na jediného společníka (například a.s., s.r.o.) • rozdělením společnosti • změnou právní formy Společnost zaniká ke dni výmazu z OR.

4.3.2. Komanditní společnost (k.s.) Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do OR (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) Práva a povinnosti společníků: komplementáři: 1. 2. 3. 4.

alespoň jeden komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem jsou oprávněni k obchodnímu vedení společnosti jsou statutárním orgánem společnosti, každý je oprávněn jednat samostatně, není-li ve společenské smlouvě jinak 5. každý má jeden hlas při hlasování, nestanoví-li společenská smlouva jinak 6. pro komplementáře platí zákaz konkurence 7. příslušnou část zisku si dělí stejným dílem nebo podle společenské smlouvy.

komanditisté: 1. 2. 3. 4.

alespoň jeden komanditista ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu minimální vklad 5000,-Kč spolurozhodují společně s komplementáři (kromě obchodního vedení) v ostatních záležitostech většinou hlasů 5. jsou oprávněni nahlížet do účetních knih a dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje 6. každý má jeden hlas při hlasování, nestanoví-li společenská smlouva jinak 7. pro komanditisty neplatí zákaz konkurence 46

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

8. příslušnou část zisku po zdanění si rozdělí v poměru stanoveném ve společenské smlouvě, jinak v poměru výše splacených vkladů 9. ručí za závazky ze smluv jako komplementář,uzavřel-li je bez zmocnění. Obchodní firma (dále jen firma)společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“ nebo zkratku „kom. spol.“ nebo „k. s.„. Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář, tj. celým svým majetkem. Společenská smlouva musí obsahovat: 1. 2. 3. 4. 5.

firmu a sídlo společnosti určení společníků předmět podnikání určení komplementářů a určení komanditistů, výši vkladu každého komanditisty.

Návrh na zápis společnosti do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Na k.s., pokud není jinak stanoveno, se použijí přiměřeně ustanovení o v.o.s. a na právní postavení komanditistů ustanovení o společnosti s ručením omezeným.

Zrušení a likvidace společnosti – platí obecné podmínky jako pro obchodní společnosti (viz kap. 3.3.).Zanikne-li účast všech komanditistů, komanditní společnost se může změnit bez likvidace po dohodě komplementářů na veřejnou obchodní společnost. Dále platí: -

komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit

-

smrtí komanditisty se k.s. neruší, podíl se dědí, při vyloučení dědění náleží dědicům vypořádací podíl.

Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku, přednost mají komandtisté, nestačí-li likvidační zůstatek na dělení, může se dělit jako zisk nebo i jinak (dle společenské smlouvy). Zrušení k.s. bez likvidace: •

fúzí komanditních společností

•

fúzí komanditní společnosti s v.o.s.

•

převodem obchodního jmění na komplementáře 47

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

•

rozdělením k.s.

•

změnou právní formy

Zánik společnosti – k.s. zaniká ke dni výmazu z OR.

4.3.3. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků (kapitálová společnost). Společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR. Společnost může

být založena 1 osobou a může mít maximálně 50 společníků.

Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci ručí společně a nerozdílně za závazky s.r.o. do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu do OR. Obchodní firma

společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením

omezeným“, postačí však zkratka „ spol. s r.o.“ nebo pouze „ s.r.o.“. Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200.000,-- Kč, výše vkladu společníků může být pro jednotlivé společníky rozdílná, musí být dělitelná na celé tisíce a musí činit alespoň 20.000,-- Kč. Každý společník se může účastnit pouze jedním vkladem, který se zapisuje do OR.

Společenská smlouva musí obsahovat: 1. firmu a sídlo společnosti 2. určení společníků 3. předmět podnikání (činnosti) 4. výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka při založení včetně způsobu a lhůty splacení vkladu 5. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti 6. jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje 7. určení správce vkladu 8. může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci s.r.o.

Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 %. Celková hodnota splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou předaných nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100.000,-- Kč. Je-li společnost založená jedním zakladatelem, může být zapsaná do obchodního rejstříku, jen když je v plné výší splaceno její základní kapitál. 48

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být přiložena: společenská smlouva, nebo zakladatelská listina, popřípadě stanovy společnosti, doklad o splnění vkladových povinností členů společnosti a. posudek znalce(ů) a ocenění nepeněžitých vkladů. Práva a povinnosti společníků – podrobněji obch. Zákoník §113-124 Společnost vytváří rezervní fond povinně, v době a ve výši určené ve společenské smlouvě.

Orgány společnosti Valná hromada – je nejvyšším orgánem s.r.o.: rozhoduje o všech důležitých záležitostech společnosti. Valnou hromadu tvoří všichni společníci a každý má 1 hlas na každých 1000 Kč svého vkladu. Svolávají ji jednatelé min. 1x za rok a rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžadujeli zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů.

Jednatelé (jeden nebo více) – je nebo jsou statutárním orgánem, jsou jmenováni valnou hromadou z řad společníků nebo i jiných fyzických osob. Jednatelská oprávnění může omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Platí pro ně zákaz konkurence, společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje na společníky.

Dozorčí rada se zřizuje, stanovuje-li to společenská smlouva, musí mít alespoň tři členy, jsou voleni na valné hromadě, člen dozorčí rady nemůže být jednatelem, vztahuje se na ně zákaz konkurence. Dozorčí rada: 1. dohlíží na činnost jednatelů 2. nahlíží do dokladů (obchodních i účetních) a kontroluje údaje 3. přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty 4. podává zprávy valné hromadě 5. může svolat valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti.

49

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady. Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné za podmínky splacení všech dosavadních peněžitých vkladů, nepeněžitými vklady již před tímto splacením. O zvýšení i snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada a změna se zapisuje do OR. Zánik účasti společníka ve společnosti může nastat: 1. zrušením účasti společníka soudem 2. vyloučením společníka 3. dohodou o ukončení účasti 4. vypořádáním.

Zrušení a likvidace společnosti - k obecně platným případům (viz kap. 3.3.) patří další důvody uvedené ve společenské smlouvě. Zánik společnosti s přechodem obchodního kapitálu na právního nástupce může nastat: 1. fúzí společností s r.o. 2. fúzí s.r.o. s akciovou společností 3. zrušením s.r.o. s převodem jmění na společníka 4. rozdělením společnosti 5. změnou právní formy. Společnost zaniká ke dni výmazu z OR.

4.3.4. Akciová společnost (a.s.) Jmění společnosti je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti.

Obchodní firma společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, popřípadě zkratky „a.s.“ nebo „akc. spol.“. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na jejím řízení, na zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akcie mohou být v listinné nebo v zaknihované podobě. Formy akcie (podle převoditelnosti): 1) na jméno – listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním, převod musí mít písemnou formu podle stanov příslušné a.s. 2) na majitele (doručitele) – akcie na majitele je volně (neomezeně) převoditelná. Podrobněji obch. z. §155 –161f. 50

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Akcie musí obsahovat: 1) obchodní firmu a sídlo společnosti, 2) jmenovitou hodnotu, 3) označení formy akcie, u akcie na jméno i firmu, název nebo jméno akcionáře, 4) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcií, 5) datum emise, 6) listinná akcie i číselné označení a podpis člena (členů) představenstva. Součet jmenovitých hodnot akcií musí odpovídat výši základního kapitálu společnosti.

Druhy akcií (podle ztělesněného práva) *

Kmenové (základní, běžné) akcie - s jejich vydáním jsou spojena běžná práva a povinnosti akcionáře (právo podílet se na řízení akciové společnosti, podílet se na zisku formou dividendy a podílet se na rozdělení majetku při likvidaci společnosti)

*

Zaměstnanecké akcie - jsou spojené s určitými výhodami pro zaměstnance a.s., jejich převoditelnost je pouze mezi zaměstnanci a důchodci společnosti, při úmrtí majitele (ukončení pracovního poměru) zanikají práva ze zaměstnanecké akcie a musí být vrácena společnosti bez zbytečného odkladu.

*

Prioritní akcie - s jejich vydáním jsou spojená přednostní práva na dividendy (superdividendy) a s nimiž většinou není spojeno právo hlasování na valné hromadě.

*

„Zlatá akcie“ - akcie se kterou její držitel (FNM, Pozemkový fond) má výhradní postavení při hlasování na valné hromadě i v minoritním postavení.

*

Dluhopisy může společnost vydávat na základě usnesení valné hromady. S dluhopisy může být spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti.

Akcie podle termínu emise: staré – jsou vydávány při založení a.s. mladé – jsou vydávány při navyšování základního kapitálu a.s. Emisní kurz akcie je částka, za níž a.s. vydává akcie. Emisní ážio je rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií.

Založení a vznik společnosti Společnost může být založena jedním zakladatelem, je-li založena právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládá-li společnost jeden zakladatel, podepíše zakladatelskou listinu. Podpisy na zakladatelské listině (smlouvě) musí být úředně ověřeny. 51

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20,000.000,-- Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2,000.000,-- Kč. Zakladatelská smlouva (listina) musí obsahovat : 2. obchodní firmu, sídlo a předmět podnikání (činností), 3. navrhovaný základní kapitál 4. počet, druhy akcií a jejich jmenovitá hodnota, 5. upisované vklady jednotlivých zakladatelů, 6. nepeněžitý vklad, jeho ocenění znalcem, 7. přibližnou výši nákladů na založení společnosti, 8. určení správce vkladu 9. návrh stanov 10. a další. Akciovou společnost lze založit na základě veřejné nabídky akcií či bez veřejné nabídky akcií. Valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schvaluje orgány a stanovy společnosti. Stanovy akciové společnosti musí obsahovat: − obchodní firmu a sídlo společnosti, − předmět podnikání, − výši základního kapitálu, způsob splácení akcií, − počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, formu a druh akcií, − počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování, − způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob rozhodování, − počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období − způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinná jej doplňovat, způsob doplňování, − způsob rozdělení zisku a úhrady zisku, − důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie, − způsob zvyšování a snižování základního kapitálu, − postup při doplňování a změně stanov, − a další údaje, pokud tak stanoví zákon. Datum vzniku společnosti je určeno dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku vystaví společnost upisovateli zatímní list, který potom vymění za akcie. Upisovatel je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal,

52

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti. Zatímní list je cenným papírem, se kterým jsou spojena práva z akcií (zatímní list dočasně nahrazuje akcie).

Orgány společnosti jsou: Valná hromada je nejvyšším orgánem, koná se nejméně jedenkrát za rok, volí svého předsedu, zapisovatele, 2 ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů volí a odvolává představenstvo, rozhoduje také o zvýšení či snížení základního kapitálu.

Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, řídí činnost společnosti, jedná jejím jménem, rozhoduje ve všech záležitostech. Představenstvo je nejméně 3 členné (fyzické osoby), volí si svého předsedu. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence.

Dozorčí rada nejméně 3 členná, počet členů musí být dělitelný třemi, 2/3 členů dozorčí rady je voleno valnou hromadou, 1/3 zaměstnanci, (má-li a.s. více než 50 zaměstnanců), člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou či oprávněnou osobou.

Rezervní fond Společnost vytváří rezervní fond v době a ve výši určené stanovami a obch. zákoníkem. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčí-li stanovy nebo obch. zákoník jinak.

Zrušení a likvidace společnosti - k obecně platným případům (viz kap. 3.3.) patří další důvody uvedené ve stanovách. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada, zrušuje se: 2. uplynutím doby, na kterou byla založena, 3. dosažením účelu, pro který byla založena, 4. dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, 5. dnem rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, 6. zrušením konkursu,nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu, 7. rozhodnutím společníků nebo orgánu společnosti o sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti nebo její přeměně v jinou formu podnikání.

53

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Likvidátora společnosti jmenuje a odvolává valná hromada, likvidační zůstatek se rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

Zánik společnosti s přechodem obchodního kapitálu na právního nástupce může nastat: 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

fúzí sloučením a.s. fúzí splynutím a.s. fúzí a.s. se společností s.r.o. zrušením a.s. s převodem jmění na akcionáře rozdělení se založením nových právnických osob rozdělení sloučením změnou právní formy společnosti

4.3.5. Družstvo

Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných (např. bytových – bytové družstvo) potřeb svých členů.

Firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“. Družstvo musí mít nejméně pět členů, to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Družstvo je právnickou osobou, za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva (stanovy mohou určit uhrazovací povinnost, která však nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu). Členský vklad – je určen stanovami (základní členský vklad), podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu, popř. ve stanovách určené části tohoto vkladu (vstupní vklad).Nepeněžité vklady se ocení způsobem, který je určen stanovami. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů. Zapisovaný (do OR) základní kapitál musí činit nejméně 50 000,-Kč. Založení družstva – pro založení se vyžaduje konání ustavující schůze družstva, která: •

určuje zapisovaný základní kapitál

•

schvaluje stanovy

•

volí představenstvo a kontrolní komisi

54

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Na ustavující schůzi jsou oprávněni hlasovat osoby, které podali přihlášku do družstva. Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, průběh ustavující schůze se osvědčuje notářským zápisem. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí.

Vznik družstva – družstvo vzniká dnem zápisu do OR. Návrh na zápis je povinno podat představenstvo, návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva. Před podáním návrhu musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. K návrhu na zápis se přikládá: - stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi a o jejím rozhodnutí - stanovy družstva - doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu. Stanovy družstva musí obsahovat: • firmu a sídlo družstva • předmět podnikání (činnosti) • vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů družstva a družstva k členům • výši základního členského, popř. vstupního vkladu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání podílu při zániku členství • orgány družstva, počet jejich členů, délku jejich funkčního období způsob ustavování, působnost a způsob jejich svolávání a jednání • způsob použití zisku a úhrady případné ztráty • tvorbu a použití nedělitelného fondu • popř. další ustanovení vyplývající z obchodního zákoníku, např. pracovní vztah člena k družstvu O změně stanov rozhoduje členská schůze. Představenstvo je povinno do 30 od schválení změny stanov uvědomit o tom rejstříkový soud. Vznik a zánik členství Členy družstva mohou být osoby fyzické i právnické. Je-li členství podmíněno pracovním vztahem, může se členem stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku. Členství vzniká při založení družstva dnem vzniku, i za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství, popř. jiným způsobem stanoveným zákonem. Podrobnější úpravu členství upravují stanovy. 55

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu nebo zánikem družstva. Členství fyzické osoby zaniká smrtí, dědic členských práv zůstavitele může požádat družstvo o členství. Členství právnické osoby zaniká vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popř. jejím zánikem.

Fondy družstva Družstvo je ze zákona povinno při svém vzniku zřídit a doplňovat nedělitelný fond, který po dobu trvání se nesmí použít k rozdělení mezi členy. Nedělitelný fond ve výši minim. 10% zapisovaného základního kapitálu, doplňuje se nejméně o 10% ročního čistého zisku až do výše poloviny zapisovaného základního kapitálu družstva. Družstvo může zřídit i další fondy podle stanov.

Rozdělení zisku – na určení zisku, který se má rozdělit se usnáší členská schůze při projednávání řádné roční závěrky (podíl zpravidla poměrem výše splaceného vkladu člena k splaceným vkladům všech členů, popř. i jinak, připouštějí-li to stanovy). Orgány družstva jsou: • členská schůze • představenstvo • kontrolní komise • další orgány družstva podle stanov, např. ředitel. Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva.

Členská schůze Je nejvyšším orgánem družstva. Schází se ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Do působnosti členské schůze patří: měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat roční účetní závěrku, rozhodovat o rozdělení a užití zisku, o změně základního kapitálu, o splynutí, sloučení, rozdělení družstva, o změně právní formy, o základních otázkách koncepce rozvoje družstva. 56

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Představenstvo Řídí činnost družstva a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazené jinému orgánu. Je statutárním orgánem družstva, plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), popřípadě místopředsedu. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva. Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem.

Kontrolní komise Je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Schází se nejméně jednou za tři měsíce a je nejméně tříčlenná. Funkční období členů orgánů družstva určují stanovy, nesmí přesáhnout pět let, členové prvních orgánů po založení jen na období nejvýše tří let. Členové orgánů družstva mohou být voleni opětovně (neurčují-li stanovy jinak).

Orgány malého družstva (méně než 50 členů) – mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je předseda, popř. další člen pověřený členskou schůzí. Jsou-li členy družstva právnické osoby (méně než 5 členů), způsob rozhodování a statutární orgán určí stanovy.

Zákaz konkurence – členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem podnikání. Stanovy mohou upravit rozsah zákazu konkurence i jinak.

Zrušení, likvidace a změna právní formy družstva Družstvo zaniká výmazem z OR.Zrušuje se usnesením členské schůze nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; dále rozhodnutím soudu, uplynutím doby, na kterou bylo

57

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

družstvo zřízeno či dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno. O rozhodnutí na členské schůzi o zrušení musí být pořízen notářský zápis. Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost, při změně právní formy nezaniká právnická osoba (použijí se přiměřeně ustanovení o změně právní formy obchodní společnosti. Likvidace – nestanoví-li zákon jinak, zrušené družstvo vstupuje do likvidace. Likvidátoři jsou jmenováním způsobem stanoveným ve stanovách, jinak je jmenuje členská schůze. Vypracují návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, který projedná členská schůze. Likvidační zůstatek se mezi členy rozdělí způsobem určeným ve stanovách.

Závěr: právní forma podnikání „družstvo“ je v systému vnitřní obchod použitelná ve všech jeho subsystémech, zejména v posledních letech nabývá na významu, což potvrzuje i konání mezinárodních konferencí o družstevnictví v ČR.

4.4. Státní podnik Státní podnik (podle zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku) je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Státní podnik (dále jen podnik) nemá vlastní majetek, má právo hospodařit s majetkem státu (zákon č. 219/2000 Sb. O majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Kmenovým jměním podniku - je obchodní majetek podniku, s nímž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Jměním podniku se rozumí obchodní majetek podniku a jeho závazky. Určeným majetkem - je majetek státu, který je vymezen jako určený majetek v zakládací listině a zapisuje se do obchodního rejstříku. ZAKLADATEL STÁTNÍHO PODNIKU Zakladatelem je stát. Jeho jménem funkci zakladatele vykonává ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podniku. Zakladatel má řadu práv a povinností , např.: -

jmenuje a odvolává ředitele schvaluje jednací řád dozorčí rady vydává statut podniku kontroluje, zda potřeby státu, které podnik zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně 58

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

-

a další – podrobněji §15 zákona o státním podniku

Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. Vnitřní organizace a řízení podniku je ve výhradní působnosti podniku.

Podniky podle zákona o státním podniku jsou zakládány k uspokojování zájmů:  významných celospolečenských  strategických  nebo veřejně prospěšných Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku , není-li zákonem stanoveno jinak. Založení státního podniku – podnik se zakládá zakládací listinou, jménem státu ji vydává příslušné ministerstvo. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku. Zakládací listina musí obsahovat: • označení ministerstva – zakladatele • obchodní jméno (součástí je označení „státní podnik“ nebo „s.p.“) a sídlo podniku • hlavní předmět podnikání • výši kmenového jmění a jeho minimální výši • určení a ocenění majetku státu ke dni založení • jméno, příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis • počet členů dozorčí rady, jejich jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt • výši rezervního fondu • označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva-zakladatele a její úředně ověřený podpis Vznik podniku – podnik vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (OR), návrh podává zakladatel a k němu připojí: -

zakládací listinu ocenění majetku v okamžiku založení doklady nutné k zápisu do OR podle §30 odst. 1 obchodního zákoníku usnesení vlády – souhlas se založením podniku

Zrušení podniku – podnik se zrušuje (s likvidací nebo bez likvidace) rozhodnutím zakladatele (po předchozím souhlasu vlády), jestliže: 1) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen 2) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem 59

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

3) založením, splynutím, sloučením nebo rozdělením byl porušen zákon 4) počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině a není doplněn do šesti měsíců 5) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny

Zánik podniku – podnik zaniká ke dni výmazu z OR. Orgány podniku Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel: • je statutárním orgánem podniku –řídí činnost podniku a rozhoduje o jeho záležitostech, pokud nejsou v působnosti zakladatele • je jmenován ministrem, popř. vládou • jmenuje a odvolává zástupce ředitele • vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku • informuje písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala. Dozorčí rada (§13 zákona o státním podniku): - musí mít minimálně 3 členy, 1/3 členů tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci na základě výsledků voleb podle volebního řádu, 2/3 členů do funkce jmenuje a odvolává zakladatel, - členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba ( z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědecko-technických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku) způsobilá k právním úkonům; výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný, - ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou být na jednání přizváni, - rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů, - členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích (platí i po ukončení členství v dozorčí radě). Ředitel, jeho zástupce a členové dozorčí rady nesmějí (zákaz konkurence): • vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku • zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku • účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností (s výjimkou akcií z kupónové privatizace • vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní. Fondy podniku Podnik vytváří rezervní fond a ostatní fondy. 1) Rezervní fond (při založení podniku minim. 10% kmenového jmění a ročně se doplňuje nejméně 10% z čistého zisku až do výše určené v zakládací listině) ke krytí zrát a rizik, 60

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

k financování výkyvů hospodaření podniku a popř. ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u podniků, které mají nedostatek zisku nebo vykazují ztrátu. 2) Podnik může vytvářet ze svého použitelného zisku i další fondy.

4.5. Živnostenské podnikání Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Živnostenský zákon (dále jen ŽZ) – zákon č.455/1991 Sb., po změnách a doplnění ve znění pozdějších zákonů podle stavu k 1.1.2003 upravuje podmínky a kontrolu nad jejich dodržováním z hlediska veřejného zájmu jako ochrany zákazníka (spotřebitele), bezpečnosti, zdraví, života a majetku.

ŽZ spojuje živnost se znaky (musí být naplněny současně): • soustavnost – činnost vykonávaná i opakovaně a pravidelně • samostatnost – jedná se především o samostatné rozhodování podnikatele • jde o činnost provozovanou vlastním jménem (pod svou firmou) • musí jít o činnost provozovanou na vlastní zodpovědnost (podnikatel nese riziko za výsledky své podnikatelské činnosti – závazky, případné ztráty či úpadek • činnost provozovanou za účelem dosažení zisku, i činnost s úmyslem zisku docílit, byť skončila ztrátou.

ŽZ uvádí taxativně (negativním výčtem) činnosti, které nejsou živností, i když výše uvedené znaky živnosti naplňují. Tyto činnosti lze členit do čtyř skupin: 1. činnosti, které zákon vyhrazuje státu nebo jejich výkon svěřuje právnické osobě 2. některé činnosti autorů podle autorského zákona a zákonů upravující průmyslová práva 3. činnosti fyzických osob při výkonu některých povolání 4. další činnosti, které vzhledem k významu, povaze provozu a vlivu na okolí vyžadují zvláštní právní úpravu. Podrobněji § 3 ŽZ.

61

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Provozování živnosti Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba (podnikatel) včetně zahraniční osoby (to předpokládá zvláštní doklady o bezúhonnosti), splní-li podmínky stanovené ŽZ.

Všeobecné podmínky provozování živnosti: 1) dosažení věku 18 let 2) způsobilost k právním úkonům 3) bezúhonnost pokud ŽZ nestanoví jinak, 3) předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky. Doklad vystaví místně příslušný finanční úřad.

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ŽZ nebo zvláštní předpisy vyžadují. Provozování živnosti průmyslovým způsobem – ŽZ s účinností od 1.1.1996 umožňuje provozování živnosti průmyslovým způsobem (velké průmyslové podniky pod živnosti), jdeli o činnost, která: a) zahrnuje v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti, b) využívá organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů a úkonů od řídících a obchodních prací. O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele po předložení dokladů živnostenský úřad (dále jen ŽÚ)oprávněný k vydání průkazu živnostenského oprávnění. Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby.

Druhy živností (rozdělení živností podle živnostenského oprávnění): 1. ohlašovací – při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení na místně příslušném ŽÚ, fyzická osoba podle jejího bydliště v ČR, právnická osoba podle jejího sídla. 2. koncesované – smějí být provozovány na základě koncese, tj. státní povolení k provozování živnosti. 62

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Živnostenské oprávnění (oprávnění provozovat živnost) vyniká právnickým osobám již zapsaným do OR, právnickým osobám, které se do OR nezapisují a fyzickým osobám: a) u ohlašovacích živností buď dnem ohlášení nebo dnem vzniku živnostenského oprávnění v případě, je-li v ohlášení uveden pozdější den než den ohlášení b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list a koncesní listina (do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese). Průkaz lze jej nahradit i osvědčením, které podnikateli vydá na jeho žádost ŽÚ. Živnostenský list, koncesní listina, pravomocné rozhodnutí a osvědčení jsou veřejnými listinami. Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva v jinou právní formu může tato jiná právní forma pokračovat na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce v provozování živnosti po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění, splňuje-li všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 14 ŽZ).

Ohlašovací živnosti se dále člení podle požadované odborné způsobilosti na živnosti: •

řemeslné - (příloha ŽZ č.1), podmínkou je odborná způsobilost získaná vyučením nebo i jinak - § 21 a 22 ŽZ

• vázané – podmínkou je odborná způsobilost upravená zvláštními předpisy uvedeným v příloze ŽZ č. 2 •

volné – není-li jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena Obsahové náplně jednotlivých živností – řemeslných, vázaných,volných i koncesovaných stanovuje nařízení vlády č. 469/2000 Sb.- účinnost nařízení dnem 1.ledna 2001.

Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí na: •

obchodní - §33, 34 ŽZ

•

výrobní - §42 ŽZ

•

poskytující služby - §43, 44 ŽZ.

V ŽZ je uveden rozsah oprávnění pro uvedené členění živností. V systému vnitřní obchod ČR se setkáváme nejvíce s živnostmi obchodními a poskytující služby.

63

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Provozovny – provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se podle ŽZ považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, které slouží k prodeji zboží nebo k poskytování služeb.

Živnostenské úřady – viz zákon č. 570/1991 Sb.(účinnost novely od 1.ledna 2003) vedou živnostenské rejstříky (určitá část rejstříku je veřejná), do nichž zapisují podnikatelé, kteří mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt, místo podnikání nebo organizační složku umístěnou na území ČR. V rámci své působnosti živnostenské úřady provádí kontrolu, sledují, zda jsou splněny povinnosti stanovené ŽZ při podnikání. Příklad Akcionář vlastní 10 kusů akcií podniku X, nominálního hodnota jedné akcie je 8 tisíc korun. Každou prodá na burze za 9.800,- Kč. Dále vlastní 20 kusů akcií podniku Y, nominálního hodnota jedné akcie je 6 tisíc korun. Prodá je na burze všechny a utrží celkem 110.000,- Kč. A 500 kusů akcií podniku Z, nominálního hodnota jedné akcie je 500,- korun. Všechny prodá na burze za 20.000,- Kč. Vypočítejte: a) emisní ažio akcií jednotlivých podniků b) kolik utržil za prodej všech akcií podniků X, Y, Z c) jaký byl zisk nebo ztráta při prodeji všech akcií podniků X, Y, Z d) usuďte, proč se asi akcionář rozhodl i pro prodej některých akcií pod nominální hodnotou Řešení: a) emisní ažio akcií: podniku X 9800 – 8000 = 1800 Kč podniku Y 5500 – 6000 = - 500 Kč podniku Z 400 – 500 = - 100 Kč b) za prodej všech akcií akcionář utržil: (10 * 8000) + 110000 + 20000 = 210000 Kč c) zisk nebo ztráta při prodeji: podniku X 1800 * 10 = + 18000 Kč podniku Y - 500 * 20 = - 10000 Kč podniku Z - 100 * 50 = - 5000 Kč Σ + 3000,- Kč d) důvodů může být mnoho, například špatné výsledky hospodaření podniku Y a Z, velká konkurence na trhu se stejnou komoditou a další

4.6 Formy koncentrace Tržní hospodářství ve svých důsledcích dříve nebo později plodí určité formy koncentrace, která díky částečnému nebo úplnému monopolu přináší podnikům dodatečné efekty (vyšší zisk než průměrný). Koncentrace hospodářské moci přirozeně oslabuje tržní

64

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

konkurenci, proto jsou v zájmu jejího zachování některé formy koncentrace státem obvykle regulovány.

Ke koncentraci dochází především: − na smluvním základě (různé formy kartelů, dobrovolné řetězce), − spojení kapitálovou účastí (mateřské a dceřinné podniky, koncerny, holdingy, trusty), − díky růstu velikosti podniku, že sám dosahuje dominantní pozice na trhu, aniž by se musel spojovat s podniky jinými (nákupní centrály). Kartely a syndikáty O kartelu hovoříme tehdy, když podniky stejného oboru uskutečňují na smluvním základě ujednání, jejichž cílem je omezení konkurence. Nedochází přitom ke kapitálovému spojení a podniky zůstávají právně samostatné. Horizontálním spojením podniků (stejný obor) tak vzniká kolektivní monopol, který přirozeně nemusí být úplný. Vedle subjektů vázaných kartelovými dohodami mohou existovat i subjekty další, které neusilují o ovlivnění trhu. Podle intenzity vzájemného propojení můžeme rozlišovat např. následující druhy kartelů: a) kartelové dohody týkající se různých podmínek odbytu a prodeje: Kartel podmínkový Kartel rabatový Kartel kalkulační Kartel cenový Kartel racionalizační

- jde o dohodu např. o dodacích či platebních podmínkách, poskytování úvěru. - jak vyplývá z názvu, týká se poskytovaných obchodních srážek. - podniky se dohodnou na používání kalkulace stejného druhu. - jde o dohodu o ceně téhož výrobku. - jde o dohody týkající se technických předpisů, norem pro určité druhy výrobků.

b) kartelové dohody týkající se přímo rozdělení trhů Kartel specializační

- podniky se dohodnou o specializaci na určité výrobky, dohoda se týká většinou podniků výrobních. Kartel oblastní - podniky se mezi sebou rozdělí jednotlivé odbytové oblasti a dohodnou se o vzájemném nekonkurování. Kartel kvótní - v tomto případě se dohodou omezuje množství prodávaného zboží tak, aby zvýšená nabídka nevedla k poklesu cen. Kartel vývozní - dohoda se týká společného vývozu zboží. Kartel dovozní - dohoda se týká společné regulace dovozu. Strukturní krizové kartely - přicházejí v úvahu v případě, že dochází k dlouhodobé změně poptávky a je třeba přizpůsobit výrobu v odvětví, která je všeobecně potřebná. Jednotlivé subjekty se mohou dohodnout o stejném omezení výroby a přizpůsobení změněné tržní situaci.

c) nejvyšší formou kartelu je syndikát

Podniky zřizují společný odbytový článek, jemuž přenechávají za přesně stanovenou cenu své výrobky. Zisk dosažený při prodeji je pak rozdělen členům syndikátu.

65

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

Graficky lze vztahy v syndikátu znázornit následujícím schématem : podnik I

objednávka 1 účet

zakázka 2 podnik II

syndikát zúčtování 6

faktura 4

podnik III

dodávka 3

zákazníci

platba 5

Koncentrace pomocí kapitálové účasti Existence kapitálového trhu umožnila nejen přelévání kapitálu mezi jednotlivými odvětvími a obory, ale také mezi podniky. Může jít o tyto formy kapitálové propojenosti: a) jednostranná účast - v tomto případě jedna společnost vlastní všechny nebo většinu akcií či kmenového jmění společnosti druhé. První podnik se tak stává vedoucím a druhý závislým. Mohou přitom nastat různé situace: 1) přímé ovládání dceřinné společnosti společností mateřskou: podnik A podnik B

2) nepřímé ovládání díky závislosti další organizace (koncern s kapitálovým vedením): podnik A

podnik B

podnik C

3) holdingová společnost :

zastřešující společnost

podnik A

podnik B

podnik C

c) vzájemná účast - podniky mohou být také vzájemně kapitálově propojeny, to znamená, že např. vlastní více než čtvrtinu akcií dalšího podniku, který má podobnou účast na podniku prvním. I v tomto případě může dojít k situaci, kdy jedna společnost je vládnoucí a druhá závislá.

vzájemná účast podnik A

podnik B

66

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

účast ve formě prstence : A

B

C

D

Koncern Jestliže se několik právně samostatných podniků spojí pod společné vedení, hovoříme o koncernu. Koncern může vzniknout jak horizontální, tak vertikální integrací. Spojí-li se právně samostatné podniky pod společné vedení, aniž by byly vzájemně závislé, hovoříme o koncernu tvořeném sesterskými organizacemi. Zvláštním typem koncernů jsou koncerny s

kapitálovým vedením, kdy

např.

organizace A získala rozhodující podíl akcií organizace B, která opět vlastní stejný podíl organizace C. Touto nepřímou formou se podniku A s omezeným finančním kapitálem podařilo ovládnout nejen společnost B, ale i C.Mezi koncerny můžeme zařadit i holdingové společnosti. Koncernové podniky zde přenechávají všechny nebo většinu akcií jedné zastřešující společnosti. Právní samostatnost podniků opět zůstává zachována. Vedle této čisté holdingové společnosti existuje i společnost smíšená, která plní také výrobní úkoly. V závislosti na množství akcií, jež řídící společnost vlastní, lze rozlišit např. holdingové společnosti s ohlášeným významným podílnictvím, v nichž řídící společnost vlastní minimálně čtvrtinu základního kapitálu společností závislých, kontrolní společnost, kdy řídící společnost vlastní polovinu základního kapitálu ostatních závislých společností a přímou řídící společnost, v níž řídící podnik vlastní 3/4 základního kapitálu ostatních podniků. Díky kapitálovému spojení ve formě koncernu či holdingu může podnik získat (obdobně jako pomocí kartelových dohod) monopolní pozici na trhu. Proto v tržních ekonomikách podléhají také kapitálová spojení kontrole. V závěrečné roční bilanci musí být zveřejněny výsledky za celý koncern bez ohledu na právní formu či místo působení (sídlo) jednotlivých dceřinných společností. Trusty Vznik trustu je na rozdíl od všech předchozích forem koncentrace spojen se ztrátou právní samostatnosti jednotlivých spojených podniků. Vede tedy ke společnému podnikání pod jednou firmou. Ke vzniku trustu v tržních podmínkách dochází obvykle fúzí, kdy buď jedna společnost skoupí veškeré akcie společnosti druhé, převede tedy celý její majetek pod

67

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

svou firmu (sloučení) nebo může vzniknout zcela nová společnost, která přebírá majetek spojujících se podniků (splynutí). Ty zároveň zanikají jako právní subjekty. Z ekonomického hlediska se o trustu hovoří obvykle již tehdy, jestliže některý hospodářský subjekt dosáhl takové velikosti, že může ovládat trh. Přirozeně i trusty podléhají regulačním opatřením antimonopolních zákonů.

Dobrovolné řetězce Mimo uvedené základní formy koncentrace je možné se setkat s celou řadou dalších zvláštních spojení, např.: − kapitálová společnost může pronajmout některý svůj závod jiné firmě atd., − ziskové společenství (pool) využívá společně určitý patent či výrobní postup a docílený zisk rozděluje mezi své členy. Pro oblast obchodu mají mimořádnou důležitost tzv. dobrovolné řetězce. Jde o skupinu maloobchodníků a velkoobchodníků, kteří společně realizují centrální nákup a některé další činnosti. Zůstávají přitom právně i hospodářsky samostatní, využívají jen výhodnější pozice na trhu, které dosahují koncentrací těchto aktivit. V tržní ekonomice, která je charakteristická volnou tvorbou cen, ale také existencí mimořádně silných velkopodniků, mají malé organizace obvykle při nákupu nevýhodu. Velké firmy poskytují vyšší rabaty na dodávky ve velkém, při nedodržení stanoveného minimální objemu dodávky mohou účtovat příplatky atd. Koncentrace nákupu proto přináší nesporné výhody. Malé a střední podniky mohou touto formou uhájit své pozice, aniž by se musely vzdávat právní samostatnosti. Centrální nákup zajišťuje spojení s velkým počtem různých výrobců. Nejstarším spojením hospodářských subjektů tohoto druhu jsou spotřební družstva (např. Včela) vytvořená pro výhodnější společný nákup zboží denní potřeby pro své členy. Stejným způsobem vytvářejí nákupní centrály také velkoobchodníci. Mimo společný nákup mohou tyto centrály poskytovat svým členům i další výhodné služby: − poradenská služba při rekonstrukci a modernizaci maloobchodních jednotek, − finanční pomoc poskytováním krátkodobých obchodních úvěrů i investičních úvěrů, − školení personálu, seznamování s novou technikou, novými druhy zboží, způsobem jejich údržby a používání atd., − společná propagace, − poradenská služba v oblasti zpracování dat, v daňové oblasti, účetnictví, plánování atd..

68

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

V posledním desetiletí jednou z nejrozšířenějších forem dobrovolných řetězců v obchodě jsou řetězce obchodních domů v nákupních centrech. V současné době např. v SRN tvoří obrat těchto řetězců 25 % maloobchodního obratu ve městech a má tendenci k rychlému růstu. V řetězcích tohoto typu jde o specifické spojení tří různých druhů podnikatelů v obchodních činnostech: 1) Investoři a majitelé. Jde-li o více účastníků na jedné akci, vytvářejí kapitálovou společnost. Tento subjekt investuje a postaví celý komplex nákupního centra včetně velkokapacitních parkovišť pro zákazníky a příjmových cest pro dodavatele zboží. 2) Společnost pro management nákupního centra. Po dostavbě nákupního centra (dále jen NC) převezme společnost pro management (za smluvně upravených podmínek) od investorů a majitelů řízení provozu NC. Pro bližší představu o NC je nutno dodat, že jde o komplexy více obchodních domů, jejichž provozní plocha má až několik desítek tisíc m2. Společnost pro management řídí: − údržbu celého NC, − společnou reklamu, − správu a běžný provoz NC, − financování, − skladbu sortimentu a tím i výběr nájemců - prodejců, − prodejní podmínky jednotlivých nájemců v NC. 3) Nájemci - jednotliví provozovatelé (prodejci), kteří vytvářejí sdružení, jsou zapojeni každý individuálně. Vzhledem k tomu, že „odborný“ obchod potřebuje především vhodné umístění a vhodnou skladbu sortimentu podle poptávky a nákupního spádu, je pro prosperitu NC nutný především aktivní management. Odborné řízení uvedeného řetězce obchodních domů vyžaduje, aby společnost pro management spolupracovala s investorem již při výstavbě NC. − činnost NC je úspěšná jen tehdy, jsou-li dodržována jednotná pravidla bez udělování výjimek, − existuje-li dlouhodobá, koncepční a řádná správa objektů celého NC, − jsou-li uzavírány nájemní smlouvy koncepčně, v dlouhodobém horizontu a tím je vytvářeno požadované spektrum prodejců - požadovaná skladba sortimentu. Společnost pro management NC používá jako základní nástroj řízení nájemní smlouvu, která plní dva úkoly. Předně obsahuje pravidla, kterými reguluje všechny činnosti prodejců, jejich práva i povinnosti a jednak svojí formulací zamezuje tomu, aby se jednotliví nájemci mohli organizovat proti společnosti pro management nebo proti společnosti vlastníků. Nájemní smlouva tedy obsahuje pouze jednoznačné, konečné a definitivní výroky, nepovoluje žádné výjimky. Smlouva je rozdělena na několik částí: 1) Předmět pronájmu a povinný sortiment. Každý nájemce je povinen dodržovat smluvně stanovený sortiment zboží. Jsou stanoveny sankce za nedodržení sortimentu. Tím je dáno celé spektrum

69

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Obchodní nauka

2)

3)

4) 5)

6) 7)

8)

zamýšleného sortimentu v NC. Změna struktury nájemců je proto koncepční a bývá spojena se změnou sortimentu. Počátek nájemních vztahů, doba platnosti a její ukončení. Obvyklá doba platnosti nájemní smlouvy se pohybuje od osmi do čtrnácti let při ročním vypořádávání smlouvy. Při nedodržení některého ustanovení smlouvy jsou stanoveny podmínky mimořádných výpovědí, např. při nedodržení sortimentu, čistoty a vzhledu pronajaté plochy, závazného dispozičního řešení vstupních prostor atd. Nájemné je kalkulováno jednak z fixní částky za 1m2 a jednak z pohyblivé částky v % z maloobchodního obratu. Pohyblivá částka je diferencována podle pracnosti sortimentu a pracnosti obratu. Například u potravin 1 - 1,5 %, u textilu 5 % a u nábytku 7 - 8 %, přičemž je určena indexní vazba minimálního nájemného za rok. Politika nájemného vytváří tlak na prodej takového zboží, které zákazník chce a může nakupovat za nízké ceny. Domovní řád, který upravuje pravidla dodávek zboží, odvozu odpadu, přístup do NC, hluk, poruchy, elektrické osvětlení apod. Stavební opatření. Společnost pro management nepřipouští zásahy nájemců do základních cest a vstupů, ukládá povinnost vytváření vnějšího požadovaného vzhledu, šíři ulic a uliček mezi výstavním zařízením, povinnost používat klimatizaci, intenzitu osvětlení v luxech, atd. Plán technických opatření, opravy, péče o bezpečnost provozu, určování náhrady škod atd. Odpovědnost společnosti pro management vůči pronajímatelům: Smluvně je především stanovena údržba nemovitostí a reklama, podmínky vyúčtování, pojištění, zástupní práva pronajímatele, vypořádání vedlejších nákladů, podmínky možného zvyšování nákladů, přenechání užívání (podnájem) atd. Úkoly sdružení nájemců, pravidla organizace sdružení, schodky sdružení, mimořádné výpovědi, pokračování nájmu, konkursní postupy při uzavírání nového nájmu náhrady škod při předčasném zrušení smlouvy.

Nákupní centrály Základem racionální činnosti dobrovolných řetězců je centrální nákup ve velkém a perfektní informační systém. Nejznámějším dobrovolným řetězcem je i u nás známý SPAR. Původně vznikl v Nizozemí, má již 23 národních organizací (samostatných) v různých zemích světa. V Evropě funguje nákupní centrála Inter SPAR.Centrály dobrovolných řetězců v posledních letech rozvíjí systém franchisingu (zpravidla forma vertikální korporace). Nákupní centrály jsou nejvyšším stupněm vertikální kooperace obchodních firem. Jejich hlavní rozšíření spadá do let 1988-1989 jako příprava na společný evropský trh. Spojují se velké firmy z různých zemí Evropy s cílem získat výhodné zdroje nákupu, dobré marketingové informace o možnostech vstupu na cizí trhy, dobré platební podmínky,… apod. (např. Handelskontol, Buying Alliance, Retailers Alliance).

70