Obchod – doména spotřebitele 24. května 2006, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR TEZE ⇒
Obchod v České republice v polovině první dekády 21. století (po vstupu do EU); rozhodující makroekonomické souvislosti a vývojové trendy jednotlivých součástí obchodního podnikání (maloobchod, velkoobchod, pohostinství, turismus), postavení v mezinárodním obchodě; změny v dynamice a struktuře vnitřního spotřebitelského trhu a ve formách a formátech obchodního podnikání, impulsy vyvolané vstupem na jednotný vnitřní trh a jeho blízké perspektivy; resortní politika ve vnitřním obchodě; přípravy obchodu a cestovního ruchu na jednotnou evropskou měnu.
⇒
Současné a budoucí strategie a cíle podnikatelských a profesních institucí v obchodě se zaměřením na kultivaci, zdokonalování a simplifikaci podnikatelských podmínek, korektní obchodní soutěž, únosnou míru regulace, využívání autoregulačních principů v managementu a konstruktivní kooperace se státní správou.
⇒
Dosahovaná úroveň a nástroje ochrany spotřebitele na vnitřním trhu zboží a služeb ČR; nové cíle, úkoly a nástroje spotřebitelské politiky do roku 2010; stav, souvislosti a předpokládané postupy transpozice prostředků ochrany spotřebitele na vnitřním trhu EU, rozvoj znalostní základny ochrany spotřebitele s maximem účinků ve prospěch spotřebitele a minimem negativních dopadů na podnikatelskou sféru.
⇒
Specifika ochrany vnitřního trhu a spotřebitele v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti výrobků i služeb; rozvoj činnosti spotřebitelských organizací, úloha tržního dozoru; nové aspekty ochrany spotřebitele plynoucí z udržitelného rozvoje spotřeby, z rozšiřování internetového obchodu, z rozvoje turismu a provozovatelů služeb cestovního ruchu, z příhraničního obchodu v rámci EU.
SPOLUPOŘADATELÉ Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR sdružení Korektní podnikání POŘADATEL MAG CONSULTING s.r.o. www.magconsulting.cz
1
Přehled: Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2006 – 2010, Ing. Josef Tržický, MPO příspěvky: Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Otázky vnitřního obchodu Doc. Ing. Michal Ševera, CSc., Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, GfK Praha Pohled na vývoj nákupních podmínek v ČR – preferované typy prodejen, Příprava přechodu ČR na euro Jan Wiesner, Hospodářská komora ČR, SČMVD, Sdružení Korektní podnikání Negativní jevy v podnikání Doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc., Vysoká škola ekonomická Vývoj maloobchodu v ČR Mgr. Marek Jahůdka, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Návrh integrovaného operačního programu v cestovním ruchu pro rok 2007-2013 Ing. František Sládek, CSc., Ministerstvo zemědělství Zajištění bezpečnosti potravin v ČR JUDr. Marie Moravcová, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Dr. Pavla Podskalská, Lobby ČR Příběh – Jak podnikatel okradl podnikatele Ing. David Šmejkal, Sdružení obrany spotřebitelů Sdružení obrany spotřebitele v souvislosti s obchodem PhDr. Stanislav Voleman, Asociace průvodců ČR Globální vývoj v oboru
2
Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2006 – 2010 Vláda si klade za cíl zajistit, aby byla ochrana spotřebitele v České republice na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy EU a aby odpovídala potřebám 21. století. Uplatňovaný režim bude nadále zajišťovat spotřebitelům dostatečnou ochranu a poskytovat jim za tím účelem odpovídající nástroje, přičemž budou podporovány otevřené, konkurenceschopné a inovativní trhy. Spotřebitelé proto musí být vybaveni schopnostmi, znalostmi, informacemi a důvěrou ve svá spotřebitelská práva. Spotřebitelská práva musí být jasná a srozumitelná. Spotřebitelé musí mít přístup k odpovídajícím a přiměřeným poradenským zdrojům a musí mít vytvořeny podmínky a prostředky k tomu, aby se domohli práva, včetně možnosti využití alternativního řešení sporů mimosoudní cestou. Mezi základní cíle spotřebitelské politiky v období 2006 – 2010 bude patřit ochrana spotřebitelů před riziky a hrozbami, které sám nemůže ovlivnit (především bezpečnost výrobků a služeb, spotřebitelské aspekty související s užíváním nových technologií včetně elektronického obchodování a obchodování mobilním telefonem, etické chování podnikatelů), dále schopnost spotřebitelů lépe se rozhodovat o svých zájmech, zohledňování zájmů spotřebitelů v ostatních politikách, včetně přípravy právních předpisů s dopady na spotřebitele, jakož i aktivní účast na dění v Evropské unii i jiných mezinárodních organizacích. Koncepce pro léta 2006 – 2010 zároveň sleduje zajištění základních a obecně uznávaných základních práv spotřebitelů, kterými jsou práva na: • ochranu zdraví a bezpečnost • ochranu ekonomických zájmů • odškodnění • informace a výchovu • zastoupení při řešení uplatňování nároků • sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů • odpovědnou volbu ve vztahu k životnímu prostředí a sociálním dopadům spotřeby. Při postupném naplňování cílů Koncepce spotřebitelské politiky se všechny dotčené subjekty (orgány státní správy, dozorové organizace, spotřebitelské organizace i sami spotřebitelé) budou muset vyrovnávat s novými podmínkami, které na ně budou působit. Určitě je třeba si uvědomit, že již nyní dochází k nárůstu přeshraničního obchodování se zbožím a službami, zejména na vnitřním trhu EU. Služby se neustále rozvíjejí, a to včetně služeb finančních a služeb v obecném zájmu, jako jsou například služby spojené s dodáváním elektřiny, plynu, vody, s dopravou a telekomunikačními službami. I v těchto oblastech bude nutné důsledně dbát na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů a uplatňovat ji. Rychle se rozvíjejí i technologie a vznikají tak nové bezprecedentní situace, s nimiž musí spotřebitelé i příslušné dozorové orgány počítat (např. otázky možností přehrávání CD nebo DVD na některých zařízeních, nemožnost pořizování jejich kopií, regionální omezení jejich použití, apod.). Ke splnění obecných cílů spotřebitelské politiky pro nadcházející období je třeba stanovit základní priority. Tyto priority byly vytipovány následovně, avšak s výhradou jejich určitých modifikací souvisejících s vývojem dané i souvisejících oblastí: • zvyšování znalostní úrovně v oblasti ochrany spotřebitelů, rozvoj pro-aktivních informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů; • bezpečnost výrobků a služeb; • zvýšení efektivity regulace oblasti; • podpora samoregulace, dialogu státních institucí se spotřebiteli a dialogu mezi podnikateli a spotřebiteli; • zvýšení účinnosti tržního dozoru; • podpora rozvoje mimosoudního řešení spotřebitelských sporů; • podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací; • podpora aktivit souvisejících s realizací udržitelného rozvoje spotřeby, např. cestou změny vzorců spotřeby. 1. Základní priority ochrany spotřebitele v letech 2006 – 2010 A. Zvyšování znalostní úrovně v oblasti ochrany spotřebitelů včetně mapování nových trendů na trhu ovlivňujících ekonomické a další aspekty rozhodování spotřebitelů. Rozvoj znalostní základny je nezbytný pro výběr vhodných instrumentů spotřebitelské politiky, zejména pro dosažení maximálních výsledků s minimálními negativními důsledky na podnikatelskou sféru. Tato priorita je plně v souladu s připravovaným evropským Akčním programem společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele na léta 2007 – 2013. Česká republika se bude aktivně podílet na mezinárodních studiích a dílčích analýzách zastřešovaných Evropskou komisí s cílem vytvořit informační základnu pro přípravu nových směrů evropské spotřebitelské politiky. Jedná se zejména o systémy umožňující srovnání cen, indikaci spotřebitelských postojů a míry jejich spokojenosti, posílení 3
bezpečnosti výrobků a služeb, omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů při využívání telekomunikačních služeb, nákupu energií, poskytování dopravních služeb apod. Spotřebitelské organizace budou mít možnost podílet se na rozvoji znalostní základny prostřednictvím svých vlastních průzkumů a vyhodnocování spotřebitelských dotazů či podání a využívat vybudovanou informační základnu. B. Zvýšení efektivity regulace v oblasti ochrany spotřebitelů V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku, revizí evropského spotřebitelského práva a přijetím nových právních předpisů na úrovni Evropských společenství vzniká příležitost pro analýzu existující české spotřebitelské legislativy a její úpravu. V oblasti ochrany práv spotřebitele před nebezpečnými a zdraví ohrožujícími výrobky je třeba zajistit důsledné a efektivní vymáhání práva prostřednictvím orgánů dozoru nad trhem, spolupracovat v této oblasti jak na národní úrovni, tak s Evropskou komisí a jejími výstražnými systémy a s dozorovými orgány ostatních členských států. Tato součinnost může mít různé podoby, od konkrétní spolupráce při šetření případu až po účast v organizacích či sdruženích, zabývajících se otázkami sjednocení postupů a metodologií posuzování rizik, vytvářením databáze prověřovaných výrobků apod. Takovou organizací je například evropská PROSAFE (Product Safety Enforcement Forum of Europe). Zároveň je žádoucí podporovat vytváření etických kodexů souvisejících s výrobou i prodejem výrobků a poskytováním služeb. Vedle ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů je třeba nadále posilovat ochranu jejich ekonomických zájmů, a to jak formou legislativních úprav, tak také prostřednictvím poskytovaných informací o právech a o způsobech jejich uplatnění. Nezbytné jsou účinné nástroje k jejich vymáhání a k vytvoření prostředí s nezbytnou regulací omezující porušování těchto zájmů. Jedním z důležitých úkolů budoucího období v této oblasti bude provedení transpozice Směrnice ES 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách a zajištění odpovídající úrovně efektivního vymáhání práva. V souvislosti s touto novou právní úpravou a v návaznosti na probíhající rekodifikaci občanského zákoníku bude účelné podrobit revizi i stávající zákon o ochraně spotřebitele, přizpůsobit jej novým podmínkám. Ochrana spotřebitele proti nesprávnému měření v obchodních a správních transakcích je jednou ze základních úloh legální metrologie, zabývající se měřidly podřízenými zákonem dané kontrole. Problémy, které musí být v nejbližší době řešeny, souvisí s úlohami legální metrologie v oblasti harmonizované s Evropskou unií a na druhé straně v oblasti neharmonizované, podřízené národní úpravě, kde je cílem dosažení co nejvyšší úrovně slučitelnosti systémů. Je také třeba nalézt optimální řešení pro měřidla, která nejsou pod režimem zákona č. 505/1990 Sb.,o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a která jsou vzhledem ke svému významu podřízena rezortním předpisům (například v oblasti dopravy, potravin, zdravotnictví). Chování podnikatelů poškozující ekonomické zájmy spotřebitelů se objevuje nově v souvislosti s liberalizací některých síťových odvětví, jako jsou energetika a telekomunikace. Nárůst spotřebitelských stížností lze očekávat ve službách, zejména finančních a cestovních, a v souvislosti s rozvíjejícím se elektronickým obchodováním. S rozvojem nových digitálních technologií se nově objevuje také potřeba chránit spotřebitele právě v souvislosti s jejich využíváním. Při přípravě legislativy a dalších regulativních kroků v oblasti ochrany spotřebitele bude přihlíženo též k uplatňování aspektů a principů Strategie udržitelného rozvoje v České republice přijaté v roce 2004 a zejména Rámce programů udržitelné spotřeby a výroby schváleného Radou vlády pro udržitelný rozvoj v roce 2005. Při přípravě legislativních opatření bude nadále pokračovat nastolený trend zapojování spotřebitelů (prostřednictvím nevládních občanských sdružení) i zástupců podnikatelů do legislativního procesu. Základem bude nejen informování příslušných zástupců těchto subjektů o legislativních změnách, a to jak na národní tak i evropské úrovni, ale pokračovat bude již dnes uplatňovaný princip jejich postavení jako připomínkového místa při tvorbě právního předpisu. Pokud jde o evropskou legislativu, je třeba aktivně participovat na přípravě nových právních předpisů (jak v oblasti ochrany spotřebitele, tak v oblastech s dopady na spotřebitele, jako např. u směrnice o službách), jakož i na připravovanou revizi spotřebitelského acquis. C. Podpora uplatňování principů samoregulace, dialogu státních institucí se spotřebiteli a dialogu mezi spotřebiteli a podnikateli V této oblasti půjde především o: • podporu vzniku kodexů etického chování a dalších aktivit podnikatelských subjektů, včetně vytváření nástrojů k zajištění praktické realizace těchto kodexů tak, aby bylo zajištěno jejich důsledné uplatňování ze strany podnikatelů, • prohlubování dialogu spotřebitelů se státními institucemi, především ve formě vytváření podmínek pro účast spotřebitelů resp. jejich zástupců při projednávání záležitostí dotýkajících se spotřebitelů; možnost uplatnit připomínky v rámci legislativního procesu, zapojení do různých pracovních skupin ke konkrétním okruhům, např. vytváření norem, • podporu a budování kapacit spotřebitelských organizací, posilování spotřebitelských organizací a jejich kapacit, a to i do oblastí a regionů, • reprezentaci zájmů spotřebitelů na evropských a mezinárodních fórech, zejména prohloubení účasti zástupců spotřebitelů v oblasti standardizace, • podporu dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, • prohlubování dialogu mezi zástupci spotřebitelů a podnikateli. 4
Samoregulace je považována za vhodnou formu kultivace tržního prostředí. Lze ji chápat i jako prevenci před neodpovědným a manipulativním chováním podnikatelů vůči ekonomicky slabším spotřebitelům. Aby samoregulativní opatření nebyla pouhou deklarací, musí obsahovat také transparentní nástroje pro vynucení plnění závazků. Dialog mezi spotřebiteli a podnikateli napomáhá k hledání efektivních řešení problémů z každodenní praxe. Dialog se spotřebiteli a státními institucemi je jednou z nezbytných podmínek pro účinné definování cílů a následně i pro jejich naplňování. D. Zvýšení účinnosti tržního dozoru Účinnost tržního dozoru je třeba nadále zvyšovat v oblastech: • bezpečnosti výrobků a služeb na trhu, včetně zapojení do výstražných informačních systémů o výskytu nebezpečných výrobků na vnitřním trhu ES, • ochrany ekonomických zájmů spotřebitelů, • finančních a cestovních služeb, • e-commerce, • reakce a hledání odpovídajících nástrojů při řešení poškozování spotřebitelů v souvislosti s novými problémy, jako jsou např. obchody uzavírané mobilními telefony, omezené možnosti využívání nových technologií, • účinné spolupráce orgánů tržního dozoru v rámci jednotného vnitřního trhu ES, • vzdělávání osob odpovědných za vymáhání práva, • vytvoření uživatelsky přátelského vzájemně provázaného systému informací dozorových orgánů přístupných široké spotřebitelské veřejnosti. Působnost orgánů dozoru byla profilována přijímanou legislativou již od konce devadesátých let. V současné době je rozdělení kompetencí v zásadě takové, že nedochází k překrývání kompetencí. S ohledem na velmi obsáhlou věcnou problematiku jednotlivých aspektů ochrany spotřebitele (potraviny, technické požadavky na výrobky, nebezpečné chemické látky, apod.) a s ohledem na strukturu a organizační začlenění dozorových orgánů v ostatních členských státech. Koncepce proto nepředpokládá vytvoření jednoho univerzálního kontrolního orgánu pro otázky ochrany spotřebitele. V prostředí vnitřního trhu je vedle spolupráce na národní úrovni nezbytná také součinnost s orgány dozoru jednotlivých členských států. V návaznosti na přijaté Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2006/2004, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, budou od konce roku 2006 aplikovány nové kontrolní postupy v přeshraniční spolupráci orgánů dozoru jednotlivých členských států. Aplikace tohoto nařízení sleduje jeden z hlavních cílů, a tím je zajištění vymahatelnosti práva na celém jednotném trhu Evropské unie. Tím bude posílena ochrana práv spotřebitelů především v oblastech přeshraničních prodejů a poskytování služeb, tedy i těch, které souvisí s novými formami prodeje, jako je například prodej prostřednictvím internetu, telekomunikačních prostředků apod. Tato nová forma přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru nad trhem ve svém důsledku povede i k posílení důvěry spotřebitelů v tyto nové formy prodeje. Pro posílení postavení spotřebitelů a pro zlepšení jejich orientace na trhu je nezbytné, aby dozorové orgány v mezích daných právními předpisy rozšířily aktivity související se zveřejňováním informací o výsledcích kontrol. E. Podpora rozvoje institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Institut mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je celosvětově považován za rychlý, levný a vhodný způsob vyřešení nároku spotřebitele. Formou mediace či rozhodčího řízení lze úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli, které by jinak musely být řešeny soudní cestou. Metody alternativního řešení sporů nejsou dosud v České republice příliš rozšířené. Jejich potřeba však neustále narůstá a bude důležité zvolit a právně zakotvit takový model, který by byl pro řešení spotřebitelských sporů efektivní a současně nezatěžující ani pro jednu ze zúčastněných stran. U formy mediace spotřebitelského sporu půjde o zkvalitňování již dnes prováděných aktivit, zejména ze strany nevládních spotřebitelských organizací v rámci jejich projektů a jejich podporu ze strany státních orgánů. Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu budou i nadále na tyto projekty poskytovány finanční dotace. Zároveň bude účelné zvýšit informovanost spotřebitelské veřejnosti o možnosti využití této formy řešení sporu. Zvýšená podpora ze strany státu přispěje i k upevnění postavení nevládních spotřebitelských organizací - mediátora - v očích podnikatelů. Pokud se týká rozhodčího řízení pro spotřebitelské spory, bude nutné posoudit stávající právní úpravu a vhodnost či možnost jejího použití v celé šíři spotřebitelských sporů se zohledněním některých jejich specifik (konkludentní uzavírání smluv, odpovědnost za vady věci, apod.) a následně navrhnout právní úpravu tak, aby byla zajištěna snadná přístupnost spotřebitele k této formě mimosoudního řešení sporů.
5
F. Rozvoj pro-aktivních informačních a vzdělávacích aktivit ve prospěch spotřebitelů • Podpora fungování a rozvoje aktivit Evropského spotřebitelského centra • Podpora vzdělávání spotřebitelů • Podpora aktivit zaměřených na zvyšování informovanosti spotřebitelů • Podpora zavádění konkrétních programů udržitelné spotřeby • Publikace • Internet • Medializace spotřebitelských práv Je třeba nadále posilovat a zlepšovat komunikaci s občany s cílem poskytnout jim nezbytné informace důležité pro ochranu jejich spotřebitelských zájmů, především pro jejich kvalifikované rozhodnutí o nakupovaném zboží nebo službách, mj. i ve vztahu k udržitelnosti jejich spotřebitelské volby. Budou podporovány projekty nevládních spotřebitelských organizací se zaměřením na posílení informací spotřebitelům o technických, bezpečnostních a zdravotních parametrech vybraných druhů výrobků v celém řetězci: výrobce, distributor, prodejce, spotřebitel. Komunikace musí být rozvíjena na úrovni orgánů státní správy, dozorových orgánů i spotřebitelských organizací. Důležité je i informování spotřebitelů o výsledcích kontrol prováděných na trhu, např. pokud jde o ceny, přeshraniční nákupy a související řešení sporů, podvody, nehody a zranění, apod. Neméně významné je zpracování informací od spotřebitelů (stížností nebo jiných vyjádření) a jejich promítnutí do následných opatření spotřebitelské politiky. Podpora možnosti aktivního vymáhání práv ze strany spotřebitelů je významnou součástí zajištění vysoké úrovně jejich ochrany. Z tohoto důvodu musí být podporován zájem spotřebitelů na vzdělávání a informování o relevantních oblastech práva a pod. Programy udržitelné spotřeby vytvářejí žádoucí tlak na chování jednotlivých zainteresovaných stran (výrobce, obchodní řetězce, instituce a podniky jako spotřebitele, jednotlivé spotřebitele, média). Programy podpory odbytu ekologicky šetrných výrobků (viz např. usnesení vlády 720/2000), zelené nakupování veřejné správy obecně, podpora odbytu výrobků spravedlivého obchodu (fair trade), výběru „zelené elektřiny“, zdravých a lokálních biopotravin jsou dobrými a vyzkoušenými nástroji, které je potřeba v ČR po vzoru vyspělých zemí posílit. V souvislosti s uvedeným vzděláváním spotřebitelů je třeba zaměřit se především na následující aktivity: • podporu fungování a rozvoje aktivit Evropského spotřebitelského centra, • vydávání publikací (obecných i konkrétně zaměřených na vybraná témata ochrany spotřebitele), • pravidelnou aktualizaci internetu, včetně vytvoření rubriky „nejčastější dotazy spotřebitelů“, • vyhodnocení a případné provedení úprav v osnovách základních i středních škol, pokud jde o výuku zaměřenou na spotřebitelské otázky, vč. otázek souvisejících s udržitelnou spotřebou, • školení v oblasti práv spotřebitelů jak pro spotřebitele, tak pro podnikatelské subjekty • medializace spotřebitelských práv, ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy bude iniciováno získávání větších znalostí o sortimentu prodávaných výrobků (zbožíznalství). G. Podpora činnosti a rozvoje spotřebitelských organizací. Spotřebitelské organizace hrají v celkovém pojetí ochrany spotřebitele nezastupitelnou úlohu, proto je třeba pokračovat v podpoře rozvoje jejich aktivit a zefektivňování jejich činností, včetně vzdělávání jejich členů a představitelů. Cílem podpory bude zejména integrace a zkvalitnění poradenské a informační služby poskytované spotřebitelům, zapojení do vzdělávací a osvětové činnosti, realizace hromadných kauz chránících zájmy spotřebitelů, zvýšení základny členů a podporovatelů spotřebitelských organizací, vylepšení schopnosti spotřebitelských organizací pomáhat spotřebitelům, sledovat nepoctivé obchodování a varovat spotřebitele i zastupovat zájmy spotřebitelů na národní i mezinárodní úrovni. Přitom musí být na tyto spotřebitelské organizace kladeny základní požadavky vyplývající i z diskusí na evropské úrovni (vytvoření závazného etického kodexu spotřebitelských organizací), zejména plná nezávislost na podnikatelských subjektech. Z dlouhodobého hlediska je nezbytné podporovat schopnost spotřebitelských organizací, generovat vlastní zdroje, ať už z poskytování služeb spotřebitelům, členských příspěvků apod. či v návaznosti na zvažované legislativní úpravy (daňové asignace, podávání hromadných žalob o náhradu škody atd.) 2. Institucionální uspořádání Vzhledem k průřezovosti problematiky ochrany spotřebitele je nadále nezbytné, aby pro budoucí období byl pro tuto oblast určen koordinující ústřední státní orgán. Protože již více než pět let fungující institucionální uspořádání se ukázalo jako dobře fungující a životaschopné, Koncepce předpokládá, že by se toto uspořádání pro následující období nemělo zásadně měnit. 6
Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věcně odpovědné za činnosti, které přímo přísluší do jeho kompetence, a nadále bude koordinovat otázky spotřebitelské politiky v oblastech ochrany spotřebitele spadajících zcela nebo částečně do působnosti jiných orgánů státní správy, a to zejména v těchto oblastech: • závazkové vztahy mezi spotřebitelem a podnikatelem včetně problematiky záruk, • cestovní a dopravní služby, • finanční služby a oblast informací o ceně, vyjma spotřebitelského úvěru (působnost MPO), • mimosoudní urovnání sporů, • značení výrobků, obalů např. ve vztahu k životnímu prostředí, • e-commerce, obchodování mobilními telefony a používání nových technologií, telekomunikačních služeb, • přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru. Příslušné ústřední orgány státní správy (především Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) budou poskytovat v předem dohodnutém rozsahu informace týkající se otázek ochrany spotřebitelů včetně údajů potřebných k zajištění součinnosti při realizaci společného postupu. Společnou platformou pro zajištění koordinační úlohy Ministerstva průmyslu a obchodu, vzájemné informovanosti dotčených orgánů státní správy a řešení úkolů bude Sektorová skupina Ochrana spotřebitele ustavená při Resortní koordinační skupině Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve vztahu k nevládnímu spotřebitelskému hnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu bude i nadále podporovat a organizačně zabezpečovat činnost Spotřebitelského poradního výboru. 3. Zajištění realizace Koncepce A. Legislativní opatření Průběžně spolupracovat s Evropskou komisí a ostatními orgány Evropských společenství na přípravě spotřebitelské legislativy. Při jednáních uplatňovat zájmy české spotřebitelské veřejnosti. Zajistit řádnou transpozici nové evropské legislativy do právního řádu České republiky, průběžně vytvářet podmínky pro aplikaci přímo účinných právních aktů ES a vytvořit tak sjednocující podmínky ochrany spotřebitele v rámci jednotného trhu. Respektovat průřezový charakter spotřebitelské problematiky a při tvorbě národních právních předpisů přihlížet k zajištění oprávněných zájmů ochrany spotřebitele. V souladu s Doporučením Komise z 30.3.1998 o zásadách platných pro orgány odpovědné za mimosoudní vyrovnání spotřebitelských sporů a Doporučení Komise z 4.4.2001 o zásadách pro mimosoudní orgány při řešení spotřebitelských sporů dohodou právně upravit problematiku mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v České republice. Vedle forem mediace zpřístupnit spotřebitelům možnost využití rozhodčího řízení. V návaznosti na rekodifikaci občanského zákoníku posoudit stávající národní právní úpravu ochrany spotřebitele a případně zpracovat nový Spotřebitelský zákon (kodex), jehož cílem bude i zpřehlednění právní úpravy spotřebitelské legislativy. Ochranu spotřebitelů je třeba zajistit také v souvislosti se zavedením eura v České republice. Za tím účelem se předpokládá zabezpečení garance právní jistoty smluvních vztahů, úprava způsobu zaokrouhlování při převodu z korun na euro, současné označování cenou v Kč a euro a využití dalších nástrojů vymezených mj. doporučeními Evropské komise. Podporovat dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Při přípravě legislativy v oblasti působnosti orgánů dozoru nad trhem bude kladen důraz na jasné vymezení kompetencí příslušného orgánu dozoru. B. Nelegislativní opatření Podpora činností nevládních spotřebitelských organizací, zejména v podobě finanční podpory projektů zaměřených zejména na informování a vzdělávání spotřebitelů a poradenskou činnost, testování výrobků z pohledu jejich bezpečnosti a kvality, podpora jejich zapojení do řešení spotřebitelské problematiky v legislativních i nelegislativních otázkách na národní úrovni a podpora jejich zapojení do evropské a mezinárodní spolupráce. Rozvoj vzdělávání spotřebitelské veřejnosti včetně zařazování vybraných spotřebitelských témat do školních osnov. Podpora činnosti Evropského spotřebitelského centra jako místa pro poskytování informací a řešení stížností a sporů v otázkách přeshraničního prodeje výrobků a poskytování služeb. Realizace evropské a mezinárodní spolupráce na úrovni příslušných státních úřadů včetně dozorových. Podpora rozvoje samoregulačních nástrojů podnikatelské sféry s důrazem na vytváření principů odpovědného chování podnikatelů vůči spotřebitelům a jejich praktického uplatňování v každodenním životě. V souvislosti s přijetím euro v potřebném rozsahu provést informační kampaň s cílem seznámit spotřebitele s aspekty tohoto zásadního kroku. 7
Podpora dalšího rozvoje Programu Česká kvalita, sledující zlepšenou informovanost spotřebitelů o nabídce kvalitních výrobků a služeb. Podpora dodržování principu komplexního plánování (design for all) tak, aby navrhovaná řešení vyhovovala všem spotřebitelům, tedy i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. C. Dozor nad trhem • Trvalé zajišťování účinného vymáhání práv spotřebitelů, průběžné hodnocení účinnosti a efektivnosti vynakládání finančních i lidských zdrojů. • Realizace spolupráce na národní a zejména na evropské úrovni s cílem dosažení efektivního a jednotného postupu při dozoru nad trhem. • Odpovídající zapojení do výstražných systémů, které shromažďují informace o výskytu nebezpečných výrobků na jednotném trhu EU. • Dozorové orgány budou v maximální možné míře spolupracovat v oblastech přímého výkonu dozoru nad trhem, např. formou společných kontrolních akcí zajišťujících komplexnější prověření kontrolovaného subjektu. • Dozorové orgány budou zvyšovat míru informovanosti spotřebitelské veřejnosti o výsledcích kontrol (mimo jiné s využitím účinnějšího propojení informačních systémů dozorových orgánů) a zajistí účelnou a účinnou výměnu informací mezi sebou navzájem. Finanční nároky Vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti ochrany spotřebitele z hlediska ministerstev a ostatních orgánů státní správy jsou nedílnou součástí jejich práce v rozsahu kompetencí daných příslušným zákonem, a to včetně součinnosti s orgány Evropské Unie, předpokládá Koncepce, že navržené činnosti budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých úřadů pro příslušný rok. Dále se předpokládá, že Evropské spotřebitelské centrum zůstane nadále součástí Ministerstva průmyslu a obchodu. Na financování jeho činnosti se bude podílet Evropská komise. Závěr Navrženou Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2006 – 2010 je třeba chápat především jako otevřený materiál, který vymezuje základní aspekty budoucího směrování činností v této oblasti. Ponechává prostor pro řešení budoucích aktuálních potřeb ochrany spotřebitele na trhu, reakci na řešení konkrétních problémů, které s sebou přinese vývoj, a to jak v České republice, tak v Evropské unii. Zejména bude potřeba reagovat na nově připravovanou legislativu a v současné době projednávaný návrh Akčního programu Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele na léta 2007 – 2013. Případné změny obsahu Koncepce spotřebitelské politiky, včetně opatření k jejich realizaci budou uvedeny ve Zprávě o průběžném plnění úkolů zpracované v polovině roku 2008.
8
Obchod, doména spotřebitele moderoval Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., Vysoká škola hotelová, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Dámy a pánové, vítám Vás jménem spolupořadatelů na konferenci Obchod, doména spotřebitele. Vítám zde i studenty, které máme mezi sebou. Studenty, kteří jistě dále budou postupovat ve své odbornosti a zaujmou také jednou významná místa na lodivodském můstku našeho národního hospodářství či státu. Rád bych poděkoval Ministerstvu průmyslu a obchodu, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Parlamentu a organizátorům této akce MAG CONSULTING, s.r.o. Naše dnešní jednání by mělo mít formu jednotlivých referátů s tím, že po každém referátu bude možnost sdělovat připomínky a pokládat dotazy. Jestli dovolíte, úvodem vystoupí za Ministerstvo průmyslu a obchodu pan Ing. Josef Tržický, ředitel odboru ochrany spotřebitelů, MPO ČR.
„přehnané“ zpřísnění některých legislativních nástrojů ochrany spotřebitele, včetně sankcí za jejich porušení, dále uvádím, že poctivého obchodníka se tyto změny ani nadále nedotknou; ten méně si jistý nepochybně zbystřil pozornost, a tak by to, koneckonců, mělo být. Vážené dámy a pánové, přestože současnou etapu vývoje obchodu hodnotím jako etapu konsolidace expanzí utvořené struktury vnitřního trhu, nelze v žádném případě hovořit o stabilizaci či snad „klidu“ konečném. Procesy koncentrace, i když volněnějším tempem, pokračují a budou pokračovat. Možná ještě přesnější bude označit právě probíhající období jako fázi „pročišťování obchodního portfolia“. Je také zřejmé, že ne všechny subjekty současnou ostrou konkurenci dlouhodobě vydrží a svou pozici na trhu obhájí. O to více potěšující je expertní zjištění, že tempo poklesu malých obchodníků se zpomalilo a zvláště malé obchody a rodinné firmy svou pozici na trhu stabilizovaly. Pro rok 2006 i střednědobý horizont lze usuzovat, že obchod si minimálně zachová svoji dosavadní pozici v rozhodujících ekonomických parametrech, bude i nadále prorůstovým a stabilizujícím odvětvím ekonomiky. Pro rok 2006 lze očekávat tempo růstu v intervalu 4 - 6%, což je přírůstek, o kterém se může obchodníkům na západ od našich hranic jen zdát. Nepochybně se jistou měrou zkvalitní i nákupní podmínky obyvatel venkova, kde je situace v zásobování mnohdy zatím neuspokojivá. Dosavadní podklady nasvědčují tomu, že stejně jako loni poroste rychleji prodej průmyslového zboží (především textilu a obuvi) než prodej potravin. Rovněž lze očekávat, že příznačný pro trh bude jeho ne příliš vítaný aspekt – totiž jeho diskontizace. V závěru mého vystoupení mi nedá nezmínit upřímně, že není snahou centra obchod zbytečně regulovat. Jde především o to jej evropsky, hlavně v kvalitě pro spotřebitele, standardizovat! Velmi bychom samozřejmě uvítali, kdyby tento proces probíhal přirozenou cestou kultivace podnikatelských iniciativ samotných, např. prostřednictvím sdružení Korektní podnikání či podobně, ale k diskusi o tom a mnohém dalším jistě přispěje i jednání této a podobných konferencí.
Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Otázky vnitřního obchodu Vážené dámy, vážení pánové, nyní mi dovolte pár slov k vnitřnímu obchodu. Nedílnou součástí pozitivního vývoje české ekonomiky a spokojenosti občanů je nepochybně také vývoj na vnitřním trhu, především v maloobchodě. Je prokazatelné, že obchod je významným akcelerátorem a činitelem růstu ekonomiky a tvorby nálad občanů. Oceňuji v této souvislosti, že trh je živý, odráží dosahované rostoucí reálné příjmy domácností, zkvalitňující se strukturu poptávky spotřebitelů i poptávku ostatních účastníků trhu, především podnikatelského sektoru a rostoucího počtu turistů. Je charakterizován pestrou škálou prodejních formátů a příležitostí k nákupu, ostrou konkurencí jeho účastníků, vcelku stabilní a příznivou hladinou spotřebitelských cen v maloobchodě při současném intenzivním využívání akčních i průběžných cenových nabídek. Kvalitativní změny doznává, a to potěšujícím způsobem, strana spotřebitele. Kupní síla spotřebitele roste a dle posledních predikcí během příštích let předčí kupní sílu spotřebitelů v Řecku a Portugalsku a rychleji, než se očekávalo se přiblíží průměru kupní síly „staré evropské patnáctky“. Spolu se Slovinskem jsme již teď, a budeme výrazně i nadále, nejbohatšími spotřebiteli z „nové evropské desítky“. Prokazuje se, že spotřebitelé již nejsou „šedou spotřební masou“, ale diferencovaným souborem s odlišnými přáními, touhami a aspiracemi, za které si rádi „připlatí“. Více a rychleji než v okolních zemích již vystřízlivěli z tržních pozlátek/trháků a vyžadují stále více skutečnou hodnotu. Domnívám se, že je účelné dát signál k tomu, aby se obchodníci zaměřili spíše na kvalitu než na kvantitu, aby zefektivnili interní kontrolní systémy, ochotněji spolupracovali s orgány státního dozoru, aby se ochrana spotřebitele stala z deklarované aktivity reálnou aktivitou každodenního obchodního provozu. K mnohdy diskutovanému poukazu na
Ing. Michal Ševera, CSc., Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, GfK Praha Pohled na vývoj nákupních podmínek v ČR, příprava přechodu ČR na euro Konkurenční prostředí, míra liberálního prostředí a státních zásahů se velmi diskutuje. Vyplývá z toho, že i velice intenzivní soutěže mezi velkými obchodními řetězci se v poslední době odráží u některých fúzí nákupech obchodních firem na vzájem. I v některých excesech a problémech, který se v poslední době stalý. Malé a střední podnikání začíná být velice aktivní a domníváme se, že se jedná o fenomén, který si zaslouží být ne jenom monitorován a popsán, ale zejména ho velice intenzivně z hlediska Svazu obchodu a cestovního ruchu podporovat.
9
PREFEROVANÉ TYPY PRODEJEN Hlavní nákupní místo 2.1 V JAKÉM TYPU PRODEJNY CELKOVĚ UTRATÍTE NEJVĚTŠÍ ČÁST VAŠICH MĚSÍČNÍCH VÝDAJŮ ZA POTRAVINY ? 100% 90%
12
13
8
10
5 20
80%
22
23 32
70% 41
60%
18
49
13 9
22
17
23
jinde stánek / tržnice specializovaná prodejna
21
20
15
29
menší samoobsluha diskontní prodejna
23
20%
26
24
10%
19
19 26
30%
20
5
pultová prodejna potravin
15
40%
18
18
17
50%
3
5
5
20
16
37
30
29
35
36
supermarket hypermarket
4
0% XI/ 97
XI/ 98
XI/ 99
XI/ 00
XI/ 01
XI/ 02
XI/ 03
XI/ 04
XI/ 05
SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle cenové úrovně 6.1 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE CENOVÉ ÚROVNĚ (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) Známka změna listopad 04/05 2005
pořadí 2005
pořadí 2004
1.
1.
Kaufland
z z
řetězec
pořadí 2005
1,58
16.
pořadí 2004
řetězec
13.-14. Hypernova
Známka změna listopad 04/05 2005 Ð
2,29
z
2,30
2.
4.
Makro
1,66
17.
17.
Flosman/Flop*
3.
3.
Penny Market
z
1,68
18.
20.
Jednota
z
2,36
4.
2.
Lidl
z
1,70
19.
21.
Spar*
z
2,43
5.
5.
Plus Diskont
z
1,79
20.
16.
Tempo*
z
2,48
6.
15.
Terno*
Ï
1,81
21.
z
2,59
7.
6.
Tesco HYP
z
1,82
22.
23.-24. Konzum Billa 19.
Ð
2,64
z
1,86 1,92
23. 24.
Albert 18. 23.-24. Delvita
Ð
Ï
Ð
2,69 2,78
8. 9.
Globus 7. 13.-14. Hruška
10.
12.
Tesco OD
z
1,97
11.
10.
Interspar
z
2,00
12.
8.
Norma*
z
2,03
Ï
zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu
13.
11.
Carrefour
z
2,10
Ð
zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu
14.
9.
Coop Diskont
z
2,12
z
žádná nebo nevýznamná změna
15.
22.
Tip/Tuty*
Ï
2,14
Vysvětlivky:
*nízký počet respondentů
10
SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle šíře sortimentu 6.2 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE ŠÍŘE SORTIMENTU (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) Známka změna listopad 04/05 2005
pořadí 2005
pořadí 2004
1.
2.
Globus
z
2.
3.
Tesco hypermarket
z
1,40
17.
3.
1.
Carrefour
z
1,42
18.
4.
5.
Makro
z
1,47
19.-20.
5.
8.
Tesco OD
z
1,54
19.-20.
6.
4.
Hypernova
z
1,56
21.
7.
7.
Interspar
z
1,63
22.
8.
6.
Kaufland
z
9.
16.
Tempo*
Ï
1,68 1,88
23. 24.
10.
10.
Terno*
Ï
1,95
11.
23.
Tip/Tuty*
Ï
2,00
Billa
z
Ï
12. 13. 14. 15.
řetězec
9. 13.-14. Hruška 13.-14. Coop Diskont* 15.
Delvita
1,33
pořadí 2005
pořadí 2004
16.
19.
řetězec Plus Diskont
Známka změna listopad 04/05 2005 z
2,24
Ï
2,28
z
2,29
17.
Penny Market
z
2,35
11.
Spar*
Ð
2,35
20.
Flosman/Flop*
z
2,36
Lidl
Ð
2,45
z
2,54
z
2,71
21.-22. Jednota Albert 12.
18. 24.-25. Konzum 24.-25. Norma* Vysvětlivky:
2,03
Ï
zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu
2,06
Ð
zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu
z
2,12
z
žádná nebo nevýznamná změna
z
2,16
*nízký počet respondentů
SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle čerstvosti a kvality zboží
6.4 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE ČERSTVOSTI A KVALITY ZBOŽÍ (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka) Známka změna listopad 04/05 2005
pořadí 2005
pořadí 2004
16.-17.
3.-4.
pořadí 2005
pořadí 2004
1.
2.
Globus
z
2.
5.
Tesco hypermarket
z
1,63
16.-17.
3.
7.
Tesco OD
z
1,64
18.
řetězec
1,51
Ï
1,67
19.
5.-6.
14.-15. Hruška Interspar 6.
z
1,70
20.
5.-6.
3.-4.
Kaufland
z
1,70
21.
7.
16.
Tip / Tuty*
Ï
1,71
22.
8.
9.
Makro
z
1,72
23.
9.
1.
Carrefour
Ð
1,76
24.
10.
8.
Tempo*
4.
řetězec
Známka změna listopad 04/05 2005
Hypernova
Ð
1,94
Jednota
22. 12.-13. Billa 20.-21. Delvita
z
1,94
z
1,96
z
2,00
12.-13. Lidl Konzum 23.
Ð
2,04
z
2,04
Ð
2,08
Ð
2,14
z
2,35
17.
Albert
Spar* 10. 24.-25. Norma*
z
1,79
11.
20.-21. Flosman / Flop*
z
1,80
12
18.-19. Terno* 18.-19. Plus Diskont
z
1,82
Ï
zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu
z
1,85
Ð
zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu
z
1,93
z
žádná nebo nevýznamná změna
z
1,93
13.
14.-15. 14.-15. Penny Market 14.-15.
11.
Coop Diskont*
Vysvětlivky:
*nízký počet respondentů
11
SPOTŘEBITELSKÉ HODNOCENÍ ŘETĚZCŮ Hodnocení podle dostupnosti a kvality personálu 6.5 HODNOCENÍ OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ PODLE DOSTUPNOSTI A KVALITY PERSONÁLU (1=nejlepší známka, 5=nejhorší známka)
pořadí 2005
pořadí 2004
1.
5.-6.
2.-3.
2.
2.-3. 4.-5.
řetězec
pořadí 2004
řetězec
Známka změna listopad 04/05 2005
Ï
1,68
16.
1.
Spar*
Ð
2,10
Hruška
z
1,69
17.
17.
Carrefour
z
2,17
18.-19. 14.-15. Albert 18.-19. 18.-19. Delvita Billa 20.-21. 20.
z
2,18
z
2,18
z
2,22
20.-21. 14.-15. Hypernova 22. 18.-19. Lidl
z
2,22
z
2,27
z
2,35
Ð
2,42
11.-12. Tip / Tuty* Coop Diskont* 7.
4.-5.
3.
6.
24.
Terno*
8.
pořadí 2005
Flosman / Flop*
Jednota
7.
Známka změna listopad 04/05 2005
Ï
1,69
z
1,82
z
1,82
Ï
1,84
11.-12. Globus Tesco hypermarket 8.
z
1,93
z
1,94
23.
Tesco OD
z
1,96
24.
z
1,98
Makro
23. 21.-22. Norma*
9.
9.-10.
10.
4.
Tempo*
11.
13.
Penny Market
z
2,01
Konzum
Ï
2,03
Ï
zlepšení hodnocení o více než 0,15 bodu
z
2,05
Ð
zhoršení hodnocení o více než 0,15 bodu
z
2,05
z
žádná nebo nevýznamná změna
z
2,09
12.
5.-6.
13.-14. 21.-22. Interspar Plus Diskont 13.-14. 16. 15.
9.-10.
Kaufland
Vysvětlivky:
*nízký počet respondentů
atd. Důležitá bude komunikační a propagační kampaň, kterou stát připravuje. Velkou roli budou hrát také ekonomické parametry eura v době, kdy se přechod uskuteční. Opatření, která by měla rizika minimalizovat:. Budou vznikat dobrovolné dohody mezi Svazem obchodu a cestovního ruchu. Také je potřeba jednat s bankami, pojišťovnami, se spotřebitelskými organizacemi, např. s ochranou spotřebitele, asociací slepců. Nezbytným nástrojem pro přechod na euro je monitoring připravenosti jednotlivých subjektů, potažmo celé populace. Dalším důležitým bodem je na jednu stranu dostatečně dlouhá přechodová fáze a na druhou stranu co nejkratší doba trvání duálního oběhu. A v neposlední řadě se musí stanovit pravidla pro stanovování a označování cen.
Druhá část mého vystoupení se bude týkat přeměny národní měny na měnu evropskou . Všichni dobře víme, že je s tím hodně práce již nyní. Svaz obchodu nechtěl zůstat pozadu a velice aktivně v tomto roce vykročil vstříc těmto požadavkům a potřebám. Snaží se maximálně připravit podmínky pro to, aby změna měn proběhla relativně dobře. Víme i to, že jsme dnes v podstatě jedinou zemí střední a východní Evropy, která splňuje maastrichtská kritéria pro přeměnu na euro. A to také znamená, že po volbách, ať dopadnou jakkoliv, někdo rozhodne, kdy se naše ekonomika k euru vydá. Odhaduje se, že to bude v roce 2009 nebo 2010. Ale přípravy, které s tím budou spojeny, musí začít již nyní. Změna, která probíhala v Evropě, když se převáděly národní měny na euro (i když se nejednalo o všechny státy Evropské unie), se týkala víc než 300 mil. obyvatel. Naší výhodou je to, že situace byla v různých zemích připravována rozdílně a proběhla různě kvalitně. Procesy byly monitorovány a my se pokusíme zaujmout co nejlepší postoj. Ukázalo se, že ve všech zemích maloobchod sehrál rozhodující úlohu při směně peněz. Daleko významnější než všechny bankovní systémy a než všechna možná softwarová řešení bezhotovostních převodů atd. Jedním z rizik, která bylá definována v Evropě je to, že malé a střední podniky se nedovedly přizpůsobit velkému profesnímu tlaku a přípravě velkých řetězců při přeměně na euro. S tím může být spojeno vydělení speciálních prostředků a budgetu na takovéto změny. Vzniknou i objektivní náklady, které jsou spojeny s přeceňováním zboží, se změnou informačních podnikových systémů, přizpůsobování účetnictví, počítačových systémů, softwarů, atd. Dalším důležitým aspektem bylo, kolik obchodníci, hotely a hospody budou potřebovat bankovek a mincí, aby dovedli zvládnout nápor na změnu, která proběhne. Bude potřeba zajistit včas komunikační aktivity v obchodě, tzn. letáky, ceníky, reklamy,
Jan Wiesner, Hospodářská komora ČR, Svaz českých a moravských výrobních družstev, Sdružení Korektní podnikání Negativní jevy v podnikání Vážené dámy a pánové, již 17. rok se pohybujeme v tržním kapitalistickém prostředí a za tuto krátkou dobu jsme prošli všemi stádii vývoje. Je pochopitelné, že jsme během této doby pocítili i všechny negativní jevy související se svobodným podnikáním, které nás, jako daňové poplatníky a občany, stálo obrovské prostředky. Ostatní země západní Evropy, s nimiž dnes sdílíme společný trh, si tímto vývojem prošly také, měly na to však mnohem delší dobu. Změny neprobíhali tak překotně, nedošlo k zásadní změně politického a ekonomického systému a mohla proto být vypracována a zažita legislativní pravidla, upravující podnikání mnohem důsledněji než na našem území. Nejdůležitějším subjektem v podnikání je spotřebitel, zákazník. Tím je nejenom občan, ale také každý odběratel. Ochrana spotřebitele v tržním prostředí proti jeho negativním 12
vlivům a zneužívání může být zajištěna na několika úrovních. Legislativně může být spoléháno na všemocnou ruku trhu a můžeme také působit na morální přístup podnikatelů a zaměstnavatelů k zákazníkovi a partnerům. V legislativní oblasti jsme již udělali dost, myslím, že oblast podnikání je upravena spíše nadbytkem norem. V čem ale vidím dosud nedostatky a co nejvíce škodí poctivým podnikatelům. Podnikatel, který porušuje práva spotřebitelů, svých obchodních partnerů nebo zaměstnanců, přímo je okrádá, zneužívá dominantního postavení nebo mezer v zákonech, může v případě ukončení podnikání v jedné firmě, založit neomezené množství dalších podniků, třeba i se stejným předmětem činnosti, tudíž v podnikání pokračovat. Jedině v případě, že je za svou činnost odsouzen a je mu uložen trest zákazu podnikání, mohou být jeho další aktivity omezeny. A co je snad ještě závažnější, že pokud svou neetickou podnikatelskou činností získal značné prostředky, místo toho, aby se dostal na okraj společnosti, je často prezentován jako příklad úspěšnosti a takto medializován. Bohužel stav, úroveň a vztahy podnikání vytvářejí a ovlivňují celé společenské klima. O zahraničních podnikatelích pak nevíme vůbec nic z hlediska jejich minulých aktivit a naše otevřenost trhu pro zahraniční subjekty, která nemá ve vyspělých zemích obdoby, umožňuje u nás podnikání i organizovaným, dá se říci až zločineckým společnostem. Stejně negativně je vnímáno nejenom podnikání přímo porušující zákony, ale také zneužívání dominantního postavení a těžko prokazatelné kartelové dohody, s jejichž pomocí získávají úzké skupiny neadekvátních zisků na úkor většiny ostatních podnikatelů, zákazníků a občanů. Nejzřetelnější jsou příklady bank nebo dodavatelů energií a základních komodit. Do této kategorie patří i některé obchodní řetězce, které si pletou heslo „Zákazník je náš pán“ s cílem získání co největšího zisku a naopak většina zákazníků si neuvědomuje, že ona honba za co nejnižší – pro ně samozřejmě výhodnou – cenou jde na úkor výrobce, kde je obvykle tento zákazník zaměstnán. Tím dříve či později může touto politikou přijít o práci, neboť tlak některých obchodníků na výrobce jít až na nákladové ceny v budoucnu zapříčiní nemožnost investovat, inovovat a rozvíjet podnik, což vede k postupné likvidaci. Aby toho nebylo málo, tak různá lákadla jako „výhodné půjčky“ zapříčiní, což je dnes již ze statistiky zřejmé, životní problémy a tragedie mnohých i když nezodpovědných rodin. Nebudu již vůbec hovořit o změně stylu života naší již konzumní společnosti místo rozvíjení kultury, sportu, poznávání přírody a jiné relaxace na trávení víkendů v areálech obchodních center. Je pochopitelné, že na poctivé podnikatele má tato situace negativní dopady a snaží se jim bránit. Rád bych zde poukázal na jednu aktivitu, která vzešla z iniciativy Svazu obchodu a dalších podnikatelských svazů a organizací a vedla k založení sdružení pro Korektní podnikání. Cílem sdružení je ochrana rovných podmínek obchodního podnikání, konkurenčního prostředí a regulérního tržního jednání. Za nedílnou součást tohoto úsilí považují členové sdružení a jejich partneři soustavnou kultivaci partnerských a spotřebitelských vztahů, založenou na prosazování etických požadavků a principů autoregulace. Významným argumentem pro prosazování etických autoregulačních nástrojů jsou
osvědčené zahraniční zkušenosti i vstup České republiky na společný evropský trh, kde jsou mnohé z prvků již aplikovány a další se vzájemně mezi členskými zeměmi v zájmu potlačování nekorektního jednání řeší. Členové sdružení si kladou za cíl být vzorem a garantem, dnes bychom řekli nadstandardního, ale ve skutečnosti slušného chování podnikatelských subjektů jak ve vzájemných vztazích, tak i ve vztazích ke spotřebiteli. Normy chování vyplývající z příslušných zákonů považují členové Sdružení za výchozí bázi k vytváření vlastních nadstandardních dobrovolně dohodnutých aktivit. K realizaci předmětu činnosti Sdružení vyhlásilo „Kodex korektního podnikání“ a vytváří standardy Společenské odpovědnosti organizací jako autoregulační mechanismy, které umožní předcházet problémům a případně je řešit bez zásahu orgánů státu v souladu s právními předpisy České republiky, například prostřednictvím alternativního řešení sporů. Rád bych využil této příležitosti a doporučil všem přítomným podnikatelům ze všech oblastí výroby, obchodu či služeb, kterým nejsou negativní jevy v podnikání lhostejné, aby se seznámili se zásadami sdružení a případně se stali jeho členy . Pro vaší informaci je k dispozici adresa www.korektnipodnikani.cz. Doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc., Vysoká škola ekonomická Vývoj maloobchodu v ČR Vývoj maloobchodu České republiky Postavení obchodu v národním hospodářství • podíl na HDP – okolo 15 % • podíl na investicích – zhruba 10 % • podíl na zaměstnanosti – okolo 16 % • podíl na počtu ekonomických subjektů – zhruba třetina Vývoj podnikatelských struktur v maloobchodě 1. transformace 2. restrukturalizace 3. diferenciace TOP 10 maloobchodu 1995 1. Interkontakt 2. Euronova (Ahold) 3. Pronto-Plus 4. Spar České Budějovice, Sušice 5. M-Holding 6. Julius Meinl 7. Delvita 8. Plus Discount 9. Pramen Praha Červený Dvůr 10. Vít Restrukturalizace • Nástup moderních obchodních formátů – supermarketů, diskontů – a především hypermarketů • Rostoucí organizační koncentrace • Dominance mezinárodních obchodních řetězců
13
Hlavní nákupní místo potravin v (%) Typ
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Hypermarket
1
4
16
20
29
30
37
Supermarket
24
26
23
29
26
21
19
Diskont
9
13
15
17
18
18
19
Superetta
49
41
32
23
20
22
18
Pultová prod.
13
12
10
8
5
5
5
Jinde
4
4
4
3
2
4
2
TOP 10 maloobchodu 1999 1. Ahold 2. Rewe 3. Kaufland 4. Delvita 5. Tengelmann 6. Tesco 7. Globus 8. Julius Meinl 9. Baumax 10. Spar
Maloobchodní síť počet jednotek
sortimentní členění
potraviny
nepotraviny
celkem
prům. prodej. prům. počet plocha v m2 zaměstn. na na jednotku jednotku
1989 1999
22494 32998 index 99/89 146,7 1989 19625 1999 76128 index 99/89 387,9 1989 42119 1999 109126 index 99/89
259,1
3,63 3,52 97,0 4,55 2,48 54,5 4,06 2,79
153,1 230,4 150,5 162,2 756,0 466,1 315,3 986,4
7,89 11,30 143,2 8,62 18,33 212,6 16,52 29,63
119,8
68,7
312,8
179,4
Podíl velikostních skupin podniků na počtu pracovníků 80 70 60 50 40 30 20 10 0
TOP 10 maloobchodu 2005 1. Makro 2. Schwarz (Kaufland, Lidl) 3. Ahold 4. Rewe (Billa, Penny Market) 5. Tesco 6. Globus 7. Tengelmann (Plus-Discount, Obi) 8. Spar 9. Carrefour 10. Helvita
0 - 19 20 - 99 0 - 99 100 a více
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Diferenciace • Maloobchodní trh je značně nasycený. • Klíčovou úlohu při přerozdělování tržních podílů budou mít diferenciační marketingové strategie opřené o vysokou efektivitu oběhových procesů a produktivitu práce. Srovnání výkonnosti domácích a zahraničních společností (100 a více zaměstnanců) Zahraniční společnosti • lépe využívají pracovní sílu, • spolehlivěji hradí své závazky, • stejných výnosů dosahují s vyššími zásobami a vyšší vázaností vlastního jmění a investičního majetku, • jejich provozní zisk je relativně nižší. Přestože jsou zahraniční společnosti dosud lepší ve všech ukazatelích produktivity práce, po roce 2000 dochází ke sbližování výsledků se společnostmi domácími.
Podíl velikostních skupin podniků na tržbách 70 60 50
0 - 19
40
20 - 99
30
0 - 99
20
100 a více
10 0 2000 2001 2002
obslužný standard
70,5 71,9 102,0 85,6 102,2 119,4 77,6 93,0
Diferenciace Páteří trhu jsou mezinárodní podnikové sítě tvořené nadnárodními obchodními řetězci a jejich stejně internacionalizovanými dodavateli a dalšími firmami zajišťujícími podpůrné procesy ve formě služeb.
1997 1998 1999
plošný standard
2003 2004 2005
14
Růst produktivity v segmentu zahraničních společností se tak přenáší i do segmentu firem domácích. Nadějné strategie • Diferenciační marketingové strategie • Budování zákaznické loajality i necenovými nástroji poskytování služeb prokazatelná jakost zboží vyhledávání či vytváření nových tržních segmentů
• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a z toho pramenící nízká kvalita služeb CR Příležitosti ČR v oblasti CR • Celosvětově rostoucí zájem o CR • Potenciál moderních informačních technologií • Zvyšující se počet zahraničních turistů v ČR • Značný potenciál pro rozvoj CR v dosud nevyužitých regionech (často vykazujících vysokou nezaměstnanost) • Zvyšování počtu podnikatelských subjektů v oblasti CR, jejich kvalifikace a úrovně služeb Hrozby pro ČR v oblasti CR • Snižování návštěvnosti v důsledku nedostatečné a nekvalitní nabídky služeb • Zvyšující se kvalita služeb v CR v dalších zemích Evropy • Zhoršování technického stavu kulturních památek Strategické dokumenty ČR podporující problematiku CR • Strategie hospodářského růstu ČR - Zajistit dostatek zdrojů z EU - Urychlit ekonomický rozvoj regionů • Strategie udržitelného rozvoje ČR - Rozvoj ekologických forem CR • Strategie regionálního rozvoje ČR - Organizace a management CR - Infrastruktura CR - Produkty a služby CR • Koncepce státní politiky CR 2004-2006 - V současnosti se připravuje se na období 2007-2013
Mgr. Marek Jahůdka, Ministerstvo pro místní rozvoj Návrh integrovaného operačního programu v cestovním ruchu pro rok 2007-2013 Silné stránky ČR v oblasti CR • Existence kulturních i přírodních atraktivit nadregionálního a mezinárodního významu • Vysoký podíl odvětví cestovního ruchu na devizových příjmech a HDP České republiky (CR se podílí na HDP 9 % a více než 12 % na zaměstnanosti) • Vysoký potenciál venkova pro rozvoj CR Slabé stránky ČR v oblasti CR • Regionální disproporce v návštěvnosti - vysoká koncentrace aktivit CR v tradičních střediscích a naopak nevyužívání potenciálu dalších regionů • Nedostatečná nabídka komplexních produktů CR, nedostatečně rozvinuté marketingové aktivity • Nedostatečné využívání národních kulturních památek • Nedostatečně rozvinutá infrastruktura CR Potenciál cestovního ruchu Česká republika
15
Míra nezaměstnanosti (obce s rozšířenou působností, stav k 31.12.2005)
Potenciál cestovního ruchu Pardubický kraj
16
Integrovaný operační program (IOP) Priorita 3 - Rozvoj cestovního ruchu Opatření 3.1 - Organizace a řízení cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni Opatření 3.2 - Podpora budování destinací CR národního a nadregionálního významu Opatření 3.3 - Rozvoj produktů a marketingová podpora CR na národní a nadregionální úrovni
Předpokládané výsledky a dopady: • Příznivější rozložení domácí a zejména zahraniční návštěvnosti (mimo Prahu) • Výrazné zvýšení pobytové domácí a zahraniční návštěvnosti • Prodloužení sezóny a využití zařízení v našich nejvýznamnějších oblastech a střediscích CR
Nahrazuje stávající dotační intervence: • Státní program podpory CR • Společný regionální operační program (priorita 4) • Státní program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů (podprogram Podpora investic pro rozvoj CR)
Opatření 3.3 Rozvoj produktů a marketingová podpora CR na národní a nadregionální úrovni • Typy operací - Individuální projekty - Komplexní operace • Koneční příjemci a uživatelé - ČCCR, NNO, FO+PO, obce, kraje, rozpočtové a příspěvkové organizace • Opatření bude v synergii s intervencemi plánovanými v rámci ROP
Opatření 3.1 Organizace a řízení CR na národní a nadregionální úrovni • Typy operací - Individuální projekty - Komplexní operace • Koneční příjemci a uživatelé - ČCCR, nestátní neziskové organizace (NNO), rozpočtové a příspěvkové organizace • Opatření bude v synergii s intervencemi plánovanými v rámci ROP
Zaměření: • Podpora rozvoje podnikání v CR – dotváření komplexních operací • Podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází • Tvorba a propagace produktů specifických destinací CR • Tvorba a zkvalitnění základních a doplňkových služeb CR • Zapojení ČR do mezinárodních (evropských) projektů CR včetně propagace (např. středoevropská spolupráce, V4, evropské projekty kulturního cestovního ruchu, ekoturistiky, learning areas apod.) • Organizace mezinárodních konferencí, sympozií, podpora tvorby katalogů
Zaměření: • zavedení a dlouhodobé naplňování satelitního účtu cestovního ruchu včetně regionálních satelitních účtů • zavádění národních a nadregionálních informačních systémů a podpora koordinace a propojení regionálních komunikačních platforem, databází a e-služeb • destinační management – organizace cestovního ruchu na národní a nadregionální úrovni • tvorba a informační podpora národních a mezinárodních standardů CR v ubytovacích a stravovacích službách a certifikace kvality služeb
Předpokládané výsledky a dopady: • Zvýšení zahraniční a domácí pobytové návštěvnosti • Výrazné zvýšení kvality poskytovaných služeb • Zvýšení kvalifikace a konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů v cestovním ruchu
Opatření 3.2 Podpora budování destinací CR národního a nadregionálního významu • Typy operací - Individuální projekty - Grantová schémata - Komplexní operace • Koneční příjemci a uživatelé - právnické a fyzické osoby - PO MK - NNO • Opatření bude v synergii s intervencemi plánovanými v rámci ROP
Finanční perspektiva 2007-2013 • celkové prostředky na politiku soudržnosti pro ČR na období 2007-2013: cca 685 mld. Kč (v cenách r.2004), v běžných cenách až 774 mld. Kč • alokace 2007-2013 pro IOP: 7,25%, tj. cca 56 mld. Kč • priorita 3 (CR) v rámci IOP na období 2007-2013: 2,45% (34% z IOP), tj. cca 19,2 mld. Kč Finanční alokace IOP 2007-2013 Priorita 3 - Rozvoj cestovního ruchu (strukturální fondy EU) Opatření 3.1 - 2.533 mil. Kč Opatření 3.2 - 10.696 mil. Kč Opatření 3.3 - 5.910 mil. Kč
Zaměření: • Podpora komplexních projektů vybudování a rekonstrukce zařízení CR, které jsou součástí infrastruktury specifických destinací (doplnění a zlepšení infrastruktury v rámci kompaktních turistických regionů ležících na území více NUTS2 nebo v rámci sítě měst/míst rozložených po území ČR, nabízejících společné produkty) a odvětví CR • Zkvalitňování sportovně-rekreační turistické infrastruktury zejména v našich nejvýznamnějších horských oblastech a střediscích, příp. střediscích letní rekreace u vody • Rozvoj lázeňství a lázeňského cestovního ruchu • Péče o přírodní atraktivity národního významu za účelem rozvoje CR
Zajištění spolufinancování národních a nadregionálních projektů IOP • míra spolufinancování ze zdrojů EU – 85% • zbývajících 15% bude financováno ze SR • spolufinancování bude zajištěno částečně přesunem dotačních zdrojů z národních dotačních programů kapitoly MMR, zbývající část bude financována z vlastních zdrojů žadatele Zajištění absorpční kapacity v rámci IOP I. Funkční implementační struktura II. Výběr oblastí (komplexních středisek CR)
17
Ing. František Sládek, CSc., Ministerstvo zemědělství Zajištění bezpečnosti potravin v ČR Proč bezpečnost potravin? • Dotýká se všech obyvatel • Zajímá se o ni 91 % obyvatel EU. • Má přímý dopad na - kvalitu a délku života - zdravotní stav populace
1. Ideový návrh zajištění absorpční kapacity v regionech (způsob implementace IOP) 3 úrovně implementace IOP I. Monitoring absorpčního potenciálu území - projektoví manažeři odpovědni za vyhledávání vhodných projektů - zajišťují manažeři zprostředkujícího subjektu II. Příprava a kompletace projektové žádosti - bude probíhat na komerční bázi prostřednictvím poradenských firem (snaha vytvořit podmínky pro certifikaci poradenských firem) III. Administrace schváleného projektu - systém projektových manažerů na pobočkách zprostředkujícího subjektu (např. ve Dropu pobočky CRR) odpovědných za plnění věcného a časového harmonogramu administrace projektu
Zajištění bezpečnosti potravin • vychází z nařízení EP a Rady 178/2002. • Vyžaduje dobrou komunikaci - mezi resorty - s nevládními organizacemi - s odbornou i laickou veřejností • Informace jsou založeny na vědeckém základě Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) • Nařízení EP a Rady č. 178/2002, EK č. 2230/2004 - vědecké posouzení na úrovni společenství - stanoviska k právním přepisům Společenství států EU a EHS EFTA - spolupráce s obdobnými úřady členských zemí - komunikace o riziku
2. Výběr komplexních center CR • návrh komplexních center respektuje vhodnost a potenciál území pro rozvoj CR v ČR • smyslem výběru je podpora takových území, která mají pro rozvoj CR dostatečný potenciál a vygenerují nová pracovní místa (významně přispějí k řešení nezaměstnanosti v regionu) • centra mají strategický a klíčový charakter pro rozvoj CR v ČR a budou tvořit rovnoměrnou a páteřní síť s nadregionálním významem • výběr center respektuje územní členění ČR na regiony soudržnosti NUTS II • výběr center respektuje možnosti jejich propagace ze strany CzechTourismu v zahraničí (vychází z marketingových studií CzT) • cílem je rovnoměrné rozptýlení návštěvníků ČR mimo Prahu a koncepční podpora domácího cestovního ruchu
Spolupráce ČR a EFSA • komunikaci s EFSA zajišťuje KS BP při MZe • spolupráce od 3/2003 v roli pozorovatele • v současnosti: - účast na jednání poradního sboru EFSA, - pracovní skupiny pro komunikaci a IT, - přístup do Extranetu - videokonference Eurobarometer průzkum veřejného mínění • spolupráce EFSA a DG SANCO (EK) • ve všech 25 státech EU, 2.9.- 6.10.2005 • účel: zjistit, jak lidé vnímají riziko
Několik důležitých rad na závěr (zkušenosti z administrace 2004-2006) • zahájit přípravu projektu co nejdřív - týká se to zejména komplexních projektů – vazba na lhůty ve stavebním řízení atd. Letošní rok je sice rokem kdy finanční zdroje 20042006 jsou již alokovány – na druhé straně je to období, kdy je jedinečná příležitost soustředit se na přípravu. Základní logika přípravy projektové žádosti zůstane z velké části stejná jako u projektů 2004-2006. • zpracovatele projektové žádosti – vybírat podle jeho zkušeností a podle úspěšnosti jím předkládaných žádostí. MMR ve spolupráci s MPO připravuje systém certifikace poradenských firem. • příprava příloh projektové žádosti – mnohdy se stává, že z důvodu formálních nedostatků není vybrán kvalitní projekt. • možnost konzultací – podle toho, kdo výzvu vyhlašuje (odbor rozvojových programů v CR na MMR, do budoucna Regionální rady pro ROP atd.). • příručky pro žadatele, metodiky hodnocení projektů – všechny metodické dokumenty jsou vyvěšeny na www stránkách příslušného ministerstva
Eurobarometer nejdůležitější závěry • lidé obecně potraviny vnímají pozitivně, jako takové si je nejčastěji spojují s chutí a požitkem • při nákupu potravin je vybírají podle kvality a dále ceny, nikoliv podle toho zda jsou zdravé a bezpečné • více než 40% obyvatel EU se domnívá, že jejich zdraví může být poškozeno konzumovanými potravinami Eurobarometer - nejdůvěryhodnější zdroje informací - spotřebitelské organizace (32%), - lékaři (32%), - vědci (30%) - státní správa (22%) - média (17%) - výrobci potravin (6%), - zemědělci (6%) - obchodníci (3%)
18
Představují následující okolnosti reálné riziko ohrožení vašeho zdraví (EU 25 - %)?
Výsledky průzkumu veřejného mínění (květen 2005) provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR Mají spotřebitelé dostatek informací o bezpečnosti potravin? (v %)
Obavy ze zdravotní závadnosti potravin (v %)
19
Sledování údajů, které jsou uvedeny na obalech potravin (v %)
Názory na změny v úrovni zdravotní nezávadnosti potravin na českém trhu po vstupu ČR do EU (v %)
Komunikace se spotřebiteli Komunikace se spotřebiteli • úzká komunikace MZe s nevládními organizacemi • účast zástupců „spotřebitelů“ - v koordinační skupině - v pracovní skupině pro komunikaci se spotřebiteli
Dny bezpečnosti potravin 15. – 24. května 2006 • Zahájeny tiskovou konferencí na MZe dne 15. 5. 2006 • Spolupráce s MZ, ČRO, spotřebitelskými organizacemi, SZPI, SVS ČR, SZIF, VŠCHT, ČZU a ZOO Praha • Cíl – poskytnout spotřebitelům co nejvíce informací z oblasti bezpečnosti potravin a pořádat tuto akci pravidelně každý rok
Informační centrum bezpečnosti potravin www.bezpecnostpotravin.cz • moduly - Informační centrum Potravinářství Legislativa Zemědělství Ministerstvo zdravotnictví informuje Poradenství
Podpora potravinářských výrobků značka KLASA • Slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, • Prezentace kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. • Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo nebo odebráno Co je KLASA • Uděluje ministr zemědělství od r. 2003 • Značku spravuje SZIF – Odbor pro marketing • K 28. dubnu bylo oceněno 1149 výrobků od 174 podniků
INFOPULT zodpovídání dotazů pro širokou veřejnost – odpověď do tří dnů - bezplatná služba přístupná: - z internetu - e-mailem info@uzpi.cz - telefonicky 227 010 277 nebo 227 010 270 - faxem 227 010 115 - osobně
Co je RASFF? • Rapid Alert System for Food and Feed • Systém sloužící pro hlášení přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví, pocházející z potraviny nebo krmiva 20
JUDr. Marie Moravcová, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Rozhodčí soud Rozhodčí řízení, respektive Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, snad již není pro většinu podnikatelů neznámým pojmem a těch, kteří svůj spor předali do rukou této instituce, rok od roku přibývá. Přesto však je zapotřebí neustále informovat veřejnost o výhodách rozhodčího řízení tak, aby dostatečná znalost problematiky odstranila možnou nedůvěru v tuto instituci. Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR byl založen v roce 1949 a jako instituce s dlouholetou tradicí má jasně daná pravidla rozhodčího řízení, která jsou publikována v Obchodním věstníku tak, jak ukládá zákon č.216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR má řadu výhod oproti řízení před obecnými soudy, ale asi nejdůležitější je rychlost. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo mnohokrát pouze několik týdnů. Rozhodčí řízení je totiž jednoinstanční, což v praxi znamená, že rozhodčí nález po doručení stranám je konečný a závazný. Je sice možné, aby se strany již v rozhodčí smlouvě dohodly, že rozhodčí nález je možné přezkoumat jinými rozhodci, v praxi se však této možnosti téměř nevyužívá, neboť by se tím rozhodčí řízení prodlužovalo. Existuje i možnost podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu obecným soudem, ale důvody pro zrušení rozhodčího nálezu jsou taxativně stanoveny příslušným zákonem. Řízení nelze protahovat ani absencí, protože i v případě, kdy se jedna strana nedostaví, proces proběhne. Další výhodou je výběr rozhodců. Nejčastější praxe je, že strany si vyberou po jednom rozhodci a ti se shodnou na třetím – předsedovi rozhodčího senátu. Počet rozhodců není omezen, jen musí být vždy lichý. Výhoda je i v tom, že strana si může vybrat rozhodce - odborníka, který danou problematiku zná, a o jehož nestrannosti a schopnosti rozhodnout je tato strana přesvědčena. Rozhodci se vybírají z listiny rozhodců, která je mj. zveřejněna na našich webových stránkách: www.soud.cz. Jednání před rozhodci je neveřejné a zároveň neformální. Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR je jediným stálým rozhodčím soudem s obecnou působností a může tedy rozhodovat majetkové spory bez ohledu na věcnou nebo místní příslušnost, vyjma sporů vzniklých v souvislosti s konkurzem či vyrovnáním nebo exekucí. Znamená to, že na Rozhodčí soud se obracejí nejen podnikatelé, kteří řeší spory o milionové částky, ale i například bývalí manželé při sporu o majetek. Vždy však musí smluvní dokument obsahovat písemnou rozhodčí doložku a zejména musí strany označit správným názvem instituci, která je příslušná a má pravomoc spor rozhodnout například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Minimalizace chyb v tomto ohledu znamená i rychlejší cestu práva. Výsledný rozhodčí nález má stejnou hodnotu jako pravomocný rozsudek řádného soudu – je tedy soudně vykonatelný. Oproti řádným soudům však mají rozhodčí nálezy velkou výhodu v široké vykonatelnosti v celosvětovém měřítku. Podle Newyorské úmluvy, která umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve všech státech, které tuto smlouvu ratifikovaly, je možné vykonat rozhodčí nález ve 138 státech světa.
Rozhodčí doložka může znít například takto: „Všechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v Praze podle jeho Řádu třemi rozhodci ustanovenými podle tohoto Řádu. Strany se zavazují splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených.“ Přehled mezinárodních a vnitrostátních sporů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR z toho mez z toho Rok Počet z toho s oběma zahr. vnitrost. sporů mez. stranami
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
90 130 192 216 282 450 598 869
40 41 40 33 54 47 54 60
3 2 4 1 2 1 3 4
50 89 152 183 228 403 544 809
V letošním roce bylo Rozhodčímu soudu při HK ČR a AK ČR doručeno prozatím 450 žalob, z toho 30 mezinárodních. Rozhodčí soud a online řízení. V roce 2004 vytvořil Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR produkt – rozhodčí řízení on-line, které znamená možnost rychlého řešení sporů ze spotřebitelských smluv, ze smluv o splátkovém prodeji nebo ze smluv na opakující se plnění. Například v Maďarsku již běžně takovéto spory rozhodčí soudy rozhodují; v ČR zatím probíhají jednání o možnosti využití tohoto produktu ve výše uvedených oblastech. Poslední květnový týden proběhla na Rozhodčím soudu akce, při níž se telefonicky spojily desítky odborníků na doménové spory tzv. webinar. EURid a Evropská komise vybrala totiž náš Rozhodčí soud, aby byl evropským sudištěm (adr.centrum) ve sporech, kde by rozhodčí řízení mělo umožnit odborné, rychlé a relativně méně nákladné řešení sporů o domény .eu, zejména spory se spekulanty, kteří by si registrovali doménová jména .eu v rozporu s právy jiných osob. Rozhodci tohoto centra patří k předním evropským expertům na oblast právní ochrany doménových jmen. Problematika evropských domén je populární nejen v rámci EU, ale na celém světě. Za prvních 12 měsíců od zahájení registrací byl registrován až 1 milion domén .eu. Činnost evropského rozhodčího centra pro tyto domény v Praze je tedy sledována jak v Evropě, tak mimo ni. U Rozhodčího soudu – adr.centra tak probíhají řízení ve všech 20 oficiálních jazycích Evropské unie. Veškerý kontakt mezi stranami, soudem a rozhodci probíhá na základě online platformy, což je ojedinělý právní a IT produkt. Bližší podrobnosti, odpovědi na dotazy a další informace včetně řádů a vydaných rozhodnutí lze najít na webových stránkách: www.adr.eu. Závěrem je třeba konstatovat, že Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR je stabilní a solidní institucí, která nejen díky své dlouholeté tradici, ale i díky moderním a progresivním přístupům patří k celosvětově uznávaným pilířům rozhodčího řízení.
21
Dr. Pavla Podskalská, Lobby ČR Příběh – Jak podnikatel okradl podnikatele Dnes jsem zde v podstatě jako obyčejný spotřebitel. Tento příběh je o tom „jak podnikatel okradl podnikatele“. Je to příběh trochu úsměvný, ale také hodně smutný. Příběh se bude týkat cen. Cen, které my, žijící v tržním hospodářství, považujeme za smluvní a pravděpodobně smluvní i jsou. Chci mluvit o tom, že občas se člověk dostane do situace, kdy potřebuje koupit něco jiného než chleba, mléko atd. Co když jdete koupit zboží, o jehož ceně nemáte žádné informace. Není to předmět denní spotřeby. Nabídka se neobjevuje ani v katalozích, protože to není předmět častého prodeje. Kolikrát v životě kupujete kování k nábytku? Mně se to stalo jednou maximálně dvakrát. Protože jsem chtěla přesně jedno jediné kování, a to secesní, aby se hodilo do nově restaurovaných prostor. Zašla jsem do první prodejny, která měla na fasádě vystavená plata s kováním. Výběr zboží byl fantastický. Pan majitel se opravdu snažil. Já jsem nešetřila chválou, procházela jsem se po obchodě a vykřikovala jsem jak je to super, že konečně mám velký výběr a že tady si 100% vyberu. Informace o sortimentu jsem dostala také uspokojivé. Bylo mi řečeno, že toto kování je mimořádné, jde o repliku, dovoz z Itálie, je to kov a cena tomu samozřejmě odpovídá. Informace o ceně chyběly. To já jsem v podstatě netušila, že chybět nesmí. Informace jsem získávala postupně od pana majitele, který na můj dotaz otevřel seznam a z toho seznamu mi ocitoval nějakou částku. Začali jsme u částky 460 Kč, nad kterou jsem se vyděsila. Pak jsme přešli k částce 350 Kč za menší kování a na konec jsme se ustálili na částce 316 Kč. Zkusila jsem jako podnikatel usmlouvat nějakou množstevní slevu. Pan majitel se uculil a řekl, že by nám poskytl 5% slevu, s čímž jsme byli velmi spokojení. Informace o dodání mi byly dány v tom smyslu, že pokud je zboží v České republice, budu ho mít během týdne. Pokud ne, bude se muset přivézt z Itálie a zboží zde bude asi za 14 dní. Nakonec jsem si zboží objednala, protože jsem ho nutně potřebovala. Vypočítal mi celkovou cenu zboží, což bylo něco přes 10000 Kč, a požádal mě o zaplacení zálohy. Řekl, že záloha by měla být 50%. Já jsem souhlasila a dala jsem mu 5000 Kč. Na to mi vystavil paragon. Na paragonu bylo napsáno číslo zboží, počet kusů, datum a razítko. Náhoda tomu chtěla, že následující den jsem šla do jiné prodejny s kováním, ale kvůli něčemu úplně jinému. A objevila jsem tam kování, o kterém je tady řeč. Jen ze zvědavosti jsem se zeptala, kolik to kování u nich stojí. Paní prodavačka odpověděla, že 75 Kč. To mě zarazilo a chtěla jsem si to ověřit. Po návratu do firmy jsem se podívala na internet a opravdu jsem zjistila, že kování stojí 75 Kč a rozhodla jsem se, že s tím musím něco dělat, protože tady je někdo evidentně vychytralý. S cenou se pravděpodobně dá, pokud není označená u výrobku, manipulovat velice lehce. Nakouknu do volně položeného ceníku a jestli přečtu cenu 75 Kč nebo 319 Kč, to je jenom na mně. Jenom na mém názoru, jestli tato dáma, která o to kování tak stojí, na to bude mít a nebo jestli babička o holi, která shání jeden kus kování, mu stojí za to aby odešla aniž by to kování koupila. A taky je tady někdo hloupý. V tomto případě jsem to byla já, protože jsem předpokládala poctivost prodejce, protože jsem předpokládala přiměřený zisk, protože jsem předpokládala přiměřenou marži, protože jako podnikatelce mně osobně záleží
na důvěře, kterou ke mně má můj klient, můj zákazník. Protože mě vůbec nenapadlo, že někdo může zneužít svého postavení tak markantně a nabalit na cenu zboží, tak vysokou marži. Já jako spotřebitel nevím, že u každého zboží musí být cena. No a tady nepotřebujeme moc velký komentář. Pan majitel získal na jednom výrobku 340%. Usoudila jsem, že to je moje chyba, že jsem se nepodívala na internet a nenašla si ceny kování. Nicméně pokus vyřešit tento případ smírným způsobem mě dohnal k tomu, že jsem začala studovat předpisy kolem tvorby cen a zjistila jsem, že věc není tak jednoduchá, jak se zdá. Šla jsem řešit tento problém s panem majitelem po předchozí telefonické domluvě. Pan majitel věděl, že je nenapadnutelný a že já nemám šanci. Řekla jsem, že chci zrušit objednávku, na což mi řekl, že je pozdě, protože zboží je již zde. Argumentovala jsem s tím, že cena je nepřiměřená. On mi na to řekl jednoduše „cena je smluvní, vy jste s ní byla seznámena a souhlasila jste s ní“. Nabídla jsem mu 75 Kč za kus + 1000 Kč za dopravu. Pan majitel argumentoval! „Proč bych to dělal? Doplaťte zbývajících 5000Kč a vezměte si, co jste si objednala“. Vyhrožovala jsem mu medializací v časopise, oznámením jeho praktik dodavatelům, ale mu to bylo jedno. Pan majitel se pouze smál. Nicméně jsem byla donucena k tomu přesunout emoce stranou a probrat se právními předpisy. Můj dotaz tedy zněl • Jestli zaplacení zálohy znamená uzavření obchodu. Neznamená. To jsem si zjistila poměrně jednoduše, protože ten doklad, který jsem dostala tzn. paragon, není objednávkou, a obchod je uzavřen po zaplacení ceny zboží a převzetí zboží. Na zrušení objednávky mám právo, ale musím uhradit náklady, které tím prodejci vznikly. To já jsem udělat chtěla, ale pan majitel to odmítl. • Jestli zákon reguluje tvorbu cen. Ano, reguluje. Já jsem si myslela, že něco si smluvit je jenom mezi mnou a prodávajícím. • Jestli existují právní normy na ochranu spotřebitele, v případě předražování neregulovaného zboží. Existují, ale nic jednoznačného to opravdu není. Jaký zákon majitel obchodu porušil? • Zákon o cenách 526/1990 Sb. stanoví, že prodávající je nucen zveřejnit cenu zboží. Bohužel je v něm věta „Nebo jiným přiměřeným způsobem“ tzn. nemusí to být u zboží. • Majitel obchodu musí označit cenu tohoto zboží viditelně na zboží nebo na regále, ve vývěsce, ve vitríně nebo ve veřejně přístupném ceníku, aby měl kupující možnost seznámit se cenou před jednáním o koupi zboží. Zákon hovoří o nepřiměřeném zisku §2 odst.3 zákona, kdy za nepřiměřený zisk se považuje zvýšení ceny prodeje oproti ceně téhož nebo srovnatelného zboží. • Klamání spotřebitele, o kterém hovoří zákon o ochraně spotřebitele, §8. Nikdo nesmí klamat spotřebitele, uvádět nepravdivé informace atd. Na závěr bych chtěla dát něco k zamyšlení. Vytáhla jsem si z internetu www.spotrebitel.cz a tím bych chtěla poděkovat zástupcům z ochrany spotřebitele, kde je informační materiál, který je jakoby komentářem k zákonům týkajícím se ochrany spotřebitele. • Za nepřiměřený hospodářský prospěch nebo nepřiměřený zisk se považuje rozdíl mezi stanovenou cenou a cenou obvyklou. • Praxe orgánu veřejné správy výklad zneužívání hospodářského postavení jsem zúžila, na případy zneužití monopolního a dominantního postavení na trhu. Což však není úmysl zákonodárce. 22
Důvod proč jsem se to tady snažila odvyprávět je, že mám strach z toho, co bude dál. Protože se nemůžeme vzájemně okrádat. My se musíme spoléhat na to, že jsme poctiví. Jaké jsou ceny srovnatelné? A jaké jsou ceny přijatelné? Kde berou takovíto podnikatelé tu jistotu, že jsou nenapadnutelní.
Čtvrté zajímavé téma je prodej na reklamních a prodejních zájezdech. Zde usilujeme o spolupráci s těmi partnery, kteří nám pomohou identifikovat tzv. Rogue traders a zabránit jejich nekontrolovatelnému šíření do českých a moravských městeček a vesnic, kde svým charakteristickým divadelním způsobem doslova ožebračují ty z nás, kteří se již nedokáží aktivně bránit pokušení a netrpělivosti a podlehnou mámivým svodům zaručeně fungujícího, avšak mnohdy až několikrát předraženého produktu. Díky tématickým televizním pořadům se v našich poradnách hned po odvysílání takového příspěvku objevují stovky podvedených a ožebračených dědečků a babiček, většinou z malých vesnic, kteří byli zneužiti důmyslnou marketingovou propagandou a ze svých malých důchodů splácejí mnohdy několika desetitisícové sumy. To mě přivádí k pátému tématu, k problematice zadlužování respektive předlužování. Existence lehce dostupných kreditních karet, stejně jako agresivní akviziční politika poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, někdy i zbrklé nákupní rozhodování vede k zadlužení a někdy i předlužení, které bere dotyčnému schopnost setrvale aktivně realizovat svou kupní sílu, protože ta je blokována splácením úvěrů. Věříme, že finančně zdravý a prosperující spotřebitel je náchylnější realizovat svoje trendové a inovační volby a přispívá tak k růstu celkové poptávky více, než spotřebitel předlužený a závislý na bance či úvěrové společnosti. Šesté téma, které bych chtěl nakousnout, je kontroversní CSR, tedy společenská odpovědnost firem. Pod tento pojem zahrnuji všechny aktivity, značení, projevy a demonstrace firemního managementu přispět svou činností k povznesení společenské kultury. Podle našich zkušeností z cca 15.000 spotřebitelských porad, které ročně poskytneme, se společensky angažované a v tomto směru aktivní firmy dostávají do problémů jen zřídka a my jsme proto připraveni našimi informačními kanály informovat veřejnost o jakékoli vážně míněné snaze v tomto směru. Sedmé téma mě přivádí k právním záležitostem. Existující paragrafy 25 a 26 zákona o ochraně spotřebitele říkají: za 1. „Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového řízení může být i sdružení, v jehož stanovách jsou uvedeny tyto cíle.“ a za 2. „Sdružení jsou oprávněna činit podněty orgánům veřejné správy v souvislosti s plněním jejich úkolů. Orgány veřejné správy, které tyto podněty obdrží, jsou povinny informovat sdružení o jejich vyřízení bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od obdržení podnětu.“ Tyto unijně zaimplementované paragrafy nám dávají značnou sílu poukázat na možnou distorzi v soutěži a mohou přispět k identifikaci a eliminaci nekalých a protiprávních tržních chování. Zde má svůj smysl a platnost i podepsaná dohoda s Úřadem pro hospodářskou soutěž, funkční a informační spolupráce s regulátory, Radou pro reklamu a konkrétními profesními svazy, jako je např. Asociace pro elektronickou komerci, Asociace direct marketingu a zásilkového obchodu, pobočka Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů. Chceme být a budeme aktivní nejen při ostrém vyzývání k nápravě všude tam, kde podle nás dochází k ohrožení spotřebitelských práv, ale i v podpoře Best practises, etických kodexů a společných skupin pro řešení aktuálních problémů s dopadem na spotřebitele. Krátce se zastavím u etických kodexů. Kodexy bez jasného popisu podmínek platnosti a objektivního mechanismu sankcí při porušení pravidel považujeme za pracovní materiály, které ke své dospělosti vyžadují ostrou veřejnou debatu, ať už se nazývají Standard nebo autoregulační princip.
Ing. David Šmejkal, Sdružení obrany spotřebitelů Sdružení obrany spotřebitele v souvislosti s obchodem Vážené dámy a pánové, jsem rád a potěšen možností zde promluvit a říci vám několik slov o úsilí Sdružení obrany spotřebitelů – SOS v souvislosti s obchodem. V našich myšlenkách se stále častěji inspirujeme zahraničními zkušenostmi z dalších členských států Evropské Unie, informujeme se o způsobech jednání a organizace u partnerských spotřebitelských svazů, i u institucí a orgánů EU. To nám umožňuje vnímat věci ze širší perspektivy, než nám dovolí naše české administrativní, právní a etické klima. Zmíním zde několik aktuálních témat, která cítíme jako dostatečně zralá pro společná řešení. Zdůrazňuji společná řešení, protože ani jedno z těchto témat není možné pokrýt izolovanou snahou jedné profesní organizace nebo svazu. Velice živě se zajímáme o poplatky maloobchodu při placení platební kartou. Domníváme se, že dozrál čas na jednotný postup vůči provozovatelům platebních karetních systémů a držitelům těchto licencí, protože všechny poplatky nakonec zvyšují nákupní cenu pro konečného plátce, s konečným důsledkem na inflaci a celkovou poptávku. Naše snahy o diskusi se Sdružením pro bankovní karty ČR na toto téma se nesetkaly s úspěchem, možná právě pro náš setrvalý tlak na snižování bankovních poplatků, kde jsme se nebáli jít i soudní cestou proti konkrétním bankovním domům. Ve věci poplatků za užívání finančních služeb jsme velice citliví, protože tyto poplatky se týkají celé spotřebitelské populace. Zkušenosti ze zahraničí ukazují na nutnost věnování setrvalé pozornosti tomuto tématu, kde podstatným partnerem pro spotřebitelskou organizaci našeho formátu jsou právě svazy maloobchodních prodejců. Druhé zajímavé a otevřené téma jsou vratné lahve a zálohované obaly vůbec. Pro existenci malých prodejen v blízkosti bydliště starších, případně invalidních občanů jsou důležité cenové důsledky provozování různých systémů odběru vratných zálohovaných obalů. Čím složitější a komplikovanější systém, tím větší náklady a cenové důsledky pro maloprodejce. Důsledky zavádění mnoha různých variant obalového vratného materiálu mohou ohrozit jak prodejce s malou skladovou kapacitou, tak i spotřebitele případným omezením sortimentu či zvýšením regionální cenové hladiny. Nezanedbatelné jsou i vlivy na životní prostředí ve spojení se složitější dopravou. Systémy zpětného odběru zálohovaných obalů a jejich změny by měly být diskutovány s dostatečným časovým předstihem, aby bylo možné veřejně diskutovat a srovnat se zahraničními zkušenostmi. Třetí téma k diskusi jsou privátní značky. Zde si myslíme, že správnou a odpovědnou volbu může udělat jen plně informovaný spotřebitel. Stavíme se za větší informační povinnosti, kde by neměly chybět informace o výrobci a státu, pokud jsou známy. U potravin se jedná o zjednodušené systémy nutričních obsahů, u spotřebních výrobků o viditelné označení ekologické značky EŠV, případně dalších akceptovaných kvalitativních značek přímo na regále. 23
Mohl bych ještě zmínit naše sledování zavádění Eura v jiných členských státech, snahy o nalézání udržitelného spotřebitelského chování a nákupních vzorců, snahu o náš příspěvek k formování evropské legislativy a mnoho jiných oblastí našeho zájmu. Budu se však věnovat svému osmému tématu, které by Vám mohlo připadat zajímavé. Mám na mysli náš konkrétní příspěvek podnikatelské veřejnosti k nalezení vzájemné důvěry a efektivní spolupráce. Vytvořili jsme cyklus dnes již beznadějně obsazených seminářů pro zaměstnance prodejních úseků a oddělení reklamací, kde se ve spolupráci s odborníky z ČOI věnujeme dozorové pravomoci ČOI, reklamačnímu řízení, zákonu o ochraně spotřebitele, odpovědnosti za vady podle občanského zákoníku, povinnosti prodávajících při prodeji, značení, informační povinnosti, odpovědím na konkrétní dotazy, rozboru praktických případů. Vytvořili jsme také program s názvem „Spotřebitelský audit obchodních podmínek“, který spočívá v konzultaci, opravě a doporučení konkrétních obchodních podmínek. Plánujeme i další aktivity spolupráce s podnikateli a firmami na konkrétních vzdělávacích projektech, především sektorových informačních kampaních o rizicích a výhodách konkrétních nákupních chování s cílem ovlivnit spotřebitelské rozhodování směrem k větší rozvaze a odpovědnosti při nákupním rozhodování. Na závěr si Vás dovolím pozvat k televizním obrazovkám, kde za podpory EU právě probíhá a po celý rok bude pokračovat naše reklamní kampaň o spotřebitelských právech. V rámci kampaně se i v letácích věnujeme např. turismu i různým druhům nákupů a služeb. Tolik ve zkratce letmý přehled našich aktivit a doufám, že jsem Vás povzbudil ke vstřícným krokům spolupráce, která se, jak doufám, vyplatí oběma stranám, tedy businessu i našemu NGO.
Evropská norma CEN – „Služby cestovního ruchu“ Únor 2005 - ustavení pracovní skupiny pro vypracování evropského standardu odborného vzdělávání a studijních programů pro průvodce Spotřebitelská politika - služba v obecném zájmu - minimální nároky na odbornou způsobilost klíčem ke zvyšování kvality a ochrany spotřebitele - efektivní regulace (jednotné minimální standardy, závazná pojistná ochrana) - samoregulace (etický kodex, vliv profesních organizací) Kodex průvodce WFTGA Dodržování kodexu průvodce WFTGA poskytuje záruku vysoké úrovně profesionality a přidané hodnoty služeb nabízené jednotlivými průvodci svým klientům. Asociace turistických průvodců, které patří do WFTGA – Světové federace asociací turistických průvodců, akceptují jménem svých členů zásady a cíle WFTGA: • Poskytovat profesionální služby návštěvníkům v péči a odpovědnosti. • Poskytovat objektivní informace o navštíveném místě bez předsudků a propagandy. • Zaručit jak jen je možné, že prezentované skutečnosti jsou pravdivé a jasně odlišit pravdu od výmyslů, pověstí, tradic nebo úsudků. • Zaručit jak jen je možné, že prezentované skutečnosti jsou pravdivé a jasně odlišit pravdu od výmyslů, pověstí, tradic nebo úsudků. • Vystupovat nestranně a slušně při všech jednáních se všemi, kdo sjednávají průvodcovské služby a se všemi kolegy pracujícími ve všech odvětvích cestovního ruchu. • Chránit dobrou pověst cestovního ruchu ve své zemi. Usilovat o to, aby prováděné skupiny braly ohled na životní prostředí, přírodu, pamětihodnosti a památky, stejně jako na místní zvyky a tradice. • Jako zástupce navštívené země uvítat návštěvníky, dělat zemi dobrou pověst a propagovat ji jako turistickou destinaci.
PhDr. Stanislav Voleman, Předseda asociace průvodců v ČR Globální vývoj v oboru Globální vývoj v oboru - důraz na trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu , součást etiky - profesionalizace profese„průvodce jako povolání“ - růst požadavků na odbornou a jazykovou kvalitu průvodců (průvodce jako studijní obor) - vytváření evropských standardů služby - regulace služby versus liberalizace - tendence k ochraně pracovního trhu Profilování průvodcovských profesí a jejich obsahových náplní naleznete v České technické normě – Služby cestovního ruchu – Cestovní agentura a cestovní kanceláře (touroperátoři)-Terminologie ČSN EN 13809.
24
DISKUSE Ing. David Šmejkal - Sdružení obrany spotřebitele Dotaz: Rád bych se zeptal pana ředitele na implementaci nařízení z roku 2004-2006 o spolupráci dozorových orgánů v oblasti ochrany spotřebitele. V příloze tohoto nařízení jsou uvedeny jednotlivé směrnice a nařízení, které je potřeba implementovat, a některé z nich byly u nás inkorporovány do soukromého práva, to znamená nestaly se doménou veřejného práva. Jak v tomto případě bude dále probíhat spolupráce dozorových orgánů, když tam nemůže dozorový orgán zasahovat, protože daná oblast není ve veřejném právu? Ing. Josef Tržický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Odpověď: Ano, to byl problém, který nás zaskočil hned na začátku, když jsme se s tímto nařízením seznámili. Nestáli jsme před ním jenom my, ale i jiné země. A to nejenom Slovensko, které má podobné právní podmínky jako my, ale i Německo a další země ze středoevropského prostoru. My jsme tyto věci intenzivně projednávali s Ministerstvem spravedlnosti a na konec jsme se rozhodli, že je možné na ty části, které jsou u nás obsaženy zejména v občanském zákoníku (kde jde o oblast spotřebitelských smluv a oblast záruk a další), poukázat na ně v příslušném nařízení nebo zákoně, který bude měnit zákon o České obchodní inspekci. Dozorovému orgánu se umožňuje provádět činnosti dozorové, které jsou tímto nařízením dány a jsou v něm zmíněny. A to ve vztahu k zákonům, které jsou soukromoprávní povahy. To znamená, že tato oblast se přenáší do působnosti České obchodní inspekce. Jedná se ale pouze o činnosti, které jsou umožněny, příslušným nařízením, tzn. jedná se o kolektivní zájmy spolupráce dozorových orgánů při těch problémech, které jsou při přeshraničním nákupu zboží. V tomto rozsahu budou moci příslušné dozorové orgány fungovat bez ohledu na to, zda je předpis soukromoprávní povahy nebo ne. Je to určitý princip, který je tedy navržen ze strany Ministerstva spravedlnosti, a měl by být právně čistý. Bez tohoto postupu bychom v podstatě ty nejzávažnější oblasti, které jsou v rámci 15 směrnic ošetřovány, neměli pokryty, což by nebylo přípustné a snižovalo by to významnou měrou smysl celé právní úpravy a možnosti aplikace nařízení v naší praxi. Takže ošetřeno to je a je to právně průchodné. Česká obchodní inspekce se může v tomto směru zabývat i problematikou, která má v obecném pojetí čistě soukromoprávní povahu, tzn. řešením sporů v rámci záruk na zboží, odpovědnosti za vady zboží a nebo v oblasti spotřebitelských smluv, smluv o zboží prodávaném na dálku, přímým prodejem atd. Takže nezůstane tato oblast neošetřena, a bude tedy součástí celé komplexní právní úpravy. My budeme měnit v podstatě asi 7 zákonů, které se týkají působnosti nejen dozorových orgánů, ale dále také České národní banky a některých dalších orgánů, které stojí vedle klasického státního dozoru, tzn. Státní zemědělské a potravinářské inspekce, hygienického dohledu atd.
nějaký moment, který by mohl tuto negativní stránku obchodu přetrhnout nebo nějakým způsobem minimalizovat? Ing. Michal Ševera, CSc. Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, GfK Praha Odpověď: Podle mého názoru se začíná lámat růst diskontů i na našem trhu. Nejen že postavily místa, které postavit mohly a teď už jsou ta místa někdy druhořadá nebo více komplikovaná místní konkurencí. Určitě porostou dále, ale degresivně. Určitě ty přírůstky nebudou takové jako byly teď. Na druhé straně musím říct, že český spotřebitel, stejně jako spotřebitel německý, je velmi diskontně orientovaným spotřebitelem. V Německu jsou diskonty velmi silnou součástí maloobchodního trhu. Aldi a někteří další významný vývozci, jsou na tom velmi dobře. Jsou snad největšími firmami, které v Německu dnes existují, ať už se jedná o severní nebo jižní část Aldi. Pravda je taková, že asi budeme stále orientovaní na cenu, protože naše kupní síla zatím není taková jako v Evropě. A v Německu diskontování populace začalo i tím, že právě spotřebitelé se orientovali cenově. Ne že by tam byla nízká ekonomika, ale vyrovnaná politika mezd dlouhou dobu způsobovala stagnaci a vedla k tomu, že spotřebitelé, aby měli vyšší příjmy pro jiné části spotřebního koše, tak volili menší výdaje. My děláme pravidelně studii, která se týká typologie spotřebitelů ČR. Z našich výzkumů se ukázalo, že máme asi 6 nebo 7 spotřebních typů, které nějakým způsobem přistupují stejně k nákupům, k referenci formátu. Tak se ukazuje, že „lepší část populace“ nakupuje sice v diskontu, ale nebere ho jako hlavní nákupní místo. Nakoupí zde např. nápoje nebo zeleninu, ale ostatní druhy zboží nakupuje zásadně jinde. Myslím si, že to povede k tomu, že spotřebitel, kterého samozřejmě diskonty budou nadále lákat „nízkou“ cenou, bude daleko více diverzifikovat své potřeby mezi ostatní typy formátů a mezi ostatní typy řetězců. Osobně si myslím, že diskonty porostou, ale porostou výrazně pomaleji než doposud. A navíc si uvědomme, že na našem trhu jsou 3 diskontní řetězce. Nejen že, budou svádět nelítostný boj v budoucnosti, ale může se také stát, že sem vstoupí třeba Aldi jako 4. řetězec. A víme, že u supermarketů a hypermarketů je velmi zničující vzájemný konkurenční boj mezi jednotlivými subjekty a formáty. Ing. Jindřich Možný – Ministerstvo průmyslu a obchodu Dotaz: Jak se značka Klasa vymezuje ve vztahu ke značce Czech made . Ing. František Sládek, CSc. – Ministerstvo zemědělství Odpověď: Czech made se uděloval před Klasou. Czech made není značka Ministerstva zemědělství. To je značka Ministerstva průmyslu a obchodu. Značka Klasa vznikla v roce 2002, a je pouze pro balené potraviny. Výrobky oceněné značkou Klasa kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce jako institut, který kontroluje jestli výrobky, které byly oceněny značkou Klasa, splňují podmínky a nebo jestli jim má být toto ocenění odebráno. Všechny parametry, které Klasa musí splňovat naleznete na stránkách www.szif.cz
Ing. Jindřich Možný – Ministerstvo průmyslu a obchodu Dotaz: Jak agentura pana Ševery hodnotí proces diskontizace českého obchodu. My poslední dva roky hodnotíme situaci na trhu jako takovou, že jeho nepříliš vítaným jevem je diskontizace a až přílišná zaměřenost spotřebitele na cenu, přičemž trpí všichni účastníci trhu. Obchod, spotřebitel, dodavatel, který je tlačen k nízkým prodejním cenám. Může přijít nějaký nový fenomén nebo 25
Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Slova na závěr Řada účastníků zde byla na jednání před týdnem, na IV. ekonomickém fóru obchodu a cestovního ruchu. To je jeden z důvodů, proč můžeme společně formulovat společné věci a zároveň si vysvětlit, že ne všichni měli tu možnost zúčastnit se i dneska. Obě konference spolu souvisejí. Obě jsou o obchodě a cestovním ruchu. Dneska jsme více akcentovali ochranu spotřebitele. Obě akce organizují společně Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz obchodu a cestovního ruchu a MAG CONSULTING, s.r.o. a bude to právě MAG CONSULTING, který měl obě akce v kontextu vyhodnotit a připravit formulaci doporučení pro resorty i pro Svaz obchodu. Bylo zde doporučeno i uzavření dohod v oblasti spolupráce při přípravě přechodu na euro.
Myslím, že jsme se k tomu víckrát vraceli. Bude potřeba spolupráce i s organizacemi ochrany spotřebitelů, s jednotlivými resorty. Dobrovolné dohody sehrály v Evropě při přechodu na euro velice pozitivní roli a měli bychom se na to stejným způsobem připravit, a to nejen z pozice veřejné správy. Spolehněme se tedy na MAG CONSULTING, že připraví podklady pro Svaz obchodu, který by se měl obrátit na jednotlivé organizace, aby tak došlo k naplnění věcí a zásad, o kterých jsme na obou konferencích hovořili. Také doporučujeme pozvání pana Jahůdky na seminář k novele zákona o ochraně klientů v oblasti cestování. Vážení přátelé, to bylo asi takové závěrečné konstatování. Bylo by velmi obtížně závěry dělat hned. Bude tedy snaha zpracovat je natolik, aby se dostaly do konkrétního jednání. Velmi Vám děkuji za účast, za soustředění a za diskusi a jménem hostitelů si Vás dovolím pozvat na občerstvení.
26