Obchod krala Franza (provedeno :30:24)

Obchod krala Franza (provedeno 15.04.2012 10:30:24) Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.06.2011 09:08:14 Dobra reklama, nizke dane, dobra poloha a velky pristav spravili z Midmarku behom zopar rokov vyhladavane miesto pre obchodnikov. Ty priniesli pracovne prilezitosti a tak sa z malej osadu stalo velke mesto. Okolite kopce su vsak plne prastarych jaskyn a bytosti, pod mestom su rozsiahle nepreskumane bane a les naokolo tiez schovava tajomstva, ktore postupne vychadzaju na povrch. Lekari, spisovatelia, basnici a i iny ucenci rovnako rychlo nasli cestu do mesta, ktore ich vytalo s otvorenou narucou a s minimom obmedzeni. Ale nie kazdemu sa v Midmarku dari. Okrem velkej pristavnej a obchodnej stvrti je za mestom i uzasne velka chudinska stvrt. Tu koncia vsetci, ktory dufali v ruzovejsiu buducnost na novom mieste, ale nevyslo im to. Rovnako sa tu daju najst skrachovalu dobrodruhovia, zlodeli, gembleri, prizivnici a spodina vsetkeho druhu. Ale hlavne lacna pracovna sila. Chudinska stvrt sa po zopar rokoch stala neprekonatelnym problemom. Minimum stravy, ziadna hygiena, otrasne podmienky pre zivot a ziadna nadej na prezitie hrozilo prepuknut vo vseobecne nepokoje. Nastastie trpazlici prisli s riesenim, ktore Franz s radostou schvalil. Vznikli prve tovarne masovej vyroby pohananej parou. Strasne podmienky na pracu, dlha pracovna doba a vysoka umrtnost, ale aspon sanca na prezitie. A unaveny clovek nema dost sil sa burit. Toto sa vsak odohrava za oponou a navstevnici Midmarku tuto stranku mesta nevidia. Aspon nie ihned. Za 10 rokov Midmark vzrastou poctom obyvatelstva, bohatstvom a politickou dolezitostou na mesto vacsie, ako hlavne mesto rise Ludwiga XIV a domov Franza. To Ludwig nenecha len tak...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.06.2011 19:16:44 Kral Franz plati obchodnikom velke peniaze za informacie o ostatnych kralovstvach. Specialne o svojom byvalom domovskom kralovstve. Tak sa dozvedel, ze kral Ludwig XVI. stavia velku namornu flotilu. Na "obranu" proti susednemu kralovstvu. Franz a ani tlac si to vsak nemysli. Pre nich je hlavnym tercom pre Ludwigovo vojsko Midmark. Je na Franzovi co s tym spravi.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.06.2011 19:30:38 Inkvizicia. To je ludove pomenovanie pre tajnu sluzbu oddanu Midmarku. Je to skupina humanoidov zo vsetkych vrstiev, ktorych hlavnou ulohou je chranit pred zabijackymi priserami, nekromantskymi spolkami, vyznavacmi temnych bozstiev a choasu, kultistami a odpadlimi carodelmi a magmi. Je to zvlastna skupina, ktora podlieha len Franzovi je jeho vybranym dostojnikom. A ma jeho plnu doveru. VY, ste ich sucastou. Volate sa LPO, linia poslednej ochrany. Alebo ludovo inkvizitorky. Pracujete prevazne samostatne, ale nie je to pravidlo. Kazdy ma iny talent a je nutne ho plne vyuzit.

Medzi sebou sa osobne poznate len malo, ale kazda z vas ma medajlon v tvare draka kusuceho sa do chvosta. Podla farby draka sa pozna, kto je aky inkvizitor. Zatial mate drakov zelenych. Inkvizitori si ziju svojim zivotom a od normalnych ludi ich nie je poznat. Casto dokonca chodia po dorbordruzstvach a vydavaju sa za normalnych dobrodruhov, su vsak i taky, ktory zastavaju vysoke postavenia v bankach, na skolach, alebo cistia kanale. Maju oci i usi otvorene a cakaju na okamih, ked ich ich dojstojnik zavola. Tentoraz si vasho dostojnika zavolal sam kral a mal s nim dlhu debatu. Na to ste sa dostavili na brifing.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.06.2011 08:34:30 Sedite v zaprasenej krcme s menom "Zaprasena Bota" na kraji obchodnej stvrte len zopar metrov od chudinskej stvrte. Krcma je zapadnuta medzi dva obchody a je vyrazne dlhsia ako sirsia. Do vnutra dopada svetlo len cez dve male okna po stranach dveri, ale i ked je takmer poludnie tma v krcme nie je len vdaka zopar lucernam na strope. Stoly su pre 4 az 6 ludi a su z masivneho len mierne opracovaneho dreva. Rovnako tak i stolicky. Su sice lakovane, ale je len zazrak, ze zakaznici neodchadzaju s trieskami v stehnach a na zadku. "Zaprasena Bota" je krcma pre obyvatelov chudinskej stvrte, ktory mali to stastie a zamestnali sa v obchodnej stvrti. Preto je tu mozno najst humanoidov v otrhanych robotnickych satach, uniformach vojakov, slusnych sakach, ktore sa stavaju cim dalej tym viac rovnosatami pre pisarov, uradnikov a podobnych sedavych zamestnancov. Je cas obeda a je v krcme plno. Sedite v najvzdialenejsom rohu krcmy. Je tu hluk, nafajcene a tma taka, ze na seba sotva vidite. Kazdy z navstevnikov si hladi svojho, alebo diskutuje so znamimi pri stoloch.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.06.2011 14:50:18 Chlapik, ktory oproti vam sedi je vysoky stihly elf s nekludnym pohladom biteho psa. Obleceny je ako kancelarska krysa v mierne opotrebovanom sivom saku a koseli, ktoru sa majitel marne snazi udrzat bielou a nezadrzatelne zltne. Na kratko ostrihanej hlave nosi cylinder. Nie je ani zdaleka tak neskodny ako vyzera. Moc o nom neviete, ale hovori sa, ze holimi rukami zabil bahennu dvojhlavu hydru a ze tiez ovlada magiu. Hovori sa o nom tiez, ze pohrda vymozenostami techniky, ale to je typicke takmer pre vsetkych elfov. +Vitam vas dievcata. Mame veci, ktore spolu musime prebrat. Kral potrebuje niekoho, kto pre neho vybavi urcitu zalezitost. A nam sa zdate najlepsie pre tuto prilezitost vy.+

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.06.2011 19:23:38 +Ako ste uz urcite psotrehli, kral Ludwig stavia novu flotilu a verbuje armadu. Franz nechce robit paniku, ale nasi agenti zistili, ze invazia je namierena proti Midmarku. Ludwig ma viac ludi a o niekolko mesiacov bude mat i viac lodi ako Midmark i ked mu pridu na pomoc spojenci. Franz vidi sancu urovnat tento konflikt v trpazlicom kralovi Markusovi Viggovi Herbertsonovi. Tajne k nemu posiela lod s svojim diplomatom kapitanom straze Torstenom. Je to tak tajna misia, ze

o tom ani Inkvizicia nebola informovana. My sme sa to ale dozvedeli. A ked to vieme my, ze mozne, ze tato informacia unikla i k nasim nepriatelom. Vasou ulohou bude zabepecit, aby Torsten prisiel ku kralovi Markusovi Viggovi Herbertsonovi zivy a zdravy. A rovnako tak i cestou naspat. Torsten bude kapitanom lode s menom Virgilia a aby nevzbudila pozornost bude sa vydavat za neozbrojenu obchodnu lod pod vlajkou Midmarku. Ako taka zoberie i cestujucich. Kedze vsak nechcu spolocnost, cena za cestu je prehnane velka. Kupili sme vam dva listky. Nalodite sa zajtra naobed. Legendu, preco idete za M.V. Herbertsonom necham na vas. Zaloha na cestu je 15 zlatiek (,ktore vam nenapadne dava). Nejake otazky?+

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.06.2011 19:27:24 Informacia pre hracov: aby ste si vedeli predstavit cenu penazi vo svete Midmark, tak Zlatka = 100 Striebornych = 10000 Medenych minci = 100 Eur = 3000 ceskych korun Zlaty dukat = 10 zlatych minci Strieborny dukat = 10 striebornych minci Medeny dukat volaby i koruna = 10 Medenych minci

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.06.2011 09:50:43 Poznamka PJ: Pripiste si kazda 15 zlatych minci.

Elen De Forte (Tulačka) : 13.06.2011 14:30:23 // Není to moc? :D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.06.2011 14:55:58 Hovori elf: "Nevieme kde a kolko penazi budete potrebovat na vybavenie, uplatky, legendu... Po tom, ako sa uspesne vratite naspat budem samozrejme cakat na vyuctovanie."

Elen De Forte (Tulačka) : 13.06.2011 15:28:13 Nenápadně převezmu svých 15 zlatých, které mi podal a opatrně si je schovám do jedné ze skrytých kaps, na svých obyčejných šatech a poté znovu pohlédnu na Elfa.

"Mám jen jednu:Proč zrovna my?" zeptám se, přičemž si uhladím pramen zrzavých vlasů, který mi značně překážel a poklepu delšími nehty na hranu stolu.

Gilraen Eruntanë : 13.06.2011 15:42:25 Zaprášená Bota byl pro Nerrisu podnik, který, jak si sama pro sebe s úsměvem říkala, znala jako své boty. Vyhovovalo ji šero a hlavně to, že si každý všímal sám sebe a nikdo ji nerušil. Nejčastěji si sedala až úplně dozadu, kde v klidu pojídala večeři. Na alkohol moc nebyla, ale občas si něco dala. Dnešní den byl však úplně jiný. Seděla sice u stolu úplně vzadu, ale vedle ní seděla Elen, dívka, s kterou se znala spíš od vidění, a naproti nim seděl elf, který jim měl poskytnout informace o jejich tajné misi. Nerrisa ho pozorně poslouchala a přitom se v ní střídaly pocity, které ani ona sama neuměla pořádně pojmenovat. *Odplout pryč a to hned zítra? Na lodi jsem nikdy neplula! Opustit tohle všechno a vydat se na nějakou vražednou výpravu?!* Takhle plynuly její myšlenky, když najednou uviděla lesklé zlatky, které ji elf podal. Okamžitě jí zajiskřilo v očích a myšlenky nabraly nový směr. *Pááni! Tolik peněz…To člověk nenajde jen tak na ulici…nebo u někoho v měšci.* Spokojeně se ušklíbla. *Ale není ta cena příliš vysoká?* Zadívala se na elfa se zamyšleným pohledem a snažila se nějak sformulovat své myšlenky. V tu chvíli ji ale předběhla druhá dívka a vyslovila otázku, která napadla i Nerrisu. Proto zatím zůstala mlčet a čekala, co jim elf odpoví.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.06.2011 20:46:21 hovori elf: "Podla nasich predpokladov by malo ist z vasej strany skor o tajne pozorovanie a predchadzanie problemom. Pripadne o krytie chrbatu kapitana Torstena. Kedze nepredpokladame, ze ide o bojovu akcie myslime si, ze je lepsie do nej poslat menej zname tvare schopne sa prisposobit a adektavne reagovat. Tak ci tak je velmi dolezite, aby kapitan Torsten splnil svoju misiu. To je priorita. Staci vam takato odpoved dievcata?

Elen De Forte (Tulačka) : 13.06.2011 20:58:54 Přimhouřila jsem oči a poté jsem jen lehce přikývla a když jsem si vzpoměla na loď vypálila jsem hned další otázku:"Co když se po nás budou drápat muži? Žena na palubě, to se moc nehodí. Navíc podle všeho máme nosit smůlu a muži na moři budou hodně chtiví." pak se otřesu nad tím pomyšlením a vzpomenu si na báchorky, které mi jako malé vyprávěl můj otec a tím mě odrazoval od kdejakého cestování proto jsem usoudila, že další odpovědi na mé otázky mohou ve mě vyvolat další a další otázky, kvůli kterým budu čím dál tím vystrašenější. Ale nechtěla jsem to na sobě nechat znáz a tak jsem nasadila mírně sebejistý výraz.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.06.2011 21:01:54 "Posadka su vybrani namornici krala Franza, okrem toho ste predsa len platiace cestujuce a nie len tak hocikto. Napriek tomu verim, ze si zjednate poriadok i ked by sa nejaky sebevrah na vas dotieral. Verim tiez, ze kapitan Torsten nepristojnosti na palube nestrpi."

Gilraen Eruntanë : 13.06.2011 21:14:30 Nerrisa, která celou dobu tiše naslouchala hovoru těch dvou, se konečně také vložila do řeči. Obrátila se k Elen: „A kdyby něco chtěli zkoušet, ucítí železo v břiše dřív, než stačí zamrkat.“ Prohlásila a pohladila svou dýku, kterou měla připnutou k opasku. Jestli cítila nějaký strach, rozhodně to na sobě nedala znát. „Předpokládám, že na loď by každá z nás měla přijít samostatně, abychom nevzbudily podezření…Říkal jste zítra odpoledne?“ Ujišťovala se. Zdálo se, že je už rozhodnutá se na cestu vydat, v jejích temně zelených očích se zračilo odhodlání.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.06.2011 21:17:54 Ano, lod odchadza zajtra napoludnie. Ci pridete spolu alebo samostatne zavisi od vas a od dovodu, ktory si vymyslite so ucel vasej cesty. Kapitan bude urcite podozrievavy, predsa len nechce a neplanuje mat spolocnost. Preto bol i listok na cestu tak drahy.

Elen De Forte (Tulačka) : 13.06.2011 21:50:53 "Fajn..." pronesu a pak se zatvářím jako mladé nevinné děvče. "Myslím, že už vím jak se tam vydám. Uvidíme se zítra. A možná by bylo lepší, kdyby ses ke mě přidala." řeknu směrem k dívce, poté na ní mrknu a dodám:"Mohli bychom vyrazit jako dvě sestry. Usnadní nám to veškeré potíže. Když se vydáme totiž samy, může se stát, že nám můžou rozhodit kajuty úplně jinam než potřebujeme..."

Gilraen Eruntanë : 13.06.2011 22:02:17 Chvilku přemýšlela o tom, co dívka pronesla a pak přikývla. „Asi máš pravdu,“ souhlasila. "Tak jaký máš tedy plán? Je to obchodní loď, takže bychom měly jet za nějakou obchodní záležitostí.“

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.06.2011 07:55:16 Elf vystrel nohy pod stolom, objednal este jedno kolo napojov a zapalil si obitu fajku, aku nosia chudobnejsi obcania mesta. I tabak nie je nic moc. Ste pri nom doost blizko, aby ste postrehli, ze pri prvom potiahnuty zvrastil tvar. Ihned sa vsak ovladol a opat zapadol do role chudobnej kancelarskej krysy. Medzitym sa osadenstvo krcmy takmer uplne vymenilo. Ty co jedli sa ponahlaju opat za pracou, ty co pracovali sa prisli rychlo najest. Barman, casnicky a asi ani kuchari nestoja ani chvilu na jednom mieste. Prostredie ako stvorene pre zaludocne vredy. Nie len zo strany zakaznikov ale i zamestnancov. Typicke pre nizsiu strednu spolocnost.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.06.2011 18:54:49 Dievcata, vas dovod na cestu by mal zohladnovat i to, ze ste ochodne dat tak prehnanu cenu

za listok. Ak vam mozem poradit. - povedal ako mimochodom elf.

Elen De Forte (Tulačka) : 14.06.2011 19:11:57 Pokývala jsem vážně hlavou. "Máte pravdu." Uznala jsem a pak jsem znovu pohlédla na svou společnici a řekla jsem:"Budeme se vydávat za dcery nějakého bohatého obchodníka, a budeme chtít cestovat za svým strýcem z důvodu obchodů. Nějaký další návrh?" v duchu jsem zadoufala, že se dívka nepodiví nad mou hloupostí, neboť jsme si nebyla ani trošku podobní, což bylo vidět už na první pohled.

Gilraen Eruntanë : 15.06.2011 18:14:56 Jestli si Nerrisa o Elen myslela, že je hloupá, nijak to nedala znát. Zatím neodpovídala, protože si to potřebovala trochu promyslet. Mračila se a prsty bubnovala na dřevěnou desku stolu. „Tohle by asi nestačilo," prohlásila pak. „Musí to být něco naléhavějšího. Mohly bychom se třeba vydávat za dcery kupce, který nedávno odplul za obchodními záležitostmi, ale potom se zranil, je na smrt nemocný a mi ho chceme zastihnout dřív, než zemře.“ Chvilku se odmlčela. „Bylo by nejlepší použít jméno někoho, kdo skutečně žije a nedávno odplul, ale kdo není příliš známý, aby nás kapitán nebo někdo z posádky hned neodhalil.“ Pak se zadívala na elfa, který právě začal bezstarostně kouřit. „Co si o tom myslíte? Taky jste nám o tom mohl říct trochu víc předem, geniální plány se špatně vymýšlejí takhle narychlo,“ dodala s lehce sarkastickým výrazem.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 15.06.2011 19:04:23 Elf sa zatvaril pobavene a odpil si z piva. Istotne preto, aby ziskal cas na odpoved. "Vase rozhorcenie plne chapem a to, ze vas informujeme na poslednu chvilu nie je nasa chyba. O plane krala vyslat vyslanca za neikym vieme uz nejaku dobu, ale koho a kde bolo pre nas zahadou. Dozvedeli sme sa to len vcera navecer. Je to tiez dovod, preco sme si radsej vybrali vas ako odbornikov na kuzlenie a boj. Vasimi prednostami su predsa len inteligencia, prisposobivost, schopnost vyuzivat svoje silne stranky a improvizovat. Myslime si, ze v tychto vlastnostiach ste najlepsie z moznych kandidatov na tuto vypravu." Opat si dal kratku pauzu na zamyslenie a pokracuje: "Vas napad s nemocnym kupcom sa mi celkom pozdava. Helge Althaus je kupec, ktory pracuje ako vyslanec medzi trpazlicimi narodmi na severe, v Midmarku nebol uz cez 5 rokov a momentalne nema v pristave ziadnu lod. Mozno by ste sa mohli vydavat za jeho dcery."

Elen De Forte (Tulačka) : 15.06.2011 20:37:26 Hned co vyslovilo děvče ten nápad o tom, že bychom cestovali za svým nemocným otcem v duchu jsem přikývla. Byl to dobrý nápad, ale raději jsem se k němu moc nevyjadřovala. Když elf řekne jméno Helge Althaus hned si pomyslím: Ale to přece nemyslí vážně, každý ví, jak vypadá a mi mu rozhodně nebudeme moc podobné. "Seženu šaty... Nebo spíš, mám už šaty, doufám..." zamrmlám, a v duchu si přeberu jaké kostými, které jsem kdysi používala, by se dali obléc na takovouto akci, a pak ještě dodám: "A seženu i blonďatý příčesky." pak přikývnu. "Doufám tedy," dodám a pomyslím na svou přítelkyni, která dokáže udělat opravdu takto obdivnou práci a tiše zadoufám, že nám za své výrobky trochu více sleví.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 15.06.2011 20:42:14 Ja uz budem musiet ist, aby to nevyzeralo napadne. I tak som sa zdrzal dlhsie, ako som mal v umysle. Ak budete mat este nejake otazky, opytajte sa zajtra pred odjazdom zobraka , ktory sedi pred krcmou U Kuracej Nohy. Myslim, ze ju bez problemov najdete. Dovidenia a vela zdaru. Dufam, ze cesta prebehne kludne, ale bojim sa, ze dufam v nemozne... Na to kyvol na barmana, ze zaplati.

Gilraen Eruntanë : 15.06.2011 20:52:42 Když viděla, že elf se zvedá k odchodu, nevypadala příliš nadšeně. „Tak sbohem," rozloučila se. Pak se otočila ke své společnici. „Kostýmy, paruky?“ zeptala se s pozdviženým obočím. „To bychom byly jen víc nápadné. Měly bychom vypadat přirozeně, jen já si budu muset sehnat nějaké lepší šaty, ale to nebude problém.“ Dopila sklenici, kterou měla před sebou. „Ale teď už bych taky ráda šla, musím toho před cestou dost zařídit. Uvidíme se zítra, ano?“

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 15.06.2011 20:57:58 // Co robite ked nie ste spolu prosim piste len PJ-ovi. Spolu o tom mozte hovorit len ked sa opat stretnete (alebo cez Postolku).

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.06.2011 09:12:57 Elf zaplatil, rozlucil sa a opustil vas. Zda sa, ze silne napada na lavu nohu, ako ked by utrpel dakedy davno nejake zranenie, alebo prekonal nejaku chorobu. Presadli ste si tak, aby ste sedeli oproti sebe. Chvilu ste sedeli a rozmyslali o tom co vas caka, ked k vam prislier barman: "Mozem este nieco priniest?" Do odchodu lode je este takmer 24 hodin.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.06.2011 09:47:33 Atmosfera v krcme je stale velmi nasytena zhonom. Zakaznici prichadzaju, rychlo sa najedia, zaplatia a odchadzaju. Maloktori maju cas si nieco viac pocas jedenia povedat. Pritmie v krcme sa este zvacsilo. Uz ani obcasne svetlo, ktore do tychto priestorov voslo ked zakaznici prichadzali a odchadazi, tu nesvieti. Je to preto, ze sa obloha vonku sa zatiahla a podla toho, ze sa trochu dvihol vietor (a priviad do mesta pach z tovarni) sudite, ze bude prsat. O chvilu bude krcma prazdna. Ludia co su tu pobezia do prace, aby nezmokli a ty, co doteraz nejedli z toho isteho dovodu ostanu radsej v praci. Lejaky v Midmarku nie su sice dlhe, ale zato vydatne...

Elen De Forte (Tulačka) : 18.06.2011 18:30:07

// Mimo hru: Omlouvám se, že jsem tak dlouho neodpovídala ale ještě se to dlouho pozdrží. Vlastně jsem neodpovídala z důvodu toho, že jsem měla před sebou děsně těžkou písemku z fyziky (pro mě byla těžká protože jsem na fyziku úplně blbá) a neudělala jsem jí. Takže nebudu pořád odpovídat do Pondělí, protože v pondělí mám možnost si jí opravit a tak se budu celý víkend učit abych to uměla aspoň jako básničku a napsala tu prověrku aspoň za dva, jinak prolítnu... dík za pochopení :)))

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.06.2011 12:32:10 //Pohoda :-). Toto nie je sutaz. Drzim palce.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.06.2011 08:14:27 Presne ako ste predpokladali, neubehlo ani 10 minut a v krcme ste ostali len vy, nejake tri dvojice a obsluha. Jak sa stiahli mracna nad Midmarkom svetla v krcme rychlo ubudlo. Barman musel povytiahnut knot v lamnpach, aby zakaznici nevrazali do stoliciek. Zaroven otvoril dvere i okna do podniku. Citite, ako dazd vycistil vzduch. Je to uzasne, ako krasne moze vonat vzduch bez pavôni z fabrik. Tym, ze seddite uplne v rohu ste pre zvysok krcmy takmer neviditelny. Vedia o vas len barmani, ktory vas obsluhovali. Za normalnych okolnosti nie su vitany neplatiaci zakaznici, ale teraz je to kazdemu jedno. Dazd a cerstvy vzduch posobi ako balzam na stres, nervy a unavu...

Elen De Forte (Tulačka) : 22.06.2011 15:51:01 Ta holka si ráda stojí za svým, pomyslím si a pak se na ní jen prostoduše usměju. "Máš pravdu..." řeknu jelikož si nechci nadělat u ní žádné problémy a rozhodně nemám v úmyslu se kvůli tomu hádat. "Tak se měj..." řeknu a letmo jí zamávám v doufaje, že nebylo tolik vidět jak moc si přeji být opět sama, protože když jsem slyšela její odmítání vzpoměla jsem si na matku, která také mími způsoby opovrhovala. To mě trochu více rozesmutnilo a proto si jen s radostí užívám lehký vánek, který vane od oken a dveří.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.06.2011 16:51:35 //Kedy a kde sa stretnete?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.06.2011 18:00:46 //A co robite do stretnutia.

Gilraen Eruntanë » [ Pán Jeskyně ] : 22.06.2011 19:38:47 Teď už ti tedy máme šeptat?

Gilraen Eruntanë : 22.06.2011 20:23:02 Nerrisa se pomalu zvedla a rychlým pohledem přehlédla prázdnou hospodu. Otevřenými dveřmi k ní proudil vánek, který ji pročísl vlasy a přinesl svěží vůni moře. Chvilku zůstala zamyšleně stát, ale pak se podívala na svou společnici, jakoby si ještě na něco vzpomněla.

„Takže…sejdeme se zítra v půl dvanácté? Na rohu u krčmy u Kuřecí nohy? Bude tam ten žebrák, kdybychom něco potřebovaly, jak říkal elf.“ Vrhla na Elen tázavý pohled. Těžko se dalo odhadnout, co si vlastně Nerrisa myslí nebo jaké má pocity, protože její temně zelené oči vypadaly stále stejně netečně. Nezdála se příliš přátelská, ale na druhou stranu se ani nechovala vyloženě nespolečensky. Byla prostě takový druh člověka, kterého není snadné odhadnout na první pohled.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.06.2011 21:08:40 //Pre upresnenie, ked nie ste spolu je potrebne sepkat.

Gilraen Eruntanë » [ Pán Jeskyně ] : 22.06.2011 21:23:38 //Jo, už mi to došlo :D Chtěla jsem ještě promluvit k Elen a pak budu šeptat

Elen De Forte (Tulačka) : 25.06.2011 14:44:19 "Fajn... s pánem Bohem..." řeknu ironicky a pak jí znovu zamávám a nepřítomně jí sleduji jak odchází. Pak se nevině usměji a vstanu ze židle.

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 25.06.2011 14:47:49 Pomalu sedím v koutě na židli, a se svým nevinným úsměvem se rozhlížím po hospodě, abych si vyhlédla nic netušící, trochu při penězích a informovanější, osobu, která by mi mohla nechtíc spadnou do spárů. Mám náladu na trochu zábavy, neboť to děvče mi náladu dočista zkazilo a vím, že tady v této hospodě málo kdo umí prohlédnout mou nevinnou lest. Opatrně si povolím pár knoflíčků na výstřihu a pak vstanu co nejvíc nápadněji, a nejelegantněji ze židle a tiše doufám, že ipřesto že jsme seděli v rohu, si mě někdo všimne aspoň na půl oka. Potřebuji zaplatit účet, mihne se mi hlavou a znovu prohlédnu obsah hospody abych našla někoho, kdo by se nechal snadno zmanipulovat.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) » [ Elen De Forte ] : 25.06.2011 15:12:27 Vdaka pocasiu v krcme nie je nik, kto by musel chodit do prace. Vlastne v krcme nie je takmer nik. Teba vsak zaujala jedna dvojica blizko okna. Su sice daleko od teba, ale kedze sedia pri hlavnom zdroji svetla v krcme, vidis ich takmer dokonale. Ide o mlady par, muz a zena. Nezda sa ti, ze by boli svoji. Skor by si povedala, ze su to studenti. Uz nejaku dobu sa hadali a dievca pred chvilou odislo z krcmy. Chlapec si este objednal pivo a zapalil si cigateru. Vdaka cigarete a obleceniu si ho zaradila ku vyssej strednej vrstve. Okrem nich je v krcme len zopar starsich humanoidov, ktory citaju noviny...

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 25.06.2011 15:30:26 Lusknu prsty a pak se vydám k mladíkovi.

"Můžu?" zeptám se aniž bych čekala na odpověď a vklouznu vedle něj na židli, nenápadně přisunujíc židli blíže k němu. "Koukám, že jsi tu taky sám." dodám po chvilce a nevině se na něj usměju a promnu si pramen zrzavých vlasů mezi prsty.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) » [ Elen De Forte ] : 25.06.2011 15:51:50 Mladikovi zastievia oci. Skryva sa v nich nieco viac ako len zaujem. Kludne si prisadni. Mozem ta na nieco pozvat?

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 25.06.2011 16:01:03 Velmi mile se usměji a znovu na něj upřu oči abych si ho lépe prohlédla. "Díky..." řeknu když mi řekne ať si přisednu. "Je to od tebe strašně laskavé... já si ale už nic objednat nemůžu. Znáš to..." řeknu a na chvilku se odmlčím abych dodala:"Rozpory v názorech s hospodským." dodám pak a pomyslím na tu škálu věcí, které jsem si tu naposledy objednala, přičemž se letmo dotknu pod stolem nohou jeho kolene.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) » [ Elen De Forte ] : 25.06.2011 16:25:54 Chlan nie je nicim zvlastny. Skor sa asi radi medzi sedy priemer. I ked si pravdepodobne o sebe mysli ovela viac. Tvoj letmi dotyk vsak v nom nieco prebudil. Vidis mu na ociach, ako stratil pozornost a ostrazitost. Rozdiel medzi jeho pohladom spred minuty a teraz je, ako ked sa pozries do oci divemu vlkovi a vlkovi v zoo. Trvalo len chvilu a mladik nechal bez pozrenia tvoj ucet prepisat na seba a objednal ti miesany napoj rovnaky, ako slecne pred tebou. Je to nejaka specialita podniku. Sladkost skryva silu alkoholu. Teba to vsak neoklamalo... "Volam sa Jurian Krauss." hovori to, ako ked by ti to meno malo byt zname, ale nic ti nehovori. "S platenim si nerob starosti." a toto tvrdenie podpori frajerskym usmevom.

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 25.06.2011 16:33:50 Vytuším, že v pití je přemíra alkoholu a proto jenom párkrát malinko usrknu, a pk jenom pití držím v ruce, aby nebylo moc nápadné, že už jej pít nebudu. "Oh, moc ti děkuji." řeknu s předstíraným zájmem a pak bleskově dodám:"Já se jmenuji Cassandra." řeknu první jméno které mě hned napadne. Samozdřejmě je to to jméno, které používám téměř vždy. "Jsem tu za svými příbuznými. Zítr ráno odjíždím pryč." dodám v doufaje, že mu to stáhne ten zvláštní výraz v očích. V nejbližěí době zmizím, řeknu si v duchu znovu se na něj laskavě usměji a pohlédnu na něj se svým typicky nevinným výrazem v očích.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) » [ Elen De Forte ] : 25.06.2011 16:41:17

"To nevadi." doda Jurian s usmevom. "Istotne si chces uzit mesta a zabavy. A ja ta mozem previest ak mas zaujem." mas pocit, ze to berie ako samozrejmost. Sebavedomo sa usmeje. "Ak ma ostavedlnis, na chvilu si odskocim." Z toho, ako sa pozrel na zachody sa dovtipis, kam asi sa chce vzdialit...

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 25.06.2011 16:53:07 "Jistě, klidně mě můžeš provést po městě." řeknu v doufaje, že se stihnu vypařit dřív než by mrknul. Znovu letmo usrknu to pití, které svírám v ruce, abych ho neurazila a když se rozhodne, že si odskočí v duchu zajásám. "Dobře, počkám tady..." Aspoň se ho tak budu moci rychle zbavit, jeho společnost mi příjde nezáživná. Důležité je, že zaplatí můj účet a mě nebudou mít důvod zavřít. Hned co se vzdálí položím pod jeho skleničku jeden ze svých ubrousků, které mám předem popsané na rychlé rozloučení (se slovy:"Díky za tvou šlechetnost.") a co nejtišeji a nejnenápadněji vystřelím z hospody, zapnu si šaty až ke krku a s lhostejným výrazem se vydám co nejrychleji pryč.

Gilraen Eruntanë » [ Pán Jeskyně ] : 25.06.2011 17:35:55 Usmála se jejím slovům, vyšla z hospody a pustila se úzkou špinavou uličkou směrem k chudinské čtvrti, kde bydlela. Hlavou jí přitom vířily myšlenky jako roj divokých vos. Ujistila se, že měšec plný zlatých mincí má dobře schovaný. *Kdybych s těmi penězi utekla někam hodně daleko…* zasnila se na chvilku. Ale pak zavrtěla hlavou. To by bylo bláznovství, inkvizice by ji zase pěkně rychle našla. *Na tu plavbu se musím vydat.* Nevěděla, jestli má cítit spíš vzrušení nebo strach. Nebude špatné opustit tuhle smrdutou díru, kde byla ráda, že měla co jíst a podívat se do krajů, kam by se jinak nemohla dostat. *Raději to budu brát z té lepší stránky,* předsevzala si a na její vždy vážné tváři se na chvíli objevil lehký úsměv. Vešla do malého obchodu, kde se prodávaly šaty. Jestli se měla vydávat za dceru obchodníka, musela vypadat trochu líp. Tohle byl přesně ten správný obchod – nechodila sem ani chudina, ani městská smetánka, ale střední vrstva, obchodníci a řemeslníci. Nerrisa si vyhlédla jedny blankytně modré šaty. Když se na sebe zadívala do zrcadla, musela přece jen uznat, že jí sluší mnohem víc, než její obvyklé nevýrazné oblečení. Koupila si pro jistotu ještě dvoje šaty, jedny zelené a jedny rudé. Za chvilku spěchala i se šatami zpět do svého domova – nebo spíš do místa, kde žila, protože domov se tomu říkat nedalo. Malý pokojík s postelí, umyvadlem, skříní, stolkem a židlí. Pod skříní měla schovaný starý kožený kufr, který teď vytáhla a očistila od prachu. Naskládala do něj jen ty nejpotřebnější věci, které si sebou chtěla vzít. Stejně byla chudá a moc věcí neměla, takže to bylo jednoduché. Brzy měla sbaleno. Rozhodla se, že o svém odchodu nebude nikomu říkat. Bude to tak mnohem bezpečnější. Nedělala si příliš starosti s tím, že by ji někdo sháněl. Venku už se slunce začalo pomalu sklánět k západu a tak i ona ulehla do postele. Ještě něž usnula, přemýšlela o dívce, která se měla stát její společnicí na cestě. *Vypadá jako malá naivní holka. Doufám, že bude aspoň trochu k užitku. Zvláštní, že zrovna ona je v inkvizici…snad nebude pořád taková vystrašená.* Brzy upadla do neklidného spánku.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) » [ Elen De Forte ] : 26.06.2011 09:23:44 Rozhliadla si sa po bare a videla si, ze barman sa prave ubera k jednemu citatelovi. Stacilo pockat na okamih, ked bol k tebe chrbtom a o zopar uderov srdca si bola vonku na ulici.

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 26.06.2011 09:35:00 Rozhlédla jsem se po ulici a pak jsem sivydala co nejdál od hospody abych se dostala do svého skromného příbitku a mohla si tak zabalit "pár" věcí potřebných na cestu. A že jich bude hafo...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) » [ Elen De Forte ] : 26.06.2011 09:50:16 //popis prosim balenie a ak nechces nic nakupovat, tak prichod do pristavu

Elen De Forte (Tulačka) » [ Pán Jeskyně ] : 26.06.2011 09:58:48 Vezmu největší kufr ve svém domě s malím úzkým falešným dnem, do kterého nacpu to nejnutnější. A to: Většinu peněz, které jsem dostala a myslím že budu potřebovat na cestu, pár nožů a jednu bambitku, se kterou se teprve učím zacházet. To vše zabalím do svých jedněch šatů a pak na vrh kufru nacpu vše, co by žena mohla potřebovat. Spousty šatů, jeden, dva příčesky, líčidla, která se poslední dobou dostávají hodně do módy a masku na maškarní, protože si vždy hodně potrpím an role paní tajemné při masopustech, proto jsem si k té masce vypěstovala takový zvláštní vztah. Pak se obléknu do mnohem lepšího oblečení, jaký jsem jednou viděla na jedné mladé dceři nějakého kupce, nalíčím se lehce jako jsem to viděla u mladších bohatých žen a nasadím jejich typický přihlouplý výraz a s těžkým kufrem se hned vydám na cestu, těma uličkama, ve kterých stoprocentně vím, že nejsou zloději, protože kdybych nějakého potkala, sto procentně to bude vždy ten, kterého jsem nějak oblafla a nenápadně okradla.

Gilraen Eruntanë » [ Pán Jeskyně ] : 26.06.2011 19:48:03 Přes noc si moc neodpočinula, protože spala neklidně a stále se budila. Když střechy domů začaly zlatit první sluneční paprsky, už to nevydržela a vstala z postele. Nějakou chvíli zůstala stát u okna a prohlížela si vyhlídku, která se jí nabízela. Nebylo to nic moc – hned naproti se dívala na oprýskanou omítku druhého domu a na chodník, po kterém se válely odpadky, v kterých se právě přehrabovala flekatá kočka, a vypadalo to, že se jí podařila najít něco k jídlu. Povzdechla si. *Nebude zase tak těžké odsud odejít.* Odvrátila se od okna, aby si udělala čaj a vzala si něco k jídlu. Do odplutí lodi zbývalo ještě dost času, ale ona už byla jako na trní. Přesunula židli k malému oprýskanému zrcadlu, aby se trochu upravila. Popadla kartáč a začala si česat své husté, nepoddajné vlasy. Věděla, že musí vypadat upraveně, ale nikdy na svůj vzhled příliš nedbala a tak měla zpočátku problémy, když si snažila vlasy nějak zaplést. Po několika pokusech byla konečně spokojená. Pak si na sebe oblékla bledě modré šaty, které si včera koupila. Cítila se v nich dost nezvykle. Teď byl čas ještě na další věc – ve skříni s oblečením schovávala dar, který dostala před lety, ale znamenal pro ni víc, než cokoliv jiného. Štíhlý rapír, schovaný v kožené pochvě. Připjala si kožený pás a pochvu s mečem si připevnila k němu. Rychlým pohybem vytasila meč a pozorovala, jak se blyští v paprscích slunce. Nenosila ten meč už dlouho, brala si ho jen ve zvláštních případech, ale teď takový případ nastal. Navíc ji napadlo, že jako dcera obchodníka by si určitě mohla dovolit nosit takovou drahou zbraň. Do vyplutí zbývaly ještě nejméně dvě hodiny, ale Nerrisa už byla netrpělivá a tak se rozhodla, že se radši vydá na cestu hned. Vzala si kufr, přehodila přes sebe plášť, naposledy přejela pohledem svůj pokoj a pak vyšla ze dveří. *To jsem zvědavá, jestli se sem ještě někdy vrátím,* řekla si v duchu. Nechtěla, aby si jí někdo všiml a tak prošla po schodech úplně tiše a vyklouzla zadním vchodem. Když se dostala do ulice, držela se ve stínu a šla rychlým krokem, neměla v úmyslu na sebe upozorňovat a už vůbec se nechtěla s někým prát. Nebylo zrovna snadné projít chudinskou čtvrtí s

měšcem plným zlaťáků, ale ona to tu znala dobře a tak si vybírala uličky, kde nebylo moc lidí a za chvilku už se dostala na rušnější ulice v lepší čtvrti. Slunce už hřálo naplno a modré nebe slibovalo, že bude krásný den. Za chvilku už Nerrisa stála před hospodou U kuřecí nohy. Přišla o trochu dřív, než musela, ale nevadilo jí to. Pozorně se dívala, jestli někde spatří žebráka, o kterém předtím mluvil elf.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 26.06.2011 21:05:32 Je nieco pred obedom a v pristavisti Midmarku panuje horuckovita pracovna atmosfera. Je to tu citit hlavne rybami, potom nemytych tiel, slanym vzduchom a kanalizaciou, ktoru by trebalo opravit. Pach sa vsak miestami meni. Nikde je citit korenie, niekde po hospodarskych zvieratach, ktore sa nakladaju a vykladaju z lodi, na jednom mieste dokonca citit i kavu, inde zas citite cerstve drevo z nejakych ihlicnanov. Cesta okolo pristavu, s ktorej je pristup jak do mesta, tak k jednotlivym molam, je najsirsou cestou v meste. A predsa len nestaci pre to mnozstvo humanoidov a tovaru, ktory sa tu premelie. Nie ste tu prvy krat a viete, ze pokial tu nema clovek silne lakte, tak mu moze trvat i hodiny sa niekam dostat. Dnesok vsak je vynimkou. Vase oblecenie, vyzor a uprava z vas robia osoby, ku ktorym je potrebne spravat sa s uctou i ked nemaju viditelny sprievod. Vsetci sa k vam tak i spravaju. Ustupuju vam z cesty, gentlmeni vas pozdravia uklonom hlavy, robotnici sa snazia na vas neciviet. I to je dovod, preco ste sa na miesto stretnutia dostavili o dost skor.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 27.06.2011 09:28:30 Vidite sa uz na dialku. Obe totiz svietite v dave ako fakle v noci. Krcma navonok vyzera rovnako ako ostatne budovy na okoly. Hrube dvevene klady na kamennych zakladoch do vysky pol metra. Strecha doskova, okna len male storcove. Vsetky domy su pomalovane farebnymi klikihakmi. Lisi sa len nazvom. Je to jedina krcma v pristave, co nema nic spolocne s morom. V pristave je vela zobrakov, ale len jeden na rohu krcmy U kuracej nohy. Nie je to prave najlepsie miesto na zobranie a tak by cez den mohlo byt podozrive, ze tam niekto sedi. Teraz je vsak v tieni a chlap, ktory tam sedi posobi dojmom oddychujuceho zobraka. Zobrak sedi na zemi, nohy pritisknute k brade, hlava prikryta slamnikom, telo schovane pod privelkym a nesmierne poplatanym poncom. Vyzera ako kopka handier pod klobukom. V rukach ma zeleny rohlik a usilovne ho prezuva. Zda sa, ze nevnima okolie...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 28.06.2011 10:45:21 Uz nejaku chvilu stojite nad zobrakom, kym si vas vsimne. Mierne dvihne hlavu, ale nie tak, aby mu bolo vidiet do tvare, vytiahne ruku a ukaze k vam hlinenu zobracku mysku, ktora ma na spodku listocek prikryty niekolkymi medakmi. Je na nom napisane: Pod popolnicou mate darcek. Vela stastia. Ak mate este nejake rychle otazky, rychlo sa pytajte.

Elen De Forte (Tulačka) : 29.06.2011 07:25:20 Už z dálky vidím onu dívku a tak na ní až přehnaně zamávám, přičemž klopítnu a málem mi spadne přeplněný, velký kufr, který téměř hrozil, že se rozsype. Naštěstí svou nešikovnou reakci dokážu zbrzdit a tak se zase narovnám a rozejdu se směrem k té krčmě. Zastavím se u žebráka, a jen tak ze srandy mu tam hodím jeden umaštěnej měďák, jako díky za poskytnutou informaci. Pak zavrtím hlavou, jako že nemám otázky.

Gilraen Eruntanë : 29.06.2011 20:26:57 //Omlouvám se, dneska jsem dorazila vyčerpaná domů a zítra jedu na víkend pryč. Takže mě tu očekávejte nejdřív v pondělí.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 30.06.2011 07:15:06 //OK, do pondelka pauza :-(.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 01.07.2011 12:34:00 //Este mala poznamka na okraj. Ak nemate cas, tak staci reagovat, aby sa mohol dej posunut :-). Ak mate cas, kazdy dlhsi prispevok ma potesi. :-)

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 06.07.2011 11:57:17 Elen, - sepka zobrak a ty spoznavas tvoj kontakt na inkviziciu - nastali komplikacie, ktore nemam cas ti vysvetlovat. Budes musiet zacat tuto dolezitu misiu sama. Verim, ze sa cestou stretnes s nikym, kto ti pomoze. Nezabudni zobrat dar a nezabudni, ze mas inkvizitorsky medailon. Pomoze ti. Vela stastia.

Elen De Forte (Tulačka) : 10.07.2011 09:52:49 "Děkuji.." zamumlala jsem, abych se mu alespoň letmo odvděčila. Pak jsem popadla veliký kufr a vydala se směrem k lodi, nebo alespoň tam, kde by podle mě měla být.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 18.07.2011 09:28:46 Obchodnu lod Virgillia bolo jednoduche najst. Je to krasna velka bojova lod, ktoru podla rozpravania tych, co sleduju jej nakladanie, ukoristilo namornictvo Midmarku pred necelym pol rokom, odzbrojili su a prestavali na rychlu obchodnu lod. Vidite, ze dve rady strielni ma priklincovane a ze cela lod je prefarbena a vynovena. Urcite si uz svoje vytrpela. Vedla nej stoji dalsi vytvor, ktory sa casto nevida. Niekolko desiatok metrov vysoka zelezna konstrukcia s parnym strojom na spodku. Na vrchu je primontovana zelezna vodorovna tyc, pomocou ktorej sa vytahuju velke bedne do vzduchu a opat zosuvaju do podpalubia lode. Dole stoja traja muzi, pricom dvaja nahadzuju uhlie do parostroja a treti v saku, klobuku a s

okuliarmi na nose pomocou pak ovlada cely mechanizmus. Od lode ta deli len vysuvaci mostik. Na lodi pri nom stoji vysoky muz v uniforme Midmarkskeho namornictva. Siroke ramena, opalena pokozka, dlhe tmave vlasy spletene do copu, zelene oci a zlomeny orly nos su pre jeho postavu charakteristicke. Okolo neho pobehuje mozno i viac nez stovka namornikov, ktory pripravuju lod na odplavanie.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.07.2011 09:47:50 Byla jsem šťastná, že jsem tu loď objevila tak snadno. Avšak, když jsem pohlédla na námořníky, kteří pobíhali po lodi, trochu jsem se vyděsila. Tohle možná bude mimo moje zkušenosti, třeba jsem se měla obléct jinak, než jsem se oblékla... začnou mě naplňovat pochybnosti. Pak se ale zhluboka nadechnu a s velmi milým úsměvem, a tíhou u srdce, začnu táhnout svůj monstrózní kufr co nejkratší cestou k lodi, a přitom si začnu hrát na velmi nešikovnou a nevinou mladou dívku. "Zdovolením..." říkám zástupu lidí, kteří se přede mnou cpou a pak dodám:"Tak ustupte!" a když se dostanu k vysouvacímu mostu hned se začnu drápat na svých jehlovitých podpatkách nahoru, společně s velkým kufrem, který táhnu tak, že kdyby se lávka prolomila, zahučel by do vody jenom on. "Omlouvám se za spoždění." mumlám a tvářím se rozpačitě až se mi nahrne do tváře rudolící červeň:"Doufám, že jsem něco nezmeškala." pokračuji a přitom schválně došlápnu trochu nekompromisně na nohu až to působí, že se každým okamžikem zřítím zpátky dolu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.07.2011 11:45:49 Po mostiku ste vystupili na lod, na ktorej stale prebieha nakladanie extremne tazkych bedien pomocou zeriavu. Citite, ako lod klesa pri nalozeni kazdej dalsej bedne. Kapitan vas pozdravil bozkom na ruku: Vazena slecna, v prvom rade vas vitam na palube lodi. V druhom rade vas musim poprosit, aby ste v ramci bezpecnosti ostali vo svojej kajute aspon do casu ukoncenia nakladania. Chlapec vam ponesie kufor a ukaze vasu kajutu. Kapitan dalej venuje svoju plnu pozornost nakadaniu tovaru a praci zeriavu. Pocit nehy, gentlmentstva a naklonnosti pominul tak rychlo ako nastupil. Bosi mladik, okolo 13 rokov by ste mu tipovali, v tricku a platenych nohaviciach vas zaviedol do zadnej casti lodi, kde ste dostali malicku kajutu spartanskeho typu. 1.5x3 metre, na vysku sotva meter osemdesiat. Vybavenie pozostava s postele a maleho stolika. Na dverach je klucka so zamkom, od ktoreho mate kluc.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.07.2011 13:31:55 Trvalo viac nez hodinu, pokial bola lod pripravena na plavbu a vy ste mohli opustit kajuty. Slnce na vas svieti vsetkou svojou silou, jemny vietor vam strapati vlasy a pach pristavu a parneho zeriavu obmrtvuje vase cuchove bunky. Okrem vas sa na odchod lode pozera i trojica dalsich cestujucich. Trpazlik s cervenymi vlasami a zachmurenym pohladom v kozenom brneni a s bojovou sekerkou. Elfska dama v strednych rokov oblecena posla najnovsej mody dam vyssej spolocnosti s daznikom proti slnku. Poslednym pasazierom je clovek okolo 40-ky v saku a s cylindrom na hlave. Odhadujete ho na obchodnika.

Vietor je sice slaby, ale dokaze naplnut vsetky plachty na troch staznoch a pomaly vas odvaza z mesta na sire more. Dovolim si vas pozvat na pohar Midmarkskeho brandy do svojej kajuty. Ak sa uz rozlucite s pevninou. - povedal kapitan.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.07.2011 14:15:30 Trochu se naštvu, když kapitánova chvilková pozornost hned pomine, ale raději to na sobě nenechávám vůbec znát. Když přiběhne ten mladý chlapec, který mi vezme můj ohromný kufr a táhne ho do kajuty nevydržím to a hned začnu vyzvídat:"Líbí se ti tady?" vypálím nejdřív a pak hned pokračuju:"Jak ses k téhle práci dostal? Jsou na tebe hodní?" a pak si změřím jeho útlou postavu a dodám:"Krmí tě vůbec?" a když jsme se přiblížili ke kajutě hned dodám:"Neděje se na lodi něco neobviklého?" ale pak co otevře dveře do mojí kajuty, zapomenu na všechny své ostatní otázky:"To je tvůj pokoj, že?" ujišťuji se a ve skrytu duše doufám, že tohle kapitán nemyslí vážně. Sem se prostě nevlezu, to není možný! pomyslím si zlostně. Po dlouhé době, než se loď připravila na plavbu jsem mohla konečně opustit kajutu a s úsměvem na tváři, jelikož jsem nedokázala svoje zlostné pocity ovládat tak s křečovitým úsměvem na tváři, jsem vystřelila ven z kajuty abych se mohla aspoň na posledy pohledem rozloučit s pevnou zemí a vydat se na strastiplnou cestu na moře. Nasnáším lodě, dělá se mi špatně už i na koni, pomyslím si zmučeně a přitom si pomyslím že akorát celou cestu prozvracím a celou dobu budu očima sledovat jenom vlnky, které se budou vlnit kolem lodi a budou pohlcovat zbytky toho, co předtím bývalo jídlo. Otřesu se. Pak se očima zastavím na dalších třech pasažérech, které přejedu jen lehce pohledem abych nevzbudila moc pozornosti a znovu se zaměřím na samotnou loď. Když příjde kapitán se svou nabídkou, obdařím ho neviným úsměvem a na jeho pozvání lehce kývnu hlavou a řeknu "Bude mi velkým potěšením."

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.07.2011 14:41:52 Kapitan sa na okamih uprene pozrie do tvojich oci, jemne sa ukloni a potom ti ponukne rameno. Na ustach mu na chvilu zahraje jemny usmev. Ten vyrazne skrasli jeho tvar.

Elen De Forte (Tulačka) : 20.07.2011 08:16:51 Když se mi podívá do očí, výraz mu opětuji, tak jak by to udělala mladá dívka, za kterou se vydávám. Když se mírně ukloní, pokývnu znovu lehce hlavou, jak se na takovou dámu sluší, ale poté co se mu na rtech objeví úsměv, objeví se i u mě červánky na tvářích, a i kdybych to nikdy nahlas nepřiznala, nebyla to v žádném případě součást hraní.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 20.07.2011 11:15:26 Ked kapitana chytis pod pazu na malicku chvilu sa mu este viac rozsiri usmev, potom sa otoci a vedie ta ku kajutam. Tvar uz ma ale opat vaznu, ako z kamena. Za vami sa pomaly posuva trpazlik, ktory si nieco somre popod fuzy. Asi nie je z cestovania lodou moc nadceny...

Elen De Forte (Tulačka) : 20.07.2011 12:32:47

S laskavým úsměvem na rtech, ho chytím pod paží a vydám se společně k ním ke kajutám. Co mi asi chce říct, to si takhle zavolá každého svého cestujícího? mihne se mi zmatenou hlavou, ale své pochybnosti raději nechci vznést vůbec nahlas. Trpaslíka, který se pomalu posouvá po lodi, si vůbec nevšímám, protože jeho druh mi vždy přišel trochu podivný a nepochopitelný.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 21.07.2011 09:37:13 Len jeden a pol metra vysokymi dverami ste vstupili do podpalubia zadnej casti lodi. V tejto casti mate i svoje izby. V chodbe je sero a osvetluje ju len sviecka plavajuca v nadobke s vodou. Celkovo posobi tato cast podpolubia stiesneno a mierne klaustrofobicky. Trpazlik sa tu urcite citi najlepsie. Kapitan ta odviedol na koniec chodby a cez male dvere, ktore galantne otvoril pre vas, ste vstupili do jedalne. Pocas cesty rozpraval zaujimavosti z historie lode. Virgilla patrila medzi najlepsie sucastne lode svojej triedy. Jedalen je nizska miestnost, ale velmi utulne zariadena. Steny su oblozene drevenymi doskami a posobia dojmom vnedeho mramoru. Pri stenach je zopar obskuhovacich stolikov a stolikov z napojami. Stredu miestnosti kraluje obdlznikovity stol pre 12 ludi. Oproti vchodu su okna cez celu vysku i sirku miestnosti s vyhladom na more rozcirene lodou. Behom chvily prisli i ostatny pasaziery. Asi sa nikto z nich nema dovod lucit s pevninou. Kapitan stoji za vrchom stola: Sadnite si panstvo. Tato miestnosti je jedalen. Pre vas, mna a mojich dostojnikov je toto miesto, kde sa budeme stretavat pri obedoch a veceriach. Dovolte, aby som vas tymto privital na lodi Virgillia.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 21.07.2011 09:38:37 Kapitan sa vam predstavil ako Kladrak a vyzval vas, aby ste sa predstavili a uviedli dovod svojej cesty. S rpedstavovanim zacala eflska dama: - Volam sa slecna Regine Sauvageot a cestujem len tak pre radost. Pocula som, ze seversky trpazlikovia vedia vyrobit prekrasne klenoty a tak by som si nieco mozno kupila ak sa mi nieco zapaci. Regine ma krasny melodycky, ba priam hypnoticky hlas. Bolo tazke ju pocuvat a este i rozumiet o com hovori. Druhy sa predstavil trpazlik: - Adolf Bernardsson, k vasim sluzbam. Mojim cielom je Karak Oscuro. Preco je cisto moja vec. Hruby hrdelny hlas sa velmi dobre hodi k jeho hrubemu spravaniu i vyzoru. Som obchodnik, Henning Diefenbach z firmy Skladiska Siegfierd. Ucel mojej cesty teda urcite tusite. - takto sa predstavil clovek v saku a cylindry. Na tvari mu pri tom hra lahky usmev a i pri takejto kratkej reci dokazal drzat ocni kontakt s vami vsetkymi. Je to nabeton profesionalny obchodnik alebo recnik.

V predstavovani je na rade Elen De Forte.

Elen De Forte (Tulačka) : 23.07.2011 14:21:02 Poslouchala jsem jejich představování, přičemž jsem se v duchu zachvěla hrůzou, neboŤ jsem stále neměla pořádně promyšleno, z jakého důvodu se vydávám na cestu. Když mluvila elfka, její hlas mě okouzlil, stejně tak jako její vzhled. Ano, elfky jsou vždy krásné... pomyslím si trochu zlostně. Poté, co přišla řada na mě, koukám před sebe a lehce pokývu hlavou, jakobych jim chtěla odsouhlasit jejich proslovy a pak teprve promluvím svým neviným hlasem, přičemž ještě nasadím neviný, laskavý výraz:"Cestuji za svým otcem, Helgem Althausem, který před nedávnem odplul za nějakými obchodními záležitostmi, ale zranil se a jeho stará nemoc se začíná silně projevovat, proto se za ním vydávám, aby mi vysvětlil veškeré mé dědictví." zatvářím se nešťastně a obdařím všechny smutným úsměvem.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 24.07.2011 02:01:04 Zda sa, ze nikoho okrem kapitana vysvetlenie Elen nezaujimalo. Brali to ako slova od "nikoho". Trpazlik sa tvari, ako ked by bola tato jazda len nutne zlo. Obchodnik, ako ked by to bolo vseko dobrodruzstvo, ale nema ziadnu iskru v ociach. Je jasne, ze je mu to vsetko jedno. Ide len o zlataky. A Regine? Ta ma oci len pre kapitana... Hmmm, ... a kapitan... Kapitan je evidentne inteligentnejsi ako sa zda. Jeho prejav drsneho kapitana - velitela - profesionala je jeho "oficialna" stranka, ale za tym je este nieco... Nieco, co caka na odhalenie...

Elen De Forte (Tulačka) : 24.07.2011 08:19:24 Když si všimnu všech nezaujatých pohledů cestujících, v duchu jen pokrčím ramenama. Aspoň budu mít od nich klid, pomyslím si a pak stočím pohled znovu na kapitána, a zdlouhavě se zamyslím nad jím samím. Ne, nebude takový tvrďas jak se tváří, tím líp...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.07.2011 11:12:14 Nie len zvysok dna, ale i cely dalsi den stravila slecna Regine nedaleko kapitana. Zda sa ale, ze on na nu nema cas. Cela posadka vsak je ineho nazoru a pozera na krasnu elfku kedy sa len da. Druhy den k odpoludniu ste dosli do burkovej oblasti, ktora oblieha pristav Midmarku. Vietor fukal, dazd bil do lode a vlny miestami vysoke cez 5 metrov sa prelievali cez palubu. Tato oblast je pre Midmark priznacna. Nik nevie, preco je tu vecna burka, kedy zacala alebo kedy skonci. Skusenym namornikom s dobrou lodou vsak problemy nerobi. V tomto necase je vzduch plny slanej vody a i ked na Elen priamo neprsi, saty i uces jej tazknu vlhkostou...

Kedze je fakt necas na pohladanie, namornici maju plne ruky prace a ostatny cestujuci su schovany vo svojich kajutach. Toto je ta spravna chvila pozriet si dar od zobraka. V ploskej drevenej krabicke sa schovava pistol s dlhsou hlavnou a bubienok, do ktoreho sa dava najprv pusny prach a potom gulka. Bubienok je mozne nabit az na sest ran. Pri zbrani je balik s tridsiatimi kovovymi gulieckami a pusny prach na 30 vystrelov.

Elen De Forte (Tulačka) : 25.07.2011 11:27:36 Pozorovala jsem často Regine, jak se potoluje poblíž kapitána, ale lhostejností jakou na ní reagoval mě trochu štvala. Je tak překrásná, a přesto o ní ani nezavadí pohledem, to si nezaslouží, pomyslím si zlostně, ale posádka, která se na sebe snaží jakýmkoliv způsobem upozornit, kdykoliv se elfka potulovala poblíž, hrál mi na rtech škodolibý úsměv. Ano, každý chlap je stejný, myslela jsem si s humorem v očích a s oblibou jsem pozorovala jejich naparování. Když začala bouřka, a loď se docela dost hnusně komíhala sem a tam, začalo mi být hrozně špatně a měla jsem co dělat abych se vůbec udržela nanohou a přitom nevyzvracela, zbytky z předešlého jídla. Vlasy mi v tom odporném vlhku splihly a začali se docela dost drasticky krapatět, takže jsem nevypadala tak nevině jako předtím. Poté co jsem si všimla, že námořníci lítají sem a tam a cestující se raději zachumlali do tepla kajut, tak jsem vytáhla onen dárek od žebráka, abych si ho lépe prozkoumala. Pisol, která se v něm nacházala mě trochu vyděsila, vlastně jsem si vzala i pár vlastních zbraní, ale pistol mezi nima nebyla, protože to byl jeden z předmětů se kterým jsem moc zacházet neuměla. A kam ho mám vůbec schovat? A bylo by lepší ho mít co nejčastěji u sebe?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.07.2011 11:44:22 Kym preplavate burkovu oblast je uz neskoro po poludni, slnko svieti a sviezi morsky vietok nie len ochladzuje palubu, ale i duje do plachiet. Lod sa rychlo pohybuje po vlnach mora. Obchodnik Diefenbach je usadeny na zadnej palube. V jednej ruke ma dalekohlad, v druhej pero. Na kolenach drzi dosku s papierom a kalamarom. Od kedy dazd skoncil, nieco si stale carbe. Slecna Regine sa od zaciatku burky neukazal a asi je zamknuta vo svojej kabine. Trpazlika nie je nikde vidno a evidentne nikomu ani nechyba. Slnko zapada za kopce na pobrezi, okolo ktorych prechadzate. Zdaju sa byt na dosah ruky, ale su pri tom niekolko desiatok kilometrov vzdialene. Pocujete, ako sa namornici rozpravaju o tom, ze tie kopce siahaju az do nebies a ze maju vrcholky stale zasnezene. Takto vecer to ale nie je vidno. Ozvalo sa dvakrat zazvonenie na lodny zvonec. To znamena, ze sa podava vecera. Cas presunut sa do jedalenskej miestnosti.

Elen De Forte (Tulačka) : 25.07.2011 12:16:03 Když přestane bouřka, mám vlasy rozlítaný do všech stran a tak je malátně uhladím, aby mi tolik nepřekáželi v rozhledu. Všimnu si, že onen obchodník sedí na zadní palubě, ale dál jeho činosti už neprozkoumávám, protože mi vše co dělá, příjde velmi málo důležité. Ani na chvilku si

nevzpomenu na chybějícího trpaslíka a elfku, kteří na palubě nejsou, protože se mi v tu chvíli udělá tak špatně, že jen ztěží stihnu vyklonit hlavu přes palubu a obdařit tak moře, svým nechutným darem a to zbytkama jídla. Opřu se břichem o zábradlí s nakloněnou hlavou nad mořem. Před obličejem se mi dělají šmouhy, ale špatně mi být nepřestalo. Zatracená bouřka, nebýt jí tak se mi daří doteď skvěle. Po chvilce uslyším jak námořníci mluví o tom ostrově, či co a zaměřím pohled proto lépe na něj. Ano, byli tam hodně vysoké hory, ano, bylo by možné aby dosáhli až na nebe, pomyslím si, protože jako správné vesnické děvče snadno uvěřím pověrám. Poté co dvakrát zazvoní lodní zvonec, mi dojde, že se chystá večeře. Ne, necítila jsem se v žádném případě na to, abych šla na večeři, je možné že si tam udloubnu pár kousek chleba, ale na víc se nezmůžu. Tak špatně mi už dlouho nebylo... Pistoli, jsem si schovala do holínkovité boty, která byla teď v mladých dívek hodně v módě, a pak jsem si utřela rukou zbytky zvratků z úst a vydala se nejdříve někam kde bych si mohla umýt ruce a poté jsem zamýřila rovnou na večeři s tím, že si sednu co nejdál do kouta, od všech ostatních, protože jsem neměla náladu poslouchat cizí rozhovory.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.07.2011 13:05:24 Slecna Althausova, ak vam mozem poradit, napite sa tejto tekutiny. Je to alkoholicky bylinny extrakt, ktory velmi dobre posobi pri zaludocnych problemoch i na zahnanie morskej nemoci. - podal Elen kapitan stamperlik s mierne zelenou tekutinou nasladlo vonajucou po bylinkach. Dalej Elen neobtazoval a isiel si sadnut za vrch stola, kde je jeho miesto. Vecera bola zjeditelna. Nic moc, lodny kuchar by sa do nobl podniku nedostal ani na miesto pomocneho kuchtika. Ked vsak nie je na vyber, da sa i takto stravovat. Pocas vecere panovala dost zasmusila atmosfera. Zda sa, ze nikto s nikym nechce mat nic spolocne. Jedine slecna Regine sa na kazdeho usmievala a vmanipulovala kapitana do diskusie. Po skonceni jedenia sa podaval aperitiv. Brandy z nejakych ostrovov z nevyslovitelnym menom. Fakt lahodny a silne alkoholicky napoj. Pohodu prerusil krik namornika z podpalubia - Lod na pravoboku!!! Kapitan odhodil stolicku, tasil sablu s silnou cepelou a vybehava von. Pri tom krici - Ostatne vsetci tu alebo vo svojej kajute. Ak je vam zivot mily. Trpazlika to vsak evidetne nezaujima. So svojou bojovou sekerkou je len niekolko krokov za kapitanom.

Elen De Forte (Tulačka) : 25.07.2011 13:46:17 Když mi podal kapitán ten byliný nápoj, hned jsem ho do sebe kopla, protože jsem už déle nemohla ignorovat mořskou nemoc, kterou jsem během cesty pochytila. Po pár minutách to začalo účinkovat, a jelikož kapitán už dávno odešel do jídelny, tak jsem si pomyslela, že se ho později na ten přípravek budu muset zeptat. Konečně budu moct jézdit na koni aniž bych zvracela, zaraduji se v duchu a pak se raději fofrem vydám do jídelny v doufaje, že nemeškám. Když jsem vešla dovnitř, sedla jsem si co nejdále od ostatních a podívala jsem se na jídlo. Už od pohledu to moc vábně nevypadalo a proto jsem do sebe hodila jenom pečivo, o kterém jsem doufala, že samotný kuchař jej nepekl. Když se slečna Regine začala na každého usmívat a pořád

brebentit, začala jsem si teprve teď všímat jak je ta elfka otravná. Poté co se podával nějaký zvláštní drink, neměla jsem moc chuti se opít a tak jsem si jenom jednou usrkla, abych nevypadala moc podezřele. Za celý ten večer jsem kromě slov: Dobrý večer, nic nepověděla. Hned co jsem ale zaslechla křik námořníka, které varoval před hrozícím nebezpečím, trochu jsem se zaradovala. Naplnila mě vlna vzrušení a tak jsem do sebe rychle kopla zbytek toho alkoholu, co jsem měla ve skleničce a vstala jsem. Mezitím kapitán i s trpaslíkem vyběhli ven na palubu a já se otočila k ostatním, kteří se stejně nezajímali určitě o to co dělám, a hned nasadím vyděšený výraz a třasavým hlasem řeknu:"J-j-já... skočím si přepudrovat nos!" Vystřelila jsem z místnosti a rozeběhla se rovnou k sobě do pokoje, kde jsem okamžitě rozevřela kufr a bleskově si stáhla šaty, až jsem je málem roztrhla a převlékla se do obyčejných, kalhot, a košile, sepla jsem si vlasy do klučičího culíku, připla kord k boku, protože jsem chtěla být na palubě, a bránit záda kapitána. Zavřela jsem za sebou do kajuty dveře a vylítla rychle na palubu, tváříc se jako nováček, mezi námořníky, doufaje že si nevšimnou, že jsem tu nikdy předtím nebyla.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.07.2011 13:59:31 Ked si vybehla z malych dveri na strednu palubu vidis, ze namornici pobehuju sprava dolava, spredu dozadu. Je v tom ale predsa len nejaka organizacia. Zda sa, ze nikto nebeha zbytocne, nikto do nikoho nenaraza. Pri pohlade na cez pravobok vidite velku rybarsku rychlo bliziacu sa k vam. Lod vyzera, ako ked by aspon stokrat stroskotala a niekto so sikovnostou slimaka ju opat pozliepal, respektice podrotoval dokopy. Lod je klasickou veslicou s jednou sikmou plachtou. Je plna mohutnych humanoidov so zelenou kozou. Nizke cela, vyrazne ocne zuby, male oci, silne ruky a kratke nohy. To je pre namornikov veslice charakteristicke. Nad hlavami mavaju sekerami alebo sablami. Oblecene maju vselijake handry a rozne kusy brneni, ktore casto krat nie su na ich velikost. Priblizuju sa kolmo na Virgillu a budu pri boku lode co nevidiet.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.07.2011 14:01:02 Orksku lod kormidluje najvacsi ork zo vsetkych. Tento je aspon trikrat tak tazky ako priemerny clovek na lodi aspon o meter vyssi. Bicepsy a stehna ma silne ako trup mladsich namornikov, a spodne ocne zuby ma tak velke, ze by dokazal trhat i tygra. Je ozbrojeny ohromnou dvojhravou sekerkou, ktoru by asi maly problem i najsilnejsi ludia dvihnut obojrucne. Vedla neho stoji najmensi ork na lodi. Dosahuje vysku len nieco cez meter a pol. Je obleceny, alebo skor zabaleny do vlcich kozi a v ruke drzi meter dlhu kovovu vychadzkovu palicku ovesanu vlasmi, kostami a malymi lepkami. Drzi ju vysoko nad hlavou. Rovnako ako kormidelnik i on ma vyraznejsie spodne ocne zuby. Cele telo tohto orka vyzera, ako ked by ho slnko uplne vysusilo. Orkska lod je uz len niekolko desiatok metrov od vas a velmi rychlo sa priblizuje. Vasa posadka je ale na stret pripravena. Na strednej palube stoji aspon stovka namornikov ozbrojenych sekerkami a dlhymi nozmi. Na zadnej palube je dvadsat, mozno tridsat namornikov ozbrojenych dlhymi puskami, bambitkami a namornickymi sablami. Zvysnich niekolko desiatok namornikov upravuje plachty podla rozkazov kapitana, ktory sa ujal kormidla.

Elen De Forte (Tulačka) : 25.07.2011 14:38:28 Hned co vyběhnu na palubu, rychle se tam rozhlédnu. Ano, všichni námořníci měli hodně věcí na starost, ale ze začátku mi to téměř připadalo jakoby tam jenom tak bezúčelně pobýhali. Pak jsem stočila pohled na tu loď a na poprvé se mi zdála jako prach obyčejná lodička, na které nemůže být žádné nebezpečí, které by nás mohlo či mělo ohrozit. Když už mám vúmyslu nad jejich horlivostí zakroutit jen hlavou, všimnu si, že loď je osídlená orky, kteří nevypadali vůbec přátelsky. Teď jsem silně zalitovala, že jsem se objevila na této palubě ochotna se postavit hrozícímu nebezpečí, vždyť kdybych do nich tloukla holými pěstmi, tak by se nedostalo žádného účinku a kterýkoliv z těch orků by semi vysmál přímo do obličeje a jedním máchnutím by mě odstřelil, jako otravující a bzučící mouchu. Podívala jsem se na posádku lodi a málem mi vyrazilo dech, že jsou na střet připravení, já rozhodně nebyla, konkrétně jsem měla v úmyslu hned vzít roha, protože to jaksi působilo, že si mě nikdo ještě vůbec nevšiml. Přesto mi v tom ale zabrání druhý pohled na tu loď, když si všimnu jedné staré sušenky, která postávala vedle toho mohutného orka na lodi. V duchu jsem se usmála. Ne, oni nás neporazí. Je nás dvakrát tolik a rozhodně si myslím, že neberou žádné zajatce, takže se není čeho obávat. Pomyslela jsem si a vzrušeně jsem vyndala z boty pistoly, kterou jsem rychle nabila a opatrně si jí přicvakla k pásku, kde už se mi houpal můj lehký a vyvážený meč. Kdyby nebyla naděje, raději se zastřelím, než aby mi rozdrtily kosti. Stoupla jsem si blíže ke kormidlu, v doufaje, že jsem se zachovala co nejvíce nenápadně a nevzbudila tak kapitánovu pozornost.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 26.07.2011 07:58:14 Kapitan prudko ztocil lod a dostal sa tak do kolizneho kurzu s orkskou lodou. Velka a vysoka Virgilla by mala za normalnych okolnosti rozdrtit rybarsku lod, alebo jej aspon polamat vesla. Kormidelnik veslice vsak krkolomne stocil pakove kormidlo na konci lode. Na takyto manever by bolo potrebne aspon troch styroch silnych ludi. Tento to zvladol sam a este lod i v otocke udrzal. Prudke stocenie lode vnieslo do preplnenej veslice poriadny zmatok, ktory rychlo vyustil do mensich pastnych subojov. Rybarska lod spomalila, ale kedze stale jej vietok duje do plachiet, nech sa otaca akokolvek, stale ma velku rychlost. Virgilla mina orksku lod vo vzdialenosti len niekolko metrov. Namornici na zadnej vyvysene palube zacielili a vystrelili ako dobre cvicena jednotka. Z orkskej lode zazneli vykriky zranenich. Ihned po tom strelci polozili muskety a vystrelili z dvoch bambitiek, ktore mali za pasom. Takmer stovka guliek pokropila orksku lod. Zda sa, ze sa kapitanovi podarilo vyhnut priamemu boju a Virgilla unikne stretnutiu s orkmi.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 26.07.2011 10:48:27 Orkovia vdaka sile nacelnika - kormidelnika a neprirodzeneho vetru dokazali ztocit lod s minimalnym polomerom. Kormidelnik zreval silnym hrdelnym hlasom: "Uudelleen kaikki siat airot, muuten se syö!" Orkovia sa opat opreli do vesiel a za pomoci magickeho vetra sa zacali priblizovat k Virgille odzadu. Kapitan prikazal prestavit plachty a natocil lod jemne bokom na vietor pre maximalnu rychlost.

Elen De Forte (Tulačka) : 26.07.2011 12:14:46 Když kapitán stočil loď, musela jsem se rychle něčeho chytit, abych nespadla na palubu a tak jí i z části vytřela, a já si na svou čistotu obzvláště potrpěla. Poté co začali námořníci střílet z mušket, trochu mě to ohromilo, protože takhle slazenou jsem neviděla ani žádnou hlídku. Raději jsem se držela od nich dál, protože jsem se obávala, že bych se mohla nechtěně připléct do cesty. Jasně jsem se v duchu zaradovala, když jsem si všimla, že se to aspoň nestrhne na boj z blízka a že tímto orky odrovnáme z dálky, ale velmi silně mě překvapilo, že orci se tak snadno nevzdali a začali se k nám znovu přibližovat. Bůh nás ochraňuj, mihlo se mi hlavou a tehdy mi ani nedošlo, že téměř vůbec nevěřím v boha.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 26.07.2011 13:17:32 Nastali dlhe minuty nahanania. Dve velke bedne na palubu! - skrikol kapitan. Dvaja pobocnici, asi porucici, zacali vykrikovat mena silnejsich muzov. Prehodili cez stazen niekolko lan a otvorili poklop do naklaneho priestoru. Po dalsich minutach lopotenia vytiahli na strednu palubu dve velke bedne. Namornici si dopriali chvilu oddychu. Orkovia su este asi 50 metrov za vami a pomaly vas dobiehaju. Padluju do tempa velkeho bubnu. Strelci su zoradeny na zadi lodi a cakaju na prikaz k strelbe. Opat maju nabite muskety i bambitky. Skusenejsie oko v ich pohybe vidi vojensky dril. Kapitan ale prikaz k strelbe nie a nie dat...

Elen De Forte (Tulačka) : 26.07.2011 14:11:41 Sledovala jsem dění kolem. Nemohla jsem nikomu z nich pomoct, stejně tak jako jsem vůbec netušila co mám na této palubě dělat a kde je mě zapotřebí.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 27.07.2011 08:09:49 Pomocou klad presunuli namornici bedne k zadnej palube. Potom opat pomocou lan boli omotanych o iny stoziar vytiahli bedne na zadnu palubu. Rozbalit! - prikazal kapitan a namornici pomocou sekier rozbili dreveny obal bedni. V nich sa nachadzaju dve cisto nove dela. Tie potom pritlacili k zadnemu zabradliu a uchytili nosne lana. To uz pribehavaju najmladsi namornici s gulami, mieskami s pusnym prachom a inymi komponetmi na strelbu. Koskaan saavu KARAK OSCURO niitä. Tämän minä vannon! - zakrical k vam kormidelnik orkskej lode a stocil to smerom na pevninu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 27.07.2011 08:12:42 Zarpil! - zakrical kapitan na prveho dostojnika - Zvolaj vsetkych cestujucich a dostojnikov do jedalne. A ujmite sa niekto kormidla! Vratte sa na urceny kurz!

Elen De Forte (Tulačka) : 27.07.2011 15:52:42

Když začali tahat koule do kanónů, rychle jsem se k nim přidala, vzala jsem jednu kouli a nesla jsem jí ke kanónu kde jsem jí nechtíc upustila jednomu námořníkovi na nohu. V tom kapitán vykřikl své pokyny a já jsem ztěžka polkla, a přitom jsem si uvědomila, že naženou všechny cestující a důstojníky do jídelny. Pomalu jsem se poohlédla po trpaslíkovi, abych se přesvědčila, že i on straší někde na palubě.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 28.07.2011 07:57:44 Trvalo viac ako desat minut, kym ste sa zisli vsetci v jedalni. Kapitan, s rukami za chrbtom otoceny chrbtom k vam, pozera cez presklennu stenu na vzdalujucu sa vodu. Nieco nie je v poriadku. Nieco tu fakt nesedi. - otaca sa k vam - Orkovia nas este tak skoro za hranicami burky nemali napadnut. A uz vobec nie s ich vojvodcom a samanom na palube. A uz vobec nemali vediet, kde mame namierene. Je vo vasich zavazadla nieco, co by prilakalo ich pozornost? Tato cesta sa zda byt extremne nebezpecna. Ak nam vietor vydrzi este tri dni, taka dorazime do mesta Geneva. Tam si budu moct vystupit ty, co sa na to necitia. Peniaze za miestenku na lodi vam budu vratene.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 28.07.2011 12:23:50 Kedze vsetci odpovedali negativne, kapitan toto zhromazdenie zrusil. Vsetci sa rozisli po svojich zalezitostiach. Virgilla sa i nadalej drzala na dohlad pobrezia. Kapitan nariadil vytiahnut dalsich 42 debien, ktore ukryvali dela a nechal ich upevnit na ich miesta v svoch radoch nad sebou v podpalubi. Vacsie dela isli na spodne, mensie na vrchne podpalubie. Dve dela ostali na zadnej palube a dve na prednej. Niekolko desiatok namornikov si oblieklo rovnosatu Midmarkskeho namornictva a chodia stale ozbrojeny. Musketa, dve bambitky a namornickymi sablami. Ostatok posadky svoje zbrane odovzdal do skladu. I napriek pripravam sa cez den nic nedialo. Lod plava na dohlad od vysokych kopcov a zda sa, ze sa ich snazi oboplavat. More je kludne a vietor priaznivy.

Elen De Forte (Tulačka) : 28.07.2011 17:42:19 // Odjíždím do pondělí k babičce :-)

Elen De Forte (Tulačka) : 31.07.2011 09:13:02 Když jsme se opět sešli dole v jídelně, byla jsem opět převlečená a nalíčená. Nikdo nemusel vůbec vědět, že jsem před chvilkou stála na palubě a tupě přihlížela okolí a všemu co se kolem mě mihlo. Kapitán se začal ptát, jestli je v našich kufrech něco, co přitahuje pozornost. Zakroutila jsem hlavou a pak jsem pohled obrátila směrem k elfce, trpaslíkovi a tomu muži, který cestovali společně se mnou. Ne, já jsem teda v kufru nic nemám a rozhodně jsem neměla chuť jim prohledávat kufry, když jsem tiše doufala, že tam vážně nic nemají a navíc by to moje prsty nevydrželi a vzali by vše na co přišli. Nakonec nás přece jen kapitán propustil a všichni se rozutekli za svými problémy, ale mě stále

vrtalo hlavou, proč by se za námi ti hloupí orkové hnaly. Určitě to mělo nějaké důvody... Pohlédla jsem za loď a tiše jsem se radovala, zatím máme velký náskok a bůh ví, jestli nás ti orci doženou. Natočila jsem nakonec svou pozornost zpátky k lodi a pak jsem se rozhodla. Proč bych přece jen nemohla prozkoumat cestujícím jejich kufry? Vždyť co oči neuvidí, to jim neublíží ne? a vyrazila jsem směrem k jejich kajutám.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 01.08.2011 08:59:29 Piaty den plavby Virgilla konecne oboplavala najjuznejsi cip nebezkych pohory a vyrazila na sever ku mestecku Geneve. Zda sa, ze kapitan a ani posadka tymto smerom moc neplavaju, kedze len najstarsi namornici o tomto meste co to vedia a delia sa so svojimi poznatkami s mladsimi a menej skusenymi namornikmi. Podla rozhovorov sa da tusit, ze je to prosperujuce mesto, ktore velku cast bohatstva ziskava z obchodu rovnako, ako Midmark. Najlepsie sa tu dari hlavne predaju kozi zo severskych zvierat, kamennej soli, striebra a v poslednom obdoby i predaju uhlia. Namornici zas dovazaju hodvab, korenie, otrokov a vino. Geneve ale nie je prave bezpecne miesto. Nezatvara brany a dnu i von moze hocikto. Divoky barbari, tajomny elfovia, nabrucani trpazlici, ale i bojovny orkovia a ich mensi sukmenovci skreti.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 01.08.2011 09:04:43 Plavba z tejto strany pohoria je ovela zaujimavejsia ako predtym. Kym vcera ste mohli pozerat len na konciare kopcov alebo na nekonecne more, teraz plavate okolo zhlikov ostrovcekov a malych ostrovov tvorenych jednym niekedy i dvoma kopcami porastenymi bujnou vegetaciou. I zvuky sa zmenili. Okrem hucania mora narazajuceho na lod pocujete skreky zivocistva schovaneho za zelenou oponou. Kapitan a ani namornici sa zmene prostredia netesia. Vsetci su napaty a nervozny.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 02.08.2011 10:33:10 Az do vecera sa vsetci cestujuci zdrzovali na palube. Takto blizko ostrovcekov je vzduch plny nie len vody, ale i cerstveho kysliku. Prechadzate uzemim, kde su ostrovceky vysoke ako vasa lod a vzdialene len niekolko sto metrov od seba. Dokonca vidite, ako niektore vtaky prelietaju z ostrova na ostrov a v korunach stromov opice. Lod na lavoboku! - zakrical pozorovatel. Vsetci ako jeden ste sa pozreli na lavobok, ale kvoli prave zapadajucemu slnku ste priliz oslepeny na to, aby ste tam nieco videli. Muzi na palubu! - zakrical kapitan a jeho dvaja dostojnici opakuju prikaz po celej palube. Zacal zhon a organizovany zmatok rovnako, ako pri stretnuti s orkskym plavidlom.

Dela na lavoboku pripravit! - dalsi prikaz zadal kapitan uz zpoza zabradlia zadnej paluby.

Elen De Forte (Tulačka) : 02.08.2011 12:35:09 Hodně mě uklidnil výhled, jenž se mi právě teď naskytl. A dokonce mě i silně překvapovali malé ostrůvky, které tu všude byli. V životě jsem nic takového neviděla, a ani bych si to zřejmě nedokázala představit. Bylo to pro mě právě teď něco tak fascinujícího. Loď na levoboku, zaslechla jsem výkřik pozorovatele. Stočila jsem pohled tím směrem a hleděla jsem proti zapadajícím sluníčku. Ne, nic jsem neviděla. Znovu jsem zvedla hlavu k pozorovateli, myslíc si, že se zmílil. Ale kapitán měl jiný názor a už křičel povely. A tak jsem dál slepě přihlížela, jak se všichni hrnou na palubu, trochu překvapená jejich rychlostí. Neměla jsem náladu jít dolů do kajut, a navíc jak to tak vypadalo, ostatní se k tomu taky neměli.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 02.08.2011 13:09:31 Trvalo len chvilu, pokial Virgillia urazila dostatocnu vzdialenost na to, aby ste videli lod schovavajucu sa za jednym z ostrovov vzdialenych len niekolko desiatok metrov. Lod je frigatoveho typu tak, ako vasa Virgillia, ale je o trochu mensia a lahsia. Tak isto ma istotne i nizsi ponor a o trochu vacsiu rychlost. V tej chvili cudzia lod vystrelila a cela sa zahalila do dymu z pusneho prachu. Namornici na teto lodi medzitym uz napinali plachty a uvadzali lod do pohybu. Patnast delovych kul prekonalo vzdialenost medzi dvoma lodami behom uderu srdca a dopadli na strednu a zadnu palubu. Lod v tom okamihu zahalila zmat triesok a utrhnitych lan. Aspon pat namornikov je zranenych. Lod utrpela poskodenia hlavne na palube, len ciastocne na trupe. Nastastie kapitan i kormidlo su v poriadku. Lod prudko nalavo, lave dela pripravit na strelbu. Strelba na prikaz dostojnika Zarpila! krici kapitan, ujima sa kormidla a toci lod do protismeru cudze lodi. Vojaci s musketami sa uz zoradili na prednej palube do trojstupu. Prvy lezia na palube a mieria pomedzi zabradlie, druhy klacia a mieria ponad zabradlie a treti zastup bude strielat zo stoja. Zda sa, ze je vojakov nejako viac, ako v boji s orkami. Nepriatelska lod vyvesila ciernu vlajku s lepkou prekrizenou dvoma hnatmi.

Elen De Forte (Tulačka) : 02.08.2011 13:20:18 Co by po něm chtěli piráti, mihlo se mi zmatenou hlavou a znovu jsem pohlédla n raněné námořníky, kteří na tom nebyli zřejmě tak dobře jak vypadali. I když jsem si byla téměř jistá, že jsme nedávno vyrazili, trochu mě mátlo, že jsme potkali tolik nebezpečí za naší cestu. Možná byla má chyba, že jsem se nezeptala toho elfa, v té krčmě, za jakým posláním to kapitán jede. Už mě unavovalo zírat jak se na nás každým okamžikem něco drápe a chystá se nás zabít. Možná, že by bylo lepší zalézt do podpalubí, než střelba utichne, ale pak jsem zavrtěla hlavou. Podkasala jsem si sukni, a trochu poodešla od zábradlí, do ústraní, kde by mě jen tak něco nezasáhlo. Ano, byla jsem velmi zvědavá, co se bude a nebude dít dál...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 02.08.2011 15:06:42 Lode sa priblizili na dvadsat metrov a vojaci z prednej paluby vystrelili zo svojich pusiek a zkosili namornikov na prednej palube. Patnast, mozno dvadsat namornikov sa pri tom zranilo. Z piratskej lodi v rovnakom okamihu vyletelo niekolko desiatok sipov, ale sposobili ziadne alebo len lahke zranenia. Patnast jardov deli Virgilliu od piratskej lode v case, ked sa lode minaju. Vsetci namornici su na palube. Namornici z Virgillie so sekermani, hakmi a sablami, pirati s mecmi, sablami, stitmi a dokonca s brneniami. Virgilla sa silne otriasla. To dvadsat kanonov lavoboku spustilo palbu. Vsetky projektili trafili cudziu lod a poriadne prederavili jej lavy bok. Nezda sa vsak, ze by ju nejak vazne poskodili. Piratska lod v kruhu meni smer a straca sa za ostrovom. Kapitan upravuje smer na Geneve. Namornici rychlo nabijaju dela, vojaci svoje dlhe muskety a kapitan dalej smeruje lod smerom k Geneve pomedzi ostrovceky. Lod na pravoboku! - poculi ste zakricat z kosa na najvyssom stoziari. Pozreli ste sa napravo a vidite, ako zpoza ostrovceka vycnievaju stoziare piratskej lode. Pripravte sa na abortaz! - zavelil kapitan.

Elen De Forte (Tulačka) : 02.08.2011 15:47:28 Stále jsem se schovávala co nejdál z dostřelu a přihlížela tak masakru, který se tu odehrával. Nebavilo mě už jen tak nečině přihlížet, ale nevěděla jsem jak mám reagovat, protože jsem neměla po ruce žádnou svou zbraň, neboť jsem je všechny ponechala dole v kajutě. Pohlédla jsem na zraněné lidi a pak jsem lehce přikrčená přiběhla k jednomu z nich, přičemž mi v pohybu trochu hodně bránily žluté šaty, které jsem měla právě v tuto chvíli an sobě. Levou rukou jsem si přidržovala vkusně vyhlížející klobouk a pak jsem se naklonila k jednomu těžce zraněnému muži abych mu sebrala zbraň, kterou bych se mohla aspoň při nejhorším bránit. Další výkřik loď na pravoboku, mě hrozně vyděsil. Přece by nemohlo těch pirátů být tolik a rozhodně by nemohli pracovat společně. To se u nich těžko vídá. Pohlédla jsem na kapitána, který nás rychle varoval před hrozícím se nebezpečím a pak jsem pohlédla vstříc nebezpečím. Jestli chtějí sabotáž, mají jit mít!

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 03.08.2011 11:19:40 Pripravit dela na pravoboku! - prikazal kapitan, ked sa piratska lod vynorila spoza ostrova. Je to ta ista lod, s ktorou Vigrillia mala pred chvilou malu prestrelku. Piratska lod je rychlejsia a o niekolko minut vas dobehne. Nie je mozne sa obortazi vyhnut. Jedine ak by delostrelci mali vynimocne dobru musku. Na prednej a strednej palube je kazdy namornik na lodi, ktory prave nestahuje plachty alebo neobsluhuje dela v podpalubi. Je to niekolko sto muzov, ktori stoja v ocakavani nevyhnutneho. Je citit nervozita a strach. Ale i odhodlanie nepustit svoju krv zadarmo. Vsetci su ticho.

Vsetci az na trpazlika. Stoji na strednej palube ihned pri zabradli. Je do pol pasa vyzleceny, mava nad hlavou svojou tazkou sekerou a vykrikuje - Curvas fedor fillos, merda roll, lick xenitais! Imos morrer baixo o meu machado! Peste na súa cara! Obe lode vystrelili takmer v rovnakom okamihu. Hluk vystrelu troch a pol desiatok diel sposobil zalahnutie v usiach obom posadkam a pusny prach na chvilu schoval obe lode. Vsetci sa prikrcili a potom doslo k zasahom. Virgillia sa otriasla pod krupobitim delovych gul. Nastastie jedine zranenia boli z triesok z polamanych tramov. Abortaz nastane uz za niekolkych minut...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 04.08.2011 08:01:42 Virgillia zvesila plachty a je pripravena na abortaz. Piratska lod sa rychlo blizi, rovnako ako Virgillia i ona stahuje plachty. Virgillia je vacsia ako jej protivnik, ale je prisposobena na dlhe plavby. Tak ma mensia lod priblizne rovnake mnozstvo namornikov, ktory su ale lepsie vyzbrojeny. Strelci na zadnej palube spustili svoju smrtonostnu strelbu na piratov. Vsetci namornici z oboch lodi krcia svoje bojove pokriky. Na chvilu dokonca prekricali i trpazlika, ktory ani nepockal na zahakovanie lodi a vrhol sa skokom do stredu piratov. Namornici na stoziaroch sa pomocou lan presuvaju na druhy lod. Zvysok preskakuje... Na strednej palube v najvacsej tlacenici rozdava pokyny kapitan. Na prednej i zadnej palube je po jednom dostojnikovi, ktori si organizuju svoje skupiny. Suboj posadok zacal.

Elen De Forte (Tulačka) : 04.08.2011 19:21:18 Sledovala jsem jak se k sobě lodě rychle přibližují, stejně tak jako mě silně viděsil trpaslík, který se až tak moc hrnul do bitvy. Zakroutila jsem hlavou nad jeho houževnatostí a pak jsem znovu pohlédla na rychle se blížící nebezpečí. Měla jsem trochu strach, že v těchto šatech se nebudu moct dobře pohybovat a že budu mít trochu víc omezenější pohyb. Trochu jsem se bála blížící se bitvy a stejně tak i o ztrátu, kterou to způsobí. Připravila jsem se k boji společně s ostatními a čekala, co se bude dít dál, a přitom se řídila také pokyny kapitána.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.08.2011 10:08:29 Nikto si nevsima Elen v zltych banketovych satoch, ako sa pridala k obrancom strednej paluby. Vsetci su plne sustredeny na piratov. Kapitan stoji v druhom rade za zabradlim a rozdeluje svojich muzov po palube. Cez bojovy krik ho vsak nie je pocut.

Lode s rachotom narazia do seba bokmi a piratska lod prehodila na druhu stranu ukotvovacie haky. Zaroven sa do vzduchu zniesol dazd sipov, ktore zasipali strednu palubu. Kapitanovy strelci v rovnakom okamihu vystrelili so svojich dlhych pusiek a chvilu na to i z obidvoch bambitiek. Boj muza proti muzovi nastal. Obe strany sa premiesali. Cast piratov bojuje na palube Virgillie, cast namornikov bojuje na piratskej lodi. Dva metre od Elen pristal pirat, ktory sa na Virgilliu dostal sklzom po lane. Pristal s istotou na nohach a skaredo sa na Elen usmial. Ma cez 40 rokov, zuby ako noty na bubon, dlhe mastne vlasy zopnute do copu a oci svietiace nasilim. Na sebe ma kozenu zbroj netypicku pre namornikov a ruke ohnutu sablu a dlhu dyku. Elen potazkala rovnu obojstranne brusenu sablu, ktoru zobrala zranenemu namornikovi. Je to dobra zbran, kvalitna ocel, kvalitny kosik na ochranu ruky. Urcite vojenska. Nie je ani moc tazka a tak je vhodna i na serm. Druhou rukou si pridrzala suknu. Nie len kvoli rovnovahe pri boji, ale hlavne aby sa o suknu nepotkla. Odhod to paratko slecinka. Trochu si uzijeme a ja ta mozno necham zit. - olizol si pery. Ani necakal na odpoved. Rychlym krokom vpred a drevorubackym uderom zautocil zhora, pri tom dyku pouzil ako podberak a mieril na brucho pri dalsom kroku vred. Elen ma dost priestoru, ukroci nalavo a vyhne sa sabli, dyka pirata tak utoci do vzduchu. Sable zarincia o seba a dalsim utokom zrani pirata na bruchu. Pirat sirokym rozmachom kontruje, krokom vred a priamym vypadom dyky utoci. Elen sa pohodlne dostala mimo dosah sable a sekom po utociacej dyke vyrazila piratovi zbran z ruky. Elen zarazila pirata svojou obranou a vyuziva vyhody. Tri kroky vpred so seriou vypadou, ktore pirat len tak ak kryje, zakoncila sekom cez stehennu kost. Pirat zavravotal, na chvilu si odkryl hrud a to bolo miesto, kde Elen zaborila sablu. Rozhliadla sa okolo seba. Predna i zadna paluba odrazila utociacich piratov, ale na strednej je ich aspon dvakrat tolko, ako namornikov. Bojuje sa v malych skupinkach takmer po celej palube. Vsade naokolo je hluk s kriku bojujucich stran, zraneni a narazu zbrani o seba. Podlaha sa smyka preliatov krvou. Namornici, ktory sa dostali na piratsku lod su takmer vsetci mrtvy, alebo zraneny. Len mala skupina okolo trpazlika sa este drzi. Cast piratov sa tiez dobija do podpalubia v zadnej casti lodi.

Elen De Forte (Tulačka) : 05.08.2011 11:39:12 Zatvářila jsem se znechuceně, když si pirát olízl rty a připravila jsem se na boj. Pirát vystartoval a trochu mě vyděsila jeho rychlost. Začal jsem se rychle bránit, v doufaje že uspěji. Sukně mi neustále překážela když jsem dělala úkroky ať už dozadu, dopředu nebo do stran. Rychle jsem si všimla že mám docela dost na vrch a proto jsem na nic nečekala, a když byl pirát odzbrojen, chvatně jsem ho sekla po noze a pirát se tím pádem odkryl. Na nic jsem už nečekala. Ani trochu jsem piráta nelitovala. Když padl muž kzemi mrtev rychle jsem se rozhlédla po okolí a očima vyhledávala kapitána. Trochu mě píchlo u srdce, když jsem na podlaze uviděla tolik krve a zraněných, či mrtvým mužů. Zbytečné krveprolití, pomyslím si a pak se kouknu směrem k pirátské lodi. Trpaslík se mi zdál jako vynikající bojovník, a trošku mě zamrzelo že jsem o jeho charakteru tolik pochybovala. Byl to houževnatý bojovník a bylo jisté, že to bere i jako zábavu. Nemohla jsem to tak nechat a sledovat

jak tyto muže pobíjejí. Znovu jsem pohlédla na pirátskou loď a pocítila jsem letmé vzrušení. Vždy jsem byla trochu na peníze a tušení, že piráti mají při sobě vždy hodně na rozdávání mi moc na odvaze neubíralo. Málem jsem se neudržela a přeskočila na jejich loď abych jim mohla prohledat jejich skromné mění. Pak jsem se ale nakonec místo toho sehnula k mrtvému pirátovi abych jej prošacovala. Určitě má u sebe něco cenného... nebo snad ne?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.08.2011 11:57:17 Elen tusila spravne. Ziaden pirat by svoje poklady nenechal na lodi medzi zlodemi a krivoprisaznikmi ak ich moze nosit so sebou. Predsa su vsetci rovnaky. Pirat ma na vnutornej strane kabata miesok a podla rychleho dotyku je v nom zopar minci a nejake kamienky. Nie je cas si ich obzerat. K Elen sa blizi dalsi pirat. Tento je mlady. Okolo dvadsat rokov. Tvar nema vobec skaredu a skrasluju ho i huste cierne kucerave vlasy zopnute do vrkoca. Usmev ma ale kruty a z oci mu vyzaruje prilezitost a nasilie. Na rozdiel od ostatnych je do pol tela nahy a odhaluje tak opalene telo bez zbytocneho tuku. V jednej ruke sabla a v druhej nebezpecny lodny hak. Pohybuje lahko a ladne. Mierne prihrbeny ocakavajuci utok v kazdej chvily.

Elen De Forte (Tulačka) : 05.08.2011 12:03:32 Trochu mě ten tiše se plížící pirát vyděsí a proto hned vstanu a obrátím svou pozornost jeho směrem. Lehce pozvednu kord a s hranou sebedůvěrou pronesu:"I ty sis přišel pro výprask?" Hořce zalituji toho, že mě ten mladý ničema vyrušil zrovna ve chvíli, kdy jsem se snažila obrat jeho mrtvého kolegu a proto stáhnu trochu obličej zlostí nad jeho načasováním. Trochu mě ale děsí jak se pohybuje, jako kdoby byl šelmou, která se ve svém oboru vyzná líp než jeho bývalí spolupracovník. Znovu se snažím zbavit vlečky, které mi překáží v pohybu a teď silně lituji, že jsem se rozhodla cestovat jako kupecká dcera. Možná by bylo lepší rozhodnutí přidat se jako malý nevinný plavčík. "Vážně chceš ublížit ženě?" dodám ale výraz obličeje se mi za žádných okolností nemění.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.08.2011 12:13:33 Nie len ublizit princeznicka. O chvilu namornici pokapu, ale ja sa postaram, aby si ostala v jednom kuse. Za taky ulovok ma kapitan odmeni ako krala. Uz je len dva metre od Elen. Pirat ma sablu rovnako ako Elen ukradnutu od namornika z Virgillie, ma vyhodu lepsieho oblecenia a naviac ma ten prekliaty lodny hak...

Elen De Forte (Tulačka) : 05.08.2011 12:19:55 "Proč by to dělal?" zavrčela jsem na něj a popošla dva kroky do zadu, pokud byla možnost. "Nemyslím si, že za holku jako jsem já by ti platil." dodala jsem zhnuseně a málem jsem klopýtla o svoje žluté šaty které mě znovu rozdrážděli málem k nepříčetnosti. Já je snad roztrhám, pomyslela jsem si naštvaně. "Jestli se ještě na krok přiblížíš, tak ti slibuji že tvoje krev umyje tuto lodní palubu." řekla jsem jako výhružku a obličej se mi ztáhnul nenávistí. Rychle jsem začala přemýšlet co budu dělat a nenápadně se rozhlížet po něčem, co by mohlo fungovat jako záchrané lano pro tuto situaci. Nechtěla jsem se pouštět do boje s tímhle mladíkem.

Vypadal mnohem nebezpečněji než jeho předchůdce, proto jsem náš konflikt co nejdéle oddalovala.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.08.2011 13:43:07 Chachacha, jasne ze by ta chcel. Si mlada a krasna. Sa tesim, ako z teba ztrham tu zltu paradu. - machol pred sebou zopar krat mecom. A ked nie on, ja a moji kamarati... - nedopovedal. Ako Elen ustupovala, niekto ju chytil do zelezneho stisku. Mlady pirat sa zasmial. Presne o toto mu islo. Pirat, ktory Elen drzi smrdi po pote, cibuli, nemytych zuboch a rume. O podpazi ... bleee. Pridrzim ti tu suk*. Poriadne doriadila Drensa. Uspi ju uz konecne, hadze sa ako lasicka. hovori Elenin veznitel. Vaznitel sa mierne predklonil, aby mohol mlady pirat lepsie udriet hruskou meca Elen do tvare. Elen nezavahala ani okamih. Patou dupla po bosich prstoch silaka, ktory s krikom stiahol nohu a este viac sa predklonil. Na chvilu tiez povolil jeho stisk. Elen sa este viac predklonila a presne tak, ako ju to ucili bratia prehodila silaka cez seba. Jeho vaha, prekvapenie a Elenina sikovnost umoznili, ze sa silak v skoku ako do vody zrazil s mladikovym driekom a povalil ho na zem. Situacia sa teraz obratila. Elen ma navrch. Tazky namornik lezi na mladikovi len meter od Elen, ktora stale zviera v ruke mec. Mladik sa snazi zhodil silka zo seba, ale ten je pritazky a mierne otraseny.

Elen De Forte (Tulačka) : 05.08.2011 14:07:13 Želený stisk, kterým mě další pirát sevře, mi začne bránit v pohybě. Začnu sebou házet a škubat, abyc se mu vysmýkla a dostala se dál od jeho zrovna nevonícího zevnějšku. Když se můj věznitel předkloní, aby mohl tak uvolnit více prostoru a dát tak mladíkovi větší šancou mě omráčit, uvidím v tom svou šanci a dupnu svým podpatkem na jeho nohu se slovy:"Z tohohle důvodu nosí muži boty!" a mezitím co se jeho sevření uvolnilo předklonila jsem se a přesně tak, jak mě to bratři učili, tak jsem ho přehodila přes hlavu. Trochu mě hodně překvapilo, že jsem dokázal takového hromotluka přehodit přes hlavu. Udělala jsem letmý krok vzad, protože jsem díky tomuto tahu na chvilku ztratila rovnováhu, stejně tak jako málem podpatek na pravé botě. Znovu jsem se rozkoukala a pak jsem si uvědomila že v ruce stále svírám dobře vyvážený kord, který jsem ukořistila od nějakého mrtvého vojáka na palubě a vrhla jsem se znovu k činu. Žádné slitování, pomyslela jsem si a vší silou jsem zabořila meč do hrudi toho nechutnýho chlapa, který mě před chvilkou držel a myslel si že má vyhráno. Na mě si jen tak nikdo nepříjde, pomyslela jsem si znovu. A pak jsem vytáhla meč z jeho těla a pohlédla na prozatimně zavaleného mladíka. Propíchla jsem mu rameno a nechala jsem ho připíchnutého k palubně, a znovu jsem se rozutekla někam do vřavy, najít kapitána.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.08.2011 14:21:54 Mladik zvrieskol a pocastoval svoju trapitelku slovami, ktore su neslusne i v najnizsej spolocnosti, ked mu rovna sabla prepichla biceps a prispendlila ho k palube. Pravu ruku ma takto znehybnenu,

lavu ma zavalenu piratom, ktory drzal Elen. Elen De Forte sa zohla po dalsiu sablu, ktora lezi vela mrtveho namornika. S vyvazenym kusom zeleza sa opat citi o nieco bezpecnejsie. Situacia na strednej palube sa mierne zmenila. Uz nie je dvakrat tolko piratov ako namornikov. Zda sa, ze je to uz len o boji jeden na jedneho. Zem je posiata telami. Prevazne piratskymi. Elen vidi, ze umreli ani nie tak sablami, ale skor gulkami. Boj s mladym piratom ju tak vtiahol do seba, ze ani nepocula, ako sa zo zadnej paluby striela. Kapitan prave odvratil utok lodnym hakom a prepichol utocnika. Pri tom ho silne zranil na boku zakerny utok piratskeho kapitana. Sabla proti sably. Kapitan Virgillie i ked nie je sermiar je skuseny bojovnik. Rovnako tak i piratsky kapitan.

Elen De Forte (Tulačka) : 05.08.2011 17:47:51 Ještě jsem chvilku seděla nad chlapcem a poslouchala urážky, které ze sebe chrlil a když už nevystačil s dechem řekla jsem:"Jo mladíku, příště si líp rozmyslíš jestli máš otravovat ženy." pak jsem zavrtěla hlavou a tím jsem ukázala svojí sebejistotu a přitom jsem se zatvářila jakobych byla viděla nejneschopnějšího piráta na světě. Sehnala jsem si další kord, silně podobný tomu předchozímu, a pak se rozhlédla po palubě. Ano, máme vyhráno, zaradovala jsem se a pak jsem chvilku pohlížela na bojující muže, kteří se už dokázala mnohem lépe bránit. Překročím další pirátské tělo a pak zahlédnu kapitána, který bojuje s kapitánem pirátů. Přišlo mi trochu nečestné mu pomáhat v boji, a navíc jsem si myslela, že kapitán je vcelku statný bojovník. Kdyby náhodou měl namále, stále mám u sebe psitol, kterou bych mohla i na dálku použít a tak ho zachránit. Nakonec mě přece jen ovládla chtivost a já jsem začala opět prohrabávat padlým pirátům jejich kapsáře. Však on se beze mě na chvilku určitě obejde, pomyslela jsem si a přitom jsem očima občas znovu přelítla na kapitána, abych zkontrolovala, jestli se stále ještě drží. Ale tajemné poklady, kteří by mohli mít u sebe piráti, mě přitahovali mnohem více než opatrnost, kterou jsem si šetřila na záchranu kapitána. Vždyť on se ozve, až bude u konce sil, určitě si zařve jako každý jiný... znovu jsem si pomyslela, ale pro jistotu jsem sem tam stále kontroloval jak společně bojují.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 08:49:47 Obaja kapitani su si vyrovnanymi supermi. Kapitan Virgillie je mozno lepsi s mecom i silnejsi, ale pirat je zas zakernejsi a pozna finty, ktore sa na skole neucia. Obaja su uz po chvily boja zakrvaveny s niekolkych mensich secnych ran, ale o vitazovi este rozhodnute nie je. Elen sa zohla ku piratovi, pri ktoreho okradani ju vyrusil mlady pirat. Miesok z jeho bohatstvom jej takmer sam vklzol do ruk. Prikrocila k dalsiemu piratovi a sikovnymi prstami nasla dalsi ukryty miesok. Uz sa pozerala po dalsej "obeti", ked ju vyrusil hluk z dopadu niecoho tazkeho na podlahu. Obzrela sa a ... Piratsky kapitan prave podrazil nohy kapitanovi Virgillie. Ten spadol a rychlim kotulom sa dostal opat na nohy. Pirat to zhodnotil pohrdavym usmevom. V tom okamihu medzi dvoch kapitanov

dopadol trpazlik Adolf Bernardsson. - Toto nie je piknik mlady. Ak sa chces valat, tak aspon nezavadzaj! - povedal kapitanovi, rychlim sekom odsekol piratskemu kapitanovi nohy v kolenach a skor, ako ten dopadol s udivom na zem mu usekol hlavu. Skaredo sa zasmial, pluvol do otvoreneho krku a ihned sa pustil do dalsieho pirata. Pirati prepadli panike a bez kapitana si zachranuju zivoty skokom do vody.

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 09:35:17 Trochu mě překvapí, s jakou elegancí dokáže kapitán Virgillie bojovat, stejně jako mě i ohromý kapitán pirátů, který využívá svou podlost a nečestnost k tomu, aby dal kapitánovi Virgillie za vyučenou. Znovu stočím pohled k pirátovi, kterého šacuji a když najdu měšec, chtivě se na něj usměji a hned ho nechám vklouznout do levého kapsáře. Přesunu se k další oběti, když v tom zaslechnu nějaký hluk. Opatrně pozvednu hlavu tím směrem, abych právě spatřila jak kapitán Virgillie přistane na podlaze, aby se mohl v zápětí odkutálet a dostat rychle na nohy. Trpaslík, který přiskočí kapitánovi na pomoc, mě trochu překvapí. Jeho slova, která pronese směrem ke kapitánovi naší lodi, ztěží zaslechnu, ale pak jen spatřím jak trpaslík drastickým způsobem připraví kapitána pirátů o život. Opět mě zaskočí hluk, který začnou vydávat piráti, kvůli panice, a začnou se stahovat co nejrychleji z této lodi. Chvilku si to prohlížím a pak si jenom pomyslím: Tsss... když jich je převaha tak jim to nevadí. Ale hned co značně ubydou, rozutečou se pryč jako myši. Aspoň já jsem ukořistila něco co se hodí, pomyslela jsem si s úšklebkem, když sleduji zubožené piráty, kteří unikají bez kořisti. Pak zase stočím pohled ke kapitánovi, narovnám se a zahodím meč, když už ho nebudu potřebovat.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 13:24:49 Strelci, postrielajte kolkych len mozete! - krici kapitan na zadnu palubu a ukazuje na vodu, v ktorej plavu unikajuci pirati do bezpecia najblizsieho ostrova. Zarpil, vezmi si patdesiat muzov a skontroluj piratsku lod. Prantus! Do pol hodiny chcem vediet ake mame straty a postaraj sa o ranenych! Zhodit kotvu! Oslavovat sa bude az v Geneve. Majte oci na stopkach! Po tychto prikazoch kapitan vchadza do podpalubia.

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 13:30:41 Když vydím kapitánovu novou rozhodnost a nabitou sílu, silně mě to potěší. Ale pak znovu ucítím hlodání pochybností. Co tu ti piráti hledali, honilo se mi zmatenou hlavou a pak jsem pohlédla opět na námořníky, které se pustily do ničení už tak zmařilých životů. Otočila jsem se kolem své osy, abych našla aspoň nějakého žijícího a mohla tak z něj vytáhnout nějaké informace, ať už to byl sebejaký důvod, určitě se nehnali za kořistí. Tady toho moc k sehnaní nebylo, kromě střelného prachu a zbraní. Nebo snad ano?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 13:42:04 Namornikov je plna paluba. Cast odnasa mrtvych alebo ranenych piratov ku zabradlu. Tam ich presacuju a potom hodia do mora. Tazko ranenych i mrtvych bez rozdielu. Na druhej strane paluby sa zas usadili raneny namornici v opateri lodneho doktora. Ma len okolo 25 rokov, suchu postavu a silne okuliare. Muzi ho volaju Michael. Zda ale byt sikovny a muzi maju v jeho schopnosti doveru. Strelci zo zadnej paluby sa rozmiestnili po celej strane lode a mierenou strelbou posielaju plavajucich piratov ku dnu. Na zadnej palube ostal len kormidelnik.

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 13:53:04 Narovnala jsem si sukni abych mohla udělat dva váhavé kroky k námořníkům, který pokračují v čistce a házejí mrtvé, popřípadě těžce raněné do moře. "Promiňte," poklepala jsem jednomu z námořníků nevinně na rameno.¨ "Mrzí mě žá Vás ruším ve vaší velmi šlechetné práci, ale smím se na něco zeptat?" nevinně jsem se na něj usmála a pak trochu stydlivě pohlédla na jeho špičky bot. Bože, jak já tuhle práci nenávidím, pomyslela jsem si trochu zlostně. Ale potřebovala jsem se zeptat jednoho z námořníků, jestli by mi nedal chvilku s nějakým z pirátů, který by byl aspoň na chvíli ještě schopný slova. Zvědavost mi nedala spát, stejně tak jako domění, že by mohl mít ten pirát, se kterým bych mohla mluvit, další plný měšec, který by mi trochu dopomohl ke štěstí.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 14:04:26 Samozrejme madam. - odpovedal namornik a dal si dole z hlavy satku. Pozeras sa okolo seba na tela piratov a jediny z nich, ktory by nemal smrt na jazyku je mlady pirat, ktoremu si prispenslila ruku podlahe. Teraz je sputany na rukach i nohach a lezi nevladne trochu bokom ostatnych.

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 14:09:46 "Mohla bych dostat jenom chvilku, abych si mohla vzít něco, co mi ten pirát vzal?" zeptala jsem se laskavě a přitom jsem námořníkovi pohledem naznačila, že dávám přednost tomu vyřídit si to s ním sama. "Pokud to ovšem nevadí." // Delší jsem už vymyslet nedokázala :-D trochu hodně se, jako vždy po naší konverzaci, směju a přemýšlím :-)

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 14:17:15 Samozrejme madam. Kludne si ho pozicajte. Vsak on svojmu osudu i tak neujde. - odpovedal namornik a dalej sa venuje s kolegom okradaniu a topeniu piratov. //Mne kratke prispevky nevadia ;-). Hlavne ked je to nieco ako teraz - priama rec.

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 14:23:16

"Děkuji." řekla jsem přičemž chvilku sleduji, jak piráty dělají o trchu lehčí. Pak udělám pár kroků, abych přišla k tomu mladýmu pirátovi a triumfálně se mu podívala do očí. Měla jsem co dělat, abych ovládla svou radost a málem triumfálně neřekla: To koukáš, co? Nakonec jsem se ale ovládla kousnutím do rtu a pak jsem se ho zeptala:"Z jakého důvodu jste napadli loď? A vysol to rychle jinak ti zlámu všechny kosti v těle, a začnu u prstů. Věř mi. Já mám času dost." dodala jsem chladnokrevně a přitom jsem se snažila nahodit výraz neprůstupnosti, přičemž jsem tušila, že když to dělám právě teď napoprvé, moc přesvědčivě to nevypadá a zpod mého zlého výrazu je snadné zahlédnout zvědavost, která mě vevnitř mě pomalu ovládá. Doufám ale, že mladý pirát mojí vnitřní nejistotu přehlédne.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 14:44:09 Su*a, pust ma a uvidis kto komu dolame kosti! - zda sa, ze je na Elen tak trochu nazlosteny. Jeho telo ale je zmacane potom, ktory by tam nemal co robit a oci prezradzaju, ze i napriek tomu, ze by najradsej prekusal Virgilliu napoly, ma predsa len strach zo smrti, ktora ho o chvilu caka...

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 14:53:32 "Tak fajn. Tak ti řeknu tohle," dodám když spatřím jeho strach v očí, který mě tak trochu překvapí a zmátne. "Když mi to povíš, slibuji ti, že až narazíme na nejbližší pevninu, budeš tam vysazen živý a mno...," když pohlédnu na jeho ruku:"..možná i tak trochu zdravý. Ale to záleží jen na tobě. Tak mi prosím, řekni co jste tu pohledávaly." poslední větu řeknu se silným důrazem, aby pochopil, že to co jsem řekla myslím naprosto vážně. I když stále ještě jsem se nerozhodla jestli jej nechám schodit do moře spolu s ostatními, nebo mu pomůžu v cestě pryč. Možná by stačilo držet ho jen této kradmé naděje... jako otrok by se dal taky na nějakých ostrovech prodat, pomyslím si a mám co dělat aby se mi na rtech neobjevil úšklebek.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.08.2011 15:11:13 Poviem ti vsetko, co o tom viem. - povedal mladik. - Len mi dones pohar vody.

Elen De Forte (Tulačka) : 08.08.2011 15:46:08 Zachmuřila jsem se nad jeho slovy a pak jsem se postavila a pohlédla na námořníka, který stál okus dál a ze strachu, aby jeho pracky jej neodstrčili dolu pod chladnou stěnu oceánů, a mě by tak zanikl zdroj informací, jsem pravila:"Tohohle muže nezabíjejte. Dluží mi svůj život." Tentokrát jsem ale pozměnila své vystupování a místo malé nevinné dívky, která byla dcerou obchodníka, jsem udělala ústup průbojné mladé dámě, kterou jsem uvěznila uvnitř sebe, abych se mohla dát na tenhle druh práce. "Jestli se ho byť jen dotknete svýma chamtivýma prackama, věřte, že si vás pak tady najdu a pak vás velmi lehce připravím o to co je vám nejcenější. Ať už je to cokoliv." pak si uhladím sukni a na obličeji se mi objeví zase ten nevinný úsměv:"A teď mě omluvte, můj vězeň má prý žízeň. Nechci ho nechat trpět." řeknu mile a pak svižně odkráčím abych našla pohár a nalila do něj trochu vody. Pak se ale zamyslím, nač plýtvat vodou. Rumu je určitě taky dost. Čím rychleji ho opiju, tím víc informací z něj vyskáče.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 07:24:32

Namornici sa zatvarili udivene, ale ich - Ano madam. - ti dava istotu, ze najblizsich niekolko minut mlady namornik prezije. Rum i cistu pitnu vodu je mozne najst v jedalni. S hrncekom je to tazsie. V jedalni su len pohare z lesteneho kristalu. Vedla jedalne je ale kuchyna a tam bude lahke najst nejaky plechacik.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 07:46:50 Vejdu do kuchyně, abych tam našla nějakou misku, nebo skleničku do které bych mohla nabrat vodu, kterou bych pak mohla odnést mladému pirátovi. Poté co objevím něco, na ten způsob, vezmu dvě skleničky, abych do jedné nalila vodu a do druhé rum. Poté se rychle otočím, abych se zase mohla vrátit na palubu i s kalíšky, plnými tekutiny.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 08:01:33 Mlady namornik uz na teba netrpezlivo caka a snazi sa ulozit do nejakeho sedu. Zviazane nohy a ruky za chrbtom mu to moc neulahcuju. Rozviazte mi ruky prosim, aby som sa mohol napit a ja vam vsetko poviem co viem.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 08:07:14 Jeho výčitka mě trochu naštve. "Proč bych ti měla rozvazovat ruce? Abys mě pak přizabil a snažil se zdrhnout?" zavrčela jsem na něj, když jsem stála těsně před ním. "Ne, ještě stále ti nevěřím natolik, abych ti rozvázala ruce. Buď zatím rád, že ještě žiješ a že jsem ti jako nějaká sluška donesla pití." pak jsem si k němu klekla a nic nedbaje na jeho protesty jsem mu začala do úst lít co nejrychleji rum, aby mu obzvlášť tady na slunci, stouplo rychle pití do hlavy a já se tak mohla rychleji dozvědět proč se sem vlastně vydali. Prevít jeden, ještě si určuje podmínky, pomyslela jsem si a kousla jsem se zlostí do rtu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 08:57:47 Brani sa, ale Elen do neho rum dostane presne tak, ako si uzmyslela. Mladeho pirata to zarazilo. Istotne si myslel, ze si s tak mladou zenou hravo poradi, ze ju oblafne. Je mu to vidno na ociach ihned, ako alkohol zacal zaberat. Uz sa mu nedari skryvat opovrzenie a chtic. Ci uz po tele alebo po krvy. Jeho peknu tvar pokazil jeho skaredy domyslivy usmev - Kote, ak mi podrzis a budes pri mne poslusne stat, tak ta moj majster usetri narozdiel od ostatnych tupcov. Pacis sa mi, cim dalej tym viac. - a ako mu alkohol dalej udiera do hlavy, sa na chvilu rozchechtal pri nejakej svojej sukromnej predstave.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 08:58:36 "Lituji, nemám zájem..." řekla jsem a pak jsem do úst začala lít pro tentokrát vodu, aby mu v krku nevyschlo a abych také zastavila jeho příval slov, které mě ani v nejmenším nezajímali a já tak znovu dostala šanci tázat se na to, co potřebuji.

"A jestli mi už konečně neřeknete, proč jste se tak v hromadném počtu vloupali na tuhle loď, tak ti slibuji že tě hodím přes palubu, ale ještě předtím ti zlámu nohy." řekla jsem naústupně a na obličeji se mi objevil přidrzlý úsměv, který se vetřel do mého obličeje. HNed jsem ho potlačila a přenechala jsem místo svému obvyklému neutrálnímu výrazu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 09:47:09 Mlady pirat prska a vypluva vodu z ust. Ale alkohol a hrozba lamania sa mu vobec nepacia. Jeho oci krotnu a straca sa z nich chlipnost a vzdor. Pockaj, pockaj... Ziadne lamanie nie je potrebne. Ja pomozem tebe a ty pomozes mne. Obaja z toho este mozne dobre vykorculovat. Poviem ti prvu cast tejto story a ... -trochu sa mu pletie jazyk a cim dalej, tym viac sa poti. Skusa sa na teba pocas rozpravania zvodne a milo usmiat, ale zrazu mu hlava klesne na hrud a ani sa nepohne. Nevidno ziadne zranenie, nebolo pocut ziade nezvykli hluk. A predsa je mladik mrtvy...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 10:38:43 Upratovanie po boji takmer skoncilo. Namornikom, ktory upratuju zabitych a zranenych piratov ostava okolo desat zakaznikov. Michael uz obviazal vsetkych zranenych a oddelil na stranu mrtvych. Pocujes, ako hlasi kapitanovi straty - Mame pat mrtvych kapitan, dalsi sest to mozno nepreziju do Genevy. Traja prisli o koncatinu. A 56 tazsich zraneni. Kapitan ho poklepe po rameni - To nie je zle Michael, vysli sme z toho celkom lacno. Ku dvojici sa pridal Zarpil - Kapitan, piratsku lod sme prehladali. Zasoby maju i naprik tomu, ze lod bola preplnena este na niekolko tyzdnov. Zda sa, ze vyrazili z pristavu len nedavno. Lod je odlahcena a prisposobena na rychly prepad. Bohuzial pre nas sme jedniny koho prepadli a tak sme nenasli ziadnu korist. Hmmm, dobra praca Zarpil. - reaguje kapitan - Zober si datdesiat namornikov, priviaz lod o Virgilliu a skusime ju odvliect do Geneve. Ano pane. - odpovedal Zarpil

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 13:34:02 To je dobře, protože pomyšlení, že bych ti měla něco lámat, mě rmoutí..., pomyslím si a pak dál naslouchám jeho slovům, a počase si teprve všimnu, že se s ním odehrává nějaká zvláštní změna. Nakonec mu ale poklesne hlava. Trochu mě to viděsí a tak s ním lehce zatřesu abych stejnak nedostala odpovědi. Protáhnu obličej, ale raději se snažím an tento okamžik nemyslet a míto toho mu prošacuji kapsy, abych našla alespoň něco, co mě trochu utěší. Hodně mě vyděsila jeho smrt. Nakonec zaslechnu hlášení námořníka, který hlásí kapitánovi jisté ztráty a předbytečné odhady, kterých se další námořník dovtípil.

Už nebude dlouho trvat a tohle peklo skončí..., pomyslím si zlostně a pak se chystám mrtváho piráta hodit přes palubu: Chudák, byl tak mladý..., zakroutila jsem nad tím hlavou.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 13:47:41 Pirat mal u seba vacok v jednej z vnutornych kapsy kozenej vesty. Nebol v nej ale ziaden velky poklad. Len tri zlate mince s portretom Karlla XXIV. Predsa len na mrtvole pirata bolo nieco zvlastne. I napriek teplu, ktore panuje je studeny ako kus ladu a jeho koncatiny sa len velmi neochotne ohybaju. Nakoniec obaja namornici museli Elen pomoct, aby ho dostala cez zabradlie. Do pol hodiny plavba pokracovala dalej. Kapitan zostril straze a pri delach stale drzala jedna cast posadky sluzbu. Kapitan vam oznamil este vecer oznamil, ze k veceru dalsieho dna by Virgillia mala dorazit do Geneve. Trpazlik je opat zalezeny. Pan Diefenbach je s nervami na konci. Ma pohlad plny strachu a zacal nosit vykladany dvojhlavnovy pistol. Slecna Regine vystrasena dalsim prepadom na tom tiez nie je najlepsie. Sice to kapitan prechadza lahostajnym pohladom, nie vsak prvy dostojnik, ktoreho cim dalje tym viac vidno po jej boku. Kapitan oslovil Elen pred tym, ako opustal ostatnych a odobral sa na spanok. - Videl som vas bojovat slecna Elen. Velmi dobra praca. Dobru noc. Noc v tomto zalive, alebo mozno prielive, je velmi hlucna. Nocne vtaky, opice, sem tam rev nejakej selmi kazia inak prijemnu noc na mierne rozhojdanej lodi.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 13:54:39 Celý den mě trápilo jakým způsobem pirát umřel, když předtím vypadal tak zdravě, ale nikomu jsem se o svých pochybách nezmiňovala. Dál jsem postávala po palubě a zírala do prázdna, jakoby tam bylo něco co upoutalo mou pozornost. Také mě trochu tachmuřilo že u sebe neměl tolik peněž, které měli jeho přátelé. Dozvědět se, že další den bychom měli doplout k místu zvaném Geneve, mi moc na srdci neulevilo. Sice jsem tušila, že čím dřív tam budeme, tím rychleji pomine nebezpečí, ale nijak moc jsem se netěšila, že na tu krátkou chvilku uvidím pevninu, pak se stejně odrazíme od břehu a budeme pokračovat dál v naší cestě. Kapitánova pochvala, by mi v jiných okolnostech silně zalichotila, ale právě v tu chvíli jsem mu jí jen odkývala s nepřítomným výrazem, nakonec jsem se odhodlala jít spát, mezi nejposlednějšíma a byla jsem téměř ráda za hluk, který mi nedovoloval usnout stejně jako tak myslet na dnešek. Můj mozek už tak přes den pracoval na plné obrátky, což se mi málokdy stávalo... Celou noc jsem spíše probděla, protože jsem se bála usnout aby si moje mysl nepustila uzdu mé fantazii, která už tak pracovala na částečný úvazek.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 14:19:59 Dalsi den, dalsie ranajky a ranna konverzacia. Diefenbach je stale este nervozny a ani jedlo do neho nejde. Zda sa, ako ked by v noci ani oka nezazmuril. Adolf je opat mrzuty ako stale, len si odtrhne kuz chleba, nejake maso k tomu a ide naspat do kajuty.

Jedine Regine svieti ako slniecko a je nalada aspon trochu zlahcuje atmosferu. Najviac sa bavi s prvym dostojnikom Zarpilom, ktory s cervenejucimi licami s nou udrziava debatu. Zensky instink Elen napoveda, ze nieco spolu maju. Alebo aspon za noc mali. Den je teply a kludny. Ticho prerusuje len narazanie vln do lodi, sem tam krik nejakeho vtaka alebo opice. Na obed namornik z pozorovacieho kosa uvidel mesto. Geneva je na dohlad. O dalsich pat hodin a sto kilometrov mate krasny vyhlad na mesto.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 14:27:12 Byla jsem ve skrytu duše více mrzutá a zarytá než obvykle. Ráno jsem si spíše všímala okolí než sama sebe, a proto jsem málem na snídani vkráčela v noční košily. Jen tak tak jsem si stihla na sebe hodit obyčejné modré šaty, které působily sice elegantně, ale ne tak jiskřivě a vtíravě jako ty včerejší. Neměli tak honosnou sukni, stejně tak jako boty, které jsem zvolila spíše v černé barvě, na nižším podpatku. Na snídani jsem sledovala okolí, a občas jsem dloubla do něčeho, co mělo představovat snídani. Po čase jsem si i všimla jak Regine koketuje s prvním důstojníkem a to mi trochu více zlepšilo náladu. Zřejmě aspoň jedena z nás dvou našla předběžnou útěchu. Po snídani jsem strávila zbytek dne na palubě, abych sledovala okolí a po obědě, blížící se horizont.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.08.2011 14:42:59 Geneve je velke mesto rozlozene na miesne vlnitej krajine nad pristavom a pod mohutnou pristavnou pevnostou. Kam az oko dohliadne je vidno dvoj-trojposchodove domceke s rovnou strechou. Oddeluje ich siroka kamenna cesta a vela zelene. Na prvy pohlad sa to zda byt rajom na zemi. Cele mesto ohranicuje niekolko metrov vysoky mur. Strateg by povedal, ze by neudrzal ani len zajace vonku. Pristav je velky. Nie sice az tak ako v Midmarku, ale i tak je uctihodny. Vidite v nom patnast lodi podobnej velkosti ako Virgillie a dva mohutne trojstazniky s aspon stovkou kanonov. Rovnako tak i pristavna pevnost je impozantna. Vysoke mury sa zdaju byt nedobytne. A podla velkosti musi posadka obsahovat aspon tisic muzov v zbrani. Mozno i viac. Virgillie s piratskou lodou v zavese doplavala do pristavu a ukotvila lod. Uz na nu cakaju dvaja vystafirovany uradnici so stovkou ozbrojencov v zavese. Mavaju a kricia nieco smerom k lodi. I ked Elen nicomu nerozumie zda sa, ze kapitan vie presne o com bude na pevnine rec.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.08.2011 14:49:42 Trochu mě povznese, když opět spatřím pevninu, ale ne tak jak jsem čekala. myslela jsem, že ze mě pochyby vyšumí, ale nic z toho nenásledovalo. Akorát ještě více mě překvapili úředníci, kteří něco pokřikovali mě naprosto neznámou řečí, a ke všemu jsem cítila jak ve mě víc a víc nabublávala zvědavost, která jakoby mě přímo magneticky přitahovala k lodi pirátu a já se mohla kouknout, co se uvnitř lodě nachází. Ale snažila jsem se, abych tuto silnou zvědavost potlačila a místo toho jsem vyhlížela nejlaciněji vyhlížející hospodu, ve které nebudu muset utratit hodně peněz jenom za to, že

se chci napít. Ale ještě jsem ani nevěděla, jestli nám kapitán Virgillie stanoví nějakou dobu na odpočinek, a proto jsem trochu pohroušeně pohlédla jeho směrem v očích otázku, kdy budeme znovu vyplouvat na moře, abychom dokončili plánovanou cestu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.08.2011 08:24:55 Kapitan nakazal odputat piratsku lod od Virgillie a postupne jedna pri druhej prirazili k molam. Namornici maju kopec prace s uvazovanim lan, stahovanim placiet, istenim nakladu a kanonov a kto vie este coho. Zda sa, ze muzi, ktory su na osetrovni a na piratskej lodi chybaju. Vsetok ten organizovany zmatok ma pod palcom prvy dostojnik Zarpil. Druhy dostojnik robi nieco podobne s este mensim mnozstvom muzov na piratskej lodi. Kapitan je jediny, co vysiel na pevninu. Pozdravil obocho uradnikov a pol hodinu s nimi nieco prejednaval. Potom sa i s druhym dostojnikom a posadkou piratskej lode vratil na Virgilliu. Netrvalo dlho a prisiel za Elen ten mlady namornik, ktory jej pomahal s batozinou pred zopar dnami - Slecna, kapitan si vas dovoluje zavolat do jedalne. Podlamoznosti cim skor. - Uklonil sa a odisiel si za svojimi povinnostami.

Elen De Forte (Tulačka) : 10.08.2011 08:28:25 "Díky." zamumlala jsem mu v odpověď a pak mi ještě chvíli trvalo, než jsem plně pochopila význam slov, protože jsem byla stále trochu skleslá z oné situace, která se mi přihodila. Pak jsem si přece jen uhladila sukni a pomalými kroky jsem šla do jídelny, rozhlížejíc se kde co lítá, jakoby to byla ta nejzajímavější věc na světě, která by se právě teď dala provozovat.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.08.2011 08:48:42 Vazeni cestujuci. - zacal kapitan, ked ste sa vsetci dostavili do jedalne. Posledny dosiel podla ocakavania trpazlik, ktory si nieco nestastne mumlal popod nos, sadol si na stolicku a nalial plny pohar rumu. Kedze ste cestujuci na Virgillii, tak mate rovnako ako posadka podiel na koristi. Lod piratov sice bola prazdna, ale predali sme ju miestnej posadke. Vas podiel, a podiel kazdeho z nas su dve zlate mince. Kedze cast posadky je zranena a lod treba pred dalsou cestou opravit, ostaneme v Geneve kotvit tyzden. Odchod je o deviatej hodine presne o sedem dni. Mozte ostat na palube alebo ist do mesta, v tomto nie ste vobec obmedzeny. Nie je vsak povolene si na lod nosit navstevy a ak tu nebudete o sedem dni o deviatej rano, tak Virgillia odchadza bez vas. //Mozes si pripisat dve zlate mince Slecna Althausova? Este na minutu. Guverner mesta vas prosi, ci by ste s nim dnes nepoobedovali. Posle po vas kociar presne o dvanastej. - dokoncil toto sedenie kapitan.

Elen De Forte (Tulačka) : 10.08.2011 09:07:52 Oznámení o podíle z pirátské lodi mě trochu překvapí. Ten kapitán je tak čestný, že se chce podělit s celou lodí o zisk. Dva zlatý? I to ujde. Aspoň z toho nevylezu jen tak na prázdno, jak jsem si ze

začátku myslela... Zmínka o tom, že můžeme jít kamkoliv mě také nadchne, protože jako vždy jsem zvídavá duše a ráda utrácím své nově vydělané penízky, za věci které se mi mohou, nebo nemusí hodit... ano, hned se mrknu do města! Trochu zaraženě jsem se natočila na kapitána neboť mě silně zmátlo jméno, kterým mě kapitán oslovil. Slečna Althausová? ptala jsem se sama sebe v duchu a pak mi nejednou v mozku bliklo pochopení. Ano, to jsem přece já... úplně jsem na to zapoměla, pomyslím si zachmuřeně a pohlédnu na něj s ještě větším zmatením v očí, když řekne že guvernér města se mnou chce poobědvat. Proč?!? Udělala jsem něco?!?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.08.2011 09:13:31 Je sedem hodin po obede...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.08.2011 09:31:08 Virgillia kotvi v severnej casti pristavu. Zda sa, ze Geneve funguje inak ako Midmark, kde sa pracuje az neskoro do noci. Tu uz zacina ruch okolo lodi utichat. Vidno uz len namornikov, ktory sa idu do mesta zabavit, zobrakov, ktory si balia svoje veci, obchodnikov zatvarajucich svoje podniky. Po patdesiat metrov dlhom mole nasleduje siroka cesta z macacich hlav a potom stromovy park. Park ma pravdepodobne chranit obyvatelov mesta pred chlukom a puchom s lodi a pristavu. Az za parkom zacina mesto. Z lode v pristave to vsak kvoli korunam stromov nie je moc vidno...

Elen De Forte (Tulačka) : 10.08.2011 15:06:06 Zbývalo ještě hodně času a já se chtěla alespoň z části porozhlédnout po městě. Zvolila jsem trochu obyčejnější šaty, aby v nich nevinikaly tolik moje vnady, stejně jako tak jsem i zvolila obyčejné boty, v nichž se dalo rychleji pohybovat. Vzala jsem si menší měšec, do kterého jsem hodila čtyři zlaťáky a pár drobných, které jsem měla v plánu utratit. Pečlivě sem je ukryla do kapsáře, stejně tak jako jsem si pod suknici přivázala menší nůž, který bych mohla použít na případnou obranu, i když jsem tušila, že se mi nic nestane, přesto jsem stále zůstávala ostražitá. Svoje rudé vlasy jsem svázala do culíku, a tak jsem dala plný prostor obličeji, který trochu více rozzářil moje vzezření. Dál už jsem si nedělala s ničím starosti a s velmi silnou sebedůvěrou jsem vykráčela z lodi, abych se mohla rychle vrhnout do ruchu města.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 08:45:12 Molo, uz takmer puste nabrezie, park a Geneve... Domy su tu rozdelene do stvorcov o stane desat az tridsat metrov podla toho, ci ho zdiela jedna rodina alebo niekoklko rodin. Takmer v kazdom su na prizemi odchodiky, restauracie, lokaly a krcmy. Vsetky domy si dvojposchodove a oddeluju ich ulice siroke okolo desat metrov, ktore su rozdelene do troch casti. Po oboch stranach su chodniky lemovane stromami a v strede pravdepodobne dvojprudova cesta. Vsade je na pocudovanie cisto. Cistejsie ako v obchodnej stvrti v Midmarku.

Takto navecer su uz vsetky obchody zatvorene. Otvorene su uz len lokay, krcmy, puby a restauracie. //Styri zlate mince maju hodnotu 400€ co je pomerne dost :-).

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 08:52:17 Trochu nevrle jsem sledovala všechny zavřené krámky a přemítala nad tím, proč u nás v domovině je měli trochu déle otevřené. Nechtělo se mi jít do krčmy, protože jsem se bála opilců, kteří by dělali moc velký hluk a pokrřikovali na sebe jakoby od sebe stáli kilometr a neslyšeli se. Netušila jsem kam mám zajít a na večerní procházku se mi ani moc nechtělo, proto jsem se raději obrátila a co nejkratší cestou se vydala zpátky na loď, protože už jen samotná přítomnost blížící se tmy mě děsila. //Njn, u nás € ještě nejsou, takže si to převedu do čs měny :-D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 10:02:30 Vela namornikov sa rozhodlo travit noc na pevnine. Kapitan rozostavil tri hliadky a nakazal im menit sa kazde tri hodiny. Trpazlik sa vybral na pevninu. Podla skaredeho usmevu a zasnivanych oci sa da predpokladat, ze skonci v nejakej putike. Obchodnik Diefenbach sa, podla toho co hovoril, rozhodol prespat v hoteli na pevnej zemi. Slecna Regine a prvy dostojnik Zarpil sa tiez odobrali na pevninu. Noc je tepla, mesacna a kludna. Hluk z mesta takmer dokonalo tlmi stromovy park a jedinym hlukom je narazanie malych vln na trup lodi. Okrem troch strazcov je na palube len kapitan, ktory na zadnej palube sedi oprety o zabradlie, fajci fajku a popija konak.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 10:20:48 Ticho, které panuje na lodi mě silně uklidní, a proto na ní vkráčím, jakobych tam už byla doma. Prošla jsem kolem stráží a pak jsem se rozhlédla po palubě lodi. Chvilku mi trvalo, než jsem si všimla kapitána, který popotahuje zasněně fajfky. Okamžitě jsem k němu bez ostychu zamířila, protože jsem neměla v plánu zustávat na palubě sama a jen hloupě zírt na nebe, nebo čeřící se moře. "Krásný večer." řekla jsem na pozdrav kapitánovi, abych si mě všimnul, a usmála jsem se.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 10:40:05 Krasny vecer slecna Elen. - povie kapitan a mierne sa ukloni. - Mozem vas ponuknut z konaku? Dnes mame prekrasnu noc. Po vcerajsom prepadnuti dobre padne si na chvilu vydychnut. Bojim sa, ze i dalsia cesta nebude bezpecna.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 10:43:56

"Ano dám si." odpovím na jeho otázku a opřu se také o zábradlí, na šířku dlaně od něj. Chvilku naslouchám jeho slovům a pak jen němě přikývnu. "Proč si myslíte, že bude cesta nebezpečná?" optala jsem se nakonec zvědavě a pohlédla jsem na něj. "Máte nějaký důvod, k tomu si to myslet?!"

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 11:16:01 Najprv ty orkovia, potom prepadova lod piratov s posilnenou posadkou. To nebude nahoda. Mozno by pre vas bolo lepsie ostat v Geneve a najst si inu lod do Karak Oscuro. - hovori kapitan. Ked si mysli, ze sa Elen nepozera, so zaujmom si ju obzera. Jej zenskost a schopnost zmeny na neho velmi zaposobila.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 11:24:21 "Aha... ale to neznamená, že to bude pořád stejné. Třeba zbytek cesty bude bez zábran." řekla jsem a pak jsem se naklonila ke koňatku a zeptala se:"Můžu?" Měla jsem chuť se aspoň trochu opít, abych částečně zapoměla na mezitím prožitý stres. Trochu mě totiž stresoval pobyt na souši. Netušila jsem že po pár dní cestě na moři, mi bude trochu divně když vkročím znovu na pevninu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 11:30:50 Kapitan sa milo usmial, je rad, ze je Elen s nim. Predpokladam najhorsie a dufam v najlepsie slecna Elen. Neplavim sa tymto smerom moc casto a minimalne do Geneve mal abyt cesta bezpecna. Preto usudzujem, ze ked to doteraz islo tazko, asi sa to nezmeni. Otocil sa k Elen bokom, nalial vam obom po pohariku konaku a oprel sa o zabradie laktom. Ste od seba menej ako pol metra. Je citit, ze sa kapitan stihol umyt. Mozno tiez planoval ist do mesta, ale evidentne ostal radsej na lodi. Nazdravie slecna. - opat sa prijemne usmial. Straz zo zadnej paluby sa nenapadne presunula na palubu strednu a nechala vam sukromie.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 11:36:33 Jeho galantnost mě znovu překvapila a hlavně proto jsem přijmula pohár koňaku. Hezky jsem se na něj usmála a lehkým kývnutím jsem za jeho šlechetnost poděkovala. "Ano, na zdraví...," souhlasila jsem s jeho slovy, napila jsem se ze sklenky, ale předtím jsem ještě nezapoměla na dobré mravy a přiťukla jsem si s ním, a přitom jsem si ani nevšimla, že se stráž vypařila z našeho blízkého okolí. "Chtěla jsem původně zůstat na pevnině, ale mám na ní divný pocit. Cítím se lépe tady." řekla jsem a znovu jsem se zářivě usmála a pak usrkla už po druhé koňaku.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 11:44:40 Usmev Elen zaposobil na kapitana priam magicky. Urcite k tomu trochu prispel i alkohol, ktory mu

koluje telom. Uz nie je tak odtazity a "nad vecou", ako ked ste na mori. Oci mu jemne zaziaria a zda sa, ze takto nejak si predstavuje prijemny vecer. I mne nieco na tejto noci nesedi, zda sa mi zvlastna. Citim vo vzduchu neklud a to podnecuje moj siesty zmysel. Co myslite Elen, co to sposobuje?

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 11:51:49 Znovu se napiji koňaku přitom si všimnu pohledu, kterým se na mě kouká. Jeho slova mě trochu vzpruží a znovu se mi na tváři vykouzlí onen úsměv, který se snažím opět potlačit. Přesto se neudržím a na jeho řečnickou otázku odpovím se zábleskem ironie v oku:"Že by ten koňak?" opět se napiji a přitom ke své zlosti zjistím, že mi ona blahodárná tekutina už došla.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 12:12:33 Asi ano, teraz uz asi i konak i vasa okuzlujuca pritomnost. Ale i tak mam pocit, ze nieco visi vo vzduchu a neviem to rozlustit. -opat sa veselo zasmeje - Ale co tam po tom. Zijeme dnes a teraz. A co pride s tym sa popasujeme. Ste velmi dobra sermiarka slecna Elen. Nedalo sa nevsimnut si ako pracujete z telom a rukami. Radost pozerat vas styl. - opat sa trochu usmial a zda sa, ze sa i trochu zacervenal.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 12:23:58 Jeho slova mě znovu zaujmou a proto mě silně překvapí, když navede konverzaci jiným směrem. Nechtěla jsem mluvit o sobě a o šermu. Vlastně jsem vůbec nechtěla mluvit o sobě... Odložila jsem už překážející, prázdný pohár a přitom jsem se na kapitána laskavě usmála:"I vy jste statným šermířem. Kapitán pirátů měl co dělat aby se udržel na nohou."

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 12:43:21 Skor si myslim, ze bol nas suboj vyrovnany. - usmial sa skromne kapitan - Ked by neprisiel pan Bernardsson, boj by trval este hodnu chvilu a urcite by doslo k dalsim poraneniam na nasej strane. Za to som mu vdacny i ked to nemozem dat najavo kvoli muzstvu. To musi vediet, ze sa na kapitana moze stale spolahnut a tak plnit jeho prikazy nech su akekolvek. Ale istotne vas nudim slecna. Pojdem teda uz spat a necham vas samu.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 12:47:08 I přes to všechno, se kapitán choval hodně skromě. Přišlo mi to zajímavé, protože většina mužů to většinou brala jako ponoukání k tomu, aby na sebe strhli veškeré zásluhy a tudíž i pozornost. Avšak, jeho slova na rozločení se mi ani trochu nelíbila. Nechtěla jsem zůstat sama a jenom tupě zírat do moře a přitom čekat až pomine aspoň částečně alkohol, který se mi dostal do krve. Chytila jsem ho za ruku se slovy:"Nechoďte...," pak jsem si všimla toho doteku, zastyděla jsem se za svůj čin a stáhla jsem ruku zpátky abych jen tiše zoopakovala:"Prosím, nechoďte...," a pak jsem nan ěj znovu němě pohlédla.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 13:02:32 Slecna, to ste nemali, - odpoveda kapitan s usmevom a so silne scervenalymi licami - teraz si nebudem moct ruku umyvat, aby som si nahodu nezmyl spomienky na tento krasny vecer. Tancite rada? V jedalni mame jeden gramafon ak by ste mali chut a bola by ste ochotna prepacit mi moje tanecne prehresky.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 13:06:29 Znovu se mi tvář vyjasnila a po chvilce jsem řekla:"Nevím jestli mám ráda tanec. Neumím tančit, protože jsem to nikdy nezkoušela." řekla jsem a pak jsem dodala:"Ale vím, že mě to určitě naučíte." rozpačitě jsem pozvedla k němu hlavu a přitom se se zastydila sama za sebe. Většinou jsem v přítomnosti muže nebyla takhle nejistá... musela jsem se kousnout do rtu, abych svou myšlenku nevyslovila na hlaas, protože když se mi dostane alkohol do krve většinou říkám vše co mě napadne. A to už jsem si i teď uvědomovala.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 13:10:11 Dovolite? - a ponukne Elen laket - Verim, ze ked ste dobra v sermiarskych tancoch, bude vyborna v tancoch klasickych.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 13:12:51 Zasmála jsem se nad jeho slovy a pak jsem s lehkým pocit špatnosti přijmula jeho rámě. Já ho klamu, pomyslela jsem si trochu naštvaně, když jsem si uvědomila, že ani nezná moje skutečné jméno a že o mě ví vpodstatě míň než o ostatních cestujících. Ale pak jsem jediným mávnutím ruky zapudila tu myšlenku a znovu jsem na něj pohlédla s nadšením v očích. "A já věřím, že i vy budete skvělí učitel."

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 13:17:07 Kapitan s lahkym usmevom odprevadil Elen do jedalne. Povolil poistky na stoje a odsunul ho ku stene. Na stole pre obcerstvenie polozil novy garmofon. Nieco, o com normalny ludia ani nesnivaju. Polozil nan platnu. Date si nieco na osviezenie pred tym, ako zacneme? - a sam sebe nalieva pohar konakom.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 13:27:50 Snažím se potlačit údiv, když spatřím nově vyhlížející gramofon. Na jazyk semi začali drát otázky typu, kolik stál, kde jej sehnal a podobně... Polknu otázky a otočím se na něj opět s úsměvem:"Dám si to co vy...," řekla jsem a přitom jsem k něm opět přišla, abych mohla přihlížet, s hraným zájmem, jak nalévá koňak do skleniček.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 13:50:32 Nalial i Elen, strngli si a odpili. Potom s usmevom pustil kapitan gramafon. Drevenou miestnostou sa zacala rozliehat pomalsia melodicka hudba husiel a piana. Drevene oblozenie krasne vracalo hudnu naspat do miestnosti. Zda sa, ako ked by tu kvarteto huslistou a piano bolo pritomne.

Kapitan ukazal s usmevom zopar pohybov jednoduchych pohybov noh a aky sa pri tomto tanci pouziva uchyt. A teraz to skusime do rytmu. - povedal kapitan s usmevom. Jemne chytil Elen do naruce. Tela su od seba len centimeter a pri pohybe sa jemne dotykaju. Kapitan pozera svojej tanecnej partnerke do oci, na tvari ma maly, ale stastny usmev, srdce mu bucha ako zvon, tvar mu farbi ruzenec a oci mu svietia sibalstvom maleho chlapca. Jednu ruku drzi Elen v prostierdku chrbta, v druhej zo spodu podopiera jej napriahnutu ruku za dlan. Ruku ma suchu, ale predsa len pali ako ohen.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 14:00:07 Když mi kapitán nalil, s radostí jsem si s ním připila a pak jsem jenom tiše sledovala jak pouští gramofon. Hudba, která vyšla z toho přístroje mě na kratší dobu trochu oněměla a měla jsem téměř tendenci se otočit a zjistit, jestli se tu opravdu nenachází někdo, kdo by mohl hrát na nástroje. Taneční pohyby, které mi předvedl mě trochu překvapily, působily jednoduše ale přesto elegantně, i když jsem tušila, že až to budu chtít vyzkoušet já, moc nevalný úspěch to mít nebude. S úsměvem jsem k němu přišla a snažila se uzpůsobit jeho postoji, abych aspoň nepůsobila trochu dřevěně. Pohlédla jsem kapitánovi do očí a přitom mě lehce přikvapil jeho výraz na obličeji a snažila jsem se potlačit nutkání, přitisknout se k němu ještě blíž.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 14:11:37 Kapitan sa usmieva, cim dalej tym viac. Je vidno, ze tancovanie mu nie je cudzie, i ked zo zaciatku sa do rytmu potreboval dostat. I Elen tancuje, ako ked by to bola jej druha prirodzenost. Zrazu platna skonci. Ani netusite ako dlho vlastne hrala. Obaja ste mierne zadychany. Kapitan ma hlavu len niekolko centimetrov od Elen. Je citit ich vzajomny dych, ich tepot srdca. Oci kapitana ziaria radostou a skryvanou tuzbou tancovat a dotykat sa Elen viac a dlhsie. Stoji ho to vela usilia pustit svoju tanecnicku z narucia, prerusit telesny i ocny kontakt. Vzdialit usta od Eleninych. Usmeje sa, ako ked by mu bol tento okanih trapny, dvihne Elen ruku a jemne ju pobozka. S usmevom na tvari sa otaca ku gramafonu.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 14:24:34 Hodně mě překvapí, jak svižným krokem tančím a málem jakobych stratila při tom pojem o čase. Když píseň skončí, teprve teď začnu pociťovat lehkou únavu a zadýchanost. Pocítím vzrušení, když si uvědomuji, že stojíme jen několik centimetrů od sebe. Poté co mě pustí a nechá mě stát, zmocní se mě pochyby a lehká zlost, za to, že mě zrovna v tak hezkém okamžiku pustil. Polibek na ruku mi trochu rozjasní tvář, ale přesto pociťuji silné sklamání. Mám pocit, že bych v tomto okamžiku měla něco říct, ale nic mě nenapadalo a tak jsem na něj jenom trochu stydlivě pohlédla.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 14:33:57 Kapitan pristupi ku stoliku nalial sebe i Elen konak do pohru a podal ho. Zda sa, ze si sklamanie ktore pocitila Elen vycitil. Opat sa trochu zacervenal a ...

Slecna, prosim odpustite mi ak sa vas moje slova nejak dotknu, alebo nebodaj uz dotkli. Vasa vysada cestujucej a moja povinnost kapitana mi znemoznuju vas obtazovat ci hocijakym naznakom urazit pokial nie je stav nudze. A mam pocit, ze som zasiel dalej, ako mi bonton dovoluje. Za to vas prosim o prepacenie.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 14:39:22 Znovu jsem se kousla do rtu a jenom němě jsem přikývla. "Naprosto chápu Vaše rozhodnutí." řekla jsem a pak jsem k němu popošla abych převzala pohár a zhluboka se z něj napila. I když nechápu, proč existují takhle zaváděcí pravidla, pomyslela jsem si ponuře, aspoň se opiju tak abych částečně nevěděla o světě, řeknu si trochu ironicky a přitom se znovu na kapitána laskavě usměji. "Nemusíte se obávat. Vaše slova se mě nikterak nedotkla." Ani netušíte jak, řekla jsem si znovu ponuře, ale na fyzické stránce jsem to nedala vůbec znát.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.08.2011 14:54:47 Mozno je to alkoholom, mozno je to len malou stratou sebeovladania, ale urcite je to pritazlivostou Elen, ze sa kapitan takmer dopustil fópa. Ked si Elen brala od kapitana pohar s konakom, dostali sa ich tvare opat len na zopar centimetrov od seba. Opat bolo citit dych jeden druheho a kapitanovi sa zdalo, ze na chvilu zastavil cas. Zdalo sa mu, ze je hypnotizovany, pritahovany, ovladani niecim, co s rozumom nema nic spolocne. Naklonil sa blizsie k Elen... Dvere sa rozleteli a do miestnosti tvrhol stihli ork v ciernych obtiahnutych kozenych nohaviciach a saku. Vidno mu len ciernou farbou potretu tvar a v nej male ocka prinasajuce smrt. Ako vykopol dvere vrhol po Elen hviezdicu, ale kapitan sa jej bleskurychlo postavil do cesty. Hviezdica mu uviazla v hrudi az bolo pocut hlasne MLASK. Drsne odstrcil Elen k dveram do kuchyne a este v zotrvacnosti chytil gramofon a vrhol ho po orkovi.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.08.2011 20:45:29 Znovu mě silně překvapilo, že kapitán se ke mě začal blíže naklánět, ale překvapení přebilo hned vzrušení z očekávání něčeho dalšího a mnohem silnějšího. Cítila jsem, jak jsem se lehce zachvěla, když jsem pocítila jeho teplý dech na bradě. Také mi došlo že zadržuji dech, nad blížícím se okamžikem... Dveře, které se v tu ránu rozrazily přerušily mé úvahy a místo silného vzrušení jsem pocítila překvapení, smíšené s pohoršením. Natočila jsem pohled ke dveřím, abych zrovna spatřila jak se mím směrem dere stříbřitá hvězdice. Předtím než se do mě hvězdice zakousla, přede mně přiskočil kapitán, aby mě bránil před hrozícím nebezpečím. Zaslechla jsem jak se hvězdice zasekla do jeho těla a přitom jsem potlačila výkřik zhrození. Najednou jsem pocítila silný tlak na těle, když mě kapitán odstrčil co nejblíž ke dveřím do kuchyně. Otočila jsem se směrem ke kapitánovi, a i přes to, že jsem věděla, že mu takhle nikterak nepomůžu jsem se mu chtěla vrhnout na pomoc. Kdybych se dostala poblíž orka, snad bych ho mohla odzbrojit, pomyslela jsem si a málem jsem se

vrhla k činu, ale pak mi došlo, že suknice by mi překáželi v pohybu, ale rozhodně jsem tu nechtěla nechat kapitána samotného, bála jsem se, že by pak měl ork jasnější cíl a tak by mu ublížil. Navíc já jsem měla být tak, kdo ho má chránit, ne on... Chtěla jsem se vrhnout ke kapitánovi, abych jej podepřela a odvlekla do bezpečí, ale došlo mi, že na to bych nebyla moc rychlá a tím pádem bych byla já i on snadný terč a ani bych se nestačila nadechnout, než bych ležela na zemi mrtvá. Nůž, pomyslela jsem si neboť jsem si právě v ten okamžik vzpoměla, že jsem si ho sebou brala na cestu ven jako pojistku, kdyby náhodou, a tak jsem se sklonila abych si odhrnula sukni a vyndala nůž. Nikdy jsem neuměla házet nožem, ale na odstrašení by to mohlo stačit a tak jsem jej vrhla přímo proti hrozícímu nebezpečí. // Promiň, trochu jsem si to nakonec musela rozmyslet a poopravit to :-D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 08:07:28 Zabijak odrazil gramofon, ktory na neho letel a ani sa nepozrel po utocnikovi. Urcite si mysli, ze hviezdica ukoncila jeho zivot. Vytiahol dve dyky s dlhou zelenou cepelou a vrhol sa do boja. Ork je privysoky na jedalen a tak si niekolkokrat buchol hlavu o strop pri vypadoch proti Elen. Ta zas vdak a svojej sukni nie je dostatocne pohybliva, aby mohla vyuzit zavahanie supera. Elen i ork su plne zamestnany subojom. Kazda chyba v obrane alebo utoku moze znamenat smrt. Ork vsak ziskava navrh a uz zasiahol niekolkokrat Elen do hornej casti tela. Rany su to len povrchne a najhorsie si to odnieslo satstvo, ktore visi na Elen len na jednom ramienku a ma v sebe niekolko dlhsich dier, cez ktore presvita jej nezna koza. Kutikom oka Elen zazrie, ako sa kapitan dostal k jednej z tazkych jedalenskych stoliciek. Chytil ju rukou za drzadlo. Druhou sa stale drzi za ranu na hrudi. Tusis, ze ju chce roztocit, aby ziskala rychlost, a hodit ju po orkovi.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 08:27:40 Všimla jsem si že alkohol byl dneska špatným nápadem, protože jsem si při obraně připadal trochu mimo svojí kůži. Ztěžka jsem se vyhýbala útokům a díky svým šatům jsem se nemohla vrhnout na soupeře a využít tak nedostatky, které se u něj občas objevily. Častokrát mě ork zasáhl a já jsem musela uskočit, aby mě jeho síla nestrhla vzad. Koutkem okam jsem zaznamenala kapitánův pohyb, ale moc jsem se tím nechtěla zabývat. Věděla jsem že má něco v plánu a tak jsem trochu uskočila směrem, abych natočila orka, ke kapitánovi, zády.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 08:41:15 Do orka nieco narazilo, ozvalo sa praskanie kosti a dreva. Elen nevidela co to je, kedze jej velky ork zakryval vyhrad, ale domyslela si, ze to bola vrhnuta stolicka. Orka sila uderu hodila napred, zamaval dykami pred sebou a len tak tak ze nestrhol Elen na zem. Ta tanecnym ukrokom, ktory si pre zopar minutami nacvicila (teraz sa jej to zda, ako pred vecnostou) uhnnula nabok a nechala orka preletiet okolo nej. Zabijak narazil hlavou o stenu az dosky zapraskali. Normalnemu cloveku by hlava praskla ako

skrupina od vajucka, ale ork len zatriasol hlavou nierne otraseny. Teraz je vsak ten moment, na ktory Elen cely boj cakala. Odkryty chrbat, bok, nohy, krk a hlava orka.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 10:02:07 Trochu mě zarazí když se začne ork řítit k zemi, ale jen tak tak se vyhnu jeho těžkému tělu. To si říká ork, když napadá bezbranou ženu? pomyslela jsem si ve chvíli, kdy jsem si mohla aspoň na okamžik vydechnout, ale pak jsem si všimla, že mám najednou šanci jej zabít. Hlavou mi probleskne, že jsem si cestou ven brala nůž, který jsem ještě neodložila a brala jsem si jej jako pojistku. Rychle jsem si odrhnula šaty, abych mohla sundat ze své nohy připevněný nůž a pak ho vší silou zaseknout orkovi do hlavy, v doufaje, že to bude mít nějaký účinek.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 11:38:13 Noz sa vnoril do orkovej hlavy od spodu az po rucku. Orkovia su znamy svojou notorickou schopnostou nezomriet ani pri velmi tazkych zraneniach, ale v tomto pripade mu telo ochablo a zosunul sa bezvladne na zem. Pod nim sa tvori kaluz ciernej krvy. Pekna praca slecna Elen. - s bolestnym usmevom hovori kapitan, ktory si sada na dalsiu stolicku. V miestnosti je naraz ticho a klud. Ked sa Elen obzrela za hlasom, cas sa na chviliu zastavil. Pod nohami jej lezi ork v ciernom nohami od nej, na parketovej podlahe su trosky po stolicke a gramofone. Miestnost je osvetlovana len troma svieckovymi lampami. Zopar metrov od nej sedi kapitan s bolestnym usmevom si drzi ranu po hviezdici. Za nim uz je len celostenove okno a mierne zvlnene moze, temne ostrovceky v pozadi a hviezdy. Na okna slabo dopada svetlo z lampy umiestnenej na zadnej palube.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 11:44:53 Začal mě trochu přemáhat strach, z toho co se právě teď událo, ale přesto se stále nějak držím na nohou a bráním sama sobě abych se neroztřásla děsem. Natočila jsem hlavu za hlasem kapitána a znovu mě zasáhl lehký šok. Chvilku jsem jenom tak stála, ale pak jsem se vzchopila a rychle přešla k němu. "Nehýbejte se." řekla jsem mu a pak jsem zaplula do kuchyně, abych našla nějakou silnou kořalku, kterou bych mu mohla vypálit ránu, až mu vyndám tu hvězdici z těla. Přece jen ho nenechám umřít jen tak lacino, pomyslím si naštvaně a přitom se přehrabuji mezi kuchyňskými potřebami a vším možným co mi příjde pod ruku, ale přitom to nepotřebuji. Jak se sem mohl dostat? Nemá kapitán an palubě náhodou hlídku?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 11:54:07 Nerobte si starosti prosim. Je to len povrchove skrabnutie. Ten ork to hadzal na osobu vasej vysky a tak mna to trafilo nizsie. Cas uderu zastavilo svalstvo, cas kost. Nie je to nic, co by nespravilo trochu dobreho konaku. Date si so mnou? Mozem vam naliat? - dviha sa zo stolicky s cielom naplnit pohar, pohare.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 11:58:49 Otočila jsem se v kuchyňce a pohlédla jsem na něj. "Ne, aspoň vám to vyndám." řekla jsem trochu tím typickým tónem, který nepřipouští další připomínky. "A nechci slyšet žádný odmlouvání." zamručela jsem ještě k němu a pak jsem se nad ním naklonila, abych si lépe mohla prohlédnout ránu, kterou ta hvězdice způsobila. Je od něj hezké, že se snaží svou bolest přehlížet, pomyslím si ale s trochou odměřenosti

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 12:42:40 Rana nevyzera dobre, ale ani zle. Elen roztrhla kapitanovi koselu a odhalila jeho svalnatu hrud. Kost a hrudne svaly spomalili kinetiku hviezdice tak, ze kost len jemne praskla. Pravdepodobne nie je zlomena. Elen vsak zo spolocneho tanca pozna, ze ju by hviezdica zasialha o zopar centimetrov vyssie. Pri tejto sile a na tomto mieste by hviezdica zensku telo preletela ako kulka. Smrtonostna kulka. Ked ku kapitanovi Elen pride vidi, ako sa mu robuchalo srdce a ako zvacsili zrenicky. Opat sa usmeje - Ak mi dovolite, skusim opravit gramafon a rad by som vas opat vyzval do tanca.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 12:49:41 "Ano, pak Vám to dovolím..." zamumlám a trochu blíže si prohlédnu ránu. Rozhodně bych s ním nechtěla tančit, když je zraněný a já vypadám zrovna takto. Ano, zřejmě byl ten ork dobře vycvičený na zabíjení, a nebýt kapitána už by bylo po mně... pomyslím si a pak jemně uchopím hvězdici a s profesionálním úsměvem se zeptám:"Můžu?" a aniž bych čekala na odpověď vší silou trhnu hvězdicí, v doufaje že odtamtud vyleze bez dalších problému. Nechtěla bych kapitánovi Virgillie ještě více ublížit. Co když jich tu je víc? Neměla bych se převléct? ženou se mi hlavou při tom takovéto myšlenky.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 13:25:46 Ssssssss... - kapitan urcite chcel povedat samozrejme, ale Elenina rozhodnost ho prekvapila. Rychlo si pritiskne na ranu svoju koselu, aby spamalil krvacanie. Oci vsak ani na okamih neodtrhol od tvare, ktora sa mi evidetne paci do najmensich podrobnosti. Dvere sa opat rozrazili...

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 13:31:40 Znovu jsem se usmála nad jeho statečností a pak jsem chtěla odložit hvězdici, a obvázat mu ránu nějakým cárem hadru, který bych si utrhla z šatů. Přece jen bych ho tu nenechala vykrvácet, pomyslela jsem si trochu nešťastně a zrovna, když jsem se chtěla vrhnout k činu se dveře znovu rozrazily. Zprudka jsem se otočila, v ruce stále držíc hvězdici a bývala bych jí byla hned hodila směrem ke dveřím, kdybych přece jen nezahávala nad tím, co když zabiju někoho neviného? Navíc jsem stejně

mi nikdy nešly vrhat předměty.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 13:55:17 Do jedalne vstupil Michael a dalsi dvaja namornici so zbranami. Nechapavo sa obzeraju najprv na polonaheho kapitana a Elen, vtisne sa im usmev do tvare, a oci rozsiria pochopenim. Potom ale uvidia mrtveho orka a krvavu koselu kapitana. Vsetko je v OK Michael. Dones prosim ta sitie a zabezpec, aby slecna Elen bola odprevadena do svojej kajuty a aby v nej nikto nebol. Tiez posilnite straze na trojnasobok. - potom sa otocil s Elen, pobozkal jej ruku a - Dakujem za prijemny vecer a tiez za ukazku vasho umenia v boji i tanci.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 14:01:49 Hned co spatřím Michaela, poklesne mi ruka a při tom upustím zakrvavenou hvězdici na zem. Trochu mě zamrzí, že nás vyrušily, ale přitom pocítím vděčnost za to, že měli starost o kapitána. Otočím se ke kapitánovi, a přitom v klidu poslouchám jeho rozkazy. Jak to myslí, aby v mé kajutě nikdo nebyl? Kdo by tam asi tak byl? pomyslím si i když naprosto bez zájmu. Polibek na mojí ruku mi znovu trochu rozpálil pokožku, ale snažila jsem se na sobě nedat žádné náznaky chtíče. "I já vám děkuji." řekla jsem tichým, zastřeným hlasem a přitom jsem si pak trochu upravila šaty, aby neodkrývaly tolik. Při souboji s orkem, se ty šaty pěkně poničily, hned co se dostanu k sobě do kajuty, musím je vyhodit, pomyslím si naštvaně, neboť tyto šaty byly jedny z mých oblíbených, i když patřily mezi ty nejobyčejnější jaké jsem vlastnila.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 14:19:50 Noc bola tepla a ticha. Vsade klud a mier. Ked by nebolo krvavych siat, oskrenin na kozi a rozbuchane srdce pri myslienkach na kapitana by Elen nespoznala, ze sa dialo nieco zvlastne. Do rana sa nic zvlastneho nestalo.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 14:26:27 Ráno jsem se probudila, šaty jsem už dávno vyhodila, s pocitem bolesti, v hlavě. Měla jsem pocit, jakoby mě do hlavy kopl kůň, a proto jsem se jenom ztěží zvedla z postele, abych se převlékla z noční košile do nějakého řádného oblečení. Vůbec mě nenapadlo, co budu dělat dneska, ale rozhodně jsem měla v úmyslu stát poblíž kapitána, kdyby se mu náhodou mělo zase stát. Pohlédla jsem do zrcadla a přitom jsem s úlekem zjistila jak moc děsivě vypadám. Rychle jsem si stáhla provázek z vlasů, a tak jsem je volně rozpustila po zádech. Hodila jsem na sebe šaty, které mi umožňovali více volnější pohyb a pak jsem si opláchla tvář ve chladivé vodě, které jsem měla poblíž zrcadla. Hlasitě jsem zívla a pak jsem se připravila pro jistotu na další den. Znovu jsem si sebou vzala pár zbraní, k pasu jsem si přidělala pistoli, s kratším mečem, a přes to jsem přehodila krátkou róbu, která se nosívala, jako doplněk k oblečení. Šaty jsem zvolila spíše do tmavě modra a pak jsem

vyrazila ven z kajuty.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.08.2011 14:46:35 Paluba je prazdna. Je to nezvykle po tyzdni cestovania nevidiet okrem hliadok nikoho na drevenej podlahe lodi. Zo strazi Elen spoznala len druheho dostojnika Prantusa, ktory ju dotykom ciapky a miernou uklonou pozdravil. //Dnes na obed caka slednu Elen Althaus odeb u guvernera :-D.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.08.2011 17:58:49 Trochu jsem si oddychla, ale rozhodně jsem neměla v plánu opouštět palubu a vyrazit někam pryč. Přešla jsem k důstojníkovi, který mě pozdravil a rychle jsem se, jen tak ledabyle, zeptala:"Jak se má kapitán?" a přitom jsem se rozhlížela po okolí, jakoby mě to ani moc nezajímalo. // Díky za upozornění, málem bych zapoměla :-D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.08.2011 09:24:31 Kapitan bude v poriadku slecna. Rano som ho bol pozriet a vyhodil ma tak razne, ako ked by ane nebol zraneny. Urcite sa o chvilu dostavi na palubu. - odpovedal s naznakom humoru Prantus. Kapitan sa skutocne dostavil na ranajky. Je trochu bledy a pohybuje sa trochu trhane, ale inak nebadat, ze by mu nieco bolo. Na Elen sa usmeje a v ociach sa mu zraci zasneny vyraz. Ranajky su o dost bohatsie ako za posledny tyzden. Nechyba maslo, cerstvy chlieb a zelenina.

Elen De Forte (Tulačka) : 14.08.2011 11:33:10 Poděkovala jsem důstojníkovi Prantusovi a odešla jsem, abych se o chvilku později mohla zúčastnit snídaně. Dostavila jsem se na snídani, jako každé ráno. Neměla jsem vúmyslu žádnou snídani vynechávat, i když jídlo většinou nebylo pohostiné, tak jako dnes. Proto se mi na tváři objevil trochu udivený výraz, ale přesto jsem si sedla, abych se do snídaně, pomalu a s jistou etikou, která mi byla aspoň z části známa, pustila. Pro jistotu jsem si sedla trochu dál od kapitána, abych nepociťovala ony divný pocity, které se ve mě stále vyřily. Zatnula jsem zuby a snažila se trochu více vyhýbat, a co nejméně nápadně, jeho pohledu, neboť ty pocity, které se ve mě kroutily, mě děsily a byly mi naprosto neznámy.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 15.08.2011 08:04:03 Ranajky rychlo ubehli a obed sa blizi. Guverner poslal koc pre slecnu Elen uz hodinu vopred a teraz i so sprievodom trpezlivo caka na mole.

Elen De Forte (Tulačka) : 15.08.2011 08:16:00 Dochvilnost guvernéra mě trochu zarazí, musela jsem se kousnout do rtu, abych se vůbec dokázala usmát, neboť jsem se nestihla ani převlíknout do lepšího oblečení, a popřípadě se znovu vykoupat, nebo více navonět abych tolik nepáchla po moři. Dochvilnost se cení, pomyslím si, ale poté v duchu dodám, ne necení..., stejně tak jako doprovod. Ano, to bylo to co mě také velmi zmátlo. Na co potřeboval doprovod? A jak by reagoval na to, kdybych se ještě rozhodla si na dalších pár minut zalézt do kajuty, abych se mohla lépe upravit. Ne, nakonec jsem se rozhodla, že to tak stačí a stáhla jsem si z vlasů provázek, jíž jsem si při snídani opět svázala vlasy, abych je nemusela máčet v jídle, abych nechala zrzavé vlasy dopadnout až po ramena, ale jelikož při estě značně povyrostli, už jsem je měla až na zádech. Ano, mě vlasy vždy rychle rostly, kdybych mohla, tak si je ještě zastřihnu, v soukromí. Vadilo mi mít delší vlasy, obzvláště když bylo větrno... Byla jsem nervózní, nechtěla jsem na ten oběd, protože jsem naprosto nechápala Guvernérovi úmysly. Nevěděla jsem proč mě pozval, a zajímalo mě také jestli pozval i zbytek cestujících, nebo tam budu strašit jenom já ve svých šatech, které rozhodně nebyly určeny pro takovouto příležitost, ale letní pláštík to vše zamaskoval, neboť jsem si ho zapla a tak dostaly šaty aspoň částečného dojmu, že jsou trochu noblesnější.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 15.08.2011 09:56:55 Kocis a ani desat jazdcov sprievodu (bambitky v sedlovych brasniach, kratke jazdecke sable a kopie s vlajockou na konci) nejavia ziadne znamky netrpezlivosti. Zda sa, ze budu cakat do konca vekov. Je na nich vsak vidno zvysenu mieru ostrazitosti. Pol hodinu pred odchodom kapitan navstivil Elen. Stale vo svojom kapitanskom obleku, s trochou bledou tvarou a vaznou tvarou - Slecna Elen, neviem presne, co od vas guverner chce. Podla rozpravania je to cestny clovek, ale ak by ste chceli, mozem vam dat na ochranu zopar svojich strelcov.

Elen De Forte (Tulačka) : 15.08.2011 10:55:29 Dlouhou dobu jsem přemýšlela nad tím co si mám vzít na sebe, ale nakonec jsem se rozhodla, že si neponechám oblečení, jenž jsem měla na snídani. Pro tuto příležitos jsem si raději vybrala jednoduché fialové šaty, které se dali rychle oblíknout, a tím pádem bych nemusela tolik zdržovat. Botama jsem se tolik nezaobírala, pod lehce nabíranou suknicí ani nebyly vidět a proto jsem si ty jednoduché černé boty ponechala. Upravovala jsem si vlasy, když do mé kajuty vešel kapitán, a proto jsem sebou škubla, lehce úlekem, protože jeho samotný příchod mě překvapil. Zprudka jsem se k němu obrátila a torchu mile jsem se usmála:"Ne děkuji, umím se o sebe snad postarat." pak jsem se na chvilku zamyslela a dodala jsem:"Co budete dělat vy?" zeptala jsem se váhavě, protože mě trochu děsilo, že bych tu kapitána zanechala samotného, neboť by se na něj mohl znovu konat nějaký útok.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 15.08.2011 11:52:28 Na lodi ak oje Virgillia je stale prace dost. Treba opravit skody po boji s piratmi, doplnit zasoby, postarat sa o posadku a opravit gramofon. - dodal s usmevom - Samozrejme je toho este o dost viac, ale tym vas nebudem zatazovat slecna Elen. Vela stastia s tym guvernerom a

ak by ste sa zdrzali, poslite mi prosim vas spravu. Uklonil sa a odisiel za svojimi povinnostami...

Elen De Forte (Tulačka) : 15.08.2011 12:00:38 Na obličeji se mi objevil trochu křečovitý úsměv, ale nakonec jsem lehce pokývala hlavou a sledovala jsem jak odchází pryč. Ještě pár minut jsem stála na místě, ale nakonec jsem potřásla hlavou a pro jistotu si znovu pročesala rudé vlasy, abych hned poté mohla vyrazit. Zbraně nebudu potřebovat, pomyslela jsem si, když jsem se chystala odejít. Doufám, že kapitánovi se nic nestane, když budu chvilku mimo svou práci... a dál jsem se tím nesnažila zaobírat, neboť jsem nad tím už dál nechtěla přemýšlet, ne teď a ne ani potom, chvilku oddechu si snad zasloužím...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 08:07:31 Lokaj Elen s uklonom otvoril dvere do koca a ponukol jej rukou pomoc pri nastupovani. Koc je pristranny a luxusne zariadeny. Silne pera na kolesach, ktore utlmia i najvacsie diery. Rucne vysivane stredne makke polohovatelne kresla, barovy pult a samozrejme i zrkadlo. Ked by nebolo pocut kone narazajuce podpovami o podlahu, Elen by si ani nevsimla, ze sa koc pohol. Cesta to pevnosti trvala pol hodinu. Koc zastal na nadvori, kde uz cakal maly zavality hobit v luxusnom, ale az nevkusne farebnom obleceni. Ponuka Elen ruku pri vystupovani - Dobry den prajem slecna Althaus. Dakujem, ze ste moje pozvanie prijali. Volam sa Noé Rodolfo Losa a zastavam v Geneve miesto guvernera. Toto - ukazal na polelfa obleceneho v osuchanom, mozno storocnom, saku - je moj zastupca Hasch. Prosim, odporevadim vas do jedalne. Uz ste ochutnali miestnu kuchynu?

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 08:22:50 Vyzdobený kočár mě silně překvapí, protože takovýto přepich jsem v životě neviděla, avšak nechtěla jsem na sobě dát znát takovýto oakmžik a proto jsem raději protáhla obličej, aby nebyl vidět můj silně překvapený pohled. Téměř jsem si ani nevšimla, že se kočár rozjel, ale přesto jsem po celou dobu cesty věnovala svou pozornost vnitřku kočáru, který mi připadal jako nejtitěrnější práce, kterou mohou lidi udělat. Kočár se zastavil, otevřely se dveře a já jsem vystoupila ven, a když se moje nohy dotkly podlahy, trošku jsem se opět zakolísala, neboť jsem nebyla vůbec zvyklá na pevnou zemi, poslední dobou jakoby mi spíše vyhovovala cesta na lodi. Další pocit, na který jsem nebyla zvyklá. Rychle jsem se kultivovaně poklonila na pozdrav, jak to dělávají dámy, a obdařila jsem oba úsměvem:"Moc mě těší pánové," a pak jsem znovu obrátila jen pozornost na hobita, jehož jméno jsem už teď zapoměla a řekla jsem:"Ne, pokud se na naší lodi podává vaše místní kuchyně, zatím o tom nevím." a znovu jsem se přátelsky usmála, i když mi začala být přítomnost tady trochu děsivá. Začala jsem mít hned pocit, že sem nepatřím, a proto jsem byla trochu nejistější a rozpačitější než obvykle.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 08:44:44 Tak, ako kociar bol ztelestneny luxus, pevnost je cisto ucelna. Siroke steny, vysoke mury, hrube podlahy. Vsetko z tvrdeho kamena. Na hradbach i na bastach su rozmiestnene dalekonosne katapulty, ktore su postupne zamienane za vysokokalibrove dela schopne potopit i tie najvacsie lode. Vnutro pevnosti je rovnako chladne ako vonkajsok. Jedinymi ozdobami su zbrane, brnenia, ukoristene vlajky a straze. Noé zaviedol Elen a Hascha do kniznice, co je mozno jedina miestnost, ktora posobi trochu teplejsie vdaka kniham a drevenym polickam. V strede kniznice je maly stolik pre styri osoby. Noé odsunul stolicku a ponukol slecne miesto. Hasch si bez okolkov sadol a zapalil cigaretu. Ospravedlnujem sa za ztrohost tohto "kamena", - hovori Neo a okazal okolo - predsa len je to pevnost a nie vyletny zamok. Ale musim sa pochvalit, ze sluzi svojmu ucelu velmi dobre. Minuly rok sme napriklad odrazili dvanast lodi pirata Cervenofuza a verim, ze nam to zabezpeci aspon desat rokov kludu. - dodal s usmevom.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 08:56:37 Okolí na mě působilo hodně chladně, ale snažila jsem se to na sobě nedat znát. Trochu mě děsilo opevnění hradu, působilo to jako jedno velké útulné vězení, a to mě ještě více děsilo. V knihovně to působilo mnohem útulněji, ale nikdy jsem nebyla velkou faninkou knížek, jako bývávala moje matka. Moc dobře číst jsem neuměla, a ani jsem neměla zájem o to se to naučit, i když mě matka neustále nutila, vyhýbala jsem se tomu. Drzost toho poloelfa mě vůbec nezaskočila, věděla jsem že elfové mají v sobě silné sémě arogance, a proto jsem to jen tak přehlížela, v doufaje, že si nikdo nevšimne mého nepokoje v očích. Knihovna vypadal útulně, to ano, ale proč jsme šli zrovna sem? Je zvykem tady v Genevě obědvat v knihovně? Raději jsem si sedla na místo, které mi s jistou galantností odsunul hobit a znovu jsem se na něj mile usmála se slovy:"Děkuji," na jeho další slova jsem netušila jak reagovat, neboŤ jsem netušila nic o tom, co se tu odehrávalo minulý rok, přesto jsem se ale nenechala vyvést moc z míry a řekla jsem svým nevinným tónem:"I tak je to tu moc útulné," doufala jsem že to nevyznělo tak, jak to znělo mě. Moc strojeně, téměř jako bych si to cvičila před zrcadlem. Téměř jakobych říkala:'Nelíbí se mi to tu, jsem z toho nervózní, už můžu odejít?' Ano, byla jsem velmi nervózní z tohoto místa. Možná jsem si měla vzít nějakou zbraň pro uklidnění, nebo dokonce s radostí přijmout kapitánovi muže, který by mě doprovázeli.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 09:15:04 Do miestnosti prisli dvaja vojaci ozbrojeny len mecmi. Jeden priniesol sklenenu karafu s cervenym vinom. Druhy posik s podivnym ovocim. Polelf si nalial ako prvy, potom nalial Elen a nakoniec Noéovi. Noé zatial hovoril - Toto je elfske vino. Velmi vzacne i u nas. Verim, ze vam bude chutit. Recept je samozrejme tajny, i ked mam podozrenie, ze ho Hasch pozna, ale hovori sa, ze je robene z ocarovaneho hrozna opeleneho magickymi vcelami. A preto nie je ani sladke, ani suche. Ma plnu chut, ktora ocaruje vsetkych sedem skupin chotovych buniek, ktore humanoidi na jazyku maju. A nie len dve alebo tri ako normalne vino.

Hasch to komentovat hlasnym a trochu pohrdavym - Pfff. Slecna Elen, nechceme vas okradat o cas a tiez viem, ze sa tu necitite dobre. Verte mi, ze to len malokto. Potrebujeme pomoc. Poziadal som Midmark a oni mi poslali dopis pre vas. - a podava ti zapecateny podpis s odtiskom draka.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 09:26:04 Vojáci, kteří přišli dovnitř s vínem, mě trochu zmátly. Co pak tu nemají normání sloužící, mihlo se mi hlavou, ale pak jsem znovu přesunula pozornost k hobitovi a půlelfovi. Trochu mě znovu zarazila půlelfova neslušnost, protože jako první by měl nalít dámě a já měla sto chutí mu nechtěně vínu převrhnout na jeho kalhoty, což mi nakonec nedalo, a když jsem se při delším výkladu hobita, z kterého jsem pochytila jenom pár slov, natáhla pro své víno, nechtěně jsem drcla do poháru s vínem půlelfa a převrhla jsem mu ho na kalhoty:"Moc se omlouvám," a hlavně se omlouvám za svůj děcky hloupý čin, pomyslím si pomstychtivě a potlačím úsměv, ale to už zachytí rozhovor, který se zaměřuje na mou osubu, a proto jsem dál držela němě v rukou svůj pohár a přitom jsem pozorovala, jak ke mě hobit natahuje ruku s dopisem. Opatrně jsem natáhla svou pravou ruku, abych dopis bezeslova převzala a očima se přitom hobita ptala, co to má znamenat. Svou otáku jsem ale neměla v mínění vyslovit nahlas.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 09:43:41 Polelf sa len nestastne pozrel na vyliaty pohar. Elen a ani nohaviciam nevenoval ani len postranny pohlad. Natiahol sa po karafe a vino si dolial. Ihned z neho ale polovicu vypil. Namocil do neho naustok cigarety, potiahol a labuznicky vydychol dva kruzky, pricom druhy presiel stredom prveho. Dopis ma hlavicku draka kusajuceho si do chvosta so znakom elfa, ktory Elen na cestu do pevnosti Karak Oscuro vyslal. Elen, guverner s nami urzko spolupracuje a povazujeme ho za velmi dobreho a doverihodneho spojenca. Ak budes mat trochu casu a bude to v tovjich silach, prosim pomozmu. Prioritou je ale stale kapitan a Karak Oscuro.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 09:50:03 Dlouho jsem zírala do papíru, než jsem pochopila význam slov, ale pak jsem nakonec vzhlédla, přelomila papír, abych ho odložila na stůl a zeptala se:"S čím potřebujete pomoc?" stále ještě nebylo pro mě jisté, jestli mu vůbec chci pomoc. Zatím mi zbývalo ještě pár dnů, podle toho co tedy říkal kapitán, tak pět dní snad... Možná by na to byl přece jen čas, pokud je to nějaký ten úkol na dva, tři dny, tak by se to dalo zvládnout. I když se mi vůbec nechtělo pouštět se do další mise, tak i přes to jsem se zajímala o to jakým úkolem by mě chtěl ten vysoce postavený hobit zaměstnat.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 10:08:38 Heee, - hobitovi je trochu trapne a snazi sa to zakryt dobrou naladou - v podstate nie som ani ja uplne zoznameny s problematikou. Vidno, ze hobit rozmysla ako podat informacie, ktore ani nema...

Aby sme tu nestvrdli na pol dna. - skoci mu do reci polelf. Ma hruby hlas, ktory posobi ukludnujuco a v dave urcite nevyrazne. Noé sa snazi povedat, ze my sa starame o pristav a nieco ako strazenie v meste. O vojsko sa stara canones Julie a jej particka bojovych knazov, z ktorych sme vsetci posraty. A to doslovne. A tak je v meste klud. Kto zacne robit vytrznosti co neukludni nejaka ta studena sprcha a vytriezvenie, zmyzne. A ostane po nom ale ich len velka mlaka krvy a mocu. Odpustite prostorekost mojho zastupcu. - rychlo sa ujal slova Noé. Hasch sa snazi povedat, ze medzi nami a canonesou Julii je pradavne spojenectvo, ktore siaha az do cias zalozenia mesta. Oni sa staraju o to, aby na pevnine bolo bezpecno a my o to, aby bolo bezpecno na mori. A tak obchod prosperuje, Geneve prosperuje a len malokto si dovoli rusit tento mier.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 10:14:44 Jejich slova jsem odkývala hlavou, ale stále jsem tak trochu nechápala co po mě chtějí. Já přece nemůžu za to, že mají ve svém vlastním městě bordel. Co mám udělat, když si to tu nedokážou sami ohlídat? "A po mě chcete...?" zeptala jsem se a přitom jsem čekala jak dokončí moji otázku, kterou jsem načala. Koneckonců, je jejich věc, co se tu děje, nebo ne?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 10:17:43 Slecna Elen, chcely by sme sa vas opytat, ci by ste boli ochotna prediskutovat zalezitost bezpecnosti mesta Geneve s kanonesou Julii. - vidno, ze hobitovi velmi zalezi na tom, aby Elen odpovedala kladne.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 10:20:54 Chtěla jsem rychle opáčit, že je to jejich věc, ale pak jsem lehce pokývala hlavou. Pár minutek strávených ve městě by mě snad vůbec nezabilo. "Tak dobře," řekla jsem a přitom jsem už měla plnou hlavu toho, jestli dostanu za svou misi nějakou odměnu a proto jsem dál seděla na místě a koukala na hobita, jako kdyby mu každým okamžikem měl vypadnout z úst diamant velký jako pěst.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 10:32:28 Prosim, ponuknite sa z ovocia. Tiez je to dovoz od lesnych elfov. Je to nasladle ovocie vyzivnejsie ako cokolvek co je ludom zname. A je to vlemi chutne. Ak by ste vsak mali chut na cokolvek ine, vieme vam to naservirovat. - sam si zobral jednu gulicku valkosti pasti, polozil si ju na tanier, rozrezal na polovice a potom na drobnejsie. Prilozil si na ne este velku porciu slahacky. Hasch ich je rukami tak, ako sme my zvyknuty jest jablka alebo hrusky. Pri tom Noé stale rozprava. O Geneve, o okolitych lesoch, o moriach, o elfoch a barbaroch v okoly. Ma prijemny hlas a i tych, co ho vyslovene nepocuvaju, robi hlas prijemnu kulisu. Ked je Elen najedena - Slecna Elen, ak by vam to nevadilo, Hasch vas vezme kociaromk sidla kanonesy Julii.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 10:45:27 Trochu mě naštve, že nepřišla ani zmínka o placení a proto chvilku sleduji jak se oba dva cpou jídlem a přitom jak hobit mluví o Genevě, a elfech. Téměř se mi zdálo, že je elfami posedlí a proto jsem ho raději přestala vnímat a sama jsem se pustila do nabízeného jídla, které mi docela zachutnalo. Když jsem se najedla, a z dlouhého mluvení hobita, jsem byla unavená, tak jsem s radostí souhlasila s tím, že už budeme odcházet. Jeho hlas byl sice příjemný, ale sám hobit byl velmi ukecaný a tím pádem na mě působil jako ten typ člověka, který s radostí vysává z lidí energii, aby on sám mohl být nabitý dvojnásob atak vydržel dál v klidu žvanit o ničem. Ano, trochu mi jeho povídání už lezlo krkem, ale snažila jsem se to na sobě nedat znát a proto jsem rychle potlačila zívnutí.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 11:00:44 Hasch nechal nastupil Elen ako prvu, ale ziadnu ruku jej nepodal. Na cestu si zobral osarpany nepremokavy plast a vychadzkovu palicu z tvrdeho dreva s kovovou gulou na vrchu. Ked si konecne sadol na kreslo, otvoril si barovu skrinku a nalial ruzovu tekutinu. Elen neponukol a odlozil ju naspat do baru. Koc uhanal ako o zivot, ale cestujuci to citili len minimalne. Vlastne to poznali len podla toho, ako sa krajina rychlo miha za oknami. Opustili ste mesto a vstupili do lesov. Po strmej blatitej ceste ste zoparkrat obisli kopec v tvare polgule a zastavili ste az uplne hore pred kamennym klastorom. Nevidno z neho vela. Len trinast metrov vysoke kamenne mury a otvoreny dubovu branu posilnenu kovovymi sponami. Pred nou lezia dvaja obrovsky cierny vlci so zltym pohladom. Ked sa postavili siahaju dospelemu cloveku nad hrudnik a vazia urcite aspon stopatdesiat kil. Kazdy, kto ich prvykrat uvidi je hypnotizovany ani nie tak ich ocami, ale tlamou schopnou cloveka roztrhat na kusy. Hasch prechadza medzi nimi ako ked by tam ani neboli.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 11:12:55 Raději jsem ho za jeho drzost nikterak neponoukala a celou cestu jse mtaké zachovávala posvátné mlčení, neboť jsem nechtěla být tou první kdo jej prolomí. Čekala jsem až ta cesta skončí, a když se kočár konečně zastavil, chtěla jsem být tou první, kdo z něj vyjde, ale mohutný psi mě silně šokovali a proto jsem raději sledovala jak půlelf vyšel ven a vklidu kolem nich prošel. Silně jsem se ostýchala, ale nakonec jsem také vyšla ven z kočáru, přičemž jsem úplně zapoměla avřít za sebou dveře.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 11:27:55 V priestore medzi branou vlk napravo zavrcal tak, ze Elen ztuhla na mieste. Druhy vlk k nej pristupil a ovonal ju. Az teraz je vidiet, ze je takmer tak velky, ako Elen sama a aspon tri, mozno styri krat tak tazky. Herbardiew! Je to host! - pocuje Elen vykrik z nadvoria. Vlk sa vratil na miesto, ale predsa len na Elen este raz pozrel a vyceril zuby. Nadvorie, respektive cast ohranicena vonkajsim murom, je cez dvadsat metrov velke a kruhove.

Nikde nevidno ziadnu budovu. Zem je kamenna, ocistena od hliny a rastlinstva. Po obvode su tu porozkladane koze s vlkov, medvedov a inych zvierat, na ktorych sedia alebo lepsia muzi obleceny v platenych nohaviciach. V strede nadvoria je velke ohnisko, na ktorom sa vari kotol s nejakou tekutinou. Hlas, ktory pocula Elen patril mladej polelfke. Podla vyzoru by sa jej vek dal tipovat na tridsat rokov, ale podla hlbky jej pohladu i na niekolko stovak. I ona je oblecena v platenych nohavicia, ale na rozdiel od ostatnych ma i platenu bluzu. Ma kratke vlasy a krasnu tvar, ktou hyzdi jazva od praveho spanku az po kutik ust. Pod dalej Elen. Dufali sme, ze prides. - ma velmi zvucny hlas. Ta by dokazala prekricat cele mesto a este pri tom nechat prasknut niekomu bubienky.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 11:47:28 Vyděšeně jsem zírala do očí obrovského psa, který mě téměř převišoval a já se znovu cítila jako nejmenším člověkem planety. Ano, vždy mě dokázalo značně rozzuřit, když jsem byla menší než ostatní lidi, a tohle, nebýt toho psa s vyceněnýma zubama, mě málem dohnalo k šílenctví. Nakonec se pes stáhnul, ale rozhodně neměl v úmyslu mě nechat na pokoji, dával si na mě dvojnásobný pozor a proto když jsem kolem psů procházela, stáel jsem byla silně ostražitá a znovu jsem zalitovala nad tím, že jsem si opoměla vzít nějaké své zbraně. Nakonec jsem vkráčela na prostranství, kde byl oheň a u nějž stála další půlelfka, která vypadala, jakoby zažila dvojnásobnou dobu, než kdokoliv jiný. Zajímalo mě, co po mě chtějí takový arogantní tvorové, kteří se většinou chovají jakoby jim patřil celý svět. "Co kdybych nepřišla?" řekla jsem a rty se mi stáhly do úzké linky, díky níž moje tvář začala vypadat nepřístupně. Stále mě šokovalo otevřené prostranství, ale nedávala jsem to na sebe najevo a tak jsem občas těkala očima po okolí.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 11:53:51 Som kanonesa Julia a mam to tu na povel. - podava ti ruku. Okolo nie je len niekolko desiatok muzov, ale i dalsich pat vlkov. Muzi si but spravuju zbrane, alebo medzi sebou zapasie, resp. sermuju. Su strasne rychli, radsot na nich pozerat. Julia odprevadila Elen blizsie ku ohnu a posadila sa na kamen prikryty kozusinou. Hasch uz na jednom nejaku chvilu sedi.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 12:00:10 Potřásla jsem si s její rukou a pak jsem se rozhlédla a přitom jsem pohledem utkvěla na mužích, kteří mezi sebou bojovali. Silně mě udivovalo, k čemu tedy potřebují moji pomoc, když je na tom většina z nich fyzicky líp než já, ale přesto jsem beze slova šla za půl elfkou, abyvh pak němě přihlížela jak si sedla na kámen. Já jsem dál stála nad ní a přitom jsem pohledem znovu přejela po psech, přitom jsem se trochu ostražitě popošoupla blíže k ohni. Nesnášela jsem psi, nebo vše co jim bylo podobné, proto jsem měla radši malé rybičky, které vypadaly rozhodně mírumilovněji než kdejaká psovitá šelma. //Ano, přesně tak :-D pro Elen jsou to psi xð

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 12:08:53 Juliana ti podala krystalovy pohar s cistou vodou. Nasa komunita tu zije uz stovny rokov a nasla tu v Geneve... hmmm, da sa povedat azyl. Kazdy, koho okolo seba vidis je vlkodlak. Zijeme tu v mieri. Rozmnozujeme sa, ucime nase deti ovladat sa, lovit a zit v tejto spolocnosti. A ked je nas v meste treba, potom vyrazame do ulic a lesov a nicime tych, ktorych povazujeme za skodnu. Toto je muzsky klastor, kedze muzi sa vacsinu roku musia drzat od zien a deti. Problem nastal prvy krat pred takmer mesiacom, ked sa moja smecka takmer vymkla kontrole. Urcite si vies predstavit co by sa stalo, ked by sa moji vlci dostali do mesta a nemali sa pod kontrolou.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 12:24:07 Přijmula jsem pohár a se zájmem jsem si jej prohlížela, přičemž jsem poslouchala dlouho rozsáhlý proslov té půlelfky. Vlkodlaci? Blbost, neexistujou... Málem jsem se rozesmála, ale nakonec jsem jenom potlačila úsměv a potom jsem řekla:"A vy chcete po mě co? Abych vám tuhle maškarádu věřila?" řekla jsem odhodlaně a přitom jsem se znovu málem rozesmála. Jaké halucinogeny asi bere, pomyslela jsem si s úsměvem a přitom jsem málem rozlila vodu, nad tím jak jsem se zamyslela.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 12:36:49 Juliana sa zasmiala - Pacite sa mi Elen. Neverite vsetkemu co kto povie. Presvedcim vas. Co viete o vlkodlakoch, ak by boli "realny".

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 12:43:16 Trochu jsem se zamračila. Ne, rozhodně se mi nelíbil přístup té půlelfky. Nad její tozákou jsem se musela lehce zamyslet. Byla to vůbec otázka? Nebyla to jenom taková ta řečnická otázka, pronesená jenom tak do větru? Ale přesto jsem se rozhodla odpovědět. "Ehm... jsou chlupatí?" zeptala jsem se váhavě, neboť nic lepšího jsem ze sebe právě v tento okamžik nedokázala vypotit.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 13:05:29 Prepac, zijem medzi nimi cely svoj zivot a i ked viem, ze svoju existenciu tajime, zda sa mi neuveritelne, ze o nas ludia nic nevedia. - dala si malu pauzu na napitie - Vlkodlaci si velmi silni, velmi rychli a velmi odolni. Tiez sa vedia premienat z cloveka na vlka a naopak. Ako humanoidi su lepsi bojovnici, ale ako vlci su rychlejsi, nenapadnejsi a samozrejme obdareny vlcimi zmyslami. Herbardiew! Pod sem a ukaz sa Elen.

Juliana to nepovedala nijak zvlast nahlas, ale vlk u brany to zapocul. Zopar skokmi prekonal desat metrov a potom sa premenil. Jeho tvar sa splostila, usi sa skratili, predne tlapy sa premenili na ruky a zadne na nohy. Pred Elen stoji chlapik vo veku asi tridsat rokov s telom atleta. A nahy. To by stacilo, vrat sa prosim ta naspat na hliadku. Herbardiew si cosi zamumlal pod fuzy, ale pocuvol.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 13:16:22 Měla jsem sto chutí se znovu půlelfce vysmát do obličeje, ale když si zavolala jednoho z těch velkých psů, trochu jsem sebou škubla. Má v úmyslu mě nechat roztrhat? Pomyslela jsem si a ta myšlenka mě značně vyděsila a proto jsem udělala krok vzad. Když se začal ten velký pes přeměňovat, zachvěla jsem se hrůzou. Ne, něco takového se mi ani zamák nelíbilo, nebít právě teď nabitého strachu, utekla bych a rozhodně bych už se v životě na tohle místo nevrátila a tím pádem bych zůstala na lodi, ve své kajutě, až do té doby, než bychom se odšoupli od přístavu a vypluli na širé moře. Upustila jsem pohár s vodou, když muž dokončil proměnu a zachvěla jsem se hrůzou i znechucením. Takže ne pes? Ale dokonce vlkodlak? Něco křížené s vlkem? Jak nelidsky odporné, pomyslela jsem si při tom a málem jsem se ztáhla do klubíčka. Na co jsem tu teda já? Jako potrava?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 13:28:40 Hasch podal pohar Elen opat naplneny vodou. Nebolo pocut, ze by sa pohar rozbil a ani nikde nie su ziadne crepiny. Ze by to chytil? Sedi predsa o viac nez meter dalej. V ruke cigareta a zasnivany pohlad niekam do neznama v ociach. Uz nam veris Elen? Potrebujem, cele mesto potrebuje, tvoju pomoc. Viem, kto sa snazi, aby sa moji vlci prestali ovladat. Viem, kto sa snazi postvat vlkov na mesto. Je to Genevejsky vikomt Gruzdelin. Ten na svojom hrade robi nieco, ci uz stroj alebo ritual vdaka ktoremu sa moji vlci za pat dni, pocas slnu, dostanu pod kontrolu svojho zvieracieho a krvylacneho ja. Chces nam pomoct Elen?

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 13:35:58 Přijmula jsem znovu vyjeveně pohár, a přitom jsem ho přímo do dna vypila. Byla jsem stále vyděšená a rozhodně mě trápilo, to co jsem tu před chvilkou viděla, stoprocentně jsem tušila, že to co se tu právě teď stalo mě změní na zbytek mého života. Pohlédla jsem na půlelfku s obavamy v očích a s roztřeseným hlasem jsem řekla:"Dokázali byste si to zjistit sami." a přitom jsem měla na mysly fyzickou výkonost a odolnost, všech těch mužů tady kolem. Určitě by to dokázali zjistit mnohem líp a rychleji než já.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 13:58:56 Nie Elen. Cim je vlkodlak blizsie pri hrade tym viac straca nad sebou kontrolu. K hradu sa

mozem priblizit len ja, ale bezo mna ni knebude vediet pomoct vlkom, ktory nad sebou budu stracat kontrolu. Preto ja ist nemoze a preto ak nam chces pomoct pojdes ty. Viem, ze Gruzdelin z nejakeho dovodu zhana prach z rohu jednorozca. Cast by som ti dala na ukazku. Takto by si sa dostala na hrad Gruzdelina. Bude mu trvat aspon dva dni, aby overil pravost.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 14:06:37 Semknula jsem rty a chvilku jsem hořce uvažovala nad její nabídkou. Znovu jsem čekala jestli bude alespoň nějaká zmínka o placení, ale nakonec jsem si trochu povzdychla, abych ze sebe dostala onen stres a šok, který jsem právě před chvilkou prožila. Nakonec jsem neodolala a zeptala se, jelikož mi lehká chamtivost nedovolovala, abych se na to neoptala:"Kolik za to? Vždyť víte, ani kuře zadarmo nehrabe." zabrblala jsem nakonec a přitom jsem se lehce usmála, na důkaz toho, že ať za to dostanu cokoliv, popřípadě nic, práci samozdřejmě přijímám.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 14:11:38 Hmmmm, co by si chcela Elena? Som si ista, ze bud ja - pozrela na Hascha - alebo guverner spravime vsetko preto, aby bolo tvoje prianie splnene.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 14:13:21 Když to řekla nahlas, nahnala se mi červeň do tváře. Ne, to co jsem chtěla bylo stejně nemožné, proto jsem raději sklopila oči a ani slovem jsem se o tom nezmínila, stejně tak jako jsem už nedovolila své chamtivosti vybublat na povrch a tak jsem jenom řekla, svým sebejistým typickým tónem:"Co mám udělat?" v doufaje, že to tak raději nechají být.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 14:22:52 Chod do hradu vikonta Gruzdelina, najdi co sposobuje toto nestandartne spravanie mojich vlkov a znic to. Hasch pojde s tebou. Ci uz ako sluha, partner alebo co len chces. Jeho ulohou bude chranit ta ak to bude treba. S tym prachom z rohu jednorozca je to podla mna najjednoduchsie, ale historku o tom, preco k nemu ides a to aby si sa tam udrzala co najdlhsie necham na teba. Pomozem ti ako len budem vediet. I moji chlapci a samozrejme i guverner.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 14:30:07 Už v duchu jsem si začal rýsovat jasné plány, a přitom jsem přemýšlela jakou práci uložím tmu půlelfovi Haschovi, a už jsem si pro něj vykreslovala tu nejponižující práci, když jsem se zarazila v tom, že něco takového by si v nejmenším nezasloužil. Nakonec mi na mysli vyklouzla jediná, otázka. "Nemám své zbraně." hlesla jsem a přitom jsem si téměř pobouřeně vzpoměla na to, že jsem je ponechala v lodi, na kterou jsem se teď dvojnásob těšila. Ano, tak moc bych chtěla znovu zapadnout do Virgillie a přitrouble koukat na moře, které šplouchá o příď lodi.

Ano, také bych si tam mohla prohlížet svou ubývající zásobu šatů, kterou jsem začala značně litovat a přemýšlela jsem dokonce o tom, že bych jí mohla znovu rozšířit. Ano..., potřebuju další šaty, a za své mění, které jsem vydolovala z pirátů, bych si mohla pořídit tentokrát nějaké dvojnásob noblesnější, abych mohla vystupovat na lepších sešlostech. Ano, právě přesně to teď potřebuji, zbalit se, odejít do města, a prohlédnout tam veškeré vystavené zboží, které bych si mohla vzít sebou na loď a pak s láskou si jej aspoň půl hodiny prohlížet. Nebo snad ne? Mám vyrazit okamžitě? Byla další moje otázka, která se mi odrážela v očích, neboť jsem byla zvědavá na to, jak dlouho můj úkol bude probíhat. Doufala jsem že dva dny je i tak na plížení se po cizím domě dost.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 14:37:09 Kociar nas zavezie kam si len budes priat Elen. - povedal Hasch - Ci na lod, alebo do krcmy, ale do pevnosti. Staci povedat.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 14:42:05 "Myslím, že bude nejlepší když pojedeme rovnou tam." řekla jsem, protože jsem se rozhodla odložit svoje tužby někam stranou. Musela jsem se hned dostat do akce, jinak bych to byla schopná odkládat klidně po celý týden a pak bych snad ani nebyla schopná dostat se na loď a odjet pryč.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 14:45:51 Rovno do hradu vikonta Gruzdelina? - opytal sa Hasch, u ktoreho vidis po prvy krat naznak zaujmu...

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 14:49:48 Trochu jsem zaváhala:"A proč by ne?" řekla jsem nakonec a přitom jsem se hned chystala odejít, ale pak mě zarazili znovu ti velcí vlci, kteří stále hlídali cestu. Ne, kolem nich jsem rozhodně nechtěla projít a už vůbec ne sama. "Když tam nepůjdu hned teď, nepůjdu tam nikdy." dodala jsem tiše a podala jsem půlelfce prázdný pohár, ze kterého jsem ještě před tím vypila vodu na jediný nádech.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.08.2011 14:55:39 Maj sa Julia. - rozlucil sa Hasch a zrovnal krok s Elen. Spolu presli medzi vlkmi (ktory opat prejavili velky zaujem o Elen) a nastupili do kociara. Hasch opat neprejavil ani spetku gentlmentstva. Do hradu vikonta Gruzdelina. - zavelil Hasch kocisovi. Opat ste v pohodlnom kociary vyrazili zavratnou rychlostou do mesta, skrz jeho siroke ulice lemovane stromami na druhu stranu mesta a opat, tentoraz vsak po dobr eudziavanej ceste k hradu vikonta Gruzdelina, ktory je umiestneny vysoko v kopcoch.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.08.2011 15:10:11 Projít mezi vlky, mě samotnou děsilo a proto jsem se téměř mačkala na Hasche, protože jsem měla pocit, jakoby mě chtěli vlci každým okamžikem roztrhat. Poté co jsme kolem nich prošli, tak jsme se dostali ke kočáru a poté co se Hasch nezachoval znovu jako opravdový muž, tak jsem si zlostně pomyslela: Hulvát, ale raději jsem to nerozpytvávala. Zbraně jsem si snad mohla sehnat později, ale trochu mě šokovalo, jak jsem se já samotná rozhodla a aniž bych se jakkoliv připravila tak jsem vyrazila. Měla jsem na sobě šaty, ale trochu jsem přemýšlela nad tím, že kdybych se rozhodla vystupovat trochu za chudší dívku, tak by mi to snad více prospělo a tak jsem se po celou cestu vrhla do lehké ničení šatů. Odstranila jsem zdobenou vlečku, kterou jsem měla na hrudi, a pak jsem strhala i zdobeníčko, které bylo po šatech mírně rozsypané a nalepené. A tak zbyl jenom obyčejný základ šatů. Ano, ještě tu byla jedna maličkost, draze vypadající kočár a proto jsem se otočila na Hasche a řekla jsem:"Vy budete přítel mého mrtvého otce, budete bohatý a staráte se o mě, protože jste mu to slíbil než umřel." řekla jsem tónem, který za žádných okolností nepřipouštěl námitky. Zatím mi nevadilo, že nějaké z těch věcí moc nesedí, ale to jsem chtěla domyslet až pak. Pod vyšším nátlakem, který zažiju až tam. Pod vyšším tlakem mi to vždy lépe myslelo.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 08:17:31 Trvalo takmer hodinu pokial ste vystupali v kopcoch dost vysoko na to, aby ste videli vezicky hradu. Dalsich dvadsat minut a od hradu vas deli len kamenny most nad priepastou. Hrad je postaveny z cierneho kamena, je vysoky pat poschodi a ma strechu v tvare obrateneho pismena V. Strecha je doslovne posiata kominmi. Zda sa, ze kazda miestnost ma svoj vlastny krb. Okna su velke obdlznikovite na vrchu spojene do obluku. Hrad nie je sice obohnany ziadnym murom, ale priepast navokol z neho robi nedobitnu pevnost. Jeho podoris by sa dal prirovnat ku krizu. Najdlhsie rameno kriza je namierene presne oproti mostu a su v nom zabudovane takmer dve poschodia velke dvojkridlove dvere. Kopce naokolo su hole. Samy kamen a sem tam nejake trs krikov. Nie su vsak o moc vyssie ako hrad a tak je tu dost svetla po cely den.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 08:34:17 Zbytek té hodiny, co jsme trávily v kočáře jsem se snažila zaměstnat pohledem z oken. Docela mě děsilo, že se mám stát špionem na hradě a mám jen dva dny, na to abych něco zjistila. Blížící se hrad, mi na náladě nepřilepšil. Zdálo se spíš, že naopak a místo toho, aby mi to více myslelo, se to ještě zhoršilo. Jakobych v hlavě neměla vůbec nic, a to mě tak trochu víc trápilo. Ne, pod tlakem asi také na nic moc nepříjdu, budu vůbec ráda když to nějak odpískám. Možná jsem si nejdříve měla vybrat nějaké šlechtické jméno, než jsem se sem rozhodla vydat. Ale na to bylo zřejmě už pozdě. Nakonec, jsem spatřila jak se blížíme ke kamenému mostu a znovu jsem stočila svůj pohled k hradu. Z blízka byl ještě děsivější, a mě to znovu připomělo, že jsem se před odjezdem měla lépe připravit. Ano, byla jsem hloupá když jsem vyrazila bezezbraně.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 09:23:49

Most je dlhy dvadsat metrov a konci ozdobnou zeleznou branou. Za nim je mensie nadvorie urcene prave na otacanie kocov. Ked ste vstupili na most brana sa zacne sama od seba otvarat a vpusti vas na nadvorie. Ako prvy vystupil Hasch s bezstarostnym vyrazom na tvari a cigaretou v ruke. Dvere do hradu sa pomaly otvaraju za skripotu pantov. Este stale nie je vidiet ani zivu dusu.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 09:30:52 Znovu žasnu nad velikostí hradu, který působil jako kdyby nás chtěl každým okamžikem pohltit. Nechtělo se mi dovnitř a proto, když se brána spouštěla dolu se mi na tváři objevil znechucený výraz. Brrr..., pomyslím si. Co kočár zastaví, chystala jsem se vystoupit, ale Hasch mě k mé zlosti předběhl. Měla jsem sto chutí mu šlápnout podpatkem na nohu, ale raději jsem se zdržela svého činu, protože právě v tom okamžiku se dveře do hradu začaly otevírat. Zamrazilo mě v zádech při tom pohledu. Nikde nikdo, měla jsem sto chutí znovu zalézt do kočáru a ponechat tu Hasche samotného, ale moje hrdost mi to nedovolila.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 09:37:52 Pod Elen, uvidime ci je vnuti zivsie. - povedal Hasch a ponukol ti rameno ako sa na starostliveho opatrovnika slusi a patri.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 09:45:03 Trochu jsem se zachvěla, když mi položil ruku na rameno, protože to bylo něco co jsem od něj téměř vůbec nečekala, stejně tak jako jeho slova, ve kterých nebyla žádné sprosté slovo. Měla jsem sto chutí jeho ruku setřást, ale nic jsem nepodnikla, jenom jsem znovu pohlédla na obrovský hrad, který na mě každým okamžikem víc a víc působil, jako že na mě chce spadnout. Zachvěla jsem se a blíže sjem zaměřila svůj pohled na dveře, abych se nemusela dívat znovu na to obrovité stavení.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 09:59:48 Za dverami vas caka velka obdlznikovita miestnost plna stlpov podopierajucich goticky stop. Miestnost ma na sirku cez desat metrov a na dlzku dobrych dvadsat. Po stranach su vidiet drevene dvere. Okrem kobercou su jedinou ozdobou tejto miesntosti kovove lustre v tvare polgule, v ktorych hori ohen. Vdaka tomu svetlo v miestnosti mihota a kedze tu nie su ziadne okna a ani iny zdroj svetla, tiene sa pohybuju v zavislosti od plamenov. Pocujete - klop-klop - narazu okovanej palice o podlahu. Este nevidite kto to je, ale uz to dlho nepotrva. Narazi sa priblizuju odniekial zprava.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 10:05:51 Vejít dovnitř se mi ani za mák nechtělo, proto jsem až po chvilce náasledovala Hasche, kterého jsem samozdřejmě nechala jít prvního. Trochu mě šokoval styl, uvnitř v hradu. S gotikou jsem se moc nesetkávala, a když jo tak většinou byla v zanedbaném stavu. Stíny, které se mihotaly společně s plameny, mi nahnaly mráz po zádech. Naprosto jsem cítila, jak se mi zježily chloupky na zátylku a proto jsem se znovu zachvěla. Polokoule, v které hořil oheň, mě trochu více zaujala, protože představovala prozatím jediný zdroj světla. Děsivé..., pomyslela jsem si zděšeně a přitom jsem sledovala zmítající se plameny. Jak to asi funguje, znovu se mi mihlo hlavou, ale pak jsem zaslechla onen zvuk, který mě přinutil obrátit pozornost od jediného zdoje světla, někam do tmy. Docela mě to děsilo, a to mě štvalo. Připadal jsem si hodně bezbraně, a tak jsem se rozhodně cítit nechtěla. To byla jedna z věcí, kterou jsem absolutně nesnášela, znovu mi zašaly chybět moje zbraně, jenž jsem ponechala na lodi.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 10:22:17 Pomalou chodzou sa k vam blizi muz muz stredneho veku. Typovali by ste mu na patdesiat podla tvare a vlasov. Je ustrojeny v velmi drahom ciernom saku, zastrihnute fuzi, ucesane napoly sive vlasy, prenikave modrozelene oci a orly nos. Pocas chodze sa opiera o podobnu vychadzkovu palicku ako ma Hasch. Dobry den. - hlas ma hruby a trochu chraplavy - Vitam vas na mojom hrade a ospravedlnujem sa za jeho trochu strasidelny vyzor. Volam sa vikomt Gruzdelin. Gruzdelin posobi bohato, sebavedomo a vcelku prijemne.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 10:31:34 Pane bože, téměř vypadá jako můj strýček Edwin, pomyslela jsem si trochu s úsměvem. Jeho samotný zjev mě totiž nepotěšil, téměř mi připadalo jakoby se vynořil z temnot a jeho vycházková hůl se mi už vůbec nelíbila. Trochu mě překvapilo, že je mezi muži na tomto ostrově velmi oblíbená. Pokývla jsem lehce hlavou, na znamení vděku a potom jsem pohlédla na Hasche, neboť on byl ten, kdo se měl zachovat podle etikety a představit mě tomuto zbohatlíkovi. Nebo tak to alespoŇ chodilo u mě doma.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 10:42:43 Dovolte mi predstavit sa. Grof Hasch Faucheux, zastupca guvernera mesta Geneve a toto je dcera pana Althausa a moja chranenkyna. Myslim, ze som este nemal tu cest vas stretnut drahy vikont.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 10:49:08 Znovu jsem se poklonila, abych tak naznačila, že mě těší jej poznat a pak jsem se stáhla za Hasche, a trochu udiveně jsem na něj zírala. To bylo poprvé kdy jsem ho slyšela déle mluvit aniž by řekl opět něco neslušného.

Stočila jsem svůj pohled znovu k prozkoumání okolí, abych si prohlédla popelavé stíny, které tančily dál od prozářených míst. Vyhlížela jsem nějaké skryté chodby, popřípadě dveře ve tmě, kterých jsem si nevšimla. Veškeré formality jsem znovu přenechala na Haschovi.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 11:05:17 Dobry den pan grof Hasch Faucheux. Uz som o vas vela pocul. Skoda, ze sa vyhybate spolocenskym udalostiam, urcite by sme sa uz davno poznali. Comu mozem vdacit za vasu navstevu? - pyta sa vikomt. Moja chranenkyna by s vami rada prejednala nejaku zalezitost. Moc tomu nerozumiem a tak som ju priviedol so sebou. - odpoveda Hasch Nebudeme predsa taketo zalezitosti prejednavat na chodbe. Prosim prijmite moje pozvanie na skoru veceru. Hasch pokyve suhlasne hlavou, opat ponukne rameno Elen a vykracuje vedla vikonta, s ktorym vedie lahku debatu o najblizsej akcii v meste. Nejakom bale alebo co. presli ste dlhou vstupnou salou. Na jej konci su dvere, ktore sa opat otvorili samy od seba. Zprava i zlava od dvery vedie schodiste, ktore sa nad dverami spoju a vystupuje do dalsieho poschodia. Za dverami je storcova miestnosti o strane osem metrov. Na zemi je hruby koberec, na stenach knihy, obrazy a sermierske kordy a rapieri. Na pravej stene je velky krb, v ktorom hori ohen. Okrem krbu osvetluje miestnosti i stvorica lustrov podobnych ako v hale. V strede miestnosti je velky starodavny stol so polstrovanymi stolickami. Rozne po miestnosti su tri kresla.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 11:16:30 Dělám, jako že jejich rozhovor nevnímám, ale přitom jsem měla uši nastražené jako pes. Pozvání, jenž nabídl vikomt Gruzdelin, tušila jsem že tomu se nedá vůbec vyhnout a proto jsem se hned rozešla společně s Haschem, beze slova, za ním. Chodbičky mi tu opět přišli temné a rozhovor, jenž se točil okolo nějaké události, jsem téměř nevnímala, protože mojí pozornost začali upoutávat dveře, které se otevřely samy od sebe, aniž by je kdokoliv otevíral. Bylo to děsivé... Místnost, v níž jsme se teď nacházeli mě opět překvapila. Vypadala tolik odlišně od těch děsivých prostor, kterými jsme před chvilkou prošli. Tušila jsem, že v noci bych se tu na žádný průzkumy rozhodně nevydala, neboť už takhle jsem měla strach ze tmy a tohle na mě působilo mnohem hůře. Místnost mi přišla mnohem lépe prosvětlené a proto jsem se odtrhla od Hasche, abych prozkoumala, s předstíraným zájmem, knížky na poličkách.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 11:26:47 Vikont dosiel nenutene k baru a nalial tri krystalove pohare ryzovou tekutinou. Na striebornom podnose vam ich naserviroval ku krbu. Prosim sadnite si. - a ukazal na kresla pri krbe. krb krasne osvetluje a ohrieva kresla a blizke okolie. Zelena farba salonika, drevene police a knihy davaju pocti bezpecia a domova. Grof a vikont viac nez pol hodinu vedu diskusiu o starobilom slohu hradu a veho vplyv na tajomnost vnutornych priestorov. Popri tom si sem - tam odpiju s napoja, ktory, ako sa ukazalo, je

ruzove vino z upati blativych kopcov. Kraja, v ktorom ziju pozitkarsky hobiti.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 11:34:05 Sednu si co nejdál od ostatním a přitom držím v rukou pohár, s růžovím vínem, ale ani jednou nesurknu a přitom oba dva sleduji pohledem, kterým koukám skrz ně, a téměř působím jakoby ch vnímala jakousi jinou realitu mimo ně, avšak moje oči i uši jsou otevřené okolí a přitom se zvídavým okem rozhlížím po okolí, abych našla něco, co vypadá nějak jinak, nějak zvláštně... Ano, hledala jsem nějakou stopu, která by mě mohla dovést k nějakým otázkám, popřípadě blíže k něčemu jinému.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 11:54:50 Elen sa obzera po miestnosti, ale nevidi nic, co by posobilo napadne. Ziaden prievan, ziadna pavucina, ziaden prach, ziadne odrene miesta a ani ziadne skvrny. Do miestnosti vstupil sluha. Je to stary pan obleceny v kvadre s motylikom okolo krku. V rukach nesie striebornu tacku s pecenou kackou. Okolo nej su zemiaky s petrzlenom. Na stole upravi stolovanie pre troch. Vikont mu nevenuje ziadnu pozornost. Podte prosim ku stolu. - obrati sa na Elen i na grofa s usmevom.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 12:01:27 Trochu mě zamrzí, že neoběvím něco zvláštního, ale přesto se nevzdávám, aproto když vejde do místnsoti sluha, trochu se zatvářím překvapeně. Celý tenhle hrad totiž působil, jakoby zde nikdo kromě vikomta nepobýval. Pozornsot od sluhy hned odtrhnu, abych jí znovu zaměřila na vikomta a přitom ho neustále sleduji pohledem, který naznačuje silný zájem o něj samotného. Nakonec se přece jen zvednu a chystám se přejít ke stolu, když už nás přece jen vybídnul. Ano, mám hlad, pomyslím si, když se přiblížím ke stolu, neboť čím blíž jsem k jídlu, tím větší mám hlad.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 12:35:33 Kacka i zemiakova obloha boli vynikajuce. Pocas obeda vikont stale udrziaval diskusiu s grofom. Zda sa, ako ked by sa i vikont i grof vyznali v takmer vsetkom od umenia, cez stavebny sloh, politiku v meste, obchod... Ako zakusom priniesol sluha pudingovu tortu so slahackou a nejakou zvlastnou sladkou rastlinou. Po obede ste si opat sadli ku krbu do kresla. Tentoraz vikont nalial biele vino. Hasch naznacil Elen, ze je vhodna chvila vysvetlit preco ste vlastne tu.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 12:50:30

Celou dobu jsem vnímala rozhovor mezi vikontem a hrabětem, abych si tak něco mohla odnést do budoucna a popřípadě dokázat o věcech, o kterých téměř nic nevím. Snědla jsem téměř vše, co mi dal sluha před obličej, neboť mi přišlo velmi líto takhle dobré jídlo vyhazovat. Nakonec jsme znovu usedli ke krbu, a já jsem s lehce unaveným úsměvem na tváři sledovala bílé víno a zrovna ve chvíli, když jsem se chystala z něj napít mě Hasch přerušil a lehce mi naznačil, abych řekla proč jsme vlastně tady. Hlasivky jsem měla lehce ochrapělý, neboť jsem po celou dobu navštěvy tady téměř nic neřekla ale nakonec jsem nasadila znovu svůj milý úsměv a řekla jsem:"Můj otec, mi předal jakési dědictví, předtím než vyrazil na dlouhou cestu, a mám takový dojem, že vy o tento druh, mého dědictví máte zájem. Teda, alespoň co jsem slyšela." nasadím tentokrát vážný výraz:"Myslím, že to dědictví, je jakýsi prach z rohu jednorožce. Teda, nejsem si jista co je na tom pravdy, ale myslela jsem, že vy sám byste to zjistit dokázal." lehce jsem se zamračila nad svýma úvahama a pak jsem usrkla vína. Víno mi téměř nikdy nechutnalo, protože mělo takovou zvláštní chuť a proto jsem potlačila škleb, jenž se dral na povrch a nasadila jsem výraz neutrality. "Nejsem si tedy jistá, jestli jsem na správné adrese, ale pokud budete mít o ten prášek, nebo co to vlastně je, zájem, s radostí se ho zbavím." dodám jenom tak ledabyla "Koneckonců, stejně to bude padělek. Jednorožci neexistují..." řeknu už spíše jenom tak do větru.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 13:11:21 Vikontovi sa zmensili zrenicky tak, ze takmer zmysli ked sa dopocul o prachu z rohu jednorozca. V tvari sa mu zracil hlad a tuzba, ale rychlo sa ovladol a nasadil neutralny vyraz. Ano slecna Elen, zhanam sa po prachu z rohu jednorozca. Ale mate uplne pravdu. Nieco ako jednorozci neexistuju. Je to len nazov stebla velmi vzacnej rastliny. Ak by ste mi dovolili urobit zopar pokusov na tom prasku, vedel by som vam s urcitostou poveadt, aku cenu by mal. Staci mi tolko prasku, kolko sa zmesti do polky cajovej lyzicky.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 13:21:47 V očích mi zasvítila lehká překvapenost. Netušila jsem že nějaká rostlina se má podobný název jako jednorožec. A i kdyby, tak kytek je všude milion, tak nač by potřeboval zrovna tuhle? Ale ještě co mě více překvapil byl ten divný hladový pohled, kterým zareagoval na to, když jsem o tom prášku mluvila. Ale své překvapení jsem chvatně zakryla a pak jsem se trochu teatrálně usmála. "Ano, hádám že vy se v tom opravdu vyznáte." znovu jsem si usrkla vína, abych tak trochu nechala potrápit vikomta a přitom jsem se znovu usmála. "Většinu toho prášku jsem teda ponechala doma," ano, chtěla jsem na tom vytřískat docela dost peněz, v doufaje, že bych si je mohla ponechat ", ale myslím, že část vzal můj mentor hrabě Hasch Faucheux, protože takové dívce jako jsem já, tím mám an mysli zbrklé, se nepřísluší aby se s tím tahala po kapsách. V nejbližším možném okamžiku bych jej nechtíc ztratila." dodala jsem a pohlédla jsem na Hasche, neboť jsem doufala že má u sebe aspoň patrnou část toho prášku, na který si ten divný chlap vikomt Gruzdelin brousil zuby.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 13:30:22

Ano pan vikont - vsunul grof ruku do vrecka - presne take mnozstvo tohto prasku mam so sebou. Dufam, ze bude podla vasich predstav. Ako dlho ho budete musiet testovat? Aby sme vylucili vsetky mozne nepresnosti, tak dvadsat styri az styridsat osem hodin. Zalezi na polcase rozpadu a veku prasku. - odpovedal vikont. Ked sa natahoval za praskom, ktory mu podaval grof v papierovom saciku, ruky sa mu mierne triasli nedockavostou. - Ak nemate nic proti tomu, mozete ostat na hrade ako moji hostia. Sluha vam prinesie vsetko, co si budete priat. Staci len svoje prianie vyslovit nahlas. Ak ma teraz ospravedlnite, zacnem s testovanim.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 13:39:48 "S radostí tu pobudu." řekla jsem téměř okamžitě a pak jsem se znovu rozhlédla. Ne, rozhodně tu nechci být ať už s radostí nebo bez ní... pomyslím si naštvaně a znovu se rozhlédnu, jakoby byl pokoj právě to jediný co mě zajímá, a po chvilce dodám:"Smím občasně přihlížet vašemu pozorování?" optám se pak, než se stačí muž zvednout. Nasadím výraz samozdřejmé nevinnosti a přitom se mile usmívám.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 13:47:11 Zavaha, chvilu mu trva pokail odpovie - Prach z rohu jednorozca je velmi vzacny a pri jeho skumani musi byt dodrzany zlozity proces ocisty a sterilnosti. Preto by som bol rad, ked by ste sa na mna neurazili a ospravelnili ma pocas tohto pozorovania. Samozrejme vas bude informovat o dielcich vysledkoch.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 13:53:45 "Tak dobrá." řekla jsem trochu smutně, ale pak jsem opět obrátila svou pozornost k okolí. "Kde najdu svůj pokoj, smím-li se optat?" přeruším znovu sotva dvou vteřinové ticho. Ano, chtěla jsem hrozně moc padnout do postele a na vše zapomenout. Rozhodně se mi nechtělo pokračovat v této misi, protože představa, že bych měla znovu projít tím černočerným hradem až někam na druhou stranu, a najít svůj pokoj, mě děsila.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 14:00:53 Vikont straca trpezlivost a len tak tak sa mu to dari tajit. Najradsej by uz bol niekde v labaku a testoval svoj poklad. Sluha vas tam zavedie. Len by som vas chcel poprosit nechodit do severneho a zapadneho kridla. Hrad je stary a momentalne sa tieto kridla rekonsruju. - odvrkne co najmilsie. Vo dverach uz caka jeho sluha. Ukloni sa panovi, ktory okolo neho doslova preleti a vam ukaze, aby ste ho nasledovali.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 14:05:28 Jeho netrpělivost mě na duši uspokojí, ale rozhodně to na sobě nedám znát. Nechodit do severního a západního křídla? Blbost, to je první chyba kterou zatím udělal, pomyslela jsem si, protože jsem tušila že když někdo mě řekne nechoď..., nedělej..., a podobně, s radostí udělám pravý opak.

Nakonec jsem odložila nedopité víno na stůl, postavila se a vydala jsem se za sluhou. Nechtěla jsem být ani vepředu ani vzadu, až znovu půjdeme tou temnou chodbou a proto, abych to co nejdéle zdržela jsem se zeptala sloužícího:"Tenhle hrad je vždy tak prázdný?" měla jsem tím na mysli služebný, kterých tu bylo značně málo. Bylo mi ejdno, že se nesluší abych se sluhou hovořila, chtěla jsem z něj vycucat co nejvíce informací.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 14:11:56 Sluha nieco zahuhnal a grof to doplnil slovami - Sluha je nemi Elen.. Opat ponukol Elen ruku, aby ju mohol odprevadit do jej izby a vydali sa za sluhom okolo dveri do salonika, po schodoch do vyssieho poschodia.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 14:19:13 "Mohl by alespoň kývnout." řekla jsem podrážděně a přitom jsem téměř dědinckým způsobem přijmula jeho rámě, neboť jsem se i přes to bála plížících se stínů ale snažila jsem se to na sobě nedat znát. Trochu jsem sklopila oči k zemi, abych nemusela sledovat jejich plazivý taneček po stěnách.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.08.2011 14:48:18 Po mramorovych schodoch ste vysli na dalsie poschodie. Vdaka vyske toho prveho je to v podstate tretie poschodie hradu. Okrem dalsieho schodista nahor je na tomto podlazi niekolko desiatok metrov dlha chodba vyplnena kobercom na zemi, kvetinacmi a dverami po stranach a gotickym stropom s lampami po dlzke. Sluha vas vedie po chodbe takmer na koniec, kde je okno smerom na nadvorie.

Elen De Forte (Tulačka) : 17.08.2011 14:55:49 Dál kráčím za sluhou se sklopenýma očima k podlaze, v doufaje že už každým okamžikem dorazíme k místu, kde se nás sluha rozhodne ubytovat. Neměla jsem chuŤ zvedat moc oči od země, abych prozkoumala okolí, protože tma na mě působila naprosto děsivým způsobem.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 18.08.2011 12:45:34 Sluha vas zaviedol az uplne na koniec chodby. Cez velke okno mate vyhlad na most a kamennu krajinu okolo neho. Posledne dvere napravo su pre damu, nalavo pre pana. Ukazal sluha a otvoril vam obom dvere. Dvere su drevene s prastareho dreva ceny vacsej, ako niektore domy v Midmarku. Aspon taky dojem z nich ide. Rovnako tak z izieb za nimi. Velka postel s nebesami, troje velkych okien, luxusne kreslo, stolik, skryna, vlastny zachod a umyvadlo. Samozrejme nechyba ani krb z pripravenymi polienkami. Staci zapalit. Mozaiku izby dotvara uhuby koberec a obrazy kvetov a krajiny na stenach a zopar svietnikov a strieborny lampas. Sluha vas este upozornil na zvoncek pri dverach a ukazal pri tom na seba. Je uz okolo osem hodin a slnko pomaly zapada. O chvilu nastane noc.

Elen De Forte (Tulačka) : 18.08.2011 13:42:33 Konečně jsme došli na konec chodby, a já jsem se mohla podívat ven oknem, který tu bylo. Pohled mě moc neuchvátil, ale rozhodně mi ulehčil na duši, víc než ona tmavá chodba, kterou jsem sem právě přišla. Ach ano... byla jsem ráda, že tu dlouhou tmavou cestu máme za sebou. Sluha otevřel dveře, ty napravo, podle všeho, měli sloužit prozatím pro mě. Lehkým kývnutím jsem mu poděkovala a přitom jsem nakoukla dovnitř, abych spatřila jak to tam vypadá. Málem jsem se neudržela a začala bych výskat nadšením, protože tak velký a luxusní pokoj jsem nikdy neviděla, naštěstí jsem svojí radost hbitě potlačila, abych si jí mohla užít později a v soukromí.. Ach, štěstina se na mě znovu usmála, pomyslela jsem si s úsměvem, s nímž jsem děkovala bohu za jeho náklonost. Myslím, že snad začnu i věřit v boha, pomyslela jsem si znovu, protože poslední dobou jsem měla takový pocit, že se mi jen a jen daří. Jídlo zdarma, pokoj zdarma, cokoliv co prý řeknu se mi splní... snad se mi to jen nezdá. Pohlédla jsem znovu na sluhu, který ukázal na zvoneček a pak na sebe. Zřejmě chtěl upozornit, že kdykoliv na zvoneček zazvoním, tak přiběhne, ale já jsem nemeškala a první přání jsem hned vyslovila, než stihl byť jen mrknout:"Horkou koupel prosím!" ano, chtěla jsem hodně zneužít pohostinosti. Horkou koupel, pomyslila jsem si blaženě, tu jsem neměla ani nepamatuji. Vlastně si to pamatuji, a přesně. bylo to naposledy loni v létě, v jednom krásně vyhřátém rybníku, ale to jsem si nechtěla jako skutečnou koupel připustit. Přicházející noc, jsem se snažila prozatím přehlížet...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 08:19:43 Za necelych 5 minut priniesol sluba velku drevenu krasne ozdobenu vanu. Trvalo mu dalsich 15 minut na to, aby ju naplnil teplou vodou podla predstav Elen. Na opierku vane pridal pat roznych druhov mydiel a zopar velkych navonanych uterakov. Uklonil sa a nechal Elen o samote.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 08:39:57 Sluha odešel, splnit mé požadavky, a já s velkou radostí poskakovala kolem po pokoji a obdivovala vše, co vypadalo docela cenně a blištivě. Nakonec ale opět přišel sluha, který s němou jistoutou začal plnit můj požadavek. Chvilku jsem na něj přihlouple zírala, ale pak jsem ho nakonec i začala korigovat, aby tam nalil přesně tolik a tolik vody a aby byla tolik a tolik teplá. Nakonec, když sluha přece jen odešel, jsem se zasněně začala připlížit blíže k vaně a přitom jsem si prohlédla všechny druhy mýdel, s vykulenýma očima, jakoby to bylo úplně poprvé, co jsem viděla tolik možností, s čím se umýt popřípadě utřít. Dlouho jsem to pozorovala, ale pak jsem se nakonec bez ostychu svlíkla abych hupsla do vody, jako nějaké malé, nevychované dítě. Voda byla krásně teplá, a proto jsem se v ní hodlala smáčet do té doby, než úplně vystydne. Život je fajn, byla moje první uvolněná myšlenka.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 09:47:23 Elen si vychutnavala kupel len stvrt hodinu, ked bez zaklepania a takmer uplne tucho vosiel do izby

Hasch. Aby sme si usetrili cas, tak viem, ze je nezdvorile ta rusit pri kupeli a bla-bla-bla. Neboj, nebudem sa pozerat. Hlavne ale je, co planujes dalej? Ako najdeme to, co meni krotkych vlckov na krvilacne bestie? Co navrhujes?

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 11:01:01 Trochu nevrle jsem na něj zírala, a přitom jsem se trochu poposunula ve vaně a pak jsem řekla:"Myslím, že je jedno když mě uvidíš, vsadím se že to bude stejně tak jedno i tobě." zavřela jsem zlostně a pak jsem ponořila hlavu pod vodu, abych si vychutnala slastnou koupel téměř po celém těle. Když jsem se znovu vynořila, protřela jsem si obličej a pak jsem pokračovala:"A nyní navrhuji to, abys mě zanechal samotnou v tomto pokoji, abych mohla dokončit koupel. Pak se tu porozhlédnu, kde se dá co prodat a naberu toho co nejvíc. Mno, a pak to nějak dopadne...," dodám s úsměvem. Ano, rozhodla jsem se teď hodně věcí ponechat náhodě a pak jsem se nakonec zamračila a dodala jsem:"Cítím se unaveně." natáhla jsem se pro ručník, abych se osušila, a přitom jsem vystoupila z vany, abych si došla pro nějaké oblečení, které bych na sebe mohla prozatimně hodit. "Až budeš odcházet, zavolej sluhu, aby to tu uklidil." dodala jsem s jiskřivým úsměvem.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 12:12:25 OK, evidentne moju pomoc nepotrebujes. Necham ti tu ale toto ozdobne drievko. Pripevni si ho niekam na saty, aby si nan dotiahla. Ak bude zlem alebo ma budes potrebovat, zlom ho. Pekny vecer. Odisial a pri odchode nezabudol buchnut do zvonceka...

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 12:42:34 Hlupák, pomyslím si naštvaně, a přitom chvilku sleduji jak se komíchá zvoneček, sem a tam, a přitom vyzvání svou pronikavou melodii. Rychle jsem si usušila vlasy, a přehodila přes sebe košily, kterou jsem měla pod šatama, a pak jsem se vydala na průzkum skříní, zda-li se v nich nenachází nějaké to oblečení na víc. Aspoň bych měla co na sebe... Po očku jsem se poohlédla po tom dřívku, nebo o čem to mluvil Hasch, abych zjistila co tím doopravdy mínil, neboť jsem nesnášela nemístné vtipy, na můj účet.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 12:51:31 Satnik je plny roznych siat. Od spolocenskych naberanych siat, cez suknic s kovovou konstrukciou az po satenove spodnicky. "Drievko" je velmi jemna ihlica s umelecky vyrezavanou kvetinou. Nieco, co sa da nosit ako okrasa ucesu alebo i ako doplnok k obleceniu.

Sluha prisiel v okamihu, ked Elen otvorila dvere od satniku. Pocuje, ako niekto zaklepal na dvere.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 12:59:25 Přemýšlím co budu s dřívkem dělat, ale rozhodně se mi ho nechce jenom tak přidrzle zahodit, protože i když vypadalo bezceně, mohlo by se hodit jako doplněk. Zaslechla jsem zaklepání na dveře, a aniž bych se otočila jsem řekla:"Dále!", to bude určitě sluha, pomyslela jsem si a znovu jsem prohrábla šaty, abych našla něco lehkého, co by se dalo použít na noční prozkoumávání hradu, popřípadě i nějakou noční košily do postele.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 13:01:47 SLuha v stupil do izby. Zastal asi meter od dvery a caka na prikazy...

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 13:11:51 Otočila jsem se a pak jsem se usmála:"Děkuji ti za tvou péči," podala jsem mu jeden stříbrňák a pak jsem zase znovu pokračovala:"Byl bys moc laskav, kdybys to tu uklidil, pak bych tě chtěla ještě o něco požádat. Jestli bys mi nemohl najít něco, v čem bych mohla spát, nějakou košili." kousla jsem se do rtu. "Já jsem teda v tom obrovitém šatníku nic podobného nenašla." dodala jsem pak jenom tak mimochodem.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 13:32:33 Sluha polozil strieborny na policku vedla dveri. Nezobral si ho a odisiel zo dveri. Ale o minutu sa opat s klepanim bratil. Priniesol dlhe bavlnene pyzamo pre damy, druhe je rovnake, ale trochu kratsie, potom dvojdielne opat bavlnene pyzamo, a dalsie styri damske pyzama z hodvabu.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 13:45:30 "Stačilo by mi jen jedno." zasmála jsem se a přitom jsem popošla blíže k němu, abych si vybrala tu kratší noční košili a potom jsem se ho zeptala:"Ty nechceš ten stříbrňák?" v doufaje že aspoň pokýve hlavou a tím mi něco naznačil.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 14:08:34 Zakyve hlavou, ze nie, ale jeho tvar zostava kamenna. Vlastne si uvedomujes, ze od kedy si ho videla prvy krat, tak sa jeho vyraz vobec nezmenil.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 14:13:23 Trochu mě zamrzí jeho chování, ale pak se jen znovu usměji, i když tentokrát to už není ten obvyklý zářivý úsměv, jakým jsem ho předtím obdařila.

"Tak ti děkuji." řeknu a pak se začnu převlíkat do noční košile, do té kratší, kterou jsem si vybrala a přitom přemýšlím nad tím, co teď budu dělat. Spát se mi nechtělo, a úkol, který jsem dostala mě docela tížila. Měla jsem takový silný dojem, že mě v posteli nic na dlouhou dobu nezdrží, a hned co sluha opustí můj pokoj, ponořím se do tmy, abych ho mohla následovat a přitom zjistit možná něco více.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 14:16:17 Sluha vysiel na chodbu a pomalym krokom sa vydal smerom k schodisku. Na chodbe je uz celkom tma. Jeho kroky tlmu silny koberec a cierna farba mu dodava vzhlad ducha.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 14:24:27 Pomalu jsem pootevřela dveře, a pak jsem tiše následovala sluhu, snažíc se využít všech stínů, které mi ještě teď nahánělo hrůzu. věděla jsem, že sluha se nejspíše odebere ke spánku popřípadě udělá ještě nějakou tu droubnou práci, ale přesto jsem byla ochotna jej následovat, v doufaje, že poté najdu cestu zpátky do své ložnice. Samozdřejmě, že jsem nechala lehce pootřevřené dveře, a pokaždé když jsem hlavu natočila směrem k nim, viděla jsem uzoučký proužek světla, který jimi pronikal ven. Byla jsem ráda, že jsem si vybrala kratší košily, protože mi tolik nepřekážela v pohybu, stejně tak jako jsem byla ráda, že jsem si nebrala boty.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 14:31:19 Sluha dosiel az ku schodistu. Jeho cierny oblek kontrastuje s blilym mramorom na schodoch. Tam zastal a posadil sa na mramorove odpocivadlo pri schodisti. Zavrel oci a sedi bez pohnutia.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 14:36:58 Trochu přihlouple na něj zírám ze tmy, ale nakonec se obrátím, abych se vydala sama prohlédnout si hrad, abych zjistila aspoň trochu. Proplula jsem tmou, abych pokračovala dál, do oblastí, kam nám zakázal vikomt chodit, v doufaje že tem objevím něco nového.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.08.2011 14:45:37 Elen sa v tieni a popri stene vratila az takmer ku schodisku. Z tochto poschodia sa da ist len nahor, do dalsieho poschodia, alebo opat dole do vstupnej haly ku dveram do saloniku.

Elen De Forte (Tulačka) : 19.08.2011 14:52:11 Rozhlédla jsem se a chvilku přemítala kam půjdu. Kdybych šla do salonku, tak by tam byly možná nějaké další dveře, ale to není jisté a tak jsem se nakonec přece jen rozhodla k pokračování směrem nahoru. Tam určitě něco objevím, a když ani tam ne, vrátím se raději zpátky. Tma mě už začínala dostatečně tížit.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.08.2011 07:51:08

Elen preklzla okolo oddychujuceho sluhu a po zle osvetlenom mramorovom schodisti vybieha na dalsie poschodie. To vyzera presne rovnako, ako poschodie na ktorom je ubytovana. Mramorove schodiste vedie opat len dole resp. nahor. Pri nom je uzke miesto na sedenie. A samozrejme dlha chodba s tlustym kobercom na zemi. Po stranach je niekolko desiatok dveri.

Elen De Forte (Tulačka) : 22.08.2011 09:37:25 Trochu se zachvěju, protože pocítím mírný pocit deja vu a přitom vykročím levou nohou vpřed. Rukama jsem nebezpečně tápala před sebou, neboť kolem mě byla hustá tma a i přes to, že jsem rozeznávala mírné obrysy, jsem se špatně orientovala v prostoru, proto jsem si narazila nohu o zeď a tak jsem raději odbloumala o trochu dál, první dveře, ke kterým jsem přišla, jsem uchopila za kliku. Opatrně jsem přiložila ucho ke dveřím a naslouchala zda-li něco nezaslechnu, ale i přes to jsem opatrně pootevřela dveře, pokud to bylo možné, a nahlédla dovnitř.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.08.2011 09:58:26 Do miestnosti za dverami cez okno prenika trochu svetla. Zda sa, ze je tu vsetko rovnako luxusne zariadene, ako v izbe, kde byva Elen. Rozdiel je len v tom, ze cez vsetok nabytok je prehodena cierna plachta.

Elen De Forte (Tulačka) : 22.08.2011 11:04:37 Pokrčím rameny a přehlédnu černé stíny, jenž představují tmavou plachtu a pak se odtrhnu od pokoje, abych za sebou opatrně a tiše zavřela a posléze pokračovala dál potemnělou chodbou, v doufaje že nájdu nějakou skrytou pokladničku, ve které bych mohla objevit něco co se dá nastrkat do kapes a prodat.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.08.2011 11:43:09 Elen presla z jedneho konca chodby na druhy a opatrne nakukla do kazdych dveri. Vsade to vsak vyzera rovnako. Len kusy nabitku prikryte ciernou plachtou. Nikde nic take, co by sa odlisovalo od standartu vikontovho sidla..

Elen De Forte (Tulačka) : 22.08.2011 12:09:15 Byla jsem velmi zklamaná z nulového objevu a proto jsem se téměř zlostně otočila a rozhodla se vyrazit zpátky do pokoje. Jak to tak vypadalo, tak jsem vyrazila do chodeb zbytečně a možná by bylo přece jen dobré to tu přečkat ve zdraví a s krásným novým zítřkem. Opět jsem tápala nohama i rukama ve tmě, abych se dostala ke schodišti, na nějž jsem vykročila s jistou opatrností ale přesto jsem se nevyhnula tichmu zaúpění, když jsem nechtěně nohou kopla znovu do výklenku, který sloužil jako odpočívadlo.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.08.2011 12:33:44 //A teraz nahor do dalsieho poschodia alebo nadol do poschodia kde je Elen ubytovana? :-)

Elen De Forte (Tulačka) : 22.08.2011 12:34:21 // Tak samozdřejmě že nahoru :-D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.08.2011 13:38:18 Elen vybehla po schodoch na dalsie poschodie a ... takmer vrazia na sluhu spiaceho na odpocivadle. Pred nou je opat dlha chodba plna dveri s kobercom na zemi. Sice isla stale nahor po schodoch je opat v podlazi nad vstupnou halou...

Elen De Forte (Tulačka) : 23.08.2011 07:51:18 Škubnu sebou když málem vrazím do sluhy, který spí na odpočívadle a přitom se zmateně rozhlédnu. To je nějaký divný, ne? Pomyslím si a přitom se jen při tom pomyšlení zachvěji. Tázavě se rozhlížím kolem a přitom se snažím uklidnit ten zmatek, který mám najednou v hlavě. Tak to už je na mě moc, řeknu si a pak se opatrně otočím, abych prošla kolem sluhy a šla najít svůj pokoj. Opravdu toho bylo na mě už moc, a domněnka byť jen toho, že jsem vylezla na jednom a tom samém místě, mě docela dost děsila, i když jsem nechápala proč. Ale rozhodně jsem neměla náladu zjišťovat, proč tomu tak je a proto jsem se jenom rozhlédla a nakonec se vydala vyhledat sůvj pokoj, abych se mohla vyspat a tak i připravit na další den.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 23.08.2011 11:51:10 Ked Elen zatvorila oci zaspala ako Sipova Ruzenka a zobudila sa az rano, ked prve luce slnka nepresvitli cez zaclony na velkych oknach. Elen sa citi oddychnuto a odpocate. Ani nevie, co sa jej snivalo. Pamata si len velmi prijemnu hudbu. Asi... Klop - Klop! - niekto klope na dvere - Slecna? Prajete si ranajkovat v posteli alebo sa radsej zucastnite ranajok o hodinu dole v salone? Spoza dveri sa ozval sluhol neutralny hlas.

Elen De Forte (Tulačka) : 23.08.2011 12:13:16 Opatrně jsem se posadila, když někdo zaklepal na dveře a pak jsem naslouchala neutrálnímu hlasu, jenž se ozval zpoza dveří. "Myslím, že si radši dojdu na tu snídani dolu, pokud mi tam ukážete pak cestu." řeknu a přitom vstanu z postele, abych přečla k těžkým záclonám a pokusila se je odhrnout, v doufaje že je při své zbrklosti nestrhnu z gigantických oken.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 23.08.2011 12:44:22 Bude vam stacit vyber zo satnika alebo mate nejaku presnu predstavu o tom, co si chcete na dnes obliect? Mozem Vam priniest cerstvu vodu a uterak?

Elen De Forte (Tulačka) : 24.08.2011 09:42:16 "Já si něco vyberu z šatníku. a ano, mohl byste mi přinést vodu a ručník." dodám pak a trhnu znovu závěsem, až se mi naskytne pohled ven, a tak vyhlédnu ven z okna na 'rozlehlé' pozemky.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 24.08.2011 09:57:14 Sluha o chvilu priniesol dve kanvice s vodou. Jedna je horuca a druha studena. K tomu pridal pat druhov mydla, cistu utierku a doplnil kozmetickou od vymyslu sveta. Ranajky sa budu povadat ihned, ako sa dostavite do saloniku. - uklonil sa a odisiel.

Elen De Forte (Tulačka) : 24.08.2011 10:05:11 "Děkuji," řekla jsem a pak jsem sledovala jak sluha odešel z mého pokoje. Přešla jsem ke konvicím a pak jsem je nalila do malého umyvadla opatrně, abych přitom dobře sladila horkou se studenou, a měla to akorát. Pak jsem si opláchla rychle obličej a umyla si ruce, přitom jsem znovu pohlédla na druhy mýdla a trochu překvapeně jsem je očuchávala jestli má každý jinou vůni. Nakonec jsem se utřela do ručníku a přešla ke skříni, abych si vybrala něco, co bych si mohla na sebe oblíknout a vydat se na snídani.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 24.08.2011 12:31:54 Dom, resp. hrad, pana vikonta je orientovany tak, aby najdlhsie rameno domu (ktory je v tvare kriza) smerovalo od severu na juh. Na juhu je potom i most, ktorym ste prisli. Sluha odprevadil Elen po schodol dole, ale nezasiel do salonika. Okolo schodiska a okolo podpernych stlpov v chodbe salonik obisiel a zadnymi dverami vysiel von. Elen so sluhom vysli do severovychodnej zahrady. Je krasny teply den, na oblohe ani mracik a pofukuje jemny vietor. Trava je nadrobno pokosena, kriky su vkusne ostrihane a niekolko metrov od vas vidite i krikove bludisko. Tesne pri dome je pristresok, kde sa ranajky podavaju. Tam uz grof i vokont cakaju pri cigarete a kave a o niecom diskutuju.

Elen De Forte (Tulačka) : 24.08.2011 16:32:25 Vybrala jsem si tmavě červené šaty, s kanýrem a vlasy jsem přitom volně rozpustila po zádech, protože jsem neměla náladu splétat si nějaké složité účesy, už teď jsem v poslední době chodívala všude poslední a to mě více než štvalo. Trochu mě zmátlo, když mě sluha vedl úplně jinudy než předtím, stejně tak jako mě zmátlo, že mě vyvedl ven. Jak to vypadalo, tato snídaně se nebude odehrávat v salonku ale na jiném místě, než mi sluha řekl. Zahrada mě trochu víc uchvátí, než prostředí uvnitř hradu a proto se rozhlížím po okolí, abych spatřila vše, co mi bude umožněno spatřit. Když dorazím k přístřešku, kde už Hasch s vikontem na mě čekají, protáhnu obličej. Nesnášela jsem nepřesnost, a většinou jsem přesná byla, proto mi to

jako každým dnem, kdy se zpozdím ubíralo na náladě.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.08.2011 07:34:00 Obaja pani sa milo na slecnu Elen usmiali. Prisli ste prave nacas slecna Elen, - povedal vikont - o chvilu vybehnu do parku srny a jelene. Stale o takomto case sa tu chodia napast. Myslim, ze to bude dobry dodatok k ranajkam. Prosim posadte sa. Vikont vam prisuva stolicku a sluha uz nosi na stol nakrajane chleby, rohliky, maslo, rozne syri, sunky, ovocie a zeleninu. Ako ste sa vyspali Elen? - zaujima so Hasch.

Elen De Forte (Tulačka) : 25.08.2011 07:50:35 "Aha," řekla jsem když vikomt něco poznamenal o srnkách a jelenech, a přitom jsem se posadila na místo, které mi přisunul a potom jsem koukala na sluhu, který nám začal na stůl dávat snídani. Jak jsem se vyspala? Pomyslela jsem si zlostně. Proč se na to ptá, když ho to ve skutečnosti vůbec nezajímá. Pokusila jsem se o milý úsměv ale místo něj se mi na obličeji objevil trochu křečovitý a nevrlý zároveň:"Dobře, děkuji za optání."

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.08.2011 08:02:21 Ranajky prebehli v tichosti. Zda sa, ako ked by jak grof, tak vkont vycitili nie moc dobru naladu slecny Elen a tak ju nechceli este viac rozladit. Po ranajkach sa vikont uklonil a vyhovoril sa na nutne kazdodenne prace - Moj hrat je vam plne k dispozicii. Urobte si pohodlie a cokolvek chcete, porsim obratte sa na sluhu. Uvidime sa pri obede.

Elen De Forte (Tulačka) : 03.09.2011 09:02:15 Snídani jsem zhltla bez jediného slova a jediného pomyšlení na to, že by tu ještě někdo seděl a zíral na mě. Bylo mi to jedno. Byla jsem otrávená a rozhodně jsem to na sobě dalal znát. Nakonec byla snídaně přece jen u konce a vikomt se odebral pryč, s tím, že nám je hrad plně k dispozici. Trochu jsem se zachmuřila a přitom jsem sledovala jeho odchod. Musím si najít něco, čím se tu prozatimně zabavím..., pomyslím si v doufaje, že to uklidní můj vztek.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.09.2011 09:48:04 Mozem Vam nejak pomoct vo Vasom patrani Elen? - opytal sa Hasch.

Elen De Forte (Tulačka) : 07.09.2011 06:56:14 "Pomoct?" podivila jsem se, jako kdybych to slovo slyšela poprvé v životě. Ano, určitě řekl pomoct, pomyslela jsem si trochu zaraženě, protože když jsem nad tím ještě delší okamžik uvažovala, trochu se mě dotklo, že je Hasch tak ochotný. "Jak chcete...," řekla jsem bez obalu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.09.2011 14:11:52 Hasch sa usmial kutikom ust. Pohodlne sa usadi a spiklenecky sa nahne dopredu - Aky mas dalsi plan Elen. Uz mas len tento den a noc, aby si dohalila povod preco sa nasi vlckovia menia na krvilacne bestie.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.09.2011 13:14:48 Trochu nabručeně jsem se podívala na Hasche:"Plán?" pak si naštvaně pomyslím:,Vypadám snad jako továrna na nápady?' pomyslím si zlostně a přitom se mi protáhne obličej, který jasně poukazuje na to, že žádné nápady nemám, a ani jsem nad ničím nepřemýšlela. Ne, že bych nechtěla... spíše nebyl čas. Možná...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.09.2011 08:45:08 Hasch sa pousmial kutikom ust, mala huncutska iskra sa mu objavila v ociach: "Ak ti mam a mozem pomoct, tak musim vediet co mas za lubom. Aby sme sa jeden druhemu neplietli pod nohy, aby sme si nechtiac nerobili naschval alebo napriek."

Elen De Forte (Tulačka) : 14.09.2011 08:57:11 Opět jsem se zamračila, protože Haschův radostný obličej mě ještě více znervóznil. "Promiňte, ale já měla v plánu zůstat na zahradě, a trhat kytky, abych je pak mohla spokojeně házet z oken na sluhy." řekla jsem cynicky, abych tím naznačila, že nemám vůbec tušení, kam mam jít a jak pokročit v hledání. Nakonec jsem si povzdechla a řekla jsem:"Třeba bych měla zapracovat na chvilkovém vztahu s vikomtem, pokud ho tedy najdu, jestli vůbec...,"

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.09.2011 12:56:20 To znie ako zaujimavy napad Elen. Nemyslim si vsak, ze sa ti to podari. Hodili sme vikontovi udicu s navnadou a on ju zozral i s navyjakom. Teraz bude badat, ci je to fakt ten prach, ktory hlada. Uz len tak medzi nami, s tym prachom sa da okrem ineho vytvorit z Genevy mesto plne zombii oddane vikontovi. Ak by toho prachu mal viac samozrejme. A preto si myslim, ze ho teraz chviliu nebude zaujimat ani tak pohladne dievca ako si ty. To bez urazky.

Elen De Forte (Tulačka) : 14.09.2011 14:05:53 Trochu nešťastně jsem si povzdechla:"Ano, já vím... máte pravdu, ale i tak nemám ani ponětí co

mám dělat. Celou noc jsem chodila v tom odporném tmavém bludičti, které on označuje za domov, abych se vyrovnala jen z dalším zklamáním, obzvlášť, když jsem nedokázala objevit ani nic krátného a lesklého pro uklidnění. Já myslela, že takový boháči se svým peřím chlubí, ale on nemá nikde ani jedinou zlatou vázu, nebo něco takového...," můj obličej se opět protáhl aby tak dal prostor trápení, které mě hned zaplnilo.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.09.2011 18:21:18 Ja z tohto domu citim magiu. Stacionarnu silu. Nejake kuzlo, mozno ochranu. Ale neviem ho lokalizovat. Tak dobre sa v magii nevyznam. Ale som si isty, ze sa nejako prejavuje. A mozno si ho prave ty v noci nejak aktivovala, kedze prave v noci som ho zacitil.

Elen De Forte (Tulačka) : 15.09.2011 16:15:33 "Aha" řekla jsem jen tak bez obalu a pak jsem se zamyslela: Jak jsem ho aktivovala? Tím, že jsem bezcílně chodila po chodbě? Nejsem si vůbec jistá, jak kouzla fungují, když jsem byla menší přála jsem si umět kouzlit, jako ty ženy, které pálívali na hranicích, nebo tak to alespoň stálo v mích knížkách, které jsem jako menší četla. Ale, když nad tím tak přemýšlím, nemám vůbec tušení, jak takové kouzlo funguje... "Pak je to teda mnohem horší než to bylo předtím než jsem sem přišli." pak jsem se zamyslela a dodala jsem tentokrát už s letmým úsměvem:"Aspoň dostaneme zaplaceno..."

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.09.2011 08:13:58 Ano? Popis mi, co sa ti stalo Elen. Hasch nakrivil obocie ako sa sustreduje na kazde slovo, ktore Elen povedala. Teraz, v tuto chvilu, sa jeho zvacsa lahostajna a neutralna tvar zmenila na tvar ucenca. I lesk v ociach sa zmenil. Z pohladu, ktory doteraz odrazal okolie zacal okolie absorbovat. Hasch si siahol do vrecka, vytiahol tabatierku a z nej pravdepobne neskuocne drahe cigari balene v listoch. Jednu si zapalil. Nie je to smrad ako v krcmach, ale jemna takmer vona v hustom dyme, ktory sa rychlo rozptyluje do okolia.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.09.2011 14:20:11 Musela jsem se chvlikově zamyslet, než jsem si poskládala pár věcí dohromady. "Každé patro vypadalo stejně, a někdy se mi i zazdálo, že jsem v jednom a tom samém patře a že chodím neustále do kruhu." Myšlenky se mi opět ubraly jinam: Ale nejsem si ani jistá, jestli se to ve skutečnosti stalo. Třeba to byl jen jeden velký ošklivý sen, který mě schválně trápil v noci, možná jsem jen ležela v posteli a snažila se při svíčkách usnout. Možná to bylo tou koupelí, kterou jsem si včera večer dala, možná to bylo tím pocitem bezcennosti, který jsem začala prožívat... ano, třeba se to ani doopravdy nestalo. Jak vůbec něco takového může být kouzlo? Je přece hloupost aby to bylo kouzlo, které mě neustále vrací na začátek a nutí mě bloudit v kruhu, a nechat mě doufat, že jsem tam ještě nebyla.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.09.2011 20:14:42 Zaujimave... To by sa podobalo na stare kuzla. Velmi stare kuzla. Stare ako tento zamok. Ak

by to tak bolo, tak niekto chce ochranit horne poschodia, aby sa tam nik nedostal. Mozno by stalo za to vymysliet nejaky iny sposob, ako sa dostat nahor a okuknut to. Co ty na to Elen?

Elen De Forte (Tulačka) : 17.09.2011 11:15:43 Podívala jsem se na Hasche, s trochu amyšleným pohledem. Nakouknout? Ano, nakouknout by se tam dalo. Stačilo by se tam proplížit pod rouškou noci a snažit se vyšplhat po střechách nahoru, avšak není jisté, jestli bych tohle zvládla. Koneckonců, lezla jsem po střechách domů naposledy ve svých 12 letech. Ano, to bylo téměř před patnácti lety... "Já nevím... možná by se tam dalo nějak dostat, a i kdyby tak jak? Horko těžko by se tam dalo vyšplhat a navíc, žádný jiný způsob jak se tam dostat už neznám, nebo mě spíš zrovna v tuhle chvíli nenapadá...," řekla jsem a přitom jsem se vytrhla z delšího zamyšlení.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 20.09.2011 08:27:30 Hash sa na Elen milo usmial, oprel sa o kreslo, odpil si vinka a vydychol kudol husteho dymu do stropu altanku. Urcite na nieco dojdes Elen. Pri najhorsom to mozes skusit po obvode zamku. Ja uz som na to dost stary, ale videl som s akou energiou, mladostou a pruznostou sa pohybujes. Nebude to sice lahke, ale verim, ze ty to zvladner. Samozrejme nie v tejto garderobe. Chachacha.

Elen De Forte (Tulačka) : 21.09.2011 15:41:28 Při jeho narážce jsem zrudla a měla jsem sto chutí říct nějakou jízlivou poznámku, avšak moje hrdost mi to nedovolila a proto jsem se nezmohla na nic víc než jen na hloupé odfrknutí a zlostné pomyšlení:Ach ti muži! Ano, už jsem dávno byla rozhodnutá co udělám, a rozhodně jsem neměla oblečení na to, abych to mohla udělat, stejně tak jako vybavení. Koneckonců, na střechu se neleze jenom tak v bílé košily a bosýma nohama. Ne, to je nemyslitelné...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 21.09.2011 20:19:46 Je to mozno neeticke, ale niektore oblecenie zo satnika v mojej izbe by si si mohla usposobit na svoje potreby ak chces.

Elen De Forte (Tulačka) : 22.09.2011 13:46:28 Moje obočí vystřelilo vzhůru a v očích mi zablískl překvapený výraz. Jak může někdo něco takového říct? Ani já bych nikoho do své skříně nepouštěla... mám tam svoje věci, které mám ráda a rozhodně bych nechtěla aby se mi někdo hrabal ve skříni... Vážně je to neetické, a to hodně! "No, já nevím..., myslím, že to nepatří mezi slušné mravy." řekla jsem ne moc přesvědčivě a přitom jsem protáhla obličej.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.09.2011 15:36:20

Hasch sa zacal z chuti smiat - Si zabavna Elen. Teraz ide o zivot. A nie jedneho ale mozno celeho mesta. V takomto pripade sa na etiku moc nehladi. Ale samozrejme sa zariad ako uznas sama za vhodne. Hasch sa netvari, ze bi si pohorsenie, ktoredrieme v Elen vsimol. Zda sa, ze ho tento rozhovor tesi a uziva si ho. Ma najlepsiu naladu, v akej ho Elen doteraz videla.

Elen De Forte (Tulačka) : 23.09.2011 09:01:30 Zábavná? Ne, já si rozhodně zábavná nepřipadala. Ale ten půlelf měl pravdu. Pravdu, kterou jsem si vůbec nechtěla přiznat... avšak musela jsem se aspoň letmo usmát nad jeho dobrou náladou, protože konečně se alespoň z části otevřel, než předtím, kdy mě neustále štval svýma kousavýma připomínkama. "Dobrá...," řekla jsem na znamení souhlasu, protože jsem dál nehodlala poslouchat jeho výčitky, i když v humornějším podáním.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 27.09.2011 07:12:10 "OK Elen, ak ma budes potrebovat, tak budem cely den v saloniku. Uvidime sa pri obede." povedal Hash, dvihol sa, spolocenky sa uklonil a odchadza naspat do hradu. //Co planujes robit cez den?

Elen De Forte (Tulačka) : 27.09.2011 20:19:12 Lehce jsem odkývla jeho slova a pak jsem sledovala jak pomalu odchází pryč zpátky do hradu. Nevěděla jsem, co budu celý den dělat. Věděla jsem, že na večer už mám připravený plán, ale dnešní den jsem netušila jak strávit, aniž bych musela znuděně bloudit po hradě. //Nevím :-)), co by se tam dalo dělat? xð

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 28.09.2011 08:35:18 Cez den tam fakt nie je moc co na praci. Vsade, kde sa Elen pohne po chvile uvidi nemeho sluhu upratovat alebo lne tak nezaujato prechadzat okolo. "Slachta" asi travi den len niekde v zahrade, mozno prechadzkami na koni, citanim alebo vysivanim... //takze mozme skocit rovno na vecer a veceru :-D

Elen De Forte (Tulačka) : 28.09.2011 12:26:17 Celý den jsem bloumala po zahradě, unuděná k smrti, a většinou s očima stočenýma k nebi, kde jsem sledovala různé tvary mraků a přitom jsem si v nich představovala různé předměty, či zvířata, která jsem tam viděla. Později jsem zavítala i do stáje, abych prozkoumala, kolik koní si může šlechtic dovolit, a jestli jsou koně šlechty někteří mnohem hezčí, než koně obyčejných lidí, jaké jsem vídala téměř na každém statku...

Přes den jsem se málem unudila, a pokojně čekala až příjde večer. //Bezva :-D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 29.09.2011 07:50:30 Vecera sa konala opat v saloniku pri svetle sviecok a krbu. Bolo trochu teplo a vzduchom sa niesla trochu tazsia vona so sviecok a paleneho dreva. I vecera, i ked luxusna - lososie maso s cerstvou zeleninou a syrom, bola pripravena s mensimi chybickami a mensou nepozornostou. Hasch s vikontom viedol diskusiu o vplyve piraskeho tazenia niekedy pred tristo rokmi na rozvoj architektury a jazuka v meste. Bolo vsak vidiet, ze je myslienkami niekde inde. Najskor ako to bonton umoznoval sa vikont ospravedlnil a nechal vas samotnych. Elen, daj si toto pod jazyk. - podava ti Hasch maly zeleny kozovity listok tvaru spicky sipu Vcera sme si to nevsimli, ale dnes je to neprehliadnutelne. Vikont niecim travi vzduch ktory dychame. Toto je list elfskeho kvetu Fame Fleurs. Mali by sme byt obaja OK. - a sam si dal jeden listok pod jazyk.

Elen De Forte (Tulačka) : 02.10.2011 09:31:36 Dostavila jsem se na večeři do salonku a přisedla jsem si poblíž jídla, které mi nahánělo sliny do úst. Takový výběr, jsem si znovu pomyslela, stejně tak jako i u předešlé večeře. Nakonec se vikomt přece jen rozhodl odejít a ponechat nás dva samotné. Podívala jsem se na Hasche, když mi podával nějaký malí lísteček a přitom jsem mu souhlasně odkývala to, že vikomt něčím zřejmě tráví vzduch, ale přitom jsem jej ani tak napůl nevnímala, jako přemýšlela nad tím, jak to všechno večer udělám. Opatrně jsem převzala lísteček a dala si jej pod jazyk. //Omlouvám se, že jsem tak dloho neodpověděla...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 03.10.2011 13:14:22 Hasch sa na Elen usmial, drzo zobral z vitrinky ciernu pollitrovu flasu s mohutnym bruskom a naklonenym hrdlom. Hobitska varianta Portskeho. Sladucke ako med a nie tak alkoholicke. Vynikajuce na popijanie nie len pre zeny, ale i ja mam nan slabost. Hasch nezabudol zobrat dve kristalove pohare. Cela seria poharikoov musi mat strasnu cenu... Podte Elen, vypijeme si ho v izbe. Sluha nam prilozi v krbe a my mozme spomynat na stare casy. - pri tom na sluhu, ktory sa ako zazrakom zjavil pri dverach ani nepozrel. Stale s usmevom na perach zobral Hasch Elen galantne pod pazuchu.

Elen De Forte (Tulačka) : 03.10.2011 22:03:52 Chvilku zírám na pohárky, které drží Hasch v rukou a přitom se mi v očích chtivě zablýskne.

Takové krásné skleničky, daly by se na černým trhu střelit za dost slušnou cenu? Pak si trochu zlostně pomyslím, něco o svých mravech, které v posledních dnech nechávám tolik popustit na uzdě a opět věnuji pozornost Haschovi, který mě vyzval, abych jej následovala. Jaké staré časy má na mysli? Ptám se sebe sama ale raději na to nic neřeknu, jenom se vševědoucně a zúčastněně usměji a pak společně s ním směle vykročím tím směrem, o němž se domnívám, že se tamtudy nachází naše pokoje.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 06.10.2011 07:37:57 Hasch viedol spolocensku konverzaciu na humornu notu pri ceste do jeho izby. Pri tom sa milo usmieval a rozhadzoval rukami. Elen vsak vidi, ze jeho oci su stale tak vazne a tvrde, ako ked ho videla po prvy krat v pevnosti guvernera. Vosli ste k nemu do izby a Hasch rychlo zavrel dvere. Prilozil si prst na usta - Pssst. - a presunul nabytok v izbe tak, aby on sedel tvarou k dveram a "Elen" chrbtom. Potom Elen naznacil, ze sa ma postavit ku dveram a vubral zo skryne zmontovany handrovu panenku Eleninej velkosti. Pouzil na jej zostrojenie vankuse, paplony, satstvo zo skyne, vesiaky a polamanu metlu. Atrapu usadil chrbtom k dveram. Nie je to dokonale, ale sluhu to hadam oklame. Moja pomocka ku tvojmu planu je asi takato. Das tejto babike svoj klobucik a topanky a ja s nou budem aspon do polnoci popijat portske a diskutovat o com ma len napadne. Plan by zacal tym, ze poziadam sluhu o .... hmmm nieco ma uz napadne a ty mu za chrbtom vyklznes na chodbu. Co ty na to?

Elen De Forte (Tulačka) : 07.10.2011 15:02:00 Celou cestu do pokoje jsem s laskavým úsměvem přitakávala s naprosto zaujatým pohledem, přičemž jsem očima ani trochu nezavadila o okolí. Ale uvnitř sebe jsem pociťovala zvláštní zmatek, který mě ovládal už od té doby, co jsme vyšli z jídelny. Co jsme vešli dovnitř do Haschova pokoje, choval se ještě více divněji, než předtím, ale já jsem raději nic neřekla a celou dobu jsem jej jen sledovala. Co dokončil svou práci a přímo ke mě zády seděla neumělá napodobenina nějaké ženy jen stěží jsem mohla uvěřit svým uším. "V-vy si snad myslíte že je ten sluha úplně hluchý a slepý?" Na první pohled přece pozná, že to není člověk, stejně tak, jako jestli bude chvilku poslouchat za dveřmi, dojde mu, že jsem nejspíše spokla jazyk. A to by bylo více méně podezřelé.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 10.10.2011 07:20:42 Samozrejme. Vsak on uz ani zivi nie je. Hadam. Vsimla ste si, aky je chladny? Okrem toho si myslim, ze ked to nevyjde, tak to nic nepokazi :-D. - Hasch ma evidentne dobru naladu. Trocha akcie, tajomna a intrikarcenia mu dviha adrenalin. Vidno, ze sa dobre bavi. I ked mozno ide o zivot vacsine mesta.

Elen De Forte (Tulačka) : 10.10.2011 17:49:06 Není živý? Jak to? Vždyť chodí... a slyší nás, když o něco požádáme. Přinese mi všechno o co si řeknu. určitě jí i pije... a nebo snad ne? A jak vlastně může v klidu chodit a myslet, když už není živý? To přece není možné! A že to nic nepokazí? Co když to pokazí vše? Byli další mé myšlenky a já se přitom podívala na Hasche, který měl podezřele dobrou náladu. "Tak dobře...," nakonec hlesnu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.10.2011 08:04:03 Hasch pozera uprene do oci. Zda sa, ako ked by ju opat hodnotil a vcitoval sa do jej pocitov. V jeho tvari je mozne vidiet uspokojenie, klud a pohodu. Prisiel k Elen o krok blizsie a chytil ju za ruky. Este viac sa usmial. Elen citi, ako jej jemne brnia ruky pod Haschovymi dotykmi, ako ked by v nich bola elektrika. Je to prijemne a teple. Neboj Elen, ty to zmaknes. Sustred sa na svoju rolu v tejto hre. Prekazit plany toho nanichodnika. A ja sa postaram o nejaku tu kamuflaz. Opat sa usmial a vracia sa k stoliku v portskym. Nedas si trochu pred odchodom?

Elen De Forte (Tulačka) : 18.10.2011 09:19:42 Chvilku jsem koukala na Hasche, a to co udělal potom, mě trochu vyvedlo z míry. To bylo silně nemístné na tuto dobu, ale přesto mi jeho dotyk ruky byl příjemný. V očích mi zableskla letmá úzkost potlačovaná okamžitě zlobou. Jeho povzbuzení mi také trochu pomohlo, ale ne omoc. Proto jsem na Haschovu další nabídku okamžitě kývla:"Ano, dám si na posilnění...," řeknu // Znovu se omlouvám za dlouhodobou neaktivnost...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 18.10.2011 10:39:06 Hash nalial tmave portske vinko do oboch neskutocne drahych poharov. Pozrel si ho proti svetlu, potocil v pohare, privonal. Myslim, ze sa tu nudit nebudem. - dodal so smiechom - Co myslis Elen, ked ma tu po hrade, kde nechodi, taky luxus, co asi bude mat vo svojom tajnom laboratoriu? - opat sa zasmial a podal Elen poharik. Na stastne konce slecna Elen. - vyzval Elen ku pripitku.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 26.10.2011 11:41:26 Hash vypil pohar do dna a opat si dolial. Povzbudivo sa usmial na Elen a dal sa do "reci" s figurinou sediacou na kresle.

Elen De Forte (Tulačka) : 26.10.2011 14:45:19 Ano, to mě také napadlo... pomyslela jsem si, když Hasch prohodil něco, ohledně toho, jak by zhruba mohla vypadat jeho tzv. "laboratoř" to by bylo pro mě také příjemné překvapení. Pak jsem následovala jeho příkladu a vypila jsem taktéž pohár do dna. "Je načase se vydat na cestu...," zamumlala jsem pak a přitom jsem odložila opatrně pohár na stůl.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 27.10.2011 10:49:29 Hash pohar zobral a polozil ho pred maketu Elen De Forte. Este stale hovoriac zazvonil na sluhu. Trvalo len zopar sekund pokail sluha vstupil do miestnosti, ale to Elen stacilo, aby sa sa schovala tak, ze moze nepozorovane preklznut na chodby poza sluhov chrbat. Doneste mi dalsiu flasu tejto imitacie portskeho. - povedal Hash ku sluhovi panovacnym hlasom - Nie! Doneste nam rovno dve flase a pre damu nejake lahsie pitie. Trebars zimny zber tak dva roky stary. - potom sa otocil ku kreslu s figurinou - Nechcem pocut ziadne protesty. Dnes mame este vela co preberat mlada slecna. Vase znalosti spolocenskych mravov, historie a nezavaznej konverzacie ma svoje medzeri, ktore nutne musime doplnit. - a dalej pokracuje v monologu tak, ako ked by tam sluha vobec nebol. Sluha stoji ako primrazeny, nepohol ani brvou. Este chviliu pockal, ci si pan nieco neobjedna, alebo nezmeni objednavku a potom sa ticho otaca a odchadza prec...

Elen De Forte (Tulačka) : 07.11.2011 16:30:05 Jakmile vešel do místnosti sluha, stačilo mi to na to, abych se, i s jistou důstojností, protáhla ven na chodbu. Na chvilku jsem naslouchala, co se dál v místnosti bude dít, ale poté jsem se rozhodla, že jen zbytečně ztrácím svůj drahocenný čas a proto jsem se hned vydala dokončit svůj úkol. Možná bych se měla ze všeho nejdříve pohodlněji obléknout... řekla jsem si, ale pak jsem zavrtěla hlavou. Pod šaty mám přece ještě spodničky, sice to nebude vůbec důstojné, ale rozhodně to bude lepší než nic. Pro šaty se poté vrátím... pomyslím si a vydám se tiše chodbou pryč.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 08.11.2011 11:53:45 Elen dosla nerusene na koniec chodby ku schodistiam.

Elen De Forte (Tulačka) : 15.11.2011 12:35:30 Rychle jsem se rozhlédla po chodbě a znovu se hluboce zamyslela : Mám jít nahoru, nebo dolů? A kde mám sehnat něco, co mi pomůže vyšplhat nahoru? Mám vylízt raději oknem, nebo vyjít hlavním vchodem...? Oknem, pomyslím si, a pak opatrně pokračuji nahoru po schodišti, abych se mohla dostat do vyššího patra a z něj provést svou malou akci. Ale nejdříve bych se musela porozhlédnout po provazu, nebo po něčem co mě bude jistit. Nebo, že bych mohla zkusit volný lezení po domě? Doufám, že je ten dům hodně zdobený, aby se po něm lépe lezlo... pomyslím si pro jistotu.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.11.2011 10:19:18 Elen sa rychlo rozhliadla a kedze sluha pomaly opustal Hashovu miestnost, vyrazila po schodoch nahor. Tam si dala chvilu casu na rozmyslenie a kedze si spomenula, ze steny hlady su robene z kamennych kociek, vyrazila k oknu. Okno je starodavene, vysoke s gotickym oblukom na vrchu a jednoduchou zapadkou na zamknutie. Bez problemov ho odklolila a vysla na parapetu. Pomocou damskeho kapesnicku, ktory ma kazda slusna slecna pri sebe si spravila poistku a okno zaklapla. Este stihla skontrolovat, ci ho dokaze jednoducho otvorit a uz sa venovala len stene a okoliu hradu. Elen stoji na drevenom parapete na tretiom poschodi hradu. Je to vo vyske aspon patnast metrov, ale zda sa to ovela vyssie. Je krasna, tepla a mesacna noc. Krasne vidno okolite vrchy i park pri hrade. Jej pluca naplna teply nocny vzduch a ticho. Take ticho, ako ked by tu ani ziaden hrad nebol. Pozrela sa nad seba a ... hmmm, caka ju este aspon desat metrov lezenia a potom nasleduje sikma strecha. Teraz si spomenula, ze na streche je mala vezicka v casti, kde sa vsetky styri kridla domu spajaju. Tam sa treba dostat...

Elen De Forte (Tulačka) : 20.11.2011 10:36:21 Stáhla jsem ze sebe mrštně suknici, aby mi nepřekážela v cestě nahoru a tak jsem si na sobě ponechala jenom nezdobený obyčejný korzet a spodničkové delší bílé kalhoty. Suknici jsem odhodila kousek stranou, do tmavého kouta, kde splývala s ostatním harampádím. Opatrně jsem otevřela okno a pocítila lehký závan teplého vzduchu. Vyhoupla jsem se přes okno a otočila jsem se zpátky k oknu, z nějž jsem právě vylezla. Rychle jsem vyndala kapesníček, jímž jsem západku s pojistkou zaklapla. Přenesla jsem svou pozornost svému okolí. První můj pohled směřoval směrem dolu, což se mi samozřejmě moc nevyplatilo, a proto jsem pohled, s trochu podrážděným žaludkem přesunula nad sebe. Koutkem oka jsem tak trochu ještě stihla zaznamenat okolní krásy, a ledové ticho, jenž mě překvapovalo a hlavně děsilo. To snad zvládnu, pomyslím si, když koukám nahoru. Je načase zopakovat si lekce lezení, a začala jsem hledat něco, od čeho bych se mohla odrazit a začít šplhat nahoru.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 22.11.2011 14:34:50 Nedaleko hradu sa vzniesol nad kopce cierny havran. Prave dokoncil svoju nocnu hostinu. Poriadne si pochutil na zbytkoch po nejakom hlodavcovi. Bolo mu to jedno, zakrakal blazenostou od plneho zaludka a zamieril si to ku nedalekemu hradu. Dva velke kruhy na nadobudnutie vysky, z ktorej by mohol pohodlne doplachtit na strechu. Ale nieco sa na inak pokojnom hrade deje. Dvojnozec bez kridiel zenskeho rodu stoji na rimse a obzera sa po krajine. Ludia su zaujimavy zivocichovia. - pomysli si havran svojim zvieracim sposobom, spomali plachtenie a so zaujmom pozoruje vycinanie dvojnozky bez kridel.

Steny hradu tvoria meter dlhe a pol metra vysoke kamenne bloky, medzi ktorymi je trojcentimetrova okrasna medzera. Okrem toho je v kazdom kamennom bloku vytesana tvar zvierata alebo cloveka, ktora ma chranit hrad pred zlymi duchmi. I za nu sa da zachytit.

Elen De Forte (Tulačka) : 24.11.2011 20:05:43 Moje nic netušící já vůbec nemělo nejmenší ponětí o černých křídlech, který ji pozorovali z dálky, neb moje pozornost se pekelně soustředila na něco, co jsem už dlouhá léta neuskutečnila. Zdálo se, že téměř křečovitě se snažím přidržet na domě, aby mě vítr, i když teď jemný a heboučký zároveň, nestrhl k zemi jako kousek papírku, kde bych našla svůj jistojistý konec. Zaklonila jsem hlavu a očima prozkoumávala zdivo. Byl to perfektní materiál na šplhání a rychlé pokračování vzhůru. Nebo to spíše byl velmi dobrý materiál pro ty, kdo v tom měli mnohem více cviku než-li já. Opatrně jsem nahmátla rukou první výstupek a pak jsem krok po kroku, ruku po ruce, začala šplhat vzhůru. Můj vzestup byl pomalý, protože jsem se nutívala ani jednou neuklouznout pohledem dolů k zemi, jenž se ode mne pomalinku více a více vzdalovala...

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 25.11.2011 08:46:43 Vzdialenost to bola velka a kedze Elen postupovala opartne a zodpovedne, zdalo sa jej, ze splha dhle hodiny. Preto bola prekvapena, ked sa prehupla cez rimsu a zahladela sa na nocnu oblohu pokial chytala dych. Cely vystup jej netrval ani tristvrt hodiny. Strecha je postavena v styridsatpat stupnovom uhle a je tvorena tavenymi skridlami. Takto v noci sa na nich zraza vzduch a tvori tak jemny klzky povrch. Aby sa Elen dostala na vrchol strechy, bude musiet prekovat este dalsich patnast metrov. V mieste, kde architektura hradu tvori kriz je mala okruhla veza s priemerom sest metrov a spicatou strechou, ktora pripomina ciapku trpazlikov z rozpravok, ktore Elen pocuvala, ked bola este len malym dietatom. Mury vezicky su vysoke styri metre a maju v sebe velke (2x1 meter) goticke okna otocene po jednom na kazdu svetovy stranu. Elen je od vezicky len niekolko desiatok metrov a vidi, ze sa v nej svieti. Nie je to vsak mihotave svetlo ohna, ale konstantne ziarivo biele svetlo, z ktoreho sa stavaju chlpky na rukach a na krku. A niekto v meistnosti je... Elen vidi sem - tam sa mihnut tien ostavy.

Elen De Forte (Tulačka) : 30.11.2011 21:11:50 Šplhala jsem docela dost dlouho na to, abych pocítila těžkost, jenž si začala sedat na moje svaly, které se napínali k prasknutí, aby vyhověli mým pokynům. Nakonec jsem se dostala na střechu a mohla se tak pořádně rozhlídnout a přitom nechat trochu odpočinout svaly. Ponechala jsem si trochu odpočinku na chvilku porozhlédnutí a ohromení zároveň. Ze spoda jsem si nikdy nevšimla, jak je tento hrad zdobený. Očima jsem se na chvilku pozastavila u malé okrouhlé věže, v níž se míhalo bílé světlo. Sem tam se tam mihl stín. Na chvilku jsem zaváhala, ale pak jsem nakonec přece jen, s dostatkem odvahy, vyrazila tím směrem. Chtěla jsem mít tento úkol už za sebou. Sice jsem stále netušila, co budu dělat, až se tam dostanu a čím budu bojovat, ale chtěla jsem vše ponechat náhodě a těžkosti situace, v níž pak budu. Pod tlakem mi to vždy více myslí.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 01.12.2011 09:19:58 Strecha nie je uplne spicata tak, ako je to zvykom na normlanych domoch. Na rozdiel od nich je na vrchu splostena tak, ze vznika asi dvadsat centimetrov siroka cesticka. V minulosti ju pouzivali kominary, ale teraz je tu preto, aby sa Elen dostala az ku vezicke. Po stvornozky sa po sikmej a smyklavej sterche pre mladu pruznu dievcinu nebol problem sa dostat az na vrchol sterchy. Trochu si vsak pri tom zaspinila oblecenie. Hash by to urcite momentoval nejakou nie vhodnou poznamkou o mladych slecnach. Elen sa postavila na vrchole strechy. Je to zvlastny pocit byt vo vyske takmer osemdesiat metrov nad zemou a citit, ako sa teply nocny vietov obtiera okolo tela, hladi po vlasoch, vpija sa do pluc a naplnije telo radostou a energiou. Pocitom, ze je mozne spravit cokolvek. Trebars i vzlietnut. Doteraz bola vidiet veza len zo spodu, zo strechy sa ale javi v inom "svetle". Uz to nie je len okrasna vezicka, ktora dodava hradu nonsalantnost a charizmu, teraz z nej citit zlo, negativnu energiu, spalujuce ziarenie, ktore sa podoba slnku na pusti. Naviac sa vezicka zda vyssia ako pri pohlade zdola. Na vysku ma aspon sest metrov plus sikma strecha (klobuk). A nad jej spickou kruzia tri bytosti. Su biele - priehladne, velke ako dospela zena, ale stihlejsia. Svalstvo na tvari maju napate do prasknutia v grimase kriku, nenavistneho kriku. Vlasy neupravene, zjezene a na mnohych miestach zmuchalne do drzolov. Ruky maju obnazene. Krasna pokozna a ruk mladej zeny je zhyzdena dlhymi ostrymi nechtami podobnymi pazurom. Telo maju sice zahalene dlhym bielym trickom zakrivajucim cele nohy, ale jasne sa pod nimi crtaju male pevne prsia, bradavky a stihly driek. Spodna cast tela uz nie je tak vyrazna a straca sa pod rozviatym koncom tricka. Bytosti Elen spozorovali a ich tvare sa este viac zmrastili v nemom vykriku. Vzlietli nad spicu veze a na okamich sa zdalo, ako ked by splinuli v jednu bytost, potom ale trojica strmhlav zautocila na Elen.

Elen De Forte (Tulačka) : 12.12.2011 22:31:04 Nakonec jsem se přece jen vyškrábala na nohy a mohla tak ulevit svým znaveným svalům, které mě už delší dobu pálily námahou. Ztěžka jsem si oddechla a pak jsem se lehce předklonila, abych si posléze opřela ruce o pokrčené nohy. Jen co jsem se sklonila k němému odpočinku zjistila jsem, že jsem si nechtěně zašpinila své bělavé oblečení. Pomalu jsem popadala dech, ale po pouhých pěti sekundách jsem se odhodlala První co mě za pocit naplnilo, bylo tiché nadšení z toho, že jsem konečně nahoře. Opět jsem se z pln plic nadechla, ale tentokrát jsem byla za svou snahu odměněna hebkým polaskáním od záchvěvu teplého proudu vzduchu. Na okamžik jsem měla dojem, že vše kolem mě je naprosto uskutečnitelné stejně jako to, že bych se mohla rozeběhnout a uvolnit své tělo v záchvěvu vzrušení, jenž by mě mohlo naplnit, kdybych se rozeběhla a se vší chutí se odrazila, abych pročísla vzduch svým tělem tím, jak bych letěla vzduchem směrem dolů. Nakonec odolám pokušení a raději se znovu rozhlédnu kolem, abych si tak věžičku znovu mohla prohlédnout : Nezdá se taková jako ze ze spod... Pomyslím si trochu překvapeně a zrovna když se málem nad tím více zamyslím spatřím ono nebezpečí číhající nad špicí věže. Sotva co si stihnu ono nebezpečí blíže prohlédnout, jejich tváře se znetvoří do děsivého křiku, který z nich však nevýjde. Němé bestie ale byly mnohem rychlejší než

se dalo očekávat a proto při jejich vražedném útoku se pokouším o ubohý úhybný manévr, doufajíc, že se tak vyhnu blížícímu nebezpečí, ale ještě předtím než se pokusím vykonat svůj chabý pokus o únik vykřiknu: Do rumového háje !!! // Opět se omlouvám za děsně dlouhodobou neaktivitu a za chyby v tomto příspěvku, protože jsem to psala na mobilu :))

Elen De Forte (Tulačka) : 20.12.2011 17:18:09 // Málo času, že? :D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 21.12.2011 10:57:20 Vpravo i vlavo ma Elen sikmu a klzku strechu. Kazdy krom bokom by znamenal pad a takmer istu smrt. I utok nemrtvych lietajucich zien je bleskovo rychli. Tak Elen len stihla vypustit z ust nadavku, cupnut si a chranit si tvar rukami. Nemrtve zeny jedna za druhov vrazaju svojim telom do stihlej dievciny a jedna za druhou sa stracaju len zopar centimetrov od tela Elen v modrej ziari, ktora postupne prebleskne popri celom jej tele. Vsetko trvalo len zopar sekund a Elen je opat na streche sama. Zda sa, ako ked by sa tento pokus o vrazdu ani nestal, ako ked by si to Elen len vymyslela... O nedavnom utoku svedci len ostry pichlavy vzdych plny ozonu. I ten sa vsak po chvily rozplynie.

Elen De Forte (Tulačka) : 22.12.2011 21:48:56 Nečekalam jsem, že útok těch podivných létajících žen bude tak rychlí a proto jsem jen zlostně zanadávala na jejich rychlí útok a proto jsem zlostně zanadávala na jejich tak moc urychlený útom, pak jsem si rychle dřepnula a začala jsem si chránit tvář rukama. Pocítila jsem prudké názory, to jak do mě začaly ty zrůdy narážet, a pokusila jsem sekvůli tomi zapřít nohama, aby mě nesrazily ze střechy. Ale i přes ruce, kterýma jsem si kryla obličej, jsem viděla pableskování modré záře, jenž za mnou blikala. Nakonec ono prudké narážení ustalo a já se jenom tak zničeně svalila na střechu. Bylo jen těžko uvěřitelné, že ten útok trval jen pár vteřin. Dokonce jsem došla také k závěru, že to co se předtím odehrálo nebylo vůbec skutečné. Tedy, nebýt oněch ostatní okolností, myslela bych si to pořád... Ani sama nevím jak dlouho jsem znaveně ležela na střeše a přerývavě se snažila dýchat. Kdo ví proč, nemohla jsem ani pár vteřin popadnout dech. Ale když se můj přívod kyslíku vrátil alespoň do částečného normálu našla jsem konečně onu ztracenou sílu v nohou a nakonec jsem se přece jen roztřeseně postavila na nohy. Vyrazila jsem opatrně vpřed abych tak mohla čelit dalším překážkám...

Elen De Forte (Tulačka) : 23.12.2011 15:51:31 // Šťastné, Veselé, ale hlavně plné ALKOHOLU, Vánoce :))) http://nd05.jxs.cz/851/339/89bd1cbb95_82201555_o2.png

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 24.12.2011 10:44:18 // Šťastné a Veselé i tebe Tuláčka :-D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 30.12.2011 12:37:37 Elen sa presunula k vezicke. Uz nie je citit ziaden prijemny teply nocny vzduch, i pohlad na okolie je rozptyleny, ako ked by sa nan clovek pozeral cez vrstvu horuceho vzduchu. Bolia z toho oci i hlava... Teraz je citit len cista esencia agonie, utrpenia a zla, ktore dviha chlpky do pozoru. Cez velke presklenne okno vidno celu miestnost. Osvetluje ju osem masivnych svietnikov, po dvoch u kazdeho okna. Podlaha zacina dva a pol metra pod urovnou parapety okna a je tvorena krvavocervenymi kachlickami. Po obvode miestnosti je bohata, cez styri metre vysoka, drevena kniznica. Je plna na prasknutie s knihami. Elen nevie precitat ich nazvy, kedze su pisane pismom, ktore este v zivote envidela. Do centra miestnosti je umiestneny stol v tvare pismena U. Jeho dva konce su od seba vzdialene viac, ako meter. To je skutocny stred miestnosti. Na stole su umiestnene rozne pergameny, alchymisticke nastroje, kanvicky, horaky a nechybaju ani flakoniky roznych velkosti a farieb. V strede miestnosti je ku zeleznemu kolu priputana naha zena. Ruky ma zviazane natiahnuto nad hlavou. Nohy su v miernom rozkroku prichytene o zem tak, aby sa nemohla ani pohnut. Moze jej byt asi sestnast. Je stihla a velmi dobre stavana, na zenu dost vysoka. Tvar ma krasnu. Teda mala hyzdi grimasa utrpenia. I ked evidetne strada, je stale ziva. Nie ako tie, ktore na Elen zautocili pred vezou. Nad jej hlavou je umiestneny krvavocerveny kristal v tvare ihlana spicou nadol tak, aby sa spic dotykala hlavy dievciny. Evidetne ju zranuje, kedze z miesta dotyku na jej etlo stekaju tenke pramienky krvy. Dievcina krici, ale jej krik takmer nepocut. Asi nejake kuzlo. Vikomt je obleceny v ciernom velmi jemnom plasti, na ktorom je vysity cervenou nitou velmi zlozity, pravdepodobne magicky, vzorec. Pod plastom presvita jeho nahe telo. Dievciny si nevsima. Plne sa venuje praci s alchymistickymi bankami.

Elen De Forte (Tulačka) : 30.12.2011 21:14:01 // Děláš si srandu? :D Tohle celé mám číst? xD

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 31.12.2011 13:37:11 // Som ta zanedbaval a tak som si to trochu chcel vyzehlit :-)

Elen De Forte (Tulačka) : 04.01.2012 20:00:30 // Moc se omlouvám, odepíšu až zítra. Teď máme ve škole hrozný fofr a představa že zítra píšeme dvě velké písemky mě i před týdnem děsila :D

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 05.01.2012 07:52:01 // Držím palce Tuláčka.

Elen De Forte (Tulačka) : 07.01.2012 14:19:02 Rychle, abych nemarnila časem, jsem se přiblížila k věžičce. Když jsem se rozhlédla kolem spatřila jsem, že okolí je nějak zvláštně rozptýlené. Jako bych se koukala skrz tekutou horkou mlhu, nebo chvějící se horký vzduch. Netrvalo dlouho a z toho pohledu mě rozbolela celá hlava, rychle jsem trhla očima jiným směrem a přenesla jsem svůj pohled a mysl opět zpátky k úkolu. Už jsem se těšila až se zbavím této nepříjemné situace, dokončím úkol a pak se v pořádku vrátím zpátky na loď. Přes sklo si prohlédnu celou místnost, jako zvědavé dítě, jenž si dělá zálusk na to, aby něco ukradlo. Ale tak trochu to i byla pravda, hlavním důvodem, proč jsem se tak nadšeně rozhlížela po místnosti bylo to, abych si hlavně prohlédla věci, které vypadaly dost draze či cenně na to, aby se daly někde prodat. Ano, krásné penízky...! Pomyslím si v duchu a téměř zamilovaně si vyfantazíruji vidinu toho, jak držím několik měšců plných mincí a chrastím s ním. Penízky! Penízky na oblečení! Penízky na šminky! Penízky na nové příčesky! Penízky na šperky! Penízky na botičky! Botičky! Ano!! Zbožné botičky, které bych si mohla nakoupit a pak si je radostně zkoušet celé dny. A plesové šaty! A nové zbraně! Ano, na ty bych málem zapoměla. Chtělo by to nějaké nové protottypy vrhacích nožů, ale lepší by byly botičky! Botičky! Botičky! Nebo by bylo hezké, kdyby někdo vymyslel prototypy šperků, které by se daly využít jako zbraně. zmateně jsem zatřásla hlavou nad svýma pohoršujícíma myšlenkami. Teď nebyl čas myslet na takovéto věci, musím se opět duchem vrátit zpátky k situaci, jenž se přede mnou rozprostírala... Pohlédnu pohledem plným odporu na knihovnu a rozzuřeně si pomyslím: Ale kde má nějaký cenný majetek? Copak se dá za knihy pořídit nějaké peníze? Dělají si snad ze mě srandu? Kde je kořist? Potřebuji přece něco navíc! Nějaké peníze...! Nebo nějakou cennou kořist! A knihy nejsou cenné!!! Očima přejedu alchymistický stůl, který stojí ve středu místnosti, a pak pokračuji zničeně pohledem dál. Nic z toho co tu je nevypadá moc cenně! Nakonec se očima zarazím u nahé dívky, která je připoutaná k jakémusi železnému kolu. Vypadá velmi mladě, možná bude zhruba ve stejném věku jako já, možná i mladší... říkám si v duchu, ale pak tyto myšlenky nahradí jiné: Oh, má tak hezounkou postavu, kvalitně vyhlížející vlasy a přenádherný obličej. Vypadá jako dcera nějaké bohaté rodiny. Jenom kdyby se netvářila tak zamordovaně. Být tam místo ní, tak se snažím zajistit si aspoň nějakou tu eleganci. A rozhodně bych se tam nehodlala nechat takto potupně připoutat. Že se ta dívka nestydí, být tam takto nahá! Zrudnu nad svýma myšlenkami Ach bože, na co to tu myslím? Ta dívka za to přece nemůže! pokárám se. Přenesu pohled na krvavě červený krystal, který podle všeho dívce způsobuje bolest, a horlivě přemýšlím k čemu zřejmě slouží. Ale nechtěla jsem dívku nechat déle trpět, než bylo nutno, a proto jsem se vrátila myšlenkami k tomu, jak bych se mohla tiše a nepozorovaně dostat dovnitř. Navíc, když jsem se nad tím chvilku zamýšlela, přišlo mi na mou duši dost nepřijatelné, aby byla dívka nahá v této místnosti. O důvod víc, proč by bylo lepší tuto záležitost už uzavřít. Vikomt vypadá dost zaměstnaně, možná by bylo možné se do místnosti vplížit oknem, pokud je otevírací.

Elen De Forte (Tulačka) : 07.01.2012 14:19:27 // Fuj, doufám, že ta písemka dopadne dobře!!!

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 09.01.2012 13:15:35 Okno je zabespecene len primitivnym zamkom starym asi tak, ako sam hrad. Nikto asi nepredpokladal, ze prave cez toto miesto niekto moze vniknut do hradu a tak zamky neboli menene. To vyvolalo na Eleninych krasnych perach usmev. Odopla si z vlasov sponu a po minute sustredenej prace nehlucne odklopila okno. Nekonecne ticho nocneho vecera prerusil vrcivy zvuk z vezicky. Elen okamzite poznala, ze to vydava cerveny kamen nad ubohou dievcenskou obatou. Kristal vydava hlboky temne posobiaci zvuk, ktory rozochvieva bubienky v usiach. Byt takemu zvuku vystaveny dlhodobo musi byt samo o sebe mucenim, z ktoreho moze normalnemu cloveku prasknut hlava.

Elen De Forte (Tulačka) : 09.01.2012 18:56:56 Hoho, zaraduji se, když zjistím onu zázračnou novinu. Neměla jsem ani trochu ponětí, že vršek věže nebude mít zajištěný tak dobře jako zbytek celého zámku. V životě by mě nenapadlo, že nejjednodušším způsobem, jak se sem vloupat, je jít vrchem. Až na ty vřískající ženy by se to dalo zvládnout. Radostně jsem se usmála a pak se na pár vteřin zamyslela. Nakonec jsem vzala sponku ze svých vlasů a okamžitě jsem se vrhla na páčení zámku. Doufala jsem, že to nebude tak těžké, jako to vždy vypadalo, protože moje specializace se vůbec netýkala těchto věcí. Vlastně jsem už častokráte přemýšlela nad tím, že bych něco obdobného vyzkoušela a tak se více vzdělávala. Ale nakonec jsem usoudila, že by bylo zbytečné umět tolik věcí. Nešikovně jsem se pokoušela odemknout zámek a po minutě se mi to nakonec podařilo. Vrátila jsem sponu zpátky do vlasů, pro jistotu že bych jí opět potřebovala, a tichounce jsem otevřela okno. Pohlédla jsem znovu na dívku a přitom zaslechla i vrčivý zvuk, který mi rozvibroval všechny myšlenky v hlavě stejně tak jako bubínky v uších. Trochu jsem měla strach, že to má i nějaké účinky na mě, ale nakonec jsem se rozhodla se tím nezabývat. Musela jsem vysvobodit tu dívku, takto trpět bych si totiž nepřála ani já. Tiše jsem sklouzla na podlahu a rozhlédla se opět po místnosti. Okno jsem nechala otevřené, v případě rychlého úniku. Teď přišla ta nejsložitější část, chtěla jsem se totiž proplížit kolem vikomta co nejtišeji aby mě neviděl a neslyšel. Porozhlédla jsem se po něčem, za co bych se mohla schovat a postupně se proplížit co nejrychleji k dívce. I když sem i částečně pochybovala, že vikomt si mě vůbec všimne, protože vypadal tak moc zabraný do své práce, stále jsem se měla na pozoru.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 11.01.2012 09:53:36 Elen je telom pritlacena ku drevenej stene masivnej kniznice a schovana v tieni svietniku, ktory ma priamo nad hlavou. Vikont ukoncil nejaku pracu s bankami, otocil sa ku kniznici pri ktorej sa Elen schovava, spravil zopar krokov, vybral nejaku knihu a vratil sa ku stolu. Prisunul si sviecku na stole a otvoril knihu. Zamyslene do nej hladi. Pri tom mimovolne zobral maly horak s pripevnenym flakonikom velkosti paste. IGNIS! - vyriekol akoby mimochodom a horak zahorel modrym ohnom. Pravou rukou otocil stranku knihy a lavou sa prehrabuje v bankach na stole. Pohlad ma stale uprety do knihy.

Elen De Forte (Tulačka) : 11.01.2012 19:43:46 Schovávala jsem se za polici s knížkami, když v tu chvíli jsem zaslechla kroky a skrz mezery, mezi knížkami a poličkou, jsem zahlédla vikomtovi nohy. Zadržela jsem dech a měla jsem co dělat, abych se přinutila zůstat na místě. Bála jsem se, že mě viděl a teď mě přijde zabít. Ale on jen sebral nějakou hloupou knihu a vrátil se zpátky ke stolu, aby tam otevřel knihu a dál se do ní začetl. Oddechla jsem si. Jeho náhlý výkřik, neznámého slova, mě hodně vyděsil až jsem byla nucena zalapat po dechu. Pak jsem jen v tichosti doufala, že mě přeslechl a vykoukla jsem ze své skrýše, abych zkontrolovala jeho činnost, kterou právě teď dělal, a vyhlídla si šanci k pokračování směrem k dívce.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.01.2012 10:50:09 Elen si ani nemusela casovat svoj presun. Vikont je tak zaujaty svojou pracou, ze tento okamih je rovnako dobry ako vsetky ostatne. Preto v podrepe prekonala vzdialenost od svojho ukrytu pod vikontov pracovny stol. Teraz, ked je k nemu este blizsie citi, ako mu brni telo nejakou energiou a ako si pod nosom nieco sepka.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.01.2012 19:47:47 Co jsem se doplížila pod jeho stůl chvilinku jsem tam setrvávala abych pochopila ten zvláštní pocit, který mi naplnil tělo. Bylo to jako nějaké brnění, které mu muselo proklouzávat celým tělem. Ostýchavě jsem se nahrbila a pak jsem se opět rozhlédla po místnosti. Už mi zbývalo jen pár kroků směrem k dívce, ale nevěděla jsem jak jí dále pomoci a proto jsem se rozhlížela po nějaké zbrani, či něčem co mi by mohlo pomoci a tak mi usnadnit práci. Tam kam jsem se poprvé podívala byl stůl, pod kterým jsem se schovávala, a tak jsem se letmo vyklonila abych tak mohla zahlédnout něco nápomocného k rychlejšímu zakončení mé akce.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 17.01.2012 08:44:16 Spod stola je dobry vyhlad po miestnosti. Naokolo je osem svietnikov, na ktorych horia hrube sviece, maly stolik s kalamarom, brkom a tupim nozom na otvaranie listov a pecati a velke mnozstvo rozne velkych kniziek. Elen si este spomina, ze vacsina vikontovho naradia sa vala, respektive je nejak ulozena na stole...

Elen De Forte (Tulačka) : 17.01.2012 16:47:05 Rozhlédla jsem se chvatně a roztržitě po místnosti a jako jedinou použitelnou zbraň jsem vyhodnotila tupí nožík na otvírání pečetí, ale pak jsem si nakonec přece jen vzpoměla, že nějaké nářadí (či něco co by se dalo úspěšně využít jako zbraň) se nachází na vikomtově stole. Párkrát jsem si zděšeně oddechla a pak jsem se znovu vyklonila zpoza stolu, tentokráte abych svou plnou pozornost přenesla směrem k povrchu stolu a doufala tak ve světlejší chvíle. Věděla jsem, že vikomt je dostatečně zaměstnaný na to, aby si mě všiml, ale přesto jsem byla opatrná a proto jsem co nejrychleji popadla to, co bylo nejpoužitelnější jako hbitá zbraň do akce.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 19.01.2012 07:50:26 Len krasne oci, celo a nadherne vlasi vycnievaju nad stol. Kazdy normalny muz by nieco take neprehliadol, ale vikont je stale velmi zamestnany clovek. Prave oddestiloval nieco zo sklenenej banky a opatrne to vlieva do dalsej vacsej nadoby osmickoveho tvaru. Elen vidi, ze uz ma pripravenych dalsich pat sklenenych baniek s tekutinami roznych fariec a rovnako tak i dalsi dvojhorak so zapalenymi knotmi. Na stole v okoly nie je nic, co by sa dalo ucinne pouzit ako zbran. Elen ale padne zrak na druhu strannu stola. Tam vikont este nedavno nieco preparoval a tak je tam mozne najst pinzetu, britvu a dalsie nastroje na munifikaciu. Su vsak priamo oproti vikontovi a tak je mozne, ze pohyb uzrie perifernym videnim...

Elen De Forte (Tulačka) : 21.01.2012 18:10:25 Letmo se rozhlédnu po stole, u něhož vikomt pracuje a přitom vyhlížím něco nebezpečně vyhlížejícího. Nezpozoruji téměř nic co by se dalo použít jako zbraň a proto přenesu pohled na druhou stanu stolu. To by mohlo být až příliš moc nebezpečné, řeknu si v duchu a chvilku zamračeně přemýšlím přičemž si nervózně začnu kousat do perfektně upraveného nehtu. Myslím, že bych to zkusit mohla. Vikomt je plně zabraný do práce a bůh ví, jestli mě tak jako tak uvidí. Zatím si mě téměř vůbec nevšiml a nebude žádný zázrak, když si mě nevšimne ani teď. Navíc, co budu mít zbraň bude mnohem jednoduší se ho zbavit a rychleji tuto akci uzavřu. Rozhodnu se nakonec a opatrně se začnu přibližovat k druhé straně stolu, abych se tak dostala co nejblíže k nástrojům. Dávno jsem si vyhlídla za zbraň břitvu a proto se co nejopatrněji přiblížím jejím směrem a pak se se vší opatrností pro břitvu nahnu, abych jí tak co nejrychleji ukořistila.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 23.01.2012 09:30:20 Elen sa podplazila pod stolom na jeho druhý koniec. Kachličky sú tvrdé a studené a tlacia na kolená. Zda sa tiež, že s nich dievčina pri pohybe drhne farbu. Alebo to vôbec farba nie je? Už je pod miestom, kde je položená britva. Jemne sa vysunie nad hranu stola, trčia jej len oči a temeno hlavy. Naťahuje sa po britve a ... Jej pohľad zablúdi na veľký červený kryštál nad hlavou mučenej dievciny. A v ňom vidi Elen dve čierne hviezdy. Trvalo jej len dva uderi srdca, veľmi pomalé údery srdca, pokiaľ poznala, že sa to nie su hviezdy, ale odraz očí. Vikontových oči, ktoré sa pozerajú na kryštál. Vikontovi trvalo len o úder srdca dlhšie, kým si uvedomil, že sa pozerá na odraz... Presunul pohľad. TÝ??? - v jeho otázke cítiť prekvapenie, zlosť, nenávisť a niečo ľadove... Žeby veštbu smrti?

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 26.01.2012 09:44:19 Vikomtovi sa oši zúžili do pomlčiek, za ktorými stale žiaria malé hviezdy temným červeným plameňom. Tvár sa mu sťahuje, vytráca sa z nej mäso, koža sa premieňa na pergament. Pery sa trhaju a strácaju, odhaľujú pri tom dokonalý chrup šľachtica. Nosná chrupavka mizne a ostáva pe nej len nepekná diera.

Ako posledné sa stratia očné viečka. Miesto nich však nie je temná hlbina, ale dve krvavočervene drahokami. Elen už pred sebou nevidí elegantného vikomta s dokonalou pleťou, ale len dohladka vybielená lepka s dvoma žiariacimi bodmy miesto očí.

Elen De Forte (Tulačka) : 27.02.2012 16:44:42 Rychle jsem se doplazila pod stolem na druhý konec abych se mohla natáhnout pro břitvu, jenž ležela na stole. V tom spěchu jsem si letmo všimla toho, že se barva pod mými koleny letmo odlepovala. Moc jsem se nad tím nepozastavovala a raději jsem přenesla svůj pohled zpátky k břitvě. Vykoukla jsem zpoza stolu a natáhla ruku po břitvě. Nemohla jsem zabránit tomu abych pohled nestrhla stranou směrem na onen červený křišťál nad hlavou oné dívčiny. Zahlédla jsem v křišťálu dvě černé hvězdy, pár vteřin my chybělo než mi došlo, na co se to právě teď koukám. Zachvěla jsem se nad tou myšlenkou a co nejrychleji jsem strhla pohled zpátky k Vikomtovi, který po pár vteřinách přesunul pohled na mě. Při jeho zlostném a nenávistném slově jsem sebou zmateně škubla. Zděšeně jsem přihlížela jeho rychlé proměny a po jeho změně jsem se trochu zlekla jeho novějšího vzezření. Nemohla jsem se ubránit zděšenému pohledu, jenž se mi objevil ve tváři. Po pár vteřinách jsem hbitě hrábla po břitvě, abych měla alespoň něco na obranu, vůči tomuto nově vyhlížejícímu nepříteli. // Vážně se moc omlouvám, poslední dobou jsem neměla moc náladu odepisovat a lézt na internet... :)

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 28.02.2012 09:54:01 Mico Terribilis passio! - skríkol Vikont. Jeho oči nabrali ešte červenšiu farbu a k Elen naťahujúcej sa po britve šľahol blesk krvavej farby. Dievčina však nečakala pokial ju zasiahne, mrštne skĺzla bokom. Blesk neškodne preletel miestom, kde len pred chvíľou mala srdce a narazil do police s knihami. Blesk zo sebou zanechal vôňu spáleného ozónu. Ten sa miesi s pachom rozleptaných kníh, ktoré zasiahol.

Elen De Forte (Tulačka) : 06.03.2012 13:38:04 Výkřik vikomta mě varoval, že se něco děje a proto jsem stáhla rychle ruku co nejdále od břitvy a uskočila nic nečekajíc stranou. Blesk, či co to bylo, prolétl kolem, přímo skrz místo kde se ještě před chviličkou ocitala má hlava, a srazil se s policí s knížkami. Pach spáleniny mi podráždil lehce nos a já pohlédla na místo, které před nemalou chvilkou blesk zpustošil. S úlekem v očích jsem pohlédla na vikomta a v úmyslu si zachránit svůj život jsem trochu podlézavě pronesla: "Snad to můžeme nějak rozumně vyřešit ne?" Přece se nenechám kvůli nějaké hlouposti zabít. Je vidno, že některé věci mi zatajili schválně, aby

mě sem přinutily jít. Kdybych jen věděla co vše se tu děje a jak moc to ohrožuje můj život, zřejmě bych sem ani nepáchla. Pomyslela jsem si zděšeně.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 12.03.2012 11:05:21 Živá sa odtiaľto i tak nedostaneš. Táto chudera i tak nemá tak čistú krv ako každý Hashov známi. Možno i jemu nechám ochutnať chuť červeného diamantu a pripútam ho na kríž. - pri tom obchádza stôl ako panter - Už sa neviem dočkať chvíle, keď budeš i ty na kríži a diamant sa bude dotýkať tvojej krásnej hlavy. Uvidíme, či i potom sa ešte budeš chcieť dohodnúť. Xaxaxaxaxaa. Mico Terribilis passio! - z vikontových očí vyrazil ďalší klesk, ktorému sa Elen len tak - tak vyhla. Prevrhla pri tom nejake nádoby na stole. Tiez sa na zemi zliali a silne poleptali nohu stolu...

Elen De Forte (Tulačka) : 12.03.2012 16:52:35 Ještě nikdy nebyla situace, ze které bych se nedostala živá. Pomyslela jsem si trochu povrchně a pohrdavě jsem sledovala jeho pohyb, který vykonával mým směrem. Nijak jsem na sobě nedávala najevo strach či nervozitu, v této situaci by mi to akorát nepřineslo nic přínosného. Nasadila jsem sebejistý ironický výraz a trochu jsem ucouvla, abych nemusela být trochu blíže vikomtovi. Kdybych byla v tomto okamžiku neucouvla byla bych si ani nevšimla, že vikomt vyvolal další kouzlo. Jen tak tak se mi podařilo uhnout další smrtelné ráně a v příštím okamžiku jsem spatřila jak se rozlila jedna z nádob na stole. Tekutina se rozlila po stole a pomalu proudila po noze stolu. Výsledek byl docela děsivý, když jsem si představila, že by se něco obdobného mohlo stát mě. Během vteřiny jsem potlačila výraz nejistoty a znovu jsem se, co nejméně nápadně, rozhlédla kolem po nějaké zbrani. Pak jsem nasadila lehce ironický a povznesený výraz se slovy: "Jste si jist, že více toho prášku nepotřebujete? Pokud hádám správně, tak tak málo prášku by Vám na moc dlouho vystačit nemohlo...," řekla jsem při vzpomínce na pár zrnek oné zvláštní směsi, kterou jsme sebou přivezli.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.03.2012 09:22:12 Ty máš pre mňa väčšiu cenu. Chachachachacha. - spustil vikont, alebo skôr to čo bolo vikontom smiech - Táto běhna - kývol hlavou k dievčaťu trpiacemu pod krvavým kryštálom - tá bola duševne mŕtva už dávno pred tým, ako som si ju zobral na starosť. V tebe ale cítim silu, energiu, vzdor, mladosť a prebúdzajúcu sa ženu. Si dokonalá a chcem ťa viac, ako nejaký prach. Ten si zoženiem i inak. Sila z jeho zmesi je ničím v porovnaní s tým, čo mi dáš ty. Chachachachachacha - opäť sa šialene zasmial. Zdá sa byť šťastný. Pomaly obchádzete stolík dokola a vikont opäť vypálil blesková ránu z očí. Tentoraz ale trafiť nechcel. Hrá sa. Chce začať s mučením obete skôr, ako ju chytí. Elen sa pomaly pohybuje okolo stolu tak, aby bol vikont na jeho druhom konci, čo najďalej od nej. Za chrbtom má stále knihy knižnice a vysoko položené okná. Pred sebou vikontov pracovný stôl. O chvíľu si vymenia miesto. Elen bude stáť tam, kde stál pôvodne vikont a dokončieval práce na prášku a příšera ukrývajúca sa v tele vikonta bude stáť nad britvou...

Elen De Forte (Tulačka) : 13.03.2012 14:53:02 Chudák holka..., nejen, že jí tímto způsobem využívá a zabíjí, a teď jí ještě ke všemu uráží. Pomyslím si dost ironicky a pohoršeně. Jeho šťastný výraz mě trochu více akorát popudil, ale kupodivu (což jsem si jen velmi nerada chtěla přiznat) mi jeho předchozí slova velmi silně polichotila a proto jsem se mu je nesnažila nikterak vyvracet. Avšak, přece jen jsem se na chvíli nad jeho slovy přece jen letmo pozastavila: Dokonalá? letmo jsem si prohlédla svoje oblečení No nevím, jestli spodní prádlo patří k dokonalosti, stejně tak odlíčený obličej a nedbale rozpuštěné vlasy. Spíše abych snad vypadala jako žena, vypadám jako divoška. Dalšímu blesku nebylo třeba se vyhnout ale přesto jsem se neubránila svmu popudu a ucukla jsem stranou. Jeho hraní si se mnou mě silně popudilo a proto se mi vehnala červeň do tváře. Nemusela jsem se ani otáčet, abych poznala, že za sebou mám hordu knih a okna, ale k čemu by mi to bylo? Právě v tomto okamžiku jsem si přála ukončit vikomtův chatrný a nudný život. I přes to, že vikomt bude za pár sekund stát nad břitvou jsem se nedokázala ubránit dalším nadějným pohledům ke stolu, abych objevila alespoň něco dalšího, co by se dalo použít jako zbraň. V nejhorším případě jsem se rozhodovala pro další řešení, protože chuť zabít vikomta byla nižší než potřeba zachránit si svůj holý život. "A co to vyřešit takhle? Hash by se vám určitě ochotně vydal na milost a nemilost a já bych mezitím odjela pokojně pryč, aniž bych se snažila zničit váš bizarní plán?"

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 13.03.2012 20:55:46 Phhh Hash. Ten naivný, samotársky dobrák. Hlupák je to a schováva to za fľašu čohokoľvek. S jeho talentom a silou by som vládol nie len celej Geneve, ale i ostrovom v okolý. Ale výborný nápad levica moja neskrotná. Nezabijem ťa. Aspoň nie ihneď. Hash ťa nenechá zomrieť, všimol som si, ako sa k tebe chová. Hash si nikoho nepustí k telu, ale ty si sa tam dostala :-D. Geniálne, že ma to samého nenapadlo. Poslúžiš mi ako návnada. Dostanem nie je poklad v tvojom tele, ale i najsilnejšieho čarodeja na okolý. Chachachachachacha.

Elen De Forte (Tulačka) : 13.03.2012 23:44:48 Šílenec šílenej... k čemu mu je moc a vláda nad nijakými ostrůvky o kterých bych se byla nedozvěděla, nebýt onoho úkolu, jenž jsem dostala k splnění... na chvilku se mi pohoršeně blísklo v očích Ach pro boha... přece se nemohu jen tak sebrat a utéct aniž bych ho dokončila či se jen nevynasnažila více... Zastihla jsem ho ve špatném okamžiku. Neměla jsem sem vůbec lézt nepřipravená a beze zbraní. Měla jsem to tu nejdříve obhlédnout a zbytek odložit na příště. Že já hloupá jsem se se vůbec snažila skončit to tu co nejdříve a vypadnout... následovaly mé další sebelítostivé myšlenky. Ale sama jsem už dávno byla rozhodnutá, že takto to já rozhodně nenechám. Vždy jsem nesnášela rozkazovačné a domýšlivé lidi (či snad létající zrůdy?) jako on a proto jsem si dávno udělala v hlavě jasno... za žádných okolností mu nehodlám v ničem přímo pomáhat, či ho slepě poslouchat. Vždy si najdu nějaké východisko jimž se k vikomtovi dostanu blíž a díky němu ho zabiji.

V očích mi pobouřeně zablýskne : Ale musím si pospíšit... už mi nezbývá moc času... říkám si a přitom s pokorným výrazem na vikomtova slova, jako bezduchý člověk, kývám, snažíc se působit, že chápavě naslouchám.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 14.03.2012 07:47:56 Lebke podobná, jemnou kožou obalená hlava s dvoma žiariacimi červenými očami, ktorá pred chvíľou bola vikontom, sleduje každý pohyb ktorý Elen spravý. Ďalšími dvoma bleskami ju donútil uhnúť sa a pri tom sledoval jej pružné pohyby a dokonalu energiu mladosti. Elen má pocit, že ju vyzlieka pohľadom. To, že to nie je daleko od pravdy potvrdzuje i slina, ktorá vikontovi vyteká z kútkov úst. Zakrič! Zakrič pre mňa. Chachacha. - a ďalší blesk udiera do meista neďaleko krásnej slečny. Elen si opäť vymenila miesto s vikontom. Ten opäť stojí nad svojou bývalou prácou. Nevedomky, takmer mimozmyslovo, dáva roztok z prášku rohu jednorožca stranou a flakónik zazátkuje. Tekutina v ňom má zvláštnu farbu. Z jedného pohľadu sa zdá byť priezračná, ale stačí trochu uhnúť hlavou a javia sa v nej trblietave nitky farieb dúhy. Elen sa zas dostala na miesto, kde je britva a zopáť ďalších nástrojov na pitvanie.

Elen De Forte (Tulačka) : 16.03.2012 12:15:44 Zděšeně se snažím unikat před dalšími blesky, jenž na mě opět sešle, přitom si ale snažím opět zachovávat svou důstojnost. Když svou pozornost odvrátím od uhýbání směrem k vikomtovi, trochu znechuceně odvrátí pohled. Opět jsem si vyměnila místo s vikomtem a tentokráte jsem stanula znovu na místě, poblíž té břitvy. Odvrátím pozornost od vikomta a co nejrychleji popadnu břitvu, ležící na stole ochotna jí použít téměř na cokoliv a jakkoliv.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 16.03.2012 12:59:31 Cica sa rozhodla škriabať. Chachachacha. Tak poď, poď do môjho objatia. Ja ťa naučim, ja si ťa skrotím tak, že budeš predomnou po kolenách chodiť a ešte budeš za to vďačná. Chachachacha... - ďalšia vlna šialeneho smiechu. Na to ľahko ako šelma vyskočil vikont na stôl a vydal sa za Elen. Pritom prevrhuje nádoby, stúpa na vzácne vzorky, kope do kníh... a stále sa smeje. Skloň sa predomnou Elen a ja ťa spravím nadokonalejšiou otrokyňou.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 21.03.2012 09:39:09 Vikont sa stále viac a viac blíži k Elen. Na tvári má stále pohŕdavý a chtivý úsmev, očami hypnotyzuje dievča pred sebou a pri tom si ničí vybavenie porozhádzane na stole...

Elen De Forte (Tulačka) : 21.03.2012 13:38:46 Dál vyčkávám na místě a přitom se mi hlavou honí spousta myšlenek jen ne ohledně nadcházejícího

boje. Nejvíce jsem litovala toho, že mám tak dlouhé vlasy či proč jsem si je a boha zapomněla sepnout, aby mi v boji nepřekážely. Trochu odvážně nastavím světu bradu a s břitvou v ruce se pomalu připravuji na správný okamžik, kdy budu moci příhodně zaútočit. Když už je ode mě vikomt jen pár metrů vyrazím s břitvou v ruce v před bez jediného výkřiku či sípavého nadechnutí. Rukou, v níž svírám svou jedinou zbraň, zamířím v mžiku vikomtovi do tváře, popřípadě ho trochu lehce nahnu směrem na oko či jeho spánek.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 21.03.2012 14:50:40 Vikont je od Elen len na dva metre, napriahne pravú ruku do predu smerom na hrdlo mladej dievčiny a veľmi rýchlo vyhŕkne kúzlo - Capere, trahere et tenere! Elen si inštinktívne chráni hrdlo rukami, ale i tak sa začína dusiť. Pričom len vďaka náhode ešte nepustila britvu a ani sa sama neporezala. Niečo jej silne stislo hrdlo a vyzdvihlo ju nad stôl tak, že na ňom stojí len špičkami nôh. Vikont sa hlasne smeje. Má Elen dokonale vo svojej moci. Trochu viac stisknúť a Elen prestane dýchať úplne. Napriahne ľavú k jej tvári a na jeho vyschnutých prerách sa mu vykúzlil slizký úsmev. Chýbajú len centimetre a pocíti malade teplo Eleninej pokožky. Elen sa nemôže pohnúť, nemôže zabrániť vikontovi sa dotkol sa jej líca... V tom sa od tela mladej slečny oddelí jej duša. Nie, nie je to jej duša. Je to duša banšií, ktorá len pred niekoľkými minutami hrozila Elen pádom zo strechy veže. A duša kričí. Kričí tak, ako nikdy v živote. Ale už to nie je len utrpením, ale i radosťou. Vikont ihneď stiehol ruky k hlave a v marnej snahe chrániť si uši pred tým hlukom. Krok po kroku ustupuje. Elen je voľná. Jej hluk vôbec nevadí. Skôr naopak, dodáva jej to silu a energiu. Teraz je pánom situácie zrazu ona a môže robiť čo chce...

Elen De Forte (Tulačka) : 26.03.2012 20:15:10 Trochu šokovaně sleduji jak se ke mě vikomt přiblíží a vyhrkne kouzlo. Dřív než stihnu jakkoliv zareagovat pocítím, že mi někdo téměř drtí krk a já se zatím nekontrolovatelně dusit. Instinktivně jsem stáhla ruce ke krku abych jej chránila před neexistující rukou jenž mě rdousila. Málem jsem se řízla břitvou, kterou jsem stále nechtěla pustit na zem, ale v tomto momentě jsem to nebrala na vědomí. Nakonec mě neznámá síla vyzdvihla nad stůl tak že jsem se ho dotýkala jen špičkami bosých nohou. Přesto všechno jsem se od vikomta snažila co nejdál odtáhnout aniž bych dbala na škrcení a pálivou bolest na krku. Bezbranně sleduji jak se ke mě přibližuje, když v tu chvíli se odehraje něco naprosto z mé strany nečekaného. Nebyla jsem úplně při smyslech abych pochopila, co že se to právě teď stalo a proto jediné na co si vzpomínám bylo křičení, které mě viděsilo a probudilo mě to ze mdlob, jenž na mě přicházely. Spadla jsem na kolena, kouzlo zřejmě povolilo, a na kraťounký okamžik jsem upustila břitvu abych si pohladila pochroumaný krk. Ale pak se ve mě hned vzedmula duše bojovnice a proto jsem neváhala a sebrala břitvu z podlahy a téměř beze smyslu jsem se vrhla na vikomta s vražedným mířením. Zrovna jsem neměla čas na lítost. Pocit z předchozí bezmoci mě natolik rozzuřil, že jsem měla potřebu někoho zabít. Nenáviděla jsem

když jsem byla bezmocná ať už jakýmkoliv způsobem. V hospodě by snad byť jen stačilo aby mě někdo začal neprodleně urážet a já bych na to neměla odpověď. Už v takovýchto okamžicích mě zmáhal vztek.

Pán Jeskyně (Stroskotanec) : 28.03.2012 09:45:53 //Popíš, čo robíš Elen De Forte. Vikont je takmer bezmocný, ohlučený krikom priezračnej ženy. Ty si pri plnej sile. Ako keď by sa čerstvo najedla, napila a vyspala.

Elen De Forte (Tulačka) : 03.04.2012 21:25:04 Ne málo mě fascinovalo jak jsem byla najednou naplněná neznámou sílou. Ale nebyl čas nad tím zrovna teď přemýšlet. Právě byl čas konat! A protože jsem měla všechny části těla naplněná pomstou byl čas zabíjet. Oči sem i nebezpečně blýskaly a ruce se chvěly nadšením nad nadcházející situací. Křik ženy jsem naprosto ignorovala a chystala jsem se k útoku. Pár nekonečných vteřin jsem klečela na vikomtovi, dlouhé vlasy všude po obličeji. Zvedla jsem ruce, v níž jsem svírala svou zbraň, a bodla. Nebodla jsem ale jen jednou. Bodla jsem několikrát a nepřímo. Nemířila jsem, bylo mi jedno jak mu ublížím, důležité pro mě bylo, že mu aspoň nějak ublížím.