OXIDY Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov
CO TO JSOU OXIDY?
Oxidy (starší název kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku, kromě vodíku. Mezi oxidy patří mnoho nerostů, průmyslových surovin, výrobků i odpadních látek. Sloučeniny kyslíku a vodíku nepatří mezi oxidy.
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Názvy všech oxidů jsou dvouslovné. Skládají se z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je OXID. Přídavné jméno je utvořeno z názvu prvku, který je sloučen s kyslíkem. Koncovku přídavného jména nám určuje oxidační číslo prvku sloučeného s kyslíkem.
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Kyslík má v oxidech oxidační číslo vždy –II. Součet oxidačních čísel všech atomů ve sloučenině je roven O. Ve vzorci je pořadí sloučených atomů prvků opačné než v názvu.
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Oxidační číslo prvku sloučeného s kyslíkem
Koncovka přídavného jména
Příklad oxidu Název
Vzorec
Poměr počtu atomů prvků sloučených v oxidu
I
-ný
oxid sodný
Na2O
2:1
II
-natý
oxid vápenatý
CaO
1:1
III
-itý
oxid chromitý
Cr2O3
2:3
IV
-ičitý
oxid uhličitý
CO2
1:2
V
-ečný -ičný
oxid fosforečný oxid dusičný
P2O5 N2O5
2:5
VI
-ový
oxid sírový
SO3
1:3
VII
-istý
oxid manganistý
Mn2O7
2:7
VIII
-ičelý
oxid osmičelý
OsO4
1:4
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Vytvoření vzorce z názvu Oxid železitý • zapíšeme pořadí prvků
Fe O
• doplníme oxidační čísla
FeIII O-II
• použitím křížového pravidla doplníme indexy
FeIII2 O-II3
• výsledný vzorec
Fe2O3
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Vytvoření vzorce z názvu Oxid uhličitý • zapíšeme pořadí prvků
CO
• doplníme oxidační čísla
CIV O-II
• použitím křížového pravidla doplníme indexy
CIV2 O-II4
• Oba indexy jsou dělitelné dvěma – můžeme krátit C IV1 • výsledný vzorec
CO2
O-II2
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Vytvoření názvu ze vorce Cl2O7 • doplníme oxidační čísla, oxidační číslo chloru dopočítáme; 7 . (-II) = -14, ve vzorci jsou dva atomy chloru, proto -14 : 2 = -7, oxidační číslo chloru bude VII
ClVII2 O-II7
• podstatné jméno
oxid
• přídavné jméno
chloristý
• celý název
oxid chloristý
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Vytvoření názvu ze vorce SO2 • doplníme oxidační čísla
SIV O-II2
• Pozor kyslík má v oxidech oxidační číslo –II, nelze použít křížové pravidlo. Oxidační číslo síry musíme dopočítat, aby byl součet oxidačních čísel O.
• podstatné jméno
oxid
• přídavné jméno
siřičitý
• celý název
oxid siřičitý
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ
PŘÍKLADY
Vytvoř vzorec oxidu Oxid hořečnatý
MgO
Oxid draselný
K20
Oxid dusičný
N2O5
Oxid železnatý
FeO
Oxid manganistý
Mn2O7
Oxid chromitý
Cr2O3
Oxid osmičelý
OsO4
NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ
PŘÍKLADY
Vytvoř vzorec oxidu Na2O
oxid sodný
NO2
oxid dusičitý
CO
oxid uhelnatý
P 2 O5
oxid fosforečný
CaO
oxid vápenatý
Fe2O3
oxid železitý
Cl2O7
oxid chloristý
OXID SIŘIČITÝ Vzorec
SO2
• Bezbarvá, plynná, ostře zapáchající látka • Jedovatý, dráždí ke kašli • Příprava hořením síry na vzduchu • Spalováním méně kvalitního uhlí se dostává do atmosféry, kde způsobuje kyselé deště • Používá se při výrobě papíru a celulosy ze dřeva, k dezinfekci (síření) sudů, sklepních prostor a včelích úlů • Meziprodukt při výrobě kyseliny sírové
OXID DUSNATÝ A OXID DUSIČITÝ Vzorec
NO
• NO – bezbarvý
NO2 NO2 – hnědočervený
• Unikají do atmosféry jako součást výfukových plynů spalovacích motorů, kde způsobují kyselé deště • Meziprodukty při výrobě kyseliny dusičné
OXID UHLIČITÝ Vzorec
CO2
• Součást atmosféry • Plynná bezbarvá látka, nedýchatelná, má větší hustotu než vzduch • Nehořlavá – hasící přístroje • Produkt dýchání a spalování uhlíkatých paliv • Společně s vodou je výchozí látkou při fotosyntéze • Používá se v chladících zařízeních, k výrobě sodové vody • V pevném skupenství se označuje jako „suchý led“
OXID UHELNATÝ Vzorec
CO
• Bezbarvá, plynná, velmi jedovatá látka, bez zápachu • Při vdechování se váže na krevní barvivo hemohlobin pevněji než kyslík a zabraňuje tak přenosu kyslíku v organizmu • Nezachytí ho ani běžný filtr ochranné masky • Vzniká při nedokonalém spalování v kouřových plynech a ve výfukových plynech
OXID VÁPENATÝ Vzorec
CaO
• Bílá, pevná látka • Vyrábí se ve vápenkách pálením vápence • Ve stavebnictví znám pod názvem „pálené vápno“ • Používá se k výrobě „hašeného vápna“
OXID KŘEMIČITÝ Vzorec
SiO2
• Pevná, velice stálá látka • V přírodě se vyskytuje jako nerost „křemen“ • Nejvíce oxidu křemičitého se spotřebuje ve formě křemenného písku • Ve stavebnictví se používá k výrobě betonu a vápenné malty • Dále se oxid křemičitý používá k výrobě skla
