M a re O rien ta le v id ě n é s e Z e m ě. V p ravo v zh led v d a le k o h le d u , v levo re k tifik o S 0 !. w ,A ' - K ' Hf r r m 9 )- ~ Na p rv n í s t ra n ě o bá lky je M a re M o sco v ien se (M o s k e v s k é m o r e ) , o b je v e n é v r. 1959, zm ap o v á n o r. 1967. V k ro u ž k u je s lo ž en ý s n ím e k „ L u n y 3 “ v ú p ra v ě E. A. W h ita k era . [K č lá n k u na str. 2 5 .)
©
—
O rb is ,
n. p. _
1968
Říše hvězd
Antonín
Roč. 4 9 (1968) č. 2
Ri i kl :
MAPOVÁNÍ O D V R Á C E N É S T R A N Y M Ě S Í C E Uvidíte-li někde po a s tro n o m ic k é p ře d n ášc e lekto ra, ja k obíhá kolem jednoho z p o sluch ačů a přitom se točí k olem své osy, pak to není důvod ke zn epoko jení. To je n o m lek to r zodpovídá běžný dotaz, proč M ěsíc u k a zuje pozemšťanům ste jn o u tvář. Před 130 lety vyvodil pro fe so r S m e ta n a z v á z a n é r o ta c e M ěsíce tuto úvahu: „P řeškoda je n, že potud nevíme, k te ra k by chom se do M ěsíce dostati mohli . . . Komu by se však před ce je d e n k rá te po štěstilo dostati se tam, neopom iň tázati s e je n těch, k teří stranu k Zemi ob rácenau obývají; an druzí Zem nikdy n e s p a třu jí aniž snad o bytosti j e j í vědí. Ja k se as di věji ubožátka, když jim š ť a s tn ě jš í sausedé vypravují o tom velikém M ěsíci, k terý u stav ičn ě na jednom m ís tě na obloze s t o j! a tak k rá sn ě jim svítí! Tu snad k o n a jí d a le k é pauti na p o lok au li sv ě tlem onoho b o ž ství oblaženou s k lá d a jíc e je m u poctu nábožnau a r a d u jíce se z ja s n é tváře veleb nosti je h o ." Měsíc se otočí k ole m své osy za s te jn o u dobu, za kterou oběhne kolem Země. Proto n a tá č í k Zemi s tá le s te jn o u polokouli, a proto by ta k é ,,měs í č a n “ prof. S m e ta n y viděl Zemi tr č e t s tá le na jed nom m ístě nad obzo rem — pokud by ovšem bydlil n a „polokau li světlem onoho božství oblaž e n é “. S k u te č n o s t je ale s lo ž itě jší. V důsledku lib ra cl se M ěsíc při pohledu ze Země m írn ě k olébá ve všech s m ěrech, ta k že m ám e m o žn o st postupně pozorovat o ně co více než 50 % m ě síčn íh o povrchu. N aopak ,,m ě s íč a n “ by neviděl Zemi ne h y bn ě s t á t nad obzorem, a le viděl by, ja k Země zvolna krouží po slo žitý ch k řiv k á ch v čá s ti oblohy o průměru a si 15°. Popis vzniku lib ra cí n a lez n e č te n á ř jinde (např. v knize J. Sad ila „Cíl M ě s íc 11, Orbis, P raha 19 3 0 ). Zde se om ezím e pouze na n ě k te ré důsledky. Na obr. 1 se díváme na Měsíc ve sm ěru k olm ém na sp o jn ic i se Zemí. Librace jsou právě nulové, tak že ze Země bychom uprostřed d isku M ě síce viděli p o č á te k s e l e n o g r a f ic k ý c h souřadnic (A = 0; jS = 0) a na o k r a ji disku by pro bíhaly d ev ad esá té poledníky východní a západní d élky ; tyto po ledn ík y nechť rozdělují Měsíc na p řivráceno u a o d v ráce nou polokouli. V ezm e m e -li v úvahu librace, pak je n am ís tě ro zdělení M ě s íce n a tři části: přiv rá cen á č á s t (41 % m ěsíčn íh o povrchu) A ........................trv ale B + B' . . . přecho dně pozorovatelná č á s t (lib ra č n í oblast) (18 % m ěsíčn íh o povrchu) C ........................ trvale o d vrácená čá st (41 % m ě síčn íh o povrchu)
S o u čte m prvých dvou údajů do s p ě je m e ke z jiš tě n í, že ze Země mů žem e pozorovat postupně až 59 % m ěsíčn íh o povrchu. T e o re tic k y j e to v pořádku, ale p ra k tic k y to má pro s e le n o g r a f ii m alý význam. Partii B' (obr. 1) vidíme totiž i za n e jp ř íz n i vější lib race pod ta k n e p a trn ý m úhlem, že n e js m e Schopni tuto ob last úspěšně mapovat. Můžeme sice pohodlně m ěřit profily m ěsíčního o k r a je a využít toto m ě ře n í pro p o třeby s elenod ézie [viz ŘH 2/1967, str. 2 5 ), nedovedem e však správně určit půdorys útvarů a z e jm é n a j e jic h s e le n o g r a f ic k é délky. M alá vyvýšenina zde sk rý vá za sebou k ra jin u do hloubky n ě k o lik a d esíte k k i lo metrů. Autor si proto dovolu je vyslovit zdánlivě p arad oxní tvrzeni, že díky libracím můžem e s úsp ě ch e m m apovat ze Země celou přivrácenou p o lo kouli v č e tn ě čá s ti B (obr. 1 ), tedy pouze 5 0 % m ě s íč n íh o povrchu. Po tvrzují to výsledky v še c h sele n og rafů , k te ří se v m inulosti pokoušeli vyplnit b ílá m ísta v č ásti B\ tj. v t ě c h 9 % povrchu za p řivráceno u polokoulí. I když se v je d n o tliv ý ch p říp a d e ch podařilo po velk ém úsilí p ro nik n out za 90° poledník, nem ohly tyto výsledky pro 'm alou s p o le h livost posloužit ja k o podklad pro novodobé, m apování od vrácené strany . Avšak ani v části B, před 90° poledn ík em , nebyla s itu ac e až donedávna n i ja k uspokojiv á. P řík la d em může b ýt i Mappa S e le n o g ra p h ic a od K. Anděla, vydaná v r. 1926. T a to g ra fi c k y p ře k rá s n á mapa, velmi věrně zob ra zu jící c e n tr á l n í partie M ěsíce, pře stá vá být spolehlivá už 75° od středu mapy a mezi 80° a 90° je z ce la ne sp oleh liv á ja k v polohách, ta k ve tv arech zo b ra ze n ý ch útvarů. To sam ozřejm ě- n i ja k n e z m e n š u je v ý znam díla K. Anděla, k te rý ve s rov nání s dnešním i s e le n o g ra fy tvořil té m ě ř z ničeho. Jiným přík la d em n e ji s tý c h in fo r m a c í i lib ra čn í zóně jso u tzv. ok rajov á pohoří, pře devším D oerfelovo a Leibnizovo, k te rá na s ta rš íc h m a p á ch lem u jí o k ra j M ě síce po obou s tra n á c h jižního pólu. Tradovalo s e do k o n ce , že jsou to n e jv y šš í pohoří na Měsíci. Zde poněkud před běhnem e odkazem na mapu okolí jižního pólu n a 4. s tra n ě přílohy. Jm eno vaná pohoří by m ěla být na rovném o k r a ji mapy, k ole m d ev a d esátý ch p o le d níků — jsou tam však pouze skupiny k rá te rů a po ru še n ých valů. Při p o hledu ze Země vidíme na o k r a ji je n p ro fily tohoto k rá te ro v é h o pole, působící d ojm em pásmového pohoří. Avšak opusťme v z d á len ě jší minulost a p ře jd ě m e do období nov od o bého m apování od vrácené stran y M ěsíce. Tuto kapitolu v d ě jin á c h selen o g r a fie z a h á jila 7. X. 1959 s o v ětsk á sonda Luna 3, k te rá p ře d a la na Zemi první sním k y vý ch od n íh o1 sektoru od vrá cen é stran y . Byl to prů-
N
1 Východ a zápa d na M ěs íci js ou v tomto č l á n k u ud áván y ve sm ys lu u s n e s e n í Mezi-, n á ro d n í a s t r o n o m i c k é un ie z r. 1961, tj. v a s t r o n a u t i c k é m smysl,u. Vých odn í pol o kou le te dy o b s a h u je Mare Crisium a na zápa dní pol ok ouli je Ocea nus P ro c e l la r u m .
k o p n ick ý čin, k terý uvedl do p raxe novou metodu v ý z k u m u 'tě le s slu n e č n í soustavy. V ý sle d k y sn ím k ov á n í M ě síce Lunou 3 byly v m inulosti š ir o c e publi k o v á n y 2 a n e n í tedy třeb a je zde opakovat. P řip om eňm e si je n na obr. 2, ja k velká č á s t o d v rá cen é s tra n y byla v r. 1959 fo to g rafo v án a . Na m a p ce j e tato oblast nalevo od čá rk o v a n é h ra n ic e , kte rá by m ěla p o k ra čo v a t na p řivráceno u s tran u až asi k 30. poledníku východní délky. V y z n a č e n á oblast b y la sn ím k ov án a „se S lu n ce m v z á d e c h " a s malou ro zlišo vací schopností. Bylo prokázáno, že na od vrácen é s tr a n ě a b so lutně pře v lá d ají vysočiny a krá te ro v é oblasti; bylo ob jeveno je n je d in é m alé moře, k te ré d ostalo název M o skev ské [M aře M o sc o v ien se ). Id en t i fi k a c e k rá te ro v ý c h útvarů ve s v ě tlý ch p lo c h á c h sním ků b y la velm i obtížná. Přesto byl publikován Akadem ií věd S S S R sezn am 499 útvarů, id e n tifik ov a n ýc h třem i p racovním i skupinam i (v Moskvě, v Pulkovu a v C h a rk o v ě ). Podle stupně věrohod nosti byly o b je k ty ro ztříd ěny do tří k a te g o rií — za b ez p e čn ě ověřené bylo poklád áno 252 objektů , za m é n ě ji s té 190 a za n e jis té 57 objektů . Další vývoj však ukázal, že sn a h a získat tak velké množství in fo r m a cí b y la pře d časn á . O sm ná ct id e n tifik o v a n ý c h útvarů bylo tehdy p o jm enov áno a je ji c h názvy potvrzeny Mezinárodní a s tro n o m ic k o u unií (I.A .U .) v ro c e 1961 v B er k e le y . Po prvním pohledu na odvrácenou stranu se dal o č e k á v a t s y s te m a tic ký nápor n a z b ý va jící b ílá místa. Zatím však zavládl v cislu n árn ím prostoru na n ě k o lik let re lativ n í klid a n a Zemi se pracovalo na vývoji nových apara tu r pro k o s m ic k é sondy. Z a č á te k š e d e s á tý c h let byl ve z nam ení v rch o ln éh o rozkvětu k la s ic k é s e le n o g ra fie . Do této doby p atřil M a n ch es te rs k ý lunární program, v e dený prof. Z. K opalem . Měsíc byl fo to g rafo v án s y s te m a tic k y a s největší d o sažitelnou ro zlišo v ací schopn ostí, tj. 1 km až 500 m, nejprve na Pic-du-Midi a později i na v e lk ý c h a m e r i c k ý c h ob servatořích. Z tisíců 2 N e jn o v ě jš í z p ra c o v á n í je pu blikováno ve II. č á s ti díla ,,Atlas o b r a t n o j st or o n y Lu ny“ , AN SS SR, Moskva 1967.
negativů se v y b íra jí ty n e jle p ší a používají se k mapování ve jm énu přípravy letu člo v ě k a na Měsíc. V radě m apový ch děl, odvozených z novodobého sním k ov ání M ěsíce, nás zde z a jím á p ř e d e v š ím re k tifik o v a n ý a tlas (R e c tifie d Lunar Atlas) zpraco vaný pod vedením E. A. W h lta k e ra z arizo n sk é Lunární a p l a n e tá rn í laboratoře. Toto pozoru hodné d ílo vyšlo v r. 1963 a tehdy z n a m e nalo dosaženou mez možností v mapování lib ra čn í zóny ze Země. Sn ím k y M ěsíce se p rom ítaly na bílou kouli; ta k vznikl op tick ý model (gló b u s ), k terý se fo to g rafo v al z rů zných stra n kamerou, n am ířen o u vždy ve sm ěru polom ěru glóbu — právě ta k to d ělaly o n ě k o lik let později Orbitery. R e k tifik o v an é sním k y pomohly po dstatn ě zpřesnit n a š e vědomosti o to pog rafii lib rační oblasti. Zpřesněno a doplněno bylo i názvosloví m ě s íč n íc h útvarů. Byly objeveny ro zsáhlé kráte ro v ité deprese, kterým A m eriča n é dali název ,,lunar b a sin s “ a Rusové později ,,talasoid y “ . Na druhé s tr a n ě obálky repro du kujem e dvě k resby A. K. H erringa z a r i zonsk é Lunární la boratoře ; ukazu jí k o n c e n tr ic k o u strukturu kolem Mare O rie n ta le ,3 k te rá se v c e lé k rá s e objevila na fo to g ra fiíc h Zondu 3 a Orbíteru 4. Uvedené kresby vzn ik ly podle ce lé s érie sním ků v n e jp ř íz n iv ě j š í c h lib racích. J e ji c h po rovn ání s e s k u te č n o stí (viz mapu n a p řílo ze ) n á zorn ě ukazuje, ja k obtížné je m apování v lib ra čn í oblasti. Dne 20. 7. 1965 pro le tě la kole m M ěsíce s ov ětsk á s ta n ic e Zond 3 a p ře d a la na Zemi 23 snímků, z a c h y c u jíc íc h postupně velkou č á s t západní polokoule M ěsíce od 10° západní d élk y až k term ináto ru, k terý probíhal v b lízk osti 167° poledníku západní s e le n o g r a f ic k é délky. S n ím k y Zondu 3 byly podstatně vyšší kvality než sním k y z roku 1959, a tak bylo možno v oblasti u te rm in áto ru ro z lišit k r á te ry asi do 5 k m v průměru. V ýsledky Zondu 3 byly souborně publikovány v l é tě 1967 v díle „Atlas o b ratn o j storony Luny“ (druhá část, AV S S S R , M o sk v a). Atlas byl z p ra co v á n pod vedením J. N. Lipského, vedoucího oddělení fyziky M ěsíce a planet S te rn b erg o v a a s tro n o m ick é h o ústavu v Moskvě. Zde uvedeme z n ed ostatku m ísta je n n ě k te ré výsledky k a r to g r a fic k é h o zpracování. Problém em č. 1 bylo u rčen í s e l e n o g r a f ic k ý c h sou řad nic id e n tifik o v a n ý c h útvarů n a o d vrá cené s tra n ě . K tom u posloužily sním ky, zobrazu j í c í z nám é útvary na p řiv r á ce n é s tra n ě spolu s p ře k ry te m na stranu odvrácenou. Celkem bylo vybráno 38 zá k la d n íc h bodů v oblastí mezi 28° sev ern í a 41° jižní ro vnoběžkou a 23° až 67° po le d n ík em západní d élk y . V ýpočtem byl na lez e n vztah m e z i s e l e n o g r a f ic k ý m i sou řad ni ce m i tě ch to 38 bodů a je ji c h sním kovým i sou řad nicem i. Zpětně bylo možno určit i prvky v n ě jš í o r ie n ta c e ka m e ry a srov n a t je pro kon trolu s te le m e tric k ý m i údaji. To pak umožnilo p o četn ě i g r a fic k y p řenést sou řad nico vou síť za 90° poledník, na odvrácenou stranu. V ta k to e x tr a polované síti byly zvoleny další, sek u n d á rn í body již na od vrácené s tran ě ■a z je ji c h souřadnic se vy ch ázelo při přenosu s ítě n a další sn ím e k atd. S k u t e č n ý te c h n o lo g ic k ý postup byl ovšem slo žitě jší, ale v populárním podání šlo o protahování rovnoběžek a poledníků ze sním ků p řiv rá cen é s tra n y na sním ky stran y od vrácené. T ak byl u č in ě n sk o k do neznám a v d élce přes 110°! 3 Mare O r ie n tale z n a m e n á V ýc h odn í moře. Zámě nou vý ch od y a z á p a d u n a M ě s í c i usn e s e n í m I.A.U. z r. 1961 se vš ak toto m oře o c it l o na západě. N av r h u je se proto nový název „M ar e A n u latu m " (z a t ím n epotv rz e no I.A.U.).
Podobný postup s e op akoval s e sn ím k y Luny 3 z r. 1959, k te ré byly z m a gn e to fon o vé h o záznamu znovu vyhod noceny pom ocí tzv. korek to ru polotónů za ú č elem zlepšení ro zlišo vací schop n osti a polohové p ře s nosti. V p ře k ry tu n a p řiv rá cen é s tra n ě bylo na s n ím c íc h Luny 3 vy bráno 12 z á k la d n ích bodů, le ž íc íc h mezi 51° Jižní a 57° sev ern í rovno běžkou a 56° až 93° p o led n íkem východní délky, Z této velmi říd ké sk u piny bodů b yla pak „ p ro ta ž e n a " s ou řad nico vá síť na východ ní s e k to r od vrácené strany. Oba s ek tory, m apované Lunou 3 a Zondem 3, jsou z a k re s le n y na obr. 2. S e k to r y se p ře k rý v a jí v zóně, v níž se podařilo id e n tifik ov at ce lk e m 37 s p o le č n ý c h bodů, v y z n a č e n ý ch ro vněž n a obr. 2. S o u řa d n ice s p o l e č ný ch bodů byly u rčen y n ezávisle z východního i z e západ ního sek to ru a porovnány. Ve většině případů se polohy u r č e n é n ezávisle z obou stran shod u jí v m ezích 0°— 2°. V ý jim e č n ě se vy sk y tu jí rozdíly 4°— 6°. S p o je n ím obou sítí (západ ní a východní) vznikla je d n otn á soustava s e l e n o g r a f ic k ý c h souřadnic na o d v rácen é s tra n ě (d á le sov ětsk á sou s ta v a ) . V této sou stavě byla ve fo rm ě 32 sk e le to v ý c h m ap e k zm apována č á s t M ěsíce, o h r a n ič e n á n a obr. 2 silnou čarou. Bylo zde id e n tifik o váno 3374 útvarů, k te ré js o u sestav en y v k a ta lo g u v citov a n ém IL dílu Atlasu od vrácené strany. V so v ětsk é soustavě b y la tak é vy p racov ána „ P o ln a ja k a rta Luny“ v m ě řítk u 1:5 000 000. Mapa b yla předvedena ú č a s t níkům p ražsk ého k o n g resu I.A.U. v srpnu 1987 spolu s glóbem M ě síce v m ěřítk u 1 :10 000 000. Obě ta t o díla byla odvozena výhradně z m a t e riálů Luny 3 a Zondu 3; p řiv r á ce n á s tr a n a zde b y la m apována podle s ním k ů ze Země. Ukázku z „P olnoj k a rty Luny“ o tis k u jem e na třetí s tran ě obálky. Nezávisle na sov ětsk é m p rogram u probíhalo mapování M ěsíce ^ a m e ric k ý c h sond typu Orbiter. Pět družic M ěsíce shrom áždilo m ate riál, k te rý budou Vyhodnocovat sele n o g ra fo v é a další s p e cia lis té po řadu let. Čte náři tohoto časopisu byli o program u Orblteru inform ov áni a vědí také o e x is te n c i první a m e r ic k é mapy o d vrácené stran y M ěsíce (Lunar Farside Chart — L F C ), k te rá byla rozdávána ú častn ík ů m pražského k o n gresu. Dnes je již tato m ap a je n d oku m en tem své doby. V znik la před lete m Orbiteru V a bylo na ní j e š t ě mnoho b ílý ch míst. V prvním vydání LFC bylo je š tě využito s ním ků Zondu 3. V říjn u 1967 vyšlo druh é vydání LFC . Je ozn ače n o ja k o „ p ro za tím n í", což asi vyplývá z a b n o rm á ln ě k rá tk é lhůty, v níž byla mapa z p r a c o vána a vytištěna. V so u ča sn é době j e to n e jd o k o n a le jš í m apa o d vrácené s trany M ěsíce. Na obr. 3 Je vyznačeno, Jak jed notlivé Orbitery ( I — V) přispěly k s e s ta v e n í druhého v y d á n í LFC — s a m o t n á m apa má tři čá s ti a j e otištěna ve z m e n š en ém m ěřítk u na příloze. Originál má m ě řítk o 1 :5 000 000. K r e s ba je pro toto m ě řítk o z n a č n ě g eneralizován ^ a s a m o z řejm ě ani zd aleka ne ob sa h u je všechny podrobnosti, zobrazené n a f o to g r a f iíc h Orbiterů. To je z ře jm é už při letm ém sro v n á n í LFC se sním kem , který repro du kujem e na poslední s tra n ě obálky. S n ím e k obsahuje podrobnosti, j a k é se o b je vují na p o zem ský ch to p o g ra fic k ý c h m a p á ch 1 :50 000. Z obr. 3 je vidět, že s n ím k y po k ry ly (n ě k d e i m no honásob ně) celo u odvrácenou stranu až na nep atrný proužek u jižního pólu, vyz n a čen ý šrafo váním . Tento
proužek a s am o tn é póly M ěsíce je š tě č e k a jí na podrobnější zmapování. Prozatím je obtížné odhadnout přesnost LFC. Avšak veliké množství k v a litn ích sním ků s b ohatý m p ře k ry te m n a přivrácenou s tra n u j e z á rukou spolehlivého přenosu sou řad nicové sítě n a s tranu odvrácenou. Autor v této úvaze vych ází i z p r a k t ic k ý c h poznatků, n a b y tý ch při p rác i n a m apě od vrá cen é stran y podle sním k ů Orbiterů I, II a III. Tato p r á c e byla z a p o čata z podnětu prof. Z. Kopala pro po třeby subkomise pro m ě s íč n í n o m en k latu ru při 17. k om isi I.A.U. Naše m a p a vzniká ve s te jn o p lo c h é m az im u táln ím zobrazení a má za ch y tit ta k é 20° širo k ý páš p řiv r á c en é stra ny. U k ázk a kresby je na obr. 4. Při k o n stru k ci sou řad n icov ý ch sítí na f o to g r a f iíc h z Orbiterů s e u k á z a la velmi dobrá shoda nezávisle u r č e n ý c h souřadnic na p ř e k r ý v a jíc íc h se s n ím c íc h ; odchylky byly většinou do 1°, a to v době, kdy s e v y ch á z elo pouze z te le m e t r i c k ý c h d at o poloze kam er. Dalo by se tedy před poklád at, že sou řad nice o d e čte n é ze druhého vydání LFC budou mít střed ní chybu m enší než ± 0,5°, i když m ístn ě mohou b ý t od chy lk y i větší. S ro vnám e-li sou řad nicový s y s tém LFC [2. vyd.) se sy stém em s ov ět ským , z jis tím e z n a č n é rozdíly; názorně to u k az u je porovnání obou s y s té mů n a u k á z k á c h map na třetí s tra n ě obálky. Na 160° poledníku je di fe r e n c e 7° v d é lce a n a 10° rovnoběžce jižní šířk y je posun 3° v š ířce . V če m j e p říč in a ta k v e lk ý c h rozdílů? Odpověď nebude jednoduchá. Autor nabízí ře š en í, k němuž d ospěl po n a k r e s le n í obr. 2. Pozorný č te n á ř si jis tě již povšim l, že n a obrázku 2 ně c o není v pořádku. Je to poloha te rm in á to ru ze 20. 7. 1965, k te rý p ro c h á z í 's tř e d e m zóny překrytu , mezi s p o le čn ý m i body Luny 3 a Zondu 3. Podle toho by body ležící nalevo od te rm in á to ru byly ve stínu a tudíž n ep oz o rov atelné, i když víme, že te rm in á to r netvoří ostrou hra nici. Na fo to g r a f iíc h Zondu 3 js o u však vidět k o n tro ln í body v e lm i z ře te ln ě a jsou ve s lu n e č n ím světle, napravo od term inátoru. Při sn ím k ov án í Zondu 3 stálo S l u n c e v zenitu nad bodem v selenog r a fi c k é d é lc e 77°, asi 1° sev ern ě od rovníku. T e rm in á to r proto musel probíhat m ezi 167° a 168° západ ní délky. T a k j e ta k é z a k r e s le n na obr. 2. S t e jn ě j e te rm in á to r z a k r e s le n i v „ A stron om iče sk om ž u rn á le " (5/1966), n a m apě útvarů nav rh ov a n ý ch n a po jm enov ání. Omyl v poloze term in áto ru je vyloučen. Diskutovaný posun tedy n a s ta l a si pří p ř e nosu sou řad nic n a od vrácenou stranu, při čem ž nebyla vzata poloha term in áto ru v úvahu ja k o k on troln í prvek. Tom uto předpokladu odpovídá i zjiště n í, že ob je k ty l e ž ící na te rm in á to ru na s n ím cích Zondu 3 jsou podle mapy LFC s k u te čn ě b lízko 167° západní délky. Ani sy stém LFC však prozatím n ení d efinitivní a v budoucnu musím e p o čítat s u p ře sň o váním souřadnic. A ja k ý je s ou časn ý stav názvosloví na od vrácené s tr a n ě M ě s íc e ? Tady j e pole působnosti dosud otevřené. Na z á k la d ě sním ků Luny 3 p řija la I.A.U. v r. 1961 sov ětsk ý návrh na 18 názvů v této tra n sk r ip ci: Hertz, Giord ano Bruno, Jo liot Curie, Ju le s V erne, Kurchatov, Lobachevsky, Lomonosov, Maxwell, Mendeleev, Pasteur, Popov, Sk lod ow sk a Curie, Tsu Chung-Chi, Tsio lkovsky, Edison, Mare Ingenii, Mare M oscoviense, M ontes S ov ietici. Po z p raco vání re k tifik o v a n ý c h sním ků lib ra čn í oblasti navrhli am e-
(
Obr. 4. V ý řez z p říp ra v n é h o n á črtu k m a p ě o d v r á c e n é stra n y M ěsíce. S e v e r ie n a h o ře. V p ra v ém d o ln ím ro h u je k rá t e r T sío lk o v sk y . [K r e s lil R. Riikl.)
r ič tí sele n o g ra fo v é n ě k o lik d e s íte k nových jm e n — z toho 13 nově po jm e n o v a n ý c h útvarů z a s a h u je z čá s ti nebo úplně za 90° poledníky. Návrh potvrdila I.A.U, v Hamburku v r. 1964, ta kž e na m apě od vrá cen é stra n y figurují jm én a: Amundsen, Jea ns, Liapunov, Rayleigh, Boss, Belkovich, N ansen, B rian ch on , Crem ona, Meseley, E instein, S te fa n a B oltzmann. K tomu přistupují čty ři dříve p o jm e n o v a n á m are: Australe, Smyth ii, M arginis a Orientale. O d alších osudech názvoslo ví na o d v rá cen é s tr a n ě rozhodovala výše zm ín ě n á subkomise I.A.U. pod před sed nictvím prof. Z. Kopala n a praž sk é m k o n g resu Unie. Obě strany, s o v ětsk á i a m e rick á , přinesly sice k o n k r é tn í náv rhy na u d ělení názvů c e lk e m n ě k o lik a stům kráterů , ale v n á s le d u jíc í diskusi se ukázalo, že by bylo p ře d časn é o tak z á važném úkolu rozhodnout ihned. Csty dr. Kuipera z Arizony bylo konstatováno, že z 18 útvarů, p o jm e n o v a n ý c h n a z á k la d ě sním ků Luny 3, se podařilo b ezp e č n ě ověřit tě c h to pět: Mare M oscoviense, Tsíolkovsky, Ju le s V ern e, Jo lio t Curie a Lomonosov. O statní názvy budou později na návrh subkomise přesunuty na n e jb liž š í vhodný útvar s výjim kou S o v ětsk é h o hřebenu [M ontes S o v ie tici) a Moře touhy (M are In g e n ii), j e ji c h ž e x is te n c e n e b y la potvrzena. Útvary, je ji c h ž názvy js o u po tvrzeny M ezinárodní a s tro n o m ick o u unií k z ač átk u roku 1968, jsou zobrazeny n a s c h e m a tic k é m a p ce n a obr. 5. Pro budoucnost se p o čítá s p o jm enov áním asi 500 útvarů na odvrá c e n é s traně. Nové názvy bude sch v a lo v at XIV. k on g res I.A.U. v Anglii v r. 1970. Do té doby budou útvary vhodné k p o jm enov ání vybrány a oz n a č e n y p raco vním i čísly. To je v la s tn ě je d in é o fic iá ln í usn e se n í o m ě síčn í
Obr. 5. M apka p o jm en o v a n ý ch útvarů na o d v rá c e n é s t ra n ě M ěsíce, f K reslil A. R iikl.j
n o m en k latu ře , k te ré vyšlo z pražského k ongresu M ezinárodní a s tr o n o m ic k é unie. Již nyní se však u pu blik o vaných obrazů a map od vrácen é strany o bjevují názvy, navrhované národn ím i v ěd eckým i orgány S S S R a USA. Čtenáři tohoto časopisu viděli v Čísle 12/1987 u snímků, od vrácené stran y M ěsíce n ě k te r á jm én a , n av rhov aná a m e rick ou stranou. S o v ětsk á „Poln a ja k a rta Luny“ se 153 nav rhov aný m i názvy je již na knižním trhu. Uvážíme-li k tomu p ra k tic k o u potřebu i trad icí označovat m ě síčn í útvary jm ény, můžeme před pok lád at, že navrhovaná jm é n a se budou v p u b lik a cích používat a rozšiřovat j e š t ě dříve, než budou s ch v ále n a Unií. To může sch valov ací řízení usnadnit, ale může to tak é přispět k e vzniku nedorozumění, tak ty pick ý ch pro d ě jin y m ě s íč n í n om enklatu ry. Tempo, k te rý m postupuje s e le n o g r a f íe v p o sledních letech, je z á vratné. Snad n e jlé p e si to uvědomujem e nad d ok on čeno u mapou ce lé
v
í
LFC — o blast k o lem s e v e rn íh o pólu až k 48° ro v n o b ě ž c e s e v e rn í selen o g r a f i c k é Šířky. K č lá n k u na str. 25.
R ovníková oblast o d v rá c e n é stra n y M ěsíce m ezi 48° s e v e r n í a 48° jižní selen o g r a f i c k é šířk y . S e v e r je n a h o ře. Toto je p rv n í a m e ric k á m apa c e l é o d v rá c e n é s tra n y M ě s íc e , z p ra co v a n á p o d le sn ím k ů ze so n d typu O rbiter I — V. R o v n o běžk y
a p o led n ík y jsou z a k re s le n y po 10°. M apy p řile h lý c h p o lá rn ích oblastí jsou o tištěn y na p ře d c h o z í a n á sle d u jící s tra n ě. K ě lá n k u na str. 25.
LFC — oblast k o lem jižn íh o p ó lu až k 4 8 ° ro v n o b ěž ce jižní s e le n o g r a fic k é šířk y .
od vrácené stra n y Měsíce. Na je jí m s esta v en í se nepodílely n e jv ě tš í d a le kohledy světa, a le d o c e la m alé k am ery, ja k é má ve své výzbroji mnohý am atér. Vyšli js m e od c itá tu z k nihy „Z ák lad ov é.h vězdo slov ť* prof. S m e tan y z r. 1837. Tehdy to byla velmi s erió zn ě p san á populárně v ě d eck á kniha. Nabízíme č te n á ři s rov nání s citá te m závě re čn ý m , převzatým z přednášky prof. Z. K o pala v p ra ž s k é m p lan e táriu v září 1967: ,.Toto js o u poslední léta a ji s t ě poslední d es e tile tí, kdy Měsíc je š tě patří hvězdářům. Od okamžiku, kdy první lidé vstoupí na Měsíc, aby j e j převzali za n a š e plém ě, p ře s ta n e Měsíc patřit hvězdářům, poněvadž as tro n o m ie j e tra d ičn ě věda, k te rá se zabývá studiem n e b e s k ý ch t ě l e s na d álku . Ja k se tam d ostan e te , pak už je to něco jiného. Pak místo dalekohledu budeme používat k lad ív ek a různých jin ý c h přístrojů , m éně kom plik ov aných, a le d alek o ú č in n ě jš íc h k tomu, abychom se dozvěděli, z čeho se vlastně Měsíc s k lá d á ." Takový je p o krok vědy.
Július
.
Sýkora:
SYMPÓZIUM O SLNKU V BUDAPEŠTI
K rátko po pražsk o m k on g r e s e IAU sa skonali tri sym pózia IAU — dve v T a tr a n s k e j Lom nici {P la n e tá r n e hmloviny, M e d z iplanetárna h m o t a j. a je d n o v Budapešti (Š tr u k tú ra a vývoj ak tív n y ch oblastí na Slnku.) Příčinu ich zorganízovania třeba vidieť v tom, že v ía c -m e n e j sláv n o stn á atm o s fé ra kongresu n e p o sk y tn e o b y ča jn e dostatok možností n a v y č e r p á v a j í c e p rezentov anie výsledkov d osiahnutých v priebehu troch rokov v n ie k to rý c h rý ch lo ša v y v íja jú c ic h odvetvíach a stro nom ie. Budapešť s k é sympózium, kto rého ráz bol p rísne pracovný (r e f e r á t y a diskusně příspěvky zněli v š ty ro ch d ňoch od 9. hodiny do 18.30 — s poíudfiajšou přestávko u , s a m o z r e jm e ) , po sk y tlo m o žností dostato k. V prvý deů dopoludnia boli p re d n á š a n é re fe ráty , k to ré sa tý k a li v š e ob e cn éh o vývoja a ktív n y ch oblastí na Slnku. Hovořilo sa o vývoji m a g n e tic k éh o pofa v a k tív ny ch o b la stiac h , m a g n e tick e j k la s ifík á c ii ak tív n y ch oblastí, o n ie k to rý c h v la s tn o s tia c h rý ch lo s tn ý c h polí vo vyvinutej ak tív n ej oblasti, o p o sled ných fáz ach vývoja á ktív n y ch oblastí a pod. Popol'udňajšie za sad anie bolo věnované te o re tic k ý m aspektom vývoja a k tív n y c h ob la stí s hlavným r e fe rá to m H. U. Schm id ta; M agneto hyd rod y n am ika a k tív n ej oblasti. Celý druhý deň bola na pro g ram e o p tick á Struktúra aktív nych oblastí. Je dnalo sa hlavně o javy vo fo to s fé re a Chromosféře. N. R. Sh e ele y hovořil o pozorovaní „ z rn íe k " m a g n e tic k é h o f i o fa rozměru iba n i e k o í k o sto kilom etrov a intenzity až stovky gaussov. Mnoho re fe rá to v sa zaoberalo pom ěrně novým javom, pozorovaným h lavně v K čiare vápnika — supergranuláciou. S u p erg ra n u la čn é cely sú rozměru o'kolo 30 000 kilom etrov a sú ch a ra k te riz o v a n é výtokom hmoty v střed e cely, je j horizontálnym pohybom rýchlosťou 1 — 1,5 km/s k ok ra jů a k lesá n ím hmoty na h ra n íc ia ch . Na o k r a jo c h c ie l je o k rem to ho pozorovaná zvý
š e n á intenzita m a g n e tic k é h o po ía. Miesta, kde sa d otý k ajú 2 — 3 cely bývajú tiež m iesto m zrodu aktivně] oblasti. Střed a bola dňom velmi příjem n ý m . M aď arsk í h o s tite lia usporiadall vý le t k Balatonu. S ln ie č k o sa z re jm e za od h alo v an ie je h o sukrornia na s ln ečn ík o v nehnevá. V septem bri h rialo ako v n a jle p š o m lete a tak mnoho, hlavně však če sk o s lo v e n s k ý c h ú častníkov konstatovalo, že v B a la to n e sa kúpe velm i dobré — i neplavcom . Vo š t v r t o k sa diskutovalo o k o r o n á ln e j a m e d z íp la n e tá rn e j štruktúre a k tív n y c h ob la stí. Z aujím avý bol r e f e r á t G. N ew k irk a , D. B o h lin a a R. T. H ansena o tro jro z m e rn e j štru ktúre k o r o n á ln y c h lúčov. V posledný deň boli p ře d n e se n é výsled ky ro zsia h lej m edzinárodne] a k c i e , zam erane] na d ók ladné Studium tzv. protonových erupcií ( PFP p r o je k t ) . P ra k tic k y sa Jednalo o javy sú v isiace s vývojom a z ánikom aktivně) oblasti, v k to re j 7. )úla 1966 vznikla protónová erupcia. V súč a s n e j dobe je studium protonových erupcií velm i a k tu á ln ě , hlavně z h la d is k a m ožnosti pre d p ov ed an ia tohoto javu. Ž ia re n ie v z n ik a jú c e při p rotónových e ru p ciách je totiž velk ým n e bez pečím pre kozm onautov. P FP projektu, k to réh o sp o lu o rg an iz áto re m bol i prezident 10. k om isie IAU Z. Š v e stk a , sa zúčastnili i čs. a s tro n o m ic k é ústavy. ^ Sympóziu m bolo z a k o n č e n é re íerá tm i, tý k ajú c im i sa rádiovej štruktúry ak tív n y ch oblastí. S p o ločn ý m n e d o s ta tk o m tý chto re fe rá to v bolo, p o d ía v y ja d ren ia C. de Ja g e r a — záv ě re čn é h o ř e č n í k a — ž e s a v ia c m e n e j o iie n to v ali len na prezentov anie určitých pozorovaní, bez vftčšej náv aznosti na výsledky os ta tn ý c h č a s t í s ln e č n e j fyziky. Č eskoslovensku výpravu na sympóziu tvořilo 15 Tudí z celkového počtu asi 170 ú ča stn ík ov z 21 íkrajín. Č e sk oslov e n sk í autoři sa podielali na 17 r e f e r á t e c h z ce lk o v é h o počtu 87 p ře d n e se n ý ch referátov, tj. t a k m e r na 20 % p ře d n e se n ý ch príspevkov. Tak ý to po m ěr je iste třeba pokladať za ú spěch o n d ře jo v s k e j školy s ln e č n e j fyziky.
Z p rá v y 65
LET
PROF.
K A R L A
Š I M O N K A
M alá kopule h v ě zd árn ičk y , sk rý v a jící třin á c tic e n tim e tro v ý Zeíssův re fra k to r, s to jí n a s tře š e lou n sk éh o g y m n asia už z doby p řed p rvní sv ěto v o u v álk o u . Ale tep rve n ěkolik le t po d ru h é sv ěto v é v á lc e zde začín ají p rav id eln á p ozo ro ván í, když stu d en ti v y šších tříd za p odpory a veden í p rof. Sim ůnka z a k lád ají a s t r o n om ický k ro u žek . S tu d en ti ovšem p řich á z e jí a o d ch ázejí, pan p ro íe s o r zů stáv á. Jeho záslu h o u je k roužek lou n ské d v a n á ctile tk y , s b oh atou p o zo ro v atelsk o u i p řed n ášk o vo u čin n o stí, jedním z n e jv y trv a le jších . V plné tě le sn é a duševní síle se p ro fe so r Sim ůnek 16. ú n o ra t. r. dožívá 65 let. Bývalí stu d en ti p řejí svém u p ro fe so ru v šech n o n ejlep ší. ma DR.
F R A N T I Š E K
P ROŠ A
Z E M Ř E L
Dne 27. listo p ad u 1967 zem řel d r. F ra n tiš e k P rů ša, b ývalý ře d ite l stře d n ích šk o l v H ra d ci K rálo v é. N aro d il se 28. č e rv n a 1889. Z doby stu d ia na K arlo v ě u n iv e rsitě v P raze, k d e byl p o slu ch ačem p řed n ášek p ro fe so ra G ustava G russe, si p řin esl obdiv a lásk u k astro n o m ii. Na stře d n ích šk o lá ch v H rad ci K rálo v é získ á v a l zájem o a stro n o m ii u sv ý ch žáků a na n e sče tn ý ch p ře d n á šk á ch v e ře jn ý ch zájem p o slu ch ačů . Založil a d lou há lé ta vedl A stro n o m ick o u s p o le č n ost v H rad ci K rálové, k te rá se později s ta la p ob očkou Č esk o slo v en sk é a stro -
n om lck é sp o le čn o sti v P ra z e . Do p osled ní doby svéh o p lodného živo ta sled o v al p o k ro k y a stro n o m ie v n a šich i z a h ra n ič n íc h ča so p ise c h a s novým i p ozn atky stá le sezn am o v al p o s lu ch a če n a sch ů z ích p ob očky i n a v e ře jn ý ch p ře d n á š k á ch . N a jeh o p rá c i, o ch o tu a pom oc budou s tá le vzpofnínat p řá te lé astro n o m ie n ejen na H rad eck u , a le v ce lé rep u b lice. ký
C o n o v é h o v a s tr o n o m ii o s l a v y
5 0.
v ý r o č í
Č esk o slo v en sk á a stro n o m ick á sp o le čn o st p ři ČSAV o sla v ila 50. v ý ro čí z a ložení Č eské a stro n o m ick é sp o lečn o sti v P ra z e a 100. v ý ro čí n aro zen in d lou h o le té h o jejího p řed sed y p rof. d r. F r. N ušla. V so b otu 9. p ro sin ce 1967 d op o ledn e byla v Domě k u ltu ry p ra cu jících , ve stro jíre n stv í v P ra z e n a S m íchově sla v n o stn í v ý ro čn í sch ů ze. P řed sed a S p o lečn o sti d r. B. Š tern b erk p řivítal č e tn é d e le g á ty a h osty , m ezi nim i p ře d sed u Jed n oty čs. m a tem atik ů a fyziků p ro t. d r. K ahudu, z á stu p ce v ěd eck éh o ikolegia ČSAV p ro f. dr. Z áto p k a a z á stu p ce v ě d e ck é h o k o leg ia SAV dr. P ajd ušák ovou . V zpom něl zesn u lý ch člen ů S p o le čn o sti v údobí od p osled n í v ý ro čn í sch ů z e a na z ah á je n í sla v n o st n ího z a sed án í p řed n esl B rixih o p ě v e c ký a h udební so u b o r při A stro n o m ic kém ú sta v u Č esk o slo v en sk é ak ad em ie věd dvě s ta ré če sk é h udební sk lad by. S lav n ostn í p ro jev o vývoji p op u la r iz a c e a stro n o m ie u n á s v 19. a 20. s to le tí p ře d n e sl p ro f. d r. V. G uth; ocen il ta k é zá slu h y p rof. d r. F r. N ušla o ro z voj Č eské, později če sk o slo v e n sk é a stro n o m ick é sp o le čn o sti. Z áv ěrem sla v n o stn íh o zase d á n í byla volb a če stn ý ch čle n ů ČSA a předání č e stn ý ch u znán í za v y n ik ající p rá c i. Č estným i čle n y byli zvolen i za vyni k ající v ě d e ck o u p rá c i: p ro f. dr. V ladi m ír Guth, p rof. d r. Em il B u ch a r a d o c. d r. F ra n t. Link. Za v y n ik ající o d b o rn o u p rá cí n ebo o rg a n iz a čn í z á sluh y bylí čestn ý m i člen y zvolen i: Jo se f K le p e šta , dr. K a rel O tavský, ing. Jan Š im áček , Jin d řich Z em an, Josef S adil, F ra n t. K adavý, d r. F r. P rů ša 1. m .; ze S lovenska p rof. Ján VolkoS ta ro h o rsk ý a dr. Jozef P ap án ek . Ze z a h ra n ičí byl za če stn é h o čle n a zv o len d r. Zdeněk K opal, p ro fe so r u n iv e r sity v M an ch esteru . Č estná u znán í ob d rželi: K arel Č a c
z a l o ž e n i
C
a s
ký, dr. Ja rm ila D olejší, F ra n t. M atěj, ing. Boh. M aleček , ing. S tan . M atou šek , V ladim ír M lejnek, p rof. Vlad. P e tr, F ra n t. P e šta , dr. Ja ro sla v P ích á , ing. V lad. P tá če k , d r. Rost. R ajchl, d r. K a re l R au šal, L ad islav S chm ied , ing. F ra n t. S věrák , dr. Radim Šim on, a rc h . F r a n t Š o to la, p rof. K arel Šim ůnek, A lois V rátn ík . Dále i. m . B ed řich Čurd a-L ip ovský a d r. A lex. D uchoň. Ze S lovenska d o sta li č e s tn á u znán í K o r n el Bézay, d r. E le m é r C sere, d r. Július K rm ešsk ý , F ra n t. L o n g au er, Ján Očen á š, dr. Ludm ila P ajd u šák o v á a d r. Ján V anovič. O dpolední p ro g ra m byl v P lan etáriu . Ú vodem m ěl d r. M iroslav P lav ec p řed n ášk u : A stro n om ie teh d y a d nes. P ro m luvil o rozvoji a stro n o m ie za u p ly n u lých 50 let a zá v ě re m zh od notil tak é záslu h u ČAS o rozvoj n aší astro n o m ie . V h lavn ím s á le p la n e tá ria , pod u m ě lou oblohou , sled o v ali p o slu ch a či po P lav co v ě p ře d n á šce n ejzajím av ější k o n ste la ce a ú kazy n a obloze od rok u 1917 až po ro k leto šn í. V yslech li vzpo m ínky n a z a k la d a te le S p o lečn o sti, s lo vem i o b razem sled o v ali vývoj ČAS, n aší a č á s te č n ě i sv ětov é astro n o m ie. K o b razů m h ov o řili p rof. d r. V lad. Guth, F r. K adavý, Jo sef K lep ešta a d r. K arel O tavský. P ohyby u m ělé oblohy a p ro jek ci v íce než 100 d iap ozitivů řídili ing. Pavel P říh o d a a ing. A ntonín Rukl. V e č e r byla v Domě k u ltu ry p ra cu jí c íc h ve s tro jíre n s tv í n a S m íchově sp o lečn á V ečeře. Z áv ěrem o slav byla v n e dělí 10.t p ro sin ce d op oled ne sp o le čn á n áv štěv a v ý stav y v leto h rád k u B elv e d ere n a H ra d ča n e ch , k te rá byla in s ta lo v án a k XIII. k o n g resu M ezinárod n í astro n o m ick é unie a k 50. v ý ro čí Č es k oslo v en sk é astro n o m ick é sp o lečn o sti. O slav se celk em z ú častn ilo na 250 d e leg átů a h ostů . ký
IA
1,60 S 1,80 3 9
o
IA
1,00 £ 1,20 S 1,40 S 10 5 6 o
IIA
14
to
z N
O 00 o
z N
VI o
o VM O CN O
Z nám í b a d a te lé o k v a z iste lá rn ích ob je k te ch , m an želé Burbidgeoví, v yd ali útlou k n íž k u ” o tě ch to , zatím — Jak se zdá — n a p ro sto z áh ad n ý ch v e sm ír n ý ch o b jek tech . Kniha obsahu je s tr u č nou h isto rii objevu k v asarů , způsob je jích k a ta lo g iz a c e , objev v elk é svítivosti a její p ro m ě n n o sti, rudéíio posuvu a k o n ečn ě i rů zn é in te rp re ta c e a v ý k la dy o p ov aze tě ch to objektů. Rudý p o suv je sk u te čn ě jeden z n e jz a jím a v ě j ších p o z o ro v a c ích údajů. Z d at, k te ré jsem v knize n a le z l, jsem sestav il n á sled u jící tabulku p očtu k vasarů v z á v islo sti na p ozo ro ván í rad iáln í r y c h lo s ti z v y já d ře n é v ry c h lo s ti s v ě tla ve vakuu (te d y z = v / c , je-li ry ch lo s t v y já d ře n a v km s e c -1 a ry c h lo s t sv ětla c - - 3 X 1 0 5 km s e c -3 ): z 0 ,1 3 š 0,6 0 s 5 N 14 14 14
7
2,20 S 1
To zn am en á, že 41 objektů má z. > 1,0, tedy větší n ež ry ch lo s t s v ě t la ! (N ení bez z ajím av osti, že, jak s a ma B u rb idgeová p ro h lá sila na s p o le č né diskusí o k v a s a re ch v srpn u m. r. v P ra z e , h od n o ta z záv isí na tom , zda TAKÉ
B U L H A R S K O
je od vozen a z em isn ích nebo a b so rp č n ích č a r ; n ap řík lad p ro o b jek t, jeh o ž z = 2,22 podle posuvu em isn ích č a r p ro ab so rp čn í čá ru M g II-2798 A je z = 2 ,0 ). P ro zatím lze u vésti č ty ři m ožné p řed poklad y o p ovaze tě ch to objektů: (1 ) K v asary jsou o b jek ty v „ k o sm o lo g ick é " v zd álen o sti a jejich rudý p o suv odpovídá H ubbleovu vztah u , jejich h m o ta je velk á. (2 ) K v asary n ejso u v „k o sm o lo g ic k é " v zd álen o sti, jejich rudý posuv je v y v olán D opplerovým efek tem . Musí se tedy poh ybovat re la tiv istick o u ry c h lostí nebo o b sah o v at látk u , k te r á se tou to ry ch lo s tí v ů či p o zo ro v ateli p o hybuje. Jejich h m o ta je v elk á, ale m en ší než v p říp ad ě ( 1 ) . (3 ) K v asary n ejso u v k osm o lo g ick é v zd álen o sti a rudý posuv je působen g ra v ita c í — h m o ta m usí být v elk á, ro z m ěry m alé. (4 ) K v asary n ejso u v k osm o lo g ick é v zd álen o sti a rudý posuv je vyvolán dosud n ezjištěn ý m i p říč in a m i( Í ! ) — z á v ě r k uriózn í i p od nětn ý. Z ajím avá p u b lik ace p oh otově vydan á (o b sah u jící p oznám ky o p ra c íc h , k te ré vyšly 2 m ě síce před jejím vydán ím j k on čí n ep řed stíran ý m i ro zp ak y nad p ovah ou tě ch to sv ět astro n om ů i fyziků v zru šu jících objektů. V a n ý sek
BU DE
M 1T
DVOUMETROVÝ
DALEK OHLED Rozhodnutím b u lh arsk é vlád y bude během 3 — 4 le t vybudována m od ern í a stro n o m ick á o b s e rv a to ř. H vězd árn a m á být p o sta v e n a ve v zd álen o sti asi 40 km jih o vý ch o d n ě od Sofie v n ad m o řsk é v ý šce a si 1300 m. O blast je zale sn ě n a a podle výzkum u m ik ro k li m atu je m ísto vhodné pro u m ístěn í d a lekoh led ů i v elk ý ch ro zm ěrů . D o sta te čn á v z d á le n o st budoucí o b s e rv a to ře od lid sk ý ch sídlišť se p ro jev u je jedn ak čistým ovzduším , jedn ak d ok onale tem nou oblohou bez ru šiv éh o vlivu u m ělého o sv ě tle n í. H lavním p řís tr o
jem bude d vou m etrový re fle k to r od firm y C. Zeiss, Jena [p a trn ě stejn éh o typ u Jako v O n d řejo v ě), d ále se u v a žuje o m en ších d alek o h led ech o p rů m ě re ch z rc a d e l n ěkolik d esítek c e n ti m e trů ; ú stav m á být vybaven i m o d e r ním i p řístro ji pro z p ra co v á n í z ísk a n é ho p o zo ro v acíh o m a te riá lu . V budově ú stavu budou u m ístěn y p raco v n y a s tr o nom ů, ad m in istra tiv a a dílny, d ále má být p ostav en a o bytná budova p ro s t á lé z a m ě s tn a n ce a pro p o zo ro v atele a h o sty , na h v ězd árn ě d o č a sn ě p r a cu jící.
* G. Bu rb ldg e and M a rg a re t Bu rbidge: Quasi S t e i l a r O b jects. Vydalo na kl. W. Pl F r e e m a n and Company, OSA, v ed ici A Se r es oí Bo ok s of Ast ronomy and Ast ro ph ysi cs; str. 210.
P resid iu m Č esk o slo v en sk é ak ad em ie v ěd udělilo k 17. listo p ad u m in ulého rok u ce n y ČSAV 1967 za n ejlep ší p o p u lá rn ě v ě d e ck é p rá c e v tisku, ro z h la se a televizi. Ve dru hé k a te g o rii (za ro zsáh lejS í člán k y , re p o rtá ž e nebo ú v a hy, tý k a jící s e v z á sad ě n ovéh o p řín o su v ě d e ck é tv o rb y ) o b d ržel cen u Bo hum il Bílek, re d a k to r časo p isu V esm ír, K O M E T A
I K E Y A - S E K I
Dr. H. H irose, ře d ite l h vězd árn y v Tokiu, oznám il objev poslední loňské k om ety. N ezávisle ji té m ě ř so u ča sn ě n alezli dva zn ám í jap o n ští o b jev itelé k om et, K, Ik eya a T. Seki. K o m eta byla ■objevena ve v e č e rn íc h h o d in ách dne 28. p ro sin ce 1967 v sou hvězdí H ado n oše: a =
1 6 h3 2 ,0 m
S -
za a u to rsk ý a re d a k čn í p řín o s publi cis tic e o v ěd eck ém životě a p rá ci v ČSSR, zejm én a pak za zab ezp ečen í a red ig o v án í a n g lick o -fra n co u z sk é h o deníku „N un ciu s S id e re u s". T ento č a sop is v y ch ázel vloni v P raze pro ú č a s t níky k on g resu M ezinárodní a s tro n o m ick é unie od 20. do 31. srp n a ( c e l kem vyšlo 11 č ís e l).
-2 ° 3 6 '
V době objevu m ěla ja sn o st 9“ a je v ila s e jak o d iíuzn i o b jek t bez ohonu.
196 7 n
Z p rv n ích poloh v y p o četl d r. Z. S ek a nina elem en ty d ráh y, p ři n ich ž se u k á zalo, že d rá h a je h y p e rb o lick á ; sp o le h livé ro zh o d n u tí o e x c e n tr ic itě však bu de m ožno u čin it až z d alších p o zo ro vání. T = 1968 II. 26,481 EČ oi = 7 0 ,8 1 7 ° ] Q = 2 5 4 ,2 9 6 ° >1950,0 t = 1 28,734° J q = 1,71785 e = 1,10024
D E F I N I T I V N Í O Z N A Č E N I KOMET PROŠLÝCH P R l S L U N Í M V ROCE 1966 D efin . o z n a č. 1966 1966 1966 1966 1966 1966
I II III IV V VI
P řed b ěž. o zn a č. 1965g 1966c 1965d 1966d 1966b 1966a
Jm é n o ( P /p e r i o d i c k á I
P rů ch . p e rih .
P /G iaco b in i-Z in n er Barbon P /v a n B iesb ro eck lk e y a -E v e rh a rt K ilston P /N eu jm in 1
28. 17. 17. 5. 28. 9.
K U M R A N S K Ý T en to n ázev k a le n d á ře p o ch ází od tzv. „ K u m ran sk ých ru k o p isů ", o b jev e n ých r. 1947 v jesk y n ích v poušti Vadi K um ran , asi 13 km Jižně od m ěsta Je rich o (I. D. A m usin: Rukopisy M rtvé ho m o ře , A kadem ie věd SSSR, 196 0 ). K u m ran sk é ru k op isy, n ap san é ve s t a rožid ovsk ém jazyk u , o sv ětlu jí s o c iá l ní p om ěry, způsob živo ta a ideologii o p o zičn í židovsk é se k ty , k te r á žila o sa m ěle v pou šti k o lek tiv n ě, v době od ■druhého sto l. p řed n. 1. do k on ce p rv n í ho s to le tí n. 1. T ato se k ta m ěla svůj k a le n d á ř. P ře sn á v ě d e ck á b ádán í zjis tila , že původ k u m ran sk éh o k a le n d á ř e sa h á až k slu n ečn ím u k alen d áři,
b řezn a dubna č e rv e n ce srp n a říjn a p ro sin ce
K A L E N D Á Ř u žívan ém u v Judei v době do baby lon sk ého zaje tí, tj. do r. 586 p ř. n. 1. T ento k a le n d á ř byl p ře ja t od E g y p ťa nů. jejich k ale n d á řn í rok se sk lád al z 12 m ěsíců , k aždý po 30 d n ech , s pěti d o d atečn ý m i dny. V době po babylón ském z a je ti byl zav ed en o ficiáln í k a le n d á ř m ěsíčn ě slu n ečn íh o p očtu . Byl pňvoderh ro v n ěž b abylónský s n ě k te rým i zm ěn am i, p řejatý m i v době h elenísm u z ře c k é h o k a le n d á ře . M ísto v Ju dei u žívan ého p očtu z a čá tk u nového dne z v e č e ra , tj. po záp ad u S lu nce, K u m ran ci p ov ažo v ali za p o č á te k dne vých od S lu n ce. K um ran sk ý k alen d ářn í rok se sk lá d a l ze 364 dní ( 1 2 X 3 0 + 4 ) ,
nebo 52 týdnů. Osm měsíců mělo po 30 d n ech a č ty ři m ě síce (p o sled n í k a ž dého č tv rtle tí) po 31 d n ech . Nový rok se z a čín a l vždy ve stře d u . K aždý s v á tek p řip ad l na ste jn é datum a den
O K A M Ž I K Y
v týdnu. Pokud se týk á rozd ílu m ezí ob čan sk ý m ro k em k u m ran sk éh o k a le n d áře (364 dnů) a slu n ečn ím ro k em , sou dí se, že te n to rozd íl se o p rav o val k ažd ý ch 49 let. L eo n id H ra by n a
V Y S Í L A N Í V
ČAS OVÝC H
P R O S I N C I
SIGNÁLŮ
1 9 B7
OMA 50 kHz, 8h ; OMA 2500 kHz, 8h ; OLB5 3170 kHz, 8h ; Praha 638 kH z, 12& D en OMA 50 OMA 2500 OLB 5 Praha
1 0655 0650 0665 0650
2 0657 0652 0667 0652
3
4
5
6
7
8
9
10
0659 0654 0669 0654
0661 0656 0671 0656
0663 0658 0673 0658
0665 0660 0675 0660
0667 0662 0677 0662
0669 0664 0679 0664
0671 0666 0681 0666
0673 0668 0683 0668
16
17
18
19
20
11
12
13
14
15
OMA 50 OMA 2500 OLB 5 P raha
0675 0670 0685 0670
0677 0672 0687 0672
0679 0674 0689 0674
0681 0676 0691 0676
0683 0678 0693 0678
D en OMA 50 OMA 2500 OLB 5 P raha
21 0695 0690 0705 0690
22 0697 0692 0707 0692
24 26 27 25 23 0699 0701 0703 0705 0707 0694 0696 0698 0700 0702 0709 0711 0713 0715 0717 N V 0702 0694 NV NV
D en
0685 0687 0689 0691 0693 0680 0682 0684 0686 0688 0695 0697 0699 0701 0703 0680 N V 0684 0686 0688 28
29
0709 0704 0719 0704
0711 0706 0721 0706
30
31
0713 0715 0708 0710 0723 0725 0708 N V
P ro g ra m ú držby: OMA 50 — p rv n í s tře d a v m ěsíci 0600 -—1200 SEC, OMA 2500 — p rvní s tře d a v m ěsíci 0600— 1200 SEČ. (N V — n ev y sílán o .) V. P tá ček
N o v é knihy o p u b lik a c e • H v ěz d á řsk á ro č e n k a 1968. A cad em ia, n a k la d a te ls tv í Čs. ak ad em ie věd, P r a h a 1 9 6 7 ; s tr. 194, o b r. 11; brož. K čs 11,50. — N e p o stra d a te ln á p říru čk a v šech p o zo ro v atelů , v y ch á z e jící již ve 44. ro čn ík u , byla jako vlon i s e sta v e n a kolek tivem a u to rů : d r. J. B ou ška, p rof. dr. V. Guth, d r. B. O n d erličk a a dr. J. R u p re ch t; n a n ě k te rý ch č á s te c h , p ře devším na p řeh led u pok rok ů v a s t r o nom ii za ro k 1966, se p odíleli další sp o lu p ra co v n íci. U sp o řád án í je již tak o sv ě d če n é , že k něm u není tře b a nic d od áv at. Lze jen p od o tk n o u t, že z a ř a zení o b rázk u n a s tr. 85, ilu stru jící z a tm ěn í S lu nce dne 22. z á ří 1968 (a a u to rem té to č á sti opožd ěně d od an é) z a vinilo n e p ře h le d n o st k a le n d á ře úkazů
n a m ěsíce led en až k věten ; o b rázek m ohl být s p říslu šn ým odk azem z a ř a zen n a n ě k te ro u z č á s te č n ě v oln ých s tra n (n a p ř. 101, 116 nebo 1 2 9 ). Je n u tn o s u spok ojen ím k o n sta to v a t, že R o čen k a byla v prodeji již v polovině p ro sin ce m in ulého roku, tak že si ji k aždý z ájem ce m ohl před z a čá tk e m r o ku 1968 o p a t ř i t Je v šak nutno u po z o rn it, že se tak sta lo nikoliv z á slu hou tisk á rn y (K nihtisk, n. p., závod 8 — býv. P ro m e th e u s), nebo zásluh ou n a k la d a te ls tv í A cad em ia, ale jen a je dině záslu h o u au to rsk éh o kolek tivu. T isk árn a totiž sazb u z n a čn ě opozdila p ro ti sm lu v n ě zajištěn ém u term ín u a n e n a m á h a la se vů b ec p řed lo žit a u to rům slo u p co v ou k o rek tu ru , ale přím o
již zlom enou k o re k tu ru strán k o v o u , k te rá m u sila být v rá c e n a během n ě kolika m álo dnů. Tento term ín m usili a u to ři d o d rž e t, m ěla-li R o čen k a vůbec vyjít před k on cem ro k u 1967. U živatele R očen ky toto vše a si p říliš n ezajím á, ale zm íněné sk u te čn o stí je jedn ou n u t no u v ést ve zn ám o st, aby bylo jasn é, za ja k ý ch podm ínek a u to ři p ra cu jí (a to nik oliv p o p rv é ) a p ro č se v R o čen ce p ře s v e šk e ro u sn ah u objevují chyby — v ětšin o u tisk o v é. Lze jen d ou fat, že v budoucnu se sta n e zá z ra k a n aše tisk á rn y budou p ře sn ě d o d ržo v at s je d n an é term ín y . Pak sn ad budem e m ít R očen ku v č a s a bez tisk o v ý ch chyb. Zatím se však zdá, že tyto p ersp ek tiv y jso u v e lice vzd álen é. A • B u lle tin č s . a s tr o n o m ic k ý c h ústavů, ro čn ík 18, číslo 6, ob sah u je tyto p r á c e : L. P a jd u šá k o v á : Jed n od enn í sk up i ny slu n e čn ích sk v rn a M inn aertův d ia g ra m — V. G. Banin, M. K opeck ý a A. A. R ybina: P ozn ám k y k emisním
k ovovým č a rá m ve slu n ečn ích eru p cích — L. K rivský, 5. K nošk a: O ro z d ělen í e ru p cí v č a s e a v šířc e během dvou cyk lů slu n e čn í čin n o sti — I. Tod o ra n : O s tá č e n í ap sid z á k ry to v é p ro m ěn n é hvězdy XZ A n d ro m ed ae — T. H orák : N ové elem en ty z á k ry to v é p ro m ěnné hvězdy V 505 S a g itta rii — M. P la v e c: V lastn o sti těsn ý ch dvojhvězd typu Algol (I. H lavní složky v s o u s ta v ách se dvěm a sp e k try ] — Z. S ek an i n a: N e g ra v ita čn í efek ty v pohybu k o m ety a m odel lib ovolně ro tu jícíh o jád ra kom ety (V. R o ta ce kometárních Ja d e r) — C. K resák a Z. C ep lech a: V ztah m ezi ro zd ělen ím jasn o sti a C ep lech ovou k lasifik ací m eteo rů — F . Link a L. N eužil: Z jed nodu šen é podání fotom e trick é te o rie zatm ěn í u m ělých d ru žic — Z. S ek an in a: O in te rfe re n čn ím efek tu ve v ý p o čtu původních a budou cích d rah k om et. — P rá c e jsou p sány a n g lick y , n ěm eck y a fran co u zsk ý s ru s kými v ý tah y .
Ú k a z y na o b lo z e v březn u 1 9 6 8 S lu n c e v y ch á z í 1. b řezn a v 6 h4 4 m, za p ad á v 17^42™. Dne 31. b řezn a v y ch á z í v 5h3 9 m, zap ad á v - ÍS ^ O ^ . Za b řezen se d élk a dne p rod lou ží o 1 hod. 53 m in. a p olední v ý šk a S lu n ce nad obzorem se z v ě tší o 1 2 °. Dne 20. b řez na ve 1 4 h2 2 m vstup uje S lu n ce do zn a m ení B e ra n a a v tuto dobu n a stá v á j a r ní ro v n o d e n n o st a z a č á te k a s tr o n o m ick éh o ja ra . V n o ci 2 8 ./2 9 . b řezna n a stá v á č á s te č n é zatm ěn í S lu n ce, u n á s p o ch o p ite ln ě n ev id iteln é. Oblast v id iteln o sti toh o to zatm ěn í je v A n t ark tid ě , v jižní č á s ti T ich éh o o ceán u a v J.ížní A m erice. M ě s í c je 7. b řezn a v 10h v p rvní č á s ti, 14. b řezn a ve 2 0 hlv úplňku, 21. b řez na ve 12 h v p osled n í čtv rti a 29. b řez n a v 0 h v úplňku. V odzem í je M ěsíc 5. b řezn a, v přízem í 17. b řezn a. M ěsíc bude v březn u v k on ju n k ci s těm ito p la n e ta m i: d ne 1. III. s M arsem a se S a tu rn e m , 12. III. s Ju p iterem , 15. III. s U ran em , 19. III. s N eptun em , 26. III. s M erk u rem a s V enuší a 31. III. s Mar sem . Dne 19. III. ve 2 3h n a s ta n e ap uls M ěsíce s A n tarem . M e rk u r je sic e 13. b řezn a v n ejv ět-
ší záp adn í e lo n g a ci se Sluncem, avšak p lan eta n en í v příznivé p olo ze k p ozo rován í, p ro to že v y ch ází jen k rá tc e před východ em S lu n ce (1 3 . III. v 5h32“ , S lu n ce v 6 h l8 m). V březn u n astan o u dvě k on ju n k ce M erk u ra s V enuší, první 7. b řezn a, dru há 31. b řezn a. P ři první bude M erkur 1° sev ern ě, při d ru h é 1° jižn ě od V enuše. Dne 18. b řezn a je M erkur v odsluní. V e n u š e je po ce lý b řezen n a ran n í obloze, av šak pouze k rá tc e p řed vý ch o d em S lu n ce. P o čá tk e m b řezn a v y ch ází v 5 h48m, k on cem m ě síce v 5 h15m. P lan eta m á h vězd nou v elik ost asi — a v d alek o h led u sp a třím e o s v ě t len její té m ě ř c e lý k o to u ček (fá z e asi 0,9).. Dne 26. b řezn a je V enuše v od sluní. M ars se pohybuje souhvězdím i Ryb a B eran a a* je p o zo ro v ateln ý na obloze v e č e r k rá tc e po záp ad u S lu n ce. P o č á t kem březn a zap ad á ve 2 0 h20nl, k on cem m ěsíce ve 2 0 h2 8 “ . P la n e ta má h vězd nou v elik o st asi + l ,6 m. V ra n n ích h o d in ách dne 4. března nastane kon jun kce M arsu se S atu rn em , při níž bu de M ars asi 2° sev ern ě.
Ju p iter je v souhvězdí Lva a p ro to že p la n e ta byla 20. ú n o ra v o p o zici se S lu n cem , je po celý březen nad obzo rem té m ě ř po celo u n oc. PoCátkem b řezn a zap ad á v 6h35m, k o n c e m m ě s í c e ve 4h31m. Ju p iter m á hvězdnou v e lik o st — 2 ,0 m. V ranních hodinách 5. b řezna n a s ta n e k o n ju n k ce Ju p itera s R egulem . S a tu rn je v sou hvězdí Ryb. P ro to že se p la n e ta blíží do k o n ju n k ce se S lu n c e m , k te rá n a sta n e 5. dubna, je p ra k tick y po c e lý březen n e p o z o ro v a te ln á ; jen p o čá tk e m b řezn a zap ad á ve 2 0 h 2Žm. H vězdná v e lik o st S a tu rn a je
+ l,0m. U ran je v souhvězdí P an n y, a proto že je 17. březn a v op ozicí se S lu ncem , je po ce lý m ě síc nad obzorem p ra k tick y po ce lo u n o c . P la n e ta m á h vězd nou v elik ost + 5 ,7
OBSAH A. RUkl: Mapov án í od v rá c e n é s t r a ny M ěs íce — J. S ý k o r a : Sympózium o Sln ku v Bu dap ešti — Zprávy — Co nového v as t ro n o m i i —• Nové kn ihy a p u b l i k a c e — Úkazy na ob loze v bře znu C O N T E N T S A. Riiki: Mapping oř Lunar F a r Sid e — J. S ý k o r a : IAU Sympo sium „Solar A ctiv e R e g i o n s " in B u dape st — Notes — New s in Ast ro nom y — New Bo oks and P u b i ic a t io n s — P hen om en a ín March
C O J E P X A H H E A.
PKiK/íh
Jly H b í
—
K a P T b l O fjpaTH O ft CTOpOHfcl lO .
C b iK o p a :
MA Y o C o J iH ije
b
KoH c)>epeH m iH
B y ^ a n e u iT e —
OĎmeHHH — Mto HOBOrO B MHH — —
H o B fe ie
C o-
aCTpOHO-
KHHTH H HyĎJIHKaHHH
H B.ieH H fl Ha H e fie B M a p r e
• Lidová h vězd árn a a p la n e tá r iu m v B?ně ob sadí místo sa m o s ta t n é h o o dbor né ho p ra c o v n í k a s vy so k o šk o lsk ý m vzdělán ím a v íce leto u odborno u praxí. I n f o r m a c e po dá ře dite l. • Atlas Coeli, RH a jinou ast ro n . a m e te o ro lo g . lit. a růz. opt iku podle seznam u prodám. — fos. A. Z e n tric h , RA 957, Ot ro kovice. • Pro dá m r e f r a k t o r 0 110 m, F = 1100 mm a 0 80 mm, F = 800 mm, se * třemi o k u lá r y 2 5 X , 6 5 X , 1 0 0 X se st ati vem . Kou pím opt iku C a sse g ra in 0 200— 250 mm. — Ja r o s l a v Malijo vský, Nové Měst o n. Me tují, 572/b.
S í š l hvězd ří dí r e d a k č n í rad a: J. M. Mohr (v ed o u cí r e d . ), Ji ř í Boušk a ] výkon . re d.J, J. Gr yg ar , F. Kadavý, M: Kope cký, L. Lan dov á-Š tyc ho v á, B. M aleč ek , O. Obůrka, Z. Pla vco vé, S. P llc ka , J. S t o h l; taj. red. E. Vo ka lo vá , t e c hn. red. V. S u ch á n k o v á . Vydá-vá min. ku ltury a i n f o r m a c í v na kl. Orbis, n. p., Prah a 2, V in oh rad ská 46. T is k n e Knihtisk, n. p., závod 2, P ra h a 2, S lezsk á 13. V yc hází 1 2 k r á t r o č n ě , c e n a je dn otl ivéh o výtisku 2 Kčs. R o zšiřu je Poštovní novinová služba. I n f o r m a c e o pře d p latn ém podá a ob je d n áv k y při jím á každ á po šta i d or u č o vatel. Ob je dn áv k y do z a h r a n i č í vy ři zuje PNS — úst ře díií expedice tis ku, odd. vývoz ttsku, ji n d ř iš s k á 14, Praha 1. Přísp ěvky z a s íl e jt e na r e d ak c i Hí&e hvězd, P ra h a 5, Švéd sk á 8, te l. 54 03 95. Rukopisy a o b rá zk y se n e v r a c e jí , m odb ornou sp r áv n o st odpovídá autor. — Toto č ís lo bylo dáno do tisk u dne 29. p ro s in c e 1987, vyšlo 9. ún o ra 1968. A-13,‘ 81075
•r~ y ■
O blast ta la so id u , p ro k te r ý AV S S S R n a v rh u je n á zev K o ro lev . N a h o ře je d eta il z „P o ln o j k a rty L u n y “ s v y z n a č en ím v z á jem n éh o p o su n u s o v ě ts k é a a m e r ic k é so u řa d n ico v é so u sta v y . D o le je o bd o b n ý v ý řez z ,,L u n a r F a rsid e C h a rt“ s v y z n a čen ý m o b ry s em k ra jin y , jejíž s n ím e k je n a č t v r té s t ra n ě o bá lky , je na n ěm d eta il /Z čá sti d n a ta la so id u „ K o ro lev " . Z a jím a v é jso u č e t n é k u p o v é útv a ry a ta k é ra d iá ln í stru k tu ra s p a p rsk y a ře tíz k y k rá t e rů , v y ch á z ející od lev éh o d o ln íh o ro h u . / S n ím e k O rbiter I.)
