I ;o> 'AD
Ó36 25
\<£>
<£>
\co
Kw
Jhe
/ í 1rJ
á jdB?
vríH! .if.
u 22
M35
Éi, .;
ÍP&
i
á**&. l
Digitized by the Internet Archive in
2010 with funding from University of Toronto
http://www.archive.org/details/masarykovoposelsOOmasa
ESKÝ VOJÁK Vzdlávací knihovnika pro eské vojsko.
íslo
Za 40
11.-12.
h.
Masarykovo poselství Re
vojákm
proí. dr. T. Q.
presidenta
Masaryka,
eskoslovenské republiky,
promluvená k
eským vojínm
v Praze.
•Na.^lovenjku**9iAl Nák'adem
V
i.
L.
J.
\%H
i|
nadporuíka es. stel, pluku . 30, polní pošta 75. BalatWa v Holešove ua Morav. Tiskl Balatka a bratti Srámkcvé v Hoiešov.
Kiibna,
kotrisi firmy Fr.
r
'
;
>v
.52.
\ Prete s^
D SKI
63623 \
202.52
T. O.
MASARYK
.
si
Jé
—
dstojníci
a
nejvyšší
is
mnoho
jsem
to
a
poznal
v
ekni vážím. Dnes voják
vzál4áiú
dstojnici,
vojenských,
ale
vojensky
—
vojensMho Rusku odborníkem. Nejen
je
voják!
i
poteba vaomostí,
Je
technických
aby ocvedl nepítele napadnouti,, aby se dovedl bráaby védl, jak sám sob zachovati život, a jak
nejen
ale
niti,
svým kamarádm Míti vdomosti '
vojáka
nedéiá
jáka,
technické,
vojenské,
Náš voják musí
—
nedlá ješt
Landsknechtství
našeho.
míti
jest
vo-
minulost.
ideu,
—
musí míti nebojte se toho slova ideál, a jen idea a iaeál vás všechnu spojí. Bez pesvdení, pro sloužíte, emu sloužíte, bez takového pesvdeni moderní voják, moderní armáda jest nemožná. A bez pesvdení a ideje nebudete chrabrými. I slabší lovk, kdyý má ideu, cí! uritý, dovede býti silným a chrabrým v nebezpeí. Naši Husité byli vedeni ideou, a co doved!!, o tom nás historie pouila, ilnebo vemte anglické „independenty" a znáimý.. výrok jejich vdce: „Dvujte v boha a mjte prach suchý!" Tedy: Ideu a vojenskou vyškoienost technika bez .
—
ideje
jest
Jaisá
mrtva. Jo.ea?
Každý Cech
i
Slovák musí
si
býti
jasn
v-
eo znmená «as« republika, že o« jest jjtpabfikáneí?; že mjá povinnost republiku nejen chránit, ale i ji vgbuoovati V této ideji musejí býti všichni spojeni. Stará vojskc rakouské, které jste prodlali, mlo docela jinou ideu. Tam byl mona-rchismus, dynastie a celá správa vojenská byla veaena dynastickými úely. Císaové rakouští prohlašovali vžou, že armáda je víastním pojítkem státu rak. -uherského a ochiráncen^ trnu. Císa rakouský, dynastie, spoívali na armád. To není dnes! Mír* nemáme dynastie a já jako president jsem volen také vámi, jste volii. Celý národ lid voli si vládu, vy jste také ástí té vládu, kaidú z nás je vláda. To jest demokracie oproti bývalé rakouské aristokracii! je dnes boj mezi demokracií & aristovelice historické protivy, aárod nᣠkracií! To jsou ty stojí pi demokracii. R tudíž vojsko demokraticky,
aoaa, a
—
—
dv
demokratická armáda re naléhavým požadavkem našeho pevratu.
Demokratismus, demokracie
mohou býti rzné formy zde nemohu a nechci všechno a
«
to,
co
vy
Pirozen
v naší
mže
se
jevili
republice
v
mnohém
stupn demokracie. vystihovat, mi tu bží
a
Já pc
to
máte dlat, ]*, armáda. v prviá ade
proti starému režimu kladu
pomr
vojáka k drstojsiíkn,
a prakticky eeno pomr, «SMokracie Tento boj princip se ztlesuje živ v rakouském dstojníku a vojáku. Já se pamatují, když se o vojáku mluvilo jako o „sprostém", to byl terminus tech^ nkus; buly tlesné trestu atd. Co mže a co sisé býíi d~
to
k
6
jest
konkrétn
aristokracii.
stojsík dnes
pomr
Is
v naší muži, jinak
armád? eeno,
mže
a musí bíiti jem> Jaký jaká disciplina bude v demo-
kratické armád? Záleží na tom, má-li býti také v demokratické armódi disciplina a jaká, bude-li se lišit od disciplinu dívjší. Na Rusku jsme mli v té vci rozmanité zkušenosti. Tam na p. si náš dstojník s vojákem tykal; byli brati. Osvdilo se to. Ovšem na Rusku byly zvláštní
pot&ry, docela jiné než zde. Vždy a pi každém poínání musíme se varovat šablon ovitosti. Uvidíme, zúa se takové vojsko, jako byli Husité, jako byli naši na Rusi, dá udržeti, má-li to býti nebo ne. K tomu musí býti vojsko vychováno. Na Rusku nás vychovaly zvláštní pomru, byli jsme ebklopeni nepítelem, obklíeni národem, neznajícím který, akoliv byl bratrský, nechápal nás, obklíeni ncztíji nepátelskými bolševiky. To všechno zpsobilo vlastní pátelskou, bratrskou náladu všech. I pravím, že bratrské
:
nejsem* jist, je- li toho teba v našich pomrech; možná že fko, možná že ne. Nekladu na to pílišné váhy, protože demokracie nespoívá v tykání a bratení, to se musí cítit, jako jsme to cítili v Rusku. Pak vzniká bratení samo seb*u. já bych varoval ped tím, aby se vnjšnost pokládala za. mávni vc. To jest symbol. Možno nkomu tykat a rakouští dstojníci také tybýti urputným aristokratem; kali! 1 to vzájemné tykání mohlo by býti stejné, jako to si
bývalo v Rakousku.
My
se nedáme ošálit formalitami, symchci íci, že také
r nejlepším pípad. Ostatn ješt u nás v Rusku v nkterých ástech boly
to bratení jnCšlo. Ani tam? nebyla šablona. Teba uvážiti, že naše armáda a z Rua z ásti z složena také z síraft. Zde jsou pomry nové, na které musíme mysliti a. proto uefeudeme hledat demokracii ve vnjšku. 'Já vím, že
u^
Nmc
Maar
7
má
vnjšnost
taková
iteoíapovidá-li
mechanická —nic.
význam,
veliký
Rte
ideji.
bez
Já tu jen nškteré
ale
ideje
této
Jest je
ta
vnjsnosrí.
vnjš&osfc
problémy vybírám; tedy:
Saíutovat nebo ne?
Na Rusku jsme mli píklad: Bolševická armáda zaaia s
že se už nesaiutovaio;
tím,
ale na Rusku jsou docela byla revoluce, jaká u nás není a ani býti
Tam
jiné pooilery.
nemiže, protože
v
republice
nemáme
a byrokracii,
carism.
nemáme takovou aristokracii Sv&dí tedy o malé pezí-
když se u nás lidé dovolávají pikladu na Rusku. toho píkladu rovnž se mžeme mnoho nauit:, ale byla by velké chyba, všechno mechanicky pevážet k nám, my máme docela jiné Jídi, pomry, nežli mli v Rusku. U nás je nco jiného než to by 'o v Rusku, kde ravosti,
Ano,
z
oíicír
byl
armád
pánem
.života
a smrti ulin-teného mužíka.
salutováni zústaio
salutoviání,
sledovali,
to
byl
rozrušili
práv celou
bratení. Již Kerenský zrušii prostedek revoluní. Bolševici ná-
armádu,
protože pokládali zrubrzy poali organ isova ti práv jsem odjíždl z Ruska vidl jsem prohlášení rokem)
armáoy za hlavní úkol, armádu svou. já se pamatuji
šeni
V
pes
ale
—
(tak
esi
sovtové
v
únoru
vlády,
ped
—
dstojníky bývalé zejména ke vstupu do armády. Mohli
vyzývající
d-
jste bývalého štábu, je trest smrti již t£ké ísti, že te v bolševické arcnádé bolševici terrorem udržují skoro za každé provinní nesalutovaí se musí disciplinu. Tedi; otázka saíutovat
stojníky
—
ešili dle naších
pomiru a
ne, oo
—
se
2.
jestliže
kteí buoou formovat naši armádu, se rozhodnou saíutovat, tož saíutovat, ale jak se salunije. To máme v civilním život. Otrok se uklání až k zemi, demokrat pozdraví pohybem 8
ruky,
by sundal klobouk. To jsem vidl
«nii
v
Americe,
v Anglii. Já myslím, že lidé, kteí jsou spojeni ideou obrany, ty že víže tato idea to bratrství smrti. Já tedy bych v salutování nevidl žádného prohešení proti demokratismu. :
Jsou-* tžší otázky,
než tyto dv.
Otázka menažní. Mó~ii dstojník
s
jísti
vojáky
a
co
totéž,
jísti
—
tom )sme na Rusku mli zkušenosti
vofák.
pro jedno, druhé. Není pochybnosti, že bývalé dúsrojnické menáže byly v tom smyslu aristokratické. Nejen že jedli pro sebe to není ješt zlo, ale co jedli a jak jedli! Když se býn, I
v
fcdhjž
vratu-
nesmí
i
i
se mužstvu dává píklad labužnictví a "mravního roztxíržoasní hlouposti, abych tak" ekl, to jest zle. býti.
n. Tu
jsou
Proto
i
2
tíd bude se dústojnictvo rekrutovat. to nesnese.
To
bude ešena vc-
tato otázka stravován;
sooleenské
jisté
Nkdo
o
to,
snese
z jakých to,
druhý
je tató otázka hygieny.
Na Rusku naši hoši zavedli komis ariáy. 3y!a poteba kontrohj
administrace.
Vojákm, dstojníkm se pednášelo který
pak
se staral
ml
o
atd.,
ko
všelijaké kulturní úkoly, starat se
bylo na Rusku, kde jsme ijníky,
my
vyšších
a
mli
ruské
dstojník
podízených dustojnických
cin:
o
a
který
ruské
vwšsí
záJ
generály,
nemsti.
výbor,
byl
sObovásií
eši
To
.
byii
jen
v
byla
«n. Suší' jakási propast mezi vyšším vedením p generálové, to byli lidé starého režimu a vtšinou také vzniknouti orgány, které by se stojníci. Pirozené musely
d-
oiskc postaraly. To,
o
em
Rusové nemli pontí, naši
hoSi potebovali: zaopatiti etbu, zábavu, divadla atd Proto
—
že vznikly z tob jiné a proto jest otázka, k emu by takové výbory byly. Jsou-li nutné za našich se zdá, že ne, když všechno ©statní je v po"áaku, práv proto, že nemáme ruské pomry. &le rozumí se samo sebou, že zejména vzsaikíy
tuto
instituce
zvláštních ruských
pomr?
ale zase
pomr.
vidíte,
Zde máme pomru
Mn
vzdlávací
ást
v
naši
armád
musí býti vedena velmi intensivn. Naše armáda usus: býti pokraovací školou. Pijde mladý lovk, 21ietý, který už ta životní zkušenosti, k nmu mluviti, vésti ho, pouovati ho, to je jiná škola než pro dti. Demokracie bez myšlení jest nemožná. Demokracie vyžaduje myšlení všech. Na Rusku jsou proto zvláštní obtíže, že ruský mužík nete, nepíše, kdežto vu všichni tete, píšete; budou jisté obtíže ve slovenských a rusinských ástech. Tam všichni neumjí isti a psáti. Pro buae výchova vojenská ponkud jiná a jist takoví, aby se vzalávali, nauili ísti a psáti. Ve vojsku i.:ksí vzdlávání pokraovati. Byl veliký omyl, kterého se ^opouštly staré armády (rakouská), že mladý muž 2!letý, zvyklý na svj zvláštní život, na jistou vzdlávací innost, rázem ml v tom pestati: byl lenem vzdlávacího spolku, Dyl lenem njaké politické strany, najednou pijde do kasáren a jako bu ufai. Alá vésti život, jak si to staré armády pedstavovaly, ist vojenský. Armády tyto práv proto ztroskotaly, jen si pedstavte, co se stalo v armád nštolou,
n
:é.
Tam mli vzdlané
vojsko, ale dynastického
proto byli poraženi armádami
To
je
a
ohromné pouení pro každého voják3 myshelbo:
arm-áay demokratické, aagló-americké, byly teprve 10
smru
demokratickými.
nev
or-
gankstrány. Amerika ernla vojska Mla jen stra* 70.900 Inaiánúm, ale vystavla armádu milionovou. Sejn Angliané postavili nkolik milion lidí nevojenshéino smýšleni, ale vedla je idea a tito nevojáci porazili organésoYasott armáou nmeckou a rakouskou. Bývalé heslo, že voják metná cJbeiati politiku, v tom je nco správného, totiž že voják metné
proti
koné-li svou povinnost, aby byl politickým agríáoram ma venek nebo uvnit, aby byl agitátorem pro svou stra*;; agrárvojsku. Z nás pece každý jest njaký strancík, ník, eský socialista atd., to nelze zmnit a bylo by tkíjbcu.. kdyby se na píklad zakazovalo ísti noviny. Aie vy je kažoj musíte vždy snésti mínní druhého. V demokracii je
bu
svoboda,
volnost,
demokracie,
bylo
eeno,
znarae-ná
dis-
To jest nesmí se nikomu pekážeti, kdo má jSaé a opané mínní: v tom práv voják musí se cviiti a musí kusi
vzorem, musíte pes rozdíly politické žíti kamarádsky. Nauiti se respektovati cizí mínní, vyslechnouti ctATcdy. Vy se mžete pohádati mezi sebou, ale vždy jako kausaráQi, kterým jde o vc. je potebí jakéhosi takts po okého. My každý od nátury jsme papežencL Každg je neomylný a práv proto je nutná výchova k tomu, respektovati druhého a nemysliti, že ary jediné máme pravdu. V tom aucnu je potebí vojáky vychovávati. Zeýméaa «&>níci mu sej* býti vzdlaní, aby dovedli mužstvo politicky vésti a taktn s nim zacházeti. Já si pedstavuji, že oas dstojník bude pouen o politických smrech a proix&Mfe> po pípad svému vojákovi mohl poraditi. Správné politické vzdlání demokratického vojokt bude se proto také jeviti v pomru ke vlád. V demokratické republice vláda je vle národa, je také z vaší vle je^p voli* budete proto ke viádž loyáíní, af je složena «« pí.
—
li
stran politických; jako demokraté buústavu danou lidem. Pedstavuji si, že budete mít?
jakýchkoliv'
u
dete
Jsájit
kroíwvmj.
Voják ? ek
nesmi
zahálet.
musí míti njakou potravu. Mozek musí •.uacorati. R zase upozoruji, aby se to nedlo šablonovit. Budou rozdílu, jak jsem ekl. A\y budeme míti Nmce; a >vte si es.ké dstojníky a nmecké vojsko; anebo nmecký dstojník v eské ásti. Tu se ukáže politické vzdopravdový takt Budeme míti jistou ást Alaar a Husínai, je teba o tchto problémech již te mnoho petaké
•
mýšleli.
ješt
riktc
zde
rozdíl
mstem, totiž životem v Prnz2 a v zapadlém msteku na venkov. Každý o tom máme
malém.,
jeti íiic-ii
vemkovem
fest
i
a
zkuše-
Nejednou slušel jsem již za dtství a pozoroval, jaksi: práw „dstojník" okousal dlouhou chvílí. Na venkove jsou jiné pomru; bude potebí zamstnán;. / slušné zábavy. Záe. v Praze jest zábavy dosti; divadla, koncerty atd. Vy as svj prázdný vyplníte, ale tam v tom msteku toho demokra: všeho je málo a „ukousat" se dlouhou c nesmí. Naši hoši, když atakovali nepítele, mli ve své torb dv knížky, které chránili jako poklad, aby mli co ísri. R tli ji, ni ji teba nkolikráte a snad ji umj: í nazpaméi.
Demokratická armáda pro deensivu. Demokratická armáda dále jest vybudován?, vedena a vychovávána pro defensivu a ne pro oíensivu. Celý duch je deíensivní, to znamená, že ten starý vojenský !g 12
duch,
to
peptati
a
vypstování pe-
a to je také si vní,
stroje
a
pro
cit
naše armáda
i
jsíova.1
býti
nn
-;
v íom,
že
nemže
se
písni
nám
zabíjeni
m
váíce jde k sbraten;,
cb"
militarismus íci
vojáku
ve
o
cíl
defen-
imperialismus,
árod
.
jednati
má
si
Kusíme
výboj,
obklopeni zejména Mém a. To není armáda. ni: Airnáda musí býti útoná, musí bý*:i výbojná. A to pravé není pravda. Tato válka zase je dkazem. Angliané, Ameriané ko. Já byl v Anglii od roku 1915, pros nechutí sta
na to jsme také né,
že
slabí,
nkteí
na
to
jsžfte
vojáci
íli svou armádu, jak celý anglický dlal jsem tam, národ byl prodchnut pacif ismem' S nechuti šli do války, aie pesvdili se, že je to nutno, šli a podívejte se, jak zdatnii Vždycky jde o ideu a 'ideál. Proto tedy také vy dovedete pochopili, že naše vojsko má sloužiti obran, že jest naším cílem, skoro bgch ekl, nemíti vojsko, kdežto starý voják militaristický zbožoval válku pro válku. Nsm staí obrana. V tom isme za jedno s moderním socialismem. Socialisté požadují míliná systém, a u nás :aké bylo dáno
—
I
heslo
„Milice!"
Výchova k obran-, výchova celého národa od dtsivi a ve
všech školách
nesesiabuje. válce a
Máme
obran,
s
se hrdinský duch a udaipíklad. Naši Husité donuceni k co dovedli! Tedy nebát se a nemyslit, že staí,
udatnost a chrabrost Cen.
tím
veliký
pomine, když každý z vás bude
pe-
že jesi to nutné zlo, abych mluvil bez obalu, a
že
13
dboomt ebratení uvnit 2r?xiédy:
starat se
i
na venek. Další úkoi éotaokratické
9
bezpenost
a
poádek
doma;
starosvtským žandárem a polioajíem. žádného vnitního nepítele, nesmí býti a n-eimáe! Ale udržování poádku, eknme ist administrativflíkft, je nutno pi rzných okolnostech. Když jsme nemli
ale to •czniamertá býti
V
rejnf&iice není
arméaig, dlali to Sokolové, af je to slavnost, af
konen
sbh
lidu.
moderní demokratické vojsko, protože je des
—
—
sanitární
zaízení.
zaízení myslím v tom nejširším slova smyslu. Pos4ané»o musí býti o to, aby 00 nejmén život pišlo v uivec. Armáda, která není sanitárn pipravena, je armáda berbar. Vojenské kamarádství se musí jeviti ve staráš* o ranného, o slabého. A podle toho se nepoaná. demokratismus. Demokracie není njaké heslo a abstraktum, to musí býti ztlesnno v práci, obtovati jednoho za druhého. V tom, jajk správa vojenská dovede šetiti životy svých volák, v tom se jeví stupe civilisace. Barbar se aestani o sanitární zaízení. lovk vzdlaný, lidský, demokratický, ten se bude starati o své ranné a o nemocné. Já jsem vidl všechny armády a studoval a pozoroval jsem sanSas aaízení. Poznával jsem ervený kíž, jaký byl tam a jaký byl v Rakousku. V Anglii a v Americe sanitaí služba SaniAfr.rM*
j-e
vaomá. o jaké
}Z&m c tisaae
14
hlavních
vojska.
my
ješt
úkolít
tek
nemáme ani potuchy. Zde je asto proklamované «emokra-
©rtei bych ješt
povdt,
že to vychování vojáka, jestliže býti školou hy-
armáaa má býti školou pokraovací, musí gieny. Náš voják musí býti pouen, musí
veden usbude pstovat, jak se tomu íká, eugenika, starost o budoucí pokolení. 211etý muž, který, když se vrátí, se ožení anebo snad je již žen at, jenž bude míti dti, má býti pouen o pravém zdravém život; jest mnohem dležitjší, aby vdl, jak má zdravé žíti, nežli ty rzné titmosíi bývalé rakouské armády. Já si vzpomínám, jak na mne psobilo jak elektrické osvtlení, když js>e>m etl za rusko- japonské války, že každý kažaý! japonský voják mél v torniste kartáek na zuby To je civilissce. Své nauení pinese si každý voják dom. Práv proto, že jste mladí muži, možno s vámi o mnohých a mnohých životních problémech promluviti vážn a oteven. All bych ješt všelicos, ml bych ješt jiné vci, které snad jindy. Já vám chtl ukázati, jak bych chtl rozvésti se problém demokratického vojska prakticky musí formulovat * ešit; nestaí jen heslo, prosím vás, abyste v tomto duchu všichni pokraovali a tohoto ducha také mez; svgmi a všue šíili.
chovat
«
zdraví
a
sílu,
ve
vojsku
býti
našem'
se
—
—
Na sdart
15
„ESKÝ VOJRK" eské
pro
lávacf k chází ve lhtách týdei
vojsko, vy-
20 h jednotí, íslo
D .
I.
}ss\
C.
L.
J.
Kiihn. husitská a
2.
Revoluce
3.
Kole Slovenské psal
C.
S ukázkami
.
psal
jelio
revoluce* aneška. Na-
U.
Napsal
tví.
Napsal C.
5. i.
J.
tvorby. Na-
S.
sal
.
jazyku
J.
a
písmo,
J.
j.L.Kuhti.
L. Kúhn. L. Kiihn.
zvlášt
eské.
Napsaí
.: Kúíiti.
K.
H.
NEapsal
...
j.
C.
9.
Ch živu
C. 10. Dr.
ních C. 11.-12.
zdraví.
Svatopluk
Ámos
J.
L. Kiihn,
Vážné sk>vo pro
H. Vaniš. 0r. ministr zahraniN3Dsal J. L. Kiihn. poselství vojínm.
vcí. A\:
ní
S6:
alkoholismu. O vlastenectví, Dr. Karel Kramá. Božena Nmcová. Cech. Jaroslav Vrchlický. Jan Hus. Komenský, ftlois Jirásek a j.
O penzích. O Jan
Kiihn.
^ai
Ed
Pl:
jak ísti?
L.
Napsal
ííú.
PLEASE
CARDS OR
SLIPS
UNIVERSITY
U 22
M35
DO NOT REMOVE FROM
THIS POCKET
OF TORONTO LIBRARY
Masaryk, Tomas Garrigue Masarykovo po sel štvi
vojákm
o
co
gi o ^^=
^r
i
>^"-
(—
o
^=co co >2&a^=o Q- o C/)^^ 2 ^^^^U_
LU 1
1
1
= = ^= D
i
_J
o~ o ===*-
LO CO CM
=^^< ==a: O
C7>
O
#
r
-f
CO
CD CO
