O lektvarech Osoby a obsazení Vztahy mezi tarijci a urgurci O vodníkovi Předchozí spory mezi Kobayashim a Zahradníčkem

Obsah Skl´ aˇri

3

Struˇcn´y popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

O lektvarech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

Osoby a obsazen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

Tekut´ e p´ısky

5

V hostinci U vˇsech svat´ych“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ”

5

Pˇr´ıbˇeh Petyrov´ych skl´aˇr˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

Vztahy mezi tarijci a urgurci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

O star´e skl´arnˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

Bartolomˇej Kruskal a jeho r˚ uˇzov´e br´yle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

O vodn´ıkovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

Dalˇs´ı postavy na sc´enˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

Pˇredchoz´ı spory mezi Kobayashim a Zahradn´ıˇckem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

Pr˚ umyslov´a ˇspion´aˇz a Vojtˇechovo utonut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

Nalezen´ı tˇela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

Co mohou postavy zjistit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17

Co se jeˇstˇe m˚ uˇze st´at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18

Koncovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19

Pˇredpokl´adan´y pr˚ uchod hrou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19

A co na to hr´aˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20

R˚ uˇ zov´ e br´ yle

23

O Snologradu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23

O Kargul´akovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

Zmizen´ı Kratinohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29

Zad´an´ı u ´kolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

V Kargul´akovˇe doupˇeti I (vˇseobecn´e) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

V Kargul´akovˇe doupˇeti II (popis jeskynˇe) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

Koncovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36

A co na to hr´aˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36

Pˇr´ılohy

38

Typografick´ e konvence Bezpatkov´ym p´ısmem jsou vyznaˇceny cit´aty z fiktivn´ıch knih a jin´e autentizuj´ıc´ı prvky. Takto jsou odliˇseny pozn´ amky autora pro autora, zd˚ uvodnˇen´ı nˇekter´ ych rozhodnut´ı a rozveden´ı m´enˇe podstatn´ ych u ´vah. Norm´ aln´ım p´ısmo n´ aleˇz´ı textu, popisuj´ıc´ımu skuteˇcn´ y stav ud´alost´ı. Kurz´ıvou jsou vyznaˇceny pas´ aˇze, pomoc´ı kter´ych jsem si vytv´ aˇrela pˇredstavu o dˇeji. Nˇekter´e z nich je v principu moˇzn´e ˇc´ıst hr´ aˇc˚ um, poslouˇzit by vˇsak mˇely pˇredevˇs´ım Vypravˇeˇci.

Skl´ aˇri (n´ aˇ crt dobrodruˇ zstv´ı) Struˇ cn´ y popis Skl´ aˇri jsou n´ aˇcrt dobrodruˇzstv´ı ze svˇeta Tarie. Nen´ı dotaˇzen´e, jedn´a se sp´ıˇse o zpˇrehlednˇen´e pozn´amky, kter´e jsem si dˇelala bˇehem pˇr´ıpravy. C´ılem nen´ı podat krok za krokem n´avod pro hru, ale naˇcrtnout kulisy, ve kter´ ych se postavy budou pohybovat. Skl´ aˇri m´ısty obsahuj´ı v´ıce variant jedn´e situace a naopak, nˇekter´e potenci´ alnˇe d˚ uleˇzit´e body tu nejsou rozvedeny. V z´avˇeru je pˇripojena zpr´ava o naˇs´ı adaptaci. Hra byla naps´ ana na m´ıru dvˇema konkr´etn´ım postav´am. Motivace je proto znaˇcnˇe specifick´a. Nen´asiln´ y zp˚ usob, jak do Skl´ aˇr˚ u nav´est jakoukoliv druˇzinu, je nechat ji spoleˇcnost´ı Gottfried & syn jednoduˇse najmout. Dobrodruˇzstv´ı je rozdˇeleno na dvˇe navazuj´ıc´ı ˇc´asti. Prvn´ı z nich, Tekut´e p´ısky, m´a charakter detektivn´ı z´ apletky. Druh´ a, R˚ uˇzov´e br´yle, je klasick´ ym doupˇetem – zapomenut´a ˇstola, ˇspetka magie a sem tam nˇejak´ y ten drak. Tekut´e p´ısky stav´ı hr´ aˇce doprostˇred konkurenˇcn´ıho boje dvou skl´aren, okoˇrenˇen´eho n´arodnostn´ı nesn´aˇsenˇ by vraˇzda livost´ı. Za krajnˇe podezˇrel´ ych okolnost´ı dojde k u ´mrt´ı jednoho ze zamˇestnanc˚ u vˇetˇs´ı skl´arny. Ze s c´ılem zastraˇsit konkurenci? Alespoˇ n to je vysvˇetlen´ı, kter´e se na prvn´ı pohled nab´ız´ı a kter´e prosazuje ´ Eli´ aˇs Zahradn´ıˇcek, majitel poˇskozen´e d´ılny. Ukolem postav je motanici rozpl´est a odhalit prav´eho vin´ıka. Totiˇz vin´ıky. Uk´ aˇze se, ˇze nebyl sp´ ach´ an jen jeden zloˇcin. Tˇem, kdoˇz jsou sezn´ ameni s Letopisy druˇziny z Parletu, m˚ uˇze b´ yt u ´stˇredn´ı z´apletka Tekut´ych p´ısk˚ u povˇedom´ a – nu ano, soupeˇren´ı dvou d´ılen, konˇc´ıc´ı domnˇelou vraˇzdou jednoho ze zamˇestnanc˚ u. . . to uˇz tu nˇekdy bylo, ne? Vˇeˇrte nebo nevˇeˇrte, uvˇedomila jsem si to aˇz zpˇetnˇe. Skl´ aˇre jsem napsala v z´achvatu manick´e tvoˇrivosti bˇehem t´ ydne letn´ı dovolen´e, aniˇz bych si t´eto paralely vˇsimla. Podvˇedom´ı mˇe zkr´atka pˇrevezlo na cel´e ˇc´ aˇre. V R˚ uˇzov´ych br´yl´ıch jsou postavy poˇz´ ad´ any o pomoc Bartolomˇejem Kruskalem, s n´ımˇz se mohly zbˇeˇznˇe sezn´ amit jiˇz v Tekut´ych p´ısc´ıch. Bartolomˇej je akademik z Namby. Usiluje o vytvoˇren´ı br´ yl´ı, odstiˇ nuj´ıc´ıch jist´ y druh magie. Zjistil, ˇze loˇzisko vhodn´eho materi´alu se moˇzn´a nach´az´ı docela nedaleko Snologradu. M´ a to ale jeden h´ aˇcek. Je tˇreba vypravit se kamsi do podzem´ı pln´eho tmy, mokra a ˇcerven´eho p´ısku. A moˇzn´ a jeˇstˇe nˇeˇceho horˇs´ıho. Dobrodruˇzstv´ı je zasazeno do Tarie roku 572 CL, roˇcn´ı obdob´ı je jaro.

O lektvarech Poˇskozen´y (zastupovan´y post mortem S. Nachtigalem) vznesl obvinˇen´ı v˚ uˇci alchymistu Vrzgulovi, kter´y lektvar ˇ ıt Proti Draˇc´ımu Ohni“ vyrobil. Ten vˇsak poˇzit´ım vlastn´ıho vzorku ze stejn´e ˇsarˇze dok´azal, ˇze ˇst´ıt je zcela St´ ” v poˇr´adku a bez kvˇetinov´e v´yzdoby. Odpovˇed’ pˇrinesl aˇz v´yslech dalˇs´ıho z´ uˇcastnˇen´eho, kupce Myˇs´atka, kter´y ˇ ıtem Proti Draˇc´ımu Ohni“ vezl tak´e elf´ı lektvar Flower Power“, zn´amˇejˇs´ı pod doznal, ˇze spoleˇcnˇe se St´ ” ” n´azvem M´ırotv˚ urce“. ” (Z´aznam v Kom´arensk´e soudn´ı knize, 103 CL.) Flakonky pak budiˇz skladov´any pouze na dostateˇcnˇe ruˇsn´em m´ıstˇe. Dostateˇcnˇe ruˇsn´ym m´ıstem se rozum´ı napˇr´ıklad sklep s ok´ynkem na frekventovanou ulici, ale ne sklep s ok´ynkem na dv˚ ur nebo sklep bez ok´ynka. (Z´akon ˇc. 566 O pˇrepravˇe a skladov´an´ı alchymistick´ych lektvar˚ u.) Je to proˇsl´y!“ ”

ˇ a posledn´ı slova dobrodruh˚ (Cast´ u, spol´ehaj´ıc´ıch na pomoc kouzeln´eho dry´aku.)

3

Co svˇet svˇetem stoj´ı, dobrodruzi si na sv´ ych cest´ach za sl´avou a zlat’´aky pom´ahaj´ı magick´ ymi lektvary. ´ Vˇsechny ty Rud´e kˇr´ıˇze, Mlhoviny a Eterick´ e oleje. Antigravitaˇcn´ı cloum´aky! Pavouˇc´ı lekvary! Z´avisel na nich ˇzivot nejednoho odv´ aˇzlivce. A nejeden ˇzivot uˇz kv˚ uli t´eto d˚ uvˇeˇre skonˇcil. Trvanlivost lektvar˚ u je totiˇz nevaln´ a. Kouzlo je zakleto do lektvaru“, pˇresnˇeji do materi´alu, ze kter´eho ” je vyroben. Jenomˇze toto spojen´ı nen´ı nikdy dokonal´e a od chv´ıle, kdy je v´ yroba ukonˇcena, magie z dry´aku samovolnˇe vyprch´ av´ a. Ve flakonku z obyˇcejn´eho skla by po nˇekolika dnech z kouzeln´eho lektvaru zbyla jen nev´ abn´ a smˇes netop´yˇr´ı ” krve, kravsk´e moˇci a ropuˇs´ıch v´ymˇeˇsk˚ u, kter´ a by v˚ ubec nebyla kouzeln´ a. Magie nen´ı voda,“ pouˇcoval Vil´em. Houby s voctem,“ odtuˇsil Axel. Magie je v´ azan´ a na lektvar, a dokud sklo zadrˇz´ı lektvar, je vˇsechno ” ” v poˇra ´dku. Mnˇe se zd´ a, ˇze to d´ av´ a n´ aramn´y smysl.“ Z obchodn´ıho hlediska je ˇz´ adouc´ı zvˇetr´ av´ an´ı kouzla zpomalit. A pr´avˇe to je pˇr´ıpad naˇsich postav. Axel a Vil´em jsou zamˇestnanci molochu, veden´em v TORu (Tarijsk´em Obchodn´ım Rejstˇr´ıku) pod n´azvem Gottfried & syn. Tato spoleˇcnost s´ıdl´ı v Ontˇre, ale zastoupen´ı m´a tak´e v Parletu, Kirdenu a Menidu. Gottfried & syn nakupuje a dod´ av´ a magick´e lektvary, alchymistick´e suroviny a nˇekter´e drogy. Axel a Vil´em byli vysl´ ani do ter´enu v r´amci dlouhodob´eho z´amˇeru, kter´ ym je z´ıskat konkurenˇcn´ı v´ yhodu v distribuci lektvar˚ u. Jejich u ´kolem je naj´ıt materi´al, ze kter´eho by bylo moˇzno levnˇe vyrobit sklo, jeˇz by unikaj´ıc´ı magii do lektvaru vracelo. Nab´ız´ı se pˇredstava, ˇze takov´e flakonky by pak mohly b´ yt z´ alohovan´e.

Osoby a obsazen´ı Na cestˇ e: J. Vaara, hostinsk´ y U vˇsech svat´ych (Borlovo). Ve Snologradu: Petyr Kobayashi, skl´ aˇrsk´ y mistr z Urgury, Marja Kobayashi, Petyrova dcera, (Petyrovi spolupracovn´ıci), Eli´ aˇ s Zahradn´ıˇ cek, mistr star´e skl´ arny, Vojtˇ ech Skarnitzel [ˇskarnicl], kresliˇc v d´ılnˇe Eli´aˇse Zahradn´ıˇcka, Hedvika Skarnitzelov´ a, Vojtˇechova ˇzena, Skender Nachtigal, advok´ at (elf), Vodn´ık, vodn´ık, ˇ Janis Stajerc, ˇreˇcen´ y N´ aˇ celn´ık Dvˇ e Tv´ aˇ re, starosta Snologradu (pravdˇepodobnˇe elf´ı m´ıˇsenec), Bartolomˇ ej Kruskal, vˇedec (NVUT), Deming Jarv´ ez [demin’ charv´ez], brusiˇc optick´ ych ˇcoˇcek, Natris, ˇreˇcen´ y Modr´ asek, vyˇsetˇrovatel Mˇestsk´e hl´ıdky, G´ eza, ˇreˇcen´ y Alias, paˇser´ ak a padˇelatel doklad˚ u, Kargul´ ak, snologradsk´ y krokod´ yl, Jakub Kratinoha, ned´ avno zmizel´ y mˇestsk´ y radn´ı.

4

Tekut´ e p´ısky V hostinci U vˇsech svat´ ych“ ” Zaˇc´ın´ a se v oblig´ atn´ım borlovsk´em hostinci U vˇsech svat´ych, veden´em pod taktovkou pana Vaary. Borlovo je mal´e mˇesto v podh˚ uˇr´ı Vran´ıch hor. Pˇril´ehaj´ıc´ı oblast, zlopovˇestn´e Acharsko, je kromˇe deˇstˇe, vlkodlak˚ u a krasov´ ych u ´tvar˚ u zn´ am´ a pr´ avˇe skl´ aˇrskou v´ yrobou. Jelikoˇz Skl´ aˇri se odehr´ avaj´ı ve Snologradu, bylo tˇreba postavy od Acharska nˇejak odradit. K tomu poslouˇzila vˇseobecn´ a st´ avka, suˇzuj´ıc´ı celou oblast. D˚ uvodem je ponˇekud choulostiv´e sexu´aln´ı chov´an´ı vlkodlak˚ u, kter´e se, pokud velikost komunity pˇrekroˇc´ı kritickou hranici, vyznaˇcuje emergentn´ımi chaotick´ ymi jevy. Tato epizodka slouˇzila hlavnˇe k rozehˇr´at´ı ztuhl´ ych mozkov´ ych z´avit˚ u. Netˇreba ji br´ at smrtelnˇe v´ aˇznˇe. Vˇsichni?“ nevˇeˇr´ıte vlastn´ım uˇs´ım. No, skoro vˇsichni,“ upˇresnil hostinsk´y Vaara. Zaˇcalo to nevinnˇe, nˇekolika absencemi. Oni jsou. . . s´ ak” ” ryˇs, jak bych v´ am to. . .“ Vaara znatelnˇe ztiˇsil hlas a jeˇstˇe v´ıce se nahrbil, oni jsou skoro vˇsichni. . . m´ıstn´ı,“ ” vyslovil se zvl´ aˇstn´ım d˚ urazem na posledn´ım slovˇe. Nem˚ uˇzete se ubr´ anit pocitu, ˇze vy a on hovoˇr´ıte dvˇema odliˇsn´ymi jazyky. A nˇekdy se to semele. . . jedna z nich zaˇcne a pak se to ˇs´ıˇr´ı jako lesn´ı poˇz´ ar. . . takˇze ” oni jsou ted’ vˇsichni. . .“ Ted’ uˇz nerozum´ıte v˚ ubec niˇcemu. Ale hostinsk´y Vaara je zˇrejmˇe pˇresvˇedˇcen, ˇze v´ am pr´ avˇe prozrazuje obrovsk´e tajemstv´ı. . . . ted’ jsou vˇsichni nˇekde v lese, a zrovna, ehm, nepracuj´ı, abych tak ˇrek. Ch´ apete.“ ” Nech´ apete zhola nic. Ale nechcete b´yt za blbce, a tak pˇrikyvujete jako houpac´ı konˇe. A ti ostatn´ı, co nejsou to. . . m´ıstn´ı, se do skl´ aren boj´ı,“ dodal zachmuˇrenˇe Vaara. Takˇze neˇz se to ” ” pˇreˇzene, mistˇri chtˇe nechtˇe museli zavˇr´ıt kr´ am.“ Zadumanˇe up´ıj´ıte z korbel˚ u. Zd´ a se, ˇze vaˇse posl´ an´ı narazilo na neˇcekanou pˇrek´ aˇzku. Juha v´ as zanechal pohrouˇzen´e do u ´vah a odspˇechal vˇenovat se ostatn´ım host˚ um. Jak tak pop´ıj´ıte, jeden z v´ as si vˇsiml, ˇze na korbelech, ve kter´ych v´ am donesli to pˇr´ıˇsern´e pivo, je nˇeco zvl´ aˇstn´ıho. Sklo je rovnomˇern´e tlouˇst’ky, prost´e bublinek a bezbarv´e jako voda. Tohle nevypad´ a jako typick´y tarijsk´y sklo,“ poznamenal Vil´em. ” Axel, kter´y uˇz upil dost kaln´e bˇreˇcky spatˇril, ˇze na dnˇe korbelu se skv´ı jak´ysi n´ apis. Ko-ba-ja-ˇsi,“ ” pˇreˇcetl to nahlas. To nevypad´ a ani jako typick´y tarijsk´y jm´eno,“ zase na to Vil´em. ” Tak se zept´ ame, odkud to m´ a,“ navrhl Axel. Zam´ aval na Vaaru. ” Odkud jsou tyhle korbely?“ ” Zrovna jsem si na to vzpomnˇel. Tohle jsou posledn´ı dva. Za rok mi jich tu rozml´ at´ı hodnˇe. Koupil ” jsem je od jednoho chlap´ıka, co se tu pˇredloni objevil. Jmenoval se Petyr Kobayashi, byl to urgurec. Chtˇel tu zaloˇzit skl´ arnu, ale nepochodil u spr´ avce v Bizmanu. Tak se pˇrestˇehoval do vedlejˇs´ı provincie. Mysl´ım, ˇ ˇze se usadil nˇekde bl´ızko Snologradu. Skoda, vypadal jako ˇsikovn´y chlap´ık.“

”

V ide´ aln´ım pˇr´ıpadˇe se postavy chytnou Vaarova doporuˇcen´ı a odt´ahnou na jih.

Pˇr´ıbˇ eh Petyrov´ ych skl´ aˇr˚ u Petyr Kobayashi je hlavou mal´e skupiny skl´aˇr˚ u. Celkem se jedn´a o tˇri rodiny. Do Tarie pˇriˇsli pˇred nˇekolika lety. Z Urgury je vyhnal klientelismus a pˇrebujel´a cechovn´ı pravidla. Petyr Kobayashi je stˇredn´ı postavy. Nohy m´ a vykˇriven´e do O“ a pˇri ch˚ uzi se legraˇcnˇe kol´eb´ a ze strany ” na stranu, ale hrudn´ık m´ a jako sud a paˇze svalnat´e jako n´ amoˇrn´ık. Petyr m´ a ˇsedomodr´e oˇci a svˇetle hnˇed´e vlasy, lemuj´ıc´ı pleˇs na temeni hlavy. Je mu nˇeco pˇres ˇctyˇricet let. Tak´e v Tarii se urgurci museli sloˇzitˇe pot´ ykat s u ´ˇrady, neˇz jim byl v˚ ubec povolen trval´ y pobyt a provozov´ an´ı skl´ aˇrsk´e hutˇe. Kv˚ uli pˇr´ızniv´ ym podm´ınk´am (dˇrevo, voda, p´ısek) doufali, ˇze se uchyt´ı v Acharsku,

5

ale narazili na nelibost spr´ avce provincie. Kdyˇz dostali zam´ıtavou odpovˇed’, vydali se na jih u ´dol´ım Z´ ahorsk´e Bˇel´e. Snolograd, respektive jeho starosta Janis, jim uk´azal vstˇr´ıcnˇejˇs´ı tv´aˇr a pˇredloni tam zbrusu nov´a Kobayashiho skl´ arna zah´ ajila provoz. Hut’ je um´ıstˇena v u ´dol´ı ˇr´ıˇcky P´ıseˇcnice, necelou hodinu ch˚ uze za mˇestem. Petyr a jeho spoleˇcn´ıci ˇzij´ı ve tˇrech domc´ıch pˇr´ımo na m´ıstˇe.

Kobayashiho skl´ arna. Ml´ ynsk´e kolo, kter´e poh´ an´ı stoupu k drcen´ı kˇremene, se na noc zastavuje sveden´ım proudu do boˇcn´ıho kan´ alu. Kolo se pak zajist´ı kl´ınem. K opˇetovn´emu roztoˇcen´ı kola je nutn´e kl´ın vyt´ahnout a zvednout stavidlo. Urgurˇst´ı skl´ aˇri nejsou ve Snologradu jedin´ı sv´eho druhu. Hloubˇeji v lese stoj´ı jeˇstˇe jedna d´ılna, velk´ y, hluˇcn´ y provoz. Kobayashiho lid´e ji nemohou pˇredstihnout v objemu v´ yroby. M´ısto toho s´azej´ı na kvalitu materi´ alu, kterou jiˇz zaujali nˇekolik pˇrekupn´ık˚ u. Nebyli by to urgurci, kdyby nemˇeli v ruk´avu schovan´e alespoˇ n jedno eso. Je j´ım receptura na v´ yrobu skla, vhodn´eho k brouˇsen´ı optick´ ych ˇcoˇcek. Petyr je jedin´ y, kdo ji zn´a pˇresnˇe. Prozat´ım je vˇsak tarijsk´ ym

6

odbˇeratelem jen Deming Jarv´ez, podiv´ınsk´ y brusiˇc, kter´ y do Tarie pˇriplul z jak´esi prt’av´e republiky za Zubovou z´ atokou. Dalekohledy a Drobnohledy jsou zn´amy pouze jako neohraban´e prototypy, ale Petyr vˇeˇr´ı, ˇze jejich v´ yroba zaˇzije prudk´ y rozmach. Je jasn´e, ˇze receptura m´ a velkou cenu. Petyr, kter´ y nechce nic ponechat n´ahodˇe, proto uloˇzil pˇresn´ y n´ avod v sejfu jedn´e snologradsk´e banky. Souˇcasnˇe svˇeˇril svou posledn´ı v˚ uli not´aˇri Skenderu Nachtigalovi. Petyrovou dˇediˇckou je jeho dcera Marja. Marja Kobayashi je r´ azn´ a, pˇridrzl´ a d´ıvka stˇrednˇe vysok´e postavy. Jej´ı vˇek odhadujete na 17 let, ale to v´ as moˇzn´ a jen mate jej´ı dˇetsk´y obliˇcej. M´ a kudrnat´e kaˇstanovˇe hnˇed´e vlasy, pihovat´y, m´ırnˇe zvednut´y nos a zelen´e oˇci. Marja se vyzn´ a ve veden´ı rozpoˇctu, v u ´ˇcetnictv´ı a v z´akladn´ı legislativˇe. Pˇredpokl´ad´a se, ˇze po Petyrovˇe smrti se ujme veden´ı d´ılny. Do samotn´eho provozu ji vˇsak otec nechce pustit kv˚ uli obav´am o jej´ı zdrav´ı. Marja se na nˇej za to zlob´ı a kdykoliv m´ a pˇr´ıleˇzitost, neopomene mu jeho starostlivost vytknout. Jinak spolu vych´ azej´ı dobˇre. Petyrova ˇzena je pravdˇepodobnˇe uˇz pochovan´a. Za tˇech nˇekolik let se urgurˇst´ı skl´ aˇri v´ıce ˇci m´enˇe nauˇcili tarijsky. Nejl´epe je na tom pr´avˇe Marja, kter´ a hovoˇr´ı skoro jako rodil´ a tarijanka. Tak´e Petyr se domluv´ı bez probl´em˚ u, aˇckoliv s tˇeˇzk´ ym pˇr´ızvukem a obˇcasn´ ym pˇrim´ıch´ av´ an´ım ciz´ıch v´ yraz˚ u. Ostatn´ı skl´aˇri pouˇz´ıvaj´ı podivnou smˇesici obou jazyk˚ u, nˇekteˇr´ı tarijˇstinu ovl´ adaj´ı jen pasivnˇe. Tarijˇstina a urgurˇstina maj´ı spoleˇcn´ y z´aklad. Vzd´alenost mezi nimi lze pˇrirovnat ke vztahu ˇceˇstina–polˇstina. Dialekt, typick´ y pro Vran´ı hory, je vlastnˇe smˇesic´ı obou jazyk˚ u. Petyr zanechal v Urguˇre bratra. Oba vˇsak doufaj´ı, ˇze ne nadlouho. Konkr´etn´ı profese, kterou bratr vykon´ av´ a a se kterou by se chtˇel pˇresunout do Tarie, nen´ı urˇcena, mˇelo by to vˇsak b´ yt nˇeco dostateˇcnˇe komplikovan´eho, jako vinohradnictv´ı, l´ek´ arnictv´ı atd., kter´e budou poˇzadovat r˚ uzn´a obskurn´ı a pro Tarii specifick´ a osvˇedˇcen´ı. Vzhledem k nepˇr´ızniv´ ym okolnostem se dohodli, ˇze si pomohou podvodem. Kl´ıˇcov´e dokumenty m´ a zprostˇredkovat G´eza, ˇreˇcen´ y Alias, nechvalnˇe zn´am´ y paˇser´ak a padˇelatel.

Vztahy mezi tarijci a urgurci Urgurci za Mirell ! (Obl´ıben´e heslo urofobnˇe naladˇen´ych tarijc˚ u.) Urgurci, kteˇr´ı se pˇristˇehovali do Tarie, z podstaty vˇeci patˇr´ı k tˇem odv´aˇznˇejˇs´ım a schopnˇejˇs´ım ze sv´eho n´ aroda. Proto se urgurci celkovˇe jev´ı jako pracovit´ı, podnikav´ı a c´ılevˇedom´ı lid´e. Nav´ıc jsou d´ıky zkuˇsenostem s domovskou byrokraci´ı vybaveni buldoˇc´ı trpˇelivost´ı a odolnost´ı v˚ uˇci r˚ uzn´ ym u ´strk˚ um ze strany u ´ˇrad˚ u. Tam, kde by tarijec uˇz d´ avno vykypˇel vzteky, urgurec dok´aˇze sklonit hlavu a mlˇcet. M˚ uˇzete se ale vsadit, ˇze se mu v t´e sklonˇen´e hlavˇe uˇz roj´ı n´apady, jak obr´atit situaci ve sv˚ uj prospˇech. Vztahy mezi tarijci a urgurci kol´ısaj´ı od neutrality k averzi. Sd´ılen´ y jazykov´ y z´aklad, n´aboˇzenstv´ı a stejn´ a barva k˚ uˇze nenahr´ avaj´ı skuteˇcn´e rasov´e nen´avisti, t´ım m´enˇe segregaci nebo pogrom˚ um. Na pˇristˇehovalc´ıch si nejˇcastˇeji vyl´evaj´ı zlost jednotlivci, kteˇr´ı sami niˇceho nedos´ahli a potˇrebuj´ı si alespoˇ n dodat pocitu, ˇze jsou lepˇs´ı neˇz ti z v´ ychodu“. ”

O star´ e skl´ arnˇ e V les´ıch za Snologradem stoj´ı jeˇstˇe jedna skl´arna, oproti Petyrovˇe vˇetˇs´ı, ale zastaral´a. Jej´ım mistrem je ˇ Eli´ aˇs Zahradn´ıˇcek, mohutn´ y, nabruˇcen´ y muˇz. Zena mu zemˇrela (zl´e jazyky tvrd´ı, ˇze ji v posteli zalehl) a dˇeti, pokud nˇejak´e mˇel, mu utekly do svˇeta. Eli´aˇs Zahradn´ıˇcek nen´ı pˇr´ıliˇs vl´ıdn´ y ˇclovˇek a nav´ıc nem´ a v l´ asce cokoliv urgursk´eho.

7

Snolograd a okol´ı. Star´ a hut’ se zamˇeˇruje na nejbˇeˇznˇejˇs´ı produkci spotˇrebn´ıho skla – poh´ary, korbele, sklenice, okenn´ı tabulky, l´ ahve. Jsou schopni vyr´ abˇet ve vysok´em objemu, ale v posledn´ım roce odbyt v´azne kv˚ uli epidemii, pustoˇs´ıc´ı tarijsk´ y jih. Kdyˇz do Snologradu dorazil Petyr, Eli´aˇse to rozmrzoutilo – jako by nemˇel starost´ı aˇz aˇz! Pozoruje Petyra podezˇr´ıvav´ ym okem, vyzv´ıd´a jak m˚ uˇze a snaˇz´ı se odhadnout, zda pro nˇej pˇredstavuje nebezpeˇc´ı. V Eli´ aˇsovˇe d´ılnˇe pracuje jako kresliˇc a n´ avrh´aˇr Vojtˇech Skarnitzel. Je to velmi nadan´ y v´ ytvarn´ık, ned´avno ˇzenat´ y, bydl´ı v chudˇs´ı ˇremeslnick´e ˇctvrti ve Snologradu. Osud mu pˇr´ıliˇs nepˇr´al – m´ısto studi´ı na elf´ı akademii skicuje korbely a sklenice. Nav´ıc jeho ˇzena Hedvika ned´avno porodila a od t´e doby se pot´ac´ı mezi ˇzivotem a smrt´ı. Vojtˇech zoufale potˇrebuje pen´ıze, nebot’ l´ekaˇr, kter´ y jeho ˇzenu oˇsetˇruje, je pomˇernˇe drah´ y. ´ enlivˇe zaskˇr´ıpˇela pod jeho vahou. Tak pov´ıdejte,“ ˇrekl Eli´ aˇs a rozvalil se v polstrovan´e ˇzidli. Upˇ ” Vil´em se uˇz uˇz nadechl, aby spustil nacviˇcen´y pˇr´ıbˇeh, ale skl´ aˇr ho zarazil pohybem ruky. Poˇckejte. . . zap´ al´ım si,“ ˇs´ atr´ avu ´trob´ ach umaˇstˇen´e koˇsile, pod z´ astˇerou z vaˇren´e k˚ uˇze. S v´ıtˇezoslavn´ym ” u ´smˇevem vyt´ ahl fajfku z ˇzelezodubu, obl´yskanou, jako by ji pouˇz´ıvaly generace od sam´eho Orthy Carrada. Tuhle jsem vystrouhal, kdyˇz jsem sedˇel v osmaˇsedes´ at´ym,“ huhl´ a s troubel´ı vraˇzenou mezi zuby, zat´ımco ” pˇechuje tab´ ak. Potom, jako by si nˇeco opoˇzdˇenˇe uvˇedomil: D´ ate si nˇekdo se mnou?“ a pokud se nˇekdo pˇrihl´as´ı, pˇristrˇc´ı mu v´aˇcek. Sklepne pˇrebyteˇcn´y tab´ ak do ” pˇret´ekaj´ıc´ıho sklenˇen´eho popeln´ıku, slouˇz´ıc´ıho z´ aroveˇ n jako tˇeˇz´ıtko na hrom´ adce jak´ychsi kreseb. Pokud nˇekterou z postav zaujmou, vˇsimne si, ˇze tahy tuˇzkou jsou velmi elegantn´ı a kˇrehk´e z´aroveˇ n, jako m´ avnut´ı mot´ yl´ıho kˇr´ıdla. Nechce se vˇeˇrit, ˇze by jejich autorem mohl b´ yt ten velk´ y chlap v umaˇstˇen´e z´ astˇeˇre. Mistr si beze spˇechu zap´ al´ı – zaznamen´ ate, ˇze pouˇz´ıv´ a starom´ odn´ı ˇskrtadlo, nikoliv sirky, na kter´e pˇreˇsla vˇetˇsina lid´ı – a nˇekolika mohutn´ymi z´ atahy fajfku rozbaf´ a. ˇ sh´ Tak co jste to pov´ıdali?“ zaj´ım´ a se. Ze an´ıte lahviˇcky?“ ” ”

8

Je v´ am jasn´e, ˇze budete muset zaˇc´ıt odznova. ... Proch´ az´ıte provozem. U n´ adob s roztavenou sklovinou se ˇcin´ı tˇri foukaˇci. Panuje tu takov´e vedro a sucho, ˇze se v´ am kapky potu okamˇzitˇe odpaˇruj´ı z ˇcel. Eli´ aˇsi to, zd´ a se, nijak nevad´ı, dokonce ani nepˇrestal potahovat z fajfky. Dus´ıte se uˇz jenom pˇri pˇredstavˇe, ˇze byste v tomhle prostˇred´ı mˇeli nav´ıc vdechovat tab´ akov´y kouˇr. V relativnˇe nejchladnˇejˇs´ım koutu skl´ arny, oddˇelen´em od provozu koˇzen´ym z´ avˇesem, sed´ı u stolku mlad´y muˇz. Otevˇren´ym oknem, kter´e poskytuje v´yhled pˇr´ımo na hlavn´ı hˇreben Vran´ıch hor, proud´ı svˇeˇz´ı vzduch. Muˇz m´ a pˇred sebou rozloˇzen´ych nˇekolik pap´ır˚ u a zamyˇslenˇe je srovn´ av´ a. Okraj stolu, obit´y rantl´ıkem, lemuje cel´ a ˇrada lahviˇcek s barevn´ymi tuˇsemi. Ten ˇclovˇek p˚ usob´ı kˇrehce, jako by se m´ alokdy dosyta najedl. A kdyˇz k v´ am zvedne zrak, vˇsimnete si, ˇze pod oˇcima m´ a tmav´e kruhy. Jako by se v posledn´ı dobˇe pˇr´ıliˇs nevyspal. Vojta, n´ aˇs kresliˇc,“ pˇredstav´ı v´ am mistr ledabyle posledn´ıho ˇclena d´ılny. Osloven´y zmatenˇe povstane ” a lehce se v´ am uklon´ı. Pod jeho rukama vid´ıte kresby poh´ ar˚ u, v´ az a sklenic, nˇekter´e jen jako n´ aˇcrtky, jin´e se vˇsemi rozmˇery, ornamenty a popisn´ymi detaily. Vˇetˇsinou jsou vyvedeny tuˇzkou, fin´ aln´ı n´ akresy potom tuˇsemi. Jako spousta v´ytvarn´ık˚ u i Vojtˇech m´ a ve zvyku lemovat okraje sv´ych prac´ı n´ ahodn´ymi ˇcrtami. A tak se kromˇe skl´ aˇrsk´ych v´yrobk˚ u m˚ uˇzete pokochat pohledem na detaily list˚ u, mot´yl´ı kˇr´ıdla a nekoneˇcnˇe opakovan´e kontury dvou hˇreben˚ u, vsazen´ych do okenn´ıho r´ amu. Nemus´ıte b´yt znalci, abyste poznali, ˇze tenhle mlad´ık m´ a talent. Pokud nˇekter´ a z postav spoˇcinula na v´ ykresech v mistrovˇe pracovnˇe, pozn´a, ˇze poch´azej´ı od stejn´eho autora. Dˇel´ ame ted’ na zak´ azce pro Bˇelovrchy,“ vyhrabe mistr jeden z hrom´ adky fin´ aln´ıch n´ akres˚ u. Jedn´ a se ” o pivn´ı korbel m´ırnˇe soudkovit´eho tvaru, se stˇenami pokryt´ymi ˇsesti´ uheln´ıkovit´ymi ploˇskami, pˇripom´ınaj´ıc´ımi vˇcel´ı pl´ astev. Dost dlouho jsme se pˇreli o tvaru ucha, kde ono to. . .“ bruˇc´ı mistr a ˇs´ atr´ a v hrom´ adce n´ aˇcrtk˚ u, . . . jo, ” ” tady,“ vylov´ı dalˇs´ı pap´ır a v prstech, kter´e se bez ust´ an´ı trochu chvˇej´ı, v´ am pˇred oˇcima podrˇz´ı kresbu. Korbel je proveden´y jen v z´ akladn´ıch rysech, aˇz na propracovan´e drˇzadlo, kter´ym se liˇs´ı od koneˇcn´eho n´ avrhu. Kolem obr´ azku jsou bezmyˇslenkovitˇe rozesety drobn´e ˇcrty – pramen dlouh´ych vlas˚ u zastrˇcen´y za ucho; detail v´ıˇcka s hust´ymi ˇrasami; jak´ysi polo´ usmˇev, u ´sta jen s jedn´ım koutkem pozvednut´ym. Kresbiˇcky jsou tak jemn´e a nˇeˇzn´e, aˇz se c´ıt´ıte trochu trapnˇe. Je v´ am nepˇr´ıjemn´e, kdyˇz vid´ıte, jak tlust´y palec Eli´ aˇse Zahradn´ıˇcka leˇz´ı pˇr´ımo na nˇejak´em pˇredmˇetu, nad n´ımˇz se skl´ an´ı ˇzena. Ti mrˇ nousov´e z nor a to jejich pivo n´ as zachraˇ nuj´ı,“ vytrhne v´ as ze zamyˇslen´ı jeho hlas. Ale jak ” ” vid´ıte, ted’ m´ ame napilno,“ pˇresunul oba n´ akresy zp´ atky ke kresliˇci. Mimochodem, jak se daˇr´ı Hedvice?“ zeptal se na odchodu. Jste jiˇz otoˇcen´ı z´ ady, takˇze Vojtˇechovi ” nevid´ıte do tv´ aˇre. Slyˇs´ıte ale jeho hlas. Jeˇstˇe nevstala. Doktor pov´ıdal, ˇze pˇr´ıˇst´ı t´yden rozhodne. . .“ ” Zn´ı to skˇr´ıpavˇe, jako by ho nˇekdo ˇskrtil. Mistr nenech´ a vˇetu ani dozn´ıt. Co byste tomu ˇrekli, kdybychom zaˇsli spoleˇcnˇe na obˇed? Aspoˇ n pozn´ ate ze zdejˇs´ıho kraje i nˇeco jin´eho ” neˇz skl´ arny. . .“ a strk´ a v´ as ze dveˇr´ı. Zkr´ atka, situace ve star´e huti by mˇela p˚ usobit sp´ıˇse negativnˇe – Eli´aˇs Zahradn´ıˇcek je nabruˇcen´ y, neomalen´ y ˇclovˇek, podle vˇseho dosti necitliv´ y k ostatn´ım. Vojtˇech by mˇel p˚ usobit kˇrehce, jako ˇclovˇek st´ıhan´ y ranami osudu.

Bartolomˇ ej Kruskal a jeho r˚ uˇ zov´ e br´ yle Bartolomˇej Kruskal je akademik s u ´vazkem na NVUT (Nambsk´e Vysok´e Uˇcen´ı Technick´e). Je mu pouh´ ych 28 let, ale ve sv´em oboru, j´ımˇz je d˚ uln´ı inˇzen´ yrstv´ı, dos´ahl jiˇz sluˇsn´eho uzn´an´ı. Bartolomˇej Kruskal je velmi inteligentn´ı, bohuˇzel tak´e tajn˚ ustk´ aˇrsk´ y a podezˇr´ıvav´ y ˇclovˇek. Postavou je sp´ıˇse mal´ y, podsadit´ y, s kuˇcerav´ ymi ˇcern´ ymi vlasy, bledou plet´ı a v´ yrazn´ ymi, smysln´ ymi rty. Nˇekter´ ym z postav se m˚ uˇze jevit zˇzenˇstile.

9

Aˇc to nen´ı vˇseobecnˇe zn´ amo, kromˇe z´ aval˚ u, zemn´ıho plynu a podzemn´ıch vod je pro horn´ıky velk´ ym nebezpeˇc´ım i magie. Ta je pod zem´ı syrov´ a a nepˇr´atelsk´a, jako by j´ı lid´e, zavrt´avaj´ıc´ı se Matce pod k˚ uˇzi, n´ aramnˇe pˇrek´ aˇzeli. A to nemluv´ıme o r˚ uzn´ ych podivn´ ych tvorech, o klepk´ach a bludn´ıˇcc´ıch, kteˇr´ı se faleˇsn´ ymi zvuky a svˇetly snaˇz´ı odl´ akat muˇze na nebezpeˇcn´a m´ısta. V d˚ usledku toho je pˇri kaˇzd´em dole potˇreba ˇcarodˇeje, aby zkoumal ter´en a vˇcas rozeznal nebezpeˇc´ı. Nˇekdy se pr´ aci v magicky nestabiln´ım prostˇred´ı zkr´atka nelze vyhnout. Tehdy se z dolov´an´ı st´av´ a finanˇcnˇe i technicky n´ aroˇcn´ a operace. Je potˇreba zajistit, aby horn´ıci nebyli ruˇseni faleˇsn´ ymi obrazy a hrozn´ ymi v´ yjevy, kter´e maj´ı vyvolat paniku. Dosahuje se toho vyvol´an´ım jak´ehosi ˇst´ıtu, v jehoˇz udrˇzov´ an´ı se stˇr´ıd´ a nˇekolik magik˚ u. To je n´akladn´e a nevyluˇcuje riziko selh´an´ı lidsk´eho faktoru, v tomto pˇr´ıpadˇe ˇcarodˇeje. Proto je dlouhodob´ ym u ´kolem d˚ uln´ıch technolog˚ u vynal´ezt levn´e, spolehliv´e a odoln´e ochrann´e prostˇredky. Pˇrirozenou zmenˇseninou magick´eho ˇst´ıtu jsou br´ yle, jelikoˇz pr´avˇe oˇci jsou jednou ze vstupn´ıch bran magie. A pr´ avˇe t´ımto probl´emem se zab´ yv´ a Bartolomˇej Kruskal. Zˇrejm´ ym ˇreˇsen´ım by bylo vyuˇzit´ı draˇc´ıch ˇsupin, ˇcemuˇz ale br´ an´ı jejich vysok´ a a st´ ale stoupaj´ıc´ı cena. A tak je potˇreba se poohl´ednout po n´ahraˇzce. Ned´ avno jej sluˇzebn´ı cesta zavedla do Snologradu. Zdrˇzel se tam nˇekolik dn´ı a n´ahoda respektive, nˇejak´ a ban´ aln´ı pˇr´ıˇcina – mohl se napˇr´ıklad proch´azet mezi vinicemi a v zamyˇslen´ı do dolu sletˇet; mohlo jej zaj´ımat sloˇzen´ı m´ıstn´ıho kamene; mohl omylem vyhodit do kan´alu nˇeco cenn´eho a potom hledat, zda to neskonˇcilo na skl´ adce v lomu, atd., atp. jej zavedla do lomu nedaleko za mˇestem. Na okraj´ıch rozlehl´e kaluˇziny, kterou je lom zˇc´ asti zatopen, jej zaujal p´ısek podivn´e naˇcervenal´e barvy. Odkud tedy poch´ azel ten v´ aˇs p´ısek?“ rozhl´ıˇzel se Vil´em dokola. Bartolomˇej Kruskal zadupal, aˇz mu kolem ” kotn´ık˚ u vyˇsplouchla voda. Vil´em to zprvu pokl´ adal za dalˇs´ı projev jeho netrpˇelivosti, ale kdyˇz stoˇcil pohled pod nohy, doˇslo mu to. P˚ uda pod hladinou byla rozjeˇzdˇen´ a a bahnit´ a, ale okraje louˇze lemovala kˇrehk´ a naˇcervenal´ a krajka. Promnul hrst toho divotvorn´eho p´ısku mezi prsty. Byl drobn´y, ostr´y a podivnˇe lehk´y, jako by se ani nejednalo o k´ amen. Vyd´ aval bahnit´y z´ apach s n´ adechem rybiny. Vil´em jej zamyˇslenˇe nechal propadnout zp´ atky, otˇrel prsty do kalhot. Tˇekal pohledem po okoln´ıch stˇen´ ach. Jedin´y k´ amen, o kter´y tu m˚ uˇzete zakopnout, je ˇcediˇc,“ pˇredeˇsel ho Bartolomˇej s odpovˇed´ı. Cel´y ” ” Cerkovec je jedna hromada ˇsed´eho ˇcediˇce, sem tam bˇridlice. Ten p´ısek sem jednoduˇse nepatˇr´ı. Prochodil jsem lom kˇr´ıˇzem kr´ aˇzem, ale jinde neˇz kolem toho jez´ırka jsem jej nenaˇsel. At’ vis´ım, jestli jej voda nevyplavuje odnˇekud z nitra sk´ aly.“ Od Deminga Jarv´eze si vyp˚ ujˇcil jeden z jeho Drobnohled˚ u a podivn´ y p´ısek prohl´edl. A nestaˇcil se divit. V okul´ aru se objevila pˇrehl´ıdka rozliˇcnˇe tvarovan´ ych schr´anek, symetrick´ ych kolem jedn´e nebo v´ıce os, kruhov´ ych i hranat´ ych. Okraje mˇely hladk´e i vroubkovan´e, s v´ ystupky i bez, ozuben´e i ˇspiˇcat´e a tak rozmanit´e, ˇze pˇrech´ azel zrak. Rozsivky. Vyˇz´adalo si to rychl´ y v´ ylet do NUKu (Nambsk´e Univerzitn´ı Knihovny), aby vyhledal, ˇze se jedn´ a o takzvan´e Osypky jeskynn´ı, omrvinky jelikoˇz mohou panovat spory o to, zda osypky jsou kousky kamene, mal´ a zv´ıˇrata nebo rostliny nebo jeˇstˇe nˇeco dalˇs´ıho s podivuhodnou vlastnost´ı – silnˇe odr´ aˇz´ı magii. V ohni neshoˇr´ı, leˇc za vysok´e teploty tav´ı se na hmotu, sklu podobnou. (Velk´y Pˇr´ırodozpyt Erika Dorna.) Kdo se chce s osypkami jeskynn´ımi koupat, mus´ı se s nimi i osypat. (M´alo zn´am´e trpasliˇc´ı moudro.) Bartolomˇej si dal dvˇe a dvˇe dohromady. Z n´aplavky sesb´ıral, co mohl, a zah´ajil jedn´an´ı s m´ıstn´ımi skl´ aˇri, aby mu pomohli z tohoto materi´ alu vyrobit prototyp br´ yl´ı. Zahradn´ıˇcek o nˇejak´ ych obskurn´ıch experimentech nechtˇel ani slyˇset, ale Petyr Kobayashi podivn´eho z´akazn´ıka neodm´ıtl. Vyrobit z´ akladn´ı sklovitou hmotu je pomˇernˇe snadn´e. Ke Kobayashiho sm˚ ule se Bartolomˇej bˇehem sv´eho pobytu ve Snologradu sezn´ amil s Demingem Jarv´ezem a spoleˇcnˇe zaˇcali pracovat na prototypu optick´ ych ˇcoˇcek s magick´ ym filtrem. Pˇripravit materi´al odpov´ıdaj´ıc´ı kvality uˇz vyˇzaduje veˇsker´ y Petyr˚ uv um a notnou d´ avku ˇstˇest´ı k tomu; nav´ıc z´asoba osypek, kterou Bartolomˇej z´ıskal z kaluˇziny, pomalu doch´ az´ı. Strˇcili jste do dveˇr´ı a vstoupili do jak´esi ˇsatny. Je pr´ azdn´ a, ale z dalˇs´ı m´ıstnosti k v´ am pootevˇren´ymi dveˇrmi dol´ehaj´ı hlasy. Zvˇedavˇe jste nat´ ahli krky. Petyr Kobayashi hovoˇr´ı s jak´ymsi ˇclovˇekem, podsadit´ym

10

a spor´ym, jehoˇz oˇci kryj´ı br´yle. Skla vrhaj´ı matnˇe r˚ uˇzov´e odlesky a jsou tak velik´ a, ˇze cizinec v nich vypad´ a jako obrovsk´ a vosa. Zasazena jsou do masivn´ıch obrouˇcek, v koutc´ıch rozˇs´ıˇren´ych a pˇril´ehaj´ıc´ıch aˇz k obliˇceji. Tohle je uˇz skoro dobr´e,“ slyˇs´ıte pr´ avˇe cizince ˇr´ıkat. Ale opravdu se nejde zbavit tˇech mal´ych vloˇcek? ” ” Deming Jarv´ez ˇr´ıkal, ˇze kv˚ uli nim spoustu kousk˚ u rozbil.“ Postav´ am: co udˇel´ ate? Poslouch´ ate, st´ ahnete se, nebo rozhovor pˇreruˇs´ıte? To je tˇeˇzk´e,“ krˇc´ı Petyr rameny. V materi´ alu, co jste mi pˇrinesl, je asi hodnˇe v´ apna. Musel bych jeˇstˇe ” ” chv´ıli experimentovat. Jenomˇze to bych potˇreboval v´ıc toho vaˇseho p´ısku. Kolik v´ am ho zbylo?“ Bˇehem mistrovy ˇreˇci se cizinec toˇc´ı na m´ıstˇe, prohl´ıˇz´ı si hned to, hned ono, jako by pracovna byla n´ aramnˇe zaj´ımav´ a. M´ a ˇcern´e kuˇcerav´e vlasy a i z hlasu odhadujete, ˇze je pomˇernˇe mlad´y. Otevˇre u ´sta, aby Petyrovi odpovˇedˇel, jenomˇze zrovna v t´e chv´ıli se pootoˇc´ı smˇerem ke dveˇr´ım. Mysl´ım, ˇze m´ ate n´ avˇstˇevu,“ ˇrekne m´ısto toho. Jeho hlas zn´ı podr´ aˇzdˇenˇe. ” Nen´ı nutn´e, aby se postavy zaˇcaly hned pˇri prvn´ı pˇr´ıleˇzitosti s Kruskalem kdov´ıjak rozpr´avat. Mˇely by o nˇem ale vˇedˇet, protoˇze je kl´ıˇcovou osobou pro druhou ˇc´ast dobrodruˇzstv´ı a nemˇel by spadnout z nebe“. ” Bartolomˇeje lze rovnˇeˇz pouˇz´ıt jako VLK (Volnˇe Loˇzen´eho Kouzeln´eho) dˇedka. Co se t´ yk´ a prototypu br´ yl´ı, tak ty opravdu funguj´ı. V norm´aln´ım prostˇred´ı, kde magie nen´ı mnoho a je rozpt´ ylen´ a, si toho bude obt´ıˇzn´e vˇsimnout – svˇet se zmˇen´ı jen v drobnostech. Opravdu uˇziteˇcn´e zaˇcnou b´ yt v silnˇe magick´em prostˇred´ı, kde dok´ aˇz´ı ochr´anit pˇred optick´ ymi iluzemi, pˇreludy ˇci pokusy o uhranut´ı. Br´ yle maj´ı jeˇstˇe jednu zaj´ımavou vlastnost – jsou m´ırnˇe r˚ uˇzov´e.

O vodn´ıkovi Posledn´ım a vˇsemi opom´ıjen´ ym hr´ aˇcem na ˇsachovnici je vodn´ık. Dlouh´a desetilet´ı si tiˇse ˇzil v p´ıseˇcn´ ych n´ aplavk´ ach ˇr´ıˇcky P´ıseˇcnice, ˇcas od ˇcasu si odskoˇcil ke Snolse a utopil nˇejakou tu duˇsiˇcku. Tu potom zavlekl do jez´ırka na P´ıseˇcnici, zaklopil hrn´ıˇckem a po zbytek veˇcera skˇrehotal na star´e vrbˇe. Zkr´atka vedl klidn´ y, spoˇr´ adan´ y vodnick´ y ˇzivot. Ten skonˇcil ve chv´ıli, kdy se u P´ıseˇcnice usadil Petyr. Skl´aˇri totiˇz zaˇcali tˇeˇzit p´ısek ze dna ˇr´ıˇcky, kterou mˇel Vodn´ık tak r´ ad. Posledn´ı kapkou bylo, kdyˇz mu vybagrovali jeho skr´ yˇs s duˇsiˇckami a vˇsechny mu uletˇely! To uˇz se Vodn´ık rozzuˇril a pˇr´ısahal, ˇze se skl´aˇr˚ um pomst´ı. Sebral vˇsechnu odvahu a zaˇcal brousit kolem Petyrovy skl´arny. Jenomˇze to nen´ı jen tak – hut’, to je roztaven´e sklo, ˇz´ ar pec´ı a such´ y kouˇr – ztˇelesnˇen´ı t´e nejvˇetˇs´ı vodnick´e hr˚ uzy. A n´aˇs vodn´ık nen´ı zrovna nejodv´ aˇznˇejˇs´ı. Ve vzteku alespoˇ n zlomil nˇekolik lopatek u ml´ ynsk´eho kola, ale pˇr´ıliˇs mu to neulevilo. A tak nerozhodnˇe obch´ az´ı kolem, vztekle bubl´a v n´ahonu a jeho n´alada je kaˇzd´ ym dnem horˇs´ı. Vodn´ık je znaˇcnˇe archetyp´ aln´ı postava. K jeho z´alib´am patˇr´ı (kromˇe topen´ı duˇsiˇcek) l´ak´an´ı mlad´ ych ˇzen (na pentliˇcky), aˇckoliv je ot´ azka, jestli se o to, vzhledem k celkov´emu nedostatku mlad´ ych ˇzen v t´eto ˇc´ asti lesa, nˇekdy pokusil. Vodn´ık˚ uv ˇsos nesm´ı nikdy u ´plnˇe vyschnout a nejvˇetˇs´ı hr˚ uzu mu nah´an´ı sucho. Ve vodˇe m´ a obrovskou s´ılu, kter´ a neodpov´ıd´a jeho vyz´abl´emu tˇelu, na souˇsi je slabˇs´ı. Dok´aˇze se promˇenit v rybu (ˇstiku, pstruha). Bude-li v ryb´ı podobˇe uloven, promˇen´ı se do humanoidn´ı a bude smlouvat o ˇzivot.

Dalˇs´ı postavy na sc´ enˇ e Skender Nachtigal, snologradsk´ y advok´ at Skender Nachtigal je elf´ı pr´ avn´ık, jenˇz se pˇred lety us´ıdlil ve Snologradu. Proˇc, to je trochu z´ahadou, nebot’ m´ a za sebou rozs´ ahlou advok´ atskou praxi v mnohem v´ yznamnˇejˇs´ıch mˇestech a rozhodnˇe netrp´ı hmotnou nouz´ı. Mohl by si dovolit pohodln´ y ˇzivot v Nambˇe, Menidu nebo Subˇe. Petyr se jiˇz se Skenderem setkal ve vˇeci sv´e z´avˇeti. Vybral si ho, protoˇze doufal, ˇze elf bude povznesen nad urgursko–tarijsk´e averze. Pokud budou Kobayashiho skl´aˇri potˇrebovat pr´avn´ı pomoc, obr´at´ı se pr´avˇe

11

k Nachtigalovi. Vzhledem k letit´e praxi je pr´avn´ık odpov´ıdaj´ıc´ım zp˚ usobem drah´ y. Jeho kancel´aˇr se nach´ az´ı nˇekde ve Star´em mˇestˇe. Zevnitˇr m´ıstnosti se ozvalo tlumen´e klap´ an´ı podpatk˚ u. Otevˇrela v´ am ˇzena kolem tˇric´ıtky, obleˇcen´ a, k vaˇsemu m´ırn´emu ˇsoku, v kalhotech a nˇeˇcem, co pˇripom´ınalo zmenˇseninu vojensk´eho kab´ atce. Plav´e vlasy j´ı v elegantn´ıch vln´ ach spadaly na ramena. Pros´ım, pojd’te d´ al,“ vyzvala v´ as a ustoupila, abyste mohli proj´ıt do m´ıstnosti. Kdyˇz jste ji m´ıjeli, ” ovanula v´ as lehk´ a v˚ unˇe jej´ıho parf´emu. Tak Skender je ˇzensk´e jm´eno, honilo se v´ am hlavou. Pokoj, do kter´eho v´ as uvedla, byl jednoduˇse zaˇr´ızen´y. U stˇeny byla pˇristavena naducan´ a pohovka, pˇr´ımo vyz´yvaj´ıc´ı k usednut´ı. N´ızk´y stolek pˇred n´ı pokr´yvaly vˇselijak rozh´ azen´e spisy a listiny. Poˇr´ adn´y st˚ ul tu byl jen jeden, naproti dveˇr´ım. Podle hrom´ adky pap´ır˚ u, kalam´ aˇre a nˇekolika rozevˇren´ych knih jste usoudili, ˇze pr´ avˇe u nˇej ˇzena pracovala. Okna v lev´e stˇenˇe m´ıstnosti sem propouˇstˇela dostatek svˇetla. Napravo se nach´ azely dalˇs´ı dveˇre, polstrovan´e k˚ uˇz´ı stejn´e barvy, jako byla pohovka. Pros´ım, posad’te se,“ k´yvla pˇestˇenou rukou smˇerem k pohovce. Ohl´ as´ım v´ as.“ ” ” Mˇekk´e polˇst´ aˇre se pod v´ ami zhouply. C´ıt´ıte se dosti nepatˇriˇcnˇe – vaˇse viz´ aˇz po tolika dnech cestov´ an´ı utrpˇela a pˇres vˇsechnu snahu vydrbat v l´ azni z´ apach psiny jistˇe nevon´ıte po elf´ı levanduli. Netrvalo dlouho a ˇzena se vr´ atila. Pan Skender v´ as pˇrijme za okamˇzik,“ ozn´ amila a usedla za st˚ ul. Kdybyste nˇeco potˇrebovali, nev´ ahejte ” ” se ozvat.“ Napˇr´ıklad m´ydlo nebo ˇcist´e boty, pomyslel si Vil´em. ˇ Okamˇzik znamenal dobrou p˚ ulhodinu. Zena se vˇenovala sv´e pr´ aci a vy jste se zaˇcali pˇrehrabovat v lisˇadn´e tin´ ach, rozloˇzen´ych na stolku. Vˇetˇsina toho byly tarijsk´e sb´ırky z´ akon˚ u, zˇrejmˇe ty nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı. Z´ z´ abavn´e ˇcten´ı. Kdyˇz se polstrovan´e dveˇre otevˇrely, nevaroval v´ as ani nejslabˇs´ı zvuk krok˚ u. Pan Skender Nachtigal byl elf. A elfov´e, jak zn´ amo, chod´ı tiˇse. Nachtigal je profesion´ al bez postrann´ıch u ´mysl˚ u. Deming Jarv´ ez [demin’ charv´ ez], brusiˇ c optick´ ych ˇ coˇ cek Deming je matematik a sv´er´ azn´ y teolog, aˇckoliv o tomto druh´em z´ajmu se pˇr´ıliˇs neˇs´ıˇr´ı. Poch´az´ı z nˇekter´e ze svobodn´ ych republik na severn´ım pobˇreˇz´ı Urgury. Je velmi vzdˇelan´ y a inteligentn´ı, ale ned´av´a to ok´ azale najevo. Je nen´ apadn´ y a ˇzije skromnˇeji neˇz by musel. Je ˇzenat´ y. Jeho manˇzelka chod´ı v ˇsatech tmav´e barvy upnut´ ych aˇz ke krku. Maj´ı kopu dˇet´ı r˚ uzn´eho vˇeku. Purit´ani. Deming mluv´ı velmi tich´ ym hlasem a v kr´atk´ ych vˇet´ach, jako by mu nestaˇcil dech. Nemˇelo by se ale jednat o ˇsepot, kdy ˇclovˇek z´ amˇernˇe hlas tlum´ı. Sp´ıˇse se snaˇz polovinu vzduchu pustit mimo hlasivky. Ve Snologradu nem´ a vliv ani mocn´e pˇr´ atele. Kr´atce se zn´a s Kruskalem. Deming Jarv´ez byl neobvykl´y zjev – huben´y muˇz neurˇcit´eho vˇeku v pracovn´ım pl´ aˇsti, kter´y jej halil od hlavy k patˇe. Na hlavˇe mu sedˇela koˇzen´ a ˇcapka, kterou v Tarii nosili alchymist´e za ˇcas˚ u kr´ ale Kom´ ara, a jej´ıˇz spl´yvaj´ıc´ı klapky nemohly zakr´yt Demingovy odst´ avaj´ıc´ı uˇsi. Obrovsk´e, vodnatˇe modr´e oˇci mˇel neust´ ale vykulen´e a nemrkaj´ıc´ı, jako by i ony byly nˇejak´ym optick´ym pˇr´ıstrojem a ne ˇzivou souˇc´ ast´ı jeho obliˇceje. Od Deminga se postavy mohou doˇckat pˇredn´aˇsky o tom, ˇze pˇri brouˇsen´ı skla je jeho ˇcistota a pˇresn´e sloˇzen´ı z´ asadn´ı. Potvrd´ı jim, ˇze takov´e sklo um´ı vyrobit Petyr, ale ne Eli´aˇs. M˚ uˇze pˇridat i kvalifikovan´ y odhad, ˇze zlat´ a ´era optick´ ych zaˇr´ızen´ı teprve pˇrijde. U Deminga mohou rovnˇeˇz naj´ıt Drobnohled. To v pˇr´ıpadˇe, ˇze by je napadlo zkoumat Kruskal˚ uv p´ısek na vlastn´ı pˇest.

12

Pˇredchoz´ı spory mezi Kobayashim a Zahradn´ıˇ ckem Pot´e, co bude nalezeno utonul´e tˇelo Vojtˇecha Skarnitzela, Zahradn´ıˇcek obvin´ı Kobayashiho z vraˇzdy. Aby toto obvinˇen´ı nevyznˇelo u ´plnˇe absurdnˇe, je nutn´e d´at mu do ruky nˇejak´e argumenty. Mezi zamˇestnanci obou skl´ aren mohlo uˇz pˇredt´ım doj´ıt k tˇrenic´ım. Byly to v podstatˇe blbosti, ale Vojtˇechova smrt na nˇe vrhne u ´plnˇe jin´e svˇetlo. Moˇ zn´ e stˇrety –

Prost´ a rvaˇcka, v hospodˇe, nebo na cestˇe z / do Snologradu. K tomu nen´ı co dod´avat, staˇc´ı trocha alkoholu, p´ ar siln´ ych slov. . .

–

Kobayashi mohl Zahradn´ıˇckovi ned´ avno vyfouknout lukrativn´ı zak´azku.

–

Nˇekdo ze Zahradn´ıˇckov´ ych skl´ aˇr˚ u mohl otravovat Marju, pˇr´ıpadnˇe nˇekterou z dalˇs´ıch ˇzen, coˇz opˇet vedlo k ruˇcn´ımu ˇreˇsen´ı.

–

Petyr mohl zl´ aman´e kolo – vodn´ıkovo d´ılo – pokl´adat za primitivn´ı sabot´aˇz ze Zahradn´ıˇckovy strany a vyˇr´ıkat si to s n´ım; Zahradn´ıˇcek se mohl zase domn´ıvat, ˇze ˇskodu zp˚ usobil Vojtˇech, a ve snaze odvr´ atit pozornost se s Petyrem poˇr´ adnˇe poh´adat.

Zahradn´ıˇckova argumentace nemus´ı b´ yt zcela logick´a. Mohl by prohlaˇsovat, ˇze Kobayashi schv´alnˇe straˇz´ı konfliktn´ı situace, ˇze se jej snaˇz´ı vyprovokovat, a ted’ ho dokonce pˇripravil o cenn´eho zamˇestnance, to uˇz pˇrest´ av´ a vˇsechno. . . !

Pr˚ umyslov´ a ˇspion´ aˇ z a Vojtˇ echovo utonut´ı Po nˇejak´e dobˇe sl´ıdˇen´ı a ot’uk´ av´ an´ı Eli´ aˇs pochopil, ˇze v´ yhodou Petyra a jeho spolupracovn´ık˚ u je recept na v´ yrobu optick´eho skla. Rozhodl se, ˇze nejl´epe se Petyra zbav´ı tak, kdyˇz postup z´ısk´a a pˇredeˇzene jej ve v´ yrobˇe. Dal si tu pr´ aci a za bouˇrliv´e h´ adky propustil jednoho sv´eho foukaˇce, kter´ y se mˇel pot´e natruc“ nechat ” najmout Kobayashiho d´ılnou. Petyr je vˇsak v˚ uˇci Eli´aˇsov´ ym dˇeln´ık˚ um ned˚ uvˇeˇriv´ y a na vˇejiˇcku neskoˇcil. N´ aslednˇe se Eli´ aˇs pokusil jednoho z Petyrov´ ych koleg˚ u op´ıt. To se mu podaˇrilo, ale narazil na neˇcekanou pˇrek´ aˇzku – podrouˇsen´ y urgurec pˇreˇsel do tak pˇr´ıˇsern´eho dialektu, ˇze mu Eli´aˇs nerozumˇel ani zbla. Eli´ aˇs pot´e zaˇcal pom´ yˇslet na sofistikovanˇejˇs´ı zp˚ usoby ˇspion´aˇze. Bˇehem n´avˇstˇev Petyrovy skl´arny si vˇsiml, ˇze pˇr´ıpravna, ve kter´e se m´ıchaj´ı tavn´e smˇesi, soused´ı s n´ahonem a ml´ ynsk´ ym kolem. Na t´eto stranˇe je ve stˇenˇe um´ıstˇen svˇetl´ık. Je vysoko, takˇze ze zemˇe do nˇej nen´ı vidˇet, ale kdyby ˇclovˇek vylezl na ml´ ynsk´e kolo, dalo by se nahl´ednout dovnitˇr. Eli´ aˇs si vytipoval jednoho ze sv´ ych zamˇestnanc˚ u, kresliˇce Vojtˇech Skarnitzela, a s pl´anem ho sezn´amil. Nab´ıdl mu velk´e pen´ıze, pokud se u ´kolu zhost´ı, a z´aroveˇ n mu pohrozil vyhazovem, jestli si pust´ı hubu na ˇspac´ır. Dobˇre vˇedˇel, ˇze Skarnitzel si nem˚ uˇze dovolit odm´ıtnout. A Skarnitzel neodm´ıtl. Posledn´ıch nˇekolik veˇcer˚ u str´ avil Skarnitzel takto: kdyˇz padla tma, vyˇsplhal se na (zastaven´e) ml´ ynsk´e kolo a sledoval, co Petyr v pˇr´ıpravnˇe prov´ad´ı. Dejme tomu, ˇze pˇr´ıprava smˇesi prob´ıh´a vˇzdy veˇcer a n´ asleduj´ıc´ıho dne se tav´ı a zpracov´ av´ a. Bˇehem sv´ ych pozorov´an´ı si nakreslil podrobn´ y obr´azek m´ıstnosti a oznaˇcil si vˇsechna ˇsuflata, l´ ahve na polic´ıch a pytle, kter´e tam jsou rozm´ıstˇeny. Vojtˇechov´ ym u ´kolem je vlastnˇe zaznamenat jen pˇresnou sekvenci toho, odkud Petyr bere materi´al a kolik ho odvaˇzuje. O doplnˇen´ı informac´ı stran surovin v n´ adob´ ach se pak postar´a vloup´an´ı“. ” Vojtˇech m´ a s sebou dva pap´ıry: jeden s velmi podrobn´ ym n´akresem pˇr´ıpravny s oznaˇcen´ım vˇsech n´adob, druh´ y se z´ aznamem toho, kam Petyr sah´ a a jak´a pouˇz´ıv´a z´avaˇz´ı. Vojtˇech si musel pro u ´ˇcely dostateˇcnˇe rychl´eho z´ apisu vyvinout jist´ y syst´em zkratek, takˇze tento z´aznam s´am o sobˇe ned´av´a smysl. Na prvn´ı pohled vypad´ a jako nˇejak´ a ˇsifra.

13

14

Z´ aznam, nalezen´ y u Vojtˇ echa. Klikyh´ ak na konci nen´ı bezd˚ uvodn´ y. M´ a pˇriv´ est na myˇslenku, ˇ ze Vojtˇ ech byl vyruˇsen uprostˇred psan´ı.

15

Vojtˇ ech˚ uv n´ akres Petyrovy pˇr´ıpravny.

To vˇsak bylo trochu moc i na Vodn´ıka. Ten sice nen´ı z nejodv´aˇznˇejˇs´ıch, ale Vojtˇech, noc co noc vysed´ avaj´ıc´ı na ml´ ynsk´em kole, ho popudil aˇz k nepˇr´ıˇcetnosti. A tak jednoho kr´asn´eho veˇcera vyt´ahl kl´ın a obrovskou vodnickou silou kolem otoˇcil. Pˇrekvapen´ y Vojtˇech sletˇel do n´ahonu, kde ho Vodn´ık utopil. Ted’ jsem jim dal najevo, ˇze zahr´ avat si s vodn´ıkem se nevypl´ac´ı, pomyslel si a odbublal. Petyr toho veˇcera spˇechal, protoˇze mˇel na pozdˇejˇs´ı hodinu dohodnutu jistou citlivou sch˚ uzku s G´ezou ve Snologradu, v nevˇestinci U milodrsn´ych sester. Niˇceho si nevˇsiml, nebot’ incident v n´ahonu probˇehl rychle a tiˇse a venku jiˇz padla tma. Proto bude tˇelo objeveno aˇz r´ano.

Nalezen´ı tˇ ela Je nutn´e Vojtˇechovu smrt naˇcasovat tak, aby alespoˇ n nˇekter´e z postav byly jednoznaˇcnˇe mimo podezˇren´ı. K nalezen´ı tˇela doˇslo r´ ano, kdyˇz Petyrovi kolegov´e chtˇeli zah´ajit provoz. Zvedli stavidla, ale ml´ ynsk´e kolo se otoˇcilo jen kousek. Zastavilo jej tˇelo, kter´e bylo vyneseno z n´ahonu a kter´e se vtisklo mezi kolo a stˇr´ıˇsku nad n´ım. V utopenci moˇzn´ a poznali Vojtˇecha Skarnitzela. Vydˇeˇsen´ı skl´ aˇri probudili ˇs´efa, kter´ y se nad r´anem vr´atil z nˇejak´e poch˚ uzky. Po kr´atk´e poradˇe Petyr rozhodl, ˇze mrtvolu nechaj´ı tak, jak je, a ozn´am´ı vˇse ve Snologradu. Za t´ımto rozhodnut´ım stoj´ı snaha zvolit nejmenˇs´ı zlo a nenabˇehnout si. Ovˇsemˇze si Petyr uvˇedomuje, ˇze se st´ av´ a jedn´ım z podezˇrel´ ych, ale na druhou stranu – co m´a dˇelat? Zatajit n´alez nem˚ uˇze, tajnˇe se zbavit mrtvoly jeˇstˇe h˚ uˇr. Nav´ıc neˇcek´ a, ˇze by jej kdokoliv podezˇr´ıval z vraˇzdy – pˇrece by nebyl tak hloup´ y, aby nechal mrtvolu viset na vlastn´ım ml´ ynu! Petyr m´ a vlastn´ı teorii, jak se vˇse sebˇehlo – mysl´ı si, ˇze Vojtˇech byl posl´an Eli´aˇsem, aby jeho kolo opˇet poˇskodil. Jenomˇze se stala nehoda, kolo vyklouzlo a smetlo Vojtˇecha pod sebe. Za nˇejakou dobu doraz´ı ze Snologradu str´aˇzn´ı a zaˇcnou vˇec vyˇsetˇrovat – kreslit m´ısto ˇcinu, prohled´avat okol´ı a vypt´ avat se Petyra a jeho lid´ı. To posledn´ı, vzhledem k jazykov´e bari´eˇre, m˚ uˇze v´est k ponˇekud komick´ ym v´ ysledk˚ um. Hlavn´ım vyˇsetˇrovatelem je jak´ysi Natris, ˇreˇcen´y Modr´ asek, flegmatick´y muˇz kolem pades´ atky s n´ aznakem pandˇera. Kdyˇz si ho prohl´ıˇz´ıte, nic modr´eho na nˇem nen´ı. Pohybuje se pomalu a kdyˇz mluv´ı, fun´ı do sv´eho mohutn´eho kn´ıru. Nen´ı pronikavˇe bystr´y, sp´ıˇse d˚ ukladn´y. Jedno po druh´em“ je heslo, kter´eho se ” drˇz´ı pˇri sv´e pr´ aci. Jakmile se jeho mysl d´ a do pohybu po urˇcit´e dr´ aze, je velmi tˇeˇzk´e ji z n´ı vych´ylit. V˚ uˇci urgurc˚ um je podezˇr´ıvav´y, nebot’ si nedok´ aˇze pˇredstavit, co v Tarii hledaj´ı. Do nastal´eho chaosu by mˇely dorazit postavy a podle situace tak´e Eli´aˇs. Postavy by mˇely b´ yt svˇedky toho, jak Petyra obvin´ı z u ´kladn´e vraˇzdy. Pokud se je nepodaˇr´ı dostat pˇr´ımo na m´ısto, vyhled´a je ve Snologradu Mˇestsk´ a garda a s pˇr´ıpadem je sezn´am´ı. Tak ˇci tak se mus´ı obezn´amit s u ´trˇzkem pap´ıru, nalezen´ ym u Vojtˇecha, a nab´ yt dojmu, ˇze Modr´asek je neschopn´ y, ne-li zaujat´ y. Kdyˇz se za posledn´ı zat´ aˇckou vynoˇrila Petyrova hut’, hned vid´ıte, ˇze se nˇeco dˇeje. Pohybuje se tam nˇejak moc lid´ı, dokonce m´ ate pocit, ˇze jste zahl´edli uniformy Mˇestsk´e gardy. A ml´ynsk´e kolo. . . Ml´ynsk´e kolo se netoˇc´ı. Ani nem˚ uˇze. Jeho pohyb blokuje tˇelo, vm´ aˇcknut´e mezi lopatky a stˇr´ıˇsku, kryj´ıc´ı jej shora. Kdyˇz popojdete bl´ıˇz, spatˇr´ıte za n´ ahonem sedˇet na ˇzidli jak´ehosi muˇze. Na noze pˇrehozenou pˇred nohu ˇ a na pap´ır, kter´y si pˇridrˇzuje palcem, klubaj´ıc´ım se z ustˇriˇzen´e rukavice. Jeho m´ a opˇrenou podloˇzku. Crt´ oˇci kmitaj´ı mezi pap´ırem na kolenou a mrtvolou, vpletenou do ml´ynsk´eho kola. Kdyˇz mu vstoup´ıte do zorn´eho pole, ohrad´ı se, ale jinak v´ as nevyh´ an´ı. Muˇz vis´ıc´ı z kola je mlad´y, moˇzn´ a jeˇstˇe mladˇs´ı neˇz Axel. M´ a zavˇren´e oˇci a zplihl´e svˇetl´e vlasy slepen´e vodou, kter´ a po r´ anu zamrzla do rampouch˚ u. Jeho obleˇcen´ı je u ´plnˇe obyˇcejn´e, lehce oˇsuntˇel´e, a aˇz na roztrˇzen´y kab´ at jeho tˇelo nenese stopy n´ asil´ı. Na nohou m´ a boty s vyˇsˇs´ım snˇerov´ an´ım a na rukou, vis´ıc´ıch bezvl´ adnˇe z kola, nestejn´e pleten´e rukavice – na lev´e jednoduch´y palˇca ´k, na prav´e prstovou rukavici s rozbit´ymi konci, kter´ymi prol´ezaj´ı ˇspiˇcky kˇr´ıdovˇe b´ıl´ych prst˚ u. Petyr ovˇsem nepoˇc´ıtal s Eli´ aˇsem. Ten se straˇsnˇe vydˇes´ı, protoˇze se boj´ı, ˇze Petyr odhalil jeho ˇspion´aˇzn´ı z´ amˇery. Aby tomu pˇredeˇsel, obvin´ı on Petyra – ˇze m´a na smrti Vojtˇech nˇejak´ y pod´ıl. To Petyra samozˇrejmˇe straˇsnˇe vytoˇc´ı a zaˇcnou se h´ adat, pˇriˇcemˇz by na povrch mˇely vyplout dˇr´ıvˇejˇs´ı sv´ary. Pro

16

nezasvˇecen´eho pozorovatele to bude vypadat, ˇze mezi Petyrem a Eli´aˇsem uˇz nˇejakou dobu zuˇr´ı tajn´ a v´ alka. Modr´ asek postupnˇe vyslechne vˇsechny, kdo v incidentu mohli m´ıt prsty. To se t´ yk´a i postav. M´a to jedin´ y u ´ˇcel, a totiˇz sezn´ amit je se z´ ahadnou sekvenc´ı p´ısmen a ˇc´ısel, kter´ y byla u Vojtˇecha nalezena. Pozdˇeji, pokud najdou doplˇ nuj´ıc´ı obr´ azek, mˇel by jim smysl z´aznamu docvaknout. Modr´ asek velmi rychle zjist´ı, ˇze s urgursk´ ymi skl´aˇri je tˇeˇzk´a domluva – a to doslova. Neˇz se mu podaˇr´ı pˇreklop´ ytat k Petyrovi, notnˇe se zapot´ı. Jeho n´alada vˇsak poklesne k bodu mrazu. Petyr vypov´ı vcelku po pravdˇe, kde byl – nem˚ uˇze si b´ yt jist, kdo jej ve Snologradu toho veˇcera vidˇel. Doplat´ı vˇsak na neznalost m´ıstn´ıch pomˇer˚ u – Milodrsn´e sestry jsou zn´amy jako m´ısto, kde si podsvˇet´ı domlouv´ a sv´e nekal´e rejdy. Modr´ asek zpozorn´ı – to nem˚ uˇze b´ yt n´ahoda! Trv´a na tom, aby Petyr prozradil, s k´ ym konkr´etnˇe se v bordelu setkal. A to Petyr odm´ıt´a. Kobayashi skonˇc´ı ve vazebn´ı cele a hroz´ı, ˇze bude vysl´ ych´an pr´avem u ´trpn´ ym. Pˇriˇcemˇz c´ılem by nebylo vynutit z nˇej pˇrizn´ an´ı, ale zjistit, s k´ ym se u Milodrsn´ych setkal. K tomu vˇsak nedojde hned. Oddechov´ y ˇcas by mˇely vyuˇz´ıt postavy, aby se do vˇeci vloˇzily a Kobayashiho vyt´ahly ze ˇstychu. A to znamen´ a jedin´e – odhalit vraha.

Co mohou postavy zjistit N´ akres Petyrovy pˇr´ıpravny Toto je hlavn´ı d˚ ukaz pro pr˚ umyslovou ˇspion´aˇz, kter´ y byl snologradskou hl´ıdkou pˇrehl´ednut. Postavy jej mohou naj´ıt zachycen´ y ve kˇrov´ı kus po proudu. Jedn´a se o profesion´alnˇe proveden´ y obr´azek pˇr´ıpravny, beze vˇs´ı pochyby nakreslen´ y Vojtˇechovou ruku. Z perspektivy je jasn´e, ˇze Vojtˇech nahl´ıˇzel dovnitˇr svˇetl´ıkem, a z pozice svˇetl´ıku je zase jasn´e, ˇze pˇritom sedˇel na ml´ ynsk´em kole. N´ akres m´ a potenci´ al jeˇstˇe v dalˇs´ım smˇeru. Postavy d´ıky nˇemu zjist´ı, ˇze Vojtˇech se snaˇzil odsledovat sloˇzen´ı smˇesi, kter´e zn´ a jen Petyr, a ˇze tedy v dobˇe, kdy Vojtˇech sedˇel na kole a zapisoval, musel b´ yt Petyr v pˇr´ıpravnˇe. Sekvence znak˚ u vˇsak nen´ı dokonˇcen´a, coˇz znamen´a, ˇze Vojtˇech byl nˇeˇc´ım pˇrekvapen – ale Petyr to b´ yt nemohl, protoˇze toho Vojtˇech celou dobu sledoval. Postavy by si mˇely d´ at pozor, koho s kl´ıˇcov´ ym d˚ ukazem sezn´am´ı jako prvn´ıho. Je jasn´e, ˇze se jednalo o ˇspion´ aˇz, ale bude velmi obt´ıˇzn´e dok´ azat, ˇze ji naˇr´ıdil Zahradn´ıˇcek. Pokud na nˇej nˇekdo v tomto smyslu uhod´ı, bude tvrdit, ˇze o niˇcem nevˇedˇel, ˇze to byla Vojtˇechova soukrom´a iniciativa atd., atp. Urˇcitou nadˇej´ı by bylo naj´ıt mezi Zahradn´ıˇckov´ ymi dokumenty nˇekter´ y z pˇredchoz´ıch z´aznam˚ u nebo jeho opis. Jak to ale prov´est, aby Eli´ aˇs nebyl varov´ an? Pakliˇze jiˇz staˇcily nas´ aknout ned˚ uvˇerou k Modr´askovi, udˇelaj´ı jen dobˇre, kdyˇz sv´e podezˇren´ı nejprve proberou s Marjou. Ta navrhne poˇz´ adat o radu Nachtigala. Pr´avn´ık jim pom˚ uˇze sestavit ˇzalobu pro kr´adeˇz duˇsevn´ıho vlastnictv´ı. V takov´em pˇr´ıpadˇe bude pro vyˇsetˇrovatele tˇeˇzk´e pˇr´ıpad ostentativnˇe zbabrat, tj. Zahradn´ıˇcka varovat vypt´ av´ an´ım. M´ısto toho jej pravdˇepodobnˇe bez ohl´aˇsen´ı pˇrepadnou v jeho skl´arnˇe a zabav´ı mu veˇsker´e p´ısemnosti. Bez muˇcen´ı pˇrizn´ am, ˇze co se t´ yk´ a pr´ ava, brusl´ım po zatracenˇe tenk´em ledˇe. Nachtigal mˇel b´ yt jak´ ysi interface, kter´ y to umoˇzn´ı, aniˇz by se hr´aˇci nebo PJ museli zapl´etat do vˇec´ı, jimˇz nerozum´ı. Hrub´ a pˇredstava je takov´ a, ˇze pokud si postavy dopˇredu rozmysl´ı situaci, jejich ˇsance na to, ˇze Zahradn´ıˇcek bude usvˇedˇcen, by mˇely b´ yt vyˇsˇs´ı, neˇz kdyˇz n´akres pouze donesou vyˇsetˇrovatel˚ um. Vybagrovan´ e hrn´ıˇ cky Jednou z indici´ı, kter´e mohou postavy pˇriv´est na Vodn´ıkovu stopu, jsou hrn´ıˇcky. Urgurˇst´ı skl´aˇri je vykopali z ˇr´ıˇcn´ıho dna v jez´ırku, odkud berou p´ısek. Hrn´ıˇcky lze postav´am podstrˇcit vcelku pˇrirozenˇe – napˇr´ıklad Marja jim nab´ıdne ˇcaj a prohod´ı nˇejakou pozn´amku. Zb´ yv´ a pak jenom doˇreˇsit, proˇc nˇeco podobn´eho netrklo samotn´e skl´aˇre. M˚ uˇzeme prostˇe ˇr´ıct, ˇze v t´e oblasti Urgury, odkud poch´ azej´ı, jsou vodn´ıci povaˇzov´ani za povˇeru; pˇr´ıpadnˇe Marja m˚ uˇze celkem jasn´ y hint s hrn´ıˇcky zahmlit vlastn´ımi domnˇenkami – ˇze u jez´ırka kdysi st´avala chajda, kter´a se rozpadla; ˇze kolem vezl n´ aklad hrnˇc´ıˇr a zvrhl jej; ˇze (nˇekter´e budou m´ırnˇe poˇskozen´e) je tam nˇekdo vyhodil jako odpad, atd., atp.

17

Vodn´ık Jestli budou hl´ıdkovat u kola nebo n´ ahonu v noci, mohou se postavy setkat s Vodn´ıkem osobnˇe dobˇr´ı vrahov´e se vracej´ı na m´ısto ˇcinu nebo slyˇset jeho projevy, kter´e by v nich mˇely zas´ıt podezˇren´ı. Rovnˇeˇz se mohou pokusit Vodn´ıka vyl´ akat – chov´ a se archetyp´alnˇe a urˇcit´ ym situac´ım prostˇe nedok´aˇze vzdorovat. Ide´ aln´ı by bylo pˇresvˇedˇcit Marju (nebo nˇekterou z ˇzensk´ ych postav), aby se ˇsla vykoupat (do n´ahonu nebo do rybn´ıˇcku). Vodn´ık se ji pokus´ı st´ ahnout k sobˇe a pojmout ji za ˇzenu. Do rybn´ıˇcku m˚ uˇze vl´ezt i nˇekter´ a z postav (muˇz). V takov´em pˇr´ıpadˇe se ho Vodn´ık pokus´ı utopit. N´ avˇstˇ eva u vdovy Skarnitzelov´ e Postavy se nemus´ı omezit pouze na primitivn´ı prohled´av´an´ı m´ısta ˇcinu. Mohou p´atrat jako spr´avn´ı detektivov´e, ˇcili zaˇc´ıt zjiˇst’ovat motivy. Pokud jiˇz vˇed´ı o ˇspion´aˇzi, m˚ uˇze je zaj´ımat, co byl Vojtˇech zaˇc a jestli takovou vˇec mohl dˇelat ze sv´e vlastn´ı v˚ ule. Pokud o ˇspion´aˇzi nevˇed´ı, m˚ uˇze je zaj´ımat, jestli byl bl´azen, notorick´ y opilec, zamilovan´ y do Marji. . . zkr´atka cokoliv, co by jej pˇrimˇelo v noci l´ezt na ml´ ynsk´e kolo ciz´ı skl´ arny. U Vojtˇecha doma naraz´ı na jeho tchyni (Hedviˇcinu matku). Pravdˇepodobnˇe to bude pot´e, co ji jiˇz navˇst´ıvili vyˇsetˇrovatel´e, postavy tedy budou uˇsetˇreny povinnosti vysvˇetlit, co se stalo. Pˇrijet´ı u Hedviˇciny matky je otevˇren´e v´ıce moˇznostem. Pokud se hr´aˇci budou chovat jako sloni v porcel´ anu, ztrestej je nerudnou tchyn´ı, kter´ a jim pˇripr´askne dveˇre jakmile zjist´ı, ˇze s ofici´aln´ım vyˇsetˇrov´an´ım nemaj´ı nic spoleˇcn´eho (v takov´em pˇr´ıpadˇe by mˇely dostat pˇr´ıleˇzitost zjistit o Vojtˇechovi alespoˇ n drby od nˇekter´e z partaj´ı). A naopak, je moˇzn´e zahr´at otˇresenou, plaˇc´ıc´ı ˇzenu, kter´a bude m´ıt potˇrebu s nˇek´ ym neˇstˇest´ı sd´ılet a ochotnˇe se postav´ am vyzpov´ıd´a. V obou pˇr´ıpadech je ale nebude cht´ıt pustit k Hedvice, kter´e kv˚ uli obav´ am o jej´ı zdrav´ı jeˇstˇe o niˇcem neˇrekla. Postavy se mohou dozvˇedˇet: – ˇze Vojtˇechova ˇzena Hedvika ned´ avno porodila prvn´ı d´ıtˇe, ale dostala nˇejakou otravu a leˇz´ı v horeˇck´ach, – ˇze v´ ydaje za l´eky a doktora znaˇcnˇe zacloumaly rodinn´ ym rozpoˇctem, – ˇze Vojtˇech svou ˇzenu upˇr´ımnˇe miloval, – ˇze Vojtˇech nebyl notorick´ y alkoholik, – ˇze Vojtˇech byl sluˇsn´ y ˇclovˇek (toto by znˇelo d˚ uvˇeryhodnˇeji od nˇekter´e z partaj´ı, kter´a by toho chlapce ” ˇsikovn´ yho“ mohla vychvalovat, jak j´ı s n´akupem do schod˚ u pom´ahal“ atd.). ” Vyvodit z toho lze jen to, ˇze Vojtˇech nebyl zamilovan´ y do Marji. Aˇckoliv nemˇel probl´emy s alkoholem, neznamen´ a to, ˇze se v z´ armutku nemohl op´ıt a nepokusit se o sebevraˇzdu. Rovnˇeˇz – pokud jiˇz postavy vˇed´ı o ˇspion´ aˇzi – to nedokazuje, ˇze ji nak´azal Eli´aˇs. Tato epizoda by sp´ıˇse mˇela v postav´ach vyvolat soucit a motivovat je k usilovnˇejˇs´ımu p´ atr´ an´ı.

Co se jeˇstˇ e m˚ uˇ ze st´ at ´ ernˇe situaci lze dˇej popostrˇcit dalˇs´ımi incidenty. Vˇetˇsina z nich m´a postavy podn´ıtit k vˇetˇs´ımu u Umˇ ´sil´ı a vyvolat dojem, ˇze pokud nˇeco neudˇelaj´ı, stanou se dalˇs´ı neˇstˇest´ı. V pˇr´ıpadˇe nouze nejvyˇsˇs´ı m˚ uˇze na sc´enu nastoupit zvˇedav´ y invalida“ Bartolomˇej Kruskal. ” –

Stˇ ret s Eli´ aˇ sov´ ymi zamˇ estnanci. Moˇzno zaˇradit kdykoliv k oˇziven´ı dˇeje. Eli´aˇsovy zamˇestnance, kteˇr´ı z vraˇzdy podezˇr´ıvaj´ı Kobayashiho skl´aˇre, nebude tˇreba dlouze provokovat.

–

Urgurci za Mirell. V drsnˇejˇs´ı variantˇe se terˇcem agrese Eli´aˇsov´ ych zamˇestnanc˚ u m˚ uˇze st´at Marja nebo nˇekter´ a z dalˇs´ıch ˇzen. Podle toho, jak moc chceˇs b´ yt drsn´ y, mohou ji jen“ pon´ıˇzit – svl´ect ” do naha / hodit do potoka / na z´ ada j´ı napsat Urgurci za Mirell“, v drsnˇejˇs´ı variantˇe zn´asilnit. ” Pˇriˇcemˇz zn´ asilnˇen´ı je sice v Tarii trestn´e, ale neˇz postavy zaj´asaj´ı, ˇze maj´ı nˇeco na Zahradn´ıˇckova, zvaˇz psychologii obˇeti – ta bude cht´ıt vˇse utajit.

18

–

Dalˇ s´ı u ´ tok Vodn´ıka. Vhodn´e zaˇradit zvl´aˇstˇe pokud uˇz maj´ı podezˇren´ı a po Vodn´ıkovi p´atraj´ı. Nicm´enˇe u ´tok by mˇel b´ yt vyprovokovan´ y nˇejak´ ym konkr´etn´ım ˇcinem. Staˇc´ı maliˇckost – napˇr´ıklad kdyˇz se postavy, prop´ atr´ avaj´ıc´ı jez´ırko, do vody vymoˇc´ı; zaˇcnou prohrab´avat p´ısek na dnˇe; zaˇcnou niˇcit Vodn´ıkovu obl´ıbenou vrbu; kdyˇz poskytnou zvl´aˇstˇe vhodnou pˇr´ıleˇzitost neopatrn´ ym posed´ av´ an´ım na kraji n´ ahonu; atd., atp.

Koncovky Variac´ı je cel´ a ˇrada, nicm´enˇe n´ asleduj´ıc´ı dvˇe pokl´ad´am za nejv´ıce pravdˇepodobn´e. Postavy odhal´ı pr˚ umyslovou ˇspion´ aˇ z, ale ne Vodn´ıka Mˇelo by staˇcit, aby Kobayashi byl zproˇstˇen obvinˇen´ı z vraˇzdy Vojtˇecha. Postavy v t´eto variantˇe dok´aˇz´ı vysvˇetlit, co Vojtˇech na kole dˇelal a ˇze jej Petyr nemohl pˇr´ımo zab´ıt. Vojtˇechovo utonut´ı bude uzavˇreno jako neˇst’astn´ a n´ ahoda. ´ eˇsn´ Zda z toho nˇeco vyplyne i pro Zahradn´ıˇcka z´aleˇz´ı na tom, jak postavy naloˇz´ı s n´akresem. Uspˇ a m˚ uˇze b´ yt i varianta, ve kter´e vezmou vyˇsetˇrov´an´ı do sv´ ych rukou, vyloup´ı Zahradn´ıˇckovi pracovnu, pˇr´ıpadnˇe jej donut´ı k pˇrizn´ an´ı. Ale pozor – na vˇsechny tyto akce by si mˇely sehnat nez´avisl´e svˇedky. Pokud postavy zvol´ı leg´ aln´ı cestu, udˇelaj´ı dobˇre, kdyˇz s n´akresem nejdˇr´ıv zajdou za Marjou (doporuˇc´ı kontaktovat Nachtigala) nebo pˇr´ımo za Nachtigalem. Pokud se Zahradn´ıˇckovu vinu nepodaˇr´ı prok´azat, zˇrejmˇe z toho vyklouzne pomˇernˇe lacino. Moˇzn´a jako gesto dobr´e v˚ ule vyplat´ı nˇejak´ y obnos Hedvice. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe by jej ˇcekal v´ aˇznˇejˇs´ı trest – minim´alnˇe povinnost odˇskodnit Hedviku a platit alimenty / doˇzivotn´ı d˚ uchod, z´ akaz ˇcinnosti / vylouˇcen´ı z cechu a podobnˇe. Kromˇe okamˇzit´ ych d˚ usledk˚ u jsou tu i ty nepˇr´ım´e, kter´e se mohou projevit aˇz dlouho pot´e, co bude pˇr´ıpad uzavˇren. Vodn´ık se m˚ uˇze odhodlat k dalˇs´ı vraˇzdˇe, pˇr´ıpadnˇe si poˇckat na Marju a st´ahnout ji do jez´ırka coˇz je daleko zaj´ımavˇejˇs´ı a nav´ıc z´ aklad na dobrodruˇzstv´ı – vysvobozov´an´ı dcery z Vodn´ıkovy n´aruˇce. Lze zkomplikovat t´ım, ˇze Vodn´ık drˇz´ı jako rukojm´ı nˇejak´e to mimino. Ale co to budu rozeb´ırat, Erbena jsme ˇcetli vˇsichni. V u ´vahu pˇripad´ a i varianta, ˇze Vodn´ık bude vydˇeˇsen rozruchem, kter´ y vyvolal, a radˇeji se odstˇehuje, nebo ˇze Zahradn´ıˇcek skonˇc´ı a Kobayashi dostane k dispozici jeho lom na kˇremen a tud´ıˇz nebude muset vyb´ırat Vodn´ıkovo jez´ırko, atd. Zapom´ınat by se nemˇelo ani na Hedviku, a to zejm´ena v pˇr´ıpadˇe, kdy se Zahradn´ıˇcek ze vˇseho vykrout´ı. Hedvika do ˇspion´ aˇze zapletena nebyla, ale bude (spr´avnˇe) pˇresvˇedˇcena, ˇze tohle by Vojtˇech s´am od sebe ” neudˇelal“. M˚ uˇze se pomst´ıt zp˚ usobem odpov´ıdaj´ıc´ım jej´ı povaze – od napl´anov´an´ı nˇejak´e rafinovan´e odplaty (svede Zahradn´ıˇcka a nˇeco na nˇej zjist´ı) aˇz po pokus o vraˇzdu ze zoufalstv´ı. Postavy zjist´ı celou pravdu To je samozˇrejmˇe ide´ aln´ı. Petyr by jim byl neskonale vdˇeˇcn´ y a postavy by tak z´ıskaly vˇern´eho spojence, kter´ y bude ochoten plnit i velmi obskurn´ı zak´azky. Podle povahy by se mohly pˇriˇcinit o odˇskodnˇen´ı Hedviky a jej´ı rodiny.

Pˇredpokl´ adan´ y pr˚ uchod hrou 1. Postavy doraz´ı do Snologradu s doporuˇcen´ım na Kobayashiho. 2. Sezn´ am´ı se s prostˇred´ım, ot’ukaj´ı potenci´aln´ı obchodn´ı partnery. Postavy by mˇely zjistit, ˇze Kobayashi je ochotn´ y experimentovat, nicm´enˇe chyb´ı vhodn´ y materi´al. Na sc´enˇe se mihne Bartolomˇej Kruskal. 3. N´ alez utonul´eho Vojtˇecha.

19

ˇ 4. Postavy p´ atraj´ı a snaˇz´ı se odhalit vraha. Cas, kter´ y na to maj´ı, je omezen Natrisov´ ym vyˇsetˇrov´an´ım. 5. Vyˇsetˇrov´ an´ı ukonˇceno, nov´e d˚ ukazy a svˇedkov´e odevzd´ani vyˇsetˇrovatel˚ um. V´ yrok soudu je nicm´enˇe moˇzn´e odloˇzit na pozdˇeji. Postav´ am se uvolˇ nuj´ı ruce.

A co na to hr´ aˇ ci Tekut´e p´ısky jsme odehr´ ali o v´ıkendu v l´etˇe 2011 ve sloˇzen´ı PJ (aneˇzka) s hr´aˇci Axelem (Zbyˇsek) a Vil´emem (Radek). N´ asleduj´ıc´ı body zachycuj´ı jeho pr˚ ubˇeh. –

Od Juhy dostali doporuˇcen´ı na Kobayashiho.

–

Dostavn´ıkem dojeli do Snologradu a ubytovali se v Hodinov´em Hostinci (nazvan´em podle hodin ve ˇst´ıtˇe) v mˇeˇst’ansk´e ˇctvrti.

–

Zjistili, ˇze Kobayashi je urgursk´ y pˇristˇehovalec a kromˇe jeho nov´e skl´arny tu funguje tak´e skl´arna tradiˇcn´ı, vlastnˇen´ a Eli´ aˇsem Zahradn´ıˇckem.

–

Postavy se s Kobayashim bavily. Byl by ochotn´ y pro nˇe sklo vyrobit, ale chyb´ı materi´al – kde ho vz´ıt? Tento probl´em byl pod tlakem n´asleduj´ıc´ıch ud´alost´ı odloˇzen ad acta.

–

Kdyˇz doˇslo k u ´mrt´ı Vojtˇech Skarnitzela, byli svˇedky Kobayashiho zatˇcen´ı. Rovnˇeˇz si mohli dobˇre prohl´ednout sekvenci znak˚ u, kterou mˇel Vojtˇech u sebe.

–

N´ aslednˇe situaci rozeb´ırali s Marjou, a to nad hrnky ˇcaje, jejichˇz p˚ uvod Marja neopomnˇela zm´ınit. Pojali podezˇren´ı na vodn´ıka, Marja tomu nechtˇela vˇeˇrit.

–

Vydali se proti proudu P´ıseˇcnice aˇz k rozhraban´emu jez´ırku, ve kter´em se zrovna skr´ yval Vodn´ık. V t´eto chv´ıli mˇeli Vodn´ıka jako jednu z hypot´ez. ˇatrali kolem bˇreh˚ – S´ u, pˇriˇcemˇz Vodn´ıka vyplaˇsili. Ten se skryl v podobˇe velk´e ryby v bahnˇe v hlubinˇe jez´ırka. –

Kdyˇz ale zjistili pˇrekvapivou vˇec, totiˇz ˇze voda je zjara studen´a, smoˇcit palec se jim nechtˇelo. Nastraˇzili na bˇrehu tab´ ak a chv´ıli ˇc´ıhali za kˇrov´ım. Vodn´ık pochopitelnˇe nevylezl. Tady mˇe doˇzralo, ˇze hr´ aˇci nevyvinuli vˇetˇs´ı u ´sil´ı a nerozpomnˇeli se na tradiˇcn´ı metody. Nakonec jsem byla pˇr´ısn´ a a Vodn´ık z˚ ustal zavrtan´ y v bahnˇe.

–

Zevrubnˇe prohl´ıˇzeli mostek pˇres P´ıseˇcnici. Hledali stopy rvaˇcky (nˇekdo Vojtˇecha shodil z mostku) respektive bl´ ativ´e otisky na z´ abradl´ı (hypot´eza, ˇze Vojtˇech se chtˇel utopit skokem do vody). Coˇz je trochu zvl´ aˇstn´ı, protoˇze P´ıseˇcnice je pˇr´ıliˇs mˇelk´a na to, aby se v n´ı dospˇel´ y ˇclovˇek utopil. Vojtˇech by si nanejv´ yˇs natloukl. Asi zde hr´ al prim pˇredpoklad, ˇze mohl b´ yt silnˇe opil´ y.

–

Velmi zevrubnˇe prohled´ avali n´ ahon a u ´sek mezi mostkem a n´ahonem (pˇredpoklad, ˇze Vojtˇech do n´ ahonu pˇriplaval uˇz mrtv´ y / v bezvˇedom´ı).

–

Hovoˇrili s Hedviˇcinou matkou a s domovn´ıkem a dozvˇedˇeli se o Vojtˇechovi prvn´ı posledn´ı.

–

Vyhledali Deminga Jarv´eze a vypt´ avali se ho na Kobayashiho a na jeho z´amˇery. Jarv´ez demonstroval Drobnohled na vzorku Vil´emov´ ych slin. To uˇz se dobrodruˇzstv´ı ocitalo ve slep´e uliˇcce. Postavy prop´ atraly P´ıseˇcnici proti proudu od skl´arny (ˇc´ımˇz se pˇripravily o moˇznost objevit n´akres) a zavrhly hypot´ezu Vodn´ıka. N´ aslednˇe zaˇcaly obr´aˇzet vˇsechny moˇzn´e postavy ve Snologradu a vypt´avat se na ty nejnemoˇznˇejˇs´ı podrobnosti. Nakonec nezbylo neˇz jim do cesty pˇredhodit Bartolomˇeje. Vyl´ıˇcili mu, jak prohledali P´ıseˇcnici proti proudu, a Barty se bezelstnˇe zeptal, jestli ji prohledali taky po proudu. A bylo.

–

Na Bartolomˇej˚ uv popud prohledali P´ıseˇcnici i pod skl´arnou a ve kˇrov´ı naˇsli zachycen´ y n´akres Kobayashiho pˇr´ıpravny. Vodn´ık byl v t´e chv´ıli nadobro zapomenut a mnˇe uˇz se nechtˇelo na nˇej znova poukazovat. Omezila jsem se na obˇcasnou zm´ınku o tom, ˇze u Petyrovy skl´arny radostnˇe a nahlas ” skˇrehotaj´ı ˇz´ aby“.

–

Okamˇzitˇe si vyvodili, ˇze n´ akres byl poˇr´ızen ze svˇetl´ıku s c´ılem vysledovat, co Petyr pouˇz´ıv´a pro pˇr´ıpravu smˇesi. Doˇslo jim rovnˇeˇz, ˇze tento n´akres dokazuje, ˇze Petyr se nemohl pˇr´ımo u ´ˇcastnit na Vojtˇechovˇe zabit´ı. Uvˇedomili si, jak oˇsidn´e bude dok´azat, ˇze ˇspion´aˇz naˇr´ıdil Zahradn´ıˇcek.

20

–

Sezn´ amili s n´ alezem a se svou verz´ı Marju. Ta navrhla probrat vˇse s Nachtigalem.

–

N´ avˇstˇeva Nachtigala. S elfovou pomoc´ı sepsali ˇzalobu na Zahradn´ıˇcka pro podezˇren´ı z kr´adeˇze duˇsevn´ıho vlastnictv´ı.

–

Do Zahradn´ıˇckovy skl´ arny vyrazilo pˇrepadov´e komando.

–

Petyr byl propuˇstˇen z vazby. Na oslavu toho postavy str´avily bujar´ y veˇcer v Kobayashiho skl´arnˇe a m´ırnˇe se zpily urgurskou p´ alenkou.

–

Kdyˇz se dopoledne probrali, uˇz na nˇe ˇcekala n´avˇstˇeva – Bartolomˇej Kruskal. Zat´ımco stˇr´ızlivˇeli nad ˇs´ alkem ˇcaje (ve Vodn´ıkovˇe hrneˇcku), vyloˇzil jim svou nab´ıdku. Souhlasili. Pˇriˇcemˇz uzavˇren´ı pˇr´ıpadu Zahradn´ıˇcek vs. Kobayashi bylo zat´ım odloˇzeno, jelikoˇz probrat se hromadou zabaven´ ych p´ısemnost´ı chv´ıli potrv´ a. Co se t´ yk´ a Vojtˇechovy smrti, vˇse zat´ım nasvˇedˇcuje tomu, ˇze bude pokl´ad´ana za neˇst’astnou n´ ahodu. Vodn´ık unikl pozornosti vˇsech z´ uˇcastnˇen´ ych.

21

R˚ uˇ zov´ e br´ yle O Snologradu Na ostrohu nad soutokem Snolsy a Z´ ahorsk´e Bˇel´e odnepamˇeti stoj´ı hrad. Zachmuˇren´e cimbuˇr´ı ˇcelem ryje v mrac´ıch; sk´ aly, spadaj´ıc´ı aˇz k ˇrece, hroz´ı uvolnˇen´ ymi kameny; zpˇenˇen´e vody Snolsy ˇseptaj´ı tich´e sliby z´ aplav. Sotvakdo by h´ adal, ˇze hned za soutˇeskou se rozkl´ad´a nejvˇetˇs´ı mˇesto Vran´ıch hor: Snolograd. To jm´eno nem´ a v Tarii kdov´ıjak´ y zvuk. Nepadaj´ı zde d˚ uleˇzit´a rozhodnut´ı jako v u ´ˇrednick´e Nambˇe. Neˇrinˇc´ı tu voz´ıky s litinou jako v ˇzelezn´em Ytterhogsdalenu. Vojensk´e pos´adky tu nejsou v permanenci jako ve Str´ aˇzi nad Lantem. Bylo by ale chybou Snolograd pˇrehl´ıˇzet. Dˇejiny mˇesta sahaj´ı hluboko do tarijsk´e historie a skr´ yvaj´ı mnoho pˇr´ıbˇeh˚ u, vˇetˇs´ıch i menˇs´ıch. Hradiˇstˇe na ˇrece Hlaˇzutˇe je v kn´ıˇzec´ıch kronik´ach zmiˇ nov´ano jiˇz zaˇc´atkem druh´eho stolet´ı Carradova letopoˇctu jako s´ıdlo svobodn´eho p´ ana Filipa Kroumy, jednoho z tˇech, kteˇr´ı do Vran´ıch hor prchli pˇred vzm´ ahaj´ıc´ı se moc´ı Carradovsk´eho rodu. Jako nesˇcetnˇe jemu podobn´ ych bylo i toto hradiˇstˇe nakonec dobyto a porobeno. Nech´ atralo vˇsak dlouho. Kn´ıˇze, kter´ y hledˇel Vran´ı hory os´ıdlit sv´ ymi vˇern´ ymi, zaloˇzil na tomt´eˇz m´ıstˇe mˇesto a obvykl´ ymi pob´ıdkami do nˇej pˇril´akal osadn´ıky ze Stˇredoz´apadu. D´ıky podpoˇre z vnitrozem´ı vyrostlo na ostrohu mezi Hlaˇzutou a Pleˇsiveck´ ym potokem j´adro budouc´ıho Snologradu, ˇ obehnan´e strm´ ymi hradbami. Reka Hlaˇzuta, jeˇz pahorek obt´aˇc´ı hluboce vykrojen´ ym obloukem, jim do v´ yˇsky pˇridala jednou tolik. Od doby jeho zaloˇzen´ı se podoba Snologradu znaˇcnˇe zmˇenila. P˚ uvodn´ı j´adro, zvan´e t´eˇz Star´e mˇesto, je s´ıdlem v´ yznamn´ ych instituc´ı a m´ a sp´ıˇse reprezentativn´ı roli. Hradby, kter´e jej chr´anily, byly jiˇz ˇc´asteˇcnˇe ˇ asti opevnˇen´ı bylo nezbytn´e strhnout nebo sn´ıˇzit, kdyˇz se zaˇcaly drolit. rozebr´ any, aby se uvolnilo m´ısto. C´ Za Star´ ym mˇestem, mezi Hlaˇzutou a Pleˇsiveck´ ym potokem, se k hor´am t´ahnou ˇsirˇs´ı ulice. Sv´e domy tu maj´ı v´ aˇzen´ı mˇeˇst’an´e a dobˇre situovan´ı ˇremesln´ıci. Najdeme tu divadlo, vin´arny s dovozem ze Suby a hospody pro lepˇs´ı spoleˇcnost. Ulice tu ˇzij´ı dlouho do noci hovorem a z´abavou. ˇ ’ na v´ Ctvrt ychodn´ım bˇrehu Hlaˇzuty tvoˇr´ı vilky zbohatl´ık˚ u, kteˇr´ı si pˇrej´ı zachov´avat odstup. Vˇetˇsina vilek napodobuje elf´ı styl a d´ av´ a si z´ aleˇzet, aby k´amen, pouˇzit´ y na jejich stavbu, mohl bˇelost´ı soutˇeˇzit se snˇehem. Nap˚ ul v´ aˇznˇe, nap˚ ul posmˇeˇsnˇe se t´eto ˇc´asti pˇrezd´ıv´a Mal´ a Suba. Obyvatel´e opravdov´e Suby vˇsak takov´e pˇrirovn´ an´ı povaˇzuj´ı za ur´ aˇzku. Uˇz jenom kv˚ uli tomu v´ınu. . . !“ ˇreknou a vˇetu obvykle nedokonˇc´ı, ” ale trpk´e zkˇriven´ı rt˚ u mluv´ı za vˇse. Snolograd je nejv´ yˇse poloˇzen´ ym mˇestem v Tarii, kter´e se m˚ uˇze chlubit v´ınem z vlastn´ı produkce. Za posledn´ımi vilkami se v terasovitˇe upraven´ ych svaz´ıch pˇestuje r´eva. Vinic nen´ı mnoho a mok z nich poch´ azej´ıc´ı je such´e, chladn´e a sv´ırav´e chuti. Meˇst’an´e jsou vˇsak na sv´e vinice nesm´ırnˇe hrd´ı, ˇrka, ˇze bez nich by Snolograd byl jen dalˇs´ım uˇsmudlan´ ym s´ıdlem, jak´ ych je ve vranohorsk´em podh˚ uˇr´ı na tucty. A vskutku, pˇri proch´ azce mezi malebn´ ymi terasami m˚ uˇze n´avˇstˇevn´ık na chv´ıli uvˇeˇrit, ˇze jej nˇejak´e kouzlo zav´ alo na sluneˇcn´e Pˇr´ımoˇr´ı. Staˇc´ı vˇsak udˇelat p´ ar krok˚ u ke Snolse a vˇsechno je jinak. Tak jako se opevnˇen´ı pˇreneslo na jiˇznˇejˇs´ı z pahork˚ u – Nov´e mˇesto – rozr˚ ustalo se t´ımt´eˇz smˇerem mˇesto samotn´e. Pod Pleˇsiveck´ ym potokem lze narazit pˇrev´ aˇznˇe na ˇremeslnick´e d´ılny, ani horˇs´ı, ani lepˇs´ı neˇz jinde v Tarii. Za kan´ alem Kargulem, obt´ aˇcej´ıc´ım Nov´e mˇesto, se rozkl´ad´a chudinsk´a ˇctvrt’. Jiˇzn´ı okraj Snologradu vˇenˇc´ı nˇekolik velk´ ych provoz˚ u. Bez ladu a skladu se vedle sebe t´ısn´ı boudy a skladiˇstˇe, vzduch p´ achne tis´ıci v´ ypary a Hlaˇzuta se pokr´ yv´a chuchvalci ˇzlut´e pˇeny. Vzduch se chvˇeje buˇsen´ım, drnˇcen´ım vodn´ı pily a h´ yk´ an´ım zv´ıˇrat na jatk´ach. Atmosf´era m´ısta je skrznaskrz vranohorsk´ a.

23

Snolograd. ˇ ık´ R´ a se, ˇze Namba je pro Vran´ı hory t´ımt´eˇz, ˇc´ım je pro ˇclovˇeka mozek; Ytterhogsdalen jejich ˇzelezn´ ym srdcem; pobˇreˇz´ı Zubov´e z´ atoky jejich p´ ateˇr´ı; Polant´ı ledvinami; Acharsko a Z´ahvozd´ı – ehm. . . nenechme se strhnout analogi´ı. Nicm´enˇe pokud Namba je mozkem, pak Snolograd je hor´am j´atry. Aˇc zdaleka ne tak hluˇcn´ a jako srdce ani tak arogantnˇe dominuj´ıc´ı jako mozek, j´atra odvedou hromadu pr´ ace. Co do nich pˇrijde, je pˇremˇenˇeno na nˇeco uˇziteˇcn´eho; co k uˇzitku nen´ı, je rozebr´ano na d´ıly a vyhozeno; ˇceho je pˇrebytek, to je uskladnˇeno na horˇs´ı ˇcasy. A tak zat´ımco v Nambˇe se sepisuj´ı rozpoˇcty a v´ ynosy, zat´ımco v Ytterhogsdalenu dnem i noc´ı rudˇe ˇzhnou vysok´e pece, Snolograd den za dnem chrl´ı zboˇz´ı denn´ı potˇreby. ˇ ciˇstˇe po Ontru. V tˇesn´em z´avˇesu n´asleduj´ı Nejvˇetˇs´ım provozem jsou pap´ırny, z´ asobuj´ıc´ı mˇesta od Reˇ Roub´ıˇckovy pˇr´ adelny a tkalcovny. D´ ale tu najdeme pilu, m´ ydl´arnu produkuj´ıc´ı m´ ydlo se sobem, tov´arnu na v´ yrobu lojov´ ych sv´ıˇcek a d´ılnu, proslavenou zejm´ena skvˇel´ ym jelen´ım lojem, skvˇel´ ym hlavnˇe proto, ˇze se ve skuteˇcnosti vyr´ ab´ı ze sob˚ u. Rozliˇcn´e menˇs´ı v´ yrobce a ˇremesln´ıky netˇreba ani zmiˇ novat. Snolograd je se sv´ ymi 15 000–18 000 obyvateli nejvˇetˇs´ı mˇesto ve Vran´ıch hor´ach a podh˚ uˇr´ı. Je tedy nejen starˇs´ı, ale i vˇetˇs´ı neˇz sebestˇredn´ a Namba, ale o rivalitˇe mezi Nambou a Snologradem se uˇz napsaly stohy pap´ıru, stohy by se jeˇstˇe napsat daly a st´ ale by to nebylo dost. Snolograd ob´ yvaj´ı pˇrev´ aˇznˇe lid´e, z jin´ ych n´arod˚ u jsou v´ yznamnˇeji zastoupeni elfov´e a kud˚ uci. Elfov´e ˇc´ıtaj´ı kolem dvou stovek duˇs´ı, coˇz je na pomˇery Vran´ıch hor nezvykle vysok´e ˇc´ıslo. Nˇekteˇr´ı z nich se domohli majetku majitel m´ ydl´ arny by mohl b´ yt elf nebo v´ yznamn´eho postaven´ı (advok´at Nachtigal, (?) ˇ starosta Janis Stajerc), ale vˇetˇsina z nich je bud’ ˇremesln´ıky, nebo pracuje v rozliˇcn´ ych sluˇzb´ach. Elfov´e ˇzij´ı rozpt´ ylenˇe mezi lidsk´ ymi sousedy. Kud˚ uci, na rozd´ıl od elf˚ u, maj´ı ve zvyku shlukovat se na jedno m´ısto a Snolograd nen´ı v´ yjimkou. Nˇekolik ulic v ˇremeslnick´e ˇctvrti pod Star´ ym mˇestem patˇr´ı pr´avˇe tomuto n´ar˚ udku. I kdyˇz nejsou oddˇeleny ˇz´adnou zd´ı, n´ avˇstˇevn´ık okamˇzitˇe poc´ıt´ı, ˇze se ocitl na ciz´ım u ´zem´ı – z kuchyn´ı se line v˚ unˇe nezvykl´eho koˇren´ı, domy jsou menˇs´ı a kliky u dveˇr´ı n´ızko posazen´e. Kud˚ uci se chovaj´ı sebevˇedomˇe, na ulici se bav´ı vlastn´ım jazykem a bez rozpak˚ u se hlasitˇe smˇej´ı.

24

ˇ Starosta Snologradu, Janis Stajerc, mˇestu vl´adne uˇz potˇret´ı. Pˇrestoˇze mu ned´avno minula pades´atka, aˇz na nˇejak´ a ta nadbyteˇcn´ a kila si na nˇem vˇek zat´ım nevyb´ır´a velkou daˇ n. Kv˚ uli tomu a tak´e kv˚ uli zaˇspiˇcatˇel´ ym uˇs´ım a oˇc´ım ˇcern´ ym tak, ˇze nelze rozeznat panenky o nˇem koluj´ı drby, ˇze je nejm´enˇe ze ˇctvrtiny elf. Povahou se vˇsak podob´ a sp´ıˇse hobitovi – potrp´ı si na dobr´e j´ıdlo a pit´ı, vˇselijak´e slavnosti, ohˇ nostroje a zejm´ena pouliˇcn´ı divadlo. Koˇcovn´e spoleˇcnosti jsou ve Snologradu vˇzdy v´ıt´any. Bˇeda vˇsak tomu, kdo by v kˇresle starosty vidˇel snadnou koˇrist! N´aˇceln´ık Dvˇe Tv´aˇre, tak se Janisovi pˇrezd´ıv´ a za jeho z´ ady. S povahou dobromysln´eho strejdy se podivuhodn´ ym zp˚ usobem snoub´ı strat´eg, kter´ y sv´e bitvy vyhr´ av´ a slovem a ˇsarmem, perem a pap´ırem. Nelze nevzpomenout ani ten toaletn´ı, j´ımˇz Snolograd z´ asobuje polovinu Tarie a jehoˇz dˇejinotvorn´ y v´ yznam neradno podcenit (viz esej Vpˇred do ˇ budoucna chorvatsk´e publicistky a spisovatelky Slavenky Drakuli´c. Cesky vyˇslo ve sb´ırce Jak jsme pˇreˇzili komunismus. Vydalo Nakladatelstv´ı Lidov´e noviny r. 2006.) Bouˇrlivou vl´adou Herberta Carrada, jeˇz obr´ atila uhlobaronsk´ y Hargod vzh˚ uru nohama, postavila do latˇe polodruidsk´e Z´ahvozd´ı a paˇser´ack´ ymi mˇesteˇcky na pobˇreˇz´ı Zubov´e z´ atoky se prohnala jako pˇr´ılivov´a vlna, proplul Snolograd jen s nˇekolika c´ akanci na palubˇe. Ve znaku mˇesta Snologradu figuruje vˇeˇz na kopci, om´ yvan´em ˇrekou. Snologradsk´ a kanalizace a Kargul Snolograd je mˇesto, kter´e se rozr˚ ustalo pomalu, postupnˇe na sebe nabalovalo dalˇs´ı domy, ulice a ˇctvrti. Nikdy nebylo zniˇceno do z´ aklad˚ u jako Nov´a Yarwarra nebo Namba. To se projevuje i na jeho kanalizaci. Snologradsk´ a kanalizace je otevˇren´ a a veden´a po povrchu. To znamen´a, ˇze souˇc´ast´ı ulice je strouha, do kter´e obyvatel´e vyl´evaj´ı tekut´ y odpad – splaˇsky, vodu po n´adob´ı, zbytky z kuchynˇe. . . zkr´atka vˇsechno, co je dostateˇcnˇe ˇr´ıdk´e. Jak jsou tyto strouhy udrˇzov´any, aby nedoˇslo k jejich upch´an´ı, ponechme stranou – je moˇzn´e si pˇredstavit, ˇze jsou proplachov´ any vodou z ˇreky, nebo ˇze je budou pravidelnˇe ˇcistit provinilci v r´ amci veˇrejnˇe prospˇeˇsn´ ych prac´ı. Tyto strouhy jsou vydl´aˇzdˇeny bud’ glazovan´ ymi kachlemi nebo vylity betonem, aby se zabr´ anilo prosakov´ an´ı splaˇsk˚ u do podzemn´ıch vod – Snolograd ˇcerp´a pitnou vodu ze studn´ı. V mˇeˇst’ansk´e a vilov´e ˇctvrti b´ yvaj´ı u ´seky kanalizace pˇreklenuty valem z cihel, aby byli obyvatel´e alespoˇ n trochu uˇsetˇreni jejich z´ apachu. Nutno ˇr´ıci, ˇze to pˇr´ıliˇs nepom´ah´a. Alespoˇ n v l´etˇe. S mrazy zmiz´ı i smrad. Na druhou stranu stoky v zimˇe zamrzaj´ı, takˇze je tˇreba zledovatˇel´e splaˇsky odsek´avat a sv´aˇzet do odpadn´ı j´ amy, kter´ a se na jaˇre zahrne. Tyto strouhy jsou pomˇernˇe u ´zk´e – dospˇel´ y ˇclovˇek je dok´aˇze pˇrekroˇcit – a hlubok´e jsou asi po kolena. V r´ amci vilov´e ˇctvrti, Star´eho mˇesta, mˇeˇst’ansk´e a ˇremeslnick´e ˇctvrti u ´st´ı rovnou do Pleˇsiveck´eho potoka nebo do Hlaˇzuty. Pro jihov´ ychodn´ı ˇc´ ast, kter´e v pˇr´ıstupu k Hlaˇzutˇe br´an´ı pahorek Nov´eho mˇesta, byl vybudov´ an umˇel´ y kan´ al Kargul. Kargul se odpojuje od Hlaˇzuty v nejzazˇs´ım bodˇe oblouku, kter´ ym ˇreka obkruˇzuje Star´e mˇesto. Z v´ ychodn´ı strany obt´ek´ a Nov´e mˇesto a pod pahorkem se znova setk´av´a s ˇrekou. D´ıky stavidl˚ um v nˇem voda proud´ı pomalu, je na prvn´ı pohled klidn´ a, aˇz stojat´a, a ve st´ınu hradeb se zd´a ˇcern´a jako inkoust. Kargul je hlubok´ y tak, ˇze kdyby se na dno postavil dospˇel´ y muˇz a vzt´ahl ruku nad sebe, sotva se dotkne hladiny; hloubka cca 2,5 m jsou zn´ amy pˇr´ıpady, kdy se nˇekomu podaˇrilo jej pˇreskoˇcit, ale moudr´ y ˇclovˇek ˇıˇrka vody cca 3,5 m, ale k tomu je nutn´e pˇriˇc´ıst k cestˇe pˇres kan´ al zvol´ı nˇekter´ y z mnoha most˚ u a l´avek. S´ seˇsikmen´e okraje ohrazen´e obrubn´ıkem, takˇze celkov´a ˇs´ıˇrka kan´alu je 4,5–5 m. Stˇeny, spadaj´ıc´ı k vodˇe, jsou ˇsikm´e a vydl´ aˇzdˇen´e ploch´ ymi kameny, pospojovan´ ymi maltou. Pˇri hladinˇe se zalom´ı, takˇze profil zaplaven´e ˇc´ asti kan´ alu je obd´eln´ıkov´ y. Kargul je z jedn´e strany lemov´an hradbami Nov´eho mˇesta, z druh´e jej sleduje ˇsirok´ a ulice Na Kargulu. Povrchov´e strouhy pˇrekon´avaj´ı tuto ulici pod zem´ı a keramick´ ymi rourami se vyl´evaj´ı do kan´ alu. Pˇri spodn´ım u ´st´ı je Kargul zatarasen mˇr´ıˇz´ı s velk´ ymi oky. Ta m´a zabr´anit tomu, aby se do Hlaˇzuty dostaly objemn´e pˇredmˇety, kter´e by mohly poˇskodit n´ıˇze leˇz´ıc´ı provozy. Skl´ adka v lomu Tam, kde posledn´ı vinice oddˇeluje od ˇzebr´ ack´ ych t´aboˇriˇst’ zelen´ y p´as, nach´az´ı se b´ yval´ y lom. Kdyˇz kolem Nov´eho mˇesta stavˇeli hradby, vˇetˇsina kamene se brala pr´avˇe odtud. Lom byl posl´eze opuˇstˇen. Horn´ı ˇ ast jeho dna pokr´ okraj ovˇenˇcily ˇs´ıpkov´e keˇre a ve sp´ ar´ ach se uchytily bˇr´ızky a borovice. C´ yv´a rozlehl´ a, ale mˇelk´ a kaluˇz.

25

Kdyby byl v´ıce vzd´ alen od mˇesta, mohlo z lomu vzniknout malebn´e z´akout´ı. M´ısto toho slouˇz´ı jako skl´ adka. Lid´e sem odv´ aˇzej´ı vˇsechno, co nemohou vyhodit do kan´alu a co nem´a ˇz´adn´e upotˇreben´ı. Mezi balvany a v´ ysypkami se kup´ı zbytky plesniv´ ych slamn´ık˚ u, haldy prohnil´ ych doˇsk˚ u, kusy shnil´eho dˇreva, ztvrdl´e malty, cihlov´ a drt’ a rozbit´e n´ adob´ı. Ulice, pˇr´ıznaˇcnˇe nazvan´ a K lomu, se za posledn´ımi bar´aky zmˇen´ı v u ´voz, zaˇr´ıznut´ y pod u ´roveˇ n okoln´ı krajiny a lemovan´ y p´ asem ak´ atiny a tavoln´ıku. Zhruba po dvou stech kroc´ıch vy´ ust´ı pˇr´ımo do skl´adky. Ak´ atina se pˇred v´ ami otevˇrela stejnˇe n´ ahle, jako v´ as prve spolkla. Trakaˇr se skˇr´ıpˇen´ım dokodrcal na prostranstv´ı, obklopen´e skaln´ımi stˇenami. Zemˇe byla tvrd´ a, pokryt´ au ´lomky kamenn´e drti a porostl´ a sporou travou, ˇsust´ıc´ı loˇ nsk´ymi st´ebly. Okraje lomu korunovaly mlad´e stromky, a bˇr´ızy i kˇrov´ı se uchytily na jeho stˇen´ ach. Ale Bartolomˇej Kruskal v´ as nenechal odpoˇc´ıvat dlouho. Pojd’te, zn´ am m´ısto, kde to sloˇz´ıme,“ popoh´ anˇel v´ as. Ohnuli jste unaven´ a z´ ada a naposledy zabrali ze ” vˇsech sil. Bartolomˇej spˇechal pˇred v´ ami. Lom se zat´ aˇcel a vaˇsim pohled˚ um se postupnˇe odkryly haldy a kolm´ a skaln´ı stˇena, pod n´ıˇz se houpe zast´ınˇen´ a hladina. Tato ilustrace se vztahuje na variantu, kdy kaluˇz“ byla ” poˇr´ adnˇe hlubok´ a a dobrodruzi se mˇeli pot´ apˇet. Tady,“ podup´ aval Kruskal pˇred jez´ırkem. Kola trakaˇre naposledy zazp´ıvala svou skˇr´ıpavou p´ıseˇ n a za” boˇrila se do bahna, sm´ısen´eho s p´ıskem. Okraje jez´ırka kˇriˇzovalo mnoho podobn´ych stop. Mezi haldami po vaˇs´ı prav´e ruce se kupily hromady nejr˚ uznˇejˇs´ıho odpadu – shnil´e slamn´ıky, zbytky doˇsk˚ u, keramick´e stˇrepy r˚ uzn´ych velikost´ı a barev, jakousi drt’ r˚ uˇzovob´ıl´e barvy, kter´ a mrtvolnˇe zav´ anˇela. Skl´ adka p´ achla, ale ne tak straˇsnˇe, jak byste oˇcek´ avali v bl´ızkosti osmn´ actitis´ıcov´eho mˇesta. Nejhorˇs´ı odpad pˇrece jen konˇc´ıval v Kargulu. P´ ani, skoro cel´y noˇcn´ık,“ zaradoval se Axel a na d˚ ukaz sv´ych slov zvedl do v´yˇse b´ıle glazovan´y hrnec, ” malovan´y modr´ymi kvˇety. Byl praskl´y a chybˇelo mu ucho, ale dˇr´ıve to noˇcn´ık nepochybnˇe byl. Nepˇriˇsli jsme se pˇrehrabovat v odpadc´ıch,“ zavrˇcel Kruskal, kter´y uˇz uvolˇ noval popruhy, drˇz´ıc´ı Ponorn´y ” Zvon na trakaˇri. Vil´eme, mohl byste mi s t´ımhle. . .“ ” Vil´em neodpovˇedˇel. Z´ıral k jez´ırku a jeho tv´ aˇr mˇela nepˇr´ıtomn´y v´yraz. Bartolomˇej si toho vˇsiml tak´e a zmlknul. C´ıt´ım, mmm. . . magii,“ zaˇs´ atral Vil´em rukama pˇred sebou, jako by hladil neviditelnou hladinu zhruba ” ve v´yˇsce pasu. Je vˇsude kolem. . . a hloubˇeji, hloubˇeji j´ı pˇrib´yv´ a.“ ” Kruskal nechal marn´eho z´ apolen´ı s tˇeˇzk´ym zvonem. Hluˇcnˇe si opr´ aˇsil ruce do kalhot. ˇ je ta d´ıra magick´ Jistˇe,“ odtuˇsil kysele. Proto jsme tu. Ze a, to mi ˇrekl uˇz ten kud˚ uˇc´ı alchymista. ” ” Je to zˇr´ıdlo, tvrdil, jedno z tˇech, kter´ymi na povrch proud´ı moc matky Zemˇe. Je to nebezpeˇcn´e? j´ a na to. Divnˇe se na mˇe pod´ıval a ˇr´ık´ a: je voda mokr´ a? Snaˇzil jsem se pˇresvˇedˇcit nˇekter´e z mladˇs´ıch kud˚ uk˚ u, aby mi pomohli pˇri pot´ apˇen´ı, ale vˇsichni odm´ıtli.“ Kruskal pokrˇcil rameny. Ten star´y mizera jim musel ” napov´ıdat kdov´ıjak´e nesmysly.“ Axel odloˇzil hrnec a bezc´ılnˇe bloumal po okraji skl´ adky, kopaje do povaluj´ıc´ıch se pˇredmˇet˚ u. Nu, lid´e ˇr´ıkaj´ı, ˇze tady straˇs´ı.“ ” Straˇs´ı. . .“ pˇrisvˇedˇcil Bartolomˇej. Jeden staˇr´ık vidˇel nad touhle louˇz´ı tancovat rusalky, v pr˚ usvitn´ych ” ˇ” rouch´ ach, jak neopomnˇel zd˚ uraznit. Zena, kter´ a ned´ avno porodila mrtv´e d´ıtˇe, spatˇrila ve vzduchu poletovat netop´yry s dˇetsk´ymi tv´ aˇremi. A notorick´y oˇzrala pˇr´ısahal, ˇze t´ amhle na t´e v´ysypce,“ zam´ıˇril Kruskal˚ uv kr´ atk´y, siln´y prst na jednu z hald, byl svˇedkem myˇs´ı svatby, s ˇzenichem a nevˇestou, kolem kter´ych ” tancovalo nespoˇc´ıtanˇe dalˇs´ıch myˇs´ı odzemek. Nemus´ım snad podot´ykat, ˇze ty myˇsi byly b´ıl´e.“ No,“ prot´ ahl Axel, b´ıl´e myˇsi, to by se dalo jeˇstˇe vysvˇetlit, ale to ostatn´ı. . . ?“ ” ” Bartolomˇej Kruskal si zhluboka povzdechl. Tohle m´ısto je magick´e. Vidˇet se tu d´ a ledacos. O tom nepochybuju. Chtˇel jsem jenom pouk´ azat na ” p´ ar vˇec´ı. Zaprv´e, ˇze vˇsechny pˇreludy nˇejak souvisely s tˇemi lidmi, s jejich rozpoloˇzen´ım nebo povahou. Zadruh´e, ˇze se nikdy nepokusily sv´e obˇeti pron´ asledovat, ba ani se jich dotknout.“ Mlad´y muˇz m´ avl rukou ke sv´ym noh´ am, kde se v bahnˇe pod vrstvou vody kˇriˇzovaly stopy nesˇcetn´ych povoz˚ u. Nikdo nebyl napaden, ” nikdo tu z´ ahadnˇe nezmizel.“ Vil´em a Axel si vymˇenili pohledy. No, vˇedˇeli jsme pˇrece, ˇze ten chlap´ık je tak trochu ˇs´ılenec, tvrdil jeden. Jen se neposer, ˇr´ıkal druh´y. Bartolomˇej si jejich mlˇcen´ı vyloˇzil jako kapitulaci. A na pˇreludy tu m´ ame R˚ uˇzov´e Br´yle,“ zakˇrenil se a nasadil si ta obrovsk´ a r˚ uˇzov´ a skla, ve kter´ych ” vypadal jako pˇrerostl´ a vosa. Rozpˇr´ ahl doˇsiroka paˇze a rozbˇehl se, m´ avaje rukama nahoru a dol˚ u. Bzzz, jsem Vos´ ak Jeskynn´ı,“ volal. Zaˇcali jste sund´ avat Ponorn´y Zvon z trakaˇre. ” 26

Star´ a ˇstola Kladiva a majzl´ıky lidsk´ ych kamen´ık˚ u nebyly prvn´ım ˇzelezem, kter´e se zakouslo do tˇela Cerkovce. V ˇser´ ych ˇ ıla, do poˇc´ atc´ıch tarijsk´e historie na tomt´eˇz m´ıstˇe trpasl´ıci, p´atraj´ıc´ı po zlatˇe, vyrazili zkuˇsebn´ı ˇstolu. Z´ kter´e vkl´ adali nadˇeje, se z´ ahy stoˇcila k Hlaˇzutˇe. Trpasl´ıci ji nˇejakou dobu sledovali, ale kdyˇz se uk´azala jako slab´ a, d´ılo opustili. Z˚ ustala po nich jen ˇstola s nˇekolika kratˇs´ımi vˇetvemi, smˇeˇruj´ıc´ı ke Kargulu. ´ ı ˇstoly nep˚ Ust´ usob´ı pranic tajemnˇe. Je to jen d´ıra s nepravideln´ ymi okraji, podobn´a pˇr´ırodn´ı jeskyni. V pˇr´ıstupu k n´ı br´ an´ı hromada prastar´eho stavebn´ıho ˇsurmajzu, vysypan´eho pˇred vchodem a porostl´eho ˇ ıhl´ kˇrov´ım. Prvn´ı metry ˇstoly jsou nav´ıc zasypan´e z´avalem, kter´ y ponechal ˇskv´ıru sotva loket ˇsirokou. St´ y muˇz by se dovnitˇr dok´ azal vsoukat, ale musel by se plazit jako had, bˇrichem se ot´ıraje o mokr´e kamen´ı. Ale proˇc by to dˇelal? Dˇer a jeskyn´ı je v hor´ach habadˇej a pokud v nich nejsou uloˇzeny poklady nebo z nich nelezou pˇr´ıˇsery, nikdo se jimi nezab´ yv´a. V cel´em Snologradu postavy nenajdou nikoho, kdo ˇstolu prolezl osobnˇe. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe by mˇely vyrozumˇet, ˇze v bl´ızkosti skl´ adky se nic zvl´aˇstn´ıho nedˇeje, lid´e se tam neztr´acej´ı a celkovˇe je pokl´ad´ana za bezpeˇcnou. Jestli budou hodnˇe vytrval´e, mohly by se dostat napˇr´ıklad k nˇekter´ ym starˇs´ım kronik´am, kde by mohl b´ yt zaznamen´ an pr˚ uzkum ˇstoly, napˇr´ıklad kv˚ uli statice nˇekter´ ych budov. I tento z´aznam by mˇel b´ yt hodnˇe struˇcn´ y a pouze konstatovat, ˇze hlavn´ı chodba smˇeˇruje k mˇestu a kromˇe vchodu v lomu je slep´ a. S ned˚ uvˇerou jste si prohl´ıˇzeli zvon, spoˇc´ıvaj´ıc´ı v bahnit´em p´ısku. Ponorn´y Zvon byl tvoˇren tvarovan´ymi prkny, zvenˇc´ı v pravideln´ych intervalech zpevnˇen´ymi obruˇcemi a zevnitˇr pomazan´y silnou vrstvou asfaltu. Tvarem se vskutku podobal zvonu. S t´ım rozd´ılem, ˇze m´ısto ˇzelezn´eho srdce se uvnitˇr budou ml´ atit naˇse hlavy, pomysleli jste si kysele. Kdybyste si zvon nasadili, sahal by v´ am zhruba po p´ as. V odpov´ıdaj´ıc´ı v´yˇsce byl uvnitˇr vsazen koˇzen´y l´ımec, dosedaj´ıc´ı na ramena, kter´y umoˇzn ˇoval n´est jeho nemalou t´ıhu. Pod t´ımto l´ımcem byly ve dˇrevˇe vyˇrez´ any dva otvory, z nichˇz visely smˇeˇsnˇe tenk´e ruk´ avy z jak´esi tuh´e, ale pruˇzn´e k˚ uˇze. Axel za jeden zatahal. A co tyhle d’oury? Nepoteˇce jima dovnitˇr voda?“ ” Nyn´ı, kdyˇz se zd´ alo, ˇze jste ochotni do vody pˇrece jen vl´ezt, byl Bartolomˇej trpˇelivˇejˇs´ı. Je to k˚ uˇze z jedn´e ryby, co ˇzije kdesi na severu. V pˇr´ıpadˇe nebezpeˇc´ı prudce nasaje vodu a zvˇetˇs´ı se ” aˇz na desetin´ asobek sv´e velikosti. Vypad´ a pˇritom jako obrovsk´ a koule.“ A potom?“ vyzv´ıdal Axel. Kruskal pokrˇcil rameny. ” Co j´ a v´ım. Asi praskne. Kaˇzdop´ adnˇe tyhle ruk´ avy pˇrilnou tak tˇesnˇe, ˇze se dovnitˇr nedostane ani kapka. ” S´ am jsem to zkouˇsel v odkalovac´ı n´ adrˇzi pap´ırny, st´ al jsem v t´e nejvˇetˇs´ı k´ adi dobrou ˇctvrt hodiny.“ A potom?“ zase na to Axel. ” ˇ sen´ım by, Potom mi doˇsel vzduch,“ pˇriznal Bartolomˇej. Podrbal se v ˇcern´ych kuˇcerav´ych vlasech. Reˇ ” ” samozˇrejmˇe, bylo vyrobit vˇetˇs´ı zvon. Jenomˇze s t´ım bychom se zase nemuseli vej´ıt dovnitˇr.“ Ch´ apu,“ odtuˇsil dutˇe Axel. Pˇredstava, ˇze se v polovinˇe nezn´ am´e jeskynn´ı chodby zaˇcne dusit, nebyla ” ani trochu pˇr´ıjemn´ a. V n´ avaznosti na pˇredchoz´ı dˇej se nab´ız´ı tak´e vyuˇzit´ı Vodn´ıka (napˇr´ıklad by mohl na postavy seslat Vodn´ı dech nebo obdobn´e kouzlo). Pokud by na jeho pomoc doˇslo, je vhodn´e ji omezit – postavy by napˇr´ıklad mohly od Vodn´ıka dostat ˇzabern´ık (´ uˇcinky viz Harry Potter), ale bylo by ho jen tolik, aby jim to umoˇznilo vl´ezt do ˇstoly a zase z n´ı vyl´ezt. V ˇz´ adn´em pˇr´ıpadˇe by nemˇely b´ yt bezpeˇcn´e pˇred Kargul´akem, kter´ y sv´e obˇeti zab´ıj´ı pr´ avˇe utopen´ım. Naposledy ses rozhl´edl kolem a podˇrepl, aby ti Vil´em s Bartolomˇejem mohli nasadit na hlavu zvon. L´ımec ti spoˇcinul na ramenou a pˇrestoˇze k˚ uˇze byly mˇekk´e a pruˇzn´e, c´ıtil ses, jako by ti za krk sedl kamenn´y obr. Zvon byl pr´ avˇe tak ˇsirok´y, aby jsi mohl jednu po druh´e vsunout ruce do ruk´ av˚ u. Ned´ avno zaschl´y asfaltov´y n´ atˇer vyd´ aval peˇceni pˇripom´ınaj´ıc´ı z´ apach. Zkusil jsi vst´ at a okamˇzitˇe zakopl o lano, propl´etaj´ıc´ı se ti mezi nohama a uv´ azan´e k tv´emu pasu. Prudce jsi zaklel. Ozvˇena ti nad´ avku vr´ atila tak nahlas, aˇz tˇe zabrnˇely uˇsi. Do jak´e ˇs´ılenosti jsem se to nechal zat´ ahnout? uvaˇzoval jsi trpce, zat´ımco ˇsramocen´ı nad temenem tv´e hlavy naznaˇcovalo, ˇze provl´ekaj´ı lano ˇzelezn´ym kruhem. Pˇripraven?“ dolehl k tobˇe Kruskal˚ uv zkreslen´y hlas. Proklel jsi ho, ale tentokr´ at radˇeji jen v duchu. ” Tvoj´ı t´ apaj´ıc´ı ruky se chopila Vil´emova dlaˇ n a pomalu, ale nekompromisnˇe tˇe vedla do vody. Byla teplejˇs´ı, neˇz jsi ˇcekal. V podzem´ı je st´ al´ a teplota, napadlo tˇe, kdyˇz se ti pˇrelila pˇres okraj hol´ınek. Dno pod tv´yma nohama se prudce svaˇzovalo. Krok, a voda ti sahala do p˚ uli stehen. Krok, a stoupla k pasu. Tˇret´ı krok do pr´ azdna. . .

27

Hladina jeˇstˇe o nˇeco poposkoˇcila, ale d´ ale uˇz nestoupala. Zvuky byly n´ ahle odˇr´ıznuty. Mus´ım b´yt pod hladinou, pomyslel sis a t´ apal vztaˇzen´yma rukama pˇred sebou. Ted’ opatrnˇe, tady nˇekde uˇz bude ten vchod. . . Buch! Ze strany jsi obdrˇzel takovou r´ anu, aˇz se ti pˇred oˇcima roztanˇcily jiskˇriˇcky. Pokusil ses promnout si bouli, ale nahmatal jsi jen hrub´ a prkna. A naproti nim tvrd´y k´ amen. Vchod do jeskynˇe byl jen kousek po tv´e prav´e ruce. ˇ Jeˇstˇe chv´ıli jsi zav´ ahal, rozpˇraˇzen´yma rukama pˇrej´ıˇzdˇeje po kraj´ıch d´ıry. Sirok´ a byla dost a okraje mˇela velmi pravideln´e. Na jednom m´ıstˇe jsi dokonce nahm´ atl zbytek pant˚ u, vsazen´ych do sk´ aly. Pˇredch´ azej´ıc´ı u ´ryvky se vztahuj´ı k drsnˇejˇs´ı variantˇe, kdy u ´st´ı a prvn´ı ˇc´ast ˇstoly mˇely b´ yt um´ıstˇeny pod vodou. Postavy se mˇely potopit, pˇr´ıpadnˇe podplavat (zatopen´a ˇc´ast je dlouh´a asi 20 metr˚ u, coˇz je zvl´ adnuteln´e). Po dalˇs´ı u ´vaze jsem tuto variantu zavrhla jako pˇr´ıliˇs odrazuj´ıc´ı. Jak uˇz bylo ˇreˇceno, ˇstola je zasypan´ a, ale ne zcela. Pro ˇclovˇeka je u ´zk´a, ˇsirok´a ˇskv´ıra tvarovˇe nevhodn´ a, Kargul´ ak vˇsak tento v´ ychod sporadicky pouˇz´ıv´a. Na stopu po jeho ocasu je kv˚ uli suti a ˇsurmajzu tˇeˇzk´e narazit, no v kaluˇzinˇe by mohla b´ yt m´ısty viditeln´a. I tam bude ale pˇreruˇsen´a stopy od kol a od lid´ı. Propojen´ı ˇstoly a Kargulu V l´etˇe roku 567 CL byl kan´ al vypuˇstˇen kv˚ uli gener´aln´ı u ´drˇzbˇe. C´ılem bylo vyˇcistit dno, vybrat z nˇej bahno a zkontrolovat, zda stˇeny nejsou praskl´e a nepropouˇst´ı. Pr´ace trvaly nˇekolik t´ ydn˚ u, kdy kan´ al vysychal a ˇs´ıˇril do okol´ı pronikav´ y z´ apach. Toho l´eta zlodˇej Mikˇso Maˇs´ık pohl´edl pˇres Kargul a jeho zrak padl na sklad jak´ehosi obchodn´ıka. V Mikˇsovˇe mal´e, nap˚ ul pleˇsat´e hlavˇe se zrodil d’´abelsk´ y pl´an. Zasvˇetil jednoho kump´ ana a po noc´ıch se spoleˇcnˇe vkr´adali do vypuˇstˇen´eho kan´alu. Odvalili zd´anlivˇe pevnˇe zasazen´ y k´ amen hned u dna a zat´ımco jeden hl´ıdal, druh´ y kutal a kutal. K r´anu pr´ace nechali a m´ısto znova zamaskovali. Doufali, ˇze se jim takto podaˇr´ı dokutat se pˇr´ımo do sklepa vyhl´ednut´eho skladu. Pˇriˇsla noc, kdy se hlouben´ a chodba n´ ahle otevˇrela do pr´azdna. Mikˇso Maˇs´ık vylezl, aby tu ˇst’astnou novinu ozn´ amil sv´emu druhovi. Dohodli se, ˇze Mikˇso sklep kr´atce prozkoum´a a kdyˇz vˇse dobˇre dopadne, n´ asleduj´ıc´ı noci sklad vyloup´ı. Nikdy se tak nestalo. Mikˇso Maˇs´ık zmizel a zemˇe se po nˇem slehla. Jeho kamar´ad z mokr´e ˇctvrti hl´ıdal u chodby, ale kdyˇz se bl´ıˇzil u ´svit a ulice zaˇcaly oˇz´ıvat, pˇremohla jej panika. Zasadil k´amen halabala, jak to dˇel´ avali, a utekl. Za nˇekolik dn´ı byl Kargul znova napuˇstˇen.

O Kargul´ akovi Ve star´e ˇstole ˇzije podivn´ y tvor. Sv´e prav´e jm´eno zn´a jen on s´am. M˚ uˇzeme mu ˇr´ıkat tˇreba. . . Kargul´ak. Kargul´ akovo tˇelo je dlouh´e jako dospˇel´ y muˇz a jeho tlust´ y ocas skoro tolik. Kdyˇz j´ım ˇsvihne, je v nˇem tolik s´ıly, ˇze hladce podraz´ı nohy i sobovi. M´a ˇctyˇri nohy, kr´atk´e a tlust´e, zakonˇcen´e ˇctyˇrmi prsty s tup´ ymi, ale siln´ ymi dr´ apy. Jeho tˇelo pokr´ yvaj´ı drobn´e ˇst´ıtky z rohoviny, podobn´e ˇzelv´ımu krun´ yˇri, na bˇriˇse b´ıl´e, na hˇrbetˇe hnˇedozelen´e. Kargul´ akova hlava je n´ızk´a a ˇsirok´a, vyb´ıhaj´ıc´ı v dlouhou tlamu plnou zub˚ u. Na konci tlamy m´ a dva hrbolky nozder, d´ıky kter´ ym dok´aˇze cel´e hodiny ˇc´ıhat tˇesnˇe pod vodn´ı hladinou. Jeho oˇci jsou vyˇcn´ıvaj´ıc´ı a um´ıstˇen´e vysoko, se svislou ˇcernou zorniˇckou a temnˇe zelen´ ymi panenkami. Ano, Kargul´ ak je v podstatˇe krokod´ yl. Kargul´ ak je potomek drak˚ u. Pravda, draˇc´ı rodiˇce by se s n´ım pˇred n´avˇstˇevami nechlubili. Jenomˇze velc´ı draci, na rozd´ıl od sv´ ych m´enˇe n´ apadn´ ych levoboˇck˚ u, v Tarii vyhynuli. Kargul´ akova inteligence je podobn´ a t´e lidsk´e, zle se vˇsak na n´ı podepsal samot´aˇrsk´ y zp˚ usob ˇzivota a sklon upadat do melancholick´ ych n´ alad, prov´azen´ ych neˇcinnost´ı. Kargul´ak dok´aˇze ovl´adat magii a s jej´ı pomoc´ı balamutit protivn´ıka. Obvykl´ ym trikem jsou r˚ uzn´e iluze a pˇreludy, pomoc´ı kter´ ych se obˇet’ snaˇz´ı dostat do takov´e situace, kdy bude zraniteln´a. Nejsilnˇejˇs´ı zbran´ı je Draˇc´ı pohled, proslul´e uhranut´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe si obˇet’ tˇrebas i uvˇedomuje nebezpeˇc´ı, ale jej´ı mysl je cele ovl´adnuta drakem, takˇze nen´ı schopna na svou obranu pohnout ani mal´ıˇckem.

28

Do star´e ˇstoly se Kargul´ ak dostal ned´ avno, pˇred pouh´ ymi nˇekolika lety. To byl jeˇstˇe maliˇck´ y, sotva poloviˇcn´ı, neˇz je dnes. Protoˇze uˇz vˇedˇel, ˇze zahr´avat si s lidmi se nevypl´ac´ı, dejme tomu, ˇze z pˇredchoz´ıho bydliˇstˇe jej vyhnala tlupa dobrodruh˚ u, pasouc´ıch po jeho ˇsupin´ach d´aval si pozor, aby jej nikdo nespatˇril. ˇ Stolu opouˇstˇel jen v noci. Prol´ezal hromady odpadk˚ u a pˇreb´ıral se mezi kostmi z m´ ydl´arny, paznehty z jatek a star´ ymi k˚ uˇzemi. Kdyˇz mˇel ˇstˇest´ı, narazil i na nˇejakou tu zdechlinu. Nebyl vyb´ırav´ y a sp´ıˇs neˇz jako dravec se choval jako mrchoˇzrout. Zmˇena nastala, kdyˇz se pˇr´ımo do jeho doupˇete prokopal zlodˇej Mikˇso Maˇs´ık. Kargul´ak, aˇc s vypˇet´ım vˇsech sil, nev´ıtan´eho vetˇrelce udolal – a seˇzral. Oboj´ı jej tak vyˇcerpalo, ˇze na nˇekolik t´ ydn˚ u usnul, blaˇzenˇe krkaje ze sp´ anku. Kdyˇz se probudil, vydal se na pr˚ uzkum chodby, kterou se k nˇemu dostal ten hloup´ y dvounoˇzec. V t´e dobˇe uˇz byl kan´ al opˇet zatopen´ y a s n´ım i posledn´ı u ´sek ˇstoly. Konec tarasil ploch´ y k´amen, ale Kargul´ ak jej snadno vylomil, staˇcilo do nˇej zatlaˇcit tup´ ym ˇcenichem. Bez jedin´eho zaˇsplouch´an´ı vklouzl do ˇcern´e vody kan´ alu. . . Kargul se stal jeho nov´ ym loviˇstˇem. Mrtvoly zv´ıˇrat, zbytky z kuchyn´ı, to Kargul´aka samo o sobˇe pohodlnˇe ˇ od ˇcasu dostal laskominy na teplou krev a tehdy lapal potkany a toulav´e psy, kter´e se mu uˇzivilo. Cas podaˇrilo nachytat pˇri pit´ı. Dvounoh´e koˇristi se vˇsak dlouho stranil, nechtˇel pˇrij´ıt o pohodln´ y u ´kryt i loviˇstˇe. Za nˇekolik let Kargul´ ak poˇr´ adnˇe vyrostl, rychle, jak to draci dovedou. S j´ıdlem roste chut’ a Kargul´ ak zatouˇzil po vydatnˇejˇs´ıch soustech. Zaˇcal dˇetmi. Protoˇze byl inteligentn´ı, ˇ vyhl´ıˇzel si ty, kter´e byly mimo dohled ostatn´ıch lid´ı. Casto ˇslo o sirotky nebo bahˇ nata“, dˇeti ˇzebr´ak˚ u ” ’ a chudiny, kter´e si prohled´ av´ an´ım Kargulu zajiˇst ovaly ˇzivobyt´ı. Po takov´ ych se nikdo nesh´anˇel a kdyˇz, jeho n´ aˇrky a st´ıˇznosti nedolehly k sluchu mˇestsk´ ych radn´ı. Jedn´e ˇcasnˇe jarn´ı noci roku 572 CL se pˇr´ımo nad m´ıstem, kde Kargul´ak ˇc´ıhal na nˇejakou tu krysu, rozkroˇcil mohutn´ y chlap a s u ´levn´ ym zavzdych´an´ım zaˇcal do kan´alu vypouˇstˇet mohutn´ y proud. V chladn´e vodˇe byla jeho moˇc hork´ a a bohatˇe vonˇela po dobr´em j´ıdle a pit´ı. Kargul´ak neodolal. . .

Zmizen´ı Kratinohy Radn´ı Jakub Kratinoha nebyl ˇz´ adn´ y kud˚ uk. Byl to chlap jak se patˇr´ı, na v´ yˇsku mˇeˇril ˇsest stop a pˇet palc˚ u a v´ aˇzil dobr´ ych sto devades´ at liber. Jeho bratr Kryˇstof, ˇzij´ıc´ı ve Str´aˇzi nad Lantem, vlastnil stavebn´ı firmu. I pˇres nemalou vzd´ alenost dˇel´ıc´ı obˇe mˇesta z´ısk´avala Kryˇstofova d´ılna hojnost zak´azek pr´avˇe od Snologradu. Zkr´ atka, Kratinoh˚ um se ve vˇsech ohledech daˇrilo. Jedn´e noci Jakub Kratinoha zmizel. Stalo se to na jaˇre roku 572 CL cca mˇes´ıc pˇred t´ım, neˇz do Snologradu doraz´ı postavy. Naposledy byl vidˇen ve vyhl´aˇsen´e hospodˇe U ˇcern´eho vola, kde se sch´azeli snologradˇst´ı radn´ı a kde padala znaˇcn´ a ˇc´ ast rozhodnut´ı, pozdˇeji prezentovan´ ych na radnici jako v´ ysledek hlasov´ an´ı. Odch´ azel pozdˇe po p˚ ulnoci, s´ am. Posledn´ı stopou po Jakubu Kratinohovi byl klobouk, plavaj´ıc´ı na hladinˇe Kargulu. To samozˇrejmˇe pˇrit´ ahlo pozornost ke kan´ alu. Spekulovalo se, ˇze byl zavraˇzdˇen a hozen do vody – nepˇr´atel mˇel na to dost – nebo ˇze byl tak opil´ y, ˇze se utopil bez ciz´ı pomoci. Spr´avce mˇr´ıˇze ale mrtvolu nezachytil a bidlaˇri, nˇekolik dn´ı prop´ atr´ avaj´ıc´ı dno kan´alu nenarazili na nic, co by pˇripom´ınalo potopen´e tˇelo. Po Jakubu Kratinohovi se zkr´ atka slehla zem, respektive voda. Kdyˇz jednoduch´a vysvˇetlen´ı doˇsla, zaˇcalo se spekulovat o tom, ˇze byl unesen, ˇze klobouk poskakuj´ıc´ı po hladinˇe Kargulu byl jen faleˇsnou stopou a ˇze Kratinoha d´ avno leˇz´ı v neoznaˇcen´em hrobˇe nebo, jak mnoz´ı ˇskodolibˇe podot´ ykali, zalit´ y v z´akladech nˇejak´e novostavby. Na sv´e cestˇe za Skenderem Nachtigalem jste museli proj´ıt polovinou Snologradu. Nutno ˇr´ıci, ˇze tou horˇs´ı. Hned u Vodn´ı br´ any v´ as uv´ıtaly pap´ırny – hromada bar´ ak˚ u a bud nahlouˇcen´ych kolem obrovsk´e haly. Drtiˇcka dˇreva, poh´ anˇen´ a vodn´ım proudem, vyd´ av´ a ˇrev, ve kter´em nen´ı slyˇset vlastn´ıho slova. Z k´ ad´ı, ve kter´ych se mletina vaˇr´ı, stoupaj´ı oblaka kysel´e p´ ary. Do nitra chudinsk´e ˇctvrti, jeˇz se rozkl´ ad´ a pˇred v´ ami, to vˇeru net´ ahne. Posunky se dohadujete, kudy se nejl´epe dostat do stˇredu mˇesta, aˇz si jeden z v´ as vzpomene na jak´ysi umˇel´y kan´ al. Kdyˇz jej budete n´ asledovat, dovede v´ as rovnou pod Star´e mˇesto. Jdeme! Snolograd jeˇstˇe neobjevil kouzlo u ´ˇredn´ıch v´yvˇesek, mˇesto je vˇsak podivuhodnˇe gramotn´e. Alespoˇ n tak by se dalo soudit z vrstev plak´ at˚ u, tiˇstˇen´ych i ruˇcnˇe psan´ych a pˇribit´ych na vrata pr˚ ujezd˚ u. Nˇekde je vyvˇeˇsen jeden ˇci dva listy pap´ıru, jinde jsou vrata skryta pod vrstvami vzkaz˚ u, nab´ıdek, popt´ avek a proseb. Jejich u ´trˇzky na zlomek vteˇriny upout´ avaj´ı v´ aˇs zrak. Jako by si mˇesto mumlalo ze sp´ anku.

29

˚ Ztratil se b´ıl´y ps´ık slyˇs´ıc´ı na jm´eno Al´ık. . . kam tˇeˇzk´ a ruka pˇriˇcm´ arala: SEˇzrAli ho KUDUCY!!! Ve vaˇsem v´yhledu se objevily hradby, obep´ınaj´ıc´ı pahorek korunovan´y nepˇrehlednou zmˇet´ı stˇrech a stˇr´ıˇsek – Nov´e mˇesto. Pronajmu zajet´e lyˇze, zn. na l´eto. Vrata jednoho z posledn´ıch bar´ ak˚ u pˇred kan´ alem jsou z poloviny zakryta obrovsk´ym plak´ atem s n´ apisem Z´akaz plak´atov´an´ı!. Kan´ al lemuje ˇsirok´ a ulice, pˇri soutoku s Hlaˇzutou dokonce oznaˇcen´ a cedulkou Na Kargulu. Je dl´ aˇzdˇena koˇciˇc´ımi hlavami a zproh´yban´ a od povoz˚ u. Snad v z´ ajmu plynul´e j´ızdy, snad v z´ ajmu bezpeˇc´ı chodc˚ u je pruh zemˇe mezi dopravn´ı tepnou a kan´ alem vyv´yˇsen´y proti silnici a vylit´y asfaltem. Chodn´ık. Od Kargulu jej oddˇeluje n´ızk´y obrubn´ık, v pravideln´ych intervalech pˇreruˇsovan´y kandel´ abry. Polovina z nich je vybit´ a. Vydali jste se proti proudu. Mus´ıte j´ıt za sebou, protoˇze chodn´ık nen´ı pro dva dost ˇsirok´y. Jen podle pomal´eho pohybu odpadk˚ u na tmav´e hladinˇe, pˇripom´ınaj´ıc´ı roztaven´e sklo m˚ uˇzete urˇcit, kter´ym smˇerem teˇce voda. Svah, spadaj´ıc´ı ke kan´ alu, je vyloˇzen ploch´ymi ˇsed´ymi kameny, spojen´ymi svˇetl´ym cementem. ˇ Casto jej pˇreruˇsuj´ı sch˚ udky, po kter´ych lze sej´ıt aˇz k hladinˇe. Struˇzky r˚ uzn´ych tvar˚ u, barev a z´ apach˚ u vˇsak prozrazuj´ı, ˇze obyvatel´e Snologradu se s t´ım pˇr´ıliˇs neobtˇeˇzuj´ı. ... Hele, tohle je zaj´ımav´y!“ ” Co zas? Pojd’ uˇz, mus´ıme naj´ıt toho Nachtigala.“ ” Pˇresto jsi se naklonil a ˇcetl. Pˇres star´y plak´ at, poniˇcen´y deˇstˇem a snˇehem k nepˇreˇcten´ı, je pˇrelepen nov´y s t´ımt´eˇz obsahem. Na vˇedomost se d´ av´ a, ˇze kdo pˇrinese informaci vedouc´ı k nalezen´ı radn´ıho Jakuba Kratinohy, tomu ” bude vyplacena odmˇena 100 zlat´ych v hotovosti. Podeps´ an inˇz. stav. Kryˇstof Kratinoha, v. r.“, hl´ as´ a n´ apis nad podobiznou muˇze ve stˇredn´ıch letech. Je to bodr´ a tv´ aˇr, s kn´ırem a cvikrem, zasazen´ym mezi masitou tv´ aˇr a hust´e oboˇc´ı. Hlavu muˇze zdob´ı klobouk radn´ıho. To uˇz se teda pohˇreˇsuje dost dlouho. . .“ podotkl jsi a zatahal sv´eho spoleˇcn´ıka za ruk´ av. Tak pojd’ ” ” uˇz, mus´ıme naj´ıt toho Nachtigala. . .“ Tohle je vlastnˇe trojan – vypad´ a to jako zaˇc´atek dalˇs´ıho u ´kolu, ale postavy by se nemˇely pustit po stopˇe. Odradit je lze mnoha zp˚ usoby – nad r´ amec jiˇz ˇreˇcen´eho p´atr´an´ı nepostoupilo ani o p´ıd’, Kratinoh˚ uv bratr neˇzije ve Snologradu, Bartolomˇej Kruskal bude nal´ehat, aby se vydali do ˇstoly kv˚ uli osypk´am, atd., atp.

Zad´ an´ı u ´kolu Dobrodruˇzstv´ı R˚ uˇzov´e br´yle u ´zce navazuje na Tekut´e p´ısky, natolik, ˇze hranice mezi obˇema nemus´ı b´ yt zˇrejm´ a. Inici´ atorem dˇen´ı je Bartolomˇej Kruskal. S postavami jej lze zapl´est r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby. Je moˇzn´e jej uˇz v pˇrechoz´ı ˇc´asti pˇredhodit jako dalˇs´ıho ” do party“, to zejm´ena pokud postavy seˇsly ze spr´avn´e cesty a potˇrebovaly napov´ıdaˇce. Pravdˇepodobnˇe se vˇsak Bartolomˇej bude jen ochom´ ytat kolem a postavy zkontaktuje aˇz pot´e, co se jim nˇejak´ ym zp˚ usobem podaˇr´ı uzavˇr´ıt vyˇsetˇrov´ an´ı. O co mu p˚ ujde? D˚ uvodem jsou, jak jinak, osypky jeskynn´ı. Bartolomˇej jich potˇrebuje z´ıskat v´ıc, aby Petyr mohl dokonˇcit experimenty s optick´ ym sklem. Jenomˇze to by znamenalo vl´ezt do ˇstoly v lomu, a to se mu na vlastn´ı pˇest jaksi nechce. Pˇriˇcemˇz pˇrek´aˇzky, br´an´ıc´ı vstupu do ˇstoly, jsou zde ponech´any ve v´ıce variant´ ach, od m´ırnˇejˇs´ı (vchod zasypan´ y odpadky) po drsnˇejˇs´ı, vyˇzaduj´ıc´ı spolupr´aci v´ıce osob (nutnost se dovnitˇr potopit zaplaven´ ym vchodem). Protoˇze se dozvˇedˇel (od Petyra nebo pˇr´ımo od postav), ˇze postavy baˇz´ı po velmi podobn´em materi´alu, nab´ıdne jim spolupr´aci – spoleˇcn´ ymi silami prop´atraj´ı podzem´ı a pokud tam osypky naleznou, loˇzisko si rozdˇel´ı.

V Kargul´ akovˇ e doupˇ eti I (vˇseobecn´ e) Tak ˇci onak cesta, respektive Bartolomˇej Kruskal, nakonec zavede postavy do Kargul´akova doupˇete. Dejme tomu, ˇze Kargul´ ak zrovna vysp´ av´ a, takˇze at’ uˇz postavy polezou dovnitˇr jakkoliv (ve zvonu nebo se budou jen prohrab´ avat z´ avalem), nebudou v u ´vodn´ı ˇc´asti vyruˇseny ani napadeny.

30

Co se t´ yk´ a Kruskala, ten by mˇel z˚ ustat decentnˇe v pozad´ı. Nen´ı to siln´ y bojovn´ık a uˇz v˚ ubec ne ˇcarodˇej. Jeho pˇrednost´ı je jeho vynal´ezavost, nˇekdy u ´st´ıc´ı aˇz do excentricity (ponorn´ y zvon; ˇcelovka“ ” v podobˇe lucerny zavˇeˇsen´e na upraven´e pˇrilbˇe a podobnˇe). Snadno se vˇsak nech´a strhnout vˇedeck´ ym zaujet´ım a pˇrestane b´ yt ostraˇzit´ y. Celkovˇe je slabou postavou, kter´a bude potˇrebovat ochranu ostatn´ıch. Jedinou opravdu d˚ uleˇzitou souˇc´ ast´ı Kruskalovy v´ ystroje je prototyp jeho R˚ uˇzov´ ych Br´ yl´ı, kter´e jedn´e z postav zajist´ı ochranu pˇred uhranut´ım Kargul´akem. Proto je vhodn´e je nˇejak nen´apadnˇe zm´ınit, pˇr´ıpadnˇe podstrˇcit nˇekter´e z postav. Jakmile ale Kargul´ ak zjist´ı pˇr´ıtomnost cizinc˚ u, zaˇcne uvaˇzovat o tom, jak se jich zbavit. Celkem logicky je pokl´ ad´ a za drakobijce, kteˇr´ı vyp´ atrali jeho s´ıdlo a nyn´ı jdou pomst´ıt seˇzran´eho Kratinohu. Pˇr´ım´ y boj s v´ıce neˇz dvˇema protivn´ıky by byl docela vyrovnan´ y, z Kargul´akova pohledu tedy nev´ yhodn´ y. Jemu by se hodilo, kdyby: –

postavy pˇriˇsly o svˇetlo – Kargul´ ak sice potmˇe nevid´ı, ale zn´a sv´e s´ıdlo zpamˇeti; orientuje se tak´e sluchem a v zaplaven´ ych ˇc´ astech hmatem, podle pohyb˚ u vody,

–

postavy se od sebe oddˇelily a Kargul´ ak je mohl vyˇr´ıdit jednu po druh´e, a

–

kdyby se mu osamocenou postavu podaˇrilo uhranout. Draˇc´ı pohled, tuto silnou zbraˇ n vˇsech drak˚ u, ovˇsem Kargul´ ak m˚ uˇze pouˇz´ıt jen pokud je postava sama, nedok´aˇze soustˇredit svou s´ılu na v´ıce osob z´ aroveˇ n.

Kargul´ ak bude zpoˇc´ atku pouˇz´ıvat iluzorn´ı dvojn´ıky postav. Iluze jsou pomˇernˇe hrub´e, ale ve ˇspatnˇe osvˇetlen´e jeskyni, kde nav´ıc nic nenasvˇedˇcuje pˇrich´azej´ıc´ımu nebezpeˇc´ı, mohou splnit u ´ˇcel. Kargul´ ak nebude cht´ıt postav´ am poskytnout ˇcas na rozmyˇslen´ı a vyuˇzije prvotn´ıho zmatku, aby vyˇradil alespoˇ n jednu z nich. Iluze mluv´ı, ale nelze ji nahmatat – ruka se propadne do nˇeˇceho pˇripom´ınaj´ıc´ı studenou mlhu. Pokud m´ a postava nasazeny R˚ uˇzov´e br´ yle, iluze ji samozˇrejmˇe neoˇs´al´ı, naopak by mohla zpozorovat Kargul´aka. N´ avrhy situac´ı, kde se mohou uplatnit dvojn´ıci –

Dvojn´ık vyzve postavu, aby mu podala svˇetlo. S lucernou vysoko zdviˇzenou jsi hledˇel to temn´e vody. Byl jsi tak zaujat´y p´ atr´ an´ım, ˇze sis Axela vˇsiml aˇz ve chv´ıli, kdy jsi do nˇej m´ alem vrazil. Kˇrivˇe se usm´ al a nat´ ahl k tobˇe ruku. P˚ ujˇc´ıˇs mi lucernu?“ ” Jeˇstˇe pˇrem´yˇsl´ıˇs, kde se tu tak rychle vzal a proˇc jsi ho neslyˇsel pˇrich´ azet, kdyˇz jsi mu sv´ıtilnu podal. V okamˇziku, kdy se vaˇse prsty dotkly jsi mˇel pocit, jako by jsi hr´ abnul do hust´e, studen´e mlhy. Ale uˇz bylo pozdˇe! Lucerna propadla vzduchem a ze zasyˇcen´ım ˇzbluˇ nkla do ˇcern´e vody. Obklopila tˇe tma, lepkav´ a jako povidla.

–

Postava, jdouc´ı jako posledn´ı, ˇcek´ a na rozcest´ı. Jedna z odboˇcek se svaˇzuje prudce dol˚ u a dobrodruzi sl´ezaj´ı jeden za druh´ ym, aby si na hlavu nenah´azeli kameny. Najednou se v druh´e chodbˇe zaˇcne ˇs´ıˇrit svˇetlo a postava uvid´ı, jak zpoza z´ akruty vyˇsli jej´ı druhov´e, a volaj´ı: Polez tudy, ono se to dole st´ aˇc´ı sem!“ ” Pokud se za nimi vyd´ a, v jedn´e chv´ıli se obraz ztrat´ı a Kargul´ak za´ utoˇc´ı.

–

Dvojn´ık se vyd´ a prop´ atr´ avat hloubku vody. Vypad´a to dobˇre, m´a vodu sotva po kolena. Kdyˇz se za n´ım postava vyd´ a, ke sv´emu pˇrekvapen´ı zahuˇc´ı do hlubok´e t˚ unˇe. . . kde, jak jinak, ˇc´ıh´a Kargul´ak.

V Kargul´ akovˇ e doupˇ eti II (popis jeskynˇ e) Vchod do ˇstoly Tak tady to je.“ Tohle lapid´ arn´ı prohl´ aˇsen´ı v´ am nˇejak nepasuje k dobrodruˇzstv´ı, do nˇehoˇz se chyst´ ate. Mus´ıte vˇsak uznat, ˇze m´ısto vypad´ a opravdu tuctovˇe – z´ıvaj´ıc´ı otvor ve sk´ ale, z vˇetˇsiny zahrazen´y sut´ı a stˇrepy. Mezi

”

31

kamen´ım prosakuje slab´y proud vody, aby se posl´eze usadil v louˇzi, kter´ a v´ am sah´ a sotva nad kotn´ıky. Z b´yval´e ˇstoly vid´ıte jen horn´ı oblouk, ˇsirok´y, ale skoro zavalen´y. Hromada ˇstˇerku, prorostl´eho kˇrov´ım, ponech´ av´ a sotva loket a p˚ ul do v´yˇsky. Postavy budou muset kopat. Budou s sebou m´ıt krump´aˇc a lopatu. Kamen´ı je sice sdusan´e k sobˇe, ale nejde o ˇz´ adn´e balvany a s trochou potu odh´aˇzou dost na to, aby mohly prol´ezt dovnitˇr. Je vhodn´e zd˚ uraznit, ˇze chodba je u vchodu ˇsirok´a – alespoˇ n jeden metr. Kargul´ak se ven prot´ahne, protoˇze je placat´ y. Postavy by nemˇely m´ıt dojem, ˇze jde o nˇejakou myˇs´ı d´ıru, nevhodn´ y je akor´at tvar. Zvuky: zevnitˇr chodby ˇz´ adn´e, z lomu norm´aln´ı zvuky jarn´ıho dne. Zurˇcen´ı vody vyt´ekaj´ıc´ı ze ˇstoly. Pachy: z chodby nic c´ıtit nen´ı. Pokud zkus´ı naslinˇen´ ym prstem nebo pomoc´ı plamene, uc´ıt´ı, ˇze v´ıtr je taˇzen z venku do chodby – kom´ınov´ y efekt. Magie: bˇeˇzn´ a. ´ Usek A Jeden po druh´em jste se po rukou a po kolenou vsoukali dovnitˇr. Za vchodem byla chodba zanesen´ a dalˇs´ım kamen´ım a nˇeˇc´ım, co mohly b´yt prastar´e zbytky v´ydˇrevy, vˇse nas´ aknut´e vodou. S potˇeˇsen´ım kvitujete alespoˇ n to, ˇze v jeskyni pravdˇepodobnˇe nebude mrznout. Kruskalova Bezruˇcn´ a Lucerna nyn´ı sv´emu majiteli prokazuje dobrou sluˇzbu, aˇckoliv oˇcek´ av´ ate, kdy si ji uraz´ı o sn´ıˇzen´y strop. Vy se mus´ıte se sv´ymi svˇetly ˇskr´ abat jen po tˇrech. Snad to takhle nebude trvat dlouho, douf´ ate. Obavy se naˇstˇest´ı ukazuj´ı jako lich´e. Kamen´ı postupnˇe ub´yv´ a a dno pod vaˇsima nohama ˇ se sniˇzuje. Nakonec se objev´ı pevn´ a sk´ ala a vy se m˚ uˇzete postavit. Skoro. Stolu vymˇeˇrili a vyrazili trpasl´ıci. Dost na to, abyste nemuseli po kolenou, m´ alo na to, abyste se mohli narovnat. Poˇckali jste, aˇz posledn´ı pˇrekon´ a z´ aval. Kdyˇz se ohl´ednete, vid´ıte n´ızk´y, ˇsirok´y pruh b´ıl´eho denn´ıho svˇetla. Plameny vaˇsich louˇc´ı tanˇc´ı po hrub´ych stˇen´ ach, tˇrpyt´ıc´ıch se vlhkost´ı. Podlaha pod vaˇsima nohama je rovn´ a, ale stˇeny jsou m´ısty nepravideln´e, pln´e v´yklenk˚ u a dutin. P˚ uvod ˇstoly byl pˇr´ırodn´ı, trpasl´ıci ji zˇrejmˇe jen zpˇr´ıstupnili a odsekali sk´ alu, kter´ a zavazela. Podle star´ych z´ aznam˚ u se jeˇstˇe zaˇc´ atkem druh´eho stolet´ı nˇekde u Kroumova Hradiˇstˇe r´yˇzovalo zlato,“ ” podotkl Bartolomˇej. Starostlivˇe kontroloval, zda jeho kab´ at s mnoha kapsami neutrpˇel ˇskody. Jak se sklonil, objemn´ a braˇsna mu sklouzla z ramene a svˇesila se kolem krku. Jestli nˇekam spadne a zachytne se o sk´ alu, pravdˇepodobnˇe se obˇes´ı, pomyslel si Vil´em, ale nahlas nic neˇrekl. Bartolomˇej v nˇem kdov´ıproˇc vyvol´ aval ochranitelsk´e sklony a jeho to zlobilo. St´ arnu. Tˇreba to byl tenhle pot˚ uˇcek,“ nadchl se Axel tou pˇredstavou. Trpasl´ıci pak sledovali ˇz´ılu. . .“ ” ” Bartolomˇej pokrˇcil rameny. Moˇzn´ a,“ odvˇetil bez velk´eho z´ ajmu. Jeho, zd´ alo se, zlato pˇr´ıliˇs nezaj´ımalo. Pˇrinejmenˇs´ım dokud se ” nedalo pouˇz´ıt do nˇekter´eho z jeho nesˇcetn´ych vyn´ alez˚ u. Tento u ´sek je p˚ uvodnˇe pˇr´ırodn´ı cestou, kterou si prorazila voda. Proto se krout´ı a zah´ yb´a a po dvou, tˇrech zat´ aˇck´ ach se denn´ı svˇetlo vytrat´ı. Zem je nyn´ı bezpeˇcnˇejˇs´ı, ale strop je nerovn´ y – m´ısty se postavy mohou napˇr´ımit, ale mus´ı se vˇcas sehnout, kdyˇz se sn´ıˇz´ı na trpasliˇc´ı rozmˇer. Od nynˇejˇska se taky budou muset sm´ıˇrit s mokr´ yma nohama – vody tu nen´ı moc, jen asi po kotn´ıky. Postavy se j´ı mohou snaˇzit vyhnout, pokud p˚ ujdou po kraji chodby, ale bude to otravn´e a bude to odv´adˇet pozornost od zr´adn´eho stropu, takˇze toho pravdˇepodobnˇe brzy nechaj´ı. Zvuky: zvuky zvenku utichly a pokud se postavy pohybuj´ı, uslyˇs´ı jen samy sebe – ˇsramocen´ı kam´ınk˚ u pod nohama, ˇsoup´ an´ı odˇevu o stˇeny jeskynˇe, vrz´an´ı koˇzen´ ych ˇc´ast´ı v´ yzbroje a v´ ystroje. Teprve kdyˇz se zastav´ı a budou u ´plnˇe zticha, postˇrehnou jeskynn´ı zvuky – kap´an´ı vody, zurˇcen´ı struˇzky. Pachy: nic, ale pokud maj´ı otevˇren´ y plamen (pochodeˇ n, sv´ıˇcka) uvid´ı, ˇze v´ıtr t´ahne do jeskynˇe. Magie: lehce zv´ yˇsen´ a, ale rovnomˇern´ a. Vypad´a to na nˇejak´e silnˇejˇs´ı pozad´ı.

32

Mal´ a jeskynˇ e Stˇeny se rozestoupily a pˇred v´ ami se zaleskla vodn´ı hladina. Veˇsli jste do jeskynˇe, velk´e asi jako ob´yvac´ı pokoj v honosn´ych mˇeˇst’ansk´ych domech. Svˇetlo vaˇsich luceren ji bohatˇe osv´ıt´ı celou. Zd´ a se, ˇze na druh´e stranˇe chodba pokraˇcuje. Voda se rozl´ev´ a od kraje ke kraji. Tentokr´ at se mokr´ym bot´ am opravdu nevyhnete, ale zd´ a se, ˇze jez´ırko je docela plytk´e. Dno je pokryto jemn´ym p´ıskem cihlovˇe ˇcerven´e barvy. Zde mohou postavy z´ıskat prvn´ı varov´ an´ı, ˇze uvnitˇr nˇeco ˇc´ık´a. Venku v louˇzi byly vˇsechny Kargul´akovy stopy rozjeˇzdˇen´e a rozˇslapan´e, ale zde je nikdo neporuˇsil. Pokud se nˇekter´a postava zaˇcne vyloˇzenˇe p´ıdit po tom, jak vypad´ a dno, mus´ı si vˇsimnout Kargul´akov´ ych stop. Jak jsi tak prop´ atr´ aval p´ısek, zaujala tˇe mˇelk´ a r´yha vedouc´ı stˇredem jez´ırka. S lucernou vysoko zdviˇzenou ji opatrnˇe obch´ az´ıˇs. Je ˇsirok´ a asi p˚ ul metru, uprostˇred m´ırnˇe prohlouben´ a. Proud´ıc´ı voda nad n´ı vytv´ aˇr´ı kask´ adu drobn´ych vlnek. Moˇzn´ a se tu voda ˇcas od ˇcasu trochu zvedne,“ m´ın´ı Bartolomˇej, kdyˇz jsi ostatn´ı na n´ alez upozornil. ” Mlˇc´ıˇs. Jistˇe, takovou r´yhu m˚ uˇze m´ıt na svˇedom´ı proud, ale tobˇe se na mysl tlaˇc´ı jeˇstˇe jedna, daleko m´enˇe pˇr´ıvˇetiv´ a pˇredstava – obrovsk´y had, plaz´ıc´ı se k v´ychodu ze ˇstoly. Na vzduch. Za ˇcerstvou koˇrist´ı. Cihlovˇe ˇcerven´ y p´ısek jsou samozˇrejmˇe osypky. Zvuky: pˇredevˇs´ım ˇsplouch´ an´ı hladiny, rozv´ıˇren´e postavami. Pachy: jako pˇredt´ım. Magie: jako pˇredt´ım. Vˇ etraˇ cka Sotva jste nechali malou jeskyni za sebou, nˇeco prasklo, jako kdyˇz se l´ ame star´e dˇrevo. Prvn´ı ˇclen vaˇs´ı v´ypravy zanad´ aval. Zde se nab´ız´ı – zvl´ aˇstˇe pokud jsou postavy pˇr´ıliˇs siln´e – nechat prvn´ıho hodit na obratnost nebo na sm˚ ulu. M˚ uˇze si odn´est vyhozen´ y, pˇr´ıpadnˇe aˇz zlomen´ y kotn´ık. Bacha tady,“ syˇc´ı na v´ as, je tu nˇejak´ a d’oura.“ ” Jeden po druh´em ji pˇreˇslapujete. Zemˇe je tu na jednom m´ıstˇe vyv´yˇsen´ a. D´ıra, do kter´e v´ aˇs druh tak neˇst’astnˇe zapadl, je velk´ a asi jen jako kr´ aliˇc´ı nora. Ale na zlomen´ı kotn´ıku to staˇc´ı. Kdysi ji kryl poklop. Rozkopnut´e kusy dˇreva, pokryt´eho b´ılou pl´ısn´ı, se povaluj´ı kolem.

”

Pachy: z d´ıry t´ ahne proud vzduchu, kter´ y postavy uc´ıt´ı na tv´aˇr´ıch. Ty s citliv´ ym ˇcichem nebo hodnˇe vˇs´ımav´e mohou rozeznat slab´ y z´ apach, kter´ y do jeskynˇe tak docela nezapad´a. Zaˇcenichal jsi jeˇstˇe jednou, jestli se ti to nezd´ alo. Jak se snaˇz´ıˇs zadrˇzet a ochutnat co nejv´ıc pachu, nevˇedomky jsi pootevˇrel u ´sta. Pomalu vydechujeˇs pˇres nos a v´ al´ıˇs vzduch na jazyku, jako by jsi ochutn´ aval v´ıno. C´ıt´ıˇs v nˇem n´ adech rybniˇcn´ıho bahna a nˇeˇceho shnil´eho. Magie: jako pˇredt´ım. ´ Usek B Chodba pokraˇcuje d´ al do nitra sk´ aly. Pokud jste jeˇstˇe neztratili vˇsechno povˇedom´ı o smˇeru, soud´ıte, ˇze ˇ se vzdalujete od mˇesta. Stola m´ırnˇe stoup´ a a k vaˇs´ı nen´ aladˇe se na zemi opˇet objevuje kamen´ı. Z´ aval nen´ı tak vysok´y jako ten prvn´ı, ale i tak radˇeji pad´ ate na kolena; je to pohodlnˇejˇs´ı neˇz j´ıt v pˇredklonu. Zhruba v polovinˇe m´ıj´ıte odboˇcku, ˇc´ asteˇcnˇe zahrazenou z´ avalem. Vaˇse lucerny osv´ıt´ı rovn´y strop, prudce se svaˇzuj´ıc´ı dol˚ u.

33

Tato odboˇcka je umˇele vyraˇzen´ a. Jde o schody do niˇzˇs´ıho patra ˇstoly. Nedaleko tam ˇcek´a Kargul´ak. Je zticha, protoˇze slyˇsel postavy pˇrich´ azet. Nicm´enˇe magicky vn´ımav´ı jedinci si jej mohou povˇsimnout. Magie: odboˇcka m´ a v´ yraznˇe magiˇctˇejˇs´ı pozad´ı neˇz dosud. Zvuky: naprost´e ticho. Moˇzn´ a aˇz moc velk´e. Takov´e ˇc´ıhav´e. Pachy: stejnˇe jako pˇredt´ım. Nyn´ı uˇz se m´ıs´ı vzduch, vtahovan´ y od u ´st´ı v lomu, se vzduchem od Kargulu. Pˇriˇcemˇz pˇredpokl´ adejme, ˇze nˇekde bl´ızko Kargulu je dalˇs´ı vˇetrac´ı ˇsachta, kterou vzduch kles´a dol˚ u, tam nab´ır´ a bahnit´ y z´ avan a putuje. . . atd. Toto je prvn´ı m´ısto, kde se dˇej m˚ uˇze vˇetvit. Kargul´ak si nen´ı jeˇstˇe jist´ y, jak dobˇre jsou cizinci vyzbrojeni a kolik jich je. Jeho z´ amˇerem je ˇc´ıhat na schodech a pak jim vpadnout do zad. Nicm´enˇe pokud nˇekter´ a z postav vkroˇc´ı do odboˇcky, za´ utoˇc´ı hned. ˇ ıh´ C´ a na ploˇsinˇe bezprostˇrednˇe za z´ avalem. Krˇc´ı se na zemi mezi kameny a d´ıky hrbat´emu, rohovit´emu povrchu tˇela je velmi dobˇre maskovan´ y past na postˇreh. Je otoˇcen ocasem k postavˇe. Odv´aˇzlivec bude sotva m´ıt ˇcas se napˇr´ımit, kdyˇz se jej Kargul´ak jedin´ ym u ´derem pokus´ı srazit ze schod˚ u past na obratnost. Pokud se mu to podaˇr´ı, rozbˇehne se za postavou s u ´myslem ji dorazit. Schody jsou ˇsirok´e a ploch´e, ale t´ ahnou se do nedohledna. Pakliˇze se zbyl´e postavy zachovaj´ı duchapˇr´ıtomnˇe, ˇcek´a je zaj´ımav´a honiˇcka. . . Pˇrikrˇceni jako divoˇsi bˇehem ritu´ aln´ıho tance sdus´ av´ ate ze schod˚ u. Nen´ı ˇcas zkoumat, zda jsou pevn´e, bezpeˇcn´e a such´e – jde o ˇzivot. Prvn´ı z v´ as v rozhoupan´em svˇetle lucerny tu a tak zahl´edne tlust´y ocas, m´ıhaj´ıc´ı se ze strany na stranu. Je ploch´y a ˇsirok´y, ale svalnat´y a bezpochyby dost p´ adn´y na to, aby v´ am dok´ azal pˇrerazit vˇsechny kosti. Seshora jej kryj´ı zrohovatˇel´e ˇst´ıtky nepravideln´ych tvar˚ u. Zespoda je svˇetlejˇs´ı. Zbytek tvora tone v temnotˇe. Velk´ a jeskynˇ e Popis viz obr´ azek. Jedn´ a se o hlavn´ı loˇzisko osypek. Voda je m´ısty hlubok´a aˇz 3 metry, ale podlaha jeskynˇe je velmi nerovn´ a – sk´ ala a tak´e sut’ ze stropu, pˇr´ıpadnˇe v´ ysypky po trpasl´ıc´ıch tvoˇr´ı ostr˚ uvky. Jeskynˇe m´ a v´ yklenky. V jednom z nich, pokryt´em pˇr´ıjemn´ ym p´ıskem, najdou postavy zamˇrel´e zbytky Jakuba Kratinohy pro jednoznaˇcnost vhodn´e doplnit napˇr´ıklad torzem dlanˇe s peˇcetn´ım prstenem a hnij´ıc´ı kosti pˇredchoz´ıch obˇet´ı. Pachy: slab´ y, ale nezamˇeniteln´ y pach mrˇsiny. Vˇsimnou si vˇsichni.

34

35

Kargul´ akovo doupˇ e.

Koncovky ˇ ala zisk˚ Sk´ u i ztr´ at je hodnˇe ˇsirok´ a, leˇc nemˇela by zav´anˇet sloˇzit´ ymi dilematy. Na jednom konci postavy z´ıskaj´ı loˇzisko osypek a d´ıky z´ asluh´ am (podaˇrilo se jim zab´ıt Kargul´aka) snadno dostanou t´eˇz povolen´ı k tˇeˇzbˇe. Nav´ıc si budou moci vyzvednout odmˇenu za nalezen´ı Kratinohy. Uloven´ y Kargul´ak bude vycp´ an a povˇeˇsen v pr˚ uchodu snologradsk´e radnice. Na konci druh´em mohou dobrodruzi zmizet z tv´aˇre svˇeta. O tom, zda se po nich bude nˇekdo sh´anˇet, by mˇelo rozhodnout chov´ an´ı postav v Tekut´ych p´ısc´ıch.

A co na to hr´ aˇ ci R˚ uˇzov´e br´yle jsme odehr´ ali o prvn´ım adventn´ım v´ıkendu r. 2011 v tomt´eˇz sloˇzen´ı jako Tekut´e p´ısky. –

Axel a Vil´em se vydali do podzem´ı jen lehce ozbrojeni (d´ yka a kuˇse – Axel, sekera – Vil´em), kr´atk´ y meˇc nechali k m´emu zdˇeˇsen´ı, nebot’ tato zbraˇ n se ve st´ısnˇen´ ych podm´ınk´ach hod´ı asi nejv´ıc v hospodˇe. Bartolomˇej byl ozbrojen pouze hol´ı.

–

Jeˇstˇe na skl´ adce Vil´emovi pˇri manipulaci s nebezpeˇcn´ ym odpadem poleptal dlaˇ n louhov´ y kol´ aˇc z m´ ydl´ arny.

–

Na Vˇetraˇcce si Vil´em vyhodil kotn´ık a vzhledem k bolestivosti obou zranˇen´ı dostal od Axela nˇejak´e ˇ ımˇz jsme pˇriˇsli o jedin´eho magika – zesiluj´ıc´ı magie mˇela b´ opium. C´ yt jedn´ım z varuj´ıc´ıch sign´al˚ u, ˇze ve ˇstole nen´ı vˇsechno v poˇr´ adku, ale pˇri Axelovˇe stavu se nedalo ˇr´ıct, jestli za jeho zvl´aˇstn´ı pocity a vidiny m˚ uˇze magie, bolest nebo opium.

–

Aˇckoliv Vil´ema se viz´ı zp´ıvaj´ıc´ıch a hoduj´ıc´ıch permon´ık˚ u t´emˇeˇr podaˇrilo nal´akat na schody, ostatn´ı ˇ mu zabr´ anili do odboˇcky vl´ezt. Skoda, mohl si ke st´avaj´ıc´ım zranˇen´ım pˇripoˇc´ıst nˇejak´e ty zl´aman´e kosti po p´ adu ze schod˚ u.

–

Zat´ımco Vil´em z˚ ustal odpoˇc´ıvat u vchodu do Velk´e jeskynˇe, to znamenalo ˇze Kargul´ak, vpadaj´ıc´ı postav´ am do zad, by pˇres Vil´ema musel doslova pˇredusat, coˇz postr´adalo veˇskerou poetiku; proto byl pˇrem´ıstˇen do podzemn´ıho jezera rovnou, takˇr´ıkaj´ıc z´asahem sh˚ ury Bartolomˇej a Axel se oddˇelenˇe vydali na pr˚ uzkum.

–

Axel byl nepˇr´ım´ ym svˇedkem, jak Kargul´ak pouˇzit´ım iluze zbavil Bartolomˇeje lucerny a n´aslednˇe na nˇej za´ utoˇcil.

–

Kdyˇz se Axel dostal na m´ısto, Kargul´ ak uˇz Bartolomˇeje st´ahl do vody, kde jej topil. Zde jsem si uˇzila prav´e dˇejmistrovsk´e zoufalstv´ı nad liknavost´ı hr´aˇc˚ u. Z m´eho pohledu byla situace jasn´a, bylo tˇreba popadnout alespoˇ n h˚ ul a ml´ atit Kargul´aka po ˇcenichu co to p˚ ujde. Kargul´ak m´a jen jednu tlamu a dokud v n´ı drˇz´ı Kruskala, nem˚ uˇze kousat. Agresivn´ı postup mˇel ˇsanci na u ´spˇech. M´ısto toho – nerozhodn´e post´ av´ an´ı na bˇrehu a mudrov´an´ı nad nesmrtelnost´ı chrousta. Potom jeden nemastn´ y neslan´ y pokus a rezignace s t´ım, ˇze uˇz to nem´a cenu“. Vil´emovi se podaˇrilo vyvolat kulov´ y blesk ” tvaru netop´ yra (d˚ usledek jeho aktu´ aln´ıch halucinac´ı) a nechal jej vyb´ıt do vody. Kargul´ak se vymrˇstil, na chv´ıli ochrnul a upustil Kruskala. Ten z˚ ustal plavat na hladinˇe tv´aˇr´ı ve vodˇe. To byla jeˇstˇe ˇsance Bartolomˇeje zachr´ anit. Kdyby v t´e chv´ıli Axel prostˇe nabˇehl do vody a tˇelo vyt´ahl na souˇs, Kargul´ ak by se jeˇstˇe nestihl vzpamatovat. Dokonce i kdyby se o Kruskala musel pˇretahovat, mˇel by ˇsanci z´apas vyhr´ at. Udˇelal ale dvˇe chyby, jednak ˇze nezaˇcal s mrtvolou ustupovat na mˇelˇcinu, kde je Kargul´ ak v nev´ yhodˇe, a jednak ˇze se pokusil Kargul´aka hol´ı udeˇrit, nikoliv bodnout. Pˇriˇcemˇz u ´der je velmi ne´ uˇcinn´ y, protoˇze voda sv´ ym odporem zmenˇs´ı s´ılu r´any. Kargul´ak jen podrazil Axelovi nohy, znovu ˇcapl Kruskala a odplaval s n´ım do hlubiny.

–

Zat´ımco Axel prop´ atr´ aval vzd´ alenˇejˇs´ı ˇc´asti jeskynˇe a objevil Kratinohovy poz˚ ustatky, Kargul´ ak za´ utoˇcil na Vil´ema. Nejprve se jej pokusil zbavit svˇetla podobnˇe jako pˇredt´ım Bartolomˇeje, ale kdyˇz to nezabralo, prostˇe jej uhranul a l´ akal k sobˇe do jezera. Axel jej zachr´anil na posledn´ı chv´ıli a n´asil´ım vyt´ ahl z vody. Vil´em˚ uv kotn´ık pˇri z´ apase doznal dalˇs´ıch zranˇen´ı.

–

S kusem Kratinohovy ohnil´e dlanˇe a jeho peˇcetn´ım prstenem se Axel s Vil´emem doplazili k v´ ychodu ze ˇstoly. Coˇz byla jedin´ a rozumn´ a vˇec, kterou mohli v t´e chv´ıli udˇelat.

36

–

V Hodinov´em Hostinci byl Vil´em oˇsetˇren kud˚ uˇc´ı felˇcarkou. Kotn´ık byl s pomoc´ı dalˇs´ıho opia a hrub´e s´ıly otoˇcen v´ıcem´enˇe na spr´ avnou stranu a zafixov´an v nˇeˇcem n´apadnˇe pˇripom´ınaj´ıc´ım s´adru. Bez berl´ı nen´ı schopn´ y pohybu a lze zv´ aˇzit, zda by si na star´a kolena nemohl vypˇestovat l´asku k opiu.

–

Zpr´ ava o Kargul´ akovi byla pˇrednesena mˇestsk´e radˇe. Postavy pˇred d˚ uvˇeryhodn´ ymi svˇedky rovnˇeˇz odevzdaly Kratinoh˚ uv prsten a pˇrihl´ asily se o odmˇenu. Nyn´ı se zdrˇzuj´ı ve Snologradu.

A celkov´ y dojem? Z pohledu postav R˚ uˇzov´e br´yle dopadly neslavnˇe. Jak PJ jsem v pr˚ ubˇehu hran´ı mˇela pocit, ˇze postavy mohly jednat razantnˇeji, ale bylo mi ˇreˇceno, ˇze to je norm´aln´ı. Uzn´av´am, ˇze nemilosrdn´e zlikvidov´ an´ı Vil´ema byla z m´e strany chyba, pˇr´ıliˇs je to oslabilo. Nav´ıc postavy byly od zaˇc´ atku koncipov´ any pomˇernˇe civilnˇe, nedaly se od nich ˇcekat v´ ykony hodn´e zakl´ınaˇc˚ u. R˚ uˇzov´e br´yle se zapsaly jako drsn´ y kˇrest zaˇc´ınaj´ıc´ıch dobrodruh˚ u.

37

Pˇr´ılohy Na z´ avˇer pˇrikl´ ad´ am tˇri nep˚ uvodn´ı obr´ azky pro inspiraci. Vˇsechny poch´azej´ı z Wikipedie.

Pˇredloha skl´ arny, pouˇ zit´ a pˇri tvorbˇ e dobrodruˇ zstv´ı. Obr´ azek zachycuje skl´ arnu z roku 1858 (Anglie).

Ruˇ cn´ı m´ıchaˇ cka sypk´ ych materi´ al˚ u. Podobn´ a je um´ıstˇ ena v Petyrovˇ e pˇr´ıpravnˇ e.

Rozsivky alias Osypky jeskynn´ı.

38