Předmluva Tato studie byla zpracována v rámci
Pro obě kategorie, tj. měkkých a tvr-
projektu Zvyšování absorpční kapacity
dých projektů existují odlišné typy
Moravsko-slezského
financo-
žádostí, lišící se požadovanou struktu-
vaného v rámci grantového schématu
rou informací. Hlavními informacemi
Fond rozvoje lidských zdrojů. Ačkoliv
požadovanými nad rámec základních
je cílem projektu seznámit budoucí
informací o projektu, shodné pro
žadatele zejména s podmínkami pro
všechny typy projektů, jsou informace
přípravu žádostí v rámci Evropského
o ekonomických a finančních parame-
sociálního fondu, cílem realizačního
trech projektů. U tvrdých projektů se
týmu projektu bylo poskytnout budou-
předpokládá velmi profesionální zpra-
cím žadatelem komplexnější informace
cování CBA analýzy, finanční analýzy
o podmínkách financování projektů ze
a analýzy rizik v tom rozsahu, jak jej
zdrojů strukturálních fondů EU.
v České republice známe z předvstup-
Tato studie se zaměřuje především
ního nástroje pomoci ISPA. Pomocí
na ty součásti informací o projektech,
finančních a ekonomických ukazatelů
kterými se projekty podávané v rámci
žadatelé prokazují způsobilost svých
ostatních tří strukturálních fondů, tj.
investičních záměrů.
ERDF, EAGGF a FIFG, odlišují od pro-
Z výše uvedených důvodů se tato studie
jektů typu Evropského sociálního fon-
věnuje především vysvětlení základních
du. Z hlediska požadované struktury
pojmů, které tvoří finanční a manažer-
informací v žádostech o financování ze
ské součásti žádostí. Cílem není a do-
strukturálních fondů EU se předkládané
mníváme se, že to není ani účelné, se
projekty mohou dělit na tzv. měkké či
teoretickou stránkou zaobírat hlouběji,
tvrdé projekty. Termínem měkké pro-
jelikož pro pochopení potřebné teorie
jekty označujeme projekty neinvestiční
existuje na trhu celá řada kvalitní od-
povahy, tedy především projekty před-
borné literatury.
kraje,
kládané v rámci Evropského sociálního fondu. Ostatní „tvrdé“ projekty mohou
Autoři
být předkládány v rámci ostatních tří strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti.
1
Obsah
1. Úvod
ustanoven specifický finanční nástroj pro podporu rybolovu.
2
1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Tato studie se ke svým čtenářům do-
Zásadní význam má však tzv. Evrop-
2. Fondy EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
stane jen několik měsíců před konáním
ský fond regionálního rozvoje, který
2.1. Principy strukturálních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
referenda o vstupu ČR do EU a něko-
byl zřízen v roce 1975 pro spravo-
2.2. Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů EU . . . . . . 6
lik měsíců po uzavření přístupových
vání regionální politiky a stal se tedy
3. Financování projektů z fondů EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
jednání, která vyvrcholila kodaňským
důležitou vnitřní institucí ES. Zpočátku
3.1 Klasifikace projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
summitem v prosinci 2002. Není jistě
byly prostředky tohoto fondu poměrně
4. Obecná struktura žádostí tvrdých projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
překvapením, že jediné téma, které
malé a byly rozdělovány spíše plošně,
5. Investiční a finanční strategie projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
dokázalo rozpoutat veřejnou debatu
posléze se soustřeďovaly na projekty
6. Cost-Benefit analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
o konsekvencích vstupu ČR do EU,
do problémových regionů. Projekty se
6.1. Identifikace projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
byla právě výše dotací pro Českou
dotýkaly průmyslových a zemědělských
6.2. Cíle projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
republiku. Mnohem méně místa v hro-
služeb, rozvoje infrastruktury apod.
6.3. Proveditelnost a varianty projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
madných sdělovacích prostředcích bylo
Strukturální fondy jsou určeny na dopl-
6.4. Předpoklady finanční a ekonomické analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
věnováno vysvětlení, proč byla dána
nění fondů pro rozvojové akce v člen-
6.4.1. Diskontní sazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
přednost vyjednání větších paušálních
ských státech EU, přičemž finanční
6.4.2. Inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
částek v neprospěch menších alokací
příspěvky jsou nevratné. Na akce lze
6.4.3. Životnost projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
ze strukturálních fondů EU a Fondu
přispívat rovněž z úvěrů poskytnutých
6.4.4. Ostatní předpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
soudržnosti. Důvodem je právě obecně
Evropskou investiční bankou. Základ-
6.5. Finanční analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
velmi nízká informovanost české veřej-
ním principem strukturálních fondů je,
6.5.1. Analýza nákladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
nosti o možnostech těchto finančních
že pomoc musí být směrována na ná-
6.5.2. Finanční zdroje a rozpočet projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
zdrojů a podmínkách čerpání fondů
rodní či regionální orgány zodpovědné
6.6. Ekonomická analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
EU. Cílem této studie je přiblížit budou-
za řízení rozvojových programů a pří-
6.6.1. Socio-ekonomické (celospolečenské) náklady . . . . . . . . . . . . . 24
cím žadatelům požadovanou strukturu
mo pro předložené a odsouhlasené
6.6.2. Socio-ekonomické (celospolečenské) užitky . . . . . . . . . . . . . . . 25
žádostí v rámci strukturálních fondů
projekty.
6.7. Alternativní kritéria hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
a vysvětlit nejdůležitější typy informací.
Z prostředků strukturálních fondů jsou
6.8. Zhodnocení rizik a nejistot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Strukturální fondy jsou hlavním nástro-
rovněž financovány tzv. Iniciativy EU,
6.9. Souhrnná prezentace výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
jem regionální a strukturální politiky.
jež se dotýkají především přeshraniční
7. Použité materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Jejich posláním je snižování rozvojo-
spolupráce, ekonomické konverze uhel-
8. Seznam zkratek a pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
vých rozdílů mezi regiony EU. Již v ro-
ných regionů a regionů s hutnických či
ce 1960 vznikl tzv. Evropský sociální
zbrojním průmyslem, ekonomické di-
fond s cílem přispívat na rekvalifikaci
verzifikace území zaměřených na tex-
pracovních sil v postižených regionech
tilní a oděvní průmysl, rozvoj malého
a čelit nezaměstnanosti mládeže. Rov-
a středního podnikání v problémových
něž v rámci Evropského zemědělského
regionech apod.
usměrňovacího a záručního fondu byla
Podstatným rysem strukturálních fondů
zřízena podpůrná sekce, která přispí-
je, že jednak vychází z cílů a principů
vá k řešení strukturálních problémů
regionální a strukturální politiky EU
v zemědělství. Zajímavostí je, že byl
a zároveň obsahují značný prostor 3
2. Fondy EU
pro vyjednávání a individuální přístupy
Vedle strukturálních fondů existuje Fond
• investice do infrastruktury s různými
k řešení konkrétních problémů. Právě
soudržnosti (kohezní fond), jenž posky-
tím se výrazně liší od zemědělské po-
tuje podporu hospodářsky slabším ze-
Strukturální a regionální politika zau-
transevropských sítí pro regiony za-
litiky EU, jež je více nároková a platby
mím na financování projektů v oblasti
jímá jedno z dominantních postavení
řazené do Cíle 1;
probíhají více méně automaticky podle
životního prostředí a transevropských
v rámci celkové hospodářské politiky
stanovených pravidel.
dopravních sítí.
Evropské unie i v rámci její celkové po-
možnostmi závislými na cíli včetně
• investice do vzdělání a zdraví pro regiony zařazené do Cíle 1;
litiky. To lze doložit např. výší finanč-
• rozvoj domácího potenciálu: místní
ních prostředků vynakládaných na za-
rozvoj a rozvoj malého středního
bezpečení cílů regionální a strukturální
podnikání v problémových regio-
politiky, čímž se dlouhodobě řadí na
nech;
druhé místo hned za agrární politiku.
• výzkum a rozvoj;
V posledních letech se regionální po-
• investice zaměřené na životní pro-
litika podílí cca 30% na rozpočtových
středí.
výdajích EU. Evropský sociální fond (ESF) Mezi základní cíle strukturální a regio-
se zaměřuje na:
nální politiky patří:
• integraci nezaměstnaných zaměře-
1. Podpora v rámci cíle 1 je zaměřena
ná na dlouhodobou nezaměstna-
na nejpostiženější oblasti, tzv. hospo-
nost;
dářsky slabé regiony.
• integraci mladých lidí do pracov-
2. Podpora v rámci cíle 2 směřuje do
ního procesu podle výzkumu neza-
oblastí a regionů postižených struk-
městnanosti;
turálními změnami, včetně venkovské oblasti v útlumu,městské oblasti v útlumu,ohrožená odvětví jako například rybolov, oblasti procházející velkými společenskými a ekonomickými změnami v průmyslových odvětvích a sek-
• integraci osob vyloučených z trhu práce; • podporu stejných příležitostí na trhu práce; • adaptaci pracovníků na průmyslové změny;
toru služeb.
• stabilizaci a růst zaměstnanosti;
3. Podpora v rámci cíle 3 směřuje na
• posílení lidského potenciálu ve vý-
podporu adaptačních a modernizačních systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti.
zkumu, vědě a technologii; • posílení systému vzdělávání a další kvalifikace.
Evropský fond regionálního rozvoje
Evropský usměrňovací a záruční fond
(ERDF) se zaměřuje na:
(EAGGF) se zaměřuje na:
• investice do výroby určené k nárůstu
• podporu příjmu farmaření a zacho-
nebo zachování stálých pracovních
vání životaschopných farmářských
míst; 4
5
komunit v horách nebo méně příz-
1. Princip koncentrace
řídicích a kontrolních systémů pro po-
předkládat podrobné zprávy o plat-
nivých oblastech;
Zásada využívat prostředky fondů co
moc poskytovanou v rámci strukturál-
bách konečným příjemcům EK, zavést
nejúčelněji do regionů s největšími
ních fondů.
a dodržovat systém auditu. Řídící orgá-
• startovací podpora pro mladé farmáře;
problémy, aby přinášely maximální
• zlepšení strukturální výkonnosti drž-
užitek.
Administrativní rámec pro řízení po-
dodávek produktů a služeb, oprávně-
2. Princip partnerství
moci EU v České republice v rámci
nost požadavků na proplacení výdajů
Zahrnuje úzkou spolupráci mezi Komi-
strukturálních fondů a Fondu sou-
z prostředků EU, dodržování národní
sí a odpovídajících orgánů na národní,
držnosti EU byl nastaven Usnesením
legislativy a legislativy EU v oblastech
• konverzi, diverzifikaci, reorientaci
regionální a místní úrovni určených
vlády č. 120/2002, přijatým v lednu
veřejné podpory.
a podporu kvality zemědělské pro-
každým členským státem pro všechny
2002. Podle vládního usnesení bude
dukce;
etapy programů.
zachováno oddělení fukce Řídicího
Odpovědnosti Platebního orgánu za-
• rozvoj venkovské infrastruktury;
3. Princip programování
a Platebního orgánu, které je požado-
hrnují řízení finančních toků z EU, vy-
• podporu investic do cestovního ru-
Podává časový rozvrh pro alokaci po-
váno Nařízením Rady EK č. 1260/99.
pracování a předávání certifikovaných
moci. Prostředky fondů jsou alokovány
Stanoveny byly úřady, které budou
žádostí o platby EK na základě reál-
• ostatní opatření jako jsou prevence
na základě víceletých a víceoborových
zajišťovat
orgánu
ně uskutečněných výdajů konečnými
přírodních pohrom, obnova vesnic,
programů, nikoliv na základě jednotli-
Rámce podpory společenství (základní
příjemci, zajištění včasného transferu
ochrana
vých projektů.
smluvní dokument členské země s EU,
příspěvku EU konečnému příjemci,
ho) dědictví, rozvoj a využití lesů,
4. Princip adicionality (doplňkovosti)
který vymezuje výši a určení pomoci
předkládání aktualizovaných odhadů
ochrana prostředí a krajiny a fi-
Prostředky ze strukturálních fondů EU
v příslušném finančním období – dle
týkajících se žádostí o platby, vracení
nanční řízení.
pouze doplňují výdaje členských států.
současných předpokladů se sjednání
neoprávněně vyplacených prostředků
5. Princip monitorování a vyhodnoco-
tohoto dokumentu pro ČR bude týkat
EK, provádění finančních oprav a ve-
Finanční nástroj pro podporu rybolovu
vání
období 2004-2006) a Řídicích orgánů
dení evidence o finančních prostřed-
(FIFG) se zaměřuje na:
Jde o průběžné sledování a vyhodno-
jednotlivých připravovaných operač-
cích.
• změny v rybářském sektoru;
cování prováděných opatření a celkové
ních programů. Platebním orgánem
• modernizaci loďstva;
efektivnosti vynakládaných prostředků.
pro všechny strukturální fondy i Fond
Výše zmíněné nařízení 438/2001
soudržnosti bylo určeno Ministerstvo
ukládá Řídícímu orgánu povinnost „do
financí. Výkonem funkce platebního
tří měsíců od schválení pomoci nebo
orgánu následně ministr financí pověřil
od vstupu tohoto nařízení v platnost“
odbor Národního fondu.
informovat Komisi o řídicích a kontrol-
by půdy; • podporu ustanovení producentských asociací;
chu;
venkovského
(kulturní-
• rozvoj chovu ryb;
funkci
Řídicího
• vybavení rybářských přístavů;
2.2. Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů EU
• výrobu a obchod s rybími výrobky;
Legislativní rámec k přípravě adminis-
• podporu výroby.
trativních struktur na řízení strukturál-
Mezi hlavní odpovědnosti Řídícího
orgánů a subjektů a o jejich zlepšeních
ních fondů EU je dán Nařízením rady
orgánu patří zajistit informovanost
plánovaných podle pokynů zmíněných
ES č. 1260/1999 ze dne 21.6.1999
veřejnosti o pomoci EU, organizovat
v čl. 2 odst. 1. Toto sdělení musí obsa-
2.1. Principy strukturálních fondů
o obecných ustanoveních o strukturál-
výběr projektů vhodných k financová-
hovat pro každý řídicí a platební orgán
ních fondech, a zejména pak naříze-
ní z prostředků EU, ověřovat spolufi-
a zprostředkující subjekt tyto údaje:
Strukturální politika a v podstatě i vy-
ním Komise (ES) č. 438/2001 ze dne
nancování, kontrolovat a schvalovat
a) úkoly mu svěřené,
užívání strukturálních fondů vychází
2. března 2001, kterým se stanoví
žádosti o platby, zajistit prevenci, od-
b) rozdělení úkolů v rámci jednotlivých
z několika základních (operačních)
podrobná pravidla pro provádění naří-
halování a napravování nesrovnalostí,
útvarů nebo mezi nimi, včetně roz-
principů:
zení Rady (ES) č. 1260/1999 ohledně
zavést a používat informační systém,
dělení mezi řídicí a platební orgán
• ochranu některých přímořských oblastí;
6
ny jsou dále zodpovědné za ověřování
ních systémech realizovaných u těchto
7
v případech, kdy je tvoří jeden sub-
součástmi projektů, oprávněných k fi-
jekt,
nancování SF.
3. Financování projektů z fondů EU
c) postupy pro přijímání, ověřování
Jelikož některé projekty by bylo možno financovat z více strukturálních fondů (např. projekty v oblasti životního pro-
a potvrzování žádostí o úhradu vý-
Přípravou
dajů a pro povolování, proplácení
tí
žádos-
Financování projektů ze strukturálních
středí) je explicitně stanoveno, že jedna
struk-
fondů EU je jedním ze základních ná-
položka (nákladová položka projektu)
a účtování výdajů, a
turálních
v
strojů realizace evropské strukturální
nemůže být financována z Fondu sou-
současné době probíhá na MMR
a regionální politiky. Úspěch či nezdar
držnosti a zároveň ze strukturálních
(Managing
Community
projektů zaměřených na stanovené cíle
fondů. Toto ale neznamená, že různé
Support Framework) ve spolupráci
může mít zásadní vliv na celou regio-
fáze projektu nemohou být financo-
Je tedy možné očekávat, že veškeré for-
s předvstupními poradci (twinnery)
nální politiku v dané zemi a proto kaž-
vány odděleně z Fondu soudržnosti
mální náležitosti pro přijímání projektů
a experty EU. Finální verze bude k dis-
dý projekt vyžaduje důkladnou přípra-
a strukturálního fondu. Kombinované
v rámci strukturálních fondů začnou
pozici
standardních
vu a zhodnocení. Potřeba posouzení
financování podléhá dodatečným ná-
fungovat nejpozději několik měsíců od
informačních kanálů v rámci Komu-
nákladů a užitků je zdůrazňována na
rokům na regulaci.
okamžiku vstupu ČR do EU, tj. do kon-
nikační strategie pro Rámec řízení
různých místech směrnic zabývajících
ce roku 2004. Zároveň je všeobecně
společenství všem cílovým skupinám,
se dotačními fondy.
3.1. Klasifikace projektů
známo, že proces přípravy projektů je
především potenciálním předkladate-
V těchto směrnicích je stanoveno, že
Speciálně jsou vymezeny velké projekty
dlouhodobou záležitostí. S přípravou
lům projektů z řad budoucích koneč-
projekty mohou být spolufinancovány
(major projects) v rámci strukturálních
velkých projektů, které mohou získat
ných příjemců, včetně profesních svazů
z různých zdrojů EU:
fondů, které jsou definovány jako pro-
financování strukturálních fondů, je
a hospodářských kruhů, hospodářským
a. Grantové (dotační) zdroje (např.
jekty, u kterých celkové náklady rozho-
třeba začít nejméně jeden rok před
a sociálním partnerům, nevládním
strukturální fondy aj.) a / nebo
dující pro posouzení finanční dotace,
jejich předložením. Proto je vhodné
organizacím, regionálním a místním
b. Půjčky (např. od Evropské Investiční
jsou větší než 50 mil. EUR u investic do
se již nyní seznámit s požadovanými
orgánům
d) ustanovení pro audit řídicích a kontrolních systémů.
o
formulářů
spolufinancování fondů
EU
ze
a
dalších
Authority
prostřednictvím
včetně
široké
veřejnosti.
Banky aj.)
infrastruktury nebo do výroby/služeb a zároveň jsou to projekty, které zahr-
1
8
Zdroj: http://www.mmr.cz/
Tato příručka je zaměřena na posou-
nují ekonomicky neoddělitelné práce.
zení a sestavení žádostí pro grantové
U těchto projektů je nutno zpracovat
(dotační) zdroje ze strukturálních fon-
detailní
dů. Strukturální fondy mohou spolu-
kých nákladů a užitků (CBA analýzu).
financovat celou řadu projektů, které
U menších projektů je nutno též poskyt-
se od sebe mohou lišit jak zaměřením,
nout podobné informace, ale liší se mí-
tak finanční náročností. Zatímco Fond
rou detailu a formy zpracování. Vždy
soudržnosti je zaměřen na projekty
záleží na konkrétních podmínkách
v oblasti dopravy a životního prostředí,
daného fondu jaké informace, v jakém
strukturální fondy mohou, a především
rozsahu a v jaké podobě vyžaduje.
ERDF, též podporovat projekty v oblas-
Obecně lze konstatovat, že základní
ti energetiky, průmyslu i sektoru služeb.
body jsou stejné.
Sféra
Pro posouzení nákladů je vždy nutno
aplikovatelnosti
strukturálních
posouzení
socio-ekonomic-
fondů je tedy širší a lze sem zařa-
vzít v úvahu:
dit i zemědělství (EAGGF) a rybolov
a. Odpovídající ekonomický rámec
(FIFG).
projektu jsou celkové investiční ná9
klady projektu bez ohledu na zdroje
Doporučuje se pro posouzení cel-
financování, tedy celková hodnota
kové finanční náročnosti přičíst pro-
investice.
vozní výdaje, výdaje na zaškolení,
b. Pokud
se
investice
uskutečňuje
licence, přípravné studie, atd.
4. Obecná struktura žádostí tvrdých projektů
ků projektu, u investic do výroby/služeb uvést analýzu trhu, finanční analýzu, vytvořená pracovní místa. Jedná se ale
Pro různé typy projektů existují v člen-
pouze o modelový přístup, takže pokud
v různých letech, je nutno tyto ná-
d. Vzájemně propojené malé projekty
ských zemích EU odlišné typy žádostí,
bude to bude situace vyžadovat, zpra-
klady v jednotlivých letech sečíst
by měly být posuzovány jako jeden
lišící se požadovanou strukturou infor-
cuje se finanční analýza u investic do
a posuzovat jako celek.
velký projekt.
mací. Většina agentur koordinujících
infrastruktury, i když investice nebude
c. Je nutno zahrnout pouze investiční
pomoc EU pracuje se společným zá-
generovat zisk nebo opačně, u investic
náklady bez provozních nákladů.
kladním typem žádosti pro strukturální
do výroby/služeb vypracovat analýzu
fondy ERDF, EAGGF a FIFG. Po vypl-
socio-ekonomických nákladů a užitků.
nění obecné žádosti dochází k dalšímu
Naopak, finanční analýzu je vhodné
rozrůznění formulářů a potažmo po-
zpracovat bez ohledu na charakter
žadovaných informací v závislosti na
projektu, jelikož se jedná o základ pro
rozsahu projektu a jeho zaměření.
CBA analýzu.
V rámci obecných součástí žádosti identifikuje žadatel program, prioritu
Struktura žádosti velkých projektů
a opatření, v rámci něhož žádá o fi-
1. Adresy a reference
nanční pomoc. Dále udá informace
• Kontakty žadatele
o žadateli a řídící a implementační ka-
• Kontakty realizační instituce
pacitě žadatele. Po vyplnění formálních
• Kontakty platebního orgánu
částí projektů, které projekt identifikují
• Kontakty instituce přijímající
z hlediska oprávněnosti k posuzování v rámci daného opatření, musí dále
2. Typ projektu a lokalita
žadatel projekt popsat, a identifikovat
§ Název projektu
kritéria, podle kterých se bude moni-
§ Umístění projektu
torovat průběh implementace a měřit
§ Strukturální fond: ERDF/ESF/
celková úspěšnost záměru projektu.
EAGGF/FIFG
Dalšími povinnými součástmi žádostí
§ Kompatibilita s Operačním pro-
tzv. tvrdých projektů je odpovídající
gramem (OP)/Jednotným pro-
socio-ekonomické posouzení projektu.
gramovým dokumentem(JPD)
U projektů financovaných z Fondu
3. Popis projektu
soudržnosti je stanovena přímo metoda
§ Cíle projektu
CBA, dále posouzení přímých i nepří-
§ Záměry a cíle projektu
mých dopadů na zaměstnanost, popř.
§ Soulad cílů projektu s prioritami
další podklady (speciálně v oblasti životního prostředí).
10
platby
opatření OP/JPD 4. Předpokládaný dopad projektu na
U investic ze strukturálních fondů je nut-
rozvoj a konverzi regionu
no v případě investic do infrastruktury
§ Časový harmonogram
primárně uvést analýzu nákladů a užit-
Datum zahájení a dokončení: 11
Studie proveditelnosti:
§ Náklady na opatření týkající se
........../........../.....................
nápravy negativních škod na
........../........../.....................
životním prostředí
Cost/benefit analýza:
principu „polluter pays“, tzv. znečišťovatel nese náklady) § Dopad projektu na životní pro-
6. Společensko-ekonomická analýza
středí (vyhovění legislativními
cování z jiných zdrojů EU? 11. Monitorování § Specifikace monitorovacích indi-
........../........../.....................
§ Finanční analýza (popis meto-
........../........../.....................
dologie, ekonomická životnost
§ Rovné
Finanční analýza:
projektu, kapitálové náklady,
a ženy
........../........../.....................
provozní náklady a náklady na
§ Ostatní
........../........../.....................
údržbu v průběhu ekonomické
Dopad projektu na životní prostředí:
životnosti projektu, zisk genero-
implementaci projektu
........../........../.....................
vaný v průběhu životnosti pro-
§ Plán financování projektu
Příloha 1 Technické přílohy k monito-
........../........../.....................
jektu, analýza diskontovaných
§ Rozdělení nákladů dle zdrojů
rování procedur vztahujícím se k řízení
Projektové studie:
finančních toků)
........../........../..................... ........../........../..................... Tendrová dokumentace:
kátorů, fyzických a finančních
příležitosti
pro
muže
§ Diskontovaná analýza peněžních toků (DCF)
........../........../.....................
zvýšených tarifů nebo poplatků
........../........../.....................
uživatelů)
cích funkcí
9. Vliv financování ze zdrojů EU na
13. Opatření na zajištění publicity
veřejných soutěží
§ Výše příspěvku ze zdrojů EU (%)
Příloha 2
§ Forma financování (grant, půjč-
projektu na životní prostředí (Směrni-
ka) 10. Konzistentnost s ostatními opatření§ Konzistentnost
EIA: Hodnocení dopadů
ce č. 85/337/EEC, a č.97/11/EC),
mi financovanými EU
§ Analýza nákladů a užitků CBA
12. Opatření na zajištění řídících, monitorovacích, kontrolních a hodnotí-
financování
§ Tvorba zisku (prostřednictvím
Akvizice pozemků:
předpisu EIA)
§ Byla předložena žádost o finan-
s
Dopad projektu na sítě NATURA 2000 (dle směrnice č. 92/43/EEC)
opatřeními
........../........../.....................
(metodologie, rozbor přímých
financovanými Fondem soudrž-
........../........../.....................
a nepřímých nákladů v různých
nosti
Výstavba:
fázích realizace projektu, ne-
........../........../.....................
kvantifikovatelné náklady a pří-
........../........../.....................
nosy, hlavní příjemci projektu,
Operační fáze:
výsledky hlavních sledovaných
........../........../.....................
ukazatelů ERR, NPV, B/C § Analýza rizik a nejistot
5. Náklady projektu
7. Dopady projektu na celkovou za-
§ Rozdělení nákladů (oprávněné/ neoprávněné/dle
městnanost
charakteru
§ Počet vytvořených pracovních
nákladů) Oprávněné náklady
míst v průběhu různých fází pro-
mohou vznikat ode dne přijetí
jektu
daného Operačního programu/
8. Slučitelnost projektu s politikou a le-
Jednotného programového do-
gislativou EU
kumentu na úrovni Komise.
§ Volná
§ Finanční plán (dle jednotlivých strukturálních fondů)
soutěž,
antimonopolní
předpisy § Veřejné zakázky § Ochrana životního prostředí (trvale udržitelný rozvoj, uplatnění
12
13
5. Investiční a finanční strategie projektů
V rámci investiční přípravy projektů se
Klíčové pojmy:
a. Předinvestiční
6. Cost-Benefit analýza
nachází:
deny klíčové pojmy a shrnutí hlavních bodů.
příprava
cílem
Cost-Benefit analýza (Analýza nákladů
Investiční projekt (Investment project)
identifikovat projekt a jeho va-
a užitků, dále jen CBA analýza) je me-
je soubor technických a ekonomických
rianty,
potřebnost
toda ohodnocení či posouzení projektu
studií, které slouží k přípravě, realizaci,
projektu, zvolit lokalitu, navrhnout
formou porovnání užitků a nákladů
• Projekt musí být přesně vymezen
financování a efektivnímu provozování
technické řešení, posoudit finanční
a metoda srovnávání projektů mezi
a identifikován po stránce před-
navrhované investice.
a společenskou otázku.
sebou. Jedná se o vyčíslení přímých
mětu, času a prostoru.
zdůvodňovat
s
6.1. Identifikace projektu
Peněžní tok z investice (Cash-Flow
b. Cíle projektování a kontraktace je
i nepřímých náklad a užitků všech
• Část velkého projektu není vhod-
from Investment) představuje kapitálo-
zpracovat potřebné projekty, získat
subjektů s projektem souvisejících do fi-
ně vymezen předmět projektu
vé výdaje a peněžní příjmy vyvolané
potřebné povolení a uzavřít potřeb-
nančních částek za účelem zhodnocení
pro účely CBA analýzy.
investicí během doby jejího pořízení,
né smlouvy s dodavateli.
přínosů vzniklých realizací projektu při
• Seskupení malých, vzájemně ne-
srovnání s finanční investicí vložené do
závislých projektů, není projekt.
životnosti a likvidace.
c. Výstavba projektu a následně provozní fáze.
• Proces investičního rozhodování
Při stanovení peněžních toků, plynou-
a financování projektů je proces
cích z investice by se mělo vycházet
obsahující několik hlavních kro-
z následujících pravidel:
ků, které jsou vzájemně propojeny: 1. stanovení si cílů a strategií pro dosažení cílů, 2. vyhledání projektů a jejich investiční příprava, 3. vypracování kapitálových rozpočtů,
stanovení
současných
i budoucích peněžních toků, které plynou z investice, 4. zhodnocení projektu z finančního a společenského pohledu,
projektu. Cílem CBA analýzy je umožnit hodnocení různých typů investic.
V této sekci je vhodné popsat historii a kontext vzniku projektu s uvedením
Níže uvádíme základní body, které by
detailního projektového plánu a cíle
a. Peněžní toky by měly vycházet
měla obsahovat CBA analýza. Nejed-
projektu. Projektový plán by měl ob-
z přírůstkových veličin, tedy ze sta-
ná se o konečný výčet, takže je možno
sahovat kroky a kontrolní mechanismy,
vu před a po realizaci projektu.
body přidávat, měnit nebo ubírat. Jed-
kterými bude možno kontrolovat stav
b. Odpisy jsou náklad projektu ale ni-
ná o základní body CBA analýzy, kte-
implementace projektu. Cíle projektu
koli výdaj, tzn. nesmí být zahrnová-
ré bude nutno přiměřeně komentovat
mohou být jak měřitelné (počet hektarů
ny do výdajů na provoz investice.
v každé CBA analýze, i když tyto body
obnovené lesní plochy) tak i neměřitel-
c. Nutno vzít v úvahu vliv daní na pe-
budou zachyceny v různých formách
né.
podle požadavků příslušného fondu.
Na časové ose lze jednotlivé fáze pro-
V úvodu každé subkapitoly jsou uve-
jektu znázornit takto:
něžní toky. d. Nutno vzít v úvahu vliv inflace na peněžní toky. e. Nutno vzít v úvahu vliv úroků na peněžní toky.
5. zvolení financování projektu, 6. kontrola projektu ve fázi rea-
Začátek projektu
Zahájení činnosti
lizace (výstavby) a provozní fázi.
Příprava
investiční část 2
Fungování
provozní část
Pro detailní popis jednotlivých pravidel odkazujeme na odbornou literaturu, např. Investiční
rozhodování a dlouhodobé financování, Josef Valach, Ekopress.
14
15
6.2. Cíle projektu
přesně vyjmenovat ty hlavní cíle
analýza, Ekonomická analýza (CBA
vání kapitálových aktiv) aj. Neexistuje
zaměření strukturálních fondů, které
analýza), Zhodnocení rizik a nejistot,
ale obecné pravidlo, které stanoví, jako
• V projektu se musí uvést jaké
budou realizací projektu dosaženy.
Závěry a doporučení. Studii provedi-
úrokovou míru použít.
jsou hlavní socio-ekonomické
2. Specifické cíle projektu (účel projek-
telnosti zpracování nezávislá (externí)
Všechny budoucí peněžní toky, které
cíle, které má za cíl projekt
tu) musí být kvantifikovatelné. Pro
strana.
nastanou v jednotlivých letech život-
ovlivnit.
každý cíl musí být stanovena jeho
Z výsledků CBA analýzy může plynout
nosti projektu musí být diskontovány ke
• Zejména je vhodné uvést jaké
cílová hodnota, metody a způsoby
závěr, že projekt by se měl realizovat
stejnému časovému okamžiku, k větši-
hlavní cíle regionální politiky
měření dosažení těchto cílů. Projekt
(přináší kladný společenský zisk), ale
nou základnímu roku 0, za použití stej-
mohou být naplněny realizací
by měl uvést jaké jsou důležité so-
ve srovnání s jinými projekty může být
né diskontní míry pro všechna období,
projektu a jak projekt ovlivní
cio-ekonomické cíle, které budou
patrné, že není optimální variantou.
pokud to je možné. Pro diskontování ke
dosažení těchto cílů.
projektem ovlivněny.
zvolenému časovému okamžiku se po-
Cíle projektu by měly být rozděleny na
sledující tabulka, ve které jsou všechny
6.4. Předpoklady finanční a ekonomické analýzy
dva základní okruhy:
základní údaje pro posouzení stavu
V této části by měl žadatel popsat
1. Všeobecné/široké cíle projektu, kte-
projektu jak ve fázi přípravy i ve fázi
všechny předpoklady pro finanční
fungování.
a ekonomickou analýzu, které byly
Pro monitorování stavu je vhodná ná-
ré jsou v souladu s cíly strukturální a regionální politiky. Je vhodné Měřitelný výstup
Odhadovaná hodnota
Skutečná hodnota
Frekvence měření
Způsob měření
užívá diskontní faktor. Diskontní faktor je hodnota vypočtená podle vzorce 1 (1+i)n
při zpracování CBA analýza použity.
kde i je úroková míra a n je počet ob-
U každého předpokladu je nutno uvést
dobí.
jeho výši a/nebo zdroj ze kterého bylo
Všechny náklady a užitky by měly být
při jeho stanovení čerpáno.
převedeny do kvantitativního vyjádření a do vhodné měny. V okamžiku kdy
6.4.1. Diskontní sazba
budou náklady a užitky převedeny
Měřitelným výstupem je sledovaná veličina (např. počet vytvořených pracovních
Obecně lze diskontní sazbu definovat
do zvolené měny (peněžního vyjád-
míst). Odhadovaná a skutečná hodnota uvádí plánovanou resp. realizovanou
jako úrokovou míru, které poskytují
ření), budou se budoucí peněžní toky
hodnotu.
alternativní investice podobného rozsa-
diskontovat ke zvolenému časovému
hu a rizika. Jedná se tedy o ušlý zisk,
okamžiku. K diskontování se použije
Je nutno prokázat životaschopnost pro-
jestliže se investice bude realizovat tak,
vhodná diskontní míra, která, pokud to
jektu, tedy ukázat, že projekt je prove-
že se nebude realizovat alternativní
okolnosti umožňují, by měla být stejná
ditelný. K tomuto účelu se zpracovává
investici.
po celou dobu trvání projektu. Otázkou
• Žadatel by měl prokázat pro-
studie proveditelnosti. Jejími hlavními
Správné stanovení diskontní míry je
je, jak zvolit vhodnou úrokovou míru.
veditelnost projektu. Tato sku-
částmi jsou současný stav a historie
poměrně složitý problém, v praxi exis-
Diskontní míry se běžně používají od
tečnost by měla být doložena
projektu, Analýza trhu a marketingová
tují různé přístupy a metody, od intu-
3% do 10%, kde 5% lze považovat
podpůrnými studiemi a daty.
strategie, Materiálové dodávky potřeb-
itivních, kdy se diskontní míry stanoví
za přiměřenou úrokovou míru3. Tato
• Žadatel by měl prokázat, že
né k projektované činnosti, Lokalita
odhadem, až po sofistikované přístupy
úroková míra má vliv na výpočet čis-
projekt nejlepší variantou mezi
projektu a vliv na životní prostředí,
jako jsou např. WACC (Průměrné ná-
té současné hodnoty, nikoli na vnitřní
všemi ostatními uskutečnitelnými
Technické řešení projektu, Organizační
klady kapitálu), CAPM (Model oceňo-
míru návratnosti.
projekty.
a režijní náklady provozu, Vlastníci
6.3. Proveditelnost a varianty projektu
a zaměstnanci (lidské zdroje), Harmonogram realizace projektu, Finanční 16
3
Zvolení vhodné úrokové míry bude vždy záviset na rozsahu a riziku posuzovaného projektu. Neexistuje tedy „univerzální“ úroková míra.
17
Příklad: Diskontní faktor pro 5% úroko-
had budoucí nominální částky je nutno
nou středně a dlouhodobé dopady re-
a výstupech projektu a o finanč-
vou míru a 2 období je 1 = 0,907 (1+5 %)2
stanovit trendy jejich pohybu i míru
alizace projektu. Životnost by měla být
ních tocích projektu.
očekávané inflace. Reálné ceny jsou
vždy stanovena s ohledem na povahu
• Je nutno zpracovat důkladnou
stále částky základního roku bez vlivu
projektu, jelikož zvolená délka ovlivňu-
finanční analýzu, kde na konci
tzn. současná hodnota 1 Kč, kterou zís-
očekávané míry inflace. V praxi se
je výsledek CBA analýzy.
bude čistá současná hodnota
kám za 2 roky je 0,907 hal.
většinou používají nominální vyjádření
a. Při stanovování vhodné úrokové
peněžních toků a nominální diskontní
6.4.4. Ostatní předpoklady
vratnosti (FRR). Tyto ukazatele
míry je vhodné vycházet z chápání této
úroková míra.
Měly být zmíněny předpoklady týkající
musí být podloženy správnými
úrokové míra jako míry, kterou poža-
Vztah mezi reálnými a nominálními
se daní z příjmu, DPH, atd. resp. všech-
vstupními údaji a předpoklady,
duje investor v případě, že investuje
peněžními toky lze vyjádřit:
ny daně, které budou se budou apliko-
jako např. výkaz zisků a ztrát,
vat v důsledku realizace projektu.
rozvaha, plán peněžních toků
Dále všechny ostatní předpoklady, kte-
atd.
do alternativní investice s podobnou mírou rizika. Dle doporučení Evropské
Reálné CF =
unie při zpracování projektů (Guide to
nominální CFt (1 + očekávaná míra inflace)t
Cost-Benefit Analysis – In the context
Vztah mezi reálnou a nominální úroko-
of EC Regional Policy)se úrokové míry
vou mírou lze vyjádřit:
velkých projektů mají pohybovat od 3% =
6.4.2. Inflace
1 + nominální diskontní míra 1 + očekávaná míra inflace
-1
projektu.
V rámci finančního analýzy je projekt
6.5. Finanční analýza
z pohledu žadatele projektu, z hle-
Klíčové pojmy:
diska maximálního prospěchu (zisku).
Čistá současná hodnota (Net Present
Toto hodnocení se nezabývá širšími
Value, NPV) projektu je definovaná
(externími) efekty projektu, tedy celo-
Dalším důležitým faktorem je použití
Oba způsoby vedou při dodržení zá-
jako současná hodnota budoucích
společenskými dopady. Např. finanční
nominální nebo reálné úrokové míry
sad ke stejným závěrům.
peněžních toků (příjmů a výdajů).
analýza se nezabývá dopady projektu
V případě, že čistá současná hodnota
na životní prostředí. Finanční analýza
v závislosti na tom, zda jsou vstupní veličiny uvedeny v nominálních nebo
6.4.3. Životnost projektu
je vetší než nula, je projekt přijatelný
se zabývá náklady a výnosy, resp.
reálných cenách. Některé vstupní ve-
Projekt by se měl posuzovat v takovém
(obecné pravidlo).
příjmy a výdaji v investiční a provozní
ličiny se uvádějí v jednotlivých letech
časovém horizontu, ve kterém je mož-
Finanční míra návratnosti (Financial
části projektu.
projektu, kdy je nutno zohlednit jejich
no odhadnout středně a dlouhodobé
Rate of Return, FRR) je taková úroková
Finanční analýza vychází z informací,
vývoj v čase a také je nutno zohlednit
dopady. I když není možno definovat
míra, kdy čistá současná hodnota bu-
které je možno zjistit v plánovaném vý-
vliv inflace na tyto vstupní veličiny. Je
životnost projektu podle jeho druhu,
doucích peněžních toků je rovna nule.
kazu zisku a ztrát, rozvaze a z výkazu
tedy otázka jakým způsobem pracovat
obecně lze doporučit, aby životnost
Pokud je finanční míra návratnosti větší
peněžních toků (cash-flow). Z toho ply-
s inflací hlavně ve vztahu na plánované
projektu do infrastruktury nebyla men-
než požadovaná míra návratnosti, je
ne, že se berou v úvahu dotace, úroky
peněžní toky a na zvolenou diskontní
ší než 20 let a životnost projektu do
projekt přijatelný (obecné pravidlo).
z úvěrů, inflace z oceňování vstupů
úrokovou míru. Existují dvě možnosti
výroby/služeb nebyla menší než 10
jak „pracovat“ s inflací:
let. Zvolený časový horizont by neměl
• Finanční analýza se zabývá
prokázat, že projekt generuje takový
a) použít nominální peněžní toky a no-
být větší než je ekonomická životnost
finančními hotovostními toky,
tok peněžních prostředků v dlouhém
projektu.
tedy skutečnými příjmy a výdaji,
období, který zajistí dostatečnou renta-
Plánovaná životnost projektu musí od-
resp. výnosy a náklady.
bilitu posuzovaného projektu.
minální úrokovou míru nebo b) použít reálné peněžní toky a reálnou úrokovou míru.
18
ré jsou důležité pro správné posouzení posuzován z individuálního hlediska,
Reálná diskontní míra =
do 10%.
(NPV) nebo Finanční míra ná-
a výstupů, atd. Analýzou by se mělo
povídat ekonomické životnosti projektu
• Data ve finanční analýze musí
Finanční analýza poskytuje základní
Nominální vyjádření jsou skutečné
a navíc musí být dostatečně dlouhá na
obsahovat informace na roční
informace o plánovaných materiál-
částky v časovém okamžiku. Pro od-
to, aby bylo možno posoudit a odhad-
bázi o kvantitativních vstupech
ních vstupech a výstupech, cenách, 19
budoucích peněžních tocích (příjmech
lů. Výsledkem finanční analýzy vy-
jednotlivých činností. Součástí projektu
a údržba, pomocný materiál, marke-
a výdajích). Tyto data poté slouží jako
jádření finanční vnitřní míry návrat-
musí být přehledné zpracování nákla-
ting, telefon, daň z nemovitosti, účetní
základ pro CBA analýzu, tedy pro po-
nosti (Financial Rate of Return, FRR)
dů ze dvou základních pohledů:
služby, odpisy, úrok z úvěru, ostatní
souzení „mimo vnitrofinančních“ efektů
neboli vnitřní výnosové procento.
• podle druhů,
náklady na opravy, atd.).
projektu. Při finanční analýze je nutno
Jedná se o odpověď na otázku, na
• dle jejich přijatelnosti/
Dle přijatelnosti nákladů lze náklady
dodržet určité zásady:
jak vysoký úročený vklad by bylo
1) Plánovaná životnost projektu – viz.
nutno uložit investovanou finanční
Druhové členění nákladů se týká inves-
uznatelné. Toto členění neznamená
Předpoklady finanční a ekonomické
částku projektu, aby bylo možné
tičních a provozních nákladů projektu.
uznatelnost z hlediska daní, ale z hle-
analýzy.
každý rok vybírat z tohoto vkladu
Investiční náklady vznikají především
diska žádání grantu. Pokud je náklad
úroky shodné s budoucími výnosy
ve fázi přípravy projektu a jsou spo-
(položka nákladu) uznatelná, lze na
informace
z investice v jednotlivých letech je-
jeny s především s nákupem pozemků,
tuto položku žádat grant. Přehlednou
o vstupech a výstupech na roční
jího provozování. Nízké či záporné
výstavby budov, nákupem technologií,
formou lze vyjádřit vývoj celkových ná-
bázi. Vstupy jsou lidské zdroje,
hodnoty finanční míry návratnosti
atd. Provozní náklady vznikají pře-
kladů, celkových uznatelných nákladů
suroviny, atd. Výstupy jsou služby
nutně neznamenají, že projekt není
devším po zahájení a během činnosti
a grantu pomocí následující tabulky,
nebo výrobky, které jsou dodány na
v souladu s cíly strukturálních fon-
podniku a jsou spojeny s vlastním
ve které se uvedou náklady dle členění
za 1 rok.
dů. Následná CBA analýza může
fungováním projektu (jedná se např.
pro jednotlivé roky od začátku projek-
poskytnou opačné závěry.
o mzdové náklady, elektrická energie,
tu, přes fázi přípravy a pro celou dobu
Nejsou přesně stanoveny limity pro
stravování, plyn, vodné a stočné, od-
vlastního fungování projektu:
4) Ke vstupům a výstupům je nutno
finanční míru návratnosti, výsledky
voz odpadků, pojištění, drobné opravy
přiřadit jejich cenu. Jejich cenu je
jsou ale porovnávány s projekty po-
v čase možno vyjadřovat v nomi-
dobného typu.
nálních cenách nebo v reálných
Dalším
cenách – viz. Předpoklady finanční
finanční analýzy může být čistá
a ekonomické analýzy.
současná hodnota (Net Present Va-
2) Informace ve finanční analýze musí poskytnou
základní
3) Je nutno zvolit odpovídající měnovou jednotku.
výsledným
ukazatelem
rozdělit na náklady uznatelné a ne-
Rok1
…
Rokn
Celkem
Celkové náklady ... neuznatelné náklady ... uznatelné náklady Grant
5) Je nutno prokázat, že žadatel má
lue, NPV). Čistá současná hodnota
dostatek finančních prostředků jak
je současná hodnota budoucích
na investiční část projektu tak i na
peněžních toků, které se diskontují
Cílem této tabulky je zjistit kolik % a jaká je celková výše grantu a dále jaké polož-
provozní část. Kromě (finančního)
k základnímu okamžiku diskontní
ky budou z grantu hrazeny, tedy uznatelné náklady.
zisku je nutno posoudit a naplá-
úrokovou mírou.
novat i peněžní toky. Skutečnost,
20
uznatelnosti,
% z uznatelných nákladů
Při klasifikaci nákladů na uznatelné
by se měl týkat konečného příjemce
že projekt je ziskový nemusí nutně
6.5.1. Analýza nákladů
a neuznatelné náklady je nutno vy-
dotace.
znamenat, že budou dostatečné
Tato část CBA analýzy se zabývá
cházet z klasifikace nákladů každého
Mezi neuznatelné náklady je možno
množství finančních prostředků na
rozborem celkových nákladů, které
fondu. Obecně platí, že náklady na
např. zařadit DPH, náklady, které
zajištění realizace a chodu projek-
vzniknou v důsledku realizace projektu
provoz nejsou uznatelnými náklady
vznikly před začátkem projektu, ná-
tu.
v investiční a provozní části. Pro účely
(s výjimkami). Konečné závazné da-
klady na technické, ekonomické či jiné
Výše uvedené základy jsou nezbyt-
CBA analýzy se celková výše nákladů
tum, odkdy je možné čerpat oprávněné
studie, které vznikly před začátkem
ným předpokladem pro správný od-
bude pravděpodobně lišit od nákladů
(neboli uznatelné) náklady je poté sta-
projektu, náklady na pořízení automo-
had finanční míry návratnosti, čisté
relevantních pro žádost o grant. Zákla-
noveno v rozhodnutí o přidělení grantu
bilů atd. Jedná pouze o demonstrativ-
současné hodnoty či jiným ukazate-
dem pro analýzu je podrobný rozpočet
ze strukturálního fondu a tento datum
ní, nikoli konečný výčet. 21
DPH (Value Added Tax, VAT) je obec-
a to jak investičních tak provozních.
ré plynou z projektu (finančních
Ekonomická analýza vychází z detail-
ně neuznatelný náklad, jelikož žadatel
Potřebnou výši finančních zdrojů je
i nefinanční, hmotné i nehmot-
ní finanční analýzy a jde hlouběji než
dostane DPH od státu zpět. Je nutno
možno zjistit z analýzy plánovaných
né, přímé i nepřímé, vznikající
finanční analýza, protože posuzuje so-
ovšem prokázat, že finanční zdroje
peněžních toků (cash flow statement).
investorovi i ostatním subjektům)
cio-ekonomické náklady a užitky, které
pokrývají náklady v cenách s DPH, po-
Žadatel musí prokázat, že má dostatek
vyjádřené ve formě hotovostních
ve finanční analýze nejsou obsaženy.
kud to časová harmonogram investiční
finančních prostředků na fázi přípravy
toků.
Ekonomická analýza se soustřeďuje
či provozní fáze vyžaduje. V určitých
i na fázi fungování.
případech (záleží dle fondu) je DPH,
• Po zjištění socio-ekonomických
i na mimopodnikové efekty realizace
Mezi hlavní zdroje financování patří
nákladů a užitků a jejich pře-
projektu s cílem maximalizace z ce-
pokud žadatel nemůže dostat DPH
vlastní soukromé zdroje a dotace ze
vedení do peněžního vyjádření
lospolečenského hlediska. Jedná se
zpět, poté je možné i DPH zařadit mezi
strukturálních fondů i popř. další ná-
se vypočítá ekonomická míra
např. o zvýšení zaměstnanosti, zlep-
uznatelné náklady.
rodní dotace. Na níže uvedeném di-
návratnosti a ekonomická čistá
šení životního prostředí atd. Obecným
agramu jsou schématicky znázorněny
současná hodnota.
problémem je oceňování socio-ekono-
6.5.2. Finanční zdroje a rozpočet projektu
• V případě, že spočítaná eko-
mických nákladů a užitků, které vzni-
nomická míra návratnosti vyjde
kají realizací projektu. Jejich ocenění
Samostatnou subkapitolu je vhodné vě-
menší než 5% a/nebo ekonomic-
umožní jejich následný převod do fi-
novat zdrojům krytí budoucích nákladů
ká čistá současná hodnota bude
nanční podoby. Podobně jako finanční
záporná za použití 5% diskontní
analýza se ekonomická analýza se
úrokové míry4, je vhodné projekt
zabývá náklady a užitky v investiční
přezkoumat, popřípadě rovnou
i provozní části.
zamítnout.
Vstupním údajem pro konečné ekono-
Rok
zdroje financování v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu.
Veřejné výdaje EU
Státní
Regionální
Celkem
Soukromé výdaje
Rok1 ...
• Nicméně v určitých případech
mické hodnocení pak jsou informace
lze přijmout i projekt se zápor-
z finanční analýzy a dále celospole-
nou ekonomickou čistou součas-
čenské efekty ve finančním ohodno-
Celkové náklady je možno krýt soukromými nebo veřejnými výdaji. Dotace mohou
nou hodnotou v případě, že jsou
cení. Z těchto informací lze opět spo-
být ze strukturálních fondů či z národních zdrojů.
v projektu uvedeny a správně
čítat míru zhodnocení investovaných
podpořeny argumenty nepeněž-
prostředků ve formě ekonomické míry
ní socio-ekonomické efekty.
návratnosti (Economic Rate of Return,
Rokn Celkem
6.6. Ekonomická analýza
nota budoucích socio-ekonomických
Klíčové pojmy:
nákladů a užitků je rovna nule. Pokud
• V každém případě musí být
ERR) nebo ekonomické čisté současné
Ekonomická čistá současná hodnota
je ekonomická míra návratnosti větší
výsledky podpořeny správnou
hodnoty (Economic Net Present Value,
(Economic Net Present Value, ENPV)
než požadovaná míra návratnosti, je
argumentací a logickým zdů-
ENPV).
projektu je definovaná jako současná
projekt přijatelný (obecné pravidlo).
vodněním, že společenské užitky
Ekonomické kritérium hodnotící celo-
hodnota budoucích socio-ekonomic-
Benefit-Cost Ratio (Index přínosů a ná-
budou větší než společenské ná-
společenské přínosy projektu je ekono-
kých nákladů a užitků. V případě, že
kladů) je podíl součtu všech příjmů
klady.
mická čistá současná hodnota (ENPV)
čistá současná hodnota je vetší než
plynoucích z investice k výdajům na in-
či ekonomická míra návratnosti (ERR).
nula, je projekt přijatelný (obecné pra-
vestici. Pokud je index větší než jedna,
Pokud ENPV je pozitivní a všechny
vidlo).
je projekt přijatelný (obecné pravidlo).
Ekonomická míra návratnosti (Eco-
22
5-ti procentní úrokovou míru nelze brát za jediné možné pravidlo pro posuzování projektu. Tato hranice může být vyšší nebo nižší dle konkrétního případu. 5% hranice je zde uvedena jako doporučená minimální úroková míra. Blíže k úrokové míře viz. Předpoklady finanční a ekonomické analýzy. 4
nomic Rate of Return, ERR) je taková
• Ekonomická analýza se zabývá
úroková míra, kdy čistá současná hod-
veškerými užitky a náklady, kte-
23
předpoklady jsou přijatelné nebo ERR
užitky či náklady. Většinou vznikají ne-
předpokládat,
je větší než 5% bude dosaženo zvýšení
gativní externality.
státní sféře dostávají nižší mzdu než
celospolečenského blahobytu tím, že
zaměstnanci
ve
6.6.2. Socio-ekonomické (celospolečenské) užitky
jsou zaměstnanci na stejných pozicích
projekt bude realizován. V případě,
• Hodnocení socio-ekonomických
v soukromé sféře. Jiným příkladem je
že tomu tak není, lze konstatovat, že
nákladů jde dále než u hodno-
minimální mzda stanovená zákonem.
měly být prezentovány v měřitel-
projekt by se neměl uskutečnit. Možno
cení nákladů ve finanční analý-
Tato minimální mzda přestává plnit
né podobě.
ale tento předpoklad „popřít“ silnou
ze (přímé náklady), nejedná se
svou funkci v okamžiku velké míry
• Jedná se o přímé užitky plynoucí
a správnou argumentací podloženou
pouze o finanční ale o společen-
nezaměstnanosti, kdy by lidé hledající
z finanční analýzy a dále o ne-
daty.
ské náklady (nepřímé náklady).
práci byli ochotni pracovat za nižší než
přímé užitky.
Snížení nezaměstnanosti v regionu je
Celkové náklady jsou součtem
je minimální mzdu. V těchto případech
příkladem nejčastějších cílů. Opět je
přímých a nepřímých nákladů.
je na zvážení žadatele, zda pro účely
nutné prokázat, že dojde ke snížení ne-
Nepřímé náklady mohou vznik-
CBA analýzy místo nominálních mezd
nemusí být odrazem vnitřní
zaměstnanosti v cíleném regionu a že
nou v různých situacích:
nepoužít účetní mzdu.
hodnoty výstupu jelikož exis-
nedojde k vedlejšímu efektu.
a) Nominální ceny nejsou vý-
Tržní ceny obsahují kromě vlastních
tují nedokonalé trhy.
sledkem působeních tržních
nákladů, plánovaného zisku také daně,
6.6.1. Socio-ekonomické (celospolečenské) náklady
sil, ale vlivem monopolů,
subvence, transferové platby. V někte-
oligopolů, tržních omezeních
rých případech bude prakticky nemož-
c) Externí užitky by měly být
Klíčové pojmy
a restrikcí, atd.
né zjistit základní ceny bez vlivu daní,
uvedeny v peněžních jed-
subvencí atd.
notkách, pokud to je možné.
S projektem též mohou vznikat nega-
Pokud to možné není je nutno
tivní externality, tedy náklady jiným
přiměřených způsobem kvan-
osobám než je původce vzniku nákla-
tifikovat užitky v hmotných
Oportunitní
náklady
(Opportunity
Cost, náklady obětované příležitosti) je ekonomická hodnota použitého vstupu pokud by byl použit nejlepší možnou
b) Mzdy nejsou spojeny s produktivitou práce. c) Daně nebo subvence ovlivňují strukturu cen.
• Socio-ekonomické
užitky
by
• Je nutné posoudit: a) Nominální
ceny
výstupů
b) Vytvoření nových pracovních míst.
alternativou. Pokud neexistuje alter-
d) Vznikají externality.
du. Tyto náklady lze označit jako do-
jednotkách, aby bylo možno
nativa, oportunitní náklady jsou rovny
e) Vznikají
(nepeněžní)
datečné náklady k nákladům z finanční
kvalitativně posoudit tyto užit-
nule.
efekty, např. dopad na život-
analýzy. Typickým příkladem negativní
ky.
Účetní mzda (Accounting Wage, též
ní prostředí.
externality je vypouštění škodlivých lá-
další
„stínová“ mzda) je nejvyšší možná od-
• Posouzení nákladů by mělo
měna za práci, kterou by zaměstnanec mohl dosáhnout někde jinde. Jelikož
• Posouzení užitků by mělo být
tek do ovzduší.
rozděleno do fáze přípravy
být rozděleno do fáze přípravy
Kategorii oportunitních nákladů je tře-
a fáze realizace projektu.
a fáze realizace projektu.
ba uvažovat hlavně v okamžiku, kdy se
existuje zákonná úprava stanovující
24
že
určitá část projektu realizuje vlastními
Aktuální ceny výstupů nemusí odrážet
minimálním mzdu, skutečná mzda ne-
Otázky působení monopolů či tržních
silami a „zdarma“. Takto poskytnuté
oportunitní náklady výstupu v důsledku
musí být reálné ohodnocení pracovní
omezení na ceny a cenovou strukturu
zdroje mají svojí finanční hodnotu ve
existence nedokonalého trhu. Opět,
síly. V případě existence vysoké míry
přesahují rámec této práce a proto zde
formě oportunitních nákladů. V přípa-
otázky působení monopolů či tržních
nezaměstnanosti jsou oportunitní ná-
odkazujeme na odbornou literaturu.
dě, že by neexistovala jiná varianta
omezení na ceny a cenovou strukturu
klady pracovní síly projektu menší než
Ve velkých projektech, hlavně projek-
pro využití zdrojů, jsou oportunitní ná-
přesahují rámec této práce a proto zde
je skutečná mzda.
tech zaměřených na infrastrukturu, je
klady rovny nule.
odkazujeme na odbornou literaturu.
Externalita je pozitivní nebo negativní
pracovní síla důležitým vstupem. Ak-
Vytvoření nových pracovní míst v rámci
dopad projektu na třetí stranu bez fi-
tuální mzdy ale mohou být ovlivněny
projektu je často speciálním cílem re-
nanční či jiné kompenzace za vzniklé
nedokonalým trhem práce. Lze např.
gionální politiky. Společenský přínos 25
z vytvoření nových pracovních míst je
b) byly
provedeny
seriózní
zlepšené životní prostředí jako nadřa-
ukončen plánovaným (nejlepší odhad)
měřitelný příjmy a společenským bla-
odhady těchto nepeněžních
zený cíl nad vlastní zápornou hodnotou
výsledkem a míra proměnlivosti od
hobytem. Z počtu nově vytvořených
nákladů a užitků,
ENPV. Žadatel prokázal na základě
např. očekávané míry výnosnosti.
studií, že dojde je snížení emisí o 10%
Citlivostní analýza (Sensitivity Analysis)
pracovních míst a investičních nákladů
c) tyto ostatní prokazatelné ne-
je možno spočítat průměrné investiční
peněžní společenské náklady
ročně. Vznikají tyto otázky:
je analýza citlivosti zvolené hodnoty
náklady na nové pracovní místo. Tento
a užitky mohou být použity
• Je odhad snížení emisí o 10% ročně
(např. čisté současné hodnoty) na fak-
ukazatel slouží pro porovnání s podob-
jako námitka proti finanční
nými projekty.
a/nebo ekonomické analýze.
S projektem též mohou vznikat pozitiv-
• Je ztráta 1 mil. Kč akceptovatelnou
torech, které tuto hodnotu ovlivňují. Pravděpodobnostní
rozdělení
(Pro-
„cenou“ za 10% roční snížení emi-
bability Distribution) umožňuje zjistit
ní externality, tedy mohou vznikat užit-
Lze předpokládat, že ne všechny spo-
sí? Jaká implicitní náklad na snížení
pravděpodobnost projektu s určitou
ky jiným osobám než je přímý uživatel
lečenské dopady bude možno ocenit
emisí o jednotku?
hodnotou menší / větší než je požado-
výstupu. Příkladem pozitivní externality
a převést do finančního hodnocení
je např. zvýšení průměrné délky života
V tomto případě musí být tyto přínosy
z důvodu vybudování nového zdravot-
vyjádřeny alespoň ve fyzických jed-
Pro správnou argumentaci je vhodné
• Je nutné vhodným způsobem
nického zařízení a poskytování zlepše-
notkách nebo kvantitativně popsány.
najít podobné příklady z minulosti, kdy
posoudit rizika spojená s pro-
ných zdravotnických služeb.
U některých nákladů nebo užitků:
došlo ke schválení obdobných projektů,
jektem.
• nemusí být jasná míra přímé souvis-
aby bylo dosaženo podobného pomě-
• Toto nezle uskutečnit pouze „se-
ru nákladů k účinnosti. Snížení emise
psáním“ citlivostní analýzy, ale
• nelze stanovit jejich relevantní od-
mohou být nahrazeny jiným nepeněž-
je nutno připojit odpovídající
Klíčové pojmy:
had, resp. lze stanovit odhad s vel-
ním užitkem. Pokud užitky nelze převést
argumentací podpůrnými ana-
Poměr nákladů k účinnosti (Cost/
kým intervalem možného výsledku
na peněžní vyjádření a ani není možno
lýzami s uvedením pravděpo-
effectiveness ratio, C/E ratio) je poměr
nebo
užitky hmotně změřit, nelze projekt
dobností očekávaných výsledků
posoudit. Z toho důvodu je nutné se vy-
projektu.
6.7. Alternativní kritéria hodnocení
mezi fyzickými výstupy a náklady na dosažení těchto výstupů.
losti s realizací projektu nebo
• nelze je vyčíslit pro účely jejich ocenění.
• Je tato „cena“ srovnatelná s důleži-
vaná hodnota.
tostí podobných projektů.
hnout neurčitým či nejasným užitkům. U nákladů a užitků, které není možno
Z výše popsaného vyplývá, že kaž-
Uvažme následující příklad:
ocenit, je vhodné uvést jejich výčet a je-
dý projekt pracuje při jeho přípravě,
mohou být zařazeny do CBA
Posuzovaný projekt s 5% diskontní
jich popis s uvedením jejich dopadu na
realizaci a provozování s existujícím
analýzy, jelikož je nelze ocenit
úrokovou mírou má hodnotu –1 mil. Kč
okolí. Tyto údaje se použijí jako dopl-
rizikem, které spočívá v možné změně
pomocí peněz. Naopak, dopo-
(ekonomické čistá současná hodnota).
něk k finanční a ekonomické analýze.
původně stanovených vstupních veličin,
ručuje se pomocí peněz oceňo-
Realizací projektu vznikne čistá sociál-
Existují další metody hodnocení efektiv-
cen, atd. Je na zpracovateli tyto rizika
vat ty věci, které nemohou mít
ní ztráta. Žadatel o grant dále uvádí,
nosti investic jako např. doba návrat-
správně identifikovat a následně je
tržní cenu. Je ale nutné posoudit
že kromě plánované ztráty , má tento
nosti, index ziskovosti atd. Zde okazu-
podrobit citlivostní analýze.
a prokázat že:
projekt „kladné“ účinky na životní pro-
jeme na odbornou literaturu.
Citlivostní analýza je postup při kterém
a) odhad těchto nepeněžních
středí a toto nelze vyjádřit v peněžním
aspektů je postaven na realis-
vyjádření. (Zde je nutno připravit vhod-
tických základech, na základě předchozí analýzy,
• Některé náklady a užitky ne-
26
spolehlivý?
se zjistí, které proměnné mají vliv na NPV, FRR, ENPV, ERR nebo jinou zvo-
nou argumentaci opřenou o data, další
6.8. Zhodnocení rizik a nejistot
studie a je nutno se vyhnou pouhému
Klíčové pojmy:
čívá v testování vlivu veličin řídících na
konstatování, které není podloženo
Analýza rizik (Risk Analysis) je analý-
podřízenou, tedy v testování možných
fakty). Posuzovatel projektu může vidět
za pravděpodobností, že projekt bude
lenou veličinu. Citlivostní analýza spo-
27
nativní kritéria hodnocení, výsledky
sledující postup:
6.9. Souhrnná prezentace výsledků
1. Stanovit všechny zásadní před-
V závěru je vhodné shrnout výsledky
tabulku pro souhrnnou prezentaci vý-
poklady, které jsou relevantní pro
finanční a ekonomické analýzy, alter-
sledků CBA analýzy.
odchylek od použitých údajů ve dvou
Pro analýzu citlivosti lze doporučit ná-
směrech: a. Testování kritických vstupních hodnot,
tedy
posuzování
závislosti
proměnných vstupních hodnot na akceptovatelných limitech ukazatelů
výpočet hotovostních toků. 2. Postupně
každý
ze
zvolených
finanční a ekonomické analýzy po-
předpokladů měnit o 1% a takto
stupným posuzovaném změn jedno-
změněný předpoklad použít v CBA
ho nebo více proměnných vstupních
analýze.
údajů.
analýzy rizik a nejistot. Níže uvádíme
3. Pro každý změněný předpoklad
b. Testování změn výstupů při změně
o 1% se vypočítá výsledná hodnota
vstupní hodnoty, za účelem určení
CBA analýzy a určí se % změna vý-
mezní míry vstupní proměnné hod-
sledné hodnoty podle vzorce
noty.
Název a označení ukazatele
Výsledná hodnota
Dolní hranice kritéria
Horní hranice kritéria
Výsledky finanční analýzy NPV FRR Výsledky ekonomické analýzy ENPV ERR B/C Ratio Alternativní kritéria hodnocení
sledovaná veličina po změně – sledovaná veličina před změnou sledovaná veličina před změnou
C/E Ratio Doba návratnosti Index ziskovosti ...
4. Srovnáním výsledných hodnot CBA
kům a vytvoření pravděpodobností
analýzy při změnách různých před-
funkce pro sledovanou veličinu. K to-
pokladů se zjistí nejcitlivější předpo-
muto účelu je možno použít např.
klady.
Monte Carlo simulaci.
5. U nejcitlivějších předpokladů je
Součástí této kapitoly je též nutno se
poté zkontroluje jejich prognóza.
zabývat způsoby jak rizikům čelit, jak
U každého ukazatele je vhodný stručný komentář výsledné hodnoty.
vyloučit nebo eliminovat na přijatelnou
28
Posouzení rizik znamená přidělení
úroveň možné negativní vlivy na reali-
pravděpodobností k možným výsled-
zaci a provozování každého projektu.
29
7. Použité materiály [1] Metodická Příručka k vypracování Cost-Benefit analýzy; Zdroj: www.mmr.cz [2] Guide to Cost-Benefit Analysis of Major Projects; Zdroj: www.mmr.cz [3] Internetová stránka www.mmr.cz [4] Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, Josef Valach, Ekopress
8. Seznam zkratek a pojmů Zkratka
Anglický název
Český název
CBA
Cost-Benefit Analysis
Analýza nákladů a užitků
CF
Cohesion Fund
Fond soudržnosti
EAGGF
European Agriculture Guidance and Guarantee Fund
Evropský zemědělský usměrňovací a záruční fond
EC
European Commission
Evropské komise
ENPV
Economic Net Present Value
Ekonomická čistá současná hodnota
ERDF
European Regional Developement Fund
Evropský fond regionálního rozvoje
ERR
Economic Rate of Return
Ekonomická vnitřní míra návratnosti
ESF
European Social Fund
Evropský sociální fond
EU
European Union
Evropská Unie
FIFG
Financial Instrument of Fisheries Guidance
Finanční nástroj pro podporu ryb
FRR
Financial Rate of Return
Finanční míra návratnosti
NPV
Net Present Value
Čistá současná hodnota
SF
Structural Fund
Strukturální fond
VAT
Value Added Tax
Daň z přidané hodnoty
[5] Finanční řízení podniku, Josef Valach a kolektiv, Ekopress
30
31
