O DALS I VZDE LA VACI A PROFESNI DRA ZE ANALY ZA NA ZA KLADE DOTAZNI KOVE HO S ETR ENI A OHNISKOVY CH SKUPIN

MONOGRAFIE

ROZHODOVANI ZAKU ABSOLVENTSKYCH ROCNIKU ZAKLADNICH SKOL O DALSI VZDELAVACI A PROFESNI DRAZE

ANALYZA NA ZAKLADE DOTAZNIKOVEHO SETRENI A OHNISKOVYCH SKUPIN

ROZHODOVÁNÍ ŽÁKŮ ABSOLVENTSKÝCH ROČNÍKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL O DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ DRÁZE ANALYZA NA ZAKLADE DOTAZNIKOVEHO SETRENI A OHNISKOVYCH SKUPIN

Petr Hlaďo Mendelova univerzita v Brně Brno 2013

Monogra ie vznikla v rá mci ř eš enı́ projektu „Inovace pregraduá lnı́ho vzdě lá vá nı́ uč itelů stř ednı́ch š kol v kombinované formě studia“ (č . projektu: CZ.1.07/2.2.00/18.0017), realizované ho v rá mci Operač nı́ho programu Vzdě lá vá nı́ pro konkurenceschopnost za inanč nı́ podpory Ministerstva š kolstvı́, mlá dež e a tě lový chovy Ceské republiky a Evropské unie.

Citace: H , P. Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze: analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně , 2013. 358 s. ISBN 978-80-7375-874-5.

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Hlaďo, Petr Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze : analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin / Petr Hlaďo. – Brno : Mendelova univerzita v Brně, .– s. – (Monografie) Anglické resumé ISBN

-

-

-

- (váz.)

. . . * . – dospívající mládež – volba povolání – další vzdělávání – profesní poradenství – základní školy – monografie – Práce [ ]

*

. /. *

.

*

Recenzovali: doc. PhDr. Zdeně k Friedmann, CSc. doc. PhDr. Stefan Vendel, CSc. Publikaci schvá lila vě decká rada nakladatelstvı́. © Petr Hlaďo, Brno 2013 Cover © Jakub Beneš , emocio s. r. o., Praha 2013 © Mendelova univerzita v Brně , Brno 2013 ISBN 978-80-7375-874-5 (vá z.) ISBN 978-80-7375-875-2 (on-line)

.

Obsah

7

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

2

3

Kariérové teorie s akcentem na rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Př ı́stupy v karié rový ch teoriı́ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Karié rový vý voj adolescentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Teorie E. Ginzberga a jeho spolupracovnı́ků . . . . . . . . . . . . . . 1.2.2 Teorie D. Supera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Karié rová zralost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Taxonomie I. Gatiho, M. Krausz a S. Osipowa . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Taxonomie S. Vendela a jeho spolupracovnı́ků . . . . . . . . . . . . . 1.4.3 Tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́ identi ikované na zá kladě metaanalý zy vý zkumů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.4 Tě žkosti č eský ch ž áků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

. . . . . . . . .

23 23 26 26 27 30 32 33 35

. .

37 38

Empirické poznatky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy . . . . 2.1 Casové urč enı́ poč átku rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze 2.2 Faktory stimulujı́cı́ rozhodovacı́ proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Zdroje vlivů a informacı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy . . . 2.3.1 Setř enı́ zkoumajı́cı́ sociá lnı́ vlivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Vý zkumy zamě řené na faktory a krité ria volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Zdroje informacı́, rad a pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Rodič e a rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Rodinné prostř edı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Rodinné procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.3 Mı́ra autonomie ž áků v rozhodovacı́m procesu . . . . . . . . . . . . . 2.5 Role vrstevnı́ků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Formá lnı́ zdroje vlivů , informacı́ a pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Vzdě lanostnı́ aspirace ž áků a rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39 40 41 43 43

Metodologie výzkumu volby další vzdělávací a profesní dráhy 3.1 Metodologický př ı́stup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Vý zkumný problé m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Vý zkumné cı́le . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Vý zkumné otá zky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Př ı́pravná fá ze vý zkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Prvnı́ fá ze vý zkumu: kvantitativnı́ č ást . . . . . . . . . . . . . . . . . .

71 71 72 72 73 73 74

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

44 48 51 51 55 58 61 62 64

8

Obsah

3.6.1 Promě nné vý zkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.2 Hypoté zy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.3 Metody sbě ru dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.4 Vý zkumný soubor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.5 Zá kladnı́ demogra ické charakteristiky vý bě rové ho souboru 3.6.6 Strategie analý zy dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7 Druhá fá ze vý zkumu: kvalitativnı́ č ást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.1 Metody sbě ru dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.2 Vzorková nı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.3 Strategie vedenı́ ohniskový ch skupin . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7.4 Analytické postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

5

6

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

Časové určení počátku rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze a formování životních plánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho ž áků m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho rodič ům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Poznatky z ohniskový ch skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi . . . . . . . Názory žáků a rodičů na roli aktérů při volbě další vzdělávací a profesní dráhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho ž áků m . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho rodič ům . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Porovná nı́ ná zorů ž áků a rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Poznatky z ohniskový ch skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi . . .

74 74 77 78 80 85 87 87 87 88 89 91 92 95 96 99

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. 105 . 108 . 109 . 111 . 111 . 113

Sociální vlivy působící na rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Rozhodnutı́ ž áka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Rodič e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Kamará di . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Jinı́ př ı́buznı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Sourozenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Uč itelé a karié rovı́ poradci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Jiné sociá lnı́ zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.9 Identi ikace ž áků s profesı́ rodič ů a jiný ch č lenů rodiny . . . . . . . . 6.10 Poznatky z ohniskový ch skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.11 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi . . . . 6.11.1 Vliv ž áka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. 121 . 125 . 129 . 131 . 132 . 133 . 133 . 134 . 134 . 135 . 136 . 140 . 141

Obsah

6.11.2 6.11.3 6.11.4 6.11.5 6.11.6 6.11.7 6.11.8 7

9

Vliv rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovná nı́ vlivu rodič ů a ostatnı́ch sociá lnı́ch vlivů Vliv kamará dů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vliv jiný ch př ı́buzný ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vliv sourozenců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vliv uč itelů a karié rový ch poradců . . . . . . . . . . Vliv kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

143 147 147 150 150 152 153

Zdroje informací využívané žáky a rodiči při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity . . . . . . . . . . . . . . . . 155 7.1 Informač nı́ zdroje ž áků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 7.1.1 Informace poskytnuté stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́ . . . . 158 7.1.2 Informace zı́skané z internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 7.1.3 Rodič e a č lenové rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 7.1.4 Zá kladnı́ š kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 7.1.5 Spoluž áci a kamará di . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 7.1.6 Instituce karié rové ho poradenstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 7.1.7 Ostatnı́ masové komunikač nı́ prostř edky . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 7.2 Informač nı́ zdroje rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 7.2.1 Informace poskytnuté stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́ . . . . 165 7.2.2 Informace zı́skané z internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 7.2.3 Zkuš enosti rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 7.2.4 Zá kladnı́ š kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 7.2.5 Informace zı́skané od jiný ch č lenů rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 7.2.6 Instituce karié rové ho poradenstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 7.2.7 Ostatnı́ masové komunikač nı́ prostř edky . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 7.3 Dalš ı́ poznatky o informač nı́m pů sobenı́ v rodině . . . . . . . . . . . . . . . 173 7.4 Poznatky z ohniskový ch skupin a otevř ený ch otá zek v dotaznı́kové m š etř enı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 7.5 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi . . . . . . . 184 7.5.1 Informace poskytnuté stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 7.5.2 Informace zı́skané z internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 7.5.3 Rodič e a č lenové rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 7.5.4 Vlastnı́ zkuš enosti rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 7.5.5 Zá kladnı́ š kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 7.5.6 Spoluž áci a kamará di . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 7.5.7 Instituce karié rové ho poradenstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 7.5.8 Masové komunikač nı́ prostř edky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

10

8

9

Obsah

Internetové informační zdroje využívané při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Struč ná charakteristika internetový ch zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 Atlas š kolstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Stř ednı́školy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.3 Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce (ISA) 8.1.4 Volba povolá nı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.5 Seznam š kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.6 Stř ednı́školy.eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.7 Prů vodce svě tem povolá nı́ a PSP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.8 Integrovaný portá l MPSV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.9 Integrovaný systé m typový ch pozic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.10 Budoucnost profesı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.11 Ne lá ká m se.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.12 Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.13 Informač nı́ systé m ISPV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Internetové informač nı́ zdroje využ ıv́ ané ž áky . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.1 Atlas š kolstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Stř ednı́školy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2.3 Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce (ISA) 8.2.4 Dalš ı́ poznatky o využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů ž áky . . . . . . . . 8.3 Internetové informač nı́ zdroje využ ıv́ ané rodič i . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.1 Stř ednı́školy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2 Atlas š kolstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.3 Dalš ı́ poznatky o využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů rodič i . . . . . . . . 8.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informace významné pro rozhodování žáků a rodičů o další vzdělávací a profesní dráze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Informace vý znamné pro rozhodová nı́ ž áků . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Informace vý znamné pro rozhodová nı́ rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Srovná nı́ odpově dı́ ž áků a rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Poznatky z ohniskový ch skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi . . . . . . 9.5.1 Vý sledky testová nı́ hypoté z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2 Informace o mož nosti uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.3 Informace o obsahu studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.4 Informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

207 209 209 210 212 212 214 215 216 216 217 219 221 222 222 224 227 227 228 228 229 230 230 231 232

. 237 . 240 . 245 . 250 . 251 . 254 . 254 . .

256 258

.

259

11

9.5.5 Informace o ná roč nosti studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.6 Informace o obsahu profesı́ (povolá nı́) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.7 Dalš ı́ poznatky o informacı́ch vý znamný ch pro rozhodová nı́ ž áků a rodič ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam příloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

262 263 265 269 279 283 287 315 319 323

12

Uvod

13

Úvod

Společenská východiska volby další vzdělávací a profesní dráhy V č eské společ nosti po roce 1989 se podle I. Smı́dové (2010) lze nezř ı́dka setkat s dů razem na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dá vanou do kontrastu s omezený mi mož nostmi, které se nabı́zely v totalitnı́m rež imu. „Modernı́ ž ivot př iná š ı́ lidem vě tš ı́ š ance a mož nosti vý bě ru, ale také vě tš ı́ rizika a nejistoty. Lidé mohou svobodně př ijı́mat rů zné ž ivotnı́ styly, zá roveň vš ak majı́ odpově dnost za utvá ř enı́ vlastnı́ho ž ivota. Kaž dý m dnem se svě t kolem ná s mě nı́, kaž dý den jsme vystaveni nový m ná roků m jak v osobnı́m, tak profesnı́m ž ivotě “ (Sauerová , 2009, s. 119). Jednı́m z hlavnı́ch proudů souč asný ch modernizač nı́ch teoriı́ je společ nost vě dě nı́, ve které se dominantnı́ produktivnı́ silou stá vá vzdě lá nı́ (Veselý, 2004, s. 433–434). V sociá lně vě dnı́m diskurzu je vzdě lá nı́ nahlı́ženo z hlediska nejenom jeho ekonomické role, ale i dů sledků pro individuá lnı́ ž ivotnı́ č i profesnı́ trajektorie. Vzdě lá nı́ je jednı́m z vý znamný ch faktorů , který prostř ednictvı́m absolvované ho studijnı́ho programu (Teichler, 2007), studijnı́ho oboru (Reimer, Noelke, & Kucel, 2008) a tomu odpovı́dajı́cı́ho spektra dostupný ch profesı́ (Velden & Wolbers, 2007) spoluurč uje profesnı́ ú spě šnost, tj. inanč nı́ ohodnocenı́ a zamě stnanecký status, zamě stnatelnost, mı́ru autonomie a jistotu pracovnı́ho mı́sta, mož nost dá le se profesně rozvı́jet a rů st, profesnı́ perspektivu, celkovou spokojenost v prá ci atd. (Ryš ka & Zelenka, 2011, s. 82–83). Vzdě lá nı́ – skrze vykoná vané zamě stná nı́ – zajiš ťuje urč itou mı́ru prestiž e, vý dě lků , ž ivotnı́ ú rovně i celkové kvality ž ivota, a tı́m vede k vzestupné č i sestupné sociá lnı́ mobilitě (srov. Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b; Matě jů & Straková et al., 2006; Burda et al., 2003; Garg et al., 2002 aj.). Se změ nou společ ensko-politické situace po sametové revoluci, kdy Ceská republika nastoupila politický a ekonomický transformač nı́ proces, se změ nila také hlavnı́ vý chodiska vzdě lá vacı́ politiky a byla zahá jena transformace č eské ho vzdě lá vacı́ho systé mu. Reforma vyš la z potř eby posilovat roli vzdě lá vá nı́ jako jednoho ze zá sadnı́ch ná strojů zvyš ová nı́ konkurenceschopnosti země a zá ruky ekonomicky, sociá lně , environmentá lně i kulturně udrž itelné ho rozvoje (Bartoš ková et al., 2008, s. 3). Vstupem Ceské republiky do Evropské unie v roce 2004 byly př evzaty i cı́le evropské ho rozvoje vzdě lá vá nı́, které umocň ujı́ naplň ová nı́ trendů rozvoje č eské vzdě lá vacı́ politiky. Nejvě tš ı́ č ást populace č eský ch ž áků ukonč uje povinnou š kolnı́ dochá zku na zá kladnı́ch š kolá ch (ISCED 2A), v 9. tř ı́dě , tedy př ibliž ně ve vě ku 14–15 let¹. V tomto vý vojové m obdobı́ si musı́ zodpově dě t dů lež itou otá zku, zdali budou pokrač ovat 1 Podrobný popis struktury č eské ho vzdě lá vacı́ho systé mu s aktuá lnı́mi daty za š kolnı́ rok 2011/2012 je dostupný v publikaci The Education System in the Czech Republic (2012). Jednotlivé č ásti publikace se

14

Uvod

v poč áteč nı́m vzdě lá vá nı́, nebo opustı́ vzdě lá vacı́ systé m, budou si hledat prvnı́ zamě stná nı́ a vstoupı́ na trh prá ce. Vzhledem ke skuteč nosti, ž e zá kladnı́ š kola poskytuje vš eobecné vzdě lá nı́, a nikoliv profesnı́ př ı́pravu, která by umož nila kvali ikovaný vý kon povolá nı́, v Ceské republice obdobně jako v ostatnı́ch zemı́ch Organizace pro hospodá ř skou spoluprá ci a rozvoj (OECD) vě tš ina absolventů zá kladnı́ch š kol pokrač uje v poč áteč nı́m vzdě lá vá nı́ na rů zný ch druzı́ch stř ednı́ch š kol (srov. Education Today . . ., 2013, s. 48; Education at a Glance . . ., 2012, s. 23). Konkré tnı́ data podle V. Hulı́ka a K. Tesá rkové (2009) nejsou k dispozici, ale reá lný odhad je, ž e na stř ednı́ š kolu nenastoupı́ maximá lně 5 % absolventů zá kladnı́ch š kol (z tohoto poč tu 2 % nenastoupı́ vů bec a 3 % ná stup odlož ı́ na pozdě jš ı́ dobu). Lze ř ı́ci, ž e podı́l obyvatel s dokonč ený m pouze zá kladnı́m vzdě lá nı́m je v Ceské republice jednı́m z nejniž šı́ch mezi země mi Evropské unie (Bartoš ková et al., 2008, s. 4). V Ceské republice má 91,7 % lidı́ mladš ı́ch 25 let ukonč ené alespoň stř edoš kolské vzdě lá nı́ (ISCED 3 nebo vyš šı́), zı́skali tedy urč itou odbornou kvali ikaci, př ı́padně majı́ vš eobecné vzdě lá nı́ a k zı́ská nı́ odbornosti mohou pokrač ovat ve studiu na terciá rnı́ ú rovni. S tı́mto podı́lem se Ceská republika podle dat Eurostatu s ú daji za rok 2011 umı́stila na 2. mı́stě za Slovenskem (93,3 %), př ič emž ve vš ech č lenský ch zemı́ch Evropské unie (EU-27) je mezi mladý mi lidmi v prů mě ru pouze 79,5 % tě ch, kteř ı́ dosá hli př inejmenš ı́m stř edoš kolské ho vzdě lá nı́. Prů mě r v nejrozvinutě jš ı́ch stá tech Evropské unie (EU-15) je dokonce jen 77,4 % (Eurostat, 2013). Zmiň ovaný podı́l alespoň stř edoš kolsky vzdě laný ch ve vě kové kategorii do 25 let je v Ceské republice pomě rně stabilnı́ a nesniž uje se (srov. Eurostat, 2013; Europe, 2011). Vyspě lé stá ty jako např. Ně mecko (75,8 %), Itá lie (76,9 %), Portugalsko (64,4 %) a Spaně lsko (61,7 %), které se pohybujı́ pod prů mě rem EU-27, vysvě tlujı́ tuto situaci vysoký m podı́lem imigrantů ze stá tů mimo Evropskou unii, př ı́padně vysoký m podı́lem potomků pů vodnı́ch imigrantů ž ijı́cı́ch v uzavř ený ch komunitá ch, jejichž dosaž ená ú roveň vzdě lá nı́ je zpravidla nı́zká . Vý znamně jš ı́m faktorem, který podle J. Vojtě cha a D. Chamoutové (2012, s. 34) ovlivň uje tyto hodnoty, jsou př edč asné odchody ž áků z poč áteč nı́ho vzdě lá vá nı́, které jsou ve vyspě lý ch stá tech pomě rně vysoké – Ně mecko 11,5 %; Itá lie 18,2 %; Portugalsko 23,2 % a Spaně lsko 26,5 %. Co se tý ká př edč asný ch odchodů ž áků ze vzdě lá vá nı́, ve srovná nı́ s tě mito země mi je na tom Ceská republika velmi dobř e. V poslednı́ch dvou letech se př edč asné odchody drž ı́ pod hladinou 5 % (Eurostat, 2013). Faktem zů stá vá , ž e po absolvová nı́ zá kladnı́ š koly si vě tš ina č eský ch ž áků volı́ oborově zamě řené stř ednı́ vzdě lá vá nı́ ukonč ené maturitnı́ zkouš kou nebo vý uč nı́m listem. Ve š kolnı́m roce 2012/2013 nastoupilo do stř ednı́ho odborné ho vzdě lá vá nı́ v dennı́ formě studia 77,9 % ž áků . Vš eobecné vzdě lá vá nı́ na gymná ziu zvolilo 22,1 % ž áků zá kladnı́ch š kol (Vojtě ch & Chamoutová , 2013). Tento trend je patrný i z dlouhodobé ho vý voje podı́lu ž áků vstupujı́cı́ch do oborů stř ednı́ho vzdě lá nı́ po ukonč enı́ povinné š kolnı́ dochá zky (srov. Vojtě ch & Chamoutová , 2011). Z uvedený ch poznatků vyplý vá , ž e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na konci povinné š kolnı́ dochá zky jde u velké č ásti č eský ch ž áků zá roveň o volbu profese, která je prová dě na prostř ednictvı́m vý bě ru urč ité ho oboru vzdě lá nı́. Tento trend je odliš ný od ostatnı́ch vě nujı́ také klı́čový m faktů m z oblasti vzdě lá vá nı́, vzdě lá vacı́ politiky a systé mu inancová nı́ vzdě lá vá nı́ v Ceské republice.

Uvod

15

zemı́ OECD, v nichž na ú rovni vyš šı́ sekundá rnı́ š koly prochá zı́ vš eobecný m vzdě lá vá nı́m vě tš ı́ č ást populace než v Ceské republice (srov. Education at a Glance . . ., 2013, s. 50). Z dostupný ch statistický ch dat Ustavu pro informace ve vzdě lá vá nı́ vš ak jednoznač ně vyplý vá vysoký př evis poptá vky po vš eobecné m proudu vzdě lá vá nı́ na gymná ziı́ch, která jsou primá rně urč ena k př ı́pravě na vstup do terciá rnı́ ú rovně . V. Hulı́k a K. Tesá rková (2009) upozorň ujı́ na postupný ná rů st podı́lu absolventů zá kladnı́ch š kol př ijı́maný ch do vš eobecné ho proudu stř ednı́ho vzdě lá vá nı́ na ú kor vzdě lá vá nı́ odborné ho v dů sledku demogra ické ho vý voje. Druhý m trendem, který souvisı́ se zvyš ujı́cı́mi se vzdě lanostnı́mi aspiracemi č eský ch ž áků (Matě jů , Smith, & Basl, 2008), je př esun zá jmu absolventů zá kladnı́ch š kol od oborů stř ednı́ho vzdě lá nı́ s vý uč nı́m listem k oborů m stř ednı́ho vzdě lá nı́ ukonč ený m maturitnı́ zkouš kou. Obory vzdě lá nı́ ukonč ené maturitnı́ zkouš kou zač ı́najı́ studovat vı́ce než dvě tř etiny ž áků vstupujı́cı́ch do 1. roč nı́ku stř ednı́ho vzdě lá vá nı́ (srov. Statistická roč enka š kolstvı́ . . ., 2013b). Zá ci, kteř ı́ ukonč ili své studium slož enı́m maturitnı́ zkouš ky, mohou totiž pokrač ovat v terciá rnı́m stupni vzdě lá vá nı́. Absolventi nematuritnı́ch oborů jsou ve své m rozhodová nı́ limitová ni speci iky č eské ho vzdě lá vacı́ho systé mu, př edevš ı́m skuteč nostı́, ž e s dosaž ený m stř ednı́m vzdě lá nı́m s vý uč nı́m listem nemohou podat př ihlá š ku ke studiu na vyš šı́ odborné nebo vysoké š kole. Terciá rnı́ stupeň vzdě lá vá nı́ je pro ně dostupný až po zı́ská nı́ maturitnı́ zkouš ky. Ač koliv mohou vyuč enı́ zı́skat maturitu dodateč ně , v praktické rovině jich to č inı́ jen velmi malé procento (Mü nich & Mysliveč ek, 2006, s. 221). Ukazuje se, ž e v Ceské republice nelež ı́ dě licı́ č ára vzdě lá vacı́ a profesnı́ karié ry ani tak mezi vš eobecný m a odborný m vzdě lá nı́m, jako mezi vzdě lá nı́m maturitnı́m a nematuritnı́m (Veselý, 2006, s. 272; Prochá zková , 2006, s. 104).

Významnost tématu volby další vzdělávací a profesní dráhy Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je považ ová na za jeden z nejdů lež itě jš ı́ch vý vojový ch ú kolů adolescence (Super, 1990), resp. je hlavnı́ oblastı́ zá jmu jedinců př ed ukonč enı́m povinné š kolnı́ dochá zky (Alberts, Mbalo, & Ackermann, 2003). Zdali odpovı́dá mož nostem a zá jmů m č lově ka, je př itom podstatné jak z hlediska zdravé ho rozvoje osobnosti, individuá lnı́ spokojenosti a ú spě šnosti, tak z hlediska využ itı́ jeho společ enské ho potenciá lu. Psychologové se shodujı́, ž e ž áci, vzhledem k vý vojový m speci iků m, ješ tě nejsou pro zodpově dnou volbu dostateč ně zralı́ (srov. Vá gnerová , 2012; Hirschi & Lä ge, 2007; Nilsson & Akerblom, 2001 aj.). Ceský vzdě lá vacı́ systé m navı́c vykazuje vysoký stupeň strati ikace a odborné ho zamě řenı́, což znesnadň uje rozhodová nı́ ž áků v té to oblasti (srov. Greger, Grö schlová & Jež ková , 2006). Mladý m lidem chybě jı́ informace o mož nostech vzdě lá vá nı́ a svě tě prá ce a vzhledem k nı́zké mu stupni sebepozná nı́ nevě dı́, jaký m individuá lnı́m potenciá lem disponujı́ (srov. Gati, Krausz, & Osipow, 1996). Nezř ı́dka se dostá vajı́ do situacı́, v nichž se sami neumě jı́ orientovat a v rů zné mı́ře pociťujı́ bezradnost. Jak doklá dajı́ ně které vý zkumy, ž áci z uvedený ch př ı́čin č asto č inı́ rozhodnutı́, které s odstupem č asu nepovaž ujı́ za adekvá tnı́ (srov. Trhlı́ková & Eliá š ová , 2009). Př estož e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, kterou musı́ na konci povinné š kolnı́ dochá zky uč init,

16

Uvod

nenı́ aktem ireverzibilnı́m, jaká koliv revize č i změ na pů vodnı́ho rozhodnutı́ vyž aduje vynalož enı́ znač né ho ú silı́. Chybné rozhodnutı́ je vž dy spojeno s riziky a mož ný mi ztrá tami v rů zný ch roviná ch. Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy proto prá vem poutá pozornost mnoha pedagogů , karié rový ch poradců , vý chovný ch poradců , psychologů , sociologů , vý zkumnı́ků , ale i rodič ů, odborné veř ejnosti a dalš ı́ch zainteresovaný ch osob v ř adě zemı́ svě ta (srov. Phillips & Jome, 2005) a je rovně ž ohniskem naš eho teoretické ho a empirické ho zá jmu.

Vymezení základních pojmů Nejprve jsme se museli vypoř ádat s odbornou terminologiı́, která v č eské m prostř edı́ nenı́ jednotná . Pro rozhodovacı́ proces spojený s př echodem ž áků z niž šı́ho do vyš šı́ho sekundá rnı́ho vzdě lá vá nı́ a s př ı́pravou na ně j jsou použ ıv́ á ny rů zné pojmy – karié rové rozhodová nı́, volba povolá nı́, prvotnı́ volba povolá nı́, prvnı́ smě rová volba, volba stř ednı́ š koly, volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ cesty, volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy, pro i-volba, pá rová nı́, alokace ž áků ; profesnı́ (profesioná lnı́) orientace, karié rové poradenstvı́, karié rnı́ poradenstvı́, profesnı́ poradenstvı́, poradenstvı́ pro volbu povolá nı́; karié rová vý chova, vý chova k volbě povolá nı́, vý chova k profesi aj. Uvedené pojmy jsou použ ıv́ á ny rů zně a ani jednotlivı́ autoř i se vž dy neshodujı́ v jejich vymezenı́ (srov. Hlaďo, 2012b). Poně vadž se v citacı́ch budeme př idrž ovat terminologie použ ıv́ ané jiný mi autory, považ ujeme za nezbytné de inovat a objasnit nejdů lež itě jš ı́ pojmy. Sami se odklá nı́me od použ ıv́ á nı́ pojmu volba povolání, který J. Prů cha, E. Walterová a J. Mareš (2003, s. 274) de inujı́ jako „proces zahrnujı́cı́ rozhodová nı́ o volbě studia nebo př ı́pravy na povolá nı́, konkré tnı́ho povolá nı́ a celou profesnı́ drá hu č lově ka“. Jak upozorň ujı́ J. Strá dal, V. Mertin a H. Ulovcová (2002), v poslednı́ch letech se termı́n volba povolá nı́ použ ıv́ á v rů znorodý ch vý znamech a zahrnuje rozhodová nı́ o konkré tnı́m povolá nı́, které by dotyč ný jednotlivec chtě l v budoucnu vykoná vat, vý chovu k volbě povolá nı́, vý bě r stř ednı́ š koly v poslednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly, hledá nı́ konkré tnı́ho zamě stná nı́ u konkré tnı́ho zamě stnavatele a rekvali ikace na jiné povolá nı́. Vezmeme-li v ú vahu malou mı́ru participace absolventů zá kladnı́ch š kol na trhu prá ce a skuteč nost, ž e č ást z nich odchá zı́ na gymná zia nebo na stř ednı́ odborné š koly (Vojtě ch & Chamoutová , 2013), které nemajı́ př ı́mou vazbu na konkré tnı́ povolá nı́, je logickou otá zkou, co ž áci v 9. roč nı́ku skuteč ně volı́ – dalš ı́ drá hu vzdě lá vá nı́, nebo profesi? Domnı́vá me se, ž e se ž áci na konci zá kladnı́ š koly rozhodujı́ př evá ž ně o své dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá ze, respektive volı́ typ stř ednı́ š koly, obor vzdě lá nı́ a hledajı́ konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituci, kterou by chtě li studovat. Nepopı́rá me, ž e u ně který ch jedinců jde v té to etapě zá roveň i o volbu profese. Ta je ale vesmě s prová dě na prostř ednictvı́m vý bě ru urč ité ho oboru vzdě lá nı́, který ke konkré tnı́ profesi postupně orientuje. Koncept volby povolá nı́ tak má podle ná s své zá zemı́ př edevš ı́m v odborné m š kolstvı́, do které ho odchá zı́ pouze č ást absolventů zá kladnı́ch š kol. Abychom re lektovali oba aspekty tohoto rozhodovacı́ho procesu, budeme v prá ci použ ıv́ at pojem volba další vzdělávací a profesní dráhy. Tento termı́n de inujeme pro

Uvod

17

ú č ely naš ı́ prá ce jako dlouhodobý rozhodovacı́ proces, př ed který m stojı́ ž áci druhé ho stupně zá kladnı́ š koly na konci povinné š kolnı́ dochá zky, charakterizovaný obecný m zvaž ová nı́m vzdě lá vacı́ho a profesnı́ho zamě řenı́ a vý bě rem z nabı́dky formá lnı́ho vzdě lá vá nı́, tj. volbou typu stř ednı́ š koly, oboru vzdě lá nı́ a konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce. Ve své m vý znamu se blı́žı́ dř ıv́ e použ ıv́ ané mu pojmu prvnı́ smě rová volba (srov. Koš čo, 1971). Kariéra je chá pá na jako biodromá lnı́ koncept, který zahrnuje nejen profesnı́ karié ru, ale i celou ž ivotnı́ drá hu č lově ka. Vychá zı́me z de inice D. Supera (1980, s. 282), podle které ho je karié ra „kombinacı́ a sekvencı́ rolı́ zastá vaný ch jedincem v prů bě hu celé ho ž ivota“. Pojem karié ra nezahrnuje pouze objektivnı́ prů bě h konkré tně vykoná vané profesnı́ č innosti bě hem ž ivota č lově ka, respektive sled povolá nı́, postup z pozice na pozici, ale i př edprofesnı́ a postprofesnı́ aktivity, tedy celou ž ivotnı́ drá hu č lově ka. Je utvá ř ena jak zkuš enostmi vztaž ený mi k prá ci, tak vzdě lá vá nı́m a dalš ı́mi oblastmi ž ivota jedince. V karié rový ch teoriı́ch je velká pozornost vě nová na kariérovému rozhodování (srov. Phillips & Jome, 2005). Tı́mto pojmem je označ ová n proces, který m lidé prochá zejı́, když hledajı́ uskuteč nitelné karié rové alternativy, vzá jemně je porovná vajı́ a ná sledně jednu z nich vyberou (Gati & Asher, 2001). Termı́n karié rové rozhodová nı́ tedy zahrnuje nejenom volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, ale i ostatnı́ rozhodovacı́ procesy spojené se vzdě lá vá nı́m a profesnı́ karié rou v prů bě hu celé ho ž ivota jedince. Hlavnı́m obsahem profesní orientace je utvá ř enı́ a rozvı́jenı́ reá lné ho vzdě lá vacı́ho a profesnı́ho cı́le a perspektivy mladé ho č lově ka a vlastnostı́ a schopnostı́ vý znamný ch pro proces volby povolá nı́, jeho vykoná vá nı́ a event. rekvali ikace (Prů cha, Walterová , Mareš , 2003, s. 181). V souladu se Z. Friedmannem (2011b) chá peme profesnı́ orientaci jako dlouhodobý pedagogický proces, jehož cı́lem je zač leň ová nı́ mladý ch lidı́ do svě ta prá ce. Samotný ná zev profesnı́ orientace ú zce souvisı́ s pojmem profese, je z ně j odvozová n a podle L. Hř ebı́čka (1984) má zá klad ve svě tě prá ce. Navı́c nediferencuje mezi slož kou poradenskou a vý chovně -vzdě lá vacı́. Tento nedostatek ř eš ı́ nově jš ı́ pojmy karié rové poradenstvı́ a karié rová vý chova. OECD de inuje kariérové poradenství jako „služ by zamě řené na pomoc jedinců m v kaž dé m vě ku a fá zi jejich ž ivota př i rozhodová nı́ v oblasti š kolnı́ho vzdě lá vá nı́, celož ivotnı́ho vzdě lá vá nı́ i zamě stná nı́ a př i rozvoji karié ry“ (Career Guidance . . ., 2004, s. 19). Karié rové poradenstvı́ podle tohoto dokumentu pomá há jedinců m př emý šlet o vlastnı́ch př ánı́ch a zá jmech, pozná vat osobnostnı́ př edpoklady a hledat jejich vzá jemný soulad s mož nostmi vzdě lá vacı́ho systé mu a trhu prá ce. Komplexnı́ karié rové poradenstvı́ se dá le snaž ı́ uč it jedince plá novat a č init rozhodnutı́ ve vztahu ke vzdě lá vá nı́ a prá ci a zpř ı́stupň uje potř ebné informace o vzdě lá vacı́ch př ı́lež itostech a trhu prá ce. Pro odbornou pomoc jedinci př i ř eš enı́ otá zek souvisejı́cı́ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je podle S. Vendela a N. Sedlá k Vendelové (2008, s. 52) použ ıv́ á n už šı́ pojem profesnı́ poradenstvı́. Kariérovou výchovu lze de inovat jako systematické ú silı́ ovlivnit karié rový vý voj ž áků skrze rů zné typy vý chovně -vzdě lá vacı́ch strategiı́ (Isaacson & Brown, 2000). Jedná se o „dlouhodobý proces usmě rň ová nı́ karié rové ho vý voje celý ch populač nı́ch roč nı́ků , který probı́há v rá mci vš eobecné vý chovy a vzdě lá vá nı́“ (Vendel, 2008, s. 50).

18

Uvod

Karié rová vý chova rozvı́jı́ a prohlubuje chá pá nı́ svě ta prá ce a vzdě lá vá nı́ v rá mci kurikula, zahrnuje i rozvoj schopnostı́ a osvojová nı́ dovednostı́, které usnadň ujı́ ž ivotnı́ změ ny, př echod mezi vzdě lá vacı́mi stupni a ná sledně ze š koly do zamě stná nı́ (srov. Hansen, 2007). V literatuř e a kurikulá rnı́ch dokumentech se mů ž eme setkat také s označ enı́m vý chova k volbě povolá nı́, vý chova k povolá nı́ a vý chova k profesi. Informacemi pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy jsou informace potř ebné k plá nová nı́ a volbě vhodné vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Podle S. Vendela a M. Sedlá k Vendelové (2008, s. 53) jsou pro toto rozhodová nı́ nutné tř i druhy informacı́: 1) o oborech vzdě lá nı́ a povolá nı́ch; 2) o sobě (o schopnostech a dalš ı́ch osobnostnı́ch vlastnostech souvisejı́cı́ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy); 3) o krocı́ch vedoucı́ch k racioná lnı́ volbě . Subjekty budou v monogra ii diferencová ny z hlediska zastá vaný ch sociá lnı́ch rolı́, pracovnı́ch pozic nebo vykoná vaný ch funkcı́. V odborné literatuř e jsou chá pá ny v rů zný ch vý znamech př edevš ı́m pojmy ž ák a dı́tě . Žákem ve shodě s J. Prů chou, E. Walterovou a J. Mareš em (2003, s. 316) chá peme jedince v roli vychová vané ho a vzdě lá vané ho, který navš tě vuje zá kladnı́ š kolu. Pojmem dítě je označ ová n celož ivotnı́ př ı́buzenský pomě r vů č i rodič ům. Odklá nı́me se tedy od vý znamu, který má ve vý vojové psychologii, v nı́ž je dı́tě tem chá pá n lidský jedinec v ž ivotnı́ fá zi od narozenı́ do obdobı́ adolescence.

Cíle monogra ie Cı́lem př edklá dané monogra ie je syntetizovat teoretické a empirické poznatky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a na zá kladě vlastnı́ho vý zkumné ho š etř enı́ př ispě t do odborné diskuze o tomto rozhodovacı́m procesu nový mi informacemi. V prvnı́ č ásti monogra ie chceme popsat př ı́stupy aplikované v karié rový ch teoriı́ch, nastı́nit karié rový vý voj adolescentů s ohledem na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, objasnit konstrukt karié rové zralosti, kategorizovat a popsat tě žkosti, které se mohou vyskytnout u ž áků př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze; syntetizovat č eské a zahranič nı́ empirické poznatky o č asové m urč enı́ poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, o zdrojı́ch vlivů , rad, pomoci a o využ ıv́ á nı́ informač nı́ch pramenů ; na zá kladě dostupný ch vý zkumů a teoriı́ zhodnotit vliv rodinné ho prostř edı́ a rodinný ch procesů na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků , mı́ru jejich autonomie v rozhodovacı́m procesu, roli vrstevnı́ků , uč itelů a karié rový ch poradců ; vysvě tlit vliv vzdě lanostnı́ch aspiracı́ na karié rové rozhodová nı́, urč it rozsah aspiracı́ u č eský ch ž áků a analyzovat jejich determinanty. Poně vadž o té matu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy publikuje v č eské m teritoriu pouze malý okruh autorů , budeme se ve vě tš ı́ mı́ře opı́rat o zahranič nı́ zdroje. Ve druhé č ásti monogra ie chceme prezentovat vý sledky vlastnı́ho vý zkumné ho š etř enı́. Zde si za cı́l klademe urč it poč átek rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze; identi ikovat podně ty, jež u nich rozhodovacı́ proces iniciujı́; zjistit ná zory ž áků a rodič ů na otá zku, kdo by mě l o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v rodině rozhodovat, které osoby ze sociá lnı́ho okolı́ na rozhodová nı́ ž áků pů sobı́ a jaký je jejich vliv; do jaké mı́ry se ž áci identi ikujı́ s profesı́ svý ch rodič ů nebo

Uvod

19

jiný ch č lenů rodiny. Dá le je naš ı́m cı́lem vymezit, které formá lnı́ a neformá lnı́ zdroje informacı́ ž áci a rodič e využ ıv́ ajı́, jak hodnotı́ jejich pomoc a jaké informace by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili.

Návaznost na předchozí vědecké a odborné práce Monogra ie navazuje na naš e př edchozı́ vě decké a odborné prá ce z oblasti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy publikované v monogra iı́ch a č asopisech: – Profesnı́ orientace adolescentů : poznatky z teoriı́ a vý zkumů (Hlaďo, 2012b); – Karié rový vý voj a karié rová př ipravenost adolescentů (Hlaďo, 2011b); – Dynamika rozhodová nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol o dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá ze (Hlaďo, 2010a); – Vliv sociá lnı́ho okolı́ na karié rové rozhodová nı́ ž áků př i př echodu do vyš šı́ho sekundá rnı́ho vzdě lá vá nı́ (Hlaďo, 2010c); – Sociá lně -psychologické aspekty volby technické ho a humanitnı́ho studijnı́ho zamě řenı́ př i tranzici ž áků do maturitnı́ch oborů na stř ednı́ch š kolá ch (Hlaďo & Balcar, 2012); – Vý zkum volby povolá nı́ dospı́vajı́cı́ch v kontextu rodiny (Hlaďo, 2009b); – Strategie uplatň ované rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy ž áků (Hlaďo, 2010b); – Informač nı́ a projektová podpora profesnı́ orientace (Hlaďo, 2011b).

Struktura monogra ie Struktura monogra ie je dá na ú vodem, devı́ti kapitolami, zá vě rem, souhrnem v č eské m a anglické m jazyce, seznamy použ ité literatury, tabulkami a obrá zky, jmenný m rejstř ı́kem a př ı́lohami. Prvnı́ dvě kapitoly tvoř ı́ teoretický rá mec² k vý zkumné mu š etř enı́. V ná sledujı́cı́ch sedmi kapitolá ch je popsá na metodologie vý zkumu a prezentová ny zjiš tě né poznatky. Vzhledem k jejich znač né mu rozsahu př ipojujeme diskuzi vž dy za př ı́sluš nou kapitolu, a nikoliv až na konec prá ce, jak je to u obdobný ch publikacı́ bě žné . Monogra ie se od jiný ch pracı́ odliš uje rovně ž tı́m, ž e empirická č ást je psá na tak, aby byla pro č tená ř e pochopitelná i bez znalosti teoretický ch vý chodisek. Z tohoto dů vodu se v nı́ mohou opakovat ně které informace prezentované v teoretické m rá mci. Prvnı́ kapitola s ná zvem Kariérové teorie s akcentem na rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze je zá kladem pro teoretické uchopenı́ problematiky volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Jsou v nı́ kategorizová ny a struč ně popsá ny vybrané př ı́stupy v karié rový ch teoriı́ch, a to strukturá lnı́ a procesuá lnı́ př ı́stupy, obsahové a procesuá lnı́ teorie a systé mově teoretický rá mec karié rové ho 2 Teorie, které netvoř ı́ nezbytnou souč ást vý chodisek vý zkumu a byly publiková ny v naš ich dř ıv ́ ě jš ı́ch pracech, jsou prezentová ny v komprimované podobě . Jde př edevš ı́m o vybrané koncepce karié rový ch teoriı́, jež jsou zevrubně popsá ny v monogra ii Profesní orientace adolsecentů: poznatky z teorií a výzkumů (Hlaďo, 2012b, s. 21–41). Kapitoly obsaž ené v př edklá dané monogra ii jsou tedy pů vodnı́ nebo byly př epracová ny, aby odrá ž ely aktuá lnı́ stav vě decké ho pozná nı́.

20

Uvod

vý voje. Ná sleduje shrnutı́ teoriı́ karié rové ho vý voje u adolescentů , konkré tně teorie E. Ginzberga a jeho spolupracovnı́ků a teorie D. Supera. Jsou popsá na stadia karié rové ho vý voje, který mi jedinci prochá zejı́ obvykle v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence. Souč ástı́ kapitoly je deskripce konstruktu karié rové zralosti a tě žkostı́ vyskytujı́cı́ch se př i karié rové m rozhodová nı́, resp. př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Ve druhé kapitole, pojmenované Empirické poznatky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy, jsou př ehledovou formou prezentová ny zá vě ry č eský ch a zahranič nı́ch vý zkumů . Poně vadž volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je u ná s i v zahranič ı́ č astý m vý zkumný m té matem, zamě řili jsme se pouze na dı́lč ı́ aspekty tohoto rozhodovacı́ho procesu. Př edmě tem naš ı́ analý zy jsou vý zkumy, jejichž cı́lem bylo č asově urč it poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, zjistit faktory stimulujı́cı́ rozhodovacı́ proces, zdroje vlivů , informacı́, rad a pomoci. Zvlá š tnı́ pozornost je vě nová na volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v kontextu rodiny. V zá vě ru kapitoly jsou prezentová ny znalosti o vlivu vzdě lanostnı́ch aspiracı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a interpretová ny sociá lnı́, ekonomické a demogra ické faktory, které se podı́lejı́ na jejich formová nı́. Implicitnı́ souč ástı́ druhé kapitoly jsou teorie ze sociá lnı́ch vě d. V ná sledujı́cı́ch kapitolá ch je zdů vodně na a popsá na metodologie vý zkumné ho š etř enı́ (3. kapitola) a prezentová ny a diskutová ny zjiš tě né poznatky o č asové m urč enı́ poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (4. kapitola), o ná zorech ž áků a rodič ů na roli akté rů v tomto rozhodovacı́m procesu (5. kapitola), o sociá lnı́ch vlivech (6. kapitola), o využ ıv́ á nı́ a hodnocenı́ efektivity informač nı́ch zdrojů (7. kapitola), internetový ch strá nek (8. kapitola) a o typech informacı́, které ž áci a rodič e ze své ho subjektivnı́ho pohledu k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze potř ebujı́ (9. kapitola). Poznatky, k nimž jsme v monogra ii dospě li, jsou shrnuty v Závěru.

Cílová skupina čtenářů Informace o rozhodovacı́m procesu, který m prochá zejı́ ž áci a jejich rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na konci povinné š kolnı́ dochá zky, jsou potř ebné pro edukač nı́ a poradensko-psychologickou praxi. Ta se musı́ neustá le př izpů sobovat turbulentnı́m společ enský m změ ná m (srov. Kniveton, 2004). Bez aktuá lnı́ch informacı́ z té to oblasti se neobejdou př edevš ı́m uč itelé tematické ho okruhu Svě t prá ce, kteř ı́ v rá mci formá lnı́ho vzdě lá vá nı́ př ipravujı́ ž áky na volbu dalš ı́ho vzdě lá vá nı́, prvotnı́ vý bě r profese a př ı́padný vstup na trh prá ce. Znalost problematiky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků zá kladnı́ch š kol je dá le tř eba k zefektivně nı́ prá ce karié rový ch poradců (vý chovný ch poradců , š kolnı́ch psychologů , poradenský ch psychologů apod.) a pedagogů participujı́cı́ch na karié rové vý chově a karié rové m poradenstvı́. Nemé ně dů lež itou cı́lovou skupinou jsou vý zkumnı́ci, kteř ı́ mohou monogra ii využ ı́t jako zá klad př i koncipová nı́ obsahově už šı́ch a hlubš ı́ch vý zkumů nebo k replikaci prezentované ho vý zkumu.

Teoretické a empirické poznatky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy

22

1.1 Př ı́stupy v karié rový ch teoriı́ch

23

Kapitola 1 Kariérové teorie s akcentem na rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Karié rové teorie majı́ pomě rně krá tkou historii. K jejich vý razně jš ı́mu rozvoji dochá zı́ až od 20. stoletı́. Vzhledem k velké mu poč tu autorů , myš lenek a př ı́stupů je obtı́žné karié rové teorie uspoř ádat a podat jejich vyč erpá vajı́cı́ př ehled. Naš ı́m cı́lem proto nenı́ objasnit vš echny existujı́cı́ karié rové teorie v jejich š ı́řce a hloubce, ale naznač it hlavnı́ myš lenkové proudy v té to oblasti s akcentem na rozhodová nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Zamě řı́me se na karié rové teorie zabý vajı́cı́ se karié rový m vý vojem v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence, karié rovou zralostı́ a tě žkostmi volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků zá kladnı́ch š kol.

1.1

Přístupy v kariérových teoriích

Karié rové teorie popsali a systematizovali S. Osipow (1968, 1990), S. Weinrach (1979), R. Corsini a B. Ozaki (1984), C. Minor (1992), E. Herr a S. Cramer (1996), S. Osipow a L. Fitzgerald (1996), D. Brown (2002), L. Flores (2003), S. Niles a J. Harris-Bowlsbey (2005), W. Patton a M. McMahon (2006), N. Gikopoulou (2012) a mnozı́ dalš ı́. V č eský ch a slovenský ch podmı́nká ch se touto problematikou zabý vali J. Koš čo et al. (1987), M. Klı́mová (1987), L. Hř ebı́ček (2001), S. Vendel (2008), P. Hlaďo (2012b) aj. S. Weinrach (1979) v karié rový ch teoriı́ch rozliš uje strukturá lnı́ a procesuá lnı́ př ı́stupy. Charakteristický m rysem strukturálních přístupů je spojenı́ a interakce mezi jedincem a pracovnı́m prostř edı́m. K tomuto ú č elu slouž ı́ ř ada psychometrický ch ná strojů , které umož ňujı́ př iř adit osobnost jedince ke vhodné skupině povolá nı́. Př ı́kladem strukturá lnı́ho př ı́stupu je prá ce H. Münsterberga, z jehož konfrontač nı́ho modelu se ná sledně vypro ilovala teorie rysů a faktorů (Kohoutek, 2008). H. Mü nsterberg na zá kladě svý ch psychologický ch experimentů vyslovil myš lenku, ž e k ú spě šné mu uplatně nı́ se v množ stvı́ profesı́ musı́ č lově k disponovat komplexem psychický ch vlastnostı́. Vlastnosti potř ebné k vý konu povolá nı́ je mož né zjiš ťovat psychologický mi testy. Na jejich zá kladě lze rozhodnout o psychické způ sobilosti jedince pro vykoná vá nı́ urč ité profese (Bubelı́ni, 1981). Teorie rysů a faktorů (angl. trait-and-factor theory), která vychá zı́ př edevš ı́m z prá ce americké ho profesora sociologie F. Parsonse, se zamě řuje na obsah karié rové ho rozhodová nı́ a př edpoklá dá , ž e lze poznat osobnostnı́ dispozice jedince,

24

1 Karié rové teorie s akcentem na rozhodová nı́ ž áků . . .

porovnat je s pož adavky a mož nostmi svě ta prá ce, a tak ř eš it problé my spojené s tı́mto rozhodová nı́m (srov. Walsh & Osipow, 1995). V rá mci teorie rysů a faktorů se postupně vyvinula ř ada speci ický ch př ı́stupů . V souč asné době byly absorbová ny dalš ı́mi teoretický mi př ı́stupy a jen má lo teoretiků karié rové ho vý voje lze považ ovat za č isté př ıv́ rž ence tohoto myš lenkové ho proudu. Př ı́kladem je J. Holland (1973, 1996, 1997), který zkonstruoval teorii pracovnı́ch typů osobnosti a pracovnı́ho prostř edı́. A. Mezera (2005) uvá dı́, ž e ve smyslu té to obecné teorie č lově k volı́ urč itá povolá nı́, která odpovı́dajı́ hierarchii č i struktuř e jeho osobnostnı́ch vlastnostı́, a preferuje profese, jež jsou schopny uspokojit individuá lnı́ potř eby. Podle R. Kohoutka a J. Stě panı́ka (2000) má kaž dý jedinec podle své hierarchie hodnot sklon preferovat povolá nı́ patř ı́cı́ do jedné ze š esti skupin pracovnı́ho prostř edı́ – praktické ho, zkoumajı́cı́ho, umě lecké ho, sociá lnı́ho, podnikavé ho a tradič nı́ho. Dů sledkem je, ž e osoby vykoná vajı́cı́ povolá nı́ v urč ité profesnı́ skupině vykazujı́ podobné osobnostnı́ charakteristiky a podobný karié rový vý voj. Soulad mezi pro ilem osobnosti a podmı́nkami pracovnı́ho prostř edı́ determinuje pracovnı́ spokojenost, stabilitu a vý konnost v povolá nı́ (srov. Holland, 1997). Lidé , kteř ı́ si zvolı́ prá ci v prostř edı́, jež se shoduje s jejich pracovnı́m typem osobnosti, budou ve zvolené m povolá nı́ pravdě podobně ji ú spě šnı́ a spokojenı́. Př i karié rové m rozhodová nı́ by proto mě l bý t brá n v ú vahu pracovnı́ typ osobnosti a vybı́rá na povolá nı́, která jsou s nı́m kompatibilnı́. Dalš ı́ teoriı́ spadajı́cı́ do př ı́stupu zdů razň ujı́cı́ho shodu osobnosti s prostř edı́m je teorie profesnı́ho př izpů sobenı́ (angl. theory of work adjustment) R. Dawise a L. Lofquista (1984). Strukturá lnı́ př ı́stupy zdů razň ujı́, ž e pro uspokojujı́cı́ karié rové rozhodnutı́ je dů lež ité , aby si jedinec vybral to povolá nı́, které ho bude bavit, využ ıv́ at jeho vrozený ch i zı́skaný ch př edpokladů a odpovı́dat jeho profesnı́ motivaci. Strukturá lnı́ př ı́stupy jsou vzhledem k jednoduché aplikaci teorie v praxi a tendenci karié rové chová nı́ spı́še popisovat než vysvě tlovat kritiky označ ová ny jako simplicistnı́. Poně vadž strukturá lnı́ př ı́stupy nezdů razň ujı́ procesuá lnı́ strá nku karié rové ho rozhodová nı́, je jim dá le vytý ká no, ž e jsou př ı́liš statické (srov. Weinrach, 1979). Procesuální přístupy se od př ı́stupů strukturá lnı́ch odliš ujı́ tı́m, ž e explicitně nespojujı́ jedince se svě tem prá ce. Podstatný m rysem procesuá lnı́ch př ı́stupů je společ ný ná zor, ž e karié rový vý voj je procesem, jenž probı́há v prů bě hu delš ı́ho č asové ho ú seku a tvoř ı́ protiklad k udá lostem, které nastá vajı́ obvykle v jednom dané m okamž iku ž ivota jedince. Karié rový vý voj je souč ástı́ komplexnı́ho vý voje jedince (Hartung, Porfeli, & Vondracek, 2005; Tracey, 2002; Vondracek, 2001). D. Brown (2003) se domnı́vá , ž e karié rový vý voj je komplexnı́m celož ivotnı́m procesem, zahrnujı́cı́m psychologické , sociologické , ekonomické a kulturnı́ faktory, které ovlivň ujı́ selekci, adjustaci a postup v zamě stná nı́ jedinců a souhrnně formujı́ jejich karié ru. Procesuá lnı́ aspekt karié rové ho vý voje vhodně vystihuje také S. Sears (1982, s. 139), která karié rový vý voj chá pe jako „vš eobecný model psychologický ch, sociologický ch, vý chovně -vzdě lá vacı́ch, fyzický ch, ekonomický ch faktorů a př ı́lež itostı́, jež se spojujı́ do podoby celož ivotnı́ profesnı́ drá hy jedince“. G. Peterson et al. (2002, s. 314) deinujı́ procesuá lnı́ koncept karié rové ho vý voje jako „uskuteč ňová nı́ ř ady karié rový ch rozhodnutı́, která utvá ř ejı́ celkovou karié rovou drá hu bě hem ž ivota“. Takté ž D. Super,

1.1 Př ı́stupy v karié rový ch teoriı́ch

25

M. Savickas a C. Super (2002) př edpoklá dajı́, ž e se karié rový vý voj odehrá vá v prů bě hu celé ho ž ivota. Procesuá lnı́ př ı́stup byl poprvé rozvinut v prá ci E. Ginzberga a jeho spolupracovnı́ků (Ginzberg et al., 1951), kteř ı́ vystoupili s ná zorem, ž e volba povolá nı́ je vý vojový m procesem, jenž probı́há ř adu let. Jejich pů vodnı́ ná vrh, př edpoklá dajı́cı́, ž e proces volby povolá nı́ konč ı́ v obdobı́ rané dospě losti, byl pozdě ji nahrazen pozná nı́m volby povolá nı́ jako celož ivotnı́ho rozhodovacı́ho procesu. Nejstrukturovaně jš ı́ a nejlé pe zdů vodně nou verzi vý vojově chá pané profesnı́ karié ry př edlož il americký psycholog D. Super (1979). Podle ně j karié rový vý voj př edstavuje proces neustá lý ch kontinuá lnı́ch př emě n př i ř eš enı́ vý vojový ch ú kolů vztahujı́cı́ch se k prá ci a povolá nı́, odehrá vajı́cı́ se v prů bě hu ž ivotnı́ drá hy jedince. Podle V. Hewer (1963) lze karié rové teorie dě lit podobně jako teorie osobnosti. Sama klasi ikuje karié rové teorie do tř ı́ skupin. Prvnı́ se orientuje na urč ité rysy a vlastnosti, a tedy produkuje rů zné taxonomie. Druhá je de inová na jako dynamická organizace tě chto rysů . Obě skupiny podle nı́ slouž ı́ k vysvě tlenı́ motivace, a to pomocı́ psychoanalý zy, teorie potř eb a teorie sebepojetı́. Tř etı́ skupina teoriı́ je zamě řena na karié rový vý voj. Modernı́ teorie vý vojové psychologie a karié rové teorie chá pou vý voj jako dynamickou interakci mezi prostř edı́m a jedincem (srov. Lerner, 1991; Vondracek, Lerner, & Schulenberg, 1983). W. Patton a M. McMahon (1999) tvrdı́, ž e klı́čový mi prvky karié rové ho vý voje jsou jedinec, prostř edı́, interakce a změ na. Z tohoto pohledu rozč lenily karié rové teorie na ty, které zdů razň ujı́ obsah, a ty, jež kladou dů raz na proces. Obsahové teorie se tý kajı́ faktorů pů sobı́cı́ch na karié rový vý voj č lově ka, které mohou bý t buď vnitř nı́, anebo majı́ koř eny v prostř edı́, v ně mž jedinec ž ije. Př edstaviteli tě chto teoriı́ jsou F. Parsons a J. Holland. Procesuální teorie se snaž ı́ vysvě tlit změ ny v prů bě hu č asu a rozhodovacı́ procesy. Do tě chto teoriı́ lze zař adit prá ce E. Ginzberga a jeho spolupracovnı́ků a D. Supera. Uvedené autorky do své ho č leně nı́ dá le zahrnujı́ teorie, které se snaž ı́ spojit a rozvinout oba zmı́ně né př ı́stupy. Jsou jimi teorie volby povolá nı́ a uspokojová nı́ potř eb A. Roe (Roe, 1956), sociálně-kognitivní kariérová teorie (Lent, Brown, & Hackett, 2002), teorie J. Krumboltze (Krumboltz, 1979) a teorie omezení a kompromisu (Gottfredson, 2005). Hlavnı́m př ı́nosem jmenovaný ch autorek k rozvoji karié rový ch teoriı́ je vypracová nı́ systémově teoretického rámce kariérového vývoje s využ itı́m konstruktivistické ho př ı́stupu³ (Patton & McMahon, 2006). Rá mec zahrnuje systé m jedince (vě k, pohlavı́, vlohy, schopnosti, dovednosti, zá jmy, hodnoty, sebepojetı́, fyzické atributy, zdravı́, handicapy, znalosti svě ta prá ce, vyzná nı́, sexuá lnı́ orientaci, etnický pů vod), sociá lnı́ systé m (rodič e, rodina, vrstevnı́ci aj.), systé m prostř edı́ a společ nosti (socioekonomický status, pracovnı́ prostř edı́, komunitnı́ skupiny, vzdě lá vacı́ instituce, trh prá ce, masmé dia, politická situace, historické trendy, země pisná poloha, globalizace aj.) a vlivy pů sobı́cı́ např ı́č č asem. Zatı́mco zá kladnı́ prvky systé mu zů stá vajı́ v prů 3 Konstruktivistický př ı́stup lze charakterizovat snahou o konvergenci karié rový ch teoriı́, synté zu a systematizaci mnoha rů zný ch pojetı́ a kritické zhodnocenı́ př edchá zejı́cı́ch karié rový ch teoriı́, a to s dů razem na holistické vnı́má nı́ karié rové ho chová nı́ a vzá jemný ch vztahů mezi jeho jednotlivý mi prvky (Patton, 2008).

26


bě hu ž ivota stejné , jejich povaha a dů lež itost se v jednotlivý ch stadiı́ch karié rové ho vý voje mě nı́. W. Patton (2008) vysvě tluje vytvoř enı́ systé mově teoretické ho rá mce karié rové ho vý voje společ enský mi a ekonomický mi změ nami. Domnı́vá me se, ž e vý razně př ispı́vá k pochopenı́ a objasně nı́ vlivů pů sobı́cı́ch na karié rový vý voj a k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, stejně jako k vysvě tlenı́ ř ady karié rový ch teoriı́ a jejich vzá jemný ch vztahů .

1.2 1.2.1

Kariérový vývoj adolescentů Teorie E. Ginzberga a jeho spolupracovníků

V 50. letech 20. stoletı́ provedla interdiscipliná rnı́ skupina kolem E. Ginzberga – slož ená ze sociologa, psychiatra, ekonoma a psychologa – vý zkum karié rové ho rozhodová nı́. Jako jedna z prvnı́ch uplatnila př i zkoumá nı́ vý vojově -psychologický př ı́stup a rozpracovala teoretickou bá zi dynamické ho chá pá nı́ karié rové ho vý voje (srov. Ginzberg et al., 1951). Na zá kladě své ho vý zkumu vyslovili uvedenı́ badatelé př esvě dč enı́, ž e karié rové rozhodová nı́ nenı́ jednorá zový akt, ale dlouhodobý vý vojový proces. Již od rané ho dě tstvı́ si jedinec na zá kladě rů zný ch sociá lnı́ch podně tů a svý ch vlastnı́ch potř eb ve fantazii př edstavuje, č ı́m bude. Stě žejnı́ č ást tohoto rozhodovacı́ho procesu vš ak podle V. Zunkera (1997 in Nilsson & Akerblom, 2001) trvá od př edpubertá lnı́ho obdobı́ až do vě ku př ibliž ně dvaceti let. Vš ichni jedinci bě hem tohoto procesu projdou tř emi obdobı́mi, která do jisté mı́ry korespondujı́ s chronologický m vě kem (srov. Ginzberg et al., 1951): – Období fantazijní volby (angl. fantasy stage) trvá od rané ho dě tstvı́ do 11 let. V tomto obdobı́ si dı́tě na zá kladě rů zný ch sociá lnı́ch podně tů a svý ch vlastnı́ch potř eb ve fantazii př edstavuje, č ı́m bude. Př edstavy o budoucı́m povolá nı́ si vytvá ř ı́ bez př imě řený ch vě domostı́ o tom, jaké pož adavky na č lově ka kladou jednotlivá povolá nı́, a bez ná lež itý ch znalostı́ vlastnı́ch př edpokladů k jejich vý konu. Dě je se tak př edevš ı́m na zá kladě hry. Dě ti jsou v tomto obdobı́ př esvě dč eny, ž e si mohou zvolit jaké koliv povolá nı́. V prů bě hu fantazijnı́ho obdobı́ ješ tě ignorujı́ tř i dů lež ité slož ky procesu volby povolá nı́ – realitu, své schopnosti a č asovou perspektivu. – Období pokusné volby (angl. tentative stage) probı́há od 11 do 16–17 let. Pro toto obdobı́ je charakteristické seznamová nı́ se s pož adavky profesı́. Jedinec se pokouš ı́ o volbu povolá nı́ na zá kladě sebepozná vá nı́ a sebehodnocenı́. Nebere ješ tě dostateč ně v ú vahu objektivnı́ pož adavky společ nosti a svě ta prá ce, rozhodujı́cı́mi faktory jsou zá jmy (11–12 let), osobnostnı́ př edpoklady pro vý kon povolá nı́ (13–14 let) a hodnoty (15–16 let). – Období realistické volby (angl. realistic stage) trvá od 17 let po ranou dospě lost. V tomto obdobı́ je již č lově k schopen př i rozhodová nı́ o volbě povolá nı́ zvá ž it faktory subjektivnı́ (zá jmy, schopnosti a hodnoty) i objektivnı́ (pož adavky povolá nı́, situaci na trhu prá ce a společ enské potř eby) a uč init mezi nimi př imě řený kompromis.

1.2 Karié rový vý voj adolescentů

27

Vý še popsaný vý vojový proces je podle E. Ginzberga ireverzibilnı́. Nezvratnost spoč ıv́ á ve skuteč nosti, ž e se jedinec nemů ž e č asově ani psychicky vrá tit do bodu, kdy bylo mož né rozhodnutı́ změ nit. Vý znamnou roli hraje tlak sociá lnı́ho okolı́ na jedince, neboť v ně m vytvá ř ı́ zá brany změ nit rozhodnutı́ i v př ı́padě , ž e by si to sá m př ál. Nemé ně dů lež itou tezı́ Ginzbergovy teorie je, ž e vš echny profesně volebnı́ akty se dě jı́ na zá kladě kompromisů mezi osobnı́mi hodnotami, př ánı́mi, cı́li, zá jmy, schopnostmi a vně jš ı́mi podmı́nkami svě ta prá ce. Volba povolá nı́ je vý sledkem kumulativnı́ho procesu, ř etě zu postupně na sebe navazujı́cı́ch determinujı́cı́ch voleb. Z hlediska profesnı́ karié ry se v tomto pojetı́ ukazuje jako rozhodujı́cı́ dynamické a rozsá hlé vý vojové obdobı́, které zač ı́ná ú tlý m dě tstvı́m a konč ı́ př ibliž ně ranou dospě lostı́. V restrukturalizované m modelu E. Ginzberg (1979) prová dı́ kritickou revizi pů vodně navrž ené teorie. Nově chá pe volbu povolá nı́ jako proces, který nenı́ limitová n prvnı́mi dvě ma deká dami ontogenetické ho vý voje č lově ka, ný brž je č asově neomezený a prostupuje celý m pracovnı́m ž ivotem jedince. Na zá kladě pozdě jš ı́ch vý zkumný ch zjiš tě nı́ dá le př ehodnocuje chá pá nı́ volby povolá nı́ jako ireverzibilnı́ho procesu. Př estož e se nadá le domnı́vá , ž e ř ada dı́lč ı́ch rozhodnutı́ vý znamně ovlivň uje profesnı́ perspektivu č lově ka, nelze jednoznač ně tvrdit, ž e majı́ nezvratný dopad na karié rovou drá hu. Nadá le vš ak zdů razň uje vý znam vč asné ho rozhodnutı́ o budoucı́ profesnı́ drá ze. Poslednı́ tezi pů vodnı́ teorie E. Ginzberg nezamı́tá . Clově k musı́ př i volbě povolá nı́ udě lat ř adu kompromisů mezi individuá lnı́mi preferencemi a objektivnı́mi omezenı́mi svě ta prá ce. V revizi teorie se vš ak př iklá nı́ k vhodně jš ı́ formulaci konceptu kompromisu a vzhledem k dynamické povaze rozhodovacı́ho procesu navrhuje nahradit označ enı́ kompromis pojmem optimalizace. Nové pojetı́ volby povolá nı́, jak ji chá pe E. Ginzberg (1979), bychom mohli de inovat jako celož ivotnı́ rozhodovacı́ proces, bě hem které ho jedinec usiluje o nalezenı́ optimá lnı́ho vztahu mezi př ı́pravou na povolá nı́, vytyč ený mi cı́li a realitou svě ta prá ce.

1.2.2

Teorie D. Supera

Mezi př ednı́ teoretiky karié rové ho vý voje je zař azová n D. Super, podle ně hož je karié rový vý voj slož itý m multifaktorově podmı́ně ný m procesem, který se neobjevuje izolovaně , ale probı́há po celý ž ivot č lově ka. V Superově teorii profesioná lnı́ho vý voje hraje vý znamnou ú lohu sebepojetı́ č lově ka (angl. self-concept), které chá pe jako fenomená lnı́ zkuš enost identity Já . Sebepojetı́, př edstava o sobě je to, co si urč itá osoba o sobě myslı́, obraz, který o sobě má . Tento obraz je vý sledkem fyzické ho, mentá lnı́ho a sociá lnı́ho zrá nı́, interakce s dospě lý mi a sledová nı́ jejich pracovnı́ho chová nı́. Uvedené skuteč nosti vý razně ovlivň ujı́ profesnı́ aspirace, vý bě r profese a dalš ı́ karié ru (Stikar et al., 2003). Sebepojetı́ je hnacı́ silou, která vytvá ř ı́ karié rový vzorec, jı́mž se č lově k ř ı́dı́ po celý svů j ž ivot (srov. Nilsson & Akerblom, 2001). D. Super chá pe profesioná lnı́ vý voj jako č ást vš eobecné ho vý vojové ho procesu jedince (Bubelı́ni, 1981). Na tomto zá kladě identi ikoval a charakterizoval celkem pě t obdobı́ karié rové ho vý voje: 1. stadium rů stu (angl. growth); 2. stadium zkoumá nı́ (angl. exploration);

28


3. stadium budová nı́ (angl. establishment); 4. stadium udrž ová nı́ (angl. maintenance); 5. stadium odpoutá nı́ (angl. disengagement). Označ enı́ jednotlivý ch vý vojový ch obdobı́ naznač ujı́ hlavnı́ ú koly, který ch má bý t v prů bě hu kaž dé ho z nich dosaž eno. Pů vodně D. Super chá pal tato stadia jako sukcesivnı́, tj. jdoucı́ za sebou v konstantnı́m č asové m sledu (Vendel, 2008). Pozdě ji př ipustil, ž e ne vš ichni lidé projdou chronologicky vš emi stadii. Zá ci v prů bě hu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na zá kladnı́ š kole prochá zejı́ prvnı́mi dvě ma stadii, tj. stadiem rů stu a zkoumá nı́: – Stadium růstu jedinci obvykle prož ıv́ ajı́ mezi 4.–13. rokem ž ivota. V tomto obdobı́ př evlá dá hra a č innosti spojené s fantaziı́, postupně narů stá sociá lnı́ aktivita, zvyš uje se vý znam zá jmů a schopnostı́ (Stikar et al., 2003). Hlavnı́ vý vojovou ú lohou stadia rů stu je podle S. Vendela (2008) krystalizace, urč enı́, upř esně nı́ a uskuteč ně nı́ karié rový ch voleb. Ve stadiu rů stu dochá zı́ k formová nı́ př edstav o povolá nı́ch na zá kladě osobnı́ch zkuš enostı́, pů sobenı́m rodinné ho prostř edı́, př átel a masmé diı́. Prvnı́ př edstavy o povolá nı́ch jsou v tomto obdobı́ obvykle tvoř eny př ı́mý m kontaktem s profesemi. Druhý m zdrojem jsou informace zı́ská vané ze sociá lnı́ho okolı́ jedince, př edevš ı́m od rodič ů a uč itelů . Tyto vlivy pů sobı́ jak na př edstavy o povolá nı́ch, tak na profesnı́ aspirace, vnı́má nı́ pož adavků povolá nı́ a posuzová nı́ vlastnı́ch př edpokladů k jejich vykoná vá nı́. Stejně tak na jedince pů sobı́ informace zprostř edková vané masmé dii (např. novinami, č asopisy, seriá ly, televiznı́mi poř ady a ilmy). Vý zkumy vypovı́dajı́ o tom, ž e na zá kladě pů sobenı́ tě chto vlivů dochá zı́ k př ejı́má nı́ ř ady stereotypů o povolá nı́ch. Jak zdů razň ujı́ C. Giannantonio a A. Hurley-Hanson (2006), př edstavy o profesı́ch vytvoř ené v prů bě hu stadia rů stu mohou vykazovat dlouhodobý vliv na karié rové rozhodová nı́, př edevš ı́m v pozdě jš ı́ch vý vojový ch stadiı́ch. – Stadium zkoumání je charakteristické pro 14.–24. rok ž ivota. Jedinci v tomto obdobı́ č asto stř ı́dajı́ své zá jmy, zajı́majı́ se o velké množ stvı́ odliš ný ch oborů , smě rů a č innostı́, aniž si doká ž ı́ stanovit hlavnı́ priority. Podle J. Stikara et al. (2003) ve stadiu zkoumá nı́ př evaž uje hledá nı́, př i ně mž se vý bě r profese zuž uje, ale nekonč ı́. Jedinci zač ı́najı́ shromaž ďovat speci ické informace o sobě a svě tě prá ce. Z nich dá le vychá zejı́ př i př izpů sobová nı́ zá jmů a schopnostı́, když se pokouš ejı́ uskuteč nit sebepojetı́ v pracovnı́ch a dalš ı́ch ž ivotnı́ch rolı́ch (Super, 1957). Stereotypy zı́skané ve stadiu rů stu jsou transformová ny pod vlivem nový ch poznatků o svě tě prá ce a př esně jš ı́ch informacı́ o jednotlivý ch profesı́ch. Př edstavy o profesı́ch vychá zejı́ v tomto stadiu př evá ž ně z př ı́mé ho kontaktu s osobami zastá vajı́cı́mi daná povolá nı́ a z poč áteč nı́ch pracovnı́ch zkuš enostı́. Profese jsou posuzová ny s ohledem na individuá lnı́ schopnosti a dovednosti, velký vliv hraje také sebepojetı́ a sebehodnocenı́. D. Super (1953) postupně precizoval vý sledky svý ch vý zkumů a ú vah o profesioná lnı́m vý voji do ně kolika zá kladnı́ch tezı́: – Lidé se navzá jem liš ı́ svý mi schopnostmi, zá jmy a rysy osobnosti.

1.3 Karié rová zralost

29

– Vzhledem k povaze tě chto a dalš ı́ch individuá lnı́ch charakteristik je kaž dý č lově k schopen vykoná vat celou ř adu povolá nı́. – Kaž dé povolá nı́ vyž aduje urč itý profesnı́ pro il, tj. model schopnostı́, zá jmů a rysů osobnosti. Ten se vyznač uje pomě rně vysokou mı́rou variability, umož ňujı́cı́ uplatně nı́ jedince v celé ř adě profesı́. – Profesnı́ zá jmy, kompetence lidı́ a sebepojetı́ se mě nı́ pod vlivem č asu, ž ivotnı́ch zkuš enostı́ a prostř edı́, ve které m č lově k ž ije a pracuje. Tyto faktory pak vý znamný m způ sobem ovlivň ujı́ vý bě r profese a poč áteč nı́ adaptaci v povolá nı́. – Karié rový vý voj nenı́ udá lostı́, která se objevuje izolovaně , ný brž zač ı́ná již v rané m dě tstvı́ a pokrač uje po celý ž ivot až do smrti. Je to slož itý, kontinuá lnı́, ale i diskontinuá lnı́ proces, ve které m se jedinec v prů bě hu jednotlivý ch ž ivotnı́ch obdobı́ musı́ rozhodovat buď v rá mci stejné ho povolá nı́, anebo mezi pů vodnı́m a nový m povolá nı́m. – Karié rový vý voj je multifaktorově podmı́ně ný. Jeho smě r a intenzita prů bě hu zá visejı́ na struktuř e a ú rovni samotné ho povolá nı́, psychobiologický ch danostech individua, ale i na sociá lnı́ch a ekonomický ch determinantá ch, vč etně mož nostı́ a př ı́lež itostı́, se který mi se jedinec setká vá . – Karié rový vý voj mů ž e bý t v jednotlivý ch etapá ch vý znamný m způ sobem usmě rň ová n vý chovou a poradenstvı́m, ú pravou podmı́nek, ve který ch probı́há proces dozrá vá nı́ schopnostı́ a zá jmů , pomocı́ př i sebeově řová nı́ v praxi a rozvı́jenı́m sebepojetı́. Karié rový vý voj je optimá lnı́, pokud je v prů bě hu jednotlivý ch fá zı́ podporová no jak zrá nı́ schopnostı́ a zá jmů , tak i tvorba př ı́lež itostı́ pro jejich využ ıv́ á nı́ v praxi. – Karié rový vý voj je v podstatě procesem rozvı́jenı́ sebepojetı́ a jeho naplň ová nı́. Sebepojetı́ je produktem vzá jemné ho pů sobenı́ zdě dě ný ch vloh, uzpů sobenı́ nervové ho a endokrinnı́ho systé mu, př ı́lež itostı́ a mož nostı́ zastá vat rozmanité role a hodnocenı́ vykoná vá nı́ tě chto rolı́ vý znamný m sociá lnı́m okolı́m. – Způ sobilost pro koná nı́ kompromisů mezi individuá lnı́mi př edpoklady a sociá lnı́mi okolnostmi, mezi sebepojetı́m a realitou lze plá novitě a zá mě rně rozvı́jet uč enı́m se společ enský m rolı́m, ať již ve fantazijnı́ch hrá ch, š kolnı́m vyuč ová nı́, ve volnoč asový ch aktivitá ch, nebo prostř ednictvı́m specializovaný ch poradenský ch aktivit. – Uspokojenı́ v prá ci a ž ivotě zá visı́ na nalezenı́ vhodný ch pracovnı́ch mož nostı́, v nichž č lově k mů ž e uplatnit své individuá lnı́ schopnosti, zá jmy, osobnostnı́ rysy a hodnotový systé m. D. Super ve své prá ci poskytl mnoho poznatků o karié rové m vý voji a vysvě tlil karié rové chová nı́ v rů zný ch ž ivotnı́ch etapá ch. Dů lež ité je rovně ž vypracová nı́ konstruktu kariérové zralosti.

30

1.3


Kariérová zralost

Vý zkumy opakovaně potvrdily, ž e pro ú spě šnou volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a budová nı́ karié ry je dů lež itá kariérová zralost⁴ (angl. career maturity). Jak bylo uvedeno, tento konstrukt př edlož il jako souč ást teorie karié rové ho vý voje v 50. letech minulé ho stoletı́ D. Super (1955). Karié rová zralost podle J. Critese (1976) vyjadř uje př ipravenost jedince uskuteč nit informované , vě ku př imě řené karié rové rozhodnutı́ a vypoř ádat se s karié rový mi vý vojový mi ú lohami. Na jeho zá kladě lze posoudit stupeň karié rové ho vý voje jedince. Zpoč átku nebyli teoretikové karié rové ho vý voje př i konceptualizaci karié rové zralosti schopni dospě t ke konsenzu. Podle D. Supera (1963 in Alvarez Gonzá lez, 2008) karié rová zralost vypovı́dá o zralosti jedince v jednotlivý ch vý vojový ch fá zı́ch, př ič emž ú roveň karié rové zralosti by mě la bý t srovná vá na s chronologický m vě kem. J. Crites (1968) naopak doporuč oval komparovat karié rovou zralost jedince s jiný mi lidmi, kteř ı́ se v ú rovni karié rové zralosti shodujı́. Po odborné diskuzi na sympoziu v kanadské m Montrealu v roce 1974 byla de inice karié rové zralosti precizová na jako „schopnost jedince vypoř ádat se s vý vojový mi ú lohami v profesnı́ nebo karié rové oblasti, a to ve srovná nı́ s jiný mi lidmi, kteř ı́ jsou ve stejné fá zi ž ivota a ř eš ı́ identické vý vojové ú koly“ (Alvarez Gonzá lez, 2008, s. 753). Jedinci jsou podle W. Patton a P. Creeda (2007) karié rově zralı́, resp. př ipravenı́ uskuteč nit př imě řené karié rové rozhodnutı́ tehdy, když plá novitě a systematicky zı́ská vajı́ potř ebné informace, majı́ odpovı́dajı́cı́ ú roveň znalostı́ svě ta prá ce, sebepozná nı́ a rozhodovacı́ch schopnostı́. J. Crites (1971) rozliš il dvě dimenze karié rové zralosti – kognitivní a afektivní. Kognitivnı́ dimenze je tvoř ena znalostmi svě ta prá ce a rozhodovacı́ho procesu. Afektivnı́ dimenze zahrnuje postoje k plá nová nı́ vlastnı́ karié ry a zı́ská vá nı́ informacı́. M. Coetzee a H. Roythorne-Jacobs (2007) se zamě řili na konativní aspekt karié rové zralosti, který se tý ká schopnosti jedince č init karié rové rozhodová nı́, jež v sobě odrá ž ı́ rozhodnost, sebedů vě ru, samostatnost, ochotu ke kompromisů m mezi osobnı́mi potř ebami a situač nı́mi pož adavky. A. Hirschi a D. Lä ge (2007, s. 167–168) karié rovou zralost operacionalizujı́ pojmy karié rová rozhodnost (srov. Creed, Prideaux, & Patton, 2005), karié rové plá nová nı́ (srov. Savickas, 1999), karié rové zkoumá nı́ (srov. Blustein, 1997) a profesnı́ identita (srov. Holland, 1997). Vý zkumy se zamě řujı́ na zkoumá nı́ vztahu rů zný ch promě nný ch a karié rové zralosti jedince. Nejč astě ji jimi jsou vě k, pohlavı́, socioekonomický status, rasový a etnický pů vod (Patton & Lokan, 2001; Naidoo, 1998). Ně které studie vě nujı́ pozornost zkoumá nı́ vztahu mezi karié rovou zralostı́ a charakteristikami jedince, jako jsou inteligence, sebepojetı́, vzdě lanostnı́ a profesnı́ aspirace, profesnı́ identita, karié rová nerozhodnost aj. (Sirohi, 2013; Alvarez Gonzá lez, 2008; Hasan, 2006; Patton & Lokan, 2001). Jednou z hlavnı́ch vý zkumný ch oblastı́ př i zkoumá nı́ karié rové zralosti je jejı́ souvislost s věkem. V dř ıv́ ě jš ı́ch studiı́ch byly mezi jednotlivý mi vě kový mi skupi4 V anglicky psané odborné literatuř e je stá le č astě ji použ ıv ́ á n pojem karié rová př ipravenost (angl. career readiness) (srov. Herr, Cramer, & Niles, 2004; Savickas, 2001; Phillips & Blustein, 1994). H. Schneider (1984) v ně mč ině zavá dı́ pojem kompetence k volbě povolá nı́ (ně m. Berufswahlkompetenz) a A. Hirschi (2006) př echodovou př ipravenost (ně m. Übergangsbereitschaft).

1.3 Karié rová zralost

31

nami nalezeny signi ikantnı́ rozdı́ly v postojové , nikoliv vš ak v kognitivnı́ dimenzi (Thompson & Lindeman, 1981 in Silbereisen, Vondracek, & Berg, 1997). E. Herr a T. Enderlein (1976) zaznamenali postupný rů st karié rové zralosti ve š kolnı́m obdobı́ od 9. do 12. roč nı́ku, př ič emž tento rů st B. Levy (1987) zaznamenala v oblasti jak postojové , tak kognitivnı́. Rovně ž dalš ı́ prá ce realizované v poslednı́ch tř ech deká dá ch dochá zejı́ ke shodné mu poznatku, ž e s vě kem karié rová zralost u jedinců vzrů stá (srov. Patton & Creed, 2001; Wallace-Broscious, Sera ica, & Osipow, 1994; Luzzo, 1993; Fouad, 1988; Post-Kammer, 1987). A. Hirschi (2011) ve své longitudiná lnı́ studii u š vý carský ch ž áků ve vě ku 12–16 let (n = 325) zjistil nejenom lineá rnı́ rů st karié rové zralosti v prů bě hu č asu, ale i znač né interindividuá lnı́ rozdı́ly v ú rovni a prů bě hu jejı́ho rozvoje. Podle jeho zjiš tě nı́ 42 % ž áků vykazovala ve své m vý voji vysoký rů st karié rové zralosti, pro 42 % ž áků byl typický mı́rný rů st a u 11 % byla karié rová zralost trvale nı́zká . Pouze u 5 % ž áků byl zaznamená n jejı́ pokles. S vě kem dochá zı́ obecně k progresi schopnostı́ zı́ská vat informace, rozhodovat se a plá novat vlastnı́ karié ru (Alvarez Gonzá lez, 2008). Považ ujeme vš ak za dů lež ité uvé st, ž e navzdory velké mu poč tu studiı́, které potvrdily rů st karié rové zralosti s vě kem, ně které studie vztah mezi vě kem a karié rovou zralostı́ neproká zaly (srov. Powell & Luzzo, 1998). Z tohoto dů vodu se př iklá nı́me k ná zoru M. Watsona a J. van Aarde (1986), ž e karié rová zralost by mě la bý t diferencová na spı́še na zá kladě toho, v jaké m roč nı́ku je jedinec vzdě lá vá n. Skolnı́ prostř edı́ totiž pů sobı́ na rozvoj karié rové ho chová nı́ a v prů bě hu vzdě lá vá nı́ jsou po ž ácı́ch pož adová na jiná rozhodnutı́ spojená s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (srov. Patton & Creed, 2001, s. 337). Vý zkumy zamě řené na zkoumá nı́ vztahu mezi pohlavím a karié rovou zralostı́ dochá zejı́ k rozdı́lný m poznatků m. Vě tš ina vý zkumů , př estož e byly provedeny v rů zný ch zemı́ch, dospě la ke zjiš tě nı́, ž e dı́vky vykazujı́ př i mě řenı́ karié rové zralosti vyš šı́ skó re než chlapci (srov. Sirohi, 2013; Creed, Prideaux, & Patton, 2005; Rojewski, Wicklein, & Schell, 1995; Luzo, 1995). W. Patton a P. Creed (2001) vš ak u australský ch adolescentů ve vě ku 12–18 let (n = 1 971) zjistili, ž e dı́vky dosahujı́ vyš šı́ho skó re pouze v kognitivnı́ dimenzi karié rové zralosti, kdež to v oblasti karié rové rozhodnosti jsou jejich hodnoty ve srovná nı́ s chlapci niž šı́, což má za dů sledek vě tš ı́ problé my př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (srov. Creed, Prideaux, & Patton, 2005). Podle autorů studie toto zjiš tě nı́ poukazuje na slož itou situaci dı́vek př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, př i nı́ž ř eš ı́ dilema mezi profesnı́ karié rou a rodinný m ž ivotem. Vyš šı́ karié rová zralost u chlapců byla naopak proká zá na ve starš ı́ch vý zkumech se vzorky respondentů z mé ně rozvinutý ch zemı́ – např. z Nigé rie (Achebe, 1982), Již nı́ Afriky (Watson, 1984) nebo Indie (Hasan, 2006; Gupta, 1987). Rozdı́ly v karié rové zralosti chlapců a dı́vek lze logicky oč eká vat v zemı́ch, v nichž jsou ž eny zá vislé na muž ı́ch, orientujı́ se vı́ce na rodinu a rodinný ž ivot a jejich participace na trhu prá ce je malá nebo je nový m společ enský m té matem (srov. Hasan, 2006; Watson, Stead, & de Jager, 1995). Existujı́ vš ak i vý zkumy, které rozdı́ly mezi ž enami a muž i neproká zaly (srov. Hirschi & Lä ge, 2007; Akos, Konold, & Niles, 2004; Kelly & Colangelo, 1990). Inkonzistenci vý zkumný ch zá vě rů lze podle W. Patton a P. Creeda (2007, s. 224) vysvě tlit na zá kladě poznatků z empirické studie S. King z roku 1989, v nı́ž byl zkoumá n nejen vztah mezi pohlavı́m a karié rovou zralostı́, ale i vliv dalš ı́ch promě nný ch – aspiracı́

32


rodič ů, rodinné koheze, kulturnı́ho kapitá lu, tě žiš tě kontroly aj. –, které karié rovou zralost rovně ž determinujı́ a mohou pů sobit jako intervenujı́cı́ promě nné . A. Hirschi (2007) na zá kladě analý zy vý zkumů usuzuje, ž e mezi chlapci a dı́vkami existujı́ v karié rové zralosti rozdı́ly. Karié rovı́ poradci a uč itelé by podle J. Rojewské ho, R. Wickleina a J. Schella (1995) mě li vzı́t tuto skuteč nost v ú vahu zejmé na př i navrhová nı́ programů profesnı́ orientace a karié rový ch intervencı́ch. Př estož e socioekonomický status rodiny volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (Hlaďo, 2010c) vý znamně ovlivň uje, vě tš ina studiı́ vztah mezi karié rovou zralostı́ adolescentů a socioekonomický m statusem neproká zala nebo zjiš tě ná zá vislost byla zanedbatelná . Pokud byl vztah tě chto dvou promě nný ch proká zá n, pak socioekonomický status ovlivň oval zejmé na kognitivnı́ dimenzi karié rové zralosti (Patton & Creed, 2007). Jak uvá dı́ S. Vendel (2008, s. 21), karié rová zralost je mě řı́tkem př ipravenosti uskuteč nit volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na zá kladě postojů ke karié rové mu rozhodová nı́ a vě domostı́ o ně m. Zjiš ťová nı́ karié rové zralosti⁵ karié rový m poradců m „poskytuje informace o speci ický ch aspektech, které mohou brá nit rozhodová nı́ o karié ře“. Rada studiı́ doklá dá , ž e ž áci vykazujı́cı́ vyš šı́ ú roveň karié rové zralosti mj. dř ıv́ e realizujı́ své karié rové plá ny, majı́ lepš ı́ vzdě lá vacı́ vý sledky a se svou volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou spokojeně jš ı́ (srov. Bergmann, 1993; Seifert, 1993; Seifert & Eder, 1991). Nı́zký stupeň karié rové zralosti se naopak projevuje nerozhodnostı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Vendel, 2008). Př edpoklá dá se, ž e ž áci jsou pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze zralı́ již ve svý ch 14–15 letech. Realita je vš ak taková , ž e znač ná č ást ž áků zá kladnı́ch š kol i studentů stř ednı́ch š kol se v té to oblasti neumı́ rozhodnout (Vendel, 2008, s. 21). Dů sledkem je, ž e se nerozhodujı́ optimá lně , př ichá zejı́ na to, ž e jejich volba nebyla sprá vná , a v ř adě př ı́padů jsou nuceni prové st reorientaci (srov. Hoř ánková et al., 1995). Cı́lem poradenské ho procesu by proto podle D. Lepeň ové a M. Hargaš ové (2012, s. 49) mě lo bý t zjiš tě nı́ ú rovně karié rové zralosti ž áka. V př ı́padě , ž e ž ák projevuje ve vztahu k budoucı́mu studiu nebo povolá nı́ nezralé postoje, chybě jı́ mu dovednosti nebo znalosti, karié rový poradce by se mě l nejprve zamě řit na jejich optimalizaci, a karié rové rozhodová nı́ odsunout na pozdě jš ı́ dobu. Z tohoto dů vodu je nezbytné , aby se karié rové poradenstvı́ realizovalo s dostateč ný m př edstihem př ed volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy.

1.4

Těžkosti při kariérovém rozhodování

Tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́ (angl. career decision-making dif iculties) jsou u adolescentů velmi č asté . Svě dč ı́ o tom mj. starš ı́ vý zkum S. Vendela (1987), který empiricky proká zal, ž e problé my, jako jsou nerozhodnost a potř eba ově řit si sprá vnost rozhodnutı́, má př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy až 60 % ž áků absolventský ch roč nı́ků zá kladnı́ch š kol. Dř ıv́ e byly tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́ spojová ny př edevš ı́m s karié rovou nerozhodnostı́ (srov. Gati et al., 2000). 5 V zahranič ı́ je pro mě řenı́ karié rové zralosti použ ıv ́ á no ně kolik ná strojů . Jejich př ehled podá vajı́ např. W. Patton a J. Lokan (2001, s. 33–35).

1.4 Tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́

33

Bě hem poslednı́ch dvaceti let se tento problé m stal př edmě tem hlubš ı́ho zá jmu karié rový ch teoriı́, neboť pozná nı́ př ı́čin, proč se jedinec nedoká ž e rozhodnout pro dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu, je klı́čové pro vhodnou odbornou intervenci ze strany karié rové ho poradce (srov. Bruncková & Vendel, 2010). O identi ikaci a kategorizaci tě žkostı́, které se vyskytujı́ př i karié rové m rozhodová nı́, se proto v zahranič ı́ pokusilo ně kolik odbornı́ků (např. Brown & Rector, 2008; Germeijs & De Boeck, 2003; Kelly & Lee, 2002; Gati, Krausz, & Osipow, 1996; Larson et al., 1994 aj.). Na Slovensku se té to problematice vě nujı́ např. S. Vendel (2007) a M. Bruncková a S. Vendel (2011, 2010). Uvedenı́ autoř i ve své teoretické a empirické prá ci sledujı́ cı́l sumarizovat relevantnı́ faktory, které zapř ı́čiň ujı́ neschopnost jedince uskuteč nit racioná lnı́ karié rové rozhodnutı́, resp. volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Např ı́klad J. Larson et al. (1994) rozpoznali tř i psychologické bloky – afektivnı́, kognitivnı́ a behaviorá lnı́, do nichž utř ı́dili promě nné souvisejı́cı́ s tě žkostmi př i karié rové m rozhodová nı́. Jinı́ autoř i respektovali časové hledisko a roztř ı́dili tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́ podle toho, v které m stadiu rozhodovacı́ho procesu se vyskytujı́ (srov. Germeijs & De Boeck, 2003). Hierarchickou taxonomii tě žkostı́, které se mohou objevit př ed rozhodovacı́m procesem nebo v jeho prů bě hu, na teoretické bá zi vytvoř ili I. Gati, M. Krausz a S. Osipow (1996) a empiricky ji ově řili na populaci americký ch (n = 304) a izraelský ch (n = 259) adolescentů a jedinců v rané dospě losti (respondenti byli ve vě ku 17–23 let). Taxonomie vychá zı́ z normativnı́ teorie karié rové ho rozhodová nı́, na jejı́mž zá kladě byl nejprve vypracová n model ideá lně se rozhodujı́cı́ho jedince. Ten je de inová n jako „osoba, která si uvě domuje potř ebu karié rové ho rozhodová nı́, je ochotna a schopna uč init vhodné rozhodnutı́ (tj. př i rozhodová nı́ využ ıv́ á sprá vné postupy a jejı́ rozhodnutı́ je v souladu s individuá lnı́mi cı́li)“ (tamté ž, s. 511). Pokud dojde k odchylce od modelu ideá lně se rozhodujı́cı́ho jedince, pak lze hovoř it o tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́. Tě žkosti se mohou objevit v jaké koliv fá zi rozhodová nı́ (Gati, Fassa, & Houminer, 1995), př ič emž se u jedince mů ž e objevit jedna nebo vı́ce tě žkostı́ v rů zný ch kombinacı́ch.

1.4.1

Taxonomie I. Gatiho, M. Krausz a S. Osipowa

I. Gati, M. Krausz a S. Osipow (1996) identi ikovali tř i hlavnı́ kategorie tě žkostı́ př i karié rové m rozhodová nı́ – nedostatečnou připravenost, nedostatek informací a inkonzistenci informací. Kategorie jsou dá le č leně ny na deset subkategoriı́: nı́zká motivace, nerozhodnost, chybné domně nky; nedostatek informacı́ o procesu karié rové ho rozhodová nı́ a jeho jednotlivý ch krocı́ch, o individuá lnı́m potenciá lu, o svě tě prá ce, systé mu vzdě lá vá nı́ a dostupný ch alternativá ch, o způ sobech zı́ská vá nı́ informacı́; inkonzistence informacı́ zapř ı́čině ná nespolehlivostı́ informacı́, vnitř nı́mi kon likty a externı́mi kon likty. Jejich struktura je zná zorně na na Obrá zku 1.1. Nedostatečná připravenost je dů sledkem tř ı́ druhů př eká ž ek, které nastá vajı́ př ed zač átkem karié rové ho rozhodová nı́. Jde o nízkou motivaci ke karié rové mu rozhodová nı́, poně vadž jedinec nevnı́má vzdě lá nı́ a prá ci jako dů lež itou souč ást ž ivota, popř ı́padě má subjektivnı́ pocit, ž e udá losti jej v prů bě hu č asu samy dovedou ke sprá vné volbě , a proto se rozhodová nı́m nenı́ tř eba systematicky zabý vat. C. Manuele-

34


Zdroj: I. Gati, M. Krausz a S. Osipow (1996, s. 520) Obrázek 1.1. Taxonomie tě žkostı́ př i karié rové m rozhodová nı́

-Adkins (1992) uvá dı́, ž e nejč astě jš ı́mi tě žkostmi, s nimiž se poradci setká vajı́, jsou neč innost ž áků a odklá dá nı́ rozhodnutı́. Druhou př ı́činou nedostateč né př ipravenosti je nerozhodnost daná např ı́klad neschopnostı́ č i odmı́tá nı́m č init jaká koliv rozhodnutı́, potř ebou podpory a potvrzenı́ vlastnı́ho rozhodnutı́, tendencı́ vyhý bat se zá vazků m nebo strachem z neú spě chu. Za tř etı́ mů ž e bý t nedostateč ná př ipravenost zapř ı́čině na chybnými domněnkami, tj. iracioná lnı́m oč eká vá nı́m jedince. Př ı́kladem iracioná lnı́ho oč eká vá nı́ je př esvě dč enı́, ž e existuje ideá lnı́ rozhodnutı́, které bude splň ovat vš echny individuá lnı́ pož adavky a krité ria.


35

Dalš ı́ dvě kategorie – nedostatek informacı́ a inkonzistence informacı́ – speci ikujı́ kategorie př eká ž ek, které mohou nastat v prů bě hu rozhodovacı́ho procesu. Vě tš ina jedinců vı́ relativně má lo o tom, kde mohou zı́skat karié rnı́ informace. Nedostatek informací zahrnuje nedostatek znalostı́ o procesu karié rové ho rozhodová nı́ a jeho jednotlivý ch krocı́ch, o individuá lnı́m potenciá lu, o svě tě prá ce, systé mu vzdě lá vá nı́, dostupný ch alternativá ch volby a o způ sobech zı́ská vá nı́ informacı́. Inkonzistence informací mů ž e bý t zapř ı́čině na nespolehlivostí informací o vlastnı́ch schopnostech, rysech osobnosti, preferovaný ch alternativá ch volby, profesnı́ch zá jmech, vzdě lá vacı́m systé mu, mož nostech, charakteristiká ch svě ta prá ce atd. Dalš ı́m dů vodem mohou bý t vnitřní kon likty jedince, např. neochota č init kompromisy, ně kolik stejně atraktivnı́ch mož nostı́ volby, nespokojenost s dostupný mi mož nostmi, protichů dné zá jmy nebo nedostateč né schopnosti. K inkonzistenci informacı́ mů ž e dochá zet také dů sledkem externích kon liktů, př edevš ı́m kvů li neshodá m mezi rozhodujı́cı́m se jedincem a sociá lnı́m okolı́m, které se vá ž ı́ na volbu povolá nı́. R. Noeth et al. (1984 in Vendel, 2008) upozorň ujı́ na kon likty mezi př ánı́mi okolı́ a vlastnı́m rozhodnutı́m ž áka jako na č astý vý sledek nerealistický ch oč eká vá nı́ rodič ů a uč itelů . Na nedostatky taxonomie navrž ené I. Gatim, M. Krausz a S. Osipowem (1996) pouká zali K. Kelly a W. Lee (2002). Taxonomie je podle jejich ná zoru zamě řena vý hradně na kognitivnı́ aspekty karié rové ho rozhodová nı́ a zcela ignoruje afektivnı́ a osobnostnı́ charakteristiky. I. Gati a N. Saka (2001) ově řovali taxonomii tě žkostı́ př i karié rové m rozhodová nı́ I. Gatiho, M. Krausz a S. Osipowa (1996) u izraelský ch ž áků 9. roč nı́ků (n = ) a dospě li k obdobné struktuř e. U ně který ch tě žkostı́ vš ak byly mezi chlapci a dı́vkami zjiš tě ny rozdı́ly. Chlapci oproti dı́vká m vykazovali vı́ce tě žkostı́ v subkategoriı́ch: externı́ kon likty, chybné domně nky, nedostatek informacı́ o způ sobech zı́ská vá nı́ informacı́ a internı́ kon likty. Vysvě tlenı́ vyš šı́ho vý skytu externı́ch kon liktů u chlapců nalezli autoř i studie v pracı́ch L. Hoffman (1977 in Gati & Saka, 2001) z konce 70. let a M. McMahon a W. Patton (1997 in Gati & Saka, 2001) z konce 90. let minulé ho stoletı́. Rodič e a společ nost majı́ na chlapce ve srovná nı́ s dı́vkami vyš šı́ vzdě lanostnı́ a profesnı́ aspirace a obecně se od nich oč eká vá vě tš ı́ orientace na profesnı́ karié ru. Na chlapce je v otá zká ch karié rové ho rozhodová nı́ vyvı́jen vě tš ı́ tlak také ze strany vrstevnı́ků . Obě skuteč nosti se proto mohou promı́tat do externı́ch kon liktů se sociá lnı́m prostř edı́m. Studie S. Vendela (2007) provedená u slovenský ch studentů gymná ziı́ (n = ) vš ak rozdı́ly mezi chlapci a dı́vkami v mı́ře tě žkostı́ př i karié rové m rozhodová nı́ neproká zala.

1.4.2

Taxonomie Š. Vendela a jeho spolupracovníků

Taxonomii tě žkostı́ slovenský ch ž áků vytvoř ili na zá kladě faktorové analý zy S. Vendel et al. (2007). Vychá zeli př itom z odpově dı́ ž áků zá kladnı́ch š kol (n = ) na otá zky zamě řené na subjektivnı́ prož ıv́ á nı́ volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Vý stupem faktorové analý zy je osm kategoriı́ tě žkostı́: – Prvnı́ je celková nerozhodnost. Do té to kategorie patř ı́ 35 % ž áků , kteř ı́ se obyč ejně rozhodujı́ tě žce, a pokud se jim na vý bě r naský tá vı́ce mož nostı́, majı́ problé m se rozhodnout; 38 % ž áků , kteř ı́ vě tš inou potř ebujı́ schvá lenı́ a podporu

36

–

–

–

–

–

–

–


svý ch rozhodnutı́ od osoby, jı́ž dů vě řujı́; 22 % ž áků , který m v rozhodová nı́ č asto brá nı́ obava ze selhá nı́; 37 % ž áků , kteř ı́ potř ebujı́ ově řenı́ volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, zdali koresponduje s jejich schopnostmi, zá jmy apod. Tato nerozhodnost se podle autorů studie tý ká vš ech druhů rozhodová nı́, př ič emž je př etrvá vajı́cı́m rysem. Nerozhodnost u tě chto jedinců zů stá vá i v př ı́padě , ž e jsou jim poskytnuty potř ebné informace. Druhou kategorii tvoř ı́ nedostatek informací o školách. Patř ı́ sem jedinci, kteř ı́ nemajı́ dostatek informacı́ o oborech studia (12 %); o mož nostech př ijetı́ na jednotlivé obory stř ednı́ch š kol (15 %); o obsahu př ijı́macı́ch zkouš ek (26 %) a obsahu studia na stř ednı́ch š kolá ch (14 %). Do tř etı́ kategorie patř ı́ nedostatek vědomostí o tom, jak postupovat při volbě další vzdělávací a profesní dráhy, tedy o optimá lnı́ch rozhodovacı́ch krocı́ch. Zá ci z té to kategorie nevě dı́, jaké kroky majı́ uč init, aby se o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodli sprá vně (11 %); jaké faktory brá t př i rozhodová nı́ v ú vahu (12 %); a nedoká ž ou porovnat svoje schopnosti a osobnostnı́ vlastnosti s ná roky jednotlivý ch povolá nı́ (13 %). Ctvrtou kategoriı́ je nedostateč ná motivace k volbě další vzdělávací a profesní dráhy. Patř ı́ sem ž áci, kteř ı́ jsou si vě domi nutnosti rozhodnout se o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, ale doposud se tě mito otá zkami nezabý vali (13 %); pro ně ž nenı́ volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dů lež itá , a tudı́ž je př ı́liš netrá pı́ (7 %), nebo se domnı́vajı́, ž e se nemusı́ rozhodnout hned, př ič emž je ke sprá vné volbě „dovede č as“ (7 %). Do té to skupiny se ř adı́ také ž áci, kteř ı́ si prozatı́m nevybrali povolá nı́, o ně mž by byli př i své m rozhodová nı́ ochotni uvaž ovat (10 %), nebo je ž ádné povolá nı́ nezaujalo (7 %). Pá tý m č astý m problé mem jsou vnitřní kon likty tý kajı́cı́ se volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Objevujı́ se u ž áků , který m se nelı́bı́ povolá nı́ č i š kola odpovı́dajı́cı́ jejich př edpokladů m (7 %); jejichž schopnosti a dovednosti jsou nedostateč né pro vý kon povolá nı́, o které se zajı́majı́ (10 %), a s jejichž vý bě rem š koly nebo povolá nı́ nesouhlası́ dů lež ité osoby ze sociá lnı́ho okolı́ (9 %). Sestý m problé mem př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je nedostatek informacío schopnostech, osobnostnı́ch vlastnostech, zá jmech a hodnotá ch (14 %), o mož nostech uplatně nı́ na trhu prá ce (26 %), o existujı́cı́ch (9 %) a zvaž ovaný ch povolá nı́ch (18 %). Sedmý m problé mem je váhání mezi alternativami. Jedinci vá hajı́ mezi ně kolika mož nostmi volby (30 %), stá le mě nı́ svoje rozhodnutı́ (8 %), neznajı́ dostateč ně své preference (17 %) nebo je pro ně tě žké v rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze spojit své rozmanité zá jmy (21 %). Poslednı́m problé mem je nepřipravenost na volbu další vzdělávací a profesní dráhy. Tito ž áci nemajı́ znalosti o mož nostech budoucı́ho uplatně nı́ ve zvaž ované m povolá nı́ (24 %), nevě dı́, jak v souvislosti s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ově řit své schopnosti a osobnostnı́ vlastnosti (18 %) a zı́skat př esné a nové informace o existujı́cı́ch povolá nı́ch a š kolá ch (12 %).


1.4.3

37

Těžkosti při kariérovém rozhodování identi ikované na základě metaanalýzy výzkumů

D. Brown a C. Rector (2008) provedli metaanalý zu vý zkumů zamě řený ch na profesnı́ nerozhodnost (s. 394–396) a taxonomiı́ vytvoř ený ch s využ itı́m metody shlukové analý zy (s. 396–398). Jejich hlavnı́m cı́lem bylo objasnit č asto nesourodé poznatky o tě žkostech vyskytujı́cı́ch se př i karié rové m rozhodová nı́ a př iné st shrnujı́cı́ informace, které by byly využ itelné v praxi karié rové ho poradenstvı́. Př ehledné shrnutı́ metaanalý zy, jejı́mž vý stupem je identi ikace č tyř faktorů způ sobujı́cı́ch tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́, podá vá A. Senderá ková (2010, s. 3–5; srov. Brown & Rector, 2012): 1. Chronická nerozhodnost – charakterizuje ji vysoký stupeň ú zkosti a neuroticismu, nı́zké sebevě domı́, malá sebeú cta, nedostateč ná sebedů vě ra a odolnost př i ř eš enı́ problé mů , strach z vlastnı́ho rozhodnutı́ nebo zá vazku, tendence vyhý bat se ř eš enı́ problé mů , spolé há nı́ se na druhé , př esvě dč enı́, ž e ž ivot je ovlivně n š ancemi nebo pů sobenı́m prostř edı́. Lidé s chronickou nerozhodnostı́, s nimiž se D. Brown a C. Rector (2012) setká vajı́ př i poskytová nı́ poradenský ch služ eb, jsou dá le sebekritič tı́, př ebı́rajı́ ná zory jiný ch lidı́ a spı́še než na hledá nı́ ř eš enı́ problé mů se soustř eďujı́ na mož né negativnı́ dů sledky rozhodnutı́. 2. Nedostatek informací – obsahem tohoto faktoru jsou nedostateč né informace o povolá nı́ch, o rozhodovacı́m procesu, o sobě , neú plné informace a kon likt mezi vě tš ı́m poč tem př ijatelný ch alternativ rozhodnutı́. Jedinci rozhodujı́cı́ se mezi ně kolika mož nostmi, jejichž hodnocenı́ je z jejich subjektivnı́ho pohledu podobné , se podle D. Browna a C. Rectora (2008) nezajı́majı́ o dalš ı́ alternativy, ale zvyš uje se jejich potř eba zı́skat informace, na jejichž zá kladě by byli schopni vyř eš it své dilema (srov. Brown & McPartland, 2005). 3. Vnější bariéry a interpersonální kon likty – tě žkosti př i karié rové m rozhodová nı́ mohou způ sobovat vně jš ı́ př eká ž ky zapř ı́čině né nebo zá mě rně vytvá ř ené sociá lnı́m okolı́m a interpersoná lnı́ kon likty, k nimž mů ž e z tě chto č i jiný ch dů vodů dochá zet. 4. Difuze identity – tento faktor charakterizuje nedostatek sebedů vě ry v dovednosti potř ebné ke karié rové mu rozhodová nı́, nezralé karié rové postoje a nestabilnı́ cı́le, nedostatek motivace uč init karié rové rozhodnutı́ a malá svě domitost. Difuze identity odpovı́dá koncepci difuze profesnı́ identity J. Hollanda (1997) a nedostatku př ipravenosti pro karié rové rozhodová nı́ G. Petersona et al. (2002). D. Brown a C. Rector (2012) konstatujı́, ž e karié rové poradenstvı́ by se mě lo zamě řit na ž áky s tě žkostmi př i karié rové m rozhodová nı́. Domnı́vajı́ se př itom, ž e vý sledky jejich prá ce lze využ ı́t k vytvoř enı́ nové ho psychometrické ho ná stroje, který by mě řil vš echny č tyř i latentnı́ promě nné zjiš tě né faktorovou analý zou př i souč asné m respektová nı́ speci ik tě žkostı́ př i karié rové m rozhodová nı́ u speci ický ch skupin klientů .

38

1.4.4


Těžkosti českých žáků

Hlavnı́ tě žkosti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č eský ch ž áků vyplý vajı́ z jejich nı́zké př ipravenosti pro toto dů lež ité rozhodnutı́. Za nepř ı́znivé faktory lze považ ovat (Hlaďo, 2009c, s. 7): – Malou informovanost o světě práce a jednotlivých povoláních, tj. o nezbytný ch zdravotnı́ch podmı́nká ch, pož adovaný ch znalostech, dovednostech a př edevš ı́m o skuteč né m vý konu povolá nı́ a jeho perspektivá ch na trhu prá ce. – Neznalost vzdělávacího systému, tj. jeho struktury, nabı́dky, ná roků jednotlivý ch typů a stupň ů š kol, formá lnı́ho a neformá lnı́ho kurikula apod. – Nedostatečný stupeň sebepoznání, tj. př ehled o vlastnı́ch schopnostech, o nadá nı́, způ sobilosti, fyzický ch a psychický ch př edpokladech. – Krátkodobou perspektivní orientaci, tj. zamě řenı́ př evá ž ně na bezprostř ednı́ cı́le. – Nejasné představy o vlastní budoucnosti, tj. absenci ž ivotnı́ch plá nů . Vý sledky vý zkumů zamě řený ch na zjiš ťová nı́ ú rovně informacı́ v procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy podle E. Gajdoš ové (2006, s. 140) upozorň ujı́ na skuteč nost, ž e mnoho ž áků má „nekomplexnı́, neú plné , velmi ú trž kovité informace o stř edoš kolské m studiu, o uč ebnı́ch nebo studijnı́ch oborech, které mohou studovat, a o jejich ná vaznosti na budoucı́ profese. Mladı́ lidé té mě ř vů bec neznajı́ své osobnı́ př edpoklady k dalš ı́mu studiu, pro jednotlivé studijnı́ a profesnı́ obory, nevě dı́, jaké majı́ vš eobecné a speciá lnı́ schopnosti, zá jmy, postoje č i osobnostnı́ vlastnosti, a neumı́ je tedy př i vý bě ru profese, ve které by byli ú spě šnı́, ani využ ı́t“. Jak uvá dı́ D. Př inosilová (2011, s. 76), v poradenské praxi se lze pomě rně č asto setkat s neadekvá tnı́mi př edstavami ze strany jak dotyč ný ch ž áků , tak jejich rodin. Mezi dů vody se ř adı́ „př eceně nı́ schopnostı́ ž áka jeho rodič i a z toho vyplý vajı́cı́ nevhodné ovlivň ová nı́ (rodič e neuvaž ujı́ realisticky vzhledem k mož nostem své ho dı́tě te – mentá lnı́m i somatický m, i když jejich motivace vychá zı́ ze snahy zajistit své mu dı́tě ti pokud mož no dobrou budoucnost)“. Jako dalš ı́ př ı́činy autorka vyjmenová vá nedostateč nou informovanost ž áků a jejich rodič ů o volbě studijnı́ho nebo profesnı́ho zamě řenı́ a skuteč nost, ž e ž áci se pro povolá nı́ rozhodujı́ jen na zá kladě jednostranný ch informacı́, a ne s využ itı́m komplexnı́ch poznatků o povolá nı́. Jejich rozhodová nı́ zpravidla nevychá zı́ z dobré informovanosti, ale spı́še ze subjektivnı́ch př edstav č i nereá lný ch př ánı́.

39

Kapitola 2 Empirické poznatky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy

Volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je v ekonomicky vyspě lý ch zemı́ch dlouhodobě vě nová na zvý šená pozornost. Svě dč ı́ o tom ř ada vý zkumů ze Spojený ch stá tů americký ch, Kanady, Velké Britá nie, Ně mecka, Svý carska, Rakouska, Francie aj. (srov. Hlaďo, 2010c). Obdobné tendence lze sledovat v č eské m teritoriu, kde od 90. let minulé ho stoletı́ rovně ž vzrů stá poč et empirický ch studiı́, jež se zamě řujı́ na ně které aspekty volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, resp. jsou orientová ny na š ı́ře pojatý koncept volby povolá nı́ (např. Friedmann et al., 2012; Hlaďo, 2012b; Sťastnová & Drahoň ovská , 2012; Balcar, Havlena, & Hlaďo, 2011; Friedmann et al., 2011; Jarkovská et al., 2010; Walterová et al., 2009; Walterová , Greger, & Novotná , 2009 [rukopis]; Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b; Matě jů & Straková et al., 2006; Pro i-volba . . ., 2005; Smetá č ková et al., 2005; Katrň á k, 2004; Vý zkum služ eb karié rové ho . . ., 2003; Co se v mlá dı́ nauč ı́š . . ., 2001). Ten, kromě vý bě ru vzdě lá vá nı́ na stř ednı́ š kole v poslednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly, zahrnuje rozhodová nı́ o konkré tnı́m povolá nı́, které by jedinec chtě l v budoucnu vykoná vat, ale i dalš ı́ rozhodovacı́ procesy v prů bě hu profesnı́ karié ry souvisejı́cı́ se zı́ská nı́m č i změ nou zamě stná nı́, rekvali ikacı́ na jiné povolá nı́ aj. (srov. Prů cha, Walterová , & Mareš , 2003; Strá dal, Mertin, & Ulovcová , 2002). Cı́lem té to kapitoly je logicky uspoř ádat a nastı́nit vybrané zá vě ry zahranič nı́ch a č eský ch vý zkumů , které se tý kajı́ volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků . Na zá kladě analý zy empirický ch studiı́ lze konstatovat, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je ovlivň ová na zejmé na sociá lnı́m okolı́m, v ně mž ž áci ž ijı́. Z vý zkumů je zvlá š tě patrný vliv rodič ů a rodiny (srov. Hlaďo, 2010c; Whiston & Keller, 2004; Schulenberg, Vondracek, & Crouter, 1984). Z tohoto dů vodu chceme syntetizovat empirické poznatky o tomto rozhodovacı́m procesu s př ihlé dnutı́m ke kontextu rodiny. V prvé ř adě ná s zajı́má , kdy zač ı́najı́ ž áci a jejich rodič e o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy uvaž ovat, jaké faktory na tento rozhodovacı́ proces pů sobı́, do jaké mı́ry a jaký m způ sobem je rozhodová nı́ formová no př ı́mý m i nepř ı́mý m pů sobenı́m rodič ů a rodiny, a dá le mı́ra autonomie ž áků v rozhodovacı́m procesu, strategie rodič ů uplatň ované př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, krité ria volby stř ednı́ š koly a dalš ı́ vý zkumné problé my. Př estož e př ed patná cti lety D. Reay a S. Ball (1998) upozorň ovali na nedostatek vý zkumů vě nujı́cı́ch se problé mu, jak je volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy realizová na uvnitř rodiny, poč et publikovaný ch pracı́, které se primá rně zamě řujı́ na vý zkum vlivu rodič ů a rodiny v rá mci tohoto rozhodovacı́ho procesu, je v souč asné

40

2 Empirické poznatky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy

době vysoký ⁶. Shrnutı́ zahranič nı́ch a č eský ch vý zkumný ch ná lezů je vypracová no z př ehledový ch studiı́ a vý zkumný ch zprá v zveř ejně ný ch v monogra iı́ch a č asopisech (např. Sociologický č asopis, Journal of Counseling Psychology, The Counseling Psychologist, Canadian Journal of Counselling, Journal of Career Development, Journal of Vocational Behavior, The Career Development Quarterly, International Journal of Educational and Vocational Guidance, British Journal of Guidance and Counselling, Career Choice and Development, British Educational Research Journal, Educational Management and Administration Leadership, Child Development, Journal of Career Assessment, Journal of Educational Psychology, Oxford Review of Education, Sociological Review) a na specializovaný ch internetový ch strá nká ch. Reš erš e vychá zejı́ z databá zı́ ERIC, EBSCOhost, ProQuest, PsycINFO, JSTOR, ScienceDirect, Education Abstract Full Text aj. V ú vahu je tř eba vzı́t fakt, ž e analyzované vý zkumy se liš ı́ použ itou metodologiı́ a teritoriem, ve které m byly uskuteč ně ny, a př iná š ejı́ tudı́ž obtı́žně srovnatelné vý sledky. Vzhledem k velké mu rozsahu publikovaný ch pracı́ nenı́ mož né podat jejich vyč erpá vajı́cı́ př ehled.

2.1

Časové určení počátku rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze

M. Wantrubová a K. Vozá rová (2013) u ž áků 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol (n = ) Preš ovské ho kraje zjistily, ž e až 94 % ž áků již na zá kladnı́ š kole př emý šlı́ o své m budoucı́m uplatně nı́ na trhu prá ce. Urč it př esný č as, kdy ž áci zač ı́najı́ ř eš it otá zky spojené s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, je vš ak podle N. Fosketta a A. Hesketha (1997) problematické . Př ı́činou je nı́zký poč et relevantnı́ch empirický ch studiı́, které by uvedený aspekt zkoumaly, př ı́padně nejednotnost zjiš tě ný ch poznatků . N. Foskett a A. Hesketh (1997) zı́skali od britský ch ž áků ve vě ku 16 let (n = ) data, která potvrzujı́, ž e znač ná č ást z nich se zač ı́ná volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než v poslednı́m roce povinné š kolnı́ dochá zky. Př estož e polovina ž áků uvedla, ž e o otá zká ch volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ala uvaž ovat až v poslednı́m roce povinné š kolnı́ dochá zky, 40 % ž áků deklarovalo ná zor, ž e své plá ny „vž dy znali“. Zbý vajı́cı́ ž áci o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy neuvaž ovali intenzivně (6 %) nebo ji v době dotazová nı́ neř eš ili (2 %), př ı́padně svoji odpově ď v dotaznı́ku neuvedli (2 %). W. Herzog, M. Neuenschwander a E. Wannack (2004) u š vý carský ch ž áků (n = ) zjistili, ž e jsou na poč átku poslednı́ho roč nı́ku zá kladnı́ š koly ve vı́ce než tř ech č tvrtiná ch př ı́padů již rozhodnuti pro dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu. Naopak P. White (2007) uvá dı́, ž e jen velmi malá č ást britský ch ž áků má na konci povinné š kolnı́ dochá zky v té to době jasné vzdě lá vacı́ č i profesnı́ cı́le a tomu odpovı́dajı́cı́ detailnı́ plá ny, př ič emž vě tš ina je př ipravena odlož it toto rozhodová nı́ na pozdě jš ı́ dobu. Také M. Rendl (2005) upozorň uje, ž e na zač átku 9. tř ı́dy majı́ ž áci 6 Svě dč ı́ o tom např. př ehledové studie J. Schulenberga, F. Vondraceka a A. Crouter (1984) a S. Whiston a B. Keller (2004), které poskytujı́ komplexnı́ zhodnocenı́ vý zkumů publikovaný ch v letech 1984–2004 ve Spojený ch stá tech americký ch; P. Whitea (2007), jenž mapuje vý zkumy ve Velké Britá nii; K. Gö rtz-Brose a H. Hü sera (2006) seznamujı́cı́ s nejvý znamně jš ı́mi vý zkumný mi projekty v Ně mecku.

2.2 Faktory stimulujı́cı́ rozhodovacı́ proces

41

(n = 25) jen zcela vý jimeč ně jasnou a nemě nnou př edstavu o konkré tnı́ stř ednı́ š kole, kterou by chtě li studovat. K hlubš ı́ orientaci v té to oblasti podle jeho ná lezů dochá zı́ až v prů bě hu prvnı́ho pololetı́ poslednı́ho roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Př ibliž ně v obdobı́ ř ı́jna a listopadu si ž áci vytvá ř ejı́ už šı́ vý bě r š kol, o který ch se snaž ı́ zı́ská vat detailně jš ı́ informace. V naš ı́ longitudiná lnı́ př ı́padové studii (n = 8) jsme identi ikovali prvotnı́ orientaci na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy již na konci 8. roč nı́ku zá kladnı́ š koly. K intenzivně jš ı́mu př emý šlenı́ o tě chto otá zká ch vš ak u ž áků kvů li nı́zké vnitř nı́ motivaci dochá zelo pozdě ji, př ibliž ně na zač átku 1. pololetı́ 9. roč nı́ku nebo v jeho prů bě hu (srov. Hlaďo, 2012b). Nejnově jš ı́ data ze studie P. Sťastnové a P. Drahoň ovské (2012) zı́skaná u reprezentativnı́ho vzorku č eský ch ž áků (n = ) vš ak nejrozš ı́řeně jš ı́ ná zor odbornı́ků , ž e se ž áci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat až v poslednı́m roce povinné š kolnı́ dochá zky (srov. Fosketh & Hesketh, 1997), nepodporujı́. Podle uvedený ch autorek se nejvı́ce ž áků zá kladnı́ š koly zač ı́ná volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat v 8. roč nı́ku (46 %). V poslednı́m roč nı́ku se tě mito otá zkami zač ı́ná zabý vat 40 % ž áků . Asi 8 % ž áků uvá dı́ jiné obdobı́, nejč astě ji 7. roč nı́k zá kladnı́ š koly, ale objevujı́ se i odpově di ř adı́cı́ prvnı́ zá važ ně jš ı́ ú vahy do 5. tř ı́dy. Zbý vajı́cı́ ž áci nedoká zali př esný poč átek rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze urč it.

2.2

Faktory stimulující rozhodovací proces

J. Kuric (2000) uvá dı́, ž e jedinci v č asné a stř ednı́ adolescenci zač ı́najı́ uvaž ovat o problé mech, které jim byly dř ıv́ e cizı́. Hloubě ji pronikajı́ do obsahu a podstaty ž ivota, uvě domujı́ si jeho dů lež itost, pokouš ejı́ se strukturovat budoucnost, př emý šlejı́ o budoucı́m vzdě lá vá nı́, povolá nı́, zodpově dně ji si formujı́ ná zor na svě t. Vymaně nı́ se ze souč asnosti a obrat k budoucnosti je podle J. Piageta a B. Inhelderové (2000) hlavnı́m atributem tohoto vý vojové ho obdobı́. Casová perspektiva se prodluž uje, do motivač nı́ch struktur se postupně dostá vá i ř eš enı́ nadř azeně jš ı́ch a vzdá leně jš ı́ch problé mů , nejen tě ch, které vyplý vajı́ z bezprostř ednı́ situace a aktivity. Dochá zı́ k odpoutá nı́ z vazby na aktuá lnı́ č asový ú sek, objevujı́ se prvnı́ ž ivotnı́ plá ny, př edstavy a ú vahy o budoucnosti. Zprvu vá gnı́, pozdě ji v diferencovaně jš ı́ podobě . I. Pavelková (2002) hovoř ı́ o př echodu od krá tkodobé orientace k orientaci perspektivnı́, která vyplý vá z potř eby strukturovat vlastnı́ budoucnost pomocı́ vzdá leně jš ı́ch cı́lů a jejich př ı́padné ho sledu, ná vaznosti a hierarchie. Orientace na budoucnost a formová nı́ ž ivotnı́ch plá nů již nelež ı́ v obecné rovině , ný brž jsou spojeny s konkré tnı́mi ú koly volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Na konci zá kladnı́ š koly se ž áci musı́ rozhodnout pro stř ednı́ š kolu, kterou by chtě li v blı́zké budoucnosti studovat. Podle P. Macka (2003) si zač ı́najı́ uvě domovat, ž e ně která aktuá lnı́ rozhodnutı́, př edevš ı́m volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, mohou vý znamně ovlivnit jejich ž ivot. Perspektivnı́ orientace je vede k uvaž ová nı́ o obsahu a smyslu vzdě lá vá nı́ na zá kladnı́ a stř ednı́ š kole, v zá vislosti na rozvoji pozná vacı́ch procesů si zač ı́najı́ uvě domovat jeho vý znam pro budoucnost, což ovlivň uje motivaci k uč enı́ a š kolnı́ ú spě šnost. Anticipace konce povinné š kolnı́ dochá zky, nutnosti

42


Tabulka 2.1 Stimuly volby další vzdělávací a profesní dráhy žáků

Odpovědi žáků Faktor stimulující rozhodovací proces

Absolutní četnost (ni )

Relativní četnost (v %)

Zájem rodičů Vlastní rozhodnutí Volba mi byla vždy známá Rozhovor s kariérovým poradcem Diskuze ve vyučování Rozhovor s přáteli Dny otevřených dveří na školách Sourozenci Vlastní pracovní zkušenosti Další faktory Celkem Zdroj: N. Foskett a A. Hesketh (

, s.

)

vykonat př ijı́macı́ zkouš ky č i dosá hnout stanovené ho prů mě ru zná mek nezbytné ho pro př ijetı́ na vybranou stř ednı́ š kolu vý znamně ovlivň uje š kolnı́ vý sledky. To se mů ž e projevit také v postoji k vý uce, který je diferencová n v zá vislosti na vzdě lanostnı́ch a profesnı́ch aspiracı́ch. Zá ci bý vajı́ motivová ni k osvojenı́ tě ch znalostı́, které se jim zdajı́ už iteč né pro dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hu nebo budoucı́ profesi. Podle I. Pavelkové (2002, s. 184) mů ž e mı́t perspektivnı́ orientace „funkci motivač nı́ho stimulu chová nı́“. Které nejdů lež itě jš ı́ stimuly iniciovaly př emý šlenı́ ž áků (n = ) o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, zkoumali v anglosaské oblasti rovně ž N. Foskett a A. Hesketh (1997). Jejich vý zkumný m př edpokladem bylo, ž e nejvě tš ı́ vliv na poč átek rozhodová nı́ bude mı́t projevený zá jem rodič ů. Tento faktor vš ak uvedla jen jedna pě tina dotá zaný ch ž áků (22 %). Př ibliž ně stejný poč et ž áků prohlá sil, ž e zač ali o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př emý šlet sami (20 %), nebo ž e svoji volbu vž dy znali (19 %). Př emý šlenı́ ž áků o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy bylo dá le iniciová no rozhovorem s karié rový m poradcem (12 %), diskuzemi ve vyuč ová nı́ (11 %), rozhovorem s př áteli (6 %), dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch (5 %), sourozenci (3 %), vlastnı́mi pracovnı́mi zkuš enostmi ž áků (1 %) a dalš ı́mi faktory (Tabulka 2.1). M. David, A. West a J. Ribbens (1994) za využ itı́ metody interview zkoumaly, kdy se volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ zabý vat rodič e (n = ) londý nský ch ž áků , a konstatovaly, ž e polovina z nich zač ala o té to problematice rovně ž uvaž ovat až v prů bě hu poslednı́ho roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Z vý zkumné zprá vy vš ak nelze zjistit, zdali se u zkoumaný ch rodin jednalo o volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u prvnı́ho potomka. Toto je podle naš eho ná zoru dů lež itá informace, neboť lze oč eká vat, ž e rozhodovacı́ proces bude probı́hat jinak u prvnı́ho dı́tě te, a jinak u dalš ı́ch potomků (srov. Gorard, 1997).

2.3 Zdroje vlivů a informacı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy

2.3

43

Zdroje vlivů a informací při volbě další vzdělávací a profesní dráhy

Empirická š etř enı́ mapujı́ rů zné aspekty volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. V nejobecně jš ı́ rovině se toto té ma objevuje v perspektivě sociologický ch vý zkumů , př edevš ı́m v rá mci tě ch, které se zabý vajı́ vlivem sociá lnı́ho pů vodu na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a reprodukcı́ vzdě lanostnı́ch nerovnostı́ (srov. Trhlı́ková & Eliá š ková , 2009). Př edmě tem š ı́řeji koncipovaný ch vý zkumů je mapová nı́ sociá lnı́ch a jiný ch zdrojů vlivu, využ ıv́ á nı́ dostupný ch informač nı́ch zdrojů , ale i faktorů a krité riı́, jež se promı́tajı́ do rozhodová nı́ ž áků o typu vzdě lá nı́, oboru vzdě lá nı́ a do volby konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce. Z analý zy dostupný ch vý zkumů jsme dospě li k zá vě ru, ž e zkoumané aspekty volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jejich autoř i ne vž dy pregnantně vymezujı́. Mnohdy je zjiš ťová na souč asně rů znorodá skupina zdrojů vlivů , informacı́ a ně kdy i faktorů a krité riı́. Tuto skuteč nost vysvě tluje P. White (2007, s. 17), podle ně hož je tě žké až nemož né volbu oboru vzdě lá nı́ a volbu vzdě lá vacı́ instituce od sebe oddě lit. Uvedená skuteč nost znesnadň uje synté zu vý zkumný ch zá vě rů a jejich komparaci.

2.3.1

Šetření zkoumající sociální vlivy

Na zá kladě analý zy empirický ch vý zkumů lze konstatovat, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je ovlivň ová na zejmé na sociá lnı́m prostř edı́m, v ně mž ž áci ž ijı́. Př esně jš ı́ informace o sociá lnı́ch zdrojı́ch vlivů př iná š ejı́ E. Walterová , D. Greger a J. Novotná (2009 [rukopis]), kteř ı́ v dotaznı́kové m š etř enı́ pož ádali praž ské ž áky (n = ) a jejich rodič e (n = 372) o zhodnocenı́ mı́ry vlivu jednotlivý ch akté rů př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze na tř ı́bodové š ká le (1 – velký vliv; 2 – stř ednı́ vliv; 3 – ž ádný vliv). Jak je patrné z Tabulky 2.2, ž áci i rodič e př ipisovali nejvě tš ı́ vliv ž ákovi samotné mu. Ná sledovali rodič e. Z rodič ů byl vě tš ı́ vliv př isuzová n matká m, a to jak samotný mi ž áky, tak rodič i. Zá ci dá le uvá dě li, ž e na ně mě li vliv uč itelé , kamará di, vý chovný poradce, pedagogicko-psychologická poradna a sourozenci. Poř adı́ sestavené z odpově dı́ rodič ů se od poř adı́ podle ž áků mı́rně odliš uje. Za rodič i se umı́stili nejprve kamará di a až za nimi uč itelé , sourozenci a vý chovný poradce. Podle autorů studie se vš ak pohledy ž áků a rodič ů v zá sadě neliš ı́. B. Kniveton (2004) zkoumal vlivy, které př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejvı́ce pomá haly britský m ž áků m ve vě ku 14–18 let (n = ). Poř adı́ bylo sestaveno na zá kladě hodnot aritmetické ho prů mě ru. Nejvě tš ı́ vliv ž áci př ipisovali matká m a otců m. Za nimi se umı́stili uč itelé , uč itelé karié rové vý chovy, př átelé a na poslednı́m mı́stě sourozenci. Skuteč nost, ž e rodič e majı́ v oblasti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy rozhodujı́cı́ vliv, potvrdil Z. Friedmann (2011a), který v dotaznı́kové m š etř enı́ u ž áků 1. roč nı́ků stř ednı́ch odborný ch uč iliš ť (n = ) zjistil, ž e jejich rozhodová nı́ o stř ednı́ š kole bylo v 80 % ovlivně no rodič i. Zá ci se mě li dá le vyjadř ovat k vlivu kamará dů , uč itelů , poradenský ch pracovnı́ků na zá kladnı́ š kole (vý chovný poradce a š kolnı́ psycholog) a jiný ch odbornı́ků mimo zá kladnı́ š kolu (lé kař, psycholog v pedagogicko-

44


Tabulka 2.2 Sociální zdroje vlivů na volbu střední školy

Sociální zdroj vlivu

Velký vliv

Žáci (n = ) Střední Žádný vliv vliv

Průměr

Velký vliv

Rodiče (n = ) Střední Žádný Průměr vliv vliv

Žák/žákyně

%

%

%

,

%

%

%

,

Matka

%

%

%

,

%

%

%

,

Otec

%

%

%

,

%

%

%

,

Učitelé

%

%

%

,

%

%

%

,

Kamarádi

%

%

%

,

%

%

%

,

Výchovný poradce

%

%

%

,

%

%

%

,

Pedadogicko-psychologická poradna

%

%

%

,

Sourozenci

%

%

%

,

%

,

Zdroj: E. Walterová, D. Greger a J. Novotná (

× %

%

[rukopis])

-psychologické poradně aj.). Kamará di ovlivnili pouze 10 % ž áků a poradenš tı́ pracovnı́ci mě li na rozhodnutı́ vliv jen u nepatrné č ásti ž áků . Na Slovensku zjiš ťovali v roce 2006 okolnosti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ž áků zá kladnı́ch š kol (n = ) S. Vendel et al. (2007). Zkoumá ny byly dva pohledy – vlivy, které pů sobily na rozhodová nı́ ž áků , a dů vod, proč se ž áci rozhodli pro konkré tnı́ stř ednı́ š kolu. Vlivy na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byly zkoumá ny otá zkou: „Kdo nejvı́c ovlivnil nebo co nejvı́ce ovlivnilo vý bě r stř ednı́ š koly, kterou jsi si zvolil/a?“ Př i volbě stř ednı́ š koly se ž áci ve vı́ce než dvou tř etiná ch (67 %) rozhodovali sami. Z dalš ı́ch faktorů , které mě ly na vý bě r stř ednı́ š koly vliv, to byli rodič e ž áků (13 %) a v 5,7 % ná vš tě va stř edoš kolské vzdě lá vacı́ instituce v rá mci dnů otevř ený ch dveř ı́. Volba stř ednı́ š koly byla dá le ovlivně na zná mý mi, kteř ı́ pracujı́ v oboru, o který mě l ž ák zá jem (3,8 %), kamará dy (2,7 %), informacemi zı́skaný mi z internetu (2,2 %) a vý chovný m poradcem (2,0 %). Ostatnı́ vlivy byly zanedbatelné . Tý ká se to tř ı́dnı́ho uč itele (0,3 %), ale také poradenský ch pracovnı́ků v pedagogicko-psychologický ch poradná ch (0,4 %).

2.3.2

Výzkumy zaměřené na faktory a kritéria volby další vzdělávací a profesní dráhy

Vý zkumy volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy si obvykle kladou za cı́l popsat mechanismus rozhodovacı́ho procesu. Ně které se zamě řujı́ obecně na volbu stř ednı́ š koly, kdež to jiné se snaž ı́ tuto problematiku nahlı́žet strukturovaně ji, a to z hlediska volby typu vzdě lá nı́, oboru vzdě lá nı́ a konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce. V prů zkumné m š etř enı́, jež bylo realizová no u vsetı́nský ch ž áků 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol (n = 1 283), zjiš ťovala E. Vrchovská (2005), které faktory jsou dů lež ité pro vý bě r stř ednı́ š koly. Mezi prvnı́ch deset nejdů lež itě jš ı́ch faktorů se ř adı́ vlastnı́ zá jem o zvolený obor č i š kolu (77 %), dobrá pově st š koly (35 %), př ı́prava na studium na


45

vyš šı́ odborné nebo vysoké š kole (29 %), mož nost dobrý ch vý dě lků po ukonč enı́ š koly (29 %), mož nost uplatnit a rozvı́jet své schopnosti (28 %), dobrá mož nost pracovnı́ho uplatně nı́ v oboru (28 %), mož nost uplatnit a rozvı́jet své zá jmy v rá mci vý uky na stř ednı́ š kole (28 %), mož nost dojı́ždě nı́ bez nutnosti bydlet na interná tě (26 %), dobrá materiá lnı́ ú roveň stř ednı́ š koly (26 %) a š kola v mı́stě bydliš tě (25 %). J. Balcar, J. Havlena a P. Hlaďo (2011) zamě řili vý zkumnou pozornost na zjiš tě nı́ dů vodů , které vedly ž áky v okrese Ostrava (n = ) k volbě oboru vzdě lá nı́ a stř ednı́ š koly. V př ı́padě ž áků orientovaný ch na technické obory byla dominantnı́m faktorem vý bě ru oboru a š koly zá liba v dané m oboru a zá jem vykoná vat povolá nı́ spojené s tı́mto oborem (56 %). Dobré pracovnı́ uplatně nı́, př ı́znivé inanč nı́ ohodnocenı́ prá ce a př ı́jemné pracovnı́ prostř edı́ bylo dů lež ité pro 15 % ž áků . Za tě mito dů vody ná sledovaly pově st a kvalita konkré tnı́ š koly (5 %), dosaž enı́ urč ité ú rovně vzdě lá nı́ (4 %), nedostateč né studijnı́ vý sledky a nená roč nost studia (4 %), vzdá lenost š koly od bydliš tě (4 %), doporuč enı́ a tlak rodič ů a blı́zký ch osob (4 %), vzor v rodině (2 %) a osobnı́ př edpoklady (2 %). Humanitně orientovanı́ ž áci podle jmenovaný ch autorů zmiň ovali stejné č i obdobné odů vodně nı́ volby oboru vzdě lá nı́ a stř ednı́ š koly, avš ak s rozdı́lný m dů razem na jednotlivé skupiny faktorů . Také v tomto př ı́padě byla nejč astě ji uvá dě ný m dů vodem zá liba v dané m oboru a zá jem vykoná vat povolá nı́ spojené s daný m oborem (44 %), př ič emž oproti zá jmů m technicky orientovaný ch ž áků se jako jeden z dů vodů jejich volby vyskytoval zá jem o cizı́ jazyky. Druhý m nejč astě jš ı́m dů vodem byla snaha o dosaž enı́ dobré ho vzdě lá nı́ na kvalitnı́ š kole (23 %). U humanitně orientovaný ch ž áků se objevoval akcent na prestiž š koly a př ı́pravu na vysokoš kolské studium. Až na tř etı́ mı́sto kladli ž áci dobré pracovnı́ uplatně nı́, př ı́znivé inanč nı́ ohodnocenı́ prá ce a př ı́jemné pracovnı́ prostř edı́ (9 %). Z dalš ı́ch faktorů , které se do rozhodová nı́ ž áků promı́taly, to byla vzdá lenost š koly od bydliš tě (7 %), vzor v rodině a doporuč enı́ č i tlak rodič ů a blı́zký ch osob (5 %), nejasné preference ohledně vlastnı́ budoucnosti (5 %), př átelé (4 %), omezenost vý bě ru š koly a oboru v dů sledku nedostateč ný ch studijnı́ch vý sledků a nená roč nost studia (3 %) a osobnı́ př edpoklady (2 %). Vý sledky vý zkumu, který realizovala B. Ogowewo (2010) u stř edoš kolský ch ž áků v jihoamerické Guayaně (n = 100), ukazujı́, ž e jejich volba povolá nı́, resp. rozhodová nı́ o stř ednı́ š kole, byla ovlivně na pohlavı́m, př ič emž se do nı́ promı́taly faktory, jako jsou zá jmy, ž ivotnı́ ambice, prestiž profesı́, rozumové schopnosti, platové ohodnocenı́ a mož nosti uplatně nı́ na trhu prá ce. Co ž áky př i výběru typu střední školy nejvı́ce ovlivň uje, zjiš ťoval pomocı́ retrospektivnı́ch rozhovorů se ž áky stř ednı́ch š kol (n = 73) a s využ itı́m tazatelské sı́tě agentury STEM/MARK badatelský tý m ve slož enı́ J. Trhlı́ková , J. Vojtě ch a H. Ulovcová (2008b). Zá ci nejč astě ji uvá dě li, ž e mě li sami jasno, zdali se chtě jı́ vyuč it, zı́skat maturitu na stř ednı́ odborné š kole, nebo jı́t studovat gymná zium. Celkově tak odpově dě lo 41 % z nich. Druhý m nejfrekventovaně jš ı́m faktorem, který ovlivnil rozhodnutı́ o typu stř ednı́ š koly, bylo pů sobenı́ rodič ů (38 %). Vedle rodič ů respondenti zmiň ovali vliv š irš ı́ rodiny – 11 % ž áků bylo ovlivně no vzorem v rodině ve smyslu urč ité ú rovně vzdě lá nı́, jež je v rodině považ ová na za bě žnou, a dalš ı́ch 10 % ž áků uvedlo, ž e se inspirovali vzorem ně koho z př ı́buzný ch nebo zná mý ch, kteř ı́ vykoná vajı́ zajı́mavou profesi. Pomě rně velká č ást ž áků si zvolila vš eobecné vzdě lá vá nı́ na gym-

46


ná ziu, poně vadž nevě dě li, jakou profesi budou chtı́t v budoucnu vykoná vat (7 %). Tato odpově ď byla př ı́znač ná zejmé na pro ž áky, kteř ı́ studovali gymná zium. Dalš ı́mi faktory, které ovlivnily vý bě r typu budoucı́ š koly, byly č etba č lá nku o oboru (4 %), exkurze do irmy, poř ad v televizi nebo rá diu (1 %) a uč itel nebo vý chovný poradce na zá kladnı́ š kole (1 %). Kromě dotazu ohledně typu stř ednı́ho vzdě lá vá nı́ byla v rá mci rozhovorů ž áků m polož ena otá zka, na zá kladě č eho si zvolili svů j obor vzdělání. Dominantnı́ motivaci př edstavoval zá jem o obor, který jako dů vod uvedla asi polovina ž áků (51 %). Podle zjiš tě nı́ v naš em dř ıv́ ě jš ı́m vý zkumu je tato kategorie jednı́m z nejč astě ji jmenovaný ch faktorů také u rodič ů (srov. Hlaďo, 2009a). Rodič e brali př i zvaž ová nı́ typu stř ednı́ š koly a oboru vzdě lá nı́ v ú vahu zá jmy svý ch potomků , neboť byli př esvě dč eni, ž e pokud je bude zvolená stř ednı́ š kola bavit, budou v nı́ dosahovat lepš ı́ch vzdě lá vacı́ch vý sledků . Rodič e, jejichž potomci mě li jasné a vyhraně né profesnı́ zá jmy, dá vali př ednost odborné mu vzdě lá vá nı́ př ed vzdě lá vá nı́m vš eobecný m. Na druhé m mı́stě ž áci ve vý zkumu J. Trhlı́kové , J. Vojtě cha a H. Ulovcové (2008b) uvá dě li zkuš enost zná mý ch se zvaž ovaný m oborem (12 %) a mož nost pracovnı́ho uplatně nı́ (12 %). V 10 % byli ž áci ovlivně ni informač nı́mi materiá ly. Vzdá lenost š koly od bydliš tě byla rozhodujı́cı́ pro 7 % ž áků . Rodič e mě li vliv na vý bě r konkré tnı́ho oboru vzdě lá nı́ rovně ž v 7 % př ı́padů . Z dalš ı́ch dů vodů to byl vzor č i tradice v rodině (4 %), prospě ch (4 %), doporuč enı́ vý chovné ho poradce nebo uč itele (3 %) a př ı́prava na vysokou š kolu (3 %). Asi pě tina ž áků stř ednı́ch odborný ch š kol v rozhovoru uvedla, ž e si nebyli jisti, jaký obor si majı́ zvolit, a vybrali si obor, který jim doporuč ili rodič e. Zá ci gymná ziı́ uvá dě li jako dů vod volby „vý bě r dobré š koly“, u ž áků uč ebnı́ch oborů stř ednı́ch odborný ch š kol a stř ednı́ch odborný ch uč iliš ť mě l na volbu oboru vzdě lá nı́ vliv horš ı́ prospě ch, které mu muselo 18 % ž áků svou volbu př izpů sobit. Poznatky o vlivu genderu na volbu oboru vzdě lá nı́ př iná š ı́ empirická studie I. Smetá č kové (2009), která na reprezentativnı́m vzorku (n = 1 423) zjistila, ž e př i rozhodová nı́ č eský ch ž áků je dů lež ité , aby obor, na který se hlá sı́, byl genderově typický, tj. je vhodný pro dı́vky, nebo pro chlapce. Humanitnı́ obory a obory, v nichž je kladen dů raz na emocionalitu, pé či a vztahovost, vidı́ ž áci jako spı́še vhodné pro dı́vky, kdež to technické obory jsou spojová ny s chlapci. Existenci typický ch vzdě lá vacı́ch drah pro ž eny a muž e doklá dajı́ rovně ž statistické ú daje o poč tu př ihlá š ený ch a př ijatý ch studujı́cı́ch na jednotlivé obory vzdě lá nı́ (srov. Statistická roč enka š kolstvı́ . . ., 2013c). J. Fitz, D. Halpin a S. Power (1993) uvedli, ž e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou nejdů lež itě jš ı́m faktorem př ánı́ ž áků . J. Trhlı́ková , J. Vojtě ch a H. Ulovcová (2008b) ukazujı́, ž e vý sledné rozhodnutı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nezá lež ı́ jen na př ánı́ ž áka a jeho rodič ů, ale ž e se č asto objevujı́ urč itá omezenı́, který m ž áci musı́ svoji de initivnı́ volbu př ed podá nı́m př ihlá š ky na stř ednı́ š kolu př izpů sobit. K dů vodů m, proč ž áci mě nı́ nebo př izpů sobujı́ pů vodnı́ vzdě lá vacı́ zá mě ry, patř ı́ nejč astě ji nutnost dojı́ždě nı́ a horš ı́ prospě ch. Např ı́klad 83 % slovenský ch ž áků v Preš ovské m kraji (n = 1 438) zohledň uje př i vý bě ru stř ednı́ š koly své studijnı́ vý sledky a u 61 % ž áků studijnı́ vý sledky ovlivnily koneč nou volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Wantrubová & Vozá rová , 2013). Hlubš ı́ pohled př iná š ı́ poznatky z kvalitativnı́ch rozhovorů se ž áky (n = ) a jejich rodič i, které prezentuje I. Smı́dová (2010). Zá ci v nich rovně ž odkazovali na svů j š kolnı́ prospě ch jako na


47

klı́čový prvek př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Zá ci s dobrý mi zná mkami vybı́rali ze š iroké š ká ly stř ednı́ch š kol a jako krité ria volby uvá dě li charakteristiky typu: aby je š kola bavila, aby obor odrá ž el jejich zá jmy, aby nechal otevř ené pole pro dalš ı́ volby a uplatně nı́ v budoucnu. Zá ci s horš ı́m prospě chem vnı́mali omezenı́, ale znovu je rá movali svý mi individuá lnı́mi schopnostmi. Té ma prospě chu bylo prvnı́m, č astý m a vý razně urč ujı́cı́m bodem argumentace, proč vybrali urč itou š kolu. Z dalš ı́ch faktorů , které uvá dě jı́ J. Trhlı́ková a jejı́ spolupracovnı́ci, jsou to inanč nı́ ná kladnost studia, strach z nepř ijetı́ na stř ednı́ š kolu a obavy z obtı́žnosti studia. Rozhovory se ž áky dá le uká zaly, ž e k př ı́činá m, proč si volı́ mé ně ná roč nou stř ednı́ š kolu, se kromě slabš ı́ho prospě chu ř adı́ i dů vody, které souvisejı́ s odliš ný m vnı́má nı́m dů lež itosti vzdě lá nı́ a jiný mi ž ivotnı́mi prioritami, jako jsou snaha se osamostatnit a nechuť studovat. Dalš ı́mi dů vody jsou inanč nı́ situace rodiny a př ánı́ rodič ů, aby se ž ák co nejdř ıv́ e zapojil do pracovnı́ho procesu. Omezenı́m a limitů m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je tř eba vě novat pozornost, neboť nevhodná volba ná hradnı́ho oboru mů ž e negativně ovlivnit celkovou spokojenost se studiem a ná slednou profesnı́ drá hou. Tuto skuteč nost potvrzujı́ i podrobně jš ı́ analý zy, z nichž vyplý vá , ž e ž áků m, kteř ı́ zač nou na stř ednı́ š kole studovat obor vzdě lá nı́, jenž je v rozporu s jejich zá jmový m zamě řenı́m, se v prů bě hu studia nepodař ı́ zı́skat k oboru pozitivnı́ vztah a hrozı́ u nich vě tš ı́ riziko zanechá nı́ studia. Po ukonč enı́ stř ednı́ š koly pak majı́ tendenci hledat si zamě stná nı́ v odliš né profesi, která by vı́ce odpovı́dala jejich zá jmů m (srov. Trhlı́ková & Eliá š ková , 2009; Trhlı́ková , Ulovcová , & Vojtě ch, 2004). S. Vendel a N. Sedlá k Vendelová (2008) zjiš ťovali motivaci slovenský ch ž áků zá kladnı́ch š kol (n = 4 713) k volbě stř ednı́ š koly, resp. konkré tnı́ vzdělávací instituce. Nejč astě jš ı́ motivacı́ byl zá jem ž áků o zvolenou stř ednı́ š kolu (44 %). Vı́ce než pě tina ž áků (21 %) uvedla jako dů vod dobrou př ı́pravu pro studium na vysoké š kole a 11 % ž áků mož nost uplatnit své schopnosti. Dalš ı́mi dů vody, které ovlivnily volbu konkré tnı́ stř ednı́ š koly, jsou mož nost najı́t si po jejı́m absolvová nı́ dobř e placenou prá ci (6 %) a skuteč nost, ž e nebudou mı́t problé my s nalezenı́m uplatně nı́ na trhu prá ce (4 %). Skolnı́ prospě ch nedovolil vybrat si jinou stř ednı́ š kolu 3 % dotá zaný ch. Rodič e vybrali stř ednı́ š kolu pouze 1,8 % ž áků . Na rozhodnutı́ ž áků mě li velmi malý vliv také sourozenci (1,5 %) a starš ı́ kamará di (1,2 %). Vý bě r konkré tnı́ š koly byl rovně ž př edmě tem vý zkumu I. Smetá č kové (2009), která využ ila paralelně dvou technik sbě ru dat – rozhovorů (n = ) a dotaznı́ku (n = ). Z metodologické ho hlediska je zajı́mavé , ž e vý pově di ž áků z rozhovorů a dotaznı́ků se v preferovaný ch dů vodech liš ily. V rozhovorech byly jako prvnı́ v poř adı́ uvá dě ny vně jš ı́ charakteristiky š koly jako např. vzdá lenost š koly od bydliš tě , vybavenost k volnoč asový m aktivitá m a př ijetı́ bez př ijı́macı́ch zkouš ek. Na ně ž áci kladli vě tš ı́ dů raz než na charakteristiky tý kajı́cı́ se pedagogické ú rovně š koly (tj. na odbornou prestiž š koly, dobré vý sledky absolventů v dalš ı́m studiu, př ı́stup pedagogické ho sboru, vybavenost š koly pro vý uku). Hlavnı́m dů vodem pro volbu konkré tnı́ stř ednı́ š koly, zjiš tě ný m v dotaznı́kové m š etř enı́, byl zá jem o studovaný obor (80 %), což odpovı́dá dř ıv́ ě jš ı́mu poznatku W. Keys et al. (1998), ž e ně kteř ı́ ž áci se rozhodujı́ pro konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituci, poně vadž je na nı́ nabı́zen obor vzdě lá nı́, který majı́ zá jem studovat (pozn.: zjiš tě no u 16letý ch britský ch ž áků ). Z po-

48


lož ek v dotaznı́ku a zejmé na z rozhovorů dá le podle I. Smetá č kové (2009) vyplý vá , ž e u velké č ásti ž áků se jedná o zá jem nestrukturovaný, č asto vznikajı́cı́ pod vlivem vně jš ı́ch č i ná hodný ch faktorů a navı́c mnohdy konstruovaný zpě tně . Dalš ı́mi dů vody byla skuteč nost, ž e se jedná o kvalitnı́ š kolu, která hodně nauč ı́, ž e po š kole mohou zı́skat dobré zamě stná nı́, dostat se na vysokou š kolu nebo ž e pro ně bylo snadné se na danou stř ednı́ š kolu dostat. Mé ně č asto ž áci uvá dě li, ž e š kola lež ı́ blı́zko jejich bydliš tě , ž e vystudovat š kolu je snadné nebo ž e se na ni hlá sı́ jejich kamará di. Ve vý zkumech je diskutovaný m faktorem volby konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce vzdá lenost š koly od bydliš tě , kterou velmi č asto zmiň ovali ž áci 4. roč nı́ků stř ednı́ch technický ch š kol ve vý zkumu J. Balcara, J. Havleny a P. Hlaďo (2011). Tito autoř i vš ak uvá dě jı́, ž e ž áci jsou v př ı́padě silné ho zá jmu o obor ochotni zvolit si i ná roč né dojı́ždě nı́ nebo bydlenı́ na interná tě . Mnohdy je vš ak vzdá lenost š koly od bydliš tě jednı́m z argumentů ž áků , proč si danou vzdě lá vacı́ instituci nebo obor vzdě lá nı́ nezvolit. Z. Friedmann (2011a) ve vý še popisované m vý zkumu polož il ž áků m stř ednı́ch odborný ch uč iliš ť př ed ukonč enı́m prvnı́ho roč nı́ku studia otá zku, co je nejvı́ce ovlivnilo př i „volbě té to stř ednı́ š koly/uč iliš tě “. Vı́ce než polovina ž áků uvedla, ž e se rozhodli na zá kladě vlastnı́ho zá jmu o obor. Dalš ı́mi faktory byly vzdá lenost š koly od mı́sta bydliš tě (15 %), š patný prospě ch (8 %) a dobrá pově st š koly (5 %). Té mě ř pě tina ž áků (19 %) vš ak uvedla, ž e si š kolu zvolili z nedostatku jiný ch př ı́lež itostı́. Autoř i studie mapujı́cı́ dů vody nezá jmu ž áků o př ı́rodově dné a technické obory (Dů vody nezá jmu ž áků . . ., 2010) doš li k obdobný m zá vě rů m. Z jejich vý zkumu (n = ) vyplynulo, ž e na vý bě r stř ednı́ š koly nemě ly vě tš ı́ vliv konkré tnı́ osoby, tedy ani vý chovnı́ poradci a jejich doporuč enı́, ani spoluž áci, kamará di č i zná mı́, kteř ı́ se hlá sili na stejnou stř ednı́ š kolu nebo na nı́ již studovali. Vı́ce než polovina ž áků nepovaž ovala za dů lež ité př ánı́ svý ch rodič ů. Pro vě tš ı́ č ást ž áků byla také nevý znamná nebo mé ně vý znamná prostorová dostupnost š koly z domova. Jako dů lež itá krité ria volby naopak označ ili své zná mky (71 %), odhad š ance, zda se na š kolu dostanou (68 %), a své zá liby (63 %). Zá vě ry vý zkumů jsme se snaž ili rozč lenit na faktory a krité ria volby typu stř ednı́ š koly, oboru vzdě lá nı́ a konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce, jejichž zvaž ová nı́ tvoř ı́ tř i oddě lené fá ze rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (Smetá č ková , 2009). Př estož e se rozhodová nı́ v jednotlivý ch fá zı́ch ř ı́dı́ jiný mi pravidly, rozhodová nı́ ž áků má komplexnı́ povahu a promı́tajı́ se v ně m rů zné dimenze faktorů .

2.3.3

Zdroje informací, rad a pomoci

Sebepozná nı́ a speci ické informace o vzdě lá vacı́m systé mu a svě tě prá ce jsou kritický mi komponentami volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Cairns et al., 1992). Nedostatek a inkonzistence informacı́ proto př edstavujı́ jedny z př eká ž ek racioná lnı́ho rozhodová nı́ (Gati, Krausz, & Osipow, 1996). Konkré tnı́ př eká ž ky př i zı́ská vá nı́ informacı́ dů lež itý ch pro toto rozhodová nı́ u dı́vek uvá dı́ R. Harris a P. Dewdney (1994). Jsou jimi nedostateč ný př ehled o informacı́ch potř ebný ch pro rozhodová nı́, existenci a dostupnosti informač nı́ch zdrojů , nedostateč né komunikač nı́ kompetence, sebevě domı́ nebo schopnosti. Barié rami mohou bý t i nepř esné nebo nevhodné informace, př ı́padně jejich pozdnı́ zı́ská nı́. T. Wilson (2000) uvá dı́, ž e znalost informač nı́ch


49

zdrojů a kompetence je využ ıv́ at pomá hajı́ ž áků m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce než spolé há nı́ se na informace od jiný ch osob, které nemusı́ bý t plně sezná meny s jejich potř ebami a pož adavky. M. Rogers, P. Creed a A. Glendon (2008) potvrdili př ı́mý vztah mezi pomocı́ rodič ů, uč itelů a př átel a zı́ská vá nı́m informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u australský ch ž áků stř ednı́ch š kol (n = ). Pomoc sociá lnı́ho okolı́ má rovně ž vliv na karié rové plá nová nı́. V rá mci ně mecké studie Berufswahl in Hamburg 2006 (Berufswahl . . ., 2006) bylo zjiš ťová no využ ıv́ á nı́ deseti nejdů lež itě jš ı́ch formá lnı́ch a neformá lnı́ch zdrojů a služ eb ž áky (n = ) př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na konci zá kladnı́ š koly. Vý stupy ukazujı́, ž e ž áci se př i tomto rozhodová nı́ nejč astě ji obraceli na své rodič e (89 %). Dalš ı́mi vý znamný mi faktory byli š kolnı́ vyuč ová nı́ (86 %), praxe (77 %), př átelé (76 %), karié rová informač nı́ a poradenská centra (65 %), internet (58 %), knihy a č asopisy (55 %), noviny a televize (39 %) a individuá lnı́ poradenstvı́ (25 %). Jaké jsou nejč astě jš ı́ rozhodovacı́ zdroje, tedy nejen nejč astě jš ı́ druhy informač nı́ch zdrojů , ale také socioempirické podně ty, jejichž projekce do rozhodová nı́ mů ž e vý znamný m způ sobem ovlivnit volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, mapoval u ž áků zá kladnı́ch š kol (n = ) ve š kolnı́m roce 2001/2002 Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních a středních školách v České republice (Vý zkum služ eb karié rové ho . . ., 2003). Nejvě tš ı́ poč et ž áků promı́tal do své ho rozhodová nı́ rady, doporuč enı́ a př ı́klad rodič ů (78 %). Druhý m nejč astě ji uvá dě ný m zdrojem zı́ská vá nı́ informacı́ byly dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch (52 %). Ná sledovalo doporuč enı́ a př ı́klad př ı́buzný ch a př átel (50 %). Vý znamný ch hodnot dosá hlo také využ ıv́ á nı́ internetu (43 %). Doporuč enı́ vý chovné ho poradce se ve vyjá dř enı́ch respondentů umı́stilo až za tě mito faktory (42,6 %). Z dalš ı́ch vý znamně ji hodnocený ch zdrojů zasluhujı́ pozornost nejrů zně jš ı́ tiš tě né a propagač nı́ materiá ly (41 %), informace zı́skané na ú ř adu prá ce (34 %) a na veletrzı́ch vzdě lá vacı́ch př ı́lež itostı́. Informace z pedagogicko-psychologické poradny uvedlo jako zdroj pouhý ch 11 % dotá zaný ch ž áků . V komplexnı́m pohledu je ze zá vě rů prezentované ho vý zkumu zř ejmé , ž e na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze mě lo vliv ú zké i š irš ı́ rodinné prostř edı́ a zkuš enosti př átel. Z vyjá dř enı́ respondentů byla patrná také znač ná mı́ra samostatnosti ž áků př i vyhledá vá nı́ informacı́. V roce 2006 na Slovensku S. Vendel et al. (2007) zjiš ťovali zdroje, z nichž ž áci zá kladnı́ch š kol (n = ) zı́skali informace pro volbu dalš ı́ho studia na stř ednı́ š kole. Nejvı́ce informacı́ ž áci č erpali z internetu a z novin (22 %). Dalš ı́mi dů lež itý mi zdroji byly rozhovory se spoluž áky, př áteli (21 %) a rodič i (21 %). Za nimi se umı́stil vý chovný poradce (18 %). Jen zanedbatelný podı́l ž áků č erpal informace od tř ı́dnı́ho uč itele nebo jiný ch uč itelů (3,8 %) a z literatury (3,5 %). Jaké zdroje informacı́ využ ıv́ ajı́ ž áci stř ednı́ch š kol ve vě ku 16–18 let v země dě lský ch oblastech Spojený ch stá tů americký ch (n = ), zjiš ťoval metodou ohniskový ch skupin M. McKnight (2009). Nejč astě ji ž áci zı́ská vali informace od svý ch rodič ů nebo jiný ch č lenů rodiny, z internetu a od uč itelů a tř ı́dnı́ch uč itelů . Mé ně č astý m zdrojem informacı́ byli poradenš tı́ pracovnı́ci, lidé z praxe, kouč i a knihy. Potenciá lnı́ využ ıv́ á nı́ informač nı́ch zdrojů zjiš ťovala Ná rodnı́ nadace pro pedagogický vý zkum (Factors In luencing . . ., 2005) u britský ch ž áků (n = ). Té mě ř tř i č tvrtiny ž áků (72 %) by chtě ly zı́skat informace od ně koho, kdo vykoná vá zvolenou profesi, vı́ce než tř i

50


č tvrtiny ž áků (67 %) by informace uvı́taly od uč itelů karié rové vý chovy a té mě ř polovina z internetový ch strá nek nebo od karié rové ho poradce (46 %). U rodič ů by informace hledalo pouze 38 % ž áků , což je podobný poč et, jaký by informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy hledal u starš ı́ch př átel (39 %). Jeden z poslednı́ch vý zkumů zamě řený ch na využ ıv́ á nı́ informač nı́ch zdrojů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy publikovali U. Onuoha, S. Joye a N. Uwannah (2013) v č asopise Research on Humanities and Social Sciences. Př estož e byli respondenty nigerijš tı́ ž áci ve vě ku 15–20 let (n = ), považ ujeme poznatky za vý znamné pro pochopenı́ té to problematiky i v evropské m kontextu. Nejč astě ji využ ıv́ aný mi zdroji informacı́ byli rodič e (84 %). Za nimi se shodně umı́stili uč itelé (79 %), kamará di a spoluž áci (79 %), knihy a tiš tě né publikace (79 %). Vzhledem ke speci iků m vý zkumné ho vzorku se internet (72 %) jako zdroj informacı́ umı́stil až za televizı́ (78 %), poradenský mi centry (74 %) a cı́rkvı́ (73 %). Jmenovanı́ autoř i nezkoumali pouze, které zdroje informacı́ ž áci využ ıv́ ali, ale i jejich už iteč nost. Jako velmi už iteč ný zdroj informacı́ ž áci hodnotili rodič e. Z naš eho pohledu je zajı́mavé , ž e se na druhé m mı́stě umı́stila cı́rkev a až za nı́ uč itelé . Ač koliv si ně kteř ı́ ž áci vytvá ř ejı́ př edstavu o svě tě prá ce př ı́mý m pozorová nı́m svý ch rodič ů př i prá ci, vě tš ina z nich informace zı́ská vá nepř ı́mo a necı́leně z rozhovorů na toto té ma, které majı́ mož nost vyslechnout (Galinsky, 2000). Vzhledem ke skuteč nosti, ž e jsou rodič e ř azeni mezi primá rnı́ informá tory ž áků , je nezbytné posoudit, z jaký ch zdrojů č erpajı́ informace potř ebné k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ a jaké jsou jejich postoje k vyhledá vá nı́ a využ ıv́ á nı́ tě chto zdrojů . Spı́še než na cı́lené a institucioná lnı́ informová nı́ se rodič e spolé hajı́ na neformá lnı́ znalosti a zkuš enosti. Nejrozš ı́řeně jš ı́m zdrojem informacı́ rodič ů je př ı́mé sezná menı́ se stř ednı́mi š kolami v rá mci dnů otevř ený ch dveř ı́ nebo jejich individuá lnı́ ná vš tě vy (Gorard, 1997; Hammond & Dennison, 1995). M. Kuč era (2005) zjistil, ž e stř ednı́ š koly navš tě vuje s č eský mi ž áky (n = ) př edevš ı́m matka a ž e v ně který ch př ı́padech tato ná vš tě va př echá zı́ v zač átek př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ č i př ı́mo v př ijı́macı́ pohovor. Dů lež ité jsou také informace o š kole zprostř edkované jiný mi rodič i a jedinci, kteř ı́ tuto š kolu navš tě vujı́ (srov. Viktorová , 2005). Informace vý znamné v procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou pro č eské rodič e dobř e dostupné (srov. Hlaďo, 2008a, 2008b). Problematický je vš ak př ı́stup rodič ů k jejich vyhledá vá nı́ a využ ıv́ á nı́. Podle S. Gorarda (1997) pouze desetina rodič ů aktivně vyhledá vá dostupné informace a pě tina rodič ů má schopnosti a motivaci k informované volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Vě tš ina rodič ů nemá propracová nu strategii rozhodová nı́ a o dalš ı́m vzdě lá vá nı́ svý ch dě tı́ č inı́ rozhodnutı́ založ ené na povrchnı́m zhodnocenı́ dostupný ch informacı́ o stř ednı́ch š kolá ch a mož nostech vzdě lá vá nı́, nikoliv na podkladě dobř e informované ho srovná nı́ š kol (Young, 1994 in White, 2007). V ně který ch rodiná ch se tento vliv projevuje do té mı́ry, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je pro rodič e zcela evidentnı́ a diskuze a vyjedná vá nı́ s potomky irelevantnı́. S. Gorard (1997) dá le upozorň uje, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je kriticky ovlivně na minulý mi zkuš enostmi rodič ů, př ı́lež itostmi, nostalgiı́ a tradicemi. Pod vlivem vý še popsaný ch skuteč nostı́ mů ž e bý t vzdá lena racioná lnı́mu rozhodová nı́ postavené mu na informacı́ch a v mnoha

2.4 Rodič e a rodina

51

př ı́padech je založ ena na bá zi intuice, kdy rodič e vybı́rajı́ š kolu na zá kladě pocitu a subjektivnı́ch krité riı́. V naš em dř ıv́ ě jš ı́m kvalitativnı́m š etř enı́ u ž áků zá kladnı́ch š kol (Hlaďo, 2009a) jsme zjistili, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je vý znamnou ž ivotnı́ udá lostı́ se zá tě žový m potenciá lem. Zá ci př i nı́ uvá dě jı́ celou š ká lu pocitů , od vnitř nı́ nejistoty, strachu a obav po velké napě tı́, sebepodceň ová nı́ apod. Podle B. Lankard (1995, s. 4) majı́ adolescenti nejvě tš ı́ strach z rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Z tohoto dů vodu hledajı́ pomoc ve své m okolı́. Mapová nı́m copingový ch strategiı́ č eský ch ž áků (n = ) využ ıv́ aný ch v č asné , stř ednı́ a pozdnı́ adolescenci se zabý vali M. Hanž lová a P. Macek (2008). Pokud majı́ ž áci problé my v oblasti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, pak 81 % z nich je probı́rá se svý mi rodič i, 53 % uvá dı́, ž e př emý šleli o mož nostech ř eš enı́ sami, 43 % hledá ř eš enı́ s pomocı́ př átel a jen 10 % vyhledá odbornou pomoc. Zajı́mavé jsou poznatky o copingový ch strategiı́ch využ ıv́ aný ch v rů zný ch oblastech ž ivota. Dı́vky své problé my č astě ji ř eš ı́ s př áteli než s rodič i, zatı́mco u chlapců je to naopak.

2.4

Rodiče a rodina

Z č eský ch i zahranič nı́ch vý zkumů je př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zvlá š tě patrná role rodič ů (Hlaďo, 2010c). Podle D. Farnilla (1986) velká č ást adolescentů zastá vá ná zor, ž e rodič e majı́ zodpově dnost za jejich karié rový vý voj, a př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy proto oč eká vajı́ jejich vliv. Zá ci považ ujı́ rodič e za jeden z nejvý znamně jš ı́ch sociá lnı́ch faktorů pů sobı́cı́ch na jejich rozhodová nı́. Rodič e jsou nejenom iniciá tory rozhodovacı́ho procesu (Foskett & Hesketh, 1997), ale i primá rnı́m zdrojem rad, informacı́ a pomoci (Anderson et al., 2004; Arnold, Budd, & Miller, 1988), poradci (Otto, 1995; Sebald, 1986) a nejvý znamně jš ı́mi osobami, které ovlivň ujı́ koneč né rozhodnutı́ ž áků (Gö rtz-Brose & Hü ser, 2006). Př estož e nenı́ mož né jednoznač ně stanovit, jak se v rodině př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mě nı́ individuá lnı́ role jednotlivý ch akté rů v prů bě hu č asu, mnohé vý zkumy proká zaly, ž e rodič e a rodina př ı́mo i nepř ı́mo pů sobı́ na celý rozhodovacı́ proces (srov. White, 2007; Whiston & Keller, 2004) a hrajı́ hlavnı́, aktivnı́ roli v karié rové m vý voji adolescentů (Hirschi, Niles, & Akos, 2011; Hou & Leung, 2011).

2.4.1

Rodinné prostředí

Jednı́m z vlivů formujı́cı́ch vý voj a pů sobı́cı́ch na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků je rodinné prostř edı́ (srov. Stř elec, 2006). J. Prů cha, E. Walterová a J. Mareš (2003) uvá dě jı́, ž e rodinné prostř edı́ pů sobı́ na zá kladnı́ psychické , tě lesné a sociá lnı́ charakteristiky vý voje jedince od narozenı́ až mnohdy do obdobı́ dospě losti. Rodinné prostř edı́ ovlivň uje jazykovou a komunikač nı́ kompetenci ž áka, jeho kognitivnı́ a emoč nı́ vý voj, postoje, př edsudky a hodnotové orientace. Vý znamně také determinuje jeho vzdě lá vacı́ vý sledky, postoje vů č i š kole a vzdě lá vá nı́. Sociologické vý zkumy dá le potvrzujı́ vlivy rodinné ho prostř edı́ na utvá ř enı́ ž ivotnı́ho stylu, na pro-

52


fesnı́ a ž ivotnı́ drá hu. Rodinné prostř edı́ pů sobı́ rovně ž na utvá ř enı́ vzdě lanostnı́ch aspiracı́ ž áků (srov. Greger, 2006). Vý znamnou roli hraje socioekonomický status (př edevš ı́m dosaž ené vzdě lá nı́, kvali ikace a prestiž povolá nı́ rodič ů) a kulturnı́ kapitá l rodiny. Tyto promě nné př ispı́vajı́ k reprodukci sociá lnı́ch nerovnostı́ (Bourdieu, 1998; Goldthorpe, 1996), neboť se promı́tajı́ jak do strategiı́ rodič ů a mı́ry autonomie ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, tak do ú rovně a kvality př edá vaný ch informacı́ dů lež itý ch pro karié rové rozhodová nı́, formová nı́ vzdě lanostnı́ch a profesnı́ch aspiracı́ ž áků atd. Podle P. Matě jů a J. Strakové (2006, s. 8) se stá le č astě ji objevujı́ koncepce zdů razň ujı́cı́ empiricky podlož ený fakt, ž e „vzdě lanostnı́ nerovnosti majı́ do znač né mı́ry pů vod v rů zné mentalitě rodin s rů zný m sociá lně -ekonomický m statusem, v jejich rozdı́lné m vnı́má nı́ mož ný ch př ı́nosů vzdě lá nı́ pomě řovaný ch riziky a ná klady spojený mi s rozhodnutı́m dı́tě te studovat“. Tyto hluboce ulož ené faktory psychologické povahy totiž ovlivň ujı́ rodič ovskou podporu – č asové , kulturnı́, sociá lnı́ a ekonomické investice rodič ů do dě tı́, jejich zá jem o š kolu a vzdě lá vá nı́, a tı́m samotné aspirace ž áků na vzdě lá nı́ (srov. Katrň á k, 2006; Goldthorpe, 1996). Rodič e s vyšším socioekonomickým statusem, ze stř ednı́ sociá lnı́ tř ı́dy, odbornı́ci s vyš šı́m vzdě lá nı́m jsou př i vý bě ru stř ednı́ š koly aktivně jš ı́ a volbu dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ nechá vajı́ na dě tech mé ně č asto než rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem (David, West, & Ribbens, 1994). Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je podle tě chto rodič ů př ı́liš dů lež itá na to, aby byla zcela ponechá na na dě tský ch preferencı́ch. Rodič e hovoř ı́ o naivnı́ch, dů vě řivý ch dě tech, které potř ebujı́ bý t chrá ně ny př ed š patný mi vlivy nebo rozhodnutı́m. Typickou strategiı́ rodič ů ze stř ednı́ tř ı́dy je limitace vý bě ru, vytvoř enı́ už šı́ho seznamu š kol, ze který ch si mů ž e dı́tě samo zvolit. Rodiny ze stř ednı́ tř ı́dy vykazujı́ v oblasti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vysokou mı́ru kontroly, maskovanou mož nostı́ demokratické ho rozhodová nı́ (Reay & Ball, 1998). Mož ný m dů vodem vý še popsané rodič ovské strategie je odliš né chá pá nı́ š tě stı́ dı́tě te (Reay & Ball, 1998). Zatı́mco rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem č asto hovoř ı́ o š tě stı́ dı́tě te v př ı́tomnosti, zde a prá vě teď, rodič e ze stř ednı́ tř ı́dy pracujı́ spı́še s koncepcı́ budoucı́ho š tě stı́. Pojem š tě stı́ nenı́ v jejich pojetı́ svá zá n s aktuá lnı́mi preferencemi dı́tě te, ale s anticipacı́ a projektová nı́m toho, co by mohlo pro dı́tě př edstavovat š tě stı́ v dospě losti. Poně vadž tento pohled š tě stı́ př edpoklá dá zá vislost na vzdě lá vacı́m ú spě chu, stá vajı́ se dě ti subjektem ř ı́zenı́ a vedenı́, které zajiš ťujı́ pozitivnı́ př ijetı́ vzdě lá vacı́ch cı́lů stanovený ch rodič i (Carroll & Walford, 1997). Mı́rou autonomie ž áků a strategiemi rodič ů (n = ) př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy se u ná s zabý val T. Katrň á k (2004). Vysokoš kolsky vzdě lanı́ rodič e podle jeho zjiš tě nı́ vě dı́, ž e by se dı́tě na konci zá kladnı́ š koly mě lo o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovat samo, př esto toto rozhodnutı́ na ně m zcela nenechá vajı́ a snaž ı́ se je př imě řeně ovlivň ovat. Dů vodem je, ž e majı́ na své dě ti vysoké vzdě lanostnı́ ná roky a chtě jı́, aby dosá hly co nejvyš šı́ho vzdě lá nı́. Pokud se jim to dař ı́, na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy dı́tě te již pouze dohlı́žejı́ a nechá vajı́ je, ať si vybere to, co samo chce a co ho bavı́. Jak podotý kajı́ E. Walterová a D. Greger (2009), ž áci rodič ů s vyš šı́m vzdě lá nı́m a odpovı́dajı́cı́m socioekonomický m statusem dá vajı́ př ednost prestiž nı́m stř ednı́m š kolá m, umož ňujı́cı́m dosaž enı́ vyš šı́ho vzdě lá nı́, které považ ujı́ za hodnotu.


53

Tato skuteč nost je dá na tı́m, ž e ze strany rodič ů, kteř ı́ majı́ sami vyš šı́ vzdě lá nı́ a jeho vý znam si uvě domujı́, vý razně roste tlak na vyš šı́ ú roveň vzdě lá nı́ dı́tě te, zatı́mco ž áci z mé ně podně tné ho rodinné ho prostř edı́ nejsou rodič i stimulová ni ke stejně ambició znı́m volbá m, a tudı́ž preferujı́ jednoduš šı́ vzdě lá vacı́ drá hu, aniž mnohdy využ ijı́ svů j studijnı́ potenciá l (srov. Trhlı́ková , Vojtě ch, Ulovcová , 2008). Rodič e s nižším socioekonomickým statusem se nesnaž nı́ aktivně ovlivň ovat budoucnost svý ch dě tı́ a ponechá vajı́ jim vysokou mı́ru autonomie. Jednou z mož ný ch př ı́čin mů ž e bý t skuteč nost, ž e u tě chto rodič ů je v otá zká ch volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy č astě ji patrná nerozhodnost a nejistota a vě tš ina z nich se necı́tı́ bý t pro tuto ú lohu př ipravena (Reay & Ball, 1998). Navı́c považ ujı́ dě ti za experty s adekvá tnı́mi kompetencemi k tomu, aby na konci zá kladnı́ š koly rozhodly o své dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze samostatně . V souladu s vý še uvedený mi zá vě ry doš el T. Katrň á k (2004) ke zjiš tě nı́, ž e v dě lnický ch rodiná ch⁷ rodič e do rozhodová nı́ nezasahujı́ a volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ponechá vajı́ na dě tech. Tento př ı́stup je podle nich př edpokladem rozhodnutı́ dı́tě te pro to, co je bude bavit. Když si š kolu dě ti navı́c zvolı́ samy, nemohou pak rodič ům vyč ı́tat, ž e je nutili do ně čeho, co samy nechtě ly. Jaký koliv ná tlak, jaký koliv způ sob ovlivň ová nı́ dalš ı́ho studia a budoucı́ho povolá nı́ nepovaž ujı́ tito rodič e za vhodný. Ná tlakem se podle nich potlač uje osobnı́ rozhodnutı́ dı́tě te, vychá zejı́cı́ z jeho preferencı́ a zá lib, což by v koneč né m dů sledku mohlo vé st k tomu, ž e by se dı́tě ti ve zvolené š kole nemuselo lı́bit a poté by v nı́ nemuselo vydrž et a dokonč it ji. V samostatné volbě vidı́ dě lnič tı́ rodič e př edevš ı́m zá ruku spokojenosti dı́tě te. Vyš šı́ mı́ru autonomie, kterou dě tem př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ponechá vajı́, je tř eba vidě t v kontextu jejich oč eká vá nı́ a postojů . Dě lnič tı́ rodič e dě tem nezdů razň ujı́, ž e by se mě ly uč it, nevysvě tlujı́ jim, proč by to mě ly dě lat, a neukazujı́ jim, jak by to mě ly dě lat. Oč eká vajı́, ž e zá kladnı́ š kolu zvlá dnou samy, ž e budou prů mě rné , ž e se po jejı́m ukonč enı́ dostanou do uč ebnı́ho oboru, vyuč ı́ se, najdou si prá ci a zač nou si vydě lá vat (Katrň á k, 2004, s. 108). Rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem navı́c nejsou schopni svý m dě tem zprostř edková vat informace potř ebné k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v takové mı́ře a kvalitě jako rodič e s vyš šı́m socioekonomický m statusem (Bryant, Zvonkovic, & Reynolds, 2006). Dů sledkem je, ž e dě ti z tě chto rodin majı́ mé ně znalostı́ o svě tě prá ce (Nelson, 1963), zvaž ujı́ př i své m rozhodová nı́ mé ně mož nostı́ (Weinger, 1998), inklinujı́ k povolá nı́m, která jsou konzistentnı́ s ú rovnı́ socioekonomické ho statusu rodič ů (Miller, 1989) a ve srovná nı́ s ostatnı́mi ž áky majı́ niž šı́ aspirace (Creed et al., 2007). Dalš ı́mi dů lež itý mi faktory rodinné ho prostř edı́, které se promı́tajı́ do volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, jsou podle N. Penick a D. Jepsena (1992) biogenetické faktory – pohlavı́, schopnosti a temperament rodič ů. Dalš ı́mi jsou struktura a velikost rodiny a z toho vyplý vajı́cı́ aspekty mateř ské ho, otcovské ho a sourozenecké ho pů sobenı́ (srov. Paloş & Drobot, 2010; Crouter & McHale, 1993). 7 T. Katrň á k (2004, s. 75) pracuje s pojmem dělnická rodina, kde je hlavou rodiny dě lnı́k (č lově k, který je vyuč ený, ž ivı́ se manuá lnı́ nezemě dě lskou pracı́, je zamě stnancem, tedy nepodniká ; jeho prá ce je rutinnı́, mechanická , s malý m prostorem pro kreativitu, inovaci a vzdě lanostnı́ postup, karié ru). Pro označ enı́ tě chto rodič ů použ ıv́ á termı́n dělničtí rodiče.

54


Př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků zá kladnı́ch š kol vykazujı́ matky a otcové jinou mı́ru aktivity a hrajı́ speci ickou ú lohu. L. Otto (2000) u americký ch ž áků niž šı́ch roč nı́ků stř ednı́ch š kol (n = ) zjistil, ž e v momentě , kdy si zač ali vytvá ř et plá ny o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, matky jim byly vı́ce ná pomocny než otcové . B. Barber (1994) na vzorku americký ch adolescentů (n = ) empiricky proká zala, ž e dě ti nevyhledá vajı́ rady otců ohledně plá nů do budoucnosti př ı́liš č asto. Podle zá vě rů studie C. Tucker, B. Barber a J. Eccles (2001) hrá ly u michiganský ch adolescentů s prů mě rný m vě kem 18 let (n = ) matky vý znamnou roli př i udě lová nı́ rad ohledně plá nů do budoucnosti jak v rodiná ch s rodič i sezdaný mi po celou dobu, tak v rodiná ch s rozvedený mi rodič i. Naproti tomu zjistily, ž e se adolescenti obraceli na otce č astě ji v rodiná ch s rodič i sezdaný mi po celou dobu než v rodiná ch s rozvedený mi rodič i. S. Gorard (1997) doš el ve své m vý zkumu realizované m ve Velké Britá nii (n = ) k zá vě ru, ž e matky jsou aktivně jš ı́ spı́še v poč áteč nı́ fá zi rozhodovacı́ho procesu, zatı́mco otcové se angaž ujı́ pozdě ji, v rá mci procesu veri ikace. B. Kniveton (2004) dospě l naopak k poznatku, ž e britské ž áky (n = ) ve vě ku 14 až 18 let př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejvı́ce ovlivň ujı́ rodič e stejné ho pohlavı́ a ná sledně rodič e opač né ho pohlavı́. Ustř ednı́ postavenı́ matek, co se tý če ž áků , kteř ı́ vyhledá vajı́ radu ohledně volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, mů ž e bý t vý sledkem toho, ž e dě ti obecně trá vı́ vı́ce č asu v pé či matky než v pé či otce a vı́ce č asu v př ı́mé interakci s matkou než otcem (Coltrane & Adams, 2001; Bryant & Zick, 1996). Skuteč nost, ž e ž áci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nevyhledá vajı́ otce, mů ž e bý t ovlivně na i charakterem společ ně vykoná vaný ch č innostı́. Nejč astě jš ı́mi č innostmi, které američ tı́ otcové se svý mi dě tmi ve vě ku 9–11 let (n = 147) prová dě jı́, jsou sledová nı́ televize a domá cı́ ú koly a v 17 % zkoumaný ch rodin netrá vı́ otcové s dě tmi o samotě ž ádný č as (Crouter & Crowley, 1990). V sociologické prá ci Moderní rodina – mýty a skutečnost uvá dı́ jejı́ autor I. Mož ný (1990), ž e otec má k dı́tě ti v rodině jiný, volně jš ı́ vztah než matka, a stejně dě ti majı́ volně jš ı́ vztah k ně mu. Toto zjiš tě nı́ potvrzujı́ i zkuš enosti rodinný ch terapeutů , které popsala S. Grujič ová (1992 in Mař ı́ková , 1999). Př i terapeutický ch setká nı́ch s rodinami se č asto ukazovalo, ž e matka byla rodič ovsky angaž ovaná , kdež to otec zů stá val vů č i dı́tě ti stranou. Otec se mé ně než matka zajı́má o př ı́pravu dı́tě te do š koly, mé ně mu vyprá vı́ o své m povolá nı́ a mé ně ovlivň uje volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dı́tě te. S matkou dı́tě č astě ji komunikuje o své m volné m č ase, kamará dech, mó dě , ilmu, sexu a o š kole. Takto nastavené vztahy fungujı́ nejen v rané m dě tstvı́, ale byly pozorová ny i u dě tı́ kolem 15. roku vě ku (Mož ný, 1990, s. 107–108). V ú plný ch rodiná ch se oba rodič e spolupodı́lejı́ na poskytová nı́ emoč nı́ podpory svý m dě tem a na vý chově (Bryant, Zvonkovic, & Reynolds, 2006). R. Conger et al. (1994) uvá dě jı́, ž e rodiny pouze s jednı́m rodič em jsou zatı́ženy nedostatkem sociá lnı́ podpory, zaž ıv́ ajı́ vı́ce negativnı́ch ž ivotnı́ch udá lostı́ a majı́ potı́že se zajiš tě nı́m zá kladnı́ch inanč nı́ch potř eb, což se odrá ž ı́ ve vý chovný ch př ı́stupech a zá jmu rodič ů o vzdě lá vá nı́ svý ch potomků . S promě nami rodinné ho uspoř ádá nı́ a s destabilizacı́ rodiny jsou podle A. Sťastné (2009, s. 7) spojena „nová sociá lnı́ rizika, prá vě v neú plný ch rodiná ch se totiž setká vá me se snı́žený mi mož nostmi harmonizace pracovnı́ch a rodinný ch povinnostı́“. Matky v neú plný ch rodiná ch mnohem vı́ce pracujı́ na


55

plný ú vazek, protož e jejich př ı́jem je rozhodujı́cı́ pro zabezpeč enı́ rodiny. Pracovnı́ vytı́ženı́ rozvedený ch matek se tak mů ž e promı́tnout do množ stvı́ a sociá lnı́ povahy č asu, který trá vı́ se svý mi potomky. Dů sledkem jsou zhorš ené vztahy mezi rodič em a dı́tě tem (Amato, 1994). Rodinné kon likty, nı́zká mı́ra rodinné koheze a nedostatek společ ný ch aktivit v neú plný ch rodiná ch majı́ za ná sledek horš ı́ vzdě lá vacı́ vý sledky a niž šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ ž áků (Ely et al., 2000). Kromě struktury rodiny ovlivň uje dostupnost rodič ů pracovnı́ doba a ekonomický tlak. L. Eby et al. (2005) na zá kladě analý zy 190 studiı́ mapujı́cı́ch prá ci v kontextu rodiny tvrdı́, ž e rodič e, kteř ı́ pracujı́ v nestandardnı́ dobu (např. o vı́kendu a o svá tcı́ch), a rodič e, jejichž pracovnı́ doba je promě nlivá , trá vı́ se svý mi dě tmi mé ně č asu. Chudé matky, jejichž prá ce je spı́še fyzicky namá havá a neumož ňuje lexibilnı́ pracovnı́ dobu, majı́ navı́c omezeně jš ı́ schopnost pozitivnı́ interakce se svý mi dě tmi (Roy, Tubbs, & Burton, 2004). Speci ickou roli v procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zastá vajı́ také sourozenci, jejichž obecný vý znam je re lektová n v teorii sourozenecký ch konstelacı́ (srov. Leman, 2008). Sourozenci jsou zdrojem vý zvy a konkurence, prostř edkem ke srovná vá nı́ schopnostı́ a utvá ř enı́ profesnı́ identity (Altman, 1997). Zajı́mavé je rovně ž zjiš tě nı́, ž e dě ti narozené v poř adı́ jako prvnı́ v rodině jsou vı́ce ovlivně ny matkou a otcem, kdež to dě ti narozené jako druhé nebo tř etı́ jsou signi ikantně vı́ce ovlivně ny svý mi sourozenci. C. Tucker, B. Barber a J. Eccles (2001) na zá kladě empirický ch dat (n = ) od michiganský ch adolescentů s prů mě rný m vě kem 18 let doklá dajı́, ž e starš ı́ sourozenci př edstavujı́ dů lež itý zdroj informacı́ o stř ednı́ch š kolá ch a faktor ovlivň ujı́cı́ formová nı́ budoucı́ch karié rový ch plá nů mladš ı́ch sourozenců . V rodiná ch s rozvedený mi rodič i starš ı́ sourozenci č asto př ebı́rajı́ rodič ovskou roli (Weiss, 1979).

2.4.2

Rodinné procesy

Druhý pohled na sledovanou problematiku př edstavujı́ rodinné procesy. Na ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pů sobı́ chová nı́ a př ı́stup rodič ů, interakce, komunikace a vzory v rodině , vý zkumnı́ci diskutujı́ také pů sobenı́ stylů vý chovy a stylů rodič ovské pé če (srov. Palladino Schultheiss, 2007, s. 172–175). R. Young, J. Friesen a J. Dillabough (1991) vý zkumem u kanadský ch rodič ů (n = 123) a jedinců v rané dospě losti (n = 156) zjistili, ž e rodič e ovlivň ujı́ karié rový vý voj svý ch potomků otevř enou komunikacı́ v rodině , aktivnı́m zapojenı́m v ž ivotě dě tı́, rozvojem jejich zodpově dnosti, podporou autonomie a poskytová nı́m speci ický ch rad a pomoci. A. Roe (1956) se domnı́vá , ž e rozhodujı́cı́ vliv na karié rové chová nı́ a rozhodová nı́ má mı́sto dı́tě te v emocioná lnı́ struktuř e rodiny. Rodinné procesy vý znamně ovlivň ujı́ sebepozná vá nı́ ž áků , pozná vá nı́ svě ta prá ce a vzdě lá vá nı́. Hodnoty a postoje ke š kole a prá ci, vzdě lanostnı́ aspirace a profesnı́ cı́le utvá ř ené v rodině majı́ dlouhodobý dopad na karié rový vý voj, rozhodová nı́ a plá ny (srov. Lankard, 1995). Ně kteř ı́ autoř i se domnı́vajı́, ž e fungová nı́ rodiny, emocioná lnı́ podpora, interakce, komunikace a vzory v rodině majı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků vý znamně jš ı́ vliv než struktura rodiny, vzdě lá nı́ rodič ů a jejich zamě stnanecký status (srov. Trusty, Watts, & Erdman, 1997).

56


Rodina je mı́stem, kde se ž áci uč ı́ interpretovat realitu, pozná vat svě t prá ce a sami sebe (srov. Way & Rossmann, 1996). Sdı́lenı́m pracovnı́ch př ı́bě hů a modelová nı́m pracovnı́ho chová nı́ zprostř edková vajı́ rodič e svý m dě tem svě t prá ce. Dě ti se uč ı́ také z chová nı́ rodič ů př i prá ci a tı́m, jaký m způ sobem rodič e o prá ci mluvı́ (srov. Palladino Schultheiss et al., 2005; Galinsky, 2000; Lankard, 1995; DeRidder, 1990). Kupř ı́kladu L. Isaacson a D. Brown (2000) zjistili, ž e rodič e mohou aktivně utvá ř et ná zor dě tı́ na prá ci a karié ru a ž e postoje rodič ů k rů zný m profesı́m jsou ná strojem k vytvá ř enı́ stereotypů , které dě ti o profesı́ch majı́. Rodič e jako kaž dodennı́ vzory př edá vajı́ svý m potomků m kulturnı́ vzorce, postoje ke vzdě lá vá nı́, prá ci a jednotlivý m povolá nı́m, sdě lujı́ jim svá oč eká vá nı́ a př edstavy o jejich vzdě lá vacı́ a profesnı́ budoucnosti (srov. Small & McClean, 2002). E. Flouri a A. Buchanan (2002) na vzorku 2 722 britský ch adolescentů (14–18 let) zjistily, ž e ž áci, jejichž rodič e pro ně př edstavujı́ pozitivnı́ vzory, vykazujı́ vyš šı́ ú roveň karié rové zralosti. Pů sobenı́ rodič ů vš ak nenı́ jednostranné . Rodina je systé mem, v ně mž se jeho jednotlivé subjekty ovlivň ujı́ navzá jem (Kuczynski, Lollis, & Koguchi, 2003). Kvalita vztahů mezi rodič i a dı́tě tem v obdobı́ adolescence ovlivň uje ř adu pozná vacı́ch procesů souvisejı́cı́ch s karié rový m vý vojem a rozhodová nı́m o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. B. Kracke (1997) u ně mecký ch ž áků 9. roč nı́ků (n = ) zjistila, ž e kladné postoje rodič ů k dě tem a jejich zá jem o ně pozitivně koreluje s pozná vá nı́m atributů vý znamný ch pro racioná lnı́ rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Př ı́znivé interakce a vazby v rodině vedou k vyš šı́ mı́ře samostatnosti ž áků a podstupová nı́ rizik př i pozná vá nı́ svě ta prá ce a sfé ry vzdě lá vá nı́ (Altman, 1997; Ketterson & Blustein, 1997). Zá ci, který m nebyla v dě tstvı́ poskytnuta adekvá tnı́ emocioná lnı́ podpora rodič ů, jsou př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nerozhodnı́ (Chope, 2005). S. Kerka (2000) v té to souvislosti uvá dı́, ž e absence rodič ovské podpory, vedenı́ a povzbuzenı́ mů ž e vé st u jedince k ustrnutı́, neschopnosti rozvı́jet a sledovat speci ické vzdě lá vacı́ a profesnı́ cı́le. Naopak vý sledky ně mecké studie R. Silbereisena, F. Vondraceka a L. Berg (1997) u adolescentů ve vě ku 13–19 let (n = 1 674) ukazujı́, ž e ž áci, který m rodič e poskytujı́ adekvá tnı́ pomoc, dospı́vajı́ k rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze dř ıv́ e než ž áci z rodin, kde rodič e do rozhodovacı́ho procesu nejsou zapojeni. Také T. Katrň á k (2004) potvrdil, ž e upř ı́mný zá jem rodič ů o dı́tě má kladný vliv na rozhodová nı́ o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. K zajı́mavé mu poznatku dospě ly R. Paloş a L. Drobot (2010) u rumunský ch ž áků stř ednı́ch š kol (n = ). Rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý m dě tem radě ji poskytujı́ psychosociá lnı́ podporu v podobě povzbuzová nı́ a podpory jejich rozhodnutı́ prostř ednictvı́m diskuzı́, v nichž mj. projevujı́ zá jem o smě řová nı́ a aktivity své ho potomka, než aby své rodič ovské aktivity smě řovali k č innostem, které by rozhodová nı́ dı́tě te usnadnily (poskytová nı́ informač nı́ch materiá lů , ú č ast na informač nı́ch akcı́ch, testová nı́ studijnı́ch př edpokladů aj.). Podle jmenovaný ch autorek to mů ž e bý t zapř ı́čině no vysokou č asovou investicı́, neboť rodič e by museli nejprve sami zı́skat potř ebné informace a materiá ly a se svý mi potomky absolvovat rů zné organizované akce. Oba typy podpory svý m dě tem poskytujı́ spı́še matky, které jsou v rozhodovacı́m procesu celkově vı́ce angaž ová ny (srov. Tucker, Barber, & Eccles, 2001).


57

A. Roe (1956) č ást své prá ce zamě řila na pů sobenı́ stylů vý chovy, které podle nı́ urč ujı́, zdali se jedinec př iklonı́ k profesi založ ené na prá ci s lidmi, č i nikoliv. Jedinci, kteř ı́ byli vychová vá ni v laskavé m a př ijı́majı́cı́m prostř edı́, podle nı́ usilujı́ o prá ci s lidmi a jedinci vychová vanı́ chladný mi a odmı́tajı́cı́mi rodič i se profesı́m vyž adujı́cı́m kontakt s lidmi vyhý bajı́. A. Roe mě la dá le za to, ž e způ sob a stupeň uspokojová nı́ potř eb v rodině determinujı́, které potř eby budou př edstavovat pro jedince nejvě tš ı́ motivaci, a společ ně se styly vý chovy ovlivň ujı́ orientaci k profesı́m⁸. Rodinné zkuš enosti jedince z rané ho dě tstvı́ proto umož ňujı́ predikovat pozdě jš ı́ karié rové chová nı́ a rozhodová nı́. Uvedené teoretické př edpoklady vš ak pozdě jš ı́ empirické vý zkumy jednoznač ně neproká zaly (srov. Roe & Lunneborg, 1990; Green & Parker, 1965). Jak navı́c podotý ká G. Zunker (2006), postoje rodič ů a vzá jemné interakce uvnitř rodiny př edstavujı́ takové množ stvı́ promě nný ch, ž e nemohou bý t v ž ádné m vý zkumné m š etř enı́ dostateč ně kontrolová ny, aby mohly bý t jeho vý sledky považ ová ny za validnı́. Jak se promı́tajı́ styly rodič ovské pé če do rozhodová nı́ jedince v oblasti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, př iblı́žila např ı́klad S. Kerka (2000): – Rodič e, u nichž př evlá dá autoritativní rodičovský styl, vyž adujı́ od svý ch potomků , aby se chovali rozumně a společ ensky na ú rovni odpovı́dajı́cı́ jejich vě ku a schopnostem (Fontana, 2010). Tento styl je vř elý, peč ujı́cı́, charakteristický jasný mi oč eká vá nı́mi, emocioná lnı́ podporou, rozpozná nı́m autonomie dı́tě te s dů razem na jeho ná zory a city. Vý zkumy spojujı́ tento rodič ovský styl s rozvojem sebedů vě ry, s vytrvalostı́, se sociá lnı́mi schopnostmi, vzdě lá vacı́m ú spě chem a s př ı́znivý m psychický m vý vojem jedince (Strage & Brandt, 1999). Rodič e s autoritativnı́m stylem poskytujı́ dı́tě ti laskavé rodinné klima s jasný mi pož adavky, podporujı́ jeho nezá vislost, která má za ná sledek aktivně jš ı́ př ı́stup k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, zı́ská vá nı́ vý znamný ch informacı́ a v koneč né m dů sledku autonomnı́ rozhodová nı́ (Kracke, 1997). Dě ti rodič ů s autoritativnı́m stylem vykazujı́ vyš šı́ karié rovou zralost (Hughes, 2011). – Rodič e s autoritářským rodičovským stylem prosazujı́ moc a ovlá dá nı́ bez vř elosti a oboustranné komunikace. Stanovujı́ absolutnı́ ná roky na dě ti, vyž adujı́ od nich posluš nost, ú ctu k autoritě , tradici a tvrdou prá ci (Fontana, 2010). 8 Vý znamný m př ı́nosem prá ce A. Roe je vypracová nı́ dvojdimenzioná lnı́ho systé mu klasi ikace profesı́

(Roe & Klos, 1972), který je založ en na povaze interpersoná lnı́ch vztahů v povolá nı́ch a jejich intenzitě . V rá mci tohoto systé mu identi ikovala osm skupin profesı́, které př edstavujı́ vertiká lnı́ osu matice. Jsou jimi: 1) služ by; 2) obchod; 3) organizová nı́; 4) technika a technologie; 5) venkovnı́ aktivity; 6) vě da; 7) vš eobecná kultura; 8) umě nı́ a zá bava. Horizontá lnı́ osa je tvoř ena š esti ú rovně mi povolá nı́ podle stupně jejich funkč nosti, zodpově dnosti a intelektuá lnı́ ná roč nosti (srov. Minor, 1992; Koš čo et al., 1987): 1) profesioná lnı́ a ř ı́dı́cı́ (vyš šı́ stupeň ); 2) profesioná lnı́ a ř ı́dı́cı́ (niž šı́ stupeň ); 3) semiprofesioná lnı́; 4) kvali ikované ; 5) polokvali ikované ; 6) nekvali ikované . Vš echny vý še uvedené skupiny povolá nı́ A. Roe (1956) klasi ikovala do dvou vý znamný ch kategoriı́: 1) personá lně a 2) nonpersoná lně orientované profese. Př ı́klady profesı́ orientovaný ch na lidi jsou v oblasti služ eb (služ by poskytované druhý m lidem), obchodu (osobnı́ kontakt se zá kaznı́kem, primá rně v obchodě ), organizová nı́ (management v obchodě , prů myslu a stá tnı́ sprá vě ), vš eobecné kultuř e (vyuč ová nı́ a ž urnalistika), umě nı́ a zá bavě (tvů rč ı́ umě nı́). Př ı́klady profesı́ neorientovaný ch na lidi jsou v oblastech technologie (vý roba, servis, doprava), venkovnı́ch aktivit (země dě lstvı́, lesnı́ hospodá ř stvı́, hornictvı́) a vě dy (vý zkum a aplikace vě decký ch teoriı́). A. Roe tvrdila, ž e vý bě r pracovnı́ kategorie je primá rně funkcı́ struktury individuá lnı́ch potř eb a ú roveň dosaž enı́ uvnitř kategorie zá visı́ vı́ce na schopnostech jedince a jeho socioekonomické m statusu.

58


Ač koliv je autoritá ř ský rodič ovský styl č asto spojová n se š kolnı́m ú spě chem, tlaky ke konformitě a plně nı́ rodič ovský ch oč eká vá nı́ ve vztahu ke vzdě lá vá nı́ a profesnı́ budoucnosti mohou zapř ı́činit inkongruenci mezi př edpoklady jedince a zvolenou vzdě lá vacı́ drá hou, nespokojenost s volbou, stejně jako odcizenı́ se s rodič i a š patné duš evnı́ zdravı́. Dě tem, u který ch rodič e uplatň ujı́ autoritá ř ský rodič ovský styl, nenı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č asto umož ně no autonomnı́ rozhodová nı́ (srov. Way & Rossmann, 1996). – Rodič e se shovívavým rodičovským stylem od dě tı́ ž ádajı́ má lo. D. Fontana (2010) tento styl charakterizuje jako př ijı́majı́cı́, reagujı́cı́ a orientovaný na dě ti. Rodič e, u nichž se vyskytuje zanedbávající rodičovský styl, jsou př ı́liš zamě stná ni svý mi č innostmi, ž ivota dě tı́ se př ı́liš neú č astnı́, nejevı́ zá jem o to, č ı́m se jejich dě ti zabý vajı́. Obecně se vyhý bajı́ oboustranné komunikaci a má lo si vš ı́majı́ ná zorů nebo citů dı́tě te. Rodiny se zanedbá vajı́cı́m rodič ovský m stylem nejsou schopny efektivně fungovat, poně vadž nemajı́ jasně de inovaná pravidla. U jedinců vyrů stajı́cı́ch v rodiná ch, ve který ch je uplatň ová n shovı́vaný nebo zanedbá vajı́cı́ rodič ovský styl, se problematicky vyvı́jı́ sebepozná nı́ a vzhledem k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze je pro ně tě žké rozliš ovat mezi vlastnı́mi vzdě lá vacı́mi a profesnı́mi cı́li a cı́li preferovaný mi rodič i. W. Way a M. Rossmann (1996) identi ikovaly proaktivní rodinný styl a interakce, jež vý znamně př ispı́vajı́ k př ipravenosti jedince k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Proaktivnı́ rodiny jsou dobř e uspoř ádané , koheznı́ a expresivnı́, vyjadř ujı́ své ná zory a pozitivně zvlá dajı́ kon likty, vyhledá vajı́ cesty k rů stu, jsou společ enské , č inı́ rozhodnutı́ skrze demokratické vyjedná vá nı́, povzbuzujı́ individuá lnı́ vý voj dı́tě te a jsou emoč ně angaž ované . Zá ci, jejichž rodič e uplatň ujı́ proaktivnı́ rodinný styl, majı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dostatek prostoru pro rozhodová nı́, v koneč né m dů sledku vš ak nemajı́ rodič e ani ž áci dominantnı́ roli a rozhodnutı́ je vý sledkem konsenzu. Na zá kladě analý zy a synté zy dostupný ch teoretický ch a empirický ch zdrojů mů ž eme ř ı́ci, ž e pokud spolu rodina trá vı́ př imě řené množ stvı́ č asu, který je naplně n emocioná lnı́ podporou, komunikacı́ o problé mech, potř ebá ch a budoucnosti dı́tě te, mohou rodič e př ı́znivě ovlivň ovat sebepozná vá nı́ a sebehodnocenı́ svý ch potomků , jejich pozná vá nı́ svě ta prá ce a vzdě lá vacı́ho systé mu a slouž it jako efektivnı́ zdroj rad, informacı́, pomoci a vzorů v té to oblasti. I zde je tř eba upozornit na skuteč nost, ž e informace, které ž áci od rodič ů zı́ská vajı́, poskytujı́ mnohdy neadekvá tnı́, č asto zkreslený obraz svě ta prá ce a vzdě lá vá nı́ (srov. Bryant, Zvonkovic, & Reynolds, 2006). Vzhledem k tomu, ž e adolescenti obvykle trá vı́ s rodič i mé ně č asu než mladš ı́ dě ti (Galinsky, 2000), př ı́lež itostı́ pro diskuze rodič ů a dě tı́ o zá lež itostech volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nabı́zı́ mladš ı́ š kolnı́ vě k vı́ce než č asná a stř ednı́ adolescence.

2.4.3

Míra autonomie žáků v rozhodovacím procesu

Vě tš ina studiı́ se podle S. Gorarda (1997) shoduje, ž e ž áci jsou v rodině př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vý znamný m subjektem rozhodová nı́. Vý zkumnı́ci


59

se př i zkoumá nı́ tohoto fenomé nu zamě řujı́ nejen na vliv jednotlivý ch akté rů , ale i na zjiš tě nı́ vztahů mezi rodič i a ž áky, respektive na zjiš tě nı́ mı́ry autonomie ž áků v rozhodovacı́m procesu. Otá zka v tě chto vý zkumech pak bý vá zpravidla tohoto zně nı́: „Kdo měl rozhodující slovo při výběru střední školy?“ Respondenti mohou volit jednu ze tř ı́ variant odpově dı́ – dı́tě , rodič e a společ né rozhodnutı́. Tento problé mový okruh nenı́ nový, mı́ra autonomie ž áků př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze byla v č eskoslovenské m prostř edı́ př edmě tem vý zkumů i v 80. letech minulé ho stoletı́ (srov. Subrt, 1988). Podle P. Forstera (1992) jsou ž áci autonomním subjektem rozhodování. K tomuto zá vě ru dospě l na zá kladě své studie (n = ), ve které 60 % dotá zaný ch studentů britské Univerzity v Newcastlu v retrospektivnı́m pohledu na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy uvedlo, ž e si zvolili stř ednı́ š kolu nezá visle na rodič ı́ch. Př i zkoumá nı́ mı́ry autonomie ž áků (n = ) N. Foskett a A. Hesketh (1997) zjistili, ž e 77 % britský ch ž áků se rozhodovalo nezá visle na rodič ı́ch. Pouze 21 % ž áků rozhodová nı́ o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy uč inilo ve spoluprá ci se svý mi rodič i a u zbytku ž áků (2 %) bylo rodič i plně ř ı́zeno. Ve vý zkumu A. Thomase a B. Dennisona (1991) se britš tı́ ž áci ve vı́ce než polovině př ı́padů domnı́vali, ž e si stř ednı́ š kolu zvolili sami, zatı́mco asi č tvrtina dotá zaný ch tvrdila, ž e volba š koly byla uč ině na ve vzá jemné spoluprá ci s rodič i. Tuto skuteč nost v č eské m prostř edı́ potvrdily rovně ž starš ı́ vý zkumy Ná rodnı́ho ú stavu odborné ho vzdě lá vá nı́. J. Trhlı́ková , H. Ulovcová a J. Vojtě ch (2004) u ž áků smě řujı́cı́ch na stř ednı́ odborné š koly s maturitou (n = ) zjistili, ž e se v té mě ř 60 % rozhodovali o volbě oboru vzdě lá nı́ sami a př ibliž ně 26 % ž áků ovlivnili rodič e. H. Ulovcová et al. (2000) doš li u ž áků smě řujı́cı́ch na uč ebnı́ obory (n = ) k poznatku, ž e se té mě ř 86 % respondentů rozhodovalo samostatně a 61 % respondentů bylo ovlivně no svý mi rodič i. J. Balcar, J. Havlena a P. Hlaďo (2011) zjiš ťovali mı́ru autonomie př i volbě oboru vzdě lá nı́ u ž áků v okrese Ostrava (n = ). Tam si 14 % ž áků vybralo obor vzdě lá nı́ samo, bez znalosti ná zoru svý ch rodič ů. Polovina ž áků (50 %) vybı́rala také sama, ale rodič e jim sdě lili svů j ná zor nebo poskytli informace. Společ ně s rodič i obor vybı́rala tř etina ž áků (33 %) a vý sledek byl vzá jemný m kompromisem. Pouze u 3 % ž áků vybı́rali š kolu za ž áka rodič e. Zajı́mavé jsou existujı́cı́ rozdı́ly v mı́ře autonomie ž áků , kteř ı́ si zvolili technický a humanitnı́ obor. U technický ch oborů autoř i studie identi ikovali vý razně vě tš ı́ poč et ž áků volı́cı́ch samostatně , bez pomoci rodič ů, zatı́mco u ž áků preferujı́cı́ch humanitně zamě řené obory zaznamenali č astě jš ı́ volbu založ enou na kompromisu mezi př ánı́m ž áka a rodič ů. Obdobné zá vě ry lze sledovat i u dalš ı́ch srovnatelný ch vý zkumů (např. Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b; Beinke, 2006; Smyth, 1993; Devlin & Knight, 1990). S. Gorard (1997) upozorň uje na fakt, ž e ž áci zpravidla uvá dě jı́, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byla pouze jejich rozhodnutı́m, zatı́mco rodič e př ipouš tě jı́, ž e koneč né slovo mě l jejich potomek v mnohem menš ı́ mı́ře. S. Gorard (1997) př i zkoumá nı́ volby niž šı́ stř ednı́ š koly u ž áků v britské m Walesu (ž áci byli ve vě ku 11–12 let) zjistil, ž e rodič e ani ž áci nemajı́ dominantnı́ roli. Rozhodnutı́ bylo ve vı́ce než 50 % vý sledkem konsenzu. Necelý ch 9 % respondentů pak uvá dě lo, ž e hlavnı́ slovo př i vý bě ru stř ednı́ š koly mě l ž ák. Zhruba u 40 % respondentů se jednalo o vý hradnı́ rozhodnutı́ rodič e. Ze si polovina ž áků (51 %) volı́ dalš ı́ vzdě lá vacı́

60


a profesnı́ drá hu společ ně s rodič i, empiricky proká zal u skupiny č eskoslovenský ch ž áků ve vě ku 14–17 let (n = ) v 80. letech 20. stoletı́ J. Subrt (1988). Mé ně č asto si podle tohoto vý zkumnı́ka ž áci volili dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu sami (27 %) a jen u 4 % ž áků rozhodovali rodič e. Poznatek, ž e si v obdobı́ totalitnı́ho rež imu vě tš ina ž áků volila dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu demokraticky společ ně s rodič i, př ič emž jen velmi malé č ásti z nich ji zvolili autoritativně rodič e, považ ujeme za zajı́mavé . J. Subrt ve vý zkumu mapoval i jiné vlivy. Ně kdo jiný ž áků m pomohl v 5 % př ı́padů , 13 % ž áků nemě lo mož nost na obor vzdě lá nı́, o který projevili zá jem, se dostat a 1 % dotá zaný ch ž áků nedoká zalo odpově dě t. P. Woods (1992) zkoumal tuto problematiku rovně ž z pohledu britský ch rodič ů, kteř ı́ se v 80 % domnı́vali, ž e rozhodnutı́ je společ ný m vý sledkem diskuzı́ obou akté rů . Naopak M. David, A. West a J. Ribbens (1994) zjistily, ž e ač koliv byli ž áci (n = ) ve vě tš ině př ı́padů do rozhodovacı́ho procesu aktivně zapojeni (osm desetin ž áků navš tı́vilo př edpoklá danou stř ednı́ š kolu a dvě tř etiny ž áků č etly alespoň jednu brož uru), pouze zř ı́dka nesli za koneč né rozhodnutı́ hlavnı́ zodpově dnost a rozhodnutí za ně učinili rodiče. S. Gorard (1997) dochá zı́ k zá vě ru, ž e autonomie ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy roste př edevš ı́m s vě kem. Podle naš eho dř ıv́ ě jš ı́ho zjiš tě nı́ je mı́ra autonomie ž áků v rozhodovacı́m procesu ovlivně na strategiemi, které rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy uplatň ujı́. Sami jsme ve své longitudiná lnı́ studii (n = 8) identi ikovali pě t rodič ovský ch strategiı́ (Hlaďo, 2012b, s. 85–90): – Nepodmíněná akceptace. Rodič e uplatň ujı́cı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy strategii nepodmı́ně né akceptace jsou orientová ni na autonomii ž áka. Zá ky považ ujı́ za experty adekvá tně př ipravené pro rozhodová nı́ a oč eká vajı́ od nich vysokou mı́ru samostatnosti a aktivity, k č emuž př ispı́vajı́ poskytová nı́m nezbytné rodič ovské podpory a kognitivně stimulujı́cı́m prostř edı́m. Tato strategie se objevuje v souvislosti s jasný mi a vyhraně ný mi ž ivotnı́mi cı́li ž áka. Jakmile má ž ák vytvoř eny vzdě lanostnı́ nebo profesnı́ cı́le, který ch by chtě l v budoucnosti dosá hnout, ujasně no zá jmové zamě řenı́, vybrá n typ stř ednı́ š koly, obor vzdě lá nı́ nebo konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituci, jsou rodič e ochotni akceptovat jeho rozhodnutı́ bez dodateč ný ch podmı́nek. Nezbytný m př edpokladem uplatně nı́ té to strategie je, ž e rodič e jsou se smě řová nı́m ž áka ztotož ně ni a volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zvolenou ž ákem nepovaž ujı́ za rizikovou. V kladné m př ı́padě se rodič e v rozhodovacı́m procesu angaž ujı́ pouze okrajově , de facto vystupujı́ ve funkci „navigá torů “, kteř ı́ poskytujı́ ž ákovi pomoc ve chvı́li, kdy ji potř ebuje. Koneč né rozhodnutı́ př edstavuje individuá lnı́ a svobodný akt ž áka. – Podmíněná akceptace. Rodič e př i uplatň ová nı́ strategie podmı́ně né akceptace vykazujı́ vyš šı́ mı́ru kontroly, ale př esto ponechá vajı́ ž áků m vysokou mı́ru autonomie. Př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy de inujı́ krité ria, která by plá ny ž áka mě ly splň ovat, nebo nastavujı́ limity determinujı́cı́ rá mec, v ně mž se mohou ž áci samostatně rozhodovat. Podmı́nky se tý kajı́ př evá ž ně pož adované ú rovně vzdě lá nı́, typu a zř izovatele stř ednı́ š koly. Ze strany rodič ů vš ak nemusı́ bý t nastavenı́ parametrů pro rozhodová nı́ zcela evidentnı́. V př ı́padě , ž e př edstavy ž áka odpovı́dajı́ stanovený m pož adavků m, rodič e do rozhodová nı́ vý razně ji nezasa-

2.5 Role vrstevnı́ků

61

hujı́. V opač né m př ı́padě zpravidla př echá zejı́ ke strategii uplatně nı́ rodič ovské sı́ly. – Hledání kompromisu. Podstatou strategie hledá nı́ kompromisu je sdı́lenı́ vlivu a snaha dosá hnout rozhodnutı́ akceptovatelné ho jak ze strany rodič ů, tak ze strany ž áka. Tato strategie je postavena na bá zi rodinné komunikace, vyjedná vá nı́ a vzá jemný ch ú stupků z pů vodnı́ch pož adavků zú č astně ný ch stran. Ná zory a postoje jsou v rá mci rodiny vymě ňová ny a ř eš eny ve frekventovaný ch diskuzı́ch, pro ně ž je charakteristické symetrické postavenı́ vš ech subjektů . Oblasti, o který ch se rodič e domnı́vajı́, ž e neohrož ujı́ vý znamné karié rové cı́le, př enechá vajı́ k samostatné mu rozhodová nı́ ž áků m. Ostatnı́ jsou ř eš eny v rá mci rodiny. – Uplatňování rodičovské síly. Strategie uplatně nı́ rodič ovské sı́ly je postavena na dominanci rodič ů a jejich snaze po exkluzivitě př i rozhodová nı́. Oproti ostatnı́m uvedený m strategiı́m je charakteristická vysokou mı́rou aktivity rodič ů, menš ı́ diskuzı́ nebo mé ně č astý m vyjedná vá nı́m se ž ákem a ú silı́m o posı́lenı́ vlastnı́ mocenské pozice. Za tı́mto ú č elem rodič e aktivně rozvı́jejı́ a využ ıv́ ajı́ ř adu taktik, od kontroly, př esvě dč ová nı́, nalé há nı́, manipulace až po nař izová nı́ č i př inucenı́. Tuto strategii uplatň ujı́ rodič e, kteř ı́ majı́ buď vysoká oč eká vá nı́ tý kajı́cı́ se vzdě lá vacı́ č i profesnı́ drá hy svý ch potomků , popř ı́padě jsou př esvě dč eni o nı́zké karié rové zralosti ž áků , souvisejı́cı́ s má lo artikulovaný mi nebo nezř etelný mi př edstavami a plá ny do budoucnosti. Dalš ı́mi př ı́činami, které vedou k uplatň ová nı́ strategie rodič ovské sı́ly, jsou indiferentnı́ postoje ž áků k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, malá ochota ž áků př evzı́t na sebe odpově dnost a obava rodič ů, ž e kdyby př enechali rozhodnutı́ zcela na ž ákovi, ztratili by rodič ovskou kontrolu př i omezová nı́ mož ný ch rizik. – Smíšené strategie. Jen č ást rodič ů v celé m prů bě hu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy uplatň uje pouze jednu strategii v č isté podobě , spı́še dochá zı́ k uplatň ová nı́ smı́šený ch strategiı́.

2.5

Role vrstevníků

Dalš ı́m té matem, které se objevuje ve vý zkumech volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, je pů sobenı́ vrstevnı́ků na ž áky. Dů kazy potvrzujı́cı́ jejich vliv jsou zastoupeny v menš ı́ mı́ře než u rodič ů a rodiny. Vý zkumy ukazujı́, ž e vrstevnı́ci hrajı́ prvoř adou roli př edevš ı́m v oblasti poskytová nı́ informacı́ nezbytný ch pro rozhodová nı́ (srov. Taylor, 1992). I. Smetá č ková et al. (2005) prostř ednictvı́m retrospektivnı́ch rozhovorů se studujı́cı́mi stř ednı́ch š kol (n = ) zjistila, ž e kamará di č i vrstevnı́ci jsou zdrojem př edevš ı́m neformá lnı́ch informacı́ o budoucı́ stř ednı́ š kole. V tě chto př ı́padech se jednalo obvykle o starš ı́ kamará dy, kteř ı́ navš tě vovali vzdě lá vacı́ instituci, o niž daný ž ák projevil zá jem. L. Beinke (2006) upozornil, ž e informace př edá vané vrstevnı́ky mohou př iná š et zkreslený obraz vzdě lá vacı́ho systé mu a svě ta prá ce. Autoř i studie Berufswahl in Hamburg 2006 (Berufswahl . . ., 2006) doš li k zá vě ru, ž e ž áci kladně hodnotı́ vrstevnı́ky jako zdroj nejen informacı́, ale i sebepozná vá nı́ a zpě tné vazby př i zvaž ová nı́ svý ch silný ch a slabý ch strá nek vzhledem ke vzdě lá -

62


vá nı́ a profesnı́ budoucnosti. Vztahy s vrstevnı́ky orientovaný mi na ú spě ch kladně korelujı́ s vyš šı́mi vzdě lanostnı́mi a profesnı́mi aspiracemi (Plucker, 1998). Podle L. Beinkeho (2006) lze pozitivnı́ vliv vrstevnı́ků spatř ovat rovně ž ve stabilizaci emocı́ ž áků v obdobı́ nejistoty, které je s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy spojeno. Sami jsme na konkré tnı́ch př ı́padech (n = ) uká zali, ž e ž áci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ıv́ ajı́ rozhovory se svý mi kamará dy jako jednu z abreaktivnı́ch metod (Hlaďo, 2009a). Zá ci jim otevř eně sdě lujı́, co je trá pı́, a snaž ı́ se u nich nalé zt ú tě chu a porozumě nı́. Sdı́lenı́ osobnı́ch problé mů ve vrstevnické skupině má ješ tě dalš ı́ dů lež itý vý znam, neboť se jı́m ž áci ujiš ťujı́, ž e př i své m rozhodová nı́ postupujı́ sprá vně (srov. Shumba & Naong, 2012). Kamará dská a peč ovatelská role vrstevnı́ků vzrů stá u ž áků z neú plný ch rodin (Garg, Melanson, & Levin, 2007).

2.6

Formální zdroje vlivů, informací a pomoci

Diskutovanou otá zkou je ú loha uč itelů a karié rový ch poradců př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Ně kolik zahranič nı́ch vý zkumů zdů raznilo marginá lnı́ vliv uč itelů (Harris, 1992), karié rový ch poradců (Lawrence, 1992) a karié rové vý chovy a poradenstvı́ obecně (Bates, 1990). Zá ci obvykle ř adı́ vliv uč itelů na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy za rodinu nebo vrstevnı́ky a jejich pomoc hodnotı́ jako mé ně př ı́nosnou (Metheny, McWhirter, & O’Neil, 2008). V č eské m prostř edı́ je popsaná situace analogická , což je patrné z vý zkumný ch zá vě rů prezentovaný ch v př edchozı́m textu. Alarmujı́cı́ data př inesl vý zkum J. Trhlı́kové , J. Vojtě cha a H. Ulovcové (2008b), v ně mž bylo zjiš tě no, ž e uč itel nebo vý chovný poradce př i rozhodová nı́ o vý bě ru stř ednı́ š koly ovlivnili pouze 1 % ž áků . M. Wantrubová a K. Vozá rová (2013) u slovenský ch ž áků 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol (n = ) zjistily, ž e př i své m rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze využ ıv́ á služ eb vý chovné ho poradce necelá polovina ž áků (43 %). Z. Friedmann (2011a) – ve shodě s ostatnı́mi empirický mi š etř enı́mi – potvrzuje, ž e odbornı́ci jsou vyhledá vá ni velmi sporadicky, a to pouze ž áky se speciá lnı́mi vzdě lá vacı́mi potř ebami. Uvedená skuteč nost poukazuje na mož né slabiny propagace poradenský ch služ eb, př ı́p. cı́lenost propagace na nevhodné skupiny klientů , což je v rozporu se zjiš tě nı́m P. Drahoň ovské a I. Eliá š kové (2011, s. 16) u vý chovný ch poradců (n = ). Podle nich se zá kladnı́ š koly zamě řujı́ na propagaci karié rové ho poradenstvı́ zejmé na smě rem k ž áků m, který ch se volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy tý ká . Podle ná zoru poradenský ch pracovnı́ků majı́ tito ž áci dostatek informacı́, kde vý chovné ho poradce najı́t a kdy jej lze kontaktovat. Mož né vysvě tlenı́ nı́zké ho vlivu formá lnı́ch zdrojů na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze lze nalé zt ve starš ı́m vý zkumu Ná rodnı́ho ú stavu odborné ho vzdě lá vá nı́ (Vý zkum služ eb karié rové ho . . ., 2003), který byl zamě řen na mapová nı́ využ ıv́ á nı́ poradenský ch služ eb ž áky zá kladnı́ch š kol (n = 917). Na otá zku, zdali znajı́ osobu vý chovné ho poradce ve své š kole, odpově dě lo 91 % ž áků , ž e ano, avš ak jen tř etina (32 %) také př ipustila, ž e tomuto č lově ku dů vě řuje a ž e by se mu svě řila se svý mi problé my. Vý chovné mu poradci nedů vě řovalo 27 % ž áků a 41 % ž áků se nedoká zalo rozhodnout. I. Smetá č ková et al. (2005) ve vý zkumné zprá vě Genderové

2.6 Formá lnı́ zdroje vlivů , informacı́ a pomoci

63

aspekty př echodu ž áků a ž ákyň mezi vzdě lá vacı́mi stupni uvá dı́, ž e ž áci vnı́majı́ vý chovné poradce spı́še jako poskytovatele informacı́ o konkré tnı́ch š kolá ch než jako prů vodce v procesu své ho rozhodová nı́. Z ú dajů vý še uvedené ho vý zkumu Ná rodnı́ho ú stavu odborné ho vzdě lá vá nı́ vyplynulo, ž e se ž áci na vý chovné ho poradce obraceli př edevš ı́m s ž ádostmi o informace o dalš ı́ch mož nostech studia (39 %). Kromě toho vš ak znač ná č ást ž áků vyhledala vý chovné ho poradce s ž ádostı́ o testová nı́ zá jmů a schopnostı́ (34 %), doporuč enı́ vhodné ho studijnı́ho oboru (32 %) nebo povolá nı́ (29 %). Př estož e malý vliv př isuzovaný ze strany ž áků uč itelů m (8 %) a vý chovný m poradců m (7 %) na volbu stř ednı́ š koly uvá dě jı́ rovně ž E. Walterová , D. Greger a J. Novotná (2009 [rukopis]), ve své m vý zkumu doš li k poznatku, ž e ž áci, kteř ı́ v době dotazová nı́ nebyli ješ tě pevně rozhodnuti, na kterou stř ednı́ š kolu podajı́ př ihlá š ku, vnı́mali vliv uč itelů jako velmi vý znamný, zatı́mco ž áci již rozhodnutı́ č asto uvá dě li, ž e uč itelé na rozhodnutı́ nemě li ž ádný vliv. Lze tedy př edpoklá dat, ž e č ást ž áků oč eká vá od uč itelů jistý podı́l na rozhodová nı́ o vý bě ru stř ednı́ š koly, i když nejsou vž dy ochotni to př iznat. Podrobné mu mapová nı́ využ ıv́ á nı́ služ eb karié rové ho poradenstvı́ byla v Ceské republice vě nová na jen velmi malá pozornost. Z tohoto dů vodu musı́me vyjı́t ze zahranič nı́ch poznatků . R. Nathan a L. Hill (2006) uvá dě jı́, ž e karié rové poradenstvı́ vyhledá vajı́ jedinci, kteř ı́ se neumı́ rozhodnout, a to z toho dů vodu, ž e nemajı́ pro své rozhodnutı́ potř ebné informace, nebo v dů sledku nı́zké ú rovně sebepozná nı́. Empirické studie realizované u stř edoš kolský ch a vysokoš kolský ch studentů dochá zejı́ k zá vě rů m, ž e vě tš ı́ tendenci k vyhledá vá nı́ poradenský ch služ eb majı́ dı́vky než chlapci. A. Rochlen, J. Mohr a B. Hargrove (1999) vš ak analý zou pě ti vý zkumů realizovaný ch na populaci americký ch adolescentů u chlapců nezjistili, ž e by karié rové mu poradenstvı́ př izná vali oproti dı́vká m menš ı́ vý znam. Pravdě podobný mi dů vody niž šı́ho využ ıv́ á nı́ služ eb karié rové ho poradenstvı́ jsou ostych a př edsudky. A. Di Fabio a J. Bernaud (2008) na druhou stranu u vysokoš kolský ch studentů v Itá lii (n = 965) zjistili, ž e pohlavı́ nenı́ signi ikantnı́m prediktorem ná vš tě vy karié rové ho poradce. S ohledem na ž áky zá kladnı́ch š kol, kteř ı́ jsou př edmě tem zá jmu naš ı́ monogra ie, př iná š ı́ relevantně jš ı́ informace studie E. Balin a A. Hirschiho (2010) zamě řená na využ ıv́ á nı́ karié rové ho poradenstvı́ u š vý carský ch ž áků ve vě ku 12 až 16 let (n = ). Uvedenı́ autoř i doš li k zá vě ru, ž e chlapci majı́ niž šı́ tendenci vyhledá vat karié rové poradenstvı́ než dı́vky. Vyhledá vá nı́ karié rové ho poradenstvı́ v jejich studii pozitivně korelovalo s ž enský m pohlavı́m, nerozhodnostı́ př i zvaž ová nı́ dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a kladný m postojem ke karié rové mu poradenstvı́. Př estož e empirické poznatky nejsou př ı́liš povzbudivé , podpora karié rové ho poradenstvı́ a karié rové vý chovy je pro ž áky dů lež itá , neboť rozvı́jı́ schopnosti ž áka budovat svů j sebeobraz, poznat své silné strá nky, zá jmy, využ ıv́ at informač nı́ zdroje o š kolá ch, povolá nı́ch a pracovnı́ch př ı́lež itostech, zvlá dat strategii rozhodová nı́ tak, aby si vybral tu oblast dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, která ho bavı́ a pro kterou má dostateč né př edpoklady (Wantrubová & Vozá rová , 2013, s. 9). Dů lež itost formá lnı́ch intervencı́ empiricky potvrdili ve své m experimentu A. Hirschi a D. Lä ge (2008) u š vý carský ch adolescentů ve vě ku 12–16 let (n = 334). Podle jejich zjiš tě nı́ program profesnı́ orientace, který m zkoumanı́ ž áci proš li, vedl k rozvoji schopnosti rozhodovat se, plá novat a zı́ská vat informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́

64


a profesnı́ drá hy, k budová nı́ profesnı́ identity a celkově k rů stu karié rové zralosti. Dů lež ité je zjiš tě nı́, ž e intervence mě la pozitivnı́ efekt na vš echny ž áky, bez ohledu na jejich demogra ické charakteristiky.

2.7

Vzdělanostní aspirace žáků a rodičů

V souč asné době existuje ř ada teoretický ch pohledů na formová nı́ vzdě lanostnı́ch aspiracı́ a jejich dů sledky na ná sledné chová nı́ jedince (Rothon et al., 2011). Již v 50. letech minulé ho stoletı́ H. Hyman (1953) proká zal, ž e vzdě lanostnı́ aspirace vý znamně urč ujı́, jaké ho vzdě lá nı́ jedinec dosá hne. Vzdě lanostnı́ aspirace jsou v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence jednı́m z nejsilně jš ı́ch prediktorů vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č lově ka, neboť majı́ vliv na profesnı́ aspirace a strategie př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (srov. Rojewski, 2007). Vzdě lanostnı́ aspirace silně ovlivň ujı́, jakou stř ednı́ š kolu bude jedinec studovat a s jaký m vzdě lá nı́m nakonec vzdě lá vacı́ systé m opustı́ (srov. Matě jů , Smith, & Basl, 2008; Smı́dová , Janouš ková , & Katrň á k, 2008). Ve vztahu k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je dů lež itý poznatek C. Rothon et al. (2011) u londý nský ch ž áků ve vě ku 13–14 let (n = ) o silné asociaci mezi vzdě lanostnı́mi aspiracemi a vzdě lá vacı́mi vý sledky. V poslednı́ch letech dochá zı́ u č eský ch ž áků k rů stu vzdě lanostnı́ch aspiracı́ a zvyš uje se vnı́maný vý znam vzdě lá vá nı́ pro ž ivotnı́ ú spě ch (Hlaďo, 2012a). V roce 1989 chtě lo vysokoš kolské ho vzdě lá nı́ dosá hnout pouze 17 % ž áků poslednı́ch roč nı́ků zá kladnı́ch š kol, zatı́mco v roce 2003 to bylo již 50 % ž áků (Matě jů , Smith, & Basl, 2008, s. 384). Data zı́skaná v roce 2010 u ž áků 9. roč nı́ků v okrese Ostrava ukazujı́, ž e 53 % ž áků by chtě lo v budoucnosti zı́skat vysokoš kolské vzdě lá nı́ a 30 % ž áků uvedlo cı́l dosá hnout stř edoš kolské ho vzdě lá nı́ ukonč ené ho maturitnı́ zkouš kou. Vyuč it se v oboru chtě lo pouze 7 % dotá zaný ch ž áků (Balcar, Havlena, & Hlaďo, 2011). V porovná nı́ s vý sledky studie Dů vody nezá jmu ž áků o př ı́rodově dné a technické obory (2010) jsou vš ak vzdě lanostnı́ aspirace zjiš tě né u ž áků v okrese Ostrava mı́rně niž šı́ než aspirace ž áků na ú rovni Ceské republiky (n = ), neboť v roce 2009 na otá zku, jaké ho nejvyš šı́ho vzdě lá nı́ chtě jı́ v ž ivotě dosá hnout, uvedlo té mě ř 58 % ž áků , ž e chtě jı́ zı́skat vysokoš kolské vzdě lá nı́. Vzrů stajı́cı́ trend u vzdě lanostnı́ch aspiracı́ ž áků potvrzuje i srovná nı́ vý še jmenovaný ch studiı́ z let 2009 a 2010 s vý vojem vzdě lanostnı́ch aspiracı́ patná ctiletý ch ž áků zjiš ťovaný ch v letech 2000–2006 š etř enı́m PISA (srov. Martinec et al., 2007). Př ekvapivé nenı́, ž e P. Hlaďo a J. Balcar (2012) potvrdili rozdı́ly ve vzdě lanostnı́ch aspiracı́ch ž áků hlá sı́cı́ch se na technické obory, humanitnı́ obory a lycea a gymná zia (n = 1 098). Vzdě lanostnı́ aspirace byly nejvyš šı́ u ž áků , kteř ı́ se hlá sili na lycea nebo gymná zia – 94 % chtě lo zı́skat vysokoš kolské vzdě lá nı́. Vzdě lanostnı́ aspirace tě chto ž áků jsou implicitně deklarová ny již volbou druhu stř ednı́ š koly, neboť lycea a gymná zia př ipravujı́ studenty ke studiu na vysoký ch nebo vyš šı́ch odborný ch š kolá ch. Rů st vzdě lanostnı́ch aspiracı́ má své pozitivnı́ dů sledky ve zvyš ujı́cı́m se podı́lu populace, která dosá hla terciá rnı́ ú rovně vzdě lá nı́ (srov. Education at a Glance . . ., 2013). V Ceské republice v roce 2011 zı́skalo vysokoš kolské vzdě lá nı́ (ISCED 5) 18 % populace ve vě ku 25–64 let, př ič emž rů st má dlouhodobou tendenci (2000 –

2.7 Vzdě lanostnı́ aspirace ž áků a rodič ů

65

11 %; 2005 – 13 %; 2008 – 14 %). Zamě řı́me-li se na jednotlivé vě kové kategorie podrobně ji, pak je patrný ná rů st zejmé na u populace ve vě ku od 25–34 let, kde vysokoš kolské ho vzdě lá nı́ dosá hlo 25 % populace, kdež to ve vě kové skupině 55–64 let to bylo pouze 12 %. Vý zkumy se zamě řujı́ jak na rozsah aspirací vyjadř ovaný ž áky, tak př edevš ı́m na analý zu jejich determinant. Bylo vypracová no a empiricky ově řeno ně kolik modelů , které se snaž ı́ postihnout komplex vlivů pů sobı́cı́ch na vzdě lanostnı́ aspirace. Vý zkumy se zamě řovaly jak na strukturá lnı́ faktory konstrukce aspiracı́ (Goldthorpe, 1996; Bourdieu & Passeron, 1990; Blau & Duncan, 1967 aj.), tak na faktory sociá lně -psychologické (Sewell, Haller, & Portes, 1969; Duncan, Haller, & Portes, 1968; Sewel & Shah, 1968 aj.). Komplexnı́ př ı́stup př edstavuje např. model H. Farmer (1985), který zahrnuje charakteristiky jak demogra ické (pohlavı́, vě k, socioekonomický status, struktura rodiny), tak psychologické (osobnostnı́ vlastnosti, hodnocenı́ vlastnı́ch kompetencı́, postoje ke vzdě lá vá nı́, š kole a prá ci) a také vliv prostř edı́ (angaž ovanost a sociá lnı́ podpora rodič ů a uč itelů ). Vliv tě chto tř ı́ faktorů na vzdě lanostnı́ aspirace byl v zahranič ı́ dobř e zdokumentová n (srov. Plucker, 1998; Trusty, 1998; Wilson & Wilson, 1992). Jak ale upozorň ujı́ R. Garg et al. (2002), jejich vzá jemné vztahy nebyly dostateč ně objasně ny. Vzhledem k tematické mu zamě řenı́ monogra ie, které je odliš né od pohledů teoriı́ vzdě lanostnı́ch nerovnostı́, ř eš ı́cı́ch př edmě tnou problematiku v sociologické perspektivě , odkazujeme na př ehledové studie P. Matě jů (2006b) a D. Gregera (2006), v nichž jsou vybrané modely sociá lnı́ strati ikace zevrubně popsá ny a diskutová ny. Vzdě lanostnı́ aspirace byly a jsou v odborné literatuř e vysvě tlová ny př edevš ı́m prostř ednictvı́m socioekonomické ho statusu rodič ů, oč eká vá nı́ rodič ů a jejich podpory, schopnostı́ ž áků , dosaž ený ch vý sledků , aspiracı́ vrstevnı́ků aj. Badatelé se podle I. Smı́dové , K. Janouš kové a T. Katrň á ka (2008, s. 32–33) shodujı́ na vý znamu rodiny pro rozvoj č i potlač enı́ vzdě lanostnı́ch aspiracı́ adolescentů . T. Katrň á k (2006) analý zou dat z vý zkumu PISA 2003 (n = ) proká zal, ž e vzdě lanostnı́ aspirace č eský ch ž áků zá kladnı́ch š kol souvisejı́ se vzdě lanostnı́mi aspiracemi jejich rodič ů. Vě tš ina dě tı́ rodič ů oč eká vajı́cı́ch od své ho potomka vysokoš kolské vzdě lá nı́ chce dosá hnout vysokoš kolské ho vzdě lá nı́, vě tš ina dě tı́ rodič ů, kteř ı́ oč eká vajı́ od své ho potomka maturitu, chce dosá hnout vzdě lá nı́ s maturitou, a vě tš ina dě tı́ rodič ů, pro ně ž je dostač ujı́cı́ vzdě lá nı́ bez maturity, chce dosá hnout vzdě lá nı́ bez maturity (srov. Peterson, Stivers, & Peters, 1986). J. Ashby a I. Schoon (2010) u britský ch ž áků (n = ) dá le zjistily, ž e s rostoucı́mi vzdě lanostnı́mi aspiracemi rodič ů vzrů stajı́ profesnı́ aspirace a zlepš ujı́ se vzdě lá vacı́ vý sledky jejich dě tı́. V tomto kontextu jsou zajı́mavé poznatky studie Dů vody nezá jmu ž áků o př ı́rodově dné a technické obory (2010), v nı́ž byly zjiš ťová ny vzdě lanostnı́ aspirace, které majı́ rodič e na své potomky. Vysokoš kolské vzdě lá nı́ svý ch potomků si podle mı́ně nı́ ž áků (n = ) př álo 66 % rodič ů, zakonč enı́ studia maturitnı́ zkouš kou oč eká valo jen 29 % rodič ů a pouze nepatrná č ást z nich chtě la, aby jejich potomek zı́skal stř ednı́ vzdě lá nı́ s vý uč nı́m listem. V sociologické m vý zkumu společ nosti STEM/MARK (Sociologický vý zkum . . ., 2009) deklarovali rodič e (n = ) té mě ř shodný ná zor, př ič emž 68 % rodič ů považ ovalo za velmi dů lež ité , aby jejich potomek dosá hl co nejvyš šı́ho, nejlé pe

66


vysokoš kolské ho vzdě lá nı́. Srovná me-li vzdě lanostnı́ aspirace rodič ů a ž áků zjiš tě né nově jš ı́mi vý zkumy, pak mů ž eme konstatovat, ž e jsou velmi podobné . U rů zný ch sociá lnı́ch skupin lze sledovat rozdı́ly v ochotě rodič ů poskytnout jedinci nejen inanč nı́, ale zejmé na psychickou podporu k formová nı́ aspiracı́ a ž ivotnı́ch plá nů . Již na př elomu 80. a 90. let minulé ho stoletı́ P. Matě jů , M. Tuč ek a L. Rezler (1991) v rá mci longitudiná lnı́ho vý zkumné ho projektu (n = ž áků ; n = rodič ů) zjistili, ž e vzdě lanostnı́ aspirace stejně nadaný ch ž áků se liš ı́ podle prostř edı́ jejich pů vodu, respektive dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů. Zá ci, jejichž rodič e dosá hli vyš šı́ho stupně vzdě lá nı́, vykazovali vyš šı́ vzdě lanostnı́ aspirace než ž áci rodič ů s niž šı́m vzdě lá nı́m (srov. Drná ková , 2007; Hill et al., 2004). Obdobný efekt má na vzdě lanostnı́ aspirace ž áků vý še př ı́jmů rodič ů, př ič emž jedinci z rodin s vyš šı́mi př ı́jmy vykazujı́ vyš šı́ vzdě lanostnı́ aspirace (Ashby & Schoon, 2010). Jednı́m z dů vodů mů ž e bý t to, ž e vyš šı́ ú roveň př ı́jmů v rodině umož ňuje vı́ce aktivit, které zvyš ujı́ aspirač nı́ ú roveň ž áků (Salami, 2008). Co podmiň uje rozdı́lné vzdě lanostnı́ aspirace ž áků v č eské populaci, analyzoval pomocı́ ordiná lnı́ logistické regrese T. Katrň á k (2006). Podle jeho zjiš tě nı́ pů sobı́ na vzdě lanostnı́ aspirace socioekonomický status rodič ů, kulturnı́ kapitá l rodiny, vzdě lá vacı́ zdroje v rodině a př edevš ı́m dů raz, který rodič e kladou na vysokoš kolské vzdě lá nı́. Jestliž e rodina považ uje vzdě lá nı́ za hodnotu, je to jedinci intencioná lnı́ č i funkcioná lnı́ vý chovou vš tě pová no. Jedinec pak tuto hodnotu uzná vá jako dů lež itou, což v praktické rovině znamená , ž e se ke vzdě lá nı́ stavı́ jako k ně čemu, na č em mu zá lež ı́ (srov. Hanuliaková , 2010, s. 33). Podle zjiš tě nı́ T. Katrň á ka (2006) platı́, ž e č ı́m vyš šı́ je zamě stnanecký status a vzdě lá nı́ rodič ů, tı́m vyš šı́ jsou vzdě lanostnı́ aspirace dě tı́, př ič emž vzdě lá nı́ matky pů sobı́ na jejich aspirace silně ji než vzdě lá nı́ otce. Jak upozorň ujı́ I. Smı́dová , K. Janouš ková a T. Katrň á k (2010, s. 45–46), tato problematika je slož itě jš ı́. Američ tı́ a zá padoevropš tı́ sociologové se do 80. let minulé ho stoletı́ domnı́vali, ž e na vzdě lanostnı́ aspirace dě tı́ pů sobı́ vı́ce socioekonomický status otce. Pozdě jš ı́ vý zkumy př ichá zejı́ s poznatkem, ž e ú roveň vzdě lá nı́ matky silně ovlivň uje dosaž enou ú roveň vzdě lá nı́ dcery. K. McNerney a Ch. Coleman (1998 in Smı́dová , Janouš ková , & Katrň á k, 2010) citujı́ vý zkumy, v nichž bylo zjiš tě no, ž e zatı́mco aspirace dcer jsou ovlivně ny socioekonomický m statusem matky, aspirace synů jsou ovlivně ny statusem otce. Dodá vajı́ ovš em, ž e je-li status matky stejný nebo vyš šı́ než status otce, zvyš uje se pravdě podobnost ovlivně nı́ synový ch aspiracı́ vyš šı́m statusem matky. Otá zkami vlivu socioekonomické ho statusu rodič ů na vzdě lanostnı́ aspirace ž áků se dá le zabý vali P. Matě jů (2006a, 2006b) a P. Matě jů , M. Smith a J. Basl (2008), kteř ı́ ve svý ch analý zá ch dokumentujı́ př esun tě žiš tě z př ı́mé ho na nepř ı́mý vliv socioekonomické ho statusu vý chozı́ rodiny na vzdě lanostnı́ aspirace ž áků . Vš e nasvě dč uje tomu, ž e se pů sobenı́ socioekonomické ho statusu na vzdě lanostnı́ aspirace odehrá vá nepř ı́mo př es schopnosti ž áků a prostř ednictvı́m vý znamu, který ž áci a jejich rodič e př iklá dajı́ vzdě lá nı́. J. Trusty, R. Watts a P. Erdman (1997) dokumentujı́ nepř ı́mý vliv socioekonomické ho statusu na vzdě lanostnı́ aspirace skrze zá jem a angaž ovanost rodič ů a individuá lnı́ charakteristiky ž áků . Z empirický ch poznatků lze vyvodit zá vě r, ž e „socioekonomický pů vod hraje v dosahová nı́ vyš šı́ch vzdě lanostnı́ch stupň ů stá le menš ı́ roli“ (Katrň á k & Fuč ı́k, 2010, s. 178).

2.7 Vzdě lanostnı́ aspirace ž áků a rodič ů

67

Podle T. Katrň á ka (2006) je nesporné , ž e na vzdě lanostnı́ aspirace majı́ vliv kognitivnı́ schopnosti ž áka (indikované vý sledky matematické ho testu). Nadanı́ ž áci, bez ohledu na svů j socioekonomický pů vod, majı́ vyš šı́ vzdě lanostnı́ aspirace a usilujı́ o dosaž enı́ vyš šı́ho stupně vzdě lá nı́ než ž áci mé ně nadanı́. Vzdě lanostnı́ aspirace jsou podmı́ně ny také genderový mi a demogra ický mi charakteristikami ž áků . Vyš šı́ vzdě lanostnı́ aspirace nalezl T. Katrň á k spı́še u dı́vek oproti chlapců m a u ž áků , kteř ı́ vyrů stali v ú plné rodině , ve srovná nı́ se ž áky vyrů stajı́cı́mi v neú plné rodině . Otá zky genderový ch rozdı́lů vzdě lanostnı́ch aspiracı́ a jejich př ı́čin u chlapců a dı́vek na zá kladnı́ch š kolá ch diskutujı́ ve své prá ci R. Garg et al. (2002) a konstatujı́ znač né rozdı́ly v zá vě rech publikovaný ch vý zkumů . Ně které podle nich doklá dajı́, ž e aspirace dı́vek zaostá vajı́ za aspiracemi chlapců , jiné ukazujı́ opak nebo př edklá dajı́ ná zor, ž e gender nehraje u vzdě lanostnı́ch aspiracı́ ž áků vý znamnou roli. Ze zahranič nı́ch studiı́ plyne, ž e ž áci ž ijı́cı́ po rozvodu pouze v pé či matky majı́ niž šı́ vzdě lanostnı́ aspirace (Park, 2008; zjiš tě no na vzorku 2 000 korejský ch ž áků 9. roč nı́ků ) a dosahujı́ niž šı́ho vzdě lá nı́ než jejich vrstevnı́ci z ú plný ch rodin (Rodgers & Rose, 2002; zjiš tě no na vzorku 2 144 adolescentů 7.–11. roč nı́ku ž ijı́cı́ch v metropolitnı́ch mě stech na jihový chodě Spojený ch stá tů americký ch). Vzdě lanostnı́ aspirace u kanadské populace adolescentů ve vě ku 13–20 let (n = ) zjiš ťovali R. Garg, S. Melanson a E. Levin (2007, s. 1015–1016). Dosaž enı́ vysokoš kolské ho stupně vzdě lá nı́ udá valo jako svů j cı́l pouze 31 % chlapců a 35 % dı́vek z rozvedený ch rodin. Jedinci ž ijı́cı́ v ú plné rodině vykazovali vyš šı́ vzdě lanostnı́ aspirace – vysokoš kolské vzdě lá nı́ chtě lo zı́skat 40 % chlapců a 45 % dı́vek. K obdobné mu zá vě ru dospě li I. Smı́dová , K. Janouš ková a T. Katrň á k (2008, s. 38) analý zou souboru dat PISA-L zı́skaný ch od č eský ch ž áků 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol (n = ). Skuteč nost, ž e ž áci vyrů stajı́ v ú plné rodině , zvyš uje š ance na vyš šı́ vzdě lanostnı́ aspirace o 57 % u chlapců a o 70 % u dı́vek. Sociá lně -kognitivnı́ karié rová teorie vysvě tluje vzdě lanostnı́ aspirace mj. sebeúčinností, resp. vnı́manou osobnı́ ú č innostı́ (angl. self-ef icacy) (Bandura et al., 2001). Sebeú č innost znamená sebedů vě ru ve vlastnı́ uplatně nı́ v ně jaké oblasti chová nı́ (Urbá nek & Cermá k, 1996). Ovlivň uje myš lenı́ lidı́, jejich city a motivaci jedná nı́. Patř ı́ k hlavnı́m determinantá m vý bě ru aktivit a spoluurč uje, kolik ú silı́ č lově k pravdě podobně vynalož ı́ a jak dlouho vytrvá , dokud ú kol nesplnı́. Podle A. Bandury et al. (2001) a psycholož ky M. Vá gnerové (2007) je sebeú č innost speci ickou variantou sebehodnocenı́, resp. oč eká vá nı́ ve vztahu k volbě urč ité ho jedná nı́ zamě řené ho na ně jaký cı́l. Sebeú č innost ovlivň uje ú roveň analytické ho a strategické ho myš lenı́, motivaci, vý bě r aktivit, intenzitu ú silı́, schopnost vyrovná vat se s př eká ž kami, nepř ı́jemný mi zá ž itky a ž ivotnı́mi nezdary a rovně ž souvisı́ s ná chylnostı́ ke stresu a depresi. U adolescentů uvá dě jı́ konkré tnı́ vliv sebeú č innosti na vzdě lanostnı́ aspirace P. Boxer et al. (2011). Jedinci v tomto vý vojové m obdobı́, kteř ı́ jsou př esvě dč eni, ž e dosá hnou vě tš ı́ho akademické ho ú spě chu, jej skuteč ně dosá hnou č astě ji než jejich mé ně optimistič tı́ vrstevnı́ci, obzvlá š ť pokud u nich spolupů sobı́ facilitujı́cı́ sociá lnı́ a dalš ı́ faktory (srov. Messersmith & Schulenberg, 2008). Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je konkré tnı́m a jedineč ný m procesem, jenž je ovlivně n vě kem, pohlavı́m, osobnostnı́mi charakteristikami, sebepojetı́m, zá jmy, hodnotami, znalostmi a dovednostmi, fyzický mi atributy, zdravotnı́m stavem a han-

68


dicapy rozhodujı́cı́ho se jedince, prostř edı́m, podmı́nkami, v nichž č lově k ž ije, a ř adou dalš ı́ch kontextuá lnı́ch nebo procesuá lnı́ch vlivů (srov. Watson & McMahon, 2007; Patton & McMahon, 2006). Institucı́, která v tomto procesu dlouhodobě sehrá vá nejvý znamně jš ı́ roli, je rodina. Zá ci uvá dě jı́ rodič e nejenom jako nejvý znamně jš ı́ iniciá tory procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, ale také jako primá rnı́ zdroj rad, informacı́ a pomoci.

Výzkumné šetření

70

3.1 Metodologický př ı́stup

71

Kapitola 3 Metodologie výzkumu volby další vzdělávací a profesní dráhy

Pro serió znı́ vý zkum je podle J. Peliká na (2007) typická prů hlednost metodologické ho př ı́stupu. Podrobný popis metodologie považ ujeme za dů lež itý př edpoklad k zajiš tě nı́ jeho kvality. Zá mě rem té to kapitoly je popsat metodologické pozadı́ a celý proces realizované ho vý zkumu orientované ho na zjiš tě nı́ aktuá lnı́ch informacı́ o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků absolventský ch roč nı́ků zá kladnı́ch š kol. Vý zkum tematicky navazuje na kvalitativně orientované longitudiná lnı́ empirické š etř enı́ s ná zvem Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy ž áků zá kladnı́ch š kol v kontextu rodiny, které jsme provedli v roce 2009 (Hlaďo, 2009a). Poně vadž kvantitativnı́ č ást vý zkumné ho š etř enı́ probı́hala v rá mci projektu Karié rové poradenstvı́ v podmı́nká ch kurikulá rnı́ reformy VIP Karié ra II – KP (O projektu, 2012), jehož ř eš itelem je Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́, š kolské poradenské zař ı́zenı́ a zař ı́zenı́ pro dalš ı́ vzdě lá vá nı́ pedagogický ch pracovnı́ků (dá le jen Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́)⁹, považ ujeme za nezbytné vymezit naš i roli ve vý zkumu. Ta spoč ıv́ ala v ná vrhu metodologické ho př ı́stupu, vypracová nı́ teoretické ho rá mce, v analý ze a interpretaci dat z dotaznı́kové ho š etř enı́, dá le v realizaci kvalitativnı́ fá ze vý zkumu (tj. v př ı́pravě , vedenı́ a analý ze kvalitativnı́ch dat z ohniskový ch skupin) a napsá nı́ zá vě reč né vý zkumné zprá vy.

3.1

Metodologický přístup

Problé my zkoumané společ enský mi vě dami jsou podle J. Peliká na (2011) vě tš inou velmi slož ité , a nelze je proto odhalit pouze jednou metodou nebo technikou. V souladu se speci iky vý zkumný ch otá zek byl pro empirické š etř enı́ zvolen smíšený výzkumný design zamě řený na objasň ová nı́ se sché matem QUAN → qual (Creswell, 2011). Dř ıv́ e byly kvantitativnı́ a kvalitativnı́ př ı́stup chá pá ny jako vzá jemně soupeř ı́cı́ paradigmata. V souč asné době jsou nahlı́ženy spı́še jako odliš né , nikoliv vš ak soupeř ı́cı́ vý zkumné strategie. R. Svař ı́ček (2005) na kvantitativnı́ a kvalitativnı́ metodologie nahlı́žı́ jako na dva rozdı́lné diskurzy. M. Disman (2002) je naopak chá pe jako dvě komplementá rnı́ souč ásti pozná vacı́ho procesu. Vý zkum započ al ná vrhem a realizacı́ kvantitativnı́ fá ze. Primá rně byl tedy postaven na deduktivnı́m procesu a testová nı́. Kvantitativnı́ př ı́stup byl dá n snahou o objektivnı́ 9 V době realizace vý zkumné ho š etř enı́ byl ř eš itelem projektu Národní ústav odborného vzdělávání, který byl společ ně s Vý zkumný m ú stavem pedagogický m a Institutem pedagogicko-psychologické ho poradenstvı́ CR slouč en 1. č ervence 2011 do Ná rodnı́ho ú stavu pro vzdě lá vá nı́ (http://www.nuv.cz).

72

3 Metodologie vý zkumu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy

a co mož ná nejpř esně jš ı́ zkoumá nı́ reality (srov. Skutil & Kř ová č ková , 2007). Na kvantitativnı́ fá zi vý zkumu navá zala fá ze kvalitativnı́. Dů vodem zař azenı́ kvalitativnı́ho vý zkumu byla snaha hloubě ji pochopit a vysvě tlit poznatky zjiš tě né v kvantitativnı́ fá zi. Kvalitativnı́m př ı́stupem lze zachytit slož itost a detaily procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, které se kvantitativnı́mi metodami obtı́žně podchycujı́. Kvantitativnı́ vý zkum naopak nenı́ schopen identi ikovat vš echny interakce faktorů , které existujı́ ve společ enské m prostř edı́ a které na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zjevně č i skrytě pů sobı́ (srov. Cronbach, 1975 in Gavora, 2006). Př i zvaž ová nı́ smı́šené ho metodologické ho př ı́stupu jsme vzali v ú vahu i limity kvalitativnı́ho př ı́stupu, tedy př edevš ı́m to, ž e teorie č i zá vě ry uč ině né pomocı́ kvalitativnı́ch procedur nelze zobecň ovat z individuá lnı́ch př ı́padů na š irokou populaci a formulovat obecně platná pravidla. Teoretická konstrukce vytvoř ená kvalitativnı́m vý zkumem má podle M. Dismana (2002) vž dy platnost hypoté zy.

3.2

Výzkumný problém

Vý zkumný m problé mem př edklá dané ho empirické ho š etř enı́ je volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č eský ch ž áků zá kladnı́ch š kol na konci povinné š kolnı́ dochá zky. Tato volba je pojı́má na jako fenomé n, který je vá zá n na kontext rodiny, a proto považ ujeme za nezbytné tuto kontextuá lnost ve vý zkumu zohledň ovat a respektovat (srov. Miovský, 2006). Vý zkumná pozornost je primá rně soustř edě na na jednotlivé subjekty rodinné ho subsysté mu, tedy na ž áka a jeho rodič e. Na ú rovni tohoto subsysté mu je volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zkoumá na z perspektivy obou studovaný ch subjektů .

3.3

Výzkumné cíle

Hlavnı́m cı́lem, který jsme ve vý zkumu stanovili, je zjistit: – kdy se ž áci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat a identi ikovat podně ty, jež rozhodovacı́ proces u ž áků iniciujı́; – ná zory ž áků a rodič ů na otá zku, kdo by mě l o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v rodině rozhodovat; – které osoby ze sociá lnı́ho okolı́ pů sobı́ na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a jaký je jejich vliv; – do jaké mı́ry se ž áci identi ikujı́ s profesı́ svý ch rodič ů nebo jiný ch č lenů rodiny; – formá lnı́ a neformá lnı́ zdroje, z nichž ž áci a rodič e zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, a zhodnotit jejich pomoc; – jak č asto rodič e se ž áky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy komunikujı́ a v jaké mı́ře ž áci př i rozhodová nı́ využ ıv́ ajı́ rady zı́skané od rodič ů; – na který ch internetový ch strá nká ch ž áci a rodič e hledajı́ informace potř ebné k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a jak jim tyto informace pomá hajı́;

3.6 Prvnı́ fá ze vý zkumu: kvantitativnı́ č ást

73

– které informace by ž áci a rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili. Dı́lč ı́m cı́lem je vybrané aspekty volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy analyzovat z hlediska pohlavı́ ž áků , pohlavı́ rodič ů, struktury rodiny, v nı́ž ž áci ž ijı́, nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů a zkuš enostı́ ž áků nebo rodič ů s nezamě stnanostı́ v rodině . Dá le chceme ná zory ž áků a rodič ů vzá jemně porovnat.

3.4

Výzkumné otázky

V souladu s cı́li vý zkumu si klademe ná sledujı́cı́ vý zkumné otá zky: – Kdy se ž áci zač ı́najı́ o své dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovat a které podně ty poč átek rozhodová nı́ stimulujı́? – Kdo by mě l podle ná zoru ž áků a rodič ů v rodině o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž áka rozhodovat? – Které sociá lnı́ vlivy se do rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze reá lně promı́tajı́ a jakou jim ž áci a rodič e př isuzujı́ vá hu? – Do jaké mı́ry se ž áci identi ikujı́ s profesı́ svý ch rodič ů a jiný ch č lenů rodiny? – Ze který ch informač nı́ch zdrojů zı́ská vajı́ ž áci a rodič e informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a jak hodnotı́ jejich pomoc? – Jak č asto rodič e se ž áky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy komunikujı́? – Využ ıv́ ajı́ ž áci př i své m rozhodová nı́ rady zı́skané od svý ch rodič ů? – Na který ch internetový ch strá nká ch ž áci a rodič e vyhledá vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a jak jim tyto informace pomá hajı́? – Které informace by ž áci a rodič e pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze využ ili? Uvedené poznatky jsou potř ebné k zefektivně nı́ prá ce vý chovný ch poradců , š kolnı́ch psychologů a poradenský ch psychologů . Dá le se bez nich neobejdou uč itelé karié rové vý chovy. Mohou je vš ak využ ı́t i tvů rci vzdě lá vacı́ a š kolské politiky.

3.5

Přípravná fáze výzkumu

V př ı́pravné fá zi byla provedena reš erš e odborné literatury, empirický ch studiı́, kurikulá rnı́ch dokumentů , aktuá lně platné legislativy aj., neboť vytvoř enı́ teoretické ho rá mce je ná strojem nezbytný m pro formulaci hypoté z a operacionalizaci pojmů (srov. Gavora, Jů va, & Hlavatá , 2010), slouž ı́ vš ak i k analý ze, interpretaci dat a komparaci vlastnı́ch vý sledků s vý sledky jiný ch vý zkumů (srov. Seďová , 2007b). Teoretický rá mec je tvoř en př ehledem karié rový ch teoriı́ (1. kapitola) a publikovaný ch č eský ch a zahranič nı́ch empirický ch ná lezů (2. kapitola). Metodami vě decké prá ce použ itý mi v př ı́pravné fá zi vý zkumu byly analý za relevantnı́ch odborný ch dokumentů a informač nı́ch zdrojů , komparace a synté za.

74


3.6 3.6.1

První fáze výzkumu: kvantitativní část Proměnné výzkumu

Závisle proměnnými vý zkumu jsou: – – – – – – – –

poč átek rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze; ná zory ž áků a rodič ů na subjekt rozhodová nı́ př i volbě stř ednı́ š koly; ná zory ž áků a rodič ů na subjekt rozhodová nı́ př i volbě profese (povolá nı́); sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na rozhodová nı́ ž áků ; rozsah vlivu sociá lnı́ch zdrojů na rozhodová nı́ ž áků ; zdroje informacı́ využ ıv́ ané př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy; efektivita informač nı́ch zdrojů ; využ itı́ informacı́ vý znamný ch pro rozhodová nı́.

Nezávisle proměnnými jsou: – – – – – –

pohlavı́ ž áka; pohlavı́ rodič e; struktura rodiny; vzdě lá nı́ otce; vzdě lá nı́ matky; zkuš enosti s nezamě stnanostı́ v rodině .

Operacionalizace proměnných: Zá visle a nezá visle promě nné jsou zjiš ťová ny pomocı́ nestandardizovaný ch dotaznı́ků , které byly sestaveny pro ú č ely tohoto vý zkumu (viz Př ı́loha 2 – Dotaznı́k pro ž áky a Př ı́loha 3 – Dotaznı́k pro rodič e). Promě nné a jejich operač nı́ de inice jsou uvedeny v Tabulce 3.1.

3.6.2

Hypotézy

Př i formulová nı́ hypoté z jsme vychá zeli z teoriı́, empirický ch poznatků a zkuš enostı́ z praxe (pozn.: vý chodiska hypoté z jsou uvá dě na v diskuznı́ č ásti jednotlivý ch kapitol), a to tak, aby byly v souladu s cı́li vý zkumu – př iné st nové poznatky o vybraný ch aspektech volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků absolventský ch roč nı́ků zá kladnı́ch š kol z hlediska pohlavı́ ž áků a rodič ů, struktury rodiny, nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů, zkuš enostı́ ž áků a rodič ů s nezamě stnanostı́ v rodině a o rozdı́lech v ná zorech ž áků a rodič ů tý kajı́cı́ch se tohoto rozhodovacı́ho procesu. Chceme-li př iné st poznatky, které by vedly k zefektivně nı́ vý chovně -vzdě lá vacı́ prá ce a poradenské praxe, nelze se spokojit s konstatová nı́m, ž e mezi promě nný mi je statisticky vý znamný rozdı́l. Zajı́má ná s, kde konkré tně se rozdı́l projevuje.


75

Tabulka 3.1 Operacionalizace proměnných

Závisle proměnné

Proměnná

Operacionalizace

Počátek rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze je u žáků zjišťován otázkou v dotazníku: Kdy jsi začal/a řešit, kam chceš jít Počátek po základní škole? Možné odpovědi: v předposledním ročníku základní rozhodování školy; v posledním ročníku základní školy; jindy (uveď kdy); nevím. žáků o další Počátek rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze je vzdělávací u rodičů zjišťován otázkou v dotazníku: Kdy Vaše dítě začalo řešit, kam a profesní dráze chce jít po základní škole? Možné odpovědi: v předposledním ročníku základní školy; v posledním ročníku základní školy; jindy (uveďte kdy); nevím. Názory žáků na subjekt rozhodování při volbě střední školy jsou Názory na zjišťovány na čtyřbodové bipolární škále: Volbu střední školy mají subjekt ovlivňovat hlavně moji rodiče ↔ Volba střední školy je pouze moje věc. rozhodování při Názory rodičů na subjekt rozhodování při volbě střední školy jsou volbě střední zjišťovány na čtyřbodové bipolární škále: Jako rodič rozhoduji o volbě školy střední školy svého dítěte ↔ Volba střední školy mého dítěte je pouze jeho věc. Názory žáků na subjekt rozhodování při volbě profese (povolání) jsou zjišťovány na čtyřbodové bipolární škále: Volbu budoucí Názory na profese/povolání mají ovlivňovat hlavně moji rodiče ↔ Volba subjekt budoucího povolání je pouze moje věc. rozhodování při Názory rodičů na subjekt rozhodování při volbě profese (povolání) volbě profese jsou zjišťovány na čtyřbodové bipolární škále: Jako rodič rozhoduji (povolání) o volbě budoucí profese/povolání svého dítěte ↔ Volba budoucího povolání mého dítěte je pouze jeho věc. Sociální vlivy působící na rozhodování žáků jsou u žáků zjišťovány otázkou v dotazníku: Kdo a jak moc tě ovlivnil při rozhodování, kam po Sociální vlivy základní škole? Tříbodová škála – žádný vliv, malý vliv, velký vliv. působící na Sociální vlivy působící na rozhodování žáků jsou u rodičů zjišťovány rozhodování otázkou v dotazníku: Kdo a jak moc ovlivnil Vaše dítě při rozhodování, žáků kam po základní škole? Tříbodová škála – žádný vliv, malý vliv, velký vliv. Rozsah vlivu sociálních zdrojů na rozhodování žáků je u žáků zjišťován Rozsah vlivu otázkou v dotazníku: Kdo a jak moc tě ovlivnil při rozhodování, kam po sociálních základní škole? Tříbodová škála – žádný vliv, malý vliv, velký vliv. zdrojů na Rozsah vlivu sociálních zdrojů na rozhodování žáků je u rodičů rozhodování zjišťován otázkou v dotazníku: Kdo a jak moc ovlivnil Vaše dítě při žáků rozhodování, kam po základní škole? Tříbodová škála – žádný vliv, malý vliv, velký vliv. Zdroje informací využívané žáky při volbě další vzdělávací a profesní dráhy jsou zjišťovány otázkou v dotazníku: Kde jsi získal/a informace Zdroje potřebné k volbě střední školy, a tedy i budoucího povolání, a jak ti informací pomohly? Možné odpovědi: nepomohl; částečně pomohl; velmi využívané při pomohl; informace jsem neměl/a. volbě další Zdroje informací využívané rodiči při volbě další vzdělávací a profesní vzdělávací dráhy jsou zjišťovány otázkou v dotazníku: Odkud jste získal/a a profesní informace pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dráhy dítěte a jak Vám při rozhodování pomohly? Možné odpovědi: nepomohl; částečně pomohl; velmi pomohl; informace jsem neměl/a.

Položka v dotazníku pro žáky rodiče

.

.

.

.

76


Nezávisle proměnné

Proměnná

Operacionalizace Hodnocení efektivity informačních zdrojů využitých žáky při volbě další vzdělávací a profesní dráhy je zjišťováno otázkou v dotazníku: Kde jsi získal/a informace potřebné k volbě střední školy, a tedy i budoucího povolání, a jak ti pomohly? Možné odpovědi: nepomohl; Efektivita částečně pomohl; velmi pomohl; informace jsem neměl/a. informačních Hodnocení efektivity informačních zdrojů využitých rodiči při volbě zdrojů další vzdělávací a profesní dráhy je zjišťováno otázkou v dotazníku: Odkud jste získal/a informace pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dítěte a jak Vám při rozhodování pomohly? Možné odpovědi: nepomohl; částečně pomohl; velmi pomohl; informace jsem neměl/a. Informace významné pro rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze jsou zjišťovány položkou v dotazníku: Které informace bys uvítal/a pro rozhodování o tom, na jakou střední školu jít Využití (resp. jaké zvolit povolání)? Možné odpovědi: rozhodně bych využil/a; informací spíše bych využil/a; spíše bych nevyužil/a; rozhodně bych nevyužil/a. významných Informace významné pro rozhodování rodičů o další vzdělávací pro a profesní dráze jsou zjišťovány položkou v dotazníku: Které rozhodování informace byste uvítal/a pro rozhodování o tom, na jakou střední školu by Vaše dítě mělo jít (resp. jaké zvolit povolání)? Možné odpovědi: rozhodně bych využil/a; spíše bych využil/a; spíše bych nevyužil/a; rozhodně bych nevyužil/a. Pohlaví žáků je zjišťováno položkou v dotazníku: Dotazník vyplňoval/a. Možné odpovědi: chlapec; dívka. Pohlaví Pohlaví rodičů je zjišťováno otázkou v dotazníku: Dotazník vyplňoval/a. Možné odpovědi: muž; žena. Struktura rodiny je zjišťována otázkou v dotazníku: S kým bydlíš? Struktura Možné odpovědi: s oběma rodiči; pouze s jedním rodičem; s jedním rodiny rodičem a jeho novým druhem/družkou; s prarodiči nebo jinými příbuznými; jiná možnost. Vzdělání otce je u žáků zjišťováno položkou dotazníku: Uveď prosím vzdělání otce. Možné odpovědi: základní; vyučen bez maturity; vyučen s maturitou; středoškolské s maturitou; vyšší odborné; vysokoškolské. Vzdělání otce Vzdělání otce je u rodičů zjišťováno položkou dotazníku: Uveďte prosím vzdělání otce dítěte. Možné odpovědi: základní; vyučen bez maturity; vyučen s maturitou; středoškolské s maturitou; vyšší odborné; vysokoškolské. Vzdělání matky je u žáků zjišťováno položkou dotazníku: Uveď prosím vzdělání matky. Možné odpovědi: základní; vyučena bez maturity; vyučena s maturitou; středoškolské s maturitou; vyšší odborné; vysokoškolské. Vzdělání matky Vzdělání matky je u rodičů zjišťováno položkou dotazníku: Uveďte prosím vzdělání matky dítěte. Možné odpovědi: základní; vyučena bez maturity; vyučena s maturitou; středoškolské s maturitou; vyšší odborné; vysokoškolské. Zkušenosti s nezaměstnaností v rodině byly u žáků zjišťovány otázkou v dotazníku: Byl nebo je někdo z vaší rodiny nezaměstnaný? Možné odpovědi: ne, nikdy nikdo; ano, ovšem pouze krátkou dobu a nyní práci má/mají; ano, dlouhou dobu, ale nyní již práci má/mají; Zkušenosti s neano, stále je/jsou nezaměstnaní; nevím. zaměstnaností Zkušenosti s nezaměstnaností v rodině byly u rodičů zjišťovány v rodině otázkou v dotazníku: Byl nebo je někdo z vaší rodiny nezaměstnaný? Možné odpovědi: ne, nikdy nikdo; ano, ovšem pouze krátkou dobu a nyní práci má/mají; ano, dlouhou dobu, ale nyní již práci má/mají; ano, stále je/jsou nezaměstnaní; nevím.

Položka v dotazníku pro žáky rodiče

F

F

A

–

D

D

D

D

B

B


77

Hypoté zy byly seskupeny do kategoriı́ podle vymezený ch vý zkumný ch otá zek na hypoté zy vztahujı́cı́ se k poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze; ná zorů m ž áků a rodič ů na roli akté rů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy; sociá lnı́m vlivů m; zdrojů m informacı́ využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy; zdrojů m informacı́ využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a hodnocenı́ jejich efektivity; informacı́m vý znamný m pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Pro svů j rozsah jsou hypoté zy uvedeny v Př ı́loze 1. Jsme si vě domi, ž e stanovenı́ vě tš ı́ho množ stvı́ hypoté z nenı́ ve společ enskově dnı́m vý zkumu obvyklé . Hlavnı́m dů vodem, proč jsme se rozhodli pro odklon od uzancı́, byla naš e snaha př iné st o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy podrobné vě decky ově řené poznatky.

3.6.3

Metody sběru dat

K dosaž enı́ stanovený ch cı́lů byla zvolena metoda dotazová nı́. Použ itou technikou sbě ru dat byly nestandardizované párové dotazníky pro žáky (Př ı́loha 2) a rodiče (Př ı́loha 3). Dotaznı́ky byly koncipová ny s využ itı́m poznatků dř ıv́ e realizovaný ch vý zkumů zamě řený ch na př echod ž áků mezi vzdě lá vacı́mi stupni a na trh prá ce (např. Walterová et al., 2009; Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b; Smetá č ková et al., 2005; Katrň á k, 2004 aj.). Dotaznı́ky sestavil pro ú č ely tohoto vý zkumu tý m pracovnı́ků pod vedenı́m Ing. Jiř ı́ho Vojtě cha a PhDr. Petry Drahoň ovské v rá mci projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy VIP Kariéra II – KP. Dotaznı́k obsahoval tř i standardnı́ č ásti (srov. Gavora, Jů va, & Hlavatá , 2010): – Vstupní části dotazníku tvoř ila hlavič ka s ná zvem a adresou instituce, povinný logolink projektu inancované ho ze strukturá lnı́ch fondů Evropské unie, ná zev dotaznı́ku, kó d pro spá rová nı́ dotaznı́ku ž áka a rodič e, oslovenı́ respondenta, vysvě tlenı́ cı́le dotaznı́ku, pokyny k vyplň ová nı́ a podě ková nı́. – Tělo dotazníku bylo slož eno z polož ek rů zné ho typu, které byly vybrá ny tak, aby na zá kladě zı́skaný ch dat bylo mož né naplnit stanovené cı́le kvantitativnı́ č ásti vý zkumu. Souč ástı́ tě la dotaznı́ku byly segmentač nı́ otá zky (pohlavı́ respondentů , bydliš tě , nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ a profese rodič ů, struktura rodiny, zkuš enosti s nezamě stnanostı́ v rodině aj.). Segmentač nı́ otá zky nebyly v dotaznı́ku zař azeny na zač átek, jak bylo obvyklé dř ıv́ e, ale až na zá vě r, aby respondenty neodradily od jeho vyplň ová nı́. – Závěrečná část obsahovala podě ková nı́ respondentů m za vyplně nı́ dotaznı́ku a volný prostor pro sdě lenı́ respondentů realizá torů m vý zkumu k problematice volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. V př edvý zkumu byla ově řena srozumitelnost jednotlivý ch polož ek dotaznı́ku, jejich jednoznač nost, dá le jasnost pokynů , ochota respondentů ú č astnit se vý zkumu, reá lnost č asové ho rozlož enı́ kvantitativnı́ fá ze, skuteč nost, zdali lze zı́skané ú daje sprá vně vyhodnotit apod. Př edvý zkum byl proveden na vzorku 27 ž áků 9. roč nı́ku vybrané zá kladnı́ š koly a stejné m poč tu jejich zá konný ch zá stupců (dá le jen rodič ů). Na zá kladě informacı́ z př edvý zkumu byl dotaznı́k upraven do iná lnı́ podoby.

78


Obsahová validita byla stanovena posudkem expertů – vý chovný ch poradců , kteř ı́ se k jednotlivý m polož ká m na š ká le vyslovovali, do jaké mı́ry reprezentujı́ daný obsah. Polož ky s nı́zkou validitou byly př epracová ny. Dotaznı́ky byly respondentů m administrová ny v tiš tě né podobě ve 2. pololetı́ š kolnı́ho roku 2010/2011 (mě sı́ce bř ezen a duben). Zá ci dotaznı́ky vyplnili v prů bě hu bě žné vý uky za př ı́tomnosti administrá tora – vybrané ho uč itele pracujı́cı́ho v př ı́sluš né vzdě lá vacı́ instituci, který byl pro tento ú č el proš kolen. V př ı́padě , ž e ž áků m nebyla ně která z polož ek dotaznı́ku dostateč ně jasná , mohli se v prů bě hu vyplň ová nı́ obrá tit na administrá tora o radu č i zpř esně nı́ informacı́. Rodič ům byly dotaznı́ky distribuová ny prostř ednictvı́m ž áků . Rizikem tohoto způ sobu administrace byla niž šı́ ná vratnost. Pozitivem vš ak bylo, ž e rodič e mohli dotaznı́k vyplnit v době a mı́stě , které jim nejvı́ce vyhovovaly, a na jeho vyplně nı́ mě li dostatek č asu. Za ú č elem spá rová nı́ dotaznı́ku ž áka a rodič e byl kaž dé mu dotaznı́ku př idě len uniká tnı́ kó d. Poně vadž dotaznı́ky byly anonymnı́, kó d neslouž il k identi ikaci respondentů . Popsaný postup administrace, př i ně mž ž áci vyplň ovali dotaznı́ky dř ıv́ e než rodič e a bez jejich př ı́tomnosti, mě l př edejı́t vzá jemné mu ovlivň ová nı́ odpově dı́. Doba potř ebná k vyplně nı́ dotaznı́ku byla pro obě skupiny respondentů př ibliž ně 20–25 minut.

3.6.4

Výzkumný soubor

Zá kladnı́ soubor př edstavovala populace ž áků 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol ve š kolnı́m roce 2010/2011 a jejich rodič e. Podle ú dajů Ministerstva š kolstvı́, mlá dež e a tě lový chovy Ceské republiky (Statistická roč enka š kolstvı́ . . ., 2013a) se ke dni 30. zá ř ı́ 2010 v 9. roč nı́ku zá kladnı́ š koly vzdě lá valo celkem 78 558 ž áků (z toho v Hlavnı́m mě stě Praha 6 743 ž áků , v Plzeň ské m kraji 4 057 ž áků , v Ustecké m kraji 6 514 ž áků a v Moravskoslezské m kraji 10 147 ž áků ). Zá ci 9. roč nı́ku a jejich rodič e byli zvoleni zá mě rně , neboť majı́ ž ivotnı́ zkuš enosti, které jsou př edmě tem vý zkumu. Pro výběr výzkumného souboru byla využ ita metoda vícestupňového výběru. U tohoto vý bě ru se nezač ı́ná vý bě rem jednotek, ale vý bě rem skupin vyš šı́ho ř ádu. Primá rnı́ jednotkou byl zvolen kraj. Sbě r dat probě hl na zá kladnı́ch š kolá ch ve č tyř ech ze č trná cti krajů Ceské republiky (v Hlavnı́m mě stě Praha, Plzeň ské m kraji, Ustecké m kraji a Moravskoslezské m kraji). Kraje byly zvoleny zá mě rně . Prvnı́ dva jmenované kraje majı́ prů mě rnou nebo vyš šı́ zamě stnanost absolventů š kol a druhé dva jsou charakteristické dlouhodobý mi problé my s nezamě stnanostı́ jak absolventů š kol, tak ekonomicky aktivnı́ho obyvatelstva. Nejmé ně byli v době realizace vý zkumu postiž eni nezamě stnanostı́ absolventi š kol z Hlavnı́ho mě sta Prahy (7,3 %). Tento kraj zá roveň vykazoval nejniž šı́ celkovou mı́ru nezamě stnanosti ekonomicky aktivnı́ho obyvatelstva v Ceské republice. S mı́rný m odstupem ná sledoval Plzeň ský kraj, v ně mž mı́ra nezamě stnanosti absolventů dosahovala 8,4 %. Absolventi š kol z Ustecké ho kraje (16,2 %) a Moravskoslezské ho kraje (14,8 %) byli naopak postiž eni vysokou nezamě stnanostı́ (srov. Burdová et al., 2012). Z krajů byly ná sledně vybı́rá ny sekundá rnı́ jednotky – základní školy. Z kaž dé ho kraje bylo ná hodně – pomocı́ tabulky ná hodný ch č ı́sel – vybrá no deset zá kladnı́ch š kol s 2. stupně m (6.–9. tř ı́dou), které byly ve š kolnı́m roce 2010/2011 evidová ny v Rejstř ı́ku š kol a š kolský ch zař ı́zenı́ Ministerstva š kolstvı́ mlá dež e a tě lový chovy


79

Tabulka 3.2 Základní školy účastnící se výzkumu a počty respondentů (členěno podle krajů) Základní škola

Moravskoslezský kraj

Ústecký kraj

Plzeňský kraj

Hlavní město Praha

Kraj

Kód ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS ZS

Název ZŠ a MŠ ANGEL ZŠ a MŠ Červený vrch Základní škola Gen. Janouška Fakultní základní škola PedF UK ZŠ profesora Švejcara Základní škola Mikulova Základní škola Ratibořická ZŠ s rozšířenou výukou jazyků Základní škola Brána jazyků Základní škola Vodičkova Základní škola Zbiroh Základní škola Gagarinova Základní škola T. G. Masaryka Masarykova základní škola Masarykova základní škola . základní škola . základní škola . základní škola Základní škola Domažlice . základní škola Plzeň Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola a Mateřská škola Fakultní základní škola Základní škola ZŠ Edisonova Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola a Mateřská škola Základní škola a mateřská škola Základní škola F. Formana Základní škola a mateřská škola Základní škola Základní škola a mateřská škola Základní škola Opava-Kylešovice

Ulice Angelovova Alžírská Gen. Janouška Trávníčkova Mráčkova Mikulova Ratibořická Bronzová Mikulandská Vodičkova Muchova Gagarinova Dr. E. Beneše Národních mučedníků Komenského Chválenická Terezie Brzkové Schwarzova Msgre. B. Staška Západní Albrechtická Boženy Němcové Komenského alej Krušnohorská Krátká Palachova / SNP / České mládeže / E. Krásnohorské / Edisonova / Školní Komenského Dobrá Komenského Ostrčilova Františka Formana Horymírova J. Šoupala Volgogradská U Hřiště

Město Praha -Modřany Praha -Vokovice Praha -Černý Most Praha -Stodůlky Praha -Modřany Praha -Jižní Město Praha -H. Počernice Praha -Lužiny Praha Praha Zbiroh Stříbro Sušice III Klatovy IV Kdyně Plzeň Plzeň Plzeň Domažlice Plzeň Most Litoměřice Žatec Jirkov Klášterec nad Ohří Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Teplice Vrbno pod Pradědem Nový Jičín Dobrá Bílovec Ostrava Ostrava-Dubina Ostrava-Zábřeh Ostrava-Poruba Ostrava-Zábřeh Opava

Absolutní a relativní četnosti respondentů Na škole V kraji ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %) ( , %)

Ceské republiky (Rejstř ı́k š kol . . ., 2011). V Hlavnı́m mě stě Praha bylo v databá zi v době vý bě ru vý zkumné ho vzorku evidová no 251, v Plzeň ské m kraji 222, v Ustecké m kraji 280 a v Moravskoslezské m kraji 451 zá kladnı́ch š kol. Vý zkumu se celkem zú č astnilo 40 zá kladnı́ch š kol (Tabulka 3.2). Jednotkou tř etı́ho stupně byly 9. ročníky na vybraný ch zá kladnı́ch š kolá ch a zá kladnı́mi jednotkami žáci a jejich rodiče. Na kaž dé zá kladnı́ š kole bylo losová nı́m bez vracenı́ vybrá no 25 ž áků . Vý bě rový soubor je tvoř en 779 ž áky a stejný m poč tem jejich rodič ů. Ná vratnost dotaznı́ků byla 77,9 %, tedy v doporuč ované mı́ře ná vratnosti (srov. Kohoutek, 2010; Nulty, 2008).

80


Tabulka 3.3 Pohlaví respondentů

Žáci Pohlaví


Rodiče Relativní četnost (v %)



Chlapec/otec

,

,

Dívka/matka

,

,

Celkem

,

,

Obrázek 3.1. Pohlavı́ respondentů (v %)

3.6.5

Základní demogra ické charakteristiky výběrového souboru

Zamě řı́me-li se na speci ika vý zkumné ho souboru, sledovaný mi sociodemogra ický mi promě nný mi u respondentů byly pohlavı́, bydliš tě , nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otce, nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ matky, struktura rodiny a zkuš enost ž áka s nezamě stnanostı́ v rodině . Pohlaví respondentů: Dotaznı́k urč ený ž áků m vyplnilo 366 chlapců (47,0 %) a 413 dı́vek (53,0 %). Pohlavı́ ž áků je tedy pomě rně vyrovnané (p = , ). Dotaznı́ky pro rodič e vyplnila př ibliž ně jedna pě tina otců (n = , tj. 18,2 %) a vı́ce než č tyř i pě tiny matek (n = , tj. 82,8 %). Otcové jsou v dotaznı́kové m š etř enı́ zastoupeni mé ně než matky (p < , ). Informace o pohlavı́ respondentů jsou uvedeny v Tabulce 3.3 a gra icky zná zorně ny v Obrá zku 3.1. Skuteč nost, ž e dotaznı́k vyplň ovaly př edevš ı́m matky, pravdě podobně souvisı́ s jejich tradič nı́ mateř skou rolı́ a vysokou angaž ovanostı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (srov. Coltrane & Adams, 2001; Otto, 2000; Bryant & Zick, 1996). Př estož e A. West et al. (1995) zjistili, ž e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou ve


81

Tabulka 3.4 Bydliště respondentů z hlediska kraje

Kraj



Hlavní město Praha

,

Plzeňský kraj

,

Ústecký kraj

,

Moravskoslezský kraj

,

Ostatní kraje

,

Neuvedeno

,

Celkem

,

Obrázek 3.2. Bydliš tě respondentů z hlediska kraje (v %)

vě tš ině př ı́padů angaž ová ni oba rodič e, D. Ray a R. Ball (1998) doš li k poznatku, ž e matky nesou za volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v rá mci rodiny hlavnı́ zodpově dnost. Podle S. Gorarda (1997) se otcové angaž ujı́ až v procesu veri ikace rozhodovacı́ho procesu. Bydliště respondentů z hlediska kraje doklá dá Tabulka 3.4 a Obrá zek 3.2. Z Hlavnı́ho mě sta Prahy se vý zkumu zú č astnilo 169 (21,7 %), z Plzeň ské ho kraje 203 (26,1 %), z Ustecké ho kraje 168 (21,6 %) a z Moravskoslezské ho kraje 224 (28,8 %) respondentů . Ve vý bě rové m souboru byli rovně ž respondenti z ostatnı́ch krajů . Mimo sledované kraje bydlelo 11 (1,4 %) respondentů , což je dá no skuteč nostı́, ž e ž áci dojı́ždě li do š koly umı́stě né v jiné m kraji, než bylo jejich trvalé bydliš tě . Na otá zku, v které m kraji bydlı́, neodpově dě li 4 (0,5 %) respondenti.

82


V dotaznı́ku jsme se respondentů rovně ž dotá zali, ve které m městě bydlí. Vzhledem k variabilitě odpově dı́ a teoretické mož nosti odhalit na zá kladě podrobný ch informacı́ identitu respondentů nebude vý stup analý zy té to polož ky dotaznı́ku prezentová n. Zahranič nı́ vý zkumy potvrzujı́, ž e dosažené vzdělání rodičů se promı́tá do množ stvı́ a sociá lnı́ povahy č asu, který trá vı́ se svý mi potomky (Trusty, Watts, & Erdman, 1997), zı́ská vá nı́ a zprostř edková nı́ informacı́ a znalostı́ dů lež itý ch pro karié rové rozhodová nı́ (Bryant, Zvonkovic, & Reynolds, 2006), do aktivit jak př i vedenı́ svý ch dě tı́, tak př i rozvoji jejich zá jmů a schopnostı́ vý znamný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Lareau, 2003). U rodič ů s vyš šı́m vzdě lá nı́m lze podle T. Katrň á ka (2004) sledovat vě tš ı́ dů raz na kulturnı́, zá jmové aktivity dě tı́ a domá cı́ př ı́pravu do š koly, na aktivnı́ komunikaci se š kolou a zá jem na tom, aby dě ti ve š kole dobř e prospı́valy. Vzdě lá nı́ rodič ů je jednou z determinant vzdě lanostnı́ch aspiracı́ ž áků (Matě jů & Rehá ková , 1992) a promı́tá se rovně ž do strategiı́ rodič ů uplatň ovaný ch př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (srov. Reay & Ball, 1998; David, West, & Ribbens, 1994). Vzdě lá nı́ otce a matky bylo dů lež ité pro ú č ely analý z, proto byli ž áci i rodič e v dotaznı́ku pož ádá ni, aby uvedli nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otce a matky. Informace o nejvyš šı́m dosaž ené m vzdě lá nı́ rodič ů vychá zejı́ z odpově dı́ ž áků (Tabulka 3.5 a Obrá zek 3.3). Ve vý bě rové m souboru byli nejvı́ce zastoupeni vyuč enı́ otcové bez maturity (31,1 %). Ná sledovali otcové se stř edoš kolský m vzdě lá nı́m s maturitou (21,4 %), vysokoš kolský m vzdě lá nı́m (18,2 %) a vyuč enı́ s maturitou (13,7 %). Zá kladnı́ vzdě lá nı́ mě lo pouze 2,1 % a vyš šı́ odborné vzdě lá nı́ 1,3 % otců . Vı́ce než desetina respondentů -ž áků (12,2 %) vzdě lá nı́ otce neznala nebo je neuvedla. Nejvı́ce matek zı́skalo stř edoš kolské vzdě lá nı́ s maturitou (34,3 %). Vyuč eno bez maturity bylo 27,1 %, vysokoš kolské ho vzdě lá nı́ dosá hlo 13,9 % a vyuč enı́ s maturitou 10,1 % matek. Vyš šı́ odborné vzdě lá nı́ a zá kladnı́ vzdě lá nı́ zı́skala jen malá č ást matek – konkré tně 3,3 % a 2,7 %. Rovně ž v př ı́padě matek pomě rně velká č ást respondentů -ž áků (8,6 %) jejich vzdě lá nı́ neznala. V evropské m kontextu patř ı́ Ceská republika k zemı́m s vysokou ú rovnı́ rozvodovosti. Od zač átku 21. stoletı́ se ú hrnná rozvodovost pohybuje v rozmezı́ 45–50 % (Kač erová , 2012). Dů sledkem vysoké rozvodovosti dochá zı́ podle I. Smetá č kové (2005, s. 24) „ke dvě ma fenomé nů m typický m pro modernı́ společ nost – roste poč et rodin s jednı́m rodič em a souč asně roste poč et rodin s vı́ce než dvě ma rodič i. Rodiny s vı́ce rodič i vznikajı́ po rozchodu rodič ů a zapojenı́ nový ch partnerů do ž ivota rodiny. Př edstavujı́ společ enstvı́ lidı́ než ijı́cı́ch v jedné domá cnosti, kteř ı́ vš ak udrž ujı́ v rů zný ch aspektech silné vzá jemné vztahy. Zvlá š tě speci ické jsou tyto rodiny ve vztahu k dě tem, které kromě biologický ch rodič ů vnı́majı́ jako vý znamné dospě lé rovně ž jejich nové partnery. Druhý jmenovaný fenomé n – rodiny s jednı́m rodič em – jednak vznikajı́ jako ná sledek rozvodů , jednak je statisticky př edstavujı́ zá mě rně svobodné matky. Ve vı́ce než 95 % př ı́padů se jedná o rodiny, kde dospě lou osobou starajı́cı́ se o dě ti je ž ena.“ V dotaznı́ku jsme proto zjiš ťovali strukturu rodiny, v nı́ž ž áci ž ijı́ (Tabulka 3.6 a Obrá zek 3.4). Zá ků m jsme polož ili otá zku: S kým bydlíš? Respondenti mohli volit ze š esti alternativ: s obě ma rodič i, pouze s jednı́m rodič em, s jednı́m rodič em a jeho


83

Tabulka 3.5 Nejvyšší dosažené vzdělání otců a matek (data získaná od žáků)

Nejvyšší dosažené vzdělání

Otec Matka Absolutní Relativní Kumulativní Absolutní Relativní Kumulativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (v %) (v %) (ni ) (v %) (v %)

Základní

,

,

,

,

Vyučen/a bez maturity

,

,

,

,

Vyučen/a s maturitou

,

,

,

,

Středoškolské s maturitou

,

,

,

,

Vyšší odborné

,

,

,

,

Vysokoškolské

,

,

,

,

Nevím a neuvedeno

,

,

,

,

Celkem

,

–

,

–

Obrázek 3.3. Nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otců a matek (data zı́skaná od ž áků v %)

nový m druhem/druž kou, s prarodič i nebo jiný mi př ı́buzný mi a jiná mož nost (se ž ádostı́ o konkretizaci). S obě ma rodič i ž ijı́ té mě ř dvě tř etiny ž áků (63,7 %). Pouze s jednı́m rodič em ž ije 13,0 % ž áků , s jednı́m rodič em a jeho nový m druhem/druž kou 16,2 % ž áků a s prarodič i nebo jiný mi př ı́buzný mi 5,6 % ž áků . Z dotá zaný ch ž áků 1,5 % respondentů

84


Tabulka 3.6 Struktura rodiny

Struktura rodiny



Oba rodiče

,

Pouze jeden rodič

,

Jeden rodič a jeho nový druh/družka

,

Prarodiče nebo jiní příbuzní

,

Jiná možnost a neuvedeno

,

Celkem

,

Obrázek 3.4. Struktura rodiny (v %)

zvolilo jinou mož nost nebo na otá zku neodpově dě lo. Jednalo se př edevš ı́m o ž áky, kteř ı́ ž ijı́ ve stř ı́davé pé či. Abychom zjistili, jak se do volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy promı́tá zkušenost žáků s nezaměstnaností v rodině, polož ili jsme jim otá zku, zdali byl nebo je ně kdo z rodiny nezamě stnaný (Tabulka 3.7 a Obrá zek 3.5). Zá ci mohli volit jednu z pě ti nabı́dnutý ch mož nostı́: ne, nikdy nikdo (60,5 %); ano, ovš em pouze krá tkou dobu a nynı́ prá ci má /majı́ (27,0 %); ano, dlouhou dobu, ale nynı́ již prá ci má /majı́ (4,7 %); ano, stá le je/jsou nezamě stnanı́ (6,2 %). Odpově ď nevı́m zvolilo nebo na otá zku neodpově dě lo 1,7 % respondentů .


85

Tabulka 3.7 Zkušenosti s nezaměstnaností v rodině (data získaná od žáků)

Nezaměstnanost v rodině



Ne, nikdy nikdo

,

Ano, ovšem pouze krátkou dobu a nyní práci má/mají

,

Ano, dlouhou dobu, ale nyní již práci má/mají

,

Ano, stále je/jsou nezaměstnaní

,

Nevím a neuvedeno

,

Celkem

,

Obrázek 3.5. Zkuš enosti s nezamě stnanostı́ v rodině (v %)

3.6.6

Strategie analýzy dat

Zá kladnı́ utř ı́dě nı́ dat bylo provedeno s využ itı́m tabulkové ho editoru MS Excel 2010. Nejprve byl vytvoř en poč ı́tač ový formulá ř slouž ı́cı́ k zaznamená nı́ dat z tiš tě né ho dotaznı́ku do elektronické podoby. Transkripci dat do elektronické databá ze prová dě li vyš kolenı́ pracovnı́ci Ná rodnı́ho ú stavu pro vzdě lá vá nı́. Kó dová nı́ bylo jednotné podle vzoru. Hlavnı́ kontrola dat probě hla pomocı́ vý poč tu frekvenč nı́ch tabulek vý skytu jednotlivý ch variant odpově dı́ a chybě jı́cı́ch dat. Př ı́pady s chybě jı́cı́mi daty byly ve vý zkumu zachová ny. Nerelevantnı́ odpově di nebyly do analý z zahrnuty, př ič emž informace o chybě jı́cı́ch datech nejsou v ná sledujı́cı́ch tabulká ch uvá dě ny. Nepř ı́mo je lze sledovat z ú dajů o platný ch odpově dı́ch, tj. poč tu respondentů , kteř ı́ u dané polož ky dotaznı́ku poskytli odpově ď.

86


Zı́skaná data byla nejprve analyzová na za použ itı́ deskriptivních statistických postupů. U vš ech polož ek dotaznı́ku byly sestaveny tabulky s absolutnı́mi č etnostmi a relativnı́mi č etnostmi vyjá dř ený mi v procentech (pozn.: vý sledky zaokrouhlujeme na jedno desetinné mı́sto, proto kontrolnı́ souč ty nemusı́ vž dy dá vat hodnotu 100 %). Pokud to bylo vzhledem k typu dat vhodné , byly vypoč teny charakteristiky polohy – vá ž ený aritmetický prů mě r, modus a mediá n. K př ehledné vizualizaci vzá jemné ho vztahu vybraný ch statistický ch znaků byly vytvoř eny kontingenč nı́ tabulky. U nich byla provedena prů zkumná analý za za využ itı́ standardizovaných Pearsonových reziduí (znamé nkové sché ma). Př i zaznač ová nı́ vý sledků reziduá lnı́ analý zy jsme vyš li ze zá pisu znamé nkové ho sché matu podle M. Chrá sky (2007, s. 80). Jedno znamé nko plus nebo minus se př iř azuje tehdy, je-li rozdı́l mezi pozorovanou a oč eká vanou č etnostı́ statisticky vý znamný na hladině vý znamnosti 0,05, tj. pokud platı́, ž e , ≤ z < , . Dvě znamé nka se př iř azujı́, pokud rozdı́l mezi obě ma č etnostmi je vý znamný na hladině vý znamnosti 0,01, tj. v př ı́padě , ž e , ≤ z < , . Tř i znamé nka se př iř azujı́, jestliž e rozdı́l je vý znamný na hladině vý znamnosti 0,001, tj. tehdy, pokud vypoč ı́taná hodnota z odpovı́dá podmı́nce , ≤ z. Nenı́-li rozdı́l mezi pozorovanou a oč eká vanou č etnostı́ statisticky vý znamný, př iř azuje se znamé nko 0. Ná sledně byly testová ny hypoté zy. Statistické testy byly provedeny s využ itı́m programu Statistica Cz 10. Volba statistický ch testů byla determinová na nominá lnı́m a ordiná lnı́m typem dat. Ke zjiš tě nı́ vztahů mezi promě nný mi byl použ it test nezávislosti chí-kvadrát pro kontingenční tabulku. Tohoto testu vý znamnosti se podle M. Chrá sky (2007, s. 76) využ ıv́ á „v př ı́padech, kdy rozhodujeme, zda existuje souvislost (zá vislost) mezi dvě ma pedagogický mi jevy, které byly zachyceny pomocı́ nominá lnı́ho (popř. ordiná lnı́ho) mě řenı́“. Nulová hypoté za je pro tuto metodu taková , ž e obě zjiš tě né velič iny jsou nezá vislé , tedy ž e spolu nesouvisı́ (Skutil et al., 2011). K oprá vně né mu použ itı́ testu chı́-kvadrá t byly splně ny podmı́nky dobré aproximace de inované M. Budı́kovou, M. Krá lovou a B. Maroš em (2010, s. 214). Pokud nebyla podmı́nka dobré aproximace splně na, byly vybrané ř ádkové č i sloupcové kategorie v kontingenč nı́ tabulce slouč eny. O vhodnosti slouč enı́ bylo rozhodnuto na zá kladě korespondenč nı́ analý zy (srov. Meloun, Militký & Hill, 2012). K mě řenı́ sı́ly zá vislosti jevů v kontingenč nı́ tabulce byl vypoč ten Cramérův koe icient kontingence (zkratka Cram. V). Tento koe icient nabý vá hodnot v intervalu ⟨ ; ⟩. Cı́m blı́že je k hodnotě 1, tı́m je zá vislost mezi X a Y tě sně jš ı́, č ı́m blı́že je k hodnotě 0, tı́m je tato zá vislost volně jš ı́ (viz Tabulka 3.8). Tě snost vztahu mezi jevy ve č tyř polnı́ tabulce je vyjá dř ena tzv. í-koe icientem (zkratka Fí). Rozdı́ly mezi promě nný mi byly testová ny s využ itı́m jednostranné ho testu rozdílů mezi dvěma poměry. Z tohoto dů vodu byla vybraná data agregová na do č tyř polnı́ch tabulek. (Pozn.: Program Statistica poskytuje pro tento test p-hodnotu.)

3.7 Druhá fá ze vý zkumu: kvalitativnı́ č ást

87

Tabulka 3.8 Význam hodnot Cramérova koe icientu

Hodnota koeficientu – ,

slabá

, – ,

střední

Zdroj: M. Budíková, M. Králová a B. Maroš (

3.7.1

zanedbatelná

, – , , –

3.7

Stupeň závislosti

silná , s.

)

Druhá fáze výzkumu: kvalitativní část Metody sběru dat

Pro kvalitativnı́ č ást vý zkumu byla zvolena metoda ohniskových skupin. Tuto metodu jsme využ ili jako doplň kový zdroj ú dajů k poznatků m zı́skaný m primá rnı́ – dotaznı́kovou – metodou. D. Morgan (2001) tento postup považ uje za legitimnı́. Metodu ohniskový ch skupin jsme zvolili, neboť na rozdı́l od interview a skupinové ho rozhovoru stavı́ na skupinové interakci (Morgan, 2001; Morgan, 1997), což podle M. Pattona (2002) zvyš uje kvalitu zı́skaný ch dat. Dı́ky té to metodě vý zkumnı́k nemusı́ strá vit desı́tky hodin individuá lnı́mi rozhovory, aby poznal ná zorové spektrum k dané mu problé mu. Pomě rně snadno a rychle si lze s jejı́m použ itı́m udě lat př edstavu o rozsahu sdı́lený ch pohledů , stejně jako je rychle vyhodnotitelná rozmanitost jednotlivý ch ná zorů .

3.7.2

Vzorkování

Ohniskové skupiny jsme vedli v kvě tnu 2012 na č tyř ech zá kladnı́ch š kolá ch, tedy po probě hlé m př ijı́macı́m ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol. Skoly byly zvoleny zá mě rně na zá kladě krité ria dostupnosti. Zá kladnı́ š koly se navzá jem odliš ovaly velikostı́ obce, abychom mohli postihnout př ı́padné rozdı́ly uvaž ová nı́ ž áků o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dané mı́stem bydliš tě . Na kaž dé š kole byla z vybraný ch ž áků 9. roč nı́ků vytvoř ena jedna ohnisková skupina, celkem tedy byly podle doporuč enı́ R. Krugera a M. Casey (2000) realizová ny čtyři ohniskové skupiny. Pro zachová nı́ anonymity ú č astnı́ků a vzdě lá vacı́ch institucı́ uvá dı́me pouze pseudonym zá kladnı́ š koly, velikost ohniskové skupiny a typ obce, ve které se š kola nachá zela (Tabulka 3.9). V kvalitativnı́m vý zkumu má vzorková nı́ jiná pravidla než ve vý zkumu kvantitativnı́m (srov. Seďová , 2007b). Cı́lem je, aby vzorek co nejlé pe reprezentoval urč itý problé m, nikoliv jistou populaci. Nenı́ tedy konstruová n ná hodně , ale teoreticky. Jedná se tak o zá mě rnou volbu, která je nezbytná proto, aby vybraný objekt mě l vlastnosti a ž ivotnı́ zkuš enosti, které chce badatel sledovat (srov. Creswell, 2004). Ohniskové skupiny sestá valy z 8–10 účastníků. Velikost skupin odpovı́dala doporuč enı́ D. Morgana (2001), který upozorň uje, ž e př i mé ně než š esti ú č astnı́cı́ch by byl problé m diskuzi rozbě hnout a př i vı́ce než deseti by bylo obtı́žné ji kontrolovat. Kom-

88


Tabulka 3.9 Charakteristika ohniskových skupin

Ohnisková skupina Modrá

Velikost skupiny

Typ obce město

Červená

městys

Zelená

město

Hnědá

vesnice

Jména účastníků Miloš, Patrik, Gabriela, Lenka, Kamil, Dita, Jaroslav, Lukáš, Irena, Michal Marek, Kateřina, Jan, Josef, Petra, Ema, Daniel, Barbora Libor, Filip, Zdeňka, Jana, Romana, Ladislav, Tomáš, Martin, Věra, Denisa Jitka, Petr, Dana, Ludmila, Ondřej, Zuzana, Hedvika, Jakub, Matouš

pozice skupiny byla navrž ena tak, aby vš ichni ú č astnı́ci mě li k př edmě tu vý zkumu – volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy – co ř ı́ci a aby se př i vyslovová nı́ svý ch myš lenek př ed ostatnı́mi cı́tili bezpeč ně . Pro zajiš tě nı́ dynamiky byly skupiny slož eny ze ž áků , kteř ı́ se znali (ú č astnı́ci pochá zeli obvykle ze stejné š kolnı́ tř ı́dy).

3.7.3

Strategie vedení ohniskových skupin

Dé lka vedenı́ ohniskový ch skupin byla stanovena na 2 vyučovací hodiny (tj. 90 minut) se č tyř mi zá kladnı́mi fá zemi prů bě hu (Sedlá č ek, 2007, s. 188–190): – – – –

zahá jenı́ setká nı́; ú vodnı́ diskuze a motivace; já dro diskuze ohniskové skupiny; ukonč enı́ ohniskové skupiny.

Pro moderová nı́ skupiny jsme zvolili trychtý řovou strategii zevrubně popsanou D. Morganem (2001, s. 57–58). Analogie trychtý ře spoč ıv́ á v š iroce otevř ené m poč átku a už šı́m, kontrolovaně jš ı́m konci diskuze. V kaž dé ohniskové skupině byla diskuze započ ata mé ně strukturovaný m př ı́stupem. Moderá torova angaž ovanost byla nejprve minimalizová na, aby ú č astnı́ci mohli naznač it té mata spojená s rozhodová nı́m o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, která jsou pro ně subjektivně dů lež itá . Př i motivaci a ř ı́zenı́ diskuze jsme vychá zeli ze souboru diskuznı́ch té mat vymezený ch z poznatků zı́skaný ch v kvantitativnı́ fá zi vý zkumu. Diskuznı́ té mata byla formulová na volně jako otá zky nebo vý roky (Př ı́loha 4). Ná sledně byla vedena strukturovaně jš ı́ diskuze modi ikovaná v kaž dé skupině podle „vynoř ený ch“ tematický ch ohnisek. Na konci setká nı́ jsme využ ili metodu determinance té mat. Uč astnı́ci byli moderá torem vyzvá ni, aby urč ili nejdů lež itě jš ı́ prvek v prá vě probě hlé diskuzi. Komunikace ohniskový ch skupin byla nahrá vá na na dvě audiozař ı́zenı́. Z nahrá vek byla provedena doslovná transkripce. Prů bě h konverzace a poř adı́ promluv akté rů byly zachycová ny na zá znamový arch pozorovatelem ohniskové skupiny, který sedě l v kruhu mezi ú č astnı́ky. Pozorovatel mě l mož nost do diskuze v př ı́padě potř eby zasá hnout.

3.7 Druhá fá ze vý zkumu: kvalitativnı́ č ást

3.7.4

89

Analytické postupy

Projekt ohniskový ch skupin podlé há procedurá m obvyklý m pro analyzová nı́ kvalitativnı́ch ú dajů ve společ enský ch vě dá ch. Vě tš ina autorů podle M. Galla, J. Gall a W. Borga (2003) doporuč uje postupy analý zy dat použ ıv́ ané u hloubkový ch rozhovorů . K zá kladnı́ analý ze jsme využ ili otevřené kódování (Strauss & Corbinová , 1999). S. Wilkinson (2004) odliš uje obsahovou a etnogra ickou analý zu dat ohniskový ch skupin. V naš em př ı́padě jsme zvolili obsahovou analýzu, která vytvá ř ı́ systematické a komplexnı́ shrnutı́ celkové ho souboru dat a je založ ena na zkoumá nı́ opakujı́cı́ch se jevů urč ité ho druhu. Vý zkumnı́k se dá le musı́ rozhodnout o jednotce analý zy. Mů ž e jı́ bý t celá skupina, skupinová dynamika, jednotlivı́ ú č astnı́ci, nebo promluvy ú č astnı́ků . Jednotka analý zy ná sledně stanovuje zá klad pro rozvoj kó dovacı́ho systé mu (srov. Wilkinson, 2004). Jednotkou analý zy jsme zvolili promluvy všech členů skupiny, nikoliv jedince, jak je obvyklé u př ı́padové studie. Kó dová nı́ jsme prová dě li s využ itı́m poč ı́tač ové ho programu pro kvalitativnı́ analý zu dat ATLAS/ti. Paralelně s otevř ený m kó dová nı́m jsme využ ıv́ ali pozná mková nı́, které př i analytické prá ci doporuč ujı́ M. Miles a A. Huberman (1994). Analytické pozná mková nı́ je zaznamená vá nı́ idejı́, které vý zkumnı́ka napadajı́ př i analý ze dat. Podle tě chto autorů pomá há pozná mková nı́ „př ejı́t z roviny empirický ch dat na konceptuá lnı́ ú roveň , propracová vat a rozvı́jet kó dy, vyvı́jet klı́čové kategorie, zobrazovat jejich vztahy a smě řovat ke komplexnı́mu chá pá nı́ jevů , procesů a interakcı́ v př ı́padu“ (Miles & Huberman, 1994, s. 74). Př i otevř ené m kó dová nı́ jsme, kromě zaznamená vá nı́ dů lež itý ch myš lenek o analyzovaný ch datech, vytvá ř eli pozná mky o vý znamech kó dů , abychom mohli zachovat konzistenci př i kó dová nı́. Poně vadž ú daje zı́skané kvalitativnı́m př ı́stupem chá peme jako pomocné , podpů rné a nejsou hlavnı́mi, vý stupnı́mi empirický mi ú daji vý zkumné ho projektu, ný brž jej pomá hajı́ dotvá ř et, na otevř ené kó dová nı́ jsme nenavá zali so istikovaný mi analytický mi strategiemi (např. axiá lnı́m a selektivnı́m kó dová nı́m). Poznatky jsou prezentová ny technikou vyložení karet (Seďová , 2007a, s. 226–227) s použ itı́m př ı́mý ch citacı́ vý roků ú č astnı́ků ohniskový ch skupin.

90


4.1 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho ž áků m

91

Kapitola 4 Časové určení počátku rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze a formování životních plánů

V obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence dochá zı́ k postupné mu př echodu od krá tkodobé orientace k orientaci perspektivnı́ a k formová nı́ ž ivotnı́ch plá nů (Pavelková , 2002). V tomto obdobı́ si podle P. Macka (2003) jedinci zač ı́najı́ vı́ce uvě domovat č asovou kontinuitu vlastnı́ho ž ivota a konkré tnı́ oč eká vá nı́ zač ı́najı́ diferencovat na své osobnı́ cı́le krá tkodobé a dlouhodobé . Orientace na budoucnost již nelež ı́ v obecné rovině , ale je spjata s konkré tnı́mi ú koly volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. P. Hartung, E. Porfeli a F. Vondracek (2005) konstatujı́, ž e na zač átku tohoto vý vojové ho obdobı́ se objevuje vě domé , koncentrované a dynamické zkoumá nı́ svě ta prá ce a vzdě lá vá nı́ a cı́lově smě řované srovná vá nı́ zı́skaný ch informacı́ s vlastnı́mi př edpoklady. V zá vě ru tohoto obdobı́ se jedinci v souvislosti se zakonč enı́m povinné š kolnı́ dochá zky rozhodujı́ na slož ité kř iž ovatce volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Modely popisujı́cı́ karié rové rozhodová nı́ patř ı́ v souč asnosti mezi vý znamná té mata teoriı́ karié rové ho vý voje (Brown, 1990). Rozhodovacı́ proces je v tě chto dynamický ch modelech obvykle rozč leně n do sukcesivnı́ch fá zı́, ač koliv jednotlivé kroky autoř i nede inujı́ shodně (Hirschi & Lä ge, 2007; Gati, Shenhav, & Givon, 1993; Peterson, Sampson, & Reardon, 1991). Rozhodovacı́ proces v dynamický ch modelech obvykle zač ı́ná prvnı́m vý znamný m krokem – orientacı́ jedince na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Germeijs & Verschueren, 2006), resp. uvě domě nı́m si pož adovaný ch aktivit spojený ch s tı́mto rozhodová nı́m (Esbroeck, Tibos, & Zaman, 2005). A. Hirschi a D. Lä ge (2007) kladou primá rnı́ fá zi, kterou pojmenovali orientace na karié rové rozhodová nı́, př ed samotné rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, neboť v nı́ ješ tě nejde o rozhodová nı́ samotné . Z historické ho hlediska vzrů stá aktivita v rozhodová nı́ ž áků , př estož e pro ni nemusı́ bý t vž dy dobré podmı́nky z hlediska jejich zralosti, orientace a vů le (Viktorová , 2009). Pro vý chovně -vzdě lá vacı́ prá ci a poradenskou praxi jsou aktuá lnı́ poznatky o poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, pů sobı́cı́ch stimulech a ú rovni zvaž ová nı́ budoucnosti dů lež ité , neboť umož ňujı́ vhodně nač asovat aktivity, které by mě ly ž áků m pomoci k racioná lnı́ a efektivnı́ volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (srov. Foskett & Hesketh, 1997). Z tohoto dů vodu jsme ž áků m a jejich rodič ům polož ili otá zku, kdy ž áci zač ali otá zku volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy aktivně ř eš it.

92

4 Casové urč enı́ poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ . . .

4.1

Poznatky z dotazníku určeného žákům

V dotaznı́ku urč ené m ž áků m jsme respondentů m polož ili otá zku: Kdy jsi začal/a řešit, kam chceš jít po základní škole? Otá zka byla polootevř ená a umož ňovala ž áků m vý bě r jedné ze č tyř nabı́dnutý ch variant odpově dı́, př ič emž varianta „jindy“ byla otevř ená a respondenti mohli uvé st jiné č asové vymezenı́, kdy se zač ali volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat: Položka č. (dotazník pro žáky): Kdy jsi začal/a řešit, kam chceš jít po základní škole? Nabízené varianty odpovědí: . . . .

v předposledním ročníku základní školy v posledním ročníku základní školy jindy (uveď kdy) nevím

Empirické vý chodisko jsme nalezli u I. Pavelkové (2002), která se zamě řila na vztah ž áků k budoucnosti a doš la k zá vě ru, ž e ú spě šně slož it př ijı́macı́ ř ı́zenı́ a dostat se na stř ednı́ š kolu je v 8. roč nı́ku zá kladnı́ š koly prioritnı́ udá lostı́ ž ivota pouze pro č tvrtinu ž áků . V př ı́padě ž áků 9. roč nı́ků vš ak vý še uvedené udá losti uvá dě ly již dvě tř etiny dotá zaný ch na prvnı́m mı́stě . Zně nı́ polož ky bylo navrž eno s ohledem na co nejvyš šı́ srozumitelnost pro respondenty, a proto byla formulová na obecně , bez využ itı́ odborné terminologie. Zá ci ve své odpově di mohli re lektovat jak poč átek rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá ze – tedy př edevš ı́m o typu stř ednı́ š koly, oboru vzdě lá nı́ a konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituci –, tak o profesnı́ budoucnosti. Té mě ř polovina dotá zaný ch ž áků (49,2 %) uvedla, ž e si otá zku, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, polož ila v př edposlednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Dvě pě tiny ž áků (39,4 %) zač aly tuto otá zku ř eš it v poslednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Pouze 7,3 % ž áků zvolilo mož nost „jindy“ a 4,1 % ž áků mož nost „nevı́m“ nebo na otá zku neodpově dě li (Tabulka 4.1 a Obrá zek 4.1). Nejč astě ji ž áci odpovı́dali, ž e otá zku, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, zač ali ř eš it v př edposlednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Volné odpově di u varianty „jindy“ u ž áků variovaly od obdobı́ mateř ské š koly až do obdobı́ podá vá nı́ př ihlá š ek k př ijı́macı́mu ř ı́zenı́ na stř ednı́ š kolu. Nejč astě ji ž áci uvá dě li 7. roč nı́k zá kladnı́ š koly, pomě rně č asto se objevovaly i odpově di ř adı́cı́ prvnı́ zá važ ně jš ı́ ú vahy o budoucnosti do 5. roč nı́ku, což zř ejmě koresponduje s př ı́padný mi ú vahami o př echodu na vı́celeté gymná zium. Pro ilustraci uvá dı́me vý bě r volný ch odpově dı́ ž áků : – – – –

už od mateř ské š koly; na 1. stupni; ve 4. roč nı́ku; tak ně jak už od 5. tř ı́dy;


93

Tabulka 4.1 Počátek volby další vzdělávací a profesní dráhy u žáků základních škol (pohledem žáků a rodičů)

Odpověď

Žáci Rodiče Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (v %) četnost (ni ) četnost (v %)

V předposledním ročníku základní školy

,

,

V posledním ročníku základní školy

,

,

Jindy

,

,

Nevím a neuvedeno

,

,

Celkem

,

,

Mod(x)



Obrázek 4.1. Poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ž áků zá kladnı́ch š kol (pohledem ž áků a rodič ů)

– v 7. roč nı́ku; – o prá zdniná ch př ed poslednı́m roč nı́kem; – den př ed př ijı́mač kami. Vyskytovaly se vš ak i odpově di, které neumož ňovaly jednoznač nou č asovou identi ikaci poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze: – – – –

už jako malá jsem vě dě la, jak chci dá l pokrač ovat; když mamka zač ala dě lat v restauraci; bě hem mladistvé ho vě ku; odmalič ka má m sen, co chci dě lat, a dě lá m pro to vš e.

94


Tabulka 4.2 Počátek volby další vzdělávací a profesní dráhy u chlapců a dívek

Odpověď

Chlapci Dívky Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (v %) četnost (ni ) četnost (v %)


,

,


,

,

Jindy

,

,

Nevím a neuvedeno

,

,

Celkem

,

,

Mod(x)



Zı́skaná kvantitativnı́ data jsme podrobili statistické analý ze. Nejprve jsme zjiš ťovali, zdali se deklarovaný poč átek uvaž ová nı́ o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy liš ı́ mezi chlapci a dě vč aty. V naš em vý zkumu byla proká zá na zá vislost mezi pohlavı́m a poč átkem volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (χ ( ) = 12,699; p < , ; Cram. V = , ). Proto jsme provedli reziduá lnı́ analý zu kontingenč nı́ tabulky. Mezi pozorovaný mi a oč eká vaný mi č etnostmi nebyl statisticky vý znamný rozdı́l. Vzhledem k rozdı́lné mu modu chlapců (Mod(x) = v poslednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly) a dı́vek (Mod(x) = v př edposlednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly) jsme u tě chto ř ádkový ch a sloupcový ch kategoriı́ provedli test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry. Proká zala se hypoté za, ž e dı́vky se otá zkou, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, zač ı́najı́ zabý vat dř ıv́ e než chlapci (p < , ). Doplň ujı́cı́ informace o poč átku rozhodovacı́ho procesu podle pohlavı́ ž áků př iná š ı́ popisná statistika (Tabulka 4.2 a Obrá zek 4.2). Dá le jsme testovali nulovou hypoté zu, ž e poč átek rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a struktura rodiny jsou nezá vislé velič iny. Na zá kladě provedené ho testu nezá vislosti chı́-kvadrá t pro kontingenč nı́ tabulku nulovou hypoté zu na asymptotické hladině vý znamnosti 0,05 nezamı́tá me (χ ( ) = 5,604; p = , ), tj. nejsou rozdı́ly v poč átku rozhodová nı́ ž áků podle struktury rodiny, v nı́ž ž ijı́. Nelze tedy proká zat, ž e by se ž áci ž ijı́cı́ v rodině s obě ma rodič i zač ı́nali volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci ž ijı́cı́ v rodině s jednı́m rodič em (p = , ) nebo v rodině s jinou strukturou (p = , ). Dá le jsme chtě li zjistit, zdali jsou statisticky vý znamné rozdı́ly v poč átku rozhodová nı́ ž áků podle dosaž ené ho vzdě lá nı́ jejich rodič ů. Vztah mezi tı́m, kdy se ž áci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat, a nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m otce (χ ( ) = 11,379; p = , ) a matky (χ ( ) = 8,640; p = , ), se neproká zal. Př edpoklad, ž e se ž áci, jejichž otec (p = , ) nebo matka (p = , ) dosá hli vyš šı́ho vzdě lá nı́, zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci, jejichž otec nebo matka dosá hli niž šı́ho vzdě lá nı́, data nepodporovala. Vzdě lá nı́ rodič ů tedy na poč átek rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nemá vliv.

4.2 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho rodič ům

95

Obrázek 4.2. Poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u chlapců a dı́vek

4.2

Poznatky z dotazníku určeného rodičům

Stejnou otá zku jako ž áků m jsme v dotaznı́ku polož ili i rodič ům, abychom mohli odpově di obou skupin respondentů porovnat. V dotaznı́cı́ch pro rodič e byla otá zka formulová na ná sledovně : Kdy Vaše dítě začalo řešit, kam chce jít po základní škole?, př ič emž respondenti mohli vybı́rat ze shodný ch variant odpově dı́ jako ž áci: Položka č. (dotazník pro rodiče): Kdy Vaše dítě začalo řešit, kam chce jít po základní škole? Nabízené varianty odpovědí: . . . .

v předposledním ročníku základní školy v posledním ročníku základní školy jindy (uveďte kdy) nevím

Z pohledu rodič ů 57,1 % ž áků zač ı́ná poprvé př emý šlet o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v př edposlednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Př ibliž ně tř etina rodič ů (33,2 %) se domnı́vá , ž e ž áci tuto problematiku zač ı́najı́ ř eš it až v poslednı́m roč nı́ku. Variantu „jindy“ zvolilo té mě ř shodně jako u ž áků 7,2 % rodič ů a 2,4 % rodič ů nevı́, kdy jejich dı́tě zač alo ř eš it, kam chce jı́t po zá kladnı́ š kole, nebo na otá zku neodpově dě lo (Tabulka 4.1 a Obrá zek 4.1). Nejč astě ji rodič e volili variantu, ž e jejich potomek zač al tuto otá zku ř eš it v př edposlednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly.

96


Z analý zy volný ch odpově dı́ rodič ů lze konstatovat velkou variabilitu v př esvě dč enı́, kdy si myslı́, ž e jejich potomek zač al o volbě stř ednı́ š koly uvaž ovat. U odpově di „jiné “ se u rodič ů vyskytovaly odpově di, které poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy kladly do rů zný ch obdobı́ vý voje ž áka: – – – – – – – –

už ve š kolce; od prvnı́ho stupně ; od prvnı́ tř ı́dy mluvila o tom, co bude studovat; na druhé m stupni zá kladnı́ š koly; v 5. roč nı́ku; v 6. tř ı́dě ; 3 roky zpě tně ; v 7. roč nı́ku.

Stejně jako v př ı́padě ž áků , také rodič e uvá dě li odpově di, které neumož ňovaly konkré tnı́ č asovou identi ikaci poč átku volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áka: – v prů bě hu š kolnı́ dochá zky; – odmalič ka chtě l bý t země dě lcem; – v prů bě hu č asu aj. V odpově dı́ch ž áků a rodič ů byly proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = , ). Nulovou hypoté zu o nezá vislosti odpově dı́ ž áků a rodič ů na otá zku, kdy ž ák zač al ř eš it, kam chce jı́t po zá kladnı́ š kole, zamı́tá me. Z odpově dı́ ž áků a rodič ů, kteř ı́ volili kategorie v předposledním ročníku základní školy a v posledním ročníku základní školy, jsme vytvoř ili č tyř polnı́ tabulku a provedli test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry. Zamı́tá me hypoté zu, ž e se rodič e domnı́vajı́, ž e ž áci zač ı́najı́ otá zku, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, ř eš it pozdě ji, než se ž áci volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ skuteč ně zabý vat (p = , ). Naopak, rodič e se domnı́vajı́, ž e ž áci zač ı́najı́ tuto otá zku ř eš it dř ıv́ e, než se ž áci volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ skuteč ně zabý vat (p < , ).

4.3

Poznatky z ohniskových skupin

Analý zou dat z ohniskový ch skupin jsme zjistili, ž e re lexe ž áků v poslednı́ch dvou roč nı́cı́ch zá kladnı́ š koly stá le č astě ji smě řovaly k ž ivotnı́m plá nů m, na intenzitě nabý valo takté ž uvaž ová nı́ o vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Prvotnı́ orientaci na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsme u vě tš iny ú č astnı́ků ohniskový ch skupin identi ikovali v 8. roč nı́ku. V tomto obdobı́ vš ak ž áci o své dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze uvaž ovali v rovině profesı́, které by je „lá kalo“ v budoucnu vykoná vat, a své rozhodová nı́ nespojovali s nutnostı́ zvolit si dalš ı́ vzdě lá vá nı́ na stř ednı́ š kole. Jako př ı́klad uvedeme Janu (zelená skupina), která aktivně vstoupila do diskuze s vyjá dř enı́m, ž e př ed ná stupem do př edposlednı́ho roč nı́ku zá kladnı́ š koly a v jeho prů bě hu „č as od č asu“ zvaž ovala, které povolá nı́ by pro ni bylo nejvhodně jš ı́. V té to době se jı́ jako nejpř ijatelně jš ı́ jevilo povolá nı́ lé kař ky. Jana artikulovala hlavnı́ dů vod volby

4.3 Poznatky z ohniskový ch skupin

97

té to profese – imponovalo jı́ pracovnı́ prostř edı́ nemocnice, pestrá pracovnı́ ná plň a „adrenalinové situace“, které doktoř i kaž dodenně prož ıv́ ajı́. Podle vlastnı́ch slov jejı́ uvaž ová nı́ „nastartovalo“ a ovlivnilo sledová nı́ televiznı́ch seriá lů z nemocnič nı́ho prostř edı́ (př edevš ı́m Ordinace v rů ž ové zahradě , Dr. House a Nemocnice Chicago Hope) a ná vš tě va kontroverznı́ vý stavy Bodies Revealed, na nı́ž byla prezentová na preparovaná lidská tě la, jejich č ásti a orgá ny. Sama vš ak osobnı́ zkuš enost z ná vš tě vy nemocnič nı́ho prostř edı́ nemě la mož nost zı́skat, neboť ona sama ani nikdo z jejı́ho okolı́ nebyl hospitalizová n. Z dalš ı́ debaty vyplynulo, ž e své uvaž ová nı́ nespojovala s volbou stř ednı́ š koly, jež by ji na zvaž ovanou profesi lé kař ky př ipravila, a ani ve svý ch ú vahá ch nebrala v potaz své osobnostnı́ př edpoklady č i pož adavky profese. Na projev Jany reagovali i dalš ı́ ú č astnı́ci ze zelené ohniskové skupiny – Filip, Romana, Ladislav, Věra a Denisa –, kteř ı́ vesmě s potvrzovali, ž e jejich uvaž ová nı́ př ibliž ně do 8. roč nı́ku smě řovalo k zorientová nı́ se v profesnı́ch mož nostech, ale o volbě stř ednı́ š koly také ješ tě neuvaž ovali. Poně vadž se ž áci nejlé pe orientovali v jim zná mé m, konkré tnı́m svě tě , svoji pozornost zamě řovali př evá ž ně na povolá nı́, která dobř e znali z rodiny a dalš ı́ho sociá lnı́ho okolı́, z masový ch komunikač nı́ch prostř edků , z vlastnı́ zkuš enosti apod. Př i hodnocenı́ profesı́ se zamě řovali př evá ž ně na obsah pracovnı́ch č innostı́, tak aby korespondoval s jejich aktuá lnı́mi zá jmy a byl pro ně př itaž livý, jinak ř eč eno, aby je vykoná vá nı́ profese svý m obsahem bavilo, př iná š elo jim osobnı́ uspokojenı́ a pocit seberealizace. To je jako těžko říct, kdy jsem se začal zabývat, kam dál po základce. Ale asi to bylo někdy na konci osmičky nebo na začátku devítky. Už přesně nevím. (Otázka moderátora: A nad čím jsi v té době uvažoval?) Asi hlavně abych zjistil, jakou práci bych chtěl dělat. (Ladislav, zelená skupina) Já teda musím s Janou souhlasit. U mě to bylo podobné. Do té devítky jsem taky střední příliš neřešil a spíš jsem se zabýval tím, co by mě bavilo dělat. (Otázka moderátora: A k čemu jsi dospěl?) Rozhodl jsem se, že bych chtěl být programátorem. Už v osmičce jsem si třeba udělal vlastní webovky a zjistil jsem, že toto by pro mě bylo [vhodné]. (Filip, zelená skupina) K intenzivně jš ı́mu př emý šlenı́ o otá zká ch spojený ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a uvě domě lé mu spojová nı́ tohoto rozhodová nı́ s volbou stř ednı́ š koly u ú č astnı́ků ohniskový ch skupin dochá zelo pozdě ji, př ibliž ně na zač átku 1. pololetı́ 9. roč nı́ku nebo v jeho prů bě hu. Uvá dě ný m dů vodem byla př edevš ı́m anticipace dvou nevyhnutelný ch, relativně blı́zký ch a subjektivně vý znamný ch ž ivotnı́ch udá lostı́, který mi jsou podá nı́ př ihlá š ky na stř ednı́ š kolu a nutnost projı́t př ijı́macı́m ř ı́zenı́m. Lenka z modré skupiny, Josef, Ema a Daniel z č ervené skupiny a Ludmila z hně dé skupiny mě li strach, ž e si z velké ho množ stvı́ nabı́dek oborů vzdě lá nı́ a vzdě lá vacı́ch institucı́ nebudou umě t vybrat, a bylo jedno, zdali se chtě li hlá sit na gymná zium, stř ednı́ odbornou š kolu, č i stř ednı́ odborné uč iliš tě . Mě vždycky přepadaly takový záchvaty, že bych se měla rozhodnout, na kterou tu střední teda. (Otázka moderátora: A kdy to podle tebe začalo?) Hmmm. Tipla

98


bych tak osmou devátou třídu, kdy se nás třídní ptala, co bysme po základce chtěli dělat. (Dana, hnědá skupina) Já to vím přesně, kdy jsem to [volbu střední školy] začal řešit. Bylo to po veletrhu středních škol. Ten byl někdy v listopadu. [. . .] V devítce to teda bylo. Pamatuju si, že jsem propadl panice, že si z tolika škol nebudu schopen vybrat. (Josef, červená skupina) Začala jsem to [volbu střední školy] vnímat spíš v souvislosti s přijímačkama. Měla jsem strach, abych se dostala, tak jsem se na ně musela začít už od začátku devítky učit. (Ludmila, hnědá skupina) Budoucnost vnı́maná oč ima ž áků byla ve vě tš ině aspektů ješ tě vý znamně spjata s př ı́tomnostı́, individuá lnı́mi podmı́nkami a sociá lnı́mi vazbami a hlavnı́ pozornost byla orientová na k horizontu blı́zké budoucnosti – k okamž iku, kdy budou muset vyplnit př ihlá š ku na stř ednı́ š kolu nebo vykonat př ijı́macı́ zkouš ku. Vzdá leně jš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu ž áci nezvaž ovali vů bec, nebo s niž šı́ intenzitou a mı́rou konkré tnosti. Zá ci se snaž ili tento problé m vytě sň ovat, bagatelizovat a rozhodová nı́ odklá dat. Tuto tendenci jsme mě li mož nost sledovat i ve vý pově dı́ch ně který ch ú č astnı́ků ohniskový ch skupin, které jsme zı́skali až ve 2. pololetı́ 9. roč nı́ku. Ukazujı́ to manifestované pohledy Tomáše (zelená skupina), Ludmily (hně dá skupina), Patrika (modrá skupina) a Kateřiny (č ervená skupina): (Otázka moderátora: Jak si představujete svoji budoucnost z dnešního pohledu?) Já prostě nevím. A ani o tom zatím nepřemýšlím. Vím, že to budu muset jednou řešit, ale zatím je čas. (Tomáš, zelená skupina) To bych asi nebyla já, kdybych vám řekla, co bych chtěla dělat za pět, deset let. Já mám někdy problém naplánovat si i věci, které budou o víkendu. A navíc se stejně všechno může změnit, tak nač se teď stresovat. (Ludmila, hnědá skupina) Nad budoucností zatím nepřemýšlím. Třeba jak tady Michal, že už má plány na několik let dopředu. To u mě je jinak. Zatím nemám moc jasno. (Patrik, modrá skupina) Samozřejmě jsem už uvažovala, čím bych jednou chtěla být. Zatím se to ale vyvíjí, takže nemůžu říct nic konkrétního. Myslím, že mám ještě na takovéto úvahy čas. (Kateřina, červená skupina) Vysvě tlenı́ relativně pozdnı́ho poč átku př emý šlenı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze lze spatř ovat v nı́zké vně jš ı́ motivaci, vychá zejı́cı́ ze skuteč nosti, ž e k rozhodová nı́ u ž áků nedochá zelo samovolně , ale bylo iniciová no pů sobenı́m stimulů , č initelů a okolnostı́, které uvaž ová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze podně covaly. Miloš, Kamil a Dita (modrá skupina), Kateřina, Jan, Petra a Daniel (č ervená skupina) a Věra a Romana (zelená skupina) primá rnı́ roli př isuzovali svý m rodič ům nebo blı́zký m př ı́buzný m. Dalš ı́m č initelem, který inicioval rozhodovacı́ proces u Ladislava (zelená skupina), byli uč itelé . Tento ná zor vš ak jinı́ komunikač nı́ partneř i v ohniskový ch skupiná ch nevyslovili.

4.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi

99

No, skončily prázdniny v osmé třídě. Došla jsem domů a mamka mi řekla, že už bych měla začít uvažovat o střední škole. Už před prázdninama jsem jí říkala, že bych zkusila tu konzervatoř. A tak jsme zajeli za učitelkou, za kterou jsem chodila, tak jsem se na tuto školu začala víc připravovat. (Dita, modrá skupina) Naši se tím [volbou další vzdělávací a profesní dráhy] zabývali průběžně, během celé základky. Ale se mnou se o tom začali bavit až tak kolem deváté třídy. Tak jsem se tím taky začala zabývat. (Petra, červená skupina) Vždycky když jsem se s našima začal bavit, tak to většinou skončilo u toho, jakože na kterou tu školu, jestli už vím, kam bych chtěl jít. (Lukáš, modrá skupina) (Otázka moderátora: O čem jste se rodiči bavili?) Abych přemýšlela o tom, co bych chtěla v budoucnu dělat. Že se musím rozhodnout sama, a nikdo to za mě neudělá. (Věra, zelená skupina) Sám bych se tím [volbou další vzdělávací a profesní dráhy] nijak netrápil, ale učitelé nás začali čím dál víc strašit, že už není zbytí, že si budeme muset nějakou školu vybrat. No a taky zvládnout příjímačky! Z toho jsem měl dost strach, protože matematika mi moc nejde. (Ladislav, zelená skupina) V prů bě hu ohniskový ch skupin ž áci o č asové m urč enı́ rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vě tš inou nehovoř ili spontá nně , ale v ná vaznosti na tazatelské otá zky zamě řené na vymezenı́ poč átku rozhodovacı́ho procesu nebo tý kajı́cı́ se jejich osobnı́ futurity, tj. vizı́ a plá nů do budoucnosti. Subjektivnı́ př edstavy o vzdě lá vacı́ a profesnı́ budoucnosti vykazovaly mnohé interindividuá lnı́ odliš nosti, a to jak ve zvaž ované m č asové m horizontu, tak v intenzitě př emý šlenı́, obsahu plá nů , mı́ře konkré tnosti a vyhraně nosti. Mů ž eme tedy konstatovat, ž e př esné urč enı́ č asu, ve které m zač ı́najı́ ž áci zvaž ovat volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, je problematické .

4.4

Diskuze a implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi

V diskuzi zamě řı́me svou pozornost nejprve na formulované hypoté zy, které se vztahovaly k souvislosti genderu, struktury rodiny a nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů s poč átkem rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Z vě decké ho hlediska př edstavuje gender v souč asné době jednu ze zá kladnı́ch analytický ch kategoriı́ v sociá lnı́ch vě dá ch (srov. Smetá č ková & Vlková , 2005). V sociá lnı́ch strukturá ch i u konkré tnı́ch jedinců se gender projevuje coby organizujı́cı́ princip. Podle ně který ch vý zkumů se chlapci zač ı́najı́ na budoucnost orientovat dř ıv́ e než dı́vky (Macek, 2003). S uvedený m zjiš tě nı́m, ž e u chlapců dochá zı́ k zamě řenı́ na budoucnost dř ıv́ e než u dı́vek, vš ak pozdě ji uskuteč ně ná empirická š etř enı́ polemizujı́ (Walker & Tracey, 2012; Smetá č ková , 2010). Např ı́klad L. Ferrari, L. Nota a S. Soresi (2010) zjistili testová nı́m perspektivnı́ orientace u ž áků (n = ) ve vě ku 11–14 let vyš šı́ skó re u dı́vek ve srovná nı́ s chlapci. Na zá kladě protichů dný ch empirický ch poznatků jsme formulovali ná sledujı́cı́ hypoté zu:

100


Hypotéza H . : Ná zory chlapců a dı́vek na to, kdy se zač ali zabý vat volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, se liš ı́. Hypotézu přijímáme. K poč átku rozhodová nı́ nedochá zı́ u chlapců a dı́vek ve stejné době . Po př ijetı́ hypoté zy, ž e ná zory chlapců a dı́vek na to, kdy se zač ali volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat, se liš ı́, jsme provedli dalš ı́ statistické analý zy. Z nich vyplý vá , ž e dı́vky se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než chlapci. Nabı́zı́ se opatrná interpretace té to empirické evidence. L. Jarkovská a K. Liš ková (2010) tvrdı́, ž e dı́vky jsou institucemi vzdě lá vacı́ho systé mu serializová ny jako ž eny. Oč eká vajı́ se od nich odliš né vý sledky, odliš ná motivace ke studiu, jejich vý kon je odliš ně hodnocen a př edpoklá dá se jejich jiné profesnı́ zamě řenı́ než u chlapců . J. Ashby a I. Schoon (2010) dá le empiricky proká zaly, ž e rodič e majı́ na dospı́vajı́cı́ dı́vky vyš šı́ vzdě lanostnı́ ná roky než na chlapce. V kvalitativnı́m š etř enı́, jehož cı́lem bylo zmapovat př edstavy o budoucı́m ž ivotě u dı́vek a chlapců v č asné a stř ednı́ adolescenci, badatelka I. Smetá č ková (2010, s. 122) zjistila, ž e dı́vky jsou vı́ce než chlapci orientová ny na ú spě ch, „a to proto, ž e re lektujı́ a akceptujı́ rozsá hlé ná roky ve studijnı́, pracovnı́, vztahové a rodinné oblasti, které na ně okolı́ má “. Orientace dı́vek na ú spě ch se pravdě podobně projevuje v jejich perspektivnı́ orientaci, a tı́m i v dř ıv́ ě jš ı́m ř eš enı́ otá zek spojený ch s volbou vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Tyto zá vě ry vš ak bude ješ tě tř eba ově řit a komplexně ji rozvinout v dalš ı́ch tematický ch vý zkumech. Empirickou pozornost, která bude re lektovat genderové hledisko, je dů lež ité zamě řit i na vzdě lá vacı́ a profesnı́ plá ny ž áků . Podle I. Smetá č kové et al. (2005) si ž áci př edstavy o své mož né budoucnosti vytvá ř ejı́ na zá kladě pozorová nı́ své ho okolı́, které odrá ž ejı́ genderový systé m společ nosti. Ve svý ch budoucı́ch plá nech se proto „musı́ vyrovná vat s podmı́nkami, do nichž vrů stajı́ a které na ně vykoná vajı́ urč itý tlak“ (s. 83). Tato situace dá le ztě žuje již tak nelehké př emý šlenı́ adolescentů o vzdě lá vacı́ a profesnı́ budoucnosti, př ič emž dı́vky a chlapci se s tě mito podmı́nkami vyrovná vajı́ odliš ný m způ sobem. Na podobu a vztah reá lné ho a ideá lnı́ho Já má vliv mimo jiné š kola. Souhlası́me s ná zorem I. Smetá č kové (2010), ž e š kola by nemě la př ehlı́žet existenci genderový ch stereotypů . Jak v rá mci kaž dodennı́ho ž ivota, tak v rá mci zá mě rné ho smě řová nı́ budoucnosti ž áků by mě l bý t kriticky zohledň ová n genderový ř ád. To př edpoklá dá i promě nu př ı́pravy na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, tak aby se jednalo o dlouhodobý proces, kdy ž áci pozná vajı́ jednak své vlastnı́ schopnosti a zá jmy, jednak rů zné pracovnı́ př ı́lež itosti, a př i zvá ž enı́ vš ech alternativ uč inı́ nakonec plně re lektované rozhodnutı́. Aby mohly do ž ákovský ch ú vah vstoupit vš echny alternativy, musı́ se pracovat s př edstavami celý ch ž ivotů (nejen budoucı́ho povolá nı́)¹⁰. Dalš ı́m aspektem, který jsme v souvislosti s poč átkem rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze zkoumali, byla struktura rodiny. V poslednı́ch desetiletı́ch se v Evropě setká vá me s vý razný mi změ nami struktury rodiny. V Ceské republice roste poč et neú plný ch rodin se zá vislý mi dě tmi. Podle vý sledků vý bě rové ho 10 Pro pedagogickou prá ci se ž áky na zá kladnı́ch š kolá ch doporuč ujeme publikaci Gender ve škole: příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách (Smetá č ková & Vlková , 2005).


101

š etř enı́ pracovnı́ch sil se v roce 2012 zvý šil poč et tě chto rodin v porovná nı́ s rokem 1996 o jednu polovinu, a to na 16,3 %. Osamě lé rodič ovstvı́ je př itom silně genderově determinová no. V 90 % neú plný ch rodin ž ije s dě tmi prá vě matka. Prá vě matky tak zá sadnı́m způ sobem ovlivň ujı́ rodinné prostř edı́ (Analý za . . ., 2013). Chtě li jsme proto zjistit, zdali má struktura rodiny vliv na č asové urč enı́, kdy se ž áci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat. Byly stanoveny ná sledujı́cı́ hypoté zy: Hypotéza H . a : Zá ci ž ijı́cı́ v rodině s obě ma rodič i se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci ž ijı́cı́ v rodině s jednı́m rodič em. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodině s obě ma rodič i se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci ž ijı́cı́ v rodině s jinou strukturou. Hypotézu zamítáme. Vzhledem k velké mu poč tu ž áků , kteř ı́ ž ijı́ v rodiná ch s jinou strukturou než s obě ma rodič i, je pozitivnı́m zjiš tě nı́m, ž e pro poč átek rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nenı́ vý znamné , zdali je ž ák vychová vá n obě ma rodič i, nebo ž ije v rodině s jinou strukturou (tj. s jednı́m rodič em, s jednı́m rodič em a jeho nový m druhem/druž kou, s prarodič i nebo jiný mi př ı́buzný mi). Jak upozorň uje Z. Matě jč ek (1989), vý chova jednı́m rodič em je ná roč ně jš ı́ a př iná š ı́ s sebou urč itá nebezpeč ı́, jimž musı́ bý t vě nová na zvý šená pedagogicko-psychologická pozornost. Př estož e se neproká zal vztah mezi strukturou rodiny a poč átkem rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy bý vá u sociá lně znevý hodně ný ch ž áků komplikovaně jš ı́ než u jiný ch skupin ž áků (srov. Friedmann, 2012). Karié rovı́ poradci na zá kladnı́ch š kolá ch by proto mě li zamě řit pozornost mj. na depistá ž jedinců , kteř ı́ by mohli bý t svý m sociá lnı́m znevý hodně nı́m ohrož eni, aby jim byli schopni vč as poskytnout ú č innou poradenskou pomoc. Teoretické a empirické poznatky svě dč ı́ o vý znamné m vlivu nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (viz Kapitola 2.4 – Rodič e a rodina). Rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem, a tedy i dosaž ený m vzdě lá nı́m, jsou podle A. Lareau (2003) př esvě dč eni, ž e vý voj dě tı́ je př irozeně se odehrá vajı́cı́m procesem, a proto jsou př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze mé ně aktivnı́. Zajı́malo ná s tedy, zdali nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otce a matky souvisı́ s dobou, kdy se ž áci zač ı́najı́ tě mito otá zkami zabý vat (resp. zdali vyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otce nebo matky vede k dř ıv́ ě jš ı́mu poč átku rozhodová nı́ u ž áků ). Formulovali jsme tyto hypoté zy: Hypotéza H . a : Zá ci, jejichž otec dosá hl vyš šı́ho vzdě lá nı́, se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci, jejichž otec dosá hl niž šı́ho vzdě lá nı́. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Zá ci, jejichž matka dosá hla vyš šı́ho vzdě lá nı́, se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci, jejichž matka dosá hla niž šı́ho vzdě lá nı́. Hypotézu zamítáme. Neproká zalo se, ž e by se dě ti, jejichž rodič e dosá hli vyš šı́ho vzdě lá nı́, zač ı́naly otá zkami volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než dě ti rodič ů, kteř ı́

102


dosá hli niž šı́ho vzdě lá nı́. Jde o pozitivnı́ zjiš tě nı́, neboť niž šı́ vzdě lá nı́ otce a matky nepř edstavuje pro ž áky handicap, který by se mohl projevit v pozdě jš ı́m poč átku jejich uvaž ová nı́ o tomto dů lež ité m ž ivotnı́m rozhodnutı́. Na poč átek rozhodová nı́ budou tedy pravdě podobně pů sobit jiné rodinné vlivy. Jednı́m z nich by mohl bý t upř ı́mný zá jem rodič ů o dı́tě , který má podle T. Katrň á ka (2004) vš eobecně kladný ú č inek na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Tento př edpoklad je vš ak tř eba empiricky ově řit. V naš ı́ kvalitativnı́ studii jsme dospě li k zá vě ru, ž e rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy posuzujı́ karié rovou zralost dı́tě te, tzn. jeho př ipravenost samostatně uskuteč nit informované , racioná lnı́ a vě ku př imě řené rozhodnutı́ (Hlaďo, 2012b, s. 81–82). Rodič e u ž áků hodnotı́ jak kognitivnı́, tak afektivnı́ dimenzi karié rové zralosti (kognitivní dimenze př edstavuje způ sobilost ž áka k rozhodová nı́; afektivní dimenze zahrnuje jeho postoje k procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy; srov. Crites, 1971). Ukazuje se, ž e ž áci necı́tı́ potř ebu s rodič i na té ma volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy hovoř it a sdě lovat jim své ná zory, což rodič e vede ke stanovisku, ž e o ni nejevı́ zá jem, nejsou aktivnı́, neumě jı́ posoudit vlastnı́ zá jmy, zformulovat ž ivotnı́ cı́le a pro rozhodová nı́ nejsou dostateč ně zralı́. Zejmé na chlapci př está vajı́ bý t v obdobı́ dospı́vá nı́ sdı́lnı́ (Matouš ek, 1997). Na zá kladě tohoto poznatku jsme př edpoklá dali, ž e se budou liš it odpovědi žáků a rodičů na otá zku, kdy se ž áci zač ı́najı́ dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hou zabý vat, př ič emž rodič e budou pod tı́hou subjektivnı́ch dojmů z komunikace v rodině inklinovat k ná zoru, ž e se jejich dě ti zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat pozdě ji, než tomu ve skuteč nosti je. Testovali jsme proto ná sledujı́cı́ hypoté zu: Hypotéza H . : Rodič e se domnı́vajı́, ž e ž áci zač ı́najı́ otá zku, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, ř eš it pozdě ji, než se ž áci volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ skuteč ně zabý vat. Hypotézu zamítáme. Hypoté zu: „Rodič e se domnı́vajı́, ž e ž áci zač ı́najı́ otá zku, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, ř eš it pozdě ji, než se ž áci volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ skuteč ně zabý vat“ jsme zamı́tli. Naopak se proká zalo př esvě dč enı́ rodič ů o tom, ž e jejich potomci zač ı́najı́ otá zky spojené s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ř eš it dř ıv́ e, než u nich ve skuteč nosti k ř eš enı́ tě chto otá zek dochá zı́. Zjiš tě ná skuteč nost mů ž e mı́t na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků pozitivnı́ dopady. Vyvozujeme je z poznatků zı́skaný ch z ohniskový ch skupin a zá vě rů vý zkumu N. Fosketta a A. Hesketha (1997) z anglosaské oblasti (n = ), které potvrdily zá jem rodič ů jako externı́ faktor stimulující rozhodovací proces žáků. Jestliž e jsou rodič e př esvě dč eni, ž e se jejich potomci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e, než tomu ve skuteč nosti je, pravdě podobně zač nou se svý mi dě tmi na toto té ma dř ıv́ e komunikovat, budou se snaž it vytvoř it kognitivně stimulujı́cı́ prostř edı́ a jejich př ı́stup k rozhodovacı́mu procesu bude aktivně jš ı́. Zjistili jsme, ž e aktivita ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy nebyla ovlivně na pouze motivacı́ ze strany rodič ů, ale také pů sobenı́m uč itelů a př ı́mo ú mě rně vzrů stala s vyhraně nostı́ projektu profesnı́ budoucnosti, ž ivotnı́ch cı́lů a vnı́manou dů lež itostı́ volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy.


103

Př estož e jsme v dotaznı́kové m š etř enı́ zjistili, ž e se ž áci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejč astě ji zabý vat v př edposlednı́m roč nı́ku zá kladnı́ š koly, diskuze se ž áky v ohniskový ch skupiná ch pouká zala na fakt, ž e v tomto obdobı́ má jasné vzdě lá vacı́ a profesnı́ cı́le a tomu odpovı́dajı́cı́ detailnı́ plá ny jen nepatrná č ást ž áků (srov. Pavelková , 2002). Uvedená skuteč nost se promı́tá ve snaze ž áků odlož it rozhodová nı́ spojené s tě mito té maty na pozdě jš ı́ dobu (srov. White, 2007). Zjiš tě né poznatky o př ı́stupu ž áků k vlastnı́ futuritě majı́ své teoretické ukotvenı́ v ontogenetické psychologii. Podle O. Cač ky (2000, s. 282) př edstavuje č asná a stř ednı́ adolescence vý vojové obdobı́ bez jasný ch ž ivotnı́ch plá nů . Vlastnı́ seberealizace bý vá dosud obvykle orientová na jen na nejbliž šı́ č asový ú sek a otevř enou budoucnost jedinci chá pou vesmě s vá gně , jako „množ inu nejrů zně jš ı́ch mož nostı́“. Uvedený autor vyslovuje tvrzenı́, ž e zralejš ı́ př ı́stup v té to oblasti vykazujı́ chlapci. J. Simons et al. (2004, s. 121–122) se domnı́vajı́, ž e mezi jedinci existujı́ velké rozdı́ly v tom, jak umě jı́ př edjı́mat budoucnost a uvě domě le se v nı́ orientovat. Jedni jsou vá zá ni jen na bezprostř ednı́ př ı́tomnost, kladou si pouze krá tkodobé cı́le a zajı́majı́ se o okamž ité uspokojenı́ svý ch potř eb. Druzı́ o své budoucnosti systematicky př emý šlejı́ a plá nujı́ ji, stanovujı́ si dlouhodobé cı́le, které je motivujı́ k udrž enı́ č innosti smě rem k jejich dosaž enı́. Jak uvá dı́ I. Smetá č ková (2010), pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy adolescentů je typické , ž e „se př i nı́ explicitně nezvaž uje š irš ı́ ž ivotnı́ kontext, ač koliv platı́, ž e ž ákovská př edstava studijnı́ a pracovnı́ drá hy je vž dy nutně zasazena do celkové př edstavy o uspoř ádá nı́ ž ivota. Jejı́m upozadě nı́m mů ž e v samotné volbě vzniknout diskrepance, která zvý šı́ riziko volby nevhodné ho oboru, v ně mž budou studujı́cı́ nespokojeni a neú spě šnı́“ (s. 108–109). Vý znamný m fenomé nem, který se promı́tá do poč átku a prů bě hu rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, je vně jš ı́ i vnitř nı́ motivace, neboť uvá dı́ do pohybu psychické procesy ž áků a vede k zodpově dně jš ı́mu a aktivně jš ı́mu př ı́stupu. Motivaci ž áků v rodiná ch, ale rovně ž na zá kladnı́ch š kolá ch, je proto tř eba vě novat zvý šenou pozornost. Primá rnı́ role je př isuzová na rodič ům, kteř ı́ mohou iniciovat a povzbuzovat př emý šlenı́ ž áků o té to problematice zejmé na prostř ednictvı́m komunikace v rodině . Pozitivnı́ je zjiš tě nı́ P. Sťastnové a P. Drahoň ovské (2012) u ž áků zá kladnı́ch š kol (n = ), kteř ı́ v dotaznı́kové m š etř enı́ uvedli, ž e s nimi jejich rodič e ve vı́ce než 85 % vedou opakované rozhovory zamě řené na té mata dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ a profesnı́ budoucnosti. Kromě rozhovorů a diskuzı́ jsou vý znamné aktivity organizované rodič i a zprostř edková nı́ informač nı́ch materiá lů , které majı́ obdobné efekty. Př ı́kladem je společ ná ná vš tě va veletrhu stř ednı́ch š kol, poskytnutı́ tiš tě ný ch publikacı́, upozorně nı́ ž áka na informace dostupné na internetu apod. Aby byli rodič e schopni dospı́vajı́cı́mu potomkovi rozumě t, mohli mu vč as podat pomocnou ruku a pozitivně ho usmě rnit v dalš ı́m vý voji, musı́ zná t speci ika vý vojové ho obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence. Mož nostı́, jak tyto informace rodič ům zprostř edkovat, jsou institucionalizované informač nı́ akce poř ádané zá kladnı́mi š kolami nebo Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky př i ú ř adu prá ce. Zá kladnı́ š kola mů ž e aktivitu ž áků podně covat prostř ednictvı́m formá lnı́ho kurikula a dalš ı́ch aktivit (např. rů zné poradenské a informač nı́ akce nebo exkurze). Systematická podpora by mě la bý t nejprve zamě řena na vzbuzenı́ zá jmu ž áků o volbu

104


dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a na motivaci k aktivnı́mu a samostatné mu př ı́stupu. Dá le by mě la bý t orientová na na rozvı́jenı́ primá rnı́ch dovednostı́ ž áků spojený ch se sebepozná vá nı́m, rozhodová nı́m, akč nı́m plá nová nı́m, komunikacı́, kooperacı́ a zvlá dá nı́m zá tě žový ch situacı́. Vý chodiskem pro vý chovně -vzdě lá vacı́ prá ci v oblasti př ı́pravy ž áků zá kladnı́ch š kol na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mů ž e bý t ná mi vytvoř ený longitudiná lnı́ program profesnı́ orientace (Hlaďo, 2012b, s. 99–100) a metodika pro uč itele vč . pracovnı́ch listů pro ž áky (Hlaďo, 2011g; Hlaďo, 2011h). Systematická př ı́prava ž áků zá kladnı́ch š kol a poradenská a informač nı́ podpora rodič ů by mě ly bý t zahá jeny př ed samotný m poč átkem volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Na zá kladě uvedený ch poznatků by mě la bý t institucioná lnı́ podpora nač asová na nejpozdě ji do doby př ed ná stupem ž áka do př edposlednı́ho roč nı́ku zá kladnı́ š koly.

105

Kapitola 5 Názory žáků a rodičů na roli aktérů při volbě další vzdělávací a profesní dráhy

S. Gorard (1997) dospě l na zá kladě analý zy zahranič nı́ch studiı́ k zá vě ru, ž e ž áci zá kladnı́ch š kol jsou př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vý znamný m subjektem. Empirickou pozornost je vš ak nutné smě řovat k mı́ře jejich autonomie v tomto rozhodovacı́m procesu. Otá zka, kdo dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu volı́, je dů lež itá z mnoha dů vodů , př evá ž ně proto, ž e ž áci a rodič e př i své m rozhodová nı́ v mnoha př ı́padech sledujı́ odliš né cı́le, majı́ rozdı́lné př edstavy o budoucnosti a využ ıv́ ajı́ rů zný ch strategiı́ a zdrojů informacı́ (srov. Gorard, 1997). V souvislosti s tı́mto př edpokladem jsme si polož ili vý zkumnou otá zku, kdo by mě l podle ná zorů ž áků a rodič ů rozhodovat o volbě stř ednı́ š koly a profese – ž áci, nebo rodič e? V dotaznı́ku se ž áci mě li vyjadř ovat ke dvě ma vý roků m. U prvnı́ho se mohli na č tyř bodové bipolá rnı́ š ká le př iklonit k ná zoru, ž e volbu stř ednı́ š koly majı́ ovlivň ovat hlavně rodič e (levá strana), nebo k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze jejich zá lež itostı́ a do rozhodová nı́ by rodič e nemě li zasahovat (pravá strana). Druhá š ká lová otá zka byla zamě řena na roli rodič ů a ž áků př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ profese. Zá ci se mohli př iklonit buď k ná zoru, ž e volbu budoucı́ profese (povolá nı́) majı́ ovlivň ovat¹¹ hlavně rodič e (levá strana), nebo ž e volba budoucı́ho povolá nı́ je pouze jejich vě c (pravá strana). Pro statistické analý zy jsme š ká lový m odpově dı́m ž áků př iř adili č ı́selné kó dy, které respektujı́ jejich ordinalitu: 1 – pravé ; 2 – spı́še pravé ; 3 – spı́še levé ; 4 – levé . Obě polož ky dotaznı́ku pro ž áky vykazujı́ znač nou statistickou zá vislost (rs = 0,564).

11 V dotaznı́cı́ch pro ž áky jsme upř ednostnili pojem ovlivňovat př ed pojmem rozhodovat, který byl použ it

u bipolá rnı́ š ká ly v dotaznı́cı́ch pro rodič e. Dů vodem volby mé ně sugestivnı́ho pojmu jsou speci ika sociá lnı́ho vý voje adolescentů , který je podle J. Cı́žkové et al. (1999) ovlivně n př edevš ı́m snahou po nezá vislosti. Klı́čový mi vý vojový mi ú koly adolescence jsou emancipace od př ı́liš né zá vislosti na rodič ı́ch. Pojem ovlivňovat jsme zvolili, př estož e si jsme vě domi urč ité ho zkreslenı́ poznatků př i komparaci odpově dı́ ž áků a rodič ů, na což č tená ř e studie na tomto mı́stě upozorň ujeme.

106

5 Ná zory ž áků a rodič ů na roli akté rů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy

Položka č.

(dotazník pro žáky):

Jaké jsou tvoje názory na volbu školy a povolání? (Zaškrtni v každém řádku jednu odpověď, podle toho, zda podle tebe platí více tvrzení napravo, nebo tvrzení nalevo) .

Volbu střední školy mají ovlivňovat hlavně moji rodiče

levé

spíše levé

spíše pravé

pravé

Volba střední školy je pouze moje věc

.

Volbu budoucí profese (povolání) mají ovlivňovat hlavně moji rodiče

levé

spíše levé

spíše pravé

pravé

Volba budoucí profese (povolání) je pouze moje věc

Ná zory na tuto problematiku byly zjiš ťová ny také z pohledu rodič ů. Rodič e se mě li na č tyř bodové bipolá rnı́ š ká le př iklonit k ná zoru, ž e jako rodič e rozhodujı́ o volbě stř ednı́ š koly, kterou bude jejich potomek po zá kladnı́ š kole studovat (levá strana), nebo ž e volba stř ednı́ š koly je pouze vě cı́ dı́tě te, do které by rodič e nemě li zasahovat (pravá strana). Druhá bipolá rnı́ š ká la byla orientová na na zjiš tě nı́ ná zoru rodič ů na rozhodová nı́ o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) dı́tě te. Respondenti se mohli př iklonit buď k ná zoru: jako rodič rozhoduji o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) své ho dı́tě te (levá strana), anebo: volba budoucı́ profese (povolá nı́) mé ho dı́tě te je pouze jeho vě c (pravá strana). Pro statistické analý zy jsme š ká lový m odpově dı́m rodič ů př iř adili č ı́selné kó dy: 1 – pravé ; 2 – spı́še pravé ; 3 – spı́še levé ; 4 – levé . Mezi obě ma polož kami dotaznı́ku pro rodič e byla rovně ž zjiš tě na znač ná statistická zá vislost (rs = 0,607). Položka č.

(dotazník pro rodiče):

Jaké jsou Vaše názory na volbu střední školy a povolání Vašeho dítěte? (Zaškrtněte v každém řádku jednu odpověď, podle toho, zda se kloníte více k tvrzení napravo, nebo k tvrzení nalevo) .

Jako rodič rozhoduji o volbě střední školy svého dítěte

levé

spíše levé

spíše pravé

pravé

Volba střední školy mého dítěte je pouze jeho věc

.

Jako rodič rozhoduji o volbě budoucí profese (povolání) svého dítěte

levé

spíše levé

spíše pravé

pravé

Volba budoucí profese (povolání) mého dítěte je pouze jeho věc

Odpově di obou skupin respondentů jsou zaznamená ny v Tabulce 5.1 a gra icky zná zorně ny v Obrá zku 5.1.


107

Zvolená odpověď Spíše Spíše levé ( ) pravé ( )

Levé ( )

n

ni pi (%)

ni

pi (%)

ni

pi (%)

ni

pi (%)

,

,

,

,

,

,

,

Jako rodič rozhoduji o volbě střední školy svého dítěte ↔ Volba střední školy mého dítěte je pouze jeho věc Jako rodič rozhoduji o volbě budoucí profese/povolání svého dítěte ↔ Volba budoucího povolání mého dítěte je pouze jeho věc

,

,

,

,

,

,

,

,

SD

– spíše pravé – spíše pravé

,

,

( ,

; ,

)

,

,

( ,

; ,

)


,

,

( ,

; ,

)

,

,

( ,

; ,

)

Mod(x)

Med(x)

Žáci

Index hodnocení (M)

Výroky na škále Volbu střední školy mají ovlivňovat hlavně moji rodiče ↔ Volba střední školy je pouze moje věc Volbu budoucí profese/povolání mají ovlivňovat hlavně moji rodiče ↔ Volba budoucího povolání je pouze moje věc

– spíše pravé – pravé

Rodiče

Respondenti

Volbu střední školy mají ovlivňovat hlavně moji rodiče ↔ Volba střední školy je pouze moje věc Volbu budoucí profese/povolání mají ovlivňovat hlavně moji rodiče ↔ Volba budoucího povolání je pouze moje věc

,

Žáci

Výroky na škále

Pravé ( )

Rodiče

Respondenti

Tabulka 5.1 Názory respondentů na roli žáků a rodičů při volbě střední školy a profese (povolání)

Jako rodič rozhoduji o volbě střední školy svého dítěte ↔ Volba střední školy mého dítěte je pouze jeho věc Jako rodič rozhoduji o volbě budoucí profese/povolání svého dítěte ↔ Volba budoucího povolání mého dítěte je pouze jeho věc


% interval spolehlivosti (pro M)

108


Obrázek 5.1. Ná zory respondentů na roli ž áků a rodič ů př i volbě stř ednı́ š koly a profese (povolá nı́)

5.1

Poznatky z dotazníku určeného žákům

V odpově dı́ch ž áků je patrná vysoká mı́ra radikalismu. Dotazovanı́ ž áci nebyli př i vyjadř ová nı́ názorů na volbu střední školy ochotni př ijmout podř ı́zené postavenı́ a nadř azenou pozici rodič ů. Na tomto zá kladě v 87,3 % deklarovali postoj, ž e jsou to oni, kdo by mě l o budoucı́ stř ednı́ š kole rozhodovat, respektive se na bipolá rnı́ š ká le př iklonili k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je př edevš ı́m jejich vě c a rodič e by do nı́ nemě li zasahovat (kategorie: spíše pravé a pravé). Pouze 12,7 % ž áků uvedlo, ž e volbu stř ednı́ š koly majı́ spı́še nebo zcela ovlivň ovat rodič e (kategorie: levé a spíše levé). Souč asně je zajı́mavé , ž e se na konci povinné š kolnı́ dochá zky najdou na zá kladnı́ š kole ž áci (2,2 %), kteř ı́ by svoji budoucnost zcela ponechali v rukou rodič ů (Tabulka 5.1 a Obrá zek 5.1). Index hodnocenı́ (M = 1,78; SD = , ) ukazuje, ž e ž áci v prů mě ru inklinujı́ k variantě odpově di „spı́še pravé “. Tato odpově ď se v dané m souboru dat také vyskytovala nejč astě ji (Mod(x) = spı́še pravé ). Jde o to, ž e ž áci na zá kladnı́ š kole sami vnı́majı́, ž e rodič e majı́ mı́t vliv na jejich rozhodová nı́, ale souč asně dá vajı́ najevo, ž e jde o jejich ž ivot, jejich rozhodnutı́. Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t nebyly v ná zorech chlapců a dı́vek na roli rodič ů a ž áků př i rozhodová nı́ o volbě stř ednı́ š koly proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = 5,276; p = , ). Mé ně silný m statistický m testem (jednostranný test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry) se vš ak proká zalo, ž e chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze jejich vě c (p < , ; pozn.: pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie pravé a spíše pravé; spíše levé a levé).

5.2 Poznatky z dotaznı́ku urč ené ho rodič ům

109

V ná zorech ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em nebyly proká zá ny rozdı́ly (χ ( ) = 2,748; p = , ). Ješ tě radiká lně jš ı́ ná zor ž áci vyjadř ovali v př ı́padě rozhodování o budoucí profesi (povolání). Dotá zanı́ ž áci se v 91,0 % př iklonili k ná zoru, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) je jejich vě c a rodič e by do nı́ nemě li zasahovat (kategorie: spíše pravé a pravé). Pouze 9,0 % ž áků bylo opač né ho ná zoru, tedy ž e volbu budoucı́ profese (povolá nı́) majı́ ovlivň ovat př edevš ı́m rodič e (kategorie: levé a spíše levé). Jak je patrné z podrobný ch informacı́ uvedený ch v Tabulce 5.1, variantu, ž e by o budoucı́ profesi (povolá nı́) dı́tě te mě li rozhodovat rodič e, př ipustil jen nepatrný podı́l dotá zaný ch ž áků (0,8 %). I v př ı́padě ná zorů na volbu budoucı́ho profese (povolá nı́) ž áci v prů mě ru inklinujı́ ke š ká lové variantě „spı́še pravé “ (M = , ; SD = 0,67), a tı́m de facto př ipouš tě jı́ př i rozhodová nı́ o tě chto otá zká ch urč itou mı́ru vlivu rodič ů, i když podle modu nejvı́ce ž áků zvolilo variantu, ž e volba budoucı́ho povolá nı́ je pouze jejich vě c. Mediá n, tedy mı́ra, která rozdě luje uspoř ádaný soubor dat na dvě stejné č ásti, lež ı́ v odpově di „spı́še pravé “. Poně vadž pro zjiš tě nı́ zá vislosti mezi odpově ďmi chlapců a dı́vek za využ itı́ testu nezá vislosti chı́-kvadrá t nebyly splně ny podmı́nky dobré aproximace, agregovali jsme data do č tyř polnı́ tabulky (slouč eny byly sousednı́ kategorie ordiná lnı́ch znaků levé a spíše levé; spíše pravé a pravé). V odpově dı́ch chlapců a dı́vek byly statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Fı́ = 0,094). Data nepodporovala ná š př edpoklad, ž e chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) je pouze jejich vě c (p = , ). Jednostranný m testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se na asymptotické hladině vý znamnosti 0,01 naopak proká zalo, ž e k ná zoru, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) je pouze jejich vě c, se př iklá ně jı́ vı́ce dı́vky než chlapci (p < , ). Mezi ná zorem ž áků na roli rodič ů a ž áků př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ profese a skuteč nostı́, zdali ž ák ž ije s obě ma rodič i, nebo pouze s jednı́m rodič em, nebyl zjiš tě n statisticky vý znamný vztah (χ ( ) = , ; p = 0,790).

5.2

Poznatky z dotazníku určeného rodičům

Př ibliž ně jedna tř etina (32,4 %) dotá zaný ch rodič ů se na bipolá rnı́ š ká le př iklonila k ná zoru, ž e jako rodič e rozhodujı́ o volbě střední školy dítěte (kategorie: levé a spíše levé). Dvě tř etiny rodič ů (67,6 %) se vš ak př iklonily spı́še k opač né mu ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze vě cı́ jejich dı́tě te (kategorie: spíše pravé a pravé). Radiká lnı́ ná zor – jako rodič rozhoduji o volbě stř ednı́ š koly své ho dı́tě te (kategorie: levé) – vyjá dř ilo jen 6,7 % dotá zaný ch rodič ů. Podrobné informace s absolutnı́mi a relativnı́mi č etnostmi jsou uvedeny v Tabulce 5.1. Z indexu hodnocenı́ plyne, ž e rodič e majı́ tendenci v prů mě ru inklinovat k variantě odpově di „spı́še pravé “ (M = , ; SD = , ), tedy ž e volba stř ednı́ š koly by mě la bý t spı́še vě cı́ dı́tě te. Ke stejné mu poznatku je mož né dospě t i na zá kladě modu (Mod(x) = spı́še pravé ).

110


Tabulka 5.2 Reziduální analýza názorů otců a matek na roli žáků a rodičů při volbě profese (povolání)

Standardizovaná Pearsonova rezidua Pohlaví rodiče Otec

Levé ( ) ,

Spíše levé ( )

Spíše pravé ( )

Pravé ( )

,

,

,

,

,

,

+++ Matka

,

Nejprve jsme odpově di respondentů u té to polož ky analyzovali podle pohlavı́ rodič ů. V ná zorech otců a matek na roli rodič ů a ž áků př i rozhodová nı́ o volbě stř ednı́ š koly nebyly proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Dá le jsme zamě řili pozornost na zjiš tě nı́ zá vislosti mezi ná zory rodič ů na volbu stř ednı́ š koly a nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m otců a nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m matek. Aby byly dodrž eny podmı́nky dobré aproximace, slouč ili jsme v kontingenč nı́ tabulce př ı́buzné kategorie (levé a spíše levé; spíše pravé a pravé). Statistická zá vislost se vš ak mezi ná zorem rodič ů na volbu stř ednı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce (χ ( ) = , ; p = , ) a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky (χ ( ) = , ; p= , ) neproká zala. Ná zor rodič ů na roli jednotlivý ch akté rů př i volbě stř ednı́ š koly tedy pravdě podobně nenı́ ovlivně n tı́m, jaké ho nejvyš šı́ho vzdě lá nı́ dosá hli. V ná zorech na roli jednotlivý ch akté rů př i volbě budoucí profese dı́tě te se rodič e př iklá ně li v 82,1 % k ná zoru, ž e je to ž ák, kdo by se mě l rozhodovat o budoucı́m povolá nı́ (kategorie: spíše pravé a pravé), a pouze 17,9 % rodič ů tendovalo k př esvě dč enı́, ž e jako rodič e rozhodujı́ o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) své ho dı́tě te (kategorie: levé a spíše levé). Levou variantu (kategorie: levé), tj. jako rodič rozhoduji o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) své ho dı́tě te, zvolilo pouze 3,1 % rodič ů. Podrobné informace s popisnou statistikou jsou uvedeny v Tabulce 5.1. Rodič e se v prů mě ru domnı́vajı́, ž e volba povolá nı́ dı́tě te je spı́še jeho vě c (M = 1,95; SD = , ). Ská lová varianta „spı́še pravé “ mě la rovně ž nejvyš šı́ č etnost a stá la uprostř ed uspoř ádané ho souboru dat. Také v př ı́padě ná zorů rodič ů na roli akté rů př i volbě budoucı́ profese dı́tě te jsme se zamě řili na vliv pohlavı́ rodič ů. V odpově dı́ch otců a matek byly proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,165). Provedli jsme proto reziduá lnı́ analý zu (Tabulka 5.2), z nı́ž je patrná inklinace otců k ná zoru, ž e jako rodič e rozhodujı́ o volbě budoucı́ profese/povolá nı́ své ho dı́tě te (u levé š ká lové odpově di je pozorovaná č etnost vý znamně vě tš ı́ než č etnost oč eká vaná na hladině vý znamnosti 0,001). Tato skuteč nost se potvrdila i testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry (p < , ). Pozornost jsme dá le zamě řili na zjiš tě nı́ zá vislosti mezi ná zory rodič ů na volbu profese (povolá nı́) a nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m otců a matek. Statistická zá vislost mezi ná zorem rodič ů na volbu profese (povolá nı́) a dosaž ený m vzdě lá nı́m se vš ak neproká zala ani v př ı́padě otců (χ ( ) = , ; p = 0,845), ani v př ı́padě matek (χ ( ) = 4,783; p = , ).


5.3

111

Porovnání názorů žáků a rodičů

V ná zorech ž áků a rodič ů na volbu stř ednı́ š koly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,287) a profese (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,230) byly statisticky vý znamné rozdı́ly. Podrobně jš ı́ statistickou analý zou za využ itı́ testu rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry (slouč eny byly př ı́buzné kategorie levé a spíše levé; spíše pravé a pravé) se proká zalo, ž e ž áci se ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e domnı́vajı́, ž e volba stř ednı́ š koly (p < , ) a profese (p < , ) by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́, do které by rodič e nemě li zasahovat. Rodič e se naopak vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e nesou za volbu š koly (p < , ) a profese (p < , ) dı́tě te velkou č ást zodpově dnosti a jsou to oni, kdo by mě l rozhodovat.

5.4


Podle ná zorů ž áků uvá dě ný ch v ohniskový ch skupiná ch by rodič e mě li do rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze zasahovat minimá lně . Jejich ú kolem je ž áků m pomá hat, pokud takovouto pomoc budou potř ebovat. Rodič ům byli ž áci ochotni př iznat partikulá rnı́ roli pouze tehdy, když si byli vě domi vlastnı́ nedostateč nosti pro ř eš enı́ ú kolů spojený ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Kdybych si už nevěděla vůbec rady, tak bych šla asi za mamkou. Vždycky se mi snaží poradit co nejlíp, navíc má spoustu zkušeností a ví, o čem mluví. (Zdeňka, zelená skupina) Když nevím, jdu se zeptat mamky nebo taťky. (Filip, zelená skupina) Když jsem nevěděla, tak jsem se zeptala našich [rodičů]. (Zuzana, hnědá skupina) Zá dný z ú č astnı́ků ohniskový ch skupin explicitně nevyjá dř il ná zor, ž e by o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze mě li rozhodovat vý luč ně rodič e. Na př ı́mé otá zky, v č em ž áci vidı́ roli svý ch rodič ů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, uvá dě li poskytová nı́ rad, informacı́, osobnı́ č i inanč nı́ pomoc s uč enı́m (zejmé na př i př ı́pravě na př ijı́macı́ zkouš ky), psychickou podporu a povzbuzová nı́. (Otázka moderátora: Jaká je podle vašeho názoru úloha rodičů při volbě střední školy?) Myslím, že by měli svým dětem především pomáhat. Poradit, říct, co si myslí, co by bylo podle nich pro mě vhodné. Ale nenutit, to vůbec ne. (Petra, červená skupina) Rodiče by měli pomoct, aby se na školu, kam chce jejich dítě jít, dostalo. Mně mamka pomáhala třeba tím, že mi platila doučko z češtiny a matiky. Taky jsem měl zaplacené nějaké internetové stránky, kde jsem si mohl počítat příklady. Všichni rodiče toto svým dětem neplatí, aspoň ne v naší třídě. (Jan, červená skupina)

112


Každý by měl mít možnost se o rodiče opřít, když mu nebude dobře. Třeba jako já, když jsem měla strach, jestli zvládnu talentovky, tak mi naši hodně pomohli. Pořád mě utěšovali, povzbuzovali, to mě vždycky uklidnilo a moc pomohlo. (Dita, modrá skupina) Mož né vysvě tlenı́, proč se ž áci ve velké mı́ře domnı́vali, ž e jsou to oni, kdo by se mě l rozhodovat, lze nalé zt v poznatcı́ch o vnı́mané m vý znamu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Pro ú č astnı́ky nebyla volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pouze aktem vyplně nı́ př ihlá š ky na stř ednı́ š kolu. Zá ci si ve velké mı́ře uvě domovali dů lež itost a dlouhodobé dopady tohoto rozhodnutı́ na dalš ı́ ž ivotnı́ smě řová nı́, avš ak hodnocenı́ se v jednotlivý ch př ı́padech liš ilo. Např ı́klad Daniel (č ervená skupina) uvedl, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je dů lež itá , neboť př edstavuje zú ž enı́ karié rový ch mož nostı́ v budoucnosti. Podle Emy (č ervená skupina) jde o vý znamný ž ivotnı́ krok, neboť se jı́m podstatně rozhoduje o dalš ı́m ž ivotě – vš echna dalš ı́ rozhodnutı́ na tento prvotnı́ krok navazujı́. Romana (zelená skupina) si uvě domovala vý znam své ho rozhodnutı́ pro ž ivotnı́ spokojenost, kterou vyjadř ovala tı́m, ž e ji prá ce bude na jedné straně vnitř ně naplň ovat, ale zá roveň př inese uspokojivé inanč nı́ zabezpeč enı́. Podle Patrika (modrá skupina), Barbory a Kateřiny (č ervená skupina) a Martina (zelená skupina) volba stř ednı́ š koly vý znamně ovlivnı́ jejich š ance na př ijetı́ ke studiu vysoké š koly. Casto uvá dě ný pohled ú č astnı́ků ohniskový ch skupin vyjá dř il Jaroslav (modrá skupina), který vyslovil ná zor, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je dů lež itá , ale nenı́ schopen př esně vyjá dř it proč . Př estož e ně kteř ı́ ž áci považ ovali volbu stř ednı́ š koly za mé ně vý znamnou (např. z dů vodu, ž e rozhodnutı́ o své m profesnı́m zamě řenı́ odklá dali na pozdě jš ı́ dobu volbou vš eobecné ho vzdě lá vá nı́ na gymná ziu), v ž ádné ohniskové skupině ž áci dů lež itost rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nezpochybnili. Myslím si že, volba střední školy je důležitá, ale pro mě ne zase až tak jako pro ostatní spolužáky. Dnes ještě přesně nevím, co bych chtěl dělat třeba v devatenácti. Jediné, co vím, je, že bych chtěl studovat vysokou školu. (Jakub, hnědá skupina) Pro vyjá dř enı́ pohledu ž áků na vý znam volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ijeme formulaci M. Klusá ka (2005, s. 158), kterou by se podle ně j ž áci patrně vyjá dř ili, pokud by psali ú vod do př ı́ruč ky pro volbu stř ednı́ š koly: „Vážení čtenáři, volba střední školy patří ke klíčovým rozhodnutím v životě každého člověka. Zpravidla velmi podstatně ovlivní jeho budoucí profesní dráhu, na dané škole však mladý člověk rovněž stráví několik důležitých let svého života. Ta pak mohou být vyplněna různým způsobem: smysluplně, se zaujetím pro daný obor, s využitím přirozených zájmů a schopností, nebo naopak nechutí a nezájmem o všechno, co se týká studia.“


5.5

113


„Dospı́vajı́cı́ se ocitajı́ v př echodové m stadiu s nerovnomě rný m podı́lem privilegiı́ a povinnostı́, kdy vů č i nim zač ı́najı́ bý t uplatň ová ny ná roky dospě lé ho svě ta, které nejsou ve stejné mı́ře vyvaž ová ny svobodou a vý hodami. Na jednu stranu se tak dospı́vajı́cı́ orientujı́ na dospě lost, na druhou stranu se vš ak vstupu do nı́ mohou brá nit . . . Kombinace idealismu, schopnosti uvaž ovat abstraktně a alternativně , odvahy až potř eby vstupovat do sporů s autoritami a ambivalentnı́ postoj vů č i dospě losti, jejı́ž př ı́slib momentá lně př iná š ı́ př edevš ı́m povinnosti, mů ž e vé st k odstupu od dospě lé ho svě ta“ (Smetá č ková , 2010, s. 110). Př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze lze u zkoumaný ch ž áků pozorovat spı́še orientaci na dospě lost. Deklarované ná zory ž áků , které jsme zjistili za využ itı́ jak kvantitativnı́ho, tak kvalitativnı́ho metodologické ho př ı́stupu, ná s vedou k zá vě ru, ž e se ž áci na konci zá kladnı́ š koly chtě jı́ o své dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovat př edevš ı́m sami. O ně co vı́ce je př ı́klon ž áků k vlastnı́ autonomii patrný u volby budoucı́ho povolá nı́. Jak př i volbě stř ednı́ š koly, tak př i volbě profese by rodič e do rozhodová nı́ nemě li bez souhlasu ž áka zasahovat. Tato skuteč nost je pochopitelná , neboť v prů bě hu dospı́vá nı́ dochá zı́ k postupné nezá vislosti na rodině , zaujı́má nı́ kritické ho vztahu k rodič ům a ú tlumu kaž dodennı́ komunikace s rodič i, což se pravdě podobně promı́tá i do artikulované ho ná zoru ž áků na vlastnı́ autonomii př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Druhou vý znamnou př ı́činu jsme nalezli ve vý pově dı́ch ú č astnı́ků ohniskový ch skupin. Ač koliv se hodnocenı́ v jednotlivý ch př ı́padech liš ilo, ž áci si uvě domovali vý znam tohoto rozhodnutı́ pro ž ivotnı́ spokojenost a profesnı́ karié ru č lově ka. Zá ci v té to souvislosti odmı́tali podř ı́zené postavenı́ a nadř azenou pozici autorit a deklarovali postoj, ž e chtě jı́ o své vzdě lá vacı́ drá ze rozhodovat sami, nezá visle na rodič ı́ch. Abychom př inesli o ná zorech ž áků na vlastnı́ roli př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nové poznatky, zjiš ťovali jsme vztah deklarovaný ch ná zorů s promě nnou pohlaví žáka. Př edpoklá dali jsme, ž e mezi chlapci a dı́vkami budou rozdı́ly, př ič emž jsme se domnı́vali, ž e chlapci budou vyjadř ovat potř ebu vyš šı́ mı́ry autonomie než dı́vky. Vychá zeli jsme z psychologický ch a sociologický ch vý zkumů , v nichž bylo proká zá no, ž e od chlapců se oč eká vá samostatný logický ú sudek a ve vě tš ı́ mı́ře je u nich tolerová no sebeprosazujı́cı́ jedná nı́ (Smetá č ková et al., 2005). Vzhledem k charakteru genderové socializace chlapci oproti dı́vká m tendujı́ k hlubš ı́mu př esvě dč enı́, ž e jsou tvů rci své ho ž ivota (Small & McClean, 2002), což jim dá vá mož nost plá novat vlastnı́ budoucnost a samostatně , bez př ı́liš né ho tlaku okolı́, o nı́ rozhodovat (Beal, 1994; Bem, 1993). Naopak dı́vky jsou vnı́má ny jako „vı́ce př izpů sobivé a ovlivnitelné než chlapci a zá roveň jako vı́ce posluš né , uká zně né “ (Smetá č ková , 2009, s. 63). Na zá kladě teoretický ch a empirický ch poznatků jsme stanovili ná sledujı́cı́ hypoté zy: Hypotéza H . a : Chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze jejich vě c, do které by rodič e nemě li zasahovat. Hypotézu přijímáme.

114


Hypotéza H . b : Chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) je pouze jejich vě c, do které by rodič e nemě li zasahovat. Hypotézu zamítáme. Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t pro kontingenč nı́ tabulku nebyl rozdı́l v ná zorech chlapců a dı́vek na roli ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o volbě stř ednı́ š koly statisticky prů kazný. Mé ně silný m statistický m testem (použ it byl jednostranný test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry) se proká zala hypoté za, ž e chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze jejich vě c. Př estož e toto zjiš tě nı́ podporuje uvedené teoretické př edpoklady, musı́me vzı́t v ú vahu, ž e př i testová nı́ mohlo dojı́t v dů sledku redukce š ká lový ch kategoriı́ k urč ité mu zkreslenı́ vý sledků . Rozdı́ly byly u chlapců a dı́vek zjiš tě ny i v ná zorech na rozhodová nı́ o budoucı́ profesi. Hypoté zu, ž e chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba budoucı́ profese je pouze jejich vě c, jsme vš ak zamı́tli. Naopak, ná zory dı́vek jsou oproti chlapců m na volbu budoucı́ profese radiká lně jš ı́, neboť se vı́ce než chlapci domnı́vajı́, ž e toto rozhodová nı́ je pouze jejich vě c, do které by se rodič e nemě li vmě šovat. Teoretické a empirické poznatky dovolujı́ uvaž ovat o zjiš tě né m vlivu genderu na ná zory ž áků o vlastnı́ autonomii př i rozhodová nı́ o budoucı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v ně kolika roviná ch. Podle P. Macka (2003) se u chlapců oč eká vá vě tš ı́ orientace na ú spě ch než u dı́vek. De inuje-li se ú spě ch ve vazbě na mocenské a inanč nı́ postavenı́, lze s uvedený m př edpokladem souhlasit. Setř enı́ provedené I. Smetá č kovou (2010, s. 122) nicmé ně uká zalo, ž e „ú spě ch ve smyslu naplně nı́ zá vazků , které vů č i sobě dospı́vajı́cı́ (pod tlakem společ nosti) stavı́, nenı́ u chlapců vě tš ı́ než u dı́vek. Lze uč init naopak zá vě r, ž e dı́vky jsou na ú spě ch orientová ny vı́ce než chlapci“. Teorie vý vojové psychologie dá le upozorň ujı́ na odliš ný psychosociá lnı́ vý voj u chlapců a dı́vek. Dı́vky jsou př ipraveny na samostatné plně nı́ povinnostı́ dř ıv́ e než chlapci. Podle A. Oakley (2000) se rozdı́ly mezi chlapci a dı́vkami tý kajı́ př edevš ı́m samostatnosti a adaptability. Jinou rovinu př edstavuje karié rová zralost dı́vek, tj. př ipravenost uskuteč nit informované , racioná lnı́ a vě ku př imě řené rozhodnutı́. Vě tš ina vý zkumů provedený ch v rů zný ch zemı́ch a vě kový ch skupiná ch totiž proká zala vyš šı́ karié rovou zralost dı́vek než chlapců (viz Kapitola 1.3 – Karié rová zralost). Poně vadž dı́vky vykazujı́ v č asné a stř ednı́ adolescenci vyš šı́ mı́ru karié rové zralosti, nejenom ž e se otá zkami volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ zabý vat dř ıv́ e než chlapci, ale o mož ný ch stř ednı́ch š kolá ch č i povolá nı́ch uvaž ujı́ komplexně ji, jejich projekty budoucnosti jsou jasně jš ı́ a majı́ realistič tě jš ı́ podobu. Ve shodě s N. Mazá č ovou (2007) mů ž eme ř ı́ci, ž e obecně v tomto smě ru konstruktivně ji uvaž ujı́ dı́vky než chlapci. Podle I. Pavelkové (1990) patř ı́ dostateč ně rozvinutá perspektivnı́ orientace jedince pravdě podobně k nejdů lež itě jš ı́m vnitř nı́m dispozicı́m, které rozhodujı́ o aktivnı́ a nezá vislé volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy. Obdobně jako v př ı́padě č asové ho urč enı́ poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jsme se zamě řili na souvislost ná zorů ž áků na roli akté rů v tomto rozhodovacı́m procesu se strukturou rodiny. Formulovali jsme ná sledujı́cı́ hypoté zy:


115

Hypotéza H . a : V ná zorech ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em nejsou rozdı́ly na otá zku, kdo má př i volbě stř ednı́ š koly rozhodovat. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : V ná zorech ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em nejsou rozdı́ly na otá zku, kdo má rozhodovat o volbě profese (povolá nı́). Hypotézu přijímáme. Podle V. Masá kové (2011) je č astý m mý tem, ž e dı́tě z neú plné rodiny vž dy strá dá a je tı́m poznamená no, což se projevuje i v naš em př ı́padě . Zdali ž ák vyrů stá v rodině , v nı́ž jsou př ı́tomni oba rodič e, tj. otec i matka, nebo ž ije v rodině s jednı́m rodič em, nemá na ná zory ž áků na vlastnı́ autonomii, resp. na roli rodič ů př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vliv. Př estož e kaž dý č len rodiny vykazuje př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jinou mı́ru aktivity a hraje speci ickou roli (Hlaďo, 2010c), hlavnı́ př ı́činy, které ž áky vedou k př esvě dč enı́, ž e jsou to oni, kdo by se mě l o stř ednı́ š kole a budoucı́ profesi rozhodovat, vidı́me mimo strukturu rodiny. Vysvě tlenı́ nachá zı́me v ná zoru J. Trustyho, R. Wattse a P. Erdmana (1997), kteř ı́ se domnı́vajı́, ž e fungová nı́ rodiny, emocioná lnı́ podpora, interakce, komunikace a vzory v rodině majı́ na ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vý znamně jš ı́ vliv než struktura rodiny. Př ı́znivé interakce a vazby v rodině vedou k vyš šı́ mı́ře samostatnosti ž áků (Altman, 1997; Ketterson & Bluestein, 1997). Efekty rodinný ch procesů , které na č leny rodiny pů sobı́, se mohou manifestovat v př esvě dč enı́ ž áků , ž e by se mě li o stř ednı́ š kole a budoucı́m povolá nı́ rozhodovat př edevš ı́m sami. Zapomenout nesmı́me ani na mož né pů sobenı́ latentnı́ch promě nný ch, jejichž zjiš tě nı́ si ž ádá dalš ı́ zkoumá nı́. Matky podle zjiš tě nı́ B. Bryant, A. Zvonkovic a P. Reynolds (2006) vě nujı́ svý m dě tem vı́ce č asu a jevı́ se bý t v zá lež itostech volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce angaž ová ny než li otcové . V poslednı́ch letech vš ak mů ž eme sledovat nově vzniklý trend, kdy rodič ovstvı́ je u muž ů v ř adě př ı́padů daleko vı́ce uvě domě lé a nezř ı́dka dochá zı́ i k př erozdě lenı́ pů vodně tradič nı́ch rolı́ – muž př ebı́rá funkci peč ovatele a matka se stá vá ž ivitelem rodiny (Masá ková , 2011). Otá zku, zdali se otcovská a mateř ská role promı́tajı́ do ná zorů rodič ů na ú lohu akté rů př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ stř ednı́ š koly a budoucı́ profese dı́tě te, jsme zjiš ťovali ná sledujı́cı́mi hypoté zami: Hypotéza H . a : Ná zory otců a matek na roli ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ stř ednı́ š koly se neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Ná zory otců a matek na roli ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) dı́tě te se neliš ı́. Hypotézu zamítáme. Zatı́mco názory otců a matek na roli akté rů př i rozhodová nı́ o budoucı́ stř ednı́ š kole dı́tě te se neliš ı́, v př ı́padě ná zorů na volbu budoucı́ profese (povolá nı́) se otcové vı́ce než matky domnı́vajı́, ž e by o té to otá zce mě li rozhodovat př edevš ı́m rodič e. Z ná zorů otců vš ak nelze implikovat zá vě ry, ž e jsou to pouze oni, kdo by mě l o budoucı́ profesi dı́tě te v rodině rozhodovat. Z vý zkumu H. Mař ı́kové (1999, s. 59–61), v ně mž byly mapová ny rozhodovacı́ pravomoci muž ů a ž en, vyplynulo, ž e muž ztratil v rodině

116


pozici toho, kdo př evá ž ně rozhoduje nebo kdo č inı́ dů lež itá rozhodnutı́ zcela sá m. Naopak, pokud v rodině rozhoduje pouze jeden z partnerů , je to spı́še ž ena než muž . Muž se č asto vzdá vá pravomoci č init rozhodnutı́ a př enechá vá je pouze na ž eně , a to i v takové m př ı́padě , jako je otá zka studia dě tı́. Jak ukazuje T. Katrň á k (2004, 2006), př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou strategie rodič ů a mı́ra autonomie ž áků vý znamně ovlivně ny socioekonomický m statusem, př edevš ı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m, kvali ikacı́ a prestiž ı́ povolá nı́ rodič ů. Empirické poznatky jmenované ho autora ná s vedly k rozhodnutı́ zkoumat ná zory rodič ů prizmatem nejvyš šı́ho dosaženého vzdělání otců a matek. Př edpoklá dali jsme, ž e rodič e s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se budou klonit k ná zoru, ž e by mě li jako rodič e rozhodovat o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te, kdež to rodič e s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m budou zastá vat ná zor, ž e tato volba je autonomnı́ zá lež itostı́ dı́tě te, do které by nemě li zasahovat. Formulovali jsme č tyř i hypoté zy: Hypotéza H . a : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě stř ednı́ š koly mě li rozhodovat rodič e. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě stř ednı́ š koly mě li rozhodovat rodič e. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) mě li rozhodovat rodič e. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . d : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) mě li rozhodovat rodič e. Hypotézu zamítáme. Vý sledky testová nı́ hypoté z ná s př ekvapily, poně vadž poznatky č eský ch a zahranič nı́ch vý zkumů zamě řený ch na zkoumá nı́ vlivu socioekonomické ho statusu rodiny na př ı́stup rodič ů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a už ıv́ ané strategie jsou pomě rně konzistentnı́ (srov. Hlaďo, 2010c). Vzhledem k velké mu množ stvı́ vlivů , které se do rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze promı́tajı́, zamě řı́me diskuzi na zvolená metodologická vý chodiska. V realizované m empirické m š etř enı́ jsme nepracovali se souhrnný m konstruktem socioekonomické ho statusu. Podle R. Hausera a J. Warrena (1996, s. 4) lze socioekonomický status de inovat jako promě nnou, která „charakterizuje postavenı́ lidı́, rodin, domá cnostı́, cenzovaný ch okrsků nebo jiný ch agregá tů s ohledem na jejich schopnost vytvá ř et nebo konzumovat statky ceně né danou společ nostı́ . . . Socioekonomický status mů ž e bý t tudı́ž indiková n dosaž ený m vzdě lá nı́m, zamě stnanecký m postavenı́m, sociá lnı́ tř ı́dou, př ı́jmem (nebo chudobou), bohatstvı́m nebo hmotný m majetkem – jako je vybavenı́ domá cı́mi spotř ebič i, sbı́rkami, domy, automobily, lodě mi nebo tituly z elitnı́ch vysoký ch š kol a univerzit“. M. Kreidl a L. Hoš ková (2008) upozorň ujı́, ž e v akademické m jazyce je vý raz socioekonomický status bě žně použ ıv́ á n jako zkratkovité označ enı́ které koliv


117

z promě nný ch, jako jsou vzdě lá nı́, zamě stná nı́, př ı́jem, nebo dokonce sociá lnı́ tř ı́da. Analyzované vý zkumné zprá vy bohuž el operacionalizaci pojmu socioekonomický status obvykle neposkytujı́, proto nelze jednoznač ně stanovit, který mi promě nný mi byl socioekonomický status tvoř en. V naš em vý zkumu jsme pracovali pouze s jednou promě nnou – nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m rodič ů. Stupně dosaž ené ho vzdě lá nı́ jsme pro ú č ely statistické ho testová nı́ slouč ili do tř ı́ kategoriı́: nižší vzdělání (zá kladnı́ vzdě lá nı́ a vyuč enı́ bez maturity), střední vzdělání (vyuč enı́ s maturitou a stř edoš kolské s maturitou) a vyšší vzdělání (vyš šı́ odborné vzdě lá nı́ a vysokoš kolské vzdě lá nı́). Př estož e je vzdě lá nı́ ve strati ikač nı́ch teoriı́ch př isuzová na klı́čová role (srov. Duncan, 1968), souč asné sociá lně -psychologické modely pracujı́ s ř adou dalš ı́ch promě nný ch (sociá lně -ekonomický pů vod, dosaž ený zamě stnanecký status rodič ů, mentá lnı́ schopnosti, š kolnı́ prospě ch, vzdě lanostnı́ a profesnı́ aspirace ž áka aj.), které by mohly mı́t potenciá lně vliv na ná zory otců a matek na postavenı́ jednotlivý ch akté rů př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Ve vý zkumu z roku 2009 (Hlaďo, 2009a) jsme zjistili, ž e se ž áci považ ujı́ za experty na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Na tomto zá kladě studovanı́ ž áci deklarovali postoj, ž e se chtě jı́ rozhodovat sami, nezá visle na rodič ı́ch, uč itelı́ch, vrstevnı́cı́ch a jiné m sociá lnı́m okolı́. U rodič ů jsme zjistili dva př ı́stupy. Prvnı́ č ást rodič ů uvá dě la ná zor, ž e by mě lo bý t rozhodová nı́ autonomnı́ zá lež itostı́ ž áka. Tito rodič e byli př esvě dč eni, ž e mohou své mu dı́tě ti př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pouze radit, doporuč ovat a př edá vat mu ž ivotnı́ zkuš enosti, pokud o takovou pomoc bude mı́t zá jem. Do rozhodová nı́ ž áků by vš ak nemě li vý razně ji zasahovat. Druhá č ást rodič ů se domnı́vala, ž e ž áci ješ tě nejsou pro toto rozhodová nı́ dostateč ně zralı́, a proto by se o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nemě li rozhodovat zcela sami. Rodič e byli př esvě dč eni, ž e majı́ dostateč né ž ivotnı́ zkuš enosti a znajı́ své potomky do té mı́ry, ž e jsou schopni jim jak adekvá tně poradit, tak vybrat vhodnou stř ednı́ š kolu č i povolá nı́. Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je podle D. Reay a S. Balla (1998) pro vě tš inu rodič ů př ı́liš dů lež itá na to, aby byla zcela ponechá na na dě tský ch preferencı́ch. Rozdı́ly v ná zorech ž áků a rodič ů jsme chtě li empiricky ově řit. Formulovali jsme hypoté zy: Hypotéza H . a : Zá ci se ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e domnı́vajı́, ž e volba stř ednı́ š koly by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e by mě li jako rodič e rozhodovat o volbě stř ednı́ š koly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Zá ci se ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e domnı́vajı́, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e by mě li jako rodič e rozhodovat o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) dı́tě te. Hypotézu přijímáme. V naš em vý zkumu se potvrdil jak prvnı́ př edpoklad, ž e se ž áci ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e domnı́vajı́, ž e volba stř ednı́ š koly a volba budoucı́ profese (povolá nı́) by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́, tak druhý př edpoklad, ž e se rodič e vı́ce než ž áci

118


domnı́vajı́, ž e by mě li rozhodovat o stř ednı́ š kole a budoucı́ profesi (povolá nı́) své ho dı́tě te. Mezi dě tmi a rodič i jsou patrné mezigenerač nı́ ná zorové rozdı́ly. Jejich př ı́činy se pokusı́me objasnit. Vysvě tlenı́ ve vztahu k ná zorů m ž áků nachá zı́me v teoriích ontogenetické psychologie, které popisuje J. Langmeier a D. Krejč ı́řová (2006, s. 161–162). Charakteristikou dospı́vá nı́ v oblasti vý voje sebepojetı́ je ú spě šná individuace. U jedinců př i nı́ dochá zı́ k dosaž enı́ psychické diferenciace, tedy schopnosti vnı́mat sebe sama jako psychicky odliš né ho od svý ch rodič ů a vrstevnı́ků , uvě domovat si a akceptovat omezenı́ a chyby rodič ů a př ijı́mat za sebe odpově dnost. Souč asně je dosahová no psychické nezá vislosti – schopnosti vnı́mat sebe sama jako jednajı́cı́ho nezá visle na druhý ch i na jejich mı́ně nı́ bez nepř imě řený ch pocitů ú zkosti nebo viny. Adolescent se usilovně snaž ı́ bý t sá m sebou, blı́žit se své mu ideá lu a vš echny své projevy zvolený m smě rem formovat. Jmenované charakteristiky adolescentů ve své m dů sledku pravdě podobně vedou k tomu, ž e se ve vztahu k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy chtě jı́ vidě t jako autonomnı́ bytosti. Př esto majı́ ž áci tendenci obracet se př i ř eš enı́ ú kolů spojený ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy primá rně na své rodič e (Hlaďo, 2012b) a jejich rady ve své m rozhodová nı́ využ ıv́ ajı́ (Sťastnová & Drahoň ovská , 2012). Toto dilema mezi autonomiı́ a zá vislostı́ ž áků doklá dajı́ také dalš ı́ vý zkumy provedené v č eské m prostř edı́ (srov. Walterová et al., 2009). Uvedené poznatky majı́ své pozitivnı́ i negativnı́ dů sledky. Touhu ž áků po vlastnı́ autonomii př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nevnı́má me jako než ádoucı́. Jak upozorň uje P. Macek (2003), tato skuteč nost má velký vý znam pro plá nová nı́ a zahá jenı́ cı́lově zamě řené ho jedná nı́ a je jednı́m z nejdů lež itě jš ı́ch faktorů , které ž áky vedou k formová nı́ zodpově dné ho chová nı́ ve vztahu k vlastnı́ budoucnosti, volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nevyjı́maje. Na druhé straně musı́me souhlasit s tvrzenı́m O. Cač ky (2000), podle ně hož skuteč ně nezá vislá volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nespoč ıv́ á pouze v mož nosti samostatné ho vý bě ru z vı́ce alternativ, ale vyž aduje př edevš ı́m zralou schopnost samostatné ho a uvá ž livé ho rozhodová nı́. „Vzhledem k tomu, ž e svý mi potenciá lnı́mi schopnostmi je dospı́vajı́cı́ vı́c dospě lý m, avš ak dosaž ený mi zkuš enostmi zatı́m spı́še dı́tě tem, je v tomto vý vojové m procesu obsaž en urč itý vnitř nı́ zá pas aspektů dě tskosti a dospě losti“ (Janoš ová , 2008, s. 215). Z teoriı́ karié rové ho vý voje a empirický ch poznatků o karié rové zralosti a př ipravenosti vı́me, ž e jedinci v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence ješ tě nejsou př ipraveni natolik, aby se mohli samostatně rozhodovat o konkré tnı́ profesi, respektive o stř ednı́ š kole. Pokud by bylo rozhodová nı́ ponechá no pouze na ž ákový ch preferencı́ch, bez korekce rodič ů, uč itelů nebo karié rový ch poradců , pravdě podobně by koneč né rozhodnutı́ ž áka nebylo zcela racioná lnı́ a z dlouhodobé ho hlediska by mohlo vé st ke š kolnı́ neú spě šnosti č i nespokojenosti se zvolenou vzdě lá vacı́ nebo profesnı́ drá hou. U ž áků zá kladnı́ch š kol je samostatné rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze založ ené na racioná lnı́ bá zi mož né pouze př i dostateč né a kvalitnı́ př ı́pravě ve š kole a v rodině . Ta by mě la zahrnovat jak pozná nı́ zá kladnı́ch principů karié rové ho rozhodová nı́, sebepozná nı́, znalost vlivů pů sobı́cı́ch na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, schopnost pracovat s informač nı́mi zdroji a využ ıv́ at poradenské služ by, tak orientaci na trhu prá ce a ve vzdě lá vacı́m systé mu.


119

Rodič e si na rozdı́l od ž áků , dı́ky rozvinutě jš ı́ schopnosti anticipace, uvě domujı́ mož ná rizika, která jsou s rozhodnutı́m o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze do budoucnosti spojena. U rodič ů se projevuje tendence ochrá nit své potomky př ed š patný m rozhodnutı́m. Poně vadž v dotaznı́cı́ch respondenti hodnotili udá losti retrospektivně , tedy až po uskuteč ně né m rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, dospě li jsme k zá vě ru, ž e se zı́skaná zkuš enost mohla promı́tnout i do ná zorů rodič ů na otá zku, kdo by mě l o volbě stř ednı́ š koly a profese dı́tě te rozhodovat. Rodič e, kteř ı́ hodnotili potenciá l ž áků pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jako nedostateč ný č i omezený, popř ı́padě vnı́mali své dě ti v prů bě hu rozhodová nı́ jako má lo aktivnı́, mohli dospě t k zá vě ru, ž e by se ž áci nemě li rozhodovat zcela autonomně , a hlavnı́ zodpově dnost za rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze brali na sebe.

120


121

Kapitola 6 Sociální vlivy působící na rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze

Po zhodnocenı́ ná zorů ž áků a jejich rodič ů na roli akté rů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zamě řı́me pozornost na samotný rozhodovacı́ proces. Jak uvá dı́ O. Cač ka (2000, s. 282), př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nehraje roli jen jeden faktor, ale vž dy je to vzá jemně propojený komplex vnitř nı́ch a vně jš ı́ch č initelů s odliš nou vahou. Ně kteř ı́ vý zkumnı́ci rozliš ujı́ př i studiu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mezi zdroji vlivů a zdroji informacı́. Ve skuteč nosti je vš ak velmi obtı́žné obě slož ky izolovat (srov. White, 2007). Abychom zjistili, které sociá lnı́ vlivy se do rozhodová nı́ ž áků skuteč ně promı́tajı́, polož ili jsme jim v dotaznı́ku otá zku: Kdo a jak moc tě ovlivnil při rozhodování, kam po základní škole? Stejné informace jsme zjiš ťovali v dotaznı́cı́ch urč ený ch rodič ům, abychom mohli pohledy obou akté rů rozhodovacı́ho procesu porovnat. Rodič e se mě li vyjá dř it k otá zce: Kdo a jak ovlivnil Vaše dítě při rozhodování, kam po základní škole? Zá ci i rodič e mě li vyjá dř it svů j ná zor na vliv dvaná cti sociá lnı́ch zdrojů , př ič emž mohli uvé st i jiné vlivy, které vnı́mali jako vý znamné , ale v dotaznı́ku nebyly explicitně uvedeny. Své odpově di mohli respondenti zaznamenat na tř ı́bodové š ká le se š ká lový mi mož nostmi: 1 – ž ádný vliv; 2 – malý vliv; 3 – velký vliv. Polož ka v dotaznı́ku zjiš ťovala pouze mı́ru vlivu sociá lnı́ho zdroje na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áka, a nikoliv jeho polaritu. Vliv vyjadř ovaný respondenty tudı́ž mohl mı́t jak pozitivnı́, tak negativnı́ podobu.

122

6 Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze

Položka č. (dotazník pro žáky): Kdo a jak moc tě ovlivnil při rozhodování, kam po základní škole? (Odpovědi prosím zakroužkuj v každém řádku; pokud nemáš sourozence, napiš ve třetím řádku nulu) Položka

Vliv na rozhodnutí

.

Já sám/sama

.

Rodiče

.

Sourozenci

.

Jiní příbuzní

.

Kamarádi

.

Přátelé ze sociálních sítí

.

Učitelé (jiní než třídní)

.

Třídní učitel/ka

.

Výchovný poradce

.

Školní psycholog Poradce z pedagogicko-psychologické poradny

. .

– žádný vliv

– malý vliv

Odborník z úřadu práce

Někdo jiný (napiš kdo a míru jeho vlivu zaznamenej do dalších řádků): . . .

– velký vliv

123

Položka č. (dotazník pro rodiče): Kdo a jak moc ovlivnil Vaše dítě při rozhodování, kam po základní škole? (Odpovědi prosím zakroužkujte v každém řádku; pokud Vaše dítě nemá sourozence, napište ve třetím řádku nulu) Položka

Vliv na rozhodnutí

.

Dítě se rozhodlo samo

.

Já sám/sama nebo druhý rodič

.

Sourozenci

.

Jiní příbuzní

.

Kamarádi

.


.


.

Třídní učitel/ka

.

Výchovný poradce

.

Školní psycholog Poradce z pedagogicko-psychologické poradny

. .

– žádný vliv

– malý vliv

– velký vliv


Někdo jiný (napište kdo a míru jeho vlivu zaznamenejte do dalších řádků): . . .

U vš ech nabı́zený ch mož nostı́ jsme vypoč etli vá ž ený aritmetický prů mě r, který vyjadř uje index subjektivnı́ mı́ry vlivu sociá lnı́ho zdroje. Nejniž šı́ hodnota, které mohl index nabý t, je 1, což znamená , ž e př ı́sluš ný sociá lnı́ zdroj nemě l na rozhodová nı́ respondentů o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v prů mě ru ž ádný vliv. Index mohl nabý t nejvý še hodnoty 3. V tomto př ı́padě mě l sociá lnı́ zdroj na rozhodová nı́ respondentů v prů mě ru velký vliv. Podrobné informace s absolutnı́mi a relativnı́mi č etnostmi odpově dı́ obou skupin respondentů , indexy mı́ry vlivu sociá lnı́ch zdrojů , charakteristiky polohy a variability jsou uvedeny v Tabulce 6.1 (žáci) a Tabulce 6.2 (rodiče). Gra ickou formou jsou odpovědi žáků zachyceny v Obrá zku 6.1 a odpovědi rodičů v Obrá zku 6.2. Obrá zek 6.3 př iná š ı́ srovná nı́ ná zorů ž áků a jejich rodič ů na sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na rozhodnutı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Korelace odpově dı́ ž áků na vliv vybraný ch sociá lnı́ch zdrojů př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jsou uvedeny v Př ı́loze 5. Názor žáků a rodičů na prvních pět sociálních zdrojů, které ovlivnily rozhodování žáků při volbě další vzdělávací a profesní dráhy, se neliší. Na prvnı́m

124


Tabulka 6.1 Sociální vlivy působící na volbu další vzdělávací a profesní dráhy žáků (pohled žáků)


n

– Žádný vliv – Malý vliv – Velký vliv Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (ni ) (%)

Žák

,

,

,

Rodiče

,

,

,

Sourozenci

,

,

,

Jiní příbuzní

,

,

,

Kamarádi

,

,

,


,

,

,


,

,

,

Třídní učitel

,

,

,

Výchovný poradce

,

,

,

Školní psycholog

,

,

,

Poradce z PPP

,

,

,


,

,

,

% interval Pořadí na spolehlivosti základě (pro M) indexu vlivu

Mod(x)

Med(x)

Index vlivu (M)

SD

Žák

velký vliv

velký vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Rodiče

malý vliv

malý vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Sourozenci

žádný vliv žádný vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Jiní příbuzní

žádný vliv

malý vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Kamarádi

malý vliv

malý vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Přátelé ze sociálních sítí žádný vliv žádný vliv

,

,

( ,

; ,

)

.




,

,

( ,

; ,

)

.

Třídní učitel


,

,

( ,

; ,

)

.

Výchovný poradce


,

,

( ,

; ,

)

.

Školní psycholog


,

,

( ,

; ,

)

.

Poradce z PPP


,

,

( ,

; ,

)

.



,

,

( ,

; ,

)

.

mı́stě se podle indexu vlivu umı́stil žák, na druhé m mı́stě rodiče a na tř etı́m kamarádi, č tvrtou pozici obsadili jiní příbuzní a pá té mı́sto sourozenci (Tabulka 6.3). U žáků na dalš ı́ch pozicı́ch se sestupnou tendencı́ za sourozenci ná sledujı́: 6) uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́); 7) tř ı́dnı́ uč itelé ; 8) vý chovný poradce; 9) poradce z pedagogicko-psychologické poradny; 10) odbornı́k z ú ř adu prá ce; 11) př átelé ze sociá lnı́ch sı́tı́ a 12) š kolnı́ psycholog.

6.1 Rozhodnutı́ ž áka

125

Obrázek 6.1. Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (pohled ž áků )

V př ı́padě rodičů pozice ná sledujı́cı́ po sourozencı́ch obsadili: 6) tř ı́dnı́ uč itelé ; 7) poradce z pedagogicko-psychologické poradny; 8) uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́) a vý chovný poradce; 9) odbornı́k z ú ř adu prá ce; 10) š kolnı́ psycholog a 11) př átelé ze sociá lnı́ch sı́tı́. V ná sledujı́cı́m textu podobně ji rozebereme poznatky o sociá lnı́ch vlivech, které se promı́tajı́ do rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, jež jsme zı́skali podrobnou analý zou dat z dotaznı́ků pro ž áky a rodič e.

6.1

Rozhodnutí žáka

Nejvě tš ı́ vliv př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze žáci v dotaznı́kové m š etř enı́ př isuzovali sami sobě (M = , ; SD = , ). Vlastnı́ rozhodnutı́ se u ž áků na zá kladě indexu vlivu umı́stilo na prvnı́m mı́stě . Zá ci zá kladnı́ch š kol se v 91,2 % domnı́vali, ž e mě li př i rozhodová nı́ „kam po zá kladnı́ š kole“ velký vliv, v 8,2 % př ı́padů malý vliv a pouze 0, 5 % respondentů uvedlo, ž e nemě li na rozhodnutı́ ž ádný vliv. Tato zjiš tě nı́ do velké mı́ry korespondujı́ s deklarovaný mi ná zory ž áků , kdo by mě l př i volbě stř ednı́ š koly a profese (povolá nı́) v rodině rozhodovat (viz Kapitola 5 – Ná zory ž áků a rodič ů na roli akté rů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy).

126


Tabulka 6.2 Sociální vlivy působící na volbu další vzdělávací a profesní dráhy žáků (pohled rodičů)


n

– Žádný vliv – Malý vliv – Velký vliv Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (ni ) (%)

Žák

,

,

,

Rodiče

,

,

,

Sourozenci

,

,

,

Jiní příbuzní

,

,

,

Kamarádi

,

,

,


,

,

,


,

,

,

Třídní učitel

,

,

,

Výchovný poradce

,

,

,

Školní psycholog

,

,

,

Poradce z PPP

,

,

,


,

,

,

% interval Pořadí na spolehlivosti základě (pro M) indexu vlivu

Mod(x)

Med(x)

Index vlivu (M)

SD

Žák

velký vliv

velký vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Rodiče

malý vliv

malý vliv

,

,

( ,

; ,

)

.

Sourozenci


,

,

( ,

; ,

)

.

Jiní příbuzní


,

,

( ,

; ,

)

.

Kamarádi


,

,

( ,

; ,

)

.

Přátelé ze sociálních sítí žádný vliv žádný vliv

,

,

( ,

; ,

)

.




,

,

( ,

; ,

)

.

Třídní učitel


,

,

( ,

; ,

)

.

Výchovný poradce


,

,

( ,

; ,

)

.

Školní psycholog


,

,

( ,

; ,

)

.

Poradce z PPP


,

,

( ,

; ,

)

.



,

,

( ,

; ,

)

.

Pro ú plnost je tř eba dodat, ž e chlapci a dı́vky majı́ na svů j vliv př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze shodné ná zory (χ ( ) = 1,642; p = , ). Ná zory ž áků se neodliš ujı́ ani podle struktury rodiny, v nı́ž ž ijı́, konkré tně zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, č i pouze s jednı́m z rodič ů (χ ( ) = 5,569; p = , ). Rovně ž rodiče se domnı́vali, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byla nejvı́ce ovlivně na vlastnı́m rozhodnutı́m ž áka (M = , ; SD = , ). Velký vliv ž ákovi př isuzovalo 78,0 % rodič ů, malý vliv 18,6 % rodič ů a ž ádný vliv 3,4 % rodič ů. Otcové

6.2 Rodič e

127

Obrázek 6.2. Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (pohled rodič ů)

a matky mě li na vliv ž áka př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy stejné ná zory (χ ( ) = , ; p = 0,066). Dá le jsme porovnali ná zory otců a matek na tento sociá lnı́ zdroj vlivu podle jejich nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́. Aby byly splně ny podmı́nky dobré aproximace, slouč ili jsme př ı́buzné kategorie vzdě lá nı́ rodič ů, a to základní a vyučen bez maturity (niž šı́ vzdě lá nı́); vyučen s maturitou a středoškolské s maturitou (stř ednı́ vzdě lá nı́); vyšší odborné a vysokoškolské (vyš šı́ vzdě lá nı́). Souvislost mezi deklarovaný m ná zorem otců (χ ( ) = , ; p = , ) a matek (χ ( ) = , ;p= , ) na vliv vlastnı́ho rozhodnutı́ ž áka na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a jejich nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se neproká zala. Poně vadž byly v odpově dı́ch ž áků a rodič ů identi iková ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,190), provedli jsme test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry. Pro testová nı́ jsme sestrojili č tyř polnı́ tabulku ze š ká lový ch kategoriı́ velký vliv a malý vliv (pozn.: kategorie žádný vliv nenı́ v testu zohledně na). Ze srovná nı́ odpově dı́ ž áků a rodič ů se ukazuje, ž e ž áci si př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př isuzujı́ vě tš ı́ vliv, než je jim př isuzová n ze strany rodič ů (p < , ).

128


Pozn.: Cı́m vyš šı́ je hodnota indexu vlivu, tı́m vě tš ı́ je vliv dané ho sociá lnı́ho zdroje na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Obrázek 6.3. Ná zory ž áků a jejich rodič ů na sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (srovná nı́ na zá kladě indexu vlivu)

6.2 Rodič e

129

Tabulka 6.3 Pořadí vlivu sociálních zdrojů podle hodnocení žáků a rodičů (sestavené na základě indexu vlivu)

Sociální zdroje vlivů podle hodnocení Pořadí

6.2

Žáků

Rodičů

.

Žák

Žák

.

Rodiče

Rodiče

.

Kamarádi

Kamarádi

.

Jiní příbuzní

Jiní příbuzní

.

Sourozenci

Sourozenci

.


Třídní učitel

.

Třídní učitel

Poradce z PPP

.

Výchovný poradce

Učitelé (jiní než třídní); výchovný poradce

.

Poradce z PPP


.


Školní psycholog

.



.

Školní psycholog

Rodiče

Vliv rodič ů na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy se u žáků umı́stil na druhé m mı́stě . Vezmeme-li v ú vahu hodnoty indexu vlivu (M = 2,36; SD = , ) a modu (Tabulka 6.1), mů ž eme konstatovat, ž e ž áci rodič ům př ipisujı́ spı́še malý vliv. Rodič ům př isuzovalo velký vliv 40,3 % ž áků . Vı́ce než polovina ž áků (55,5 %) vš ak uvedla, ž e rodič e mě li na jejich rozhodnutı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy malý vliv, a 4,1 % ž áků rodič ům nepř iznalo ž ádný vliv. Ná zory ž áků na vliv rodič ů na jejich rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze se neliš ı́ ani podle pohlavı́ respondentů (χ ( ) = , ; p = 0,761), ani na zá kladě skuteč nosti, zdali ž ák ž il v době sbě ru dat v rodině s obě ma rodič i, nebo pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ; p = 0,135). Podrobně jš ı́ analý zou dat jsme dospě li k poznatku, ž e ž áci byli podle své ho vlastnı́ho př esvě dč enı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m vı́ce než pů sobenı́m rodič ů (p < , ). Vztah mezi obě ma promě nný mi lze kvanti ikovat pomocı́ korelač nı́ analý zy, která proká zala velmi slabou negativnı́ asociaci (rs = 0,193; p < , ). Tento vý sledek lze interpretovat tak, ž e č ı́m vyš šı́ vliv ž áci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př ipisujı́ sami sobě , tı́m niž šı́ vliv jsou ochotni př iznat svý m rodič ům. Na druhé m mı́stě se rodič e umı́stili rovně ž v př ı́padě odpově dı́ zá konný ch zá stupců ž áků – rodičů. Podle indexu vlivu (M = 2,25; SD = , ) a modu (Tabulka 6.2) si rodič e př ipisujı́ spı́še malý vliv na rozhodnutı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Podrobně jš ı́ informace př iná š ejı́ relativnı́ č etnosti odpově dı́ na otá zku, jak moc rodič e ovlivnili ž áka př i rozhodová nı́ „kam po zá kladnı́ š kole“. Velký vliv na ž áka př i volbě

130


Tabulka 6.4 Reziduální analýza názorů otců na svůj vliv při volbě další vzdělávací a profesní dráhy žáka (standardizovaná Pearsonova rezidua)

Standardizovaná Pearsonova rezidua Vzdělání otce Nižší vzdělání

– Žádný vliv ,

– Malý vliv

– Velký vliv

− ,

− ,

+ Střední vzdělání

− ,

,

− ,

Vyšší vzdělání

− ,

− ,

,

dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mě li rodič e podle jejich vlastnı́ho ná zoru v 34,2 %, malý vliv v 56,3 % a v 9,5 % rodič e uvedli, ž e na rozhodová nı́ ž áka nemě li ž ádný vliv. V odpově dı́ch otců a matek nebyly proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Dá le jsme porovnali ná zory otců a matek podle nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́. Aby byly splně ny podmı́nky dobré aproximace, slouč ili jsme př ı́buzné kategorie vzdě lá nı́ rodič ů, a to základní a vyučen bez maturity (niž šı́ vzdě lá nı́); vyučen s maturitou a středoškolské s maturitou (stř ednı́ vzdě lá nı́); vyšší odborné a vysokoškolské (vyš šı́ vzdě lá nı́). Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t se proká zala souvislost mezi deklarovaný m ná zorem otců na svů j vliv na rozhodnutı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m (χ ( ) = , ;p< , ; Cram. V = 0,232). Sı́la zá vislosti promě nný ch vyjá dř ená Cramé rový m koe icientem je vš ak slabá . Prů zkum nestandardizovaný ch Pearsonový ch reziduı́ uká zal, ž e otcové s niž šı́m vzdě lá nı́m se př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e na rozhodová nı́ ž áků nemě li ž ádný vliv, otcové se stř ednı́m vzdě lá nı́m se domnı́vajı́, ž e mě li malý vliv, a otcové s vyš šı́m vzdě lá nı́m velký vliv. U vš ech uvedený ch mož nostı́ byla na hladině vý znamnosti 0,001 pozorovaná č etnost vý znamně vě tš ı́ než č etnost oč eká vaná . Př esně jš ı́ informaci jsme zı́skali po standardizaci dat. Z Tabulky 6.4 se standardizovaný mi Pearsonový mi rezidui je patrný statisticky vý znamný rozdı́l na hladině vý znamnosti 0,05 mezi pozorovaný mi a oč eká vaný mi č etnostmi pouze u otců s niž šı́m vzdě lá nı́m, kteř ı́ se př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž áka nemě li ž ádný vliv. Odpově di podle nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ se liš ily také u matek (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,092). Prů zkumem nestandardizovaný ch Pearsonový ch reziduı́ jsme u matek dospě li k obdobné mu poznatku jako v př ı́padě otců . Matky s niž šı́m vzdě lá nı́m se př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e na rozhodová nı́ ž áků nemě ly ž ádný vliv, matky se stř ednı́m vzdě lá nı́m se domnı́vajı́, ž e mě ly malý vliv, a matky s vyš šı́m vzdě lá nı́m se domnı́vajı́, ž e mě ly velký vliv (pozorovaná č etnost byla na hladině vý znamnosti 0,001 vý znamně vě tš ı́ než č etnost oč eká vaná ). Z Tabulky 6.5 se standardizovaný mi Pearsonový mi rezidui je zř ejmé , ž e se matky vý znamně ji nepř iklá ně jı́ k ž ádné mu ná zoru. Pouze u matek s vyš šı́m vzdě lá nı́m je u odpově di

6.3 Kamará di

131

Tabulka 6.5 Reziduální analýza názorů matek na svůj vliv při volbě další vzdělávací a profesní dráhy žáka

Standardizovaná Pearsonova rezidua Vzdělání matky

– Malý vliv

– Velký vliv

Nižší vzdělání

,

− ,

− ,

Střední vzdělání

,

,

− ,

− ,

− ,

,

Vyšší vzdělání

– Žádný vliv

–

„ž ádný vliv“ na hladině vý znamnosti 0,05 pozorovaná č etnost vý znamně niž šı́ než č etnost oč eká vaná . Dalš ı́ statistické testová nı́ smě řovalo k porovná nı́ ná zorů zá konný ch zá stupců ž áků na dva nejvý znamně jš ı́ sociá lnı́ vlivy – vlastnı́ rozhodnutı́ ž áka a vliv rodič ů. Rodič e se domnı́vajı́, ž e jejich potomci jsou př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než jejich pů sobenı́m (p < , ). Statisticky vý znamné rozdı́ly byly u popisované ho sociá lnı́ho vlivu – vlivu rodič ů – dá le proká zá ny v odpově dı́ch ž áků a rodič ů (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,116). Na zá kladě vý stupů reziduá lnı́ analý zy jsme formulovali nulovou hypoté zu, ž e si rodič e př ipisujı́ na rozhodnutı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze shodný vliv, jako je jim př ipisová n ze strany ž áků . Na zá kladě jednostranné ho testu mezi dvě ma pomě ry (pro testová nı́ jsme sestrojili č tyř polnı́ tabulku z kategoriı́ velký vliv a malý vliv) nulovou hypoté zu zamı́tá me (p < ,05) a př ijı́má me alternativnı́ hypoté zu – rodič e si př ipisujı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy ž áka vě tš ı́ vliv, než je jim př ipisová n ze strany ž áků . Podrobně jš ı́ analý zou statistický ch dat jsme rovně ž zjistili, ž e rodič e ovlivň ujı́ podle vyjádření žáků jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce než kamará di, př ı́buznı́, sourozenci, uč itelé , tř ı́dnı́ uč itelé , vý chovnı́ poradci, poradci z pedagogicko-psychologické poradny, př átelé ze sociá lnı́ch sı́tı́ a š kolnı́ psychologové (u vš ech jmenovaný ch sociá lnı́ch vlivů bylo p < , ). Pro ú plnost dodá vá me, ž e jsme ke shodný m poznatků m dospě li testová nı́m odpově dı́ rodič ů.

6.3

Kamarádi

Za rodič i se na tř etı́m mı́stě u žáků umı́stili kamará di (M = , ; SD = , ). Velký vliv př isuzovalo př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy kamará dů m pouze 9,6 % ž áků . Té mě ř polovina ž áků (48,5 %) se domnı́vala, ž e na jejich rozhodnutı́ mě li kamará di malý vliv a 41,9 % ž áků uvedlo, ž e kamará di nemě li ž ádný vliv. Chlapci a dı́vky hodnotili vliv kamará dů na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozdı́lně (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,124). Hypoté zu formulovanou na podkladě vý sledků reziduá lnı́ analý zy, ž e na rozhodová nı́ dı́vek

132


majı́ kamará di vě tš ı́ vliv než na rozhodová nı́ chlapců , jsme vš ak zamı́tli (p = , ). Statisticky vý znamný vztah se neproká zal u ž áků ani mezi hodnocenı́m vlivu kamará dů na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a strukturou rodiny (χ ( ) = 10,451; p = , ). Hypoté zu, ž e ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em jsou svý mi kamará dy př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ovlivně ni vı́ce než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i, zamı́tá me. Na zá kladě indexu vlivu se na tř etı́m mı́stě umı́stili kamará di rovně ž v odpově dı́ch rodičů (M = 1,50; SD = , ). Rodič e kamará dů m – ve srovná nı́ se ž áky – př ipisovali v prů mě ru menš ı́ mı́ru vlivu na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků , př ič emž nejvyš šı́ č etnost mě la kategorie „ž ádný vliv“. V 10,2 % mě li podle vyjá dř enı́ rodič ů kamará di na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áka velký vliv, ve 29,7 % malý vliv a v 60,0 % ž ádný vliv. Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e kamará di nemajı́ na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž ádný vliv (p < , ).

6.4

Jiní příbuzní

Za vlivem kamará dů se v př ı́padě ž áků (M = 1,58; SD = , ) i rodič ů (M = 1,48; SD = , ) na č tvrté m mı́stě umı́stili jinı́ př ı́buznı́. Tato skupina zahrnuje š irš ı́ rodinu (prarodič e, tety, strý ce, bratrance, sestř enice aj.). Z dotá zaný ch žáků se jich v naš em vý zkumu pouze 7,1 % domnı́valo, ž e to byli jinı́ př ı́buznı́, kdo je př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vý znamně ovlivnil. Zá ci jiný m př ı́buzný m př ipisovali malý vliv ve 43,5 %. Té mě ř polovina dotá zaný ch ž áků (49,4 %) vš ak tomuto sociá lnı́mu zdroji nepř isoudila ž ádný vliv. Z pohledu rodičů mě li jinı́ př ı́buznı́ na rozhodová nı́ ž áků velký vliv v 11,8 %, malý vliv v 24,8 % a ž ádný vliv v 63, 5 %. Pohled chlapců a dı́vek na vliv tohoto sociá lnı́ho zdroje se neliš il (χ ( ) = , ; p < , ). Dá le nebyl proká zá n vztah ná zoru ž áků na vliv jiný ch př ı́buzný ch na jejich rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze se strukturou rodiny, v nı́ž ž ili (χ ( ) = , ;p < , ). Prů zkumem kontingenč nı́ tabulky s využ itı́m standardizovaný ch Pearsonový ch reziduı́ jsme vš ak dospě li k zajı́mavé mu zjiš tě nı́, ž e ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s jednı́m rodič em a jeho nový m druhem (druž kou) př ipisujı́ jiný m př ı́buzný m velký vliv své na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (pozorovaná č etnost byla na hladině vý znamnosti 0,05 vý znamně vě tš ı́ než č etnost oč eká vaná ). Srovnali jsme také deklarované ná zory ž áků a rodič ů. Pohled ž áků a rodič ů na vliv jiný ch př ı́buzný ch na rozhodová nı́ ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vykazoval statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = 60,565; p < , ; Cram. V = 0,201). Zá ci jiný m př ı́buzný m př ipisujı́ vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, než se domnı́vajı́ rodič e (p < , ).

6.7 Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́

6.5

133

Sourozenci

Svou roli v procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zastá vajı́ také sourozenci, kteř ı́ se u žáků umı́stili na pá té m mı́stě (M = , ; SD = , ). Vı́ce než dvě tř etiny ž áků (65,1 %) se př iklonily k ná zoru, ž e sourozenci nemě li na jejich rozhodnutı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž ádný vliv. Velký vliv deklarovalo jen 7,4 % ž áků a malý vliv 27,5 %. V ná zorech chlapců a dı́vek byly identi iková ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,123), př ič emž dı́vky př ipisujı́ sourozenců m vě tš ı́ mı́ru vlivu než chlapci (p < , ; pozn.: pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie velký vliv a malý vliv). Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i př isuzujı́ sourozenců m shodný vliv na jejich rozhodová nı́ o tom, kam po zá kladnı́ š kole, jako ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = 1,054; p = , ; Cram. V = 0,044). V př ı́padě rodičů se vliv sourozenců na rozhodová nı́ ž áků umı́stil rovně ž na pá té m mı́stě (M = 1,47; SD = , ). Z dotá zaný ch rodič ů 65,1 % uvedlo ná zor, ž e na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků nemě li sourozenci ž ádný vliv. Velký vliv př isoudilo sourozenců m jen 7,4 % rodič ů a malý vliv 27,5 % rodič ů. V ná zorech otců a matek na vliv sourozenců na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nebyly statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = 0,879; p = , ). Srovná nı́m ná zorů ž áků a rodič ů (pro testová nı́ byla sestrojena č tyř polnı́ tabulka z kategoriı́ velký vliv a malý vliv) se s rizikem omylu nejvý še 5 % proká zalo, ž e rodič e př ipisujı́ sourozenců m vě tš ı́ mı́ru vlivu na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, než je sourozenců m př ipisová n ze strany ž áků (p < ,05).

6.6

Učitelé a kariéroví poradci

Popisná statistika ukazuje, ž e v hodnocenı́ žáků se za sourozenci umı́stili jinı́ uč itelé než tř ı́dnı́ (M = 1,40; SD = , ), dá le tř ı́dnı́ uč itelé (M = 1,39; SD = , ), vý chovnı́ poradci (M = , ; SD = , ), poradci z pedagogicko-psychologický ch poraden (M = , ; SD = 0,58) a odbornı́ci z ú ř adu prá ce (M = 1,25; SD = , ). Ze vš ech sociá lnı́ch zdrojů se na poslednı́ př ı́čce umı́stil š kolnı́ psycholog (M = 1,10; SD = , ). Př i hodnocenı́ vš ech jmenovaný ch sociá lnı́ch vlivů bylo nejč astě jš ı́ odpově dı́ ž áků , ž e na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nemě ly ž ádný vliv (Tabulka 6.1). Rodiče př ipisovali vyš šı́ vliv na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze tř ı́dnı́m uč itelů m (M = 1,40; SD = , ), kteř ı́ byli ná sledová ni poradci z pedagogicko-psychologický ch poraden (M = 1,38; SD = , ), uč iteli (jiný mi než tř ı́dnı́mi) (M = , ; SD = , ) a vý chovný mi poradci (M = 1,34; SD = , ), odbornı́ky z ú ř adu prá ce (M = 1,28; SD = , ) a š kolnı́m psychologem (M = , ; SD = , ).

134

6.7


Kamarádi ze sociálních sítí

Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ se v pohledu žáků umı́stili na př edposlednı́m, tj. jedená cté m mı́stě (M = 1,15; SD = , 42). Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ nemě li na rozhodová nı́ ž áků v 86,9 % ž ádný vliv. V 11,2 % ž áci uvá dě li malý vliv a jen ve 2,0 % velký vliv. Zá ci jsou tedy doposud ovlivň ová ni vı́ce kamará dy, se který mi jsou v př ı́mé interakci, než kamará dy ze sociá lnı́ch sı́tı́, s nimiž udrž ujı́ virtuá lnı́ vztahy (p < , ; pozn.: pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie velký vliv a malý vliv). K doplně nı́ informacı́ uvá dı́me, ž e v hodnocenı́ chlapců a dı́vek nejsou statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Index vlivu kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ u rodičů nabý vá hodnoty M = 1,24 (SD = , ). Znamená to, ž e rodič e v prů mě ru př ipisovali tomuto sociá lnı́mu zdroji nepatrně vyš šı́ vliv než samotnı́ ž áci. Rodič e byli př esvě dč eni, ž e kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ nemě li na rozhodová nı́ ž áků v 84,0 % ž ádný vliv. Malý vliv tomuto sociá lnı́mu zdroji př isoudilo 8,3 % rodič ů a velký vliv 7,6 % rodič ů. Mezi hodnocenı́m vlivu kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ a pohlavı́m rodič ů nebyl proká zá n statisticky vý znamný vztah (χ ( ) = 2,700; p = , ). Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t byl v ná zorech ž áků a rodič ů na vliv kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ na rozhodnutı́ ž áků , kam po zá kladnı́ š kole, proká zá n statisticky vý znamný rozdı́l (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,248). Hypoté zu, ž e rodič e př ipisujı́ kamará dů m ze sociá lnı́ch sı́tı́ na rozhodnutı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vě tš ı́ vliv, než je vliv reá lný (deklarovaný ž áky), vš ak zamı́tá me (p = , ; pozn.: pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie velký vliv a malý vliv).

6.8

Jiné sociální zdroje

Př estož e mohli respondenti uvé st i jiné sociá lnı́ zdroje, které pů sobily na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, té to mož nosti využ ilo jen 24 ž áků (3,1 %) a 32 rodič ů (4,1 %). Žáci z dalš ı́ch zdrojů vlivu jmenovali partnera/partnerku, uč itele na zá kladnı́ umě lecké š kole, uč itele jazyků aj. Spı́še než zdroje vlivů ž áci ve volný ch odpově dı́ch uvá dě li zdroje informacı́ (např. dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch, internetové strá nky š kol), př ı́padně krité ria, na jejichž zá kladě se o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovali (např. zá liby, oborové zamě řenı́, uplatně nı́ na trhu prá ce, vzdá lenost š koly od bydliš tě , kvalita š koly, vzdě lanostnı́ aspirace). Rodiče do dotaznı́ků zaznamenali analogické informace jako ž áci. Vyskytly se rovně ž odpově di, které umož ňujı́ rozš ı́řit poznatky o sociá lnı́ch vlivech pů sobı́cı́ch na rozhodová nı́ ž áků . Ně kteř ı́ ž áci byli podle ná zoru rodič ů ovlivně ni pů sobenı́m masmé diı́ (jeden respondent např ı́klad uvedl sledová nı́ televiznı́ch poř adů o vař enı́ a gastronomii), př áteli rodič ů, trené rem, č leny sportovnı́ho oddı́lu, zubnı́m lé kař em nebo dě tskou lé kař kou. Rodič e mě li tendenci sdě lovat realizá torů m vý zkumu i své postoje – jedna matka vyjá dř ila myš lenku, ž e „kaž dé ovlivň ová nı́ je š patné , vž dy se ovlivniteli vrá tı́“.

6.9 Identi ikace ž áků s profesı́ rodič ů a jiný ch č lenů rodiny

135

Tabulka 6.6 Identi ikace žáků s profesí rodičů a jiných členů rodiny

Odpověď

Žáci celkem Chlapci Dívky Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%) četnost (ni ) četnost (%) četnost (ni ) četnost (%)

Jako můj otec Jako moje matka

, ,

, ,

, ,

Jako některý z mých příbuzných Něco úplně jiného než rodiče a příbuzní Nevím

,

,

,

,

,

,

,

,

,

Celkem

,

,

Mod(x)

Něco úplně jiného než rodiče a příbuzní

Něco úplně jiného než rodiče a příbuzní

, Něco úplně jiného než rodiče a příbuzní

Z volný ch odpově dı́ lze vyvodit zá vě r, ž e ně kteř ı́ ž áci a rodič e nejsou ve své m uvaž ová nı́ schopni striktně rozliš ovat mezi sociá lnı́mi vlivy, zdroji informacı́ a krité rii rozhodová nı́. To ná s vede k otá zce, zdali se hodnocenı́ respondentů u vš ech nabı́zený ch zdrojů vž dy vztahovalo k mı́ře jejich vlivu.

6.9

Identi ikace žáků s profesí rodičů a jiných členů rodiny

Zá jem o profesi je č asto spojen s mož nostı́ blı́že se s nı́ sezná mit a vytvoř it si o nı́ konkré tně jš ı́ př edstavu, ať již prostř ednictvı́m vlastnı́ zkuš enosti, nebo jejı́m vykoná vá nı́m v rodině č i vý znamné m sociá lnı́m okolı́. Zá ci si vš ı́majı́ osob vykoná vajı́cı́ch urč itou pracovnı́ č innost a stavı́ si je jako vzory své budoucı́ profesnı́ aktivity. Do jaké mı́ry se ž áci identi ikujı́ s profesı́ svý ch rodič ů nebo jiný ch č lenů rodiny, jsme v dotaznı́ku zjiš ťovali ná sledujı́cı́ polož kou: Položka č. (dotazník pro žáky): Po ukončení střední školy chci dělat: . . . . .

takovou práci jako můj otec takovou práci jako moje matka takovou práci jako některý z mých příbuzných něco úplně jiného než rodiče a příbuzní nevím

Z celkové ho poč tu dotá zaný ch ž áků jich 8,4 % chtě lo vykoná vat stejnou prá ci jako otec a pouze 2,6 % jako matka. Identickou prá ci jako ně který z jiný ch př ı́buzný ch by chtě lo po ukonč enı́ stř ednı́ š koly vykoná vat 14,0 % ž áků . Té mě ř tř i č tvrtiny ž áků vš ak uvedly, ž e chtě jı́ dě lat ú plně jinou prá ci než jejich rodič e nebo jinı́ př ı́buznı́.

136


Obrázek 6.4. Identi ikace ž áků s profesı́ rodič ů a jiný ch č lenů rodiny

V Tabulce 6.6 a Obrá zku 6.4 jsou zachyceny absolutnı́ a relativnı́ č etnosti odpově dı́ od vš ech respondentů , ale i separá tnı́ odpově di chlapců a dı́vek. Z popisné statistiky mů ž eme uvé st, ž e 12,8 % chlapců by chtě lo vykoná vat stejnou prá ci jako jejich otec, kdež to dı́vky by chtě ly vykoná vat stejnou prá ci jako otec pouze ve 4,5 %. O ně co má lo vı́ce dı́vek (3,3 %) než chlapců (1,6 %) by po ukonč enı́ stř ednı́ š koly chtě lo dě lat stejnou prá ci jako matka. Dı́vky (67,7 %) se dá le vı́ce než chlapci (58,7 %) př iklá ně ly k ná zoru, ž e by v budoucnu chtě ly dě lat ú plně ně co jiné ho než rodič e nebo jinı́ př ı́buznı́. Jak chlapci, tak dı́vky nejč astě ji uvá dě li odpově ď, ž e by chtě li po ukonč enı́ stř ednı́ š koly dě lat jinou prá ci než jejich rodič e a př ı́buznı́.

6.10


Pomocı́ př edem př ipravený ch otá zek kladený ch ú č astnı́ků m ohniskový ch skupin jsme se snaž ili nalé zt odpově ď na otá zku, který mi vlivy bylo jejich rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ovlivně no a jaké byly př ı́činy. Pozornost jsme zamě řili jak na vliv vlastnı́ho rozhodnutı́ ž áka, tak na alternativu pů sobenı́ dalš ı́ch sociá lnı́ch vlivů – rodič ů, sourozenců a jiný ch př ı́buzný ch, vrstevnı́ků , ale i uč itelů a poradenský ch pracovnı́ků . Uč astnı́ci ohniskový ch skupin se podle vlastnı́ho vyjá dř enı́ rozhodovali především sami, nezá visle na ná zoru svý ch rodič ů. Rozhodová nı́ ž áků bylo vedeno snahou zvolit si dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu, která bude odpovı́dat jejich aktuá lnı́mu zá jmové mu zamě řenı́, bude je bavit a vnitř ně naplň ovat. Zá ci dá le deklarovali ná zor, ž e chtě jı́ o své m ž ivotě rozhodovat sami. Vý roky ně který ch ú č astnı́ků svě dč ı́ o faktu,


137

ž e vnı́maná vlastnı́ autonomie pravdě podobně souvisı́ s jejich ontogenetický mi charakteristikami. Ať si rodiče říkali, co chtějí, ale já jsem je stejně neposlouchal, stejně jsem si nakonec udělal, co chcu, protože jsem už skoro dospělej. (Tomáš, zelená skupina) Rodiče se mě snažili ovlivňovat, abych šel na gympl. Byl to jejich názor, já jim ho neberu. Ale rozhodnout jsem se chtěl sám, abych byl spokojenej já, a ne oni. Oni chodit do školy a pracovat za mě nebudou. Takže jsem šel radši na průmyslovku. (Marek, červená skupina) O vlivu vrstevníků – př átel, kamará dů a spoluž áků – diskutovali ú č astnı́ci ohniskový ch skupin s velkou intenzitou a osobnı́m zaujetı́m. Spektrum ná zorů pouká zalo na komplikovanost vlivu tohoto sociá lnı́ho zdroje na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. U ž áků jsme mě li mož nost vysledovat rů znorodé tendence, od identi ikace s vrstevnickou skupinou spoluž áků a sledová nı́ společ ný ch, identický ch vzdě lá vacı́ch cı́lů až po snahu o separaci z př edchozı́ch sociá lnı́ch vazeb, kde změ na š koly a vstup do nové ho š kolnı́ho kolektivu př edstavovaly pro ž áka potenciá l k budová nı́ nové , perspektivně jš ı́ identity. S kamarádkama ze třídy jsme se původně domlouvaly, že bysme mohly jít společně na jednu školu tady u nás – já na kadeřnici, Zdeňka na kosmetičku a Denda na cukrářku. (Romana, zelená skupina) Rozhodovala jsem se podle toho, abych tam nešla úplně sama. No, na tu první školu bych šla asi se Zuzkou a ještě s jednou holkou ze třídy a na tu druhou s Milou. (Dana, hnědá skupina) Nejdřív jsme se domluvily s Danou, že půjdeme na stejnou školu. Chodily jsme spolu na jednu školu na doučování. Když se vyplňovala přihláška, tak jsem si to ale rozmyslela. (Zuzana, hnědá skupina) Já jsem chtěla jít na Cihelní, ale tam jsem zjistila, že jde jiná holka ze školy, kterou moc nemusím, takže jsem šla raději na tu Uhelnou [pozn.: názvy škol jsou anonymizovány]. (Jana, zelená skupina) Fenomé nem, který charakterizuje koneč né rozhodnutı́ ú č astnı́ků ohniskový ch skupin, je odpoutá nı́ se od vrstevnické ho tlaku a preference autonomně zvolené vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Př estož e u č ásti ú č astnı́ků ohniskový ch skupin v prů bě hu rozhodová nı́ dominovala potř eba a iliace a o budoucı́ stř ednı́ š kole se domlouvali společ ně se svý mi spoluž áky, v koneč né m rozhodnutı́ se od společ ný ch plá nů distancovali a rozhodovali se nezá visle na nich. Je to spolužáků věc, na kterou školu jdou. Člověk by se neměl nechat ostatními zviklat. Protože oni tam třeba jdou, že jim to vyhovuje nebo to chtěli rodiče. Ale ostatním to vyhovovat nemusí a mohli by se tam pak trápit. (Petra, červená skupina)

138


Sice mě to mrzí, že nebudu pokračovat dál s některým z kamarádů, když už spolu do školy chodíme tak dlouho, ale mě to víc přitahovalo jinam. (Tomáš, zelená skupina) Kamará di a spoluž áci př edstavovali pro ú č astnı́ky ohniskový ch skupin ně koho ve stejné situaci, kdo ř eš ı́ identické problé my, a proto jim doká ž e nejlé pe porozumě t. Kamará di a spoluž áci byli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky vyhledá vá ni př edevš ı́m jako zdroj psychické opory a ž ivotnı́ho optimismu. Když jsme se o tom [o volbě další vzdělávací a profesní dráhy] s holkama bavily, tak jsme se uklidňovaly, že když to neklapne napoprvé, tak třeba půjdeme na soukromou školu. Takže jsme si vlastně neustále připomínaly, že máme ještě další možnosti. (Jitka, hnědá skupina) Vzá jemná komunikace, sdı́lenı́ ná zorů , pocitů a zkuš enostı́ s vrstevnı́ky v prů bě hu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ú č astnı́ků ohniskový ch skupin vý znamně př ispı́valy ke stabilizaci emocı́. Sdı́lenı́ osobnı́ch problé mů mě lo ješ tě dalš ı́ dů lež itý vý znam, neboť se jı́m ž áci ujiš ťovali, ž e př i své m rozhodová nı́ postupujı́ sprá vně . Komunikace s kamará dy nebo spoluž áky a společ né trá venı́ volné ho č asu byly vyhledá vaný mi prostř edky abreakce, tj. odreagová nı́ a uvolně nı́ nahromadě né ho napě tı́. Zjistili jsme, ž e se vzrů stajı́cı́m emocioná lnı́m napě tı́m dochá zelo, ve snaze vyhnout se emocioná lnı́ ná kaze, k ú tlumu komunikace o té to problematice. S holkama jsme to [volbu další vzdělávací a profesní dráhy] už pak nějak neřešily, protože když o tom jedna začala mluvit, tak ta druhá ji okřikla: „Nech už toho, protože mě nervuješ!“ (Irena, modrá skupina) Vliv jiných příbuzných jsme u ú č astnı́ků ohniskový ch skupin identi ikovali pouze u Miloše (modrá skupina) a Romany (zelená skupina). Miloš e ovlivnil dě deč ek, který vnukovi př ı́lež itostně vyprá vě l o své m povolá nı́ architekta, v prů bě hu společ ný ch dovolený ch jej seznamoval s architektonický mi pamá tkami, ukazoval mu modernı́ architektonické stavby a ze své bohaté knihovny mu obč as pů jč oval knihy o architektuř e. Když se mě l Miloš na konci zá kladnı́ š koly rozhodnout o své dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, dospě l k zá vě ru, ž e by chtě l v budoucnu vykoná vat stejnou profesi jako jeho prarodič . Zvolil si proto stř ednı́ prů myslovou š kolu stavebnı́, která by ho mě la př ipravit na studium architektury na vysoké š kole. Já jsem se rozhodl pro architekta, tak jako můj děda. (Otázka moderátora: A proč ses pro toto povolání rozhodl?) Mě děda hodně ovlivnil tím, že mi o tom povídal, taky ukazoval, co navrhl, nějaký knížky mi půjčil, sem tam mě vzal s sebou na výstavu nebo mi taky ukazoval věci přímo na ulici, když jsme šli spolu. (Otázka Kamila: A myslíš, že kdyby děda nebyl architektem, tak by sis vybral něco jiného?) Asi jo, protože bych o tom nic nevěděl. Takto vím, že bych architekturu chtěl jednou v budoucnu studovat, ale to na střední ještě nejde, tak jdu aspoň na stavárnu. (Miloš, modrá skupina)


139

Romana naš la vzor ve své tetě , která má své vlastnı́ kadeř nictvı́. Jak sama uvedla, k tetě se do kadeř nictvı́ chodı́ stř ı́hat, takž e mě la mož nost dů kladně se sezná mit s pracovnı́m prostř ednı́m, ale i dalš ı́mi atributy té to profese. Já bych chtěla být jako teta. Ta je kadeřnice, má své vlastní kadeřnictví a je spokojená. Všechno si dělá, jak chce, nikdo jí do toho nekecá. (Otázka moderátora: A co tě na tomto povolání láká?) Viděla jsem, co teta dělá, a asi by mě to i bavilo. No a taky si vydělám líp než třeba prodavačka v supermarketu. (Romana, zelená skupina) V obou př ı́padech byla vlivem pro koneč né rozhodnutı́ identi ikace s profesı́ č lenů extenzivnı́ rodiny. Vliv jiný ch př ı́buzný ch tedy lež el spı́še v nepř ı́mé m ovlivň ová nı́ ž áků . Př ı́buznı́, kteř ı́ vykoná vali zajı́mavou profesi, se pro ž áky stali vzory. V modré ohniskové skupině zazně l zajı́mavý ná zor od Gabriely, u nı́ž rodinná tradice způ sobila opač ný efekt – snahu zvolit si dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu odliš nou od rodič ů, ale i jiný ch př ı́buzný ch. Tazatelské otá zky byly zamě řeny rovně ž na vliv sourozenců. Mladš ı́ sourozenci nemě li na rozhodová nı́ ú č astnı́ků ohniskový ch skupin ž ádný vliv, poně vadž tomuto té matu – i když byla volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v rodinné m kruhu diskutová na – nevě novali pozornost. Vliv na rozhodnutı́ vš ak ž áci explicitně nepř isuzovali ani starš ı́m sourozenců m. Starš ı́ sourozenci zastá vali spı́še roli informá torů , kteř ı́ kromě informacı́ o vzdě lá vacı́ch institucı́ch, jež navš tě vovali, svý m mladš ı́m sourozenců m př edá vali zkuš enosti s vlastnı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Ně kteř ı́ ú č astnı́ci uvá dě li, ž e jejich starš ı́ sourozenci pro ně byli zdrojem rad a jejich ná zory byly dů lež ité pro veri ikaci cı́lů , postupů ř eš enı́ a koneč né ho rozhodnutı́. Ne, mě sourozenci rozhodně neovlivnili. Mladší ségře je teprve jedenáct, takže s tou se moc nebavím, a starší ségře je jedno, co budu dělat. Sem tam jsme si o tom [o volbě další vzdělávací a profesní dráhy] povídali, ale to je tak všechno. (Michal, modrá skupina) Brácha na školu, kam bych chtěl jít i já, už chodí. Tak jsem se s ním o tom trošku bavil, co to obnáší a tak, co tam je. Takže od něj vím třeba hodně věcí. [. . .] no a přesvědčil mě, že když přijímačky z matiky zvládli jiní, zvládnu je i já. (Ladislav, zelená skupina) O vlivu učitelů hovoř ila v ohniskový ch skupiná ch spontá nně pouze jedna dı́vka, která se rozhodla pro povolá nı́ uč itelky anglické ho jazyka. Ovlivně na byla svou anglič tiná ř kou, kterou považ ovala za profesioná lku ve své m oboru, která se jı́ stala profesnı́m vzorem. Na př ı́mou otá zku, zdali mě la uč itelka na jejı́ rozhodnutı́ vliv, vš ak odpově dě la, ž e nikoliv. Ostatnı́ ú č astnı́ci vliv uč itelů na své rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze negovali. Já bych chtěla být angličtinářkou. (Otázka moderátora: A co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?) Angličtina mě totiž strašně baví. No a taky máme skvělou učitelku. (Otázka moderátora: Jakou roli učitelka v tvém rozhodování hrála?) Chtěla bych být taky taková, umět angličtinu jako ona. (Otázka moderátora: A ovlivnila tvá

140


angličtinářka nějak konečné rozhodnutí, na kterou školu bys chtěla jít?) Ne, to ne. Ani neví, že bych chtěla být učitelkou. Zá dný z tř iceti sedmi ú č astnı́ků ohniskový ch skupin př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nevyuž il služ eb vý chovné ho poradce, š kolnı́ho psychologa ani psychologa z pedagogicko-psychologické poradny. Př estož e té mě ř vš ichni ž áci ve vyuč ová nı́ absolvovali exkurzi do Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce, vliv kariérových poradců v diskuzi nezmiň ovali. Poradenské pracovnı́ky z ú ř adu prá ce ž áci jednoznač ně spojovali s poskytová nı́m informacı́, což svě dč ı́ o tom, jaký m způ sobem ž áci o vý znamný ch osobá ch ze své ho sociá lnı́ho okolı́ př emý šlejı́. Prvnı́ rovina př emý šlenı́ smě řuje k poskytová nı́ informacı́, rad a pomoci, druhá pak k pů sobenı́ tě chto osob ve smyslu ovlivně nı́ jejich rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Kromě tř ı́ ú č astnı́ků ohniskový ch skupin (Patrik z modré skupiny, Jana ze zelené skupiny a Ondřej z hně dé skupiny) , kteř ı́ považ ovali sociá lnı́ sı́tě za ztrá tu č asu nebo naruš enı́ soukromı́, byli vš ichni jejich pravidelný mi už ivateli. Sociá lnı́ sı́tě ž áci využ ı́vali př edevš ı́m k on-line komunikaci, hranı́ her a sdı́lenı́ statusů č i fotek. V souvislosti s rolı́ vrstevnı́ků a vrstevnický ch skupin př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsme proto ž áků m polož ili otá zku tý kajı́cı́ se vlivu kamarádů ze sociálních sítí. Z vý pově dı́ akté rů diskuze vyplynulo, ž e na sociá lnı́ch sı́tı́ch otá zky spojené s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy neř eš ı́. Když potř ebujı́ toto té ma probrat s kamará dy nebo od nich zjistit potř ebné informace, upř ednostň ujı́ komunikaci face-to-face. Zajı́mavý je poznatek, ž e s velkou č ástı́ osob, které ž áci na své m pro ilu na ně které ze sociá lnı́ch sı́tı́ zař adili do seznamu „př átel“, nekomunikujı́ vů bec.

6.11


O. Cač ka (2000, s. 282) artikuluje poznatky z dř ıv́ ě jš ı́ch vý zkumů volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, z nichž vyplý vá ná sledujı́cı́ poř adı́ vně jš ı́ch vlivů : 1) rodič e; 2) masové komunikač nı́ prostř edky; 3) š kola; 4) př átelé , zná mı́ a př ı́buznı́; 5) poradenské instituce; 6) jiná zař ı́zenı́. Tento pohled na zkoumá nı́ vlivů pů sobı́cı́ch na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nere lektuje jeden ze soudobý ch trendů – komplexnı́ pojetı́ karié rové vý chovy a karié rové ho poradenstvı́, jejichž společ ný m cı́lem je rozvoj kompetencı́ ž áků k tomu, aby se na zá kladě kvalitnı́ch a adekvá tnı́ch informacı́ doká zali o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovat samostatně , respektive aby byli schopni plá novat a ř ı́dit svů j vlastnı́ ž ivot s vě tš ı́ autonomiı́ (srov. Vendel, 2008). O dosaž enı́ tě chto cı́lů je usilová no př edevš ı́m aktivizová nı́m vlastnı́ch zdrojů osobnosti, které jsou pro samostatné rozhodová nı́ dů lež ité . V tomto kontextu dochá zı́ k celé ř adě změ n. Zá ci rozhodujı́ o své m volné m č ase, prá ci a studiu svobodně ji a podle I. Viktorové (2009, s. 71) jsou ve vyjedná vá nı́ s rodič i aktivně jš ı́ a ú spě šně jš ı́. Celé toto vyjedná vá nı́ má jiný charakter, je z hlediska rodiny volně jš ı́ a vstř ı́cně jš ı́ a mé ně kon liktnı́. Z historické ho hlediska podle jmenované


141

autorky vzrů stá aktivita v rozhodová nı́ ž áků , př estož e pro ni nemusı́ bý t vž dy dobré podmı́nky z hlediska jejich zralosti, orientace a volnı́ch vlastnostı́. Na zá kladě uvedený ch argumentů nenı́ př ekvapivé , ž e ž áci i jejich rodič e př ipisujı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejvě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ ž ákovi samotné mu. Poně vadž je rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze multifaktorově podmı́ně né (Patton & McMahon, 1999), naš ı́m cı́lem bylo zhodnotit rovně ž dalš ı́ sociá lnı́ zdroje pů sobı́cı́ na rozhodová nı́ ž áků a př iné st o nich relevantnı́ informace. Př estož e se ž áci i jejich rodič e př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze probı́há autonomně , z naš ich poznatků je v tomto procesu patrný nezanedbatelný vliv rodič ů. Vš echny dalš ı́ sociá lnı́ zdroje ná sledujı́ s vý razný m odstupem za vlivem ž áků a rodič ů. Urč itou vá hu př iklá dajı́ ž áci ješ tě kamará dů m, ale dalš ı́ osoby jejich rozhodnutı́ ovlivnily spı́še minimá lně . V souladu s vý zkumný mi cı́li jsme vliv sociá lnı́ch zdrojů mapovali jak z pohledu ž áků , tak z pohledu rodič ů. Kvantitativnı́ data jsme obvykle analyzovali podle pohlavı́ respondentů , struktury rodiny, v nı́ž ž áci ž ijı́, nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů a dalš ı́ch aspektů . Pozornost jsme zamě řili i na komparaci pohledu obou skupin respondentů a srovná nı́ ú č inku vybraný ch sociá lnı́ch vlivů na koneč né rozhodnutı́ ž áků . Ná sledujı́cı́ text budeme strukturovat tak, ž e u kaž dé ho sociá lnı́ho zdroje nejprve uvedeme vý sledky testová nı́ hypoté z a ná sledně budeme diskutovat nejvý znamně jš ı́ poznatky.

6.11.1

Vliv žáka

Formulovali jsme ná sledujı́cı́ hypoté zy vztahujı́cı́ se k vlivu žáka: Hypotéza H . a : Zá ci jsou podle vlastnı́ho př esvě dč enı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než rodič i. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Chlapci se č astě ji než dı́vky domnı́vajı́, ž e byli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Zá ci ž ijı́cı́ s jednı́m rodič em se č astě ji než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i domnı́vajı́, ž e byli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . d : Mezi otci a matkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu ž áků na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . e : Otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př ipisujı́ ž áků m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než otcové s vyš šı́m vzdě lá nı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . f : Matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př ipisujı́ ž áků m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než matky s vyš šı́m vzdě lá nı́m. Hypotézu zamítáme.

142


Hypotéza H . g : Zá ci si př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze př isuzujı́ vě tš ı́ vliv, než je jim př isuzová n ze strany rodič ů. Hypotézu přijímáme. Zá ci jsou podle vlastnı́ho př esvě dč enı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než svý mi rodič i. Tento poznatek je nezbytné interpretovat velmi obezř etně . Zjiš tě ná mı́ra vlastnı́ho vlivu ž áka př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze reprezentuje subjektivnı́ pohledy ž áků absolventský ch roč nı́ků zá kladnı́ch š kol, u nichž dochá zı́ k odmı́tá nı́ peč ovatelské role rodič ů, a jak př ipomı́ná P. Macek (2003), v př ı́padě rodiny dominuje č asto snaha o zrovnoprá vně nı́ vlastnı́ pozice. Naský tá se i dalš ı́ mož né vysvě tlenı́. I. Smetá č ková et al. (2005, s. 65) u ž áků zjistili speci ické pojı́má nı́ vlivu rodič ů. Pro ž áky př edstavuje př izná nı́ rodič ovské ho vlivu popř enı́ vlastnı́ho př ánı́ a podř ı́zenı́ se jejich rozhodnutı́. Pojem vliv pro ně neobsahuje zprostř edková nı́ znalosti o urč ité m oboru nebo souhlas s urč itý m rozhodnutı́m č i jeho podporu. Domnı́vá me se, ž e v dů sledku uvedený ch argumentů mohli ně kteř ı́ ž áci svoji roli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vě domě č i nevě domě nadhodnocovat. V rá mci dospı́vá nı́ dochá zı́ podle I. Smetá č kové (2010, s. 114) „k zaujı́má nı́ kritické ho vztahu k rodič ům a k ú tlumu sdı́lenı́ v rá mci kaž dodennı́ komunikace. Protož e v nı́ bý vá na straně rodič ů č astě ji zahrnuta matka, vede tlak genderové ho ř ádu chlapce č astě ji k vě tš ı́mu odstupu od blı́zké , sdı́lejı́cı́ komunikace v rodiná ch“. Jak jsme zjistili, chlapci vı́ce než dı́vky zastá vajı́ ná zor, ž e volba stř ednı́ š koly by mě la bý t pouze jejich zá lež itostı́, do které by rodič e nemě li zasahovat. Oč eká vali jsme tedy, ž e reá lné rozhodová nı́ bude ve shodě s deklarovaný mi ná zory a bude se do ně j rovně ž promı́tat vliv pohlaví žáka (srov. Smetá č ková et al., 2005). Ná š př edpoklad se vš ak nepotvrdil, neboť mezi chlapci a dı́vkami nejsou v hodnocenı́ své ho vlastnı́ho vlivu př i rozhodová nı́, kam po zá kladnı́ š kole, rozdı́ly. Mezi chlapci a dı́vkami nebyly zjiš tě ny rozdı́ly ani u hodnocenı́ vlivu rodič ů. Jak chlapci, tak dı́vky shodně zastá vajı́ ná zor, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byla jejich svobodný m aktem a rodič e mě li na jejich rozhodová nı́ menš ı́ vliv. Př edpoklá dali jsme, ž e mezi ž áky ž ijı́cı́mi s obě ma rodič i a ž áky ž ijı́cı́mi pouze s jednı́m rodič em jsou rozdı́ly v hodnocenı́ své ho vlastnı́ho vlivu a vlivu rodič ů na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. V neú plný ch rodiná ch, v jejichž č ele v Ceské republice obvykle stojı́ matka, hraje podstatnou roli ekonomický stres. Zatı́mco matky v ú plný ch rodiná ch s dě tmi do 15 let jsou č astě ji ekonomicky neaktivnı́ nebo jsou zamě stná ny na zkrá cený pracovnı́ ú vazek, matky v neú plný ch rodiná ch mnohem vı́ce pracujı́ na plný ú vazek (Analý za . . ., 2013). Zabezpeč ová nı́ ekonomický ch potř eb neú plné rodiny lež ı́ primá rně na jednom z rodič ů, což se mů ž e odrá ž et v č asový ch mož nostech využ itelný ch ke vzá jemné komunikaci a ř eš enı́ problé mů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (srov. Galinsky, 2000; Hays, 2000). Př edpoklá dali jsme proto, ž e v neú plný ch rodiná ch nebudou rodič e do rozhodová nı́ zasahovat a rozhodovacı́ pravomoc ponechajı́ na ž ákovi – jinak ř eč eno, ž e ž áci ž ijı́cı́ v neú plný ch rodiná ch budou př ipisovat vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze sami sobě a menš ı́ vliv svý m rodič ům. Ná š př edpoklad se vš ak nepotvrdil. Struktura rodiny (de inovaná v promě nný ch ú plná rodina a neú plná rodina)


143

tedy s tı́m, jak ž áci hodnotı́ vlastnı́ vliv a vliv rodič ů na rozhodová nı́, pravdě podobně nesouvisı́. V naš ich ú vahá ch je tř eba poč ı́tat i s mož nostı́, ž e respondenti mohli vyrů stat v rodině funkč ně /skrytě neú plné . V tomto př ı́padě je podle Z. Heluse (2007) rodina ú plná , ale ve skuteč nosti jeden z rodič ů své rodič ovské funkce neplnı́ (např. nejevı́ o dı́tě zá jem, je mu citově uzavř en, delš ı́ obdobı́ doma nepobý vá ). Taková to funkč nı́ neú plnost bý vá zdrojem napě tı́ v rodinný ch vztazı́ch a mů ž e negativně ovlivň ovat rodinné procesy. Z empirické ho hlediska se proto jako vhodně jš ı́ jevı́ zkoumat rodinu z hlediska jejı́ funkč nosti. Vý chodiskem mohou bý t psychologické modely funkč nosti/disfunkč nosti rodiny popsané I. Plaň avou (2000, s. 51–81). Sami se př iklá nı́me ke karié rové teorii A. Roe (1956), která se domnı́vá , ž e rozhodujı́cı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je mı́sto dı́tě te v emocioná lnı́ struktuř e rodiny. Rodinné prostř edı́, klima mezilidský ch vztahů v rodině , postoje rodič ů, upř ednostň ované styly vý chovy a zá ž itky uspokojenı́ nebo frustrace potř eb se odrá ž ejı́ ve formová nı́ zá jmů , postojů a hodnot ž áků , které ná sledně ovlivň ujı́ jejich rozhodová nı́. Také otcové a matky se shodně domnı́vajı́, ž e je to ž ák, kdo mě l na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejvě tš ı́ vliv. Rozdı́ly jsme př edpoklá dali v ná zorech otců a matek s niž šı́m a vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Vychá zeli jsme z poznatku T. Katrň á ka (2004), který zjistil, ž e rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem nechá vajı́ své potomky, aby si dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu zvolili sami a do jejich rozhodová nı́ nezasahujı́ (pozn.: o vztahu socioekonomické ho statusu rodič ů a rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze je podrobně ji pojedná no v Kapitole 2.4 – Rodič e a rodina). Neproká zalo se vš ak, ž e by otcové a matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př ipisovali ž áků m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než otcové a matky s vyš šı́m vzdě lá nı́m.

6.11.2

Vliv rodičů

Hypoté zy vztahujı́cı́ se k vlivu rodičů na rozhodnutı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu rodič ů na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i př ipisujı́ rodič ům vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Mezi otci a matkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlastnı́ho vlivu na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Existuje vztah mezi hodnocenı́m vlastnı́ho vlivu rodič e na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze otci a jejich nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézu přijímáme.

144


Hypotéza H . e : Existuje vztah mezi hodnocenı́m vlastnı́ho vlivu rodič e na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze matkami a jejich nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . f : Rodič e se domnı́vajı́, ž e jejich potomci jsou př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než pů sobenı́m rodič ů. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . g : Rodič e si př ipisujı́ vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž áka, než je jim př ipisová n ze strany ž áků . Hypotézu přijímáme. Rodič e se shodně jako ž áci domnı́vajı́, ž e jejich potomci jsou př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než pů sobenı́m rodič ů. Tento poznatek odrá ž ı́ společ enské změ ny, př edevš ı́m promě nu ž ivotnı́ho stylu rodin a př esun společ ný ch rodinný ch aktivit z oblasti prá ce do oblasti volné ho č asu a zá jmový ch č innostı́. Nejvý razně jš ı́ jsou podle E. Walterové a D. Gregera (2009) změ ny souvisejı́cı́ s trendem liberalizace rodinné vý chovy a vyš šı́ mı́rou autonomie dě tı́. Podpů rná role rodič ů a ná klonnost k ú spě chu dě tı́ ovlivň uje také celkové uvolně nı́ autoritativnosti rodič ů vů č i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, dá vá ž áků m vı́ce volnosti ve vý bě ru aktivit a využ ıv́ á nı́ rozmanité nabı́dky př ı́lež itostı́, kde mohou uplatnit svoji samostatnost. Pozitivnı́ je, ž e se podle naš ich zjiš tě nı́ hodnocenı́ vlivu ž áků a vlivu rodič ů na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze mezi otci a matkami neliš ı́. Ač koliv by se mohlo na prvnı́ pohled zdá t, ž e porovná nı́ ná zorů rodič ů podle pohlavı́ nenı́ dů lež ité , vý zkum genderový ch aspektů volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy I. Smetá č kové (2009) potvrzuje př enos rodinné ho modelu a rolı́ př isuzovaný ch muž ům č i ž ená m do tohoto rozhodová nı́. Posuzová nı́ vhodnosti budoucı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy prochá zı́ iltrem genderový ch stereotypů a má skrytý potenciá l zablokovat rozhodnutı́ o studiu urč ité ho oboru vzdě lá nı́ č i typu vzdě lá vacı́ho programu, což ve svý ch dů sledcı́ch mů ž e vé st k chybný m rozhodnutı́m, která znamenajı́ nevyuž itı́ potenciá lu jednotlivý ch ž áků a ž ákyň a reprodukci urč ité ho typu nerovnostı́. Jmenovaná autorka společ ně s dalš ı́mi vý zkumnı́ky dá le zjistila existenci rozporů mezi postoji matek a otců k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. V takový ch př ı́padech se ž áci č astě ji ř ı́dili ná zorem matek (Smetá č ková et al., 2005). Komplexně ji koncipované sociologické vý zkumy, které re lektujı́ š irš ı́ kontextuá lnı́ faktory, potvrzujı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy odliš né př ı́stupy rodič ů s vyš šı́m a niž šı́m socioekonomický m statusem (Hlaďo, 2010c). Jsme př esvě dč enı́, ž e je nezbytné na problematiku hodnocenı́ vlivu akté rů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků pohlı́žet s ohledem na tuto promě nnou, neboť podle Z. Heluse (2007) vý znamně koreluje s celou ř adou ukazatelů osobnosti, vý konu, karié rnı́ho sebeprosazenı́ a ž ivotnı́ ú spě šnosti. Jak bylo uvedeno ve 2. kapitole, M. David, A. West a J. Ribbens (1994) na zá kladě interview s rodič i (n = ) a dotaznı́kové ho š etř enı́ u londý nský ch ž áků (n = ) zjistily, ž e rodič e ze stř ednı́ sociá lnı́ tř ı́dy, odbornı́ci, s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m jsou př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy aktivně jš ı́ a rozhodová nı́ nechá vajı́ na svý ch potomcı́ch mé ně č asto než rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem.


145

Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je podle tě chto rodič ů př ı́liš dů lež itá na to, aby byla zcela ponechá na na ž ákovský ch preferencı́ch. Podle zjiš tě nı́ T. Katrň á ka (2004, s. 130) vysokoš kolsky vzdě lanı́ rodič e volı́ i jiné strategie. Na otá zku, co by jejich potomek mě l dě lat, č ı́m by mě l bý t, odpovı́dajı́, ať jejich dı́tě dě lá př edevš ı́m to, co ho bavı́ a zajı́má . Zdů razň ujı́, ž e mu nic zakazovat ani př ikazovat nebudou. Vý zkumné poznatky vš ak svě dč ı́ spı́še o tom, ž e rodiny s vyš šı́m socioekonomický m statusem vykazujı́ vysokou mı́ru kontroly ž áků , maskovanou mož nostı́ demokratické ho rozhodová nı́ (Reay & Ball, 1998). Rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem, a tedy i vzdě lá nı́m, neoč eká vajı́, neplá nujı́, nesnaž ı́ se aktivně ovlivň ovat budoucnost svý ch dě tı́ a volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ponechá vajı́ na jejich autonomnı́m rozhodnutı́. Tento př ı́stup je podle nich př edpokladem, ž e se dı́tě rozhodne pro to, co je bude bavit. Jaký koliv ná tlak, jaký koliv způ sob ovlivň ová nı́ dalš ı́ho studia a budoucı́ho povolá nı́ nepovaž ujı́ za vhodný. V samostatné volbě vidı́ př edevš ı́m zá ruku spokojenosti dı́tě te (Katrň á k, 2004). T. Katrň á k (2004, s. 108) použ ıv́ á pro situaci dě tı́ rodič ů s niž šı́m socioekonomický m statusem metaforu zátek volně plovoucích ve vodě. „Voda zá tky nadná š ı́, jsou dost lehké , aby mohly plavat, ovš em př ı́liš lehké , aby č elily proudu vody. Nepotopı́ se, kam ovš em doplavou, kde skonč ı́, zá lež ı́ pouze na nich a na vně jš ı́ch okolnostech, v nichž se ocitnou. Nikdo jim neurč uje smě r ani cı́l cesty. Zá tky plavou, nikdo je ale nedoprová zı́, nikdo je nevytrhá vá ze spá rů vodnı́ch vı́rů , nikdo jim v jejich př ı́padné m bloudě nı́ nepomá há , nikdo je zkrá tka nevede.“ Proká zala se souvislost nejvyš šı́ho dosaženého vzdělání otců a matek s jejich hodnocenı́m vlastnı́ho (rodič ovské ho) vlivu na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Otcové a matky s niž šı́m vzdě lá nı́m se př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e na rozhodová nı́ ž áků nemě li ž ádný vliv, otcové se stř ednı́m vzdě lá nı́m se domnı́vajı́, ž e mě li malý vliv, a otcové s vyš šı́m vzdě lá nı́m si př ipisujı́ velký vliv. Jinak ř eč eno, s rů stem dosaž ené ho vzdě lá nı́ vzrů stá podle př esvě dč enı́ rodič ů jejich vliv na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Poně vadž š lo o komplementá rnı́ hlediska, logicky jsme u hodnocenı́ vlivu vlastnı́ho rozhodnutı́ ž áka rodič i oč eká vali opač ný efekt, tedy ž e s rů stem vzdě lá nı́ rodič ů bude klesat mı́ra autonomie př iznaná ž áků m. Souvislost mezi dosaž ený m vzdě lá nı́m rodič ů a hodnocenı́m mı́ry autonomie ž áka v tomto rozhodovacı́m procesu se vš ak neproká zala. Ukazuje se, ž e otcové a matky byli ochotni př iznat svů j vliv na rozhodnutı́ ž áka pouze tehdy, když jsme se dotazovali na jejich sociá lnı́ roli rodič e. Jakmile jsme zjiš ťovali vliv ž áka na rozhodnutı́, rodič e bez ohledu na dosaž ené vzdě lá nı́ inklinovali k ná zoru, ž e rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze bylo autonomnı́ zá lež itostı́ ž áka, resp. ž e se jejich dı́tě rozhodlo o tom, kde chce pokrač ovat po zá kladnı́ š kole, samo. Na zá kladě porovná nı́ odpově dı́ ž áků a rodič ů mů ž eme konstatovat, ž e jejich pohledy na diskutované otá zky nejsou zcela shodné . Zá ci i rodič e mě li tendenci př izná vat si vě tš ı́ mı́ru vlivu na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, než jak jejich vliv vnı́mala a hodnotila protistrana. Zá ci se domnı́vajı́, ž e mě li př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vě tš ı́ vliv, než jim př izná vajı́ rodič e, a naopak, rodič e si př ipisujı́ vě tš ı́ vliv, než jim př izná vajı́ ž áci. Ze zı́skaný ch kvantitativnı́ch a kvalitativnı́ch dat nenı́ mož né zjistit, do jaké mı́ry jsou ná zory ž áků formová ny v dů sledku skryté ho rodič ovské ho vlivu. Na zá kladě poznatků z poradenské praxe

146


vš ak lze př edpoklá dat, ž e ž áci jsou ovlivň ová ni svý mi rodič i vı́ce, než jsou schopni nebo ochotni si sami př ipustit (srov. Foskett & Hesketh, 1997). Doporuč ujeme proto zamě řit budoucı́ vý zkum volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na zkoumá nı́ skryté ho vlivu rodič ů v tomto rozhodovacı́m procesu. P. White (2007) dochá zı́ k zá vě ru, ž e rodič e podle jeho ná lezů nerozhodujı́, ale spı́še vytvá ř ejı́ pomyslné mantinely, v jejichž rá mci se uskuteč ňuje karié rové rozhodová nı́ ž áků . Navzdory dů kazů m o vý znamné m vlivu rodiny vı́me o roli rodič ů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy stá le velmi má lo. Vý znamnou otá zkou pro dalš ı́ vý zkum proto je, jak rodič e pů sobı́ na prů bě h rozhodová nı́ př i př echodu mezi vzdě lá vacı́mi stupni nebo na trh prá ce a jak ovlivň ujı́ koneč né rozhodnutı́ ž áků . Hlubš ı́ pochopenı́ př edmě tné problematiky u rodič ů př iná š ı́ popis strategiı́ uplatň ovaný ch rodič i př i př echodu ž áků mezi niž šı́m a vyš šı́m sekundá rnı́m vzdě lá vá nı́m (Hlaďo, 2010b, s. 12–17). Rodič e na jedné straně př ihlı́žejı́ k tomu, aby ž áka zvolená stř ednı́ š kola bavila a byla př imě řená jeho př edpokladů m, a na druhé straně se snaž ı́ př edjı́mat budoucı́ rizika. Proto kriticky posuzujı́ př edstavy ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a na tomto zá kladě volı́ ně kterou z rodič ovský ch strategiı́. Do strategiı́ rodič ů se kromě jmenovaný ch faktorů promı́tajı́ i dalš ı́ vlivy. Jsou jimi vzdě lanostnı́ a profesnı́ pož adavky rodič ů na své potomky, posuzová nı́ vý znamnosti rozhodnutı́ pro budoucı́ ž ivot ž áka, hodnocenı́ karié rové zralosti ž áka, mı́ry vyhraně nosti jeho př edstav o budoucnosti, jeho zá jmu o rozhodová nı́, aktivita aj. (srov. Hlaďo, 2010b). Protichů dný pohled prezentuje M. Farková (2009), podle nı́ž rodič e př edpoklá dajı́, ž e jejich dě ti svý m vzdě lá nı́m udrž ı́ nebo zvý šı́ souč asný rodinný sociá lnı́ status, a vybı́rajı́ ž ákovu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu nikoliv na zá kladě jeho př edpokladů a schopnostı́, ale podle budoucı́ch zisků . Vyš šı́ mı́ra dospě losti a samostatnosti, kterou ž áci silně prož ıv́ ajı́, př ichá zı́ s koncem povinné š kolnı́ dochá zky. Jak zdů razň uje I. Viktorová (2009, s. 71), ž áci se tě šı́ „na vě tš ı́ mož nost rozhodová nı́, samostatnost, mé ně př ı́kazů a hlavně zá kazů od rodič ů v oblasti volné ho č asu doma i mimo domov, kamará dů , př ı́chodu domů , rozhodová nı́ o své osobě , př ı́pravě do š koly“, ale i v dalš ı́ch oblastech své ho ž ivota. Př ekoná nı́ zá vislosti ž áků na rodič ı́ch a zı́ská nı́ pocitu vlastnı́ autonomie jsou č asto prová zeny mezigenerač nı́mi kon likty. Faktem je, ž e v tomto obdobı́ klesá vliv rodič ů ve vš ech oblastech – na volbu oblé ká nı́, ú č esu, na vý bě r hudby, trá venı́ volné ho č asu, rozhodová nı́ o kupovaný ch vě cech, vý bě r př átel, ná zory a chová nı́, ale i na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (Bocan, Mař ı́ková , & Spá lenský, 2011). Emancipace ž áků se projevuje i v nízké identi ikaci žáků s profesí rodičů nebo ostatních členů širší rodiny, což se potvrdilo jak v naš em vý zkumu, tak v dř ıv́ ě jš ı́ch vý zkumech (např. Vrchovská , 2005). Ně kteř ı́ odbornı́ci jsou př esvě dč eni, ž e role rodiny př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze dě tı́ slá bne, př ič emž vzrů stá vliv nerodinný ch vlivů na dě ti na ú kor pů vodně velmi silný ch rodinný ch tlaků . Vý zkumy vš ak doklá dajı́, ž e vý znam rodič ů se sice mě nı́, ale v zá sadě neklesá (srov. Hlaďo, 2012b; Adams & Berzonsky, 2003). Rodina je stá le považ ová na za instituci, která v procesu př echodu ž áků mezi niž šı́m a vyš šı́m sekundá rnı́m vzdě lá vá nı́m plnı́ nebo by mě la plnit nejvý znamně jš ı́ roli. Př estož e se ž áci př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́, z naš ich poznatků je v tomto procesu


147

patrný nezanedbatelný vliv rodiny. Urč itou mı́ru vlivu př iznalo svý m rodič ům té mě ř 96 % dotá zaný ch ž áků , př ič emž chlapci a dı́vky se v hodnocenı́ vlivu rodič ů neliš ı́. Neproká zalo se, ž e by ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i př ipisovali rodič ům vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em. Již dř ıv́ e provedené vý zkumy ukazujı́, ž e podoba vlivu rodiny je dá na nejenom rodinný m prostř ednı́m a jeho charakteristikami, ale i funkč nostı́ rodiny, emocioná lnı́ podporou, interakcemi, komunikacı́, vzory v rodině a celkovou podporou ze strany rodič ů (srov. Whiston & Keller, 2004; Schulenberg, Vondracek, & Crouter, 1984).

6.11.3

Srovnání vlivu rodičů a ostatních sociálních vlivů

Hypoté zy vztahujı́cı́ se ke srovnání vlivu rodičů a ostatních sociálních vlivů: Hypotézy H . a−j : Rodič e podle vyjá dř enı́ ž áků ovlivň ujı́ jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce než a) sourozenci; b) př ı́buznı́; c) kamará di; (d) kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́; e) uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́); f) tř ı́dnı́ uč itelé ; g) vý chovnı́ poradci; h) poradci z pedagogicko-psychologické poradny; i) š kolnı́ psychologové ; j) odbornı́ci z ú ř adu prá ce. Hypotézy přijímáme. Hypotézy H . a−j : Rodič e podle své ho vlastnı́ho vyjá dř enı́ ovlivň ujı́ rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce než a) sourozenci; b) př ı́buznı́; c) kamará di; d) kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́; e) uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́); f) tř ı́dnı́ uč itelé ; g) vý chovnı́ poradci; h) poradci z pedagogicko-psychologické poradny; i) š kolnı́ psychologové ; j) odbornı́ci z ú ř adu prá ce. Hypotézy přijímáme. Poznatky z naš eho vý zkumu poukazujı́ na spı́še zanedbatelný vliv ostatnı́ch osob ze sociá lnı́ho okolı́ ž áka na jeho rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Proká zalo se, ž e rozhodová nı́ ž áků je nejen podle jejich vlastnı́ho př esvě dč enı́, ale i z pohledu rodič ů ovlivně no vı́ce rodič i než sourozenci, př ı́buzný mi, kamará dy, kamará dy ze sociá lnı́ch sı́tı́, uč iteli (jiný mi než tř ı́dnı́mi), tř ı́dnı́mi uč iteli, vý chovný mi poradci, poradci z pedagogicko-psychologické poradny, š kolnı́mi psychology a odbornı́ky z ú ř adu prá ce. Souhlası́me tak s P. Mackem (2003), ž e adolescenti vesmě s vnı́majı́ své rodič e jako skuteč ně dů lež ité osoby, které je nejvı́ce ovlivň ujı́.

6.11.4

Vliv kamarádů

Spolu s uvolň ová nı́m zá vislosti ž áků na rodič ı́ch probı́há zač leň ová nı́ do skupiny vrstevnı́ků (Cá p & Mareš , 2001). Pů sobenı́ vrstevnı́ků , vrstevnický ch skupin a př átel na jedince je té matem, které se ve vý zkumech objevuje pomě rně č asto. Dů kazy potvrzujı́cı́ jejich vliv na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků jsou zastoupeny v menš ı́ mı́ře. L. Beinke (2006) u ně mecký ch ž áků (n = ) zjistil, ž e pů sobenı́ vrstevnı́ků a vrstevnický ch skupin na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy má v poslednı́ch letech vzrů stajı́cı́ tendenci. K vlivu kamarádů na rozhodnutı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze se vztahujı́ ná sledujı́cı́ hypoté zy:

148


Hypotéza H . a : Kamará di majı́ na rozhodová nı́ dı́vek o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vě tš ı́ vliv než na rozhodová nı́ chlapců . Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em jsou svý mi kamará dy př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ovlivň ová ni vı́ce než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e kamará di nemajı́ na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž ádný vliv. Hypotézu přijímáme. Skuteč nost, ž e se kamará di jakož to zdroj vlivu na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy umı́stili hned za rodič i, je pochopitelná . Jak bylo uvedeno, za klı́čové momenty socializač nı́ho a identi ikač nı́ho procesu v tomto vý vojové m obdobı́ lze považ ovat postupné ná zorové osamostatně nı́ a do jisté mı́ry psychické odpoutá nı́ se od primá rnı́ sociá lnı́ skupiny – rodiny, vznik nový ch diferencovaný ch vztahů na rů zný ch ú rovnı́ch a zı́ská nı́ a upevně nı́ pozic a rolı́ v rá mci vrstevnické skupiny i ostatnı́ch sociá lnı́ch skupin, jichž je jedinec č lenem nebo s nimiž př ichá zı́ do kontaktu. Stá le vý znamně jš ı́ roli v ž ivotě ž áků zač ı́najı́ hrá t vrstevnı́ci. Ti jsou zdrojem sociá lnı́ho uč enı́ a slouž ı́ jako opora v procesu vytvá ř enı́ vlastnı́ identity (Vá gnerová , 2012). Zá ci se snaž ı́ mezi svý mi vrstevnı́ky nalé zt ně koho, komu by mohli plně dů vě řovat a s ký m by mohli sdı́let své vnitř nı́ pocity. Př átelské vztahy se stá vajı́ dů lež itý m zdrojem emoč nı́ opory, porozumě nı́, umož ňujı́ rozvı́jet sociá lnı́ dovednosti a poskytujı́ korektivnı́ zkuš enost. Samotný proces osamostatň ová nı́ v sobě nese primá rnı́ kon likt mezi potř ebou emancipace, nezá vislosti a potř ebou stability, jistoty a bezpeč ı́. Př es uvedený vý znam vrstevnı́ků jsou proto pro ž áky stá le na prvnı́m mı́stě vztahy k rodič ům (Rı́čan, 2006). Zejmé na v př ı́padě emoč nı́ch problé mů , vztahový ch kon liktů a ř eš enı́ dů lež itý ch ž ivotnı́ch kroků se obracejı́ nejprve na své rodič e a teprve na druhé m mı́stě vyhledá vajı́ kamará dy, spoluž áky a dalš ı́ vrstevnı́ky (srov. Langmeier & Krejč ı́řová , 2006). To je pravdě podobně př ı́činou, proč se rodič e vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e kamará di nemajı́ na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vliv. Př epoklá dali jsme vš ak, ž e v př ı́padě neú plné rodiny bude jejı́ role př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áka kompenzová na kamará dy (srov. Garg, Melanson, & Levin, 2007). Př edpoklad, ž e ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em jsou př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ovlivň ová ni svý mi kamará dy vı́ce než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i, se ale neproká zal. Ná š vý zkum potvrzuje, ž e rodina zastá vá ve srovná nı́ s vrstevnı́ky př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze dů lež itě jš ı́ roli, bez ohledu na strukturu rodiny, v nı́ž ž ijı́ (konkré tně zdali ž áci ž ijı́ v ú plné , nebo neú plné rodině ). Teorie vý vojové psychologie zdů razň ujı́, ž e kromě ú č asti na skupinové m ž ivotě se u ž áků na konci zá kladnı́ š koly zvyš uje potř eba intimnı́ho pá rové ho př átelstvı́. Dyadické vztahy jsou vš ak zcela jiné než kamará dstvı́ ve skupině . Uvá dı́ se, ž e blı́zké př átelstvı́ mezi dě vč aty je v adolescenci č astě jš ı́ a dů lež itě jš ı́ než př átelstvı́ mezi chlapci (srov. Macek, 2003). Př átelstvı́ chlapců bý vá podle J. Langmeiera a D. Kř ejč ı́řové (2006) č astě ji založ eno na společ ný ch zá jmech a č innostech, př átelstvı́ dı́vek je podlož eno spı́še hlubš ı́ emoč nı́ ná klonnostı́, v centru stojı́ otevř ená komunikace


149

a sdı́lenı́ pocitů . Jak dodá vá P. Macek (2003), chlapci nejsou v osobnı́ch vztazı́ch zpravidla tak emocioná lně angaž ová ni jako dı́vky. Vý znamnou rovinu vlivu kamará dů na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy odhalili I. Smetá č ková et al. (2005) kvalitativnı́mi rozhovory se studujı́cı́mi stř ednı́ch š kol (n = ), v nichž byl retrospektivně hodnocen rozhodovacı́ proces spojený s př echodem ze zá kladnı́ na stř ednı́ š kolu. Dů lež itou ú lohou kamará dů , obvykle spoluž áků ze zá kladnı́ š koly, „bylo doprová zenı́ na př estupu ze zá kladnı́ na stř ednı́ š kolu“ (s. 66). Velká č ást ž áků v tomto š etř enı́ uvá dě la, ž e se o budoucı́ stř ednı́ š kole domlouvala a rozhodovala společ ně s blı́zký mi kamará dy ze zá kladnı́ š koly. Ač koliv se potř eba tohoto doprová zenı́ objevovala u chlapců i u dı́vek, dı́vky mě ly své spojenecké plá ny propracovaně jš ı́ (např ı́klad zahrnovaly nejen studium, ale i stejné a společ né zamě stná nı́) a pů sobily dojmem vě tš ı́ vztahové blı́zkosti. Z tohoto lze usoudit, ž e zatı́mco chlapci si společ né plá ny vytvá ř ejı́ pouze „pro jistotu“, dı́vky jim př iklá dajı́ vě tš ı́ vá hu. Kvanti ikacı́ odpově dı́ v rozhovorech se ž áky tý m vedený vý še jmenovanou autorkou zjistil, ž e dı́vky uvá dě jı́ velký vliv kamará dů a spoluž áků na volbu stř ednı́ š koly č astě ji než chlapci (srov. Kniveton, 2004). Na zá kladě deklarovaný ch teoretický ch a empirický ch př edpokladů jsme formulovali hypoté zu, ž e kamará di budou mı́t na rozhodová nı́ dı́vek př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vě tš ı́ vliv než na rozhodová nı́ chlapců . Hypoté zu jsme vš ak zamı́tli. Souvislost mezi pohlavím žáků a hodnocenı́m vlivu kamará dů se neproká zala. Poznatky z kvalitativnı́ fá ze naš eho vý zkumu navı́c př iná š ı́ diverzi ikovaně jš ı́ pohled na vliv kamará dů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy – od rozhodnutı́ ž áků zvolit si stejnou vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu jako jejich kamará di př es lhostejnost k jejich volbě až po striktnı́ odmı́tnutı́ ně který ch ú č astnı́ků ohniskové skupiny zvolit si stejnou vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu jako jejich kamará di. Hlavnı́ charakteristikou vě tš iny vý pově dı́ byla snaha ž áků sledovat vlastnı́ rozhodnutı́, př estož e spoluž áci č i kamará di volili jiné vzdě lá vacı́ č i profesnı́ drá hy. Musı́me vš ak př ipustit, ž e se ná š poznatek rozchá zı́ jak s karié rový mi teoriemi (Lent et al., 1996; Super, 1980) , tak se zahranič nı́mi vý zkumy, které vý znamný vliv kamará dů potvrdily (Cook, Deng, & Morgano, 2007; Ryan, 2001). Z nejnově jš ı́ch mů ž eme prezentovat longitudiná lnı́ vý zkum N. Kiuru et al. (2012), v ně mž se badatelé zamě řili na zhodnocenı́ vlivu kamará dů z obdobı́ stř ednı́ adolescence na vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu jedince v č asné dospě losti a potvrdili jeho dlouhodobý efekt. Na zá kladě kvalitativnı́ch dat z ohniskový ch skupin se vš ak domnı́vá me, ž e př ı́mý vliv vrstevnı́ků nenı́ ve srovná nı́ s vlivem rodič ů tak silný, př ič emž hlavnı́ rovinu vlivu vrstevnı́ků př edstavuje nepř ı́mé ovlivň ová nı́ ve vzá jemný ch rozhovorech na toto té ma (srov. Rendl, 2005). D. Lepeň ová a M. Hargaš ová (2012) př ipomı́najı́ i negativnı́ vliv vrstevnı́ků na karié rový vý voj ž áků a volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Z pedagogické ho pohledu je proto nezbytné podporovat ž áky, aby vyhledá vali vrstevnické skupiny, v nichž se č lenové vzá jemně motivujı́, povzbuzujı́ a zdravě soutě žı́ př i zı́ská vá nı́ vě domostı́, dovednostı́, kompetencı́, podporujı́ se př i budová nı́ karié ry.

150

6.11.5


Vliv jiných příbuzných

Rodina je zá kladnı́m ž ivotnı́m prostř edı́m ž áků (Helus, 2007). V č eské společ nosti má majoritu rodina nukleá rnı́, tvoř ená generacı́ otce a matky a generacı́ dě tı́. Př estož e je vı́cegenerač nı́ rodina na ú stupu, ž ivotnı́ prostor ž áků je konstruová n rovně ž č leny extenzivnı́ rodiny – prarodič i, strý ci, tetami, bratranci, sestř enicemi aj. Jak př ipomı́najı́ D. Lepeň ová a M. Hargaš ová (2012), př ı́sluš nı́ci š irš ı́ rodiny jsou reprezentanty jistý ch postojů , pravidel, norem, ž ivotnı́ho stylu, které ž áci vnı́majı́ a č asto nekriticky př ijı́majı́. Př i zkoumá nı́ vlivů pů sobı́cı́ch na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jsme se proto zamě řili na vliv jiných příbuzných. Formulovali jsme ná sledujı́cı́ hypoté zy: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu jiný ch př ı́buzný ch na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch s jinou strukturou než s obě ma rodič i př ipisujı́ jiný m př ı́buzný m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Zá ci a rodič e se neliš ı́ v ná zoru na vliv jiný ch př ı́buzný ch na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotézu zamítáme. Zá ci př isuzujı́ jiný m př ı́buzný m na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ve vı́ce než 90 % malý nebo ž ádný vliv, př ič emž pohledy chlapců a dı́vek se na vliv př ı́buzný ch neliš ı́. Souhlası́me s R. Jedlič kou (2011), ž e pů sobenı́ tě chto osob mů ž e bý t rů zně vý znamné , podle toho, jak č asto se se ž ákem stý kajı́, jakou dobu s nı́m trá vı́ a jak silné a uspokojivé jsou vzá jemné vztahy. Z. Matě jč ek (1992) empiricky proká zal, ž e když se funkč nost rodiny z ně jaký ch dů vodů sniž uje, jsou to zpravidla prarodič e, kteř ı́ prvnı́ nastupujı́ jako pomocná , protektivnı́ instituce. Př epoklá dali jsme, ž e ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s jinou strukturou než s obě ma rodič i budou př ipisovat jiný m př ı́buzný m vě tš ı́ mı́ru vlivu než ž áci ž ijı́cı́ v ú plný ch rodiná ch. Tento př edpoklad vš ak zı́skaná data nepodporovala. Za vý znamné pro pedagogickou a poradenskou praxi považ ujeme zjiš tě nı́ vyplý vajı́cı́ ze srovná nı́ ná zorů ž áků a rodič ů. Zá ci jiný m př ı́buzný m př izná vajı́ vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, než jaký př edpoklá dajı́ jejich rodič e. Ve vztahu k ž áků m př edstavujı́ jinı́ př ı́buznı́ psychosociá lnı́ pojistku, jež mů ž e doplň ovat nebo kompenzovat rodič ovské pů sobenı́ (srov. Vá gnerová , 2012). Jak ukazujı́ kvalitativnı́ data z ohniskový ch skupin, vliv jiný ch př ı́buzný ch na rozhodová nı́ ž áků je spı́še nepř ı́mý. V rá mci š irš ı́ rodiny jsou sdı́leny jak pracovnı́, tak ž ivotnı́ př ı́bě hy, které ž áky inspirujı́ a ovlivň ujı́. Zá ci mohou bý t ovlivně ni i tı́m, jaký m způ sobem př ı́buznı́ o vzdě lá vá nı́ č i prá ci mluvı́, resp. č lenové š irš ı́ rodiny u ž áků formujı́ postoje ke vzdě lá vá nı́, prá ci a jednotlivý m povolá nı́m (srov. Lankard, 1995; DeRidder, 1990).

6.11.6

Vliv sourozenců

Testovali jsme ná sledujı́cı́ hypoté zy vztahujı́cı́ se k vlivu sourozenců na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze:


151

Hypotéza H . a : Dı́vky př ipisujı́ sourozenců m vě tš ı́ mı́ru vlivu na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než chlapci. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em př ipisujı́ sourozenců m vě tš ı́ mı́ru vlivu na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : V ná zorech otců a matek na vliv sourozenců na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejsou rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Zá ci př ipisujı́ svý m sourozenců m vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, než se domnı́vajı́ jejich rodič e. Hypotézu zamítáme. Vě tš ı́ blı́zkost ve vztahu k sourozenců m podle P. Macka (2003) uvá dě jı́ č astě ji dı́vky. I. Smetá č ková et al. (2005) v rozhovorech se ž áky zjistili, ž e sourozenci majı́ př i volbě stř ednı́ š koly vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ dı́vek než chlapců . Ke stejné mu poznatku jsme dospě li i v naš em dotaznı́kové m š etř enı́. Dá le jsme př edpoklá dali, ž e v neú plný ch rodiná ch budou sourozenci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy substituovat roli chybě jı́cı́ho rodič e. Tento př edpoklad se nepotvrdil. Za zajı́mavé považ ujeme rozdı́ly v pohledech ž áků a jejich rodič ů. Př edpoklá dali jsme, ž e ž áci budou ve srovná nı́ s rodič i hodnotit vliv sourozenců na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jako vý znamně jš ı́. Statistický m testová nı́m jsme dospě li k opač né mu zjiš tě nı́. Jsou to rodič e, nikoliv ž áci, kdo se domnı́vá , ž e je rozhodová nı́ ž áků vı́ce ovlivně no sourozenci. Vysvě tlenı́ té to skuteč nosti je vzhledem k rozdı́lný m poznatků m o roli sourozenecký ch vztahů v dospı́vá nı́ problematické . Z ontogenetické psychologie vı́me, ž e se vý znam sourozenců v prů bě hu adolescence zvě tš uje (Macek, 2003). Podle ně který ch empirický ch zjiš tě nı́ vš ak dochá zı́ v tomto vý vojové m obdobı́ k promě ná m interakcı́ se sourozenci. Klesá jejich intenzita, dá le se sniž uje vzá jemná intimita, př átelské vztahy a ovlivň ová nı́ (Buhrmester, 1992; Buhrmester & Furman, 1990). Uvě domujeme si, ž e tyto poznatky nelze generalizovat, neboť konkré tnı́ př ı́pady jsou determinová ny celkovou rodinnou konstelacı́. Př estož e ž áci zá kladnı́ch š kol ve své m hodnocenı́ nepř isuzovali svý m sourozenců m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v prů mě ru ž ádný vliv, role sourozenců je v tomto rozhodovacı́m procesu vý znamná . V ohniskový ch skupiná ch jsme zjistili, ž e starš ı́ sourozenci př edstavujı́ dů lež itý zdroj informacı́ o stř ednı́ch š kolá ch a faktor ovlivň ujı́cı́ formová nı́ budoucı́ch plá nů vztahujı́cı́ch se ke vzdě lá vá nı́ a profesi (srov. Tucker, Barber, & Eccles, 2001). Poně vadž pro ně které ž áky mohou bý t rozhovory s rodič i emocioná lně ná roč né , dá vajı́ př i ř eš enı́ otá zek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př ednost svý m sourozenců m. Ti se tak stá vajı́ vý znamný m partnerem př i ř eš enı́ ž ivotnı́ch problé mů , plá nová nı́ a poskytujı́ potř ebnou emocioná lnı́ podporu (Seginer, 1998). Na zá kladě prezentovaný ch poznatků se domnı́vá me, ž e sourozenci pů sobı́ jako sociá lnı́ zdroj vlivu na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rovně ž zprostř edkovaně – skrze percepci komunikace sourozenců s rodič i (srov. Hlaďo, 2009a).

152

6.11.7


Vliv učitelů a kariérových poradců

V naš em vý zkumné m š etř enı́ se vliv uč itelů a karié rový ch poradců na rozhodová nı́ ž áků umı́stil nejenom za vlivem rodič ů, ale i kamará dů , jiný ch př ı́buzný ch a sourozenců . Př es uvedená zjiš tě nı́ je ú loha uč itelů a tř ı́dnı́ch uč itelů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dů lež itá . Učitelé posuzujı́ ž áka v jednotlivý ch vyuč ovacı́ch př edmě tech. Jak zdů razň uje L. Mojž ı́šek (1987), kvali ikovaný uč itel je schopen diagnostikovat nejen ú roveň vě domostı́ a dovednostı́, ale i projevy nadá nı́, zá jmů a př ı́padný ch vzdě lá vacı́ch obtı́žı́ ž áka. Uč itelé společ ně s rodič i pů sobı́ na formová nı́ vzdě lanostnı́ch a profesnı́ch aspiracı́ (Farmer, 1985). Uč itelé pomá hajı́ jedinců m s utvá ř enı́m reá lné ho profesnı́ho cı́le a perspektivy, vybavujı́ je kompetencemi potř ebný mi k sebepozná vá nı́, plá nová nı́ a rozhodová nı́. Poně vadž ž áci trá vı́ ve š kole velké množ stvı́ č asu, uč itelé majı́ znač ný potenciá l, aby se stali klı́čový m zdrojem informacı́, rad a pomoci. Vyuč ovacı́ př edmě ty navı́c podle Z. Friedmanna (2011b) poskytujı́ dostatek prostoru pro kvalitnı́ pů sobenı́ ze strany pedagogů , poně vadž v nich mohou systematicky rozvı́jet zá jem ž áků o obor, poskytovat kvali ikované informace o oborech vzdě lá nı́, ná plni a perspektivá ch jednotlivý ch profesı́. Třídní učitelé v rá mci diagnostický ch č innostı́ pozná vajı́ ž áky lé pe a dů kladně ji než ostatnı́ uč itelé . Navı́c vytvá ř ejı́ š irš ı́ pedagogickou charakteristiku ž áka, která vychá zı́ z hodnocenı́ mnoha uč itelů . Tř ı́dnı́ uč itel je v už šı́m kontaktu s rodič i a př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy plnı́ v ř adě př ı́padů vý znamně jš ı́ roli než vý chovný poradce, neboť je lé pe obezná men jak se studijnı́mi př edpoklady ž áka, tak s jeho rodinný mi č i sociá lnı́mi pomě ry. Zjiš tě nı́, ž e ž áci a rodič e př isuzujı́ poradenský m pracovnı́ků m niž šı́ mı́ru vlivu, nemá s velkou pravdě podobnostı́ př ı́činu v nekvalitnı́ch poradenský ch služ bá ch, ale spı́še v jejich nı́zké m využ ıv́ á nı́ ž áky a rodič i (viz Kapitola 7 – Zdroje informacı́ využ ıv́ ané ž áky a rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a hodnocenı́ jejich efektivity). Nı́zké využ ıv́ á nı́ poradenský ch služ eb poskytovaný ch vý chovný mi poradci, š kolnı́mi psychology, Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky a pedagogicko-psychologický mi poradnami se potvrdilo nejenom v naš em vý zkumné m š etř enı́, ale i jiný ch č eský ch vý zkumech (srov. Sťastnová & Drahoň ovská , 2012; Vý zkum, 2003). Popsané vý sledky mohou bý t č ásteč ně ovlivně ny postoji ž áků a rodič ů. V naš em př edchozı́m vý zkumu (Hlaďo, 2009a) jsme zjistili, ž e rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze považ ujı́ ž áci i rodič e za privá tnı́ zá lež itost, v nı́ž by mě la mı́t rodina monopolnı́ postavenı́ a do nı́ž by zá kladnı́ š kola nemě la vstupovat. Druhou př ı́činou mů ž e bý t fakt, ž e ž áci a rodič e (mnohdy neuvě domě le) rozliš ujı́, kdo na ž áka pů sobil v prů bě hu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a kdo ovlivnil koneč né rozhodnutı́. V druhé m př ı́padě sehrá vajı́ uč itelé a poradenš tı́ pracovnı́ci menš ı́ roli než jiné osoby ze sociá lnı́ho okolı́ ž áka. V jiné rovině lež ı́ př ı́prava na rozhodová nı́, poskytová nı́ informacı́ a pomoci, tedy oblasti, kde jsou uč itelé a karié rovı́ poradci aktivnı́. Uč itelé a karié rovı́ poradci pomá hajı́ ž áků m př emý šlet o vlastnı́ch př ánı́ch a zá jmech, pozná vat osobnostnı́ př edpoklady a hledat jejich vzá jemný soulad s mož nostmi trhu prá ce a vzdě lá vacı́ho systé mu, uč ı́ je plá novat a č init rozhodnutı́ ve vztahu ke vzdě lá vá nı́ a prá ci a zpř ı́stupň ujı́ potř ebné informace o vzdě lá vacı́ch př ı́lež itostech a trhu prá ce. Vybavujı́ tedy


153

ž áky kompetencemi pro to, aby doká zali efektivně využ ı́t vš ech dostupný ch informacı́, poradenský ch služ eb a dalš ı́ch zdrojů a aby se podle nich nauč ili samostatně a zodpově dně rozhodovat.

6.11.8

Vliv kamarádů ze sociálních sítí

Pro dneš nı́ generaci, nazý vanou poč ı́tač ová generace, př edstavujı́ bě žnou souč ást jejich vš ednı́ho ž ivota nová mé dia a internet (Koldeová , 2011). Jak uvá dı́ D. Smahel (2003), virtuá lnı́ prostř edı́ se stá vá pro adolescenty prostř edkem k navazová nı́ př átelský ch vztahů . Z tohoto dů vodu jsme u ž áků zjiš ťovali, jaký vliv na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze majı́ kamará di, s nimiž udrž ujı́ komunikaci prostř ednictvı́m internetový ch sociá lnı́ch sı́tı́ (např. Facebook, Google+, Myspace, Twitter aj.). Hypoté zy vztahujı́cı́ se k vlivu kamarádů ze sociálních sítí na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jsme formulovali ná sledovně : Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dě vč aty nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ ovlivň ujı́ rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze stejně jako kamará di, s nimiž ž áci komunikujı́ tvá ř ı́ v tvá ř. Hypotézu zamítáme. Vý pově di ž áků v ohniskový ch skupiná ch svě dč ı́ o fenomé nu využ ıv́ á nı́ sociá lnı́ch sı́tı́. Př estož e ž áci využ ıv́ ajı́ tohoto virtuá lnı́ho prostoru rovně ž k on-line komunikaci, volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nenı́ na sociá lnı́ch sı́tı́ch č astý m té matem diskuzı́. Toto zjiš tě nı́, k ně muž jsme dospě li v kvalitativnı́ fá zi vý zkumu, pravdě podobně vysvě tluje, proč ž áci kamará dy ze sociá lnı́ch sı́tı́ nehodnotı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jako vý znamné sociá lnı́ zdroje vlivu. Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ se na zá kladě hodnocenı́ ž áků v dotaznı́kové m š etř enı́ umı́stili ze vš ech nabı́zený ch sociá lnı́ch zdrojů na př edposlednı́m mı́stě , př ič emž nejvě tš ı́ poč et ž áků ve svý ch vý pově dı́ch uvá dě l, ž e na jejich rozhodová nı́ nemě li kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ ž ádný vliv. Potvrdila se př itom naš e hypoté za, ž e chlapci a dı́vky se ve svý ch ná zorech neliš ı́. Poně vadž se internetové sociá lnı́ sı́tě staly souč ástı́ kaž dodennı́ho ž ivota ž áků zá kladnı́ch š kol, př edpoklá dali jsme, ž e kamará di z tohoto virtuá lnı́ho prostoru budou př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze stejně vlivný m sociá lnı́m zdrojem jako kamará di, s nimiž komunikujı́ face-to-face. Ná š př edpoklad vš ak nebyl sprá vný. Vliv kamará dů , s nimiž jsou v př ı́mé interakci, je v tomto rozhodovacı́m procesu stá le dominantnı́. Mož né vysvě tlenı́ uvedené ho poznatku o velmi malé m vlivu kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ nalé zá me u D. Smahela (2003, s. 92–94), podle jehož zjiš tě nı́ adolescenti velmi č asto popisujı́ př átelské vztahy na internetu jako nereá lné , neskuteč né a nepř iklá dajı́ jim př ı́liš nou vá hu. Hledajı́-li prostř ednictvı́m internetu skuteč né př átelstvı́, snaž ı́ se př evé st tento vztah do reality. Je tedy mož né , ž e ž áci v naš em vý zkumu nemajı́ č istě virtuá lnı́ vztahy, ale ž e kamará di, se který mi

154


komunikujı́ na sociá lnı́ sı́ti, jsou zá roveň i kamará dy, s nimiž udrž ujı́ př ı́mou komunikaci. Jejich sociá lnı́ role se tak mohou př ekrý vat.

155

Kapitola 7 Zdroje informací využívané žáky a rodiči při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity

Podle teorie profesioná lnı́ho vý voje D. E. Supera (1996, 1957) se ž áci na konci povinné š kolnı́ dochá zky nachá zejı́ v tzv. stadiu zkoumání. Jedinci v tomto vý vojové m obdobı́ č asto stř ı́dajı́ své zá jmy, zajı́majı́ se o velké množ stvı́ odliš ný ch oborů , smě rů a č innostı́, aniž si doká ž ı́ vytyč it hlavnı́ priority. J. Stikar et al. (2003) uvá dě jı́, ž e ve stadiu zkoumá nı́ u ž áků př evaž uje hledá nı́, př i ně mž se př edstava o profesnı́ karié ře vyhraň uje, ale nekonč ı́. Jedinci zač ı́najı́ shromaž ďovat speci ické informace o sobě , vzdě lá vacı́m systé mu a svě tě prá ce. Z tě chto informacı́ dá le vychá zejı́ př i př izpů sobová nı́ zá jmů a schopnostı́, když se pokouš ejı́ uskuteč nit sebepojetı́ v pracovnı́ch nebo jiný ch ž ivotnı́ch rolı́ch (Super, 1957). Stereotypy zı́skané v př edchozı́m stadiu karié rové ho vý voje, tj. ve stadiu růstu, jsou transformová ny pod vlivem nový ch poznatků o vzdě lá vacı́m systé mu a svě tě prá ce a př esně jš ı́ch informacı́ o jednotlivý ch profesı́ch. Jak je patrné z popsané ho teoretické ho konceptu, dostatek informacı́, jejich relevantnost, dostupnost a srozumitelnost jsou klı́čový mi př edpoklady ú spě šné volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Zá ci př i nı́ využ ıv́ ajı́ celou ř adu formá lnı́ch a neformá lnı́ch informač nı́ch zdrojů . Podle M. Taylor (1992) a N. Fosketta a A. Hesketha (1997) majı́ formá lnı́ zdroje institucioná lnı́ podobu a poskytujı́ objektivnı́ informace, kdež to neformá lnı́ zdroje jsou př ı́znač né neinstitucioná lnı́ podobou a zprostř edková vajı́ informace založ ené na subjektivnı́ bá zi. Využ ıv́ aný mi formálními zdroji informací př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou např. č asopisy, noviny, internetové strá nky š kol, databá ze vzdě lá vacı́ch institucı́, veletrhy š kol, dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch, informace poskytnuté v rá mci formá lnı́ho kurikula, př i karié rové m poradenstvı́ apod. Neformálními zdroji informací jsou př edevš ı́m rodič e, sourozenci a č lenové extenzivnı́ rodiny, kamará di, př átelé a zná mı́, spoluž áci, ale i dalš ı́ osoby z blı́zké ho i vzdá leně jš ı́ho sociá lnı́ho okolı́ ž áka. Pro zmapová nı́ struktury formá lnı́ch a neformá lnı́ch informačních zdrojů využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsme se ž áků dotá zali, kde zı́skali informace potř ebné pro volbu stř ednı́ š koly, a tedy i budoucı́ho povolá nı́, a jak jim pomohly. Otá zka v dotaznı́ku pro ž áky zně la: Kde jsi získal/a informace potřebné pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání, a jak ti pomohly? Zá ci se mě li vyjá dř it k devı́ti informač nı́m zdrojů m: 1) rodič e a č lenové rodiny; 2) spoluž áci a kamará di; 3) zá kladnı́ š kola; 4) stř ednı́ š kola, na kterou se hlá sı́m; 5) Informač nı́ a poradenské stř edisko př i ú ř adu prá ce (IPS UP); 6) pedagogicko-psychologická poradna (PPP); 7) televize; 8) internet; 9) noviny a č asopisy.

156

7 Zdroje informacı́ využ ıv́ ané ž áky a rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ . . .

Analogickou otá zkou v dotaznı́ku pro rodič e bylo: Odkud jste získal/a informace pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dítěte, a jak Vám při rozhodování pomohly? Otá zka byla zamě řena na zmapová nı́, které informač nı́ zdroje využ ıv́ ajı́ rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ a jak hodnotı́ jejich efektivitu, neboť podle dř ıv́ e provedený ch vý zkumů považ ujı́ ž áci rodič e v tomto rozhodovacı́m procesu za primá rnı́ informá tory (Anderson et al., 2004). Rodič e ž áků se mě li vyjá dř it k ná sledujı́cı́m devı́ti zdrojů m informacı́: 1) vlastnı́ zkuš enost; 2) jinı́ č lenové rodiny; 3) zá kladnı́ š kola; 4) stř ednı́ š kola, na kterou se mé dı́tě hlá sı́; 5) Informač nı́ a poradenské stř edisko př i ú ř adu prá ce; 6) pedagogicko-psychologická poradna; 7) televize; 8) internet; 9) noviny a č asopisy. Souč asně mě ly obě skupiny respondentů mož nost zaznamenat a zhodnotit i jiné informač nı́ zdroje, které považ ovaly pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze za dů lež ité . Respondenti u kaž dé ho informač nı́ho zdroje vybı́rali jednu ze č tyř variant odpově dı́, a to, ž e jim daný informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nepomohl, částečně pomohl, velmi pomohl, nebo ž e z dané ho zdroje informace neměli. Takto koncipované varianty odpově dı́ umož ňovaly kromě posouzenı́ efektivity př ı́sluš né ho informač nı́ho zdroje rozliš it, zdali z ně j respondenti informace potř ebné pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zı́skali (kategorie: nepomohl, částečně pomohl a velmi pomohl), nebo z jaké hokoliv dů vodu nezı́skali (kategorie: informace jsem neměl/a). Položka č. (dotazník pro žáky): Kde jsi získal/a informace potřebné pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání, a jak ti pomohly? (V každém řádku prosím zakřížkuj jednu odpověď) . Zdroj informací .

Rodiče a členové rodiny

.

Spolužáci a kamarádi

.

Základní škola

.

Střední škola, na kterou se hlásím

.

Informační a poradenské středisko při úřadu práce

.

Pedagogicko-psychologická poradna

.

Televize

.

Internet

.

Noviny a časopisy

Nepomohl

Částečně pomohl

Velmi pomohl

Z jiného informačního zdroje (na volný řádek napiš ze kterého a zakřížkuj svoji odpověď): . . .

Informace jsem neměl/a

7.1 Informač nı́ zdroje ž áků

157

Položka č. (dotazník pro rodiče): Odkud jste získal/a informace pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dítěte, a jak Vám při rozhodování pomohly? (V každém řádku prosím zakřížkujte jednu odpověď; pokud jste se na volbě střední školy svého dítěte nepodílel/a, pak na tuto otázku neodpovídejte) . Zdroj informací .

Vlastní zkušenost

.

Jiní členové rodiny

.

Základní škola

.

Střední škola, na kterou se mé dítě hlásí

.

Informační a poradenské středisko při úřadu práce

.

Pedagogicko-psychologická poradna

.

Televize

.

Internet

.

Noviny a časopisy

Nepomohl

Částečně pomohl

Velmi pomohl

Informace jsem neměl/a

Z jiného informačního zdroje (na volný řádek napište ze kterého a zakřížkujte svoji odpověď): . . .

7.1

Informační zdroje žáků

Jak je patrné z Tabulky 7.1 a Obrá zku 7.1, nejvı́ce ž áků informace zı́skalo od rodič ů a jiný ch č lenů rodiny (94,9 %). Ná sledovala stř ednı́ š kola, na kterou se ž ák hlá sı́ (94,0 %), internet (93,9 %), zá kladnı́ š kola (88,6 %), spoluž áci a kamará di (85,9 %). Ve srovná nı́ s uvedený mi informač nı́mi zdroji zı́skali ž áci informace potř ebné pro volbu stř ednı́ š koly, a tedy i budoucı́ho povolá nı́, mé ně č asto v Informač nı́ch a poradenský ch stř ediscı́ch př i ú ř adu prá ce (53,7 %), v noviná ch a č asopisech (51,6 %), v pedagogicko-psychologický ch poradná ch (43,4 %) a z televize (38,7 %). Z odpově dı́ ž áků , kteř ı́ z dané ho zdroje zı́skali informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, jsme vypoč etli procentuá lnı́ podı́ly jednotlivý ch odpově dı́ a indexy hodnocenı́. Cı́m je hodnota indexu vyš šı́, tı́m vı́ce daný informač nı́ zdroj ž áků m, kteř ı́ jej př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili, pomohl (nejniž šı́ hodnotou, kterou mohl index nabý t, je 1 a nejvyš šı́ 3). Podrobné informace jsou uvedeny v Tabulce 7.2 a Obrá zku 7.2. V ná sledujı́cı́m textu budou posouzeny zdroje informacı́ využívané žáky zá kladnı́ch š kol př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v poř adı́ sestavené m na zá kladě indexu hodnocenı́.

158


Tabulka 7.1 Informační zdroje, z nichž žáci získali informace pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy

Zdroj informací

n

Informace získalia Informace nezískalib Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%) četnost (ni ) četnost (%)


,

,

Střední škola, na kterou se žák hlásí

,

,

Internet

,

,

Základní škola

,

,


,

,

IPS ÚP

,

,

Noviny a časopisy

,

,

PPP

,

,

Televize

,

,

Legenda: a odpovědi – nepomohl, částečně pomohl, velmi pomohl; b odpověď – informace jsem neměl/a

Obrázek 7.1. Informač nı́ zdroje, z nichž ž áci zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %)

7.1.1

Informace poskytnuté střední školou, na kterou se žák hlásí

Zá ků m př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejvı́ce pomá haly informace poskytnuté stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́ (M = 2,43; SD = , ; n = ). Jmenovaný informač nı́ zdroj se u ž áků z hlediska hodnocenı́ efektivity umı́stil na prvnı́m mı́stě . Zá ků m, kteř ı́ z tohoto zdroje zı́skali informace


159

Tabulka 7.2 Hodnocení efektivity zdrojů, z nichž žáci získali informace pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy (seřazeno na základě indexu hodnocení)

Zdroj informací

n

– Nepomohl – Částečně pomohl – Velmi pomohl Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (ni ) (%)


,

,

,

Internet

,

,

,

Rodiče a členové rodiny Základní škola

, ,

, ,

, , ,


,

,

IPS ÚP

,

,

,

PPP Noviny a časopisy

, ,

, ,

, ,

Televize

,

,

,

Zdroj informací

Mod(x)

Med(x)


SD


,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

Pořadí na základě indexu vlivu

IPS ÚP

velmi velmi pomohl pomohl velmi částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

)

.

PPP

nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

)

.

Noviny a časopisy

nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

Televize

nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

Střední škola, na kterou se žák hlásí Internet Rodiče a členové rodiny Základní škola Spolužáci a kamarádi

. )

.

Pozn.: Čím je hodnota indexu hodnocení vyšší, tím více daný informační zdroj pomohl žákům při volbě střední školy, a tedy i budoucího povolání.

pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, informace poskytnuté stř ednı́ š kolou, na niž se hlá sı́, v 51,7 % velmi pomohly, v 39,5 % č ásteč ně pomohly a v 8,8 % nepomohly. Nejč astě jš ı́ odpově dı́ ž áků (a rovně ž i mediá nem) je, ž e jim tento zdroj př i rozhodová nı́ velmi pomohl. V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch vzdě lá vacı́ institucı́, na niž se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, byly mezi chlapci a dı́vkami proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,122). Testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry¹² se vš ak neproká zalo, ž e by informace poskyt-

12 Pozn.: Pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly ve vš ech statistický ch analý zá ch u odpově dı́ ž áků a rodič ů vztahujı́cı́ch se k využ ıv́ á nı́ informač nı́ch zdrojů slouč eny kategorie velmi pomohl a částečně pomohl.

160


Obrázek 7.2. Odpově di ž áků př i hodnocenı́ efektivity informač nı́ch zdrojů využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %)

nuté stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́, vı́ce pomá haly dı́vká m než chlapců m č i naopak (p = , ). Popisná statistika dá le ukazuje, ž e informace poskytnuté stř ednı́ š kolou byly u ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy druhý m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Př i své m rozhodová nı́ z tohoto zdroje zı́skalo informace 94,0 % ž áků a pouze 6,0 % ž áků informace nezı́skalo. Z hlediska mı́ry využ ıv́ á nı́ tohoto zdroje nejsou rozdı́ly ani podle pohlavı́ ž áků (χ ( ) = 0,486; p = , ), ani na zá kladě skuteč nosti, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, č i pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ; p= , ). Rozdı́ly jsme identi ikovali v mı́ře využ ıv́ á nı́ tohoto zdroje ž áky podle toho, jaký vliv př ipisovali př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý m rodič ům. Zá ci, kteř ı́ svý m rodič ům v tomto rozhodovacı́m procesu př ipisovali velký nebo malý vliv, tento zdroj využ ıv́ ali č astě ji než ž áci, již rodič ům př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nepř ipisovali ž ádný vliv (p < , ).

7.1.2

Informace získané z internetu

Zá ci kladně hodnotili také informace zı́skané z internetu. Jmenovaný informač nı́ zdroj se z hlediska hodnocenı́ efektivity umı́stil na druhé m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = 727). Informace zı́skané z internetu velmi pomohly 47,6 %, č ásteč ně pomohly 44,2 % a nepomohly 8,3 % ž áků zá kladnı́ch š kol. Nejč astě jš ı́ odpově dı́ ž áků bylo, ž e jim internet př i rozhodová nı́ velmi pomohl. Mediá n, tedy mı́ra, která rozdě luje uspoř ádaný soubor dat na dvě stejné č ásti, lež ı́ v odpově di „č ásteč ně pomohl“.


161

V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch ž áky na internetu nebyly mezi chlapci a dı́vkami proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = 0,168). Z popisné statistiky plyne, ž e internet byl př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze tř etı́m nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Z internetu informace pro rozhodová nı́ zı́skalo 93,9 % a nezı́skalo 6,1 % ž áků . Data jsme podrobili detailně jš ı́ statistické analý ze s cı́lem zjistit, zdali se v mı́ře využ ıv́ á nı́ internetu ž áci odliš ujı́ podle pohlavı́ a na zá kladě skuteč nosti, zdali ž ijı́ v rodině s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t byly proká zá ny statistické rozdı́ly ve využ ıv́ á nı́ internetu mezi chlapci a dě vč aty (χ ( ) = , ; p < , ; Fı́ = 0,102), př ič emž dě vč ata tento informač nı́ zdroj využ ıv́ ajı́ č astě ji než chlapci (p 0,01). Zá ci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i a ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em se v mı́ře využ ıv́ á nı́ internetu př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze neliš ı́ (χ ( ) = , ; p = , ). Rovně ž jsme př edpoklá dali, ž e internet budou vı́ce využ ıv́ at ž áci, již v naš em vý zkumu př ipisovali uč itelů m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy velký nebo malý vliv, než ž áci, kteř ı́ jim nepř ipisovali ž ádný vliv. Tento př edpoklad se ale nepotvrdil (χ ( ) = , ; p = , ).

7.1.3


Rodič e a č lenové rodiny byli nejvý znamně jš ı́m neformá lnı́m zdrojem informacı́, který ž áků m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomohl. V celkové m poř adı́ sestavené m na zá kladě indexu hodnocenı́ se rodič e a č lenové rodiny umı́stili na tř etı́m mı́stě (M = 2,36; SD = , ; n = 733). Z ž áků , kteř ı́ zı́skali informace pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze od rodič ů nebo jiný ch č lenů rodiny, jich 40,9 % uvedlo, ž e jim poskytnuté informace velmi pomohly, 54,3 % ž áků pomohly č ásteč ně a 4,8 % ž áků nepomohly. Modem a mediá nem je odpově ď, ž e ž áků m informace poskytnuté rodič i a č leny rodiny č ásteč ně pomohly. V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z tohoto informač nı́ho zdroje nebyly proká zá ny statisticky vý znamné rozdı́ly ani mezi chlapci a dı́vkami (χ ( ) = , ; p = 0,295), ani mezi ž áky, kteř ı́ ž ijı́ v domá cnosti s obě ma rodič i a v domá cnosti pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ; p = 0,252). Jiný ú hel pohledu př edstavuje zhodnocenı́ mı́ry využ ıv́ á nı́ rodič ů a č lenů rodiny jakož to informač nı́ho zdroje ž áků . Rodič e a č lenové rodiny byli nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od rodič ů a ostatnı́ch č lenů rodiny zı́skalo 94,9 % a nezı́skalo 5,1 % ž áků . Z hlediska mı́ry využ ıv́ á nı́ tohoto zdroje nejsou mezi chlapci a dě vč aty rozdı́ly (χ ( ) = , ;p= , ). Statisticky vý znamné rozdı́ly byly zjiš tě ny v odpově dı́ch ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ; p < , ; Fı́ = 0,101), př ič emž ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i využ ıv́ ajı́ rodič e a č leny rodiny jako informač nı́ zdroj č astě ji než ž áci, kteř ı́ ž ijı́ pouze s jednı́m rodič em (p < , ). Také ž áci, kteř ı́ se domnı́vajı́, ž e by volbu stř ednı́ š koly mě li ovlivň ovat hlavně rodič e, zı́ská vajı́ od svý ch rodič ů a č lenů rodiny př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy informace č astě ji než ž áci, již se domnı́vajı́, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze jejich vě c (p < ,05).

162

7.1.4


Základní škola

Zá kladnı́ š kola se jakož to efektivnı́ informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ž áků umı́stila až za stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́, internetem a rodič i a ostatnı́mi č leny rodiny, a to na č tvrté m mı́stě (M = 1,96; SD = , ; n = ). Zá ci, kteř ı́ zı́skali ze strany zá kladnı́ š koly informace dů lež ité pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, se domnı́vali, ž e jim tyto informace v 21,2 % velmi pomohly, v 53,6 % č ásteč ně pomohly a v 25,2 % nepomohly. Nejč astě jš ı́ odpově dı́ ž áků bylo, ž e jim informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou č ásteč ně pomohly. Tato odpově ď stá la rovně ž uprostř ed uspoř ádané ho souboru dat. V hodnocenı́ efektivity zá kladnı́ š koly př i poskytová nı́ informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byly mezi chlapci a dı́vkami zjiš tě ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,160). Testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e dı́vky tento informač nı́ zdroj hodnotı́ z hlediska pomoci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jako efektivně jš ı́ než chlapci (p < , ). Zá kladnı́ š kola byla př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze č tvrtý m nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Ze zá kladnı́ š koly zı́skalo informace pro rozhodová nı́ 88,6 % ž áků a 11,4 % ž áků informace nezı́skalo. Jednostranný m testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e ze strany zá kladnı́ š koly zı́ská vajı́ podle vyjá dř enı́ ž áků informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce dı́vky než chlapci (p < , ). Dá le jsme analyzovali odpově di ž áků podle nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ jejich otců a matek. Ukazuje se, ž e mı́ra zisku informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze strany zá kladnı́ š koly s nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m otce (χ ( ) = 1,870; p = , ) a matky (χ ( ) = , ; p = , ) nesouvisı́. Rozdı́ly v mı́ře využ ıv́ á nı́ tohoto informač nı́ho zdroje nebyly proká zá ny ani mezi ž áky ž ijı́cı́mi s obě ma rodič i a ž áky ž ijı́cı́mi pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ;p= , ).

7.1.5


Druhý m nejvý znamně jš ı́m neformá lnı́m zdrojem, který se u ž áků umı́stil za rodič i, byli spoluž áci a kamará di. V celkové m poř adı́, sestavené m na zá kladě krité ria efektivity poskytnutý ch informacı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, se spoluž áci a kamará di umı́stili na pá té m mı́stě (M = 1,85; SD = , ; n = ). Tento zdroj informacı́ velmi pomohl 13,3 % a č ásteč ně pomohl 58,8 % ž áků . Spoluž áci a kamará di nebyli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ú č inný m informač nı́m zdrojem pro 27,9 % ž áků . Modem i mediá nem je odpově ď, ž e tento informač nı́ zdroj ž áků m „č ásteč ně pomohl“. V hodnocenı́ chlapců a dı́vek jsme zjistili statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,168). Dě vč ata př ipisujı́ spoluž áků m a kamará dů m jakož to informač nı́mu zdroji př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vě tš ı́ mı́ru efektivity než chlapci (p < , ). Spoluž áci a kamará di byli pá tý m nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Od spoluž áků a kamará dů zı́skalo informace dů lež ité pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze 85,9 % ž áků a 14,1 % dotá zaný ch ž áků z tohoto zdroje informace nezı́skalo. V mı́ře zisku informacı́ od spoluž áků a kamará dů nejsou mezi chlapci


163

a dı́vkami rozdı́ly (χ ( ) = 2,702; p = , ). Rozdı́ly nebyly zjiš tě ny ani u ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a u ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = 0,079; p = , ). Zajı́mavý je poznatek, ž e ž áci, kteř ı́ od spoluž áků a kamará dů zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy, př isuzujı́ kamará dů m vě tš ı́ vliv než ž áci, již od kamará dů a spoluž áků informace nezı́skali (p < , ).

7.1.6

Instituce kariérového poradenství

Informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zı́skala z institucı́ karié rové ho poradenstvı́ (tj. Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce a pedagogicko-psychologické poradny) př ibliž ně polovina dotá zaný ch ž áků . Zá ci se mě li v dotaznı́ku vyjadř ovat rovně ž k jejich efektivitě . Respondenti, kteř ı́ z institucı́ karié rové ho poradenstvı́ informace zı́skali, je celkově hodnotili jako mé ně př ı́nosné . Informační a poradenské středisko při úřadu práce se na zá kladě indexu hodnocenı́ umı́stilo na š esté m mı́stě (M = 1,53; SD = , ; n = ). Tento zdroj informacı́ velmi pomohl pouze 7,2 % ž áků , č ásteč ně pomohl 38,6 % ž áků a nepomohl 54,1 % ž áků , tedy vı́ce než polovině dotá zaný ch. Zá ci nejč astě ji volili odpově ď, ž e jim informace poskytnuté touto institucı́ „nepomohly“. Uvedená odpově ď byla zá roveň i prostř ednı́ hodnotou (mediá nem). Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t se proká zal vztah mezi pohlavı́m respondentů a hodnocenı́m efektivity informacı́ poskytnutý ch Informač nı́m a poradenský m stř ediskem př i ú ř adu prá ce (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,141). Po provedenı́ jednostranné ho testu rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry př ijı́má me hypoté zu, ž e tento informač nı́ zdroj vı́ce pomá há dı́vká m než chlapců m (p < , ). Informační a poradenská střediska při úřadu práce byla př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků š estý m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce zı́skalo informace 53,7 % ž áků a 46,3 % ž áků z tohoto zdroje informace pro své rozhodová nı́ nemě lo. V zisku informacı́ z Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Stejně tak se neproká zaly rozdı́ly mezi ž áky ž ijı́cı́mi s obě ma rodič i a ž áky ž ijı́cı́mi pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ; p= , ). Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t pro kontingenč nı́ tabulku se proká zala zá vislost mezi ziskem informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce a nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m otce (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,128) i matky (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,148). Z uvedené ho zdroje zı́ská vajı́ č astě ji informace ž áci, jejichž otec zı́skal zá kladnı́ nebo stř ednı́ vzdě lá nı́ bez maturity, než ž áci, jejichž otec zı́skal vyš šı́ odborné nebo vysokoš kolské vzdě lá nı́ (p < , ). Stejnou skuteč nost jsme zjistili i v př ı́padě matek (p < , ). Pedagogicko-psychologická poradna se na zá kladě indexu hodnocenı́ u ž áků umı́stila na sedmé m mı́stě (M = , ; SD = 0,67; n = ). Z popisné statistiky plyne, ž e informace poskytnuté pedagogicko-psychologickou poradnou velmi pomohly jen 10,2 % ž áků , č ásteč ně vš ak pomohly 30,5 % ž áků a nepomohly té mě ř dvě ma tř etiná m ž áků (59,3 %), kteř ı́ z nı́ zı́skali informace k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Modem a mediá nem byla odpově ď, ž e informace zı́skané z tohoto zdroje ž áků m „nepomohly“. Zá vislost mezi pohlavı́m respondentů a hodnocenı́m efekti-

164


vity informacı́ poskytnutý ch pedagogicko-psychologickou poradnou se neproká zala (χ ( ) = , ; p = , ). Pedagogicko-psychologická poradna byla př edposlednı́m, tj. osmý m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Z pedagogicko-psychologické poradny zı́skalo informace potř ebné k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy 43,4 % ž áků a 56,6 % ž áků informace nemě lo. V zı́ská vá nı́ informacı́ z tohoto informač nı́ho zdroje nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Stejně tak se neproká zaly rozdı́ly mezi ž áky ž ijı́cı́mi s obě ma rodič i a ž áky ž ijı́cı́mi pouze s jednı́m rodič em (χ ( ) = , ; p= , ). Zá vislost se dá le neproká zala ani mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny a nejvyš šı́m vzdě lá nı́m otce ž áka (χ ( ) = , ;p= , ), ani mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny a nejvyš šı́m vzdě lá nı́m matky ž áka (χ ( ) = , ;p= , ).

7.1.7

Ostatní masové komunikační prostředky

Ve srovná nı́ s internetem hodnotı́ ž áci informace zı́skané z ostatnı́ch masový ch komunikač nı́ch prostř edků jako mé ně př ı́nosné . Noviny a časopisy se v poř adı́ dle efektivity umı́stily na př edposlednı́m, osmé m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = ) a televize se umı́stila až na poslednı́m, devá té m mı́stě (M = 1,22; SD = , ; n = ). Informace zı́skané z novin a časopisů velmi pomohly př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze 9,3 % ž áků , č ásteč ně pomohly 31,0 % ž áků a nepomohly 59,7 % ž áků . Odpově ď, ž e ž áků m informace zı́skané z novin a č asopisů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy „nepomohly“, mě la nejvyš šı́ č etnost a zá roveň byla v uspoř ádané m souboru dat prostř ednı́ hodnotou. Informace zı́skané z televize velmi pomohly jen 2,0 % ž áků , č ásteč ně pomohly 18,1 % a 79,9 % ž áků uvedlo, ž e jim informace zı́skané z tohoto informač nı́ho zdroje nepomohly. Modem a mediá nem byla odpově ď, ž e informace z televize ž áků m „nepomohly“. V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů (χ ( ) = , ; p= , ) a televize (χ ( ) = , ; p = , ) nebyly mezi chlapci a dı́vkami statisticky vý znamné rozdı́ly. Noviny, č asopisy a televizi ž áci vnı́mali pouze jako nejmé ně efektivnı́ informač nı́ zdroje. Ze zı́skaný ch dat plyne, ž e z novin, č asopisů a televize zı́skali př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy i velmi má lo informacı́. Noviny a časopisy byly sedmý m nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Z novin a č asopisů zı́skalo informace potř ebné pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy 51,6 % ž áků , zbý vajı́cı́ch 48,4 % ž áků z tohoto zdroje informace nezı́skalo. Nejmé ně informacı́ zı́skali ž áci z televize. Televize byla poslednı́m, tj. devá tý m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Informace z nı́ zı́skala asi tř etina ž áků (38,7 %) a té mě ř dvě tř etiny (61,3 %) ž áků informace pro své rozhodová nı́ z televize nezı́skaly. Mezi pohlavı́m ž áků a využ ıv́ á nı́m informacı́ z novin a č asopisů (χ ( ) = , ; p = , ) a televize (χ ( ) = , ; p= , ) nebyla proká zá na zá vislost. Vztah nebyl proká zá n ani mezi využ ıv́ á nı́m informacı́ z novin a č asopisů (χ ( ) = , ; p= , ) a televize (χ ( ) = , ; p = , ) a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo pouze s jednı́m rodič em.

7.2 Informač nı́ zdroje rodič ů

165

Tabulka 7.3 Informační zdroje, z nichž rodiče získali informace pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy svého dítěte

Zdroj informací

n

Informace získalia Informace nezískalib Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%) četnost (ni ) četnost (%)


,

,

Internet

,

,

Vlastní zkušenost rodiče

,

,

Základní škola

,

,

Od jiných členů rodiny

,

,

Noviny a časopisy

,

,

PPP

,

,

IPS ÚP

,

,

Televize

,

,

Legenda: a odpovědi – nepomohl, částečně pomohl, velmi pomohl; b odpověď – informace jsem neměl/a

7.2

Informační zdroje rodičů

Ze který ch informač nı́ch zdrojů zı́skali rodič e informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te a ze který ch informač nı́ch zdrojů informace nezı́skali, je zachyceno v Tabulce 7.3 a v Obrá zku 7.3. Nejč astě ji rodič e zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na stř ednı́ š kole, na kterou se ž ák hlá sı́ (91,2 %). Nemé ně vý znamný m zdrojem z hlediska zisku informacı́ pro volbu stř ednı́ š koly, a tedy i budoucı́ho povolá nı́, byl internet (86,5 %). Z dalš ı́ch informač nı́ch zdrojů to byly vlastnı́ zkuš enosti rodič ů (82,8 %), zá kladnı́ š kola, kterou ž ák navš tě vuje (80,4 %), a jinı́ č lenové rodiny (75,4 %). Mé ně č asto zı́skali rodič e informace z novin a č asopisů (54,4 %), v pedagogicko-psychologické poradně (51,3 %) nebo v Informač nı́m a poradenské m stř edisku př i ú ř adu prá ce (49,5 %). Nejmé ně informacı́ rodič e zı́skali z televize (45,4 %). Z odpově dı́ rodič ů, kteř ı́ z dané ho zdroje zı́skali informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te, jsme vypoč etli procentuá lnı́ podı́ly jednotlivý ch odpově dı́ a indexy hodnocenı́. Cı́m je hodnota indexu vyš šı́, tı́m vı́ce daný informač nı́ zdroj rodič ům, kteř ı́ jej využ ili, př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomohl (nejniž šı́ hodnotou, které mohl koe icient nabý t, je 1 a nejvyš šı́ 3). Podrobně jš ı́ informace jsou uvedeny v Tabulce 7.4 a Obrá zku 7.4. V ná sledujı́cı́m textu budou hodnoceny zdroje informacı́ využívané rodiči př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v poř adı́ sestavené m na zá kladě indexu hodnocenı́.

7.2.1

Informace poskytnuté střední školou, na kterou se žák hlásí

Rodič ům př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jejich dě tı́ nejvı́ce pomá hajı́ informace poskytnuté vzdě lá vacı́ institucı́, na niž se ž ák po zá kladnı́ š kole

166


Obrázek 7.3. Informač nı́ zdroje, z nichž rodič e zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te (v %)

hlá sı́. Tento informač nı́ zdroj se na zá kladě indexu hodnocenı́ umı́stil na prvnı́m mı́stě (M = 2,30; SD = , ). Rodič ům, kteř ı́ zı́skali od stř ednı́ š koly informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te (n = ), tyto informace v 39,4 % velmi pomohly, v 51,1 % č ásteč ně pomohly a v 9,5 % nepomohly. Nejvyš šı́ č etnost mě la odpově ď, ž e rodič ům hodnocený informač nı́ zdroj „č ásteč ně pomohl“. Tato odpově ď byla souč asně i mediá nem. V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch ze stř ednı́ š koly, na niž se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, nejsou mezi otci a matkami statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Testem nezá vislosti chı́-kvadrá t byly zjiš tě ny rozdı́ly v hodnocenı́ pomoci tohoto informač nı́ho zdroje mezi rodič i a ž áky χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,125). Avš ak testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se neproká zalo, ž e by informace poskytnuté vzdě lá vacı́ institucı́, na niž se ž ák hlá sı́, pomá haly vı́ce rodič ům než ž áků m, č i naopak (p < , ). Stejně jako ž áci, i rodič e využ ıv́ ali informace poskytnuté stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́, př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ v relativně velké mı́ře. V př ı́padě rodič ů je š kola, na kterou se ž ák hlá sı́, nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Podrobně jš ı́ informace jsou patrné z popisné statistiky. Rodič e z tohoto zdroje zı́skali informace v 91,2 %. Poč et rodič ů, který informace nezı́skal, byl pomě rně malý. Pokud bychom jej mě li kvanti ikovat, jde o 8,8 % respondentů -rodič ů. Otcové a matky se z hlediska mı́ry zisku informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́, neliš ı́ (χ ( ) = , ; p = , ). Jiný mi slovy nenı́ mezi otci a matkami rozdı́l ve využ ıv́ á nı́ tohoto informač nı́ho zdroje. Pro zjiš tě nı́, zdali se liš ı́ využ ıv́ á nı́ stř ednı́ š koly jakož to informač nı́ho zdroje př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mezi otci s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m na jedné straně a otci se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́m bez maturity na straně druhé , jsme využ ili Fisherů v faktoriá lový test. Zá vislost mezi využ ıv́ á nı́m tohoto informač nı́ho


167

Tabulka 7.4 Hodnocení efektivity zdrojů, z nichž rodiče získali informace pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy svého dítěte (seřazeno na základě indexu hodnocení)

Zdroj informací

n

– Nepomohl – Částečně pomohl – Velmi pomohl Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (ni ) (%)


,

,

,

Internet

,

,

,

Z vlastní zkušenosti Základní škola

, ,

, ,

, ,

Od jiných členů rodiny

,

,

,

PPP

,

,

,

Noviny a časopisy IPS ÚP

, ,

, ,

, ,

Televize

,

,

,

Zdroj informací

Mod(x)

Med(x)


SD


,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

Pořadí na základě indexu vlivu

PPP

částečně částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl částečně částečně pomohl pomohl nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

)

.

Noviny a časopisy

nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

)

.

IPS ÚP

nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

)

.

Televize

nepomohl nepomohl

,

,

( ,

; ,

)

.

Střední škola, na kterou se žák hlásí Internet Z vlastní zkušenosti Základní škola Od jiných členů rodiny

Pozn.: Čím je hodnota indexu hodnocení vyšší, tím více daný informační zdroj pomohl rodičům při volbě střední školy, a tedy i budoucího povolání jejich dítěte.

zdroje a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce se neproká zala (p = , ; Fı́ = 0,021). Statistická zá vislost se neproká zala testem nezá vislosti ani v př ı́padě matek (χ ( ) = , ; p = , ). Př estož e se u rodič ů tento zdroj z hlediska zisku informacı́ umı́stil na prvnı́m mı́stě , a u ž áků až na mı́stě druhé m, na zá kladě testu rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry konstatujeme, ž e ž áci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zı́ská vajı́ informace od vzdě lá vacı́ instituce, na kterou se po zá kladnı́ š kole hlá sı́, č astě ji než jejich rodič e (p < , ).

168


Obrázek 7.4. Odpově di rodič ů př i hodnocenı́ informač nı́ch zdrojů využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ (v %)

7.2.2


Z hlediska hodnocenı́ efektivity se informace zı́skané z internetu u rodič ů umı́stily na druhé m mı́stě (M = 2,19; SD = , ; n = ). Internet velmi pomohl 34,8 % a č ásteč ně pomohl 49,4 % rodič ů. Pouze 15,8 % rodič ů internet př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vů bec nepomohl. Z charakteristik polohy lze usuzovat, ž e informace zı́skané z internetu rodič ům př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomohly jen č ásteč ně . V hodnocenı́ pomoci internetu nejsou mezi otci a matkami rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Př estož e se informace zı́skané z internetu na zá kladě indexu hodnocenı́ umı́stily u rodič ů i ž áků shodně na druhé m mı́stě , z porovná nı́ odpově dı́ obou skupin respondentů vyplý vá , ž e ž áků m pomá hajı́ informace zı́skané z internetu vı́ce než rodič ům (p < , ). Internet byl druhý m nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem rodič ů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jejich dı́tě te. Z popisné statistiky lze vyč ı́st, ž e z internetu zı́skalo informace 86,5 % dotá zaný ch rodič ů a 13,5 % rodič ů z tohoto zdroje informace nezı́skalo. Rovně ž u tohoto informač nı́ho zdroje jsme provedli podrobně jš ı́ analý zu kvantitativnı́ch dat. V mı́ře využ ıv́ á nı́ internetu př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nebyly mezi otci a matkami statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = 0,059; p = 0,808). Dá le se neproká zaly rozdı́ly v mı́ře využ ıv́ á nı́ internetu mezi otci s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m na jedné straně a otci se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́m bez maturity na straně druhé (χ ( ) = , ; p= , ). Rozdı́ly v mı́ře využ ıv́ á nı́ internetu nejsou ani mezi matkami s vyš šı́m od-


169

borný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m a matkami se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́m bez maturity (χ ( ) = , ; p = , ). Př estož e se z hlediska zisku informacı́ internet umı́stil u rodič ů na druhé a u ž áků na tř etı́ př ı́čce, testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e internet př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy statisticky č astě ji využ ıv́ ajı́ ž áci než jejich rodič e (p < , ).

7.2.3

Zkušenosti rodičů

Z ná zorů rodič ů vyplý vá , ž e z jejich pohledu jsou jako ú č inný informač nı́ zdroj pro rozhodová nı́ o stř ednı́ š kole, a tedy i budoucı́ho povolá nı́ dı́tě te, kladně hodnoceny vlastnı́ zkuš enosti¹³. Na zá kladě krité ria efektivity poskytnutý ch informacı́ se tento zdroj u rodič ů umı́stil na tř etı́m mı́stě (M = 2,17; SD = , ). Podrobnosti př iná š ı́ popisná statistika. Z rodič ů, kteř ı́ z tohoto zdroje zı́skali informace pro volbu stř ednı́ š koly, a tedy i budoucı́ho povolá nı́ své ho dı́tě te (n = ), vlastnı́ zkuš enosti velmi pomohly 32,0 %, č ásteč ně pomohly 52,5 % a nepomohly 15,5 % respondentů . Z aritmetické ho prů mě ru, modu a mediá nu mů ž eme vyvodit, ž e vlastnı́ zkuš enosti pomá hajı́ rodič ům jako informač nı́ zdroj pouze č ásteč ně . V hodnocenı́ otců a matek nejsou statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ;p= , ). Z hlediska mı́ry využ ıv́ á nı́ informač nı́ch zdrojů se vlastnı́ zkuš enosti rodič ů umı́stily až za informacemi zı́skaný mi ze stř ednı́ š koly, na kterou se jejich dı́tě hlá sı́, a za informacemi zı́skaný mi z internetu. Vlastnı́ zkuš enosti rodič ů byly u rodič ů tř etı́m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Z vlastnı́ zkuš enosti zı́skalo informace pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze svý ch potomků 82,8 % rodič ů a 17,2 % rodič ů informace z tohoto zdroje nemě lo. Vlastnı́ zkuš enosti jako zdroj informacı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te využ ıv́ ajı́ vı́ce otcové než matky (p < , ). Hypoté zu, ž e otcové s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity, zamı́tá me (p < , ). Na druhou stranu př ijı́má me hypoté zu, ž e matky s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity (p < , ).

7.2.4

Základní škola

Také u rodič ů – shodně jako u ž áků – se zá kladnı́ š kola z pohledu hodnocenı́ efektivity poskytovaný ch informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jejich dı́tě te umı́stila na č tvrté m mı́stě (M = , ; SD = , ). Rodič ům, který m zá kladnı́ š kola poskytla informace dů lež ité pro rozhodová nı́ (n = ), tyto informace v 19,9 % velmi pomohly, v 53,7 % č ásteč ně pomohly a v 26,3 % nepomohly. Z charakteristik polohy lze usuzovat, ž e informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou rodič ům pomá hajı́ č ásteč ně . V hodnocenı́ pomoci informacı́ poskytnutý ch zá kladnı́ š kolou nejsou mezi otci a matkami rozdı́ly (χ ( ) = 5,159; p = , ). Ač koliv se zá kladnı́ š kola umı́stila 13 Polož ka vlastní zkušenosti byla jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zař azena pouze v dotaznı́ku pro rodič e. Z tohoto dů vodu nelze odpově di rodič ů porovnat s odpově ďmi ž áků . Zá ci analogicky hodnotili jako informač nı́ zdroj své rodiče.

170


u rodič ů i ž áků na shodné m mı́stě , ve srovná nı́ se ž áky rodič e hodnotı́ informač nı́ pomoc zá kladnı́ š koly jako př ı́nosně jš ı́ (p < , ). Ze strany zá kladnı́ š koly zı́skalo informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jejich dı́tě te 80,4 % rodič ů a 19,6 % rodič ů informace nezı́skalo. Zá kladnı́ š kola byla č tvrtý m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem informacı́. Z hlediska zisku informacı́ z tohoto informač nı́ho zdroje nejsou mezi otci a matkami rozdı́ly (χ ( ) = , ;p= , ). Porovná nı́ zisku informacı́ podle nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů nebylo mož né , poně vadž pro testová nı́ nebyly splně ny podmı́nky dobré aproximace. Testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e tento informač nı́ zdroj č astě ji využ ıv́ ajı́ ž áci než jejich rodič e (p < , ).

7.2.5

Informace získané od jiných členů rodiny

Informace zı́skané odjiný ch č lenů rodiny se na zá kladě indexu hodnocenı́ u rodič ů umı́stily na pá té m mı́stě (M = , ; SD = , ). Informace zı́skané od jiný ch č lenů rodiny mohly bý t poskytnuty jak osobami z nukleá rnı́ rodiny (např. druhý rodič , vlastnı́ potomci), tak osobami z extenzivnı́ rodiny (rodič e, prarodič e, strý cové , tety, bratranci, sestř enice a jinı́ č lenové rodiny respondentů -rodič ů). Rodič e, kteř ı́ zı́skali informace vý znamné pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te od jiný ch č lenů rodiny (n = ), k tomuto informač nı́mu zdroji v 18,1 % uvedli, ž e jim velmi pomohl, v 54,2 % č ásteč ně pomohl a v 27,6 % nepomohl. V celkové m hodnocenı́ rodič ům informace zı́skané od jiný ch č lenů rodiny pomá hajı́ č ásteč ně . V hodnocenı́ pomoci rad poskytnutý ch od jiný ch č lenů rodiny se otcové a matky neliš ı́ (χ ( ) = , ; p = , ). Pohledy ž áků a rodič ů nesrovná vá me, neboť jsme v dotaznı́cı́ch pro komparaci nezı́skali adekvá tnı́ data. Jinı́ č lenové rodiny byli pá tý m nejč astě jš ı́m informač nı́m zdrojem. Od jiný ch č lenů rodiny rodič e zı́skali informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te př ibliž ně ve tř ech č tvrtiná ch př ı́padů (75,4 %), př ič emž jedna tř etina rodič ů z tohoto informač nı́ho zdroje informace nezı́skala (24,6 %). Testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e otcové zı́ská vajı́ informace od jiný ch č lenů rodiny vı́ce než matky (p < , ). Fisherový m faktoriá lový m testem se neproká zaly rozdı́ly ve využ ıv́ á nı́ tohoto informač nı́ho zdroje mezi otci s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m a otci, kteř ı́ mě li zá kladnı́ vzdě lá nı́ nebo byli vyuč enı́ bez maturity (p = , ). Statistická zá vislost se testem nezá vislosti neproká zala ani v př ı́padě matek (χ ( ) = , ; p = , ).

7.2.6


Zı́skaná data poukazujı́ na velmi nı́zké hodnocenı́ pomoci informacı́ poskytnutý ch v rá mci karié rové ho poradenstvı́ pedagogicko-psychologický mi poradnami a Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky př i ú ř adu prá ce. Pedagogicko-psychologická poradna se u rodič ů z hlediska efektivity poskytovaný ch informacı́ umı́stila na š esté m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = ). Jejı́ informace velmi pomohly jen 11,1 %, č ásteč ně pomohly 26,8 % a nepomohly 62,1 % rodič ů. Charakteristiky polohy ukazujı́, ž e tento informač nı́ zdroj rodič ům neposkytl infor-


171

mace, které by jim př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jejich dě tı́ pomohly. Detailně jš ı́ statistická analý za proká zala zá vislost mezi hodnocenı́m pomoci informacı́ poskytnutý ch pedagogicko-psychologický mi poradnami a pohlavı́m rodič ů (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,149). Matky se vı́ce než otcové domnı́vajı́, ž e jim tento informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dı́tě te pomohl (p < , ). Př estož e se pedagogicko-psychologická poradna u rodič ů umı́stila na š esté m mı́stě a u ž áků až na mı́stě sedmé m, v hodnocenı́ efektivity informač nı́ pomoci pedagogicko-psychologický ch poraden nejsou mezi rodič i a ž áky statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Pedagogicko-psychologická poradna byla sedmý m nejč astě ji využ ıv́ aný m zdrojem. Od poradenský ch pracovnı́ků z pedagogicko-psychologické poradny zı́skala informace vý znamné pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př ibliž ně polovina rodič ů (51,3 %) a druhá polovina (48,7 %) z tohoto zdroje informace nezı́skala. Rodič e zı́ská vajı́ z té to poradenské instituce informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci (p < , ). Data jsme podrobili dalš ı́m statistický m testů m s cı́lem zjistit, zdali se otcové a matky rů znı́ v mı́ře zisku informacı́ z pedagogicko-psychologický ch poraden. Souvislost mezi pohlavı́m rodič e a ziskem informacı́ z tohoto zdroje se neproká zala (χ ( ) = , ; p = , ). Dá le jsme za využ itı́ Fisherova faktoriá lové ho testu s rizikem omylu nejvý še 5 % zamı́tli hypoté zu, ž e otcové s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ pedagogicko-psychologickou poradnu jako informač nı́ zdroj ve vě tš ı́ mı́ře než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity (p = , ; Fı́ = 0,040), a hypoté zu, ž e matky s vyš šı́m odborný m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ pedagogicko-psychologickou poradnu jako informač nı́ zdroj ve vě tš ı́ mı́ře než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity (p = , ; Fı́ = 0,051). Informační a poradenské středisko při úřadu práce se na zá kladě poř adı́ sestavené ho podle indexu hodnocenı́ umı́stilo na př edposlednı́m, tj. osmé m mı́stě (M = 1,36; SD = 0,58; n = ). Tento informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy velmi pomohl 5,2 %, č ásteč ně pomohl 25,5 % a nepomohl 69,4 % rodič ů. Z aritmetické ho prů mě ru, modu i mediá nu dochá zı́me k zá vě ru, ž e informace poskytnuté touto poradenskou institucı́ rodič ům nepomá hajı́. V odpově dı́ch otců a matek př itom nejsou statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ;p= , ). Rozdı́ly jsme identi ikovali v hodnocenı́ informač nı́ pomoci poskytnuté Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky př i ú ř adu prá ce mezi rodič i a ž áky (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,156), př ič emž ž áků m pomá hajı́ informace poskytnuté touto institucı́ vı́ce než rodič ům (p < , ). Na př edposlednı́m, osmé m mı́stě se Informační a poradenské středisko při úřadu práce u rodič ů umı́stilo také z pohledu mı́ry jeho využ ıv́ á nı́. Z hlediska zisku informacı́ z tohoto informač nı́ho zdroje nejsou mezi rodič i a ž áky rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce zı́skalo 49,5 % rodič ů a př ibliž ně stejně velký poč et rodič ů, tedy 50,5 %, informace nezı́skal. Mezi otci a matkami nejsou ve využ ıv́ á nı́ informacı́ z Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p = , ). Rozdı́ly se neproká zaly ani mezi otci,

172


kteř ı́ dosá hli vyš šı́ho odborné ho a vysokoš kolské ho vzdě lá nı́, a otci, kteř ı́ mě li pouze zá kladnı́ vzdě lá nı́ nebo byli vyuč enı́ bez maturitnı́ zkouš ky (χ ( ) = , ; p= , ). Naopak, testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturitnı́ zkouš ky využ ily př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze svý ch dě tı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než matky, které zı́skaly vyš šı́ odborné nebo vysokoš kolské vzdě lá nı́ (p < , ).

7.2.7

Ostatní masové komunikační prostředky

Stejně jako u ž áků , i u rodič ů byly informace zı́skané z ostatnı́ch masový ch komunikač nı́ch prostř edků hodnoceny jako mé ně efektivnı́. Noviny a časopisy se v poř adı́ dů lež itosti umı́stily u rodič ů na sedmé m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = ). Informace zı́skané z novin a č asopisů pomohly př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jen 5,8 % rodič ů. Cá steč ně pomohly té mě ř jedné tř etině rodič ů (29,1 %), nepomohly vš ak vı́ce než dvě ma tř etiná m rodič ů (65,1 %). Charakteristiky polohy ukazujı́, ž e informace z novin a č asopisů rodič ům podle jejich vlastnı́ho ná zoru nepomá hajı́. Televize se na zá kladě indexu hodnocenı́ umı́stila až na poslednı́m, tj. devá té m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = ). Informace zı́skané z televize pomohly pouze 2,3 % rodič ů, č ásteč ně pomohly 11,6 % rodič ů a 86,0 % rodič ů uvedlo, ž e jim informace zı́skané z tohoto informač nı́ho zdroje nepomohly. Poslednı́ odpově ď mě la nejvyš šı́ č etnost a zá roveň je i mediá nem. Mezi rodič i a ž áky nebyly zjiš tě ny statisticky vý znamné rozdı́ly v hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch jak z novin a č asopisů (χ ( ) = , ; p = 0,119), tak z televize (χ ( ) = , ; p= , ). Rozdı́ly nebyly proká zá ny ani v hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů (χ ( ) = , ; p = , ) a televize (χ ( ) = , ; p = , ) podle pohlavı́ rodič e. Noviny a časopisy byly š estý m nejč astě ji využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Rodič e je jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili v 54,4 %. Z dotá zaný ch rodič ů jich 45,6 % ve svý ch odpově dı́ch uvedlo, ž e informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ z tohoto zdroje nezı́skali. Televize nebyla rodič i vnı́má na pouze jako nejmé ně efektivnı́ zdroj informacı́, ale souč asně byla nejmé ně využ ıv́ aný m informač nı́m zdrojem. Z dotá zaný ch rodič ů zı́skala informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z televize mé ně než polovina respondentů (45,4 %), a naopak vı́ce než polovina respondentů informace nezı́skala (54,6 %). Mezi pohlavı́m rodič ů a ziskem informacı́ z novin a č asopisů (χ ( ) = 1,519; p = , ) a televize (χ ( ) = , ; p = , ) nebyla proká zá na statistická zá vislost. Podrobně jš ı́ analý zou dat jsme zjistili, ž e mezi rodič i a ž áky nejsou rozdı́ly v zisku informacı́ vý znamný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z novin a č asopisů (χ ( ) = , ; p = , ), kdež to informace z televize zı́ská vajı́ č astě ji rodič e než ž áci (p < , ).

7.3 Dalš ı́ poznatky o informač nı́m pů sobenı́ v rodině

173

Tabulka 7.5 Odpovědi žáků na otázku: „Povídali jste si doma s rodiči o tom, co budeš dělat po základní škole?“

Odpověď

Žáci celkem Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%)

Chlapci Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%)

Dívky Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%)

Ano, několikrát Ano, jednou

, ,

, ,

, ,

Ne, nikdy

,

,

,

Bylo to jinak (napiš jak)

,

,

,

Celkem

,

,

,

Mod(x)

7.3

Ano, několikrát

Ano, několikrát

Ano, několikrát

Další poznatky o informačním působení v rodině

Zahranič nı́ vý zkumy naznač ujı́ nepř ı́znivou situaci a dů sledky spojené s množ stvı́m a sociá lnı́ povahou č asu, který rodič e trá vı́ se svý mi potomky. Velké pracovnı́ vytı́ženı́ rodič ů a ú nava po prá ci negativně ovlivň ujı́ dostupnost a kvalitu interakcı́ a komunikace v rodině . Tato skuteč nost se projevuje v č asový ch mož nostech, které mohou bý t využ ity ke vzá jemné komunikaci o dalš ı́m vzdě lá vá nı́ a pracovnı́ budoucnosti ž áků , zprostř edková nı́ informacı́ o vzdě lá vacı́m systé mu, svě tě prá ce aj. (srov. Galinsky, 2000; Hays, 2000). Abychom zjistili o aktuá lnı́ situaci v č eský ch rodiná ch podrobně jš ı́ informace, polož ili jsme ž áků m v dotaznı́ku otá zky, v nichž jsme zjiš ťovali: • jak č asto rodič e se ž áky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze komunikujı́; • jak dů kladně je volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v rodiná ch probı́rá na a zdali ž áci zı́ská vajı́ od rodič ů dostatek informacı́; • v jaké mı́ře využ ıv́ ajı́ ž áci rady zı́skané od svý ch rodič ů. Položka č. (dotazník pro žáky): Povídali jste si doma s rodiči o tom, co budeš dělat po základní škole? Nabízené varianty odpovědí: . . . .

ano, několikrát ano, jednou ne, nikdy bylo to jinak (napiš jak)

Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je v č eský ch rodiná ch opakovaný m té matem rozhovorů (Tabulka 7.5 a Obrá zek 7.5). Podle ž áků si s nimi o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́cekrá t povı́dalo 96,0 % rodič ů. Pouze ve 3,0 % se ž áci vyjá dř ili, ž e toto té ma bylo př edmě tem diskuze s rodič i pouze jednou. Jen nepatrná č ást rodič ů volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy se svý mi potomky vů bec neř eš ila (0,5 %) a zbý vajı́cı́ ž áci (0,5 %) zvolili jinou odpově ď. Ve volný ch odpově dı́ch ž áci

174


Obrázek 7.5. Odpově di ž áků na otá zku: „Povı́dali jste si doma s rodič i o tom, co budeš dě lat po zá kladnı́ š kole?“

zpř esň ovali, jaký m způ sobem ke komunikaci dochá zelo, co bylo jejı́m obsahem, a speci ikovali komuniká tory (např. sedli jsme si u stolu a povı́dali si o tom; povı́dali jsme si, co by mě bavilo a tak; vybı́rali jsme š kolu podle pozdě jš ı́ho využ itı́; sedli jsme si a povı́dali o povolá nı́; ř eš ili jsme jen, zda pů jdu na gymná zium, nebo na stř ednı́ odbornou š kolu; č asto s rodič i, ale také hodně s tetou a s babič kou; s mamkou). V odpově dı́ch chlapců a dı́vek nebyly zjiš tě ny statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p= , ). Položka č.


Jaké jsou tvoje názory na volbu školy a povolání? (Zaškrtni v každém řádku jednu odpověď, podle toho, zda podle tebe platí více tvrzení napravo, nebo tvrzení nalevo) .

.

Volbu mého vzdělávání a profesní budoucnost jsme doma důkladně probírali Pro rozhodnutí, kam po základní škole, mi doma dali maximum informací

levé

spíše levé

spíše pravé

pravé

levé

spíše levé

spíše pravé

pravé

O volbě mého vzdělávání a profesní budoucnosti jsme doma téměř nemluvili Informace pro rozhodnutí, co budu dělat po základní škole, jsem si sháněl/a sám/sama

Na bipolá rnı́ š ká le (Tabulka 7.6) se 87,8 % ž áků př iklonilo k ná zoru, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byla u nich v rodině dů kladně probı́rá na (odpově ď „levé “ zvolilo 47,6 % ž áků a „spı́še levé “ 40,2 % ž áků ). Ze vš ech dotá zaný ch ž áků jich 12,2 % v dotaznı́ku uvedlo, ž e o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy doma té mě ř nemluvili (odpově ď „spı́še pravé “ zvolilo 9,9 % a „pravé “ jen 2,3 %). V prů mě rné m hodnocenı́ se ž áci př iklá ně li k odpově di „spı́še levé “. Jiný mi slovy byla podle vyjá dř enı́ ž áků volba

7.3 Dalš ı́ poznatky o informač nı́m pů sobenı́ v rodině

175

Tabulka 7.6 Hodnocení komunikace žáků o další vzdělávací a profesní dráze v rodině Zvolená odpověď Spíše Spíše levé ( ) pravé ( )

Levé ( ) Výroky na škále

N

ni

Volbu mého vzdělávání a profesní budoucnost jsme doma důkladně probírali ↔ o volbě mého vzdělávání a profesní budoucnosti jsme doma téměř nemluvili Pro rozhodnutí, kam po základní škole, mi doma dali maximum informací ↔ Informace pro rozhodnutí, co budu dělat po základní škole, jsem si sháněl/a sám/sama

Výroky na škále Volbu mého vzdělávání a profesní budoucnost jsme doma důkladně probírali ↔ o volbě mého vzdělávání a profesní budoucnosti jsme doma téměř nemluvili Pro rozhodnutí, kam po základní škole, mi doma dali maximum informací ↔ Informace pro rozhodnutí, co budu dělat po základní škole, jsem si sháněl/a sám/sama

pi (%)

ni

pi (%)

pi (%)

ni

Pravé ( )

pi

ni

(%)

,

,

,

,

,

,

,

,

Mod(x)

Med(x)


SD


levé

spíše levé

,

,

( ,

; ,

)

spíše levé

spíše levé

,

,

( ,

; ,

)

vzdě lá vá nı́ a profesnı́ budoucnosti v rodině probı́rá na spı́še dů kladně (M = 3,33; SD = , ). Zá ci se v té mě ř tř ech č tvrtiná ch (73,9 %) př iklá ně li k ná zoru, ž e jim rodič e poskytli pro rozhodnutı́, kam dá l po stř ednı́ š kole, maximum informacı́ (odpově ď „levé “ uvedlo 26,3 % ž áků a „spı́še levé “ 47,6 % ž áků ). Informace pro rozhodnutı́, kam po zá kladnı́ š kole, si č ásteč ně nebo zcela sama shá ně la vı́ce než č tvrtina (26,1 %) dotá zaný ch ž áků (odpově ď „spı́še pravé “ zvolilo 20, 0 % a „pravé “ 6,1 %). V prů mě ru se ž áci př iklá ně li k odpově di „spı́še levé “.

176


Tabulka 7.7 Odpovědi žáků na otázku: „Využil/a jsi rady svých rodičů k rozhodnutí, kam po základní škole?“

Odpověď

Žáci celkem Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%)

Chlapci Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%)

Dívky Absolutní Relativní četnost (ni ) četnost (%)

Ano, využil/a Ano, ale pouze z části

, ,

, ,

, ,

Ne, nevyužil/a Ne, žádné jsem od nich nedostal/a Bylo to jinak

,

,

,

,

,

,

,

,

,

Celkem

,

,

,

Mod(x)

Ano, zčásti

Ano, zčásti

Ano, zčásti

Obrázek 7.6. Odpově di ž áků na otá zku: „Využ il/a jsi rady svý ch rodič ů k rozhodnutı́, kam po zá kladnı́ š kole?“

Položka č. (dotazník pro žáky): Využil/a jsi rady svých rodičů k rozhodnutí, kam po základní škole? Nabízené varianty odpovědí: . . . . .

ano, využil/a ano, ale pouze zčásti ne, nevyužil/a ne, žádné jsem od nich nedostal/a bylo to jinak (napiš jak)

Př estož e majı́ ž áci tendenci vliv rodič ů na rozhodová nı́ o stř ednı́ š kole bagatelizovat, ve skuteč nosti jejich rady př i své m rozhodová nı́ v rů zné mı́ře v naš em dotaznı́-

7.4 Poznatky z ohniskový ch skupin a otevř ený ch otá zek v dotaznı́kové m š etř enı́

177

kové m š etř enı́ využ ilo té mě ř 90 % ž áků . Z uvedené ho poč tu zcela využ ilo rad svý ch rodič ů k rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze 20,0 % ž áků a 68,9 % ž áků jejich rad využ ilo zč ásti. Pouze 8,0 % ž áků rady rodič ů nevyuž ilo vů bec. Zbý vajı́cı́ 1,3 % ž áků informace od svý ch rodič ů nedostala a 1,8 % ž áků zvolilo odpově ď, ž e to bylo jinak (Tabulka 7.7 a Obrá zek 7.6). Ve volný ch odpově dı́ch ž áci uvá dě li př edevš ı́m, ž e se rozhodli sami – rozhodl jsem se vı́cemé ně sá m; rozhodl jsem se př edevš ı́m sá m; udě lala jsem si to podle sebe; vybrala jsem si sama a oni souhlasili; rozhodovala jsem se sama, rodič e do toho nemluvili; rodič e mi vě řı́, nechali vš e na mně . Jeden z respondentů uvedl, ž e jeho rodič e nemajı́ shodný ná zor (kaž dý chce, abych š la na jinou š kolu). Mezi odpově ďmi chlapců a dı́vek na otá zku, zdali využ ili rady svý ch rodič ů k rozhodnutı́, kam po zá kladnı́ š kole, nebyly statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ;p= , ).

7.4

Poznatky z ohniskových skupin a otevřených otázek v dotazníkovém šetření

Analý zou kvalitativnı́ch dat jsme zjistili, ž e informač nı́ zdroje mě ly u ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dvě rů zné funkce – orientač nı́ a speci ikač nı́. Orientační funkci plnily v okamž iku, kdy ž áků m slouž ily k zı́ská vá nı́ prvotnı́ho rozhledu ve vzdě lá vacı́m systé mu, svě tě prá ce a ná sledně v aktuá lnı́ nabı́dce oborů vzdě lá nı́ na konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́ch. Na ú rovni volby konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́ mě ly zdroje informacı́ rovně ž funkci speci ikační. Byly použ ıv́ á ny k vyhledá vá nı́ informacı́ nezbytný ch ke zhodnocenı́ nabı́dky dané vzdě lá vacı́ instituce na zá kladě formulovaný ch krité riı́. Primá rnı́m zdrojem informacı́ pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze byli podle ná zoru vě tš iny ž áků artikulovaný ch v ohniskový ch skupiná ch jejich rodiče. Př estož e ž áci nevnı́mali informač nı́ roli rodič ů jednotně , urč itou formu pomoci v té to oblasti zmı́nili té mě ř vš ichni ú č astnı́ci ohniskový ch skupin. Uloha prá ce s informacemi byla v rodiná ch č asto delegová na na matky, které v poč áteč nı́ fá zi rozhodovacı́ho procesu informace vyhledá valy a ná sledně je zprostř edková valy svý m potomků m. Když jsem potřebovala zjistit nějaké informace, tak jsem řekla své mamce. Ona to našla buď na internetu, nebo se třeba zeptala kolegyní v práci. [. . .] No a pak jsme si večer třeba sedly u telky, a když tam nic nebylo, všechno jsme v klidu probraly. (Romana, zelená skupina) Ona sama mamka chodila a nosila mi nějaké papíry, ať se na to podívám, že by mě to mohlo zajímat. Třeba na nich byly nějaké školy, kolik berou lidí, jestli je to na průměr a tak. Občas donesla i nějaké inzeráty v novinách. (Jan, červená skupina) Př evlá dajı́cı́m ná zorem ž áků bylo, ž e pro ně byly informace poskytnuté rodič i srozumitelné , konkré tnı́, hodnotili je jako už iteč né a př ipisovali jim př i své m rozhodová nı́ velký vý znam.

178


Já jsem byla ráda, že mi rodiče pomáhali. Něco nám sice říkali i učitelé ve škole, ale nejvíc jsem tomu rozuměla, když mi to objasnili naši. (Otázka moderátora: Petro, můžeš uvést příklad?) Příklad, hmmm (pauza). Jo, už vím. Ve škole nám říkali, že bysme se měli rozhodnout pro školu, na kterou budeme stačit. Ale jak to máme zjistit? Ptala jsem se na to mamky a ta mi pak vysvětlila, co všechno toto ovlivňuje. (Petra, červená skupina) Rodič e v rá mci kaž dodennı́ komunikace ž áků m zprostř edková vali své ž ivotnı́ zkuš enosti, znalosti vzdě lá vacı́ho systé mu a svě ta prá ce. Dá le jim vysvě tlovali, jaké jsou pož adavky na urč ité typy stř ednı́ch š kol, obory vzdě lá nı́ a co obná š ejı́ jednotlivá povolá nı́. V př ı́padě , ž e je o to ž áci pož ádali, snaž ili se jim rodič e nalé zt relevantnı́ informace na internetu, v tiš tě ný ch publikacı́ch nebo prostř ednictvı́m př ı́mé ho kontaktu se stř ednı́ š kolou. Podle tvrzenı́ Patrika a Lenky z modré skupiny, Kateřiny z č ervené skupiny a Libora, Denisy a Martina ze zelené skupiny rodič e kromě informacı́ z institucı́ využ ıv́ ali rovně ž informace nebo rady z neformá lnı́ch zdrojů – od kolegů , př átel, př ı́buzný ch, ale i rodič ů spoluž áků své ho potomka. Mamka zná myslím dva lidi, kteří tu školu už dřív absolvovali. Byla si s nimi sednout na kafe. Takže teď už vím, co ten obor obnáší, přímo od někoho, kdo ho sám dělal. (Hedvika, hnědá skupina) Naši se nějak znají s tím profesorem, protože je to jejich známý přes tenis, tak je to takový nějak propojený. Takže od toho profesora i vím třeba hodně věcí. (Kateřina, červená skupina) Taťka nebo mamka občas přijdou a řeknou, že u nich v práci má někdo dítě na takové a takové škole. A jestli je tam spokojené, co říká na učitele, jak se mu ta škola jakože zdá – jestli je dobrá, nebo špatná. (Denisa, zelená skupina) Dalš ı́m zdrojem informacı́ byly informační akce středních škol, př edevš ı́m veletrhy stř ednı́ch š kol a dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch. O tě chto akcı́ch ž áci v ohniskový ch skupiná ch zaujatě hovoř ili a z jejich vý pově dı́ bylo patrné , ž e jim př i své m rozhodová nı́ př iklá dali velký vý znam. Informač nı́ akce stř ednı́ch š kol uvá dě li ve volný ch odpově dı́ch i respondenti v dotaznı́cı́ch. Vý pově di ú č astnı́ků ukazujı́ na skuteč nost, ž e veletrhy stř ednı́ch š kol navš tě vujı́ buď mı́sto bě žné ho vyuč ová nı́ se zá kladnı́ š kolou, nebo si jejich ná vš tě vu vyž ádajı́ u svý ch rodič ů, kteř ı́ je doprová zejı́. Dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch ž áci také navš tě vujı́ v doprovodu rodič ů, č ást ž áků je ale navš tě vuje se svý mi spoluž áky. Veletrhy středních škol jsou dnes bě žnou souč ástı́ prezentace vzdě lá vacı́ch institucı́. Akce tohoto typu probı́hajı́ kaž doroč ně v rů zný ch mě stech republiky a jsou urč eny př edevš ı́m pro ž áky 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol a jejich rodič e. Veletrhy stř ednı́ch š kol umož ňovaly prvnı́ kontakt ž áků – v sociá lnı́ roli uchazeč ů o studium – s potenciá lnı́mi vzdě lá vacı́mi institucemi. Diskuze ž áků v ohniskový ch skupiná ch ná m umož nila rozliš it dva př ı́stupy ž áků k využ ıv́ á nı́ tohoto informač nı́ho zdroje. Zá ci z prvnı́ skupiny se na ná vš tě vu veletrhů stř ednı́ch š kol nijak nepř ipravovali. Veletrhy navš tě vovali zejmé na proto, aby se zorientovali v nabı́dce vyš šı́ho sekundá rnı́ho vzdě lá vá nı́. Ná vš tě va veletrhů pro ně mě la orientač nı́ funkci. V tomto př ı́padě ž áci prochá zeli


179

jednotlivé stá nky, zjiš ťovali, jaké druhy stř ednı́ch š kol, obory vzdě lá nı́ a vzdě lá vacı́ instituce existujı́, a domů si odná š eli tiš tě né letá č ky s informacemi o š kolá ch, které je v dané m okamž iku zaujaly. Vý stiž ně tento ž ákovský př ı́stup popisuje Irena z modré skupiny: Na veletrhu škol jsem byla sama s kamoškou. Ale byla jsem se tam jen podívat, protože tam šla ona. Procházely jsme stánky, dívaly se, co nabízí, a občas jsme si vzaly nějaký letáček. U jednoho stánku nás zastavil nějaký pán a snažil se nás nalákat, tak jsme rychle utekly. Byl to trapas. (Irena, modrá skupina) Uká zalo se, ž e ná vš tě va veletrhu stř ednı́ch š kol nerozhodné ž áky motivovala k vyhledá vá nı́ speci ický ch informacı́ o vybraný ch stř ednı́ch š kolá ch z dalš ı́ch informač nı́ch zdrojů , př edevš ı́m z internetu. Já jsem byl taky na veletrhu a stejně jako Irena jsem si přinesl domů letáčky, které tam rozdávali. [. . .] Měl jsem jich tak kolem deseti, některé jsem ale hned zahodil. Ty, co mě zaujaly, jsem pak v klidu procházel, a co jsem potřeboval, jsem si našel na webovkách škol. (Kamil, modrá skupina) Druhá skupina ž áků př ichá zela na veletrh stř ednı́ch š kol se zá mě rem cı́leně se informovat. V jejich př ı́padě plnila ná vš tě va funkci speci ikač nı́. Jejı́m prostř ednictvı́m chtě li ž áci zı́skat podrobně jš ı́ informace o vzdě lá vacı́ch institucı́ch, které si př edem vyhledali z jiný ch informač nı́ch zdrojů . Jak bylo uvedeno vý še, kromě př ı́mé komunikace se zá stupci vzdě lá vacı́ch institucı́ zı́ská vali ž áci na veletrzı́ch informace o vzdě lá vacı́ nabı́dce stř ednı́ch š kol v podobě tiš tě ný ch letá č ků . Obsah letá č ků byl podrobně ji zkoumá n v prostř edı́ domova a ž áci ho nezř ı́dka diskutovali s rodič i. Já jsem byl taky na veletrhu škol. Říkali nám o tom ve škole, tak jsem to bral jako příležitost dozvědět se něco o školách, které jsem si předtím vybral na internetu. Některé jsem tam ale nenašel, což byla škoda, ale ne zase taková. [. . .] Na stáncích jsem se pak ptal, co jsem potřeboval vědět. (Otázka moderátora: A s kým jsi veletrh navštívil, nebo jsi jel sám autobusem?) Naštěstí mě tam odvezl otec. Od nás je to celkem daleko a autobusy nic moc. (Ondřej, hnědá skupina) V diskuzi se objevila i kritika veletrhů stř ednı́ch š kol. Vš eobecně ž áci kritizovali velký poč et ná vš tě vnı́ků na veletrzı́ch a z toho pramenı́cı́ malé množ stvı́ č asu na komunikaci s kompetentnı́mi osobami a zodpově zenı́ speci ický ch dotazů . Zuzana (hně dá skupina) zpochybnila nejenom množ stvı́, ale také kvalitu poskytovaný ch informacı́. Na veletrhu jsem byla, ale víckrát bych tam nešla. Ani bych to nikomu nedoporučovala. Myslím, že to nemá cenu. Tam je takový mumraj a stejně se tam člověk nic nedozví. A když už něco potřebuje vědět, tak se na vás ti lidi na stánku dívají, jako by o vlastní škole nikdy nic neslyšeli. (Zuzana, hnědá skupina) Pro ně které ž áky z menš ı́ch mě st byly veletrhy stř ednı́ch š kol obtı́žně dostupné . Alternativnı́ formou poskytová nı́ informacı́ ze strany stř ednı́ š koly pro ně byly náborové akce středních škol, označ ované ně kdy jako setká nı́ se zá stupci stř ednı́ch š kol.

180


Tento typ propagač nı́ akce organizujı́ zá kladnı́ š koly ve svý ch prostorá ch, př ič emž na vš ech zá kladnı́ch š kolá ch, v nichž byly vedeny ohniskové skupiny, probı́haly jako souč ást tř ı́dnı́ch schů zek. Od ř editelů š kol jsme zjistili, ž e se na ná borový ch akcı́ch prezentovaly pouze vybrané vzdě lá vacı́ instituce. Nejč astě ji š lo o regioná lnı́ stř ednı́ odborné š koly a stř ednı́ odborná uč iliš tě . Ná borové akce stř ednı́ch š kol ú č astnı́ci ohniskový ch skupin vý razně nekomentovali, vnı́mali je jako jeden z mnoha informač nı́ch zdrojů . Pokud již ž áci o ná borový ch akcı́ch hovoř ili, mě li na ně protichů dné ná zory. Jaroslav, Michal a Gabriela (modrá skupina) je považ ovali za už iteč né . Lenka (modrá skupina) vysvě tlila, ž e pozitivnı́ odezva ú č astnı́ků ohniskové skupiny byla ovlivně na tı́m, ž e stř ednı́ š kolu př iš li prezentovat bý valı́ absolventi zá kladnı́ š koly. Zpoč átku formá lnı́ prezentace nabyla v prů bě hu neformá lnı́ povahy, jež př ipomı́nala spı́še rozhovor kamará dů , př ič emž jeden z nich vyprá vě l své postř ehy o stř ednı́ š kole, kterou prá vě studoval. Poně vadž byl prezentujı́cı́ absolventem dané zá kladnı́ š koly, ně které ž áky osobně znal, a ti mu tak daleko vı́ce dů vě řovali. Zá ci v ostatnı́ch ohniskový ch skupiná ch ale tyto podniky kritizovali jako tendenč nı́, neboť se podle jejich slov prezentovaly pouze stř ednı́ š koly s malou poptá vkou zá jemců a tı́mto způ sobem se snaž ily je nalá kat. Kritika ž áků dá le smě řovala k nevhodný m prostorá m, neboť ná borové akce probı́haly ve š kolnı́ jı́delně nebo tě locvič ně . Kdyby byli ž áci poř adateli tě chto akcı́, uspoř ádali by je podle vlastnı́ch slov v kulturně jš ı́m prostř edı́. U nás se představovaly nějaké střední školy. Pak jsme se jich mohli ptát na cokoliv, co nás zajímalo. Já s mamkou jsme šly za zástupci podnikatelské školy. Byly to dvě ženský. Jedna se mě zeptala, na co chci jít. (Otázka moderátora: A jaké jsi z toho měla pocity?) Bylo to u nás v jídelně, takže jako hrůza. (Ema, červená skupina) Z pohledu ž áků se jako velice vý znamné jevı́ dny otevřených dveří na školách. Ná vš tě vy dnů otevř ený ch dveř ı́ byly vý bě rové a podle situace je ž áci realizovali v doprovodu rodič ů, č asto i sami nebo společ ně se spoluž áky. Dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch ž áci již nevyuž ıv́ ali k vyhledá vá nı́ vzdě lá vacı́ch institucı́, ale k potvrzová nı́ př edbě žný ch voleb. Lenka (modrá skupina) a Marek (č ervená skupina) si od nich slibovali koneč ný vý bě r stř ednı́ š koly, na kterou si podajı́ př ihlá š ku. Jak ž áci sami uvá dě li, dny otevř ený ch dveř ı́ jim poskytovaly mnoho cenný ch informacı́ pro zhodnocenı́ subjektivně vý znamný ch krité riı́. Ukazuje se, ž e dny otevř ený ch dveř ı́ využ ıv́ ali jako zdroj informacı́ př edevš ı́m ž áci, kteř ı́ zvaž ovali vı́ce vzdě lá vacı́ch institucı́ a nebyli pro ž ádnou z nich de initivně rozhodnuti. Jejich ná vš tě va př edstavovala jedineč nou př ı́lež itost, jak se osobně sezná mit s prostř edı́m, atmosfé rou a vybavenı́m š koly, s pedagogický m sborem, dozvě dě t se konkré tnı́ informace o dané vzdě lá vacı́ instituci a jejı́ch aktivitá ch, o podmı́nká ch studia, př ijı́macı́m ř ı́zenı́, mı́ře selektivity š koly, nabı́zený ch oborech vzdě lá nı́ aj. Až na dnech otevřených dveří jsem se dozvěděla, co jsem pro své rozhodnutí potřebovala. Jednak jsem viděla, jak to ve škole vypadá, nechtěla bych totiž chodit do školy, kde by se mi nelíbilo. Mohla jsem taky vidět učitele [. . .] promluvit si přímo se studenty. (Gabriela, modrá skupina)


181

Já se byl podívat na dvou školách a u mě prošly obě na jedničku. [. . .] Díval jsem se na ně i na internetu, ale co nám tam říkali, tam určitě nebylo. Takže jsem byl spokojený, že jsem se dozvěděl i něco nového. (Matouš, hnědá skupina) Zajı́mavou skuteč nostı́, kterou ž áci ve vztahu k ná vš tě vá m dnů otevř ený ch dveř ı́ pomě rně č asto uvá dě li, byla mož nost promluvit si př ı́mo se studenty stř ednı́ š koly a zı́skat od nich informace, jak sami danou vzdě lá vacı́ instituci hodnotı́ a zdali jsou na nı́ spokojeni. Na zá kladě dnů otevř ený ch dveř ı́ ž áci vybrané vzdě lá vacı́ instituce posuzovali, vzá jemně je porovná vali a podle formulovaný ch krité riı́ dochá zelo k utvá ř enı́ preferenč nı́ho seznamu stř ednı́ch š kol, př ı́padně redukci alternativ nebo koneč né mu rozhodnutı́. V rozhodová nı́ ž áků se kromě posuzová nı́ o iciá lnı́ch informacı́ poskytnutý ch zá stupci š kol na dnech otevř ený ch dveř ı́ promı́taly subjektivnı́ dojmy ze š koly a kvality organizace celé akce. Zá ci také citlivě reagovali na př ı́stup uč itelů , které mě li mož nost na dnech otevř ený ch dveř ı́ poznat. Byl jsem se podívat na jedné škole a padala jim tam omítka. Tak jsem si řekl, tak to teda ne, sem v žádném v případě! (Ladislav, zelená skupina) (Otázka moderátora: Jak probíhaly dny otevřených dveří?) Jak kde. Některé školy jsme si prošli celé, prováděl nás třeba i ředitel. Jinde jsme byli jen v jídelně, seznamovali nás tam s obecnýma informacema a rozdávali letáčky. Takovou školu jsem hned zavrhla. (Romana, zelená skupina) Prošel jsem si všechny školy. Tam, kde se mi nevěnovali, třeba řekli, že na mě nemají čas, tak tam jsem nakonec nešel. (Filip, zelená skupina) Mezi zdroje informacı́ ž áci ř adili také své kamarády, kteř ı́ majı́ se zvolenou vzdě lá vacı́ institucı́ osobnı́ zkuš enost. Byli to př edevš ı́m studenti, kteř ı́ stř ednı́ š kolu navš tě vujı́ č i dř ıv́ e navš tě vovali. Kamará di zprostř edková vali ž áků m subjektivnı́ hodnocenı́ pedagogické ho sboru a jeho ú rovně , š kolnı́ho kurikula, klimatu š koly a dalš ı́ informace o stř ednı́ š kole. Vedle kamará dů ž áků m informace poskytovali pedagogové v zájmových kroužcích. Já to mám asi hodně podobné jako tady Láďa, akorát u mě to nebyl brácha. Na školu, kam bych chtěl jít, mě totiž zlákal kamarád z juda. On tam totiž studuje, tak jsem se s ním bavil, co to obnáší, co tam je a co můžu asi čekat. Říkal, že je tam celkem spokojený, což je důležité i pro mě. (Filip, zelená skupina) Zá ci dá le uvá dě li jako „hodně už iteč ný “ zdroj informač nı́ tištěné publikace – katalogy a brož urky s kontaktnı́mi ú daji š kol a podrobný mi informacemi o nabı́zený ch oborech vzdě lá nı́, dé lce studia, poč tech př ihlá š ený ch a př ijı́maný ch uchazeč ů o studium, podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́, mož nostech ubytová nı́, stravová nı́ apod. Zá ci tyto materiá ly zı́skali na zá kladnı́ š kole zdarma k osobnı́mu použ itı́. Na ně který ch š kolá ch dostal kaž dý ž ák svů j vlastnı́ vý tisk (modrá , č ervená a hně dá skupina), jinde se o ně j dě lilo ně kolik ž áků (zelená skupina). Tiš tě né př ehledy stř ednı́ch š kol mě ly pro ž áky př edevš ı́m orientač nı́ funkci. Jejich použ ıv́ á nı́ bychom mohli př ipodobnit ke katalogů m se zbož ı́m, zá jezdy, služ bami irem apod. Zá ci si publikace samostatně prochá zeli a nechá vali se jimi inspirovat. Informace, které považ ovali za vý znamné ,

182


si zatrhá vali nebo vypisovali a na jejich podkladě si vytvá ř eli seznam preferovaný ch stř ednı́ch š kol. Třídní učitelka nám rozdala takovou brožurku, kde byl seznam všech středních škol. Zaškrtala jsem si v ní školy, na kterých bych eventuelně mohla zkusit zkoušky. Věděla jsem z ní třeba, kde se nedělají zkoušky, což mě hodně zajímalo, kde jo a z čeho. (Jitka, hnědá skupina) U vybraný ch ž áků kategorie tiš tě ný ch publikacı́ zahrnovala rovně ž knihy s radami k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (Petra, č ervená skupina), osobnostnı́mi testy (Gabriela, modrá skupina; Denisa, zelená skupina a Ludmila, hně dá skupina), s informacemi o vzdě lá vacı́m systé mu a trhu prá ce (Lenka, modrá skupina; Petra, č ervená skupina; Romana a Martin, zelená skupina). Zá dný ž ák ve volný ch odpově dı́ch v dotaznı́ku ani v ohniskové skupině explicitně nejmenoval jako zdroj informacı́ vý znamný pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy uč ebnice nebo pracovnı́ listy použ ıv́ ané ve vyuč ová nı́ tematické ho okruhu Svě t prá ce. Zajı́mavé rovně ž je, ž e ž áci př i své m rozhodová nı́ nevyuž ıv́ ali jako zdroj informacı́ multimediá lnı́ a audiovizuá lnı́ materiá ly dostupné na nosič ı́ch CD-ROM, DVD, Blu-ray nebo on-line. Př itom jde o efektivnı́ formu zı́ská vá nı́ informacı́, neboť multimediá lnı́ a audiovizuá lnı́ produkty obsahujı́ velký objem zvukový ch, obrazový ch a textový ch informacı́, které je mož né jednoduš e prohlı́žet a mnohdy i rychle a efektivně vyhledá vat. U audiovizuá lnı́ch materiá lů lze navı́c pozná vat skuteč nou podobu toho, co nikdy nenı́ vidě t z textový ch nebo statický ch obrazový ch informacı́, a udě lat si tak pomě rně dokonalou př edstavu o realitě . Fenomé nem souč asné doby je bezesporu internet. Využ ıv́ á nı́ internetových stránek př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejprve iniciovali rodič e nebo uč itelé , kteř ı́ ž áků m zprostř edkovali konkré tnı́ internetové adresy s obecný mi informacemi o vzdě lá vacı́m systé mu, svě tě prá ce a s databá zemi stř ednı́ch š kol. Jak ně kteř ı́ ž áci sami př iznali, zpoč átku projevovali př i prá ci s tı́mto informač nı́m zdrojem minimá lnı́ volnı́ ú silı́. Učitelé nám dali seznam nějakých internetových stránek, že se na ně máme doma kouknout. Protože to ale nikdo neudělal, tak jsme se na ně dívali až všichni společně ve škole. (Otázka moderátora: Pamatuješ si, co na internetových stránkách bylo?) Moc ne, nějaké informace, podle čeho si třeba zvolit školu, pak tam byly stránky s různými povoláními. (Jana, zelená skupina) (Na výpověď Jany reaguje Tomáš) Ještě tam byly nějaké seznamy škol, kde jsme si přeci mohli najít školu, kde bychom chtěli studovat. (Tomáš, zelená skupina) V pozdě jš ı́ch fá zı́ch procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áci vyhledá vali informace na internetu již samostatně . Nejč astě ji se jednalo o o iciá lnı́ internetové strá nky stř ednı́ch š kol, mezi nimiž se rozhodovali. Na o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch š kol vyhledá vali informace o formá lnı́m a neformá lnı́m kurikulu, pož adavcı́ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́, poč tu př ijı́maný ch ž áků , ú spě šnosti absolventů př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ do terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́, pro ilu absolventa a jeho uplatnitelnosti na trhu prá ce, mož nostech stravová nı́ č i ubytová nı́ aj. Zajı́mavou informaci uvedl Miloš


183

(modrá skupina), který v tomto zdroji hledal podrobnou fotogalerii š koly. Na Miloš e reagoval Kamil (modrá skupina), podle ně hož je pro uchazeč e o studium dů lež itá také informace o mož ný ch volnoč asový ch a zá jmový ch aktivitá ch realizovaný ch v dané vzdě lá vacı́ instituci. Internet ž áci využ ıv́ ali nejen k zı́ská vá nı́ speci ický ch informacı́ o stř ednı́ch š kolá ch, ale i k psychologické mu testová nı́. Za tı́mto ú č elem navš tě vovali specializované portá ly. Jak uvedla Ludmila (hně dá skupina), sama kromě o iciá lnı́ch internetový ch strá nek š kol vyhledá vala internetové strá nky, na nichž se mohla dozvě dě t obecné informace o př ijı́macı́m ř ı́zenı́. Př estož e ž áci v ohniskový ch skupiná ch neuvá dě li základní školu jako vý znamný zdroj informacı́, z analyzovaný ch dat je jejı́ pů sobenı́ patrné . Informace potř ebné k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků m zá kladnı́ š kola zprostř edková vala v rá mci formá lnı́ho kurikula, a to buď ve vyuč ovacı́ch hodiná ch praktický ch č innostı́ (č ervená skupina), nebo v obč anské a rodinné vý chově (modrá a hně dá skupina). V tě chto vyuč ovacı́ch př edmě tech se ž áci seznamovali se vzdě lá vacı́m systé mem, vybraný mi profesemi, dostupný mi informač nı́mi zdroji, testovali své schopnosti, profesnı́ zá jmy aj. U ž áků zelené skupiny byl na zá kladnı́ š kole vyuč ová n samostatný př edmě t volba povolá nı́. Zá ci ve vztahu k zá kladnı́ š kole spontá nně uvá dě li a pozitivně hodnotili př edevš ı́m osvojová nı́ dovednostı́ prá ce s publikacemi se vzdě lá vacı́ nabı́dkou stř ednı́ch š kol. Speci ický způ sob zprostř edková nı́ aktuá lnı́ch informacı́ ž áků m př edstavovaly školní nástěnky. Na nich byli vychá zejı́cı́ ž áci informová ni o služ bá ch vý chovné ho poradce, termı́nech a podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ v př ı́sluš né m š kolnı́m roce, o konaný ch akcı́ch (veletrzı́ch stř ednı́ch š kol a dnech otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch), byly na nich prezentová ny už iteč né internetové strá nky a podrobné informace o vý znamný ch stř ednı́ch š kolá ch v regionu. I když byly obdobné informace prezentová ny na o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch š koly, ž áci o tě chto informacı́ch nevě dě li nebo je v ohniskový ch skupiná ch alespoň nezmiň ovali. Třídní nám občas řekne, že máme něco nového [k volbě další vzdělávací a profesní dráhy] na nástěnce, takže se máme jít podívat. (Otázka moderátora: A chodíš se na nástěnku ty nebo někdo ze spolužáků dívat?) Já jen občas a ostatní asi taky tak. O přestávce u nástěnky sem tam někoho potkám, ale žádný davy. (Matouš, hnědá skupina) V rá mci vyuč ová nı́ zá kladnı́ š koly organizujı́ rů zné informač nı́ akce. Exkurzi do Informačního a poradenského střediska při úřadu práce ž áci zmiň ovali spı́še vý jimeč ně . Zá ci, kteř ı́ tento informač nı́ zdroj zmı́nili, si z exkurze pamatovali př edevš ı́m poč ı́tač ové testová nı́ zá jmové ho zamě řenı́. Z diskuze v ohniskový ch skupiná ch vzeš el poznatek, ž e exkurze do Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce poř ádajı́ zá kladnı́ š koly v době , kdy se ž áci volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ješ tě intenzivně ji nezabý vajı́. Proto exkurzi nevě nujı́ patř ič nou pozornost, a tı́m pá dem je jejı́ informač nı́ efekt spı́še zanedbatelný. Je př ekvapenı́m, ž e ž áci v ohniskový ch skupiná ch vů bec nehovoř ili o exkurzích do podniků, př ič emž tento zdroj informacı́ nebyl uveden ani ve volný ch odpově dı́ch respondentů v dotaznı́cı́ch. Z neformá lnı́ komunikace s uč iteli jsme zjistili, ž e tyto exkurze š koly neorganizovaly. Jako př ı́činy uvá dě li uč itelé problé my s dopravou,

184


bezpeč nostı́ ž áků , nedostatky v komunikaci s vý robnı́mi podniky a neochotu rodič ů v té to oblasti se zá kladnı́ š kolou spolupracovat. Pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je ovš em zajiš tě nı́ prová zanosti š kolnı́ho vzdě lá vá nı́ s reá lný m svě tem prá ce nezbytné . Prostř ednictvı́m exkurzı́ do podniků by ž áci zı́skali př ı́lež itost sezná mit se s obsahem jednotlivý ch profesı́, pracovnı́m prostř edı́m, pracovnı́mi objekty a dalš ı́mi atributy svě ta prá ce. Jak jsme zjistili v př ı́padový ch studiı́ch, vý znam exkurzı́ si uvě domujı́ již i rodič e (Hlaďo, 2009a). Podle jejich ná zoru by mě lo bý t pozná nı́ reá lné ho svě ta prá ce v podobě exkurzı́ do podniků souč ástı́ formá lnı́ho kurikula. Jeden z otců ve vý zkumu jmenované ho autora navrhl, aby si ž áci „už v devá tý tř ı́dě proš li ně jakej ten obor a sami si ho vyzkouš eli. Opravdu ně kde osm hodin pracovat. Ne se jenom podı́vat a odejı́t. Aby to prostě museli dě lat ně kolik hodin. Kdyby dostali š roubová ky, klı́če a rozdě lá vali tř eba auto, to znamená , tady má š klı́če a rozdě lá vej. Když je to bude bavit, tak jo. Já bych to takhle doporuč oval“ (tamté ž, s. 161). Sá m si vš ak uvě domoval omezenı́, která znemož ňujı́ jeho ná pad realizovat: „Ale ono to snad nenı́ mož né dı́ky jejich vě ku“ (tamté ž, s. 161).

7.5


Za rizika volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků lze považ ovat malou informovanost o svě tě prá ce a jednotlivý ch povolá nı́ch, neznalost vzdě lá vacı́ho systé mu a nedostateč ný stupeň sebepozná nı́. Př eká ž ky v podobě nedostatku informacı́ a vě domostı́ o zdrojı́ch potř ebný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a o postupech jejich zı́ská vá nı́ mohou zapř ı́činit karié rovou nerozhodnost ž áka (Vendel, 2008). Uká zalo se, ž e př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze využ ıv́ ajı́ ž áci a rodič e rů zné formá lnı́ i neformá lnı́ zdroje informacı́. Nejvı́ce informacı́ ž áci zı́skali od rodič ů a č lenů rodiny, ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, z internetu, na zá kladnı́ š kole a od svý ch spoluž áků a kamará dů . Od karié rový ch poradců v Informač nı́ch a poradenský ch stř ediscı́ch př i ú ř adu prá ce a v pedagogicko-psychologický ch poradná ch zı́skali informace v menš ı́ mı́ře. Obdobná situace je u novin, č asopisů a televize. Struktura informač nı́ch zdrojů využ ıv́ aná rodič i má ve srovná nı́ se ž áky odliš nou podobu. Nejvı́ce informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zı́skali rodič e ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, dá le z internetu, vlastnı́ch zkuš enostı́, ze zá kladnı́ š koly a od jiný ch č lenů rodiny. Pomě rně znač ná č ást rodič ů informace nezı́skala ani z poradenský ch institucı́ (tj. pedagogicko-psychologické poradny a Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce), ani z novin, č asopisů a televize. Pro pedagogickou a poradenskou praxi nenı́ dů lež itá pouze znalost mı́ry využ ıv́ á nı́ informač nı́ch zdrojů , ale i hodnocenı́ jejich pomoci. Poznatky zı́skané dotaznı́kový m š etř enı́m ná s vedou k zá vě ru, ž e nejč astě ji využ ıv́ ané informač nı́ zdroje př iná š ejı́ jejich už ivatelů m ú č innou pomoc př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Efektivita informač nı́ch zdrojů v tomto rozhodovacı́m procesu je krité riem pro č leně nı́ diskuznı́ č ásti. Respektovat budeme poř adı́ sestavené na zá kladě indexu hodnocenı́ ž áků . Nejdř ıv́ e uvedeme vž dy vý sledky testová nı́ hypoté z, které u ž áků re lektujı́ genderové hledisko, a skuteč nost, zdali ž ijı́ v ú plný ch rodiná ch, nebo v rodiná ch


185

pouze s jednı́m rodič em. Nezá vislý mi promě nný mi u rodič ů jsou pohlavı́ a dosaž ené vzdě lá nı́.

7.5.1

Informace poskytnuté střední školou, na kterou se žák po základní škole hlásí

Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Matky zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než otcové . Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . d : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . e : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . f : Rodič e zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci. Hypotézu zamítáme. Hypoté zy formulované k efektivitě informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, se chlapci a dı́vky neliš ı́. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́. Hypotézu zamítáme. Stř ednı́ š kolu př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áci velké mı́ře využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj, a to bez ohledu na své pohlavı́ č i skuteč nost, zdali ž ijı́ v rodině

186


s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Spı́še než struktura rodiny pů sobı́ na mı́ru využ ıv́ á nı́ tohoto zdroje ž áky vliv rodič ů. Proká zalo se totiž , ž e ž áci, kteř ı́ rodič ům př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př isuzujı́ vliv, využ ıv́ ajı́ informace poskytnuté vzdě lá vacı́ institucı́, na niž se po zá kladnı́ š kole hlá sı́, č astě ji než ž áci, již rodič ům v rozhodovacı́m procesu vliv nepř izná vali. Zajı́mavé je, ž e tento zdroj informacı́ využ ıv́ ajı́ ž áci vı́ce než jejich rodič e. To mů ž e bý t zapř ı́čině no tı́m, ž e z ně j mohou ž áci zı́skat informace potř ebné ke zvá ž enı́ subjektivně vý znamný ch krité riı́, jež nejsou dostupné jiný m způ sobem. Vyjdeme-li z odpově dı́ rodič ů, za vý znamné zjiš tě nı́ lze považ ovat, ž e využ ıv́ á nı́ jmenované ho informač nı́ho zdroje nesouvisı́ ani s jejich pohlavı́m, ani s dosaž ený m vzdě lá nı́m. Z toho lze dedukovat, ž e rodič e s vyš šı́m vzdě lá nı́m neposkytujı́ svý m potomků m vı́ce př ı́lež itostı́ k ná vš tě vá m veletrhů stř ednı́ch š kol, dnů otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch, ná borový ch akcı́ stř ednı́ch š kol apod. Př itom podle T. Katrň á ka (2004, s. 133) kladou vysokoš kolsky vzdě lanı́ rodič e dů raz na kulturnı́ aktivity svý ch dě tı́, dbajı́ na to, aby volný č as „vyplnily vhodné aktivity, rozvı́jejı́cı́ jejich pozná nı́, prohlubujı́cı́ jejich vě domosti a př ispı́vajı́cı́ k jejich orientaci v okolnı́m svě tě “. To pravdě podobně neplatı́ pro zı́ská vá nı́ informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́. Poznatky z ohniskový ch skupin ukazujı́, ž e ž áci tomuto druhu informacı́ př iklá dajı́ velký vý znam, a proto jsou v jejich vyhledá vá nı́ sami aktivnı́. Dů lež itý je i poznatek, kdo je na veletrhy stř ednı́ch š kol a dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch doprová zı́. Kromě rodič ů jsou to jejich spoluž áci nebo zá kladnı́ š kola, což vysvě tluje, proč mı́ru využ ıv́ á nı́ tohoto informač nı́ho zdroje nelze dá vat do souvislosti se vzdě lá nı́m rodič ů. V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou byly mezi chlapci a dı́vkami statisticky vý znamné rozdı́ly. Neproká zalo se vš ak, ž e by informace poskytnuté vzdě lá vacı́ institucı́, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, vı́ce pomá haly dı́vká m než chlapců m č i naopak. Rozdı́ly nebyly ani v hodnocenı́ efektivity otci a matkami. Př estož e jsme zamı́tli hypoté zu, ž e mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, neproká zalo se, ž e by zı́skané informace pomá haly vı́ce rodič ům než ž áků m č i naopak. Zı́ská vá nı́ informacı́ ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, mů ž e mı́t ně kolik podob. Z pohledu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků se jevı́ jako velice vý znamné veletrhy stř ednı́ch š kol a dny otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch, které ž áci pomě rně č asto zmiň ovali ve volný ch odpově dı́ch. Využ ıv́ á nı́ tě chto akcı́ k zı́ská vá nı́ informacı́ potř ebný ch k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy bylo zjiš tě no i v jiný ch tematicky obdobný ch vý zkumech (srov. Hlaďo, 2009a; Gorard, 1997; Hammond & Dennison, 1995). Veletrhy středních škol jsou jednı́m z dů lež itý ch zdrojů informacı́ př i vý bě ru stř ednı́ š koly. V rá mci veletrhů stř ednı́ch š kol majı́ ná vš tě vnı́ci př ı́lež itost hovoř it s o iciá lnı́mi zá stupci š kol a zı́skat informace o mož nostech studia, nabı́zený ch oborech vzdě lá nı́ a jejich speci icı́ch, př ijı́macı́m ř ı́zenı́, mı́ře selektivity š koly, formá lnı́m a neformá lnı́m kurikulu, mož nostech ubytová nı́, stravová nı́ apod. Tyto a dalš ı́ informace poskytujı́ vystavujı́cı́ š koly ná vš tě vnı́ků m zá roveň v podobě tiš tě ný ch letá č ků , které si mohou odné st s sebou domů a dá le s nimi pracovat.


187

Alternativou k veletrhů m stř ednı́ch š kol jsou náborové akce škol, resp. setkání se zástupci středních škol. Jde o informač nı́ akce poř ádané obvykle zá kladnı́mi š kolami. Jejich cı́lem je prezentace stř ednı́ch š kol. Podoba tě chto akcı́ mů ž e bý t rů zná . Ná borové akce mı́vajı́ formu př edná š ky, besedy nebo individuá lnı́ho informač nı́ho rozhovoru. V naš em dř ıv́ ě jš ı́m vý zkumu (Hlaďo, 2009a, s. 153–154) jsme zjistili, ž e př edevš ı́m rodič e majı́ na ná borové akce š kol protichů dné ná zory. Ně kteř ı́ je považ ujı́ za už iteč né , jinı́ je kritizujı́ jako tendenč nı́. Podle vyjá dř enı́ rodič ů se v rá mci př ipravené ho programu prezentujı́ př evá ž ně loká lnı́ stř ednı́ š koly s malou poptá vkou uchazeč ů a pro ž áky nepř itaž livé obory vzdě lá nı́. Nemé ně vý znamné jsou dny otevřených dveří na školách. Na té to veř ejně př ı́stupné akci majı́ uchazeč i o studium, př ı́padně jejich zá konnı́ zá stupci mož nost sezná mit se osobně s prostř edı́m a atmosfé rou š koly, poznat vedenı́ š koly, pedagogy a dalš ı́ zamě stnance, setkat se a pohovoř it se souč asný mi ž áky př ı́sluš né stř ednı́ š koly, dozvě dě t se konkré tnı́ informace o vzdě lá vacı́ instituci, otevı́raný ch oborech vzdě lá nı́, př ijı́macı́m ř ı́zenı́, pravdě podobnosti př ijetı́ na vybraný obor vzdě lá nı́, podmı́nká ch studia, vyuč ovaný ch př edmě tech aj. Ukazuje se, ž e rodič e se svý mi potomky navš tě vujı́ dny otevř ený ch dveř ı́ vý luč ně na tě ch stř ednı́ch š kolá ch, které př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze serió zně zvaž ujı́ (Hlaďo, 2009a, s. 151–152). M. Kuč era (2005, s. 28–29) v etnogra ické studii (n = ) zjistil, ž e stř ednı́ š koly navš tě vuje se ž áky př edevš ı́m matka a v ně který ch př ı́padech tato ná vš tě va př echá zı́ v zač átek př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ č i př ı́mo v př ijı́macı́ pohovor. I. Smetá č ková et al. (2005, s. 32) ke dnů m otevř ený ch dveř ı́ př iná š ı́ jiný poznatek. Skoly na té to akci př edá vajı́ neformá lně informace o tom, zdali je š kola č i obor vhodný pro chlapce, nebo pro dı́vky. Informace ze dnů otevř ený ch dveř ı́ mohou změ nit zá jem potenciá lnı́ch uchazeč ů o konkré tnı́ š koly. Uchazeč i urč ité ho pohlavı́ mohou bý t ke studiu povzbuzová ni, nebo od ně j naopak odrazová ni. Dny otevř ený ch dveř ı́ probı́hajı́ v rů zný ch termı́nech, které lze nejlé pe zjistit na o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch dané stř ednı́ š koly. Aktuá lnı́ informace o koná nı́ dnů otevř ený ch dveř ı́ na stř ednı́ch š kolá ch jsou mj. dostupné na internetový ch strá nká ch Středníškoly.cz (Stř ednı́ š koly . . ., 2002) a v Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (Informač nı́ systé m . . ., 2013). Soudobý m fenomé nem, který lze v oblasti informač nı́ch zdrojů využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pozorovat, je přímý kontakt rodičů se střední školou a osobní komunikace s vedením střední školy (srov. Gorard, 1997; Hammond & Dennison, 1995). Tato forma zı́ská vá nı́ informacı́ má speci ikač nı́ funkci. Nejč astě ji má podobu osobnı́ ná vš tě vy vzdě lá vacı́ instituce mimo dny otevř ený ch dveř ı́, př ı́padně telefonické ho nebo e-mailové ho dotazová nı́ se a zpř esň ová nı́ informacı́ zı́skaný ch z jiný ch zdrojů . Tı́mto způ sobem rodič e zjiš ťujı́ podrobné , obvykle velmi konkré tnı́ ú daje potř ebné k rozhodová nı́ (Hlaďo, 2009a, s. 154).

7.5.2


Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ z internetu: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami jsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z internetu. Hypotézu přijímáme.

188


Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v ú plný ch rodiná ch zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Matky zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než otcové . Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . d : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . e : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . f : Rodič e zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci. Hypotézu zamítáme. Hypoté zy formulované k efektivitě informacı́ zı́skaný ch z internetu: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z internetu se chlapci a dı́vky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z internetu se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́. Hypotézu zamítáme. V poslednı́ch letech v Ceské republice vý razně vzrostl poč et domá cnostı́ majı́cı́ch př ı́stup k internetu. Podle ú dajů Ceské ho statistické ho ú ř adu mě lo ke 2. č tvrtletı́ 2011 př ipojenı́ k internetu 84 % domá cnostı́ s dě tmi (Využ ıv́ á nı́ informač nı́ch . . ., 2011). Internet je v dneš nı́ době mé diem, které proniká prakticky do vš ech oblastı́ lidské č innosti. Z tohoto dů vodu ná s zajı́malo, v jaké mı́ře využ ıv́ ajı́ ž áci a rodič e internet k zı́ská vá nı́ informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a jak hodnotı́ jejich efektivitu. Z internetu zı́skalo informace pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce než 90 % ž áků a o ně co mé ně rodič ů, což svě dč ı́ o nezpochybnitelné m vý znamu a dominanci internetu v té to oblasti. Nelze již tedy souhlasit s dř ıv́ ě jš ı́m ná zorem slovenský ch vý chovný ch poradců (n = ), ž e uplatně nı́ poč ı́tač ů v procesu volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků je nedostateč né (Gajdoš ová , 2006, s. 138–139). Dů lež itý m zjiš tě nı́m je, ž e ž áci využ ıv́ ajı́ jako zdroj informacı́ pro své rozhodová nı́ internet č astě ji než rodič e. To naznač uje efektivnı́ rozvoj informač nı́ gramotnosti ž áků v rá mci formá lnı́ho kurikula a jejich nezá vislost na informač nı́ pomoci rodič ů. V tomto kontextu jsme zjiš ťovali souvislost mezi mı́rou využ ıv́ á nı́ internetu a vlivem uč itelů . Vychá zeli jsme z př edpokladu, ž e uč itelé ž áky mj. seznamujı́ s mož nostmi, které internet pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nabı́zı́, uč ı́ je zı́skané


189

informace hodnotit a samostatně s nimi pracovat, a mohou tak ovlivň ovat jejich rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (Hlaďo, 2008b, s. 10; Jeř ábek & Tupý et al., 2005, s. 86). Př edpoklá dali jsme proto, ž e tento informač nı́ zdroj budou vı́ce využ ıv́ at ž áci, kteř ı́ př ipisujı́ uč itelů m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vliv. Tento př edpoklad se vš ak nepotvrdil. Pro dalš ı́ vý zkumy z toho vyplý vá nutnost rozliš ovat zdroje vlivů a zdroje informacı́, které nemusı́ mı́t v rozhodovacı́m procesu shodný efekt. J. Arnett (2007, s. 439) v Encyclopedia of Children, Adolescents, and the Media uvá dı́, ž e chlapci se vı́ce zajı́majı́ o nové technologie, zatı́mco dı́vky z nich majı́ strach. V č eské m prostř edı́ mapovali využ ıv́ á nı́ internetu D. Smahel a K. Machovcová (2006), kteř ı́ zjistili, ž e chlapci ve vě ku 12–15 let trá vı́ na internetu vı́ce č asu než dı́vky. Př edpoklá dali jsme proto, ž e chlapci zı́ská vajı́ pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze z internetu informace č astě ji než dı́vky. Ná š př edpoklad se nepotvrdil. Naopak se proká zalo, ž e dı́vky z tohoto informač nı́ho zdroje zı́ská vajı́ informace č astě ji než chlapci. Vzhledem k uvedený m genderový m odliš nostem je to neoč eká vaný poznatek. Usuzujeme, ž e v informač nı́ společ nosti, která je charakterizová na dominantnı́m využ ıv́ á nı́m digitá lnı́ho zpracová nı́, uchová vá nı́ a př enosu informacı́ (Zlatuš ka, 2008), dochá zı́ k postupný m změ ná m v proporcı́ch využ ıv́ á nı́ internetu u populace chlapců a dı́vek v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence (srov. Gibson, 2006). Vzhledem k naš emu poznatku považ ujeme za vý znamně jš ı́, jaký m způ sobem ž áci č as na internetu trá vı́. Existenci genderový ch stereotypů uvá dě jı́ D. Smahel a K. Machovcová (2006) také ve využ ıv́ á nı́ internetu (n = 1 832; respondenti z Ceské republiky ve vě ku 12 let). Muž i se na internetu vě nujı́ hranı́ her, svý m zá libá m, stahová nı́ hudby, tvorbě a sprá vě internetový ch strá nek a „surfová nı́“. Zeny se vı́ce vě nujı́ hledá nı́ a č tenı́ informacı́ z oblasti medicı́ny a hledá nı́ zamě stná nı́. Ve využ ıv́ á nı́ internetu pro š kolnı́ př ı́pravu vš ak rozdı́l mezi muž i a ž enami identi iková n nebyl. Vý zkumná zprá va jmenovaný ch autorů ale prezentuje poznatky z dat od respondentů ve vě ku 12 let a vı́ce. Lze je tudı́ž chá pat pouze jako ilustrativnı́, a nenı́ mož né je zobecň ovat na ž áky zá kladnı́ch š kol. Jak vyplý vá z př edchozı́ho textu, pro velkou č ást ž áků jsou vý znamný m informač nı́m zdrojem rodič e. Poně vadž znač ná č ást rodič ů zı́ská vá informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z internetu, je pozitivnı́, ž e mı́ra jeho využ ıv́ á nı́ nesouvisı́ s dosaž ený m vzdě lá nı́m ani u otců , ani u matek. Př estož e ž áci využ ıv́ ajı́ internet jako zdroj informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce než rodič e, množ stvı́ a kvalita nalezený ch informacı́ nemusı́ bý t vž dy uspokojivé . Tomu ale nenasvě dč uje naš e zjiš tě nı́, ž e ž áků m pomá hajı́ informace zı́skané z tohoto zdroje vı́ce než rodič ům. Dneš nı́ doba umož ňuje prostř ednictvı́m internetu takř ka neomezené produková nı́ a š ı́řenı́ informacı́. Pozitivnı́m dů sledkem pro pedagogickou a poradenskou praxi je jejich snadná dostupnost, ale na druhé straně i riziko nı́zké kvality a nebezpeč ı́ z př ehlcenı́. Problé m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nastá vá s obtı́žný m posouzenı́m dů vě ryhodnosti, kvali ikovanosti, pravdivosti, objektivity a vzhledem k jejich rychlé mu zastará vá nı́ i aktuá lnosti zı́skaný ch informacı́ (Hlaďo, 2011a). Mı́ra využ ıv́ á nı́ internetu rodič i nesouvisı́ s jejich pohlavı́m ani dosaž ený m vzdě lá nı́m. V ně který ch př ı́padech nemajı́ rodič e jasno, jak postupovat př i př ı́pravě svý ch potomků na př echod ze zá kladnı́ na stř ednı́ š kolu, a nevě dı́, kde informace hledat.

190


Využ itı́ internetu př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy navı́c př edpoklá dá znalosti a dovednosti prá ce s vý poč etnı́ technikou a internetem, které nemusı́ mı́t osvojeny vš ichni rodič e. Vzhledem k vý znamu, který př i tomto rozhodovacı́m procesu v souč asné době sehrá vajı́ nové komunikač nı́ technologie (Sťastnová & Drahoň ovská , 2012), považ ujeme ve shodě s M. Hosťovecký m a J. Stubň ou (2012) za dů lež itý rozvoj poč ı́tač ové gramotnosti ž áků . K dosaž enı́ zá kladnı́ ú rovně informač nı́ gramotnosti ž áků (tj. zı́skat elementá rnı́ dovednosti v ovlá dá nı́ vý poč etnı́ techniky a modernı́ch informač nı́ch technologiı́, orientovat se ve svě tě informacı́, tvoř ivě pracovat s informacemi a využ ıv́ at je v praktické m ž ivotě ) př ispı́vá podle Rá mcové ho vzdě lá vacı́ho programu pro zá kladnı́ vzdě lá vá nı́ vzdě lá vacı́ oblast Informač nı́ a komunikač nı́ technologie (srov. Jeř ábek & Tupý et al., 2005, s. 34). Uč itelé tematické ho okruhu Svě t prá ce by mě li ve vyuč ová nı́ ž áků m zprostř edkovat ově řené internetové zdroje s informacemi potř ebný mi k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Zá ci by nemě li pouze zı́skat př ehled mož nostı́, které internet pro toto rozhodová nı́ nabı́zı́. Dů raz by mě l bý t kladen na formová nı́ a procvič ová nı́ dovednostı́ spojený ch s vyhledá vá nı́m a tř ı́dě nı́m informacı́, ž áci se musı́ nauč it zı́skané informace kriticky hodnotit a samostatně s nimi pracovat. Je tř eba vě novat prostor cvič enı́m a aktivitá m na zı́ská vá nı́ a upevň ová nı́ jmenovaný ch kompetencı́, které je tř eba posuzovat jako prostř edek k osvojová nı́ dalš ı́ch poznatků a rozvı́jenı́ speci ický ch dovednostı́ ž áků . Pro ná cvik vyhledá vá nı́ informacı́ dostupný ch na internetu pro sprá vnou volbu stř ednı́ š koly jsme vytvoř ili metodiku pro uč itele s praktický mi listy pro ž áky (Hlaďo, 2011e). Komplexnı́ rozvoj kompetencı́ souvisejı́cı́ch s informač nı́ gramotnostı́ je pouze dı́lč ı́m př edpokladem racioná lnı́ volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Uč itelé tematické ho okruhu Svě t prá ce by mě li ž áky systematicky vé st k tomu, aby chá pali nutnost spojovat rozhodová nı́ se znalostı́ svý ch osobnı́ch př edpokladů a potř ebný ch profesnı́ch informacı́.

7.5.3


Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ poskytnutý ch ž áků m rodič i a č leny rodiny: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od rodič ů a č lenů rodiny rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v ú plný ch rodiná ch zı́ská vajı́ informace od rodič ů a č lenů rodiny ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu přijímáme. Hypoté zy formulované k efektivitě informacı́ poskytnutý ch ž áků m rodič i a č leny rodiny: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch od rodič ů a č lenů rodiny nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme.


191

Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v domá cnosti s obě ma rodič i hodnotı́ informace zı́skané od rodič ů a č lenů rodiny jako efektivně jš ı́ než ž áci ž ijı́cı́ v domá cnosti pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu zamítáme. Vý zkumy ukazujı́, ž e rodina je př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků nejvý znamně jš ı́m subjektem. Proces, který m rodina pů sobı́ na své potomky, je komplexnı́ a daný mnoha kontextuá lnı́mi faktory (Whiston & Keller, 2004). V naš em vý zkumu jsme dospě li k obdobný m zá vě rů m jako S. Anderson et al. (2004) u skotský ch ž áků ve vě ku 16–17 let (n = ), podle nichž jsou rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejenom nejč astě ji vyhledá vaný mi poradci ž áků , ale jsou rovně ž považ ová ni za efektivnı́ zdroj informacı́. V naš em empirické m š etř enı́ jsme zjistili, ž e rodič e a č leny rodiny využ ilo té mě ř 95 % dotá zaný ch ž áků , a tudı́ž pro ně byli nejč astě jš ı́m zdrojem informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Mı́ra využ ıv́ á nı́ jmenované ho informač nı́ho zdroje se mezi chlapci a dı́vkami neliš ila. Rozdı́ly vš ak byly v jeho využ ıv́ á nı́ podle struktury rodiny. Př ijali jsme hypoté zu, ž e ž áci ž ijı́cı́ v ú plný ch rodiná ch zı́ská vajı́ informace od rodič ů a č lenů rodiny ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci, kteř ı́ ž ijı́ pouze s jednı́m rodič em. Zde se ukazuje, ž e ú plnost rodiny má vliv nejenom na zdravý vý voj osobnosti ž áka, ale za urč itý ch okolnostı́ mů ž e ovlivnit i jeho vzdě lá vacı́ trajektorii. Matky v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em (n = 500) jsou podle zjiš tě nı́ V. Kuchař ové (2007) v 90 % vý dě leč ně č inné , což jim ztě žuje mož nost skloubit prá ci a vý chovu dě tı́. Ze studie plyne, ž e zamě stnané matky vě nujı́ vý chově , vzdě lá vá nı́ a volné mu č asu dě tı́ pouze 14 hodin tý dně , což je mé ně než u matek, které nemusı́ zabezpeč ovat př ı́jmy domá cnosti. Rodič e a jiné č leny rodiny ž áci hodnotı́ jako nejefektivně jš ı́ neformá lnı́ zdroj informacı́. V celkové m poř adı́ se rodič e a č lenové rodiny z hlediska pomoci poskytovaný ch informacı́ umı́stili na tř etı́m mı́stě . Uká zalo se, ž e ž áci zı́ská vajı́ stejně kvalitnı́ informace jak v rodiná ch s obě ma rodič i, tak v rodiná ch, kde jsou vychová vá ni pouze jednı́m z rodič ů. Domnı́vá me se, ž e informač nı́ ú loha rodič ů a č lenů rodiny př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je nenahraditelná , neboť v kaž dodennı́ komunikaci zprostř edková vajı́ svý m potomků m ž ivotnı́ a profesnı́ zkuš enosti, znalosti vzdě lá vacı́ho systé mu a svě ta prá ce. Podle D. Lepeň ové a M. Hargaš ové (2012) k tomu dochá zı́, když jim př i rů zný ch př ı́lež itostech vyprá vě jı́ o vzdě lá vacı́ drá ze, kterou museli absolvovat, aby zı́skali potř ebnou kvali ikaci, o vykoná vané m zamě stná nı́ č i profesi, o problé mech, které museli př ekoná vat, aby zı́skali pracovnı́ pozici nebo si ji udrž eli. I. Smı́dová (2010, s. 107) zjistila speci ickou rovinu informač nı́ho pů sobenı́ rodič ů v podobě tzv. „servisnı́ role“. Rodič e shá ně jı́ nebo pomá hajı́ svý m potomků m zı́skat informace o vzdě lá vacı́ch mož nostech, doprová zejı́ je na informač nı́ a konzultač nı́ akce, doplň ujı́ materiá ly, se který mi jejich synové a dcery př ichá zejı́ ze š koly, apod. Na druhé straně je diskutabilnı́ objektivita poskytovaný ch informacı́, neboť ně kteř ı́ rodič e nemajı́ informace aktuá lnı́, ú plné , př ı́padně jsou jejich informace př edá vané ž áků m iltrová ny na zá kladě subjektivnı́ch hledisek (Hlaďo, 2009a, s. 159). Vý zkum S. Gorarda (1997) z Velké Britá nie navı́c pouká zal na problematický př ı́stup rodič ů (n = ) k vyhledá vá nı́ a využ ıv́ á nı́ informacı́. Pouze desetina rodič ů aktivně vyhledá vá dostupné informace a pě tina rodič ů má schopnosti, zdroje a motivaci

192


k informované volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Nenı́ to tedy pouze ž ák, kdo by mě l zı́skat informace potř ebné pro rozhodová nı́, ale také rodič e. Kromě karié rové vý chovy ž áků ve š kolá ch je tř eba klá st dů raz na osvě tu a informač nı́ podporu orientovanou na rodič e (srov. Watson & McMahon, 2007). Partnerem, který disponuje potenciá lem pro systematickou prá ci s rodič i, je př edevš ı́m zá kladnı́ š kola. Ta by mě la rodič ům poskytovat nezbytnou informač nı́ zá kladnu. Pedagogové a poradenš tı́ pracovnı́ci by mě li rodič e rovně ž dů kladně seznamovat, jaký m způ sobem, jak pravidelně a hluboce ž áky př ipravujı́ na karié rové rozhodová nı́. Jako zcela nezbytné se tudı́ž ukazuje posilová nı́ spoluprá ce a pravidelné komunikace mezi vzdě lá vacı́ institucı́ a rodič i. U rodič ů jsme zjiš ťovali, v jaké mı́ře využ ıv́ ajı́ informace od jiný ch č lenů rodiny a jak hodnotı́ jejich pomoc. Formulovali jsme ná sledujı́cı́ hypoté zy: Hypotéza H . a : Otcové a matky se v mı́ře využ ıv́ á nı́ jiný ch č lenů rodiny jakož to informač nı́ho zdroje neliš ı́. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te jiné č leny rodiny stejně jako otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te jiné č leny rodiny stejně jako matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch od jiný ch č lenů rodiny se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků zı́ská vajı́ informace od osob z nukleá rnı́ a extenzivnı́ rodiny v menš ı́ mı́ře než ze stř ednı́ š koly, kam se ž ák hlá sı́, z internetu, z vlastnı́ch zkuš enostı́ a ze zá kladnı́ š koly. Od jiný ch č lenů rodiny zı́skaly informace asi tř i č tvrtiny dotá zaný ch rodič ů. Zamı́tli jsme hypoté zu, ž e otcové a matky se v mı́ře využ ıv́ á nı́ jiný ch č lenů rodiny jakož to informač nı́ho zdroje neliš ı́. Proká zalo se, ž e otcové z tohoto zdroje zı́ská vajı́ informace č astě ji než matky. Mı́ra využ ıv́ á nı́ informacı́ od jiný ch č lenů rodiny př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy s dosaž ený m vzdě lá nı́m rodič ů nesouvisı́. Poně vadž jsou informace zı́skané od jiný ch č lenů rodiny postaveny na osobnı́ zkuš enosti informá tora, jsou pro rodič e srozumitelné , reá lné a konkré tnı́. Rodič e se domnı́vajı́, ž e jim tyto informace č ásteč ně pomá hajı́. V ně který ch př ı́padech dá vajı́ rodič e z uvedený ch dů vodů př ednost neformá lnı́m zdrojů m př ed institucioná lnı́mi informacemi a pomocı́, popř ı́padě jimi doplň ujı́ informace zı́skané z formá lnı́ch zdrojů (Hlaďo, 2009, 155). Volné odpově di rodič ů v dotaznı́cı́ch ukazujı́, ž e kromě č lenů rodiny byly informace vyhledá vá ny i u jiný ch osob ze sociá lnı́ho okolı́, zejmé na v okruhu př átel, kolegů a rodič ů spoluž áků dě tı́.


7.5.4

193

Vlastní zkušenosti rodičů

Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ vlastnı́ch zkuš enostı́ rodič i a hodnocenı́ jejich efektivity: Hypotéza H . a : Mezi otci a matkami nejsou v mı́ře využ ıv́ á nı́ vlastnı́ch zkuš enostı́ jakož to informač nı́ho zdroje rozdı́ly. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Mezi otci a matkami nejsou v hodnocenı́ efektivity vlastnı́ch zkuš enostı́ jakož to informač nı́ho zdroje rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Zjistili jsme, ž e rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te spolé hajı́ na vlastnı́ zkuš enosti vztaž ené k prá ci, vzdě lá vá nı́ a dalš ı́m oblastem ž ivota, př ič emž vlastnı́ zkuš enosti jako zdroj informacı́ využ ıv́ ajı́ vı́ce otcové než matky. V kontextu modernı́ společ nosti, v nı́ž podle H. Mař ı́kové (1999) tvoř ı́ zá kladnı́ referenč nı́ rá mec muž ovy identity placená prá ce, zamě stná nı́ a vý kon profese, je to pochopitelné . U rodič ů s vyš šı́m vzdě lá nı́m jsme př edpoklá dali, ž e budou své zkuš enosti využ ıv́ at vı́ce než rodič e s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Vychá zeli jsme z poznatků D. Reay a S. Balla (1998) charakterizujı́cı́ch vlastnosti rodič ů s niž šı́m socioekonomický m statusem. Vě tš ina tě chto rodič ů se necı́tı́ bý t pro ř eš enı́ volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př ipravena. Data zı́skaná od otců ná š př edpoklad nepodporovala. Na druhé straně př ijı́má me hypoté zu, ž e matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Rodič ům vlastnı́ zkuš enosti př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomá hajı́ č ásteč ně , př ič emž v hodnocenı́ efektivity vlastnı́ch zkuš enostı́ nejsou mezi otci a matkami rozdı́ly. Již S. Gorard (1997) upozornil, ž e rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze je kriticky ovlivně no minulý mi zkuš enostmi rodič ů. Pod vlivem té to skuteč nosti mů ž e bý t volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jak u rodič ů, tak zprostř edkovaně u ž áků vzdá lena racioná lnı́mu rozhodová nı́ postavené mu na objektivnı́ch informacı́ch.

7.5.5

Základní škola

Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ poskytnutý ch zá kladnı́ š kolou: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami jsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze zá kladnı́ š koly. Hypotézu přijímáme.

194


Hypotéza H . b : Existuje vztah mezi ziskem informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky ze strany zá kladnı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Existuje vztah mezi zı́ská vá nı́m informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky ze strany zá kladnı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . d : Zá ci ž ijı́cı́ v rodině pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ ze zá kladnı́ š koly informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č astě ji než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . e : Matky zı́ská vajı́ informace ze zá kladnı́ š koly ve vě tš ı́ mı́ře než otcové . Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . f : Zá ci zı́ská vajı́ informace ze zá kladnı́ š koly ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e. Hypotézu přijímáme. Hypoté zy formulované k efektivitě informacı́ poskytnutý ch zá kladnı́ š kolou: Hypotéza H . a : Chlapci hodnotı́ informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jako efektivně jš ı́ než dı́vky. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch zá kladnı́ š kolou se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze pomá hajı́ vı́ce ž áků m než rodič ům. Hypotézu zamítáme. Jak uvá dě jı́ D. Lepeň ová a M. Hargaš ová (2012, s. 24), zá kladnı́ š kola ovlivň uje karié rový vý voj ž áků svý m obsahem, ilozo iı́ vý chovy a vzdě lá vá nı́, sociá lnı́m klimatem, karié rovou vý chovou a poradenstvı́m. Plnı́ ú lohu př i zı́ská vá nı́ vě domostı́, nový ch informacı́ a zkuš enostı́ potř ebný ch jak k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, tak pro uplatně nı́ se v ž ivotě a v prá ci. Rozvı́jı́ kognitivnı́ funkce a procesy, ale i osobnostnı́ vlastnosti a charakteristiky ž áků souvisejı́cı́ s motivacı́, realizacı́ cı́lů a kreativitou. Př estož e se ž áci př iklá ně li k ná zoru, ž e uč itelé a poradenš tı́ pracovnı́ci zá kladnı́ š koly nemě li na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž ádný vliv, z odpově dı́ na otá zku, kde zı́skali informace potř ebné pro volbu stř ednı́ š koly, a tedy i budoucı́ho povolá nı́, a jak jim pomohly, lze usuzovat na vý znamnou informač nı́ funkci zá kladnı́ š koly. Na zá kladnı́ š kole zı́ská vá informace pro své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze velká č ást ž áků . Z hlediska mı́ry využ ıv́ á nı́ ž áky se zá kladnı́ š kola jakož to informač nı́ zdroj umı́stila na č tvrté m mı́stě za rodič i a č leny rodiny, stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́, a internetem.


195

I. Smetá č ková et al. (2005, s. 31) prostř ednictvı́m rozhovorů s vyuč ujı́cı́mi vyš šı́ch sekundá rnı́ch š kol, které se zabý valy př echodem ž áků mezi niž šı́m a vyš šı́m sekundá rnı́m vzdě lá vá nı́m, zjistili, ž e chlapci a dı́vky majı́ rozdı́lné dispozice a vlastnosti. Podle uč itelů jsou dı́vky ve š kole „vı́ce snaž ivé , pilné , peč livé , pracovité , spolehlivé , zodpově dné , systematické a ctiž ádostivé než chlapci“. U dı́vek se navı́c projevuje vyš šı́ disciplı́na, která je u nich internalizová na dř ıv́ e než u chlapců (Smı́dová , 2010, s. 108). Formulovali jsme proto hypoté zu, ž e v zı́ská vá nı́ informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze zá kladnı́ š koly jsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypoté zu př ijı́má me. Dalš ı́m statistický m testová nı́m jsme zjistili, ž e dı́vky podle své ho př esvě dč enı́ zı́ská vajı́ ze strany zá kladnı́ š koly informace dů lež ité pro své rozhodová nı́ vı́ce než chlapci. U hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch zá kladnı́ š kolou jsme na druhou stranu př edpoklá dali, ž e budou vı́ce pomá hat chlapců m. Vychá zeli jsme z rozdı́lů v uč ebnı́ch stylech dı́vek a chlapců identi ikovaný ch vý zkumný m tý mem I. Smetá č kové et al. (2005). Dı́vky podle ná zorů uč itelů č astě ji než chlapci využ ıv́ ajı́ pamě tnı́ způ sob uč enı́ a s chlapci je spojová no logické myš lenı́. Z toho jsme usuzovali, ž e chlapci budou schopni s informacemi zı́skaný mi ze zá kladnı́ š koly př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ú č inně ji pracovat, a proto je budou posuzovat jako efektivně jš ı́. Statistický m testová nı́m jsme dospě li k opač né mu zá vě ru. Dı́vky tento informač nı́ zdroj hodnotı́ z hlediska pomoci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jako efektivně jš ı́ než chlapci. Dá le jsme př edpoklá dali, ž e existuje vztah mezi mı́rou zisku informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky ze strany zá kladnı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m rodič ů. Vý chodiskem ná m byly empirické poznatky o charakteristiká ch rodič ů s rozdı́lný m socioekonomický m statusem. Nı́zký socioekonomický status př edstavuje podle B. Bryant, A. Zvonkovic a P. Reynolds (2006) pro rodič e barié ru př i zı́ská vá nı́ a př edá vá nı́ informacı́ a znalostı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Institucı́, která je schopna u té to skupiny ž áků substituovat informač nı́ roli rodiny, je zá kladnı́ š kola. Hypoté zy o vztahu mezi ziskem informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky ze strany zá kladnı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce a matky jsme zamı́tli. Nepotvrdil se ani ná š př edpoklad, ž e zá kladnı́ š kola u ž áků z rodin pouze s jednı́m rodič em supluje roli informá torů . Z vý znamný ch poznatků , k nimž jsme dospě li v naš em vý zkumu, mů ž eme uvé st, ž e ž áci zı́ská vajı́ informace ze zá kladnı́ š koly ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e. Zde se projevuje dů sledek kurikulá rnı́ch změ n, k nimž doš lo v roce 2005, kdy vstoupil v platnost zá kon č . 561/2004 Sb., o př edš kolnı́m, zá kladnı́m, stř ednı́m, vyš šı́m odborné m a jiné m vzdě lá vá nı́ (Uplné zně nı́ . . ., 2008). Do formá lnı́ho kurikula zá kladnı́ch š kol byla Rá mcový m vzdě lá vacı́m programem pro zá kladnı́ vzdě lá vá nı́ zař azena systematická př ı́prava ž áků na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, které je urč en samostatný tematický okruh Svě t prá ce (srov. Jeř ábek & Tupý et al., 2005, s. 86). V ně m se ž áci seznamujı́ s informacemi z oblasti svě ta prá ce a vzdě lá vá nı́, uč ı́ se s nimi pracovat a na jejich zá kladě se sprá vně a samostatně rozhodovat o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Kromě poskytová nı́ informacı́ je v tematické m okruhu pozornost zamě řena na sebepozná vá nı́, utvá ř enı́ a rozvı́jenı́ praktický ch dovednostı́ a ž ádoucı́ch osobnı́ch vlastnostı́ ž áků , které jsou dů lež ité př i rozhodová nı́ o vý znamný ch ž ivotnı́ch krocı́ch, př i plá nová nı́ profesnı́ budoucnosti a zač leň ová nı́ do pracovnı́ho ž ivota.

196


Př ı́prava na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na zá kladnı́ch š kolá ch buď mů ž e mı́t podobu samostatné ho vyuč ovacı́ho př edmě tu (např. s ná zvem volba povolá nı́, vý chova k volbě povolá nı́, svě t prá ce aj.), anebo mů ž e bý t uč ivo tematické ho okruhu Svě t prá ce rozhodnutı́m š koly rozč leně no do ně kolika vyuč ovacı́ch př edmě tů (např. obč anská vý chova, rodinná vý chova, praktické č innosti). Dů lež ité je, ž e zař azenı́ tohoto uč iva je pro vš echny š koly zá vazné , takž e by systematickou př ı́pravou na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mě la projı́t celá ž ákovská populace. Informač nı́ role zá kladnı́ š koly nemusı́ probı́hat pouze ve vyuč ovacı́ch př edmě tech. Zá kladnı́ š koly ž áků m poskytujı́ informač nı́ materiá ly, zprostř edková vajı́ jim aktuá lnı́ informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy prostř ednictvı́m š kolnı́ch ná stě nek, poř ádá nı́m besed, exkurzı́ aj. Na vlastnı́ch internetový ch strá nká ch š koly zveř ejň ujı́ informace o dostupný ch elektronický ch zdrojı́ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Karié rovı́ poradci uč ı́ ž áky v rá mci poradenský ch aktivit s internetový mi zdroji pracovat. Jak uvá dě jı́ B. Lazarová a Z. Friedmann (2011, s. 276), informace mohou bý t ž áků m nepř ı́mo př edá vá ny rovně ž prostř ednictvı́m organizač nı́ch aktivit š kol (př i vyplň ová nı́ př ihlá š ek, komunikacı́ se stř ednı́mi š kolami, sledová nı́m legislativy, organizacı́ př ijı́macı́ch zkouš ek „naneč isto“ apod.). Informač nı́ pů sobenı́ zá kladnı́ š koly lze považ ovat za jeden z protektivnı́ch faktorů volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Odpově di ž áků potvrzujı́, ž e zá kladnı́ š kola pro ně má př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dů lež itou ú lohu. Informač nı́ pomoc zá kladnı́ š koly byla navı́c u té mě ř tř ı́ č tvrtin dotá zaný ch ž áků hodnocena pozitivně . Ve srovná nı́ s rodič i vš ak ž áků m informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou pomá hajı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mé ně . Tento rozdı́l je mož né vysvě tlit charakteristikami ž ákovské populace, resp. neschopnostı́ ž áků tematizovat pů sobenı́ a efekty vzdě lá vá nı́, na což poukazujı́ i jiné vý zkumy. Např ı́klad B. Lazarová a Z. Friedmann (2011, s. 287) v př ı́padové studii zjistili, ž e ž áci zá kladnı́ch š kol nedoká ž ou př esně formulovat, „co si ze vzdě lá vá nı́ odnesli“. Podle B. Lazarové a Z. Friedmanna (2012, s. 58) spolé hajı́ na pomoc uč itelů zejmé na rodič e z rodin ohrož ený ch sociá lnı́m znevý hodně nı́m. Ná š vý zkum proká zal, ž e zá kladnı́ š kola má vý znamnou informač nı́ funkci i ve vztahu k zá konný m zá stupců m ž áků z bě žný ch rodin. Uč itelé zá kladnı́ch š kol s rodič i na té ma volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy aktivně hovoř ı́ př evá ž ně v rá mci tř ı́dnı́ch schů zek, na který ch tř ı́dnı́ uč itelé , vý chovnı́ poradci nebo š kolnı́ psychologové seznamujı́ zá konné zá stupce ž áka se služ bami karié rové ho poradenstvı́ poskytovaný mi na dané zá kladnı́ š kole, se systé mem př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol a dostupný mi zdroji informacı́. Prostř ednictvı́m rozhovorů s rodič i v dř ıv́ ě jš ı́m vý zkumu jsme zjistili, ž e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jako dů lež itý zdroj informacı́ využ ıv́ ajı́ konzultace s pedagogy zá kladnı́ š koly, př edevš ı́m s tř ı́dnı́m uč itelem své ho potomka (Hlaďo, 2009a, s. 155). Tř ı́dnı́ uč itel je v už šı́m kontaktu s rodič i a plnı́ v ř adě př ı́padů vý znamně jš ı́ roli než vý chovný poradce, neboť je lé pe obezná men jak se studijnı́mi př edpoklady ž áka, tak s rodinný mi č i sociá lnı́mi pomě ry (srov. Fontana, 2010). Způ sob poskytová nı́ informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, jejich ú roveň i kvalita se vš ak mezi jednotlivý mi zá kladnı́mi š kolami liš ı́. Z pedagogické a poradenské praxe vı́me, ž e informač nı́ podpora rodič ů nemá na vš ech š kolá ch


197

podobu, která odpovı́dá vý znamnosti volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Kromě nesystematič nosti a povrchnosti informová nı́ lze za riziko považ ovat nevhodné nač asová nı́ poskytová nı́ informacı́ rodič ům (Hlaďo, 2009a). Vztahy mezi rodič i a zá kladnı́ š kolou jsou př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy velmi dů lež ité . Rodič e majı́, co se tý ká š koly, rů zná oč eká vá nı́. Ně kteř ı́ rodič e ž ádajı́ pouze informace, jinı́ oč eká vajı́ komplexnı́ poradenstvı́, př ı́pravu ž áků na př ijı́macı́ zkouš ky apod. Společ ně s B. Lazarovou a Z. Friedmannem (2011, s. 288) zá kladnı́m š kolá m doporuč ujeme, aby veš keré informač nı́, vzdě lá vacı́ a poradenské intervence mě ly formu nabı́dky. Zá kladnı́ š koly by mě ly od zá konný ch zá stupců ž áků zjistit, jaká je jejich př edstava o roli, vlivu š koly a nabı́zený ch služ bá ch, o jejich podobě vyjedná vat a na bá zi konsenzu nastavit systé m akceptovatelný pro obě strany.

7.5.6


Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ poskytnutý ch spoluž áky a kamará dy a hodnocenı́ jejich efektivity: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami jsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od spoluž áků a kamará dů . Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ informace od spoluž áků a kamará dů ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch spoluž áky a kamará dy se chlapci a dı́vky neliš ı́. Hypotézu zamítáme. Podle M. Taylor (1992) spoč ıv́ á prvoř adá role kamará dů př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v oblasti poskytová nı́ informacı́, i když rovně ž zde dlouhodobě dominujı́ rodič e. K jiné mu zjiš tě nı́ dospě li S. Vendel et al. (2007) ve vý zkumu š kolnı́ a profesnı́ orientace slovenský ch ž áků (n = 4 713). Zá ci 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol v ně m byli dotá zá ni, odkud č erpali nejvı́ce informacı́ pro volbu dalš ı́ho studia. Informace z rozhovorů se spoluž áky a př áteli č erpalo 21,1 %, kdež to z rozhovorů s rodič i 20,4 % vš ech dotá zaný ch ž áků . Rozdı́ly v relativnı́ch č etnostech jsou vš ak velmi malé . Z naš eho vý zkumu, v ně mž bylo mapová no využ ıv́ á nı́ informač nı́ch zdrojů č eský mi ž áky, plyne, ž e z tohoto zdroje zı́skalo informace vı́ce než 85 % ž áků , a umı́stil se tak za rodič i a č leny rodiny, stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, internetem a zá kladnı́ š kolou. Př ipomı́ná me, ž e ná š poznatek nelze porovná vat se slovenský m vý zkumem, neboť otá zka polož ená v dotaznı́ku respondentů m nebyla zamě řena na zjiš ťová nı́ zdroje, který ž áků m poskytl nejvı́ce informacı́. U ž áků jsme zjiš ťovali, odkud zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a jak jim př i rozhodová nı́ pomohly. Ze zjiš tě ný ch poznatků dochá zı́me k zá vě ru, ž e spoluž áci a kamará di jsou pro č eské ž áky dů lež itý m zdrojem informacı́ potř ebný ch k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Př edpoklá dali jsme, ž e dı́vky budou od spoluž áků a kamará dů zı́ská vat informace pro toto rozhodová nı́ vı́ce než

198


chlapci (srov. Langmeier & Krejč ı́řová , 2006; Macek, 2003). Hypoté zu o rozdı́lech mezi ž áky podle pohlavı́ jsme zamı́tli. Naš e data nepotvrzovala ani dalš ı́ př edpoklad, ž e ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ informace od spoluž áků a kamará dů ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Z toho lze usuzovat, ž e rodič e v rodiná ch, v nichž jsou ž áci vychová vá ni pouze jednı́m rodič em, poskytujı́ svý m potomků m informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy stejně č asto jako rodič e v ú plný ch rodiná ch, a ž áci je nemusı́ hledat u kamará dů nebo spoluž áků . Informace poskytnuté spoluž áky a kamará dy pomohly té mě ř tř em č tvrtiná m dotá zaný ch ž áků . Ti vš ak inklinujı́ k ná zoru, ž e jim informace od spoluž áků a kamará dů pomá hajı́ pouze č ásteč ně . Hypoté zu, ž e se chlapci a dı́vky v hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch spoluž áky a kamará dy neliš ı́, jsme zamı́tli. Uká zalo se, ž e dı́vká m pomá hajı́ informace zı́skané z tohoto zdroje vı́ce než chlapců m. Pro zhodnocenı́ informač nı́ role spoluž áků a kamará dů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mů ž eme vyjı́t z vý pově dı́ ú č astnı́ků ohniskový ch skupin, které korespondujı́ se zá vě ry dř ıv́ e provedený ch vý zkumů . Starš ı́ kamará di, kteř ı́ navš tě vujı́ nebo dř ıv́ e navš tě vovali stř ednı́ š kolu, na niž si chce ž ák podat př ihlá š ku, jsou zdrojem speciický ch informacı́ o dané vzdě lá vacı́ instituci (Smetá č ková et al., 2005, s. 66). Jak uvá dě jı́ J. Balcar, J. Havlena a P. Hlaďo (2011, s. 30), kamará di mohou ž áků m podat o konkré tnı́ š kole velmi podrobné informace, a to navı́c z pozice studenta. Informace zı́skané od spoluž áků a kamará dů mohou mı́t i jinou rovinu. Př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze je vý znamná i ú loha vrstevnı́ků jakož to posluchač ů č i konzultantů , neboť ve vzá jemný ch rozhovorech dochá zı́ ke sdı́lenı́ informacı́ a individuá lnı́ch ú vah o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, a tı́m k ujasň ová nı́ vlastnı́ch cı́lů (srov. Smetá č ková et al., 2005). Jak bylo uvedeno, L. Beinke (2006) v souvislosti s informač nı́m pů sobenı́m vrstevnı́ků upozornil na mož ný př enos zkreslený ch informacı́. Zá roveň zdů raznil pozitivnı́ vliv vrstevnı́ků př i stabilizaci emocı́ ž áků v obdobı́ nejistoty, které je s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy spojeno. V té to souvislosti budeme uvaž ovat o implikacı́ch pro pedagogickou a poradenskou praxi. Zá ci zá kladnı́ch š kol od svý ch spoluž áků a kamará dů nejen zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, ale rovně ž jim př ipisujı́ pomě rně velký vliv na rozhodová nı́. Na zá kladě tě chto poznatků jsme dospě li k zá vě ru, ž e by bylo mož né využ ı́t vrstevnický ch sociá lnı́ch vztahů př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Za inspirativnı́ považ ujeme vrstevnické programy, které se na zá kladnı́ch a stř ednı́ch š kolá ch osvě dč ily př i primá rnı́ prevenci sociá lně -patologický ch jevů . Podle V. Goš ové (2011) mů ž e bý t souč ástı́ peer programu tzv. vrstevnické poradenstvı́. Ve vrstevnický ch programech orientovaný ch na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy by vyš kolenı́ ž áci neformá lně informovali, radili a pomá hali svý m spoluž áků m v rá mci své zá kladnı́ š koly. Kromě osvě ty a poskytová nı́ informacı́ o svě tě prá ce, vzdě lá vacı́m systé mu, poradenské m systé mu, tiš tě ný ch materiá lech a elektronický ch zdrojı́ch mů ž e bý t souč ástı́ vrstevnické ho programu pomoc př i sebepozná vá nı́, vyjasň ová nı́ ž ivotnı́ch cı́lů a plá nová nı́ dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Vrstevnı́ci v takto koncipované m programu majı́ roli prostř ednı́ka, který mů ž e ž áků m uká zat cestu k profesioná lnı́mu karié rové mu poradci, a zvý šit tak využ ıv́ á nı́ služ eb karié rové ho poradenstvı́. Uvedená myš lenka nenı́


199

nová . V zahranič ı́ je odborná diskuze o mož nostech využ itı́ vrstevnı́ků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vedena již delš ı́ dobu, o č emž svě dč ı́ ř ada publikovaný ch odborný ch pracı́ a vý zkumů (srov. The Peer Helping . . ., 2013). Vrstevnické poradenstvı́ je realizová no ve Spojený ch stá tech americký ch, Kanadě , Austrá lii, Nizozemı́ aj. Je vš ak doposud vý luč nou domé nou vyš šı́ho sekundá rnı́ho a terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́. Jeho ú č innost u ž áků zá kladnı́ch š kol by bylo nezbytné ově řit v praxi. Uskalı́m naš eho ná vrhu je př ı́prava a realizace peer programů . Je dů lež ité , aby je garantovaly odborné instituce, které by se mě ly podı́let na př ı́pravě metodiky celé ho programu, na vý bě ru a tré ninku tzv. peerů . Vhodný mi institucemi jsou pedagogicko-psychologické poradny, které pro tuto č innost majı́ jak kvali ikované pracovnı́ky, tak zkuš enosti s vrstevnický mi programy.

7.5.7


Karié rové poradenstvı́ pomá há jedinců m př emý šlet o vlastnı́ch př ánı́ch a zá jmech, pozná vat osobnostnı́ př edpoklady a hledat jejich vzá jemný soulad s mož nostmi trhu prá ce a vzdě lá vacı́ho systé mu. Komplexnı́ karié rové poradenstvı́ se dá le snaž ı́ uč it jedince plá novat a č init rozhodnutı́ ve vztahu ke vzdě lá vá nı́ a prá ci a zpř ı́stupň uje potř ebné informace o vzdě lá vacı́ch př ı́lež itostech a trhu prá ce. Pomoc mů ž e mı́t ně kolik rozmě rů . Od poskytnutı́ samoobsluž ný ch informač nı́ch materiá lů č i testů ž ákovi až po celkovou diagnostiku a podrobnou analý zu osobnosti. V dotaznı́ku jsme u ž áků a rodič ů zjiš ťovali, zdali zı́ská vajı́ informace z pedagogicko-psychologický ch poraden a Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce a jak hodnotı́ jejich efektivitu. Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ poskytnutý ch Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Existuje vztah mezi ziskem informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Existuje vztah mezi ziskem informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . e : Matky zı́ská vajı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než otcové . Hypotézu zamítáme.

200


Hypotéza H . f : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te Informač nı́ a poradenské stř edisko př i ú ř adu prá ce vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . g : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te Informač nı́ a poradenské stř edisko př i ú ř adu prá ce vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . h : Zá ci zı́ská vajı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e. Hypotézu zamítáme. Hypoté zy formulované k efektivitě informacı́ poskytnutý ch Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Informace zı́skané pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze z Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce pomá hajı́ vı́ce ž áků m než rodič ům. Hypotézu přijímáme. Vý zkum služ eb karié rové ho poradenstvı́ a potř eb jeho klientů na zá kladnı́ch a stř ednı́ch š kolá ch v Ceské republice (Vý zkum služ eb karié rové ho . . ., 2003) , který v roce 2003 uskuteč nil tehdejš ı́ Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́, uká zal, ž e poradce z ú ř adů prá ce ž áci zá kladnı́ch š kol ř adili mezi nejvý znamně jš ı́ poradenské pracovnı́ky př i jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Zá ci se na ně obraceli př edevš ı́m s ž ádostı́ o poskytová nı́ informacı́ o mož nostech studia, doporuč enı́ vhodné ho povolá nı́, testová nı́ zá jmů a schopnostı́ a doporuč enı́ vhodné ho oboru vzdě lá nı́. Poznatky z naš eho vý zkumu nejsou zcela př ı́znivé . Z Informačního a poradenského střediska při úřadu práce zı́skalo informace potř ebné pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pouze 54 % ž áků a 50 % rodič ů. Poně vadž exkurze do Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce jsou poř ádá ny v 8. nebo 9. roč nı́ku vě tš inou zá kladnı́ch š kol, př edpoklá dali jsme, ž e ž áci budou z té to instituce zı́ská vat informace ve vě tš ı́ mı́ře než jejich rodič e. Data ná š př edpoklad nepodporovala, resp. rozdı́l v zisku informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce nenı́ mezi ž áky a rodič i statisticky vý znamný. Rozdı́ly jsme nezjistili ani mezi chlapci a dı́vkami, ani mezi ž áky ž ijı́cı́mi v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em a v rodiná ch s obě ma rodič i. V př edchozı́m textu byly uvedeny charakteristiky rodič ů s niž šı́m socioekonomický m statusem. Na zá kladě teoretický ch poznatků jsme formulovali


201

hypoté zu, ž e existuje vztah mezi ziskem informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce a matky. Dalš ı́m statistický m testová nı́m se proká zalo, ž e z tohoto zdroje zı́ská vajı́ informace č astě ji ž áci, jejichž otec nebo matka dosá hli niž šı́ho vzdě lá nı́, než ž áci rodič ů s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Nepř ı́mo tak mů ž eme usuzovat, ž e rodič e s niž šı́m vzdě lá nı́m nemajı́ potř ebné schopnosti, zdroje a motivaci k zı́ská vá nı́ informacı́ potř ebný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nebo je neumě jı́ svý m potomků m zprostř edkovat (srov. Bryant, Zvonkovic, & Reynolds, 2006). Z hypoté z vztaž ený ch k zisku informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska rodič i je neoč eká vaný m poznatkem, ž e z tohoto zdroje zı́ská vajı́ vı́ce informacı́ matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity než matky s vyš šı́m odborný m nebo vysokoš kolský m vzdě lá nı́m. Mož ný m vysvě tlenı́m je, ž e matky s niž šı́m vzdě lá nı́m hledajı́ informač nı́ pomoc u institucı́, které jsou k tomuto ú č elu zř ı́zeny, kdež to matky s vyš šı́m vzdě lá nı́m spolé hajı́ na samostatné vyhledá vá nı́ informacı́ z jiný ch zdrojů nebo na vlastnı́ zkuš enosti. Zajı́mavé je, ž e se tento poznatek tý ká pouze matek, nikoliv otců . Jako nepř ı́znivé vnı́má me, ž e informace poskytované Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky př i ú ř adu prá ce ž áků m př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nepomá hajı́. K tomuto ná zoru se vı́ce př iklá ně jı́ chlapci. Tento informač nı́ zdroj nepomá há ani rodič ům. Vzhledem k informač nı́m materiá lů m dostupný m v Informač nı́ch a poradenský ch stř ediscı́ch a k formě př edá vá nı́ informacı́ jsme formulovali hypoté zu, ž e informace zı́skané z tohoto zdroje vı́ce pomá hajı́ ž áků m než jejich rodič ům. Tuto hypoté zu př ijı́má me. Př es uvedené poznatky hodnotı́me informač nı́ a poradenské služ by poskytované Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky př i ú ř adu prá ce jako dů lež ité . Uř ady prá ce poskytujı́ ž áků m zá kladnı́ch š kol a jejich rodič ům komplexnı́ informač nı́ a poradenské služ by k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Informač nı́ a poradenská stř ediska př i ú ř adu prá ce jsou vybavena ř adou jinde nedostupný ch informač nı́ch materiá lů , multimediá lnı́ch programů , audiovizuá lnı́ch poř adů a poč ı́tač ový ch databá zı́. Mezi př ı́stupné informač nı́ materiá ly patř ı́: – databá ze s komplexnı́m př ehledem mož nostı́ studia na stř ednı́ch š kolá ch, stř ednı́ch odborný ch uč iliš tı́ch a uč iliš tı́ch v dané m regionu i v rá mci celé CR, ná stavbové ho studia, vyš šı́ho odborné ho a vysokoš kolské ho studia, studia na jazykový ch š kolá ch, kombinované ho č i distanč nı́ho studia; – podrobné materiá ly o š kolá ch a oborech v regionu; – charakteristiky profesı́ s informacemi o obsahu pracovnı́ch č innostı́, použ ıv́ aný ch pracovnı́ch prostř edcı́ch, objektech prá ce a pracovnı́m prostř edı́, pož adavcı́ch na uchazeč e (potř ebné m vzdě lá nı́ a zdravotnı́ch ná rocı́ch) atd.; – poč ı́tač ový test zá jmové orientace, který pomů ž e př i vý bě ru povolá nı́ podle zá jmů klienta, a mů ž e tak usnadnit rozhodová nı́ o budoucı́m povolá nı́; – informace o perspektivá ch uplatně nı́ po ukonč enı́ vzdě lá nı́, videoklipy nejvı́ce frekventovaný ch povolá nı́; – informace o mož nostech, způ sobech a techniká ch hledá nı́ zamě stná nı́;

202


– videoklipy s ná vody, jak postupovat bě hem př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ na novou pracovnı́ pozici; – zá kladnı́ informace o personá lnı́ch agenturá ch; – informace o mož nostech hledá nı́ zamě stná nı́ prostř ednictvı́m inzerá tů v hromadný ch sdě lovacı́ch prostř edcı́ch, vč etně internetu; – zá kladnı́ informace o mož nostech pracovnı́ch pobytů a brigá d v zahranič ı́; – informace o ú ř adech prá ce, situaci na trhu prá ce, o podmı́nká ch zař azenı́ do evidence uchazeč ů o zamě stná nı́, prá vech a povinnostech nezamě stnané ho. Informač nı́ a poradenská stř ediska př i ú ř adu prá ce se „soustř eďujı́ na př edá vá nı́ kvalitnı́ch informacı́ o mož nostech studia, zejmé na o ná plnı́ch a perspektivá ch jednotlivý ch profesı́. Mı́vajı́ zpravidla informace nejen celostá tnı́ho charakteru, ale zejmé na kvali ikované aktuá lnı́ informace z regionu, které jsou zá kladnı́m př edpokladem pro samostatné rozhodová nı́ mladý ch lidı́. Informujı́ o studijnı́ch a uč ebnı́ch oborech, o podmı́nká ch a prů bě hu př ijı́macı́ho ř ı́zenı́, o ná rocı́ch a pož adavcı́ch na studium jednotlivý ch oborů i vý kon profesı́ a o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů na trhu prá ce“ (Friedmann, 2005, s. 175–176). Poně vadž Informač nı́ a poradenská stř ediska př i ú ř adech prá ce jsou schopna poskytovat aktuá lnı́ informace o vý vojový ch trendech na trhu prá ce v nejš irš ı́ch souvislostech, jejich ú loha př i př ı́pravě ž áků zá kladnı́ch š kol na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je nezastupitelná . Z tohoto dů vodu patř ı́ mezi nejvý znamně jš ı́ partnery zá kladnı́ch š kol. Exkurze do tohoto zař ı́zenı́ vhodně doplň uje š kolnı́ vý uku a informace, které ž áci zı́skajı́ ve vyuč ová nı́. Zá roveň nabı́zı́ ž áků m podporu př i plá nová nı́ vzdě lá vá nı́, rozhodová nı́ o volbě studia a povolá nı́, podrobné informace o celorepublikové nabı́dce v oblasti stř edoš kolské ho vzdě lá vá nı́ a o trendech a pož adavcı́ch souč asné ho trhu prá ce. Pro uč itele jsme proto vypracovali metodiku s pracovnı́mi listy (Hlaďo, 2011d), jejı́mž hlavnı́m cı́lem je sezná mit ž áky 8.–9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol s poslá nı́m té to instituce, poskytovaný mi poradenský mi služ bami a dostupný mi informač nı́mi materiá ly. Na ná vš tě vu Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska se š kolou v rá mci exkurze by mě la navá zat individuá lnı́ ná vš tě va s rodič i. Hypoté zy formulované k mı́ře využ ıv́ á nı́ informacı́ poskytnutý ch pedagogicko-psychologický mi poradnami: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z pedagogicko-psychologické poradny nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky. Hypotézu přijímáme.


203

Hypotéza H . e : Matky zı́ská vajı́ informace z pedagogicko-psychologické poradny ve vě tš ı́ mı́ře než otcové . Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . f : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te pedagogicko-psychologickou poradnu vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . g : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te pedagogicko-psychologickou poradnu vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . h : Rodič e zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z pedagogicko-psychologické poradny ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci. Hypotézu přijímáme. Hypoté zy formulované k efektivitě informacı́ poskytnutý ch pedagogicko-psychologický mi poradnami: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z pedagogicko-psychologické poradny nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z pedagogicko-psychologické poradny se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . c : Informace zı́skané pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze z pedagogicko-psychologické poradny pomá hajı́ vı́ce rodič ům než ž áků m. Hypotézu zamítáme. Z pedagogicko-psychologické poradny zı́skalo informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pouze 43 % ž áků a 51 % rodič ů. Př ijı́má me hypoté zu, ž e rodič e z tohoto zdroje zı́ská vajı́ informace ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci. Pedagogicko-psychologická poradna vš ak neposkytuje ž áků m a rodič ům informace, které by jim př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze pomá haly. V tomto ná zoru se ž áci ani jejich rodič e neliš ı́. Z vý znamný ch poznatků mů ž eme dá le k pedagogicko-psychologické poradně uvé st, ž e jejı́ informace vı́ce pomá hajı́ matká m. V karié rové m poradenstvı́ jsou vš ak dů lež ité i informace o neexistenci vztahů . Např ı́klad jsme zjistili, ž e na mı́ru zisku informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny ž áky nemá vliv ani struktura rodiny, ani dosaž ené vzdě lá nı́ rodič ů. Dá le se neproká zalo, ž e by informace z pedagogicko-psychologické poradny vı́ce zı́ská vali otcové nebo matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Zjiš tě né poznatky jsou pochopitelné v kontextu služ eb, které tyto poradenské instituce poskytujı́. V kompetenci pedagogicko-psychologický ch poraden je př edevš ı́m speci ická pomoc ž áků m a rodič ům př i volbě studijnı́ho a profesnı́ho uplatně nı́ po absolvová nı́ zá kladnı́ š koly, tj. psychologická a speciá lně pedagogická diagnostika

204


v př ı́padech komplikacı́ př i volbě stř ednı́ š koly č i povolá nı́, posouzenı́ intelektový ch a osobnostnı́ch př edpokladů pro studium, poradenská pomoc př i vý bě ru vhodné ho studijnı́ho nebo uč ebnı́ho oboru č i zamě stná nı́. Poskytová nı́ informacı́ je domé nou jiný ch institucı́, př edevš ı́m Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adech prá ce a zá kladnı́ š koly. Shodujı́ se na tom i poradenš tı́ pracovnı́ci, kteř ı́ dů lež itou roli pedagogicko-psychologický ch poraden vidı́ v oblasti testová nı́ a diagnostiky studijnı́ch př edpokladů a poskytová nı́ komplexnı́ho individuá lnı́ho karié rové ho poradenstvı́ (srov. Drahoň ovská & Eliá š ková , 2012; Drahoň ovská & Eliá š ková , 2011). Podle J. Strá dala et al. (2013, s. 11) je zapojenı́ pedagogicko-psychologický ch poraden do modelu karié rové ho poradenstvı́ smysluplné pro ž áky š kol, které nedisponujı́ š kolnı́m psychologem. Nedoká ž ou ho ovš em plně nahradit, protož e z č innostı́ š kolnı́ho psychologa vesmě s poskytujı́ pouze aplikaci diagnostický ch textů k identi ikaci studijnı́ch a profesnı́ch př edpokladů . Př estož e byly poradenské instituce diskutová ny v souvislosti s poskytová nı́m informacı́, musı́me zdů raznit, ž e v poslednı́ch letech doš lo v praxi karié rové ho poradenstvı́ k vý razné změ ně . Dř ıv́ e psychologové uplatň ovali ná zor, ž e jedinec je svý mi charakteristikami vhodný pro urč ité povolá nı́, které mu poradce doporuč ı́. Jednı́m ze soudobý ch trendů je komplexnı́ pojetı́ karié rové ho poradenstvı́ zahrnujı́cı́ podá vá nı́ informacı́ a rad, ale i vybavová nı́ ž áků kompetencemi k tomu, aby se na zá kladě kvalitnı́ch a adekvá tnı́ch informacı́ doká zali samostatně rozhodovat. Podle S. Vendela (2008) dnes karié rové poradenstvı́ poskytuje lidem pomoc tak, aby byli schopni plá novat a ř ı́dit svů j vlastnı́ ž ivot s vě tš ı́ autonomiı́ a kompetencı́. O dosaž enı́ tě chto cı́lů usiluje př edevš ı́m aktivizová nı́m vlastnı́ch zdrojů osobnosti, které jsou př i rozhodová nı́ dů lež ité . Koneč né rozhodnutı́ tedy nepř ı́sluš ı́ karié rové mu poradci, ale ž ákovi, jenž za svou volbu nese hlavnı́ zodpově dnost (srov. Nilsson & Akerblom, 2001; Herr & Cramer, 1996).

7.5.8

Masové komunikační prostředky

Hypoté zy formulované k zisku a efektivitě informacı́ z novin a č asopisů : Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z novin a č asopisů nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z novin a č asopisů a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z novin a č asopisů a pohlavı́m rodič ů. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Mezi ž áky a rodič i nenı́ rozdı́l v zisku informacı́ vý znamný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z novin a č asopisů . Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . e : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme.


205

Hypotéza H . f : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . g : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů se ž áci a rodič e neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypoté zy formulované k zisku a efektivitě informacı́ z televize: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z televize nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . b : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z televize a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . c : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z televize a pohlavı́m rodič ů. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . d : Mezi ž áky a rodič i nenı́ rozdı́l v zisku informacı́ vý znamný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z televize. Hypotézu zamítáme. Hypotéza H . e : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z televize nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . f : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z televize se otcové a matky neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Hypotéza H . g : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z televize se ž áci a rodič e neliš ı́. Hypotézu přijímáme. Z novin a č asopisů zı́skalo informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy 52 % a z televize pouze 39 % ž áků . V zisku informacı́ z novin a č asopisů se ž áci a rodič e neliš ı́. Jiná situace je u televize, ze které zı́ská vajı́ informace rodič e vı́ce než ž áci. V hodnocenı́ obou informač nı́ch zdrojů se vš ak ž áci a rodič e neliš ı́. Z vyjá dř enı́ ž áků i rodič ů plyne, ž e jim uvedené masové komunikač nı́ prostř edky př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nepomá hajı́. Z dalš ı́ch poznatků zı́skaný ch od ž áků mů ž eme uvé st, ž e z novin, č asopisů a televize zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro rozhodová nı́ ve stejné mı́ře chlapci i dı́vky a v hodnocenı́ jejich pomoci se neliš ı́. Rozdı́ly v zisku informacı́ nejsou ani mezi ž áky ž ijı́cı́mi v rodiná ch s obě ma rodič i a v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em. Př estož e naš e poznatky svě dč ı́ o marginá lnı́m zisku informacı́ z uvedený ch masmé diı́ a jejich malé pomoci, tento zdroj nelze v karié rové m vý voji ž áků a př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy bagatelizovat. Masové komunikač nı́ prostř edky zobrazujı́ dů lež ité aspekty svě ta prá ce a formujı́ profesnı́ stereotypy, které se promı́tajı́ do volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Berufswahl . . ., 2006). J. Krá tká (2010b, s. 44) v dotaznı́kové m š etř enı́, v ně mž byla z hlediska vě ku nejvı́ce zastoupena

206


skupina mlá dež e a mladý ch dospě lý ch (n = ), zjistila, ž e identi ikace s postavami z audiovizuá lnı́ho svě ta prostř ednictvı́m informá lnı́ho zkuš enostnı́ho uč enı́ formuje zá jmové zamě řenı́, ž ivotnı́ styl, př edstavy o budoucnosti a vý znamně ovlivň uje volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Ně kteř ı́ respondenti explicitně uvedli, ž e se na zá kladě své ho ztotož ně nı́ s postavou rozhodli pro konkré tnı́ zamě stná nı́ nebo studium (srov. Krá tká , 2010a). Využ itı́ masový ch komunikač nı́ch prostř edků musı́ mı́t př i př ı́pravě ž áků na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy intencioná lnı́ charakter. Ve vý chovně -vzdě lá vacı́ a poradenské prá ci je mož né využ ı́t např. rů zné audiovizuá lnı́ vzdě lá vacı́ materiá ly ( ilmy o povolá nı́ch nebo skupiná ch povolá nı́, oborech vzdě lá nı́, stř ednı́ch š kolá ch, služ bá ch ú ř adů prá ce, vstupu na trh prá ce apod.). Jak bylo uvedeno, prostř ednictvı́m audiovizuá lnı́ch materiá lů lze pozná vat skuteč nou podobu vzdě lá vacı́ho systé mu a svě ta prá ce. Mezi vý hody patř ı́ jejich mož né využ itı́ i u mladš ı́ch dě tı́ nebo ž áků s niž šı́ gramotnostı́. Nevý hodami jsou nutnost disponovat potř ebný m technický m vybavenı́m a praktický mi zkuš enostmi s jeho ovlá dá nı́m a zastará vá nı́ informacı́, pokud nenı́ zajiš ťová na jejich pravidelná aktualizace. Pro vyuč ová nı́ a poradenskou praxi lze doporuč it zejmé na videoklipy o profesı́ch a skupiná ch povolá nı́. Zá ci se v nich mohou sezná mit s nejdů lež itě jš ı́mi charakteristický mi znaky povolá nı́, př edevš ı́m pracovnı́mi č innostmi, prostř edky, objekty a prostř edı́m, v ně mž je prá ce vykoná vá na. Zá roveň vyslechnou potř ebný slovnı́ komentá ř informujı́cı́ o aspektech dané ho povolá nı́, které obrazem nelze zachytit (např. jaké jsou pož adavky na vykonavatele povolá nı́). Tyto audiovizuá lnı́ materiá ly jsou dostupné on-line v Informač nı́m systé mu o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce (Informač nı́ systé m . . ., 2013). Zá ci je mohou zhlé dnout v rá mci exkurze nebo individuá lnı́ ná vš tě vy v Informač nı́ch a poradenský ch stř ediscı́ch př i ú ř adech prá ce.

207

Kapitola 8 Internetové informační zdroje využívané při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity

Poznatky prezentované v př edchozı́ kapitole potvrzujı́ vý znamné postavenı́ internetu př i zı́ská vá nı́ informacı́ potř ebný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jak pro ž áky, tak pro jejich rodič e. Abychom o tomto informač nı́m zdroji zjistili dalš ı́ podrobnosti, polož ili jsme ž áků m a rodič ům otá zku, jak jim vybrané internetové servery pomohly př i hledá nı́ informacı́ potř ebný ch k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Př ed de inová nı́m nabı́dky v dotaznı́ku jsme provedli analý zu dostupný ch internetový ch zdrojů . Bylo využ ito dı́lč ı́ š etř enı́ individuá lnı́ho systé mové ho projektu Koncept realizované tehdejš ı́m Ná rodnı́m ú stavem odborné ho vzdě lá vá nı́ v roce 2010 (Skř ivá nek et al., 2010). Dá le byla nabı́dka doplně na na zá kladě reš erš ı́ internetový ch zdrojů využ itelný ch v karié rové m poradenstvı́ a institucionalizované př ı́pravě ž áků zá kladnı́ch š kol na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Hlaďo, 2011a). Do nabı́dky odpově dı́ byly zahrnuty jak veř ejné , tak soukromé č i neziskové internetové informač nı́ zdroje. Zá ci se vyjadř ovali ke č trná cti dostupný m internetový m zdrojů m, př ič emž mě li mož nost zaznamenat i jiné internetové servery, které jim podle jejich subjektivnı́ho hodnocenı́ poskytly informace vý znamné pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. U jednotlivý ch internetový ch strá nek mohli svoji zkuš enost vyjá dř it vý bě rem jedné z nabı́dnutý ch mož nostı́, a to, ž e jim př ı́sluš ný internetový zdroj nepomohl, částečně pomohl, velmi pomohl a dá le, ž e internetové strá nky neznají.

208

8 Internetové informač nı́ zdroje využ ıv́ ané př i volbě dalš ı́ . . .

Položka č. (dotazník pro žáky): Jak ti uvedené internetové stránky pomohly při hledání informací pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání? (V každém řádku prosím zakřížkuj jednu odpověď) . Internetové stránky .

Atlas školství (www.atlasskolstvi.cz)

.

Středníškoly.cz (www.stredniskoly.cz)

.

ISA (www.infoabsolvent.cz)

.

Volba povolání (www.volbapovolani.cz)

.

Seznam škol (www.seznamskol.eu)

.

Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu)

.

Průvodce světem povolání (www.gwo.cz)

.

PSP (www.occupationsguide.cz)

.

Integrovaný portál MPSV (portal.mpsv.cz)

.

Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz)

.

Budoucnost profesí (www.budoucnostprofesi.cz)

.

Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz)

.

Databáze akcí dalšího vzdělávání (eu-dat.cz)

.

Informační systém ISPV (www.ispv.cz)

Nepomohly

Částečně pomohly

Velmi pomohly

Neznám

Využil/a jsem i jiné internetové stránky (napiš které a zakřížkuj svoji odpověď): . . .

Rovně ž u rodič ů jsme zjiš ťovali, které internetové servery př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili a jak jim pomohly. Rodič e se vyjadř ovali ke č trná cti internetový m zdrojů m, jejichž vý čet byl shodný jako v dotaznı́ku urč ené m ž áků m. Respondenti se mohli ve volný ch ř ádcı́ch vyjá dř it i k internetový m zdrojů m, jež nebyly souč ástı́ nabı́zené ho vý čtu. U jednotlivý ch internetový ch strá nek mohli rodič e svoji subjektivnı́ zkuš enost vyjá dř it vý bě rem jedné z nabı́dnutý ch mož nostı́, a to, ž e jim př ı́sluš ný internetový zdroj nepomohl, částečně pomohl, velmi pomohl, nebo ž e př ı́sluš né internetové strá nky neznají. Z nabı́zený ch variant odpově dı́ jsme mohli sekundá rně zjistit, které zdroje informacı́ dostupné na internetu ž áci a rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využili (tuto skuteč nost jsme zjistili slouč enı́m kategoriı́: nepomohly, č ásteč ně pomohly a velmi pomohly), a které nevyužili (kategorie: nezná m).

8.1 Struč ná charakteristika internetový ch zdrojů

209

Položka č. (dotazník pro rodiče): Jak Vám uvedené internetové stránky pomohly při hledání informací pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dítěte? (V každém řádku prosím zakřížkujte jednu odpověď) . Internetové stránky .


.


.


.


.

Seznam škol (www.seznamskol.eu)

.

Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu)

.

Průvodce světem povolání (www.gwo.cz)

.

PSP (www.occupationsguide.cz)

.

Integrovaný portál MPSV (portal.mpsv.cz)

.

Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz)

.

Budoucnost profesí (www.budoucnostprofesi.cz)

.

Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz)

.

Databáze akcí dalšího vzdělávání (eu-dat.cz)

.

Informační systém ISPV (www.ispv.cz)

Nepomohly

Částečně pomohly

Velmi pomohly

Neznám

Využil/a jsem i jiné internetové stránky (napište které a zakřížkujte svoji odpověď): . . .

8.1 8.1.1

Stručná charakteristika internetových zdrojů Atlas školství

V internetové m Atlase š kolstvı́ (Obrá zek 8.1) jsou k dispozici aktuá lnı́ př ehledy zá kladnı́ch, stř ednı́ch, vyš šı́ch odborný ch, jazykový ch š kol a jejich nabı́dka vzdě lá vá nı́. Pro ž áky zá kladnı́ch š kol jsou z množ stvı́ dostupný ch informacı́ dů lež ité př edevš ı́m podrobné informace o stř ednı́ch š kolá ch. Ty lze interaktivně vyhledá vat podle ná zvu š koly, oboru, ale i podle regionů a dalš ı́ch krité riı́. Vedle té to databá ze obsahuje Atlas š kolstvı́ vyč erpá vajı́cı́ informace o př ijı́macı́ch zkouš ká ch, vč etně instrukcı́ a uká zek, jak sprá vně vyplnit př ihlá š ku na stř ednı́ š kolu. Informace v elektronické databá zi jsou zajiš tě ny dı́ky kaž doroč nı́mu vydá vá nı́ 14 krajský ch publikacı́ s ná zvem Atlas školství – přehled středních škol. Př ed jejich zpracová nı́m jsou hromadně sbı́rá na aktuá lnı́ data o vš ech š kolá ch v republice. V prů bě hu roku pak majı́ vzdě lá vacı́ instituce mož nost kdykoliv ú daje aktualizovat. Strá nky jsou provozová ny soukromou společ nostı́ P. F. art, spol. s r. o. za spoluprá ce s ministerstvem prá ce a sociá lnı́ch vě cı́. (Vysoké š koly . . ., 2012)

210


Zdroj: Vysoké š koly . . . (2012) Obrázek 8.1. Internetové strá nky – Atlas š kolstvı́

8.1.2

Středníškoly.cz

Stř ednı́školy.cz (Obrá zek 8.2) jsou komerč nı́ internetový portá l, jenž poskytuje informace o stř ednı́ch š kolá ch v celé Ceské republice. Rozhranı́ pro vyhledá vá nı́ stř ednı́ch š kol má niž šı́ ú roveň než u Atlasu š kolstvı́. Už ivatelé zde mohou š koly vyhledá vat podle krajů , okresů , oborů a jiný ch vý znamný ch parametrů (např ı́klad podle typu studia, formy studia, způ sobu ukonč enı́ studia). Kromě databá ze vzdě lá vacı́ch insti-


211

Zdroj: Stř ednı́ š koly . . . (2002) Obrázek 8.2. Internetové strá nky – Stř ednı́školy.cz

tucı́ obsahujı́ internetové strá nky Stř ednı́školy.cz zá kladnı́ informace o př ijı́macı́m ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol v př ı́sluš né m š kolnı́m roce a o konaný ch dnech otevř ený ch dveř ı́. Registrace š kol je ponechá na na aktivitě vzdě lá vacı́ch institucı́. Zdarma mohou š koly vklá dat zá kladnı́ informace o š kole (poš tovnı́ adresu, telefonnı́ č ı́sla, internetovou a e-mailovou adresu), př ehled oborů studia a termı́ny dnů otevř ený ch dveř ı́. Doplň ujı́cı́ informace, jako je fotogalerie š koly, logo, informace o vybavenı́, ubytová nı́ a stravová nı́, detailnı́ mapa okolı́, kontaktnı́ osoby aj., je mož né vklá dat pouze u zpoplatně ný ch pro ilů . Provozovatelem internetový ch strá nek je Vojtěch Janda. (Stř ednı́ š koly . . ., 2002)

212

8.1.3


Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA)

Hlavnı́m cı́lem Informač nı́ho systé mu o uplatně nı́ absolventů na trhu prá ce (ISA) je vš estranná podpora př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Zá kladnı́ podoba systé mu byla př ipravena v rá mci projektu VIP Karié ra v letech 2005–2009. Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́ vě noval velkou pozornost zjiš ťová nı́ ná zorů už ivatelů na obsah a zpracová nı́ internetový ch strá nek. Na tomto zá kladě vznikla potř eba př epracovat architekturu systé mu, př ipravit př ehledně jš ı́ a srozumitelně jš ı́ formu prezentace informacı́ a propracovat systé m jejich vyhledá vá nı́. V roce 2013 byla spuš tě na inovovaná verze Informač nı́ho systé mu o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce, který je označ ová n zkratkou ISA+ (Obrá zek 8.3). Inovovaný informač nı́ systé m je tvoř en čtyřmi hlavními sekcemi: – Kam na školu (obory, školy a profese) – vyhledá vá nı́ š kol podle oboru, š koly, povolá nı́, videa a obrá zků . V té to sekci je dá le dostupný Pro i test, jehož vý sledky majı́ za cı́l uká zat ž áků m mož nosti vzdě lá vá nı́, které by jim mohly vyhovovat, a pomoci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. – Absolventi škol a trh práce – profesioná lně zpracované informace o aktuá lnı́m stavu a potř ebá ch trhu prá ce (informace vychá zejı́ ze statistik a pravidelný ch vý zkumný ch š etř enı́, která realizuje Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́). – Bez bariér až na trh práce – rady pro volbu stř ednı́ š koly ž áků se zdravotnı́m postiž enı́m, informace urč ené pro absolventy se zdravotnı́m postiž enı́m (vč etně informacı́ o trhu prá ce), dů vody př edč asný ch odchodů ž áků ze vzdě lá vá nı́ a statistické př ehledy vzdě lá vá nı́ zdravotně znevý hodně ný ch ž áků . – Jak na to – rady a doporuč enı́ k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pro ž áky zá kladnı́ch š kol, stř ednı́ch š kol, dospě lé a poradenské pracovnı́ky. Nespornou vý hodou informač nı́ho systé mu ISA+ je jeho př ehlednost, modernı́ gra ický design a mož nost vyhledá vá nı́ informacı́ podle rů zný ch krité riı́. Obsahová strá nka je garantová na Národním ústavem pro vzdělávání, technické ř eš enı́ zajiš ťuje soukromá společ nost TREXIMA, spol. s r. o. (Informač nı́ systé m . . ., 2013)

8.1.4

Volba povolání

Komerč nı́ internetový portá l Volba povolá nı́ (Obrá zek 8.4) se zamě řuje na pomoc př i volbě povolá nı́ a podporu vý uky tematické ho okruhu Svě t prá ce na zá kladnı́ch š kolá ch a prů ř ezové ho té matu Clově k a svě t prá ce na stř ednı́ch š kolá ch. Je urč en pro ž áky, studenty a jejich rodič e, š koly, uč itele a vý chovné poradce. Zá ci se zde mohou samostatně př ipravovat na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze pomocı́ modernı́ch e-learningový ch kurzů , majı́ mož nost otestovat si svoje schopnosti, znalosti a př edpoklady prostř ednictvı́m sé rie testů , nauč ı́ se vyplň ovat ř adu potř ebný ch formulá ř ů (např. př ihlá š ku na stř ednı́ š kolu nebo ž ádost o dá vky v nezamě stnanosti). Nejvě tš ı́m př ı́nosem internetové ho portá lu jsou tzv. prezentač nı́ karty, které př ehledný m a zajı́mavý m způ sobem př edstavujı́ jednotlivé profese, š koly


Zdroj: Informač nı́ systé m . . . (2013) Obrázek 8.3. Internetové strá nky – Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce

213

214


Zdroj: Volba povolá nı́ (2005) Obrázek 8.4. Internetové strá nky – Volba povolá nı́

a irmy. Ojedině lou aktivitou pro podporu sprá vné volby budoucı́ho povolá nı́ č i rozhodnutı́ o smě ru dalš ı́ho studia jsou videoprofese. Ty pomocı́ obrazu a doprovodné ho textu prezentujı́ reá lnou podobu vybraný ch povolá nı́. Zá ci si tı́mto způ sobem mohou daleko lé pe uvě domit pož adavky, které profese na č lově ka klade, ale i klady a zá pory, jež s sebou vý kon dané ho povolá nı́ př iná š ı́. Př edklá daná š ká la profesı́ je š iroká – od dě lnický ch př es manaž erské až po profese, které jsou pro mladé lidi atraktivnı́ (sportovci, umě lci, politici). Vý hodou internetové ho portá lu je prů bě žné doplň ová nı́ informacı́ a jejich pravidelná aktualizace. Projekt navrhli odbornı́ci na problematiku trhu prá ce, personá lnı́ho managementu a vzdě lá vá nı́. Provozovatelem je soukromá společ nost JOB ON s. r. o. (Volba povolá nı́, 2005)

8.1.5

Seznam škol

Seznam š kol (Obrá zek 8.5) je on-line databá ze vzdě lá vacı́ch institucı́ s informacemi o mateř ský ch, zá kladnı́ch, stř ednı́ch, vyš šı́ch odborný ch a vysoký ch š kolá ch. Souč ástı́ databá ze jsou dá le jazykové š koly a informace o mož nostech studia zahranič nı́ch studijnı́ch programů v Ceské republice. Hledá nı́ je mož né podle lokality š koly, typu studia, oboru studia, formy studia, studijnı́ho programu, způ sobu ukonč enı́ vzdě lá vá nı́ a dalš ı́ch krité riı́. Už iteč né jsou aktuá lnı́ informace o dnech otevř ený ch dveř ı́ a př edevš ı́m mož nost diskutovat a sdı́let zkuš enosti s ostatnı́mi už ivateli internetový ch strá nek. Poně vadž se jedná o internetový portá l provozovaný na komerč nı́ bá zi, v ř azenı́ jsou upř ednostň ová ny š koly, které si tuto služ bu zaplatı́. Jako negativum lze hodnotit zobrazová nı́ reklamy a celkově niž šı́ př ehlednost zobrazovaný ch


215

Zdroj: Seznam š kol . . . (2009) Obrázek 8.5. Internetové strá nky – Seznam š kol

informacı́. Provozovatelem internetový ch strá nek je společ nost just4web.cz s. r. o. (Seznam š kol . . ., 2009)

8.1.6

Středníškoly.eu

Stř ednı́školy.eu (Obrá zek 8.6) jsou komerč nı́ internetový on-line katalog stř ednı́ch š kol. Už ivatelé zde mohou vyhledá vat podrobné informace o gymná ziı́ch, konzerva-

216


toř ı́ch, lyceı́ch, stř ednı́ch odborný ch uč iliš tı́ch, stř ednı́ch odborný ch š kolá ch, praktický ch a speciá lnı́ch stř ednı́ch š kolá ch aj. Kromě stř ednı́ch š kol jsou v databá zi jazykové š koly s prá vem stá tnı́ jazykové zkouš ky. V databá zi je mož né vyhledá vat informace zadá nı́m krité riı́, jako je např. typ studia, region, mě sto, prá vnı́ forma š koly, druh studia, vyuč ované př edmě ty nebo jazyk, v ně mž vý uka probı́há . Na internetový ch strá nká ch jsou uvedeny také doplň ujı́cı́ informace pro ž áky a rodič e. Mezi ně patř ı́ termı́ny prá zdnin v př ı́sluš né m š kolnı́m roce nebo rady, jak sprá vně zvolit stř ednı́ š kolu. V databá zi lze vyhledat pouze vzdě lá vacı́ instituce, které se samy zaregistrujı́. Skoly, které nezaplatı́ provozovateli internetový ch strá nek registrač nı́ poplatek, mohou zveř ejnit pouze zá kladnı́ informace (ná zev š koly, poš tovnı́ adresu, telefon a druh š koly). Vš echny dalš ı́ informace jsou zpoplatně ny, což v dů sledku př i vyhledá vá nı́ š kol vede k zisku rozdı́lný ch informacı́. Provozovatelem serveru Stř ednı́školy.eu je Lukáš Kandler. (Stř ednı́ š koly . . ., 2013)

8.1.7

Průvodce světem povolání a PSP

Prů vodce svě tem povolá nı́ a PSP (Obrá zek 8.7) jsou identické interaktivnı́ internetové strá nky, které jsou dostupné ze dvou internetový ch domé n – www.gwo.cz a www.occupationsguide.cz. Prů vodce svě tem povolá nı́ poskytuje podrobné informace o vı́ce než 600 povolá nı́ch v podobě textu, fotogra iı́ a zvukový ch nahrá vek, dotaznı́ky zá jmů , dovednostı́ a databá zi povolá nı́ s vý bě rem podle oblı́bený ch vyuč ovacı́ch př edmě tů , obleč enı́ použ ıv́ ané ho př i prá ci, charakteru pracovnı́ č innosti, př edmě tu prá ce, pracoviš tě a stupně vzdě lá nı́. Prů vodce svě tem povolá nı́ nabı́zı́ i sekci s mož nostmi povolá nı́ pro klienty se zdravotnı́m postiž enı́m. Už ivatelskou nadstavbu k databá zi povolá nı́ tvoř ı́ moduly Volba povolá nı́ a Vstup na trh prá ce, které jsou dostupné z hlavnı́ho menu. Modul Volba povolání obsahuje č tyř i rů zné postupy volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, aby si kaž dý ž ák mohl vybrat prá vě ten, který mu nejvı́ce vyhovuje. Modul Vstup na trh práce nabı́zı́ pomoc př i zı́ská vá nı́ nebo změ ně povolá nı́, př iná š ı́ informace o tom, co obná š ı́ soukromé podniká nı́, a rady pro nezamě stnané . Prů vodce svě tem povolá nı́ je urč en př edevš ı́m ž áků m zá kladnı́ch š kol. Tomu odpovı́dá forma, gra ika i jednoduš šı́ a struč ně jš ı́ podá nı́ informacı́. Kontaktnı́ společ nostı́ projektu je irma 5D software spol. s r. o. (Prů vodce svě tem . . ., 1997)

8.1.8

Integrovaný portál MPSV

Integrovaný portá l MPSV (Obrá zek 8.8) nabı́zı́ podrobně zpracované informace pro nezamě stnané obč any, hledá nı́ volný ch pracovnı́ch mı́st, informace z ú ř adů prá ce, statistiky, ú daje o š kolá ch a oborech a jejich vyhledá vá nı́ podle rů zný ch krité riı́ (ná zev, druh a typ š koly, okres, obec, ná zev a kó d oboru, vyuč ovacı́ jazyk, ukonč enı́ studia, forma studia, stupeň vzdě lá nı́ atd.), informace o poč tu absolventů , nezamě stnaný ch absolventech š kol, vysoký ch š kolá ch, studiu v zahranič ı́ a dalš ı́. Informace o š kolá ch a oborech nejsou př ı́stupné z hlavnı́ strá nky portá lu. Už ivatelé odkaz naleznou až na podstrá nce s ná zvem Zaměstnanost. V množ stvı́ prezentovaný ch informacı́ je databá ze š kol lehce př ehlé dnutelná . Z Integrované ho portá lu MPSV je


217

Zdroj: Stř ednı́ š koly . . . (2013) Obrázek 8.6. Internetové strá nky – Stř ednı́školy.eu

dostupný také Integrovaný systé m typový ch pozic a informace o č innosti Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce. Provozovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. (Integrovaný portá l . . ., 2002)

8.1.9

Integrovaný systém typových pozic

Integrovaný systé m typový ch pozic (Obrá zek 8.9) je rozsá hlá on-line soustava informacı́, metod a ná strojů zamě řený ch na popis svě ta prá ce. Zá kladem systé mu jsou č tyř i moduly: – Poradce při výběru povolání (Jobtip) je urč en lidem, kteř ı́ potř ebujı́ poradit s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, chtě jı́ si najı́t novou prá ci nebo zcela změ nit profesi. Pro ž áky zá kladnı́ch š kol je vý znamná analý za individuá lnı́ho potenciá lu,

218


Zdroj: Prů vodce svě tem . . . (1997) Obrázek 8.7. Internetové strá nky – Prů vodce svě tem povolá nı́

která jim mů ž e pomoci lé pe zvá ž it své mož nosti př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a s použ itı́m sady otá zek a testů sestavit osobnostnı́ pro il. – Národní soustava povolání (NSP) je rozsá hlá databá ze obsahujı́cı́ aktuá lnı́ informace o jednotlivý ch povolá nı́ch. Databá ze obsahuje kolem 1 900 pro ilů pracovnı́ch pozic, jejich obecnou charakteristiku, informace o pracovnı́ch č innostech, charakteru a př edmě tu prá ce, pracovnı́ch prostř edcı́ch a podmı́nká ch, zdravotnı́ch, osobnostnı́ch a kvali ikač nı́ch pož adavcı́ch. Nechybě jı́ ani př ı́klady pracı́, informace o poptá vce na trhu prá ce, prů mě rné m vý dě lku v regioná lnı́m č leně nı́ a prová zanost s nabı́dkou volný ch pracovnı́ch mı́st. Ná rodnı́ soustava povolá nı́ je aktuá lnı́m, podrobný m a př ehledný m prů vodcem svě tem prá ce a dů lež itý m pramenem informacı́, který mohou využ ı́t nejenom uč itelé a rodič e, ale i ž áci rozhodujı́cı́ se o budoucı́m profesnı́m zamě řenı́, vý chovnı́ poradci, zá jemci o prá ci, zamě stnavatelé a dalš ı́. Vzhledem ke způ sobu zpracová nı́ informacı́ je tento zdroj urč en spı́še pro pedagogy a poradenské


219

Zdroj: Integrovaný portá l . . . (2002) Obrázek 8.8. Internetové strá nky – Integrovaný portá l MPSV

pracovnı́ky. Př i využ itı́ ve vyuč ová nı́ na zá kladnı́ch š kolá ch je nutné poč ı́tat s vysvě tlenı́m a komentá ř em uč itele. – Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání (DAT) pomá há lidem, kteř ı́ si chtě jı́ doplnit nebo rozš ı́řit kvali ikaci, najı́t vhodnou vzdě lá vacı́ akci nebo seminá ř ve zvolené m oboru a regionu. – Katalog pracovních míst (KPM) je urč en pro personalisty a tento modul nenı́ bě žný m už ivatelů m dostupný. Garantem informacı́ je Ministerstvo prá ce a sociá lnı́ch vě cı́ CR. Provozovatelem je soukromá společ nost TREXIMA, spol. s r. o. (Integrovaný systé m . . ., 2001)

8.1.10

Budoucnost profesí

Internetové strá nky Budoucnost profesı́ (Obrá zek 8.10) jsou zamě řeny na př edvı́dá nı́ vý voje trhu prá ce, kvali ikač nı́ch potř eb trhu prá ce a mož nostı́ pracovnı́ho uplatně nı́ v rů zný ch profesı́ch. Obsah vytvá ř ı́ Ná rodnı́ observatoř zamě stnanosti a vzdě lá vá nı́, analytický ú tvar Národního vzdělávacího fondu. Budoucnost profesı́ je slož ena ze š esti sekcı́:

220


Zdroj: Integrovaný systé m . . . (2001) Obrázek 8.9. Internetové strá nky – Integrovaný systé m typový ch pozic

– Budoucnost profesí – oddı́l s informacemi o š ancı́ch na uplatně nı́ v rů zný ch profesı́ch a oborech. Vyhledá vá nı́ profesı́ je mož né jak podle oboru, tak zadá nı́m ná zvu pož adované profese do fulltextové ho vyhledavač e. – Sektorové studie – zkoumajı́ do hloubky vybrané č ásti č eské ekonomiky a hledajı́ souvislosti mezi změ nami v globá lnı́ ekonomice a poptá vkou po pracovnı́cı́ch ve vý znamný ch hospodá ř ský ch sektorech. Sektorové studie jsou dů lež ité , neboť jsou vý znamný m ná strojem zjiš ťová nı́ kvali ikač nı́ch potř eb budoucı́ho trhu prá ce. – Vývoj v odvětvích – sekce zamě řená na jednotlivá odvě tvı́ č eské ekonomiky, jejich minulost i oč eká vaný vý voj. Obsahuje informace o poptá vce po profesı́ch v dané m odvě tvı́, př edpoklá dané m vý voji zamě stnanosti, vě kové i profesnı́ struktuř e. – Trhy práce v regionech – př iná š ejı́ informace o speci ické m vý voji a pož adavcı́ch na pracovnı́ky v jednotlivý ch regionech. – Zahraniční zkušenosti – informace o způ sobech př edvı́dá nı́ kvali ikač nı́ch potř eb na trhu prá ce v zahranič ı́ (např. ve Spojený ch stá tech americký ch, Velké Britá nii, Irsku, Francii, Ně mecku nebo Kanadě ). – O předvídání – v té to sekci jsou popsá ny principy, které ovlivň ujı́ vý voj trhu prá ce a metody, jimiž lze vytvá ř et prognó zy. (Budoucnost profesı́, 2013)


221

Zdroj: Budoucnost profesı́ (2013) Obrázek 8.10. Internetové strá nky – Budoucnost profesı́

8.1.11

Ne lákám se.cz

Internetové strá nky Ne lá ká m se.cz (Obrá zek 8.11) s podtitulem „Web pro vš echny aktivnı́ lidi“ nabı́zejı́ př ı́lež itost lidem, kteř ı́ chtě jı́ ž ı́t aktivnı́m ž ivotem. Jejich souč ástı́ je nabı́dka volný ch pracovnı́ch mı́st, informace o studiu v zahranič ı́ a kurzech celož ivotnı́ho vzdě lá vá nı́. Ná vš tě vnı́ci z ně j zjistı́, zdali se hodı́ pro podniká nı́, jaké jsou pož adavky pro jeho zahá jenı́ a dalš ı́ už iteč né informace, pokud by se rozhodli podnikat. Souč ástı́ portá lu jsou odkazy zamě řené na cestová nı́, pomoc druhý m lidem a sportovnı́ aktivity. Tento zdroj nenı́ primá rně zamě řen na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, ale k tomuto té matu obsahuje už iteč né odkazy. Je mož né jej tedy označ it za rozcestnı́k na dalš ı́ internetové zdroje. Jeho tvů rcem a provozovatelem je Jiří Strádal, odbornı́k, jenž se volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dlouhodobě vě nuje, což se odrá ž ı́ v dostupný ch informacı́ch a materiá lech. Za vý znamné považ ujeme soubory ke staž enı́, v nichž jsou obsaž eny informace o vzdě lá vacı́m

222


Zdroj: Ne lá ká m se . . . (2010) Obrázek 8.11. Internetové strá nky – Ne lá ká m se.cz

té matu Clově k a svě t prá ce, ř ı́zenı́ informacı́ v karié rové m poradenstvı́, pracovnı́ listy pro karié rové poradce a popisy a pož adavky rů zný ch oblastı́ profesnı́ho uplatně nı́. (Ne lá ká m se . . ., 2010)

8.1.12

Databáze akcí dalšího vzdělávání

Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ (Obrá zek 8.12) pomá há už ivatelů m, kteř ı́ chtě jı́ doplnit nebo rozš ı́řit svou kvali ikaci nebo najı́t vhodnou vzdě lá vacı́ akci č i seminá ř ve zvolené m oboru i regionu. Vyhledá vá nı́ je mož né podle klı́čový ch slov, typu akce, termı́nu akce, rekvali ikace, akreditace, cı́lové skupiny, profesnı́ kvali ikace, jazyka vý uky aj. Zdrojem ú dajů v databá zi jsou vzdě lá vacı́ společ nosti, které majı́ zá jem prezentovat a nabı́zet své akce prostř ednictvı́m služ eb serveru. Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ je souč ástı́ Integrované ho systé mu typový ch pozic. Garantem informacı́ je Ministerstvo prá ce a sociá lnı́ch vě cı́ CR a provozovatelem společ nost TREXIMA, spol. s r. o. (Databá ze akcı́ . . ., 1999)

8.1.13

Informační systém ISPV

Informač nı́ systé m o prů mě rné m vý dě lku (Obrá zek 8.13) pravidelně monitoruje vý dě lkové ú rovně a pracovnı́ doby zamě stnanců v Ceské republice. Obsahuje ú daje ze

8.2 Internetové informač nı́ zdroje využ ıv́ ané ž áky

223

Zdroj: Databá ze akcı́ . . . (1999) Obrázek 8.12. Internetové strá nky – Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́

statistický ch š etř enı́, která jsou pod ná zvem Ctvrtletnı́ š etř enı́ o prů mě rné m vý dě lku zař azena do programu statistický ch zjiš ťová nı́ vyhlá š ený ch Ceský m statistický m ú ř adem ve sbı́rce zá konů pro př ı́sluš ný kalendá ř nı́ rok. Hlavnı́mi sledovaný mi ukazateli jsou z hlediska vý dě lkové ú rovně hrubá mě sı́čnı́ mzda a hodinový vý dě lek. Kromě diferenciace hrubé mě sı́čnı́ mzdy jsou zjiš ťová ny i dalš ı́ slož ky mzdy, tj. odmě ny, př ı́platky a ná hrady. U pracovnı́ doby je sledová na ú roveň i struktura odpracované a neodpracované doby. Souč ástı́ Informač nı́ho systé mu o prů mě rné m vý dě lku je Regioná lnı́ statistika ceny prá ce, která poskytuje detailnı́ př ehled o odliš nostech mzdové ú rovně v jednotlivý ch krajı́ch Ceské republiky. Garantem statistický ch š etř enı́ je Ministerstvo prá ce a sociá lnı́ch vě cı́ CR. Zpracovatelem internetový ch strá nek je společ nost TREXIMA, spol. s r. o. (ISPV . . ., 2010)

224


Zdroj: ISPV . . . (2010) Obrázek 8.13. Internetové strá nky – Informač nı́ systé m ISPV

8.2

Internetové informační zdroje využívané žáky

Dotá zanı́ ž áci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využívali nejčastěji tyto tř i servery: – Atlas š kolstvı́ (64,4 %); – Stř ednı́školy.cz (55,5 %) a – ISA, tj. Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce (47,4 %). Ná sledovaly Stř ednı́školy.eu (41,5 %), Volba povolá nı́ (41,1 %), Seznam š kol (40,7 %), Integrovaný portá l MPSV (32,9 %), Prů vodce svě tem povolá nı́ (29, 0 %), Integrovaný systé m typový ch pozic (26,4 %), Informač nı́ systé m ISPV (22,7 %), Budoucnost profesı́ (21,0 %), Ne lá ká m se.cz (20,3 %), Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ (17,5 %) a PSP (17,5 %). Př ehlednou informaci o mı́ře využ ıv́ á nı́ vybraný ch internetový ch zdrojů ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy podá vá Obrá zek 8.14.


225

Obrázek 8.14. Využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %)

Procentuá lnı́ odpově di naznač ujı́, ž e velkou č ást serverů , které poskytujı́ podporu př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, ž áci neznali, a tudı́ž je př i své m rozhodová nı́ nevyuž ili. U ně který ch internetový ch zdrojů je to pochopitelné , neboť jsou svý m obsahem a formou zamě řeny spı́še na populaci dospě lý ch nebo zprostř edková vajı́ informace, které nejsou př i rozhodová nı́ ž áků př i př echodu mezi niž šı́m a vyš šı́m vzdě lá vá nı́m prioritnı́. Jde o Informač nı́ systé m o prů mě rné m vý dě lku, Budoucnost profesı́, Ne lá ká m se.cz a Databá zi akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́. Jak bylo uvedeno u charakteristik př ı́sluš ný ch internetový ch zdrojů , už ivatelné na nich naleznou informace o mzdá ch, prognó zy trhu prá ce, nabı́dku volný ch pracovnı́ch mı́st, informace k podniká nı́, trá venı́ volné ho č asu a formová nı́ ž ivotnı́ho stylu. Poslednı́ ze zdrojů je zamě řen na nabı́dku dalš ı́ho vzdě lá vá nı́, které probı́há až po ukonč ené m poč áteč nı́m vzdě lá vá nı́. Na poslednı́m mı́stě se umı́sil server PSP, který př iná š ı́ podrobné informace o povolá nı́ch, volbě povolá nı́ a vstupu na trh prá ce a je primá rně urč en ž áků m zá kladnı́ch š kol jako ná stroj podporujı́cı́ jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Neznamená to vš ak, ž e ž áci tento zdroj nevyuž ıv́ ajı́. Jak bylo zdů razně no dř ıv́ e, PSP (www.occupationsguide.cz) a Prů vodce svě tem povolá nı́ (www.gwo.cz) jsou identické internetové strá nky dostupné ze dvou internetový ch adres. Z relativnı́ch č etnostı́ je patrné , ž áci tento internetový zdroj vyhledá vajı́ č astě ji pod kratš ı́ a zapamatovatelně jš ı́ internetovou adresou www.gwo.cz. Podle vypoč tené ho indexu př iná š ely ž áků m př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejúčinnější pomoc: 1) Atlas š kolstvı́; 2) Stř ednı́školy.cz a 3) Informač nı́ systé m

226


Tabulka 8.1 Hodnocení pomoci internetových zdrojů využitých žáky při volbě další vzdělávací a profesní dráhy

Internetové stránky Atlas školství (www.atlasskolstvi.cz) Středníškoly.cz (www.stredniskoly.cz) ISA (www.infoabsolvent.cz) Volba povolání (www.volbapovolani.cz) Průvodce světem povolání (www.gwo.cz) Seznam škol (www.seznamskol.eu) Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu) Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz) Integrovaný portál MPSV (portal.mpsv.cz) Informační systém ISPV (www.ispv.cz) Budoucnost profesí (www.budoucnostprofesi.cz) PSP (www.occupationsguide.cz) Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz) Databáze akcí dalšího vzdělávání (eu-dat.cz)

Internetové stránky Atlas školství (www.atlasskolstvi.cz) Středníškoly.cz (www.stredniskoly.cz)

n

– Nepomohly – Částečně pomohly – Velmi pomohly Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (ni ) (%) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Mod(x)

Med(x)

částečně pomohl částečně pomohl

částečně pomohl částečně pomohl částečně pomohl částečně pomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl


nepomohl


nepomohl

Průvodce světem povolání (www.gwo.cz) Seznam škol (www.seznamskol.eu) Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu) Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz) Integrovaný portál MPSV (portal.mpsv.cz) Informační systém ISPV (www.ispv.cz) Budoucnost profesí (www.budoucnostprofesi.cz) PSP (www.occupationsguide.cz) Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz) Databáze akcí dalšího vzdělávání (eu-dat.cz)

nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl


Pořadí na základě indexu pomoci

Index pomoci (M)

SD

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

, , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , ,

( ( ( ( ( ( ( ( ( (

; ; ; ; ; ; ; ; ; ;

) ) ) ) ) ) ) ) ) )

. . . . . . . . . .

, , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , ,

Pozn.: Čím je hodnota indexu pomoci vyšší, tím více daný internetový zdroj žákům při volbě další vzdělávací a profesní dráhy pomohl.

o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce. Z hlediska efektivity poskytované pomoci se dá le v sestupné m poř adı́ umı́stily servery: 4) Volba povolá nı́; 5) Prů vodce svě tem povolá nı́; 6) Seznam š kol; 7) Stř ednı́školy.eu; 8) Integrovaný systé m typový ch pozic; 9) Integrovaný portá l MPSV; 10) Informač nı́ systé m ISPV; 11) Budoucnost profesı́; 12) Prů vodce svě tem povolá nı́ a Ne lá ká m se.cz; 13) Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́. Podrobné informace viz Tabulka 8.1 a Obrá zek 8.15.


227

Obrázek 8.15. Hodnocenı́ pomoci internetový ch zdrojů využ itý ch ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %)

8.2.1

Atlas školství

Atlas š kolstvı́ byl př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejenom nejč astě ji využ ıv́ aný mi internetový mi strá nkami, ale zá roveň i nejefektivně jš ı́m internetový m zdrojem ž áků (M = 2,06; SD = , ). Z popisné statistiky lze uvé st, ž e Atlas š kolstvı́ využ ily té mě ř tř i č tvrtiny dotá zaný ch ž áků (64,4 %), asi tř etina ž áků (35,6 %) uvedené internetové strá nky nevyuž ila. Atlas š kolstvı́ velmi pomohl 33,9 %, č ásteč ně pomohl 38,7 % a nepomohl 27,4 % respondentů , kteř ı́ jej př i své m rozhodová nı́ využ ili jako zdroj informacı́ (n = ). Po celkové m zhodnocenı́ charakteristik polohy (tj. aritmetické ho prů mě ru, modu a mediá nu) mů ž eme konstatovat, ž e Atlas š kolstvı́ ž áků m pomá há č ásteč ně .

8.2.2

Středníškoly.cz

Stř ednı́školy.cz byly u ž áků druhý mi nejč astě ji vyhledá vaný mi internetový mi strá nkami. Jmenovaný internetový zdroj využ ila př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce než polovina ž áků (55,5 %), o ně co menš ı́ poč et ž áků (44,5 %) jej vš ak nevyuž il. Na druhé m mı́stě se umı́stily internetové strá nky Stř ednı́školy.cz i z hlediska mı́ry pomoci (M = , ; SD = , ; n = ) , př ič emž velmi pomohly pouze 15,1 % ž áků , č ásteč ně vš ak pomohly 51,2 % ž áků , tedy vı́ce než polovině , a nepomohly 33,7 % ž áků , kteř ı́ tyto internetové strá nky př i své m rozhodová nı́ využ ili. Stejně jako v př ı́-

228


padě Atlasu š kolstvı́, i u Stř ednı́chš kol.cz z charakteristik polohy vyplý vá , ž e tento internetový zdroj pomá há ž áků m pouze č ásteč ně .

8.2.3

Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA)

Tř etı́mi nejč astě ji využ ıv́ aný mi internetový mi strá nkami př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy byl Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce. Využ ila jej té mě ř polovina dotá zaný ch ž áků (47,4 %) a př ibliž ně stejně velký poč et ž áků s tı́mto zdrojem nepracoval (52,6 %). Jmenovaný informač nı́ systé m se na tř etı́m mı́stě umı́stil i z hlediska pomoci ž áků m (M = 1,71; SD = , ; n = ). Nejč astě jš ı́ odpově dı́ ž áků bylo, ž e jim Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce nepomohl. Podrobnosti př iná š ı́ popisná statistika. Z nı́ plyne, ž e Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů na trhu prá ce velmi pomohl 16,6 % respondentů , 38,2 % respondentů uvedlo, ž e jim pomohl č ásteč ně , a 45,2 % respondentů daný internetový zdroj nepomohl. Doplň ujı́cı́ informace jsme zı́skali z aritmetické ho prů mě ru a mediá nu, podle nichž Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce pomá há ž áků m č ásteč ně . Př es uvedená statistická data se domnı́vá me, ž e Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce je vzhledem k rozsahu a kvalitě poskytovaný ch informacı́ vý chozı́m internetový m zdrojem nejenom pro ž áky, ale i pro rodič e, uč itele a poradenské pracovnı́ky.

8.2.4

Další poznatky o využívání internetových zdrojů žáky

Vš echny ostatnı́ internetové servery využ ıv́ alo př i rozhodová nı́ o dalš ı́m vzdě lá vá nı́ a profesnı́ drá ze mé ně než 50 % dotá zaný ch ž áků . Př es pomě rně nı́zké využ ıv́ á nı́ byly z hlediska pomoci jako č ásteč ně efektivnı́ hodnoceny internetové strá nky Volba povolání (M = , ), Průvodce světem povolání (M = 1,60), Seznam škol (M = , ) a Střední školy.eu (M = , ). Z aritmetické ho prů mě ru, modu a mediá nu lze u zbý vajı́cı́ch internetový ch zdrojů usuzovat, ž e ž áků m nepř iná š ejı́ informace, které by jim př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomá haly (viz Tabulka 8.1). Ve volný ch odpově dı́ch ž áci jmenovali zejmé na internetové strá nky konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́. Z dalš ı́ch to byly internetové strá nky společ nosti SCIO (www.scio.cz), na nichž mohou ž áci mj. využ ı́t nabı́dku placený ch internetový ch kurzů s př ı́pravou na př ijı́macı́ zkouš ky z č eské ho jazyka, matematiky a obecný ch studijnı́ch př edpokladů a vyzkouš et si př ijı́macı́ zkouš ky tzv. naneč isto. Pomě rně č asto ž áci uvá dě li internetové strá nky Studuj v Plzeňském kraji (www.studujvpk.cz), ProŠkoly.cz (www.proskoly.cz) a Studuj.cz (www.studuj.cz). V prvně jmenované m internetové m zdroji naleznou ž áci podrobné informace k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, mohou zde vyhledá vat stř ednı́ š koly a obory vzdě lá nı́ nabı́zené v př ı́sluš né m š kolnı́m roce v Plzeň ské m kraji. Ve srovná nı́ s jiný mi databá zemi š kol už ivatelé zı́skajı́ informace o mı́ře ú spě šnosti absolventů stř edoš kolský ch oborů vzdě lá nı́. Internetové strá nky ProSkoly.cz nabı́zejı́ zá kladnı́m š kolá m za poplatek ucelenou ř adu testů rozumový ch schopnostı́ a testy volby povolá nı́. Ve vztahu k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy mohou ž áci zá kladnı́ch š kol na internetový ch strá n-

8.3 Internetové informač nı́ zdroje využ ıv́ ané rodič i

229

ká ch Studuj.cz vyhledá vat informace o studiu na rů zný ch stupnı́ch a typech š kol. Zajı́mavé je, ž e ně kolik ž áků nezá visle na sobě uvedlo jako informač nı́ zdroj pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy Facebook. Ze zjiš tě ný ch poznatků vyplý vá , ž e ž áci využ ıv́ ajı́ př edevš ı́m databá ze stř ednı́ch š kol, na nichž mohou vyhledá vat speci ické informace o vzdě lá vacı́ch institucı́ch a nabı́dce vzdě lá vá nı́ (tj. kontakty, informace o vzdě lá vacı́ch programech, podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́, poč tu př ijı́maný ch ž áků , ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i vstupu do terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́, termı́ny koná nı́ dnů otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch aj.). Souč asně s tě mito internetový mi zdroji ž áci navš tě vujı́ internetové servery s informacemi, jak postupovat př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, jak se př ipravit na př ijı́macı́ zkouš ky, nebo na internetu vyhledá vajı́ osobnostnı́ testy umož ňujı́cı́ sebepozná nı́ vý znamné pro volbu jak stř ednı́ š koly, tak budoucı́ho povolá nı́. Z volný ch odpově dı́ ž áků plyne, ž e ně které zá kladnı́ š koly nakupujı́ u provozovatelů placený ch internetový ch portá lů př ı́stupová prá va, která umož ňujı́ ž áků m š koly psychologické testová nı́ nebo elektronickou formu př ı́pravy na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze.

8.3

Internetové informační zdroje využívané rodiči

Mezi prvnı́ tř i internetové servery, které rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nejčastěji využívali, patř ı́: – Stř ednı́školy.cz (68,3 %); – Atlas š kolstvı́ (52,7 %); – Stř ednı́školy.eu (48,6 %) a Integrovaný portá l MPSV (48,6 %). Ná sledovaly servery Seznam š kol (48,0 %), Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce ISA (42,0 %), Volba povolá nı́ (37,9 %), Informač nı́ systé m ISPV (25,0 %), Budoucnost profesı́ (25,0 %), Integrovaný systé m typový ch pozic (23,6 %), Prů vodce svě tem povolá nı́ (23,1 %), Ne lá ká m se.cz (21,9 %), Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ (20,7 %) a PSP (19,9 %). Př ehledně jsou informace o mı́ře využ ıv́ á nı́ jednotlivý ch internetový ch zdrojů zná zorně ny v Obrá zku 8.16. Také u rodič ů se uká zalo, ž e s velkou č ástı́ internetový ch zdrojů , k nimž se vyjadř ovali v dotaznı́ku, př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ nepracovali. Na zá kladě indexu pomoci mů ž eme konstatovat, ž e dva nejč astě ji využ ıv́ ané servery rodič ům př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zá roveň i pomě rně dobř e pomohly. Z hlediska pomoci se na prvnı́ch tř ech pozicı́ch u rodič ů umı́stily ná sledujı́cı́ internetové strá nky: 1) Stř ednı́školy.cz; 2) Atlas š kolstvı́; 3) Seznam š kol. Pomoc ostatnı́ch serverů rodič e hodnotili jako mé ně př ı́nosnou. V sestupné m poř adı́ to byly: 4) Stř ednı́školy.eu; 5) Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů na trhu prá ce ISA; 6) Volba povolá nı́; 7) Integrovaný portá l MPSV; 8) Prů vodce svě tem povolá nı́; 9) Informač nı́ systé m ISPV a Integrovaný systé m typový ch pozic; 10) Budoucnost profesı́; 11) Ne lá ká m se.cz; 12) PSP a 13) Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́. Podrobné informace k hodnocenı́ efektivity jmenovaný ch internetový ch zdrojů jsou uvedeny v Tabulce 8.2 a Obrá zku 8.17.

230


Obrázek 8.16. Využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ (v %)

8.3.1

Středníškoly.cz

Nejč astě ji využ ıv́ aný m serverem byla v př ı́padě rodič ů databá ze vzdě lá vacı́ch institucı́ dostupná na internetové adrese Stř ednı́školy.cz. Tento zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ využ ily vı́ce než tř i č tvrtiny rodič ů (68,3 %) a necelá jedna tř etina rodič ů (31,7 %) jej nevyuž ila. Stř ednı́školy.cz rodič e zá roveň hodnotili jako nejefektivně jš ı́ internetové strá nky (M = 2,00; SD = , ; n = ). Velmi pomohly té mě ř č tvrtině dotá zaný ch rodič ů (24,6 %), polovina rodič ů (50,8 %) uvedla, ž e jim pomohly č ásteč ně , a zbý vajı́cı́ necelé č tvrtině rodič ů (24,6 %) př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nepomohly. Zhodnotı́me-li dostupné informace z popisné statistiky dané aritmetický m prů mě rem, modem a mediá nem, lze uč init zá vě r, ž e internetové strá nky Stř ednı́školy.cz rodič ům př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomá hajı́ č ásteč ně .

8.3.2

Atlas školství

Atlas š kolstvı́ byl u rodič ů druhý mi nejč astě ji využ ıv́ aný mi internetový mi strá nkami. Př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ tento zdroj využ ila vı́ce než polovina rodič ů (52,7 %). Na druhé straně té mě ř polovina rodič ů tento internetový zdroj nevyuž ila (47,3 %). Atlas š kolstvı́ byl v prů mě ru hodnocen jako druhé nejefektivně jš ı́ internetové strá nky (M = , ; SD = , ; n = ). Rodič ům, kteř ı́ s tı́mto zdrojem zı́skali zkuš enost, př ibliž ně ve tř etině př ı́padů (30,9 %) velmi pomohl, ve tř etině

8.3 Internetové informač nı́ zdroje využ ıv́ ané rodič i

231

Tabulka 8.2 Hodnocení pomoci internetových zdrojů využitých rodiči při volbě další vzdělávací a profesní dráhy dětí

Internetové stránky Středníškoly.cz (www.stredniskoly.cz) Atlas školství (www.atlasskolstvi.cz) Seznam škol (www.seznamskol.eu) Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu) ISA (www.infoabsolvent.cz) Volba povolání (www.volbapovolani.cz) Integrovaný portál MPSV (portal.mpsv.cz) Průvodce světem povolání (www.gwo.cz) Informační systém ISPV (www.ispv.cz) Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz) Budoucnost profesí (www.budoucnostprofesi.cz) Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz) PSP (www.occupationsguide.cz) Databáze akcí dalšího vzdělávání (eu-dat.cz)

n

– Nepomohly – Částečně pomohly – Velmi pomohly Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (n i ) (%) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Mod(x)

Med(x)


částečně pomohl


nepomohl

Seznam škol (www.seznamskol.eu) Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu) ISA (www.infoabsolvent.cz) Volba povolání (www.volbapovolani.cz) Integrovaný portál MPSV (portal.mpsv.cz) Průvodce světem povolání (www.gwo.cz) Informační systém ISPV (www.ispv.cz) Integrovaný systém typových pozic (www.istp.cz) Budoucnost profesí (www.budoucnostprofesi.cz) Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz) PSP (www.occupationsguide.cz) Databáze akcí dalšího vzdělávání (eu-dat.cz)

nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl

částečně pomohl částečně pomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl nepomohl

Internetové stránky


Pořadí na základě indexu pomoci

Index pomoci (M)

SD

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

, , , , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , , , ,

( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (

; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ; ;

) ) ) ) ) ) ) ) ) ) ) )

. . . . . . . . . . . .

, , , , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , , , ,

Pozn.: Čím je hodnota indexu pomoci vyšší, tím více daný internetový zdroj rodičům při volbě další vzdělávací a profesní dráhy dětí pomohl.

(33,0 %) č ásteč ně pomohl a ve zbý vajı́cı́ tř etině (36,1 %) nepomohl. Př estož e nejč astě jš ı́ odpově dı́ rodič ů bylo, ž e jim tento zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nepomohl, v prů mě ru rodič e hodnotili pomoc Atlasu š kolstvı́ jako č ásteč nou. Odpově ď, ž e Atlas š kolstvı́ rodič ům č ásteč ně pomohl, stá la rovně ž uprostř ed uspoř ádané ho souboru hodnot.

8.3.3

Další poznatky o využívání internetových zdrojů rodiči

Dalš ı́ internetové zdroje využ ilo mé ně než 50 % rodič ů. Společ ně s internetový mi strá nkami Stř ednı́školy.cz a Atlasem š kolstvı́ č ásteč nou pomoc př i volbě dalš ı́ vzdě lá -

232


Obrázek 8.17. Hodnocenı́ pomoci internetový ch zdrojů využ itý ch rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ (v %)

vacı́ a profesnı́ drá hy v prů mě rné m hodnocenı́ rodič ům poskytly internetové strá nky Seznam škol (M = , ), Středníškoly.eu (M = , ) a Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce ISA (M = , ). Z modu a mediá nu usuzujeme, ž e uvedené zdroje rodič ům př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy podle jejich ná zoru nepř iná š ejı́ pomoc, kterou by pro rozhodová nı́ potř ebovali. Rodič e ve volný ch odpově dı́ch ve shodě se ž áky jmenovali př edevš ı́m internetové strá nky konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́. Z dalš ı́ch to byly internetové strá nky Zkoušky nanečisto (www.zkousky-nanecisto.cz) s vý ukový mi programy, jejichž cı́lem je mj. př ı́prava ž áků 9. roč nı́ků na př ijı́macı́ zkouš ky, a Studuj v Plzeňském kraji (www.studujvpk.cz). Ně kteř ı́ rodič e mylně považ ovali za zdroj informacı́ internetové vyhledavače. Pro zhodnocenı́ využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů je vý znamný ná zor vyjá dř ený jednı́m z rodič ů, který v dotaznı́ku napsal, ž e informace na internetu nevyhledá val, poně vadž mě l o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te jasno.

8.4

Diskuze a implikace pro pedagogickou praxi

Ze zı́skaný ch dat vyplý vá , ž e ž áci a jejich rodič e ve velké mı́ře využ ıv́ ali internetové zdroje s interaktivnı́mi databázemi středních škol, na nichž jsou k dispozici aktuá lnı́ informace o vzdě lá vacı́ch institucı́ch, nabı́zený ch oborech vzdě lá nı́, obsahu vzdě lá -

8.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou praxi

233

vá nı́, podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́, mı́ře selektivity š koly aj. Ne vš echny databá ze stř ednı́ch š kol, které ž áci a rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ıv́ ali, př iná š ejı́ o stř ednı́ch š kolá ch kvantitativně a kvalitativně srovnatelné informace. Je to zapř ı́čině no tı́m, ž e ně kteř ı́ provozovatelé serverů nevytvá ř ejı́ obsah databá zı́ sami, ale registraci ú dajů nechá vajı́ na zá jmu a aktivitě stř ednı́ch š kol. Za negativum dá le považ ujeme, ž e stř edoš kolské vzdě lá vacı́ instituce musı́ za registraci nebo zobrazová nı́ rozš ı́řený ch informacı́ o š kole na komerč nı́ch internetový ch strá nká ch zaplatit roč nı́ poplatek. Už ivatelé vš ak nejsou provozovateli na uvedené skuteč nosti upozorně ni, což u nich mů ž e v koneč né m dů sledku vé st ke zkreslený m př edstavá m o vzdě lá vacı́ nabı́dce stř ednı́ch š kol. Na zá kladě provedené analý zy internetový ch zdrojů doporuč ujeme ž áků m a rodič ům využ ıv́ at databá ze, které nejsou založ eny na komerč nı́ bá zi. Alternativou k internetový m databá zı́m je tiš tě ná roč enka Atlas školství, která poskytuje kompletnı́ př ehledy stř ednı́ch š kol s aktuá lnı́ vzdě lá vacı́ nabı́dkou v jednotlivý ch krajı́ch Ceské republiky, a publikace Kam na školu – střední školy v České republice, vydá vaná v elektronické podobě na mé diu CD-ROM, jež obsahuje aktuá lnı́ informace o studiu na vš ech typech stř ednı́ch š kol a o vzdě lá vacı́ nabı́dce pro prvnı́ roč nı́ky, vč etně ná stavbové ho studia. Už ivatel mů ž e buď vyhledá vat konkré tnı́ stř ednı́ š koly a podı́vat se, jaké obory nabı́zejı́, nebo u zvolené ho oboru nalé zt vš echny š koly, které jej budou otevı́rat. S použ itı́m iltru lze vyhledat studium pro ž áky se zdravotnı́m i jiný m znevý hodně nı́m a vzdě lá vá nı́ př i zamě stná nı́. Osobnı́ spokojenost a ú spě šnost ve š kole a zamě stná nı́ jsou založ eny př edevš ı́m na tom, do jaké mı́ry je jedinec schopen dosá hnout shody mezi svý mi př edpoklady a pož adavky vzdě lá vacı́ho systé mu a svě ta prá ce (Holland, 1997). Chtě jı́-li ž áci uskuteč nit zodpově dnou volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, musı́ posoudit celou ř adu faktorů . Tuto skuteč nost ž áci i rodič e re lektujı́, neboť kromě databá zı́ stř ednı́ch š kol využ ıv́ ajı́ internetové strá nky s radami, jak postupovat př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, s informacemi o svě tě prá ce, vzdě lá vacı́m systé mu a s psychologický m testová nı́m. Z velké ho množ stvı́ internetový ch zdrojů doporuč ujeme Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce ISA, neboť zde ž áci a rodič e naleznou vš echny informace, které k racioná lnı́ volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy potř ebujı́. Uč inný m prostř edkem pro zorientová nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol v profesı́ch je internetový portá l Prů vodce svě tem povolá nı́. Specializované internetové servery Integrovaný portá l MPSV, Informač nı́ systé m o prů mě rné m vý dě lku a Integrovaný systé m typový ch pozic jsou urč eny primá rně pro dospě lou populaci, tj. rodič e, uč itele a poradenské pracovnı́ky. Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́ provedl v roce 2011 analý zu prá ce a potř eb poradců v oblasti karié rové ho poradenstvı́ (Drahoň ovská & Eliá š ková , 2011). Souč ástı́ vý zkumu bylo mapová nı́ internetový ch strá nek, které vý chovnı́ poradci př i své poradenské prá ci využ ıv́ ajı́. V dotaznı́ku se mě li vý chovnı́ poradci vyjá dř it k dvaceti veř ejný m, soukromý m a neziskový m internetový m strá nká m. Z vý zkumné ho š etř enı́ plyne, ž e vý chovnı́ poradci na zá kladnı́ch š kolá ch nejč astě ji využ ıv́ ali server Atlas š kolstvı́. Druhý m nejvyuž ıv́ aně jš ı́m internetový m portá lem byl Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce ISA a na tř etı́m mı́stě se umı́stily servery Stř ednı́ š koly.cz a Volba povolá nı́. Porovná nı́m poznatků z naš eho š etř enı́ a jmenované ho vý zkumu se uká zalo, ž e internetové strá nky, které nejč astě ji využ ıv́ ajı́ vý chovnı́

234


poradci, jsou shodné s tě mi, jež nejč astě ji využ ıv́ ajı́ ž áci. Z tohoto lze usuzovat, ž e internetové strá nky, s nimiž pracujı́ vý chovnı́ poradci př i své poradenské prá ci, jsou pak dominantnı́m zdrojem informacı́ ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Z uvedené ho vyplý vá potvrzenı́ vý znamné role, kterou zá kladnı́ š kola, respektive poradenš tı́ a pedagogič tı́ pracovnı́ci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků zastá vajı́. S ohledem na tyto poznatky souhlası́me s P. Sťastnovou a P. Drahoň ovskou (2012, s. 20), ž e je nezbytné lé pe informovat o dostupný ch internetový ch zdrojı́ch rovně ž poradenské pracovnı́ky a uč itele tematické ho okruhu Svě t prá ce. Za vý znamný poznatek považ ujeme, ž e ž áci a rodič e ve velké mı́ře navš tě vujı́ o iciá lnı́ internetové strá nky konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́. Internetové prezentace jsou vizitkou, prostř edkem, jı́mž stř ednı́ š koly vypovı́dajı́ š iroké veř ejnosti samy o sobě , a vzá jemně se liš ı́ množ stvı́m poskytovaný ch informacı́, př ehlednostı́, podrobnostı́ a aktuá lnostı́ (srov. Mareš & Lukas, 2009). Jak zjistili J. Balcar, J. Havlena a P. Hlaďo (2011), od o iciá lnı́ch internetový ch strá nek vzdě lá vacı́ch institucı́ ž áci oč eká vajı́ detailnı́ informace o stř ednı́ š kole. Zá ci na nich vyhledá vajı́ informace o otevı́raný ch oborech vzdě lá nı́, pro ily absolventa, uč ebnı́ plá ny a uč ebnı́ osnovy, informace o uplatnitelnosti absolventů oborů na trhu prá ce, o inanč nı́ch ná kladech spojený ch se studiem, o nabı́zený ch volnoč asový ch a zá jmový ch aktivitá ch aj. Jako zá kladnı́ prostř edek porovná nı́ kvality jednotlivý ch stř ednı́ch š kol vnı́majı́ ž áci ukazatel ú spě šnosti absolventů př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ na vysoké š koly, a proto by mě l tvoř it jeden z prvků v komunikač nı́ a marketingové strategii stř ednı́ch š kol. Kvalitnı́ internetové strá nky jsou nejenom vý znamné pro racioná lnı́ karié rové rozhodová nı́ ž áků , ale mohou bý t pro stř ednı́ š koly ú č inný m ná strojem ke zvý šenı́ konkurenceschopnosti př i zı́ská vá nı́ uchazeč ů o studium. Pokud se ze strany ž áků objevovala v ohniskový ch skupiná ch kritika tohoto typu informač nı́ho zdroje, tý kala se př edevš ı́m př ehlednosti internetový ch strá nek, aktuá lnosti a podrobnosti prezentovaný ch informacı́. Z uvedený ch dů vodů by mě ly vzdě lá vacı́ instituce vě novat svý m internetový m strá nká m zvý šenou pozornost. Pro rá mcové zhodnocenı́ o iciá lnı́ch internetový ch strá nek doporuč ujeme stř ednı́m š kolá m autoevaluač nı́ ná stroj – posuzovacı́ arch – vypracovaný J. Lukasem a J. Mareš em (2012). Tento ná stroj umož ňuje posoudit u internetové prezentace š koly aktuá lnost a ú plnost zveř ejně ný ch informacı́ a skuteč nost, zdali je forma prezentová nı́ pro už ivatele vstř ı́cná a srozumitelná . Posuzovacı́ arch splň uje obecně jš ı́ pož adavky kladené na zpracová nı́ internetový ch strá nek a je v souladu s platnou legislativou. Dneš nı́ společ nost je stá le vı́ce zá vislá na informač nı́ch a komunikač nı́ch technologiı́ch, které se již staly nezbytnou pomů ckou př i mnoha lidský ch č innostech. Naš e poznatky potvrzujı́ dominantnı́ postavenı́ internetu jako zdroje informacı́ ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Domnı́vá me se, ž e vysoká mı́ra využ ıv́ á nı́ internetu je dá na snadnou a rychlou dostupnostı́ informacı́, které ž áci a rodič e k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy potř ebujı́. Zjiš tě né poznatky vš ak ukazujı́ na pomě rně malou informovanost ž áků a rodič ů o existujı́cı́ch mož nostech, které internet v souč asné době pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nabı́zı́. Souhlası́me s P. Ková ř ovou et al. (2012, s. 16), ž e k tomu, aby informace př ispı́valy k racioná lnı́mu rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, nestač ı́, aby jen existovaly, ale už ivatelé o nich musı́ vě dě t. Zá sadnı́ je proto schopnost ž áků

8.4 Diskuze a implikace pro pedagogickou praxi

235

a rodič ů informace na internetu vyhledá vat a efektivně s nimi pracovat. Poně vadž internet umož ňuje nalé zt množ stvı́ informacı́ prakticky z celé ho svě ta, problé m nastá vá s obtı́žný m posouzenı́m jejich dů vě ryhodnosti, kvali ikovanosti, pravdivosti, objektivity a aktuá lnosti. S tı́m jsou spojeny kompetence k vyhledá vá nı́ informacı́ v hodnově rný ch a kvalitnı́ch zdrojı́ch. Prá vě zde vyvstá vá jako jeden z pož adavků informač nı́ vzdě lá vá nı́ ž áků a rodič ů. Rodiče by mě li bý t s dostupný mi internetový mi zdroji sezná meni tř ı́dnı́mi uč iteli nebo vý chovný mi poradci na tř ı́dnı́ch schů zká ch. Rodič ům př inese ú č innou pomoc tiš tě ný informač nı́ letá k se zá kladnı́mi informacemi k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, jehož souč ástı́ by mě ly bý t adresy nejvý znamně jš ı́ch internetový ch zdrojů . Poně vadž u žáků dochá zı́ na konci povinné š kolnı́ dochá zky k př echodu k informač nı́ autonomii, samostatné mu a aktivnı́mu vyhledá vá nı́ informacı́ dů lež itý ch pro racioná lnı́ rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, mě li by ve š kole zı́skat ucelený př ehled o dostupný ch informač nı́ch zdrojı́ch, nauč it se zı́skané informace hodnotit a vhodně s nimi pracovat. Cı́lem š kolnı́ho vzdě lá vá nı́ vš ak nenı́ jednorá zové zprostř edková nı́ internetový ch adres k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Nezbytný je systematický rozvoj kompetencı́, které ž áků m umož nı́ s informacemi samostatně pracovat a využ ıv́ at je př i rozhodová nı́ v rů zný ch fá zı́ch karié rové drá hy.

236


237

Kapitola 9 Informace významné pro rozhodování žáků a rodičů o další vzdělávací a profesní dráze

Obecně mů ž eme ř ı́ci, ž e proces volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př edstavuje hledá nı́ souladu mezi atributy č lově ka, svě ta prá ce a vzdě lá vacı́ho systé mu (srov. Hlaďo, 2012c; Parsons, 2008; Walsh & Osipow, 1995; Holland, 1997). Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je vı́cekriteriá lnı́m rozhodová nı́m postavený m na objektivnı́ch, ale i subjektivnı́ch informacı́ch. Na zá kladě jaký ch krité riı́ se ž áci rozhodujı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, ř eš ilo ně kolik č eský ch a slovenský ch vý zkumů (např. Trhlı́ková & Eliá š ková , 2009; Walterová , Greger, & Novotná , 2009; Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b; Vendel et al., 2007; Smetá č ková et al., 2005; Vý zkum služ eb karié rové ho . . ., 2003). Př edmě tem kvalitativnı́ analý zy rozhovorů , které jsme dř ıv́ e vedli se ž áky a rodič i, bylo zjiš tě nı́ faktorů a krité riı́, které se promı́tajı́ do jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Na tomto zá kladě jsme identi ikovali tato krité ria (Hlaďo, 2009a): – Akademická – zvaž ová na je ú spě šnost absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́ch zkouš ká ch do terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́. – Situační – v jejich rá mci je re lektová na lokace š koly, vzdá lenost š koly od bydliš tě a dostupnost veř ejný mi dopravnı́mi prostř edky. – Organizační – hodnoceno je formá lnı́ a neformá lnı́ kurikulum š koly. V rá mci formá lnı́ho kurikula jsou posuzová ny zejmé na š kolnı́ vzdě lá vacı́ programy zvolený ch oborů vzdě lá nı́ na konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituci. Pozornost je zamě řena na vyuč ované př edmě ty, jejich hodinové dotace a diferenciaci vý uky v podobě nabı́dky volitelný ch, povinně -volitelný ch a nepovinný ch vyuč ovacı́ch př edmě tů . Pro ž áky je dů lež itá zejmé na skladba př edmě tů , neboť je kategorizujı́ na oblı́bené a neoblı́bené a na ty, v nichž jsou ú spě šnı́, č i neú spě šnı́. Pro rodič e jsou dá le dů lež ité mimoš kolnı́ aktivity. Rodič e u vzdě lá vacı́ch institucı́ porovná vajı́ poř ádá nı́ exkurzı́, zimnı́ch a letnı́ch vý cvikový ch kurzů , organizová nı́ zahranič nı́ch a vý mě nný ch pobytů , realizované projekty, spoluprá ci s univerzitami, zahranič nı́mi partnery apod. – Subjektivní – jsou dů lež itá př edevš ı́m pro ž áky, kteř ı́ hodnotı́ vlastnı́ pocity z budovy a vnitř nı́ch prostor š koly, jejı́ho vybavenı́, celkové atmosfé ry a pedagogický ch pracovnı́ků , jež zı́ská vajı́ př edevš ı́m př i ná vš tě vě dnů otevř ený ch dveř ı́. Do subjektivnı́ch krité riı́ se ř adı́ i prestiž š koly, která je posuzová na na zá kladě neformá lnı́ch informacı́ poskytnutý ch dů vě ryhodný mi osobami ze sociá lnı́ho okolı́ rodiny, jež př iš ly se vzdě lá vacı́ institucı́ do bliž šı́ho, dlouhodobě jš ı́ho kontaktu.

238

Informace vý znamné pro rozhodová nı́ ž áků a rodič ů o dalš ı́ vzdě lá vacı́ . . .

– Ekonomická – v jejich rá mci dochá zı́ k rozliš ová nı́ stř ednı́ch š kol na stá tnı́ a soukromé , na nichž je nutné platit š kolné . Do ekonomický ch krité riı́ lze zař adit ješ tě podmı́nky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ a selektivitu stř ednı́ch š kol (srov. Mü nich & Mysliveč ek, 2006). V dotaznı́ku jsme proto u ž áků (Tabulka 9.1 a Obrá zek 9.1) i jejich rodič ů (Tabulka 9.3 a Obrá zek 9.2) zjiš ťovali, které informace by pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze uvı́tali. Respondenti mě li u sedmná cti nabı́dnutý ch mož nostı́ na č tyř bodové š ká le vybrat, zdali by dané informace př i své m rozhodová nı́ rozhodně využili, spíše využili, spíše nevyužili, nebo rozhodně nevyužili. Dá le mě li mož nost své odpově di doplnit o jiné typy informacı́, které v dotaznı́ku nebyly explicitně uvedeny. Poně vadž mě lo vý zkumné š etř enı́ retrospektivnı́ povahu, tj. ž áci a rodič e v ně m hodnotili již probě hlý rozhodovacı́ proces, respondenti byli ve svý ch odpově dı́ch schopni re lektovat vš echny informač nı́ potř eby, které považ ujı́ na zá kladě osobnı́ zkuš enosti pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy za vý znamné . Tyto poznatky jsou nepostradatelné nejenom pro zefektivně nı́ vý uky tematické ho okruhu Svě t prá ce a karié rové ho poradenstvı́, ale i pro tvů rce tiš tě ný ch materiá lů a elektronický ch informač nı́ch zdrojů .

239

Položka č.


Které informace bys uvítal/a pro rozhodování o tom, kam jít na střední školu (resp. jaké zvolit povolání)? (V každém řádku prosím zakřížkuj jednu odpověď) . Informace o .

obsahu studia

.

náročnosti studia

.

šancích uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení

.

poplatcích za studium

.

ubytovacích možnostech školy

.

možnosti studia v zahraničí

.

důvodech zájmu uchazečů o obor

.

spokojenosti absolventů s vystudovaným oborem

.

spokojenosti absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru

.

možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních

.

obsahu profesí (povolání)

.

požadavcích na jednotlivé profese

.

úspěšnosti absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na vysoké škole

.

spokojenosti absolventů v zaměstnání

.

příjmech v jednotlivých povoláních

.

potřebách zaměstnavatelů

.

nezaměstnanosti absolventů

Rozhodně bych využil/a

Spíše bych využil/a

Spíše bych nevyužil/a

Uvítal/a bych jiné informace (na volný řádek napiš které a zakřížkuj svoji odpověď): . . .

Rozhodně bych nevyužil/a

240


Položka č.

(dotazník pro rodiče):

Které informace byste uvítal/a pro rozhodování o tom, kam by mělo jít Vaše dítě na střední školu (resp. jaké zvolit povolání)? (V každém řádku prosím zakřížkujte jednu odpověď) . Informace o .

obsahu studia

.

náročnosti studia

.

šancích uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení

.

poplatcích za studium

.

ubytovacích možnostech školy

.

možnosti studia v zahraničí

.

důvodech zájmu uchazečů o obor

.

spokojenosti absolventů s vystudovaným oborem

.

spokojenosti absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru

.

možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních

.

obsahu profesí (povolání)

.

požadavcích na jednotlivé profese

.

úspěšnosti absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na vysoké škole

.

spokojenosti absolventů v zaměstnání

.

příjmech v jednotlivých povoláních

.

potřebách zaměstnavatelů

.

nezaměstnanosti absolventů

Rozhodně bych využil/a

Spíše bych využil/a

Spíše bych nevyužil/a

Rozhodně bych nevyužil/a

Uvítal/a bych jiné informace (na volný řádek napište které a zakřížkujte svoji odpověď): . . .

9.1

Informace významné pro rozhodování žáků

Na zá kladě indexu hodnocenı́ by ž áci zá kladnı́ch š kol pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejvı́ce uvı́tali informace o možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních (M = , ; SD = 0,56; n = ). Té mě ř tř i č tvrtiny ž áků (71,5 %) uvedly, ž e by tyto informace př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy rozhodně využ ili. Asi č tvrtina ž áků (24,5 %) by informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch př i své m rozhodová nı́ spı́še využ ila, zbý vajı́cı́ ž áci by je spı́še nevyuž ili (3,6 %) nebo vů bec nevyuž ili (0,4 %). K variantě , ž e by informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů

9.1 Informace vý znamné pro rozhodová nı́ ž áků

241

Tabulka 9.1 Informace, které by při volbě další vzdělávací a profesní dráhy využili žáci

Typ informace Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Obsah studia Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Náročnost studia Obsah profesí (povolání) Příjmy v jednotlivých povoláních Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Úspěšnost absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Spokojenost absolventů v zaměstnání Požadavky na jednotlivé profese Důvody zájmu uchazečů o obor Poplatky za studium Potřeby zaměstnavatelů Nezaměstnanost absolventů Možnosti studia v zahraničí Ubytovací možnosti školy Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru

Typ informace Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Obsah studia Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Náročnost studia Obsah profesí (povolání) Příjmy v jednotlivých povoláních Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Úspěšnost absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Spokojenost absolventů v zaměstnání Požadavky na jednotlivé profese Důvody zájmu uchazečů o obor Poplatky za studium Potřeby zaměstnavatelů Nezaměstnanost absolventů Možnosti studia v zahraničí Ubytovací možnosti školy Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru

– Rozhodně bych – Spíše bych – Spíše bych – Rozhodně bych nevyužil/a nevyužil/a využil/a využil/a Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní n četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (n i ) (%) (ni ) (%) , , , , , ,

, ,

, ,

, ,

, , , ,

, , , ,

, , , ,

, , , ,

,

,

,

,

, , , , , , , , ,

, , , , , , , , ,

, , , , , , , , ,

, , , , , , , , ,

Mod(x)

Med(x)

rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych nevyužil/a spíše bych nevyužil/a spíše bych nevyužil/a

rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a spíše bych využil/a

,

,

( ,

; ,

)

Pořadí na základě indexu hodnocení .

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

spíše bych využil/a

,

,

( ,

; ,

)

.


,

,

( ,

; ,

)

.


,

,

( ,

; ,

)

.

spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a

, , , , , ,

, , , , , ,

( ( ( ( ( (

; ; ; ; ; ;

, , , , , ,

) ) ) ) ) )

. . . . . .

spíše bych nevyužil/a spíše bych nevyužil/a

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

Index % interval hodnocení SD spolehlivosti (M) (pro M)

, , , , , ,

Pozn.: Čím je hodnota indexu vyšší, tím více by žáci daný typ informace při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze využili. Nejnižší možná hodnota indexu je a nejvyšší hodnota .

242


Pozn.: Cı́m je hodnota indexu vyš šı́, tı́m vı́ce by ž áci daný typ informace př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze využ ili. Nejniž šı́ mož ná hodnota indexu je 1 a nejvyš šı́ hodnota 4. Obrázek 9.1. Indexy hodnocenı́ informacı́, které by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili ž áci

v zamě stná nı́ spı́še nebo rozhodně využ ili, se př iklonilo 96, 0 % respondentů . Pouze 4,0 % respondentů by uvedené informace př i své m rozhodová nı́ spı́še nebo vů bec nevyuž ila. Na zá kladě vypoč tený ch charakteristik polohy dochá zı́me k zá vě ru, ž e by dotá zanı́ ž áci informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch rozhodně využ ili. Mezi chlapci a dı́vkami nejsou v hodnocenı́ statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = 1,846; p = , ). Př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, ať již na ú rovni oboru vzdě lá nı́, č i konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce, se uchazeč i o vzdě lá vá nı́ na stř ednı́ch š kolá ch seznamujı́ s obsahem studia. Tato informace je druhou nejdů lež itě jš ı́, kterou ž áci podle jejich ná zoru potř ebujı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze zı́skat (M = , ; SD = 0,54; n = ). Z komparace indexů hodnocenı́ mů ž eme konstatovat, ž e informace o obsahu studia jsou pro ž áky té mě ř stejně dů lež ité jako informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch. Př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze by informace o obsahu studia rozhodně

9.1 Informace vý znamné pro rozhodová nı́ ž áků

243

využ ilo 69,2 % ž áků , spı́še by je využ ilo 28,1 % ž áků , spı́še by je nevyuž ilo 2,3 % ž áků a rozhodně by je nevyuž ilo 0,4 % ž áků . Rozhodně nebo spı́še by tedy informace o dalš ı́m studiu využ ilo 97,3 % ž áků . Pouze 2,7 % ž áků by tento typ informacı́ rozhodně nebo spı́še nevyuž ilo. Porovná nı́m aritmetické ho prů mě ru, modu a mediá nu dospı́vá me k zá vě ru, ž e ž áci považ ujı́ informace o obsahu studia za dů lež ité a př i své m rozhodová nı́ by je rozhodně využ ili. Mezi chlapci a dı́vkami nejsou v hodnocenı́ rozdı́ly (χ ( ) = 4,765; p = , ). Jako vý znamné ž áci dá le vnı́majı́ informace o šancích uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení (M = , ; SD = 0,62; n = ), které se podle indexu hodnocenı́ umı́stily na tř etı́m mı́stě . Tuto informaci by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy rozhodně využ ilo 67,0 % a spı́še využ ilo 28,3 % dotá zaný ch ž áků , celkem tedy 95,3 % respondentů . Opač ný ná zor zastá valo 4,8 % ž áků , kteř ı́ se v 3,5 % vyjá dř ili, ž e by informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ spı́še nevyuž ili a v 1,3 % rozhodně nevyuž ili. Odpově ď, ž e by ž áci informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ rozhodně využ ili, byla nejč astě jš ı́ odpově dı́. Souč asně je tato odpově ď i mediá nem. Mezi chlapci a dı́vkami byly v odpově dı́ch na tuto otá zku zjiš tě ny rozdı́ly (χ ( ) = 17,512; p < , ; Cram. V = 0,151). Testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se proká zalo, ž e dı́vky se vı́ce než chlapci př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ily informaci o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ (p < ,05; pozn.: pro test byly slouč eny kategorie rozhodně bych využil/a a spíše bych využil/a; rozhodně bych nevyužil/a a spíše bych nevyužil/a). O ně co má lo dů lež itě jš ı́ jsou pro ž áky informace o náročnosti studia na stř ednı́ š kole, které se umı́stily na č tvrté m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = ). Tuto informaci by rozhodně využ ilo 54,7 % a spı́še by ji využ ilo 38,8 % respondentů . Informaci o ná roč nosti studia by př i své m rozhodová nı́ nevyuž ilo 6,1 % a zcela nevyuž ilo 0,4 % respondentů . Z agregovaný ch odpově dı́ je zř ejmé , ž e informaci by př i své m rozhodová nı́ pravdě podobně využ ilo 93,5 % a nevyuž ilo 6,5 % ž áků . Z aritmetické ho prů mě ru je vidě t př ı́klon respondentů k odpově di, ž e by informace o ná roč nosti studia spı́še využ ili. Modem a mediá nem vš ak byla odpově ď, ž e by ž áci informace o ná roč nosti studia rozhodně využ ili. Chlapci a dı́vky se ve svý ch ná zorech neliš ı́ (χ ( ) = , ;p= , ). Informace o obsahu profesí (povolání) se u ž áků umı́stily na pá té m mı́stě (M = , ; SD = , ; n = ). Jde zejmé na o informace o atributech charakterizujı́cı́ch obsah prá ce, tj. o vykoná vaný ch pracovnı́ch č innostech, použ ıv́ aný ch pracovnı́ch prostř edcı́ch, pracovnı́ch objektech a prostř edı́, v ně mž je prá ce vykoná vá na. Tyto informace by rozhodně využ ilo 54, 8 %, spı́še využ ilo 36,9 %, spı́še nevyuž ilo 7,0 % a rozhodně nevyuž ilo 1, 2 % respondentů . Jak je z popisné statistiky patrné , pomě rně velká č ást ž áků by informace o obsahu profesı́ (povolá nı́) př i své m rozhodová nı́ rozhodně nebo spı́še využ ila (91,7 %) a podstatně menš ı́ č ást ž áků se př iklonila k ná zoru, ž e by informace rozhodně nebo spı́še nevyuž ila (8,2 %). Zá ci se v prů mě ru př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by informace o obsahu profesı́ (povolá nı́) spı́še využ ili. Tomu neodpovı́dá modus ani mediá n, podle nichž je nejč astě jš ı́ odpově dı́ a hodnotou stojı́cı́ uprostř ed uspoř ádané ho souboru dat odpově ď, ž e by ž áci hodnocené informace př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy rozhodně využ ili. Porovná nı́m

244


odpově dı́ chlapců a dı́vek se v jejich odpově dı́ch proká zaly statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,140), př ič emž dı́vky se vı́ce než chlapci př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by informace o obsahu profesı́ (povolá nı́) př i své m rozhodová nı́ využ ily (p < , ; pozn.: pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie rozhodně bych využil/a a spíše bych využil/a; rozhodně bych nevyužil/a a spíše bych nevyužil/a). Zá ci by pro rozhodová nı́ o tom, kam jı́t na stř ednı́ š kolu, respektive jaké volit povolá nı́, uvı́tali i dalš ı́ informace. Podle indexu hodnocenı́ by ž áci v sestupné m poř adı́ pravdě podobně využ ili informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch (M = , ), spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem (M = 3,29), ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ na vysoký ch š kolá ch (M = , ), spokojenosti absolventů stř ednı́ch š kol v zamě stná nı́ (M = 3,21), pož adavcı́ch na jednotlivé profese (M = , ), dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor (M = , ), poplatcı́ch za studium (M = 2,96), potř ebá ch zamě stnavatelů (M = , ), nezamě stnanosti absolventů (M = 2,92) a mož nostech studia v zahranič ı́ (M = , ). Zá ci zá kladnı́ch š kol se v prů mě ru př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by uvedené informace „spı́še využ ili“. Př i své m rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze by ž áci „spı́še nevyuž ili“ informace o ubytovacı́ch mož nostech š koly (M = , ) a o spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru (M = , ). Zajı́mavé je, ž e ž áci až na dva př ı́pady nevyuž ili mož nost vyjá dř it v dotaznı́ku, které dalš ı́ informace by uvı́tali př i rozhodová nı́ o tom, kam jı́t na stř ednı́ š kolu, respektive jaké zvolit povolá nı́. Jeden ze ž áků napsal, ž e by uvı́tal informace „tř eba o akcı́ch š koly – kurzy a lyž áky“, a druhý vyjá dř il ná zor, který nebyl odpově dı́ na polož ený dotaz: „Vı́m, co chci, tak si za tı́m jdu. Ať to stojı́, co to stojı́.“ V Tabulce 9.2 jsou zaznamená ny indexy hodnocenı́ chlapců a dı́vek, z nichž je patrné , ž e poř adı́ př edpoklá dané ho využ itı́ informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je u obou skupin respondentů identické . Statistický m testová nı́m jsme zjistili, ž e se z genderové ho pohledu u ž áků vyskytujı́ rozdı́ly. Dívky by př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze oproti chlapců m č astě ji využ ily informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ (p < ,05¹⁴), o obsahu profesı́ (p < , ), ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoký ch š kolá ch (p < , ), spokojenosti absolventů stř ednı́ch š kol v zamě stná nı́ (p < , ), pož adavcı́ch na jednotlivé profese (p < ,05), poplatcı́ch za studium (p < ,05), mož nostech studia v zahranič ı́ (p < , ) a spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru (p < , ). Chlapci by naopak č astě ji využ ili informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch. Př estož e test nezá vislosti chı́-kvadrá t proká zal ve vý pově dı́ch chlapců a dı́vek k př edpoklá dané mı́ře využ itı́ informacı́ o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,107), jednostranný m testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se neproká zalo, ž e by chlapci ve srovná nı́ s dı́vkami tento typ informacı́ př i rozhodová nı́ využ ili č astě ji (p = , ). 14 Pozn.: Pro srovná nı́ vš ech odpově dı́ chlapců a dı́vek s využ itı́m testu rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie rozhodně bych využil/a a spíše bych využil/a; rozhodně bych neuvyžil/a a spíše bych nevyužil/a.

9.2 Informace vý znamné pro rozhodová nı́ rodič ů

245

Tabulka 9.2 Srovnání odpovědí chlapců a dívek na otázku: „Které informace bys uvítal/a pro rozhodování o tom, kam jít na střední školu (resp. jaké zvolit povolání)?“ Chlapci Typ informace


Dívky

Pořadí podle indexu hodnocení



p-hodnota (chí-kvadrát)

Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Obsah studia

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Náročnost studia

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

Obsah profesí (povolání) Příjmy v jednotlivých povoláních

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Úspěšnost absolventů SŠ při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Spokojenost absolventů v zaměstnání Požadavky na jednotlivé profese

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

Důvody zájmu uchazečů o obor

,

.

,

.

,

Poplatky za studium Potřeby zaměstnavatelů

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Nezaměstnanost absolventů

,

.

,

.

,

Možnosti studia v zahraničí

,

.

,

.

,

Ubytovací možnosti školy Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Pozn.: Čím je hodnota indexu vyšší, tím více by žáci daný typ informace při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze využili. Nejnižší možná hodnota indexu je a nejvyšší hodnota .

9.2

Informace významné pro rozhodování rodičů

Vyjdeme-li z indexu hodnocenı́, rodič e by z nabı́dnutý ch mož nostı́ nejvı́ce uvı́tali informace o obsahu studia (M = , ; SD = 0, 53; n = ). Z dotá zaný ch rodič ů jich 76,7 % zvolilo odpově ď, ž e by informace o obsahu studia př i své m rozhodová nı́ rozhodně využ ili, a 20,6 % by ji spı́še využ ilo. Po slouč enı́ krajnı́ch odpově dı́ lze př edpoklá dat, ž e by informace o obsahu studia pravdě podobně využ ila vě tš ina rodič ů (97,3 %). Informace by na druhé straně pravdě podobně nevyuž ilo pouze 2,7 % rodič ů, př ič emž z té to skupiny 2,0 % rodič ů uvedla, ž e by tyto informace spı́še nevyuž ili, a 0,7 % rodič ů by je rozhodně nevyuž ilo. Komprimované informace př iná š ejı́ charakteristiky polohy, na jejichž zá kladě lze uč init zá vě r, ž e rodič e tendujı́ k př esvě dč enı́, ž e by informace o obsahu studia př i své m rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te „rozhodně využ ili“. Srovná nı́m odpově dı́ otců

246


Tabulka 9.3 Informace, které by při volbě další vzdělávací a profesní dráhy svých dětí využili rodiče

Typ informace Obsah studia Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Náročnost studia Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Obsah profesí (povolání) Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Úspěšnost absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Požadavky na jednotlivé profese Spokojenost absolventů v zaměstnání Důvody zájmu uchazečů o obor Poplatky za studium Příjmy v jednotlivých povoláních Nezaměstnanost absolventů Potřeby zaměstnavatelů Možnosti studia v zahraničí Ubytovací možnosti školy Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru Typ informace Obsah studia Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Náročnost studia Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Obsah profesí (povolání) Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Úspěšnost absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Požadavky na jednotlivé profese Spokojenost absolventů v zaměstnání Důvody zájmu uchazečů o obor Poplatky za studium Příjmy v jednotlivých povoláních Nezaměstnanost absolventů Potřeby zaměstnavatelů Možnosti studia v zahraničí Ubytovací možnosti školy Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru

– Rozhodně bych – Spíše bych – Spíše bych – Rozhodně bych nevyužil/a nevyužil/a využil/a využil/a Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní n četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost (ni ) (%) (ni ) (%) (ni ) (%) (n i ) (%) , , , , , , , , , ,

, ,

, ,

, ,

, ,

, ,

, ,

, ,

,

,

,

,

, , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , ,

, , , , , , , , , ,

Mod(x)

Med(x)

rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a spíše bych využil/a rozhodně bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych nevyužil/a spíše bych nevyužil/a

rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a rozhodně bych využil/a spíše bych využil/a

,

,

( ,

; ,

)

Pořadí na základě indexu hodnocení .

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.

,

,

( ,

; ,

)

.


,

,

( ,

; ,

)

.


,

,

( ,

; ,

)

.


,

,

( ,

; ,

)

.

spíše bych využil/a spíše bych využil/a

, ,

, ,

( , ( ,

; , ; ,

) )

. .

spíše bych využil/a spíše bych využil/a spíše bych nevyužil/a spíše bych nevyužil/a

, , ,

, , ,

( , ( , ( ,

; , ; , ; ,

) ) )

. . .

,

,

( ,

; ,

)

.

Index % interval hodnocení SD spolehlivosti (M) (pro M)

Pozn.: Čím je hodnota indexu vyšší, tím více by žáci daný typ informace při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze využili.


247

Pozn.: Cı́m je hodnota indexu vyš šı́, tı́m vı́ce by ž áci daný typ informace př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze využ ili. Nejniž šı́ mož ná hodnota indexu je 1 a nejvyš šı́ hodnota 4. Obrázek 9.2. Indexy hodnocenı́ informacı́, které by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ využ ili rodič e

(M = 3,64) a matek (M = , ), které jsou shrnuty v Tabulce 9.4, vyplynulo, ž e jsou mezi nimi statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < ,05; Cram. V = 0,105). Informace o obsahu studia by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te vı́ce využ ily matky než otcové (p < ,05). Na druhé m mı́stě se u rodič ů umı́stily informace o možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních (M = , ; SD = 0,60; n = ). Tyto informace by př i své m rozhodová nı́ rozhodně využ ilo 70,9 %, spı́še využ ilo 24,8 %, spı́še nevyuž ilo 3,1 % a rozhodně nevyuž ilo 1,2 % rodič ů. Rovně ž v př ı́padě informacı́ o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch je zř ejmé , ž e by tyto informace vě tš ina rodič ů pravdě podobně využ ila (95,7 %), a pouze pro nepatrnou č ást rodič ů nejsou informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch dů lež ité (4,3 %). Z aritmetické ho prů mě ru, modu a mediá nu je patrné , ž e rodič e inklinujı́ k odpově di, ž e by tento typ informacı́ př i své m

248


Tabulka 9.4 Srovnání odpovědí otců a matek na otázku: „Které informace byste uvítal/a pro rozhodování o tom, kam by mělo jít Vaše dítě na střední školu (resp. jaké zvolit povolání)?“ Otcové Typ informace



Matky Pořadí Index podle hodnocení indexu (M) hodnocení


Obsah studia Náročnost studia

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Poplatky za studium

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

Ubytovací možnosti školy

,

.

,

.

,

Možnosti studia v zahraničí

,

.

,

.

,

Důvody zájmu uchazečů o obor Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Obsah profesí (povolání) Požadavky na jednotlivé profese

, ,

. .

, ,

. .

, ,

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Úspěšnost absolventů SŠ při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Spokojenost absolventů v zaměstnání Příjmy v jednotlivých povoláních

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

Potřeby zaměstnavatelů Nezaměstnanost absolventů

, ,

. .

, ,

. .

, ,

rozhodová nı́ „rozhodně využ ili“. Otcové a matky se ve svý ch ná zorech statisticky vý znamně neliš ı́ (χ ( ) = , ;p= , ). Dá le se neproká zalo, ž e by rodič e, kteř ı́ majı́ z rodiny zkuš enost s nezamě stnanostı́ (pozn.: pro test rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry byly slouč eny kategorie ano, ovšem pouze krátkou dobu a nyní práci má/mají; ano, dlouhou dobu, ale nyní již práci má/mají a ano, stále je/jsou nezaměstnaní), využ ili informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch vı́ce než rodič e, u nichž v rodině nikdo nezamě stnaný nebyl (p = , ). Z nabı́dnutý ch mož nostı́ by na tř etı́m mı́stě rodič e pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze uvı́tali informace o náročnosti studia (M = , ; SD = 0,59; n= ) a o šancích uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení (M = 3,61; SD = , ; n = ). Informace o ná roč nosti studia by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy rozhodně využ ilo 66,4 %, spı́še využ ilo 28,8 %, spı́še nevyuž ilo 4,4 % a rozhodně nevyuž ilo 0,4 % respondentů . Informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ by rozhodně využ ilo 66,0 % a spı́še využ ilo 29,5 % rodič ů, kdež to pouze 3,9 % rodič ů by informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́


249

š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ spı́še nevyuž ilo a 0,5 % rozhodně nevyuž ilo. V obou př ı́padech bylo nejč astě jš ı́ odpově dı́ rodič ů, ž e by uvedené informace „rozhodně využ ili“. Inklinaci respondentů k té to odpově di lze vyč ı́st i z aritmetické ho prů mě ru a mediá nu. Ná zory otců a matek na využ itı́ informacı́ o ná roč nosti studia (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,124) a o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,162) se liš ı́. Jednostranný m testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se vš ak neproká zalo, ž e by se matky vı́ce než otcové př iklá ně ly k ná zoru, ž e by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ily informace o ná roč nosti studia (p = , ) a š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ (p = , ). Na druhou stranu vyš lo najevo, ž e matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by informace o ná roč nosti studia využ ily vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m (p < ,05; pro vš echna statistická testová nı́ byly pro vyš šı́ vzdě lá nı́ slouč eny kategorie vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání; pro niž šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ základní vzdělání a vyučen bez maturity). Př edpoklad, ž e otcové s vyš šı́m vzdě lá nı́m by využ ili informace o ná roč nosti studia vı́ce než otcové s niž šı́m vzdě lá nı́m, se vš ak nepotvrdil (p = , ). Tato skuteč nost se rovně ž neproká zala ani u otců (p = , ), ani u matek (p = , ) v př ı́padě informacı́ o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́. Rodič e by podle jejich vyjá dř enı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pomě rně č asto využ ili informace o obsahu profesí (M = , ; SD = , ; n = ). Tento typ informace se podle indexu hodnocenı́ umı́stil na č tvrté m mı́stě . Z popisné statistiky lze vyč ı́st, ž e by informace o obsahu profesı́ rozhodně využ ilo 59,7 %, spı́še využ ilo 32,8 %, spı́še nevyuž ilo 5,4 % a rozhodně nevyuž ila 2,0 % dotá zaný ch rodič ů. Rodič e se podle vypoč tené ho aritmetické ho prů mě ru, modu a mediá nu př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by informace o obsahu profesı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze „rozhodně využ ili“. Mezi otci a matkami byly v odpově dı́ch statisticky vý znamné rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < ,05; Cram. V = 0,113). Př estož e se matky (M = , ) v prů mě ru př iklá ně ly k ná zoru, ž e by informace o obsahu profesı́ využ ily ve vě tš ı́ mı́ře než otcové (M = , ), testem rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry se tato skuteč nost neproká zala (p = , ). Na pá té m mı́stě v poř adı́ by rodič e využ ili informace o spokojenosti absolventů s vystudovaným oborem (M = , ; SD = 0,69; n = ). Z dotá zaný ch rodič ů uvedlo 53,0 % odpově ď, ž e by tuto informaci rozhodně využ ili, 38,2 % rodič ů by informaci o spokojenosti absolventů př i své m rozhodová nı́ využ ilo pouze č ásteč ně , 7,3 % rodič ů by ji spı́še nevyuž ilo a 1,5 % rozhodně nevyuž ilo. V prů mě rné m hodnocenı́ se rodič e př iklá ně li k odpově di, ž e by informace o spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem „spı́še využ ili“. Odpově dı́ s nejvě tš ı́ č etnostı́ a mediá nem vš ak byla varianta „rozhodně bych využ il/a“. Mezi otci a matkami byly v ná zorech na mı́ru využ itı́ informacı́ o spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem rozdı́ly (χ ( ) = , ; p < , ; Cram. V = 0,125). Proká zalo se, ž e matky by tuto informaci př i své m rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze využ ily vı́ce než otcové (p < , ). Z charakteristik polohy lze usuzovat, ž e by rodič e pravdě podobně využ ili i dalš ı́ informace. V sestupné m poř adı́ jsou to informace o ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoký ch š kolá ch (M = 3,38), pož adavcı́ch

250


na jednotlivé profese (M = , ), spokojenosti absolventů v zamě stná nı́ (M = , ), dů vodech nezá jmu uchazeč ů o obor (M = 3,26), poplatcı́ch za studium (M = , ), př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch (M = , ), nezamě stnanosti absolventů (M = , ), potř ebá ch zamě stnavatelů (M = , ) a mož nostech studia v zahranič ı́ (M = , ). Informace o ubytovacı́ch mož nostech š koly (M = , ) a o spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru (M = , ) by rodič e př i své m rozhodová nı́ spı́še nevyuž ili. Podrobně jš ı́ analý zou jsme zjistili, ž e matky a otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by vı́ce než rodič e s niž šı́m vzdě lá nı́m využ ili př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te informace o ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole (u otců i matek byla p-hodnota testu rozdı́lů mezi dvě ma pomě ry p < ,05). Za dalš ı́ vý znamný poznatek považ ujeme, ž e rodič e, kteř ı́ majı́ z rodiny zkuš enost s nezamě stnanostı́, by informace o nezamě stnanosti absolventů (p < ,05) a o potř ebá ch zamě stnavatelů (p < , ) využ ili př i své m rozhodová nı́ vı́ce než rodič e, již zkuš enost s nezamě stnanostı́ z rodiny nemajı́. Zá dný z dotá zaný ch rodič ů nevyuž il mož nosti uvé st jiný typ informace, který nebyl v dotaznı́ku uveden, a př itom by jej uvı́tal pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá ze své ho dı́tě te.

9.3

Srovnání odpovědí žáků a rodičů

V prů mě rné m hodnocenı́ by rodič e využ ili př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci informace o obsahu studia, ná roč nosti studia, poplatcı́ch za studium, ubytovacı́ch mož nostech š koly, mož nostech studia v zahranič ı́, dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor, spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem, spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru, obsahu profesı́, pož adavcı́ch na jednotlivé profese, ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysokou š kolu, spokojenosti absolventů v zamě stná nı́, potř ebá ch zamě stnavatelů a nezamě stnanosti absolventů . Vý jimkou jsou informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch a o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch, u nichž byl index hodnocenı́ ž áků vyš šı́ než index hodnocenı́ rodič ů. Informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ by oba subjekty v prů mě ru využ ily ve stejné mı́ře. Statisticky vý znamné rozdı́ly v odpově dı́ch ž áků a rodič ů byly zjiš tě ny u informacı́ o obsahu studia, ná roč nosti studia, poplatcı́ch za studium, dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor, spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem, pož adavcı́ch na jednotlivé profese, ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole, př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch, potř ebá ch zamě stnavatelů a nezamě stnanosti absolventů . Podrobné informace s indexy hodnocenı́ a p-hodnotami testu nezá vislosti chı́-kvadrá t pro kontingenč nı́ tabulku jsou zaznamená ny v Tabulce 9.5.


251

Tabulka 9.5 Srovnání odpovědí žáků a rodičů na otázku, které informace by uvítali při volbě další vzdělávací a profesní dráhy Žáci Typ informace



Rodiče Pořadí Index podle hodnocení indexu (M) hodnocení


Obsah studia

,

.

,

.

,

Náročnost studia

,

.

,

.

,

Šance uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení Poplatky za studium

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

Ubytovací možnosti školy

,

.

,

.

,

Možnosti studia v zahraničí Důvody zájmu uchazečů o obor

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Spokojenost absolventů s vystudovaným oborem Spokojenost absolventů se zdravotním postižením s volbou oboru Možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních Obsah profesí (povolání) Požadavky na jednotlivé profese

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Úspěšnost absolventů SŠ při přijímacím řízení ke studiu na VŠ Spokojenost absolventů v zaměstnání Příjmy v jednotlivých povoláních Potřeby zaměstnavatelů

,

.

,

.

,

,

.

,

.

,

, ,

. .

, ,

. .

, ,

Nezaměstnanost absolventů

,

.

,

.

,

9.4


Ve zpě tné m pohledu ú č astnı́ci ohniskový ch skupin vyjadř ovali pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze potř ebu rů zný ch typů informacı́. Hovoř ili o nich př evá ž ně sami př i ř eš enı́ jiný ch té mat spojený ch s tı́mto rozhodovacı́m procesem. Zá ci akcentovali č tyř i typy informacı́ – o podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol, obsahu studia, ná roč nosti studia a vybraný ch charakteristiká ch konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́. K jiný m informacı́m se ž áci vyjadř ovali pouze tehdy, když se na ně dotá zal moderá tor ohniskové skupiny. Podle ž áků jsou pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vý znamné informace o přijímacím řízení, resp. o př ijı́macı́ch zkouš ká ch. Uká zalo se totiž , ž e ž áci mě li z př ijı́macı́ch zkouš ek velký strach, a proto se snaž ili nalé zt cesty, jak se jim vyhnout. Př ı́činou byl na jedné straně nedostatek informacı́ o prů bě hu a podmı́nká ch př ijı́macı́ch zkouš ek a na druhé straně pochybnosti o vlastnı́ch př edpokladech

252


u nich uspě t. Zá ci vš ak byli př esvě dč eni, ž e kdyby mě li o př ijı́macı́m ř ı́zenı́ dostatek informacı́ a dosá hli vyš šı́ ú rovně sebepozná nı́, jejich strach by to mohlo eliminovat. Já jsem měl dost strach z přijímaček. Proto si myslím, že jsou informace o přijímacích zkouškách důležité. Doporučoval bych, aby si je ti, kdo se budou jednou rozhodovat, s předstihem našli. Hlavně ať se těmto informacím nevyhýbají! Totiž, když budou vědět, na čem jsou, pak je strach možná přejde jako mě. (Martin, zelená skupina) Já jsem se přijímacích zkoušek taky jako ostatní bála. Ne, že bych nevěděla, co mě na nich čeká, to jsem si zjišťovala, ale spíš jestli je úspěšně zvládnu. Na Luční a Sadovou [pozn.: názvy škol anonymizovány], kam jsem se hlásila, se totiž každý rok hlásí jen ti lepší. Najednou jsem v konkurenci s ostatními znejistěla. (Barbora, červená skupina) Kvů li strachu z neú spě chu př i př ijı́macı́ch zkouš ká ch a obavě , ž e nebudou na zvolenou stř ednı́ š kolu př ijati, se Lenka a Lukáš (modrá skupina), Kateřina, Josef a Ema (č ervená skupina), Zdeňka a Věra (zelená skupina) a Petr, Dana, Ondřej a Zuzana (hně dá skupina) rozhodli pro „jistotu“ v podobě volby stř ednı́ š koly, na niž uchazeč i o studium nemuseli konat př ijı́macı́ zkouš ky. Rizika ž áci posuzovali na zá kladě informacı́ zveř ejně ný ch na o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch š koly, poskytnutý ch př i ná vš tě vě veletrhů stř ednı́ch š kol nebo dnů otevř ený ch dveř ı́. Myslím, že většina z nás se rozhodovala „na jistotu“, bez přijímaček. Já jsem to měla nastavené tak, že když na některé škole byly přijímačky, tak jsem hledala jinou školu. Domlouvaly jsme se s holkama, že když máme dobrý průměr, tak toho chceme využít. (Dana, hnědá skupina) Bylo to těžké se rozhodnout, na jakou školu mám jít. Já přesně nevím, co mě baví a co bych chtěl dělat. Tak jsem se rozhodl pro prodavače elektroniky. Já jsem si to vybral, protože by mě tam měli vzít. Nechtěl jsem nějak riskovat. Učení mě stejně nebaví, ani doma se neučím. (Petr, hnědá skupina) Informace o podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol byly vý znamné pro ž áky, kteř ı́ uvaž ovali o studiu č tyř leté ho gymná zia nebo umě lecky pro ilované stř ednı́ š koly s povinnou talentovou zkouš kou. V př ı́padě ž áků smě řujı́cı́ch na gymná zium byla, vzhledem k dlouhodobě př etrvá vajı́cı́ diskrepanci mezi nabı́dkou a poptá vkou, hodnocena nejenom ná roč nost př ijı́macı́ch nebo talentový ch zkouš ek, ale také míra selektivity středních škol. Ná roč nost př ijı́macı́ch zkouš ek ž áci hodnotili na zá kladě posouzenı́ obtı́žnosti př ijı́macı́ch testů z př edchozı́ch let, kdež to ná roč nost talentový ch zkouš ek byla zná ma ze zveř ejně né ho zadá nı́. Jak ž áci uvá dě li, talentové zkouš ky sestá valy ze dvou č ástı́ – z domá cı́ prá ce, kterou museli př i zkouš ká ch př edlož it, a př ı́mé zkouš ky, př i nı́ž mě li proká zat své dovednosti. Použ itou metodou pro zhodnocenı́ mı́ry selektivity bylo porovná nı́ poč tu ž áků př ihlá š ený ch a př ijatý ch na danou vzdě lá vacı́ instituci v př edchozı́m š kolnı́m roce. Informace o př ijı́macı́ch zkouš ká ch, talentový ch zkouš ká ch a mı́ře selektivity hledali ž áci v ohniskový ch skupiná ch na


253

o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch vzdě lá vacı́ch institucı́, pouze zř ı́dka je zı́ská vali z internetový ch databá zı́ š kol. Obě gymnázia měla povinné přijímací zkoušky, takže nebylo zbytí. Na internetu jsem si stáhnul testy z matiky a češtiny, které byly v předchozích dvou letech. S těmi jsem neměl problém. Takže jsem nakonec vycházel z informací, kolik se k nim hlásí žáků a kolik jich berou, aby byla šance co největší. (Jan, červená skupina) Z analý zy diskuze ú č astnı́ků ohniskový ch skupin jsme dospě li k zá vě ru, ž e kromě informacı́ o př ijı́macı́m ř ı́zenı́ a š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ž áci potř ebujı́ objektivnı́ informace o sobě samých. I když tento ná zor ž áci explicitně neuvá dě li, z jejich vý pově dı́ bylo patrné , ž e si uvě domujı́ dů lež itost pozná nı́ sebe sama jak pro sprá vnou volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, tak pro celkový rozvoj osobnosti č lově ka. Uč astnı́ci ohniskový ch skupin pro své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze považ ovali za dů lež ité rovně ž informace o obsahu studia a jeho náročnosti, konkré tně o povinný ch, povinně -volitelný ch a nepovinný ch př edmě tech, jejich č asové dotaci a rozlož enı́ do roč nı́ků , vý cvikový ch kurzech, exkurzı́ch, zahranič nı́ch pobytech aj. Zá ky zajı́mala nejen skladba vyuč ovaný ch př edmě tů , ale i jejich ná roč nost a také to, kolik č asu bude tř eba vě novat domá cı́ př ı́pravě na vý uku. Uvedené informace jim umož nily posoudit soulad vybrané ho oboru vzdě lá nı́ na př ı́sluš né vzdě lá vacı́ instituci s jejich zá jmy, studijnı́mi př edpoklady a ú silı́m, které byli studiu ochotni vě novat. Myslím si, že by si měl každý dopředu zjistit, jaké předměty se kde vyučují, jestli mu vyhovují, aby v nich potom neměl problémy. Třeba já válčím s fyzikou, takže u mě hlásit se na průmyslovku by byla sebevražda. (Jakub, hnědá skupina) Já považuji za důležité vědět, jak náročná škola je, jestli se na ní budu muset učit málo, nebo hodně, jestli je tam možnost výběru předmětů, třeba extra hodiny cizích jazyků. (Lenka, modrá skupina) Jak naznač uje vý pově ď Lukáše z modré skupiny, ž áci si uvě domujı́, ž e ná roč nost studia nelze vyvozovat z pož adavků př ijı́macı́ch zkouš ek. Podle Luká š e je nezbytné obě krité ria hodnotit separá tně . Sá m také pouká zal na problematič nost posuzová nı́ ná roč nosti studia, neboť zdroje informacı́ i krité ria ná roč nosti jsou znač ně subjektivnı́. Jedna věc jsou přijímací zkoušky a druhá věc je školu zvládnout. Když se lehce na školu dostanu, ještě neznamená, že mám vyhráno. Člověk by to měl posuzovat zvlášť. Třeba můj kámoš se dostal na strojárnu bez přijímaček, ale teď bojuje s matematikou a se všema strojírenskýma předmětama. (Otázka moderátora: Kde by bylo podle tebe nejlepší tyto informace hledat?) To je těžký, protože každý to bude vidět jinak. (Lukáš, modrá skupina) Zá ci pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze považ ovali za dů lež ité rovně ž speci ické informace o konkrétních vzdělávacích institucích. Mezi nimi

254


uvá dě li prestiž š koly, kvalitu vý uky a uč itelů , strukturu a poč et ž áků ve tř ı́dá ch, klima š koly, materiá lnı́ vybavenı́ š koly, vzhled budovy apod. Jde rovně ž o informace, u který ch ž áci musı́ spolé hat př evá ž ně na neformá lnı́ informač nı́ zdroje, př i jejichž využ ı́vá nı́ je tř eba velké obezř etnosti. Ke zhodnocenı́ tě chto krité riı́ ž áci obvykle využ ıv́ ali informace poskytnuté osobami ze sociá lnı́ho okolı́, př edevš ı́m starš ı́mi kamará dy a rodič i, př ı́padně vychá zeli ze svý ch subjektivnı́ch dojmů zı́skaný ch na veletrzı́ch stř ednı́ch š kol, dnech otevř ený ch dveř ı́ na š kolá ch apod. Objektivnı́ porovná nı́ kvality vzdě lá vacı́ch institucı́ př iná š ejı́ např. inspekč nı́ zprá vy Ceské š kolnı́ inspekce, které jsou pro veř ejnost dostupné na internetu. Z př ı́mý ch dotazů vyplynulo, ž e ú č astnı́ci ohniskový ch skupin tento informač nı́ zdroj neznali a nevyuž ıv́ ali. To je pochopitelné , neboť inspekč nı́ zprá vy jsou svou podobou urč eny dospě lé populaci, a proto by s jejich existencı́ mě li bý t obezná meni spı́še rodič e ž áků . Uč astnı́ci ohniskový ch skupin př ipouš tě li, ž e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jsou dů lež ité i jiné typy informacı́, př edevš ı́m ty, z nichž si mohou utvoř it př edstavu o profesı́ch, jejich uplatně nı́ v zamě stná nı́ch a aktuá lnı́ situaci na trhu prá ce. Ve srovná nı́ s informacemi o podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol, obsahu studia, ná roč nosti studia a vybraný ch charakteristiká ch konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́ vš ak nejsou podle jejich ná zoru tak vý znamné . Z toho lze vyvodit hypoté zu, kterou je tř eba ově řit, ž e ž áci př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze považ ujı́ za dů lež itě jš ı́ informace o vzdě lá vacı́ nabı́dce a pož adavcı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́ než o profesı́ch, jejich atributech a uplatnitelnosti na trhu prá ce.

9.5


Zá ci a rodič e musı́ př ed volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy posoudit celou ř adu faktorů a krité riı́. Na jedné straně stojı́ osobnost ž áka a jeho př edpoklady pro studium č i vý kon urč ité ho povolá nı́, tj. zá jmy, schopnosti, vlastnosti, zdravotnı́ stav aj. Na druhé straně musı́ zhodnotit atributy vzdě lá vacı́ho systé mu a svě ta prá ce. Obě oblasti je nutné mezi sebou porovná vat, hledat, kde jsou ve vzá jemné m souladu, a kde naopak v disonanci. Racioná lnı́ rozhodová nı́ nenı́ mož né bez kvalitnı́ch informacı́. Zjistili jsme, ž e ž áci a rodič e by ně které typy informacı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nevyuž ıv́ ali ve shodné mı́ře. Poně vadž je pro vý chovně -vzdě lá vacı́ prá ci a karié rové poradenstvı́ primá rnı́m subjektem rozhodujı́cı́ se ž ák, budeme diskutovat poznatky o jednotlivý ch typech informacı́ v poř adı́ podle jejich potenciá lnı́ho využ ıv́ á nı́ touto skupinou respondentů . Nejprve explicitně uvedeme vý sledky testová nı́ hypoté z a ná sledně se zamě řı́me na diskuzi s akcentem na implikaci poznatků pro pedagogickou a poradenskou praxi.

9.5.1

Výsledky testování hypotéz

Př i formulaci hypoté z jsme př edpoklá dali, ž e mezi chlapci a dı́vkami, ž áky a rodič i a otci a matkami nebudou rozdı́ly v ná zorech na potenciá lnı́ využ ıv́ á nı́ jednotlivý ch


255

typů informacı́ pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Rozdı́ly jsme oč eká vali u ně který ch typů informacı́ mezi rodič i, kteř ı́ majı́ z rodiny zkuš enost s nezamě stnanostı́, a tě mi, již vlastnı́ zkuš enost s nezamě stnanostı́ v rodině nemajı́. Vzhledem ke speci iků m př ı́stupu rodič ů s vyš šı́m a niž šı́m socioekonomický m statusem k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Hlaďo, 2010c) jsme u vybraný ch typů informacı́ oč eká vali, ž e by je vı́ce využ ıv́ ali rodič e s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m než rodič e s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Formulované hypoté zy: Hypotézy H . a−q : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v ná zorech na využ itı́ informacı́ o a) obsahu studia; b) ná roč nosti studia; c) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; d) poplatcı́ch za studium; e) ubytovacı́ch mož nostech š koly; f) mož nosti studia v zahranič ı́; g) dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; h) spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; i) spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; j) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; k) obsahu profesı́ (povolá nı́); l) pož adavcı́ch na jednotlivé profese; m) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; n) spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; o) př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; p) potř ebá ch zamě stnavatelů ; q) nezamě stnanosti absolventů . • Př ijı́má me hypoté zy: H . a , H . b , H . e , H . g , H . h , H . j , H . p , H . q . • Zamı́tá me hypoté zy: H . c , H . d , H . f , H . i , H . k , H . l , H . m , H . n , H

. o.

Hypotézy H . a−q : Mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v ná zorech na využ itı́ informacı́ o a) obsahu studia; b) ná roč nosti studia; c) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; d) poplatcı́ch za studium; e) ubytovacı́ch mož nostech š koly; f) mož nosti studia v zahranič ı́; g) dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; h) spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; i) spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; j) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; k) obsahu profesı́ (povolá nı́); l) pož adavcı́ch na jednotlivé profese; m) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; n) spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; o) př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; p) potř ebá ch zamě stnavatelů ; q) nezamě stnanosti absolventů . • Př ijı́má me hypoté zy: H . c , H . e , H . f , H . i , H . j , H . k , H . n . • Zamı́tá me hypoté zy: H . a , H . b , H . d , H . g , H . h , H . l , H . m , H

. o,

H

. p,

H

. q.

Hypotézy H . a−q : Mezi otci a matkami nejsou rozdı́ly v ná zorech na využ itı́ informacı́ o a) obsahu studia; b) ná roč nosti studia; c) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; d) poplatcı́ch za studium; e) ubytovacı́ch mož nostech š koly; f) mož nosti studia v zahranič ı́; g) dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; h) spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; i) spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; j) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; k) obsahu profesı́ (povolá nı́); l) pož adavcı́ch na

256


jednotlivé profese; m) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; n) spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; o) př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; p) potř ebá ch zamě stnavatelů ; q) nezamě stnanosti absolventů . • Př ijı́má me hypoté zy: H . e , H . f , H . i , H . j , H . l , H . o , H . q . • Zamı́tá me hypoté zy: H . a , H . b , H . c , H . d , H . g , H . h , H . k , H

. m,

H

. n,

H

. p.

Hypotézy H . a−c : Rodič e, kteř ı́ majı́ z rodiny zkuš enost s nezamě stnanostı́ v rodině , by využ ili informace o a) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; b) potř ebá ch zamě stnavatelů ; c) nezamě stnanosti absolventů vı́ce než rodič e, u nichž v rodině nikdo nezamě stnaný nebyl. • Př ijı́má me hypoté zy: H . b a H • Zamı́tá me hypoté zu: H . a .

. c.

Hypotézy H . a−c : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by informace o a) ná roč nosti studia; b) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; c) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te využ ili vı́ce než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. • Př ijı́má me hypoté zu: H . c . • Zamı́tá me hypoté zy: H . a a H

. b.

Hypotézy H . a−c : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by informace o a) ná roč nosti studia; b) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; c) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te využ ily vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. • Př ijı́má me hypoté zy: H . a a H • Zamı́tá me hypoté zu: H . b .

9.5.2

. c.

Informace o možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních

Zá ci by př i své m rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejvı́ce využ ili informace o možnosti uplatnění absolventů jednotlivých oborů v zaměstnáních, př ič emž mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly. Př estož e se tento typ informace u rodič ů v prů mě rné m hodnocenı́ umı́stil až na druhé m mı́stě , v ná zorech ž áků a rodič ů na jeho využ itı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rovně ž nejsou rozdı́ly. Rozdı́ly nejsou ani mezi otci a matkami. Do ná zorů na potenciá lnı́ využ itı́ informacı́ o mož nosti uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch se dá le nepromı́tá ani zkuš enost rodič ů s nezamě stnanostı́ v rodině . Zjiš tě né


257

poznatky považ ujeme za př ı́znivé , neboť jak ž áci, tak rodič e si uvě domujı́ vý znam informacı́ o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Informace o mož nosti uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch jsou nezbytné pro zjiš tě nı́, která povolá nı́ lze po absolvová nı́ př ı́sluš né ho oboru vzdě lá nı́ vykoná vat, a tı́m pá dem i vý chozı́m poznatkem pro vyhledá nı́ a posouzenı́ dalš ı́ch typů informacı́ (např. o obsahu profesı́, pož adavcı́ch na jednotlivé profese, př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch, nezamě stnanosti absolventů apod.). Podle zjiš tě nı́ G. Dolež alové a J. Vojtě cha (2011) vı́ce než tř etina vyuč ený ch pracuje na pozicı́ch, které neodpovı́dajı́ jejich vzdě lá nı́ a kde nevyuž ıv́ ajı́ zı́skané vzdě lá nı́ a kvali ikaci. Absolventi maturitnı́ch oborů stř ednı́ch odborný ch š kol dosahujı́ ve srovná nı́ s vyuč ený mi sice niž šı́ch hodnot hrubé neshody, což je dá no tı́m, ž e jsou na vý kon své ho povolá nı́ př ipravová ni v š irš ı́ch pro ilacı́ch, tj. př ipravujı́ se na š irš ı́ š ká lu pracovnı́ho uplatně nı́, př esto jde stá le o pomě rně velký poč et (v prů mě ru 28 %). Celkově lze př epoklá dat, ž e racioná lnı́ zvá ž enı́ mož nostı́ uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch již př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na konci zá kladnı́ š koly umož nı́ redukovat zvyš ujı́cı́ se podı́l stř edoš kolá ků , kteř ı́ nezů stá vajı́ po absolvová nı́ š koly ve své m oboru (srov. Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008a; Kř ı́žová et al., 2008). Pož adované informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch z dostupný ch pedagogický ch dokumentů poskytujı́ pro ily absolventa, které obsahujı́ ú daje o odborný ch a osobnostnı́ch kvalitá ch absolventa a pracovnı́ch č innostech, pro ně ž je v prů bě hu studia př ipravová n. Pro il absolventa mj. zahrnuje popis uplatně nı́ absolventa v praxi, tedy vý čet typický ch pracovnı́ch č innostı́, pozic č i povolá nı́, pro které je na vý stupu ze š koly př ipraven. Podle J. Kaš parové et al. (2008) plnı́ pro ily absolventa informač nı́ funkci uvnitř i vně š kolské ho syté mu. To znamená jak na vstupu pro ž áky a jejich rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, tak na vý stupu pro zamě stnavatelskou oblast, volbu navazujı́cı́ho vzdě lá vá nı́ nebo zamě stná nı́. Pro ily absolventa jsou povinnou souč ástı́ š kolnı́ch vzdě lá vacı́ch programů a vě tš ina vzdě lá vacı́ch institucı́ je zveř ejň uje na svý ch o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch. Mož nosti uplatně nı́ absolventů v zamě stná nı́ch lze nalé zt také v rámcových vzdělávacích programech př ı́sluš né ho oboru vzdě lá nı́ v kapitole Uplatně nı́ absolventa. V tomto kurikulá rnı́m dokumentu jsou informace o uplatně nı́ absolventa uvá dě ny jak v obecné rovině pracovnı́ch č innostı́, které by absolvent mě l bý t schopen samostatně vykoná vat, tak v podobě konkré tnı́ch povolá nı́. Pro ilustraci uvedeme př ı́klady z rá mcový ch vzdě lá vacı́ch programů pro obor vzdě lá nı́ 29-53-H/01 Pekař (výuční list) a obor vzdě lá nı́ 18-20-M/01 Informač nı́ technologie (maturitní zkouška): – Absolvent oboru vzdě lá nı́ Pekař „bude př ipraven zejmé na zpracová vat zá kladnı́ suroviny, pomocné lá tky a př ı́sady pro vý robu pekař ský ch vý robků , ř ı́dit technologické procesy př i vý robě chleba a bě žné ho a jemné ho peč iva, obsluhovat a prová dě t zá kladnı́ ú drž bu technologické ho zař ı́zenı́, vykoná vat č innosti souvisejı́cı́ s prodejem pekař ský ch vý robků . Je schopen hodnotit kvalitu vstupnı́ch surovin, polotovarů i hotový ch vý robků dle norem. Absolvent se uplatnı́ př i vý konu povo-

258


lá nı́ pekař v pozici zamě stnance ve velký ch, stř edně velký ch i malý ch peká rná ch a obchodnı́ch zař ı́zenı́ch zabý vajı́cı́ch se prodejem pekař ský ch vý robků . Po nezbytné m zapracová nı́ je rovně ž př ipraven pro podnikatelskou č innost“ (Rá mcový vzdě lá vacı́ program . . ., 2007, s. 12). – Absolventi oboru vzdě lá nı́ Informační technologie se „s ohledem na př ı́sluš nou specializaci mohou uplatnit př edevš ı́m v oblastech: ná vrhů a realizace HW ř eš enı́ odpovı́dajı́cı́ch ú č elu nasazenı́; ú drž by prostř edků IT z hlediska HW; programová nı́ a vý voji už ivatelský ch, databá zový ch a webový ch ř eš enı́; instalaci a sprá vy aplikač nı́ho SW; instalacı́ a sprá vy OS; ná vrhů , realizace a administrace sı́tı́; kvali ikované ho prodeje prostř edků IT vč etně poradenstvı́; obecné i specializované podpory už ivatelů prostř edků IT. Mož ný mi uplatně nı́mi absolventů jsou technik IT, pracovnı́k už ivatelské podpory, programá tor, sprá vce aplikacı́, sprá vce operač nı́ch systé mů , sprá vce sı́tı́, obchodnı́k s prostř edky IT aj.“ (Rá mcový vzdě lá vacı́ program . . ., 2008, s. 12). Př estož e jsou informace o uplatně nı́ absolventů v zamě stná nı́ch obsaž eny v rá mcový ch vzdě lá vacı́ch programech jednotlivý ch oborů , doporuč ujeme doplnit je informacemi ze š kolnı́ho vzdě lá vacı́ho programu stř ednı́ š koly, na niž by si chtě l ž ák podat př ihlá š ku ke studiu, neboť jsou zde informace uvá dě ny vzhledem k trhu prá ce v regionu, mož nostem zamě stnatelnosti absolventů , struktuř e klı́čový ch partnerský ch podniků a jejich pož adavků na absolventy. Informace o uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch jsou dostupné na internetový ch strá nká ch Informačního systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce ISA (Informač nı́ systé m . . ., 2013) a Střední školy.cz (Stř ednı́ š koly . . ., 2002).

9.5.3

Informace o obsahu studia

Informace o obsahu studia se u rodič ů umı́stily na prvnı́m a u ž áků na druhé m mı́stě . Chlapci a dı́vky by tento typ informacı́ využ ili př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ve stejné mı́ře. V prů mě rné m hodnocenı́ by informace o obsahu studia č astě ji využ ili rodič e než ž áci, př ič emž v odpově dı́ch obou skupin respondentů jsou statisticky vý znamné rozdı́ly. Srovná nı́m odpově dı́ otců a matek jsme dá le zjistili, ž e matky by informace o obsahu studia př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te využ ily vı́ce než otcové . Pokud bychom mě li podrobně ji speci ikovat kategorii obsah studia, jde o informace o kurikulárním rámci, tj. vý ukový ch cı́lech a obsahu vzdě lá vá nı́, resp. o uč ivu vš eobecné ho a odborné ho vzdě lá vá nı́ pro jednotlivé obory vzdě lá nı́. Pro ž áky je podstatná zejmé na skladba studijnı́ch př edmě tů , neboť je kategorizujı́ na oblı́bené a neoblı́bené , př ı́padně na ty, v nichž jsou ú spě šnı́, č i neú spě šnı́ (srov. Dů vody nezá jmu ž áků . . ., 2010; Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b; Smetá č ková et al., 2005). Skuteč nost, ž e si ž áci a rodič e uvě domujı́ nezanedbatelný vý znam informacı́ o obsahu studia pro rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, hodnotı́me př ı́znivě . Komparacı́ informacı́ o obsahu studia s reá lný mi př edpoklady ž áka mů ž e bý t eliminová no riziko vyplý vajı́cı́ z mož né ho podceně nı́ nebo př eceně nı́ studijnı́ch mož nostı́, a to jak ze strany samotné ho ž áka, tak i rodič ů v ná vaznosti na jejich př ı́liš


259

vysoké , nebo naopak nı́zké vzdě lanostnı́ aspirace. U prvnı́ skupiny ž áků je rizikem nedostateč né využ itı́ osobnı́ho potenciá lu. Zá važ ně jš ı́ jsou dů sledky pro ž áky, kteř ı́ si zvolı́ př ı́liš ná roč nou stř ednı́ š kolu nebo obor vzdě lá nı́, což mů ž e vé st k nezvlá dnutı́ uč iva a š kolnı́ch pož adavků a vyú stit v př estup na jinou mé ně ná roč nou š kolu nebo obor vzdě lá nı́, př ı́padně k př edč asné mu odchodu ze vzdě lá vá nı́ (srov. Trhlı́ková & Eliá š ková , 2009). Na individuá lnı́ ú rovni je podle J. Trhlı́kové (2012) dalš ı́m rizikový m faktorem př edč asné ho odchodu ze vzdě lá vá nı́ chybná volba stř ednı́ š koly nebo oboru vzdě lá nı́, tedy situace, kdy ž ák ztratı́ o obor zá jem. Vý znam zá jmů potvrzuje A. Mezera (2008), podle ně hož majı́ zá jmy prokazatelný vliv na spokojenost č lově ka ve š kole a š kolnı́ ú spě šnost. Aby byla zvolená vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ha v souladu se zá jmový m zamě řenı́m č lově ka, musı́ rozhodujı́cı́ se jedinec nejenom poznat strukturu, hloubku a trvalost svý ch zá jmů , ale také obsah zvolené ho studia a posoudit, do jaké mı́ry jsou obě komponenty ve vzá jemné m souladu. Z uvedený ch argumentů je zř ejmé , ž e pro racioná lnı́ rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze majı́ informace o obsahu studia své nezastupitelné mı́sto. Soubor vš ech povinný ch, povinně volitelný ch a nepovinný ch vyuč ovacı́ch př edmě tů v dané m oboru vzdě lá nı́, jejich tý dennı́ č asovou dotaci a zař azenı́ v jednotlivý ch roč nı́cı́ch studia vymezuje stř ednı́ š kola v učebním plánu. Nedı́lnou souč ástı́ uč ebnı́ho plá nu jsou i dalš ı́ aktivity š koly př edstavujı́cı́ zá vaznou souč ást vzdě lá vá nı́ (např. sportovnı́ vý cvikové a jiné kurzy, exkurze, projektové tý dny, odborné praxe). Didaktický projekt vzdě lá vá nı́ v jednotlivý ch vyuč ovacı́ch př edmě tech je vymezen v učebních osnovách. Uč ebnı́ osnovy stanovujı́ cı́l vyuč ovacı́ho př edmě tu, vymezujı́ rozsah uč iva, jeho č leně nı́ do tematický ch celků , naznač ujı́ zá kladnı́ metody a formy vý uky (Vališ ová & Kası́ková , 2007). Oba koncepč nı́ dokumenty jsou souč ástı́ školního vzdělávacího programu, na jehož zá kladě stř ednı́ š kola realizuje vzdě lá vá nı́ v dané m oboru vzdě lá nı́. Obsah vzdě lá vá nı́ a jeho rá mcové rozvrž enı́ lze nalé zt v Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce ISA (Informač nı́ systé m . . ., 2013).

9.5.4

Informace o šancích uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení

Analý zy č eské ho vzdě lá vacı́ho systé mu ukazujı́ na existenci diskrepancı́ mezi poptá vkovou a nabı́dkovou stranou vyš šı́ho sekundá rnı́ho vzdě lá vá nı́ (srov. Mü nich & Mysliveč ek, 2006; Matě jů , 2006; Basl, 2006). Na š koly s vysokou poptá vkou tudı́ž nemohou bý t př ijati vš ichni uchazeč i o studium. Formá lnı́m ná strojem vzdě lá vacı́ch institucı́ k selekci ž áků stá le zů stá vá př ijı́macı́ ř ı́zenı́, o jehož podobě a podmı́nká ch je vedena odborná i veř ejná diskuze. R. Boudon (2001 in Keller & Tvrdý, 2008) vnı́má vzdě lá vacı́ systé m jako trh a chová nı́ uchazeč ů o vzdě lá vá nı́ př irovná vá ke konzumentovi. Kaž dá vzdě lá vacı́ instituce nabı́zı́ urč itý poč et volný ch mı́st, po který ch je ze strany ž áků rů zně velká poptá vka. Zá ci se snaž ı́, stejně jako ekonomové , odhadnout vlastnı́ š ance na př ijetı́, popř ı́padě rizika nepř ijetı́ spojená s volbou konkré tnı́ stř ednı́ š koly. Podle P. Matě jů (2006) skuteč nost, ž e poptá vka po kvalitnı́m vzdě lá nı́ př evyš uje nabı́dku vzdě lá vacı́ch př ı́lež itostı́, nutně pů sobı́ na rozhodová nı́ ž áků , pokud jde o volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Cı́m vě tš ı́ je poptá vka ve srovná nı́

260


s nabı́dkou vzdě lá vacı́ch př ı́lež itostı́, tı́m vý razně ji se ž áci v rá mci minimalizace rizik z neú spě chu orientujı́ na dosaž enı́ dosaž itelné ho. Zá ci a rodič e k tomuto rozhodová nı́ potř ebujı́ informace o šancích uspět na zvolené střední škole v přijímacím řízení. Tento typ informacı́ se u obou subjektů v prů mě rné m hodnocenı́ umı́stil na tř etı́m mı́stě , př ič emž v potenciá lnı́ mı́ře jeho využ itı́ nejsou mezi ž áky a rodič i rozdı́ly. U ž áků jsme zjistili, ž e informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ by vı́ce využ ily dı́vky než chlapci, což mů ž e bý t dá no jak jejich vyš šı́mi vzdě lanostnı́mi aspiracemi, a tı́m pá dem ná roč ně jš ı́mi vzdě lá vacı́mi volbami (Katrň á k, 2006; Straková et al., 2002), tak snahou eliminovat nepř ı́jemné emoce spojené s neú spě chem (Macek, 2003; Rutter, 1997). Rozdı́ly mezi otci a matkami nebyly zjiš tě ny. Neproká zalo se také , ž e by otcové a matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te využ ili vı́ce než rodič e s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Souč asný systé m př ijı́má nı́ do stř ednı́ch š kol v Ceské republice vyž aduje detailně jš ı́ popis. S ú č innostı́ od 1. ledna 2012 si mohou uchazeč i o studium na zá kladě zá kona č . 472/2011 Sb., který m se mě nı́ š kolský zá kon pro prvnı́ kolo př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ do dennı́ formy vzdě lá vá nı́, podat dvě př ihlá š ky. Okruh krité riı́ př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ je stanoven taxativnı́m způ sobem v § 60 odst. 13 zá kona č . 561/2004 Sb. (š kolský zá kon). Reditel š koly nesmı́ zohlednit jiné skuteč nosti než zde uvedené . Krité ria př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ musı́ podle uvedené ho legislativnı́ho dokumentu zahrnovat tyto skuteč nosti: – – – –

hodnocenı́ na vysvě dč enı́ch z př edchozı́ho vzdě lá vá nı́; vý sledky hodnocenı́ dosaž ené př i talentové zkouš ce, je-li stanovena; vý sledky hodnocenı́ dosaž ené př i př ijı́macı́ zkouš ce, je-li stanovena; dalš ı́ skuteč nosti, které osvě dč ujı́ vhodné schopnosti, vě domosti a zá jmy uchazeč e.

Př ijı́macı́ zkouš ky jsou obvykle koná ny na vzdě lá vacı́ch institucı́ch nebo oborech vzdě lá nı́ s diskrepancı́ mezi nabı́dkou a poptá vkou, tj. tam, kde poč et uchazeč ů př evyš uje plá novanou kapacitu. Př ijı́macı́ zkouš ky musı́ obvykle sklá dat uchazeč i o studium na stá tnı́ch gymná ziı́ch a vybraný ch oborech vzdě lá nı́ stř ednı́ch odborný ch š kol. Hlavnı́m mechanismem vý bě ru jsou př ijı́macı́ testy sestavené př ı́sluš nou stř ednı́ š kolou nebo externı́ organizacı́, slož ené obvykle z č eské ho jazyka a matematiky, v ně který ch př ı́padech doplně né o test obecný ch studijnı́ch př edpokladů nebo vš eobecné ho př ehledu. Př ijı́macı́ testy př edstavujı́ pouze jedno z hodnocený ch krité riı́ př ijı́macı́ho ř ı́zenı́. Poř adı́ uchazeč ů vytvá ř ejı́ š koly na zá kladě bodové ho ohodnocenı́, které kromě př ijı́macı́ch testů zohledň uje prů mě rný prospě ch uchazeč e na zá kladnı́ š kole, ú č ast a vý sledky v př edmě tový ch olympiá dá ch, vě domostnı́ch, sportovnı́ch č i umě lecký ch soutě žı́ch apod. Na stř ednı́ch odborný ch š kolá ch s umě lecký m zamě řenı́m musı́ uchazeč i o studium vykonat talentové zkouš ky. V ně který ch př ı́padech vš eobecně i odborně zamě řené stř ednı́ š koly uplatň ujı́ kombinované podmı́nky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́, kdy je č ást uchazeč ů o studium př ijata na zá kladě vý borné ho š kolnı́ho prospě chu bez nutnosti vykonat př ijı́macı́ zkouš ky, a zbytek uchazeč ů musı́ absolvovat př ijı́macı́ zkouš ky. Vzhledem k rostoucı́ konkurenci stř ednı́ch š kol, dané


261

mj. populač nı́m poklesem, se na stř ednı́ch odborný ch š kolá ch a stř ednı́ch odborný ch uč iliš tı́ch př ijı́macı́ zkouš ky ve vě tš ině př ı́padů nekonajı́ a uchazeč i jsou př ijı́má ni na zá kladě poř adı́ sestavené ho podle prů mě rné ho prospě chu č i jeho bodové ho ekvivalentu, popř ı́padě v kombinaci s vý še uvedený mi doplň ujı́cı́mi krité rii. Ve vý jimeč ný ch př ı́padech př ijı́macı́ ř ı́zenı́ na stř ednı́ odbornou š kolu zahrnuje ú stnı́ pohovor, v ně mž je zjiš ťová na ž ákova motivace ke studiu. (Hlaďo, 2011f) Podmı́nky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ jsou vý znamný m faktorem, který má vliv na poč áteč nı́ vý bě r typů stř ednı́ch š kol a oborů vzdě lá nı́ a jsou rovně ž krité riem selekce konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́. V ohniskový ch skupiná ch jsme zjistili, ž e př ijı́macı́ ř ı́zenı́ do stř ednı́ch š kol př edstavuje pro ž áky stres. Ten je zapř ı́čině n nedostatkem informacı́ o př ijı́macı́m ř ı́zenı́, strachem z konkurence ostatnı́ch ž áků a pochybnostmi rozhodujı́cı́ho se jedince, ž e v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ se svý mi dosavadnı́mi š kolnı́mi vý kony neuspě je (srov. Hlaďo, 2009a). Rozš ı́řenou strategiı́ ž áků , ať již př i rozhodová nı́ na ú rovni typu stř ednı́ š koly, oboru vzdě lá nı́, nebo konkré tnı́ vzdě lá vacı́ instituce, je volba stř ednı́ š koly, která př ijı́macı́ zkouš ky nepoř ádá a uchazeč e př ijı́má na zá kladě prů mě rné ho prospě chu, popř ı́padě jiný ch mě řı́tek. Volba stř ednı́ š koly, kam jsou uchazeč i př ijı́má ni na zá kladě prů mě rné ho prospě chu, se rovně ž jevı́ jako problematická . Pož adavky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ dané prů mě rný m prospě chem př edstavujı́ pro uchazeč e limitujı́cı́ faktor. Zá ci a rodič e majı́ již v době př ed podá vá nı́m př ihlá š ek př edbě žné informace o pož adavcı́ch na prů mě rný prospě ch, které musı́ uchazeč splnit, aby mě l š anci bý t na preferovanou stř ednı́ š kolu př ijat. Pokud uchazeč stanovený ch pož adavků nedosahuje, dopř edu vı́, ž e podat si př ihlá š ku na tuto vzdě lá vacı́ instituci př edstavuje znač né riziko a vysokou pravdě podobnost neú spě chu př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́. Vzhledem k tomu, ž e poř adı́ uchazeč ů š koly sestavujı́ vý luč ně podle uvedené ho krité ria, ž áci nemajı́ alternativnı́ mož nost proká zat své př edpoklady nebo motivaci ke studiu. Podmı́nky a podoba př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ se odliš ujı́ nejenom mezi jednotlivý mi stř ednı́mi š kolami, ale i mezi obory vzdě lá nı́ v rá mci jedné vzdě lá vacı́ instituce, což znesnadň uje rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Zá ci a rodič e by nemě li posuzovat pouze podmı́nky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́. Zhodnotit by mě li také , zdali u zvaž ované stř ednı́ š koly nebo oboru vzdě lá nı́ bý vá , č i nebý vá př evis poptá vky nad nabı́dkou, z ně hož by byli schopni př i souč asné m zvá ž enı́ vlastnı́ch př edpokladů pro studium lé pe odhadnout pravdě podobnou mı́ru ú spě šnosti v př ijı́macı́m ř ı́zenı́. Mı́ru selektivity lze zjistit porovná nı́m poč tu ž áků př ihlá š ený ch a př ijatý ch na danou vzdě lá vacı́ instituci (resp. obor vzdě lá nı́) v př edchozı́ch letech. Ke zhodnocenı́ mı́ry rizika nepř ijetı́ doporuč ujeme ž áků m a rodič ům zı́skat maximum informacı́ o obou parametrech. Informace o podmı́nká ch př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ pro jednotlivé obory vzdě lá nı́ a př edpoklá dané m poč tu př ijı́maný ch uchazeč ů zveř ejň ujı́ vzdě lá vacı́ instituce na svý ch internetový ch strá nká ch obvykle na zač átku š kolnı́ho roku, ve které m se př ijı́macı́ ř ı́zenı́ koná (srov. Hlaďo, 2009a). Informace, zda se v rá mci př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ bude konat př ijı́macı́ zkouš ka, o termı́nech jejı́ho př ı́padné ho koná nı́, krité riı́ch a př edpoklá dané m poč tu př ijı́maný ch uchazeč ů je ř editel stř ednı́ š koly povinen zveř ejnit na veř ejně př ı́stupné m mı́stě ve š kole a způ sobem umož ňujı́cı́m dá lkový př ı́stup nejpozdě ji do konce ledna, resp. do konce ř ı́jna u oborů vzdě lá nı́ s talentovou zkouš kou. Pož adované informace je mož né vyhledat

262


v ně který ch databá zı́ch stř ednı́ch š kol. Informace o poč tu př ihlá š ený ch a př ijatý ch uchazeč ů na vš ech stř ednı́ch š kolá ch v př edchozı́m š kolnı́m roce, otevı́raný ch oborech vzdě lá nı́ a př edpoklá dané m poč tu př ijı́maný ch ž áků ke studiu a také podrobné podmı́nky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́ (o ú stnı́ zkouš ce, pı́semné zkouš ce, jiný ch krité riı́ch př ijı́má nı́ a pož adované m prospě chu, př i které m má uchazeč ješ tě š anci na př ijetı́ aj.) lze nalé zt např. v Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (Informač nı́ systé m . . ., 2013). Ná roč nost př ijı́macı́ch zkouš ek je mož né hodnotit na zá kladě posouzenı́ obtı́žnosti př ijı́macı́ch testů z př edchozı́ch let, které š koly nebo expertnı́ instituce obvykle zveř ejň ujı́.

9.5.5

Informace o náročnosti studia

U ž áků se na zá kladě prů mě rné ho hodnocenı́ informace o ná roč nosti studia umı́stily na č tvrté m mı́stě . Odpově di chlapců a dı́vek vztahujı́cı́ se k využ itı́ tohoto typu informacı́ se neliš ı́. Jak chlapci, tak dı́vky považ ujı́ tento typ informacı́ pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze za vý znamný. U rodič ů se informace o ná roč nosti studia společ ně s informacemi o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́ umı́stily na tř etı́m mı́stě . Proká zalo se, ž e rodič e by př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze uvı́tali informace o ná roč nosti studia ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci. Rozdı́ly mezi ž áky a rodič i mohou bý t dá ny tı́m, ž e rodič e př ihlı́žejı́ nejenom k tomu, aby ž áka zvolená stř ednı́ š kola bavila, ale také aby byla př imě řená jeho př edpokladů m. Z tohoto dů vodu se rodič e snaž ı́ anticipovat budoucı́ rizika (Hlaďo, 2009a). Rozdı́ly jsme zjistili také mezi otci a matkami. Neproká zalo se vš ak, ž e by matky využ ily informace o ná roč nosti studia př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce než otcové . Dů lež itý m poznatkem je, ž e matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by informace o ná roč nosti studia využ ily vı́ce než matky, které dosá hly niž šı́ho vzdě lá nı́. Hodnocenı́ náročnosti studia je př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vý znamný m krité riem (srov. Trhlı́ková , Vojtě ch, & Ulovcová , 2008b). Tento typ informacı́ umož ňuje zhodnocenı́ př edpokladů ž áka vzhledem k pož adavků m zvaž ovaný ch stř ednı́ch š kol a oborů vzdě lá nı́. Pro tento typ informacı́ lze uvé st stejné informač nı́ zdroje a argumenty, které byly podrobně ji diskutová ny v Kapitole 9.5.3 – Informace o obsahu studia. Kromě kurikulá rnı́ch dokumentů existuje jen má lo mož nostı́, jak ná roč nost studia posoudit. V Ceské republice neexistujı́ š etř enı́, která by př iná š ela empirické poznatky o ná roč nosti studia. Zá ci a rodič e mohou vychá zet ze subjektivnı́ch informacı́, které jim poskytnou osoby ze sociá lnı́ho okolı́, nebo z poč tu ž áků , kteř ı́ danou stř ednı́ š kolu č i obor vzdě lá nı́ př edepsaný m způ sobem nedokonč ı́. Tyto informace vš ak nejsou pro zhodnocenı́ ná roč nosti studia spolehlivé . Informace zı́skané ze sociá lnı́ho okolı́ ž áka jsou kontextuá lně vá zá ny, a nelze je tedy generalizovat. Mortalita studentů také nenı́ vhodný m ukazatelem, neboť př edč asné odchody ze vzdě lá vá nı́ mohou bý t zapř ı́čině ny celou ř adou faktorů . Podle J. Trhlı́kové (2012) to na individuá lnı́ ú rovni jsou problé my se zvlá dá nı́m š kolnı́ch pož adavků , poruchy chová nı́ nebo uč enı́, problé my se sebehodnocenı́m aj. Př edč asné odchody ze vzdě lá vá nı́ jsou blı́zce svá zá ny rovně ž s rodinou (ná silı́ v rodině , alkoholismus nebo drogová zá vislost rodič ů, dů vě ra v rodině , ú roveň vzdě lá nı́ rodič ů, inanč nı́ zdroje,


263

nezamě stnanost rodič ů), š kolou (klima š koly, klima tř ı́dy, š kolnı́ ká zeň , ú č ast ž áků na š kolnı́m plá nová nı́) a komunitou (dostupnost mimoš kolnı́ podpory, loká lnı́ situace, infrastruktura, lokalita). Zá ci a rodič e př i posuzová nı́ př edpokladů ž áka pro zvlá dá nı́ ná roků studia př iklá dajı́ vysokou vypovı́dacı́ hodnotu š kolnı́ klasi ikaci (Hlaďo, 2009a). Zde je nutné upozornit na skuteč nost, ž e klasi ikace odrá ž ı́ spı́še vš eobecné rozumové schopnosti a vý kony v jednotlivý ch vyuč ovacı́ch př edmě tech než kompetence pro urč itý typ stř ednı́ š koly nebo obor vzdě lá nı́. Zá ci a rodič e si neuvě domujı́, ž e hodnocenı́ uč itelů je spı́še orientač nı́m ukazatelem, poně vadž zná mková nı́ ž áků nemá na vš ech zá kladnı́ch š kolá ch jednotná pravidla a č asto se př izpů sobuje ú rovni tř ı́dy. Skolnı́ klasi ikace podle I. Smı́dové , K. Janouš kové a T. Katrň á ka (2008) zahrnuje i jiná hlediska než samotné schopnosti ž áků . Mů ž e zohledň ovat aspekty chová nı́, pracovitosti, ú pravy vý stupů apod. V klasi ikaci se mů ž e projevovat i genderové hledisko. J. Straková et al. (2002) na datech PISA 2000 proká zala, ž e dı́vky dosahujı́ lepš ı́ klasi ikace než chlapci ve vš ech oblastech, tedy i v tě ch, kde jsou u nich namě řeny niž šı́ znalosti č i dovednosti.

9.5.6

Informace o obsahu profesí (povolání)

Jak bylo uvedeno v ú vodu kapitoly, proces volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př edstavuje hledá nı́ souladu mezi atributy č lově ka, atributy svě ta prá ce a sfé ry vzdě lá vá nı́, tj. sladě nı́ individuá lnı́ch zá jmů a mož nostı́ se společ enský mi potř ebami, obsahem a pož adavky povolá nı́. Pro racioná lnı́ rozhodová nı́ jsou zá sadnı́ informace o obsahu profesí (Savickas, 1999; Super & Overstreet, 1960), což si oba zkoumanı́ akté ři rozhodovacı́ho procesu uvě domujı́. Na druhou stranu vý zkumné š etř enı́ M. Wantrubové a K. Vozá rové (2013) upozornilo na skuteč nost, ž e vı́ce než tř etina slovenský ch ž áků 9. roč nı́ků zá kladnı́ch š kol nezná obsahovou ná plň jednotlivý ch povolá nı́ a př edpoklady k jejich vý konu, což mů ž e bý t dů vodem, proč by naš i respondenti př i své m rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze uvı́tali informace o obsahu profesı́ (povolá nı́). V př ı́padě ž áků se umı́stil tento typ informacı́ na pá té m mı́stě , př ič emž jsme zjistili, ž e informace o obsahu profesı́ (povolá nı́) by vı́ce využ ily dı́vky, což je pravdě podobně dá no jejich komplexně jš ı́m a konkré tně jš ı́m uvaž ová nı́m o profesnı́ budoucnosti a rozhodová nı́m na zá kladě zá jmové ho zamě řenı́ (Mazá č ová , 2007). Rodič e by tyto informace v prů mě rné m hodnocenı́ využ ili vı́ce než ž áci. Rozdı́l v odpově dı́ch obou skupin respondentů vš ak nebyl statisticky prů kazný. Př estož e byly v odpově dı́ch otců a matek rozdı́ly, neproká zalo se, ž e by matky informace o obsahu profesı́ využ ily vı́ce než otcové . Informace o obsahu profesı́ jsou vý znamné zejmé na pro ž áky smě řujı́cı́ do stř ednı́ch odborný ch uč iliš ť, která př ipravujı́ pro vý kon konkré tnı́ profese, ale i do stř ednı́ch odborný ch š kol, jež ke konkré tnı́ profesi postupně orientujı́. Mezi atributy charakterizujı́cı́ obsah profesı́ (povolá nı́) patř ı́ pracovnı́ č innosti, pracovnı́ prostř edky, pracovnı́ objekty a pracovnı́ prostř edı́ (Strá dal, 2001): – Druh pracovní činnosti odpovı́dá na otá zku, jak vypadá zá kladnı́ charakter prá ce. Ten je jednı́m z nejdů lež itě jš ı́ch atributů povolá nı́ a mě l by bý t v souladu s vlastnostmi a schopnostmi č lově ka. Rů znı́ lidé se hodı́ pro rů zné druhy profesı́.

264


Kaž dý č lově k by se mě l snaž it poznat, jaký druh pracovnı́ č innosti je pro ně j ten nejvhodně jš ı́, a z toho př i vý bě ru povolá nı́ vychá zet. – Druh pracovních prostředků vypovı́dá o tom, s č ı́m je prá ce vykoná vá na, pomocı́ č eho se prová dı́, tj. co č lově k př i své prá ci použ ıv́ á a musı́ umě t dokonale ovlá dat. Nezbytnost použ ıv́ at př i prá ci urč ité druhy pracovnı́ch prostř edků klade ná roky na fyzickou zdatnost, zdravotnı́ stav a rů zné schopnosti a dovednosti č lově ka. – Druh pracovních objektů – př edmě tů a cı́lů prá ce – dá vá vý pově ď o tom, co se v prá ci produkuje, opravuje, zpracová vá , co se navrhuje, projektuje, konstruuje, co se oš etř uje. Objekt, př edmě t, cı́l prá ce je to, o co č lově k v prá ci usiluje, k č emu smě řuje, co je vý sledkem jeho prá ce. Musı́ o tom mı́t potř ebné znalosti. Proto by to mě lo bý t ně co, o co má zá jem, co poutá jeho pozornost. – Druh pracovního prostředí podá vá zprá vu o tom, kde a za jaký ch podmı́nek je prá ce prová dě na. Pracovnı́ prostř edı́ ovlivň uje globá lnı́ spokojenost č lově ka v konkré tnı́m zamě stná nı́. Př ı́znivé pracovnı́ klima pů sobı́ stimulač ně , negativnı́ jevy, např. ve formě zvý šené hluč nosti, praš nosti, extré mnı́ch tepelný ch podmı́nek atd., naopak inhibič ně . Nepř ı́znivé pracovnı́ prostř edı́ mů ž e u pracovnı́ka zanechat i trvalé než ádoucı́ zdravotnı́ ná sledky. Př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je už iteč né zı́skat vyč erpá vajı́cı́ informace o atributech charakterizujı́cı́ch obsah profesı́. Jednı́m z nejvý znamně jš ı́ch informač nı́ch zdrojů o obsahu profesı́ je Národní soustava povolání, která prostř ednictvı́m tzv. sektorový ch rad monitoruje a eviduje pož adavky na vý kon jednotlivý ch povolá nı́ na trhu prá ce. Vý stupem jejich č innosti je katalog povolá nı́ s aktuá lnı́mi informacemi o povolá nı́ch na č eské m trhu prá ce – o jejich ná plni, potř ebný ch znalostech a dovednostech pro vý kon povolá nı́, mzdá ch, volný ch mı́stech aj. Souč ástı́ Ná rodnı́ soustavy povolá nı́ jsou podrobné informace o tom, jaké musı́ mı́t absolvent mě kké kompetence, obecné dovednosti, odborné znalosti a dovednosti, aby mohl vykoná vat př ı́sluš né povolá nı́. Katalog Ná rodnı́ soustavy povolá nı́ je dostupný z Integrované ho systé mu typový ch pozic (Integrovaný systé m . . ., 2001). Vhodný mi informač nı́mi zdroji pro samostatnou prá ci ž áků , v nichž lze nalé zt informace s atributy povolá nı́, jsou Průvodce světem povolání (Prů vodce svě tem . . ., 1997) a Informačním systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (Informač nı́ systé m . . ., 2013). Vyjdeme-li z poznatků zahranič nı́ch vý zkumů , pak by seznamová nı́ s atributy povolá nı́ mě lo bý t zař azeno do kurikula jak prvnı́ho, tak druhé ho stupně zá kladnı́ch š kol. R. Walls (2000) u americký ch ž áků tř etı́ch, š estý ch, devá tý ch a dvaná ctý ch roč nı́ků (n = 189) zjistil, ž e na konci š esté ho roč nı́ku majı́ ž áci znalosti o době př ı́pravy na vý kon povolá nı́, která chtě jı́ vykoná vat po ukonč enı́ poč áteč nı́ho vzdě lá vá nı́. Dalš ı́ znalosti o povolá nı́ch, jako jsou pož adavky na vzdě lá nı́, fyzické a psychické př edpoklady, informace o trhu prá ce, př ı́jmech, prestiž i profesı́, vykazujı́ nejvě tš ı́ vý voj od 3. do 9. roč nı́ku, kdež to v pozdě jš ı́m obdobı́ dochá zı́ ke stagnaci.


9.5.7

265

Další poznatky o informacích významných pro rozhodování žáků a rodičů

Pokud se na zı́skané vý sledky podı́vá me z genderové ho pohledu, pak je patrné , ž e u vě tš iny typů informacı́ vyjadř ovaly jejich vyš šı́ potř ebu dı́vky. Proká zalo se, ž e dı́vky by vı́ce než chlapci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ily informace o š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́, o obsahu profesı́, ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole, spokojenosti absolventů v zamě stná nı́, pož adavcı́ch na jednotlivé profese, dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor, poplatcı́ch za studium, mož nosti studia v zahranič ı́ a spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru. Rozdı́l mezi dı́vkami a chlapci lze pochopit v kontextu poznatků vý zkumu A. Hirschiho a D. Lä geho (2007), kteř ı́ u š vý carský ch ž áků ve vě ku 12–16 let (n = ) zjistili, ž e dı́vky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zvaž ujı́ v prů mě ru vı́ce mož nostı́ než chlapci. Z tohoto dů vodu potř ebujı́ ke své mu rozhodnutı́ dostatek relevantnı́ch informacı́. Vý razně jš ı́ rozdı́ly byly mezi dı́vkami a chlapci dá le v pož adavcı́ch na informace o ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoký ch š kolá ch a o mož nostech studia v zahranič ı́. Jak bylo uvedeno, mož nou př ı́činu lze spatř ovat ve vyš šı́ch vzdě lanostnı́ch aspiracı́ch dı́vek (Katrň á k, 2006; srov. Kapitola 2.7 – Vzdě lanostnı́ aspirace ž áků a rodič ů), které se manifestujı́ v preferenci vš eobecné ho vzdě lá vá nı́ na gymná ziı́ch (Statistická roč enka . . ., 2012). Poně vadž pro č ást dı́vek př edstavuje stř edoš kolské vzdě lá vá nı́ př ı́pravu ke studiu na vysoké š kole, je logické , ž e se zajı́majı́ o to, jak kvalitně je zvolená stř ednı́ š kola na př echod do terciá rnı́ho vzdě lá vá nı́ př ipravı́. Vyš šı́ karié rová zralost vede dı́vky k tomu, ž e ke své mu rozhodová nı́ potř ebujı́ i informace o skuteč nostech, které by mohly mı́t vliv na jejich vzdě lá vacı́ č i profesnı́ drá hu v budoucnu. Oproti dı́vká m projevili chlapci vě tš ı́ zá jem o informace dvojı́ho druhu (tento rozdı́l vš ak nenı́ statisticky vý znamný ). Jsou jimi př ı́jmy v jednotlivý ch povolá nı́ch a potř eby zamě stnavatelů . U chlapců je vyš šı́ potř eba informacı́ o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch pravdě podobně zapř ı́čině na tradič nı́m genderový m ř ádem, v ně mž je muž považ ová n za ž ivitele rodiny (Mař ı́ková , 1999), a skuteč nostı́, ž e chlapci př i vý bě ru povolá nı́ př ihlı́žejı́ k platové mu ohodnocenı́ a ř ı́dı́ se inanč nı́ strá nkou č astě ji než dı́vky (Smetá č ková , 2010; Mazá č ová , 2007; Eccles, 2007). Naproti tomu dı́vky kladou vě tš ı́ dů raz na povolá nı́, která jim umož nı́ skloubit profesnı́ a rodinný ž ivot (Frome et al., 2006), a proto radě ji volı́ mé ně prestiž nı́ povolá nı́ s niž šı́m platem (Shapka, Domene, & Keating, 2006). Odhlé dneme-li od genderový ch rozdı́lů , vý še př ı́jmů je př i rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vý znamný m faktorem (Vrchovská , 2005). To mů ž e bý t způ sobeno tı́m, ž e se ž áci již v rodině uč ı́, ž e penı́ze jsou primá rnı́m dů vodem, proč dospě lı́ pracujı́ (Galinsky, 2000). Obdobná situace byla zjiš tě na u rodič ů. Z prů mě rné ho hodnocenı́ využ itı́ informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vyplý vá , ž e té mě ř vš echny typy informacı́ by využ ily vı́ce matky. Rozdı́ly jsou ve prospě ch matek statisticky vý znamné u informacı́ o obsahu studia, ná roč nosti studia, š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́, poplatcı́ch za studium, dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor, spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem, obsahu profesı́ (povolá nı́), ú spě š-

266


nosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoký ch š kolá ch, spokojenosti absolventů v zamě stná nı́ a potř ebá ch zamě stnavatelů . Potvrzuje se tak centrá lnı́ role matek, které nesou hlavnı́ zodpově dnost za shromaž ďová nı́ informacı́ k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (Reay & Ball, 1998). Otcové by ve srovná nı́ s matkami př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te v prů mě ru využ ili vı́ce pouze informacı́ o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch. Rozdı́ly v odpově dı́ch otců a matek ale nejsou statisticky vý znamné . Dů raz otců na informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch je pravdě podobně dá n stereotypy v rozdě lenı́ ž enský ch a muž ský ch rolı́ v domá cnosti. Ceš tı́ otcové rodinu stá le př edevš ı́m zabezpeč ujı́ inanč ně a podle jejich ná zoru chodı́ do prá ce př edevš ı́m vydě lá vat penı́ze (Friedleanderová et al., 2010). Dı́ky ú rovni karié rové zralosti ž áků zá kladnı́ch š kol je pochopitelné , ž e rodič e vnı́majı́ vě tš inu typů informacı́ pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jako potř ebně jš ı́. Zá ci by př i své m rozhodová nı́ využ ili vı́ce než rodič e pouze informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch. J. Trhlı́ková , J. Vojtě ch a H. Ulovcová (2008b) zjistili, ž e inanč nı́ ohodnocenı́ profese př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zvaž ujı́ asi tř i č tvrtiny ž áků . Tento poznatek vysvě tlujı́ sociologické vý zkumy zamě ř ené na hodnotovou orientaci, které podle J. Kellera (2004) ukazujı́ mladou č eskou generaci jako př evá ž ně individualisticky až egoisticky orientovanou, pragmaticky upř ednostň ujı́cı́ svoji karié ru, př ı́jem a majetek př ed hodnotami sociá lnı́ solidarity, obč anské angaž ovanosti a př ed ohledy na př ı́rodu. Jak tento sociolog sá m př ipomı́ná , hovoř it o mladé generaci jako celku je stá le obtı́žně jš ı́ a rizikově jš ı́, neboť u nı́ dochá zı́ k vnitř nı́ diferenciaci. Proto nelze uvedené poznatky generalizovat. Se změ nami ve struktuř e zamě stnanosti je pro rozhodová nı́ ž áků dů lež itá informovanost o trhu prá ce (srov. Wantrubová & Vozá rová , 2013). V č eské m prostř edı́ jsou informace o uplatně nı́ absolventů stř ednı́ch š kol na trhu prá ce, jejich nezamě stnanosti, o tom, zdali pracujı́ ve své m oboru, co je vede ke zvyš ová nı́ kvali ikace, jak jsou ú spě šnı́ v terciá rnı́m vzdě lá vá nı́, jaké ná roky kladou zamě stnavatelé na absolventy š kol, jaké změ ny ve vý uce by mohly zlepš it jejich postavenı́ aj., obsaž eny v č etný ch studiı́ch Ná rodnı́ho ú stavu pro vzdě lá vá nı́ (Publikace . . ., 2011). Problematická je srozumitelnost tě chto publikacı́ pro populaci ž áků zá kladnı́ch š kol a mnohdy i pro jejich rodič e. Svý m odborný m charakterem jsou urč eny spı́še pro pedagogické pracovnı́ky a karié rové poradce, kteř ı́ by mě li ž áky s nejvý znamně jš ı́mi poznatky sezná mit ve vyuč ová nı́ tematické ho okruhu Svě t prá ce, př ı́padně př i skupinové m nebo individuá lnı́m karié rové m poradenstvı́. Zá vě rem lze konstatovat, ž e racioná lnı́ rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze je determinová no postupný m a soustavný m poskytová nı́m informacı́ ž áků m př imě řený ch jejich vý vojové ú rovni, č emuž by mě l bý t př izpů soben také obsah vzdě lá vá nı́. Informace by mě ly bý t zamě řeny na hlavnı́ typy a druhy š kol a jejich společ enské poslá nı́, mož nosti a pož adavky studia, soustavu studijnı́ch a uč ebnı́ch oborů , které lze na stř ednı́ch š kolá ch studovat, na povolá nı́, pro ně ž tyto studijnı́ a uč ebnı́ obory své absolventy př ipravujı́, na potř ebu pracovnı́ků pro tato povolá nı́, na obsah č innostı́ a ná roky, které povolá nı́ kladou na pracovnı́ky, na mož né způ soby dalš ı́ho studia a zvyš ová nı́ kvali ikace, na systé m odmě ňová nı́, sociá lnı́ho zabezpeč enı́ apod. (srov. Klı́mová , 1987). Poně vadž informace o stř ednı́ch š kolá ch a trhu prá ce velmi


267

rychle zastará vajı́, jako nezbytné se jevı́ kladenı́ dů razu na formová nı́ a procvič ová nı́ dovednostı́ ž áků spojený ch s vyhledá vá nı́m, tř ı́dě nı́m a využ ıv́ á nı́m informacı́ potř ebný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Je tř eba vě novat prostor cvič enı́m a aktivitá m na zı́ská vá nı́ a upevň ová nı́ vý še jmenovaný ch dovednostı́. Dovednosti spojené s vyhledá vá nı́m informacı́ je nutné posuzovat jako prostř edek k zı́ská vá nı́ dalš ı́ch znalostı́ a dovednostı́ potř ebný ch pro racioná lnı́ rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze.

268


Zá vě r

269

Závěr

V kontextu ž ivotnı́ drá hy č lově ka je adolescence chá pá na jako tranzitnı́ stadium mezi dě tstvı́m a dospě lostı́ (Cač ka, 2000). Postupné př eorientová nı́ z norem dě tstvı́ na normy dospě losti má velmi slož itý a dynamický prů bě h, tvoř ı́ jeden ze zá kladnı́ch rysů dospı́vá nı́ a ve své podstatě patř ı́ k nejkomplikovaně jš ı́m etapá m lidské ho ž ivota (srov. Taxová , 1987). V karié rové oblasti lze tranzitnı́ stadium spatř ovat př edevš ı́m v př echodu ze zá kladnı́ š koly na š kolu stř ednı́. Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy podle D. Mü nicha a J. Mysliveč ka (2006) př edurč uje př ı́stup ž áků k dalš ı́mu vzdě lá nı́ a jeho zamě řenı́, profesnı́ karié ru a ná sledně společ enské a ekonomické postavenı́, a tedy formuje společ ensko-ekonomické nerovnosti budoucı́ dospě lé populace. Zdali volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy odpovı́dá mož nostem a zamě řenı́ č lově ka, je podstatné rovně ž pro osobnı́ spokojenost, š kolnı́ a profesnı́ ú spě šnost a celkově pro zdravý rozvoj osobnosti. Nevhodné rozhodnutı́ s sebou mů ž e né st i potenciá lnı́ rizika, která se mohou promı́tnout do duš evnı́ho zdravı́ jedince (Hlaďo, 2011c). Vý chodiskem naš ı́ prá ce byla skuteč nost, ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy př edstavuje pro ž áky obtı́žný ú kol, na který nejsou z psychologické ho pohledu v zá vě ru povinné š kolnı́ dochá zky dostateč ně zralı́. Volba je u nich navı́c ztě žová na ř adou okolnostı́. Vedle slož itý ch osobnostnı́ch změ n (Langmeier & Krejč ı́řová , 2006) ji komplikuje nı́zká př ipravenost pro toto rozhodová nı́ (Vendel, 2007), což ve své m dů sledku vede k tomu, ž e ně kteř ı́ jedinci v prů bě hu vzdě lá vacı́ i profesnı́ drá hy zjiš ťujı́, ž e se př i př echodu mezi vzdě lá vacı́mi stupni nerozhodli optimá lně (Trhlı́ková & Eliá š ková , 2009), a jsou nuceni nastoupenou drá hu korigovat, nebo dokonce ú plně změ nit (Hoř ánková et al.,1995). Z tohoto dů vodu jsme si vytkli cı́l zjistit o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nové empirické poznatky, které by v té to oblasti pomohly uč itelů m a karié rový m poradců m zlepš it systematickou př ı́pravu ž áků zá kladnı́ch š kol.

Shrnutí poznatků V ná sledujı́cı́m textu shrneme poznatky, k nimž jsme v provedené m vý zkumu dospě li. Př i koncipová nı́ textu budeme postupovat tak, abychom zodpově dě li polož ené vý zkumné otá zky. – Kdy se žáci začínají o své další vzdělávací a profesní dráze rozhodovat a které podněty počátek rozhodování stimulují? Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nenı́ jednorá zový akt, ale dlouhodobý proces sestá vajı́cı́ z ř ady dı́lč ı́ch rozhodová nı́ a voleb, který probı́há v urč ité m systé mu (Hirschi & Lä ge, 2007; Germeijs & Verschueren, 2006; Esbroeck, Tibos, & Zaman, 2005). Podle dynamický ch modelů zač ı́ná rozhodová nı́ prvnı́ fá zı́, kterou je orientace jedince na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Z tohoto dů vodu jsme ve vý zkumu

270

Zá vě r

zjiš ťovali, kdy se ž áci zač ı́najı́ tě mito otá zkami zabý vat a které podně ty poč átek rozhodová nı́ stimulujı́. Vı́ce než polovina ž áků zá kladnı́ch š kol se otá zkou, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, zač ı́ná zabý vat v 8. roč nı́ku zá kladnı́ š koly, tedy jeden rok př ed jejı́m ukonč enı́m. Asi dvě pě tiny ž áků uvá dě jı́ poč átek svý ch ú vah o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy pozdě ji, až v 9. roč nı́ku zá kladnı́ š koly. Dř ıv́ e zač ı́ná volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ř eš it pouze malá č ást ž áků . Za zajı́mavé považ ujeme, ž e rodič e se domnı́vajı́, ž e jejich potomci zač ı́najı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze př emý šlet dř ıv́ e, než tomu je v realitě . Dı́vky se volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ zabý vat signi ikantně dř ıv́ e než chlapci, což by mě lo ve své m dů sledku vé st ke zvý šenı́ pozornosti uč itelů , karié rový ch poradců , ale i rodič ů smě rem k chlapců m. Vzhledem k pomě rně velké mu podı́lu ž áků , kteř ı́ poč átek svý ch ú vah v té to oblasti uvá dě jı́ až v 9. roč nı́ku, nelze podceň ovat ani nutnost vě novat dostateč nou pozornost dı́vká m. Gender totiž pravdě podobně nenı́ jedinou promě nnou, která s poč átkem volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy souvisı́. Dů lež itě jš ı́ než pohlavı́ ž áků se v kontextu karié rový ch teoriı́ a poznatků dř ıv́ e realizovaný ch vý zkumů jevı́ individuá lnı́ charakteristiky ž áků a pů sobenı́ sociá lnı́ho okolı́. V ohniskový ch skupiná ch jsme souč asně s č asový m urč enı́m poč átku volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zjiš ťovali podně ty, které rozhodová nı́ ž áků stimulujı́. Př estož e odpově di ú č astnı́ků nemů ž eme kvanti ikovat, podstatný m stimulem byli pro ž áky rodič e, respektive rozhovory a diskuze na té ma volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, které otcové nebo matky př i rů zný ch př ı́lež itostech uvnitř rodiny iniciovali. V tomto kontextu je dů lež itý poznatek vyplý vajı́cı́ z kvantitativnı́ fá ze vý zkumu, ž e na č as poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nemá vliv, zdali ž ijı́ s obě ma rodič i, v rodině pouze s jednı́m rodič em, nebo v rodině s jinou strukturou, ani vyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otce nebo matky. Zá ci ž ijı́cı́ v rodinné m prostř edı́ s uvedený mi charakteristikami nejsou v té to oblasti handicapová ni, což pravdě podobně souvisı́ se zař azenı́m př ı́pravy ž áků zá kladnı́ch š kol na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy do formá lnı́ho kurikula (srov. Hlaďo, 2012c, s. 17 až 20) a s preventivnı́ funkcı́ Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce, spoč ıv́ ajı́cı́ v osvě tě smě rem k ž áků m zá kladnı́ch š kol, aby o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze zač ali př emý šlet s dostateč ný m př edstihem (srov. Strá dal et al., 2013, s. 12). Zá vě reč nou pozná mku k té to vý zkumné otá zce chceme vě novat metodologický m limitů m. Studium č asové ho urč enı́ poč átku rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy s využ itı́m retrospektivnı́ho sbě ru dat je rizikové , neboť vý zkumnı́k musı́ spolé hat na informace zı́skané od respondentů . Respondenti nemusı́ bý t schopni uvě domit si zpě tně př esný č as, kdy se volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ali zabý vat, nebo mohou své odpově di zá mě rně zkreslit. Vhodně jš ı́ metodologiı́ pro zjiš ťová nı́ poč átku rozhodová nı́ je longitudiná lnı́ vý zkum, ten je vš ak u vě tš ı́ho poč tu respondentů obtı́žně realizovatelný. – Kdo by měl podle názoru žáků a rodičů v rodině o další vzdělávací a profesní dráze žáka rozhodovat?

Zá vě r

271

Zá ci se podle své ho vlastnı́ho ná zoru chtě jı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovat př edevš ı́m sami, nezá visle na svý ch rodič ı́ch. K tomuto ná zoru se př iklá nı́ př ibliž ně devě t ž áků z deseti. Radiká lně jš ı́ ná zory na volbu stř ednı́ š koly vykazujı́ chlapci, kteř ı́ se vı́ce než dı́vky domnı́vajı́, ž e tato volba je pouze jejich vě c, do které by rodič e nemě li zasahovat. Zajı́mavé je, ž e u ná zorů na rozhodová nı́ o budoucı́ profesi je to naopak. V té to oblasti se chtě jı́ rozhodovat autonomně vı́ce dı́vky. Také v ohniskový ch skupiná ch ž áci vyjadř ovali ná zor, ž e rodič e by mě li do rozhodová nı́ zasahovat jen minimá lně . Jejich ú kolem je ž áků m pomá hat, pokud takovouto pomoc budou potř ebovat. Zá ci, kteř ı́ nejsou schopni zvlá dnout ú koly spojené s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vlastnı́mi silami, jsou ochotni př enechat č ást rozhodovacı́ch pravomocı́ svý m rodič ům. Z ná zorů rodič ů lze vyvodit zá vě r, ž e rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze považ ujı́ za vý znamný ž ivotnı́ krok a domnı́vajı́ se, ž e za ně j nesou zodpově dnost. Z tohoto dů vodu chce pomě rně velká č ást rodič ů rozhodovat sama. V př ı́padě volby stř ednı́ š koly se k tomuto ná zoru klonila jedna tř etina a u volby budoucı́ profese dvě pě tiny rodič ů. Zatı́mco ná zory otců a matek na roli ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o budoucı́ stř ednı́ š kole se př ı́liš neliš ı́, v ná zorech na volbu budoucı́ profese majı́ vı́ce jasno otcové , kteř ı́ jsou př esvě dč eni, ž e o budoucı́ profesi své ho dı́tě te by mě li rozhodovat př edevš ı́m rodič e. Na rozdı́l od dř ıv́ ě jš ı́ch š etř enı́ se v naš em vý zkumu neproká zalo, ž e by ná zory rodič ů na autonomii ž áků př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze souvisely s jejich vzdě lá nı́m. Mezi ž áky a rodič i jsou ná zorové diskrepance na otá zku, kdo by mě l v rodině o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy rozhodovat. Zá ci se ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly i volba profese by mě ly bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́. Rodič e naopak vı́ce než ž áci inklinujı́ k ná zoru, ž e o stř ednı́ š kole a budoucı́ profesi své ho dı́tě te by mě li rozhodovat rodič e. Z tohoto poznatku plyne, ž e si ž áci i rodič e uvě domujı́ dů lež itost a dů sledky rozhodnutı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze pro ž ivotnı́ spokojenost a profesnı́ karié ru. Zá ci chtě jı́, aby jejich rozhodnutı́ bylo v souladu s jejich zá jmy, jinak ř eč eno, aby je zvolená stř ednı́ š kola nebo profese bavila a vnitř ně uspokojovala. Z tohoto dů vodu považ ujı́ za dů lež ité uč init autonomnı́ rozhodnutı́, které bude odrá ž et pouze jejich př edstavy, ná zory a př esvě dč enı́. Skuteč ně nezá vislá volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vš ak podle O. Cač ky (2000, s. 283) nespoč ıv́ á jen v př iznané autonomii, ale i ve schopnosti samostatné ho a uvá ž livé ho rozhodová nı́. Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je vš ak slož itá a zpravidla již př ekrač uje anticipač nı́ mož nosti ž áků zá kladnı́ch š kol. Toto riziko si na druhou stranu pravdě podobně uvě domujı́ rodič e, a proto jsou mé ně č asto ochotni nechat rozhodová nı́ vý luč ně na svý ch dě tech. Upozornit musı́me rovně ž na skuteč nost, ž e jsme v naš em vý zkumu zjiš ťovali ná zory, a nikoliv postoje. Je velmi pravdě podobné , ž e skuteč ná mı́ra autonomie ž áků se mů ž e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od deklarovaný ch ná zorů liš it. Rodič e totiž volı́ rů zné strategie, které odrá ž ejı́ hodnocenı́ potenciá lu ž áků pro rozhodová nı́ a pů sobenı́ kontextuá lnı́ch faktorů (Hlaďo, 2010c). – Které sociální vlivy se do rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze reálně promítají a jakou jim žáci a rodiče přisuzují váhu?

272

Zá vě r

Zá ci i rodič e se domnı́vajı́, ž e nejvě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze majı́ sami ž áci. Zá ci se tedy v otá zká ch budoucı́ho vzdě lá vá nı́ a profese – bez ohledu na své pohlavı́ – nejč astě ji rozhodujı́ nezá visle na svý ch rodič ı́ch. Také otcové a matky se shodně domnı́vajı́, ž e je to ž ák, kdo má na rozhodová nı́ nejvě tš ı́ vliv. Tyto poznatky korespondujı́ s ná zory ž áků a rodič ů na otá zku, kdo by mě l o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v rodině rozhodovat. Zajı́mavé je, ž e ž áci majı́ tendenci př ipisovat si vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́, než jim př isuzujı́ jejich rodič e. Př esvě dč enı́ ž áků , ž e volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je jejich individuá lnı́m a svobodný m aktem, nepovaž ujeme za negativum, neboť ve své m dů sledku mů ž e vé st k jejich vě tš ı́ aktivitě a samostatnosti v rozhodovacı́m procesu a ná sledně k vyš šı́ motivaci ke studiu na stř ednı́ š kole. Naš e zjiš tě nı́ ukazujı́, ž e u ž áků na konci zá kladnı́ š koly vzrů stá jejich autonomie. Na druhé straně – v situaci nerozhodnosti – majı́ tendence vyhledá vat nebo respektovat rady a pomoc ve své m okolı́. Toto dilema mezi autonomiı́ a zá vislostı́ ž áků doklá dajı́ také dř ıv́ ě jš ı́ vý zkumy provedené v č eské m prostř edı́ (srov. Walterová & Greger, 2009). Nejvlivně jš ı́mi osobami ze sociá lnı́ho okolı́ ž áků , které pů sobı́ na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, jsou rodič e, a to navzdory snaze ž áků rodič ovskou roli bagatelizovat (srov. White, 2007; Whiston & Keller, 2004). V tomto ná zoru se shodujı́ jak chlapci a dı́vky, tak otcové a matky. Př estož e mě li rodič e na rozhodová nı́ ž áků ze vš ech sociá lnı́ch zdrojů nejvě tš ı́ vliv, považ ujeme za dů lež ité př ipomenout, ž e ž áci i rodič e ve svý ch odpově dı́ch nejč astě ji uvá dě li, ž e vliv rodič ů na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze byl malý. Srovná me-li, jak hodnotili svů j vliv ž áci a rodič e, dochá zı́me k zá vě ru, ž e ž áci i rodič e majı́ tendenci př izná vat si vě tš ı́ mı́ru vlivu na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, než jak jejich vliv posuzovala druhá strana. Zá ci tedy př ipisujı́ vě tš ı́ rozhodovacı́ vliv sami sobě a menš ı́ rodič ům, kdež to rodič e se domnı́vajı́, ž e jejich vliv na rozhodová nı́ byl vě tš ı́ než vliv ž áků . Na rozhodová nı́ ž áků o vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze majı́ dá le vliv jejich kamará di, př ı́buznı́ a sourozenci. V ohniskový ch skupiná ch ž áci hovoř ili o vlivu vrstevnı́ků , u nichž také hledali a nalé zali pomoc. Souviselo to s podobnostı́ jejich zá jmů a problé mů , které na cestě k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ř eš ili. Primá rnı́ role vrstevnı́ků vš ak nespoč ıv́ ala v ovlivň ová nı́ rozhodová nı́, ale ve zprostř edková nı́ informacı́ a stabilizaci emocı́. Menš ı́ podı́l vlivu byl identi iková n ze strany zá kladnı́ š koly (tj. uč itelů , tř ı́dnı́ch uč itelů a dalš ı́ch pracovnı́ků š koly vytvá ř ejı́cı́ch podpů rné struktury karié rové vý chovy a poradenstvı́) a institucı́ karié rové ho poradenstvı́ mimo zá kladnı́ š kolu. V globá lnı́m pohledu je vliv tě chto subjektů na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze marginá lnı́. – Do jaké míry se žáci identi ikují s profesí svých rodičů a jiných členů rodiny? Podle D. Supera (1957) má na karié rový vý voj jedince vliv identi ikace s osobami z blı́zké ho okolı́. V dotaznı́ku jsme zjiš ťovali, do jaké mı́ry se ž áci nechá vajı́ ovlivnit profesı́ svý ch rodič ů a jiný ch č lenů rodiny a zdali je tato profese pro ně vzorem, který chtě jı́ ná sledovat. Pouze č tvrtina ž áků by chtě la v budoucnu vykoná vat stejnou

Zá vě r

273

profesi jako ně kdo z nukleá rnı́ nebo extenzivnı́ rodiny, př ič emž ž áci majı́ tendenci identi ikovat se spı́še s profesı́ jiný ch př ı́buzný ch. Profese otce nebo matky lá ká pouze malou č ást ž áků . Nenı́ př ekvapivé , ž e chlapci se vı́ce identi ikujı́ s profesı́ otce, kdež to dı́vky s profesı́ matky. Dvě tř etiny ž áků vš ak chtě jı́ vykoná vat jinou prá ci než jejich rodič e nebo př ı́buznı́. Tento ná zor je typič tě jš ı́ pro dı́vky. Diskuze se ž áky v ohniskový ch skupiná ch naznač ila, ž e majı́ tendenci identi ikovat se s profesı́ svý ch rodič ů nebo př ı́buzný ch tehdy, když s nimi tyto osoby o povolá nı́ hovoř ı́, když majı́ mož nost pozorovat je př i vý konu profese, popř ı́padě vidě t produkty jejich prá ce (srov. Sťastnová & Drahoň ovská , 2012, s. 9). Z naš ich poznatků vyvozujeme zá vě r, ž e ž áci majı́ snahu sledovat vlastnı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu a se svý mi rodič i se identi ikuje pouze malá č ást ž áků . Zá ci své profesnı́ vzory č astě ji nachá zejı́ v extenzivnı́ rodině . – Ze kterých informačních zdrojů získávají žáci a rodiče informace důležité pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy a jak hodnotí jejich pomoc? – Jak často rodiče se žáky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy komunikují? – Využívají žáci při svém rozhodování rady získané od svých rodičů? Rodič e a ž áci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ıv́ ajı́ rů zné formá lnı́ a neformá lnı́ zdroje informacı́. Zá ci zı́ská vajı́ informace nejč astě ji od svý ch rodič ů a č lenů rodiny, dá le ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, z internetu, na zá kladnı́ š kole a od spoluž áků nebo kamará dů . Mezi má lo využ ıv́ ané zdroje patř ı́ Informač nı́ a poradenská stř ediska př i ú ř adu prá ce a pedagogicko-psychologické poradny. Minimá lně ž áci zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z novin, č asopisů a televize. Na rodič e a č leny rodiny se vı́ce obracejı́ ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i. Zá ci z rodin pouze s jednı́m rodič em vš ak z ostatnı́ch informač nı́ch zdrojů nezı́ská vajı́ informace č astě ji než ž áci z rodin s obě ma rodič i. Skuteč nost, ž e ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em nemajı́ tendenci hledat kompenzaci v jiný ch informač nı́ch zdrojı́ch, do jisté mı́ry svě dč ı́ o tom, ž e jsou s mı́rou zisku informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od rodič ů a jiný ch č lenů rodiny spokojeni. Informač nı́ zdroje, z nichž ž áci zı́ská vajı́ informace nejč astě ji, jsou souč asně hodnoceny jako efektivnı́. Zá ků m velmi pomá hajı́ informace zı́skané ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, a informace z internetu. Cá steč ně jim pomá hajı́ informace, které jim poskytujı́ rodič e nebo jinı́ č lenové rodiny, zá kladnı́ š kola, spoluž áci a kamará di. Na druhou stranu jim nepomá hajı́ informace poskytnuté Informač nı́mi a poradenský mi stř edisky př i ú ř adu prá ce, pedagogicko-psychologický mi poradnami a dá le informace z novin, č asopisů a televize. Poř adı́ informač nı́ch zdrojů , sestavené na zá kladě mı́ry jejich využ ıv́ á nı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, se u rodič ů ve srovná nı́ se ž áky mı́rně odliš uje. Rodič e nejč astě ji využ ıv́ ajı́ jako zdroj informacı́ stř ednı́ š kolu, na kterou se ž ák hlá sı́. Za nı́ ná sleduje internet, vlastnı́ zkuš enosti rodič e, zá kladnı́ š kola a jinı́ č lenové rodiny. Stejně jako ž áci, také rodič e využ ıv́ ajı́ masové komunikač nı́ prostř edky a instituce karié rové ho poradenstvı́ v malé mı́ře. Matky s vysokoš kolský m nebo vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m majı́ tendenci spolé hat se na vlastnı́ zkuš enosti, kdež to matky

274

Zá vě r

se zá kladnı́m vzdě lá nı́m nebo vyuč ené bez maturity vyhledá vajı́ spı́še Informač nı́ a poradenská stř ediska př i ú ř adu prá ce. U otců se vš ak tato skuteč nost neproká zala. Nejč astě ji využ ıv́ ané informač nı́ zdroje rodič ům pomě rně dobř e pomá hajı́. Nejtypič tě jš ı́ odpově dı́ rodič ů př i hodnocenı́ informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák hlá sı́, zı́skaný ch z internetu, z vlastnı́ch zkuš enostı́, ze zá kladnı́ š koly a od jiný ch č lenů rodiny, bylo, ž e jim pomá hajı́ pouze č ásteč ně . Naopak jim nepomá hajı́ informace zı́skané z pedagogicko-psychologické poradny, novin a č asopisů , Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce a z televize. Srovná nı́m odpově dı́ ž áků a rodič ů jsme dospě li k zá vě ru, ž e ž áci vı́ce než jejich rodič e zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, z internetu, ze zá kladnı́ š koly a Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce. Rodič e naopak č astě ji než ž áci využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj pedagogicko-psychologickou poradnu a televizi. Rozdı́ly mezi ž áky a rodič i jsme dá le identi ikovali v mı́ře pomoci Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek. Informace poskytnuté touto institucı́ jako efektivně jš ı́ hodnotı́ ž áci. Internet a zá kladnı́ š kola na druhou stranu poskytujı́ informace, které vı́ce pomá hajı́ rodič ům. Tato skuteč nost nenı́ př ı́znivá , neboť se jedná o formá lnı́ informač nı́ zdroje, které by mě ly př iná š et stejně ú č innou pomoc jak rodič ům, tak i ž áků m. Zá ci př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ıv́ ajı́ jako zdroj informacı́ nejč astě ji rodič e a č leny rodiny. To je dá no pravdě podobně i tı́m, ž e rodič e se svý mi potomky na té ma volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v prů bě hu rozhodovacı́ho procesu ně kolikrá t hovoř ı́. Jak potvrzujı́ sami ž áci, komunikace v rodině na toto té ma je dů kladná a zá roveň jsou jim př i nı́ poskytová ny informace a rady, které př i své m rozhodová nı́ zč ásti využ ıv́ ajı́. V ú vahu je potř eba vzı́t zjiš tě nı́ S. Younga (1994), ž e informač nı́ pů sobenı́ rodič ů je nejefektivně jš ı́, když je plá nované , zá mě rné a cı́leně orientované . Odborné studie upozorň ujı́ na rizika, která jsou s informač nı́ rolı́ rodič ů spjata. Jak jsme zjistili v naš em př edchozı́m vý zkumu, ně kteř ı́ rodič e nemajı́ sami jasno, jak postupovat př i př ı́pravě ž áků na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, jaké jsou mož nosti absolventa zá kladnı́ š koly, kde vyhledá vat informace atd. (Hlaďo, 2009a). Nenı́ to pouze ž ák, kdo by mě l zı́skat prů pravu a informace potř ebné pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, ale také rodič e. Kromě systematické př ı́pravy ž áků je tř eba klá st dů raz na osvě tu a informač nı́ podporu orientovanou na zá konné zá stupce ž áků – rodič e. Souhlası́me s ná zorem E. Gajdoš ové (2006, s. 137), ž e jednı́m z ú kolů zá kladnı́ š koly je zprostř edkovat rodič ům studijně -profesnı́ informace. – Na kterých internetových stránkách žáci a rodiče vyhledávají informace důležité pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy a jak jim pomáhají? Vý znamný m zdrojem informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy je internet. Zá ci a rodič e na ně m vyhledá vajı́ nejč astě ji interaktivnı́ databá ze stř ednı́ch š kol, na který ch jsou dostupné aktuá lnı́ a podrobné informace o vzdě lá vacı́ nabı́dce. U ž áků dominujı́ tř i servery – Atlas š kolstvı́, Stř ednı́školy.cz a Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce. Ve stejné m poř adı́ ž áci hodnotili i jejich pomoc, př ič emž se v prů mě ru př iklá ně li k ná zoru, ž e jim uvedené internetové zdroje

Zá vě r

275

př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č ásteč ně pomohly. Kromě databá zı́ š kol ž áci na internetu vyhledá vajı́ webové strá nky konkré tnı́ch vzdě lá vacı́ch institucı́, servery, na nichž naleznou rady pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, informace o svě tě prá ce, vzdě lá vacı́m systé mu a psychologické testová nı́ on-line. Rodič e nejč astě ji využ ıv́ ajı́ internetové servery Stř ednı́ š koly.cz, Atlas š kolstvı́, Stř ednı́ š koly.eu a Integrovaný portá l MPSV. Také rodič ům v prů mě rné m hodnocenı́ tyto internetové zdroje pomá hajı́ pouze č ásteč ně . Analý zou volný ch odpově dı́ rodič ů v dotaznı́ku jsme dospě li ke stejné mu zá vě ru jako u ž áků , tedy ž e kromě specializovaný ch serverů vyhledá vajı́ informace př edevš ı́m na o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch stř ednı́ch š kol. Dř ıv́ ě jš ı́ tvrzenı́ J. Mareš e a J. Lukase (2007), ž e vý znam internetový ch strá nek š koly jako informač nı́ho mé dia i zdroje informacı́ o š kole stá le roste, se tak potvrzuje i u volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. V tomto kontextu se jedná o speci ický zdroj informacı́ o vzdě lá vacı́ch institucı́ch, jehož prostř ednictvı́m se stř ednı́ š koly snaž ı́ př edstavit samy sebe, svou vzdě lá vacı́ nabı́dku, š kolnı́ i mimoš kolnı́ aktivity, ú spě chy i zá mě ry, a tı́m motivovat potenciá lnı́ uchazeč e ke studiu. Je proto ú č elné , aby stř ednı́ š koly vě novaly kvalitnı́ internetové prezentaci ná lež itou pozornost, zprostř edková valy na nich informace aktuá lnı́ a srozumitelné jak pro rodič e, tak pro ž áky. Z toho vyvstá vajı́ konsekvence pro oblast vý zkumu, neboť analý ze internetový ch strá nek stř ednı́ch š kol č i obecně ji komunikaci stř edoš kolský ch vzdě lá vacı́ch institucı́ s okolı́m v prostř edı́ internetu bylo a je vě nová no pomě rně má lo prostoru (srov. Lukas & Mareš , 2012; Eger, 2010; Mareš & Lukas, 2007). Z naš eho š etř enı́ mů ž eme uvé st ješ tě jeden dů lež itý poznatek. Zá dný ze zkoumaný ch ž áků ani rodič ů nezmı́nil jako už iteč ný zdroj informacı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy internetové stránky základní školy. Zá kladnı́ š koly by ovš em vzhledem ke své vý chovně -vzdě lá vacı́ a poradenské roli mě ly na svý ch o iciá lnı́ch internetový ch strá nká ch poskytovat informač nı́ zá kladnu k rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Zá ci a rodič e by zde mě li mı́t mož nost nalé zt zá kladnı́ informace o pož adavcı́ch na racioná lnı́ volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, př ijı́macı́m ř ı́zenı́, dostupný ch služ bá ch karié rové ho poradenstvı́ a informač nı́ch zdrojı́ch. Souč asně by mě li uč itelé a poradenš tı́ pracovnı́ci ž áků m a rodič ům př i vhodný ch př ı́lež itostech př ipomı́nat, ž e na internetový ch strá nká ch zá kladnı́ š koly naleznou vý chozı́ informace k volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. – Které informace by žáci a rodiče pro rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze využili? Př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze je nutné zvá ž it celou ř adu krité riı́ a hledisek. Zá ci a rodič e proto potř ebujı́ informace z rů zný ch oblastı́, jejichž zmapová nı́ bylo jednı́m z dı́lč ı́ch cı́lů naš eho vý zkumné ho š etř enı́. Ve zpě tné m pohledu by zkoumanı́ ž áci pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejvı́ce uvı́tali informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch, o obsahu studia, š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́, ná roč nosti studia a informace o obsahu profesı́ (povolá nı́). Mé ně č asto by pak využ ili informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch, spokojenosti absol-

276

Zá vě r

ventů s vystudovaný m oborem, ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ na vysoký ch š kolá ch, spokojenosti absolventů stř ednı́ch š kol v zamě stná nı́, pož adavcı́ch na jednotlivé profese, dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor, poplatcı́ch za studium, potř ebá ch zamě stnavatelů , nezamě stnanosti absolventů a mož nostech studia v zahranič ı́. Za dů lež ité ž áci nepovaž ujı́ informace o ubytovacı́ch mož nostech š koly a o spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru. Rodič e by př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze svý ch dě tı́ nejč astě ji využ ili informace o obsahu studia, mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch, ná roč nosti studia, š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́, obsahu profesı́ a spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem. Rodič e by pravdě podobně využ ili i dalš ı́ informace – o ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoký ch š kolá ch, pož adavcı́ch na jednotlivé profese, spokojenosti absolventů v zamě stná nı́, dů vodech nezá jmu uchazeč ů o obor, poplatcı́ch za studium, př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch, nezamě stnanosti absolventů , potř ebá ch zamě stnavatelů a mož nostech studia v zahranič ı́. Stejně jako ž áci, ani rodič e by nevyuž ili informace o ubytovacı́ch mož nostech š koly a o spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru. Rodič e vykazujı́ u vě tš iny informacı́ pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze jejich vě tš ı́ potř ebu, než byla zjiš tě na u ž áků . Vý jimkou jsou jen informace o př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch a o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch. Neznamená to vš ak, ž e by ž áci ostatnı́ typy informacı́ nepotř ebovali nebo s nimi nepracovali. Naopak, u ž áků v tomto obdobı́ dochá zı́ k př echodu k informač nı́ autonomii – samostatné mu a aktivnı́mu vyhledá vá nı́ informacı́ potř ebný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. S tı́m se mě nı́ také role rodič ů, kteř ı́ se pro ž áky stá vajı́ konzultanty (srov. Hlaďo, 2009a).

Implikace pro pedagogickou a poradenskou praxi Př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zastá vajı́ primá rnı́ ú lohu rodič e, kteř ı́ pů sobı́ jako stimuly, poskytujı́ svý m potomků m informace, ovlivň ujı́ jejich sebepozná vá nı́, pozná vá nı́ svě ta prá ce a vzdě lá vá nı́, rozvı́jejı́ č i potlač ujı́ jejich vzdě lanostnı́ a profesnı́ aspirace. Př estož e se ž áci postupně vymaň ujı́ z vlivu rodiny, majı́ tendenci obracet se př i ř eš enı́ ú kolů spojený ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy na své rodič e. Volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy nenı́ privá tnı́ zá lež itostı́ ž áků , ale zasahuje a ovlivň uje celou rodinu. Rodina jako zá kladnı́ vý chovná instituce nemusı́ bý t vž dy schopna splnit př i př ı́pravě svý ch potomků na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svoji roli. Zejmé na rodič e s niž šı́m socioekonomický m statusem jsou v té to oblasti nerozhodnı́ a nejistı́, př ič emž vě tš ina z nich se necı́tı́ bý t pro tuto ú lohu způ sobilá . Z tohoto dů vodu je tř eba klá st dů raz na kariérovou výchovu, aby př ı́pravou na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy proš la celá populace ž áků zá kladnı́ch š kol. Zá ci potř ebujı́ aktuá lnı́ a objektivnı́ informace o svě tě prá ce, jednotlivý ch povolá nı́ch a adekvá tnı́ znalosti vzdě lá vacı́ho systé mu. Kromě informová nı́ je nezbytné u ž áků rozvı́jet informač nı́ gramotnost. Zá ci by mě li bý t systematicky vedeni k tomu, aby vě dě li, které informace jsou pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dů lež ité ,

Zá vě r

277

kde je mož né tyto informace zı́skat a jak je hodnotit. Zá ci by dá le mě li dosá hnout dostateč né ho stupně sebepozná nı́, mě li by umě t uplatň ovat rozhodovacı́ strategie př i hledá nı́ kompromisu mezi vlastnı́mi př ánı́mi a reá lný mi mož nostmi na trhu prá ce, plá novat si vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hu, hodnotit svů j rů st a ú spě ch. Potř ebný je rovně ž rozvoj sociá lně -psychologický ch kompetencı́. Zá kladnı́ š kola by mě la ž áků m př edevš ı́m pomoci splnit nejdů lež itě jš ı́ vý vojovou ú lohu v př edprofesnı́m obdobı́ – nauč it se př ebı́rat zodpově dnost za své vzdě lá vá nı́ a smě řová nı́ vlastnı́ karié ry. Jednou z mož nostı́ k naplně nı́ tě chto cı́lů je vypracování longitudinálního programu profesní orientace, který by ž áky v rá mci formá lnı́ho kurikula vybavil potř ebný mi kompetencemi pro samostatné a zodpově dné rozhodová nı́. Systematická př ı́prava ž áků by př itom mě la bý t optimá lně rozlož ena v č ase povinné š kolnı́ dochá zky. S ohledem na zjiš tě né poznatky o č ase, kdy se ž áci zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy intenzivně ji zabý vat, se jako vhodné jevı́ jejı́ zař azenı́ již od poč átku 2. stupně zá kladnı́ š koly. Př estož e rad karié rové ho poradce na zá kladnı́ š kole, v Informač nı́ch a poradenský ch stř ediscı́ch př i ú ř adu prá ce a v pedagogicko-psychologický ch poradná ch využ ila jen malá č ást ž áků a rodič ů, jejich služ by hodnotı́me jako vý znamné a v systé mu př ı́pravy ž áků na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy za nezastupitelné . Kariéroví poradci pomá hajı́ ž áků m ujasnit si vzdě lá vacı́ a profesnı́ cı́le, porozumě t vlastnı́ identitě , č init uvě domě lá rozhodnutı́ a zvlá dat změ ny, které jsou s tı́mto rozhodová nı́m spojeny. Dů lež itou ú lohou karié rový ch poradců je motivace rodič ů k aktivnı́mu zapojenı́ do volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ a jejich podpora. Karié rovı́ poradci by mě li vě novat dostatek č asu př ı́mé prá ci s rodič i, uč it rodič e efektivně komunikovat se svý mi dě tmi o š kole, prá ci, vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, projevovat dů vě ru ve schopnosti svý ch potomků , povzbuzovat je a poskytovat jim informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Poradenš tı́ pracovnı́ci mohou rodič ům sami pomá hat poskytová nı́m informacı́, rad a pomoci. Karié rový m poradců m na š kolá ch lze doporuč it, aby se pravidelně setká vali s rodič i ž áků , a to v individuá lnı́ nebo skupinové formě , s cı́lem obezná mit rodič e s dů lež itý mi aspekty volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a dostupný mi informač nı́mi materiá ly. Pravidelná a kvalitnı́ komunikace karié rový ch poradců s rodič i mů ž e pozitivně ovlivnit jejich př ipravenost a ná sledný vliv na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků , př ı́padně eliminovat negativnı́ dů sledky způ sobené nı́zkou motivacı́, nepř ipravenostı́ nebo chybný mi informacemi rodič ů. Zá kladnı́ š kola je tradič ně považ ová na za instituci, která mů ž e funkcioná lně – s využ itı́m rů zný ch vý chovně -vzdě lá vacı́ch strategiı́ a ná strojů – ovlivň ovat rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Dovolı́me si proto apelovat na uč itele a karié rové poradce, aby prezentované poznatky konstruktivně využ ili ve své kaž dodennı́ pedagogické a poradenské praxi. Pouze kvalitnı́ a systematickou př ı́pravou lze př ekonat př eká ž ky, které se u ž áků př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy objevujı́, a změ nit pohled ž áků i rodič ů na roli š koly, poradenský ch služ eb a využ ıv́ á nı́ institucioná lnı́ podpory.

278

Zá vě r

Náměty pro další výzkum Př estož e jsme v monogra ii prezentovali množ stvı́ poznatků o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, musı́me konstatovat, ž e jsme postihli jen nepatrnou č ást velice komplexnı́ problematiky. Empirickou pozornost jsme zamě řili primá rně na hodnocenı́ vybraný ch aspektů spojený ch s volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky zá kladnı́ch š kol, př ič emž jejich ná zory byly veri iková ny z pohledu rodič ů. Vý zkumné š etř enı́ naznač ilo mož né smě ry zkoumá nı́ a podalo informace, ze který ch lze konstruktivně vychá zet př i koncipová nı́ obsahově už šı́ch a hlubš ı́ch vý zkumů . Ve shodě s I. Smetá č kovou (2009) jsme dospě li k zá vě ru, ž e vý zkumy aspirujı́cı́ na doporuč enı́ pro zlepš enı́ pedagogické a poradenské praxe v oblasti př ı́pravy ž áků zá kladnı́ch š kol na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy by mě ly rozš ı́řit svů j zá bě r na osoby ovlivň ujı́cı́ rozhodová nı́ ž áků a poznat, jakou ú lohu př esně v tomto procesu sehrá vajı́. Zvlá š tě má lo informacı́ je o komunikaci mezi rodič i, uč iteli a karié rový mi poradci a o způ sobech a efektivitě prezentace stř ednı́ch š kol. Dalš ı́m vý zkumný m té matem by mohla bý t karié rová zralost ž áků . Budoucı́ vý zkum by mě l u populace č eský ch a slovenský ch ž áků potvrdit, č i vyvrá tit tvrzenı́, ž e jedinci nejsou v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence schopni př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č init racioná lně uspokojivá rozhodnutı́ (srov. Hř ebı́ček, 2002; Hoř ánková et al., 1995; Klı́mová , 1987). Domnı́vá me se, ž e pokud se podař ı́ vý zkumy zacı́lit nový m smě rem tak, aby pouze nereplikovaly dř ıv́ e uskuteč ně ná š etř enı́, bude to př ı́nosem nejen z ú zce vě decké ho hlediska, ale zejmé na pro pedagogickou a poradenskou praxi ve š kolá ch a pro vý chovu ž áků v rodiná ch.

Souhrn

279

Souhrn

Monogra ie s ná zvem Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze s podtitulem Analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin syntetizuje teoretické a empirické poznatky vztahujı́cı́ se k rozhodová nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze a na zá kladě vlastnı́ho vý zkumné ho š etř enı́ př iná š ı́ nové poznatky, které jsou potř ebné pro edukač nı́ a poradensko-psychologickou praxi. Struktura monogra ie je dá na ú vodem, devı́ti kapitolami, zá vě rem, souhrnem v č eské m a anglické m jazyce, seznamy použ ité literatury, tabulek a obrá zků a př ı́lohami. Teoretický rá mec k vý zkumné mu š etř enı́ je tvoř en prvnı́mi dvě ma kapitolami, které př iná š ejı́ synté zu vybraný ch teoretický ch a empirický ch poznatků o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. V ná sledujı́cı́ch sedmi kapitolá ch je popsá na metodologie vý zkumné ho š etř enı́ a prezentová ny a diskutová ny jeho vý sledky. Prvnı́ kapitola s ná zvem Kariérové teorie s akcentem na rozhodování žáků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze je zá kladem pro teoretické uchopenı́ problematiky volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Jsou v nı́ kategorizová ny a struč ně popsá ny vybrané př ı́stupy v karié rový ch teoriı́ch, a to strukturá lnı́ a procesuá lnı́ př ı́stupy, obsahové a procesuá lnı́ teorie a systé mově teoretický rá mec karié rové ho vý voje. Ná sleduje shrnutı́ teoriı́ karié rové ho vý voje u adolescentů , konkré tně teorie E. Ginzberga a jeho spolupracovnı́ků a teorie D. Supera. Jsou popsá na stadia karié rové ho vý voje, který mi jedinci obvykle prochá zejı́ v obdobı́ č asné a stř ednı́ adolescence. Souč ástı́ kapitoly je deskripce konstruktu karié rové zralosti a tě žkostı́ vyskytujı́cı́ch se př i karié rové m rozhodová nı́, resp. př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy. Ve druhé kapitole, nazvané Empirické poznatky o volbě další vzdělávací a profesní dráhy, jsou př ehledovou formou prezentová ny zá vě ry č eský ch a zahranič nı́ch vý zkumů . Poně vadž je volba dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v Ceské republice i v zahranič ı́ č astý m vý zkumný m té matem, kapitola je zamě řena pouze na dı́lč ı́ aspekty tohoto rozhodovacı́ho procesu. Př edmě tem analý zy jsou vý zkumy, jejichž cı́lem bylo č asové urč enı́ poč átku volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ž áků , zjiš tě nı́ faktorů stimulujı́cı́ch rozhodovacı́ proces, zdrojů vlivů , informacı́, rad a pomoci. Zvlá š tnı́ pozornost je vě nová na volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy v kontextu rodiny. V kapitole jsou rovně ž prezentová ny poznatky o vlivu vzdě lanostnı́ch aspiracı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy a interpretová ny sociá lnı́, ekonomické a demogra ické faktory, které se podı́lejı́ na jejich formová nı́. Implicitnı́ souč ástı́ druhé kapitoly jsou teoretické poznatky ze sociá lnı́ch vě d. V ná sledujı́cı́ch kapitolá ch je zdů vodně na a popsá na metodologie vý zkumné ho š etř enı́ (3. kapitola) a prezentová ny a diskutová ny zjiš tě né poznatky o č asové m urč enı́ poč átku rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze (4. kapitola), ná zorech ž áků a rodič ů na roli akté rů v tomto rozhodovacı́m procesu (5. kapitola), sociá lnı́ch vlivech (6. kapitola), využ ıv́ á nı́ a hodnocenı́ efektivity informač nı́ch zdrojů

280

Souhrn

(7. kapitola), internetový ch strá nek (8. kapitola) a o typech informacı́, které ž áci a rodič e ze své ho subjektivnı́ho pohledu pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze potř ebujı́ (9. kapitola). V souladu se speci iky vý zkumný ch otá zek byl pro vý zkumné š etř enı́ zvolen smı́šený vý zkumný design. Vý zkum byl započ at ná vrhem a realizacı́ kvantitativnı́ fá ze. Použ itou technikou sbě ru dat byly nestandardizované pá rové dotaznı́ky pro ž áky a rodič e. Sbě r dat probě hl ve 2. pololetı́ š kolnı́ho roku 2010/2011 (mě sı́ce bř ezen a duben). Dotaznı́ky pro ž áky byly administrová ny v prů bě hu bě žné vý uky vyš kolený mi uč iteli. Rodič ům byly dotaznı́ky distribuová ny prostř ednictvı́m ž áků . Pro vý bě r vý zkumné ho souboru byla využ ita metoda vı́cestupň ové ho vý bě ru. Dotaznı́ky vyplnilo 779 ž áků a stejný poč et rodič ů. Ná vratnost dotaznı́ků byla 78 %. Na kvantitativnı́ fá zi navá zala kvalitativnı́ fá ze. Dů vodem byla snaha hloubě ji pochopit a vysvě tlit poznatky zjiš tě né v dotaznı́kové m š etř enı́. Pro kvalitativnı́ č ást vý zkumu byla zvolena metoda ohniskový ch skupin. Ohniskové skupiny byly vedeny v kvě tnu 2012 na č tyř ech zá kladnı́ch š kolá ch. Na kaž dé š kole byla vytvoř ena jedna ohnisková skupina. Uč astnı́ky byli vybranı́ ž áci 9. roč nı́ků . Celkem byly realizová ny č tyř i ohniskové skupiny, který ch se zú č astnilo 37 ž áků . Cı́lem vý zkumu bylo urč it poč átek rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze; identi ikovat podně ty, jež u ž áků rozhodovacı́ proces iniciujı́; zjistit ná zory ž áků a rodič ů na otá zku, kdo by mě l o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v rodině rozhodovat, které osoby ze sociá lnı́ho okolı́ na rozhodová nı́ ž áků pů sobı́ a jaký je jejich vliv; do jaké mı́ry se ž áci identi ikujı́ s profesı́ svý ch rodič ů nebo jiný ch č lenů rodiny; které formá lnı́ a neformá lnı́ zdroje informacı́ ž áci a rodič e využ ıv́ ajı́, jak hodnotı́ jejich pomoc a které informace by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili. Partikulá rnı́m cı́lem bylo př iné st poznatky o vybraný ch aspektech volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy absolventský ch roč nı́ků ž áků zá kladnı́ch š kol z hlediska pohlavı́ ž áků a rodič ů, struktury rodiny, nejvyš šı́ho dosaž ené ho vzdě lá nı́ rodič ů, zkuš enostı́ ž áků a rodič ů s nezamě stnanostı́ v rodině a o rozdı́lech v ná zorech ž áků a rodič ů tý kajı́cı́ch se tohoto rozhodovacı́ho procesu. Hlavnı́ poznatky z vý zkumné ho š etř enı́ lze shrnout do ná sledujı́cı́ch bodů : 1. Vě tš ina ž áků se zač ı́ná volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat v 8. roč nı́ku zá kladnı́ š koly, tedy jeden rok př ed jejı́m ukonč enı́m. 2. Z ohniskový ch skupin vyplynulo, ž e hlavnı́m stimulem rozhodovacı́ho procesu jsou rodič e, respektive rozhovory a diskuze na té ma volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, které rodič e př i rů zný ch př ı́lež itostech uvnitř rodiny iniciujı́. 3. Mezi ž áky a rodič i existujı́ ná zorové diskrepance na otá zku, kdo by mě l v rodině o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze rozhodovat. Zá ci se př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly i volba profese by mě ly bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́. Rodič e se naopak domnı́vajı́, ž e by mě li o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho potomka rozhodovat sami. 4. Př i zkoumá nı́ sociá lnı́ch vlivů , které se do rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze reá lně promı́tajı́, bylo zjiš tě no, ž e nejvě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ majı́ sami ž áci. Zá ci se tedy v otá zká ch budoucı́ho vzdě lá vá nı́ a profese

Souhrn

5.

6.

7.

8. 9.

10.

11.

281

nejč astě ji rozhodujı́ nezá visle na svý ch rodič ı́ch. Rodič e vš ak nadá le zů stá vajı́ nejvlivně jš ı́mi osobami ze sociá lnı́ho okolı́ ž áků , které na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze pů sobı́, a to navzdory jejich snaze rodič ovskou roli bagatelizovat a skuteč nosti, ž e se s profesı́ rodič ů identi ikuje pouze malá č ást ž áků . Na ž áky má v rů zné podobě vliv ř ada dalš ı́ch osob ze sociá lnı́ho okolı́, který mi jsou př edevš ı́m kamará di, jinı́ př ı́buznı́ a sourozenci. Svů j podı́l vlivu má také zá kladnı́ š kola (uč itelé , tř ı́dnı́ uč itelé a dalš ı́ pracovnı́ci š koly vytvá ř ejı́cı́ podpů rné struktury karié rové vý chovy a poradenstvı́) a osoby poskytujı́cı́ karié rové poradenstvı́ mimo zá kladnı́ š kolu. V globá lnı́m pohledu je vliv tě chto subjektů na rozhodová nı́ ž áků marginá lnı́. Zá ci a rodič e př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ıv́ ajı́ rů zné formá lnı́ a neformá lnı́ zdroje informacı́. Zá ci zı́ská vajı́ informace nejč astě ji od svý ch rodič ů a č lenů rodiny, dá le ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, z internetu, na zá kladnı́ š kole a od svý ch spoluž áků nebo kamará dů . Rodič e nejč astě ji využ ıv́ ajı́ jako zdroj informacı́ stř ednı́ š kolu, na kterou se ž ák hlá sı́. Za nı́ ná sleduje internet, vlastnı́ zkuš enosti rodič e, zá kladnı́ š kola a jinı́ č lenové rodiny. Informač nı́ zdroje, z nichž ž áci a rodič e zı́ská vajı́ informace nejč astě ji, jsou souč asně hodnoceny jako efektivnı́. Ve zpě tné m pohledu by ž áci pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejvı́ce uvı́tali informace o mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch, obsahu studia, š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́, ná roč nosti studia a obsahu profesı́ (povolá nı́). Rodič e by pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te využ ili informace o obsahu studia, mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch, ná roč nosti studia, š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́, obsahu profesı́ a spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem. Rodič e vyjadř ovali u vě tš iny informacı́ jejich vyš šı́ potř ebu, než byla zjiš tě na u ž áků . Neznamená to vš ak, ž e by ž áci s informacemi nepracovali. Naopak, u ž áků v tomto obdobı́ dochá zı́ k př echodu k informač nı́ autonomii. S tı́m se mě nı́ také role rodič ů, kteř ı́ se pro ž áky stá vajı́ konzultanty.

Poznatky o volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, které jsou prezentová ny v monogra ii Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze: analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin, postihujı́ jen nepatrnou č ást velice komplexnı́ problematiky. Svý m malý m podı́lem př ispı́vajı́ ke kumulaci vě dě nı́ o dané m té matu a př iná š ejı́ podně ty k dalš ı́mu bá dá nı́, jež jsou prezentová ny v zá vě ru prá ce.

282

Souhrn

Summary

283

Summary

The monograph Lower secondary school graduate students’ decision-making on the further course of their education and career, subtitled An analysis based on a questionnaire survey and focus groups synthesizes theoretical and empirical indings related to lower secondary school students’ decision-making on their further education and career, and brings new indings based on the author’s research that are needed for the educational and counselling-psychological practice. The structure of the monograph is delineated by an introduction, nine chapters, a conclusion, summaries in Czech and English, lists of bibliography, tables, igures and appendices. The theoretical framework of the research is indicated by the irst two chapters, which present a synthesis of selected theoretical and empirical indings on choosing a further course of education and career. The following seven chapters describe the research methodology and present and discuss the results. Chapter One, titled Career theories with an emphasis on lower secondary school students’ decision-making on the further course of their education and career is the basis for a theoretical grasp of the issue of choosing one’s further course of education and career. It categorizes and brie ly describes selected approaches in career theories, namely structural and process approaches, content and process theories, and the system theory framework of career development. This is followed by a summary of theories of career development in adolescents, speci ically theories by E. Ginzberg and his collaborators and D. Super. Described are stages of career development through which individuals in their early and middle adolescents usually pass. The chapter also includes a description of the construct of career maturity and dif iculties occurring in career decision-making or, more precisely, choosing a further course of education and career. Chapter Two, titled Empirical indings on choosing a further course of education and career, gives and overview of indings from Czech and foreign research studies. Since the choice of a further course of education and career is a frequent research topic in the Czech Republic as well as abroad, the chapter only focuses on partial aspects of this decision-making process. The subject of the analysis is research studies aimed at determining the beginning of choosing a further course of education and career in students, and inding factors stimulating the decision-making process as well as sources of in luence, information, advice and help. Particular attention is paid to choosing a further course of education and career in the context of the family. The chapter also presents indings on the in luence of educational aspirations on the choice of a further course of education and career, and interprets social, economic and demographic factors that contribute to their formation. An implicit part of Chapter Two is theoretical indings from the social sciences. The following chapters justify and describe the research methodology (Chapter Three), present and discuss the indings on the determination of the beginning of students’ decision-making on the further course of education and career (Chapter Four),

284

Summary

on parents’ and students’ opinions on the roles of the players in this decision-making process (Chapter Five), on social in luences (Chapter Six), on the use and assessment of effectiveness of information resources (Chapter Seven), websites (Chapter Eight) and types of information that students and parents, in their subjective view, need for decision-making on the further course of education and career (Chapter Nine). In line with the speci ics of research questions, a mixed research design was used for the research. The research commenced with the design and implementation of a quantitative phase. The technique of data collection was non-standardized paired questionnaires for students and their parents. Data collection took place in the second half of the school year 2010/2011 (March and April). The questionnaires were administered by instructed teachers in the normal course of teaching. The questionnaires were distributed to parents by students. The research sample was selected using the multi-level selection method. The questionnaires were illed out by 779 students and the same number of parents. The questionnaire response rate was 78%. The quantitative phase was followed by a qualitative phase. The reason was an effort to more deeply understand and explain the indings from the questionnaire survey. The method selected for the qualitative part of the research was that of focus groups. Focus groups were conducted in May 2012 in four lower secondary schools. One focus group was formed in each school. The participants were selected students of the 9th year. In total, four focus groups were conducted with 37 students. The aim of the research was to determine the beginning of students’ decision-making on the further course of education and career; to identify stimuli that initiate this decision-making process in students; to determine the students’ and parents’ opinions on who should decide on the further course of education and career in the family, what persons from the social environment have effect on the students’ decision-making and what their in luence is; to what extent students identify themselves with the professions of their parents or other family members; what formal and informal sources of information students and parents use, how they assess their usefulness and what information they would use in choosing a further course of education and career. A particular aim was to provide information on selected aspects of choosing a further course of education and career by graduate lower secondary school students from the point of view of the students’ and parents’ gender, family structure, the highest level of parents’ education, the students’ and parents’ experience with unemployment in the family, and differences in the students’ and parents’ opinions on this decision-making process. The main indings from the research may be summarized as follows: 1. Most students start dealing with the choice of further education and career in the 8th year, i. e. one year before inishing lower secondary schooling. 2. Focus groups revealed that the main stimulus of the decision-making process is parents, more speci ically conversations and discussions on the topic of the further course of education and career which parents initiate on various occasions within the family.

Summary

285

3. There are discrepancies in the students’ and parents’ opinions on the question who in the family should decide on the further course of education and career. The students tend to believe that the choice of upper secondary school as well as the choice of occupation should be their autonomous matter. Parents, on the contrary, believe that they should decide on their offspring’s further course of education and career themselves. 4. In examining social in luences actually re lected in students’ decision-making on the further course of education and career, it was found that the greatest in luence on decision-making originates from students themselves. In matters of future education and career, students therefore most frequently decide independently of their parents. However, parents remain the most in luential persons from the students’ social environment that have effect on the students’ decision-making on the further course of education and career, despite the students’ efforts to trivialize the parents’ role and despite the fact that only a small number of students identify themselves with their parents’ professions. 5. Students are in various forms in luenced by a number of other persons, mainly friends, other relatives and siblings. Lower secondary school (teachers, form teachers and other school staff creating support structures of career education and counselling) and persons providing career counselling outside of lower secondary school also have a share of in luence. In a global perspective, the in luence of these persons on the students’ decision-making is marginal. 6. In choosing a further course of education and career, students and their parents use various formal and informal sources of information. The most common sources of information for students and their parents are family members, followed by the upper secondary school where they are applying, the internet, the lower secondary school they are attending and their schoolmates or friends. 7. The most common sources of information for parents is the upper secondary school where the student is applying. This is followed by the internet, the parent’s own experience, the lower secondary school the student is attending and other family members. 8. The information sources used most commonly by students and parents are at the same time evaluated as effective. 9. In retrospect, in their decision-making on the further course of education and career, students would have welcomed mainly information about the job opportunities for graduates of individual ields of studies, the content of the studies, the chance to succeed in the selected upper secondary school’s entrance exams, the intensity of studies and the content of professions (occupations). 10. Parents, in the decision-making on their child’s further course of education and career, would have utilized information about the job opportunities for graduates of individual ields of studies, the intensity of studies, the chance to succeed in the selected upper secondary school’s entrance exams, the content of professions and the graduates’ satisfaction with the ield of studies they graduated from.

286

Summary

11. In most types of information, parents expressed a greater need of the information than was determined in students. However, this does not mean that students do not work with information. On the contrary, a transition towards information autonomy is in progress in students in this period. This also changes the role of parents, who are becoming consultants for students. The indings on choosing a further course of education and career presented in the monograph Lower secondary school graduate students’ decision-making on the further course of their education and career: an analysis based on a questionnaire survey and focus groups capture only a small part of a very complex issue. They are a small contribution to the accumulation of knowledge on the topic and provide further research suggestions, presented in the conclusion.

Použ itá literatura

287

Použitá literatura

A

, G. R., B , M. D. (Eds.). (2003). Blackwell Handbook of Adolescence. Oxford: Blackwell Publishing. 678 p. ISBN 0-631-21919-6.

A

, C. C. (1982). Assessing the Vocational Maturity of Students in the East Central State of Nigeria. Journal of Vocational Behavior, 20(2), 153–161. ISSN 0001-8791.

A

, P., K , T., N , S. G. (2004). A Career Readiness Typology and Typical Membership in Middle School. The Career Development Quarterly, 53(1), 53–66. ISSN 0889-4019.

A

, C ., M , N. F., A , C . J. (2003). Adolescents’ Perceptions of the Relevance of Domains of Identity Formation: South African Cross-Cultural Study. Journal of Youth and Adolescence, 32(3), 169–184. ISSN 1573-6601.

A

, J. H. (1997). Career Development in the Context of Family Experiences. In H. F (Ed.), Diversity and Women’s Career Development: From Adolescence to Adulthood (pp. 229–242). Thousand Oaks, California: Sage Publiactions. ISBN 978-0-7619-0490-8.

A

́ G , M. (2008). Career Maturity: A Priority for Secondary Education. Electronic Journal of Research in Educational Psychology, 16(6), 749–772. ISSN 1696-2095.

A

, P. R. (1994). Father-Child Relations, Mother-Child Relations, and Offspring Psychological Well-Being in Early Adulthood. Journal of Marriage and Family, 56(4), 1031–1042. ISSN 1741-3737.

Analýza: Téměř v pětině rodinných domácností žijí závislé děti jen s jedním rodičem [online]. c2013, poslednı́ revize 1. 2. 2013 [cit. 2013-05-13]. WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam analyza .doc A

, S., . (2004). 17 in 2003 – Scotland’s Young People: Findings from the Scottish School Leavers Survey [online]. c2004, poslednı́ revize 3. 12. 2004 [cit. 2012-09-14]. WWW: http://dera.ioe.ac.uk/ / / .pdf

A

, J. J. (2007). Encyclopedia of Children, Adolescents, and the Media. Worchester, Massachusetts: Sabe Publictions. 1104 p. ISBN 978-1-4129-0530-5.

A

, J., B , R. J., M , K. (1988). Young People’s Perceptions of the Uses and Usefulness of Different Sources of Careers Help. British Journal of Guidance and Counselling, 16(1), 83–90. ISSN 0306-9885.

A

, J. S., S , I. (2010). Career Success: The Role of Teenage Career Aspiration, Ambition Value and Gender in Predicting Adult Social Status and Earnings. Journal of Vocational Behavior, 77(3), 350–360. ISSN 0001-8791.

B

, J., H , J., H , P. (2011). Zvolil jsem si techniku. Proč? Faktory výběru studijního oboru a střední školy žáky základních škol v Moravskoslezském kraji. Brno: Mendelova univerzita v Brně . 118 s. ISBN 978-80-7375-484-6.

B

, E., H , A. (2010). Who Seeks Career Counselling? A Prospective Study of Personality and Career Variables Among Swiss Adolescents. International Journal for Education and Vocational Guidance, 10(3), 161–176. ISSN 1573-1782.

B

, A., . (2001). Self-Ef icacy Beliefs as Shapers of Children’s Aspirations and Career Trajectories. Child Development, 72(1), 187–206. ISSN 1467-8624.

B

, B. L. (1994). Support and Advice From Married and Divorced Fathers: Linkages to Adolescent Adjustment. Family Relations, 43(4), 433–438. ISSN 0197-6664.

288


B

̌ ́ , P., . (2008). Průvodce současným odborným vzděláváním. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 398 s.

B

, J. (2006). Kdo studuje na vysoké š kole? Sociá lnı́ pro il studentů prvnı́ch roč nı́ků vysoký ch š kol. In ́ , et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice P. M ̌ ̊ J. S (s. 342–364). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

B

, I. (1990). The Politics of Career Education and Guidance: A Case for Scrutiny. British Journal of Guidance and Counselling, 18(1), 66–83. ISSN 1469-3534.

B

, C. B. (1994). Boys and Girls: The Development of Gender Roles. New York: McGraw-Hill. 359 p. ISBN 978-0-0700-4533-0.

B

, L. (2006). Der Ein luss von Peer Groups auf das Berufswahlverhalten von Jugendlichen. In N. B M. R (Eds.), Übergang Schule und Beruf: Aus der Praxis für die Praxis – Region Emscher-Lippe (pp. 249–265). Recklinghausen: Wissenswertes fü r Lehrkä fte und Eltern. ISBN 978-2-9257-2443-5.

B

, S. L. (1993). The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality. New Haven: Yale University Press. 256 p. ISSN 0-300-06163-3.

B

, C. (1993). Differenziertheit der Interessen und beru liche Entwicklung. Zeitschrift für Differentielle und Diagnostische Psychologie, 14(4), 265–279. ISSN 2235-1485.

Berufswahl in Hamburg 2006: Eine Umfrage unter Hamburger Schülerinnen und Schülern [online]. c2006, poslednı́ revize 24. 2. 2009 [cit. 2013-08-28]. WWW: http: //www.schule-wirtschaft-hamburg.de/service/downloads/berufswahl-hamburg-

.pdf

Berufswahl in Hamburg 2006: Eine Umfrage unter Hamburger Schüllerinen und Schüller [online]. c2004, poslednı́ revize 10. 2. 2006 [cit. 2012-09-29]. WWW: http://epub.sub.uni-hamburg.de/epub/volltexte/ / B

, P.,

B

, D. L. (1997). A Context-Rich Perspective on Career Exploration Across Life Roles. The Career Development Quarterly, 45(3), 260–274. ISSN 0889-4019.

B

́ , H., S ́ , M., M ̌ ́ ,́ A. (2011). Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let. Praha: Ná rodnı́ institut dě tı́ a mlá dež e. 173 s.

B

D

, O. D. (1967). The American Occupational Structure. New York: Wiley. 520 p.

, P. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum. 179 s. ISBN 80-7184-518-3.

B

, P., P , J. C. (1990). Reproduction in Education, Society and Culture. London: Sage Publications. 254 p. ISBN 0-8039-8320-4.

B

, P., et al. (2011). Educational Aspiration-Expectation Discrepancies: Relation to Socioekonomic and Academic Risk-Related factors. Journal of Adolescence, 34(4), 609–617. ISSN 0140-1971.

B

, D. (1990). Models of Career Decision Making. In D. B , et al., Career Choice and Development (pp. 395–421). New York: Jossey-Bass. ISBN 0-7879-5741-0.

B

, D. (2002). Introduction to Theories of Career Development and Choice: Origins, Evolution, and Current Efforts. In D. B , ., Career Choice and Development (pp. 2–23). 4th Edition. San Francisco: Jossey-Bass. ISBN 978-0-7879-5741-4.

B

, D. (2003). Career Information, Career Counselling, and Career Development. Boston, MA: Allyn & Bacon. 492 p. ISBN 0-20-536617-0.

B

, S. D. M P , E. B. (2005). Career Interventions: Current Status and Future Directions. In W. B. W M. L. S (Eds.), Handbook of Vocational Psychology (pp. 195–226). 3rd Edition. Mahwah: Lawrence Erlabum Associates. ISBN 978-0-805-84517-4.


289

B

, S. D., R , C. C. (2008). Conceptualizing and Diagnosing Problems in Vocational Decision Making. In S. D. B R. W. L (Eds.), Handbook of Counseling Psychology (pp. 392–407). 4th Edition. New York: John Wiley & Sons. ISBN 978-0-470-09622-2.

B

, S. D., R , C. C. (2012). Toward a Taxonomy of Career Decision-Making Dif iculties [online]. c2012, poslednı́ revize 12. 10. 2012 [cit. 2013-08-27]. WWW: http://www.wcda.org/files/Dr._Steven_Brown_Paper- .pdf

B

́ , M., V , S. (2010). Rozdiely v ťaž kostiach pri volbe povolania medzi chlapcami ́ , A. J ́ a dievč atmi a medzi š tudentmi gymná ziı́ a stredný ch odborný ch š kô l. In M. P ́ M. P (Eds.), V. medzinárodná konferencia doktorandov odborov psychológia a sociálna práca (s. 71–80). Nitra: Univerzita Konš tantı́na Filozofa v Nitre. ISBN 978-80-8094-699-9.

́,

B

́ , M., V ̌ , M. C ́ , A. N , S. (2011). Taž kosti pri volbe povolania. In M. D , ́ (Eds.), PhD Existence I: česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy K. B a o doktorandech (s. 252–262). Olomouc: Univerzita Palacké ho v Olomouci. ISBN 978-80-244-2858-1.

B

, B., Z , A. M., R , P. (2006). Parenting in Relation to Child and Adolescent Vocational Development. Journal of Vocational Behavior, 69(1), 149–175. ISSN 0001-8791.

B

, W. K., Z , C. D. (1996). Are we Investing Less in the Next Generation? Historical Trends in Time Spent Caring for Children. Journal of Family and Economic Issues, 17(3/4), 365–392. ISSN 1058-0476.

B

́ , J. (1981). Psychológia profesionálneho vývinu mládeže. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 153 s.

B

́

́ , M., K ́ ́ , M., M ̌ , B. (2010). Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada Publishing. 272 s. ISBN 978-80-247-3243-5.

Budoucnost profesí [online]. c2013, poslednı́ revize 16. 5. 2013 [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.budoucnostprofesi.cz B

, D. (1992). The Developmental Course of Sibling and Peer Relationships. In F. B J. D (Eds.), Children’s Sibling Relationships: Developmental and Clinical Issues (pp. 19–40). Erlbaum, Hillsdale: Lawrence Erlbaum Associates. ISBN-0-8058-1107-9.

B

, D., F , W. (1990). Perceptions of Sibling Relationships During Middle Childhood and Adolescence. Child Development, 61(5), 1387–1398. ISSN 1467-8624.

B

, V., et al. (2003). Přístup mladých lidí ke vzdělávání a jejich profesní uplatnění: projekt programu LS „Výzkum pro státní správu“ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 89 s.

B

́ , J., et al. (2012). Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2011. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 99 s.

C

, K. V., et al. (1992). Employment Counsellor’s and Youths’ Views of the Transition to Work: Preparing to Develop a Work Skills Simulation. Canadian Journal of Counselling, 26(4), 222–239. ISSN 0828-3893.

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Paris: OECD Publications, 2004. 76 p. ISBN 92-64-10519-1. C

, S., W , G. (1997). Parents’ Responses to the School Quasi-Market. Research Papers in Education, 12(1), 3–26. ISSN 0267-1522.

Co se v mládí naučíš... Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2001. 229 s. ISBN 80-7290-046-3. C

, M., R -J , H. (2007). Career Counselling and Guidance in the Workplace: A Manual for Career Practitioners. Wetton: Juta & Company. 216 p. ISBN 978-0-7020-7277-9.

290


C

, S., A , M. (2001). Men’s Family Work: Child-Centered Fathering and the Sharing of Domestic Labor. In R. H N. L. M (Eds.), Working Families: The Transformation of the American Home (pp. 72–99). Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-5853-9164-9.

C

, R. D., et al. (1994). Economic Stress, Coercive Family Process, and Developmental Problems of Adolescents. Child Development, 65(2), 541–561. ISSN 1467-8624.

C

, D., D , Y., M , E. (2007). Friendship In luences During Early Adolescence: The Special Role of Friends’ Grade Point Average. Journal of Research on Adolescence, 17(2), 325–356. ISSN 1532-7795.

C

, R. J., O , B. D. (1984). Encyclopedia of Psychology: Volume 1. New York: John Willey & Sons. 481 p. ISBN 978-0-4715-5819-4.

C

, P. A., et al. (2007). Career Barriers and Reading Ability as Correlates of Career Aspirations and Expectations of Parents and Their Children. Journal of Vocational Behavior, 70(2), 242–258. ISSN 0001-8791.

C

, P., P , L. A., P , W. (2005). Antecedents and Consequences of Career Decisional States in Adolescence: A Longitudinal Study. Journal of Vocational Behavior, 67(3), 397–412. ISSN 0001-8791.

C

, J. W. (2004). Educational Research. Upper Saddle River: Merril Prentice Hall. 640 p. ISBN 978-0-1311-2790-6.

C

, J. W. (2011). Designing and Conducting Mixed Methods Research. Thousand Oaks, California: Sage Publiactions. 457 p. ISBN 978-1-4129-7517-9.

C

, J. O. (1968). Measurement of Vocational Maturity in Adolescence. In D. G. Z (Ed.), Vocational Behavior: Readings in Theory and Research (pp. 194–235). New York: Reinehart-Winston.

C

, J. O. (1971). The Maturity of Vocational Attitudes in Adolescence (APGA Inquiry series, No. 2). Washington: American Personnel and Guidance Association. 110 p.

C

, J. O. (1976). A Comprehensive Model of Career Development in Early Adulthood. Journal of Vocational Behavior, 9(1), 105–118. ISSN 0001-8791.

C

, A. C., C , S. (1990). School-Age Children’s Time Slone With Fathers in Single- and Dual-Earner Families: Implications for the Father-Child Relationship. The Journal of Early Adolescence, 10(3), 296–312. ISSN 0272-4316.

C

, A. C., M H , S. M. (1993). The Long Arm of the Job: Infuences of Parental Work on Childrearing. In T. L L. O (Eds.), Parenting: An Ecological Perspective (pp. 179–202). Hillsdale: Lawrence Erlbaum. ISBN 978-0-8058-0857-5.

C ̌

, O. (2000). Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplně k. 378 s. ISBN 80-7239-060-0.

C ́ , J., Ć ̌

M

̌ , J. (2007). Psychologie pro učitele. Praha: Portá l. 655 s. ISBN 978-80-7367-273-7.

́ , J., et al. (1999). Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palacké ho. 175 s. ISBN 80-7067-953-0.

Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání [online]. c1999, poslednı́ revize 17. 12. 2012 [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.eu-dat.cz D

, M. (1997). Choice Within Constraints: Mothers and Schooling. Gender and Education, 9(4), 397–410. ISSN 0954-0253.

D

, M., W , A., R , J. (1994). Mother’s Intuition? Choosing Secondary Schools. East Sussex: Falmer Press. 158 p. ISBN 978-0-7507-0286-7.


291

D

, R. D., L , L. H. (1984). A Psychological Theory of Work Adjustment: An Individual-Differences Model and Its Applications. Minneapolis: University of Minnesota Press. 245 p. ISBN 0-8166-1316-8.

D R

, L. (1990). The Impact of Parents and Parenting on Career Development. Knoxville: Comprehensive Career Development Project. 12 p.

D

, T., K , B. (1990). Public Relations and Marketing for Schools. Essex: Longman Industry and Public Service Management. 168 p. ISBN 978-0-5820-7478-1.

D F

, A., B , J. L. (2008). The Help-seeking in Career Counselling. Journal of Vocational Behavior, 72(1), 60–66. ISSN 0001-8791.

D

, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.

D

̌ ́ , G., V ̌ , J. (2011). Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání – 2009. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 50 s.

D

̌ ́ , P., E ́ ̌ ́ , I. (2011). Analýza práce a potřeb poradců v oblasti kariérového poradenství na školách. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 51 s.

D

̌ ́ , P., E ́ ̌ ́ , I. (2012). Analýza práce a potřeb poradců v oblasti kariérového poradenství na Úřadu práce ČR. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 38 s.

D

́ ́ , L. (2007). Determinants of Secondary School Choice in the Czech Republic. Praha: Univerzita Karlova. 64 s. ISBN 978-80-7343-140-2.

D

, O. D. (1968). Ability and Achievement. Eugenics Quarterly, 15(1), 1–11. ISSN 0097-2762.

D

, O. D., H , A. O., P , A. (1968). Peer In luences on Aspirations: A Reinterpretation. American Sociological Review, 74(2), 119–137. ISSN 1939-8271.

Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory: výzkumná zpráva [online]. c2010, poslednı́ revize 21. 2. 2013[cit. 2012-05-30]. WWW: http: //www.generacey.cz/uploads/akce_a_aktuality/pardubicky_kraj/Duvody_nezajmu_zaku.pdf

E , L. T, et al. (2005). Work and Family Research in IO/OB: Content Analysis and Review of the Literature (1980–2002). Journal of Vocational Behavior, 66(1), 124–197. ISSN 0001-8791. E

, J. S. (2007). Where Are All the Women? Gender Differences in Participation in Physical Science and Engineering. In S. J. C W. M. W (Eds.), Why Aren’t More Women in Science? Top Researchers Debate the Evidence (pp. 199–210). Washington, DC: American Psychological Association. ISBN 978-1-5914-7485-2.

Education at a Glance – 2013. Paris: OECD Publishing. 436 p. ISBN 978-92-64-20105-7. Education at a Glance 2012: Highlights. Paris: OECD Publishing, 2012. 90 p. ISBN 978-64-1-7957-8. Education at a Glance 2013: OECD Indicators. Paris: OECD Publishing, 2013. 436 p. ISBN 978-92-64-20105-7. Education Today 2013: The OECD Perspective. Paris: OECD Publishing, 2013. 127 p. ISBN 978-92-64-17710-9. E

, L. (2010). Komunikace vzdělávacích organizací s veřejností na internetu. Praha: Ceská angragogická společ nost. 116 s. ISBN 978-80-87306-07-9.

E , M., et al. (2000). Teenage Family Life, Life Chances, Lifestyles and Health: A Comparison of Two Contemporary Cohorts. The International Journal of Law, Policy and the Family, 14(1), 1–30. ISSN 1360-9939. E

, R., T , K., Z , M. (2005). A Dynamic Model of Career Choice Development. Internetional Journal of Educational and Vocational Guidance, 5(1), 5–18. ISSN 0251-2513.

292


Europe in Figures: Eurostat Yearbook 2011. Luxembourg: Publications Of ice of the European Union, 2011. 692 p. ISBN 978-92-79-18414-7. Eurostat [online]. c2013, poslednı́ revize 4. 8. 2013 [cit. 2013-08-05]. WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home Factors In luencing Year 9 Career Choices [online]. c2005, poslednı́ revize 19. 2. 2010 [cit. 2013-08-08]. WWW: http://www.engineeringuk.com/_resources/documents/Factors_Influencing_Year_ _ Career_Choices\% B \% D.pdf

F

́ , M. (2009). Dospělost a její variabilita. Praha: Grada. 136 s. ISBN 978-80-247-2480-5.

F

, H. (1985). Model of Career and Achievement Motivation for Women and Men. Journal of Counseling Psychology, 32(3), 363–390. ISSN 0022-0167.

F

, D. (1986). Perceptions of Parental Responsibilities for Child Rearing and Children’s Career Development. Australian Journal of Sex, Marriage & Family, 7(4), 207–216. ISSN 0159-1487.

F

, L., N , L., S , S. (2010). Time Perspective and Indecision in Young and Older Adolescents. British Journal of Guidance and Counselling, 38(1), 61–82. ISSN 0306-9885.

F

́ , L. (2000). Představy mladých lidí o manželství a rodičovství. Praha: Sociologické nakladatelstvı́. 163 s. ISBN 80-85850-87-7.

F

, J., H , D., P , S. (1993). Grant Maintainded Schools: Education in the Market Place. London: Kogan Page. 138 p. ISBN 978-0-7494-1067-4.

F

, L. Y. (2003). Practice and Research in Career Counseling and Development – 2002. The Career Development Quarterly, 52(2), 98–131. ISSN 0889-4019.

F

, E., B , A. (2002). The Role of Work-Related Skills and Career Role Models in Adolescent Career Maturity. The Career Development Quarterly, 51(1), 36–43. ISSN 0889-4019.

F

, D. (2010). Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Praha: Portá l. 383 s. ISBN 978-80-7367-725-1.

F

, P. (1992). Whose Choice is it Anyway? Managing Schools Today, 1(6), 36–37. ISSN 0968-1558.

F

, N. H., H , A. J. (1997). Constructing Choice in Contiguous and Parallel Markets: Institutional and School Leavers’ Responses to the New Post-16 Marketplace. Oxford Review of Education, 23(3), 299–319. ISSN 0305-4985.

F

, N. A. (1988). The Construct of Career Maturity in the United States and Israel. Journal of Vocational Behavior, 32(1), 49–59. ISSN 0001-8791. ́ , H., et al. (2010). Podoby otcovství v ČR – sociologický výzkum. Praha: Mediaresearch.

F 118 s. F

, Z. (2005). Profesnı́ orientace ž áků . In S. S ̌ (Ed.), Studie z teorie a metodiky výchovy II (s. 165–177). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3687-7.

F

, Z. (2011a). Motivy a okolnosti oboru u studentů stř ednı́ch odborný ch uč iliš ť. In Z. F , et al., Profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich uplatnění na trhu práce (s. 243-254). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5602-2.

F

, Z. (2011b). Profesnı́ orientace ž áků . In S. S ̌ (Ed.), Studie z teorie a metodiky výchovy II (s. 165–177) . 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5512-4.

F

, Z. (2012). Okolnosti volby studijnı́/profesnı́ cesty u ž áků se sociá lnı́m znevý hodně nı́m. In Z. F , et al., Speci ika profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich pracovní uplatnění (s. 83–94). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-236-9.

F

, Z., et al. (2011). Profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich uplatnění na trhu práce. Brno: Masarykova univerzita. 314 s. ISBN 978-80-210-5602-2.


293

F

, Z., et al. (2012). Speci ika profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich pracovní uplatnění. Brno: Paido. 232 s. ISBN 978-80-7315-236-9.

F

, P. M., et al. (2006). Why Don’t They Want a Male-Dominated Job? An Investigation of Young Women Who Changed Their Occupational Aspirations. Educational Research and Evaluation, 12(4), 359–372. ISSN 1744-4187.

G

̌ ́ , E. (2006). Profesnı́ orientace ž áků stojı́cı́ch př ed prvnı́ smě rovou volbou povolá nı́. In ̌ ́ G. H ́ ́ , Rozvíjení emoční inteligence žáků (s. 137–192). Praha: Portá l. E. G ISBN 80-7367-115-8.

G

, E. (2000). Ask the Children: The Breakthrough Study That Reveals How to Succeed at Work and Parenting. New York: Quill. 416 p. ISBN 978-0-6881-7791-1.

G

́ , J. P., B , M. D., G , W. R. (2003). Educational Research: An Introduction. Boston: Allyn & Bacon. 656 p. ISBN 0-321-08189-7.

G

, R., et al. (2002). A Structural Model of Educational Aspirations. Journal of Career Development, 29(2), 87–108. ISSN 0894-8453.

G

, R., M , S., L , E. (2007). Educational Aspirations of Male and Female Adolescents from Single-Parent and Two Biological Parent Families: A Comparison of In luential Factors. Journal of Youth and Adolescence, 36(8), 1010–1023. ISSN 0047-2891.

G

, I., A , I. (2001). The PIC Model for Career Decision Making: Prescreening, In-Depth Exploration, and Choice. In F. T. L. L A. B (Eds.),Contemporary Models in Vocational Psychology: A Volume in Honor of Samuel H. Osipow (pp. 6–54). New Yersey: Lawrence Erlbaum Associates. ISBN 978-0-8058-2666-1.

G

, I., S , N. (2001). High School Students’ Career Related Decision-Making Dif iculties. Journal of Counseling and Development, 79(3), 331–340. ISSN 1556-6676.

G

, I., et al. (2000). Validity of the Career Decision-Making Dif iculties Questionnaire: Counselee versus Career Counselor Perceptions. Journal of Vocational Behavior, 56(1), 99–113. ISSN 0001-8791.

G

, I., F , N., H , D. (1995). Applying Decision Theory to Career Counseling Practice: The Sequential Elimination Approach. The Career Development Quarterly, 43(3), 211–220. ISSN 2161-0045.

G

, I., K , M., O , S. H. (1996). A Taxonomy of Dif iculties in Career Decision Making. Journal of Counseling Psychology, 43(4), 510–526. ISSN 0022-0167.

G

, I., S , M., G , M. (1993). Process Involved in Career Preferences and Compromises. Journal of Counseling Psychology, 40(1), 53–64. ISSN 0022-0167.

G

, P. (2006). Sprievodca metodológiou kvalitatívneho výskumu. Bratislava: Regent. 239 s. ISBN 80-88904-46-3.

G

́ , V. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. 261 s. , P., J ̊ , V., H ISBN 978-80-7315-185-0.

G

́ , A., P ,́ M., T , J. (2000). Kontakty s rovesnı́kmi, sociá lna sieť a sociá lna opora z pohladu adolescentov. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 35(2), 121–136. ISSN 0555-5574.

G

, V., D B , P. (2003). Career Indecision: Three Factors from Decision Theory. Journal of Vocational Behavior, 62(1), 11–25. ISSN 0001-8791.

G

, V., V , K. (2006). High School Students’ Career Decison-Making Process: Development and Validation of the Study Choice Task Inventory. Journal of Career Assessment, 14(4), 449–471. ISSN 1069-0727.

G

, C. M., H -H , A. E. (2006). Applying Image Norms Across Super’s Career Development Stages. The Career Development Quarterly, 54(4), 318–330. ISSN 0889-4019.

294


G

, O. (2006). More Likely to Have a Mobile, Use the Net, Listen to Radio and Read Papers: It’s the Girl [online]. c2006, last update 3. 6. 2006 [cit. 2013-06-18]. WWW: http://www.guardian.co.uk/technology/ /may/ /news.genderissues

G

, N. (Ed.). (2012). Průvodce kariérou pro školy: zpráva o efektivním kariérovém poradenství. Praha: Dů m zahranič nı́ch služ eb pro Centrum Euroguidance. 197 s. ISBN 978-80-87335-40-6.

G

, E. (1979). Toward a Theory of Occupational Choice: A Restatement. In S. G. W , et al., Career Counseling: Theoretical and Practical Perspectives (pp. 127–134). New York: McGraw-Hill. ISBN 978-0-0706-9017-2.

G

, E., et al. (1951). Occupational Choice: An Approach to a General Theory. New York: Columbia University Press. 271 p. ISBN 978-0-2310-1846-3.

G

, J. H. (1996). Class Analysis and Reorientation of Class Theory: The Case of Persisting Differentials in Education Attainment. The British Journal of Sociology, 47(3), 481–505. ISSN 1468-4446.

G

, S. (1997). School Choice in an Established Market. Hants: Ashgate Publishing. 271 p. ISBN 1-84014-106-9.

G ̈

-B , K., H ̈ , H. (2006). Zum Ein luss von Eltern auf das Berufswahlverhalten von Jugendlichen. In N. B M. R , M. (Eds.), Übergang Schule und Beruf: Aus der Praxis für die Praxis – Region Emscher-Lippe (pp. 277–294). Recklinghausen: Wissenswertes fü r Lehrkä fte und Eltern. ISBN 978-2-9257-2443-5.

G ̌

́ , V. (2011). Vrstevnické vyučování [online]. c2011, poslednı́ revize 11. 5. 2011 [cit. 2013-08-12]. WWW: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/ .Pedagogicky_lexikon/V/Vrstevnické_vyučování

G

, L. (2005). Applying Gottredsons’ Theory of Circumscription and Compromise in Career Guidance and Counseling. In S. D. B R. W. L (Eds.). Career Development and Counseling: Putting Theory and Research to Work (pp. 71–100). New Jersey: John Wiley & Sons. ISBN 0-471-28880-2.

G

, L. B., P , H. J. (1965). Parental In luence Upon Adolescents’ Occupational Choice: A Test of an Aspect of Roe’s Theory. Journal of Counseling Psychology, 12(4), 379–383. ISSN 0022-0167.

G

́ , et al., , D. (2006). Vzdě lanostnı́ nerovnosti v teoretické re lexi. In P. M ̌ ̊ J. S (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 21–41). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

G

́ , A., J ̌ ́ , V. (2006). Analý za š kolnı́ho vzdě lá vá nı́ ve vybraný ch zemı́ch EU. , D., G ̈ Orbis Scholae, 0(1), 30–45. ISSN 1802-4637.

G

, N. (1987). Career Maturity: A Function of Grade and Sex. Indian Psychologist, 4(1), 19–31.

H

, T., D , W. (1995). School Choice in Less Populated Areas. Educational Management and Administration Leadership, 23(2), 104–113. ISSN 1741-1432.

H

, E. (2007). Kariérové poradenství: příručka pro země s nízkými a středními příjmy. Praha: Dů m zahranič nı́ch služ eb MSMT, Ná rodnı́ agentra pro evropské vzdě lá vacı́ programy, Centrum Euroguidance. 111 s. ISBN 80-9040-052-8.

H

́ , E. (2010). Vliv prostředí na aspirační úroveň jedince: diplomová práce. Zlı́n: Univerzita Tomá š e Bati ve Zlı́ně , Fakulta humanitnı́ch studiı́. 97 s. Vedoucı́ prá ce Soň a Vá vrová .

H

̌ ́ , M., M , P. (2008). Zvlá dacı́ strategie a styly dospı́vajı́cı́ch. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 43(1), 3–22. ISSN 0555-5574.

H

, R. M., D , P. (1994). Barriers to Information: How Formal Help Systems Fail Battered Woman. Westport: Greenwood Press. 196 p. ISBN 978-0-3132-8680-3.


295

H

, S. A. (1992). Career on the Margins? The Position of Career Teachers in Schools’. British Journal of Sociology of Education, 13(2), 163–176. ISSN 0142-5692.

H

, P. J., P , E. J., V , F. W. (2005). Child Vocational Development: A Review and Reconsideration. Journal of Vocational Behavior, 66(3), 385–419. ISSN 0001-8791.

H

, B. (2006). Career Maturity of Indian Adolescents as a Function of Self-Concept, Vocational Aspiration and Gender. Journal of the Indian Academy of Applied Psychology, 32(2), 127–134. ISSN 0019-4247.

H

, R. M., W , J. R. (1996). Socioeconomic Indexes for Occupations: A Review, Update, and Critique [online]. c1996, poslednı́ revize 23. 6. 2003 [cit. 2013-05-17]. WWW: http://www.ssc.wisc.edu/cde/cdewp/ - .pdf

H

, S. (2000). The Cultural Contradictions of Motherhood. Cambridge, MA: Harvard University Press. 256 p. ISBN 978-0-3000-7652-3.

H

, Z. (2007). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada. 180 s. ISBN 978-80-247-1168-3.

H

, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portá l. 407 s. ISBN 80-7367-040-2.

H

, E. L., C , S. H. (1996). Career Guidance and Counseling Through the Life Span: Systematic Approaches. New York: HarperCollins College Publishers. 787 p. ISBN 0-6735-2366-7.

H

, E. L., E T. E. (1976). Vocational Maturity: The Effects of School, Grade, Curriculum and Sex. Journal of Vocational Behavior, 8(2), 227–238. ISSN 0001-8791.

H

, E. L., C , S. H., N , S. G. (2004). Career Guidance and Counselling Through the Lifespan: Systematic Approaches. 6th Edition. Boston: Pearson. 784 p. ISBN 978-0-3210-8139-1.

H

, W., N , M. P., W , E. (2004). In engen Bahnen: Berufswahlprozess bei Jugendlichen. Bern/Aarau: Schweizerischen Koordinationsstelle fü r Bildungsforschung. 31 p. ISBN 3-908117-87-9.

H

, V. H. (1963). What Do Theories of Vocational Choice Mean to a Counselor? Journal of Counseling Psychology, 10(2), 118–125. ISSN 0022-0167.

H

, N. E., et al. (2004). Parent Academic Involvement as Related to School Behavior, Achievement, and Aspirations: Demographic Variations Across Adolescence. Child Development, 75(5), 1491–1509. ISSN 1467-8624.

H

, D. (1994). School: A Matter of Choice. Paris: Organisation for Economic Cooperation and Develpment. 161 p. ISBN 978-9-2641-4087-5.

H

, A. (2007). Berufswahlbereitschaft von Jugendlichen: Inhalte, Entwicklung und Förderungsmöglichkeiten. Zurü ch: Universitä t Zü rich, Philosophische Fakultä t. 250 p. Antrag D. Lä ge und A. M. Freund.

H

, A. (2011). Career-Choice Readiness in Adolescence: Developmental Trajectories and Individual Differences. Journal of Vocational Behavior, 79(2), 340–348. ISSN 0001-8791.

H

, A., L ̈ , D. (2006). Hilfreiche Faktoren zur Bewä ltigung von beru lichen Ubergä ngen: Von der Berufswahlreife zur Ubergangsbereitschaft. Zeitschrift für Beratung und Studium, 1(3), 70–74. ISSN 1860-3068.

H

, A., L ̈ , D. (2007). The Relation of Secondary Student’ Career-Choice Readiness to a Six-Phase Model of Career Decision Making. Journal of Career Development, 34(2), 164–191. ISSN 0894-8453.

H

, A., L ̈ , D. (2008). Increasing the Career Choice Readiness of Young Adolescents: An Evaluation Study. International Journal for Educational and Vocational Guidance, 8(2), 95–110. ISSN 1573-1782.

296


H

, A., N , S. G., A , P. (2011). Engagement in Adolescent Career Preparation: Social Support, Personality and the Development of Choice Decidedness and Congruence. Journal of Adolescence, 34(1), 173–182. ISSN 0140-1971.

H

, P. (2004). Příprava žáků základních škol na volbu povolání: rigorózní práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. 168 s.

H

, P. (2008a). Informač nı́ mé dia a materiá ly využ itelné v tematické m okruhu Svě t prá ce a př i volbě povolá nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol. In Z. F (Ed.), Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ (A 1.7, s. 1–14). Praha: Josef Raabe. ISSN 1802-4513.

H

, P. (2008b). Volba povolá nı́ (2. č ást): internetové zdroje informacı́ pro ž áky a uč itele. Moderní vyučování, 12(6), 9–10. ISSN 1211-6858.

H

, P. (2008c). Volba povolá nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol a karié rové poradenstvı́ v Ceské republice. Technológia vzdelávania – Slovenský učiteľ, 16(5), 7–10. ISSN 1335-003X.

H

, P. (2009a). Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. 230 s.

H

́ , et al., , P. (2009b). Vý zkum volby povolá nı́ dospı́vajı́cı́ch v kontextu rodiny. In E. W Přechod žáků a žákyň ze základní na střední školu: pohledy z výzkumů (s. 83–99). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-179-9.

H

, P. (2010a). Dynamika rozhodová nı́ ž áků zá kladnı́ch š kol o dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá ze. Studia paedagogica, 15(2), 87–104. ISSN 1803-7437.

H

, P. (2010b). Strategie uplatň ované rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ drá hy ž áků . Pedagogicko-psychologické poradenství, 59, 11–18. ISSN 1214-7230.

H

, P. (2010c). Vliv sociá lnı́ho okolı́ na karié rové rozhodová nı́ ž áků př i př echodu do vyš šı́ho sekundá rnı́ho vzdě lá vá nı́. Pedagogická orientace, 20(3), 66–81. ISSN 1211-4669.

H

, P. (2011a). Informač nı́ a projektová podpora profesnı́ orientace. In Z. F , et al., Profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich uplatnění na trhu práce (s. 93–109). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5602-2.

H

, P. (2011b). Karié rový vý voj a karié rová př ipravenost adolescentů . In Žiak v kontexte psychológie a pedagogiky (s. 256–269). Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici. ISBN 978-80-557-0239-1.

H

, P. (2011c). Longitudinal Professional Orientation Program As a Means of Supporting Mental Health. In E. R (Ed.), School and Health 21, 2011: Education and Healthcare (s. 129–140). Brno: Masaryk University. 290 p. ISBN 978-80-210-5721-0.

H

, P. (2011d). Metodika exkurze na ú ř ad prá ce pro rozvoj kompetencı́ ž áků k volbě povolá nı́. In ́ , V. M ́ (Eds.), Volba povolání II.: přípravy do hodin Výchovy volby J. C , L. B k povolání na 2. stupni ZŠ (s. 1–44). Praha: Raabe. ISBN 978-80-86307-47-3.

H

, P. (2011e). Ná cvik vyhledá vá nı́ informacı́ pro sprá vnou volbu stř ednı́ š koly. In Volba povolání II.: praktické náměty pro výuku tematického okruhu Svět práce (s. 1–20). Praha: Raabe. ISBN 978-80-87553-12-1.

H

, P. (2011f). Podmı́nky př ijı́macı́ho ř ı́zenı́: faktor determinujı́cı́ volbu stř ednı́ š koly č eský ch ž áků . Pedagogika.sk, 2(3), 173-188. ISSN 1338-0982.

H

, P. (2011g). Po . . . VOLANI: praktická cvič enı́ pro plá nová nı́ pracovnı́ drá hy. In Z. F (Ed.), Volba povolání: praktické náměty pro výuku tematického okruhu Svět práce (s. 1–24). Praha: Raabe. ISBN 978-80-86307-36-7.

H

, P. (2011h). Sebepozná vá nı́ ž áků : dotaznı́k pracovnı́ho zamě řenı́ osobnosti. In Volba povolání II.: praktické náměty pro výuku tematického okruhu Svět práce (s. 1–28). Praha: Raabe. ISBN 978-80-87553-12-1.


297

H

, P. (2012a). Ná zory ž áků a rodič ů na vý znam vzdě lá vá nı́ a profese pro ž ivotnı́ ú spě ch a spokojenost. Pedagogika.sk, 3(4), 213–231. ISSN 1338-0982.

H

, P. (2012b). Profesní orientace adolescentů: poznatky z teorií a výzkumů. Brno: Konvoj. 140 s. ISBN 978-80-7302-164-1.

H

, P. (2012c). Svět práce: propedeutika pro učitele průřezového tématu Člověk a svět práce na středních odborných školách [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně . 138 s. ISBN 978-80-7375-606-2. Dostupný z WWW:~http://www.vychova-vzdelavani.cz/svetprace.pdf

H

, P., B , J. (2012). Sociá lně -psychologické aspekty volby technické ho a humanitnı́ho studijnı́ho zamě řenı́ př i tranzici ž áků do maturitnı́ch oborů na stř ednı́ch š kolá ch. Pedagogická orientace, 22(4), 544–564. ISSN 1211-4669.

H

, J. L. (1973). Making Vocational Choices: A Theory of Careers. Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall. 150 p. ISBN 978-0-1354-7828-8.

H

, J. L. (1996). Integrating Career Theory and Practice: The Current Situation and Some Potential Remedies. In M. L. S W. B. W (Eds.), Handbook of Career Counseling Theory and Practice (pp. 1–11). Palo Alto, CA: Davies-Black. ISBN 0-8910-6080-4.

H

, J. L. (1997). Making Vocational Choices: A Theory of Vocational Personalities and Work Environments. Odessa, FL: Psychological Assessment Resources. 303 p. ISBN 0-9119-0727-0.

́ , V., et al. (1995). Metodická příručka poradce pro volbu povolání. Praha: Sociologické H ̌ ́ nakladatelstvı́. 131 s. ISBN 80-85850-24-4. H

H

̌ , J. (2012). Development of Digital Literacy in Technical Subjects at Primary ,́ M., S Schools. In ICETA 2012: 10th IEEE International Conference on Emerging eLearning Technologies and Applications (pp. 139–141). Stará Lesná : Institute of Electrical and Electronics Engineers. ISBN 978-1-4673-5122-5. , Z., L , S. A. (2011). Vocational Aspiration of Chinese High School Students and Their Parents’ Expectations. Journal of Vocational Behavior, 79(2), 349–360. ISSN 0001-8791.

H ̌

́ ̌

, L. (1984). Profesionální orientace mládeže. Praha: Stá tnı́ pedagogické nakladatelstvı́. 127 s.

H ̌

́ ̌

, L. (1987). Výchova a profesionální orientace. Praha: Stá tnı́ pedagogické nakladatelstvı́. 75 s.

H ̌

́ ̌ , L. (2001). Teorie kariérního vývoje a kariérního poradenství: studijní text [on-line]. c2001, poslednı́ revize 29. 8. 2009 [cit. 2013-02-12]. WWW: http://vychova-vzdelavani.cz/download/teorie-kariera.pdf

H ̌

́ ̌ , L. (2002). Praxe profesně kariérního vývoje na ZŠ a SŠ [on-line]. c2002, poslednı́ revize 24. 8. 2009 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: http://vychova-vzdelavani.cz/download/karierove_poradenstvi.pdf

H

, C. (2011). The In luence of Self-Concept, Parenting Style and IndividualismCollectivism on Career Maturity in Australia and Thailand. International Journal for Educational and Vocational Guidance, 11(3), 197–210. ISSN 1573-1782.

H

́ , V., T ́ ́ , K. (2009). Dopady demogra ické ho vý voje na vzdě lá vacı́ soustavu v Ceské republice. Orbis Scholae, 3(3), 7–23. ISSN 1802-4637.

H

, H. H. (1953). The Value Systems of Different Classes: A Social Psychological Contribution to the Analysis of Strati ication. In R. B S. M. L (Eds.), Class, Status and Power: A Reader in Social Strati ication (pp. 426–442). Clencoe: Free Press.

C

, R. C. (2005). Qualitatively Assessing Family In luence in Career Decision Making. Journal of Career Assessment, 13(4), 395–414. ISSN 1069-0727.

C

́ , M. (2007). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4.

298


Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online]. c2013, poslednı́ revize 22. 5. 2013 [cit. 2013-05-30]. WWW: http://www.infoabsolvent.cz Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online]. c2007, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2012-06-01]. WWW: http://www.infoabsolvent.cz Integrovaný portál MPSV [online]. c2002, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2011-04-23]. WWW: http://portal.mpsv.cz Integrovaný systém typových pozic [online]. c2001, poslednı́ revize 10. 10. 2011 [cit. 2012-05-31]. WWW: http://www.istp.cz I

, L. E., B , D. (2000). Career Information, Career Counseling, and Career Development. 7th Edition. San Francisco: Jossey-Bass. 526 p. 978-0-2053-0650-3.

ISPV – mzdy a platy podle profesí [online]. c2010, poslednı́ revize 29. 3. 2013 [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.ispv.cz J

̌ ́ , P. (2008). Dívčí a chlapecká identita: vývoj a úskalí. Praha: Grada. 285 s. ISBN 978-80-247-2284-9.

J

́ , L., L ̌ ́ , K. (2010). Genderové aspekty č eské ho š kolstvı́. In L. J ́ , et al., S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých (s. 18–23). Praha: Sociologické nakladatelstvı́. ISBN 978-80-7419-030-8.

J

́ , L., et al. (2010). S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Praha: Sociologické nakladatelstvı́. 220 s. ISBN 978-80-7419-030-8.

J

̌ , R. (2011). Pedagogická diagnostika, preventivně vý chovná č innost a poskytová nı́ ́ , A. V ̌ ́ , M. B ̌ (Eds.), Pedagogika pro poradenský ch služ eb ve š kole. In H. K ́ učitele (s. 363–428). Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3357-9.

J ̌ ́

, J., T ,́ J., et al. (2005). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2005). Praha: Vý zkumný ú stav pedagogický v Praze. 126 s. ISBN 80-87000-02-1.

K ̌

́ , E. (2012). Jaká byla v Ceské republice sň ateč nost a rozvodovost? Statistika & my, 2(6), 28–29. ISSN 1804-7149.

K ̌

́ , J., et al. (2008). Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 90 s. ISBN 978-80-85118-12-4.

K

̌ ́ , T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Slon. 190 s. ISBN 80-86429-29-6.

K

̌ ́ , T. (2006). Faktory podmiň ujı́cı́ vzdě lanostnı́ aspirace ž áků devá tý ch tř ı́d zá kladnı́ch š kol ́ , et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní v Ceské republice. In P. M ̌ ̊ J. S nerovnosti v České republice (s. 173–193). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

K

̌ ́ , T., F ̌ ́ ., P. (2010). Návrat k sociálnímu původu: vývoj sociální strati ikace české společnosti v letech 1989 až 2009. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, Masarykova univerzita. 213 s. ISBN 978-80-7325-241-0.

K

, J. (2004). Průzkum českou mládež nepochválil [online]. c2004, poslednı́ revize 2. 6. 2004 [cit. 2013-09-15]. WWW: http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/jke_pcmn.htm

K

, J., T ,́ L. (2008). Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelstvı́. 183 s. ISBN 978-80-86429-78-6.

K

, K. R., L , W. (2002). Mapping the Domain of Career Decision Problems. Journal of Vocational Behavior, 61(2), 302–326. ISSN 0001-8791.

K

, S. (2000). Parenting and Career Development [online]. c2000, last update 20. 12. 2011 [cit. 2013-05-21]. WWW: http://www.eric.ed.gov/PDFS/ED .pdf


299

K

, T. U., B , D. L. (1997). Attachment Relationships and the Career Exploration Process. The Career Development Quarterly, 46(2), 167–178. ISSN 0889-4019.

K

, W., et al. (1998). Staying On: A Study of Young People’s Decisions About School Sixth Forms, Sixth-Form Colleges and Colleges of Further Education. Slough, England: National Foundation for Educational Research. 60 p.

K

, N., et al. (2012). Best Friends in Adolescence Show Similar Educational Careers in Early Adulthood. Journal of Applied Developmental Psychology, 33(2), 102–111. ISSN 0193-3973.

K ́

́ , M. (1987). Teorie a praxe výchovného poradenství. Praha: Stá tnı́ pedagogické nakladatelstvı́, 1987. 260 s.

K

́ , M. (2005) Pro i-volba v bı́lé tř ı́dě . In Pro i-volba z deváté třídy (s. 139–159). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-216-4.

K

, B. H. (2004). The In luences and Motivations on Which Students Base Their Choice of Career. Research in Education, 72, 47–57. ISSN 0034-5237.

K

, R. (2008). Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita. 120 s. ISBN 978-80-210-4540-8.

K

, R. (2010). Dotazník jako průzkumná metoda [online]. c2010, poslednı́ revize 10. 2. 2010 [cit. 2013-05-03]. WWW: http://rudolfkohoutek.blog.cz/ /dotaznik-jako-pruzkumna-metoda

K

́ , J. (2000). Psychologie práce a řízení. Brno: Akademické nakladatelstvı́ CERM. , R., S ̌ 223 s. ISBN 80-214-1552-5.

K

́ , L. (2011). Elektronické vzdelá vanie – vý zva alebo ohrozenie? In Aktuálne otázky pedagogiky: vedecký zborník z príležitosti 65. výročia založenia Pedagogickej fakulty [CD-ROM]. Bratislava: Univerzita Komenské ho. ISBN 978-80-223-3121-0.

K ̌ ̌ , J. (1971). Psychologické poradenstvo v školskom a profesionálnom vývine: teoretické a spoločenské predpoklady. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 300 s. K ̌ ̌ , J., et al. (1987). Poradenská psychológia. Bratislava: SPN. 448 s. K

́ ̌ ́ , P., et al. (2012). Trendy v informačním vzdělávání. Zlı́n: VeRBuM. 154 s. ISBN 978-80-87500-18-7.

K

, B. (1997). Parental Behaviors and Adolescents’ Career Exploration. The Career Development Quarterly, 45(4), 341–350. ISSN 0889-4019.

K ́

́ , J. (2010a). Rozvoj osobnosti na podkladě zkuš enostnı́ho uč enı́. In XXVIII International Colloquium on the Management of Educational Process. Brno: Univerzita obrany (s. 1–6). ISBN 978-80-7231-722-6.

K ́

́ , J. (2010b). Zkušenostní učení prostřednictvím identi ikace s ikčními postavami ilmů a seriálů. Brno: Masarykova univerzita. 193 s. ISBN 978-80-210-5249-9.

K

́ , L. (2008). Strategie mě řenı́ socioekonomické ho statusu a zdravı́ v sociologický ch , M., H ̌ publikacı́ch. Data a výzkum – SDA Info, 2(2), 131–154. ISSN 1802-815.

K

, R. A., C , M. A. (2000). Foucus Groups: A Practical Guide for Applied Research. Thousand Oaks, California: Sage Publications. 215 p. ISBN 0-7619-2071-4.

K

, J. D. (1979). A Social Learning Theory of Career Decision Making. In A. M. M , G. B. J , J. D. K (Eds.), Social Learning and Career Decision Making (pp. 19–49). Cranston: The Carrol Press. ISBN 978-0-9103-2821-0.

300


K ̌ ́̌

́ , E., et al. (2008). Přechod absolventů maturitních oborů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce: šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 32 s.

K

, L., L , S., K , Y. (2003). Reconstructing Common Sense: Metaphors of Bidirectionality in Parent—Child Celations. In L. K (Ed.), Handbook of Dynamics in Parent—Child Relations (pp. 421–437). Thousand Oaks, CA: Sage Publiactions. ISBN 978-0-7619-2364-0.

K ̌

, M. (2005). Pro i-volba v hně dé tř ı́dě . In Pro i-volba z deváté třídy (s. 25–49). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-216-4.

K

̌ ́ , V. (2007). Rodina a zaměstnání V.: neúplné rodiny (deskriptivní fáze analýzy). Praha: Vý zkumný ú stav prá ce a sociá lnı́ch vě cı́. 57 s. ISBN 978-80-87007-65-5.

K

, J. (2000). Ontogenetická psychologie. Brno: Akademické nakladatelstvı́ CERM. 180 s. ISBN 80-214-1844-3.

L

̌́ ̌ ́ , D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing. 368 s. , J., K ISBN 80-247-1284-9.

L

, B. A. (1995). Family Role in Career Development. ERIC Digest, 164, 1–7.

L

, A. (2003). Unequal Childhoods: Class, Race, and Family Life. Berkeley, CA: University of California Press. 331 p. ISBN 978-0-5202-3950-0.

L

, J. H., et al. (1994). The Multidimensional Assessment of Career Decision Problems: The Career Decision Diagnostic Assessment. Journal of Counseling and Development, 72(3), 323–328. ISSN 1556-6676.

L

, D. (1992). The Career Of icer: A Marginalised Member of the Education Family? School Organisation, 12(1), 99–111. ISSN 0260-1362.

L

́ , B., F , Z. (2011). Tř i rů zné podoby volby: vliv emocı́ a š koly v př ı́padový ch studiı́ch. In Z. F , et al., Profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich uplatnění na trhu práce (s. 261–289). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5602-2.

L

́ , B., F , Z. (2012). Speci ika profesnı́ orientace ž áků se speciá lnı́mi vzdě lá vacı́mi potř ebami. In Z. F , et al., Speci ika profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich pracovní uplatnění (s. 57–64). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-236-9.

L

, K. (2008). Sourozenecké konstelace. Praha: Portá l. 223 s. ISBN 978-80-7367-507-3.

L

, R. W., B , S. D., H , G. (2002). Social Cognitive Career Theory. In D. B Choice and Development (pp. 255–311). 4th Edition. San Francisco: Jossey-Bass. ISBN 978-0-7879-5741-4.

L

̌ ́ , D., H ̌ ́ , M. (2012). Kariéra v meniacom sa svete: kariérová výchova a kariérové poradenstvo pre žiakov. Bratislava: Metodicko-pedagogické centrum v Bratislave. 80 s. ISBN 978-80-8052-407-4.

L

, R. M. (1991). Changing Organism-Context Relations as the Basic Process of Development: A Developmental-Contextual Perspective. Developmental Psychology, 27(1), 27–32. ISSN 0012-1649.

L

, B. (1987). A Longitudinal Study of Vocational Maturity: Doctoral Dissertation. Melbourne: Monash University. 247 p.

L

̌ , J. (2012). Internetová prezentace školy: posuzovací arch. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro , J., M vzdě lá vá nı́. 32 s. ISBN 978-80-87063-58-3. WWW: http: //www.nuov.cz/uploads/AE/evaluacni_nastroje/

L

, et al., Career

_Internetova_prezentace_skoly.pdf

, D. (1995). Gender Differences in College Students’ Career Maturity. Journal of Counseling and Development, 73(3), 319–322. ISSN 1556-6676.


L

M

301

, D. A. (1993). Predicting the Career Maturity of Undergraduates: A Comparison of Personal, Educational, and Psychological Factors. Journal of College Student Development, 34(4), 271–275. ISSN 0897-5264. , P. (2003). Adolescence. Praha: Portá l. 144 s. ISBN 80-7178-747-7.

M

-A , C. (1992). Career Counseling is Personal Counseling. The Career Development Quarterly, 40(4), 313–323. ISSN 2161-0045.

M

̌ , J., L , J. (2007). Internetové prezentace zá kladnı́ š koly jako mož ný indiká tor jejich vnitř nı́ho sociá lnı́ho prostř edı́. Pedagogika, 71(1), 4–12. ISSN 0031-3815.

M

̌ , J., L , J. (2009). Internetové prezentace zá kladnı́ch š kol jako jeden z indiká torů jejich vnitř nı́ho sociá lnı́ho prostř edı́. Orbis scholae, 3(1), 63–78. ISSN 1802-4637.

M

, L., et al. (2007). Motivace, aspirace, učení II: hodnocení úrovně vzdělání v ČR s ohledem na krajovou diferenciaci. Praha: Ustav pro informace ve vzdě lá vá nı́. 151 s. ISBN 978-80-211-0543-0.

́ , H. (1999). Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé [online]. c1999, poslednı́ revize M ̌ ́ 6. 5. 3002 [cit. 2013-05-13]. WWW: http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/ _ - wptext.pdf M

́ ́ , V. (2011). Psychologický pohled na vý voj rodiny a potř eby dě tı́. In Rodiče, děti a jejich problémy: sborník studií (s. 25–33). Praha: Sdruž enı́ Linka bezpeč ı́. ISBN 978-80-904920-1-1.

M

̌ ̌

M

̌ ̌ , Z. (1992). Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: Stá tnı́ pedagogické nakladatelstvı́. 223 s. ISBN 80-04-25236-2.

M

̌ ̊ , P. (2006a). Př edstavy o ž ivotnı́m ú spě chu a vzdě lanostnı́ aspirace. In P. M ̌ ̊ J. S ́, et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 147–172). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

M

̌ ̊ , P. (2006b). Sociá lně -psychologický model sociá lnı́ strati ikace. In P. M ̌ ̊ J. S ́ , et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 41–61). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

M

̌ ̊ , P., R ́ ́ , B. (1992). Uloha mentá lnı́ch schopnostı́ a sociá lnı́ho pů vodu ve formová nı́ vzdě lanostnı́ch aspiracı́. Sociologický časopis, 28(5), 613–635. ISSN 0038-0288.

M

̌ ̊ , P., S ́ , J. (2006). Vzdě lanostnı́ nerovnosti: zanedbané transformač nı́ té ma. In P. M ̌ ̊ ́ , et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 7–18). J. S Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

M

̌ ̊ , P., S ́ , J., et al. (2006). (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. 411 s. ISBN 80-200-1400-4.

M

̌ ̊ , P., S , M. L., B , J. (2008). Rozdı́lné mechanismy – stejné nerovnosti: změ ny v determinaci vzdě lanostnı́ch aspiracı́ mezi roky 1989 a 2003. Sociologický časopis, 44(2), 371–399. ISSN 0038-0288.

M

̌ , O. (1997). Dospívání chlapců v Čechách a na Moravě. Praha: Portá l. 175 s. ISBN 80-7178-121-5.

M

́ ̌ ́ , N. (2007). Role zá kladnı́ š koly v rozvı́jenı́ perspektivnı́ orientace ž áků . In J. M ̌ ́ T. J ́ (Eds.), Absolvent základní školy: sborník z pracovního semináře konaného dne 20.–21. června 2007 na Pedagogické fakultě MU (s. 58–65). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-4402-9.

M K

, M. A. (2009). Career Orientation Decision of Rural High School Students: A Case Study. The Journal of Human Resource and Adult Learning, 5(2), 1–11. ISSN 1817-2105.

, Z. (1989). Rodiče a děti. 2. vyd. Praha: Avicenum. 335 s.

302


M M

, M., P , W. (1997). Gender Differences in Children and Adolescents’ Perceptions of In luence on Their Career Development. The School Counselor, 44, 368–376. ISBN 0036-6536.

M

, M., M ,́ J., H , M. (2012). Statistická analýza vícerozměrných dat v příkladech. Praha: Academia. 760 s. ISBN 978-80-200-2071-0.

M

, E. E., S , J. E. (2008). When Can We Expect the Unexpected? Predicting Educational Attainment When it Differs from Previous Expectations. Journal of Social Issues, 64(1), 195–211. ISSN 1540-4560.

M

, J., M W , E. H., O’N , M. E. (2008). Measuring Perceived Teacher Support and Its In luence on Adolescent Career Development. Journal of Career Assessment, 16(2), 218–237. ISSN 1069-0727.

M

, A. (2005). Hollandova teorie profesního vývoje: příručka [on-line]. c2005, poslednı́ revize 24. 8. 2009 [cit. 2013-08-25]. WWW: http://vychova-vzdelavani.cz/download/holland_mezera.pdf

M

, M. B., H , A. M. (1994). Qualitative Data Analysis: An Expanded Sourcebook. Thousand Oaks, California: Sage Publications. 338 p. ISBN 978-0-8039-5540-0.

M

, M. J. (1989). Career Counseling for the Elementary School Child: Grades K-5. Journal of Employment Counseling, 26(4), 169–177. ISSN 2161-1920.

M

, C. W. (1992). Career Development Theories and Models. In D. M C. S Career Development: Theory and Practice (pp. 7–34). Spring ield: Thomas Books. ISBN 0-398-05764-8.

M

,́ M. (2006). Kvalitativnı́ př ı́stup a metody v psychologické m vý zkumu. Praha: Grada Publishing. 332 s. ISBN 80-247-1362-4.

M

̌ ́ ̌ , L. (1981). Pracovnı́ vý chova, polytechnické vzdě lá vá nı́ a profesioná lnı́ orientace: systé m a subsysté m pracovnı́ vý chovy. Brno: Univerzita J. E. Purkyně . 266 s.

M

̌́̌

M

, D. L. (1997). Focus Groups as Qualitative Research. Thousand Oaks, California: Sage Publiactions. 80 p. ISBN 0-7619-0342-9.

M

, D. L. (2001). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Tiš nov: Sdruž enı́ SCAN. 99 s. ISBN 80-85834-77-4.

M ̌

(Eds.),

, L. (1987). Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha: Academia. 161 s.

,́ I. (1990). Moderní rodina: mýty a skutečnost. Brno: Blok. 184 s. ISBN 80-7029-018-8.

M ̈

̌ , J. (2006). Př echod ž áků na stř ednı́ š koly: diskrepance mezi nabı́dkou , D., M ́ , et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: a poptá vkou a jejich dů sledky. In P. M ̌ ̊ J. S vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 220–246). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

N

, A. V. (1998). Career Maturity: A Review of Four Decades of Research. Bellville: University of the Western Cape. 44 p.

N

, R.,

H

, L. (2006). Career Counselling. London: Sage Publications. 192 p. ISBN 1-4129-0838-7.

Ne lákám se – práce, vzdělávání, podnikání [online]. c2010, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.neflakamse.cz N

, R. C. (1963). Knowledge and Interests Concerning Sixteen Occupations Among Elementary and Secondary School Students. Educational and Psychological Measurement, 23(4), 731–754. ISSN 0013-1644.

N

, S. G., H -B , J. (2005). Career Development Interventions in the 21st Century. Upper Saddle River, Columbus: Pearson Education. 476 p. ISBN 0-13-113781-6.


303

N

, P., A , P. (2001). Kariérové poradenství pro život: poradenská metoda budoucnosti. Brno: Ná rodnı́ vzdě lá vacı́ fond, Ná rodnı́ informač nı́ stř edisko pro poradenstvı́. 78 s. ISBN 80-238-8363-1.

N

, D. D. (2008). The Adequacy of Response Rates to Online and Paper Surveys: What Can Be Done? Assessment & Evaluation in Higher Education, 22(1), 301–314. ISSN 1469-297X.

O projektu [online]. c2012, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-05-03]. WWW: http://www.nuov.cz/vip /clanekO

, A. (2000). Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portá l. 171 s. ISBN 80-7178-403-6.

O

, B. O. (2010). Factor In luencing Career Choice Among Secondary School Students: Implications for Career Guidance. International Journal of Interdisciplinary Social Sciences, 5(2), 451–460. ISSN 1833-1882.

O

, U. D., J , S. O., U , N. C. (2013). Awareness and Use of Career Information Sources among Secondary School Students in Selected Schools in Ikene Local Government Area of Ogun State, Nigeria. Research on Humanities and Social Sciences, 3(9), 15–20. ISSN 2222-1719.

O

, S. H. (1968). Theories of Career Development. New York: Appleton-Century-Crofts. 259 p.

O

, S. H. (1990). Convergence in Theories of Career Choice and Development: Review and Prospect. Journal of Vocational Behavior, 36(2), 122–131. ISSN 0001-8791.

O

, S. H., F , L. F. (1996). Theories of Career Development. Boston: Allyn & Bacon. 353 p. ISBN 978-0-2051-8391-3.

O

, L. B. (1995). Helping Your Child Choose a Career. Montreal: Jist Works. 342 p. ISBN 978-1-5637-0184-9.

O

, L. B. (2000). Youth Perspectives on Parental Career In luence. Journal of Career Development, 27(2), 111–118. ISSN 0894-8453.

P

S , D. E. (2005). Career Development in Middle Childhood: A Qualitative Inquiry. The Career Development Quarterly, 53(3), 246–262. ISSN 0889-4019.

P

S , D. E. (2007). Career Development in the Context of Children’s and Adolescents’ Relationships. In V. B. S W.S W. P (Eds.), Career Development in Childhood and Adolescence. Rotterdam, Taipei: Sense Publishers (pp. 169–180). ISBN 978-9-0879-0159-2.

P

, R., D , L. (2010). The Impact of Family In luence on the Career Choice of Adolescents. Procedia Social and Behavioral Sciences, 2(2), 3407–3411. ISSN 1877-0428.

P

, H. (2008). Effects of Single Parenthood on Educational Aspiration and Student Disengagement in Korea. Demographic Research, 18(13), 377–408. ISSN 1435–9871.

P

, F. (2008). Choosing a Vocation. Boston: Brousson Press. 176 p. ISBN 978-1-40979-928-3.

P

, M. Q. (2002). Qualitative Research and Evaluation Methods. London: Sage Publiactions. 288 p. ISBN 0-7619-1971-6.

P

, W. (2008). Recent Developments in Career Theories: The In luences of Constructivism and Convergence. In J. A. A R. V E (Eds.), International Handbook of Career Guidance (pp. 133–156). New York: Springer. ISBN 978-1-4020-6229-2.

P

, W., C , P. A. (2001). Developmental Issues in Career Maturity and Career Decision Status. The Career Development Quarterly, 49(4), 336–351. ISSN 0889-4019.

P

, W., C , P. A. (2007). Theorising Adolescent Career Maturity: Existing Evidence and Directions for the Future. In V. B. S W. P (Eds.), Career Development in Childhood and Adolescence. Rotterdam, Taipei: Sense Publishers (pp. 221–236). ISBN 978-9-0879-0159-2.

304


P

, W., L , J. (2001). Perspectives on Donald Super’s Construct of Career Maturity. International Journal for Education and Vocational Guidance, 1(1/2), 31–48. ISSN 1573-1782.

P

, W., M M , M. (1999). Career Development and System Theory: A New Relationship. Paci ic Grove, CA: Brooks/Cole Publishing Company. 287 p. ISBN 0-534-34813-0.

P

, W., M M , M. (2006). Career Development and System Theory: Connecting Theory and Practice. Rotterdam: Sense Publishers. 408 p. ISBN 90-77874-13-5.

P

́ , I. (1990). Perspektivní orientace jako činitel rozvoje osobnosti. Praha: Academia. 81 s. ISBN 80-200-0055-0.

P

́ , I. (2002). Motivace žáků k učení: perspektivy orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. 248 s. ISBN 80-7290-092-7.

P

́ , J. (2007). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. 270 s. ISBN 978-80-7184-569-0.

P

́ , J. (2011). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. vyd. Praha: Karolinum. 270 s. ISBN 978-80-246-1916-3..

P

, N. I., J , D. A. (1992). Family Functioning and Adolescent Career Development. The Career Development Quarterly, 40(3), 208–222. ISSN 0889-4019.

P

, G. W., et al. (2002). A Cognitive Information Processing Approach to Career Problem Solving and Decision Making. In D. B , et al., Career Choice and Development (pp. 312–369). 4th Edition. San Francisco: Jossey-Bass. ISBN 978-0-7879-5741-4.

P

, G. W., S , J. P., R , R. C. (1991). Career Development and Services: A Cognitive Approach. Paci ic Grove: Brooks/Cole. 493 p. ISBN 978-0-5341-4496-8.

P

, G. W., S , M. E., P , D. F. (1986). Family versus Nonfamily Signi icant Others for the Career Decisions of Low-Income Youth. Family Relations, 35(3), 417–424. ISSN 1741-3729.

P

, S. D., B , D. L. (1994). Readiness For Career Choices: Planning, Exploring, and Deciding. The Career Development Quarterly, 43(1), 63–73. ISSN 0889-4019.

P

, S. D., J , L. M. (2005). Vocational Choices: What Do We Know? What Do We Need to Know? In W. B. W M. L. S (Eds.), Handbook of Vocational Psychology: Theory, Research, and Practice (pp. 127–153). Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates. ISBN 0-8058-4517-8.

P P

̌

, J.,

I

́ , B. (2000). Psychologie dítěte. Praha: Portá l. 144 s. ISBN 80-7178-407-9.

, I. (2000). Manželství a rodiny. Brno: Doplně k. 296 s. ISBN 80-7239-039-2.

P

, J. A. (1998). The Relationship Between School Climate Conditions and Student Aspirations. The Journal of Educational Research, 91(4), 240–246, ISSN 0022-0671.

P

-K , P. (1987). Intrinsic and Extrinsic Work Values and Career Maturity of 9th and 11th Grade Boys and Girls. Journal of Counseling and Development, 65(8), 420–423.

P

, D. F., L , D. A. (1998). Evaluating Factors Associated with the Career Maturity of High School Students. The Career Development Quarterly, 47(2), 145–158. ISSN 0889-4019.

Pro i-volba z deváté třídy. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005. 159 s. ISBN 80-7290-216-4. P

́ ́ , I. (2006). Vzdě lá vacı́ systé m Ceské republiky v meziná rodnı́m srovná nı́. In P. M ́ , et al., (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice J. S (s. 92–117). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

P ̊

́ , E., M , J., W ISBN 80-7178-772-8.

̌ , J. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portá l. 322 s.

̌ ̊


305

Průvodce světem povolání (PSP) [online]. c1997, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-04-23]. WWW: http://www.occupationsguide.cz P ̌

́ , D. (2011). Diagnostika ve speciá lnı́ pedagogice v rá mci profesnı́ orientace ž áků se zdravotnı́m postiž enı́m. In Z. F , et al., Profesní orientace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich uplatnění na trhu práce (s. 73–84). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5602-2.

Publikace, Národní ústav pro vzdělávání [online]. c2011, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2012-06-01]. WWW: http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 18-20-M/01 Informační technologie. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́, 2008. 79 s. WWW: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%201820M01%20Informacni%20technologie.pdf Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 29-53-H/01 Pekař. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́, 2007. 72 s. WWW: http://zpd.nuov.cz/RVP/H/RVP%202953H01%20Pekar.pdf R

, D., B , S. J. (1998). Making their Minds’ Up: Family Dynamics of School Choice. British Educational Research Journal, 24(4), 431–448. ISSN 0141-1926.

R

, D., N , C., K , A. (2008). Labor Market Effects of Field of Study in Comparative Perspective: An Analysis of 22 European Countries. International Journal of Comparative Sociology, 49(4/5), 233–256. ISSN 1745-2554.

Rejstřík škol a školských zařízení (verze 2.29) [online]. c2011, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2011-02-27]. WWW: http://rejskol.msmt.cz R

, M. (2005). Pro i-volba v modré tř ı́dě . In Pro i-volba z deváté třídy (s. 111–137). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-216-4.

R

, K. B., R , H. A. (2002). Risk and Resiliency Factors Among Adolescents Who Experience Marital Transitions. Journal of Marriage and Family, 64(4), 1024–1037. ISSN 1741-3737.

R

, A. (1956). The Psychology of Occupation. New York: Wiley. 340 p. ISBN 978-0-4717-2963-1.

R

, A., K , D. (1972). Classi ication of Occupations. In J. M. W A. R (Eds.), Perspectives on Vocational Development (pp. 199–221). Washington: American Personnel and Guidance Association.

R

, A., L , P. (1990). Personality Development and Career Choice. In D. B , et al., Career Choice and Development (pp. 68–101). New York: Jossey-Bass. ISBN 0-7879-5741-0.

R

, M. E., C , P. A., G , A. I. (2008). The Role of Personality in Adolescent Career Planning and Exploration: A Social Cognitive Perspective. Journal of Vocational Behavior, 73(1), 132–142. ISSN 0001-8791.

R

, A. B., M , J. J., H , B. K. (1999). Development of the Attitudes Toward Career Counselling Scale. Journal of Counseling Psychology, 46(2), 196–206. ISSN 0022-0167.

R

, J. Q., W , R. C., S , J. W. (1995). Effects of Gender and Academic-Risk Behavior on the Career Maturity of Rural Youth. Journal of Research in Rural Education, 11(2), 92–104. ISSN 1551-0670.

R

, J. W. (2007). Occupational and Educational Aspirations. In V. B. S W. P Career Development in Childhood and Adolescence. Rotterdam, Taipei: Sense Publishers (pp. 87–104). ISBN 978-9-0879-0159-2.

R

, C., et al. (2011). Structural and Socio-Psychological In luences on Adolescents’ Educational Aspirations and Subsequent Academic Achievement. Social Psychology of Education, 14(2), 209–231. ISSN 1573-1928.

(Eds.),

306


R , K. M., T , C. Y., B , L. M. (2004). Don’t Have No Time: Daily Rhythms and Organization of Time for Low-income Families. Family Relations, 53(2), 168–178. ISSN 0197-6664. R

, M. (1997). Psychosocial Disturbances in Young People: Challenges for Prevention. Cambridge: Cambridge University Press. 425 p. ISBN 0-521-59873-7.

R

, A. M. (2001). The Peer Group as a Context for the Development of Young Adolescent Motivation and Achievement. Child Development, 72(4), 1135–1150. ISSN 1467-8624.

R ̌

, R., Z , M. (2011). Charakteristiky vysokoš kolské ho vzdě lá vá nı́ a profesnı́ ú spě ch. Orbis scholae, 5(1), 71–94. ISSN 1802-4637.

Ŕ ̌

, P. (2006). Cesta životem: vývojová psychologie. Praha: Portá l. 390 s. ISBN 80-7367-124-7.

S

, S. O. (2008). Roles of Personality, Vocational interests, Academic Achievement and Socio-Cultural Factors in Educational Aspirations of Secondary School Adolescents in Southwestern Nigeria. Career Development International, 13(7), 630–647. ISSN 1362-0436.

S

, M. L. (1999). The Transition from School to Work: A Developmental Perspective. The Career Development Quarterly, 47(4), 326–336. ISSN 0889-4019.

S

, M. L. (2001). Toward a Comprehensive Theory of Career Development: Dispositions, Concerns, and Barratives. In F. T. L. L A. B (Eds.), Contemporary Models in Vocational Psychology: A Volume in Honor of Samuel H. Osipow (pp. 295–320). Mahwah: Routledge. ISBN 978-0-8058-2667-8.

S

, S. (1982). A De inition of Career Guidance Terms: A National Vocational Guidance Association Perspective. Vocational Guidance Quarterly, 31(2), 137–143. ISSN 0042-7764.

S

, H. (1986). Adolescents’ Shifting Orientation Toward Parents and Peers: A Curvilinear Trend Over Recent Decades. Journal of Marriage and the Family, 48(1), 5–13. ISSN 0022-2445.

S

́ ̌ , M. (2007). Ohniskové skupiny a skupinový rozhovor. In R. S ̌ ́ ̌ ́ , et al., K. S Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 184–192). Praha: Portá l. ISBN 978-80-7367-313-0.

S

, R. (1998). Adolescents’ Perceptions of Relationships With Older Sibling in the Context of Other Close Relationships. Journal of Research Adolescence, 8(3), 287–308. ISSN 1532-7795.

S

, K. H. (1993). Zur prä dikativen Validitä t von Berufswahlreifeinstrumenten. Zeitschrift für Arbeitsund Organisationspsychologie, 37(4), 172–182. ISSN 2190-6270.

S

, K. H., E , F. (1991). Berufswahl und beru liche Bewä hrung und Anpassung wä hrend der beru lichen Ausbildung. Zeitschrift für Pädagogische Psychologie, 5(3), 187–200. ISSN 1664-2910.

S

́ ́ , A. (2010). Validita metodiky na zisťovanie ťažkostí pri volbe povolania žiakov stredných škôl [online]. c2010, poslednı́ revize 3. 4. 2010 [cit. 2013-08-26]. WWW: http://www.kpsv.fsvaz.ukf.sk/pdf/SPD /sutazne_prace/A_Senderakova.pdf

S

, W. H., S , V. P. (1968). Social Class, Parental Encouragement, and Educational Aspirations. American Journal of Sociology, 73(5), 559–572. ISSN 1537-5390.

S

, W. H., H , A. O., P , A. (1969). The Educational and Early Occupational Attainment Process. American Sociological Review, 34(1), 82–92. ISSN 1939-8271.

Seznam škol – největší databáze škol [online]. c2009, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.seznamskol.eu S

, J. D., D , J. F., K , D. P. (2006). Trajectories of Career Aspirations Through Adolescence and Young Adulthood: Early Math Achievement as a Critical Filter. Educational Research and Evaluation, 12(4), 347–358. ISSN 1744-4187.

S

, A., N , M. (2012). Factor In luencing Students’ Career Choice and Aspirations in South Africa. Journal of Social Sciences, 33(2), 169–178. ISSN 0971-8923.


307

S

, H.-D. (1984). Berufswahlkompetenz als Schlü sselbegriff der Berufsberatung. Berufsberatung und Berufsbildung: Zeitschrift des Schweizerischen Verbandes für Berufsberatung, 69(3), 117–124. ISSN 0005-9501.

S

, J. E., V , F. W., C , A. C. (1984). The In luence of the Family on Vocational Development. Journal of Marriage and the Family, 46(1), 129–143. ISSN 0022-2445.

S

, R. K., V , F. W., B , L. A. (1997). Differential Timing of Initial Vocational Choice: The In luence of Early Childhood Family Relocation and Parental Support Behaviors in Two Cultures. Journal of Vocational Behavior, 50(1), 41–59. ISSN 0001-8791.

S

, J., et al. (2004). Placing Motivation and Future Time Perspective Theory in a Temporal Perspective. Educational Psychology Review, 16(2), 121–139. ISSN 1040-726X.

S

, V. (2013). Vocational Guidance and Career Maturity Among Secondary School Students: An Indian Experience. European Science Journal, 2013(2), 381–389. ISSN 1857-7431.

S ̌

́ , J., et al. (2010). Analyticko-koncepční studie „Systémový rozvoj dalšího vzdělávání“: Koncept – analyticko koncepční práce v oblasti informační a poradenský systém [online], c2010, poslednı́ revize 9. 10. 2010 [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.nuov.cz/uploads/koncept/k_diskusi/Koncept_IPS.pdf

S

́ ̌ ́ , B. (2006). Diplomová práce a empirický výzkum pedagogických jevů. Hradec , M., K ̌ Krá lové : Gaudeamus. 74 s. ISBN 80-7041-428-6.

S

, M., et al. (2011). Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portá l. 256 s. ISBN 978-80-7367-778-7.

S

, J., M C , M. (2002). Factors Impacting on the Choice of Entrepreneurship as a Career by Barbadian Youth: A Preliminary Assessment. Journal of Eastern Caribbean Studies, 27(4), 30–54. ISSN 1028-8813.

S

́

, V. (1983). Kvalitativnı́ př ı́stup v psychologické m vý zkumu. Československá psychologie, 27(1), 50–58. ISSN 0009-062X.

S

́ ̌ ́ , I., et al. (2005). Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni. Praha: Sociologický ú stav. 233 s.

S

́ ̌ ́ , I. (2005). Gender a osobnost č lově ka. In I. S ́ ̌ ́ K. S ́ ̌ ́ K. V ́ (Eds.), Gender ve škole: příručka pro vyučující předmětu občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách (s. 18–25). Praha: Otevř ená společ nost. ISBN 80-903331-2-5.

S

́ ̌ ́ , I. (2009). Okolnosti př echodu ž áků /yň ze zá kladnı́ na stř ednı́ š kolu (s dů razem na ́ , et al., Přechod žáků ze základní na střední školu: pohledy genderovou perspektivu). In E. W z výzkumů (s. 49–66). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-179-9.

S

́ ̌ ́ , I. (2010). Bě žný den v ž ivotě ž en a muž ů – př edstavy dı́vek a chlapců o vlastnı́ budoucnosti. Studia paedagogica, 15(1), 107–124. ISSN 1803-7437.

S

́ ̌ ́ , I., V ́ , K. (Eds.). (2005). Gender ve škole: příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Praha: Otevř ená společ nost. 191 s. ISBN 80-903331-2-5.

S

, J. (1993). A Socially Critical View of the Self-Managing School. London: Falmer Press. 260 p. ISBN 978-0-7507-0213-3.

Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání [online]. c2009, poslednı́ revize 21. 5. 2009 [cit. 2013-08-13]. WWW: http://www.msmt.cz/uploads/VKav_ /Analyza_ /zz_MSMT_sociologicky_vyzkum_ _vzdelavani_f.dochttp://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp

308


Statistická ročenka České republiky 2012. Praha: Ceský statistický ú ř ad, 2012. 823 s. ISBN 978-80-250-2253-5. Statistická ročenka školství 2010/2011 – výkonové ukazatele (rok: 2010/2011; kapitola: C Zá kladnı́ vzdě lá vá nı́; tabulka: C1.14.1) [online]. c2013a, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-08-27]. WWW: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp Statistická ročenka školství 2012/2013 – výkonové ukazatele (rok: 2012/2013; kapitola: D Stř ednı́ vzdě lá nı́; tabulka: D1.1.1) [online]. c2013b, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-08-27]. WWW: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp Statistická ročenka školství 2012/2013 – výkonové ukazatele (rok: 2012/2013; kapitola: D Stř ednı́ vzdě lá nı́; tabulka: D1.1.22) [online]. c2013c, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-08-27]. WWW: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp S

́

, J. (2001). Praktické činnosti pro 6.–9. ročník základních škol: Člověk a svět práce. Praha: Fortuna. 79 s. ISBN 80-7168-778-2.

S

́

, J., et al. (2013). Návrh koncepce Integrovaného systému kariérového poradenství. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 38 s.

S

́

́ , H. (2002). Uvod do problematiky. In L. B ́, , J., M , V., U ,́ J. C V. M (Eds.), Poradce k volbě povolání: pro výchovné poradce a učitele ZŠ (s. 1–5). Praha: Josef Raabe. ISSN 1801-8440.

S

, A. A., B , T. S. (1999). Authoritative Parenting and College Students’ Academic Adjustment and Success. Journal of Educational Psychology, 91(1), 146–156. ISSN 0022-0663.

S

́ , J., et al. (2002). Vědomosti a dovednosti pro život: čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: Ustav pro informace ve vzdě lá vá nı́. 111 s. ISBN 80-211-0411-2.

S

́ , J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené , A., C teorie. Boskovice: Albert 228 s. ISBN 80-85834-60-X.

Střední školy – Seznam středních škol [online]. c2002, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-05-30]. WWW: http://www.stredniskoly.cz Střední školy, gymnázia a učiliště [online]. c2013, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-05-31]. WWW: http://www.stredniskoly.eu S ̌

, S. (2006). Rodina jako vý chovný č initel. In S. S ̌ (Ed.), Studie z teorie a metodiky výchovy II (s. 109–123). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3687-7.

S

, D. E. (1953). A Theory of Vocational Development. American Psychologist, 8(4), 189–190. ISSN 0003-066X.

S

, D. E. (1955). The Dimensions and Measurement of Vocational Maturity. Teachers College Record, 57(3), 151–163. ISSN 0161-4681.

S

, D. E. (1957). The Psychology of Careers: An Introduction to Vocational Development. New York: Harper & Row. 362 p.

S

, D. E. (1979). A Theory of Vocational Development. In S. G. W , et al., Career Counseling: Theoretical and Practical Perspectives (pp. 144–153). New York: McGraw-Hill. ISBN 978-0-7879-5741-4.

S

, D. E. (1980). A Life-Span, Life-Space Approach to Career Development. Journal of Vocational Behavior, 16(3), 282–296. ISSN 0001-8791.

S

, D. E. (1990). A Life-span, Life-space Approach to Career Development. In D. B D. B (Eds.), Career Choice and Development: Applying Contemporary Theories to Practice (pp. 197–262). San Francisco: Jossey-Bass. ISBN 1-5554-2196-2.


309

S

, D. E. (1996). A Life-Span, Life-Space Approach to Career Development. In D. B , et al., Career Choice and Development (pp. 197–261). New York: Jossey-Bass. ISBN 0-7879-5741-0.

S

, D. E., O , P. (1960). The Vocational Maturity of Ninth Grade Boys. New York: Bureau of Publications, Teachers College, Columbia University. 212 p.

S

, D. E., S , M. L., S , C. M. (2002). The Life-Span, Life-Space Approach to Careers. In D. B , ., Career Choice and Development (pp. 121–178). 4th Edition. San Francisco: Jossey-Bass. ISBN 978-0-7879-5741-4.

S

́ , M. (2009). Motivace v dalš ı́m vzdě lá vá nı́ pedagogický ch pracovnı́ků . In D. L ́, ́ , P. M ́ L. D (Eds.), Mezinárodní vědecká konference celoživotního vzdělávání 2009 (s. 118–124). Brno: Ircaes. ISBN 978-80-254-5330-8.

S

́ , K. (2007a). Analý za kvalitativnı́ch dat. In R. S ̌ ́ ̌ ́ , et al., Kvalitativní výzkum K. S v pedagogických vědách (s. 207–247). Praha: Portá l. ISBN 978-80-7367-313-0.

S

́ , K. (2007b). Proces kvalitativnı́ho vý zkumu a jeho plá nová nı́. In R. S ̌ ́ ̌ ́ , et al., K. S Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 51–82). Praha: Portá l. ISBN 978-80-7367-313-0.

Školy a školská zařízení 2010/2011 [online]. c2011, poslednı́ revize 14. 9. 2011 [cit. 2012-01-30]. WWW: http://www.czso.cz/csu/produkty.nsf/podskupina?openform&: -E_ . ́ , K. (2006). Internet Use in the Czech Republic – Gender and Age Differences. , D., M In F. S , H. H , C . E (Eds.), Cultural Attitudes Towards Technology and Communication 2006 (pp. 521–533). Murdoch: School of Information Technology, Murdoch University. ISBN 0-86905-968-8.

S

S

́

́ , I. (2009). Genderová volba prá ce: statusové š ance a vzdě lá vacı́ rozhodovacı́ strategie. Sociologický časopis, 45(4), 707–726. ISSN 0038-0288.

S

́

́ , I. (2010). Sekretá ř ky a mechanici CNC strojů . Zn. svobodně : Sance na pracovnı́m trhu a rodinná ́ , et al., S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých rozhodová nı́. In L. J (s. 92–118). Praha: Sociologické nakladatelstvı́. ISBN 978-80-7419-030-8.

S

́

́ , I., J ̌ ́ , K., K ̌ ́ , T. (2008). Faktory podmiň ujı́cı́ vzdě lanostnı́ aspirace a vzdě lanostnı́ segregaci dı́vek a chlapců v č eské m vzdě lá vacı́m systé mu. Sociologický časopis, 44(1), 23–53. ISSN 0038-0288.

S

́ , A. (2009). Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích. Praha: Vý zkumný ú stav prá ce a sociá lnı́ch vě cı́. 131 s. ISBN 978-80-7416-038-7.

S

́ , P., D ̌ ́ , P. (2012). Jak žáci základních a středních škol vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru: analýza výsledků dotazníkového šetření žáků základních a středních škol. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 40 s. WWW: http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/AnalyzaKP_ZSaSS_pro_www.pdf

S

, J., et al. (2003). Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum. 461 s. ISBN 80-246-0448-5.

S

, J. (1988). Závěrečná zpráva výzkumu č. 88-3: Názory na přípravu mládeže pro dělnická povolání. Praha: Ustav pro vý zkum veř ejné ho mı́ně nı́ př i Federá lnı́m statistické m ú ř adu. 69 s. WWW: http://archiv .soc.cas.cz/download/ / _ .PDF

S

̌ ́ ̌ , R. (2005). Je zakotvená teorie teoriı́? In Sborník prací ilozo ické fakulty brněnské univerzity, Studia paedagogica U 10 (s. 133–145). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3891-8.

T

́ , J. (1987). Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívání. Praha: SPN. 276 s.

T

, M. J. (1992). Post-16 Options: Young People’s Awareness, Attitudes, Intentions and In luences on Their Choice. Research Papers in Education, 7(3), 301–335. ISSN 0267-1522.

T

, U. (2007). Does Higher Education Matter? Lesson From a Comparative Graduate Survey. European Journal of Education, 42(1), 11–34. ISSN 1465-3435.

310


The Education System in the Czech Republic. 2. vyd. Prague: The Ministry of Education, Youth and Sport of the Czech Republic, 2012. 35 p. ISBN 978-80-87601-00-6. WWW: http: //www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/the-education-system-in-the-czech-republic-

The Peer Helping Annotated and Indexed Bibliography [online]. c2013, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2013-06-21]. WWW: http://www.peer.ca/Biblio .html T

, A., D , B. (1991). Parental or Pupil Choice: Who Really Decides in Urban Schools? Education Management and Administration Leadership, 19(4), 243–251. ISSN 1741-1432.

T

, T. J. G. (2002). Development of Interests and Competency Beliefs: A 1-Year Longitudinal Study of Fi ht- and Eight-Grade Students Using the ICA-R and Structural Equation Modeling. Journal of Counseling Psychology, 49(2), 148–163. ISSN 0022-0167.

T

́ ́ , J. (2012). Předčasné odchody ze vzdělávání na středních školách: kvalitativní analýza rozhovorů s experty a příklady dobrých praxí. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 40 s.

T

́ ́ , J., E ́ ̌ ́ , I. (2009). Volba stř ednı́ š koly a karié rové poradenstvı́. In E. W ́ , et al., Přechod žáků a žákyň ze základní na střední školu: pohledy z výzkumů (s. 23–47). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-179-9.

T

́ ́ , J., U ́ , H., V ̌ , J. (2004). Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění: SOŠ 1. etapa. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 83 s.

T

́ ́ , J., V ̌ , J., U ́ , H. (2008a). Připravenost absolventů středních odborných škol na uplatnění v praxi: srovnání situace absolventů středního odborného vzdělávání s výučním listem, s maturitou i odborným výcvikem a s maturitou tři roky od ukončení studia. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 32 s.

T

́ ́ , J., V ̌ , J., U ́ , H. (2008b). Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce: sonda založená na šetření absolventů středních škol, kteří se zúčastnili jako patnáctiletí výzkumu PISA-2003 a vybraného vzorku jejich zaměstnavatelů. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 38 s.

T

, J. (1998). Family In luences on Educational Expectations of Late Adolescents. The Journal of Educational Research, 91(5), 260–270. ISSN 1940-0675.

T

, J., W , R. E., E , P. (1997). Predictors of Parents’ Involvement in Their Teens’ Career Development. Journal of Career Development, 23(3), 189–201. ISSN 0894-8453.

T

, C. J., B , B. L., E , J. S. (2001). Advice about Life Plans from Mothers, Fathers, and Siblings in Always-Married and Divorced Families during Late Adolescence. Journal of Youth and Adolescence, 30(6), 729–747. ISSN 0047-2891.

U

́ , H., et al. (2000). Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění. Praha: Ustav pro informace ve vzdě lá vá nı́, Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 88 s.

Uplné zně nı́ zá kona č . 561/2004 Sb., o př edš kolnı́m, zá kladnı́m, stř ednı́m, vyš šı́m odborné m a jiné m vzdě lá vá nı́ (š kolský zá kon), jak vyplý vá z pozdě jš ı́ch změ n. Sbírka zákonů, 2008(103), 4826–4901. ISSN 1211-1244. U

V́ V́

́ ́ , I. (1996). Self-ef icacy dě tı́ ve š kolnı́ č innosti. In M. S , T., C , Osobnost v dimenzích poruchové a neporuchové činnosti: sborník příspěvků z konference k nedožitým 90. narozeninám Roberta Konečného I. (s. 101–113). Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-1460-1. ́ , M. (2007). Základy psychologie. Praha: Karolinum. 356 s. ISBN 978-80-246-0841-9. ́ , M. (2012). Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 2. vyd. Praha: Karolinum. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1.


311

V

, R. K. W., W , M. H. J. (2007). How Much Does Education Matter and Why? The Effect of Education on Socio-Economic Outcomes among School-Leavers in the Netherlands. European Sociological Review, 23(1), 65–80. ISSN 1468-2672.

V

, S. (1987). Rozliš ovanie a poradenský postup pri nerozhodnosti pri voľbe š tú dia. Výchovný poradce, 26(1), 43–50.

V

, S. (1991). Profesijný vý vin ž iakov gymná ziı́. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 26(1), 305–318. ISSN 0555-5574.

V

, S. (2007). Grammar School Pupil’s Career-Related Decision-Making Dif iculties. Československá psychologie, 51(supplement), 119–128. ISSN 0009-062X.

V

, S. (2008). Kariérní poradenství. Praha: Grada. 224 s. ISBN 978-80-247-1731-9.

V

́ V ́ , N. (2008). Profesijná orientá cia ž iakov 9. roč nı́kov zá kladný ch š kô l. , S., S Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 43(1), 47–65. ISSN 0555-5574.

V

, S., et al. (2007). Výskum školskej a profesijnej orientácie žiakov: výsledky Slovenska s dôrazom na mimobratislavské regióny. Bratislava: Stá tny pedagogický ú stav. 286 s. ISBN 978-80-8922-525-5.

V

,́ A. (2004). Společ nost vě dě nı́ jako teoretický koncept. Sociologický časopis, 40(4), 433–446. ISSN 0038-0288.

V

́ , et al., (Ne)rovné ,́ A. (2006). Kdo a proč konč ı́ v uč ňovský ch oborech? In P. M ̌ ̊ J. S šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 247–281). Praha: Academia. ISBN 80-200-1400-4.

V

́ , I. (2005). Pro i-volba ve ž luté tř ı́dě . In Pro i-volba z deváté třídy (s. 97–109). Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-216-4.

V

́ , I. (2009). Projekty budoucnosti u dě tı́ na konci zá kladnı́ š koly. In E. W ́ , et al., Přechod žáků a žákyň ze základní na střední školu: pohledy z výzkumů (s. 67–82). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-179-9.

V

̌ , J., C ́ , D. (2011). Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii: 2010/11. Praha: Ná rodnı́ ú stav odborné ho vzdě lá vá nı́. 52 s.

V

̌ , J., C ́ , D. (2012). Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii: 2011/12. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 49 s.

V

̌ , J., C ́ , D. (2013). Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii: 2012/13. Praha: Ná rodnı́ ú stav pro vzdě lá vá nı́. 43 s.

Volba povolání [online]. c2005, poslednı́ revize neuvedena [cit. 2007-08-22]. WWW: http://www.volbapovolani.cz V

, F. W. (2001). The Developmental Perspective in Vocational Psychology. Journal of Vocational Behavior, 59(2), 252–261. ISSN 0001-8791.

V

, F. W., L , R. M., S , J. E. (1983). The Concept of Development in Vocational Theory and Intervention. Journal of Vocational Behavior, 23(2), 179–202. ISSN 0001-8791.

V

́ , E. (2005). Sonda do problematiky faktorů , ovlivň ujı́cı́ch u ž áků vý bě r stř ednı́ š koly. Zpravodaj Pedagogicko-psychologické poradenství, 2005(45), 31–39. ISSN 1214-7230.

Vysoké školy, střední školy, ZŠ a jazykové školy v celé ČR – AltasŠkolství.cz [online]. c2012, poslednı́ revize 2. 1. 2013 [cit. 2013-05-23]. WWW: http://www.atlasskolstvi.cz

312


Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci 2011 [online]. c2011, poslednı́ revize 30. 11. 2011 [cit. 2012-09-29]. WWW: http://www.czso.cz/csu/ edicniplan.nsf/p/ Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních a středních školách v ČR: souhrnná zpráva [online]. c2003, poslednı́ revize 28. 7. 2003 [cit. 2009-03-21]. WWW: http://vychova-vzdelavani.cz/download/nuov .pdf W

, T., T , T. J. G. (2012). The Role of Future Time Perspective in Career Decision-Making. Journal of Vocational Behavior, 81(2), 150–158. ISSN 0001-8791.

W

-B , A., S , F. C., O , S. H. (1994). Adolescent Career Development: Relationships to Self-Concept and Identity Status. Journal of Research on Adolescence, 4(1), 127–149. ISSN 1532-7795.

W

, R. T. (2000). Vocational Cognition: Accuracy of 3rd-, 5th-, 9th-, and 12th-Grade Students. Journal of Vocational Behavior, 56(1), 137–144. ISSN 0001-8791.

W

, W. B., O , S. H. (1995). Handbook of Vocational Psychology: Theory, Research, and Practice. Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates. 463 p. ISBN 0-8058-1374-8.

W

́ , E., G , D. (2009). Př echod ž áků ze zá kladnı́ na stř ednı́ š kolu v kontextu teoriı́, ́ , et al., Přechod žáků a žákyň ze základní na střední vý zkumů a vzdě lá vacı́ reality. In E. W školu: pohledy z výzkumů (s. 9–22). Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-179-9.

W

́ , E., et al. (2009). Přechod žáků a žákyň ze základní na střední školu: pohledy z výzkumů. Brno: Paido. 107 s. ISBN 978-80-7315-179-9.

W

́ , E., G ́ , J. (2009, rukopis). Volba střední školy ve vzdělávací dráze žáků. , D., N Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-178-2.

W

́ , M., V ́ ́ , K. (2013). Program karié rové ho poradenstva – prezentá cia vý sledkov postojov, ná zorov a smerovania ž iakov zá kladný ch a stredný ch š kô l preš ovské ho kraja. ́ Z. P ̌ ́ ́ (Eds.), Zborník príspevkov z konferencie: kariérové poradenstvo – In K. V ́ efektívny nástroj v podpore sociálnej inklúzie: školský poradenský systém a trh práce (s. 8–36). Levoč a: vAm Slovakia. ISBN 978-80-971338-0-1.

W

, M. B. (1984). Career Development of Coloured High School Pupils: Doctoral Dissertation. South Africa: University of Port Elizabeth. 576 p.

W

, M. B., A , J. A. (1986). Attitudinal Career Maturity of South African Colored High School Pupils. Journal of Vocational Behavior, 29(1), 7–16. ISSN 0001-8791.

W

, M. B., S , G. B., J , A. C. (1995). The Career Development of Black and White South African University Students. International Journal for the Advancement of Counseling, 18(1), 39–47. ISSN 1573-3246.

W

, M., M M , M. (2007). Childrens Career Development Learning: A Foundation for Lifelong Career Development. In V. B. S W. P (Eds.), Career Development in Childhood and Adolescence (pp. 29–45). Rotterdam, Taipei: Sense Publishers. ISBN 978-9-0879-0159-2.

W , W. L., R , M. M. (1996). Learning To Work: How Parents Nurture the Transition from School to Work and Family Matters... in School to Work Transition. Berkley: National Center for Research in Vocational Education. 13 p. W

, S. (1998). Children Living in Poverty: Their Perception of Career Opportunities. Fammilies in Society: The Journal of Contemporary Human Services, 79(3), 320–330. ISSN 1044-3984.

W

, S. G. (1979). Career Counseling: Theoretical and Practical Perspectives. New York: McGraw-Hill. 366 p. ISBN 0-07-069017-0.

W

, R. S. (1979). Growing Up a Little Faster: The Experience of Growing Up in a Single-Parent Household. Journal of Social Issues, 35(4), 97–111. ISSN 1540-4560.


313

W

, A., et al. (1995). Parents and the Process of Choosing Secondary Schools: Implications for Schools. Educational Management and Administration Leadership, 23(1), 28–38. ISSN 1741-1432.

W

, S. C., K , B. K. (2004). The In luence of the Family of Origin on Career Development: A Review and Analysis. The Counseling Psychologist, 32(4), 493–568. ISSN 0011-0000.

W

, P. (2007). Education and Career Choice: A New Model of Decision Making. New York: Palgrave Macmillan. 220 p. ISBN 978-1-4039-8623-8.

W

, S. (2004). Focus Group Research. In D. S , Qualitative Research: Theory, Method and Practice (pp. 177–199). London: Sage Publications. ISBN 0-7619-4934-8.

W

, T. D. (2000). Human Information Behaviour. Information Science, 3(2), 49–55. ISSN 0020-0255.

W

, P. M., W , J. R. (1992). Environmental In luences on Adolescent Educational Aspirations: A Logistic Transform Model. Youth & Society, 24(1), 52–70. ISSN 0044-118X.

W

, P. A. (1992). Empowerment Through Choice? Towards an Understanding of Parental Choice and School Responsiveness. Education Management and Administration Leadership, 20(4), 204–211. ISSN 1741-1432.

Y

, R. A., F , D. J., D , J. M. (1991). Personal Constructions of Parental In luence Related to Career Development. Canadian Journal of Counselling, 25(2), 183–190. ISSN 0828-3893.

Y

, S. (1994). Helping Adolescents with Career Development: The Active Role of Parents. The Career Development Quarterly, 42(3), 195–203. ISSN 0889-4019.

Z Z

̌

, J. (1998). Informač nı́ společ nost. Zpravodaj ÚVT MU, 8(4), 1–6. ISSN 1212-0911.

, V. G. (2006). Career Counseling: A Holistic Approach. Belmont: Thomson Brooks/Cole. 595 p. ISBN 0-534-64017-6.

314


Seznam tabulek

315

Seznam tabulek

Tab. 2.1: Stimuly volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků . . . . . . . . .

42

Tab. 2.2: Sociá lnı́ zdroje vlivů na volbu stř ednı́ š koly . . . . . . . . . . . . . . . .

44

Tab. 3.1: Operacionalizace promě nný ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

75

Tab. 3.2: Zá kladnı́ š koly ú č astnı́cı́ se vý zkumu a poč ty respondentů (č leně no podle krajů ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

79

Tab. 3.3: Pohlavı́ respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

80

Tab. 3.4: Bydliš tě respondentů z hlediska kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

81

Tab. 3.5: Nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otců a matek (data zı́skaná od ž áků ) .

83

Tab. 3.6: Struktura rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

84

Tab. 3.7: Zkuš enosti s nezamě stnanostı́ v rodině (data zı́skaná od ž áků ) . .

85

Tab. 3.8: Vý znam hodnot Cramé rova koe icientu . . . . . . . . . . . . . . . . . .

87

Tab. 3.9: Charakteristika ohniskový ch skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

88

Tab. 4.1: Poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ž áků zá kladnı́ch š kol (pohledem ž áků a rodič ů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

Tab. 4.2: Poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u chlapců a dı́vek

94

Tab. 5.1: Ná zory respondentů na roli ž áků a rodič ů př i volbě stř ednı́ š koly a profese (povolá nı́) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

107

Tab. 5.2: Reziduá lnı́ analý za ná zorů otců a matek na roli ž áků a rodič ů př i volbě profese (povolá nı́) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

110

Tab. 6.1: Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (pohled ž áků ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

124

Tab. 6.2: Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (pohled rodič ů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

126

Tab. 6.3: Poř adı́ vlivu sociá lnı́ch zdrojů podle hodnocenı́ ž áků a rodič ů (sestavené na zá kladě indexu vlivu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

129

316

Seznam tabulek

Tab. 6.4: Reziduá lnı́ analý za ná zorů otců na svů j vliv př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áka (standardizovaná Pearsonova rezidua) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

130

Tab. 6.5: Reziduá lnı́ analý za ná zorů matek na svů j vliv př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

131

Tab. 6.6: Identi ikace ž áků s profesı́ rodič ů a jiný ch č lenů rodiny . . . . . . .

135

Tab. 7.1: Informač nı́ zdroje, z nichž ž áci zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

158

Tab. 7.2: Hodnocenı́ efektivity zdrojů , z nichž ž áci zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (seř azeno na zá kladě indexu hodnocenı́) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Tab. 7.3: Informač nı́ zdroje, z nichž rodič e zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Tab. 7.4: Hodnocenı́ efektivity zdrojů , z nichž rodič e zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te (seř azeno na zá kladě indexu hodnocenı́) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

167

Tab. 7.5: Odpově di ž áků na otá zku: „Povı́dali jste si doma s rodič i o tom, co budeš dě lat po zá kladnı́ š kole?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

173

Tab. 7.6: Hodnocenı́ komunikace ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

175

Tab. 7.7: Odpově di ž áků na otá zku: „Využ il/a jsi rady svý ch rodič ů k rozhodnutı́, kam po zá kladnı́ š kole?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

176

Tab. 8.1: Hodnocenı́ pomoci internetový ch zdrojů využ itý ch ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

226

Tab. 8.2: Hodnocenı́ pomoci internetový ch zdrojů využ itý ch rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 Tab. 9.1: Informace, které by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili ž áci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

241

Tab. 9.2: Srovná nı́ odpově dı́ chlapců a dı́vek na otá zku: „Které informace bys uvı́tal/a pro rozhodová nı́ o tom, kam jı́t na stř ednı́ š kolu (resp. jaké zvolit povolá nı́)?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Tab. 9.3: Informace, které by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ využ ili rodič e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

246

Seznam tabulek

317

Tab. 9.4: Srovná nı́ odpově dı́ otců a matek na otá zku: „Které informace byste uvı́tal/a pro rozhodová nı́ o tom, kam by mě lo jı́t Vaš e dı́tě na stř ednı́ š kolu (resp. jaké zvolit povolá nı́)?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Tab. 9.5: Srovná nı́ odpově dı́ ž áků a rodič ů na otá zku, které informace by uvı́tali př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy . . . . . . . . . . .

251

318

Seznam tabulek

Seznam obrá zků

319

Seznam obrázků

Obr. 1.1: Taxonomie tě žkostı́ př i karié rové m rozhodová nı́ . . . . . . . . . . . .

34

Obr. 3.1: Pohlavı́ respondentů (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

80

Obr. 3.2: Bydliš tě respondentů z hlediska kraje (v %) . . . . . . . . . . . . . . .

81

Obr. 3.3: Nejvyš šı́ dosaž ené vzdě lá nı́ otců a matek (data zı́skaná od ž áků v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

83

Obr. 3.4: Struktura rodiny (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

84

Obr. 3.5: Zkuš enosti s nezamě stnanostı́ v rodině (v %) . . . . . . . . . . . . . .

85

Obr. 4.1: Poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u ž áků zá kladnı́ch š kol (pohledem ž áků a rodič ů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

Obr. 4.2: Poč átek volby dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy u chlapců a dı́vek

95

Obr. 5.1: Ná zory respondentů na roli ž áků a rodič ů př i volbě stř ednı́ š koly a profese (povolá nı́) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

108

Obr. 6.1: Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (pohled ž áků ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

125

Obr. 6.2: Sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (pohled rodič ů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

127

Obr. 6.3: Ná zory ž áků a jejich rodič ů na sociá lnı́ vlivy pů sobı́cı́ na volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áků (srovná nı́ na zá kladě indexu vlivu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Obr. 6.4: Identi ikace ž áků s profesı́ rodič ů a jiný ch č lenů rodiny . . . . . . .

136

Obr. 7.1: Informač nı́ zdroje, z nichž ž áci zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

158

Obr. 7.2: Odpově di ž áků př i hodnocenı́ efektivity informač nı́ch zdrojů využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %) . . .

160

Obr. 7.3: Informač nı́ zdroje, z nichž rodič e zı́skali informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te (v %) . . . . . . . . . . . . . 166 Obr. 7.4: Odpově di rodič ů př i hodnocenı́ informač nı́ch zdrojů využ ıv́ aný ch př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ (v %) . . . .

168

320

Seznam obrá zků

Obr. 7.5: Odpově di ž áků na otá zku: „Povı́dali jste si doma s rodič i o tom, co budeš dě lat po zá kladnı́ š kole?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

174

Obr. 7.6: Odpově di ž áků na otá zku: „Využ il/a jsi rady svý ch rodič ů k rozhodnutı́, kam po zá kladnı́ š kole?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

176

Obr. 8.1: Internetové strá nky – Atlas š kolstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

210

Obr. 8.2: Internetové strá nky – Stř ednı́školy.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

211

Obr. 8.3: Internetové strá nky – Informač nı́ systé m o uplatně nı́ absolventů š kol na trhu prá ce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

213

Obr. 8.4: Internetové strá nky – Volba povolá nı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

214

Obr. 8.5: Internetové strá nky – Seznam š kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

215

Obr. 8.6: Internetové strá nky – Stř ednı́školy.eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

217

Obr. 8.7: Internetové strá nky – Prů vodce svě tem povolá nı́ . . . . . . . . . . . .

218

Obr. 8.8: Internetové strá nky – Integrovaný portá l MPSV . . . . . . . . . . . .

219

Obr. 8.9: Internetové strá nky – Integrovaný systé m typový ch pozic . . . . .

220

Obr. 8.10: Internetové strá nky – Budoucnost profesı́ . . . . . . . . . . . . . . . .

221

Obr. 8.11: Internetové strá nky – Ne lá ká m se.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

222

Obr. 8.12: Internetové strá nky – Databá ze akcı́ dalš ı́ho vzdě lá vá nı́ . . . . . . .

223

Obr. 8.13: Internetové strá nky – Informač nı́ systé m ISPV . . . . . . . . . . . . .

224

Obr. 8.14: Využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

225

Obr. 8.15: Hodnocenı́ pomoci internetový ch zdrojů využ itý ch ž áky př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . .

227

Obr. 8.16: Využ ıv́ á nı́ internetový ch zdrojů rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ (v %) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

230

Obr. 8.17: Hodnocenı́ pomoci internetový ch zdrojů využ itý ch rodič i př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy dě tı́ (v %) . . . . . . . . . . . . . . . 232 Obr. 9.1: Indexy hodnocenı́ informacı́, které by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy využ ili ž áci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

242

Obr. 9.2: Indexy hodnocenı́ informacı́, které by př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy svý ch dě tı́ využ ili rodič e . . . . . . . . . . . . . . . . .

247

Přílohy

322

Seznam př ı́loh

323

Seznam příloh

• • • • •

Př ı́loha 1 Př ı́loha 2 Př ı́loha 3 Př ı́loha 4 Př ı́loha 5

Hypoté zy Dotaznı́k pro ž áky Dotaznı́k pro rodič e Diskuznı́ té mata ohniskový ch skupin Korelace odpově dı́ ž áků na vliv vybraný ch sociá lnı́ch zdrojů př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze

324

Seznam př ı́loh

325

Příloha 1 Hypotézy

1. Hypotézy vztahující se k počátku rozhodování žáků o další vzdělávací a profesní dráze: Hypotéza H . : Ná zory chlapců a dı́vek na to, kdy se zač ali zabý vat volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy, se liš ı́. Hypotéza H . a : Zá ci ž ijı́cı́ v rodině s obě ma rodič i se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci ž ijı́cı́ v rodině s jednı́m rodič em. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodině s obě ma rodič i se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci ž ijı́cı́ v rodině s jinou strukturou. Hypotéza H . a : Zá ci, jejichž otec dosá hl vyš šı́ho vzdě lá nı́, se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci, jejichž otec dosá hl niž šı́ho vzdě lá nı́. Hypotéza H . b : Zá ci, jejichž matka dosá hla vyš šı́ho vzdě lá nı́, se zač ı́najı́ volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zabý vat dř ıv́ e než ž áci, jejichž matka dosá hla niž šı́ho vzdě lá nı́. Hypotéza H . : Rodič e se domnı́vajı́, ž e ž áci zač ı́najı́ ř eš it otá zku, kam chtě jı́ jı́t po zá kladnı́ š kole, pozdě ji, než se ž áci volbou dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy zač ı́najı́ skuteč ně zabý vat.

2. Hypotézy vztahující se k názorům žáků a rodičů na roli aktérů při volbě další vzdělávací a profesní dráhy: Hypotéza H . a∶ : Chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba stř ednı́ š koly je pouze jejich vě c, do které by rodič e nemě li zasahovat. Hypotéza H . b∶ : Chlapci se vı́ce než dı́vky př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) je pouze jejich vě c, do které by rodič e nemě li zasahovat. Hypotéza H . a : V ná zorech ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em nejsou rozdı́ly na otá zku, kdo má př i volbě stř ednı́ š koly rozhodovat.

326

Př ı́loha 1 Hypoté zy

Hypotéza H . b : V ná zorech ž áků ž ijı́cı́ch s obě ma rodič i a ž áků ž ijı́cı́ch pouze s jednı́m rodič em nejsou rozdı́ly na otá zku, kdo má př i rozhodovat o volbě profese (povolá nı́). Hypotéza H . a : Ná zory otců a matek na roli ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ stř ednı́ š koly se neliš ı́. Hypotéza H . b : Ná zory otců a matek na roli ž áků a rodič ů př i rozhodová nı́ o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) dı́tě te se neliš ı́. Hypotéza H . a : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě stř ednı́ š koly mě li rozhodovat rodič e. Hypotéza H . b : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě stř ednı́ š koly mě li rozhodovat rodič e. Hypotéza H . c : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) mě li rozhodovat rodič e. Hypotéza H . d : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m se vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př iklá ně jı́ k ná zoru, ž e by o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) mě li rozhodovat rodič e. Hypotéza H . a : Zá ci se ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e domnı́vajı́, ž e volba stř ednı́ š koly by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́. Hypotéza H . b : Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e by mě li jako rodič e rozhodovat o volbě stř ednı́ š koly. Hypotéza H . c : Zá ci se ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e domnı́vajı́, ž e volba budoucı́ profese (povolá nı́) by mě la bý t jejich autonomnı́ zá lež itostı́. Hypotéza H . d : Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e by mě li jako rodič e rozhodovat o volbě budoucı́ profese (povolá nı́) dı́tě te.

3. Hypotézy vztahující se k sociálním vlivům 3.1 Hypotézy vztahující se k vlivu žáka: Hypotéza H . a : Zá ci jsou podle vlastnı́ho př esvě dč enı́ př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než rodič i.

327

Hypotéza H . b : Chlapci se č astě ji než dı́vky domnı́vajı́, ž e byli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m. Hypotéza H . c : Zá ci ž ijı́cı́ s jednı́m rodič em se č astě ji než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i domnı́vajı́, ž e byli př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m. Hypotéza H . d : Mezi otci a matkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu ž áků na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotéza H . e : Otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př ipisujı́ ž áků m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než otcové s vyš šı́m vzdě lá nı́m. Hypotéza H . f : Matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m př ipisujı́ ž áků m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než matky s vyš šı́m vzdě lá nı́m. Hypotéza H . g : Zá ci si př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze př isuzujı́ vě tš ı́ vliv, než je jim př isuzová n ze strany rodič ů.

3.2 Hypotézy vztahující se k vlivu rodičů: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu rodič ů na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i př ipisujı́ rodič ům vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em. Hypotéza H . c : Mezi otci a matkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlastnı́ho vlivu na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotéza H . d : Existuje vztah mezi hodnocenı́m vlastnı́ho vlivu rodič e na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze otci a jejich nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotéza H . e : Existuje vztah mezi hodnocenı́m vlastnı́ho vlivu rodič e na rozhodová nı́ ž áka o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze matkami a jejich nejvyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotéza H . f : Rodič e se domnı́vajı́, ž e jejich potomci jsou př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce ovlivně ni svý m vlastnı́m rozhodnutı́m než pů sobenı́m rodič ů. Hypotéza H . g : Rodič e si př ipisujı́ vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž áka, než je jim př ipisová n ze strany ž áků .

328


3.3–3.4 Hypotézy vztahující se ke srovnání vlivu rodičů a ostatních sociálních vlivů: Hypotézy H . a−j : Rodič e podle vyjá dř enı́ ž áků ovlivň ujı́ jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce než a) sourozenci; b) př ı́buznı́; c) kamará di; d) kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́; e) uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́); f) tř ı́dnı́ uč itelé ; g) vý chovnı́ poradci; h) poradci z pedagogicko-psychologické poradny; i) š kolnı́ psychologové ; j) odbornı́ci z ú ř adu prá ce. Hypotézy H . a−j : Rodič e podle své ho vlastnı́ho vyjá dř enı́ ovlivň ujı́ rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vı́ce než a) sourozenci; b) př ı́buznı́; c) kamará di; d) kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́; e) uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́); f) tř ı́dnı́ uč itelé ; g) vý chovnı́ poradci; h) poradci z pedagogicko-psychologické poradny; i) š kolnı́ psychologové ; j) odbornı́ci z ú ř adu prá ce.

3.5 Hypotézy vztahující se k vlivu sourozenců: Hypotéza H . a : Dı́vky př ipisujı́ sourozenců m vě tš ı́ mı́ru vlivu na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než chlapci. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em př ipisujı́ sourozenců m vě tš ı́ mı́ru vlivu na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotéza H . c : V ná zorech otců a matek na vliv sourozenců na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze nejsou rozdı́ly. Hypotéza H . d : Zá ci př ipisujı́ svý m sourozenců m vě tš ı́ vliv na své rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze, než se domnı́vajı́ jejich rodič e.

3.6 Hypotézy vztahující se k vlivu jiných příbuzných: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu jiný ch př ı́buzný ch na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch s jinou strukturou než s obě ma rodič i př ipisujı́ jiný m př ı́buzný m vě tš ı́ vliv na rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i. Hypotéza H . c : Zá ci a rodič e se neliš ı́ v ná zoru na vliv jiný ch př ı́buzný ch na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze.

329

3.7 Hypotézy vztahující se k vlivu kamarádů: Hypotéza H . a : Kamará di majı́ na rozhodová nı́ dı́vek o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze vě tš ı́ vliv než na rozhodová nı́ chlapců . Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em jsou svý mi kamará dy př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ovlivň ová ni vı́ce než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotéza H . c : Rodič e se vı́ce než ž áci domnı́vajı́, ž e kamará di nemajı́ na rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze ž ádný vliv.

3.8 Hypotézy vztahující se k vlivu kamarádů ze sociálních sítí: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dě vč aty nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ vlivu kamará dů ze sociá lnı́ch sı́tı́ na jejich rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze. Hypotéza H . b : Kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ ovlivň ujı́ rozhodová nı́ ž áků o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze stejně jako kamará di, s nimiž ž áci komunikujı́ tvá ř ı́ v tvá ř.

4. Hypotézy vztahující se ke zdrojům informací využívaných při volbě další vzdělávací a profesní dráhy a hodnocení jejich efektivity 4.1 Hypotézy formulované k míře využívání informací poskytnutých střední školou, na kterou se žák po základní škole hlásí: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em. Hypotéza H . c : Matky zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než otcové . Hypotéza H . d : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m.

330


Hypotéza H . e : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotéza H . f : Rodič e zı́ská vajı́ informace ze stř ednı́ š koly, na kterou se ž ák hlá sı́, ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci.

4.2 Hypotézy formulované k efektivitě informací poskytnutých střední školou, na kterou se žák po základní škole hlásí: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, se chlapci a dı́vky neliš ı́. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́, se otcové a matky neliš ı́. Hypotéza H . c : Mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́.

4.3 Hypotézy formulované k míře využívání informací z internetu: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami jsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z internetu. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v ú plný ch rodiná ch zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em. Hypotéza H

. c:

Matky zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než otcové .

Hypotéza H . d : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotéza H . e : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotéza H

. f:

Rodič e zı́ská vajı́ informace z internetu ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci.

4.4 Hypotézy formulované k efektivitě informací získaných z internetu: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z internetu se chlapci a dı́vky neliš ı́.

331

Hypotéza H . b : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch z internetu se otcové a matky neliš ı́. Hypotéza H . c : Mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch stř ednı́ š kolou, na kterou se ž ák po zá kladnı́ š kole hlá sı́.

4.5 Hypotézy formulované k míře využívání informací poskytnutých žákům rodiči a členy rodiny: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od rodič ů a č lenů rodiny rozdı́ly. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v ú plný ch rodiná ch zı́ská vajı́ informace od rodič ů a č lenů rodiny ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ pouze s jednı́m rodič em.

4.6 Hypotézy formulované k efektivitě informací poskytnutých žákům rodiči a členy rodiny: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch od rodič ů a č lenů rodiny nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v domá cnosti s obě ma rodič i hodnotı́ informace zı́skané od rodič ů a č lenů rodiny jako efektivně jš ı́ než ž áci ž ijı́cı́ v domá cnosti pouze s jednı́m rodič em.

4.7 Hypotézy formulované k využívání informací rodiči od jiných členů rodiny a hodnocení jejich pomoci: Hypotéza H . a : Otcové a matky se v mı́ře využ ıv́ á nı́ jiný ch č lenů rodiny jakož to informač nı́ho zdroje neliš ı́. Hypotéza H . b : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te jiné č leny rodiny stejně jako otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotéza H . c : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te jiné č leny rodiny stejně jako matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotéza H . d : V hodnocenı́ efektivity informacı́ zı́skaný ch od jiný ch č lenů rodiny se otcové a matky neliš ı́.

332


4.8 Hypotézy formulované k míře využívání vlastních zkušeností rodiči a hodnocení jejich efektivity: Hypotéza H . a : Mezi otci a matkami nejsou v mı́ře využ ıv́ á nı́ vlastnı́ch zkuš enostı́ jakož to informač nı́ho zdroje rozdı́ly. Hypotéza H . b : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotéza H . c : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te vlastnı́ch zkuš enostı́ vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotéza H . d : Mezi otci a matkami nejsou v hodnocenı́ efektivity vlastnı́ch zkuš enostı́ jakož to informač nı́ho zdroje rozdı́ly.

4.9 Hypotézy formulované k míře využívání informací poskytnutých základní školou: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami jsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ze zá kladnı́ š koly. Hypotéza H . b : Existuje vztah mezi ziskem informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky ze strany zá kladnı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce. Hypotéza H . c : Existuje vztah mezi zı́ská vá nı́m informacı́ dů lež itý ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy ž áky ze strany zá kladnı́ š koly a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky. Hypotéza H . d : Zá ci ž ijı́cı́ v rodině pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ ze zá kladnı́ š koly informace pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy č astě ji než ž áci ž ijı́cı́ v rodiná ch s obě ma rodič i. Hypotéza H otcové .

. e:

Matky zı́ská vajı́ informace ze zá kladnı́ š koly ve vě tš ı́ mı́ře než

Hypotéza H

. f : Zá ci zı́ská vajı́ informace ze zá kladnı́ š koly ve vě tš ı́ mı́ře než

rodič e.

333

4.10 Hypotézy formulované k efektivitě informací poskytnutých základní školou: Hypotéza H . a : Chlapci hodnotı́ informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy jako efektivně jš ı́ než dı́vky. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch zá kladnı́ š kolou se otcové a matky neliš ı́. Hypotéza H . c : Informace poskytnuté zá kladnı́ š kolou pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze pomá hajı́ vı́ce ž áků m než rodič ům.

4.11 Hypotézy formulované k míře využívání informací poskytnutých spolužáky a kamarády a hodnocení jejich efektivity: Hypotéza H . a : Mezi chlapci a dı́vkami jsou rozdı́ly v zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy od spoluž áků a kamará dů . Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ informace od spoluž áků a kamará dů ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotéza H . c : V hodnocenı́ efektivity informacı́ poskytnutý ch spoluž áky a kamará dy se chlapci a dı́vky neliš ı́.

4.12 Hypotézy formulované k míře využívání informací poskytnutých Informačními a poradenskými středisky při úřadu práce: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : Zá ci ž ijı́cı́ v rodiná ch pouze s jednı́m rodič em zı́ská vajı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci ž ijı́cı́ s obě ma rodič i. Hypotéza H . c : Existuje vztah mezi ziskem informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce. Hypotéza H . d : Existuje vztah mezi ziskem informacı́ z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky. Hypotéza H . e : Matky zı́ská vajı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než otcové .

334


Hypotéza H . f : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te Informač nı́ a poradenské stř edisko př i ú ř adu prá ce vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotéza H . g : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te Informač nı́ a poradenské stř edisko př i ú ř adu prá ce vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotéza H . h : Zá ci zı́ská vajı́ informace z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce ve vě tš ı́ mı́ře než rodič e.

4.13 Hypotézy formulované k efektivitě informací poskytnutých Informačními a poradenskými středisky při úřadu práce: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z Informač nı́ho a poradenské ho stř ediska př i ú ř adu prá ce se otcové a matky neliš ı́. Hypotéza H . c : Informace zı́skané pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze z Informač nı́ch a poradenský ch stř edisek př i ú ř adu prá ce pomá hajı́ vı́ce ž áků m než rodič ům.

4.14 Hypotézy formulované k míře využívání informací poskytnutých pedagogicko-psychologickými poradnami: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z pedagogicko-psychologické poradny nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Hypotéza H . c : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m otce. Hypotéza H . d : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z pedagogicko-psychologické poradny ž áky a dosaž ený m vzdě lá nı́m matky. Hypotéza H . e : Matky zı́ská vajı́ informace z pedagogicko-psychologické poradny ve vě tš ı́ mı́ře než otcové .

335

Hypotéza H . f : Otcové s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te pedagogicko-psychologickou poradnu vı́ce než otcové se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč enı́ bez maturity. Hypotéza H . g : Matky s vyš šı́m odborný m vzdě lá nı́m a vysokoš kolský m vzdě lá nı́m využ ıv́ ajı́ jako informač nı́ zdroj př i volbě dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy své ho dı́tě te pedagogicko-psychologickou poradnu vı́ce než matky se zá kladnı́m vzdě lá nı́m a vyuč ené bez maturity. Hypotéza H . h : Rodič e zı́ská vajı́ informace dů lež ité pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z pedagogicko-psychologické poradny ve vě tš ı́ mı́ře než ž áci.

4.15 Hypotézy formulované k efektivitě informací poskytnutých pedagogicko-psychologickými poradnami: Hypotéza H . a : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z pedagogicko-psychologické poradny nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z pedagogicko-psychologické poradny se otcové a matky neliš ı́. Hypotéza H . c : Informace zı́skané pro rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze z pedagogicko-psychologické poradny pomá hajı́ vı́ce rodič ům než ž áků m.

4.16 Hypotézy formulované k zisku a efektivitě informací z novin a časopisů: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z novin a č asopisů nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z novin a č asopisů a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Hypotéza H rodič ů.

. c:

Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z novin a č asopisů a pohlavı́m

Hypotéza H . d : Mezi ž áky a rodič i nenı́ rozdı́l v zisku informacı́ vý znamný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z novin a č asopisů . Hypotéza H . e : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . f : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů se otcové a matky neliš ı́.

336


Hypotéza H . g : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z novin a č asopisů se ž áci a rodič e neliš ı́.

4.17 Hypotézy formulované k zisku a efektivitě informací z televize: Hypotéza H . a : V zisku informacı́ pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z televize nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . b : Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z televize a skuteč nostı́, zdali ž áci ž ijı́ s obě ma rodič i, nebo v rodině pouze s jednı́m rodič em. Hypotéza H

. c:

Nenı́ vztah mezi ziskem informacı́ z televize a pohlavı́m rodič ů.

Hypotéza H . d : Mezi ž áky a rodič i nenı́ rozdı́l v zisku informacı́ vý znamný ch pro volbu dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá hy z televize. Hypotéza H . e : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z televize nejsou mezi chlapci a dı́vkami rozdı́ly. Hypotéza H . f : V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z televize se otcové a matky neliš ı́. Hypotéza H dič e neliš ı́.

. g:

V hodnocenı́ pomoci informacı́ zı́skaný ch z televize se ž áci a ro-

5. Hypotézy vztahující se k informacím významným pro rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze: Hypotézy H . a−q : Mezi chlapci a dı́vkami nejsou rozdı́ly v ná zorech na využ itı́ informacı́ o a) obsahu studia; b) ná roč nosti studia; c) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; d) poplatcı́ch za studium; e) ubytovacı́ch mož nostech š koly; f) mož nosti studia v zahranič ı́; g) dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; h) spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; i) spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; j) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; k) obsahu profesı́ (povolá nı́); l) pož adavcı́ch na jednotlivé profese; m) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; n) spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; o) př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; p) potř ebá ch zamě stnavatelů ; q) nezamě stnanosti absolventů . Hypotézy H . a−q : Mezi ž áky a rodič i nejsou rozdı́ly v ná zorech na využ itı́ informacı́ o a) obsahu studia; b) ná roč nosti studia; c) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; d) poplatcı́ch za studium; e) ubytovacı́ch mož nostech š koly;

337

f) mož nosti studia v zahranič ı́; g) dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; h) spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; i) spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; j) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; k) obsahu profesı́ (povolá nı́); l) pož adavcı́ch na jednotlivé profese; m) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; n) spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; o) př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; p) potř ebá ch zamě stnavatelů ; q) nezamě stnanosti absolventů . Hypotézy H . a−q : Mezi otci a matkami nejsou rozdı́ly v ná zorech na využ itı́ informacı́ o a) obsahu studia; b) ná roč nosti studia; c) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; d) poplatcı́ch za studium; e) ubytovacı́ch mož nostech š koly; f) mož nosti studia v zahranič ı́; g) dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; h) spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; i) spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; j) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; k) obsahu profesı́ (povolá nı́); l) pož adavcı́ch na jednotlivé profese; m) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; n) spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; o) př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; p) potř ebá ch zamě stnavatelů ; q) nezamě stnanosti absolventů . Hypotézy H . a−c : Rodič e, kteř ı́ majı́ z rodiny zkuš enost s nezamě stnanostı́ v rodině , by využ ili informace o a) mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; b) potř ebá ch zamě stnavatelů ; c) nezamě stnanosti absolventů vı́ce než rodič e, u nichž v rodině nikdo nezamě stnaný nebyl. Hypotézy H . a−c : Otcové s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by informace o a) ná roč nosti studia; b) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; c) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te využ ili vı́ce než otcové s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m. Hypotézy H . a−c : Matky s vyš šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m by informace o a) ná roč nosti studia; b) š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; c) ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole př i rozhodová nı́ o dalš ı́ vzdě lá vacı́ a profesnı́ drá ze své ho dı́tě te využ ily vı́ce než matky s niž šı́m dosaž ený m vzdě lá nı́m.

338


339

Příloha 2 Dotazník pro žáky

340

Př ı́loha 2 Dotaznı́k pro ž áky

Národní ústav odborného vzdělávání Weilova 1271/6 102 00 Praha 10

DOTAZNÍK K ROZHODOVÁNÍ O DALŠÍM STUDIU A PRÁCI PO ZÁKLADNÍ ŠKOLE

ZŠ Žák

ŠKOLA: (uveď, kde sídlí škola, kterou navštěvuješ) Obec: Ulice: Kód – je-li uveden, není identifikací, je určen pouze pro spárování dotazníku dítěte a rodičů Milí žáci, dotazník, který držíte v ruce, nám má pomoci zjistit, jakým způsobem jste se rozhodovali a co vás ovlivňovalo při výběru vašeho dalšího vzdělání, a tedy i budoucího povolání. Zjišťujeme, kdo a co vám pomohlo a jaký typ podpory vám případně chyběl. Dotazování je součástí projektu VIP II – Kariérové poradenství, který realizuje Národní ústav odborného vzdělávání. Pokud vám některá z otázek nebude jasná, obraťte se na vyučujícího. Doba potřebná na vyplnění dotazníku je asi 20–25 minut, odpovědi jsou anonymní. Děkujeme za spolupráci a přejeme vám v budoucnosti hodně úspěchů. Za tým projektu VIP II – Kariérové poradenství Ing. Jiří Vojtěch, hlavní manažer

1.

Povídali jste si doma s rodiči o tom, co budeš dělat po základní škole? (Zaškrtni zde i dále pouze jednu možnost)

1.1 Ano, několikrát 1.2 Ano, jednou 1.3 Ne, nikdy 1.4 Bylo to jinak Napiš jak:

2.

Kdy jsi začal/a řešit, kam chceš jít po základní škole?

2.1 V předposledním ročníku základní školy 2.2 V posledním ročníku základní školy 2.3 Jindy Uveď kdy: 2.4 Nevím

341

3.

Využil/a jsi rady svých rodičů k rozhodnutí kam po základní škole?

3.1 Ano, využil/a 3.2 Ano, ale pouze z části 3.3 Ne, nevyužil/a 3.4 Ne, žádné jsem od nich nedostal/a 3.5 Bylo to jinak Napiš jak:

4.

Po ukončení střední školy chci dělat takovou práci:

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Jako můj otec Jako moje matka Jako některý z mých příbuzných Něco úplně jiného Nevím

5.

Co pro tebe bylo důležité při výběru dalšího vzdělávání (střední školy)? (Odpovědi prosím uveď v každém řádku) Rozhodně Spíše Spíše Velmi nedůležité nedůležité důležité důležité

Všeobecné vzdělání pro studium na VŠ Studovat ve zvoleném oboru Vyučit se ve zvoleném oboru Nabízené stipendium nebo jiné výhody Možnost získat řidičský průkaz v rámci výuky Pořádání zahraničních akcí (výměnné pobyty, 5.6 zájezdy, praxe) 5.7 Hlubší vzdělání v cizím jazyce 5.8 Mít školu blízko od domova Odejít z domova (možnost studovat v jiném 5.9 městě) 5.10 Být na stejné škole jako kamarád(ka), kamarádi 5.11 Být na škole, která mě bude bavit 5.12 Být na škole, kterou zvládnu dokončit Dobré pracovní uplatnění po skončení střední 5.13 školy 5.14 Mít dobře placené zaměstnání po škole 5.15 Mít práci, která mě bude bavit Něco jiného (na volných řádcích napiš co a svoji odpověď zakřížkuj): 5.16 5.17 5.18 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

342

6.


Kdo a jak moc tě ovlivnil při rozhodování kam po základní škole? (Odpovědi prosím zakřížkuj v každém řádku; pokud nemáš sourozence, napiš ve třetím řádku nulu)

Žádný vliv Malý vliv 6.1 Já sám/sama 6.2 Rodiče 6.3 Sourozenci 6.4 Jiní příbuzní 6.5 Kamarádi 6.6 Přátelé ze sociálních sítí 6.7 Učitelé (jiní než třídní) 6.8 Třídní učitel/ka 6.9 Výchovný poradce 6.10 Školní psycholog 6.11 Poradce z pedagogicko-psychologické poradny 6.12 Odborník z úřadu práce Někdo jiný (napiš kdo a míru jeho vlivu zaznamenej do dalších řádků): 6.13 6.14 6.15

Velký vliv

Kde jsi získal/a informace potřebné pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání, a jak ti pomohly? (V každém řádku prosím zakřížkuj jednu odpověď) Informace Částečně Velmi Nepomohl jsem pomohl pomohl neměl/a 7.1 Rodiče a členové rodiny 7.2 Spolužáci a kamarádi 7.3 Základní škola Střední škola, na kterou se 7.4 hlásím Informační a poradenské 7.5 středisko při úřadu práce Pedagogicko-psychologická 7.6 poradna 7.7 Televize 7.8 Internet 7.9 Noviny a časopisy Z jiného informačního zdroje (na volný řádek napiš ze kterého a zakřížkuj svoji odpověď): 7.10 7.11 7.12 7.

343

8.

Využil/a jsi rad odborníků, kam dál po základní škole? (Odpovědi zakřížkuj v každém řádku) Neznám, Neznám, Využil/a Nevyužil/a asi bych asi bych jsem jsem využil/a nevyužil/a

8.1 Některý z učitelů 8.2 Výchovný poradce 8.3 Poradce na úřadu práce Poradce v pedagogicko-psychologické 8.4 poradně 8.5 Poradce, privátní poradce, psycholog 8.6 Někdo jiný Napiš kdo:

Jak ti pomohly uvedené internetové stránky při hledání informací pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání? (V každém řádku prosím zakřížkuj jednu odpověď) Částečně Velmi Nepomohly Neznám pomohly pomohly 9.1 Atlas školství (www.atlasskolstvi.cz) 9.2 Středníškoly.cz (www.stredniskoly.cz) 9.3 ISA (www.infoabsolvent.cz) 9.4 Volba povolání (www.volbapovolani.cz) 9.5 Seznam škol (www.seznamskol.eu) 9.6 Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu) Průvodce světem povolání 9.7 (www.gwo.cz) 9.8 PSP (www.occupationsguide.cz) Integrovaný portál MPSV 9.9 (portal.mpsv.cz) Integrovaný systém typových pozic 9.10 (www.istp.cz) Budoucnost profesí 9.11 (www.budoucnostprofesi.cz) 9.12 Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz) Databáze akcí dalšího vzdělávání 9.13 (eu-dat.cz) 9.14 Informační systém ISPV (www.ispv.cz) Využil/a jsem i jiné internetové stránky (napiš které a zakřížkuj svoji odpověď): 9.15 9.16 9.17 9.

344


Které informace bys uvítal/a pro rozhodování o tom, kam jít na střední školu (resp. jaké zvolit povolání)? (V každém řádku prosím zakřížkuj jednu odpověď) Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně bych bych bych bych Informace o: využil/a využil/a nevyužil/a nevyužil/a 10.1 Obsahu studia 10.2 Náročnosti studia Šancích uspět na zvolené střední škole 10.3 v přijímacím řízení 10.4 Poplatcích za studium 10.5 Ubytovacích možnostech školy 10.6 Možnosti studia v zahraničí 10.7 Důvodech zájmu uchazečů o obor Spokojenosti absolventů 10.8 s vystudovaným oborem Spokojenosti absolventů se zdravotním 10.9 postižením s volbou oboru Možnostech uplatnění absolventů 10.10 jednotlivých oborů v zaměstnáních 10.11 Obsahu profesí (povolání) 10.12 Požadavcích na jednotlivé profese Úspěšnosti absolventů středních škol 10.13 při přijímacím řízení ke studiu na VŠ 10.14 Spokojenosti absolventů v zaměstnání 10.15 Příjmech v jednotlivých povoláních 10.16 Potřebách zaměstnavatelů 10.17 Nezaměstnanosti absolventů Uvítal/a bych jiné informace (na volný řádek napiš které a zakřížkuj svoji odpověď): 10.18 10.19 10.20 10.

NÁZORY NA VOLBU ŠKOLY A POVOLÁNÍ 11.

11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7

Jaké jsou tvoje názory na volbu školy a povolání? (Odpovědi prosím uveď v každém řádku) Velká Střední Malá Není důležitost důležitost důležitost důležité Souvislost mezi tím, jakou má člověk školu a jakou má pak práci, je velká Dosáhnout co nejvyššího vzdělávání je v životě důležité Dělat práci, která člověka baví, je v životě důležité Studovat to, co člověka baví, je pro další život důležité Studovat v zahraničí je dnes pro úspěšný život důležité Výběr střední školy ovlivní další život Výběr vysoké školy ovlivní další život

345

12.

Jaké jsou tvoje názory na volbu školy a povolání? (Zaškrtni v každém řádku jednu odpověď, podle toho, zda podle tebe platí více tvrzení napravo, nebo tvrzení nalevo)

LEVÉ TVRZENÍ

levé

spíše spíše pravé levé pravé

PRAVÉ TVRZENÍ

12.1

Volbu střední školy mají ovlivňovat hlavně moji rodiče

12.2

Volbu budoucí profese (povolání) mají ovlivňovat hlavně moji rodiče

12.3

Moji rodiče přesně vědí, co mám dělat po střední škole

Moji rodiče nevědí, co bych měl/a dělat po střední škole

12.4

Vím přesně, čím chci v budoucnu být, jakou práci chci dělat

Nevím, čím chci v budoucnu být, jakou práci bych chtěl/a dělat

Volbu mého vzdělávání a profesní 12.5 budoucnost jsme doma důkladně probírali Pro rozhodnutí kam po základní 12.6 škole mi doma dali maximum informací

Volba střední školy je pouze moje věc Volba budoucí profese (povolání) je pouze moje věc

O volbě mého vzdělávání a profesní budoucnosti jsme doma téměř nemluvili Informace pro rozhodnutí, co budu dělat po základní škole, jsem si sháněl/a sám/sama

CHARAKTERISTIKA RODINY A

S kým bydlíš? (Zaškrtni pouze jednu možnost)

A1 S oběma rodiči A2 Pouze s jedním rodičem A3 S jedním rodičem a jeho novým druhem/družkou A4 S prarodiči nebo jinými příbuznými A6 Jiná možnost Uveď:

B

Byl nebo je někdo z vaší rodiny nezaměstnaný? (Zaškrtni pouze jednu možnost)

B1 B2 B3 B4

Ne, nikdy nikdo Ano, ovšem pouze krátkou dobu a nyní práci má/mají Ano, dlouhou dobu, ale nyní již práci má/mají Ano, stále je/jsou nezaměstnaní

C V jakém městě a kraji bydlíš? (Vypiš odpověď do obou řádků) C1 Město

Vypiš:

C2 Kraj

Vypiš:

346


D

Uveď vzdělání:

D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7

Základní Vyučen/a bez maturity Vyučen/a s maturitou Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Nevím

E Uveď, jakou práci dělá: Tvůj otec: E2 Tvoje matka: E4

F

Dotazník vyplňoval/a: (Zaškrtni prosím pouze jednu variantu)

F1 Chlapec F2 Dívka Děkujeme ti za vyplnění dotazníku! Sem můžeš napsat své další názory:

Otce

Matky

347

Příloha 3 Dotazník pro rodiče

348

Př ı́loha 3 Dotaznı́k pro rodič e

Národní ústav odborného vzdělávání Weilova 1271/6 102 00 Praha 10

DOTAZNÍK K ROZHODOVÁNÍ O BUDOUCNOSTI VAŠEHO DÍTĚTE PO ZÁKLADNÍ ŠKOLE

ZŠ Rodič

ŠKOLA: (uveďte, kde sídlí škola, kterou Vaše dítě nyní navštěvuje) Obec: Ulice: Kód – je-li uveden, není identifikací, je určen pouze pro spárování dotazníku dítěte a rodičů Vážení rodiče (zákonní zástupci dítěte), prosíme Vás o vyplnění doručeného dotazníku, kterým chceme zjistit, jakým způsobem jste se podíleli na rozhodování při výběru dalšího studia nebo budoucího povolání Vašeho dítěte. Cílem je zjistit, jak volba dalšího studia probíhá, kdo ji ovlivňuje, jaké používáte informace a jaké další informace považujete za potřebné, případně které Vám chybí. Dotazování je součástí projektu VIP II – Kariérové poradenství, který realizuje Národní ústav odborného vzdělávání. Doba potřebná na vyplnění dotazníku je asi 20–25 minut, odpovědi jsou anonymní. Vyplněním dotazníku nám pomůžete zlepšit informace, které Vám či dalším rodičům budou k dispozici pro rozhodování a budoucnosti dětí. Děkujeme za spolupráci. Za tým projektu VIP II – Kariérové poradenství Ing. Jiří Vojtěch, hlavní manažer 1.

Povídali jste si Vy (nebo druhý rodič) s Vaším dítětem o tom, co bude dělat po základní škole? (Zaškrtněte zde i dále pouze jednu možnost)

1.1 Ano, několikrát 1.2 Ano, jednou 1.3 Ne, nikdy 1.4 Bylo to jinak Napište jak:

2.

Kdy Vaše dítě začalo řešit, kam chce jít po základní škole?

2.1 V předposledním ročníku základní školy 2.2 V posledním ročníku základní školy 2.3 Jindy Uveďte kdy: 2.4 Nevím

349

3.

Myslíte si, že Vaše dítě využilo zkušenosti či rady některého z rodičů k rozhodnutí kam jít po základní škole?

3.1 Ano, využilo 3.2 Ano, ale pouze z části 3.3 Ne, nevyužilo 3.4 Ne, žádné jsme mu nedali 3.5 Bylo to jinak Napište jak:

4.

Myslíte si, že Vaše dítě bude po ukončení střední školy dělat to co Vy nebo druhý rodič?

4.1 Ano, půjde dále studovat jako já (nebo druhý rodič) 4.2 Ano, půjde pracovat jako já (nebo druhý rodič) 4.3 Ne, jeho volba je jiná 4.4 Nevím 5.5 Jiná odpověď Svoji odpověď konkretizujte:

5.

Chce Vaše dítě pracovat ve stejném zaměstnání jako Vy nebo druhý rodič?

5.1 Ano, chce dělat to co já 5.2 Ano, chce dělat to co druhý rodič 5.3 Chce pracovat v oboru příbuzném (podobném) jako já 5.4 Chce pracovat v oboru příbuzném (podobném) jako druhý rodič 5.5 Ne, nechce pracovat v oboru ani jednoho z rodičů 5.6 Nevím 5.7 Jiná odpověď Svoji odpověď konkretizujte:

6.

Kdo a jak moc ovlivnil Vaše dítě při rozhodování, kam po základní škole? (Odpovědi prosím zakřížkujte v každém řádku; pokud Vaše dítě nemá sourozence, napište ve třetím řádku nulu) Žádný vliv

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10

Dítě se rozhodlo samo Já sám/sama nebo druhý rodič Sourozenci Jiní příbuzní Kamarádi Přátelé ze sociálních sítí Učitelé (jiní než třídní) Třídní učitel/ka Výchovný poradce Školní psycholog

Malý vliv

Velký vliv

350


Žádný vliv Malý vliv Poradce z pedagogicko6.11 psychologické poradny 6.12 Odborník z úřadu práce Někdo jiný (napište kdo a míru jeho vlivu zaznamenejte do dalších řádků): 6.13 6.14 6.15

Velký vliv

Pokud jste se na rozhodování, kam půjde Vaše dítě po základní škole, nepodíleli, vynechejte odpovědi na následující otázku č. 7. Odkud jste získal/a informace pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dítěte a jak Vám při rozhodování pomohly? 7. (V každém řádku prosím zakřížkujte jednu odpověď; pokud jste se na volbě střední školy svého dítěte nepodílel/a, pak na tuto otázku neodpovídejte) Informace Částečně Velmi Nepomohl jsem pomohl pomohl neměl/a 7.1 Vlastní zkušenost 7.2 Jiní členové rodiny 7.3 Základní škola Střední škola, na kterou se mé 7.4 dítě hlásí Informační a poradenské 7.5 středisko při úřadu práce Pedagogicko-psychologická 7.6 poradna 7.7 Televize 7.8 Internet 7.9 Noviny a časopisy Z jiného informačního zdroje (na volný řádek napište ze kterého a zakřížkujte svoji odpověď): 7.10 7.11 7.12

8.

Využil/a jste rad odborníků, kam by mělo jít Vaše dítě dál po základní škole? (Odpovědi uveďte v každém řádku) Neznám, Neznám, Využil/a Nevyužil/a asi bych asi bych jsem jsem využil/a nevyužil/a

8.1 Některý z učitelů 8.2 Výchovný poradce 8.3 Poradce na úřadu práce Poradce v pedagogicko-psychologické 8.4 poradně 8.5 Poradce, privátní poradce, psycholog 8.6 Někdo jiný

351

Jak Vám pomohly uvedené internetové stránky při hledání informací pro volbu střední školy, a tedy i budoucího povolání Vašeho dítěte? (V každém řádku prosím zakřížkujte jednu odpověď) Částečně Velmi Nepomohly Neznám pomohly pomohly 9.1 Atlas školství (www.atlasskolstvi.cz) 9.2 Středníškoly.cz (www.stredniskoly.cz) 9.3 ISA (www.infoabsolvent.cz) 9.4 Volba povolání (www.volbapovolani.cz) 9.5 Seznam škol (www.seznamskol.eu) 9.6 Středníškoly.eu (www.stredniskoly.eu) Průvodce světem povolání 9.7 (www.gwo.cz) 9.8 PSP (www.occupationsguide.cz) Integrovaný portál MPSV 9.9 (portal.mpsv.cz) Integrovaný systém typových pozic 9.10 (www.istp.cz) Budoucnost profesí 9.11 (www.budoucnostprofesi.cz) 9.12 Neflákám se.cz (www.neflakamse.cz) Databáze akcí dalšího vzdělávání 9.13 (eu-dat.cz) 9.14 Informační systém ISPV (www.ispv.cz) Využil/a jsem i jiné internetové stránky (napište které a zakřížkujte svoji odpověď): 9.15 9.16 9.17 9.

Které informace byste uvítal/a pro rozhodování o tom, kam by mělo jít Vaše dítě na střední školu (resp. jaké zvolit povolání)? (V každém řádku prosím zakřížkujte jednu odpověď) Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně bych bych bych bych Informace o: využil/a využil/a nevyužil/a nevyužil/a 10.1 Obsahu studia 10.2 Náročnosti studia Šancích uspět na zvolené střední škole 10.3 v přijímacím řízení 10.4 Poplatcích za studium 10.5 Ubytovacích možnostech školy 10.6 Možnosti studia v zahraničí 10.7 Důvodech zájmu uchazečů o obor Spokojenosti absolventů 10.8 s vystudovaným oborem Spokojenosti absolventů se zdravotním 10.9 postižením s volbou oboru Možnostech uplatnění absolventů 10.10 jednotlivých oborů v zaměstnáních 10.

352


Rozhodně Spíše Spíše Rozhodně bych bych bych bych využil/a využil/a nevyužil/a nevyužil/a

Informace o:

10.11 Obsahu profesí (povolání) 10.12 Požadavcích na jednotlivé profese Úspěšnosti absolventů středních škol 10.13 při přijímacím řízení ke studiu na vysoké škole 10.14 Spokojenosti absolventů v zaměstnání 10.15 Příjmech v jednotlivých povoláních 10.16 Potřebách zaměstnavatelů 10.17 Nezaměstnanosti absolventů Uvítal/a bych jiné informace (na volný řádek napište které a zakřížkujte svoji odpověď): 10.18 10.19 10.20 NÁZORY NA VOLBU ŠKOLY A POVOLÁNÍ Jaké jsou Vaše názory na volbu školy a povolání? (Odpovědi prosím uveďte v každém řádku) Velká Střední Malá Není důležitost důležitost důležitost důležité Souvislost mezi tím, jakou má člověk školu 11.1 a jakou má pak práci, je velká 11.

11.2

Dosáhnout co nejvyššího vzdělávání je v životě důležité

11.3

Dělat práci, která člověka baví, je v životě důležité

11.4

Studovat to, co člověka baví, je pro další život důležité

11.5

Studovat v zahraničí je dnes pro úspěšný život důležité

11.6 Výběr střední školy ovlivní další život 11.7 Výběr vysoké školy ovlivní další život Jaké jsou Vaše názory na volbu střední školy a povolání Vašeho dítěte? 12. (Zaškrtněte v každém řádku jednu odpověď, podle toho, zda se kloníte více k tvrzení napravo, nebo k tvrzení nalevo) LEVÉ TVRZENÍ

levé


PRAVÉ TVRZENÍ

Jako rodič rozhoduji o volbě střední školy svého dítěte

Volba střední školy mého dítěte je pouze jeho věc

Jako rodič rozhoduji o volbě 12.2 budoucí profese (povolání) svého dítěte

Volba budoucí profese (povolání) mého dítěte je pouze jeho věc

12.1

12.3

Vím přesně, co chce moje dítě dělat po střední škole

Co chce moje dítě po střední škole dělat, nevím

353

LEVÉ TVRZENÍ

levé


PRAVÉ TVRZENÍ

Vím přesně, čím chce moje dítě 12.4 v budoucnu být, jakou chce dělat práci Volbu vzdělávání a profesní 12.5 budoucnost našeho dítěte doma dlouhodobě a neustále probíráme Pro rozhodnutí, kam po střední 12.6 škole, jsem dítěti poskytl/a maximum informací

Jakou práci chce v budoucnu moje dítě dělat, nevím Volba vzdělávání a profesní budoucnost našeho dítěte není u nás tématem diskuzí Shánění informací, co bude dělat mé dítě po střední škole, jsem nechal/a pouze na něm

CHARAKTERISTIKA RESPONDENTA A JEHO RODINY A

Jaké je složení Vaší domácnosti? (Zaškrtněte pouze jednu možnost)

A1 Dva vlastní rodiče a dítě/děti A2 Jeden vlastní rodič a dítě/děti A3 Jeden z vlastních rodičů a nový partner/ka a dítě/děti A4 Vícegenerační rodina (děti, rodiče, prarodiče) A5 Dítě nežije s rodiči A6 Jiná možnost Uveďte:

B

Byl nebo je někdo z vaší rodiny nezaměstnaný? (Zaškrtněte pouze jednu možnost)

B1 B2 B3 B4

Ne, nikdy nikdo Ano, ovšem pouze krátkou dobu a nyní práci má/mají Ano, dlouhou dobu, ale nyní již práci má/mají Ano, stále je/jsou nezaměstnaní

C V jakém městě a kraji bydlíte? (Vypište odpověď do obou řádků) C1 Město

Vypište:

C2 Kraj

Vypište:

D

Uveďte prosím vzdělání

D1 D2 D3 D4 D5 D6

Základní Vyučen/a bez maturity Vyučen/a s maturitou Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Otce dítěte

Matky dítěte

354


E Uveďte profesi otce dítěte a jeho současné pracovní začlenění (vypište): Je vyučen jako/vystudoval (obor): E1 Nyní pracuje jako: E2

E Uveďte profesi matky dítěte a jeho současné pracovní začlenění (vypište): Je vyučena jako/vystudovala (obor): E3 Nyní pracuje jako: E4

F

Dotazník vyplňoval/a: (zaškrtněte, prosím, pouze jednu variantu)

F1 F2

Muž Žena

Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku! Sem můžete k dané problematice napsat své další sdělení. Vyplněný dotazník pošlete po svém dítěti do školy.

355

Příloha 4 Diskuzní témata ohniskových skupin

• Pově zte ná m o tom, jak jste se rozhodovali, co byste chtě li dě lat po zá kladnı́ š kole. • Vzpomı́ná te si, kdy jste poprvé zač ali uvaž ovat o tom, co byste chtě li dě lat po ukonč enı́ zá kladnı́ š koly? – – – – – – –

Jaké byly v té to době vaš e př edstavy o budoucnosti? Nad č ı́m jste tehdy uvaž ovali; jaké otá zky jste ř eš ili? K č emu jste dospě li? Jak intenzivnı́ vaš e uvaž ová nı́ bylo? Z č eho jste mě li nejvě tš ı́ obavy? Jaké jsou př edstavy o vaš ı́ budoucnosti dnes? V č em se dneš nı́ př edstavy od tě ch, které jste mě li v okamž iku, kdy jste se zač ali svojı́ budoucnostı́ zabý vat?

• Co vá s vedlo k tomu, ž e jste se zač ali svou budoucnostı́ intenzivně ji zabý vat? – – – – – –

Které okolnosti vá s př imě ly se tě mito otá zkami zabý vat? Př i jaké př ı́lež itosti to bylo? Kdo z vaš eho okolı́ vá s motivoval? Co jste s tı́mto č lově kem/tě mito lidmi ř eš ili? Jak č asto a jaký m způ sobem jste s nı́m/s nimi komunikovali? O č em jste s nı́m/s nimi komunikovali?

• Jakou roli jste př i rozhodová nı́ o tom, co byste chtě li dě lat po zá kladnı́ š kole, mě li vy a jakou roli mě li vaš i rodič e? – – – –

Jaká je podle vaš eho ná zoru ú loha rodič ů př i volbě stř ednı́ š koly? Na koho jste se obraceli, když jste si př i rozhodová nı́ nevě dě li sami rady? Který z rodič ů vá m vı́ce pomá hal? Nastala situace, ž e jste od rodič ů potř ebovali pomoc, ale té se vá m nedostalo? Co bylo podle vá s př ı́činou?

• Pokuste se zhodnotit, jak vý znamné pro vá s bylo rozhodová nı́ o tom, co byste chtě li dě lat po zá kladnı́ š kole. – – – – –

V č em bylo rozhodová nı́ vý znamné /nevý znamné ? Proč bylo rozhodová nı́ vý znamné /nevý znamné ? Jaké jsou argumenty pro vaš e tvrzenı́? Co pro vá s dnes znamená volba stř ednı́ š koly? Jak si myslı́te, ž e je volba stř ednı́ š koly dů lež itá pro vaš e spoluž áky?

356

Př ı́loha 4 Diskuznı́ té mata ohniskový ch skupin

• Kdo pů sobil na vaš e rozhodová nı́, co budete dě lat po ukonč enı́ zá kladnı́ š koly? – Jakou roli hrá li př i vaš em rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, rodič e? Co jste společ ně ř eš ili a s jaký m vý sledkem? – Jakou roli hrá li př i vaš em rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, kamará di/spoluž áci/vrstevnı́ci? Co jste společ ně ř eš ili a s jaký m vý sledkem? – Jakou roli hrá li př i vaš em rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, kamará di ze sociá lnı́ch sı́tı́ (Facebook, Google+, Myspace, Twitter aj.)? – Jakou roli hrá li př i vaš em rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, dalš ı́ př ı́buznı́ (mladš ı́ nebo starš ı́ sourozenci, prarodič e, strý cové , tety, bratranci, sestř enice apod.)? Co jste společ ně ř eš ili a s jaký m vý sledkem? – Jakou roli hrá li př i vaš em rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, uč itelé ? Co jste společ ně ř eš ili a s jaký m vý sledkem? – Jakou roli hrá li př i vaš em rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, poradenš tı́ pracovnı́ci (např. vý chovný poradce, š kolnı́ psycholog, psycholog z pedagogicko-psychologické poradny)? Co jste společ ně ř eš ili a s jaký m vý sledkem? • Kde (z jaký ch zdrojů ) jste pro své rozhodová nı́ o tom, co budete dě lat po zá kladnı́ š kole, zı́ská vali informace? – Jaký m způ sobem jste se snaž ili informace zı́ská vat? – Kde nebo u koho jste informace zı́ská vali nejč astě ji? – Poskytovali vá m informace rodič e? Př i jaké př ı́lež itosti? Který z rodič ů vá m informace poskytoval? Poskytovali vá m rodič e informace sami, nebo jste o ně museli ž ádat? – Kde nebo u koho si myslı́te, ž e vaš i rodič e zı́ská vali informace, které vá m pak př edá vali? – Kdy a jaké informace vá m poskytovali uč itelé /tř ı́dnı́ uč itelé /poradci? – Které exkurze jste se zá kladnı́ š kolou absolvovali? – Navš tı́vili jste ně které akce sami, mimo vyuč ová nı́ (např. veletrh stř ednı́ch š kol, dny otevř ený ch dveř nı́ na š kolá ch)? Které a s ký m jste je navš tı́vili? Jak tyto akce probı́haly? Jak je hodnotı́te? – Kde byste doporuč ili svý m mladš ı́m kamará dů m, aby hledali informace pro rozhodová nı́, co by chtě li dě lat po zá kladnı́ š kole? • Které informace jste pro své rozhodová nı́ potř ebovali? – K č emu jste tyto informace potř ebovali? – Kdy jste informace pro své rozhodová nı́ nejvı́ce potř ebovali? – Jak vá m informace, které jste pro své rozhodová nı́ zı́skali, pomohly? V č em pro vá s byly zı́skané informace př ı́nosné ? – Kdybyste se dnes znovu rozhodovali o tom, co byste chtě li dě lat po zá kladnı́ š kole, jaké informace byste vyhledali? – Kdybyste mě li poradit své mu mladš ı́mu kamará dovi, jaké informace by si mě l pro rozhodová nı́ o tom, co by chtě l dě lat po zá kladnı́ š kole, zjistit, co byste mu poradili?

357

• V č em jsou podle vá s dů lež ité /nedů lež ité informace o: – – – – – – – – – – – – – – – – –

obsahu studia; ná roč nosti studia; š ancı́ch uspě t na zvolené stř ednı́ š kole v př ijı́macı́m ř ı́zenı́; poplatcı́ch za studium; ubytovacı́ch mož nostech š koly; mož nosti studia v zahranič ı́; dů vodech zá jmu uchazeč ů o obor; spokojenosti absolventů s vystudovaný m oborem; spokojenosti absolventů se zdravotnı́m postiž enı́m s volbou oboru; mož nostech uplatně nı́ absolventů jednotlivý ch oborů v zamě stná nı́ch; obsahu profesı́ (povolá nı́); pož adavcı́ch na jednotlivé profese; ú spě šnosti absolventů stř ednı́ch š kol př i př ijı́macı́m ř ı́zenı́ ke studiu na vysoké š kole; spokojenosti absolventů v zamě stná nı́; př ı́jmech v jednotlivý ch povolá nı́ch; potř ebá ch zamě stnavatelů ; nezamě stnanosti absolventů ?

• Pro kterou stř ednı́ š kolu/povolá nı́ jste se nakonec rozhodli a proč ? – – – – –

Co vá s k rozhodnutı́ vedlo? Museli jste své rozhodnutı́ ně čemu/ně komu př izpů sobit? Kdo mě l „poslednı́ slovo“ – vy, nebo vaš i rodič e? Kdo nejvı́ce ovlivnil koneč né rozhodnutı́? Kdy jste se de initivně rozhodli?

Sociá lnı́ zdroj vlivu Zá k Rodič e Sourozenci Jinı́ př ı́buznı́ Kamará di Př átelé ze sociá lnı́ch sı́tı́ Tř ı́dnı́ uč itel Uč itelé (jinı́ než tř ı́dnı́) Vý chovný poradce Skolnı́ psycholog Poradce z PPP Odbornı́k z ú ř adu prá ce −0,193*** −0,036 0,046 −0,031 0,008 −0,020 0,057 −0,012 −0,044 −0,013 0,056

1.

0,154*** 0,213*** 0,046 0,043 0,179*** 0,140*** 0,132*** 0,098** 0,100** −0,026

2.

0,150*** 0,155*** 0,113** 0,113** 0,121** 0,101** 0,111** 0,058 0,035

3.

0,194*** 0,136*** 0,136*** 0,185*** 0,179*** 0,145*** 0,079** 0,099**

4.

0,323*** 0,141*** 0,152*** 0,180*** 0,112** 0,112** 0,096**

5.

0,208*** 0,154*** 0,187*** 0,205*** 0,102** 0,088

6.

0,467*** 0,356*** 0,218*** 0,161*** 0,158***

7.

0,465*** 0,277*** 0,218*** 0,130***

8.

Legenda: * p < , ; ** p < , ; *** p < , Pozn.: K testová nı́ byl použ it Spearmanů v koe icient poř adové korelace, tuč ně jsou zvý razně ny koe icienty korelace se stř ednı́ (znač nou) zá vislostı́ (podle M. Chrá sky, 2007, s. 105).

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

0,397*** 0,331*** 0,259***

9.

Korelace odpovědí žáků na vliv vybraných sociálních zdrojů při rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze

Příloha 5

0,397*** 0,199***

10.

0,208***

11.

358 Př ı́loha 5 Diskuznı́ té mata ohniskový ch skupin

Petr Hlaďo Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze Analý za na zá kladě dotaznı́kové ho š etř enı́ a ohniskový ch skupin Vydala Mendelova univerzita v Brně , edice Monogra ie Redakč nı́ ú pravy Petr Hlaďo Ná vrh obá lky Jakub Beneš , emocio s. r. o. Sazba Jiř ı́ Rybič ka Korektury Dagmar Prochá zková Tisk ASTRON studio CZ, a. s. Vydá nı́ prvnı́. 358 stran. Brno 2013. Adresa vydavatelstvı́: Mendelova univerzita v Brně Země dě lská 1, 613 00 Brno http://www.mendelu.cz

ISBN 978-80-7375-874-5 (vá z.) ISBN 978-80-7375-875-2 (on-line)

ISBN 978-80-7375-874-5

9 788073 75874 5

O DALS I VZDE LA VACI A PROFESNI DRA ZE ANALY ZA NA ZA KLADE DOTAZNI KOVE HO S ETR ENI A OHNISKOVY CH SKUPIN

Recommend Documents