Analý za vý dajů stá tnı́ho rozpoč tu na VaVaI 1 Vývoj základních ekonomických ukazatelů systému VaVaI 1.1 Zdroje veřejných finančních prostředků pro VaVaI • •
Státní rozpočet prostřednictvím rozpočtových kapitol ministerstev a agentur Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF)
K finančním zdrojům pro financování VaVaI lze připočítat také nepřímou podporu založenou na snížení základu daně z příjmu o výdaje na VaVaI. 1
Graf č. 1 Výdaje státního rozpočtu na VaVaI
Výdaje SR na VaVaI (mld. Kč; % HDP) 40,0
0,69% 0,67% 0,66%* 0,66% 0,67%0,68%
35,0 30,0
0,51%
0,49%
0,52% 0,50%0,53% 0,54%
0,59%0,60%
0,50%
20,0 9,6
15,0
5,0
0,70% 0,60%
25,0 0,43%
10,0
0,80%
5,9
5,7
5,7
6,9
5,4 7,1
6,0 7,9
6,8 7,9
7,1
9,8
11,0 11,8 12,5 13,1 13,0 13,7
0,40% 0,30%
8,6
0,20% 9,4
9,6
11,9 13,2 13,9 13,6 13,5 13,5 13,1 12,9
0,0
0,10% 0,00%
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Institucionální výdaje
Účelové výdaje
Podíl na HDP
Výdaje státního rozpočtu stoupaly až do roku 2011, s nepatrnými nárůsty financování od roku 2009 (viz graf č. 1), kdy se začala uplatňovat Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice, kterou vláda schválila svým usnesením ze dne 26. března 2008 č. 287. Tato reforma předpokládala meziroční nárůst výdajů státního rozpočtu na VaVaI o 8 %. Od roku 2009 výdaje pro tuto oblast stagnují a v posledních letech jejich podíl na HDP klesá a je vyrovnáván pouze z prostředků strukturálních fondů (ESIF) cestou operačních programů. Pokles podílu výdajů na VaVaI na HDP v posledních letech ukazuje, že zotavování české ekonomiky se nepromítá do odpovídajícího zvyšování výdajů státního rozpočtu na VaVaI. Jak je dáno dokumenty Evropské unie, cílem je zvýšit výdaje na VaVaI na úroveň 3 % HDP, z toho 1 % z veřejných výdajů.
1
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013. RVVI, 2014.
1
Graf č. 2: Změny celkových výdajů na VaV v ČR
2
Celkové výdaje na VaV v ČR (mil. Kč) 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Podnikatelské CELKEM
Podnikatelské ČR
Podnikatelské zahraničí
Veřejné CELKEM
Veřejné ČR
Veřejné zahraničí
Ostatní z ČR 3
Graf č. 3: Podíly zdrojů finančních prostředků na VaV
Podíly zdrojů finančních prostředků na VaV 60,00% 50,00%
51,84% 46,96%
52,17%
52,83%
52,00%
46,61%
46,15%
46,73%
1,20%
1,22%
1,02%
1,27%
50,33% 48,47%
50,51% 48,62%
51,80% 47,27%
52,84%
1,20%
0,87%
0,93%
0,91%
46,25%
40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
2005
2006
2007
Podnikatelské zdroje celkem
2008
2009
Veřejné zdroje celkem
2010
2011
2012
Ostatní zdroje z ČR celkem
Z vývoje výdajů na VaV jednotlivých skupin vyplývá, že nárůst veřejných výdajů je způsoben pouze růstem evropských prostředků, a rozdílná reakce veřejného rozpočtu a podnikatelské sféry na globální ekonomickou krizi v roce 2009. Zatímco státní rozpočet výdaje utlumil, podnikatelská sféra 2 3
Zdroj: ČSÚ. Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočet.
2
naopak zvýšila své výdaje do sektoru VaV. Potvrzení tohoto trendu ukazuje i graf 10, neboť ve stejném období se začalo více využívat snížení základu daně z příjmu díky výdajům na VaV. Stagnace výdajů státního rozpočtu na VaVaI neumožňuje navyšovat kapacity výzkumné sféry. Očekává se proto zvýšený tlak na institucionální podporu nových výzkumných kapacit budovaných z prostředků OP VaVpI (prioritní osa 1 a 2), ale i zvýšený tlak na účelovou podporu z nově vládou schvalovaných resortních programů na podporu VaVaI. Současně se předpokládá nárůst počtu pracovních sil započítávaných do VaVaI. Pokud by se naplnily veškeré prognózy, kapacita výzkumných institucí by se mezi roky 2012 až 2020 téměř zdvojnásobila. K dalšímu vývoji vybudovaných kapacit z OP VaVpI, resp. k jejich udržitelnosti, je třeba uvést, že garantována je ze státního rozpočtu částka 2,5 mld. Kč ročně, což jsou dva samostatné programy MŠMT (Národní program udržitelnosti I a II), o ostatní prostředky z veřejných zdrojů musí, stejně jako všichni ostatní, soutěžit ve veřejných soutěžích jednotlivých poskytovatelů. Graf č. 4: Deklarované finanční požadavky nových kapacit VaVaI
4
Deklarované finanční požadavky nových kapacit VaVaI 6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000 3 000 000 000 2 000 000 000 1 000 000 000 0 2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
Ostatní zdroje financování [Kč] Příspěvek na vzdělávací činnost [Kč] Institucionální prostředky [Kč] Mezinárodní granty [Kč] Účelové prostředky národní (účelová podpora - granty) [Kč]
4
Zdroj: Smekal, M.; Chvalkovská J.; Wagenknecht, L.: Analýza výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace. Září 2013.
3
Tabulka č. 1: Kvantifikace požadavků na financování operačních programů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v gesci MPO a MŠMT 2015 – 2017 (v tis. Kč)
Rok 2014 2015 2016 MPO celkem 350 000 670 000 500 000 OP PI 350 000 370 000 0 OP PIK 0 300 000 500 000 MŠMT celkem 354 532 856 032 1 000 000 OP VaVpI 195 171 196 671 0 OP VK 159 361 159 361 0 OP VVV 0 500 000 1 000 000 Celkem MPO a 704 532 1 526 032 1 500 000 MŠMT Rok 2014: výdaje schválené zákonem č. 475 ze dne 19. prosince 2013 o státním republiky na r. 2014
2017 700 000 0 700 000 2 000 000 0 0 2 000 000 2 700 000 rozpočtu České
1.2 Struktura návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2015 Podle zákona o podpoře VaVaI z veřejných prostředků má přednost úhrada závazků před novými závazky. Situaci ukazuje graf, ze kterého vyplývá, že minimální část navrhovaných výdajů je zcela bez závazků. Jde zejména o výdaje na nové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, které ještě nebyly vyhodnoceny a tedy nemohly vzniknout žádné smluvní závazky. 5 6
Graf č. 5: Deklarované finanční požadavky nových kapacit VaVaI ,
Návrh výdajů SR na VaVaI na rok 2015 dle rozp. kapitol (v tis. Kč) 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 AV ČR GA ČR
5 6
MK
MO
MPO MŠMT
MV
MZ
MZe
ÚV ČR TA ČR OP VVV (PO 1, PO 2)
Vázané institucionální výdaje
Vázané účelové výdaje (závazky)
Dosud nezasmluvněné institucionální výdaje
Dosud nezasmluvněné účelové výdaje
Zdroj: IS VaVaI Údaj k OP VVV (PO 1 a PO 2) vychází z 1/7 návrhu celkové alokace (1,77 mld. €) a měnového kurzu 27,4.
4
Graf č. 6: Deklarované finanční požadavky nových kapacit VaVaI
7
Návrh výdajů SR na VaVaI na rok 2015 (v tis. Kč) 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 Celkové výdaje
Střednědobý výhled (návrh MF)
Vázané institucionální výdaje
Vázané účelové výdaje (závazky)
Dosud nezasmluvněné institucionální výdaje
Dosud nezasmluvněné účelové výdaje
1.2.1 Komentář k institucionálním výdajům Do institucionálních výdajů náleží zejména finanční prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, výdaje na mezinárodní spolupráci (založené na mezinárodních smlouvách), výdaje na kofinancování operačních programů stávajících i navrhovaných. Snížení výdajů na mezinárodní spolupráci bude znamenat komplikovaná jednání se zahraničními partnery buď na bilaterální úrovni (Rusko, Korea, Japonsko, Ukrajina, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Francie) nebo s Evropskou komisí s důsledky pro pověst ČR. Internacionalizace VaVaI znamená nejen rozvoj mezinárodních kontaktů, ale především zvýšení kvality prováděného výzkumu pracovišť, která jsou zapojena do významných mezinárodních projektů, patří ke špičce české vědy. Přitom není důležité, zda jde o týmy zabývající se ryze základním výzkumem, nebo aplikovaným výzkumem či vývojem. Snížené kofinancování operačních programů stávajících (OP VaVpI, OP PI) a připravovaných (OP VVV, OP PIK) vyvolá nedostatečné využití prostředků ESIF s důsledky nejen v rovině financování VaVaI, ale i s politickými dopady na evropské úrovni, neboť výdaje na VaVaI patří k evropským prioritám. Snížené kofinancování OP VVV a OP PIK bude mít dopad na udržitelnost stávajících VaVpI center (ale nejen těchto zařízení), neboť se počítá, že některé výdaje, např. na zahraniční pracovníky, by bylo možné hradit také z těchto prostředků. Pro kofinancování operačních programů a pro zajištění udržitelnosti je naprosto nezbytné zachovat plánované výdaje (0,5 mld. pro OP VVV; 0,3 mld. Kč pro OP PIK). Výdaje na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (což nejsou pouze státem zřizovaná výzkumná pracoviště) jsou základním mechanismem financování výzkumných institucí. Nejsou sice mandatorním výdajem v pravém smyslu slova, ale jejich snižování bude mít za následek omezování činnosti nebo zavírání některých z nich. Týká se to jak ústavů Akademie věd České republiky, tak vysokých škol. 7
Zdroj: IS VaVaI
5
1.2.2 Komentář k účelovému financování Nejdůležitějšími výdaji v účelové části jsou již uzavřené závazky na financování projektů a grantů, tj. závazky podložené smlouvami nebo vydanými rozhodnutími. Smlouvy a rozhodnutí lze sice měnit, nicméně stát by se tím vystavoval nebezpečí, že příjemci (zejména ze soukromé sféry) budou žádat náhradu vynaložených soukromých výdajů, neboť tyto projekty nebude možné dokončit. Snížení výdajů na Národní program udržitelnost I bude znamenat ohrožení udržitelnosti VaVpI center. Tyto prostředky představují základ, k jehož zajištění se Česká republika zavázala. Přitom výdaje národního programu udržitelnosti představují asi 27 % finančních prostředků potřebných pro zajištění udržitelnosti. Nejmenší bezprostřední škodu způsobí zrušení již vyhlášených, ale dosud neukončených veřejných soutěží ve výzkumu, z důvodu nedostatku prostředků státního rozpočtu, což je jediný zákonný důvod pro zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Je však třeba počítat s kritikou vědecké a odborné veřejnosti, která má obvykle nepříznivé politické dopady. 1.2.3 Vazba státního rozpočtu na VaVaI a ESIF Podle údajů MŠMT se odhaduje, že zajištění udržitelnosti bude mít zvýšený nárok na státní rozpočet (nebo se zatím takto argumentuje). Nová výzkumná kapacita by měla zvýšit požadavky na účelové výdaje v roce 2015 asi o 900 mil. Kč a na institucionální zajištění o dalších více než 500 mil. Kč. Z dlouhodobého hlediska jde o zcela nevyjasněnou situaci, neboť požadavky na financování od roku 2018 postupně klesají, aniž by bylo naznačeno, jak budou tyto instituce financovány dále. I když není možné snižovat bez větších následků výdaje na udržitelnost, není současně možné připustit situaci, kdy se tíha financování přenáší pouze na státní rozpočet. Nejen pro zajištění udržitelnosti, ale i pro stabilitu veřejného financování činností ve VaVaI je třeba změnit pohled na financování VaVaI z národních prostředků a prostředků ESIF a oba zdroje finančních prostředků vhodným způsobem kombinovat a zacílit.
1.3 Příjemci • • • • •
Veřejné vysoké školy Ústavy Akademie věd České republiky (resp. veřejné výzkumné instituce) Ostatní veřejné výzkumné instituce (případně výzkumné organizace jiné právní formy, jejichž zřizovateli jsou ministerstva) Podnikatelské subjekty (soukromé subjekty založené podle soukromého práva především za účelem provádění průmyslového výzkumu a vývoje) Ostatní neziskové organizace
Mezi příjemce prostředků státního rozpočtu lze řadit také zahraniční organizace a mezinárodní infrastruktury, kde je členem Česká republika. Z grafu č. 5 vyplývá, že veřejný výzkumný sektor je dominantním příjemcem prostředků státního rozpočtu. Podniková sféra využívá asi 18 % celkových výdajů státního rozpočtu na VaVaI.
6
8
Graf č. 7: Státní podpora podle skupin příjemců
Státní podpora podle skupin příjemců Zahraniční poplatky 2% Podniky 18% Ostatní vládní, veřejné a neziskové organizace 9%
Veřejné a státní vysoké školy 40% Veřejné výzkumné instituce 31%
Dominantní zdroje financování pro soukromý sektor jsou MO, MPO, MŠMT, TA ČR. Dominantní financování pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce pochází z rozpočtových kapitol MŠMT, GA ČR, MPO a TA ČR. Zatímco institucionální podpora je směřována především do veřejného sektoru (výzkumné organizace, tj. zejména veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce), účelová podpora je určena na podporu grantů (základní výzkum) a projektů aplikovaného výzkumu a vývoje (56 % v roce 2012; zdroj ČSÚ a IS VaVaI).
8
Zdroj: ČSÚ a IS VaVaI, údaje za rok 2012
7
Graf č. 8: Rozdělení účelové podpory podle kategorií VaVaI
9
Rozdělení účelové podpory podle kategorií VaVaI Ostatní 6%
Infrastruktura VaVaI 7%
Experimentální vývoj 15%
Základní výzkum 31%
Aplikovaný výzkum 41%
Z pohledu podpory konkurenceschopnosti jsou důležité údaje o veřejných výdajích na podporu průmyslového výzkumu. Až do roku 2012 se podařilo udržet stoupající trend veřejných výdajů na průmyslový výzkum, avšak od roku 2012 dochází ke stagnaci výdajů. Graf č. 9: Výdaje na průmyslový výzkum
10
Výdaje na průmyslový výzkum 4 000 3 500
mil. Kč
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Rok TIP (MPO)
Alfa (TA ČR)
Epsilon (TA ČR)
EUREKA + EUREKA CZ (MŠMT)
9
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013. RVVI, 2014. 10 Zdroj: IS VaVaI
8
Význam nepřímé podpory formou snížení základu daně z příjmu stále stoupá a časový průběh svědčí o ochotě soukromého sektoru investovat do vlastního výzkumu a vývoje. Nepřímá podpora podnikového VaVaI v roce 2011 činila 1 846 mil. Kč, což je téměř 34 % účelové podpory poskytnuté na podporu VaVaI v podnikatelském sektoru. Jde tedy o významný zdroj finančních prostředků. 11
Graf č. 10: Podpora VaVaI v podnikatelském sektoru
Podpora VaVaI v podnikatelském sektoru 8 000 7 000
mil. Kč
6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Rok Účelová podpora
Nepřímá podpora
Nejdůležitějšími poskytovateli účelové podpory aplikovanému výzkumu a vývoji pro soukromý sektor v letech 2010 až 2013 byli MPO (zejména program TIP; program postupně končí v souladu se schválenou dobou trvání), TA ČR (zejména programy ALFA a EPSILON), MŠMT (zejména programy a evropské aktivity EUREKA / EUREKA CZ, Společné technologické iniciativy, GESHER / MOST), MO a MV. Nedostatečná spolupráce soukromého a veřejného výzkumného sektoru je významnou slabinou českého výzkumného a zejména inovačního prostředí, což nevytváří dobré podmínky pro rozvoj špičkových inovací. Tabulka č. 2 uvádí zdroje financování VaVaI v ČR, a to podle zdroje financování a sektoru, v němž je realizován. Z tabulky je patrné, že převažujícím zdrojem financování jsou veřejné výdaje (ČR a zahraniční; 52,8 %). Naopak nejvíce výdajů je realizováno v podnikatelském sektoru (53,6 %).
11
Zdroj: ČSÚ; IS VaVaI
9
Tabulka č. 2: Výdaje na VaV podle zdrojů financování a podle sektorů využití (rok 2012; v tis. Kč) Sektor provádění VaV (druh pracoviště)
Výdaje
Zdroj financování soukromé veřejné veřejné ČR zahraniční zahraniční 5 953 5 328 1 980
12
38 790
soukromé ČR 25 514
Veřejné podniky
1 887
906
19
750
210
2
Podniky domácí
16 572
10 742
389
3 815
1 615
11
Zahraniční afilace
20 331
13 866
5 545
763
155
2
13 322
535
1 180
9 483
2 118
6
10 563
369
1 179
7 285
1 724
6
1 878
148
1
1 368
361
Ostatní
881
18
830
33
Vysokoškolský
19 879
158
3
11 640
7 442
636
18 980
151
1
11 301
6 975
552
Fakultní nemocnice
747
4
2
316
409
16
Soukromé VŠ
152
3
23
58
68
Neziskový soukromý
369
122
165
91
1
72 360
26 329
7 139
26 616
11 621
658
100 %
36,39 %
9,86 %
36,78 %
16,06 %
0,91 %
Podnikatelský
Vládní Pracoviště AV ČR Resortní pracoviště
Veřejné a státní
CELKEM
ostatní ČR 15
Podíl 53,61 %
18,41 %
27,47 %
0,51 %
1.4 Přínosy veřejných prostředků na podporu VaVaI • • •
Podniky díky získávání know-how z výsledků VaVaI podpořeného veřejnými výdaji; zejména účelovou podporou Státní administrativa z výzkumu zadávaného pro její vlastní potřebu Veřejný výzkumný sektor z prodeje patentů a licencí (minimum)
Struktura výsledků se postupně mění ve prospěch podílu aplikovatelných výsledků, jako jsou aplikovatelné technologie, průmyslové a užitné vzory, prototypy. Z porovnání veřejných výdajů a nárůstu výsledků lze dovodit, že s určitým zpožděním jednoho až dvou let se pozitivně projevily zvýšené výdaje na aplikovaný výzkum, především cestou programu MPO „TIP“, s důrazem na aplikovatelné výsledky programu EUREKA. Následující tabulka č. 3 ukazuje počty patentů a především prodaných licencí, které jsou dobrým měřítkem jejich využití. Z oborového porovnání vyplývá vysoká míra využití patentů ve čtyřech oborech: biochemii, organické chemii, průmyslových procesech a v oblasti strojních zařízení a nástrojů. Za pozornost stojí počty patentů platných pro území mimo Českou republiku. 12
Zdroj: ČSÚ
10
Tabulka č. 3: Patenty uplatněné v letech 2008 až 2012 a míra jejich využití
Název oboru
Organická chemie Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika Průmyslová chemie a chemické inženýrství Senzory, čidla, měření a regulace Strojní zařízení a nástroje Stavebnictví Genetika a molekulární biologie Průmyslové procesy a zpracování Makromolekulární chemie Ostatní strojírenství Biochemie
Počet udělených patentů celkem 77 58 53 50 44 36 33 27 25 24 23
Počet patentů využitých Míra využití jiným subjektem (licence) 21 27,27% 7 12,07% 1 1,89% 5 10,00% 10 22,73% 2 5,56% 2 6,06% 8 29,63% 2 8,00% 1 4,17% 11 47,83%
Území ochrany
EPO
USA
7 2 3 1 4 6
7
14
1 6 3
1 2 2
2 2 4 1
1 2 1 3
Japonsko Národní
1 1 1
4 1 7
ČR
49 56 48 41 35 30 32 23 17 18 11
11
1.5 Zaměstnanci ve VaVaI Sektor VaVaI je významným zaměstnavatelem vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Jak je uvedeno výše, jejich počet se ještě zvýší po zprovoznění center vybudovaných z OP VaVpI, kdy se předpokládá mimo jiné příchod zahraničních zaměstnanců. V České republice pracovalo ke konci roku 2012 ve VaVaI 86,9 tis. zaměstnanců, plně či částečně zaměstnaných. Jejich počet se od roku 2001 postupně zvyšoval a stav v roce 2012 představuje 1,6 násobek stavu v roce 2001. Nejvíce zaměstnanců zabývajících se VaVaI pracuje v podnikatelském sektoru a jejich podíl od roku 2005 do roku 2012 mírně vzrostl. Graf č. 11: Struktura zaměstnanců ve VaVaI
13
Struktura zaměstnanců ve VaVaI (FTE; 2012)
Vysokoškolský 27%
Podnikatelský 54% Vládní 19%
Převahu mají výzkumní pracovníci (55 % v roce 2012), technických pracovníků je asi třetina (31 % 2012). Oborové rozložení výzkumných pracovníků ukazuje na převahu výzkumných pracovníků v technických směrech a přírodních oborech, což je vzhledem k zaměření české ekonomiky velmi důležité. Na činnostech ve VaVaI prováděných zejména na vysokých školách a ve vládním sektoru, reprezentovaném zejména ústavy AV ČR, jsou navázáni studenti magisterských a doktorských studijních programů, tedy budoucí odborníci nejen pro oblast vědy, ale i pro podnikatelskou sféru.
13
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013. RVVI, 2014.
12
14
Graf č. 12: Struktura výzkumných pracovníků podle vědních oblastí
Struktura výzkumných pracovníků podle vědních oblastí (FTE; 2012) Humanitní 7%
Přírodní 30%
Sociální 7%
Zemědělské 4%
Lékařské 7%
Technické 45%
2 Shrnutí a závěry analýzy 1. Sektor VaVaI je tvůrcem nových znalostí a přispěvatelem ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky ve vybraných oblastech. Tyto znalosti nejsou vytvářeny pouze v základním výzkumu, ale je vysoká produkce prakticky uplatnitelných výsledků typu prototyp, ověřené technologie a postupy. Řada výsledků je právně ochraňována, a to nejen v České republice, ale i v EU, USA, Japonsku a jiných státech. 2. Míra využití patentů prostřednictvím prodeje licencí je vyšší jen u některých oborů (biochemii, organické chemii, průmyslových procesech a v oblasti strojních zařízení a nástrojů), kde přesahuje 20 %. 3. Sektor VaVaI zaměstnává vysoce kvalifikované pracovní síly s vysokoškolským vzděláním. Podstatná část těchto vysokoškolsky vzdělaných pracovníků působí v technických oborech, která mají relativně blízký vztah k průmyslovému sektoru. Počet vysoce kvalifikovaných sil se bude ještě zvyšovat s uváděním nových výzkumných center do plného provozu. 4. Nárůst kapacit bude znamenat zvýšené nároky na finanční prostředky, a to i veřejné finanční prostředky. Proti tomu bude nabídnuta další příležitost pro spolupráci veřejného a výzkumného sektoru. Potřeba finančních prostředků bude vysoká nejen na úrovni institucionálních prostředků, ale i v oblasti poskytování účelové podpory grantům 14
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013. RVVI, 2014.
13
a projektům aplikovaného výzkumu, neboť uvedením nových kapacit do provozu přibydou v systému další soutěžitelé. 5. V případě stagnace výdajů na VaVaI ze státního rozpočtu ve výši 26,6 mld. Kč na rok 2015 a na léta 2016 a 2017, nebudou zabezpečeny výdaje na operační programy, a to na rok 2015 v celkové výši 800 mil. Kč (z toho 300 mil. Kč na OP PIK v gesci MPO a 500 mil. Kč na OP VVV v gesci MŠMT), na rok 2016 v celkové výši 1,5 mld. Kč (z toho 500 mil. Kč na OP PIK v gesci MPO a 1 mld. Kč na OP VVV v gesci MŠMT) a na rok 2017 v celkové výši 2,7 mld. Kč (z toho 700 mil. Kč na OP PIK v gesci MPO a 2 mld. Kč na OP VVV v gesci MŠMT) a nebude možné zahájení nových vládou schválených resortních programů. 6. Je třeba oddělovat financování institucionální složky na podporu výzkumných infastruktur. Rozhodnutí v systému VaVaI mají dopady v dlouhodobém horizontu. Jednotlivé vědní obory přitom mají odlišné životní cykly. 7. Základní vizí změny finančního řízení systému VaVaI je sjednotit plánování národních zdrojů rozpočtu s plánováním zdrojů z EU a dalších finančních mechanismů. Rozpočet na VaVaI je nutno plánovat na období přesahující střednědobý rozpočtový výhled tak, aby bylo možno realizovat budoucí rozvojové aktivity se zohledněním Národních priorit orientovaného VaVaI, s vazbou na programovací období EU.
3 Návrh dalšího postupu Předběžné výdajové rámce schválené vládou dne 16. 6. 2014 v materiálu s názvem: „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017“ dosud nezohlednily postupy definované zákonem č. 130/2002 Sb. Předkládaný návrh rozpočtu na rok 2015 s výhledem na roky 2016-2017 je pouze nástrojem k plnění věcných priorit vlády v oblasti VaV a takto je nutno ho vnímat. Existuje dostatek strategických a koncepčních dokumentů15, které naznačují řešení klíčových problémů v oblasti VaVaI. Souběžně probíhá v součinnosti s poskytovateli VaVaI detailní analýza dlouhodobých potřeb jednotlivých rezortů, potřeb konkurenceschopnosti ekonomiky a celospolečenských potřeb založených na znalostech. Návazně bude stanoven dlouhodobý finanční plán bilancující věcné potřeby a požadavky na finanční zdroje do roku 2020. Cílem je do budoucna zabránit nekoordinované výstavbě výzkumných infrastruktur. Z jednání vyplývá možnost následujícího členění systému VaVaI: •
Základní výzkum
•
Aplikovaný výzkum (zejm. pro potřeby konkurenceschopnosti ekonomiky)
•
Potřeby jednotlivých resortů v oblasti koncepčního řízení a rozvoje ČR (např. obranný a bezpečnostní výzkum)
•
Společensko–vědní výzkum
V tomto smyslu by mělo být zvažováno i členění rozpočtu. Současně je třeba samostatně systémově řešit institucionální podporu na dlouhodobější období (např. 4 roky). 15
Mezinárodní audit VaVaI v ČR, Národní politika VaVaI, Národní priority orientovaného VaVaI, Programové prohlášení vlády ČR, Národní program reforem, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní inovační strategie apod. (k dispozici na www.vyzkum.cz).
14
Stávající systém plánování rozpočtu v režimu zákona č. 218/2000 Sb. neumožňuje řešit komplexně dlouhodobý rozvoj systému výzkumu, vývoje a inovací. Řízení financování na základě ročního plánování, s výhledem na období následujících dvou let, neposkytuje klíčovým institucím systému dostatečnou stabilitu pro plánování výzkumných kapacit. Z uvedených důvodů je nutné parametrizovat rozpočet takto: •
dlouhodobé plánování výdajů, minimálně musí korespondovat s programovým obdobím EU o
období na cca 7 - 10 let
o
vazba na Strategii inteligentní specializace (RIS3), programy EU a Národní priority orientovaného VaV, operační programy EU a
o
posílení komunikace s resorty
o
otázka aplikovaný × základní výzkum, účelová × institucionální podpora
o
řešení dopadů udržitelnosti výzkumných infrastruktur
•
zvyšování výdajů a efektivní vynakládání inventura/audit výdajů na VaVaI – bez znalosti konečného využití veřejných výdajů ve vazbě na přínosy není možné jen požadovat navyšování a vynaložené veřejné prostředky musí mít konkrétní uplatnění (vyjádřené buď ekonomickým, nebo společenským přínosem), veřejné zdroje účinně propojit se soukromými zdroji – motivace pro spolupráci na obou stranách (výzkumné organizace i podniky)
•
institucionální financování o
musí plnit svůj účel, tj. využitelné pro dlouhodobý rozvoj instituce (stanovení např. na 3 nebo 5 let – ve vazbě na intervalech hodnocení – kontrakty/výzkumné záměry)
o
institucionálně financovat primárně ty činnosti a instituce, které jsou podle veřejného práva založeny pro realizaci veřejných zájmů a dlouhodobě tyto zájmy naplňují (tedy primárně veřejné VŠ a VVI)
Případně změny a zefektivnění budou mít dlouhodobý dopad a pozitivní ekonomické efekty se mohou projevit až v závěru střednědobého výhledu (je myšlen efekt ekonomické efektivnosti).
15
