Anal za úrokov ch a neúrokov ch ziskû a rentability v ãeském bankovním sektoru

DT: 336.71(437.3);336.781.5(437.3) klíčová slova: české bankovnictví – konvergence – rentabilita

Anal˘za úrokov˘ch a neúrokov˘ch ziskÛ a rentability v ãeském bankovním sektoru Jaroslav HEŘMÁNEK* – Jiří PODPIERA**

1. Úvod Pfiedmûtem této anal˘zy je rozli‰ení trendÛ v˘voje v˘nosov˘ch a nákladov˘ch poloÏek a zmûn ve skladbû úrokov˘ch a neúrokov˘ch ziskÛ (ãist˘ch úrokov˘ch a neúrokov˘ch v˘nosÛ) v bankovním sektoru. Aby bylo moÏné zachytit nastoupené trendy v úrokové politice a postihnout zmûny chování bank, je posuzována volatilita a korelace sloÏek zisku a ukazatele rentability za bankovní sektor a za rÛzné skupiny bank. Porovnání v˘voje skupiny vybran˘ch velk˘ch bank s vybranou skupinou bank, jeÏ jsou dlouhodobû ovládány zahraniãním vlastníkem, podává v˘povûì o tom, zda a do jaké míry se velké banky pfiizpÛsobily tlaku bankovní konkurence. V anal˘ze byly aplikovány postupy a metody v˘poãtu pouÏité v ECB1 a statistické pfiístupy k testování konvergence. Zvolené techniky jsou vhodné pro anal˘zu bankovního sektoru, kter˘ je dynamick˘ ve v˘voji své struktury a svého podílu na trhu. Pro danou anal˘zu v situaci nesourod˘ch struktur a relativnû krátk˘ch ãasov˘ch fiad lze jen stûÏí uplatnit klasické ekonometrické techniky zji‰Èování a testování pfiíãin a následkÛ. První ãást této anal˘zy se vûnuje charakteru a struktufie zisku v bankovním sektoru. Zji‰Èuje, zda dochází k poklesu úrokového zisku a zda banky reagovaly – v prostfiedí klesajících sazeb na mezibankovním trhu v letech 1997–2001 – na pokles úrokového zisku zv˘‰ením neúrokového zisku a jeho sloÏek. Druhá ãást anal˘zy se zab˘vá rentabilitou bankovního sektoru a vysvûtluje rozdíly, které ve v˘voji skladby zisku a rentability mezi skupinami bank existují, rozsahem a charakterem poskytovan˘ch sluÏeb na urãitém segmentu trhu (v základním ãlenûní na trhu úvûrÛ a na trhu vkladÛ). V tfietí ãásti anal˘za sleduje v˘voj hlavních sloÏek zisku vel* âeská národní banka Praha ([email protected]) ** âeská národní banka Praha a CERGE-EI – spoleãné pracovi‰tû UK Praha a AV âR ([email protected]) Názory a stanoviska vyslovená v práci jsou názory autorÛ a ne nutnû âeské národní banky. 1

Ilustrativní porovnání se zemûmi EU a eurozóny vychází z materiálu „EU bank’s income structure“ (ECB, April 2000) a slouÏí ke komparacím ve v˘voji rentability. Zdrojem dat o ãeském bankovním sektoru a úrokov˘ch sazbách vãetnû grafÛ jsou databáze âeské národní banky. V anal˘ze je pouÏito pojmu „banka“ (velká banka, zahraniãní banka a poboãka, malá banka, stavební spofiitelna, specializovaná banka) pro subjekty zapsané v obchodním rejstfiíku se sídlem v âeské republice a s licencí âNB pÛsobit na ãeském bankovním trhu.

316

Finance a úvûr – Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

k˘ch bank a zahraniãních bank s cílem statisticky zhodnotit trajektorii pololetních prÛmûrÛ vybran˘ch veliãin. V závûru anal˘zy je vysloven odhad budoucího moÏného v˘voje.

2. Struktura zisku 2.1 Hlavní faktory ovlivÀující strukturu zisku bankovního sektoru Vnûj‰ím faktorem parametrického prostfiedí cenové (úrokové a poplatkové) politiky bank jsou ceny na mezibankovním trhu. Za míru v˘nosu relativnû bezrizikového investování zdrojÛ bankami povaÏujeme v˘voj sazeb úrokov˘ch swapÛ (interest rate swaps, IRS). Úrokové swapové sazby jsou povaÏovány za bázi nejvhodnûj‰í, protoÏe jsou odvozeny z cen státních dluhopisÛ a zaji‰Èují stejnou referenãní bázi pro rÛzné doby splatnosti. Pro úãely pomûfiování jsou úrokové swapy pevnou mírou investování odvozenou z kontraktÛ uzavíran˘ch za promûnlivou úrokovou míru domácích státních dluhopisÛ. S tûmito parametry (s mûsíãními prÛmûry IRS pro rÛznou dobu splatnosti)2 lze pomûfiovat úrokové sazby z úvûrÛ; získan˘ rozdíl – marÏi z úvûrÛ v procentním vyjádfiení – obecnû pojímáme za cenu investování, do které banky kalkulují riziko podnikání ve formû rizikové pfiiráÏky a zisk k ãásteãnému pokrytí nutn˘ch nákladÛ na provoz, na tvorbu rezerv a opravn˘ch poloÏek k úvûrÛm i na pokrytí v˘nosu kapitálu. Rozdíl – marÏi z depozit v procentním vyjádfiení – chápeme jako cenu za zprostfiedkování alokace zdrojÛ se zakalkulováním v˘nosu vûfiitelsk˘ch penûz (úrokové sazby z vkladÛ) a nutného zisku pro fungování a rozvoj banky. Úrokové rozpûtí vyjadfiuje v˘sledn˘ efekt z rozdílu úrokov˘ch sazeb z úvûrÛ a vkladÛ. V˘nosy z poplatkÛ a provizí by mûly primárnû slouÏit k nezbytnému krytí nákladÛ na obsluhu klienta. Z grafu 1 jsou zfiejmé rozdíly v docilovan˘ch marÏích velk˘ch bank a bank pod dlouhodobou kontrolou zahraniãních vlastníkÛ. V období klesajících úrokov˘ch sazeb na mezibankovním trhu (1998–2001) velké banky realizovaly ménû vyváÏenou úrokovou politiku charakterizovanou zpravidla vy‰‰ími marÏemi z klientsk˘ch vkladÛ a zpravidla i vy‰‰ími marÏemi z klientsk˘ch úvûrÛ, neÏ tomu bylo u konkurujících bank zahraniãních. To znamená, Ïe na stejnorodém trhu velké banky zpravidla za vklady platily úroky niÏ‰í a naopak úvûry poskytovaly za úrokovou sazbu vy‰‰í.3 Valná ãást klientely velk˘ch bank tuto úrokovou politiku akceptovala, ne v‰ak úplnû, ãást migrovala z jedné velké banky do druhé. âást klientely vyhledávala cesty k levnûj‰ím zdrojÛm a k vy‰‰ímu zhodnocení úspor na jin˘ch seg2 Volba referenãní báze sazeb IRS na jeden rok pro vklady a tfiílet˘ch IRS pro úvûry je shodná s metodikou ECB a odvíjí se od ãasové struktury vkladÛ a úvûrÛ. Pro âR ve sledovaném období cca 40 % úvûrÛ poskytnut˘ch klientÛm mûlo splatnost tfií a více let a pfiibliÏnû 70 % termínovan˘ch vkladÛ byly vklady do jednoho roku. 3 Zfieteln˘ propad marÏí z klientsk˘ch úvûrÛ velk˘ch bank v polovinû roku 2000 byl zpÛsoben poklesem úrokov˘ch v˘nosÛ souvisejícím s pfievzetím IPB; situace se konsolidovala aÏ na pfielomu let 2000 a 2001. Tato situace nebyla dÛsledkem pouÏit˘ch mûnovûpolitick˘ch nástrojÛ centrální banky.


317

GRAF 1

Rozdíly v maržích velkých a zahraničních bank

4,0 3,0 v%

2,0 1,0 0,0

1. 1 2. 1 999 31. 3. 2 000 30. 6. 2 000 30. 9. 2 000 1. 1 2. 2 000 31. 3. 2 001 30. 6. 2 001 30. 9. 2 001 31. 12. 200 1 31. 3. 2 002

31. 12. 199 8 31. 3. 1 999 30. 6. 1 999 30. 9. 1 999

–1,0

marÏe z klientsk˘ch úvûrÛ velk˘ch bank (k IRS 3R) marÏe z klientsk˘ch vkladÛ velk˘ch bank (k IRS 1R) marÏe z klientsk˘ch úvûrÛ zahraniãních bank (k IRS 3R) marÏe z klientsk˘ch vkladÛ zahraniãních bank (k IRS 1R)

GRAF 2 Zisk z finanční činnosti / Aktiva celkem 6 banky aktivní (bez KoB a bank v nucené správě)

5

v%

4

velké banky

3 2

zahraniční banky vč. poboček

1

zahraniční banky

0 1997

1998

1999

2000

2001

mentech finanãního trhu. Absorpãní a konkurenãní moÏnosti zahraniãních bank byly omezeny kapacitou i kritérii efektivnosti a obezfietnûj‰ího podnikání. V zisku z finanãní ãinnosti bank se syntetizuje ãist˘ v˘nos z nákladov˘ch a v˘nosov˘ch, úrokov˘ch a neúrokov˘ch poloÏek (sloÏek zisku), kter˘ by mûl b˘t v zásadû vy‰‰í neÏ souãet nákladÛ provozních (vãetnû mzdov˘ch, na odpisy majetku) a nákladÛ na rizika podnikání bank. Zisk z finanãní ãinnosti v pomûru k aktivÛm je mírou rozdílné rentability bankovního podnikání, ve které banky pfiiznávají podstoupené riziko a trh pak ochotu uznat tuto rentabilitu v cenû poskytovan˘ch bankovních sluÏeb a produktÛ. Z pomûru zisku k celkov˘m aktivÛm vypl˘vá, Ïe (zprivatizované) velké banky patfiily a patfií v bankovním sektoru k „tahounÛm v˘nosovosti“. Zahraniãní banky a poboãky byly ménû v˘nosové (graf 2). Doplníme-li v‰ak porovnání pomûrem potfiebného zisku na pokrytí ve‰ker˘ch nákladÛ na 318


GRAF 3 Všeobecné a provozní náklady a čistá tvorba rezerv a opravných položek / Zisk z finanční činnosti

140 120

v%

100 80

velké banky

60

zahraniční banky

40 20 0 1997

1998

1999

2000

2001

GRAF 4 Vývoj zisku z finanční činnosti a jeho vybraných složek ve velkých bankách (VB) a v zahraničních bankách a pobočkách (ZBp)

80 v mld. Kč

70 60 50 40 30 20 10 0

VB ZBp 1997

1998

1999

2000

2001

zisk z finanční činnosti VB

úrokový zisk celkem VB

čisté úrokové výnosy (zisk) od klientů VB

zisk z poplatků a provizí VB

zisk z finanční činnosti ZBp

úrokový zisk celkem ZBp

čisté úrokové výnosy (zisk) od klientů ZBp

zisk z poplatků a provizí ZBp

provoz a na ve‰kerá rizika podnikání, je patrné, kam trhem akceptované v˘nosy a náklady smûfiovaly – ve velk˘ch bankách po nûkolik let do ztráty, v bankách dlouhodobû ovládan˘ch zahraniãním vlastníkem k prosperitû. Je nutné poznamenat, Ïe pfieváÏnû velké banky nesly náklad transformující se ekonomiky a zásluhu na zlep‰ení mûlo zejména oãi‰tûní úvûrov˘ch portfolií ze strany státu pfied následnou privatizací velk˘ch bank a po pfievzetí IPB (graf 3). Z grafu 4, vyjádfieného v absolutních ãíslech, jsou zfiejmé základní v˘vojové linie a pomûry ve skupinû velk˘ch bank a skupinû zahraniãních bank a poboãek. Z finanãní pomûrové anal˘zy, zejména z pomûrÛ vztaÏen˘ch k celkov˘m aktivÛm, lze rozdíly ve skupinách bank lépe porovnat, zvlá‰tû kdyÏ zisk z bankovní ãinnosti zahraniãních bank v období 1997–2001 stále Finance a úvûr – Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

319

rostl, zatímco ve velk˘ch bankách v letech 1998–2000 klesal. Pfiitom v‰echny banky byly stejnû vystaveny vlivu klesajících úrokov˘ch sazeb na mezibankovním trhu. Rok 2001 byl pro velké banky návratem k rÛstu ziskÛ. S dokonãením privatizace a s oãi‰tûním portfolií velk˘ch bank by se mohlo zdát, Ïe nyní, pod zahraniãní kontrolou, jsou formálnû vytvofieny podmínky, které by mohly vést k nastartování rÛstu a obdobného chování jak velk˘ch bank, tak bank dlouhodobû vlastnûn˘ch zahraniãním subjektem. Projevují se tyto zmûny i ve struktufie zisku obou uveden˘ch skupin bank? 2.2 Základní zmûny ve struktufie úrokového a neúrokového zisku V období 1998–2001 se ve v˘voji úrokového a neúrokového zisku v pomûru k zisku z finanãní ãinnosti prosazovala zfietelná linie: neúrokov˘ zisk v bankovním sektoru se zv˘‰il o 10 procentních bodÛ na 41,8 %. Podstatnou mûrou se o tento trend postaraly velké banky, a to zmûnou poplatkové politiky ve dvou krocích: v prÛbûhu roku 1999 a v roce 2001, v nûmÏ vykázaly v˘‰e zmínûn˘ pomûr ve v˘‰i 44,5 %. Zahraniãní banky dosáhly zenitu v roce 1999 pomûrem 50,2 % neúrokového zisku na zisku z finanãní ãinnosti. V dal‰ích dvou letech rozvojem repo operací s centrální bankou a expanzí na úvûrovém trhu tento pomûr sníÏily o cca 10 procentních bodÛ na 40,7 %. Banky v‰eobecnû zvy‰ovaly poplatky a provize v absolutním vyjádfiení. Velké banky v porovnání s jin˘mi bankami více zatûÏovaly a zatûÏují klienta zpoplatnûním sluÏeb (24,5 % zisku z finanãní ãinnosti v roce 2001). Zvlá‰tû zfieteln˘ je trend zvy‰ování váhy poplatkÛ v porovnání s vybran˘mi zahraniãními bankami; ty, pokud jde o tempo i váhu zpoplatnûní v zisku z finanãní ãinnosti, postupují dlouhodobû pomaleji (16 % na konci roku 2001). V rostoucí váze poplatkÛ velk˘ch bank se projevil vliv vût‰ího objemu zpoplatnûn˘ch transakcí i vliv poklesu zisku z finanãní ãinnosti v dÛsledku poklesu úrokov˘ch v˘nosÛ v letech 1998–2000. Velké banky v roce 2001 realizovaly zisk z poplatkÛ a provizí v pomûru k zisku z finanãní ãinnosti pod prÛmûrem eurozóny a zemí EU, na jednotku aktiv v‰ak zpoplatnily sluÏby ve v˘‰i nad prÛmûrem tûchto zemí. BliÏ‰í údaje podává tabulka 1 (viz ss. 326–7). V dal‰ím textu si více pov‰imneme vybran˘ch velk˘ch bank (peerVB) a jejich porovnání s vybran˘mi zahraniãními bankami dlouhodobû ovládan˘mi zahraniãním vlastníkem (peerZB). V tûchto reprezentativních skupinách bank jsou trendy zfietelnûj‰í a pro anal˘zu v˘znamovû dÛleÏité.4

4

PeerVB zahrnuje tfii velké zprivatizované banky (âS, âSOB, KB), které se v roce 2001 podílely na trhu klientsk˘ch úvûrÛ 56,2 %, na trhu klientsk˘ch vkladÛ 70,4 %, na aktivech sektoru 58,7 %; peerZB zahrnuje ãtyfii vybrané univerzální banky pod zahraniãní kontrolou (HVB Bank, Citibank, Raiffeisenbank, Îivnostenská banka) s podíly: na trhu klientsk˘ch úvûrÛ 17,1 %, klientsk˘ch vkladÛ 10 % a na aktivech sektoru 12,5 %.

320


2.2.1 SloÏky úrokového zisku (vyjádfiené procentním podílem na úrokovém zisku) Relativní váha ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ z klientsk˘ch operací v l. 1994 aÏ 2001 klesá obecnû s poklesem hladiny úrokov˘ch sazeb a je niÏ‰í ve skupinû peerVB (28% podíl na úrokovém zisku v roce 2001) oproti peerZB (62% podíl). Velké banky trend poklesu v˘znamnû podpofiily, kdyÏ ve sledovaném období sniÏovaly pfiítomnost na klientském úvûrovém trhu, zatímco vybrané zahraniãní banky svoji pfiítomnost zvy‰ovaly v segmentu bonitních klientÛ a udrÏovaly relativnû vysokou váhu ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ. Velké banky na sekundárním trhu vkladÛ umístily pfiebytky likvidity a inkasovaly zisky od ostatních bank. ProtoÏe banky peerZB se v letech 2000 a 2001 dostaly do reÏimu relativní sobûstaãnosti na domácím primárním trhu, pfiestaly vyuÏívat pfierozdûlování zdrojÛ od velk˘ch bank. Prosadily tak strategii levnûj‰ích zdrojÛ, neÏ jaké by jim poskytl mezibankovní trh, a dosáhly dal‰í konkurenãní v˘hody, která spoãívá ve vût‰ím manévrovacím prostoru pfii rozhodování o cenû nakupovan˘ch (primárních) zdrojÛ. Vybrané zahraniãní banky tedy nejen byly úspû‰né na trhu klientsk˘ch úvûrÛ, ale aktivní politikou na trhu klientsk˘ch depozit si i zabezpeãily likviditu. Podle relativní váhy ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ, které banky utrÏily od emisní banky, je zfiejmé, Ïe vybrané zahraniãní banky „dorovnaly krok“ s velk˘mi bankami a v daném ekonomickém prostfiedí omezené efektivní poptávky po úvûrech v segmentu bonitních klientÛ pouÏily likvidní zdroje k ziskÛm z repo operací. 2.2.2 SloÏky neúrokového zisku (vyjádfiené procentním podílem na neúrokovém zisku) Ve velk˘ch bankách podstatnou ãást (55 %) tvofiily zisky z poplatkÛ a provizí, zbytek pfiipadl na ostatní sloÏky neúrokového zisku.5 Ve skupinû peerZB je pomûr opaãn˘: zde zisky z poplatkÛ a provizí tvofiily v roce 2001 men‰í pomûrnou ãást (40 %). V obchodech s deriváty se velké banky dostaly do ziskového pole pouze v roce 2001. Díky tomu ale kompenzovaly v tomto roce hor‰í v˘sledek z devizov˘ch operací. Ve skupinû peerZB devizové zisky tvofiily stejnû v˘znamnou sloÏku zisku jako poplatky a provize. Vy‰‰í volatilita sloÏek neúrokového zisku – s v˘jimkou poplatkÛ a provizí – pfiedstavuje rizikov˘ faktor ve v˘voji hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ bank. V letech 1997–2001 se ztrátám v jednotliv˘ch sloÏkách neúrokového zisku nevyhnuly Ïádné skupiny bank kromû skupiny peerZB; a i zde byla patrná niÏ‰í ziskovost.

2.3 Volatilita a korelace sloÏek úrokového a neúrokového zisku Volatilita. Mûfiení volatility ziskÛ sdûluje, jak se jednotlivé sloÏky odchylují od aritmetického prÛmûru v období let 1997–2001 a zda mohou zpÛsobovat v˘kyvy zisku z finanãní ãinnosti nebo ho stabilizovat.6 Finance a úvûr – Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

321

Zisk z finanãní ãinnosti a jeho sloÏka úrokov˘ zisk vykazují pomûrnû nízkou volatilitu, srovnatelnou s prÛmûrem EU. Ponûkud více volatilní (v porovnání s prÛmûrem EU) je neúrokov˘ zisk. NejniÏ‰í volatilitu vykázal zisk z poplatkÛ a provizí sníÏen˘ o provozní náklady. Z toho by bylo moÏné usuzovat, Ïe banky pfii nábûhu nûkter˘ch provozních nákladÛ (administrativních a mzdov˘ch) kalkulují s v˘vojem poplatkÛ a provizí, resp. s jejich zv˘‰ením v daném roce. Pokud jde o volatilitu sloÏek úrokového zisku, pak pro velké banky jsou nejstabilnûj‰ím zdrojem pfiíjmÛ ãisté úrokové v˘nosy od emisní banky a dále úrokové pfiíjmy od jin˘ch bank. Na rozdíl od velk˘ch bank si banky skupiny peerZB zaji‰Èují niÏ‰í volatilitu úrokového zisku stabilnûj‰ími klientsk˘mi úroky. Vût‰í rozdíly najdeme ve variabilitû sloÏek neúrokového zisku. Nejvíce volatilní je zisk z derivátov˘ch operací – podstatnû vy‰‰ích hodnot dosahuje ve velk˘ch bankách. Ostrovem stability jsou zisky z poplatkÛ a provizí i relativnû ménû volatilní zisky z devizov˘ch operací. Korelace. V dal‰ím textu se vûnujeme pomûrÛm v˘‰í ziskÛ vztaÏen˘ch k prÛmûrn˘m bilanãním aktivÛm. Anal˘za vzájemné závislosti dvou základních promûnn˘ch, tj. úrokového zisku a neúrokového zisku, zkoumá vzájemnou substituci tûchto sloÏek zisku.7 Anal˘za závislostí jin˘ch sloÏek zisku (ãist˘ch úrokov˘ch v˘nosÛ od klientÛ a poplatkÛ a provizí) doplÀuje pohled na substituãní moÏnosti tvorby zisku. V bankovním sektoru jako celku se substituce úrokového zisku ziskem neúrokov˘m zatím neprosadila. Je to dáno tím, Ïe pokles úrokového zisku na jednotku prÛmûrn˘ch aktiv byl v pûtiletém horizontu provázen poklesem ostatních sloÏek neúrokového zisku a kompenzace rostoucím ziskem z poplatkÛ a provizí dosud v souhrnu na pokles na jednotku aktiv nepostaãuje. Ve skupinû peerVB dochází k fázové postupné substituci úrokového zisku ziskem neúrokov˘m (viz slabá záporná korelace –0,278, graf 5). RÛst neúrokového zisku byl taÏen rÛstem poplatkÛ a provizí a pfiispûl v roce 2001 k obnovû rÛstu zisku z finanãní ãinnosti na jednotku aktiv. Ponûkud odli‰n˘ v˘voj pomûru úrokového a neúrokového zisku vztaÏeného k aktivÛm lze pozorovat v peerZB; zde se v roce 2001 neúrokov˘ zisk i zisk z finanãní ãinnosti sniÏoval a substituãní efekt minul˘ch let se jen ãásteãnû rozpou‰tûl (koeficient korelace: –0,856, graf 6). PrÛkazné prosazení trendÛ substituce je patrné ve skupinû peerVB i peerZB u korelovan˘ch veliãin ãistého úrokového v˘nosu klientsk˘ch ope5

Situace ve velk˘ch bankách odpovídá prÛmûru zemí eurozóny v letech 1993–1998. Variaãní koeficient = (standardní odchylka / prÛmûr) . 100 = (var x / prÛm. x) . 100, volatilita mûfiena variaãním koeficientem z procentního podílu na prÛmûrn˘ch bilanãních aktivech.

6

7 Anal˘za vychází z pomûrÛ vybran˘ch sloÏek zisku vztaÏen˘ch k prÛmûrn˘m bilanãním aktivÛm za skupiny bank (vãetnû peerVB a peerZB) v období let 1997–2001. Hodnota korelaãního koeficientu –1 podává obraz o nepfiímé závislosti, kdy neúrokov˘ zisk plnû kompenzuje redukci úrokového zisku. Hodnota niÏ‰í neÏ +1 vyjadfiuje, Ïe nárÛst úrokového zisku je doprovázen rÛstem neúrokového zisku. Korelace obou typÛ zisku je odvozena ze vztahu: 2 = 12 + 22 + + 212 = 12 + 22 + 21212, kde celkov˘ rozptyl 2 je dán rozptylem úrokov˘ch ziskÛ 12 a neúrokov˘ch ziskÛ 22 a korelací mezi jejich zmûnou, kde 12 je kovariancí ziskÛ 1 a 2 a 12 prostou jejich korelací. Korelace zmûn obou typÛ zisku 21212 vyjadfiuje míru substituãního efektu, pro 12 = –1 jde o plnou substituci. Je-li 12<1, mÛÏe diverzifikace sloÏek zisku b˘t zdrojem minimalizace celkového rozptylu (volatility) zisku.

322


GRAF 5 PeerVB – Podíl na jednotku průměrných aktiv (koeficient korelace úrokového a neúrokového zisku: –0,278)

6 5

v%

4

zisk z finanãní ãinnosti

3

úrokov˘ zisk celkem neúrokov˘ zisk celkem

2 1 0 1997

1998

1999

2000

2001

GRAF 6 PeerZB – Podíl na jednotku průměrných aktiv (koeficient korelace úrokového a neúrokového zisku: –0,856)

6 5

v%

4

zisk z finanãní ãinnosti

3

úrokov˘ zisk celkem neúrokov˘ zisk celkem

2 1 0 1997

1998

1999

2000

2001

GRAF 7 Podíl na jednotku průměrných aktiv (koeficient korelace čistých úrokových výnosů a poplatků: peerVB: –0,966; peerZB: –0,782) 3,0 2,5

peer VB – ãisté úr. v˘nosy od klientÛ peer ZB – ãisté úr. v˘nosy od klientÛ peer VB – zisk z poplatkÛ a provizí peer ZB – zisk z poplatkÛ a provizí

v%

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1997

1998

1999

2000

2001


323

GRAF 8

Položky zisku na 1 Kč průměrných aktiv (průměr za období 1997–2001) (v % a hal.)

peer VB peer ZB rozdíl peer VB – peer ZB

5,0

1,5

rozdíl peer ZB – peer VB

4,5

1,0

4,0 3,5

0,5

3,0 0,0

2,5 2,0

–0,5

1,5 1,0

–1,0

0,5 –1,5 z zd isk p an fie ûn d ím

v˘ ãis no té sy úr o ok bad emové nk is níc v˘ ãis h no té sy úr od oko ba os vé nk tat níc h ã v˘ ist no é ú sy ro od ko kli vé en tÛ zis kz p ap o ro pla viz tkÛ í os tat ní ne zis úr ky oko vé

úr o ce kov lke ˘ z m isk ne

úr ok ce ov˘ lke zi m sk

zis k ãinz fin no anã sti ní

0,0

rací ve vztahu k ziskÛm z poplatkÛ a provizí. Tento trend je zcela prokazateln˘ ve velk˘ch bankách (koef. korelace: –0,966). Pomûrnû silnou korelaci (–0,782), ale volnûj‰í tempo v rÛstu poplatkÛ a provizí k aktivÛm vykázal v˘bûr zahraniãních bank (graf 7). 3. Rentabilita bank 3.1 Skladba zisku a rentabilita bank Základní komponenty zisku demonstrují rozdílné chování velk˘ch bank peerVB a zahraniãních bank peerZB. Pro obû skupiny je spoleãn˘ tah zamûfien˘ na udrÏení úrokového zisku a kompenzaci poklesu úrokÛ pfiijat˘ch od klientÛ. Rozdíly spoãívají v nafázování realizace poplatkové politiky ve vztahu k v˘voji jin˘ch sloÏek zisku. Zahraniãní banky pracovaly v období 1997–2001 v odli‰ném reÏimu realizace úvûrové ãinnosti a poplatkové politiky a pro‰ly cyklem, ve kterém prosperovaly i z realizace obchodní a cenové politiky a podstupovaného podnikatelského rizika konkurenãních velk˘ch bank. Vysvûtlení nalezneme, kdyÏ dekompozici zisku a v˘voj jeho sloÏek interpretujeme z hlediska souhrnn˘ch v˘sledkÛ. Z prÛmûru let 1997–2001 je patrné (graf 8), Ïe velké banky pracovaly s vy‰‰í prÛmûrnou rentabilitou zisku z finanãní ãinnosti (4,46 %) neÏ v˘bûr zahraniãních bank (3,69 %). K tomu pfiispûly úrokové zisky z repo operací, inkaso úrokÛ od jin˘ch bank a zisk z poplatkÛ a provizí. Skupina peerZB byla úspû‰nûj‰í v neúrokov˘ch ziscích pfiedev‰ím v obchodech s devizami a deriváty. Od roku 1998 lépe zvládla úrokovou politiku vÛãi klientÛm a lépe vyuÏila pfiíleÏitosti na trhu – v té dobû zaãaly kulminovat problémy velk˘ch bank. 324


V souhrnn˘ch v˘sledcích velk˘ch bank se v letech 1998 a 1999 objevovala ãervená ãísla; proto v grafu 8 „chybûjící“ prÛmûrná rentabilita zisku pfied zdanûním vyjadfiuje nulov˘ v˘sledek v pûtiletém horizontu hospodafiení tûchto bank. To lze pfiiãíst nákladnému provozu (stabilnû 2,5 % na jednotku prÛmûrn˘ch aktiv) a nákladné tvorbû rezerv a opravn˘ch poloÏek k riziku ztrát z pohledávek. Skupina peerZB v‰ak spojila strategii rozvoje na úvûrovém trhu s ménû nákladnou obsluhou provozu (stabilnû 2 % na jednotku prÛmûrn˘ch aktiv) a ménû nákladn˘mi riziky podnikání. V˘sledkem tohoto úsilí bylo, Ïe po pût let byly tyto banky neustále rentabilní a na 100 korun aktiv tûÏily 1 Kã zisku pfied zdanûním, ãímÏ si zvy‰ovaly stabilitu a reprodukovaly rÛstov˘ potenciál pro dosaÏení konkurenãních v˘hod vÛãi velk˘m bankám – které v rentabilitû pokulhávaly. 3.2 Vliv rozsahu a charakteru aktivit bank na v˘voj zisku a rentability Velké banky byly ve své snaze pokr˘t (vydûlat si na) náklady provozu a náklady tvorby rezerv a opravn˘ch poloÏek ke ‰patn˘m pohledávkám silnûji motivovány k ziskÛm z bankovní ãinnosti proto, Ïe v minulosti poskytly ve sv˘ch aktivech více pohledávek zatíÏen˘ch úvûrov˘m rizikem neÏ banky zahraniãní. Zisk z finanãní ãinnosti v pomûru k bankovním aktivÛm lze povaÏovat za syntetickou míru podnikání v bankovním odvûtví, ve které se agregují v˘sledky rozsahu a diverzifikace aktivit bank. S univerzalitou velk˘ch bank je spojeno diverzifikované podnikání na rÛzn˘ch segmentech finanãního trhu. Banky tím vyrovnávaly volatilitu dílãích sloÏek neúrokového zisku a k rostoucím aktivÛm udrÏovaly relativnû vysok˘ pomûr zisku z finanãní ãinnosti. K tomu, aby velké banky ze skupiny peerVB pfii klesajícím podílu na úvûrovém trhu a v prostfiedí klesajících úrokov˘ch sazeb mohly brzdit klesající míru zisku, nahrazovaly úbytky úrokov˘ch v˘nosÛ rÛstem poplatkÛ a provizí a vyuÏívaly svého silného postavení urãováním vy‰‰í úrokové sazby v nabídce úvûrÛ pfii paralelním stlaãování depozitních sazeb. Tato strategie sice nezabránila poklesu úrokov˘ch v˘nosÛ v období let 1997–2001, ale vedla k proporcionálnímu sníÏení úrokov˘ch nákladÛ a k témûfi zdvojnásobení objemu ziskÛ z poplatkÛ a provizí. Rentabilita zisku z finanãní ãinnosti8 pfiesto klesla z 4,91 % na 3,95 % také proto, Ïe klesaly ãisté v˘nosy z cenn˘ch papírÛ i z operací s devizami a Ïe v derivátov˘ch operacích banky zaznamenaly opakované ztráty. Zahraniãní banky peerZB v letech 1997–2001 postupnû zvy‰ovaly podíl na úvûrovém trhu pfii niÏ‰ích úrokov˘ch sazbách z úvûrÛ a vy‰‰ích sazbách z depozit, neÏ mûla konkurence. Od roku 1998 pracovaly i se sniÏujícími se neúrokov˘mi zisky. Tato strategie mûla opodstatnûní v niÏ‰ích nákladech na krytí úvûrového rizika a pfiedev‰ím byla motivována získáním vy‰‰ího podílu na úvûrovém a depozitním trhu. Pfiesto rÛst po-

8

Zisk z finanãní ãinnosti / Aktiva celkem


325

326


55,5 59,3

71,0 54,5 63 68

eurozóna vážený průměrd EU vážený průměrd 37 32

29,0 45,5

31,4 31,9 46,0 37,8 73,0 –55,9 5,7 37,0

1998

54 52

44,5 40,7

41,8 44,5 38,7 36,9 44,1 35,7 15,4 43,0

2001

neúrokový zisk

23 24

16,0 10,7

13,6 14,9 9,1 9,8 6,9 29,0 5,8 28,9

1998

31 30

24,5 16,1

22,7 24,5 18,9 19,0 18,8 23,8 18,1 14,0

2001

zisk z poplatků a provizí

2,49 2,66

4,98 3,84

4,30 4,79 2,87 3,61 1,72 1,45 7,61 5,29

1998

2,39 2,74

3,95 2,97

3,34 3,95 2,48 3,13 1,51 3,40 2,48 2,05

2001

1,53 1,63

3,54 2,09

2,95 3,26 1,55 2,24 0,47 2,27 7,17 3,33

1998

1,43 1,52

2,19 1,76

1,94 2,19 1,52 1,97 0,84 2,18 2,10 1,17

2001

úrokový zisk

1,09 1,15

1,44 1,75

1,35 1,53 1,32 1,36 1,25 –0,81 0,44 1,96

1998

0,96 1,02

1,76 1,21

1,39 1,76 0,96 1,15 0,66 1,21 0,38 0,88

2001

neúrokový zisk

n.a. 0,65

0,79 0,41

0,58 0,71 0,26 0,35 0,12 0,42 0,44 1,53

1998

n.a. 0,71

0,97 0,48

0,76 0,97 0,47 0,59 0,28 0,81 0,45 0,29

2001

zisk z poplatků a provizí

na celkových aktivech (ke konci roku) zisk z finanční činnosti

Výkonnostní charakteristiky

bankovní sektora velké banky bez KoB zahraniční banky vč. poboček zahraniční banky

ukazatele k 31. 12. 2001

TABULKA 2

provozní nákladovost aktiv

0,85 0,88 0,87 0,98

2,13 2,40 1,70 2,25

zisk před zdaněním všeobecné provozní na průměrných náklady na aktivech (v %) průměrných aktivech (v %)

rentabilita aktiv (ROAA)

267,0 216,6 545,1 420,3

zisk před zdaněním na zaměstnance (ČR tis. Kč, EU tis. USD)

zhodnocení práce

rozměr zprostředkování

62,3 49,4 120,8 83,3

21 308 15 940 1 099 1 050

průměrná aktiva na počet klientských zaměstnance depozitních účtů (ČR mil. Kč, (v tis.) EU mil. USD)

výkonnost na zaměstnance

poznámky: a banky aktivní bez Konsolidační banky a bank v nucené správě b Úrokový zisk pokrývá ztrátu neúrokové složky zisku z finanční činnosti. c PeerVB zahrnuje ukatatele tří velkých bank (ČSOB, ČS, KB). PeerZB zahrnuje ukatatele čtyř bank dlouhodobě kontrolovaných zahraničním vlastníkem (Citibank, Raiffeisenbank, ŽB, HVB Bank). Ukazatele banky HVB v letech 1997–2000 kumulovaně za HypoVereinsbank a Bank Austria Creditanstalt. d (ECB, 2001a,b), (ECB, 2002). Na zisku z finanční činnosti údaje (OECD, 2002).

46 48

58,2 55,5 61,3 63,1 55,9 64,3 84,6 57,0

2001

68,6 68,1 54,0 62,2 27,0 155,9 94,3 63,0

bankovní sektora velké banky zahraniční banky vč. poboček zahraniční banky pobočky zahraničních bank malé bankyb stavební spořitelny ostatní specializované banky selektivní přístupc vybrané velké banky (peer VB) vybrané zahraniční banky (peer ZB)

1998

úrokový zisk

na zisku z finanční činnosti

Podíly složek zisku na zisku z finanční činnosti a na celkových aktivech

ukazatele (v %)

TABULKA 1


327

2,40 2,00

0,88 1,06 n.a. 0,66

eurozóny vážený průměrc EU vážený průměrc 46,8 43,0

216,6 522,9

1 404,3 –46,7 310,1 713,4

7,0 7,4

49,4 97,1

379,0 22,8 87,0 148,6

n.a. n.a.

15 940 348

49 262 3 990 18

–0,00521 0,000 0,00366 0,000 –0,00057 0,000 0,02659 0,000 0,02383 0,000

úrokový zisk z CP na jednotku prům. aktiv bez úvěrů hodnota pravděpodobnosti

poplatky a provize na jednotku prům. aktiv hodnota pravděpodobnosti

ostatní neúrokový zisk na jednotku prům. aktiv hodnota pravděpodobnosti

úrokové výnosy na jednotku prům. aktiv hodnota pravděpodobnosti

úrokové náklady na jednotku prům. aktiv hodnota pravděpodobnosti

i

0,02442 0,000

0,024488 0,000

0,00314 0,061

0,00424 0,000

–0,00299 0,001

0,03037 0,000

j

0,01632 0,000

0,008051 0,024

–0,0083 0,006

0,0027 0,000

–0,00143 0,000

0,0105 0,000

2. pol.

0,01381 0,000

0,020598 0,000

–0,00466 0,002

0,00428 0,000

–0,00053 0,103

0,02166 0,000

0,011095 0,000

1999 0,003986 0,042

1. pol.

0,00874 0,000

0,011667 0,027

–0,0144 0,001

0,00184 0,000

0,00251 0,000

0,01495 0,000

2. pol.

0,00501 0,000

–0,0014 0,591

–0,00661 0,001

0,00298 0,000

0,00246 0,000

0,0115 0,000

0,004244 0,014

2000 0,000136 0,979

1. pol.

0,00672 0,000

0,00982 0,004

0,00338 0,202

0,00512 0,000

0,00092 0,380

0,02089 0,000

Tučně vyznačené hodnoty značí, že rozdíl mezi velkými a zahraničními bankami je statisticky nevýznamný na hladině významnosti 10 %.

2. pol.

0,00614 0,000

0,012058 0,000

0,00302 0,000

0,0054 0,000

0,00251 0,000

0,02127 0,000

0,014981 0,000

2001 0,014574 0,000

1. pol.

poznámka: Hodnoty v tabulce značí hodnoty rozdílů veličin a pravděpodobnost, že neexistuje statisticky významný rozdíl. Test byl proveden na základě T-testu. _ _ _ n (X1 – X2) TT = ––––––––––––––––––––––––––––– ~ tn–1 ( (X1i – X–1)2 + (X2j – X–2)2)/(n–1)

0,03187 0,000

úrokový zisk na jednotku klientských úvěrů (hrubých) hodnota pravděpodobnosti

2. pol. 0,020329 0,000

1998 0,017981 0,000

1. pol.

Test rozdílů poměrových ukazatelů velkých bank od zahraničních bank a poboček na pololetních datech

zisk z finanční činnosti na jednotku prům. aktiv hodnota pravděpodobnosti

pololetí

TABULKA 3

poznámky: a banky aktivní bez Konsolidační banky a bank v nucené správě b PeerVB zahrnuje ukazatele tří velkých bank (ČSOB, ČS, KB). PeerZB zahrnuje ukatatele čtyř bank dlouhodobě kontrolovaných zahraničním vlastníkem (Citibank, Raiffeisenbank, ŽB, HVB Bank). c (ECB, 2002), (OECD, 2000). (zhodnocení práce v tis. USD, výkonnost v mil. USD na zaměstnance za rok 1999)

n.a. 1,76

0,87 6,24 1,20 0,75

0,70 –0,41 0,71 0,96

pobočky zahraničních bank malé banky stavební spořitelny ostatní specializované banky selektivní přístupb vybrané velké banky (peerVB) vybrané zahraniční banky (peerZB)

platkÛ a provizí v letech 1997–2001 byl v objemu více neÏ dvojnásobn˘, a tedy i vy‰‰í vzhledem k nízkému základu neÏ ve velk˘ch bankách. Rentabilita zisku z finanãní ãinnosti v pûtiletém horizontu klesla z 3,66 % na 2,97 %. Zahraniãní banky jako celek, tak i jejich v˘bûr peerZB, pracovaly ve sledovaném období s rentabilitou zisku z finanãní ãinnosti pfiibliÏnû kolem 3 %, coÏ je mírnû nad prÛmûrem zemí EU (cca 2,7 % v letech 1997–2001). Velké banky – z titulu rozsahu aktiv a podílÛ na trhu úvûrÛ a depozit – – si úrokovou a poplatkovou politikou zaji‰Èovaly v prÛmûru o 1 procentní bod vy‰‰í rentabilitu zisku z finanãní ãinnosti, aby pokryly svá nekvalitní portfolia tvorbou opravn˘ch poloÏek. Ani tato vy‰‰í ziskovost, kterou si velké banky pfiisvojily díky svému postavení na trhu, jim pfii dan˘ch nákladech provozu nestaãila na krytí ztrát z pohledávek, takÏe po období let 1997–1999 stahovaly bankovní sektor do záporn˘ch ãísel. V˘sledkem ‰patn˘ch rozhodnutí a niÏ‰í obezfietnosti k v˘voji bonity klientÛ byl rÛst nenávratn˘ch úvûrÛ, které bylo nutné vyvést z bilancí bank. PfiestoÏe podle teorie konkurence jde obecnû o získání vût‰ího podílu na stejnorodém trhu, byla koneãn˘m dÛsledkem ztráta pozic na trhu. Jak je patrné z pfiíkladu nûkter˘ch velk˘ch bank, nemusejí b˘t potenciální konkurenãní v˘hody vyuÏity, zejména kdyÏ selhává fiízení rizika podnikání a fiízení banky. Kvalita managementu je tedy dÛleÏit˘m faktorem konkurenãního úspûchu; to se projevilo (s opaãnou polaritou) ve skupinû zahraniãních bank peerZB. Ty zvy‰ovaly svou pfiítomnost na trhu a byly ziskové. Teprve s oãi‰tûním portfolií nekvalitních úvûrÛ za asistence a pomoci státu se velké banky dostaly na trajektorii rÛstu rentability kapitálu a aktiv. Velké banky v rentabilitû aktiv ze zisku pfied zdanûním (ROAA 0,88 % v roce 2001) v‰ak stále zaostávaly za v˘bûrem zahraniãních bank peerZB (1,06 %). V pomûrnû sloÏité situaci se nacházely a nacházejí poboãky zahraniãních bank. Ty jsou závislej‰í na volatilních sloÏkách neúrokového zisku a dosahují niÏ‰í rentability aktiv (0,7 %). SloÏitou situací procházely a procházejí i specializované stavební spofiitelny, pro nûÏ niÏ‰í ãerpání stavebních úvûrÛ a vysoká závislost na vkladech klientÛ, ktefií neãerpají úvûr, sniÏuje rentabilitu (0,71 %), protoÏe neprodukují dostateãn˘ úrokov˘ v˘nos. Za zmínku stojí zmûna strategie stavebních spofiitelen, pro nûÏ vysoká závislost na zdrojích a nízké úroãení úvûrÛ znamenalo nutnost zmûny poplatkové politiky a zv˘‰ení podílu tûchto neúrokov˘ch pfiíjmÛ na zisku z finanãní ãinnosti. Nízkou, resp. zápornou rentabilitu vykazovala i skupina mal˘ch bank (tabulka 2 – viz ss. 326–7). Z porovnání pomûru zisku z finanãní ãinnosti k aktivÛm vypl˘vá, Ïe velké banky (a skupina mal˘ch bank) mûly v roce 2001 vy‰‰í úrokové sazby z úvûrÛ a vy‰‰í náklady na krytí pfiípadn˘ch ztrát, neÏ tomu bylo u jin˘ch skupin bank. V porovnání s jin˘mi skupinami bank i s evropsk˘m prÛmûrem zemí EU si domácí velké banky prostfiednictvím úrokov˘ch sazeb zakalkulovaly co do pomûru zisku z finanãní ãinnosti k aktivÛm nejvíce. To jim umoÏnilo drÏet provozní náklady ve vztahu k aktivÛm na nadprÛmûrné úrovni. Z hlediska srovnání rentability aktiv ze zisku pfied zdanûním s evropsk˘m váÏen˘m prÛmûrem (ROAA 0,66 % za zemû EU v roce 2001) vypl˘vá, Ïe domácí velké banky mimofiádnû získaly i z vy‰‰ího rozpou‰tûní 328


opravn˘ch poloÏek pfii oãi‰tûní portfolií a pfievodu pohledávek na âeskou konsolidaãní agenturu. Jak je patrné z tabulky 2, celkové charakteristiky efektivnosti a v˘konnosti ukazují na rozdíly mezi bankami, které vypl˘vají z rozsahu ãinnosti i podstupovan˘ch rizik. Velké banky zaloÏené na národohospodáfisky prospû‰né funkci finanãního zprostfiedkování, tj. na plo‰ném sbûru primárních vkladÛ a hromadném zaji‰tûní platebního styku, disponují vût‰ím manévrovacím prostorem v depozitních úrokov˘ch sazbách, v segmentaci a diverzifikaci obchodÛ, v úrokov˘ch marÏích, v poplatcích i v rentabilitû aktiv. Urãitou nev˘hodou jsou v‰ak vy‰‰í objemy transakãních nákladÛ, nákladÛ na krytí rizika i nákladÛ na provoz. Cestou k sniÏování nákladÛ na jednotku aktiv, k zv˘‰ení produktivity a k posílení dosud nízkého v˘konu velk˘ch bank na jednoho zamûstnance je aktivní úvûrová politika v segmentu bonitních klientÛ a celková efektivní obsluha rozsahu v˘dûleãn˘ch aktiv s vyuÏitím elektronického bankovnictví. 4. Testování konvergence Testování hypotézy konvergence v základních ziskov˘ch a nákladov˘ch ukazatelích mezi velk˘mi bankami a zahraniãními bankami a poboãkami spoãívá v statistickém testování rozdílu („gapu“) mezi vybran˘mi veliãinami obou skupin bank v pololetní frekvenci. Tabulka 3 (viz ss. 326–7) shrnuje v˘sledky T-testÛ, které jsou zkonstruovány na základû informace o variabilitû a prÛmûru v obou skupinách bank za dané pololetí. Zvolená metoda podává dÛkaz o odli‰ném chování srovnávan˘ch skupin bank. Konvergence mezi velk˘mi a zahraniãními bankami se potvrzuje pouze u nûkter˘ch ukazatelÛ v období od 1. pololetí 2000 do konce 1. pololetí 2001. Poté dochází k rozdílnému v˘voji ziskovosti obou skupin bank, tak jako tomu bylo v roce 1998. Zisk z finanãní ãinnosti na jednotku prÛmûrn˘ch aktiv je prokazatelnû vy‰‰í u velk˘ch bank po celou sledovanou dobu s v˘jimkou první poloviny roku 2000, kdy je totoÏn˘ se ziskem zahraniãních bank a poboãek. Velké banky po celé sledované období statisticky v˘znamnû vykazovaly vy‰‰í úrokov˘ zisk na hrubé úvûry neÏ zahraniãní banky a poboãky. Vykazovaly také vy‰‰í poplatky a provize na jednotku prÛmûrn˘ch aktiv. Opaãnû tomu bylo u ukazatele úrokového zisku z CP i u ostatních neúrokov˘ch ziskÛ. V roce 2000 se úrokové v˘nosy na jednotku prÛmûrn˘ch aktiv velk˘ch bank pfiechodnû pfiiblíÏily v˘nosovosti zahraniãních bank a poboãek, ale dal‰í v˘voj potvrdil návrat velk˘ch bank k rozdíln˘m cenov˘m praktikám. Na proveden˘ch testech je nejzajímavûj‰í poslední tendence v˘voje v druhé polovinû roku 2001, kdy s dokonãením privatizace velk˘ch bank dochází k prohlubování rozdílného v˘voje v ziskovosti obou skupin bank. Situace velk˘ch bank daná rozdíly ukazatelÛ by se mohla zmûnit skokem, kvalitativní zmûnou obchodní politiky a tvorby cen; proto není snadné vyvodit jasné závûry o budoucím v˘voji. ProtoÏe testování v˘voje je zaloÏeno na ãasov˘ch fiadách do konce roku 2001, lze pfiedpokládat, Ïe po oãi‰tûní úvûrov˘ch portfolií velk˘ch bank by mohla zesílit cenová konkurence a v˘kon velk˘ch bank by mohl nastoupit Finance a úvûr – Czech Journal of Economics and Finance, 53, 2003, ã. 7-8

329

GRAF 9

Úrokové rozpětí velkých bank peerVB a výběru zahraničních bank peerZB (aritmetický průměr) 7 6

v%

5 4 3 2 1 31. 1 31. . 1997 31. 3. 199 5. 1 7 997 31. 7. 30. 1997 9 30. . 199 7 11 31. . 1997 1 31. . 1998 3 31. . 1998 5 31. . 1998 7. 30. 1998 9 30. . 1998 11. 31. 1998 1 31. . 1999 3 31. . 1999 5. 31. 1999 7 30. . 1999 9 30. . 1999 11. 31. 1999 1 31. . 2000 3. 31. 2000 5 31. . 2000 7 30. . 2000 30. 9. 2000 11. 31. 2000 1. 31. 2001 3. 31. 2001 5 31. . 2001 7. 30. 2001 30. 9. 200 1 11 31. . 2001 1. 31. 2002 3. 2 002

0

úrokové rozpětí (peer VB)

úrokové rozpětí (peer ZB)

trend v˘voje zahraniãních bank. Otázkou je, zda se rozevírají, nebo naopak uzavírají cenové nÛÏky prezentované úrokov˘m rozpûtím a zda jsou (nové) korunové úvûry rezidentÛm jako zdroj úrokov˘ch ziskÛ v obou skupinách bank na rÛstové trajektorii. Pokud jde o úrokové rozpûtí (rozdíl úrokov˘ch v˘nosÛ na jednotku klientsk˘ch úvûrÛ a úrokov˘ch nákladÛ na jednotku klientsk˘ch vkladÛ), velké banky se v minulosti chovaly obdobnû a úroãily v porovnání se zahraniãními bankami peerZB odli‰nû.9 Celkovû se nÛÏky úrokového rozpûtí mezi vybran˘mi skupinami bank roz‰ífiily na 1,8 procentního bodu, protoÏe velké banky mají hladinu úrokové v˘nosovosti o cca 1,5 procentního bodu v˘‰e a s úroãením vkladÛ jsou níÏe neÏ banky peerZB. Zahraniãní banky jsou pro klienta cenovû pfiijatelnûj‰í (graf 9). Tato politika rozevfien˘ch cenov˘ch nÛÏek pfiedznamenává, Ïe velké banky nebo nûkteré velké banky: – stále je‰tû fie‰í restrukturalizaci sv˘ch portfolií, tzn. cenu úvûrÛ a vkladÛ pfiizpÛsobují pomûrÛm svého hospodafiení, – zhodnocují vloÏen˘ kapitál a investují do (nákladn˘ch) systémÛ fiízení rizik a plynulé obsluhy klientÛ, – nastoupily vstfiícnou politiku a uspokojují obyvatelstvo (krátkodob˘m) spotfiebitelsk˘m úvûrem ve vût‰ím rozsahu, – cenou úvûru a poplatky fie‰í v˘bûr klientely, jsou schopny na základû minul˘ch zku‰eností zmûnit svou cenovou politiku skokem a pfiizpÛsobit ji pomûrÛm trhu (sníÏit úrokové sazby z úvûrÛ a zpoplatnit nebo zv˘‰it ceny sluÏeb), 9

Ke zlomu ve v˘‰i úrokov˘ch sazeb velk˘ch bank o 2,4 procentního bodu na pfielomu let 1998 a 1999 do‰lo v souvislosti s v˘raznou zmûnou základních nástrojÛ âNB (pokles 2t˘denní repo sazby o 1,5 procentního bodu, diskontní sazby o 1,5 p.b., lombardní sazby o 2,5 p.b. a PMR o 2,5 p.b.). Citlivost velk˘ch bank na tyto zmûny byla vy‰‰í neÏ u zahraniãních bank a znamenala okamÏité narovnání pomûrÛ. Velké banky v‰ak záhy pfiehodnotily své potfieby krytí úvûrového rizika a nastoupily trajektorii vy‰‰ích marÏí z úvûrÛ i z vkladÛ.

330


– mohou v‰ak v dÛsledku uvedeného chování tratit na celkovém podílu na trhu úvûrÛ i primárních depozit. 5. Závûry Z hlediska minulého v˘voje procházel bankovní sektor restrukturalizací, od které se oãekávalo, Ïe povede k prohloubení standardních postupÛ podnikání a hospodafiení privatizovan˘ch bank. S privatizací velk˘ch bank v‰ak v porovnání s bankami dlouhodobû ovládan˘mi zahraniãním vlastníkem docházelo i v roce 2001 k rozdílnému v˘voji v úroãení a pomûrov˘ch ukazatelích. Velké zprivatizované banky na základû svého postavení na klientském úvûrovém a depozitním trhu dosahovaly vy‰‰ích marÏí a úrokového rozpûtí, neÏ je obvyklé u ostatních univerzálních bank, pfiesto zaostávaly v produktivitû a v˘konu na jednoho zamûstnance. Oãekávan˘ rÛst úrokov˘ch ziskÛ v horizontu dvou tfií let je v zámûrech velk˘ch bank spojován s oÏivením a rÛstem klientsk˘ch úvûrÛ obyvatelstvu a drobn˘m a stfiedním podnikatelÛm (tento zámûr v‰ak nemusí b˘t naplnûn). RÛst neúrokov˘ch ziskÛ je spojován se zvy‰ováním poplatkÛ a provizí. Prosadit tyto zámûry bude obtíÏné, protoÏe shodnou cestu rÛstu sloÏek zisku zakotvily do sv˘ch zámûrÛ témûfi v‰echny obchodní banky. Velké banky mohou v blízké budoucnosti pfiizpÛsobit ceny skokem nebo jejich zrychlen˘m sniÏováním. Jít v‰ak s cenami proti proudu v˘voje v jin˘ch bankách bude stále obtíÏnûj‰í a vzhledem k úspû‰nému efektivnímu v˘voji konkurenãních bank by nemûl cenov˘ diktát velk˘ch bank b˘t tak intenzivní. Nebude mít jiÏ ani vûcné opodstatnûní ve zv˘‰ené tvorbû rezerv a opravn˘ch poloÏek. Pravdûpodobnû s ukonãením etapy restrukturalizace zdûdûn˘ch ‰patn˘ch úvûrÛ a s vyhodnocením etapy obezfietného v˘bûru klientÛ dojde v prÛbûhu následujících dvou let ke kvalitativní zmûnû úrokové a poplatkové politiky a ke zreálnûní pfiedstav o „ataku“ na zvy‰ování trÏních podílÛ. Budou sníÏeny úrokové sazby z úvûrÛ (zvlá‰È obyvatelstvu, selektivnû upraveny podnikÛm se zdÛvodnûnou rizikovou pfiiráÏkou) a pfiizpÛsobeny trhu, na nûmÏ neustále roste vliv konkurujících bank a nebankovních subjektÛ. Avizované navy‰ování poplatkÛ a provizí velk˘mi bankami bude brát vût‰í zfietel na v˘voj úrokové a poplatkové politiky ostatních bank a na jiné pfiíleÏitosti zhodnocení vkladÛ. Pfiesto velké banky s nedofie‰enou nadprÛmûrnou nákladovostí provozu a niÏ‰í produktivitou budou ve zmínûném horizontu prosazovat rÛst poplatkÛ a provizí. Prostor pro substituci klesajících úrokov˘ch ziskÛ rÛstem poplatkÛ a provizí v‰ak narazí na bariéru niÏ‰í klientské poptávky na stranû depozit a na vy‰‰í rentabilitu u bankovní konkurence. Cenové rozdíly plynoucí z ãasové struktury a typu úvûrÛ a vkladÛ se budou postupnû zmen‰ovat, protoÏe konkurenãní vliv alternativ ke vkladÛm a úvûrÛm zesílí. Tento proces bude znamenat pfieklopení trendu ve v˘voji rozevírajících se nÛÏek marÏí a úrokov˘ch rozpûtí mezi velk˘mi a jin˘mi bankami. Velké banky (nebo nûkteré z nich) budou pod tlakem konkurence nuceny sníÏit ãi pomûrnû rychle sniÏovat marÏe a úrokové sazby k úrovni obvyklé na


331

trhu. Nejspí‰e po ukonãení vnitfiních strukturních zmûn, tj. v roce 2004 a v letech následujících, by se mûly cenou i produktivitou pfiiblíÏit a pfiiãlenit k vybran˘m bankám dlouhodobû ovládan˘m zahraniãním vlastníkem, které iniciují trendy cenové politiky a skladby hlavních sloÏek zisku z finanãní ãinnosti (úrokového a neúrokového zisku k celkov˘m aktivÛm) blízké evropsk˘m pomûrÛm rentability. LITERATURA BERGER, J. O. (1980): Statistical Decision Theory and Bayesian Analysis. New York, Springer Verlag, Springer Series in Statistics, 1980. âeská národní banka (2001): Základní smûry v˘voje bankovního sektoru. Praha, âNB, 2001. European Central Bank (2000): EU bank’s margins and credit standards. ECB, December 2000. European Central Bank (2001a): EU bank’s income structure. ECB, April 2001. European Central Bank (2001b): Report on EU Banking Sector Stability. ECB, Autumn 2001. European Central Bank (2002): Report on EU Banking Sector Stability; Macro-prudential indicators. ECB, Spring 2002. MOOD, A. M. – GRAYBILL, F. A. – BOES, D. C. (1974): Introduction to the Theory of Statistics. 3rd Ed. McGraw-Hill, New York, 1974. OECD (2000, 2002): Bank Profitability, Financial Statements of Banks. OECD, 2000, 2002. Zdroj dat: Informaãní centrum bankovního dohledu âNB âasové fiady ARAD statistiky âNB

332


SUMMARY JEL Classification: C12, G21 Keywords: Czech banks – convergence – profitability

Interest and Noninterest Profits and Profitability in the Czech Banking Sector Jaroslav HEŘMÁNEK – Czech National Bank, Prague ([email protected]) Jiří PODPIERA – Czech National Bank, Prague and CERGE-EI – a joint work-place of the Charles University Prague and Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague ([email protected])

This study explores bank’s transformation in the Czech Republic from the point of view of their profit. It considers factors that influenced domestic banks and income structure of peer groups. Under conditions of equal competition, the peer groups showed different characteristics in terms of profitability, pricing policy, yield markup, and profit structure. A comparison of the behavior of major domestic banks with a peer group of foreign-owned banks showed how the large domestic banks reacted to competitive pressures. In particular, the study focused on the volatility and substitution of interest and noninterest profits in the two peer groups. The testing of the convergence in these variables confirmes a different pattern of behavior. Speculating about future developments, we believe that the big Czech-owned banks will be forced to bring in line their profit policies similar with those of the foreign-owned banks.


333

Anal za úrokov ch a neúrokov ch ziskû a rentability v ãeském bankovním sektoru

Recommend Documents