(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

NERVOVÁ

SOUSTAVA

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS)

Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nervový systém – obecně (1) ●

Nervová regulace = funkce NS –

Zajišťuje vzájemnou souhru mezi orgány a jejich v jednotný celek

–

Uskutečňuje ovládáním, řízením a kontrolou činností všech částí organismu

–

Koordinace je velmi rychlá

●

Vyšší nervová činnost a psychická činnost

●

Receptory – zachycují informace = stimuly (fyzikální (mechanické, tepelné, elektrické) a chemické)

z vnějšku a vnitřku organismu

Nervový systém – obecně (2) ●

Podráždění se šíří jako impuls = vzruch –

Vyvolané podnětem působícím na receptor

–

Šíření se děje dostředivě vlákny obvodových nervů do nervových ústředí v CNS →

–

– ●

→ po zpracování odstředivými vlákny k výkonnému orgánu → → reaguje na podráždění

REFLEX – základní funkční jednotka nervové činnosti, reakce organismu na podráždění –

„běží“ po reflexním oblouku

Nervový systém – obecně (3) ● ●

Reflexní oblouk tedy: Receptor → aferentní (dostředivá) vlákna → obvodových nervů → nervové ústředí → eferentní (odstředivá) vlákna → efektor (výkonný orgán)

http://ms.gymspgs.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Textbook.php?intPhotogallerySectionId=90000&intPhotogalleryLastSectionId=90000&intPage=1

Nervový systém – obecně (4) Dělení NS: ●

●

Centrální (ústřední) NS – CNS –

mozek

–

mícha

Periferní (obvodový) NS – PNS –

Zajišťují spojení CNS s ostatními orgány těla

–

mozkové nervy (hlavové)

–

míšní nervy

–

vegetativní (útrobní, autonomní) nervy

Nervový systém – obecně (5) ●

●

Jiří Procházka (1749-1820) – český lékař, poprvé zavedl pojem reflex Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) – ruský fyziolog – rozpracoval reflexní teorii

Vývoj NS ●

Ektoderm (zevní zárodečný list) – na dorzální straně zárodku –

Ztluštělý ektoderm = vytvoří neurální rýhu →

–

→ neurální trubice (později) →

–

→ v hlavové části emrya se ektoderm rozdělí na 3 primární váčky →

–

→ později na 5 sekundárních váčků →

–

→ tvoří základ pro mozkové oddíly →

–

→ zbytek neurální trubice = základ pro hřbetní míchu

Hmota NS ●

Šedá hmota mozková –

Těla nervových buněk + jejich krátké výběžky

–

Schopnost analýzy a syntézy vzruchů

–

Souvislá vrstva na povrchu = KŮRA

–

Shluky uvnitř mozku = JÁDRA ●

●

Mezi buňkami jsou neuroglie

Bílá hmota mozková –

Dlouhé výběžky nervových buněk

–

Sdružují se v nervové dráhy

–

Schopnost vést vzruchy

Obaly CNS ●

(1)

Mezi mozkem (míchou) a kostěným obalem → pleny (meningy)

Mozek ●

V dutině lební –

Dura mater (tvrdá plena mozková) ● ● ●

Vystýlá dutinu lební, přirůstá k bazi lební Pevný obal pro mozek Mezi kostí a tvrdou plenou = cévy, vazivo, tuk

Obaly CNS –

Pia mater (měkká plena mozková) ● ● ●

–

= vnitřní měkká plena Bohaté cévní pleteně Na povrchu vniká do všech gyrů

Arachnoidea (pavoučnice) ● ● ●

●

(2)

= vnější měkká plena Mezi tvrdou a měkkou plenou Nesleduje záhyby mozku, mezi ní a měkkou plenou štěrbiny = vyplněné liquorem

Mozkomíšní mok CNS obklopuje, nadlehčuje je a chrání před nárazem a otřesem

Obaly CNS Mícha ●

V páteřním kanálu –

Obaly jako u mozku, stejně tak i uložení plen

–

Tvrdá plena – silný míšní vak

(3)

Obaly CNS

(4)

http://withfriendship.com/user/svaruna/dura-mater.php http://www.websters-dictionary-online.com/definitions/dura%20mater?cx=partner-pub-0939450753529744%3Av0qd01-tdlq&cof=FORID %3A9&ie=UTF-8&q=dura%20mater&sa=Search#906

Obaly CNS

(5)

1.kůže 2.kost 3.dura mater 4.arteria meningea media 5.sinus sagittalis superior http://en.wikipedia.org/wiki/File:Human_brain_dura_mater_description.JPG

http://www.painneck.com/spinal-cord-meninges

Mozkomíšní mok = liquor cerebrospinalis ●

Bezbarvý, čirý, neobsahuje téměř žádnou buňku

●

Malé množství rozpuštěné bílkoviny a glukózy –

●

●

●

Změny ve složení → diagnostické vodítko pro onemocnění CNS a mening

Fyziologické množství = 150 ml Plní prostor mezi pia mater a arachnoideou mozku a míchy a v dutinách CNS Tvoří se neustále, nadbytek se vstřebává do mozkových žil a žilních splavů

Dutiny CNS

(1)

MÍCHA ●

Úzký centrální kanálek – uprostřed

MOZEK ●

Na horním konci rozšířen ve IV. mozkovou komoru (ventriculus quartus) – již v prodloužené míše –

Na spodině jsou shluky nervových buněk = JÁDRA IV. KOMORY

–

Motorická jádra – některých hlavových (ncl. n. hypoglossi, ncl. n. facialis, trigemini …)

Dutiny CNS

●

●

(2)

–

Senzitivní jádra – např. pro n. vagus, n. trigeminus, n. vestibulokochlearis

–

Retikulární formace – viz. medulla oblongata

III. mozková komora (ventriculus tertius) –

V mezimozku

–

Sylviův kanálek (aqueductus cerebri) – spojuje IV. komoru s III. - prochází středním mozkem

I. a II. mozková komora (vetriculus lateralis) –

V koncovém mozku 2 postranní komory v každé hemisféře 1

Dutiny CNS –

(3)

Spojeny s III. komorou mezikomorovými otvory

●

V dospělosti prostornější, u dětí štěrbinovité

●

Stěna komor

●

–

Cévnatá blanka, místy pleteně →

–

→ produkují mozkomíšní mok – nejvíce v postranních komorách

Otvor ve stropu IV. komory – mok odtéká do štěrbinových prostor pod arachnoideou

Dutiny CNS

(4)

http://www.neurosurg.cz/cs/content/hydrocefalus

Dutiny CNS

(5)

I. a II. postranní komora mozková

III. mozková komora

IV. mozková komora

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Komorov%C3%BD_syst%C3%A9m_mozku

Výživa mozku a míchy ●

Mícha –

●

Větší počet tepének – z tepen při páteři

Mozek –

Páteřní tepny – aa. vertebrales – odstupují z aa. subclaviae a procházejí otvory příčných výběžků C obratlů

–

Vnitřní krkavice – aa. carotides internae

–

Dále se člení a vytváření tzv. Willisův okruh

–

Žíly → nitrolební splavy → vnitřní hrdelní žíly (vv. jugulares internae)

Zdroje ●

●

●

Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.