Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Nový koncept systému pojišťování pracovních úrazů v ČR Diplomová práce
Autor:
Bc. Antonín Kraus Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Vojtěch Chlubna
Duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora V Knovízi, dne 25. 4. 2014
Antonín Kraus
Poděkování Velmi rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu diplomové práce panu Ing. Vojtěchovi Chlubnovi za odbornou pomoc, připomínky a metodické vedení práce.
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou legislativy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a skládá se z teoretické a praktické části. Obsahem teoretické části práce je samotný historický vývoj pojišťovnictví, situace ve světě a v Evropské unii, charakteristika základních pojmů týkající se pracovních úrazů a nemoci z povolání vycházející ze současné právní úpravy v České republice. Hlavní část práce je věnována moţnostem transformace systému odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání. Praktická část je zaměřena na podrobný rozbor situace pojištění pracovních úrazů a nemoci z povolání u konkrétního podniku s průzkumem opatření na bezpečnost práce. V závěru práce je navrţeno moţné řešení u sledovaného podniku podle moţných variant systému pojištění.
Klíčové pojmy: zákonné pojištění, pracovní úraz, nemoc z povolání, zaměstnavatel, úrazový děj Annotation This diploma thesis focuses on the legislative responsibility of the employer for work injuries or occupational illnesses and consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part includes the historical development of the insurance sector, an overview of the situation around the World and in the European Union and the characteristics of the basic concepts relating to accidents at work and occupational illnesses which are based on current legislation in the Czech Republic. The main part of this thesis focuses on the possibilities a transformation of the system of compensation for work injuries and occupational illnesses can bring. The practical part includes a detailed analysis of the situation of insurance against work injuries and occupational illnesses and a survey of safety measures in a specific company. A possible solution in line with the variations in the insurance systém is propřed for the surveyed company. Keywords: mandatoryinsurance,
occupationalinjury,
occupationaldisease,
employer,
injuryaction
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 8 Cíl práce...................................................................................................................................... 9 Zvolené metody zpracování...................................................................................................... 10 Výzkumná otázka a hypotézy ................................................................................................... 10 1 Historický vývoj pojišťovnictví............................................................................................. 11 1.1.
Pojišťovnictví ve starověku ........................................................................................ 11
1.2.
Pojišťovnictví po zániku Římské říše ......................................................................... 12
1.2.1 Obnova myšlenky pojišťovnictví ............................................................................ 12 1.2.2 Středověké gildy ...................................................................................................... 13 1.2.3 Období nástupu kapitalismu .................................................................................... 14 1.3.
Pojišťovnictví v Rakouském císařství ........................................................................ 15
1.4.
Druhy pojištění z pohledu historického vývoje .......................................................... 15
1.4.1 Ţivotní pojištění....................................................................................................... 15 1.4.2 Pojišťování sociální ................................................................................................. 16 1.4.2.1 Pojištění nemocenské ....................................................................................... 16 1.4.2.2Pojištění starobní a invalidní ............................................................................. 16 1.4.2.3 Pojištění úrazové .............................................................................................. 17 2 Hlavní zásady a principy úrazového pojištění v kontextu historického vývoje do současnosti .................................................................................................................................................. 18 2.1Hlavní zásady a principy pojištění pro případ úrazu v Rakousko - uherské monarchii .. 18 2.2 Úrazové pojištění zaměstnance v době centrálně řízené ekonomiky (1956 - 1989) ...... 18 2.3 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (1990 - 2013) .................................... 19 3 Situace ve světě a v Evropské unii ........................................................................................ 22 3.1Základní principy úrazového pojištění ............................................................................ 22 3.1.1 Platby pojistného ..................................................................................................... 23 3.1.2 Okruhy pojištěných osob a příjemců dávek ............................................................ 24 3.1.3 Výše a doba poskytování dávek .............................................................................. 24 3.2 Způsob odškodňování ..................................................................................................... 25 3.3
Financování systému ................................................................................................... 25
3.4
Shrnutí ......................................................................................................................... 26
4 Současná legislativa úrazového pojištění v České republice................................................. 27 4.1 Základní pojmy v úrazovém pojištění ............................................................................ 27 4.1.1 Pracovněprávní vztahy ............................................................................................ 27 4.1.2 Pracovní úraz ........................................................................................................... 27 4.1.3 Nemoc z povolání .................................................................................................... 28
4.1.4 Ztíţení společenského uplatnění .............................................................................. 28 4.1.5 Oprávněný ............................................................................................................... 28 4.1.6 Osobní působnost .................................................................................................... 29 4.1.7 Poškození zdraví ...................................................................................................... 30 4.1.8
Prevence v úrazovém pojištění ............................................................................. 30
4.1.9 Shrnutí ..................................................................................................................... 30 4.2 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech .............................................................. 31 4.2.1 Objektivnost odpovědnosti za škodu ....................................................................... 31 4.2.2 Právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ......................... 31 4.2.3Odpovědnost v případě způsobení pracovního úrazu jinou osobou ......................... 32 4.2.4 Moţnosti zproštění zaměstnavatele odpovědnosti za pracovní úrazy ..................... 32 4.3 Odškodňování pracovních úrazů .................................................................................... 33 4.3.1 Druhy náhrad při pracovním úrazu .......................................................................... 34 4.3.2 Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při pracovním úraze ............................. 37 4.4.3 Motivace zaměstnavatele zvyšovat bezpečnost pracoviště ..................................... 38 4.5 Nedostatky současné legislativy ..................................................................................... 39 4.5.1 Výtky k novele zákona č. 266/2006 Sb. .................................................................. 41 4.6 Zhodnocení systému úrazového pojištění ...................................................................... 42 5. Moţnosti řešení transformace systému pojištění pracovních úrazů ..................................... 45 5.1 Základní východiska ....................................................................................................... 46 5.2 Moţné varianty řešení .................................................................................................... 46 5.2.1 Varianta č. 1 – Uvedení v platnost zákon č. 266/2006 Sb. ...................................... 46 5.2.2 Varianta č. 2 – Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ..................................................... 48 5.2.3 Varianta č. 3 – Přenesení provozování systému pojištění pracovních úrazů na soukromý subjekt (varianta PPP) ..................................................................................... 49 5.2.4 Varianta č. 4. – Přenesení provozování na Českou správu sociálního zabezpečení 51 5.3 Zhodnocení jednotlivých variant řešení a doporučení výběru nejvhodnějšího řešení.... 52 5.4 Výdaje spojené s jednotlivými variantami řešení systému úrazové pojištění ................ 61 5.5 Návrh vlastní varianty transformace............................................................................... 62 5.5.1 Vlastní varianta transformace by byla charakteristická následujícími aspekty ....... 62 6 Praktická část ......................................................................................................................... 65 6.1 Konkrétní průzkum u podniku Battex spol. s r.o............................................................ 65 6.2 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve společnosti Battex spol. s r.o. ....................... 66 6.3 Systém prevence pracovních úrazů ................................................................................ 67 6.3.1 Zhodnocení nákladů na zákonné pojištění zaměstnanců z hlediska výnosů společnosti ........................................................................................................................ 68 6.3.2 Statistika pracovních úrazů ve společnosti Battex spol. s r.o. od roku 2009........... 68
6.3.3 Výše pojistného při současném systému zákonného pojištění zaměstnanců .......... 69 6.4 Poţadavky firmy Battex na nový systém úrazové pojištění zaměstnanců ..................... 69 6.5 Zhodnocení průzkumu podniku Battex spol. s. r. o ........................................................ 69 6.6 Doporučení podobným podnikům .................................................................................. 70 6.7 Jak nastavit lépe systém (malus a bonus) ....................................................................... 70 Závěr ......................................................................................................................................... 71 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 74 Bibliografie ........................................................................................................................... 74 Internetové zdroje ................................................................................................................. 75 Ostatní zdroje........................................................................................................................ 78 Pouţité zkratky: ........................................................................................................................ 78
ÚVOD Obecná historická zkušenost potvrzuje, ţe člověk neustále čelí nebezpečí majetkové ztráty nebo poškození zdraví, které dočasně nebo natrvalo ovlivní negativně jeho další ţivot. Vzniklá rizika jsou pro jednotlivce většinou nahodilá a nezávislá na jeho vůli. Tatáţ historická zkušenost však také vypovídá o tom, ţe výše uvedená nebezpečí sice hrozí kaţdému člověku, ale vzniklé škody nepostihují zdaleka kaţdého. Budeme-li statisticky sledovat velký vzorek lidí z pohledu vznikajících škod, zjistíme, ţe u jejich opakování dochází k určité pravidelnosti. Jedinec zůstává proti riziku škody bezbranný, ale to, ţe bývá postiţen jen omezený počet ohroţených, tím vytváří moţnost sdruţování do svazu, kde by se jeho členové zavázali, ţe vzniklé škody jednotlivce uhradí všichni společně a nerozdílně. Kaţdý člen takového svazu se dobrovolně vzdá malé části svého majetku pro úhradu škody jiného člena. Má však jistotu, ţe postihne-li škoda jeho, nepřijde o všechen majetek či existenci. To je podstata toho, co se nazývá pojištěním. Vývojem sociálního prostředí obyvatelstva a pracovního odvětví, vznikaly potřeby po specializovaném pojištění. Jedním z takových se stalo pojištění pracovních úrazů a nemoci z povolání. Zaměstnavatelé musí čas od času řešit situace, kdy u jejich zaměstnance se projeví nějaké zdravotní poškození, které můţe mít celou řadu příčin. Tyto negativní důsledky se odráţejí u zaměstnance nejen v pracovním ţivotě, ale i v soukromém. U zaměstnavatele nastává situace, při které musí řešit zastoupení chybějícího zaměstnance v pracovním prostředí, nebo dočasné zastavení nebo zpomalení pracovního tempa podniku. Z těchto důvodů vznikl systém pojištění pracovních úrazů nebo nemoci z povolání. Hlavním cílem systému je tyto důsledky minimalizovat a napomoci všem zúčastněným stranám návrat do předchozího stavu. Větší část obyvatel je samozřejmě pracovně činná a z toho vyplývá nutnost celý systém udrţovat a zdokonalovat. Cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu systému pojišťování pracovních úrazů a nemoci z povolání a navrţení moţného řešení do budoucna. Diplomová práce se věnuje samotnému vzniku pojištění z historického hlediska a popisuje jeho následné základní rozdělení do jednotlivých skupin, obsahuje charakteristiku hlavních zásad a principů úrazového pojištění v kontextu historického vývoje do roku 2013, sleduje historický exkurs v evropských zemích od 18. století a popisuje samotné základy dnešního systému úrazového pojištění a nemoci z povolání. Další část diplomové práce nabízí stručný pohled na situaci ve 8
světě a Evropské unii s cílem poukázat na slabší i silnější stránky systémů úrazového pojištění v cizích zemích. Celkové zhodnocení zahraničních systémů nabízí odlišné způsoby řešení dané problematiky. Navazuje rozbor současného stavu legislativy týkající se systému pojištění pracovního úrazu a nemoci z povolání v České republice. Je zde vysvětlena základní charakteristika základních pojmů. Následují povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při pracovním úraze. V další části jsou popsány příbuzné prvky související s úrazovým pojištěním zaměstnanců.Tato současná problematika legislativy pracovních úrazů a nemoci z povolání je zhodnocena ve smyslu kladů a záporů, které byly vyjádřeny zúčastněnými stranami. Tyto informace jsou důleţité k rámcovému chápání dané problematiky a jsou nezbytné jako úvodní součást v průzkumu moţných transformací pojišťovacího systému v pracovněprávním odvětví. Hlavní část z pohledu zadání diplomové práce se věnuje rozboru moţných modifikací systému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Tyto úvahy se budou odvíjet od podrobných rozborů minulých a současných stanovisek dotčených účastníků zkoumané problematiky. Jedním z výsledků jsou moţné budoucí varianty systému pojištění pracovních úrazů a nemoci z povolání s následným vyhodnocením. Poslední část diplomové práce obsahuje praktický příklad týkající se konkrétního podniku, kde je rozpracován stav této problematiky za posledních pět let zpátky. Další studie se zaměřuje na ekonomickou zátěţ podniku samotným úrazovým pojištěním a popisem opatření s cílem prevence úrazovosti na pracovišti.
Cíl práce Hlavním cílem mé diplomové práce je zmapovat současný, v České republice platný systém pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci povolání, porovnat navrhované varianty řešení systému odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v České republice, jednotlivé varianty řešení zhodnotit a doporučit výběr nejvhodnějšího řešení.
9
Zvolené metody zpracování Při vypracování prvních dvou kapitol diplomové práce, které se zabývají historickým vývojem pojištění, jsem pouţil metodu obsahové analýzy. Informace jsem čerpal z dostupné literatury a internetových zdrojů týkající se dané problematiky. V dalších kapitolách diplomové práce se věnuji tématu pracovních úrazů a nemoci z povolání ve světě a České republice. V páté kapitole se zabývám moţnostmi budoucí transformace, celkovým zhodnocením výhod a nevýhod jednotlivých řešení. Tyto části diplomové práce jsou vypracovány komparativní metodou a při závěrech zhodnocení práce jsem pouţil metodu dedukce. Informace jsem čerpal z dostupné odborné literatury, internetových zdrojů, soudní judikatury a z důvodových zpráv dotčených institucí.
Výzkumná otázka a hypotézy Z výše uvedených cílů mé práce vychází následující výzkumná otázka. Výzkumná otázka:
Existuje, mezi dosud zveřejněnými variantami řešení systému
odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, varianta, která by motivovala zaměstnavatele k preventivním opatřením a která by byla zároveň nejvýhodnější z hlediska zatěţování mandatorními výdaji pro státní rozpočet ČR? Ze stanovené výzkumné otázky vychází níţe zmíněné hypotézy. Hypotéza č. 1: Pro zaměstnavatele Battex je nejvýhodnější varianta č. 2 Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jeţ umoţňuje přizpůsobit pojistné skutečné rizikovosti zaměstnavatele, coţ by firmě umoţnilo platit niţší pojistné. Hypotéza č. 2: Pro státní rozpočet ČR je nejvýhodnější varianta č. 2 Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jeţ umoţňuje sníţení mandatorních výdajů státního rozpočtu.
10
1 Historický vývoj pojišťovnictví Historie pojišťovnictví se začíná rozvíjet současně se vznikem civilizovaných lidských společností. A samotné pojištění můţeme definovat takto: "pojišťování je sdružení velkého počtu osob vystavených témuž nebezpečí, a to za tím účelem, aby škoda, která postihne jednotlivé členy, byla rozvržena na všechny spolčené osoby".1 Pojišťovnictví jako takové se týkalo široké veřejnosti. A s vývojem společnosti se také vyvíjelo pojišťovnictví dle její potřeby. V průběhu doby docházelo k právním změnám, kdy co platilo před lety, v dnešní době jiţ neplatí. Avšak základní informace a pojmy jsou zpravidla nezměnitelné.2
1.1. Pojišťovnictví ve starověku Historický vývoj pojišťování máme zdokumentovaný aţ v Římské říši, i kdyţ některé historické prameny odkazují uţ ke starým Féničanům, Řekům apod. Prvním hospodářským útvarem římského práva, kde se jednalo o sdruţování osob za účelem náhrady majetkové ztráty všemi členy, byla tzv. kolegia (collegia). Tato sdruţení byla vytvářena osobami, které náleţely buď k témuţ stavu nebo osobami nemajetnými bez ohledu na povolání. Do první kategorie náleţela sdruţení římských řemeslníků (opificum), umělců (artificum), obchodníků (mercatorum), námořníků (nautarum) a dalších. V kontextu tehdejších zvyklostí měla kolegia i ráz náboţenský. Bývala zasvěcena konkrétnímu boţstvu a pořádala oslavy v určité dny tomuto boţstvu zasvěcené.3 Kromě všeobecné podpory členů bylo v tehdejší době podstatné vyplácení určitého obnosu v případě úmrtí člena (collegiafuneraticia). Vznik kolegií v Římské říši je zdokumentován aţ z doby císařské, ale z určitých zpráv vyplývá, ţe to byla instituce podstatně starší (z doby před naším letopočtem). Někteří historici uvádějí, ţe římská stavovská kolegia byla předchůdcem německých gild a cechů, která ovšem vznikala aţ s odstupem šesti století po zániku říše římské. Spíše je pravděpodobné, ţe vznik gild a cechů vyvolaly obdobné společenské jevy a procesy, které nastartovaly vznik kolegií v Římské říši.4 1
SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 3 HRADEC, M. ZÁRYBNICKÁ, J. KŘIVOHLÁVEK, V. Pojištění a pojišťovnictví, Praha, 2009, s. 10 3 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 7 4 Broker Team a.s., Historie pojišťovnictví, [online]. 2014. Dostupné z ˂http://www.brokerteam.cz/historie ˃ 2
11
U stavovských kolegií byl původně vstup dobrovolný, časem se však vyvinulo členství povinné. V nestavovských kolegiích byli sdruţováni lidé hospodářsky slabí, propuštění otroci a ţeny - obecně se členstvo nazývalo "plebs". Zajímavé je, ţe počet členů býval omezován, uvádí se například 150, 320 nebo 258 členů. Kolegia se řídila svými stanovami, které se však nesměly příčit státním zákonům. Členové konali pravidelné měsíční schůze ve vlastních místnostech. Hlavní povinností členů bylo platit měsíční příspěvky. U některých kolegií museli členové sloţit ještě při přijetí zvláštní obnos či naturální vklad, například ve formě dţbánu vína.5 Zajímavé je, ţe uţ u těchto prvních pojišťovacích společenství platila klauzule, ţe pokud spáchá člen sebevraţdu, nemá nárok na finanční plnění a vypravení pohřbu. Tato podmínka je platná dodnes a pojišťovny se i v současné době brání plnění v případě úmyslného trestného činu či sebevraţdy.6
1.2. Pojišťovnictví po zániku Římské říše 1.2.1 Obnova myšlenky pojišťovnictví Vznikem nástupnických států a s rozvojem hospodářství, zejména námořního obchodu, se opět začíná nová kapitola pojišťování. Z hlediska formy sdruţování lze rozeznat tři druhy pojišťování: vzájemné - ohroţení jednotlivci zaloţí sdruţení jako právnickou osobu, jejichţ členy jsou pouze oni sami, jmění sdruţení je odděleno od jmění jednotlivců; podnikatelské - sdruţení jednotlivců na sebe vezme samostatný podnikatel, který chce docílit zisku tím, ţe více vybere na příspěvcích, neţ kolik zaplatí za škody veřejnoprávní - stát či jiná veřejnoprávní korporace (obec, kraj) se chopí iniciativy poskytnout určité ohroţené skupině finanční plnění za pojištěnou škodu tím, ţe se povinně sdruţí do jím vlastněné společnosti fungující na základě právních předpisů. Námořní obchod se rozvíjel jiţ ve starověku a přinášel kromě velkých zisků i velká rizika. Kromě rizik vyplývajících z geografických podmínek a atmosférických jevů se hojně 5
Marvan, M. Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. díl, Vydavatelství a nakladatelství Novinář, Praha, 1989, s. 26 6 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 12
12
provozovalo pirátství. Provozovatel námořního obchodu byl vystaven při potopení lodě či jejím zajetí piráty výrazné škodě, čemuţ měla bránit tzv. zápůjčka. Věřitel poskytl dluţníkovi zápůjčku, která se nemusela vracet v případě, ţe loď na určené místo nedorazila. Pokud vše proběhlo bez potíţí, dostal věřitel zpět poskytnutou zápůjčku plus vysoké úroky v rozmezí 24 aţ 36 %. Teprve císař Justinián (vládl v letech 482 – 565 n. l.) omezil výši úroků na 12 %. Přispělo k tomu přijetí křesťanství v Římské říši (císař Konstantin - 313 n. l.), které povaţovalo vysoké úroky za lichvu. Obliba tohoto pojištění v námořním obchodu se obnovila ve středověku. O jak rizikové pojištění pro věřitele šlo, dokládá například historická zpráva z roku 1373. Janovští kupci pojistili veškeré zboţí před odplutím z Kypru do Janova. Při prudké bouři se celý konvoj potopil, všichni zahynuli a věřitelé pojišťovací zápůjčku museli v celé výši odepsat. Rozvoj pojišťování v námořním obchodě a později i při vnitrozemské plavbě si vynutil ve 14. aţ 16. století kodifikaci námořního pojišťovacího práva. Historici jednotlivých, tehdy námořních velmocí, se přou, zda prvenství patří Portugalsku, Španělsku či Itálii. Stát do pojišťovacího práva vstupoval většinou tak, ţe zákonem vyhlásil určitý druh pojistky jako vzor. Námořní pojišťování přes všechny pokroky trpělo zásadní vadou, ţe zůstávalo omezeno na malý počet členů. Hrozilo stálé nebezpečí, ţe při velké škodě nebude pojistitel schopen ztrátu uhradit. Proto v 17. století dochází poprvé k zajišťování jednotlivých rizik dohodou dvou či více pojišťoven, které za příslib pomoci s úhradou škody, tj. rozdělení rizika na širší okruh účastníků, poskytly část vlastního kapitálu.7
1.2.2 Středověké gildy Nejstarší zachované zprávy se týkají gild franckých v 8. aţ 9. století (Karel Veliký), dále anglických v 10. a 11. století, dánských ve 12. století a německých ve 13. a 14. století. Původní smysl gild spočíval v ochraně svých členů proti různým nebezpečím. Ve svém prvopočátku šlo o odplatu za zabití člena, vymáhání náhrady škody apod. K tomu se později přidala ochrana proti poţáru či krádeţi. Z původně příbuzenských, tj. rodových gild se vyvinuly gildy řemeslnické nebo cechy.8 Německý kurfirst Bedřich Vilém se rozhodl zřídit velkou státní pojišťovnu svým reskriptem (1685). Uvádělo se zde, ţe domy před pojištěním musí být příslušnými znalci
7 8
HRADEC, M. ZÁRYBNICKÁ, J. KŘIVOHLÁVEK, V. Pojištění a pojišťovnictví, Praha, 2009, s. 16 ZÁRYBNICKÁ,J.,SCHELLE,K.Pojištění odpovědnosti za škodu, Praha, 2010, s. 39
13
přesně odhadnuty. Pojistit se smí pouze polovina, maximálně 3/4 této hodnoty. Příspěvek měl obnášet 2 - 3 % z pojištěné částky. Vzhledem k velkým rozdílům bohatství některých měst a regionů se tento záměr nepodařilo uskutečnit. Myšlenka však byla natolik zajímavá, ţe se k ní vláda periodicky vracela. První takto zřízená pojišťovna byla ustanovena v Berlíně roku 1718. Následovaly obdobné pojišťovny určené pro venkov. Přirozeným vývojem se jednotlivé pojišťovny slučovaly ve větší celky, například v roce 1791 existovala jedna pojišťovna pro celé Slezsko a Kladsko.9
1.2.3 Období nástupu kapitalismu Nástupem průmyslové revoluce vstupuje na pole pojišťovnictví nový faktor, a to soukromé podnikání. Přispěly k tomu podstatně liberálnější zákony (zrušení nevolnictví, roboty, svoboda stěhování atd.). Výsledkem bylo zaloţení první akciové pojišťovací společnosti v Berlíně roku 1812. O něco později byla zaloţena Lipská pojišťovací společnost. Soukromé ústavy však byly omezeny na pojišťování movitých věcí, budovy zůstaly vyhrazeny stále veřejným ústavům. Bohuţel lidská ziskuchtivost ničí i všeobecně prospěšné záměry a začínají se objevovat poţáry úmyslně zaloţené nebo situace, kdy se záchranným akcím nevěnovala taková péče jako dříve s vědomím toho, ţe škoda bude nahrazena. Byl pociťován nedostatek státního dozoru, coţ vyústilo k vydání zákonů, které sice ponechaly pojišťování nemovitostí soukromým pojišťovnám, ale současně se snaţily náleţitým státním dozorem zamezit všem výstřelkům (rok 1837). Majetek nesměl být pojištěn u více pojišťoven a výše škody podléhala úřednímu schválení.10 Soukromé pojišťovny byly proti státním pojišťovnám ve výhodě, protoţe měly na výběr, koho pojistí a koho ne. Tudíţ dosahovaly značných zisků, zatímco finanční situace veřejných ústavů se rychle zhoršovala. Proto docházelo u státních ústavů k poklesu pojištěné hodnoty ve prospěch ústavů soukromých. Správám veřejných pojišťoven nezbývalo nic jiného, neţ zvyšovat příspěvky. V roce 1866 bylo v Prusku 58 vzájemných pojišťoven a některé pojišťovny přecházely na formu akciové společnosti. Obdobně bylo postupováno v pojišťovnictví i v Anglii, Francii a Švýcarsku.11
9
SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 23 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 39 11 SCHOEPS,H. Dějiny Pruska, Garamond, 2004, s. 158 10
14
1.3. Pojišťovnictví v Rakouském císařství Průkopnicí na poli pojišťovnictví v Rakousku byla císařovna Marie Terezie, která vyzvala ve 40. letech 18. století šlechtu a stavy k podání návrhu na zavedení pojišťoven. Ale podobně jako v Německu byl proti této vládní iniciativě značný odpor. Za vlády jejího nástupce Josefa II. se v pojišťovnictví nepokročilo, protoţe vláda byla zaměstnána jinými reformami. Teprve za vlády císaře Františka roku 1819 byl vydán císařský patent ve znění: "požární pojišťovny v mých státech buďtež zakládány a vydržovány soukromými podniky".12 Těmto podnikům se slibuje účinná vládní pomoc. Je to rozdíl proti Německu, kde byly prosazovány pojišťovny státní. Na základě tohoto patentu došlo k zaloţení řady vzájemných pojišťoven. V Čechách byla zaloţena první pojišťovna v roce 1827 a největší rozmach nastal v sedmdesátých letech, kdy byly zaloţeny významné pojišťovny Slavie a Rolnická.Zpočátku nebylo v Rakouském císařství pojišťovnictví regulováno ţádnými právními předpisy. Občanský zákoník platil od roku 1811 kdy, jak bylo uvedeno výše, ještě pojišťovny nevznikaly. Po vzniku prvních pojišťoven se absence předpisů nahrazovala císařskými patenty, ale ty často vnášely do problematiky ještě větší nepřehlednost. Závaţným nedostatkem byla nejednoznačnost při uzavírání pojistné smlouvy mezi pojišťovnou a pojištěným. Pojišťovny si pravidla pro úpravu smlouvy určovaly samy, samozřejmě ve svůj prospěch.Zákony o pojišťovnách a pojistné smlouvě byly přijaty aţ před 1. světovou válkou, kdy se osud Rakouska - Uherska začínal naplňovat.13
1.4. Druhy pojištění z pohledu historického vývoje 1.4.1 Životní pojištění V předchozích kapitolách bylo pojednáno o pojištění pohřebním, poţárním, námořním a dalších, kdy šlo výhradně o pojištění materiální - pojištění osob s výjimkou otroků nebylo dovoleno. Teprve ve středověku s rozvojem obchodu a cestování nabylo pojištění osob na důleţitosti. Závaţným problémem bylo zajímání osob a jejich následné vykupování. Byly uzavírány smlouvy, ve kterých se makléř zavázal za sloţený obnos zaplatit v případě zajetí výkupné.Jmenování lidí do vysokých funkcí sebou neslo velké počáteční výdaje. Pokud tyto
12 13
SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 64 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 65
15
osoby nedisponovaly potřebným jměním, půjčovali si peníze, za coţ se zavázaly splátkami z příjmů svého vysokého postavení.14 Do ţivotního pojištění lze zahrnout také pojišťování důchodů. V pramenech (Oldradus de PonteLaundensis ve spisu Consiliaseuresponsaaurae) se cituje jako první doloţená smlouva tohoto druhu mezi arcibiskupem kolínským a opatem kláštera St. Denis ve Francii z roku 1308. Za sloţení jednorázové vysoké částky se klášter zavázal platit arcibiskupovi aţ do jeho smrti roční důchod ve výši asi 15 % sloţené částky. Při úmrtí během dvou let měli dědicové nárok na vrácení přibliţně 40 % původní částky, od které se odečítala jiţ vyplacená renta.15
1.4.2 Pojišťování sociální Poslední etapou ve vývoji pojišťování byl vznik pojišťování sociálního. Hlavním důvodem pojištění byla sociální podpora dělnictva, která vznikla z veškerých hospodářských poměrů. Celá tato myšlenka vznikala za subvence s vývojem socialismu. Dělník měl své politické práva, ale stal se hospodářsky slabším článkem společnosti. S mohutným rozvojem průmyslové výroby a vzniku samostatné sociální třídy, vyvstala otázka řešení péče v případě nemoci, úrazu nebo invalidity, za kterou by se ujala celá společnost zastoupena státem.16
1.4.2.1 Pojištění nemocenské Toto pojištění se uspokojivě podařilo vyřešit v Německu a následně i v Rakousku. V Německu patří zásluha kancléři Bismarkovi, který v roce 1883 prosadil přijetí zákonů nařizujících povinné pojištění průmyslového dělnictva pro případ nemoci zajištěním ošetření a léků. Roku 1886 pak bylo nemocenské pojištění rozšířeno i na dělníky zemědělské a lesnické. Obdobné zákony byly přijaty i v Rakousku v roce 1889. Byly zřizovány nemocenské pokladny okresní, závodní, stavební, společenstevní, spolkové a bratrské.17
1.4.2.2 Pojištění starobní a invalidní Toto pojištění tvoří třetí pilíř sociálního pojištění. Jako v předchozích druzích sociálního pojištění i zde je průkopníkem Německo. Zákon o starobním a invalidním pojištění 14
HEAD QUARTER, Ţivotní pojištění, publikováno 18.11.2005, autor Jiří Pech, [online]. 2014. dostupné z WWW:˂http://hq.cz/wordpress/jpi/2005/zivotni-pojisteni ˃ 15 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 72 16 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 95 17 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 96
16
vstoupil v platnost 1. 1. 1891 za vlády císaře Viléma II. Pojištěni byli všichni dělníci od šestnácti let, dále úředníci, mistři, učitelé a vychovatelé, pokud jejich příjmy nepřesáhly stanovenou výši. Dále se mohli pojistit i ţivnostníci, pokud zaměstnávají nejvýše jednoho dělníka. Pojištění dostávali rentu po dovršení sedmdesáti let. Pojištění obstarávaly zemské úřadovny a kaţdému pojištěnci přispíval i stát. Výše renty se odvíjela od třídy zařazení a doby, po kterou se platily příspěvky. Takto bylo v té době pojištěno v Německu třináct miliónů osob.18
1.4.2.3 Pojištění úrazové V historii první zákon z 3. listopadu 1838 vydaný v Německu upravoval jen odpovědnost drah za pracovní úrazy. Aţ teprve zákon ze 7. června 1871 začlenil odpovědnost za pracovní úrazy na další podniky. Zatímco pojištění nemocenské bylo zaváděno za vcelku všeobecného koncensu, pojištění pro případ úrazu bylo prosazováno daleko obtíţněji. Dělník se sice při úrazu mohl domáhat náhrady podle soukromého práva, ale tato cesta byla velmi obtíţná, při úmrtí dělníka pro pozůstalé téměř neprůchodná. I kdyţ by došlo k úrazu z části nebo z úplné viny dělníka, přece jen z čistě humánního hlediska by nebylo spravedlivé nést všechny důsledky úrazu. První snahy uloţit zaměstnavatelům odpovědnost za kaţdý úraz s výjimkou úmyslného zavinění narazilo na problém, ţe úrazový děj můţe nabýt velkého rozsahu (výbuch parního kotle, důlní poţár apod.) s postiţením desítek i stovek lidí. Náhrada škody mohla tedy ohrozit existenci zaměstnavatele a ve svých důsledcích znemoţnit pojistné plnění.19
18 19
SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 119 SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Praha, 1910, s. 114
17
2 Hlavní zásady a principy úrazového pojištění v kontextu historického vývoje do současnosti 2.1 Hlavní zásady a principy pojištění pro případ úrazu v Rakousko - uherské monarchii Jako i v jiných druzích pojištění se v Rakousku navazovalo na zkušenosti z německého císařství. Vznikají první úrazové pojišťovny jako například "První rakouská všeobecná proti úrazům pojišťující společnost ve Vídni". První osnova veřejného nuceného pojišťování byla předloţena poslanecké sněmovně v prosinci 1883, druhá osnova pak byla předloţena v únoru 1886. Pro řadu připomínek a poţadovaných změn byl však zákon o úrazovém pojišťování dělnictva přijat aţ 28. prosince 1887 s platností od 1. ledna 1888 (zákon č. 1/1888 ř. z.). K tomuto zákonu pak byla vydána řada ministerských nařízení.20 Uţ brzy po jeho vydání byla snaha o rozšíření jeho působnosti. Tento rozšiřovací zákon nabyl platnosti v roce 1894. Podle tohoto zákona byli pojištěni všichni zaměstnanci v podnicích zákonem vyjmenovaných. Pojištění zajišťovaly veřejnoprávní korporace pod státním dohledem. Nebyly však tvořeny na podkladě tříd povolání, ale byly členěny teritoriálně. Příspěvky hradili zaměstnavatelé, přičemţ zákon umoţňoval přesunout 10 % na zaměstnance. Proti Německu měl rakouský zákon odlišnost v tom, ţe zde platil systém kapitálové úhrady, kterým se splácel kapitál potřebný pro vyplácení renty stanovený na základě zásad pojišťovací techniky. V Německu se naopak platby stanovovaly na základě skutečného ročního vydání. Zákon č. 1/1888 ř. z. byl zaloţen na moderních principech platných v podstatě aţ do dnešní doby.21
2.2 Úrazové pojištění zaměstnance v době centrálně řízené ekonomiky (1956 - 1989) V roce 1948 byl přijat zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění, který zrušil zákon č. 1/1888 ř. z., tj. systém úrazového pojištění zaměstnanců v klasickém pojetí včetně úrazových pojišťoven. Zrušené pojišťovny nahradila Ústřední národní pojišťovna. Změnilo se rovněţ 20
ODSTRČIL, B. Úrazové pojištění dělnické v Rakousku a v Německu, Praha 1910, s. 54 ŠMÝD, B. Úrazové pojištění dělnické se zákony o odškodnění nemocí z povolání a úrazovém soudnictví a vládním nařízení o zařadění podniků do nebezpečenských tříd, časopis Svépomoc, 1937, s. 78 21
18
hospodaření, které bylo převedeno z fondového na průběţné prostřednictvím státního rozpočtu. Nový zákon ještě zachovával některé prvky zrušeného úrazového pojištění zaměstnanců, například zachovával propojení úrazových důchodů s důchody invalidními v případě, ţe pojištěnec se dostal do stavu invalidity z příčiny pracovního úrazu, pokládalo se tím za splnění podmínky pro pobírání důchodu.
Dále byla zachována některá práva
povinnosti ukládající pojišťovně prevenci pracovních úrazů. Tento zákon vyplňoval jakési přechodné období.22 Uţ v roce 1951 z něj byla vypuštěna ustanovení o úrazové zábraně a v roce 1956 byl nahrazen jednak zákonem č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákonem č. 55/1956 Sb. o sociálním zabezpečení a konečně zákonem č. 58/1956. o náhradě škody za pracovní úrazy, náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. Zcela navě bylo odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání hrazeno nikoliv z pojištění, ale zaměstnavatelem na občanskoprávních principech. Tím došlo k odstranění institutu úrazového pojištění zaměstnanců z naší legislativy. Umoţněno to bylo tím, ţe veškeré podnikání bylo zestátněno a navázáno na státní rozpočet, takţe případné odškodnění zaměstnance neznamenalo pro zaměstnavatele zásadní finanční zátěţ.23
2.3 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (1990 2013) Společenský a politický převrat v roce 1989 přinesl zásadní změnu i do odškodňování zaměstnanců v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Byl to zejména důsledek znovu povoleného soukromého podnikání. Stávající provázanost státních podniků na státní rozpočet se postupně stále více redukovala a vznikaly soukromé podnikatelské subjekty, takţe bylo nutné opět zavést pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při plnění pracovních povinností. V tomto přechodném období řešil odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zákoník práce, ale pojištění této odpovědnosti bylo vřazeno do zákona č. 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů. Tato právní úprava měla jen krátké trvání, neboť platila od 1. 5. 1990 do 31. 12. 1991. Pojištění prováděla Česká státní pojišťovna.24
22
Zákon o národním pojištění č. 99/1948 Sb. HRADEC, M. ZÁRYBNICKÁ, J. KŘIVOHLÁVEK, V. Pojištění a pojišťovnictví, Praha, 2009, s. 18 24 MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s. 18 23
19
Povinné pojištění bylo od 1. ledna 1992 vřazeno do zákona č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání. Týkalo se však pouze omezeného sektoru ekonomických činností. Zásadní změna nastala aţ 1. ledna 1993, kdy bylo nutné zajistit, aby všechny, to znamená privatizované i neprivatizované podniky, byly pojištěny pro případ vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Z několika moţností byl přijat princip zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. To umoţnilo bez velkých nákladů zajistit poškozeným zaměstnancům nároky na odškodnění, a to zejména v případě úpadku nebo zániku zaměstnavatele. Zákonem č. 37/1993 Sb. o zákonném pojištění bylo odškodnění převedeno na Českou pojišťovnu, a. s. a Kooperativu pojišťovnu, a. s.. Provádění zákonného zajištění soukromými pojišťovnami je neziskové. Je stanoven dříve prováděcím předpisem a dnes zákoníkem práce procentuální podíl z přijatelného pojistného na krytí nákladů správní reţie. Tento podíl klesal z 29,5 % aţ na 9 % v roce 2012. Vznikne-li pojišťovnám provozováním zákonného pojištění majetková újma, mají právo na náhradu této újmy ze státního rozpočtu. Přebytek však musejí odvádět pojišťovny do státního rozpočtu. Tato právní úprava byla povaţována za dočasnou a měla být nahrazena vznikem nové Úrazové pojišťovny nejpozději v roce 1995. K tomu však nedošlo a uvedená úprava přes stále vzrůstající námitky v podstatě platí dodnes. Kritizováno je zejména to, ţe nejsou vyuţívány finanční prostředky z pojistného na prevenci úrazů či rehabilitaci, nejsou akceptovány motivační prvky k návratu do zaměstnání, chybí motivace zaměstnance na sniţování úrazovosti a pojistné je orientováno pouze na poskytování náhrady škody. Aţ do roku 1995 platila jako účinný prostředek motivace zaměstnavatele spoluúčast, kdy se měl zaměstnavatel podílet na kaţdém plnění škodné události 10 % (minimálně 1000,- Kč; maximálně 100 000,- Kč). Od roku 1995 byla tato povinnost z vyhlášky odstraněna.25 Dále je kritizováno, ţe zákonné pojištění dvěma soukromými pojišťovnami vytváří na pojišťovacím trhu monopol. Ve skutečnosti o monopol nejde, protoţe toto úrazové pojištění nelze pojmenovat jako soukromé pojištění vzhledem k tomu, ţe veškeré parametry určuje stát právními předpisy. Pojištění se provádí jako státní zakázka, na jeho účet a podle jeho pravidel. Přesto přetrvávání tohoto provizoria je zcela v rozporu s normálními trţními podmínkami na úseku pojišťovnictví. 25
Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012. Dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃
20
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí postupně zpracovalo řadu materiálů s popisem moţných variant řešení. Přednost však dostalo politické rozhodnutí, kterým se úrazové pojištění zaměstnanců mělo stát součástí sociálního zabezpečení jako komplement k jiţ existujícím druhům pojištění - zdravotního, nemocenského a důchodového. Pojištění by měli být všichni zaměstnanci a plnění by mělo být poskytováno formou dávek. Finanční prostředky by měly slouţit také k zajištění prevence a rehabilitace. Úrazové pojištění měla zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení. Toto řešení bylo zpracováno v zákoně č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců. Zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2008, ale jeho účinnost jiţ byla dvakrát odloţena, a to na 1. ledna 2011 a následně na 1. ledna 2013. Důvody odloţení jsou totoţné. Na závazky týkající se úrazového pojištění zaměstnanců nejsou k dispozici ve státním rozpočtu ţádné finanční rezervy a Česká správa sociálního zabezpečení by tudíţ nebyla schopná provádění tohoto zákona zabezpečit. Jedním z cílů odloţení však byl také zájem vytvořit nový systém úrazového pojištění zaměstnanců, který by nezatěţoval státní rozpočet. Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo pracovat v roce 2011 na novelizaci zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tento návrh předloţilo ministerstvo Legislativní radě vlády, která však vládě nedoporučila návrh zákona schválit. Návrh novely byl rovněţ projednán Radou hospodářské a sociální dohody a Poradou ekonomických ministrů. Bylo doporučeno zákon z roku č. 266/ 2006 Sb. zrušit a novým zákonným předpisem umoţnit pojišťovat pracovní úrazy a nemoci z povolání i ostatním soukromým pojišťovnám a zavést motivace prostřednictvím malusů a bonusů s vyuţitím preventivních fondů. Vláda s ohledem na předchozí stanoviska poradních orgánů svým usnesením č. 180 z března 2012 neschválila návrh novely zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců a uloţila zainteresovaným ministerstvům financí, práce a sociálních věcí zpracovat a vládě předloţit do 21. září 2012 analýzu problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání s věcnými řešeními. V lednu 2013 na základě usnesení vlády byla opět posunuta účinnost zákona č. 266/ 2006 Sb. a to z 1. 1. 2013 na 1. 1. 2015.26
26
Česká správa sociálního zabezpečení, Legislativa[online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z WWW:
21
3 Situace ve světě a v Evropské unii Oddělená právní úprava, řešící problematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání prostřednictvím zvláštního, odděleného či separátního systému existuje ve 25 zemích z 31 evropských států. Pouze v šesti státech z 31 evropských zemí neexistuje zvláštní systém ochrany zaměstnance pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Těmito zeměmi jsou Maďarsko, Nizozemí, Chorvatsko, Řecko a Slovinsko. Tyto země řeší problematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání prostřednictvím subsystémů, kterými jsou např. invalidní pojištění, zdravotní nebo nemocenské pojištění.27
3.1 Základní principy úrazového pojištění Problematika úrazového pojištění je v rámci Evropy řešena velmi různorodě. Odchylnost řešení vychází z historických a tradičních pojetí. Ve většině států Evropské unie jsou rizika vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání upravena prostřednictvím systému úrazového pojištění, jeţ je součástí systému sociálního zabezpečení. V některých státech Evropské unie (ale i v polovině Spojených států amerických a Kanadě) je úrazové pojištění zaměstnanců zaloţeno na komplexním principu. V Holandsku a Řecku je úrazové riziko pokryto nemocenským a důchodovým pojištěním. V Belgii je rozdělen pojistný systém na zabezpečení při úrazu a samostatně zabezpečení při nemoci z povolání, přičemţ pracovní úrazy odškodňují soukromé pojišťovny a nemoci z povolání stát. V podstatě existují tři základní způsoby realizace pojistných systémů: státní pojistný systém, který je zabezpečovaný státním orgánem nebo jím pověřenou institucí – tento systém funguje ve státech: Bulharsko, Estonsko, Dánsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie; veřejnoprávní systém, který je zabezpečený zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, případně státu;
27
Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, [online]. Dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃
22
systém soukromého pojištění, který je zabezpečovaný soukromými subjekty–tento systém funguje v Belgii, Norsku a Portugalsku.U soukromého pojištění jsou systémy hrazeny z pojistného placeného zaměstnavatelem. Výše uvedené základní systémy fungují i v různých kombinacích – např. ve Švýcarsku. Někdy do systému přispívá stát z jiných daňových zdrojů. Velká Británie je zástupcem úrazového pojištění financovaného výhradně z daňových zdrojů. V Irsku systém funguje tak, ţe vedle pojistného placeného zaměstnavateli do systému přispívá i stát z daňových zdrojů.28 U států, které řeší problematiku ochrany zaměstnanců při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání prostřednictvím separátního systému lze tyto systémy rozdělit na základě tří charakteristik: 1. způsob financování systému, který můţe být průběţný, kapitálový, nebo se můţe jednat o systém kombinující průběţnou a kapitálovou sloţku; 2. instituce, kterou je systém spravován. Touto institucí můţe být buď státní či veřejnoprávní instituce nebo soukromá instituce; 3. forma kompenzace, kterou zaměstnanec dostane v případě sníţené pracovní schopnosti v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, kdy výpadek příjmů můţe být kompenzován buď prostřednictvím předem určené (sociální) dávky nebo prostřednictvím kompenzace ztráty na výdělku. Systém, jeţ je v současné době platný a účinný v České republice platí, ţe má průběţný způsob financování, je spravován soukromými institucemi tj. vybranými pojišťovnami a plnění poskytuje ve formě kompenzace ztráty na výdělku.29
3.1.1 Platby pojistného Do většiny systémů úrazového pojištění je hrazeno pojistné, a to zaměstnavateli. V některých zemích do systému kromě pojistného od zaměstnavatelů, přispívá také stát (např.
28
EVROPSKÁ KOMISE, Systémy sociální ochrany – MISSOC, [online]. 2014. Dostupné z WWW:˂http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=815&langId=cs˃ 29 MISSOC, MutualInformationSystem on SocialProtection , [cit. leden 2012]. Dostupné z WWW:
23
v Irsku). Ve Velké Británii je systém úrazového pojištění financován výhradně z daňových prostředků. Jednotlivé státy se odlišují ve výši sazby pojistného. Tyto jsou ve většině států stanoveny podle míry rizikovosti pracovní úrazovosti a nemocí z povolání. Pouze v šesti státech je stanovena jednotná sazba pojistného – jedná se o Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Švédsko a Švýcarsko. Některé systémy mají zakomponovány systémy malusů (přiráţek k pojistnému) a bonusů (slevy z pojistného). Tento systém pochází z německých oborových úrazových pojišťoven. V České republice nebyl dosud systém bonusů a malusů, ani slev z pojistného zaveden.
3.1.2 Okruhy pojištěných osob a příjemců dávek V jednotlivých státech se liší jak okruhy pojištěných osob tak také úroveň zabezpečení. Ve většině států jsou zabezpečeny pojištěním pouze zaměstnanci, v některých státech jsou však zabezpečeny i osoby samostatně výdělečně činné na základě dobrovolnosti, dále ţáci, učni i děti v mateřských školách. V České republice, stejně jako ve většině zemí, zákon připouští pouze pojistit zaměstnance.30
3.1.3 Výše a doba poskytování dávek Ve většině států je výše poskytovaných dávek stanovována v závislosti na dosahovaném výdělku poškozeného zaměstnance. Pouze ve dvou státech – Velká Británie a Irsko – je výše dávky stanovována na základě rozsahu poškození pevnou částkou, a tudíţ není závislá na dosahovaném výdělku před pojistnou událostí. Poskytované dávky jsou pravidelně valorizovány. Je-li dávka stanovena v závislosti na předchozím výdělku poškozeného zaměstnance, její výše se většinou pohybuje v rozmezí od 66% do 100% a to v závislosti na stupni zdravotního postiţení.31 Co se týče doby poskytování dávek, ve většině zemí jsou dávky poskytovány do 65 let věku, poté poškozená osoba přechází do systému důchodového zabezpečení. V některých státech, jako jsou Velká Británie, Portugalsko a Švédsko jsou tyto dávky poskytovány aţ do smrti zaměstnance. 30
NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění, nakladatelství Grada, 2008, s.196 Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃ 31
24
3.2 Způsob odškodňování Většinou jsou pojistné dávky odvozeny z dosahovaného výdělku ve stanoveném rozhodném období a z rozsahu odhadovaného zdravotního poškození. V Irsku a ve Velké Británii je výše dávky stanovena nezávisle na dosahovaném výdělku a odvozuje se pouze z rozsahu zdravotního pojištění pevnou částkou, která je pravidelně valorizována. Dávky se obvykle poskytují do věku 65 let (ve Francii do 60 let) a po této době přechází zabezpečení do systému důchodového. V Portugalsku, Velké Británii a Švédsku není doba poskytování omezena a končí aţ úmrtím zaměstnance. Poskytování dávek však můţe pokračovat u pozůstalých.32 Výše dávek je stanovena u zdravotního postiţení z dosahovaného výdělku, a to ve výši od 66 do 100 %. V některých státech (Dánsko, Švýcarsko, Řecko) se výše dávky pohybuje okolo 80 % výdělku a zbytek do 100 % se poskytuje z jiných zdrojů, na příklad z kolektivních smluv, úrazového připojištění zaměstnavatelů apod. V jiných státech EU se poskytuje dávka do výše 100 % ušlého výdělku vzhledem k posouzení zdravotního poškození. Některé systémy umoţňují poskytovat příplatek pro pečující osobu, pokud to zdravotní stav poškozeného vyţaduje. V některých zemích dávky úrazového pojištění podléhají zdanění, např. v Belgii, Německu, Rakousku, Irsku a na Slovensku. V jiných zemích je tomu naopak - Španělsko, Francie, Velká Británie.
3.3 Financování systému Existují tři způsoby financování systému: Kapitálový - např. Norsko, Švédsko; průběţný - např. Česká republika, Rakousko, Slovensko; smíšený - např. Španělsko. U smíšeného financování je například pojištění pracovního úrazu financováno kapitálově a nemoci z povolání průběţně. Další moţnosti je řešit celý systém průběţně s tvorbou kapitálových rezerv jako je tomu například v Německu.
32
VUPSV, Pojištění pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání ve vybraných zemích, , [online]. 2014. dostupné z WWW:˂http://www.vupsv.cz/sites/File/audit-clanky/uraz_poj_ve_vybranych_zemich.pdf˃
25
Správa systému můţe být jak soukromá, a to na ziskovém i neziskovém principu, tak i veřejnoprávní nebo státní. Celý systém je však vţdy podroben dozoru státu prostřednictvím ministerstev. Činnost zajišťují sociální pojišťovny, oborová sdruţení, speciální úřady, fondy a samostatné úrazové pojišťovny. Ve většině států se systém hradí především z prostředků zaměstnavatelů. Evropská unie oblast pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání neurčuje taxativně, ale pouze koordinuje pomocí svých nařízení a směrnic. Na danou oblast se dále vztahují úmluvy Mezinárodní organizace práce.33
3.4 Shrnutí Problematika povinného úrazového pojištění je ve většině států zajišťována prostřednictvím separátního tj. odděleného systému. Vzhledem k různorodosti jednotlivých států Evropské unie, existuje velká různorodost i v systému povinného pojištění pro případ pracovního úrazu či nemoci z povolání. V některých zemích je tento systém zajišťován prostřednictvím státu, v jiných prostřednictvím soukromých institucí. Rozdíly jsou taktéţ ve způsobu financování, kdy v některých zemích funguje průběţný systém, v jiných kapitálový systém či kombinace průběţného a kapitálového systému. Taktéţ v jednotlivých státech funguje odlišně získávání zdrojů do tohoto systému, kdy v převáţné většině států jsou zdroje získávány prostřednictvím pojistného, které odvádí zaměstnavatelé, v některých zemích přispívá do tohoto systému i stát a v některých zemích je tento systém financován výhradně z daňových zdrojů.
33
asocr.cz. Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů anemocí z povolání s návrhem věcného řešení [online]. 2014 [slov. 2014-02-26]. Dostupné z WWW: http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyzaproblematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-z-povolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-protripartitu.doc.
26
4 Současná legislativa úrazového pojištění v České republice Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se do dne nabytí účinnosti novely zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, řídí zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce – konkrétně ustanoveními § 364 aţ 393, § 272 aţ 274 a § 205d a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb. a vyhlášky č. 487/2001 Sb. výše uvedená úprava je platná pouze v případech poškození zdraví zaměstnanců po 1. 1. 2007. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců upravuje právní vztahy v případě poškození zdraví zaměstnanců v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání. Novela zákona č. 266/2000 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, má nabýt účinnosti dne 1. 1. 2016. Výjimku tvoří § 92 a § 93, které nabývají účinnost dnem vyhlášení zákona č. 266/2000 Sb. a § 38 a § 43, které mají nabýt účinnosti dne 1. 1. 2018 [Zákon č. 266/2006 Sb.; online].
4.1 Základní pojmy v úrazovém pojištění Zákon č. 266/2006 Sb. definuje základní pojmy, kterými jsou zejména oprávněný, zaměstnavatel, pracovní úraz, nemoc z povolání, ztíţení společenského postavení ad.
4.1.1 Pracovněprávní vztahy Pro pracovněprávní vztahy je charakteristické, ţe vznikají mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Za zaměstnavatele je povaţována právnická osoba, fyzická osoba či organizační sloţka státu, která zaměstnává minimálně jednu osobu v pracovním poměru na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce nebo která je povaţována za zaměstnavatele podle předpisů o nemocenském pojištění.
4.1.2 Pracovní úraz Za pracovní úraz je povaţováno poškození zdraví nebo smrt zaměstnance a které byly způsobeny nezávisle na vůli zaměstnance prostřednictvím krátkodobého, náhlého a násilného
27
působení vnějších vlivů či vlastní tělesné síly v souvislosti s plněním pracovních úkolů či v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Za pracovní úraz není povaţován úraz, který vznikl zaměstnanci na cestě do zaměstnání či ze zaměstnání.34
4.1.3 Nemoc z povolání Za nemoc z povolání je povaţována nemoc, jejíţ vznik byl zapříčiněn působením fyzikálních, chemických či biologických faktorů či jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací. Podmínkou je, ţe nemoc musí být uvedena v seznamu nemocí z povolání k zákonu č. 266/2006 Sb. a ţe vznikla za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká a stupeň závaţnosti je klinický. Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, jestliţe vznikly za podmínek uvedených v zákoně. Seznam nemocí z povolání je obsaţen v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Za škodu způsobenou nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval naposledy před zjištěním nemoci z povolání v pracovním poměru za podmínek, z nichţ vzniká nemoc z povolání, kterou byl postiţen.35
4.1.4 Ztížení společenského uplatnění Za ztíţení společenského uplatnění je povaţován nepříznivý vliv, který poškozenému zaměstnanci vznikl v souvislosti s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání včetně jeho následků, které jsou trvalého rázu. Nepříznivý vliv se posuzuje v aspektech sociálního uplatnění zaměstnance, zejména na uspokojování jeho ţivotních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. V souvislosti se ztíţením společenského uplatnění má poškozená osoba nárok na příspěvek za ztíţení společenského uplatnění, který se přiznává na základě lékařského posudku.36
4.1.5 Oprávněný Za oprávněnou osobu je povaţována osoba, která má nárok na pojistné plnění v důsledku pojistné události. V případě pracovního úrazu (při kterém / v důsledku kterého poškozený zaměstnanec nezemřel) či nemoci z povolání je nutné nejdříve provést posouzení poškození zdraví prostřednictvím lékařských prohlídek. V případě, ţe poškozený zaměstnanec
34
MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s. 36 MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s. 49 36 ÚZ č.985, Zákoník práce §372 35
28
zemřel, se za oprávněného rozumí pozůstalý či osoba, která vynaloţila náklady spojené s léčením či osoba, která vynaloţila náklady spojené s pohřbem.37
4.1.6 Osobní působnost Osobní působnost představuje vytýčení okruhu osob, které budou spadat pod pojistnou ochranu úrazového pojištění zaměstnanců. Zejména zde spadají zaměstnanci, jeţ vykonávají závislou činnost na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu (včetně státních zaměstnanců). Dále se pojištění budou účastnit i jiné osoby, které budou pro účely zákona označovány také jako zaměstnanci. Jedná se o tyto skupiny osob: -
zaměstnanci pracující na základě pracovního poměru i na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, včetně státních zaměstnanců pracujících na základě sluţebního zákona, pracovníci v pracovním vztahu, jeţ je uzavřený podle cizích právních předpisů, přičemţ tito zaměstnanci jsou činní na území ČR,
-
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, městských částí, městských obvodů,
-
poslanci poslanecké sněmovny, senátoři, poslanci Evropského parlamentu, jestliţe byli zvoleni na území ČR,
-
členové vlády, prezident, viceprezident, členové NKÚ, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr a jeho zástupce, ombudsman,
-
členové druţstva, v případě, ţe podmínkou jejich členství je pracovní vztah k druţstvu
-
soudci,
-
fyzické osoby konající veřejnou funkci mimo pracovní či sluţební poměr
-
dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby,
-
pěstouni, kterým je vyplácena odměna pěstouna,
-
odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody, jeţ ve výkonu trestu vykonávají pracovní činnost.38
37
DANDOVÁ,E. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Aspi,2004, s.51 ŠTEFKO, Martin. Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců [online] 30. Června 2006 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d519v495-novy-zakon-o-urazovem-pojistenizamestnancu/?search_query=$index=903 38
29
4.1.7 Poškození zdraví Jako následek pracovního úrazu či nemoci z povolání můţe být poškození zdraví. V případě, ţe dojde k poškození zdraví zaměstnance v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, poškozením zdraví představuje následky na zdraví zaměstnance, jeţ vznikly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem či nemoci z povolání. U poškození zdraví se vţdy vyjadřuje jeho míra a to procentním vyjádřením rozsahu a tíţe dlouhodobého poškození zdraví. Míra poškození zdraví představuje výslednou míru, jeţ vyjadřuje poškození zdraví zaměstnance, jeţ mu bylo způsobeno jedním či více pracovním úrazem či jednou či více nemocemi z povolání.39
4.1.8 Prevence v úrazovém pojištění Prevence v úrazovém pojištění představuje preventivní opatření, jejich cílem je omezování a odstraňování rizikových faktorů a samotných rizik, jeţ se vyskytují u více zaměstnavatelů, dále pak omezování a odstraňování příčin vzniku poškození na základě výsledků analýz pracovních úrazů a nemocí z povolání. Dle zákona má ministerstvo vyhlašovat k dosaţení cílů v oblasti prevence programy zaměřené na omezování a odstraňování a rizik, jeţ by mohly zapříčinit poškození zdraví zaměstnanců, dále pak na poradenství za účelem prevence poškození zdraví, v oblasti vzdělávání, výchovy, osvěty a propagace, vývoje a výzkumu v oblasti BOZP. Dle zákona má výše prostředků na prevenci činit 6 % z objemu dávek, jeţ byly vyplaceny v předcházejícím kalendářním roce.40
4.1.9 Shrnutí Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců má přinést zcela novou úpravu úrazového pojištění. Zákon upravuje komplexně všechny aspekty související s úrazovým pojištěním zaměstnanců, kterými jsou definice moţných dávek, na které mají poškození zaměstnanci ze zákona nárok, upravuje výši a placení pojistného, sazby pojistného a moţnosti zvýšení pojistného či získání slevy na pojistné; dále řeší způsoby posuzování poškození zdraví a náhrady a práva a povinnost jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, související s poškozením zdraví, jeţ vzniklo v příčinné souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání.
39 40
MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s. 36 DANDOVÁ,E. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Aspi,2004, s.84
30
4.2 Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech 4.2.1 Objektivnost odpovědnosti za škodu Pro odpovědnost za škodu vzniklou při pracovních úrazech a nemocech z povolání je typické, ţe předpokladem jejího vzniku není porušení povinností zaměstnavatele, jako u obecné odpovědnosti. Jedná se o odpovědnost zaměstnavatele za výsledek, z čehoţ vyplývá, ţe zaměstnavatel je odpovědný za vzniklou škodu, i v případě, ţe dodrţel všechny povinnosti, jeţ vyplývají z předpisů k zajištění bezpečnosti a zdraví při práci [MPSV; online].41 Aby vznikla odpovědnost zaměstnavatele za škodu, musí být splněno současně několik podmínek: jednak je to existence pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, musí vzniknout škoda, dále pak musí existovat příčinná souvislost mez pracovním úrazem či nemocí z povolání a vznikem škody.42 V oblasti posuzování porušení pracovních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnance, není moţno odkazovat se na všeobecná ustanovení, podle kterých se má zaměstnanec chovat tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví ostatních. Za plnění pracovních úkolů je povaţován výkon pracovních povinností, jeţ vyplývají z pracovního poměru, jiná činnost konaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, jeţ je předmětem pracovní cesty. Jedná se rovněţ o činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, ostatních zaměstnanců, popřípadě konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění či ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. Za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů se povaţuje také školení zaměstnanců zaměstnavatele organizované tímto zaměstnavatelem či odborovou organizací.
4.2.2 Právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Za právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou povaţovány – dle 273 odst. 1 zákoníku práce, předpisy na ochranu ţivota a zdraví, hygienické a protiepidemické předpisy, předpisy a normy o bezpečnosti technických zařízení, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o poţární ochrany, předpisy o zacházení s hořlavinami, 41
Příručka pro personální a platovou agendu, mpsv, online, 1.4.2014, dostupné z: ˂http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB059˃ 42 MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s. 31
31
výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami, jeţ škodí zdraví, v případě, ţe upravují otázky týkající se ochrany ţivota a zdraví.
4.2.3 Odpovědnost v případě způsobení pracovního úrazu jinou osobou Za pracovní úraz je odpovědný zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec vykonával závislou činnost, za pracovní úraz není odpovědna fyzická či právnická osoba, která případně škodu zaměstnanci způsobila. Zaměstnavatel má právo domáhat se občanskoprávní cestou úhrady škody po osobě, která škodu způsobila, v to v rozsahu odpovídajícím míře odpovědnosti vůči poškozenému.43
4.2.4 Možnosti zproštění zaměstnavatele odpovědnosti za pracovní úrazy Zaměstnavatel se můţe zprostit zcela odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu ve dvou případech: 1. Zaměstnavatel má moţnost zprostit se odpovědnosti zcela v případě, ţe škoda byla způsobena tak, ţe zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy či pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemţ s těmito předpisy a pokyny byl předem řádně seznámen a jejich znalost a dodrţování byly soustavně kontrolovány a vyţadovány. Tato příčina musí být jedinou příčinou pracovního úrazu. 2. Zaměstnavatel má moţnost zprostit se zcela odpovědnosti v případě, ţe škodu si přivodil zaměstnanec svou opilostí či v souvislosti se zneuţitím jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Tato příčina musí být jedinou příčinou pracovního úrazu. Zčásti se můţe zaměstnavatel zprostit odpovědnosti za pracovní úraz v případě, jestliţe prokáţe: 1. Porušení právních nebo ostatních předpisů či pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany poškozeného zaměstnance, přičemţ s nimi byl postiţený 43
Příručka pro personální a platovou agendu, mpsv, online, 1.4.2014, dostupné z: ˂http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB059˃
32
zaměstnanec seznámen, jeho znalost byla kontrolována a vyţadována nebo – přičemţ tato příčina byla jednou z příčin škody. 2. Přivodění škody poškozeným zaměstnancem v důsledku jeho opilosti či v souvislosti se zneuţitím jiných návykových látek – přičemţ tato příčina byla jednou z příčin škody. 3. Ţe postiţenému zaměstnanci vznikla škoda z toho důvodu, ţe si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, ţe ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně a musel si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom skutečnosti, ţe si můţe přivodit újmu na zdraví. Zprostí-li se zaměstnavatel zčásti odpovědnosti za pracovní úraz, dojde k určení míry zavinění zaměstnance a podle míry zavinění se určí část škody, kterou nese zaměstnanec. Krácení odškodnění se pak vztahuje na všechny nároky na náhradu škody v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel se nemůţe zprostit odpovědnosti za pracovní úraz v případě, ţe zaměstnanec utrpí pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo při odvracení nebezpečí přímo ohroţující ţivot nebo zdraví a zároveň pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal.44
4.3 Odškodňování pracovních úrazů Způsoby odškodňování pracovních úrazů jsou upraveny v hlavě osmé zákoníku práce, a souvisí s povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem výše uvedené úpravy je jednak působit ke sniţování úrazovosti na pracovištích a jednak nepřenášet rizika vyplývající z pracovního procesu na zaměstnance. Povinnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je zaloţena na zásadách objektivní odpovědnosti, pokud se zaměstnavatel nezprostí z některého důvodu, jeţ je výslovně uveden v zákoníku práce, neboť zaměstnavatel a zaměstnanec nemají v pracovních procesu ve svých právech rovné postavení. Zaměstnanci mohou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemoci z povolání vzniknout nároky na tyto druhy náhrad: - náhrada za ztrátu na výdělku, - náhrada za bolest a ztíţení společenského uplatnění, 44
MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s.79
33
- náhrada za účelně vynaloţené náklady spojené s léčením, - náhrada za věcnou škodu. Náhrada za ztrátu výdělku se dělí na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu na ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (či částečné invalidity). Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočítává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výši nemocenských dávek. V případě, ţe zaměstnanec nemůţe po skončení pracovní neschopnosti, nadále vykonávat dosavadní práci, či ji můţe vykonávat, ale za jiných podmínek a v důsledku výše uvedeného mu vzniká ztráta na výdělku, má zaměstnavatel povinnost poskytovat zaměstnanci tento rozdíl (ztrátu na výdělku) ve formě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se vypočítává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání) a výdělkem, jeţ poškozený zaměstnanec dosahuje po pracovním úrazu či nemoci z povolání, se započítáním případného invalidního / částečného invalidního důchodu, který je poškozenému zaměstnanci poskytován z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.45
4.3.1 Druhy náhrad při pracovním úrazu Zaměstnanci mohou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemoci z povolání vzniknout nároky na tyto druhy náhrad: - náhrada za ztrátu na výdělku, - náhrada za bolest a ztíţení společenského uplatnění, - náhrada za účelně vynaloţené náklady spojené s léčením, - náhrada za věcnou škodu. Náhrada za ztrátu výdělku se dělí na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu na ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (či částečné invalidity).46
45 46
DANDOVÁ,E. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Aspi,2004, s.105 MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s.257
34
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se vypočítává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výši nemocenských dávek. V případě, ţe zaměstnanec nemůţe po skončení pracovní neschopnosti, nadále vykonávat dosavadní práci, či ji můţe vykonávat, ale za jiných podmínek a v důsledku výše uvedeného mu vzniká ztráta na výdělku, má zaměstnavatel povinnost poskytovat zaměstnanci tento rozdíl (ztrátu na výdělku) ve formě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se vypočítává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody (způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání) a výdělkem, jeţ poškozený zaměstnanec dosahuje po pracovním úrazu či nemoci z povolání, se započítáním případného invalidního / částečného invalidního důchodu, který je poškozenému zaměstnanci poskytován z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Poškozený zaměstnanec můţe z úrazového pojištění získat devět druhů dávek. Jsou jimi: úrazová renta, úrazové vyrovnání, úrazový příplatek, bolestné, příspěvek za ztíţení společenského uplatnění, náhrada nákladů spojených s léčením, náhrada nákladů spojených s pohřbem, jednorázový příspěvek pozůstalému, úrazová renta pozůstalého. Úrazový příplatek se poškozenému zaměstnanci vyplácí k náhradě mzdy nebo platu, nebo k nemocenskému, za podmínky, ţe je následkem poškození zdraví způsobené pracovním úrazem uznán dočasně neschopným práce.Výše úrazového příplatku k náhradě mzdy či platu je stanovena jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a náhradou mzdy nebo platu v tomto období. Stanovení výše úrazového příplatku k nemocenskému je stanovena jako rozdíl mezi denním výpočtovým základem a plnou denní výší nemocenského. Úrazové vyrovnání se poškozenému zaměstnanci vyplácí formou jednorázové dávky. Poškozený zaměstnanec má na jednorázové vyrovnání nárok, v případě, ţe došlo k poškození jeho zdraví v důsledku pracovního úrazu, kdy míra poškození zdraví je od 10 % do 33 %. Výše úrazového vyrovnání je odvislá od míry poškození zdraví. Z časového hlediska dochází k přiznání nejdříve od následujícího dne po dni skončení dočasné pracovní neschopnosti, jejímţ důvodem je poškození zdraví. Na úrazovou rentu má poškozený zaměstnanec nárok, pokud míra poškození jeho zdraví, v důsledku pracovního úrazu, činí minimálně 33 %. Výše úrazové renty je odvislá od míry poškození zdraví. Z časového hlediska má poškozený zaměstnanec na úrazovou rentu 35
nárok do dne, jeţ předchází dni, ve kterém je poškozenému zaměstnanci přiznán starobní důchod dle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však má poškozený zaměstnanec na úrazovou rentu nárok do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršil 65 let věku. Na bolestné má poškozený zaměstnanec nárok při poškození zdraví v důsledku pracovního úrazu. Účelem náhrady „bolestné“ je kompenzace bolesti, tj. tělesného a duševního strádání způsobeného poškozením zdraví. Nárok na bolestné poškozenému zaměstnanci vzniká na základě posudku lékaře, obsahujícím bodové ohodnocení bolesti. Příspěvek za ztížení společenského uplatnění je náhradou, na kterou má poškozený zaměstnanec nárok v případě poškození zdraví v důsledku pracovního úrazu. Výše dávky je odvislá od míry ztíţení společenského uplatnění, tj. od nepříznivého vlivu poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jejich následků, které jsou trvalého rázu, na sociální uplatnění zaměstnance, na uspokojování jeho ţivotních, sociálních, vzdělávacích, pracovních potřeb. V případě, ţe zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání zemřel, je
zaměstnavatel
povinen
poškozenému
zaměstnanci
poskytnout:
náhradu
účelně
vynaloţených nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výţivu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhradu věcné škody. Za náklady spojené s pohřbem se povaţují náklady, jeţ účtuje pohřební ústav, dále pak náklady na zřízení pomníku či desku a úpravu hrobu, náklady na nájem hrobového místa. Osobám blízkým zemřelému zaměstnanci jsou hrazeny náklady na cestovní výlohy a 33 % přiměřených nákladů na smuteční ošacení. Na jednorázový příspěvek pozůstalému má nárok pozůstalý manţel a nezaopatřené dítě/děti, kaţdý ve výši 240 tis. Kč, dále pak rodiče zemřelého zaměstnance, za podmínky, ţe ţili ve společné domácnosti se zemřelý zaměstnancem – a to v úhrnné výši 240 tis. Kč. Na úrazovou rentu pozůstalého má nárok pozůstalý, kterému zaměstnanec, který zemřel v důsledku poškození zdraví pracovním úrazem, poskytoval nebo byl povinen poskytovat výţivu. Výše úrazové renty, jeţ se vyplácí měsíčně, se stanoví ve výši 40 % výpočtového základu zemřelého zaměstnance.47
47
MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s.257
36
4.3.2 Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při pracovním úraze Za účelem předcházení pracovním úrazům je zaměstnanec povinen zejména účastnit se školení, jeţ zajišťuje zaměstnavatel a jsou zaměřeny na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření získaných znalostí, podrobovat se preventivním prohlídkám stanoveným zvláštními předpisy, dodrţovat předpisy v oblasti BOZP, řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti, dodrţovat stanovené postupy práce, pouţívat stanovené pracovní prostředky a ochranná zařízení, nepoţívat alkoholické nápoje a nezneuţívat jiné návykové látky, oznamovat nadřízenému zaměstnanci závady či nedostatky na pracovišti, které ohroţují či by byly způsobilé ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Povinnosti,
jeţ
vznikají
zaměstnavateli
v souvislosti
s pracovním
úrazem
zaměstnance, se řídí jednak §105 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, jednak nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.48 V případě, ţe dojde k pracovnímu úrazu, jsou ve věci pracovního úrazu oprávněni jednat jednak zaměstnavatel a poškozený zaměstnanec, dále pak zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odborová organizace a v případě úmrtí zaměstnance pozůstalí po poškozeném zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen zejména objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, svědků a případně odborové organizace či zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a neměnit stav na místě úrazu do doby, neţ budou objasněny příčiny vzniku pracovního úrazu. V případě, ţe vznikne pracovní úraz, rozlišuje se, zda při pracovním úraze došlo či nedošlo k poškození zdraví. V případě, ţe došlo k poškození zdraví, rozlišuje se dále, zda pracovní neschopnost způsobená pracovním úrazem byla kratší či delší neţ tři pracovní dny. Povinnost vést evidenci všech úrazů v knize úrazů má zaměstnavatel ve všech případech, tzn. i v případech, ţe úrazem nebyla způsobena pracovní neschopnost či ţe délka pracovní neschopnosti nepřesáhla tři kalendářní dny.49 Zaměstnavatel je povinen ke všem úrazům, jejichţ následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší neţ tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, vyhotovit záznamy a vést dokumentaci. 48 49
Portál veřejné správy [online] MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, nakladatelství Anag, 2010, s. 43
37
Dále je zaměstnavatel povinen pracovní úraz ohlásit a záznam o úrazu zaslat stanoveným orgánům a institucím. Zaměstnavatel musí přijímat opatření proto, aby nedocházelo k opakování pracovních úrazů. V případě, ţe nastane pracovní úraz je zaměstnanec povinen bezodkladně oznámit nadřízenému pracovní úraz, pracovní úraz zaměstnanci či jiné fyzické osoby, jehoţ byl svědkem. Spolupracovat při objasňování příčin pracovního úrazu. Dále je zaměstnanec povinen podrobit se na pokyn oprávněného nadřízeného pracovníka zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.50
4.4.3 Motivace zaměstnavatele zvyšovat bezpečnost pracoviště Zaměstnavatel je povinen vytvářet takové pracovní podmínky, aby co nejvíce eliminoval moţnost vzniku pracovních úrazů u zaměstnanců, ale i u ostatních fyzických osob na jeho pracovišti. Tuto právní úpravu obsahuje pátá část zákoníku práce zákon č. 262/ 2006 Sb., která charakterizuje povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní úprava je v zákonu č. 309/ 2006 Sb. o zajištění dalších podmínek BOZP. V této problematice ochrany zdraví a ţivota při práci se věnuje nejvíce ministerstvo práce, které usiluje více či méně motivovat zaměstnavatele ke zvyšování bezpečnosti práce různými projekty např. program Bezpečný podnik: Program „Bezpečný podnik“, který vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Státní úřad inspekce práce, umožňuje podnikům – zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou do programu zapojit, zavedení systému řízení BOZP, který odpovídá nejen českým předpisům, ale též požadavkům uplatňovaným v zemích EU. V současné době patří k nejuznávanějším dokumentům v oblasti BOZP v Evropě dokument OHSAS 18001 a příručka ILO-OSH 2001. Program „Bezpečný podnik“ vychází právě z těchto dokumentů. Dále program vychází z principů a zásad uplatňovaných systémovými normami ISO 14001 a ISO 9001.51 Takové podměty jsou u zaměstnavatelů vţdy přijímány v dobrém, ale dalšími faktory při úspěchu na motivaci zaměstnavatelů jsou závislé na trţních podmínkách a celkovém finančním stavu firmy. V dobách kdy se na trhu nastane finanční krize se podnik chová více trţně a snaţí se co nejvíce sníţit náklady své firmy a to se můţe negativně projevit i na pracovních podmínkách v oblasti bezpečnosti práce a prevence zdraví zaměstnanců.52 50
DANDOVÁ,E. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Aspi,2004, s.124 zdroj dostupný 22. 2. 2014 z: http://www.suip.cz/oip05/bezpecnost-prace/bezpecny-podnik/ 52 Chlubna, V. Ekonomicko-motivační aspekty rámci zákonného úrazového pojištění zaměstnanců [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z 51
38
S tím také souvisí dnešní zákonná úprava, která postrádá primární motivaci na sniţování pracovních úrazů. Jsou zde jiné aspekty, které nepřímo ovlivňují úrazovost. Legislativa v České republice umoţňuje sankce formou pokut za nedodrţení bezpečnosti práce a další finanční ztráty pro zaměstnavatele v podobě nákladů na nemocenskou. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce.53 Zaměstnavatel odpovídá také zaměstnanci za poškození zdraví nebo k jeho smrti úrazem, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů dle zákoníku práce.
4.5 Nedostatky současné legislativy Současná legislativa dle ustanovení § 105 zákona č. 65/1965 Sb. upravuje pojišťovnám plnit závazky v rámci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání u událostí, které vznikly v době trvání zákonného pojištění. Náhrady škod se vznikem před účinností ustanovení § 205d zákona č. 65/1965 Sb. před 1. 1. 1993 uhrazovali samotní zaměstnavatelé a dosavadní nároky z těchto závazků hradí taktéţ ze svého. To má za následek rozdělení právní úpravy odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání na tzv. staré a nové případy.54 Pojištění je v dnešním právním stavu upraveno dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. na dvě pojišťovny Česká pojišťovna a.s., Kooperativa a.s.. Tato skutečnost měla odůvodnění v teritoriálním rozloţení zmíněných pojišťoven v roce 1993. V současné době tato norma z důvodu hospodářské soutěţe zcela nevyhovuje. Systém úrazového pojištění zaměstnanců není úplně průhledný, chybí povinnost vedení podrobné statistiky dle samotných ekonomických činností, chybí kontrola průběhu pojistného plnění s ohledem na pojistné sazby a procentu reţie uvedeným vyhláškou ministerstva financí. Reálný stav a jeho průběh pojištění není zohledněn při určení sazeb pojištění a procenta reţijních nákladů pojišťoven. Jestli během trvání pojištění docházelo k navyšování sazeb pojistného a poklesu procentního podílu správní reţie pojišťoven. Rozhodovalo se v přímé souvislosti s vybranými údaji, které poskytovaly samotné pojišťovny. Ale tyto podkladové údaje nebyly zpracovány na základě https://www.sjf.tuke.sk/kpiam/TaIPvPP/2012/index.files/clanky/15%20VojtEch%20Chlubna%20EKONOMICKO .pdf 53 MPSV.CZ,. Nemocenské pojištění 2014[online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z https://www.mpsv/cz/7 54 Škvrnová J., Návrh realizace propojení systémů úrazového pojištění zaměstnanců v návaznosti na veřejné zdravotní pojištění, Praha 2007, strana 9
39
detailních rozborů. Další negativum se týká samotného výběru pojistného, pole povinných plátců úrazového pojistného není systematicky kontrolováno s registrem ekonomických subjektů z důvodu špatné právní úpravy, která neposkytuje moţnost získat údaje o nucených plátcích zákonného pojištění. Zaměstnavatel plní svoje zákonné povinnosti dle své vůle a k samotné úhradě pojištění se přihlásí a to bez jakékoli pobídky od úřadů. Tyto skutečnosti přímo souvisí s odměňováním pojišťoven, které si z platby pojistného strhávají svou marţi a přebytek odvádějí do státního rozpočtu. V případě nějaké finanční újmy pojišťovny, je tento rozdíl hrazen ze státního rozpočtu. Tato pravidla podloţené zákonem demotivují pojišťovny k vyuţití dostupných právních nástrojů určených při provádění daného pojištění. V případě úrazového pojištění je systém sice provozně i legislativně s ohledem na předmětová rizika jednodušší, ale chybí pojistná smlouva a tím tedy přímá vazba mezi pojistitelem a pojistníkem. Ve smlouvě by bylo moţné stanovit výši pojistného rizika u konkrétního případu. U zaměstnavatelů s nízkým nebo nulovým stupněm výskytu pracovních úrazů by se mohly uplatňovat slevy na pojistném, nebo jiným způsobem je zvýhodnit. Rizikové zaměstnavatele, kteří vykazují velkou míru pracovních úrazů pojišťovat s přiráţkou na pojistném. Tato situace má značný dopad solidarity, při kterém dochází přenosu nákladů z oblasti výrazně vyšším počtem pojistných událostí na oblasti méně škodové.55 Počet vyplácených rent se neustále navyšuje, od roku 1995 se stav vyšplhal na 2 693. Dále se postupně zvýšil v roce 2007 aţ na 13 895 případů, coţ znamená víc jak 5krát. Poškozený má nárok na výplatu renty do 65 let věku, s výjimkou změny v moţnostech jeho společenského uplatnění. Z těchto informací je zřejmé sledovat rostoucí závazky pojišťoven, které budou v budoucích letech navyšovat čerpání z příjmu úrazového pojištění, a tím pádem můţe nastat situace, kdy místo odvádění přebytku na vybraném pojistném do státního rozpočtu nastane opačná situace, kdy náklady na vyplacená pojistná plnění převýší přijaté pojistné celkem a výnosy z přijatého pojistného a rozdíl mezi výnosy a náklady bude záporný. Z pohledu ekonomického je pojištění pracovního úrazu a nemoci z povolání zaloţeno na principu průběţného financování. Chybí v systému časové rozlišení výnosů a nákladů a z toho důvodu se nevytvářejí technické rezervy na pokrytí budoucích závazků, tak jak je tomu pravidlem u soukromého pojištění. V době hospodářského poklesu a sniţování počtu zaměstnanců se sníţí odvod pojistného, ale závazky z dob minulých bude třeba plnit v plné výši. 55
MPSV.CZ, Nový zákon o úrazovém pojištění bude více motivovat k vytváření podmínek pro bezpečnoupráci 2014[online]. 2014 [slov. 2014-03-14]. Dostupné z ˂http://www.mpsv.cz/files/clanky/394/270104.pdf˃
40
Rehabilitace poškozeného po pracovním úrazu a nemoci z povolání je součástí procesu k návratu poškozené osoby do pracovního procesu a společnosti, coţ představuje jeden z důleţitých nástrojů politiky státu, který zachovává produktivitu práce na pracovním trhu. V České republice není rehabilitace hrazená z úrazového pojištění, i kdyţ v jiných zemích to bývá běţným pravidlem, ale v našem systému je hrazena ze zdravotního pojištění i s ostatními druhy rehabilitací předepsané lékařem. Coţ je nevyhovující a zatěţuje další sociální systém.56 Systém úrazového pojištění si neklade za cíl zvýšení úrovně prevence, ani přispívat na rehabilitaci a koncepčně si neklade motivovat poškozené k překonání následků a návratu do zaměstnání po úrazovém stavu nebo trvalé změny zdravotního stavu z důsledku nemoci.57
4.5.1 Výtky k novele zákona č. 266/2006 Sb. V novém zákoně není odůvodněn systém odškodnění újmy na zdraví při pracovních úrazech a nemocech z povolání, který je zařazen do sloţky veřejnoprávního systému sociálního pojištění a zda by nebyla vhodnější jiná varianta například soukromoprávní. Nová varianta byla měla větší opodstatnění v dnešní době z důvodu snahy působnost státu zmenšovat, neţ ho rozšiřovat. Systém sociálního úrazového pojištění je v otázce náhrady újmy zamýšlen na zcela odlišných východiscích proti nově změněného občanského zákona. Z tohoto rozporu vzniká nesoulad v ustanoveních, které se spolu týkají pracovních úrazů a nemoci z povolání. Ve věci je potřeba zohlednit práva zaměstnance, který vykonává pro zaměstnavatele závislou práci a to jménem zaměstnavatele, na jeho náklady a zodpovědnost. Pokud zaměstnanec utrpí újmu v přímé souvislosti s výkonem práce, měl by zaměstnavatel za vzniklou situaci nést následky. Úprava v zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců týkající se systému náhrad skutečně vzniklé újmy ruší a zavádí odlišný systém, kde princip zákonného pojištění poskytne poškozenému, u kterého nastane sociální událost solidární plnění v podobě sociální dávky. Tato varianta je uplatňována v případech, kdy není osoba, jejímţ jednáním újma vznikla nebo je nemoţné odškodnění od ní získat. Práva takhle poškozeného zaměstnance jsou tímto pojištěním zvýhodněna bez ohledu na svou důkazní pozici. Nevýhodou takového opatření se projeví v drtivé většině případů niţší sociální dávkou neţ náhradou, kterou by mohl získat dle 56
Škvrnová J., Návrh realizace propojení systémů úrazového pojištění zaměstnanců v návaznosti na veřejné zdravotní pojištění, Praha 2007, strana 7 57 mpsv.cz., Varianty koncepčního řešení transformace zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, 2014[online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z https://www.mpsv.cz/files/clanky/394/270104.pdf
41
principu náhrady újmy a případným dorovnáním do celé výše náhrady dle občanského zákoníku.58 Při uvedení zákona v platnost by nastala situace, kdy nedojde k plnému odškodnění za ztrátu na výdělku a jejím nahrazením úrazovou dávkou. Tím nastane sníţení výše odškodnění u poškozených pracovním úrazem. U zaměstnanců s mírou poškození niţší neţ 35 % zdraví bude uplatněna jednorázová dávka, přestoţe nastanou doţivotní následky po úrazu aţ do 34 % poškození zdraví. Podle současné judikatury poškozený po celou dobu, kdy je jeho pracovní schopnost sníţena, popřípadě do 65 let věku, právo na náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Z tohoto příkladu jasně vyplývá výraznému sníţení a zastropování sociálních dávek vyplácených v úrazovém pojištění. Ve znění § 15 zákona č.266/ 2006 Sb. pro účely výpočtu dávky se neposuzuje moţnost přihlédnutí k vyšším výdělkům a tím se nezobecňuje princip odškodnění za skutečně vzniklou škodu. A opět tím vzniká poniţování finanční hladiny ve prospěch úspory sociálního systému. Z celkového pohledu lze novou právní úpravu povaţovat za komplikovanou a pro poškozeného téměř nesrozumitelnou. Špatně lze především pochopit samotný způsob výpočtu dávek.59
4.6 Zhodnocení systému úrazového pojištění Současný systém úrazového pojištění funguje na základě zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, jeţ byl přijat jiţ v roce 2006, ale dosud nedošlo k nabytí jeho účinnosti. Podle současného systému úrazového pojištění jsou zaměstnanci chráněni před škodou v důsledku pracovních úrazů či nemocí z povolání na základě zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatelé mají právo náhrady škody v rozsahu, v jakém za škodu odpovídají dle zákoníku práce, ze strany příslušné pojišťovny v případě, ţe zaměstnanci vznikne škoda při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Systém funguje tak, ţe zaměstnavatelé, jeţ zaměstnávají minimálně jednoho zaměstnance, mají povinnost uzavřít zákonné pojištění u 58
ospzv.cz.Připomínky k návrhu novely zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců [online]. 2014 [slov. 2014-04-10]. Dostupné WWW: 59 asocr.cz Ananlýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, 2014[online]. 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z https://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyzaproblematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-z-povolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-protripartitu.docrtitu.doc
42
Kooperativy pojišťovny, a.s., ViennaInsurance, přičemţ do 31. 12. 1992 měli zaměstnavatelé povinnost toto zákonné pojištění uzavírat u České pojišťovny, a.s. Dle současné právní úpravy je odpovědnost zaměstnavatele objektivní, coţ znamená, ţe zaměstnavatel odpovídá za škodu, jeţ byla zaměstnanci způsobena pracovním úrazem či nemocí z povolání, bez ohledu na skutečnost, zda škodu zaměstnavatel zavinil či nikoliv. Současný systém funguje na základě dávkového principu, tzn, obdobně jako v případě sociálního pojištění. Velmi kritizovanou oblastí existujícího dávkového systému je způsob konstrukce pro stanovení výše úrazových dávek, neboť v určitých případech dochází u poškozených zaměstnanců k situacím, kdy výše přiznávaných dávek tzv. náhradový poměr je vyšší neţ by si poškozený zaměstnanec vydělal v zaměstnaneckém poměru a tím demotivuje zaměstnance k návratu do zaměstnání. Tyto případy se objevují u dvou dávek – jsou jimi úrazový příplatek vyplácený v době dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnanců, jejichţ čistý příjem přesahuje průměrnou mzdu a dále u úrazové renty. Nevyhovující u současného systému je také skutečnost, ţe instrument pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání poskytují pouze dvě soukromé pojišťovny. Tato skutečnost není v souladu s pravidly veřejné soutěţe, neboť dochází ke zvýhodnění těchto pojišťoven před ostatními pojišťovacími ústavy. Jako nevyhovující se jeví taktéţ způsob financování, které je průběţné, kdy systém je charakteristický skutečností, ţe se netvoří ţádné rezervy na budoucí plnění. Pojišťovny, jeţ jsou nositeli pojištění, dále nejsou motivovány k důslednému výběru pojistného, neboť veškeré přebytky (tzn. je-li v běţném roce vybrané pojistné vyšší neţ vyplacené dávky) odevzdávají do státního rozpočtu a naopak, v případě, ţe by v běţném roce mnoţství finančních prostředků na výplatu dávek bylo vyšší neţ vybrané pojistné, budou pouţity finanční prostředky ze státního rozpočtu. Na základě dostupných dat se přitomv budoucnu očekávají zvýšené výdaje na výplatu těchto dávek ze státního rozpočtu, coţ bude mít negativní dopad na státní rozpočet, jeţ se projeví ve zvýšených mandatorních výdajích. Taktéţ není prováděna kontrola plnění povinností zaměstnavatelů při placení pojistného, např. porovnáním s dostupnými databázemi. V současném systému nedochází mezi pojištěným zaměstnavatelem a pojišťovnou k uzavření pojistné smlouvy a systém je taktéţ charakteristický skutečností, ţe pojišťovna nemá moţnost stanovit zaměstnavateli bonusy či malusy k pojistnému na základě historie pojistných událostí tak, aby zaměstnavatele motivovala ke zlepšování bezpečnosti pracoviště a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tímto nedochází k pozitivnímu efektu sniţování pracovních úrazů či nemocí z povolání, neboť zaměstnavatelé nejsou motivování k tomu, aby 43
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci konali opatření nad rámec povinností, jeţ jim ukládá zákon. Celkově lze existující systém odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání zhodnotit, jako systém, který nemotivuje k efektivitě a hospodárnosti jak nositele pojištění, jímţ jsou státem určené dvě soukromé pojišťovny, tak nemotivuje ani samotné pojištěné a pojistníky, jimiţ jsou zaměstnavatelé, jeţ zaměstnávají minimálně jednoho zaměstnance. Systém taktéţ nevytváří rezervy, z toho vyplývá, ţe bude zatěţovat státní rozpočty v následujících obdobích zvýšenými mandatorními výdaji, u kterých se navíc očekává jejich rostoucí velikost - v tomto spatřuji klíčový problém. Taktéţ není únosné, aby zůstal v platnosti stávající neredukovaný výpočtový základ, z něhoţ se vychází při stanovení úrazových dávek. Z výše uvedeného vyplývá nezbytnost schválení novely zákona č. 266/2006 Sb., která bude řešit výše uvedené nedostatky současného systému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Prioritní oblastí, která by v novele měla být dle mého názoru upravena je změna způsobu fungování systému tak, aby jiţ do budoucna nezatěţoval státní rozpočet mandatorními výdaji. Níţe uvádím čtyři varianty řešení systému úrazového pojištění, jeţ byly v průběhu času navrţeny jednotlivými vládami, zhodnocení těchto variant a návrh vlastní varianty transformace systému úrazového pojištění.60
60
OSPVZ-ASO ČR, Podklad pro jednání o koncepci odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW:
44
5. Možnosti řešení transformace systému pojištění pracovních úrazů V českém právním řádu je samotným oddílem pracovní právo, které je tvořeno souborem právních norem upravující vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v rámci plnění pracovních úkolů. Zaměstnavatel je čas od času vystaven situaci, ve které se u jeho zaměstnance objeví určité poškození. Tyto důsledky se dělí na dva druhy, první skupina se nazývá nemoc z povolání, ta je definována v souladu s ustanovením § 380 odst. 4 zákoníku práce, který stanoví seznam nemocí z povolání. Druhá skupina jsou pracovní úrazy, ty jsou definovány více neurčitě, a proto se při posuzování nelze obejít bez interpretačních vodítek obsaţené v ustálené právní úpravě nebo v odborné literatuře. Změna stávajícího systému úrazového pojištění je ţádoucí z důvodu sociálních, hospodářských a politických přeměn. Celkové hospodaření systému se potýká s finančními problémy a s rostoucím zadluţováním. Stávající judikatura neumoţňuje poměrnou část pojistného pouţívat na preventivní programy. Z pohledu pravidel Evropské unie systém úrazového pojištění s výsadním postavením dvou pojišťoven odporuje hospodářské soutěţi a je nutné situaci v dohledné době řešit. Variant vhodných na transformaci systému úrazového pojištění je několik. Jedna z moţností je dát v platnost zákon č. 266/ 2006 Sb., druhá moţnost je ve zrušení zákona č. 266/ 2006 Sb. a nahradit zákonem o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Třetí varianta transformace by byla v moţnosti přenesení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jako zakázku na soukromý subjekt. A varianta čtvrtá se týká přenesení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu na Českou správu sociálního zabezpečení, s vyuţitím jednotného inkasního místa. Tato kapitola bude pojednávat o současných právních předpisech, včetně návrhů a poznatků z odborné literatury k dané problematice pojišťování pracovních úrazů a moţné transformace současného systému v České republice.61
61
mpsv.cz. Nový zákon o úrazovém pojištění[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/394/270104.pdf
45
5.1 Základní východiska Současný systém úrazového pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání je koncipován na základě dočasného řešení. Potřeba systémové změny vychází nejen z budoucích potřeb pracovního trhu, ale i z postupných legislativních změn souvisejících právních norem. Definice majetkové újmy nebo přebytku jsou vyjádřením ekonomického výsledku. A právě platná judikatura úrazového pojištění je takovým způsobem hodnocena. Tento stav je nedostatečný a Ministerstvu financí neposkytuje elementární základ pro zhodnocení ekonomických výsledků pojišťoven.
5.2 Možné varianty řešení Z výše uvedených důvodů je nutné situaci nějakým způsobem řešit. Na problematiku se konalo několik diskusí o moţnostech budoucího uspořádání systému úrazového pojištění. Na novou koncepci systému úrazového pojištění vzniklo několik moţných variant. Kaţdá z nich obsahuje klady i zápory a bude potřeba vybrat tu nejvhodnější z nich.
5.2.1 Varianta č. 1 – Uvedení v platnost zákon č. 266/2006 Sb. Součástí právního řádu je nový zákon č. 266/2006 Sb., týkající se úrazového pojištění zaměstnanců. Jeho účinnost byla jiţ několikrát odloţena. Jedna z moţností by byla tento zákon nabýt v účinnost. Nový zákon č. 266/2006 Sb. by zavedl systémovou změnu v přenosu odpovědnosti za poskytování úrazového pojištění na stát. Do systému zavede prvky, které se povaţují za běţné v systémech úrazového pojištění vyspělých zemí a tím se mění celý charakter pojištění např. zrušení objektivní odpovědnosti zaměstnavatelů za škody v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Jednalo by se o formu sociálního úrazového zabezpečení komplementárního typu s vlastním systémem poskytovaných dávek. Úrazové pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání by se stalo doplňkem k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Organizační sloţkou by stát pověřil úřad ČSSZ, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění. Jeho povinnost by byla rozšířena i a faktickou kontrolu a dohled při aktivním výběru pojistného. Při výběru pojistného by se postupovalo
kontrolou
průběţného
porovnávání
46
seznamu
poplatníků
s registrem
zaměstnavatelů. V nové variantě systému úrazového pojištění je naplánovaná zásadní změna, která spočívá v převzetí závazků pocházející ze systému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemoci z povolání z doby před 1. lednem 1993. Novinkou v systému bude zavedení rehabilitace v úrazovém pojištění jako nová věcná dávka, která by motivovala poškozené zaměstnance k návratu do pracovního procesu a společenského ţivota. Nový systém by vymezoval poskytování rehabilitace v úrazovém pojištění v případě, pokud by nenáleţela dle jiných právních předpisů. Z celkového objemu dávek vyplaceného v předchozím roce bude 6% určeno na úrazovou prevenci. Tento krok nebude nahrazovat prevenci prováděnou nositelem úrazového pojištění, spíše bude působit v celé sféře pracovního trhu s cílem předcházení vzniku poškození zdraví při práci. Nově se bude zvyšovat motivace zaměstnavatele ke zvyšování stupně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvedením systému bonusu a malusu. Tento ekonomický nástroj stanovuje sazbu pojistného s ohledem vývojem pracovní úrazovostina pracovišti a čerpání sociálních dávek ze systému.62 Zavedení nového systému podle této varianty je spojen s vysokými jednorázovými náklady. Předpokládané výdaje by měly dosáhnout částky víc jak 560 mil. Kč. Výhodou tohoto systému je moţnost provozování úrazového pojištění stávajícími orgány sociálního zabezpečení a moţnost propojení stávajících informačních systémů, které umoţňuje lépe hospodařit s výdaji spojené s pojišťováním. Nevýhodami nového úrazového pojištění jsou jednorázové vysoké náklady spojené se s jeho zavedením. Ztráta náhrady za věcnou škodu poškozeného zaměstnance. Zvýšení počtu státních zaměstnanců potřebných pro zajištění provozování úrazového pojištění. A tím by nastalo i navýšení mandatorních výdajů státu. Ručením a převzetím stávajících i minulých závazků týkající se úrazového pojištění zaměstnanců by došlo k zatíţení i státního rozpočtu.63
62
OSPVZ-ASO ČR.Podklad pro jednání o koncepci odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW: 63 Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃
47
5.2.2 Varianta č. 2 – Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání Hlavní myšlenkou této varianty je zrušení zákona č. 266/2006 Sb. O
úrazovém
pojištění zaměstnanců a nahrazení zákonem a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Tento způsob řešení vychází na základě soukromého pojištění s charakterem finanční sluţby s dozorem ČNB. Tato varianta se vychází i ze zkušeností transformace zákona o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Nový systém by navazoval na stávající zákonné pojištění jako náhrady škody za předpokladu zrušení zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců a nahrazením nového zákona o povinném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Vznik úrazového pojištění by byl podmíněn uzavřením pojistné smlouvy pojišťovny k tomu účelu oprávněné na provozování úrazového pojištění a zaměstnavatelem. Oprávněným pojišťovnám by byla stanovena kontraktační povinnost. V novém systému by nastal prostor pro konkurenční prostředí, které by umoţňovalo pohyb výše pojistného včetně jeho doplňků. Zákon by také upravoval pouţití slev ve zvláštních případech při prevenci zaměstnavatele k předcházení škodám. V opačném případě při provinění zaměstnavatele u porušení bezpečnosti práce a špatné eliminaci rizika úrazovosti na pracovišti by výše pojistného byla navýšena o přiráţku na pojistném. Systém pojištění z pohledu zabezpečení splnitelnosti závazků pracoval na bázi pojistě-matematických principech s jasným časovým rozlišením výnosů a nákladů. Závazky vzniklé sjednaným úrazovým pojištěním by byly kryty vytvořenými technickými rezervami regulovanými finančním umístěním a podmínkou solventnosti. Celý proces pojištění by byl v souladu se zákonem o pojišťovnictví ČNB.64 V případě vzniklé újmy u zaměstnance po pracovním úraze nebo nemoci z povolání, by poškozený měl nárok na náhradu škody přímo proti pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu se zaměstnavatelem. Dalším ochranným opatřením by bylo vytvoření Garančního fondu, které by zajišťovalo pojistné plnění i v případech neuzavření pojistné smlouvy zaměstnavatele v době pracovního úrazu. Garanční fond by fungoval jako právnická osoba, 64
OSPVZ-ASO ČR,Podklad pro jednání o koncepci odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW:
48
kde by systémově připomínal Českou kancelář pojistitelů. Jeho hlavní náplní by spočívalo v zabránění moţných pojistných rizik v případech nesolventnosti pojišťoven, pro případy nesjednaného pojištění, vytvoření hlavního evidenčního seznamu zaměstnavatelů pro potřebnou kontrolu pojistného plnění ze strany zaměstnavatelů a pro zajištění fondu zábrany škod(zdroj prostředků na prevenci v oblasti pracovních úrazů a nemoci z povolání), atp. Členy Garančního fondu by byly všechny pojišťovny, které se budou podílet na úrazovém pojištění a zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Závazky
státu
po
zrušení
současného
zákonného
pojištění
odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu při pracovním úraze nebo nemoci z povolání a závazky z pracovních úrazů a nemoci z povolání se vznikem před 1. 1. 1993 by výplaty pojistného plnění a dávek zabezpečovaly stávající pojišťovny určené na provoz zákonného pojištění. Finanční plnění závazků by bylo hrazeno z Garančního fondu. Kaţdým rokem by byl dohodnut s Ministerstvem financí způsob poskytování záloh do Garančního fondu na úhradu závazků formou vyúčtování se státním rozpočtem.Tato systémová změna by měla do budoucna zabezpečit sníţení mandatorních výdajů státu. Úrazové pojištění bude fungovat na principu trţního prostředí, coţ má vliv na stanovení skutečné rizikovosti zaměstnavatele, smluvní základ znamená moţnost vyšší zainteresovanost smluvních stran k prevenci škod a čerpání jiných výhod. Trţní zainteresovanost je výhodná pro zaměstnance, protoţe pojišťovny budou ekonomicky motivovány k poskytování rehabilitačních a léčebných programů. To znamená rychlejší návrat zaměstnance do pracovního procesu a moţnost úspor na pojistných výdajích. Předpokládá se podstatné sníţení zneuţití systému a jiných podvodů. K této skutečnosti přispívá fakt, ţe nový systém bude kapitálově financován z prostředků pojišťoven.65
5.2.3 Varianta č. 3 – Přenesení provozování systému pojištění pracovních úrazů na soukromý subjekt (varianta PPP) Přenesení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jako zakázky státu na vybraný soukromý subjekt nebo subjekty (varianta PPP). Tato varianta pokračuje v současné právní úpravě, ale odstraňuje její stávající nedostatky. Tím největším nedostatkem je míněno spravování 65
Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃
49
pojistného systému pouze dvěma pojišťovnami. Hlavní otázkou zůstává, zda pověřit jeho provozováním jeden nebo více subjektů dle výběrového řízení. Při této myšlence pokračování stávajícího systému pojištění jako náhrady škody s tím, ţe by byl zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušen. A tím nastává potřeba na vytvoření nového zákona obsahově zamýšlející dle §205d zákona č. 65/1965 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších přepisů, a vyhlášky č. 125/1993 Sb., upravující podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V novém zákoně by nastaly odlišné podmínky dle výběru jednoho nebo více subjektů pro provozování pojištění. Je třeba upravit vhodný způsob jejich výběru a změny informačních povinností.66 Samotné pojištění a jeho vznik by byl dán povinností ze zákona. U varianty s několika pojišťovnami nutná úprava povinnosti zaměstnavatele se zaregistrovat u stanovené pojišťovny, která je oprávněna provozovat úrazové pojištění. U pojišťovny vzniká poškozenému zaměstnanci přímý nárok na náhradu škody, kterou by mohl zaměstnanec uplatnit i u zaměstnavatele. Prováděcí předpis by stanovoval výši pojistného takovým způsobem, aby bylo moţné regulovat podle stávajících změn v ekonomice daného pojištění. Další novou úpravou by bylo zavedení slev a přiráţek na pojistném, podle konkrétního zaměstnavatele a jeho jednání v rámci přijetí prevencerizika úrazovosti a naopak. V této problematice posuzování pojišťovacího rizika by stanovil prováděcí předpis limity pojistného. Zůstal by stejný způsob zabezpečení splnitelnosti závazků zaloţený na principu průběţného financování s vazbou na státní rozpočet. S variantou zajišťování systému s několika pojišťovnami, by musela jedna pojišťovna zastupovat funkci přerozdělování inkasovaného pojistného. Dále by vedla společnou evidenci povinných plátců zákonného pojistného a zajišťovala úhrady nepojištěných škod a závazky se vznikem před návrhem transformace. V zákoně by bylo upraveno vytvoření fondu zábrany škod, který by měl funkci zdroje prostředků na prevenci. Rozhodování o řízení fondu by rozhodoval orgán sloţený ze zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců a pracovníků ministerstva práce a sociálních věcí. V systému by byl ještě vytvořen garanční fond pro případy neuzavřeného pojištění a vytvoření jednotného evidenčního systému zaměstnavatelů. Tento seznam by byl vhodným nástrojem pro kontrolu dané povinnosti platit stanovené pojistné. Výhodou tohoto řešení spočívá v neměnném
66
OSPVZ-ASO ČR, Podklad pro jednání o koncepci odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW:
50
způsobu odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání. A proto je moţné pokračovat ve stávající praxi a judikatuře.67
5.2.4 Varianta č. 4. – Přenesení provozování na Českou správu sociálního zabezpečení Tato varianta spočívá v přenesení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání na Českou správu sociálního zabezpečení. Hlavní myšlenka je podobná s variantou III., to znamená pokračovat v základních principech zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve stávajícím systému. Změnou je přenesení jeho provozování z dvou pojišťoven na úřady ČSSZ a OSSZ s vyuţitím jednotného inkasního místa. Samotná výše nákladů spojená s provozováním pojištění by byla stanovena prováděcím předpisem na úrovni přibliţně 8% z celkově přijatého pojistného. Je tedy nutné zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušit a nahradit ho novou právní úpravou. Samotný vznik pojištění by byl podmíněn ze zákona. Poškozený zaměstnanec by uplatňoval přímý nárok na náhradu škody u ČSSZ a uplatnění náhrady škody u zaměstnavatele nebo proti ČSSZ. Prováděcí předpis by stanovoval výši pojistného způsobem, aby bylo moţné regulovat podle stávající ekonomiky daného pojištění. Nový systém by zavedl slevy a přiráţky na pojistném podle rizika úrazovosti. Z pohledu zabezpečení splnitelnosti závazků by systém pracoval na principu průběţného financování s napojením na státní rozpočet. V systému by vznikl povinný fond zábrany škod z důvodu zdroje prostředků na prevenci. Pro vyuţití těchto prostředků by rozhodoval orgán ČSSZ s doporučením zástupců odborů, zaměstnavatelů a Státního úřadu inspekce práce.68
67
Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃ 68 Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematiky-odskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-zpovolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-pro-tripartitu.doc˃
51
5.3 Zhodnocení jednotlivých variant řešení a doporučení výběru nejvhodnějšího řešení Vzhledem ke skutečnosti, ţe účinnost zákona č. 266/2006 Sb. byla jiţ počtvrté odloţena, a to k datu 1. 1. 2016, pro budoucí vývoj výnosů a nákladů státního rozpočtu je, mimo jiné, důleţité zásadní rozhodnutí, v jakém systému bude po roce 2016 provozováno pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu na zdraví či nemoci z povolání. Současné zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bylo původně přechodným řešením do doby rozhodnutí o konečné podobě daného pojištění. Mělo být rozhodnuto, zda bude součástí systému sociálního zabezpečení nebo bude součástí soukromého pojištění jako pojištění povinné. Zákonem č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců bylo současně s novým zákoníkem práce schváleno jeho začlenění do systému sociálního zabezpečení s tím, ţe jeho provozovatelem má být ČSSZ. Nepřipravenost ČSSZ a vysoké počáteční náklady vedly jiţ ke čtvrtému odloţení nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do roku 2016. V následujícím textu posoudím problematiku hmotněprávní úpravy a obsahu úrazového pojištění zaměstnanců a způsob provádění organizace tohoto pojištění, včetně jeho financování. Budu provádět analýzu a komparaci čtyř existujících variant systému úrazového pojištění zaměstnanců. Co se týče současně platné právní úpravy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, tato vychází z objektivní odpovědnosti zaměstnavatele. Objektivní odpovědnost je charakteristická skutečností, ţe zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkonů nebo v přímé souvislosti s ním bez ohledu na zavinění, to znamená, ţe zavinění se nezkoumá. V případě, ţe by byla v platnost uvedena varianta č. 1, tzn. uvedení v platnost zákona č. 266/2006 Sb., byla by zrušena objektivní odpovědnost zaměstnavatelů za škody v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Příjmy státního rozpočtu představují rozdíl mezi výnosy a náklady pojišťoven z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu či nemoci z povolání. Vývoj salda je v současné době kladný. V budoucnu se však kladná bilance nedá očekávat v důsledku budoucích výplat náhrad, a to zejména z rent, které byly přiznány poškozeným zaměstnancům jiţ v minulosti Tabulka na další stránce vyjadřuje výnosy a náklady pojišťoven v letech 2008 aţ 2012.
52
Tabulka 1: Vybrané statistické údaje k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v letech 2008 až 2012 Ukazatel
Měrná jedn.
2008
2009
Přijaté pojistné celkem Výnosy z přijatého pojistného
tis. Kč tis. Kč
6 222 365 73 127
6 139 931 37 037
Výnosy celkem
tis. Kč
6 295 492
6 176 968
Vyplacená pojistná plnění Správní režie pojišťoven
tis. Kč tis. Kč
3 269 080 840 019
3 397 763 828 891
Spotřebované náklady celkem
tis. Kč
4 109 099
4 226 654
Rozdíl mezi výnosy a náklady Vyplacené pojistné plnění za renty Celkový počet škod (bez rent) Celkový počet rent
tis. Kč
2 186 393
1 950 314
tis. Kč ks ks
1 861 281 76 476 14 101
2 014 630 58 917 14 151
2010 6 094 095 17 728 6 111 823 3 317 664 822 703 4 140 367 1 971 456 2 007 537 54 779 14 257
2011 6 285 543 15 190 6 300 733 3 502 693 848 548 4 351 241 1 949 492 2 116 368 56 720 14 284
2012 6 408 094 12 147 6 420 241 3 587 816 576 729 4 164 545 2 255 696 2 153 808 54 273 14 490
Zdroj: Zabezpečení při pracovní úrazu a nemoci z povolání. Pro vnitřní připomínkové řízení. 27. 3. 2014. MPSV. Příloha č. 7 Vybrané statistické údaje
V souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání má poškozený zaměstnanec pobírat invalidní nebo částečný invalidní důchod. Do budoucna se očekává neustále rostoucí nároky na výplatu rent. Počet vyplácených rent kaţdoročně roste. V roce byly vypláceny renty k 2 693 případům, v roce 2012 byly vypláceny renty jiţ k 14 490 případům. Z výše uvedeného vyplývá, ţe se do budoucna dá očekávat neustálý růst závazků pojišťoven, splatných v budoucích letech, coţ povede ke sniţování dosud kladného salda z tohoto pojištění. Na základě provedené predikce budoucích finančních toků, které jsou spojeny s nároky z evidovaných a nahlášených případů spojených s nároky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání k 1. 1. 2014, představuje předpokládaná současná hodnota budoucích peněţních toků částku ve výši 56,643 mld. Kč, kdy se jedná o rezervu na vzniklé a nahlášené, ale do 1.1.2014 nevyplacené škody. Výpočet proběhl prostřednictvím pojistně-matematických metod společně se zváţením parametrů, kterými jsou valorizace mezd a důchodů69. Do budoucna je předpokládáno postupné degresivní uvolňování této částky (cca 57 mld. Kč) ze státního rozpočtu s rozloţením aţ do roku 2080. V případě, ţe by nabyla platnosti a účinnosti varianta, kdy 69
Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení. Ministerstvo financí. Srpen 2012.
53
nositelem pojištění budou pojišťovny, nelze po pojišťovnách poţadovat, aby tyto budoucí závazky pojišťovny zcela převzaly, neboť by na tyto závazky nebyly schopny vytvořit rezervy.Je nutno podotknout, ţe nespotřebované pojistné za léta 1995 aţ 2011, jeţ bylo odvedeno do státního rozpočtu ČR, představuje cca 20 mld. Kč, coţ představuje cca 30 % budoucích nároků souvisejících s vzniklými, nahlášenými škodami do 1. 1. 2014. V současné době platný průběžný systém financování je nevýhodný, neboť generuje závazky, které jsou kryty zárukou státu – jedná se o náklady dlouhodobého charakteru, jeţ souvisí s odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání v následujících letech. Tímto dochází ke vzniku vnitřního dluhu systému pojišťování pracovních úrazu, který bude v budoucnu negativně ovlivňovat výši mandatorních výdajů státního rozpočtu. Průběţný systém financování je taktéţ obsaţen ve variantách č. 1, č. 3 a č. 4. Kapitálový systém financování obsahuje varianta č. 2. V oblasti financování v zásadě přichází pro státní rozpočet v úvahu dvě varianty, a to pokračování v systému průběţného financování, kde výnosy a náklady tohoto pojištění jsou výnosy a náklady státního rozpočtu (varianta č. 1, č. 3 a č. 4), nebo jeho převedení na systém kapitálový, tj. do soukromého pojištění (varianta č. 2).70 Nelze opominout skutečnost, ţe současná forma průběţného financování je pro stát nevýhodná vzhledem k neustále se zvyšujícím závazkům pojišťoven, které budou splatné v následujících letech a které budou v budoucnu sniţovat příjmy z tohoto pojištění. Vzhledem k v současnosti platnému principu, kdy pojišťovny odvádějí přebytky z hospodaření v běţném roce do státního rozpočtu, pojišťovny nevytváří na budoucí ţádné pojistně technické rezervy závazky. Zaměříme-li se na oblast charakteru pojištění, tj. formu vyplácení odškodnění postiženému zaměstnanci, dá se konstatovat, ţe současná koncepce náhrad škody, jejíţ výše je tvořena rozdílem mezi příjmem zaměstnance před vznikem škody a příjmem po úraze či nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu (plného nebo částečného) pobíraného z téhoţ důvodu, v některých případech nemotivuje zaměstnance k jejich opětovnému zapojení do pracovní činnosti, neboť i v případě, kdy zaměstnanec nepracuje, mu náhrada škody náleţí, přičemţ v některých případech výše náhrad navíc přesahuje výši výdělku, který v době pobírání náhrady zaměstnanci uchází. Charakter pojištění řešený náhradou škody navrhují kromě současné úpravy, taktéţ varianty č. 2 aţ č. 4. Varianta č. 1, 70
CHLUBNA,V. TheInternalDebtoftheExistingWorkCompensationInsuranceSystem in the Czech Republic, Brno, 2014, ISSN 2212-5671, s.3
54
jako jediná, navrhuje formu sociálního úrazového zabezpečení komplementárního typu s vlastním systémem poskytovaných dávek. Současná právní úprava je charakteristická výsadním postavení dvou soukromých pojišťoven, jako nositelů pojištění, coţ je v rozporu s pravidly Evropské unie o hospodářské soutěţi. Tento nedostatek by kompenzovala kterákoliv v překládaných variant řešení. Skutečnost, ţe úrazové pojištění zaměstnavatele není zaloţeno na existenci pojistné smlouvy, má za následek jednak, ţe není moţno jednotlivým zaměstnavatelům stanovit individuální pojistné a tím tyto zaměstnavatele motivovat prostřednictvím slev či bonusů k prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, jednak neumoţňuje pruţnou reakci výše sazeb pojistného na změny ve vývoji pojistného rizika a na tvorbu technických rezerv. Povinně smluvní pojištění navrhuje varianta č. 2. Zavedení bonusů a malusů navrhují varianty č. 2, č. 3 a č. 4. Přičemţ v případě, ţe by v platnost vstoupila varianta komerčního pojištění zaloţeného na kapitálovém (fondovém) financování, byl by systém bonusů a malusů upraven dle zákona a byl by centrálně koordinován; v případě schválení varianty č. 4, kdy by výběr pojistného prováděla ČSSZ, byl by systém bonusů a malusů upraven taktéţ dle zákona, ale v závislosti na počtu úrazů a objemu vyplácených dávek. Plátcem pojistného je v současné právní úpravě zaměstnavatel, tato skutečnost by se nezměnila, ať vejde v platnost jakákoliv varianta, neboť ve všech navrhovaných variantách je plátcem pojistného zaměstnavatel. V současné právní úpravě je účastníkem pojištění zaměstnavatel. V případě, ţe by vstoupila v platnost varianta č. 2 a č. 3, zůstal by účastníkem pojištění opět zaměstnavatel. V případě schválení varianty č. 4, účastníkem pojištění by se stal zaměstnanec. Co se týče výběru pojistného, v současné době provádějí výběr pojistného pojišťovna Kooperativa a Česká pojišťovna. Jednotlivé pojišťovny by výběr prováděly také v případě schválení varianty č. 2 či varianty č. 3, pouze v případě schválení varianty č. 4 by výběr prováděla OSSZ společně s pojistným na sociální zabezpečení. Výběr pojistného prováděný více pojišťovnami s sebou nese nutnost centralizace informací, coţ lze povaţovat za určitou nevýhodu oproti výběru pojistného prostřednictvím OSSZ. V současné době se neprovádí kontrola plnění povinností při placení pojistného, v případě, ţe by v platnost vstoupila varianta č. 4 a výběr pojistného by prováděla OSSZ, byla by kontrola prováděna pravidelně. V případě varianty č. 2 nebo č. 3, tzn. při výběru pojistného jednotlivými pojišťovnami by bylo nutno stanovit kontrolu plnění povinností při placení pojistného zákonem.
55
Vymáhání pohledávek v současném systému úrazového pojištění zaměstnavatele probíhá prostřednictvím soudních exekucí. Taktéţ by bylo postupováno v případě uvedení v platnost varianty č. 2 či varianty č. 3. V případě varianty č. 4, kdy by výběrem pojistného byla pověřena OSSZ by bylo moţno vyuţít vedle soudní exekuce taktéţ správní exekuce, která umoţňuje rychlejší postup. Pojišťovna Kooperativa a Česká pojišťovna, jeţ jsou v současné době nositeli pojištění a jeţ provádějí výběr pojistného, vyuţívání speciální informační systém. V případě, ţe by výběr pojistného prováděly všechny pojišťovny, tj. varianty č. 2 či 3, mohly by vyuţívat stávající informační systémy. Taktéţ v případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ, měla by moţnost vyuţít stávající informační systémy. Výplata dávek resp. náhrad probíhá v současné době jednak přímo pojišťovnami, jednak zaměstnavatelem, jemuţ je částka refundována pojišťovnou. Případné schválení jedné z variant č. 2 či č. 3, kdy jsou nositelem pojišťovny, přináší výhodu v moţnosti vyuţití stávajících zkušeností s přímou výplatou náhrad, v případě, kdy nositelem pojištění bude ČSSZ (resp. OSSZ), bude výplata náhrad probíhat prostřednictvím OSSZ a ČSSZ (renty). Řešení sporů probíhá v současném systému prostřednictvím soudu, takto by tomu zůstalo také v případě, kdy by nositelem pojištění zůstaly pojišťovny, v případě, ţe nositelem bude ČSSZ, bude moţno spory řešit jednak soudní cestou a jednak formou správního řízení. V současné době není rehabilitace v systému úrazového pojištění upravena zákonem. Stávající systém neumoţňuje vyuţívat část vybraného pojistného k prevenci a rehabilitaci. Všechny navrhované varianty s rehabilitací ve svých návrzích počítají. V případě uvedení v účinnost varianty č. 1 bude zavedena rehabilitace v systému úrazového pojištění jako nová věcná dávka, jejímţ cílem bude vrátit zaměstnance dříve do pracovního procesu. Bude ji moţno poskytnout pouze v případech, pokud nenáleţí zaměstnanci podle jiných právních předpisů. V případě variant č. 2, č. 3 a č. 4 by nárok na rehabilitaci mohl získat zaměstnanec, pokud by míra poškození jeho zdraví činila nejméně 33 % a kterému by nenáleţela rehabilitace podle jiných právních předpisů nebo v případě, ţe by rehabilitace poskytnutá podle jiných právních předpisů nepostačovala k obnovení nebo získání dovedností, jeţ by zmírnily omezení nebo ztrátu jeho soběstačnosti. Oblast prevence v systému úrazového pojištění není v současné době upravena zákonem. Všechny navrhované varianty s prevencí počítají, přičemţ opět varianta č. 1 je odlišná od ostatních variant. Dle varianty č. 1 nebude prevence prováděná nositelem nahrazovat plnění povinností zaměstnavatelů v oblasti prevence rizik, jeţ jim jsou uloţeny dle zákoníku práce; jejím cílem bude celoplošné působení za účelem předcházení vzniku 56
poškození zdraví při práci. Na tuto prevenci by mělo být vyhrazeno v jednotlivých letech 6 % z celkového objemu dávek vyplacených v předchozím roce. Dle variant č. 2 a č. 3 by byl ze zákona povinně tvořen fond zábrany škod. Účelem tohoto fondu je být zdrojem finančních prostředků na prevenci v oblasti pracovních úrazů a nemocí z povolání. Rozhodnutí o účelu a výši pouţití prostředků z tohoto fondu by prováděl orgán sloţený ze zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů, pracovníků MPSV, popřípadě pracovníků MF. Dle varianty č. 4 by byl taktéţ za účelem vytvoření prostředků pro prevenci povinně tvořen fond zábrany škod. Na rozdíl od variant č. 2 a č. 3 by o účelu a výši pouţití prostředků z tohoto fondu rozhodovala ČSSZ po konzultaci se zástupci zaměstnavatelů, odborů a Státního úřadu inspekce práce. V oblasti technických rezerv v současné době neplatí povinnost tyto rezervy vytvářet. V případě provozování komerčního tj. soukromého pojištění, jehoţ nositelem by byly pojišťovny, by bylo pojištění tvořeno s principem technických rezerv, které by byly tvořeny dle zákona. Výhodou technických rezerv je skutečnost, ţe generují dočasně volné prostředky, jeţ jsou hospodářsky vyuţitelné. V případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ, nebylo by nutno nadále technické rezervy vytvářet, neboť systém funguje prostřednictvím průběţného financování generující závazky, jeţ budou hrazeny z budoucího pojistného, jehoţ výše není jistá. V současném systému není zavedena účast pojištěnců (tj. poškozených) při správě systému. Účast by taktéţ nebyla zavedena v případě, ţe by nositelem pojištění byly pojišťovny; byla by zavedena v případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ a to prostřednictvím zástupců v Radě pojištění. Velice podstatným prvkem navrhovaných systémů úrazového pojištění zaměstnavatelů je problematika garance státu. V současném systému funguje garance v případě platební neschopnosti pojišťoven. V případě, ţe by nositelem pojištění byly pojišťovny, fungovala by garance státu jen v zákonem stanovených případech. Naopak v případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ, byla by nutná plná garance státu. Legislativní zajištění by v případě, ţe by nositelem pojištění byly pojišťovny (varianty č. 2 a č. 3) bylo provedeno novým zákonem; v případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ (varianty č. 1 a č. 4) by bylo provedeno novelou zákona č. 266/2006 Sb. Gestorem tvorby legislativy by v případě, ţe by nositelem pojištění byly pojišťovny (varianty č. 2 a č. 3) bylo Ministerstvo financí, v případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ (varianty č. 1 a č. 4) by bylo MPSV.
57
Dozorem je v současném systému pověřeno MF, v případě, ţe by nositelem pojištění byly pojišťovny (varianty č. 2 a č. 3) by bylo dozorem pověřena ČNB, v případě, ţe by nositelem pojištění byla ČSSZ (varianty č. 1 a č. 4) by bylo dozorem pověřeno MPSV. Níţe uvedená tabulka přehledně zobrazuje porovnání jednotlivých navrhovaných variant pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tabulka 2: Porovnání jednotlivých navrhovaných variant pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Legislativní zajištění Gestor tvorby legislativy Dozor Existence objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu Systém financování Snížení mandatorních výdajů státu Charakter pojištění Nositel pojištění Ekonomická zainteresovanost nositele pojištění
Varianta č. 1
Varianta č. 2
Varianta č. 3
Varianta č. 4
Uvedení v platnost zákon č. 266/2006 Sb.
Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
Přenesení provozování na soukromý subjekt
Přenesení provozování na ČSSZ
novela zákona č. 266/200 Sb.
nový zákon
nový zákon
novela zákona č. 266/200 Sb.
MPSV MPSV
MF ČNB
MF ČNB
MPSV MPSV
ne
ano
ano
ano
průběžný
kapitálový
průběžný
průběžný
ne
ano
ne
ne
dávky ČSSZ
náhrada škody pojišťovny
náhrada škody pojišťovny
náhrada škody ČSSZ
ano
ano
58
Varianta č. 1
Varianta č. 2 Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
Varianta č. 3
Varianta č. 4
Přenesení provozování na soukromý subjekt
Přenesení provozování na ČSSZ
ne zaměstnavatel zaměstnavatel
ano zaměstnavatel zaměstnavatel
ne, vznik pojištění ze zákona zaměstnavatel zaměstnavatel
ne, vznik pojištění ze zákona zaměstnavatel zaměstnanec
ano
ano
ano
ano
ano (OSSZ)
ano (stanoveno zákonem)
ano (stanoveno zákonem)
ano (OSSZ)
Řešení sporů
soudní cesta, správní řízení
soudní cesta
soudní cesta
soudní cesta, správní řízení
Vymáhání pohledávek
soudní exekuce, správní exekuce (rychlejší)
soudní exekuce
soudní exekuce
soudní exekuce, správní exekuce (rychlejší)
ne
ano
ano
ano
Uvedení v platnost zákon č. 266/2006 Sb. Existence pojistné smlouvy Plátce pojistného Účastník pojištění Zakomponování bonusů, malusů do pojištění Kontrola plnění povinností při placení pojistného
Využití stávajícího IS při správě pojištění
výplata prostřednictvím OSSZ a ČSSZ
přímá výplata náhrad
přímá výplata náhrad
výplata prostřednictvím OSSZ a ČSSZ
Rehabilitace
ano
ano, fond zábrany škod
ano, fond zábrany škod
ano, fond zábrany škod
Tvorba technických rezerv
ne
ano
ano
ne
plná garance státu
jen v zákonem stanovených případech
jen v zákonem stanovených případech
plná garance státu
Výplata dávek
Garance státu
Zdroj:Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení [online]. Srpen 2012. Dostupné z: http://www.mf.cz
59
Se současnou právní úpravou nesouhlasí zaměstnavatelé, a to zejména z důvodu, ţe nezohledňuje škodní průběh v podniku ve výši sazeb pojistného a z důvodu objektivní odpovědnosti. Naopak odboráři nesouhlasí s tím, aby úrazové pojištění fungovalo na komerční bázi, a zejména nesouhlasí s formou odškodňování prostřednictvím rent (ČTK [online]; 2012). Současný stav je takový, ţe vláda schválila v lednu 2014 návrh novely zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, která odkládá účinnost zákona na 1. 1. 2016. Systém se tudíţ stále řídí přechodnými ustanoveními § 365-393 zákoníku práce (Účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se stále odkládá [online]; 2014). Ve výše uvedeném textu (kap. 5.1-5.4) jsem nastínil čtyři varianty systému úrazového pojištění, které byly v průběhu let navrhnuty jednotlivými ministry a vládami. Z navrhovaných variant se jako nejvýhodnější se jeví varianta č. 2tzn. vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V rámci této varianty by došlo zrušení zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců a nahrazení zákonem o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Prioritním důvodem výběru této varianty je skutečnost, ţe tato varianta jako jediná umoţňuje kapitálové (fondové) financování a jako jediná tudíţ přináší snížení mandatorních výdajů státu v důsledku přenesení pojištění na soukromou sféru. Dalšími výhodami jsou, ţe tato varianta jako jediná umoţňuje řešení systému soukromým pojištěním, které by vznikalo na základě pojistné smlouvy, přičemţ „povinně smluvní pojištění je tradiční formou pojištění v Evropě a na tomto principu fungují všechna pojištění odpovědnosti za škodu, kde má stát garanci za odškodnění a má zájem na ochraně svých obyvatel“ (Materiál pro rozhodnutí o základních koncepčních moţnostech řešení systému úrazového pojištění zaměstnanců). Dalším velice podstatným prvkem je, ţe varianta č. 2 (společně s variantou č. 3) s sebou nese garanci státu jen v zákonem stanovených případech a generuje dočasně volné prostředky tzv. technické rezervy, jeţ jsou hospodářsky vyuţitelné. Další výhodou této varianty je skutečnost, ţe smluvní základ by umoţnil vyšší zainteresovanost smluvních stran na předcházení škodám. Nutno je ale podotknout, ţe určitý systém zavedení slev a přiráţek na pojistném obsahují varianty č. 2, č. 3 a č. 4., čímţ by tyto varianty zajistily větší přiblíţení sazeb pojistného skutečné rizikovosti zaměstnavatele. Varianty č. 2 a č. 3 s sebou nesou podstatný benefit, kterým by byla ekonomická zainteresovanost pojišťoven. Tato zainteresovanost by pojišťovny nutila k vyšší starostlivosti o poškozené zaměstnance a k jejich rychlejšímu návratu do pracovního procesu.
60
Pojišťovny díky propracovanému systému odhalování podvodů jsou také schopny zajistit sniţování zneuţívání systému a podvodů v tomto systému. Výhody variant č. 1 a č. 4, kdy by nositelem byla ČSSZ spatřuji v méně podstatných skutečnostech a to např. ve skutečnosti, ţe by nebylo nutno centralizovat informace za účelem výběru pojistného nebo ve skutečnosti, ţe v případech vymáhání pohledávek by bylo moţno vyuţít rychlejších postupů spočívajících ve správních exekucích. Za podstatné nevýhody těchto variant řešení povaţuji zejména plnou garanci státu,vysokou náročnost na mandatorní výdaje státu, průběţný systém financování, jeţ neumožňuje tvořit technické rezervy ad.
5.4 Výdaje spojené s jednotlivými variantami řešení systému úrazové pojištění Budeme-li zkoumat skutečnost, jaké jednorázové a opakované výdaje jsou spojené s přechodem na jednotlivé varianty systému úrazového pojištění zaměstnavatele, zjistíme, ţe: V případě zavedení varianty č. 1 by jednorázové výdaje ČSSZ pro dvouleté období činily cca 563 mil. Kč. Opakované výdaje na správu ČSSZ předpokládá ve výši cca 8 % ročního vybraného pojistného, coţ by pro představu v roce 2013 odpovídalo částce cca 594 mil. Kč. V případě zavedení varianty č. 2 (kapitálové financování z prostředků pojišťoven) by vznikly jednorázové náklady na vytvoření Garančního fondu. Mezi opakované výdaje by se řadily z Garančního fondu vyplacená pojistná plnění závazků ze zákonného pojištění a závazků státu vzniklých před 1. 1. 1993, dále pak příspěvky pojišťoven do fondů: garančního a zábrany škod, náklady na správní reţii hrazené z prostředků pojišťoven. V případě zavedení varianty č. 3 (průběţné financování s vazbou na státní rozpočet) by vznikly jednorázové náklady jednak na výběrová řízení na nositele pojištění, dále pak na Garanční fond (naplnění fondu ve výši 1/3 předpokládaných ročních výdajů). Opakované výdaje by souvisely s pojistnými plněními, kdy v případě nedostatku vybraného pojistného by závazky splatné v daném roce byly hrazeny ze státního rozpočtu, další náklady by souvisely s úhradou převzatých závazků a s náklady spojenými s provozováním pojištění, které by byly hrazeno z vybraného pojistného. V případě zavedení varianty č. 4 (průběţné financování s vazbou na státní rozpočet) by vznikly jednorázové náklady na vytvoření zázemí (materiálního, personálního) pro výkon
61
této činnosti ČSSZ. Opakované výdaje by souvisely s náklady spojenými s provozováním pojištění, které by byly hrazeny z vybraného pojistného. Z výše uvedených skutečností nelze jednoznačně posoudit, která varianta přináší nejniţší výdaje. Z hlediska státu je ale jednoznačně nejvýhodnější varianta č. 2, která do budoucna zabezpečuje snížení výdajů státního rozpočtu a současně generuje dočasně volné prostředky využitelné hospodářsky, díky tvorbě technických rezerv. V případě varianty č. 2 a č. 3 by pojišťovny, jeţ by byly nositeli pojištění, byly nuceny vytvořit Garanční fond, jehoţ cílem by byla jednak jednotná evidence plátců pojistného, jednak donucovací funkce, jako je příspěvek v případě nesplnění povinností pojištění. Na základě výše uvedeného lze potvrdit hypotézu č. 2 „Pro státní rozpočet ČR je nejvýhodnější varianta č. 2 Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jež umožňuje snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu.“, neboť tato varianta jako jediná zabezpečuje sníţení výdajů státního rozpočtu díky kapitálovému financování z prostředků pojišťoven.
5.5 Návrh vlastní varianty transformace Na základě studia dostupných zdrojů k problematice úrazového pojištění zaměstnanců jsem
dospěl
k názoru,
ţe
nejvhodnější
varianta
systému
pojištění
odpovědnosti
zaměstnavatele z pracovních úrazů a nemocí z povolání by byla totožná s předkládanou variantou č. 2tzn. Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, s rozdílem, že odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání by neprobíhalo formou náhrad škody, ale formou dávek.
5.5.1 Vlastní varianta transformace by byla charakteristická následujícími aspekty Navrhovaný systém by musel být legislativně zajištěn novým zákonem, neboť by došlo k podstatné změně převáţné většiny aspektů. V oblasti charakteru pojištění by poškození zdraví bylo zabezpečováno formou dávek.Dávky by byly koncipovány ze dvou sloţek, přičemţ jedna sloţka by zohledňovala míru poškození zaměstnance (navrhuji váhu 60 %) a druhá sloţka by zohledňovala předchozí výši výdělku (navrhuji váhu 40 %). Výsledná
62
výše náhrady mzdy by byla tvořena váţeným aritmetickým průměrem těchto dvou sloţek, výše náhrady a výše předchozí mzdy. Zdůvodnění: Toto rozhodnutí vychází z negativních zkušeností se současným systémem, který vyuţívá formu náhrad mzdy, jejíţ výše je tvořena rozdílem mezi příjmem zaměstnance, který měl před úrazem či nemocí z povolání a příjmem po úraze či nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu (plného nebo částečného) pobíraného z téhoţ důvodu, a ekonomicky nemotivuje zaměstnance k zapojení do pracovní činnosti, neboť zaměstnanec jednak dostává stále stejnou částku ať pracuje nebo nepracuje, jednak proto, ţe tato náhrady mzdy můţe být (v důsledku, ţe je vypočítávána i z nenárokových sloţek mzdy) dokonce vyšší neţ by byla skutečná mzda zaměstnance. V případě nesouhlasu odborů a nutnosti zůstat u konceptu náhrady mzdy by bylo nutno zabezpečit a ošetřit výši náhrady mzdy tak, aby nedocházelo k výše uvedeným externalitám, tj. dismotivaci zaměstnanců k jejich návratu do pracovního procesu. Nositelem pojištění by byly všechny pojišťovny, které by o provozování systému projevily zájem a splnily by stanovené podmínky. Jednalo by se o volnou soutěţ všech pojišťoven působících na českém pojistném trhu. Volná soutěţ vyhovuje pravidlům zachování a rozvoje hospodářské soutěţe obsaţeným v normách upravujících hospodářskou soutěţ. Vzhledem ke skutečnosti, ţe pojišťovny mají bohaté zkušenosti s odhalováním pojistných podvodů, lze předpokládat, ţe by efektivně dohlíţely na to, aby zaměstnanci, kteří jsou schopni navrátit se do pracovního procesu se do pracovního procesu co nejrychleji navrátili. Financování systému by bylo kapitálové (fondové), zaloţené na tvorbě technických rezerv. Systém by fungoval tak, ţe k pojistnému, které bude odpovídat určitému roku, bude muset pojišťovna vztáhnout všechny závazky ze škod, které vznikly v daném roce, i kdyţ je bude vyplácet v aţ v dalších letech. K těmto závazkům bude muset vytvořit rezervy, které budou kryty odpovídající výší aktiv. Účastníkem pojištění a plátcem pojistného by byl zaměstnavatel. Pojištění by vznikalo na základě pojistné smlouvy. Vycházím ze skutečnosti, ţe povinně smluvní pojištění je tradiční formou pojištění v Evropě a ţe na smluvním principu jsou zaloţena všechna pojištění odpovědnosti za škodu. Výběr pojistného by byl prováděn kaţdou pojišťovnou samostatně, z čehoţ by vyplývala nutnost centralizace informací. Pojišťovny by pro provádění pojištění vyuţívaly stávajících informačních systémů.
63
Systém by umoţňoval vyuţívání systému bonusu a malusu a tím motivoval zaměstnavatele k tomu, aby investovali do zlepšování bezpečnosti práce na pracovištích a do prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Předpokládám, ţe moţnost aplikace bonusů a malusů by měl za následek vyšší spokojenost zaměstnavatelů, kdy zaměstnavatelé by cítili určitou spravedlnost ve výši platby pojistného.Systém by umoţňoval prevenci, součástí systému by byla rehabilitace.Pojišťovny by tvořily technické rezervy, prostřednictvím tvorby rezervního fondu.Dozor by byl prováděn prostřednictvím MPSV a ČNB. Mezi podstatné výhody tohoto systému patří skutečnosti, ţe by nekladl ţádné poţadavky na výdaje ze státního rozpočtu tím, ţe by nositelem pojištění byly pojišťovny, garance státu by byla pouze v zákonem stanovených případech systém by vyuţíval zkušenosti vyspělého pojistného trhu tak, aby jednak stanovil spravedlivou výši pojistného pro zaměstnavatele, jednak tím, ţe by stanovil spravedlivou výši dávek tak, aby motivoval zaměstnavatele k rychlému návratu do pracovního procesu, pojišťovny by si taktéţ, díky propracovaným kontrolním systémům, byly schopny pohlídat případné snahy o zneuţití tohoto systému ze strany jak zaměstnanců, tak také zaměstnavatelů (např. tajení pracovních úrazů). Povinnost vytváření technických rezerv by umoţňovala zhodnocování finančních prostředků a jejich pouţití pro investování pro rozvoj ostatních oblastí.
64
6 Praktická část 6.1 Konkrétní průzkum u podniku Battex spol. s r.o. Praktická část práce je zaměřena na průzkum u podniku Battex spol. s r.o., se sídlem Politických vězňů 1337, Slaný, IČ: 25672363. Společnost Battex s.r.o. je firmou s významným postavením v oboru hermeticky uzavřených akumulátorů a baterií. Hlavní náplní činnosti společnosti je výroba, prodej a repase NiCd, NiHM a Li-Ion akumulátorových baterií od kapacity 40 mAh do kapacity 20 Ah uplatňujících se snad ve všech oblastech elektroniky. Dle rejstříku ekonomických subjektů společnost spadá zejména pod CZ-NACE71: 27200 Výroba baterií a akumulátorů, 27110 Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů, 45 Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů. Výše uvedené CZ-NACE odpovídá OKEČ 27.1 – 27.4 Výroba kovů (kromě slévárenství)
Tabulka 3: Náklady vztahující se k úrazovému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v závislosti na OKEČ - vztaženo na společnost Battex spol. s.r.o. OKEČ - kód
Ekonomická činnost (OKEČ – název)
Z vyměřovacího základu (v %)
27.1 – 27.4
Výroba kovů (kromě slévárenství)
Zdroj:OKEČ
-
Odvětvová
klasifikace
0,84 ekonomických
činností,
[online]
Dostupné
z:
http://www.onbusiness.cz/okec-nace-cznace-tabulka-klasifikace-ekonomickych-cinnosti-169)
V současné době k 5.6.2014 společnost zaměstnává 14 aţ 15 zaměstnanců. Proškolování zaměstnanců v oblasti BOZP je prováděno jednou za 2 roky, přičemţ toto proškolování většinou zajišťuje externí subjekt. Pracovníci jsou ve firmě zařazeni dle hygieny do I. a II. pracovní kategorie. Preventivní lékařské prohlídky probíhají u externího závodního lékaře – u kategorie I. jednou za 5 let, u kategorie II. jednou za 2 roky.
71
Od počátku roku 2008 se v ČR pouţívá klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která nahradila tzv. OKEČ. [online] [cit. 2014-05-10] Dostupné z: http://www.onbusiness.cz/okec-nace-cznace-tabulka-klasifikaceekonomickych-cinnosti-169
65
Tabulka 4: Náklady vztahující se k úrazovému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele společnosti Battex spol. s.r.o. / rok Náklady vztahující se k úrazovému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele / rok Rok
Počet zaměstnanců
Náklady v Kč
2009
13
37.260
2010
13
38.602
2011
13
39.231
2012
14
41.624
2013
15
50.171
Zdroj: účetní záznamy firmy Battex spol. s r.o.
Oblast bezpečnosti práce je zanesena v „Provozním a pracovním řádu“ firmy BATTEX, spol. s r.o., v části VII.:
6.2 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve společnosti Battex spol. s r.o. Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí vyplývajících pro ně ze zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti při práci. Vedoucí zaměstnanci dále odpovídají za proškolení všech svých podřízených zaměstnanců z předpisů o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejméně jedenkrát za 2 roky, za proškolení nových zaměstnanců před jejich nástupem do zaměstnání a v jejím průběhu podle příslušných předpisů a ve stanovených lhůtách. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména: -
seznámit zaměstnance před přidělením práce nebo při změně práce a pracovních postupů s příslušnými bezpečnostními předpisy, včetně předpisů o poţární ochraně a soustavně vyţadovat a kontrolovat jejich znalost a dodrţování.
-
zajistit okamţité sepsání o kaţdém pracovním úrazu, vyšetření jeho příčin a provedení opatření k odstranění důvodů úrazu. U pracovních úrazů, které podléhají registraci podle nařízení vlády 201/2010 Sb., zajistit včasné odeslání příslušným orgánům.
66
Zaměstnanci jsou zejména povinni: -
dodrţovat právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování a příslušné pracovní předpisy
-
účastnit se všech druhů a forem školení, které organizuje zaměstnavatel na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se všem zkouškám i lékařským prohlídkám podle platných předpisů,
-
pouţívat při práci osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení,
-
všechny úrazy včetně drobných poranění, ihned hlásit svému bezprostředně nadřízenému
-
dodrţovat protipoţární předpisy a pokyny zaměstnavatele
Společnost disponuje řadou certifikátů – Certifikátem Sdruţení pro certifikaci systémů jakosti, Certifikátem Elektrotechnického zkušebního ústavu v Praze Tróji, Výrobním certifikátem pro akumulátorové baterie do prostředí s nebezpečím výbuchu, CertifikátermThe International Certifikation Network.
6.3 Systém prevence pracovních úrazů Systém prevence spočívá v dodrţování povinností v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců a směrnic zaměstnanci při práci s nebezpečnými látkami, při pájení, tepelném bodování a dalších činnostech. Zaměstnavatelé jsou povinni provádět pravidelná školení svých zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanci musí být informováni o předpisech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby bylo předcházeno pracovním úrazům. Důsledná kontrola nastavených standardů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představuje další důleţitou součást prevence pracovních úrazů, zajišťuje bezpečné a zdraví neohroţující pracovní prostředí a vede k prevenci vzniku pracovních úrazů.
67
6.3.1 Zhodnocení nákladů na zákonné pojištění zaměstnanců z hlediska výnosů společnosti Tabulka 5: Náklady na zákonné pojištění zaměstnanců ve vztahu k hospodářskému výsledku společnosti Battex spol. s.r.o. Rok
Vyměřovací základ
Náklady v Kč
v Kč 2009
4.435.800
37.260
2010
4.595.500
38.602
2011
4.670.400
39.231
2012
4.955.238
41.624
2013
5.972.800
50.171
Zdroj: účetní záznamy firmy Battex spol. s r.o.
Náklady na zákonné pojištění zaměstnanců činí 0,84 % z ročního vyměřovacího základu společnosti Battex spol. s r.o.
6.3.2 Statistika pracovních úrazů ve společnosti Battex spol. s r.o. od roku 2009 Za uváděné období neměla firma ţádný pracovní úraz ani nemoc z povolání a nečerpala ze systému zákonného pojištění ţádné finanční prostředky. Tabulka 6: Statistika pracovních úrazů ve společnosti Battex spol. s.r.o. od roku 2009 Rok
Počet pracovních
Počet nemocí z
Čerpání prostředků ze
úrazů
povolání
systému zákonného pojištění (v Kč)
2009
0
0
0
2010
0
0
0
2011
0
0
0
2012
0
0
0
2013
0
0
0
Zdroj: účetní záznamy firmy Battex spol. s .o.
68
6.3.3 Výše pojistného při současném systému zákonného pojištění zaměstnanců Tabulka 7: Náklady vztahující se k úrazovému pojištění zaměstnavatele společnosti Battex spol. s.r.o. / rok Náklady vztahující se k zákonnému pojištění zaměstnanců / rok Rok
Počet zaměstnanců
Náklady v Kč
2009
13
37.260
2010
13
38.602
2011
13
39.231
2012
14
41.624
2013
15
50.171
Zdroj: účetní záznamy firmy Battex spol. s r.o.
6.4 Požadavky firmy Battex na nový systém úrazové pojištění zaměstnanců Rozhovorem s vedením společnosti jsem zjistit, ţe podnik by uvítal, vzhledem k jeho bezeškodnému průběhu, zavedení ekonomických nástrojů - bonusů a malusů v rámci pojištění, a tím sníţení sazeb pojistného. Tímto by společnost byla ještě více motivována ke sniţování rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Společnosti se rovněţ nezamlouvá objektivní odpovědnost zaměstnavatelů za škody, která v případě pojistné události nebere ohled na skutečnost, zda bylo či nebylo zaviněno zaměstnavatelem.
6.5 Zhodnocení průzkumu podniku Battex spol. s. r. o Na základě průzkumu provedeného v podniku Battex spol. s r.o. jsem zjistil, ţe tato společnost klade vysoký důraz na prevenci pracovních úrazů a vyznačuje se bezeškodným průběhem. Společnost zaměstnává cca 13 – 14 zaměstnanců a od roku 2009 nevykázala ţádný pracovní úraz ani nemoc z povolání.
69
6.6 Doporučení podobným podnikům Vzhledem k situaci v oblasti úrazového pojištění zaměstnanců je podnikům, jeţ mají podobný bezeškodní průběh doporučeno pokračovat v aktivitách a preventivních opatřeních v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť se očekává, ţe systém bonusů a malusů bude zaveden – jeho zavedení je totiţ navrhováno ve všech čtyřech variantách systémů úrazového pojištění zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé s bezeškodným průběhem či s marginálním výskytem pracovních úrazů či nemocí z povolání budou mít díky zavedení systému bonusů a malusů niţší předpis pojistného.
6.7 Jak nastavit lépe systém (malus a bonus) Systém malusu a bonusu by měl fungovat na obdobných principech, jako funguje v systému povinného ručení. V případě, ţe ve firmě zaměstnavatele bude příliš mnoho úrazů a nemocí z povolání, pojišťovna zaměstnavateli úrazové pojištění zaměstnanců zdraţí, a to prostřednictvím malusů.V případě zavedení uplatňování bonusů a malusů je nutno počítat s negativním jevem, který se můţe vyskytovat v určitém procentu případů – se skutečností, ţe někteří zaměstnavatelé se budou snaţit pracovní úrazy tajit tak, aby předešli získání malusů a tím zdraţení pojistného. Naopak zaměstnavatel s nulovým či marginálním škodným průběhem dostane od pojišťovny bonus a bude platit niţší pojistné. Zavedení systému bonusů a malusů by mělo přispět k posílení dodrţování zásad ochrany a zdraví při práci jednotlivými zaměstnavateli a motivovat je k investicích do prevence a do posílení bezpečnosti na pracovištích. Na základě výše uvedeného nelze potvrdit hypotézu č. 1: „Pro zaměstnavatele Battex je nejvýhodnější varianta č. 2 Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jeţ umoţňuje přizpůsobit pojistné skutečné rizikovosti zaměstnavatele, coţ by firmě umoţnilo platit niţší pojistné.“, neboť zavedení systémů bonusů (slev) a malusů jsou obsaţeny ve všech čtyřech navrhovaných variantách systému úrazového pojištění zaměstnavatelů.
70
Závěr V Diplomové práci je popsáno pojištění od samotného vzniku a jeho historický vývoj aţ do roku 2013 pro lepší představu situace. Práce se zejména zaměřuje na základy dnešního systému úrazového pojištění a nemoci z povolání a to i s pohledem na situaci ve světě a v Evropské unii s cílem porovnat obě stránky systémů úrazového pojištění v cizích zemích. Pohled do zahraničí tak nabízí různé obzory řešení této problematiky a inspiraci. Práce dále obsahuje podrobný rozbor současného stavu legislativy v České republice týkající se systému pojištění pracovního úrazu a nemoci z povolání a jeho komplexní hodnocení. Hlavní část práce je věnována rozboru moţných modifikací systému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání v České republice. Velká část se zaměřuje na vysvětlení současných nedostatků. Dle současné právní úpravy je odpovědnost zaměstnavatele objektivní, coţ znamená, ţe zaměstnavatel odpovídá za škodu, která byla zaměstnanci způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a to bez ohledu na to, jestli škodu zaměstnavatel zavinil či nikoliv. Za nevyhovující skutečnost u současného systému se také povaţuje to, ţe instrument pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání v současné době poskytují pouze dvě soukromé pojišťovny. Tímto způsobem dochází ke zvýhodnění těchto pojišťoven a není to v souladu s pravidly veřejné soutěţe. Dále současný způsob financování netvoří ţádné rezervy do budoucnosti. V současném systému také nedochází mezi pojištěným zaměstnavatelem a pojišťovnou k uzavření pojistné smlouvy a pojišťovna tak nemá ani moţnost stanovit zaměstnavatelům bonusy či malusy k jejich pojistnému, čímţ nemůţe nijak motivovat ke zlepšení bezpečnosti daného pracoviště. Minimálně tyto aspekty by se měly zváţit při návrhu nového řešení současné situace, protoţe současný systém úrazového pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání je koncipován pouze na základě dočasného řešení. Potřeba změny tohoto systému vychází nejen ze změn na pracovním trhu, ale i z postupných legislativních změn právních norem, které s problematikou souvisí. Nabízí se čtyři varianty řešení systému úrazového pojištění. Jedna z moţností je dát v platnost zákon č. 266/ 2006 Sb., druhá moţnost je zrušení zákona č. 266/ 2006 Sb. a nahradit ho zákonem o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Třetí varianta navrhuje přenesení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jako
71
zakázku na soukromý subjekt. Čtvrtá varianta nabízí přenesení provozování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu na Českou správu sociálního zabezpečení, s vyuţitím jednotného inkasního místa. Tyto varianty moţného řešení byly porovnány dle různých kritérií. V rámci rozboru byly brány v potaz současné platné právní úpravy odpovědnosti zaměstnavatele, průběţný systém financování, charakter pojištění, výběr, smlouvy. Dále se porovnávaly metody bonusů a malusů, aby pojišťovny mohly motivovat ke zlepšování pracovních podmínek. Rozbor také obsahoval zhodnocení moţnosti kontroly plnění povinností při placení pojistného a vymáhání pohledávek, dozor, garanci státu a řešení tvorby rezerv do budoucna. Otázka příspěvků na rehabilitaci a prevenci byla také brána v potaz. Podle mého názoru, by měl být prioritně změněn způsob fungování systému tak, aby do budoucna nezatěţoval státní rozpočet mandatorními výdaji. Po komplexním rozboru vychází z navrhovaných variant nejvýhodnější varianta č. 2 tzn. vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V rámci této varianty by došlo zrušení zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců a nahrazení zákonem o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Tato varianta jako jediná umoţňuje kapitálové (fondové) financování a tím přináší sníţení mandatorních výdajů státu v důsledku přenesení pojištění na soukromou sféru.Další výhodou je, ţe tato varianta umoţňuje řešení systému soukromým pojištěním, které by vznikalo na základě pojistné smlouvy, přičemţ „povinně smluvní pojištění je tradiční formou pojištění v Evropě a na tomto principu fungují všechna pojištění odpovědnosti za škodu, kde má stát garanci za odškodnění a má zájem na ochraně svých obyvatel“ (Materiál pro rozhodnutí o základních koncepčních moţnostech řešení systému úrazového pojištění zaměstnanců). Zvolená varianta také zahrnuje garanci státu jen v zákonem stanovených případech a generuje dočasně volné prostředky, tzv. technické rezervy, kteréby byly hospodářsky vyuţitelné. Tato varianta by také umoţnila vyšší zainteresovanost smluvních stran na samotném předcházení škodám. Z hlediska státu je také jednoznačně nejvýhodnější varianta č. 2, protoţe zabezpečuje sníţení výdajů státního rozpočtu díky kapitálovému financování z prostředků pojišťoven do budoucna a současně dočasně generuje volné prostředky, které by mohly být hospodářsky vyuţitelné díky tvorbě technických rezerv.Proto můţeme hypotézu č. 2 přijmout. Poslední část diplomové práce obsahuje konkrétní průzkum u podniku Battex spol. s. r.o., kde bylo mj. zjištěno, ţe tato společnost klade vysoký důraz na prevenci pracovních úrazů a vyznačuje se bezeškodným průběhem. V rámci průzkumu byl rozpracován podrobný 72
stav této problematiky za posledních pět let zpátky. Během průzkumu bylo zjištěno, ţe podnik by velice uvítal, vzhledem k jeho několikaletému bezeškodnému průběhu, zavedení ekonomických nástrojů v podobě bonusů a malusů v rámci pojištění, a tím by bylo moţné sníţit sazby pojistného. Tímto by totiţ společnost byla ještě více motivována ke sniţování rizik pracovních úrazů a nemocí z povolání. Avšak nelze s jistotou říci, ţe by pro společnost Batex bylo jednoznačně nejlepší řešení v podobě varianty č. 2 „Vytvoření nového zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jeţ umoţňuje přizpůsobit pojistné skutečné rizikovosti zaměstnavatele, coţ by firmě umoţnilo platit niţší pojistné.“, neboť zavedení systémů bonusů a slev jsou obsaţeny ve všech čtyřech navrhovaných variantách systému úrazového pojištění zaměstnavatelů. Tímto tedy musí být hypotéza č. 1 odmítnuta. Nicméně navrţenou variantu stále povaţuji za nejvýhodnější řešení.
73
Seznam použité literatury Bibliografie 1. DANDOVÁ,E. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, Aspi,2004, ISBN 8073570297 2. DUCHÁČKOVÁ, E.,Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 3 – přeprac. Praha: Ekopress, 2009, ISBN 978-80-86929-51-4 3. HRADEC, M. ZÁRYBNICKÁ, J. KŘIVOHLÁVEK, V. Pojištění a pojišťovnictví, Praha, 2009, ISBN: 80-867-54-48-0 4. MARVAN, Miroslav a Josef CHALUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1.díl: Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. Praha: Novinář, 1989, ISBN 80-85964-00-7 5. MIKESKA, M. Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání, Nakladatelství Anag, 2010, ISBN 978-80-7263-569-6 6. NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění, nakladatelství Grada, 2008, ISBN 8024726289 7. ODSTRČIL, B. Úrazové pojištění dělnické v Rakousku a v Německu, Praha, 1910 8. ŘEZÁČ, F.,Pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, ISBN 978-80-214-4242-9 9. ŘEZÁČ, F.,Řízení rizik v pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2011. ISBN 978-80-210-5637-4 10. SCHOEPS,H. Dějiny Pruska, Garamond, 2004, ISBN 8086379590 11. SVOBODA, K. Historický vývoj pojišťovnictví, Vzdělávací odbor sdruţení českoslovanského úřednictva ústavů peněţních v Praze, Knihovna „Peněţního obzoru“ svazek III, 1910 12. ŠMÝD, B. Úrazové pojištění dělnické se zákony o odškodnění nemocí z povolání a úrazovém soudnictví a vládním nařízení o zařadění podniků do nebezpečenských tříd, Časopis Svépomoc, 1937 13. ZÁRYBNICKÁ, Jana; SCHELLE, Karel. Pojištění odpovědnosti za škodu (historie a současnost) Vyd. 1. Ostrava : KeyPublishing, 2010, ISBN 9788074180613 15. CHLUBNA,V. TheInternalDebtoftheExistingWorkCompensationInsurance System in the Czech Republic, Brno, 2014, ISSN 2212-5671,
74
Internetové zdroje 1. CHLUBNA, V. Ekonomicko-motivační aspekty rámci zákonného úrazového pojištění zaměstnanců [online]. 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z 2. HEJKAL, Tomáš. SKÝVOVÁ, Daniela. Důvodová zpráva. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace(RIA) [online] [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: 3. ŠTEFKO, Martin. Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců [online] 30. června 2006[cit.2014-04-26].Dostupné z: 4. Mf.cz. Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení [online]. Srpen 2012. [cit.2014-04-26] Dostupné z: 5. Apsscr.cz,Zabezpečení při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Pro vnitřní připomínkové řízení [online]. 27. března 2014 [cit. 2014-05-24] Dostupné z 6. Ospzv.cz,Důvodová zpráva ke změně zákona o úrazovém pojištění [online]. [cit. 201405-30] Dostupné z: 7. Mpsv.cz,Příručka pro personální a platovou agendu [online], 1.dubna2014. [cit. 2014-05-24] Dostupné z: 8. Cssz.cz, Odložení zákona o úrazovém pojištění [online] [cit. 2014-05-24]. Dostupný z: 9. Asocr.cz, Stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
26.
1.
2012,
[online]
[cit.
2014-05-24].Dostupný
75
z:
10. ŠÍSTKOVÁ, D. Úrazové pojištění zaměstnanců se zpřístupní všem pojišťovnám [online]. 6. června 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z : 11. Podnikatel.cz,Účinnost zákona o úrazovém pojištění se opět odkládá,[online] 14. prosince 2012, [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 12. Iprávník.cz,Úrazové pojištění zaměstnanců, [online] [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: 13. Českápojišťovna.cz, Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za nemoci z povolání a pracovní úrazy,[online] [cit.2014-04-26]. Dostupné z: 14. Koop.cz,Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele [online]. [cit.2014-04-26] Dostupné z: 15. BrokerTeam.cz, Historie pojišťovnictví, [online]. 2014. [cit.2014-04-30] Dostupné z WWW:˂http://www.brokerteam.cz/historie /˃ 16. HEAD QUARTER, Životní pojištění, publikováno 18.11.2005, autor Jiří Pech, [online]. 2014. [cit.2014-04-30] Dostupné z WWW:˂http://hq.cz/wordpress/jpi/2005/zivotni-pojisteni ˃ 17. Ministerstvo Financí ČR, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, Praha, srpen 2012, [cit.2014-04-30] Dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematikyodskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-z-povolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-protripartitu.doc˃ 18. EVROPSKÁ KOMISE, Systémy sociální ochrany – MISSOC, [online]. 2014. [cit.2014-01-30] Dostupné z WWW:˂http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=815&langId=cs˃ 19. MISSOC, MutualInformationSystem on SocialProtection - [cit. 2014-02-27] – Dostupné z : 76
20. Vupsv.cz, Pojištění pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání ve vybraných zemích,[online]. 2014. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: WWW:˂http://www.vupsv.cz/sites/File/auditclanky/uraz_poj_ve_vybranych_zemich.pdf˃ 21. Suip.cz,Základní informace o programu „Bezpečný podnik, 2014,[online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z 22. Mpsv.cz,Nemocenské pojištění, 2014[online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z 23. Mpsv.cz, Varianty koncepčního řešení transformace zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, 2014,[online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z 24. Asocr.cz, Ananlýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, 2014,[online]. 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z 25. Mpsv.cz, Nový zákon o úrazovém pojištění[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/394/270104.pdf 26. Onbusiness.cz,OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností, [online].[cit. 2014-02-22]. Dostupné z WWW: 27. Ministerstvo Financí.cz, Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení, [online]. Srpen 2012. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z WWW:˂http://www.asocr.cz/addons/99RHSD/Analyza-problematikyodskodnovani-prac.urazu-a-nemoci-z-povolani-s-navrhem-vecneho-reseni-_MF_-protripartitu.doc˃ 28. Mpsv.cz,Nový zákon o úrazovém pojištění bude více motivovat k vytváření podmínek pro bezpečnoupráci, 2014[online]. 2014 [slov. 2014-03-14]. Dostupné z WWW: 29. Ospzvaso.cz,Podklad pro jednání o koncepci odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání,[online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z
77
WWW:http://www.ospzv-aso.cz/addons/RHSD96/Podklad-pro-jednani-o-koncepciodskodnovani-prac-urazu-a-nemoci-z-povolani.doc 30. Szpcr.cz, Návrh realizace propojení systémů úrazového pojištění zaměstnanců v návaznosti na veřejné zdravotní pojištění,ŠKVRNOVÁ, J. [online]. 2014 [slov. 2014-02-24]. Dostupné z WWW:http://www.szpcr.cz/reforma/ap.pdf 31. Ospzvaso.cz,Připomínky k návrhu novely zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců,[online]. 2014 [slov. 2014-04-10]. Dostupné WWW:
Ostatní zdroje 1. účetní záznamy firmy Battex spol. s r.o. 2. Zákon o národním pojištění č. 99/1948 Sb. [online]. [slov. 2014-04-10] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-99 3. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb.[online]. [slov. 2014-05-12] Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-266 4. ÚZ č.985, Zákoník práce §372[online].[slov. 2014-04-10] Dostupné z:http://www.zakonik.net/zakonik-prace/nahrada-za-bolest-a-ztizeni-spolecenskehoup.html
Použité zkratky BOZP
-
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČNB
-
Česká národní banka
ČR
-
Česká republika
ČSSZ
-
Česká správa sociálního zabezpečení
EU
-
Evropská unie
MF.
-
Ministerstvo financí
MPSV
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
NKÚ
-
Nejvyšší kontrolní úřad
78
Seznam tabulek Tabulka 1: Vybrané statistické údaje k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v letech 2008 aţ 2012.............................................................................................................................. 53 Tabulka 2: Porovnání jednotlivých navrhovaných variant pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ......................................... 58 Tabulka 3: Náklady vztahující se k úrazovému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v závislosti na OKEČ - vztaţeno na společnost Battex spol. s.r.o. ..................................... 65 Tabulka 4: Náklady vztahující se k úrazovému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele společnosti Battex spol. s.r.o. / rok ................................................................................... 66 Tabulka 5: Náklady na zákonné pojištění zaměstnanců ve vztahu k hospodářskému výsledku společnosti Battex spol. s.r.o. ........................................................................................... 68 Tabulka 6: Statistika pracovních úrazů ve společnosti Battex spol. s.r.o. od roku 2009 ......... 68 Tabulka 7: Náklady vztahující se k úrazovému pojištění zaměstnavatele společnosti Battex spol. s.r.o. / rok ................................................................................................................. 69
79
