Novou remízu kolejov ch i závûsn ch lokomotiv zfiídili na V. patfie stafiíãské achty

Horník

Kdy a kde je moÏno koupit akcie

N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

30. dubna 2008 • Roãník 38

Úpis akcií skonãí dfiíve O akcie spoleãnosti New World Resources (NWR) je mezi investory na celém svûtû mimofiádn˘ zájem. Firma se proto rozhodla o jeden den zkrátit lhÛtu pro úpis akcií. Zamûstnanci OKD a dal‰ích firem ze skupiny NWR si mohou takzvané zamûstnanecké akcie koupit jen do pondûlí 5. kvûtna. „Nabídka akcií se setkala s mnohem vût‰ím úspûchem, neÏ jsme pÛvodnû pfiedpokládali,“ vysvûtlil finanãní fieditel NWR Marek Jelínek. Zamûstnanci NWR (a tedy i OKD) mají oproti ostatním investorÛm zaruãenou takzvanou pfiednostní alokaci. Znamená to, Ïe nejprve budou uspokojeny jejich objednávky a teprve potom se zbylé akcie rozdûlí mezi ostatní zájemce. Nákup akcií na dolech bude pokraãovat mimofiádnû i ve ãtvrtek a v pátek. Podrobnosti na stranách 2 a 7

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

strana 7

18

Vrátky ustoupily lokomotivám ZD 24 se na Dole Paskov více neÏ osvûdãila, postavili tam i novou remízu vedení rozhodnutí koneãné. Jádro „dopravákÛ“ pfii‰lo ostatnû z utlumovaného Dolu Dukla. Teì dûlá na ZD 24 okolo pûti desítek lidí. Snad definitivní zlom pfii‰el, kdyÏ chlapi uvidûli, Ïe lokomotiva uveze celou sekci mechanické v˘ztuÏe Glinik aÏ na pfiekop bez demontáÏe. „Tedy 7700 kilogramÛ. Bylo to v reÏimu speciální dopravy zvlá‰tních bfiemen. Jakou hmotnost zvládne, záleÏí i na úklonu tratû,

ZD 24 na Dole Paskov: • 25,5 km instalováno • 18,6 km v provozu • 14 lokomotiv • nosnost aÏ 10 tun

Raziãi zabodovali DÒL PASKOV Raziãsk˘ kolektiv hlavního pfiedáka Rostislava Paliãky a TH zamûstnanci úseku pfiípravy 3 od vedoucího Roberta Duchonû z Dolu Paskov dosáhli první standardní v˘kon v roce 2008. Podafiilo se to na díle 063 7254. Pfii prÛmûrném v˘konu 3,03 metru za den kolektiv vyrazil za 31 provozních dnÛ celkem 94 metrÛ. Standardní v˘kon byl dosaÏen pfii pfiekopní raÏbû v období od 10. bfiezna do 22. dubna. Blahopfiejeme!

Horník uÏ ve stfiedu Horník, kter˘ vychází pravidelnû kaÏd˘ ãtvrtek, vyjde v pfií‰tím t˘dnu mimofiádnû o den dfiíve, tedy ve stfiedu 7. kvûtna. DÛvodem je skuteãnost, Ïe ve ãtvrtek 8. kvûtna je státní svátek – Den osvobození od fa‰ismu (1945). Redakce

Novou remízu kolejov˘ch i závûsn˘ch lokomotiv zfiídili na V. patfie stafiíãské ‰achty. STA¤Íâ Podzemí Dolu Paskov ovládla definitivnû doprava po závûsné dráÏce. Pfies 25,5 kilometru celkem instalované a 18,6 kilometru fungující trati hovofií za v‰e! Rozvoj ZD 24 korunovalo zfiízení zcela nové „vozovny“, neboli dle

správné dÛlní terminologie remízy pro závûsné, ale i kolejové lokomotivy na nejspodnûj‰ím patfie. Pr˘ i ti nejzarytûj‰í odpÛrci museli uznat, Ïe ãasy staré ZD 80 a jejích vrátkÛ jsou pfiekonány. „Zaveìte v‰ude to na‰e Pendo-

FOTO: Radek Luk‰a

lino a my to tady vybavíme rychleji,“ shodovali se po dobr˘ch zku‰enostech mechanici na strojním úseku. ZD 24 bylo na paskovské ‰achtû zkou‰eno vícekrát, ale teprve po dobr˘ch zku‰enostech z Karvinska padlo pfied dvûma lety na

typu brzd, v˘konu lokomotivy. Tûch máme dvanáct – dvanáctkrát Ferit, dvakrát Ortas,“ vysvûtloval Zdenûk Koval, jenÏ ‰éfuje paskovskému provozu dÛlnû technick˘ch sluÏeb, a tedy i celé ZD 24. Jako první pfii‰la na fiadu chlebovická lokalita. Pendolinem tady obsluhují dvû oblasti – 112. a 59. i 63. sloje – jedno místo stání s nakládacím místem mají na III. patfie pfiímo u jámy a chystá se v˘stavba remízy na IV. patfie. Tím by se podle vedení dosáhlo dÛleÏitého propojení! Na V. patfie stafiíãské ‰achty se jezdí opût do dvou oblastí – 77., 80., 82., 84. a 41. i 63. sloje. Nedávno zde na díle 2052/8 vystavûli a zprovoznili novou remízu o délce 115 metrÛ pro sedm závûsn˘ch a pût kolejov˘ch ma‰in. Pokraãování na stranû 3

Byl to mimofiádn˘ rachot Poprvé od ,sÀatku’ ‰achet âSA a Lazy se se‰la celá ‰piãka novû vzniklého Dolu Karviná

V dobrém rozmaru vy‰li hlavní pfiedáci z Dolu Karviná pfied FOTO: Josef Lys hernu, aby se zvûãnili poprvé pohromadû.

OSTRAVA Byl to zajímav˘ den. Zajímav˘ a uÏiteãn˘. A také pfiíjemn˘. AlespoÀ tak hodnotili ãtvrtek 24. duben úãastníci prvního setkání ‰éfÛ Dolu Karviná s hlavními pfiedáky a vedoucími úsekÛ. Se‰lo se na nûm 65 chlapÛ, ktefií si chtûli ledacos fiíct. Hlavnû to, jak spoleãn˘mi silami zv˘‰it efektivitu tûÏby a bezpeãnost horníkÛ. Redaktofii Horníku sice nebyli u toho, jak pfiedáci z LazÛ fárali na Armádû a naopak Armaìáci na Lazech. Novináfii nebyli ani u toho, jak po vyfárání diskutovali nad úkoly dolu, nad hodnocením situace a návrhy vedení ‰achty k dosaÏení nelehk˘ch cílÛ. Zúãastnili se aÏ závûreãné ãásti aktivu. A ta byla znaãnû akãní, mimofiádnû

boufilivá. Pokud je atmosféra taková i v podzemí, nikdo se nemusí strachovat o osud dubnového business plánu a snad ani dal‰ích mûsícÛ. Energie a zápal po dosaÏení co nejlep‰ích v˘sledkÛ byl sly‰iteln˘ v ‰irokém okolí objektu, kde se v‰e odehrávalo. Vevnitfi to pak pfiímo dunûlo, oz˘valy se v˘kfiiky soustfiedûného úsilí, mohutné povzbuzování i pichlavé ‰piãkování. Pûta‰edesát fiádnû rozehfiát˘ch chlapÛ zápolilo v ostravské Zuzanû na sedmi bowlingov˘ch drahách. A vûfite, byl to mimofiádn˘ rachot. „Chceme se v‰ichni navzájem poznat, seznámit se, v jak˘ch podmínkách kdo pracuje, vymûnit si zku‰enosti a také si vzájemnû

poradit, jak co nejefektivnûji razit a tûÏit,“ shrnul smysl celodenní akce fieditel Dolu Karviná Pavel Hadrava. „Jsme jeden t˘m a musíme táhnout za jeden provaz, vûfiit si a b˘t solidární,“ nakousl souãasnou ponûkud smolnou situaci. Na závodû âSA totiÏ nevycházejí dubnové pfiedpoklady tûÏby. V den konání akce byl skluz 17 tisíc tun. Naopak závod Lazy vykazoval 32 tisíc tun vytûÏeného uhlí navíc. Celkov˘ technick˘ reÏim dolu se v dobû konání akce pfiekraãoval o 15 tisíc tun. Spoleãn˘ cíl je splnit business plán Dolu Karviná, kter˘ je v dubnu o 16 a pÛl tisíce tun nad úroveÀ technického reÏimu. Pokraãování na stranû 2

2

ÚVODEM VáÏení ãtenáfii, s pfiíchodem jara pfiicházejí pro na‰i nadaci také nové úkoly a aktivity. Chod nadace se rozbûhl, t˘m nadaãních pracovníkÛ roste a telefony zvoní. Nejvût‰ím tématem tûchto dnÛ jsou v‰ak jednoznaãnû jarní v˘zvy pro Ïadatele, ktefií mají zájem s nadací spolupracovat. Nadace má pfiipraveny ãtyfii zajímavé programy. Program Pro budoucnost pomÛÏe na svût projektÛm z oblasti rozvoje regionu a Ïivotního prostfiedí, program Pro zdraví zase podpofií zdravotní a sociální aktivity, program Pro radost umoÏní realizovat kulturní akce a vzdûlávací projekty a koneãnû program Pro Evropu usnadní pfiístup k dotacím ze strukturálních fondÛ Evropské unie. SnaÏili jsme se nastavit maximálnû pfiátelské ovzdu‰í spolupráce a co nejvíce zjednodu‰it povinné papírování. Îadateli v první fázi staãí pouze vyplnit jednoduchou pfiihlá‰ku a do konce kvûtna nám ji zaslat. Teì uÏ jsou na fiadû v‰ichni potenciální Ïadatelé, tedy tfieba i Vy. Tû‰íme se na dobré zprávy, zejména na zajímavé nápady pfievtûlené do kvalitních projektÛ uÏiteãn˘ch pro své okolí. Právû realizované nápady a lidé, ktefií se na nápadech a projektech podílejí, mohou dát Ïivotu tu správnou hloubku. Blanka T˘fiová, fieditelka Nadace OKD

30. dubna 2008

Z OKD

Zrod akcionáfie spoleãnosti NWR

SPRÁVN¯ SMùR! ByÈ jdou tihle chlapi po noãní na Dole Paskov k bránû a právû opaãnû, jiní kolegové si cestu do „repre“ místnosti v prvním patfie správní budovy v pátek 25. dubna na‰li. Pojìme tím správn˘m smûrem. Zjistíme, jak to pfii zahájení prodeje akcií NWR vypadalo, kdo nakupoval.

JE·Tù PÁR INFORMACÍ. Aby nikdo nemohl fiíci, Ïe nevûdûl,

CHVÍLE PAMÁTNÁ SE BLÍÎÍ. Lucie RabiÀáková, kmeno-

TO JE ON! První paskovsk˘ akcionáfi, Lubomír Pink (52). „DÛvûfiuji v budoucnost ‰achet. Nemyslím, Ïe to tady pozavírají,“ uvedl povrchov˘ dûlník z protiprÛtrÏové prevence, úseku trhacích prací. Nákup akcií zváÏila i rodinná rada doma v Metylovicích. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a Kolik a za kolik jich má, to nepoví.

vá pracovnice obchodníka s cenn˘mi papíry Partia Direct, a. s., vysvûtluje zájemcÛm o akcie NWR ze stafiíãské ‰achty, jak uzavfiít smlouvu. „Zatím je poãítáme na prstech, vût‰í zájem ãekáme ve druhém t˘dnu.“ prohlásila k nov˘m akcionáfiÛm.

stála „osvûtová“ tabule i pfied prodejním sálem. „Zatím se fakt chodí i ptát. Tady na Paskovû stejnû jako den pfiedtím na âSM Sever to jsou i normální fiadoví horníci,“ uvedla Lenka Faiková, brigádnice najatá na akciovou kampaÀ spoleãnosti NWR.

Nadace OKD: Nejãastûj‰í dotazy na granty OSTRAVA (vs) Jarní grantové kolo Nadace OKD je v plném proudu. V nadaãní kanceláfii zvoní jeden telefon za druh˘m a mejlová schránka se plní va‰imi dotazy i prvními Ïádostmi. ProtoÏe se jedná o první granty, které nadace vypsala, pfiiná‰íme souhrn odpovûdí na va‰e nejãastûj‰í otázky. Kdo mÛÏe Ïádat o nadaãní pfiíspûvek? Grantovou Ïádost mohou podat právnické i fyzické osoby (kromû podnikatelsk˘ch subjektÛ typu a. s. a s. r. o.), které vykonávají ãinnost prospû‰nou pro vefiejnost. Tedy

Pfiíspûvek obce nebo soukromého dárce je pro správní radu signálem, Ïe je projekt kvalitní a potfiebn˘.

nejen obãanská sdruÏení nebo obecnû prospû‰né spoleãnosti, ale také tfieba ‰koly, stfiediska volného ãasu nebo dûtské domovy. DÛleÏit˘ není právní statut, ale prospû‰nost projektu.

Je tfieba ke grantové Ïádosti doloÏit dal‰í doklady?

Jsou nûjaké limity na v˘‰i grantu? Nadace OKD je pfiipravena podpofiit drobnou aktivitu, na kterou Ïadatel potfiebuje jen nûkolik tisíc korun, stejnû jako velké projekty za statisíce. DÛleÏité je, abyste pfii pfiípravû grantové Ïádosti vycházeli z reáln˘ch cen a zbyteãnû náklady nesniÏovali ani nezvy‰ovali.

MÛÏe b˘t cel˘ rozpoãet pokryt z grantu OKD, nebo se vyÏaduje finanãní spoluúãast zaji‰tûná z jin˘ch zdrojÛ? Finanãní spoluúãast jin˘ch partnerÛ nevyÏadujeme, ale vítáme.

V první fázi ne, grantová pravidla jsou velmi jednoduchá. Nechceme vás zatûÏovat zbyteãnou administrativou na úkor va‰í prospû‰né práce. Nejprve je tfieba podat pouze jednoduchou grantovou Ïádost. Dal‰í potvrzení (o právní subjektivitû, o vedení úãtu atd.) si vyÏádáme aÏ v prÛbûhu dal‰ího kola. ZároveÀ ale mÛÏe kaÏd˘ Ïadatel doloÏit vlastní nepovinné

pfiílohy, které pfiedstaví jeho ãinnost – v˘roãní zprávu, zpravodaj, posudek radnice, klientÛ nebo partnerÛ. Jaké jsou základní termíny jarního grantového kola? NejdÛleÏitûj‰í termín se pomalu blíÏí – Ïádosti je tfieba dodat do nadace nejpozdûji do 31. kvûtna leto‰ního roku. V následujících ‰esti t˘dnech se budou jednotlivé projekty vyhodnocovat, s úspû‰n˘mi Ïadateli podepí‰eme v srpnu smlouvy a v záfií jim po‰leme na úãet peníze. www.nadaceokd.cz

Byl to mimofiádn˘ rachot Pokraãování ze strany 1 „Chlapi z LazÛ dnes ráno pfii fárání na vlastní oãi vidûli, Ïe na Armádû jsou souãasné dÛlnû geologické podmínky mimofiádnû sloÏité a nezb˘vá, neÏ sv˘m kolegÛm drÏet palce a vûfiit, Ïe se jim co nejdfiíve podafií se z nich dostat,“ vysvûtluje v˘robní námûstek Josef

Nûktefií horníci si vzpomnûli na to, kde jako kluci zaãínali – na pískovi‰ti s lopatkami.

Hájek. „Dnes jsme se shodli, Ïe bude dobré sjednotit systém a metodu soutûÏí o dosaÏení limitních v˘konÛ u rubáÀov˘ch, ale také raziãsk˘ch kolektivÛ. Zatím to bylo na Armádû a Lazech rozdílné,“ vypichuje jeden z pfiínosÛ setkání horníkÛ. O jeho prÛbûhu a atmosféfie by se dalo napsat mnohé. Jedno story za v‰echny snad postaãí: Mezi pfiítomn˘mi byl mj. vítûz leto‰ního bowlingového turnaje o Pohár t˘deníku Horník hlavní pfiedák

raziãského kolektivu Michal Babinec. Mimochodem – i ve ãtvrtek v Zuzanû kraloval. Tam ho v˘robní námûstek vyzval, aby i v dole dokázal, Ïe to umí nejen s bowlingov˘mi koulemi a pfiihlásí se k limitnímu v˘konu. „KdyÏ mi dáte ‰anci, pofiádnou ‰treku, tak do toho se sv˘mi chlapy jdu!“ reagoval Babinec. „Mበto mít!“ prohlásil námûstek Josef Hájek a chlapi si plácli. Bude jistû zajímavé jejich sázku sledovat. TEXT A FOTO: Josef Lys

30. dubna 2008

3

Z OKD

Na ,Pendolino’ Vrátky ustoupily lokomotivám nedají dopustit Pokraãování ze strany 1 „V˘hodou je vzdálenost od vtaÏné jámy, je do tfií set metrÛ. Je propojena i s první remízou na díle 2252/1. Samozfiejmostí je montáÏní komora pro údrÏbu a opravu, dílna, sklad i svafiovna,“ upfiesnil Koval. Patfií k ní je‰tû nákladi‰tû u jámy vybavené pro lep‰í manipulaci s materiálem sníÏen˘mi kolejni-

cemi a pneumatick˘mi zvedáky PWL 3/6. Od bfiezna ZD 24 v této ãásti dolu vozí i havífie, od dubna zaãali dopravovat stfielivo pro party pfiedákÛ pfiíprav Plaãka a Paliãky. V˘hody závûsné dráÏky vidí horníci i vedení hlavnû v rychlosti a vy‰‰í nosnosti. „Odpadlo tu hodnû ruãní práce. Vrátky nám totiÏ zabí-

raly velké mnoÏství lidí a nemohli jsme s nimi tolik uvézt. Podle brzd to dûlalo jen 1500 nebo 3000 kilogramÛ. Teì mÛÏeme i do deseti tun,“ vysvûtlovali zamûstnanci dÛlní dopravy. Zastaralá traÈ ZD 80 v podzemí Dolu Paskov v souãasné dobû má uÏ o kilometr ménû neÏ rozvíjející se, velice pfiínosná, ZD 24. Radek Luk‰a

Pfiedák pfiíprav P3 Paliãka (zleva), mechanik téhoÏ úseku Sourada FOTO: Radek Luk‰a a ‰éf provozu dÛlnû technick˘ch sluÏeb Koval.

Lokomotiva ZD 24 vyjíÏdí z prostoru budoucí svafiovny, která se také stane souãástí nové remízy.

Vzniklo i nové nákladové místo s moÏností lep‰í FOTO: Radek Luk‰a manipulace s materiálem.

STA¤Íâ (uzi) PfiibliÏnû ve stejné dobû jako zaãali Ïelezniãáfii na ãeském území zavádût italské rychlovlaky, spou‰tûli horníci ve stafiíãském podzemí do provozu závûsnou dráhu ZD 24. Nikdo na Dole Paskov ji proto nefiekne jinak neÏ „Pendolino“. Zde jsou názory nûkter˘ch, ktefií s ní dnes a dennû dûlají. „Stra‰nû moc to pomáhá. Se svaÏnou jezdili k nám na pracovi‰tû dvû hodiny a Pendolinem to trvá do dvaceti minut,“ tvrdil Rostislav Paliãka, pfiedák pfiíprav P3. Je podle nûho poznat i na chlapech z dopravy, Ïe nejsou „uhonûní“. Se ZD 24 toho, jak doplnil, dokáÏou lépe a operativnûji manipulovat. „Pfii souãasn˘ch nárocích, kdy se klade pût ‰est potrubních tahÛ, taky potfiebujeme vût‰í objem materiálu. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe by to ‰lo na lanû jako dfiíve,“ nechal se sly‰et mechanik téhoÏ úseku Petr Sourada. Na ãelbu je to k nim 1800 aÏ 2000 metrÛ, „Pendolinem“ urychlují ve‰keré zásobování. Vedoucí provozu dÛlnû technick˘ch sluÏeb Zdenûk Koval uvedl, Ïe zavedení zmínûné dopravy je pro ‰achtu v˘hodné z hlediska mnoÏství i hmotnosti pfiepravovaného materiálu a její rychlosti. „Nev˘hodou je, Ïe není v‰ude,“ dodal s tím, Ïe lokomotiváfii od ZD 24 pracují na tfii smûny.

Raziãi se uãí pfiíklepovému vrtání K novinkám v programu POP 2010 patfií na Dole Paskov dva nové razicí komplexy STA¤Íâ Konkrétních obrysÛ nabyl na ãelbách stafiíãského závodu Dolu Paskov „oÏivovací“ program spoleãnosti OKD POP 2010. Dva kolektivy pfiipravující v 77. sloji porubní blok pro nasazení dob˘vacího komplexu, nafasovaly nové vrtací vozy BTRL 1 s nakladaãi DH 250 TS. Chlapi od Jifiího Hantschela uÏ s tím mûli oddûláno nûkolik smûn, parta od Ivana Grossingera zafiízení je‰tû skládala. „KaÏdopádnû se hlavnû uãíme,“ zhodnotil hlavní pfiedák Hantschel. Pfied dodáním komplexÛ absolvovalo ‰est zamûstnancÛ Dolu Paskov ‰kolení pfiímo v nûmeckém Dortmundu u v˘robce této technologie firmy Deil-

mann Haniel Mining Systems. Do hlavy jim tam „nalévali“ obsluhu, údrÏbu a servis ma‰in v hodnotû mnoha milionÛ korun, od nichÏ se ãeká urychlení pracovních operací. Novinkami nahradili staré rotaãní vrtací vozy VVH 1 R, obligátní nakladaãe Hausherr a svorníkovací stroje Goeffer. „Umí to rozhodnû více! My se z toho snaÏíme dostat maximum. Zvykáme si na odli‰n˘ systém ovládání. Dfiíve to byly pedály, takÏe nohama, teì to jsou v‰echno páãky a staãí ruce,“ vysvûtloval Hantschel pracující na V. patfie v díle 077 5343, Grossinger s novû nasazovanou technologií bude pokraãovat v raÏbû díla 077 5341.

BTRL 1 (vlevo) umí vrtat s pfiíklepem, svorníkovat a má i o 180 ° otoãnou lafetu. DH 250 TS (vpravo) je pfiedev‰ím rychl˘.

Co to dovede? Vrtací vÛz je zkonstruován jako rotaãnû pfiíklepov˘, funguje tedy podobnû jako klasické domácí ruãní vrtaãky s pfiíklepem. „Je to ideální pro tvrdé prÛvodní horniny, pískovce. Zkrátí se vrtací cyklus,“ popisoval závodní dolu Jifií HÛla pfiínos ãíslo jedna. Tím dal‰ím je o 180 ° otoãná lafeta. Tfietí vylep‰ení oproti minul˘m strojÛm spoãívá v tom, Ïe BTRL 1 sám svede také svorníkování. U nakladaãe splÀujícího taktéÏ nejpfiísnûj‰í kritéria ve své kategorii si raziãi pochvalují hlavnû rychlost. Nezanedbatelné je i jeho v˘suvné teleskopické rameno! Co se obsluhy „páãek“ t˘ãe, zvládne to jako u pfiede‰l˘ch technologií Hlavní pfiedák Hantschel ‰éfuje osádce prajedin˘ vy‰kolen˘ hor- cující s novinkami programu POP 2010. ník – b˘vá jím smûnov˘ pfiedák. Hantschel a Grossinger Pieczka dodal, Ïe nov˘ dob˘vací mají na ãelbách po ‰estnácti lidech komplex pro 77. sloj bude poãát(ãtyfii na ‰ichtu) plus dal‰ích jede- kem pfií‰tího roku. ·achta dostává v rámci projektu POP 2010 i dal‰í náct na obsluÏná konta. „Kolektivy se na tom urãitû zafiízení pro modernizaci – závûsné teprve zapracují. ZpÛsob práce lokomotivy, dopravníky, manipus obûma stroji je ponûkud odli‰- laãní tahaãe, kontejnery na dopran˘,“ fiekl závodní HÛla. Technick˘ vu drobného materiálu, zvedací námûstek Dolu Paskov Tadeusz zafiízení…

Vrtací vÛz BTRL 1 • celková hmotnost 12 000 kg • rozmûry: délka 11,1 m, v˘‰ka 1,6 m, ‰ífika 1,2 m • stoupání do úklonu maxim. 18 ° • naklánûcí úhel ramene ve smûru jízdy: doprava a doleva 35 °, nahoru 55 °, dolÛ 25 °

Nakladaã DH 250 TS • hmotnost 9000 kg • max. rychlost vodorovná 3600 m/h, stoupající 1260 m/h – pfii maxim. úklonu 22,5 ° • obsah: lopata s boãním vyklápûním 500 aÏ 600 l • rozmûry: délka 6,3 m (s vysunut˘m v˘loÏníkem 7,02 m), ‰ífika 1,15 m, v˘‰ka 1,41 m TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

4

Natálii pohfibili pod beton Mûsto by mohlo na v˘chozí sloj upozornit alespoÀ barvou a cedulí OSTRAVA (uzi) Zfiejmû navÏdy je ly na povrch. Mimo v˘chozy na pohfibena v místech fieãen˘ch Landeku na levém bfiehu fieky Mundloch pod stadionem Bazaly ve Odry, které byly známy a vyuÏívány Slezské Ostravû strmá lovci mamutÛ pfied více v˘chozí sloj Natálie. neÏ dvaceti tisíci lety, to Betonovou stûnou ji bylo moÏné spatfiit i na zakryli pfii roz‰ifiování Slezské, tedy docela cesty v Bohumínské ulici blízko centra mûsta,“ a mûsto tak pfii‰lo nikoliv konstatoval Jan Kosto její uhelné „bohatství“, ruch, geolog ve sluÏbách ale pfiedev‰ím o památku generálního fieditelství – hmatateln˘ dÛkaz tûÏby spoleãnosti OKD, nyní suroviny, jeÏ je jinak skrydÛchodce. ta hluboko pod zemí. KdyÏ podle nûj v 70. „Je nûkolik málo míst, letech minulého století kde se uhelné sloje dosta- Jan Kostruch. upravovali Bohumín-

skou ulici, bagrovali také úpatí kopce Hladnov. Nejvût‰í odkop byl od mostu Pion˘rÛ po Muglinov na pravém bfiehu fieky Ostravice, a to asi sto metrÛ od „bunkru“ s podzemní nemocnicí z I. republiky. A pod svrchní vrstvou spra‰ov˘ch hlín narazili na skalnat˘ karbonsk˘ útvar, v nûmÏ vykoukla sloj. „Mocnost asi dvacet centimetrÛ a v˘choz pfiibliÏnû metr nad úrovní silnice,“ uvedl Kostruch. Krajská památková péãe a ochrana se o to sice tehdy zajímala, ale vlaÏnû. Svah byl obezdûn, Natálie zmizela z povrchu. „Snad by bylo vhodné naznaãit ji na betonu barvou a dát tam pamûtní ceduli. Je to památka na hornickou minulost Ostravy pfiímo ve mûstû,“ doplnil geolog.

Co na to úfiedníci?

Místo zvané Mundloch na „Slezské“ pod Bazaly, redakcí do snímku doplnûná ãervená ãára ukazuje zazdûnou sloj. FOTO: Radek Luk‰a

Stará dÛlní díla ãi v˘stupy uheln˘ch slojí neznamenají, Ïe nad nimi bude stát automaticky drÏet ochrannou ruku. „V tomto konkrétním pfiípadû se nejedná o kulturní památku ani o objekt uωího v˘zkumu v dané oblasti, a tudíÏ nelze pfiedpokládat, Ïe by se sloj ve stfiednûdobém horizontu stala pfiedmûtem památkové ochrany,“ informovala Andrea Vojkovská, mluvãí ostravské radnice.

Unikátní uheln˘ blok na radnici Památka z dob, kdy dinosaufii je‰tû nebyli v plánu HAVͤOV (bk) Vestibul budovy Magistrátu mûsta Havífiova bude do budoucna zdobit kus uhlí. Samozfiejmû ne ledajak˘. Jedná se o zkamenûl˘ kus stromu, jehoÏ stáfií je odhadováno na 310 milionÛ let. Podle informací havífiovské mluvãí Jany Pondûlíãkové, byl odkryt v ãervnu roku 2002 pfii dob˘vání ve stropû porubu 81 115 v porubsk˘ch vrstvách ostravského souvrství, v prvním dÛlním poli tehdej‰ího závodu Dukla. Místo nálezu se nacházelo 810 metrÛ pod povrchem. Jak uvádí pfiíslu‰n˘ ‰títek, stratigraficky, tedy podle geologické vrstvy nálezu, patfií fosilie ke spodnímu namuru. Do pátku 18. dubna zdobil tento unikát foyer správní budovy vnitfiní organizaãní jednotky OKD Duklaútlum. Díky iniciativû ãlenÛ Klubu pfiátel Hornického muzea OKD se ale ráno pfiestûhoval na nové, v˘znaãnûj‰í místo. „Podle dohody s havífiovsk˘m magistrátem by mûl b˘t na radnici umístûn trvale jako pfiipomínka hornick˘ch kofienÛ a tradic mûsta,“ informoval Horníka ãlen KPHM Ladislav BardoÀ. Informaci potvrdila také mluvãí Pondûlíãková.

Z REGIONU

Na kostel dali dvakrát více KARVINÁ (uzi) Velebeni panem faráfiem i vûfiícími budou karvin‰tí zastupitelé. Zdej‰í fiímskokatolické farnosti totiÏ radnice pfiiklepla dva miliony korun na rekonstrukci kostela Pov˘‰ení svatého KfiíÏe v centru mûsta. „Odhlasovali jsme dvojnásobek navrhované ãástky,“ fiekl námûstek primátora Petr Juras s tím, Ïe pÛvodnû pfiedpokládaná

milionová dotace by ani nestaãila na zahájení samotn˘ch oprav. Karvinská farnost hodlá na kostele udûlat „generálku“ stfiechy – fakticky se tam celá bortí. „Bude to stát kolem ‰esti milionÛ a mûsto tedy pfiispûje tfietinou, aby mohla rekonstrukce letos vÛbec zaãít,“ dodala mluvãí radnice ·árka Swiderová.

Ostrava má Zlat˘ erb 2008 OSTRAVA (uzi) Jedny z nejlep‰ích internetov˘ch stránek a elektronick˘ch sluÏeb mezi ãesk˘mi mûsty, obcemi a kraji má Ostrava. V celostátním 10. roãníku soutûÏe „Zlat˘ erb 2008“ byla na tfietím místû za Znojmem a vítûznou Jihlavou. „Cílem soutûÏe bylo podpofiení modernizace místní i regionální vefiejné správy prostfiednictvím

rozvoje informaãních sluÏeb poskytovan˘ch obãanÛm i specifick˘m skupinám uÏivatelÛ s vyuÏitím internetu a ostatních elektronick˘ch médií,“ vysvûtlila mluvãí ostravské radnice Andrea Vojkovská. „Zlat˘ erb“ vyhlásily sdruÏení âesk˘ zavináã, Svaz mûst a obcí âR a portál Mûsta online na internetové konferenci.

Karviná dostane nov˘ bulvár KARVINÁ (uzi) Tfiída 17. listopadu v Karviné by se mûla zmûnit z hlavní dopravní tepny na slu‰iv˘ bulvár. „ZÛstane mûstsk˘ ráz, ale fasády domÛ se vybarví, prosvûtlí, ty neopravené by mûly b˘t modernizovány, uÏ tu nepfiibudou Ïádné dal‰í hypermarkety klasického typu. Studie fie‰í hlavnû zlep‰ení vzhledu – chodníky, domy, zeleÀ,

volná prostranství,“ pfiiblíÏili na radnici, kde uÏ schválili pfiíslu‰né plány. K nim patfií svedení vût‰iny tranzitní dopravy z prÛtahu mûstem na obchvat, kter˘ chtûjí zastupitelé zprovoznit do roku 2013. Poãítá se i se zástavbou podél tfiídy 17. listopadu, kde má vzniknout multifunkãní komplex s byty, obchody a sluÏbami.

Barevnûj‰í ‰koly a ‰kolky KARVINÁ (uzi) Veselé barvy mezi stroh˘mi ‰ed˘mi socialistick˘mi panelov˘mi krabicemi. Tak má vypadat dvanáct základních ãi ãtrnáct matefisk˘ch ‰kol na karvinsk˘ch sídli‰tích. „Je to hlavnû o jejich nov˘ch fasádách. Jejich úpravy jsou vÏdy souãástí ‰ir‰í rekonstrukce objektÛ,“ informovala mluvãí magistrátu ·árka Swidero-

vá. Plán mûsta byl ‰kolami a ‰kolkami pfiijat velmi pozitivnû a samotní fieditelé ãi fieditelky se podíleli na tvorbû „barevnosti“ „NavrÏené odstíny nejsou povinné, lze je pozmûnit. Ale nesmí se zapomínat na loga,“ dodala mluvãí. Pestfiej‰í budovy mají také pomoci mal˘m dûtem lépe se zorientovat, která Ïe to je ta jejich.

Se slávou otevfieli prameny

Jaroslav âihafi (vlevo) a Miloslav Hanus z KPHM Havífiov pfiiváÏejí unikátní uheln˘ balvan na zdejFOTO: Ladislav BardoÀ ‰í magistrát.

JSW s nov˘m logem Zelenou barvu nahradila oranÏová, typická pro koksovny JASTRZ¢MBIE-ZDRÓJ (bk) Jastfiembská uhelná spoleãnost (JSW), potenciální partner OKD pfii tûÏbû uhlí v tûÏebním poli b˘valého Dolu Morcinek v Kaczycích, zmûnila u pfiíleÏitosti 15. v˘roãí zaloÏení svoje logo.

30. dubna 2008

Za branami OKD

„Pozice, kterou na‰e spoleãnost zaujímá na vnitfiním i mezinárodním trhu, zpÛsobuje, Ïe musíme vûnovat vût‰í pozornost v‰emu, co je spojeno s obrazem spoleãnosti. Jeho souãástí je i logo, které je rozpoznávacím zna-

kem firmy. JSW musí b˘t vnímána jako dobfie organizovan˘, moderní podnik, a dosavadní logo o tom nesvûdãilo,“ informovala Horník mluvãí JSW Katarzyna Jab∏oƒskaBajer. Nové logo vzniklo na základû konkurzu, jehoÏ se zúãastnilo 80 autorÛ. Jeho forma je velmi jednoduchá, bez zbyteãn˘ch pfiíkras, a proto je snadno ãitelné. Zmûnily se také jeho barvy. „Na‰e spoleãnost uÏ nepfiedstavuje jenom uhlí, ale také koks,“ vysvûtlila Katarzyna Jab∏oƒska-Bajer. „Proto zelenou nahradila oranÏová, která je typická pro koksovny.“

Pohled na DÛl Pniówek, jeden z podnikÛ Jastfiembské uhelné FOTO: JSW spoleãnosti.

KARVINÁ Kromû kníÏete Bolka II., hrabûte Larische a pfiedstavitelÛ Lázní Darkov a mûsta Karviná nechybûli v sobotu 26. dubna pfii „otevírání pramenÛ“ ani zástupci cechu hornického. Velice pestr˘ byl prÛvod mû‰ÈanÛ, historick˘ch vozÛ i ‰lechticÛ koÀmo (horní foto). V‰e vypuklo v Rehabilitaãním sanatoriu v Hranicích, kde byl otevfien první lázeÀsk˘ pramen. Po pfiesunu na karvinské námûstí (spodní foto) a vysvûcení mûstského pramene skotaãili kejklífii, svÛj ‰arm pfiedvedly maÏoretky, hrála Malá ãerná hudba. Po této show se procesí vydalo do Lázní Darkov, kde byl také otevfien a vysvûcen dal‰í lázeÀsk˘ pramen a zábavn˘ den pln˘ pohody pokraãoval. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

Lokomotivy stfiídá se závodniãkou ÚdrÏbáfi dÛlních ma‰in ze Stafiíãe patfií ke ‰piãkové posádce sprint rally STA¤Íâ Slovensk˘ mistr i vicemistr v letech 1999 a 2000, bronz v prvním podniku leto‰ního ãeského ‰ampionátu. Tûmito „vavfiíny“ se zatím mÛÏe chlubit závodník, jenÏ jinak fárá a stará se o dÛlní lokomotivy na úseku ZD 24 Dolu Paskov. Pavel Kobûrsk˘ (44) z Tûrlicka je spolujezdec navigátor fiidiãe Dalibora Slivky ve sprint rally. Závodniãce ‰oféruje Dalibor Slivka, zatímco Pavel Kobûrsk˘ naviguje. se sly‰et Kobiersk˘. Odfáráno má více neÏ dvakrát tolik, co odzávodûno. Vûnovat se rally nemÛÏe jindy, neÏ ve volnu. „A po rozvodu uÏ mám více ãasu,“ podotkl. Posádka AMK Tûrlicko Kobûrsk˘ a o rok mlad‰í podnikatel Slivka netrénuje – pr˘ je to víceménû zbyteãné, kaÏdá traÈ je jiná. Její plány po návratu po sedmileté pfiestávce jsou: umístit se na ãele mistrovství âR ve sprint rally a proniknout na mezinárodní závody. „Kolegové, ti mi fandí,“ dodal Kobûrsk˘. Radek Luk‰a

...to jsou, Francku, v televizi jenom samé radary a rakety a já mám takovou jednu doma. Oãi má jako radary a po obchodech lítá jako raketa... Kresba: V. Novák

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny Smrtka s chlapcem ze soutûÏní fotografie ã. 17 pfiedstavujícího na ma‰karním bále ‰éfa na‰í nejsilnûj‰í opoziãní stany Jifiího Paroubka byla dobrou inspirací k vtipn˘m textÛm. Odmûnu v podobû stokoruny si v‰ak mohou odnést pouze tfii autofii, jejichÏ texty vybrala na‰e komise. Vûfiíme, Ïe se po jejich pfieãtení na va‰ich tváfiích objeví úsmûv.

„Zájem o motorismus mû drÏí cel˘ Ïivot. Rally jezdíme devát˘m rokem, i kdyÏ, pravda, jistou dobu jsme byli mimo hru. Teì ve Vy‰kovû s tím tfietím místem, to byl comeback,“ fiekl havífi, závodník. Jejich specialitou je sprint rally – krat‰í tratû do 90 kilometrÛ rychlostních zkou‰ek. Mají upravenou ·kodu Fabii tfiídy A5 (do 1400 ccm). „Nefiídím, ãtu noty, jak tomu fiíkáme. Strach nemám. Pfii závodech je ale rozhodnû více adrenalinu, neÏ na na‰ich normálních silnicích. Tam jsem slu‰n˘ ‰ofér,“ nechal

Odmûnu si v redakci mohou vyzvednout: Jolana Kremerová z Horní Suché, Josef ·kyvara z Karviné a Kvûtoslava Franková z Ostravy. „Tak, pfiíteli, je‰tû foto zprava a zleva a jdeme na to – mበto za pár!!“(jk) „Co blbne‰, já je‰tû nejsem dÛchodce!“ (j‰) „AÏ vyrostu a dostuduju, stanu se ministrem zdravotnictví a toto bude mÛj tiskov˘ mluvãí!“ (kf) A opût tady máme zvífiátka, tentokrát pofiádného macka. Na soutûÏní fotografii ã. 18 si na nás pofiádnû otevírá tlamu obrovit˘ hroch. Îe by nám chtûl nûco fiíci, ãi vytknout? Tak to uÏ necháme na va‰í fantazii. Neváhejte a pi‰te. Tfii nejvtipnûj‰í texty opût odmûníme po stokorunû. Uzávûrka je 5. kvûtna 2008. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo: 596 113 648,

SoutûÏní fotografie ã. 18

Jedna z nej posádek sprint rally ve své kategorii v akci na FOTO: Radek Luk‰a + archiv trati.

SoutûÏní foto ã. 17

nebo e-mailem: [email protected]. Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na tel. ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 18 zvefiejníme v dal‰ím ãísle novin.

ÚdrÏbáfi dÛlních ma‰in na ZD 24 z Dolu Paskov je ve volnu závodník.

JAK

TO VIDÍ STRYK

LOJZEK

Jak zme ‰li tour de knajpa Pfii‰el sem v pondûli Na Upadnicu a chlopi hned do mnû: „Tak co, Lojzek? Jak bylo? PfieÏil si to?“ Ja stary vul sem totiÏ v patek odjel za synkem do Prahy. Na‰el tam robotu a bo je tam furt sam, tuÏ se mu aji styska. Tak mi volal: „Tato, pfiijeìte z mamu, zajdem se podivaÈ na korunovaãni klenoty. Mafia mû s tym napadem poslala do dupy, bo co tam budû kajsik pût a vice hodin ãekaÈ, a tak sem aspoÀ ukecal svojiho druheho synka. Tyn studoval historiu, tuÏ sem ho na to navnadil. A aji na to, Ïe v‰ecko platim ja a jeho star‰i bracha. Kivnul, tuÏ zme v patek vyrazili do matiãki Prahy. Jeli zme autem, bo tyn star‰i ho tu nûchal, aÏ mu ho pfiezuju na leto. Pfiemy‰lali zme, esli pojedûme vrchem pfies Hradec ãi spodkem pfies Brno. Kaj budû miÀ kamionuv. Vyhralo Brno, ale rozhodla vy‰‰i moc a moja blbosÈ, bo sem se pfii OlomuÀcu ‰patnû zafiadil a skoÀãil na vypadovce do Hradca. A myslim, Ïe za mnû kdosik rozhodnul spravnû, bo aÏ na male zadrhele v Hradcu zme mûli volnu cestu aÏ do Prahy. Hned jak zme zaparkovali, ‰li zme, jak indi, niÏ do hospody. Taka moderni hospoda na zastavce metra, kera pfiipomina nadraÏni halu a menuje se Kobyla! „Ale pivo,

chlopi, jak kfien! PlzeÀ za tfiicet a pûna na ni taka, Ïe pûtikaãka nûpropadla. Fakt! Hned sem mûl v sobû ‰tyry kuski a ‰li zme dom. Lahvaãe z Ostravarem, kere sem se vez z domu, zustaly v lednici!“ pravil sem. V sobotu po obidû zme vyrazili, jak zme se pfiedtym slibili, na „tour de knajpa“. Vylezli zme na Hrad, abysme se kukli, kaj budûme v nedûlu staÈ tu frontu, a potym to zaãalo. Dole v Nerudovce zme zapadli ku Kocourovi. Tam do nas spadly dvû plznû enem to zasyãelo, a ‰li zme dali. Kaj? „No pfieci za Hrabalem ku Zlatemu tygrovi!“ pravil tyn na‰ PraÏak. Tam zme dali po ‰tyry kuski skvûle plznû a bo nam vyhladlo, tak kaÏdy dvû porce ìabelskich toustuv. A to bylo to prave, bo na nas pfii‰la druha faza ÏiÏnû. „Kaj vãil?“ pravil muj mlad‰i synek, co se v Praze moc nûvyzna

a bez nas by tam bludil e‰ãe vãil. S tym star‰im zme na sebe kukli a jednym hlasem zopakovali slova inspektora Ledvinky z filmu Adéla je‰tû neveãefiela: „No pfieci tam, kaj ten v˘ãepní to pívo pfiímo hejãká!!“ Mlad‰i pochopil: „Ku PinkasÛm, ni!?!“ „Správnû!“ Tu‰ tam byly zas ‰tyry kuski. Bo se uÏ fiádnû Èmilo a pulnoc klepala na dvefie, smûtali zme na metro. KdyÏ zme z nûho vystupovali, museli zme se jeden druhého pevno drÏeÈ, aby nas to nûvcuclo e‰ãe do té Kobyly, ale ustali zme to, a ‰li dom. Po lechke veãefii zme se popfiali dobru noc a nastavili budiky, bo jeden bysme nûsly‰eli, na ‰est rano. Ja sem usnul kdyÏ sem e‰ãe mûl jednu nohu v luftû... K dal‰imu vypravjaÀu sem se uÏ nûdostal, bo zaãinal pfienos fotbala Brno – Banik a e‰ãe chtûl slovo Erìa: „To ‰krabe chlop v kuchyni kobzole, dyÏ pfiidû jeho kamo‰ a pta se: ,Jak to, Ïe ‰krábe‰ brambory? Kde mበÏenu?’ ,Ále, leÏí v pokoji’. Kamo‰ kuknû do izby a zdûsi se: ,VÏdyÈ tam leÏí s chlapem!’ ,A kruci! To musím do sklepa! Mám málo brambor!’ Fajne, ni?!?“ TuÏ zdafi buh a pfii‰tû o tym, jak sem stal frontu na korunu. Va‰ Lojzek

6

Po ‰ichtû

30. dubna 2008

OKD podporuje

Den Zemû se poprvé konal na Landeku

Dûti ze ‰kolky ·pálova v Pfiívoze u dÛlního vláãku olepeného hnutím Brontosaurus.

Dfievûné br˘le v rukou star˘ch havífiÛ, prÛvodcÛ, také to bylo na Landeku k vidûní.

EkologÛm areál ‰achty nevadil, Zábava a pouãení pro dûti i dospûlé berou ho za obnovenou památku OSTRAVA Poprvé na pÛdû Hornického muzea OKD a Landek parku se konal ve ãtvrtek 24. dubna oficiální program oslav Dne Zemû. Jedním z lidí, ktefií na tom mají svÛj podíl, je i referentka zdej‰ího marketingu Katka Kotasová. Vzhledem k zamûfiení této akce nechala ve skfiíni kamizolu z hornického mundÛru, pohybovala se ve sportovním odûvu a v ekologickém duchu na bicyklu. Na‰la si ãas i na Horník. Má v Ostravû Den Zemû historii? Mûsto Ostrava se do kampanû Dne Zemû vlastnû zapojilo uÏ roku 1991, takÏe dnes máme 17. roãník. Magistrát vybral pro leto‰ní rok tfii místa konání. V úter˘ 22. dubna se to uskuteãnilo v Porubû, ve stfiedu

V rámci aktivit ke Dni Zemû máme k dispozici expozici báÀského záchranáfiství i dÛlní expozici. Ve vile jsme umoÏnili pfiedná‰ky a filmovou projekci. VÛbec tím, Ïe Hornické muzeum OKD poskytlo prostory, tak se vlastnû samo prezentuje, a to nejen mezi ‰kolami, které v rámci programu pfiicházejí. Prozradíte, jaké byly pfiípravy?

Katka Kotasová na Dni Zemû. 23. dubna v Zábfiehu, a tady na Landeku je to poslední akce. Na Dni Zemû se úãastní vût‰inou neziskové organizace, nûkteré mají co do ãinûní s ekologickou v˘chovou a vÛbec s Ïivotním prostfiedím. Proã je to letos právû na Landeku? Oficiální Den Zemû je 22. dubna a my jsme si to spoleãnû s ostatními organizátory rozdûlili právû na Porubu, Zábfieh a Landek. Já jsem si vybrala dne‰ek, protoÏe to je nejhezãí poãasí! A proã na Landeku? No to je úplnû jasné, Landek jako Národní pfiírodní památka je ideální a je v podstatû jedna z mála tady v Ostravû. Já jsem o to usilovala uÏ nûkolik let, aby se to konalo u nás. TakÏe se to koneãnû podafiilo. Co zde má hornické muzeum?

Stánky pod vûÏí Dolu Anselm.

Pfiedev‰ím je to urãitû místo konání a prezentace vÛbec.

My jsme se do v˘bûrového fiízení Dne Zemû pfiihlásili uÏ v listopadu loÀského roku a nûkdy v lednu jsme byli z ostravského magistrátu obeznámeni, Ïe jsme jako jedni ze tfií míst konání úspû‰ní. TakÏe od té doby se tomu naplno vûnujeme. Shánûli jsme organizace, které se tady budou prezentovat, jejich aktivity, dûlaly se s nimi smlouvy a opomenout nesmím ani propagace, která nám trvala asi mûsíc. Nevadí ekologÛm b˘t na ‰achtû? To vÛbec ne! Oni totiÏ ten areál neberou dneska jako ‰achtu, ale jako nûjakou rekonverzovanou oblast, která uÏ v podstatû ekologicky rekultivovaná je. PovaÏují to za propojení technická památka – muzeum a Národní pfiírodní památka Landek. KdyÏ jsme s nimi v únoru absolvovali první schÛzku, byli tím v‰ichni nad‰eni. VÏdyÈ z univerzity udûlali i ekologickou v˘stavu v fietízkov˘ch ‰atnách… Pfiipravili: Radek Luk‰a, Pavla Fulneãková. Andrea Holeãková, TomበCrha. FOTO: Radek Luk‰a

Îáci ãistili park i potok KARVINÁ Na dvû stovky dûtí ‰kol U Lesa, Borovského a Stanice mlad˘ch pfiírodovûdcÛ uklízely 22. dubna lesopark Dubina v KarvinéMizerovû (foto ãíslo 1). Akci v rámci Dne Zemû uspofiádalo sdruÏení Zdravé mûsto, které úzce spolupracuje s OKD a Nadací Landek. PfiestoÏe v potoce dûti raky vidûly, ulovit se jim Ïádného z nich nepovedlo. Zato alespoÀ na krátkou chvilku vylovily Ïivou „zlatou“ rybku (foto ãíslo 2). Po vyslovení sv˘ch pfiání ji opût pustily na svobodu. Splní jim jejich prosby? TEXT A FOTO: Edmund Kijonka

OSTRAVA Petfikovick˘ kopec Landek pamatuje od dob uhlím se ohfiívajících lovcÛ mamutÛ leccos. Ale ekologická kampaÀ spojená s oslavami Dne Zemû, ta tady byla poprvé! Ve ãtvrtek 25. dubna oÏil cel˘ areál tak, Ïe stafií horníci v rolích prÛvodcÛ Hornického muzea OKD valili oãi. „Aj dfievûné bryle tu maju…“ komentovali dva z prÛvodcÛ v montérkách prohlíÏející si stánky, jeÏ vyrostly mezi harendou U Barborky, objektem fietízkov˘ch ‰aten a „hlavní“ budovou Dolu Anselm s tûÏní vûÏí. Stánky patfiily v˘tvarníkÛm, fiezbáfiÛm a kováfiÛm, ekologick˘m ãi „zdrav˘m“ spolkÛm a aktivitám, byly zde také ty nauãné – napfiíklad o vodû ãi chemii okolo nás. Zatímco hnutí Brontosaurus polepilo pfied klecí do „fárací“ expozice dÛlní vláãek sv˘mi prospekty, ‰tudáci z Ostravské univerzity byli je‰tû troufalej‰í. V fietízkov˘ch ‰atnách uspofiádali v˘stavu na téma lesÛ. Dal‰í osvûtu dûlali ochránci pfiírody u modelu mamuta – uãili dûti sázet rostliny. Jak se Ïilo indiánÛm, ukázal Kmenov˘ svaz Dakota, a to vãetnû lukostfielby. Znaãnû úspû‰n˘ pak byl odpadov˘ kabaret zamûstnancÛ OZO. Dva „popeláfii“ a jejich kolegynû zahráli a zazpívali o zlém obrovi Ïijícím v nitru skládky. „Nedáme mu ‰anci, kdyÏ budeme tfiídit odpadky!“ vysvûtlovali smysl svého poãínání. Dospûlí i dûti se tak na Landeku mohli dovûdût, jak se chovat ‰etrnû k pfiírodû okolo sebe a k celé planetû.

O co jde a proã? Idea Dne Zemû se zrodila na pfielomu 60. a 70. let minulého století v San Francisku v USA. Aktivista John McConnel vyhlásil vznik mezinárodního Dne Zemû. Datum bylo zvoleno 22. dubna – pr˘ je spojeno s jarní rovnodenností, Den Zemû je ekologická záleÏitost s cílem zv˘‰it energetickou úãinnost, recyklovat odpady a hledat „ãisté“, obnovitelné zdroje energie. OSN tento svátek uznala roku 1971. V ãesk˘ch pomûrech se slaví od 90. let minulého století. Letos se pfiedpokládá, Ïe se do oslav zapojí na celém svûtû pak více neÏ pÛl miliardy lidí! Náplní Dne Zemû b˘vá spoleãné ãi‰tûní pfiírody a vodních tokÛ, v˘sadby stromÛ, v˘lety (ne auty!), koncerty, pfiedná‰ky, konference, happeningy, ekojarmarky…

V˘stava v fietízkov˘ch ‰atnách.

30. dubna 2008

Po ‰ichtû

Panoráma

7

Festival TUR 2008 se louãil s Ostravou

Kdy a kde se dají v OKD koupit akcie

OSTRAVA (uzi, aho) Kdysi ãerná, teì rozkvetlá! Tak sm˘‰leli organizátofii o dûji‰ti V. roãníku filmového festivalu o trvale udrÏitelném rozvoji TUR Ostrava 2008. Akce pod patronací spoleãnosti OKD byla urãena zejména ÏákÛm základních a stfiedních ‰kol. Probíhala od pondûlí 21. dubna do ãtvrtka 24. dubna a v pátek 25. se v hotelu Imperial konalo slavnostní zakonãení, kde pfiedávali ceny nejlep‰ím filmÛm. Tu hlavní za „Divoãinu zamrznoutou v ãase“ pfievzal kameraman TomበHulík.

Akcie je moÏné koupit také ve v‰ech poboãkách âSOB a ve vût‰ích poboãkách âeské spofiitelny.

TIPY HORNÍKA âarodûjnice frãí HAVͤOV, OSTRAVA Slety ãarodûjnic frãí. Ve ãtvrtek 1. kvûtna budou mít dostaveníãko v Hornickém muzeu OKD pod Landekem. UÏ ve stfiedu 30. dubna se budou bavit ve stfiedisku volného ãasu Asterix na ul. Na NábfieÏí v Havífiovû.

Pfiehlídku filmÛ podpofiila také spoleãnost OKD. Promítalo se témûfi ‰est desítek snímkÛ z âeska, Slovenska, Belgie, ale také Keni, Austrálie ãi USA. Jednotlivé dny byly tematicky zamûfieny. Diváci mohli vidût filmy o ochranû Ïivotního prostfiedí, Ïivotû ve mûstech, vodních zdrojích, o komunálních odpadech. Bohat˘ byl i doprovodn˘ program. Na festivalu vystoupila fiada odborníkÛ, napfiíklad lékafika specialistka ·árka Andûlová (pfiedná‰ející o poruchách pfiíjmu potravy), zoolog a v˘tvarník Leopold Kunc, plastick˘ chirurg Otakar Lucák, Pfiemysl JaroÀ z âeského rybáfiského svazu ãi horolezec Leopold Sulovsk˘, kter˘ loni vystoupil na proslulou K2. Novinkou v leto‰ním roãníku

Promítalo se také ve v˘stavní vile na Landeku.

Kameraman Hulík s hlavní cenou. byla v˘tvarná soutûÏ pro dûti z ostravsk˘ch ‰kol na téma „Místo, které mám nejradûji“.

FOTO: Radek Luk‰a

Porota hodnotila podle nûkolika kritérií. Pfiedev‰ím jak snímek dokáÏe diváky ovlivnit, pfiispût k enviromentální v˘chovû, jak je schopen promítnout se do bûÏného Ïivota. V neposlední fiadû se dívala i na kvalitu zpracování a „vûdeckost“. Festival zaznamenal u publika pozitivní ohlasy, uÏ nyní se proto mÛÏeme tû‰it na dal‰í roãník. A proã se pofiadatelé rozhodli, Ïe se festival bude konat právû v Ostravû? „Ostrava byla ãerná, nyní rozkvétá. Proto je mûsto symbolem trvale udrÏitelného rozvoje,“ fiekl pfiedseda poroty Zdenûk Karel Filip.

Ocenûné snímky âestné uznání: Necháme to osudu (Tereza Brádová, âR) Roprávanie stromov (Juraj Dobi‰, SR)

Cena mezinárodní poroty: Úfiedník a jeho velká dobrodruÏství (Vítûzslav Ure‰, âR)

Cena hejtmana Moravskoslezského kraje: Mwanengubské mlhy (FR)

Cena ministra prÛmyslu a obchodu: Ta na‰e povaha ãeská: Jizvy zÛstávají aneb Promûny na‰eho pohraniãí (Jan Veãefia, Václav Bûlohlav˘, âR)

Cena ministra Ïivotního prostfiedí: PfieÏili ve slumech (KeÀa)

Pohled do publika v hotelu Imperial pfii vyhla‰ování festivalov˘ch cen. FOTO (2): Bohuslav Krzyzanek

Hlavní cena festivalu Cena primátora mûsta Ostravy-Grand Prix: Vysoké Tatry: Divoãina zamrznutá v ãase (Pavol Barabá‰, SR)

Hornické spolky v Rudolfovû Nominovat uchazeãe o cenu âesk˘ permon mÛÏe právnická ãi fyzická osoba RUDOLFOV (uzi) Nûkdej‰í královské mûsto Rudolfov u âesk˘ch Budûjovic 27. bfiezna hostilo pravidelnou schÛzku zástupcÛ hornick˘ch spolkÛ zab˘vajících se profesními tradicemi na na‰em území. Jedním ze stûÏejních bodÛ bylo hlasování a odsouhlasení nového názvu spoleãné organizace – SdruÏení hornick˘ch a hutnick˘ch spolkÛ âeské republiky. Úvod patfiil hostu, vedoucí odboru ‰kolství, kultury a sportu mosteckého magistrátu Jaroslavû Boudové. Tedy zástupkyni radnice, která chystá XII. setkání hornick˘ch mûst a obcí. „V této souvislosti se dosti diskutovalo nad

Místa Pracovní doba 30. 4. 1. 5. 2. 5. 5. 5. Správa OKD (Proke‰ovo nám.) 8.00 - 14.00


DÛl âSM – závod Sever 6.00 - 15.30
DÛl Karviná – závod âSA 6.00 - 15.30


DÛl Karviná – závod Lazy 6.00 - 15.30
DÛl Darkov – závod 2 - Darkov 6.00 - 15.30
DÛl Paskov – závod Stafiíã 6.00 - 15.30

DÛl Paskov – Chlebovice 6.00 - 15.30


patronací a udílením ãestné ceny âesk˘ permon, která má právû v Rudolfovû svÛj poãátek,“ pfiiblíÏil Miroslav ·Èastn˘, ‰éf Obvodního báÀského úfiadu v Pfiíbrami a ãlen Spolku pfiíbramsk˘ch horníkÛ a hutníkÛ, kter˘ jednání fiídil. Co se „permona“ t˘ãe, nominovat uchazeãe o cenu mÛÏe kterákoliv právnická ãi fyzická osoba pÛsobící v tuzemsku. „Kategorií je pût – hornick˘ folklór, technická památka, nejvût‰í poãin, celoÏivotní dílo a mimofiádná cena za zásluhy o hornické tradice,“ fiekl ·Èastn˘. Nominace lze zasílat na internet [email protected], volba

se uskuteãní pod patronací Hornické sekce Památkové komory 12. kvûtna na zasedání hornického konsilia v Pfiíbrami. Hornická sekce Památkové komory ostatnû pfii‰la o správu symbolÛ a atributÛ setkávání hornick˘ch mûst a obci. „Byla tam velmi kritická a tvÛrãí debata. Drtivá vût‰ina pfiítomn˘ch se vyslovila pro jejich pfievzetí SdruÏením hornick˘ch spolkÛ,“ informovali pofiadatelé. Rudolfovská schÛzka uctila minutou ticha i památku Jifiího Majera, historika montanisty a b˘valého vedoucího hornického oddûlení Národního technického muzea v Praze.

provazÛ a dfievûn˘ch loutek, práci ‰indeláfie, metlafie, ko‰íkáfiky a perníkáfiky.

Májové slavnosti HAVͤOV Velkou lidovou veselicí pfiivítají 1. kvûten obãané Havífiova. Májové slavnosti na námûstí Republiky zaãínají ve 13 hodin.

Gracia podvaadvacáté

Stafiíã vãera a dnes

ORLOVÁ Ve sportovním duchu oslaví 1. máj v Orlové. Na 10.00 je naplánováno v DKMO slavnostní zahájení 22. roãníku Mezinárodního cyklistického závodu Ïen Gracia 2008. První etapa ãtyfidenní akce bude odstartována ve 12.00. Závûreãná etapa po Orlové a okolí je pfiipravena na nedûli 4. kvûtna od 11.00, slavnostní vyhlá‰ení vítûzÛ se uskuteãní po 14. hodinû.

STA¤Íâ Stafiíã vãera a dnes – to je název v˘stavy, která pfiibliÏuje historii a souãasnost této hornické obce. Expozice bude ke zhlédnutí v Kulturním domu v pátek 2. 5. od 16 do 18 hod., v sobotu 3. 5. od 14 do 18 a v nedûli 4. kvûtna od 9 do 15 hodin.

Máj nad Olzou KARVINÁ Dne 1. kvûtna startuje uÏ tradiãní karvinsk˘ festival Máj nad Olzou. Ve 13.30 se v areálu Lázní Darkov pfiedstaví velk˘ hornick˘ dechov˘ orchestr Májovák. Od 15.30 pfiedvede folklorní soubor B∏´dowianie jak se staví ve Slezsku májka. Na nedûli 4. kvûtna jsou pfiipraveny koncerty pûveckého sboru „Hejna∏ Echo“ MS PZKO Karviná-Fry‰tát (14.00) a folklorního souboru Odra TJ Ostrava-Vítkovice (15.30).

Za vÛní benzinu OSTRAVA UÏ podeváté se bude na ostravském v˘stavi‰ti âerná louka konat ve dnech 2.–4. kvûtna prestiÏní autosalon a navíc v˘stava motocyklÛ a tuningu WEVI Showcars City.

Den fiemesel HAVͤOV Dne 1. kvûtna v dobû od 9 do 17 hodin se bude konat slavnostní zahájení leto‰ní sezony v unikátním havífiovském muzeu Kotulova dfievûnka. Náv‰tûvníci uvidí zpracování vlny a lnu, tkaní na stavu, pfiedení na kolovrátku, ruãní v˘robu

Reje na ko‰Èatech FR¯DEK-MÍSTEK Krásné ãarodûjky a ãarodûje zve ve stfiedu 30. dubna ve 20.00 na jednu z nejpopulárnûj‰ích taneãních akcí âarodûjn˘ veãer i Národní dÛm ve Fr˘dkuMístku. Rejdûní v patfiiãném odûní se protáhne hodinu pfies pÛlnoc.

Nedûle plná aerobiku HAVͤOV Program pln˘ hudby a pohybu chystá na nedûli 4. kvûtna do Mûstské sportovní haly Slavie v Havífiovû skupina Maniak Aerobik Ivany KoÏmínové. Bûhem vystoupení se pfiedstaví dûti od 4 let aÏ po mistrynû âR Aerobic Team Show 2008 a finalistÛ MR fitness t˘mÛ 2008. Zaãátek od 16.00 hodin.

Slavnostní koncert KARVINÁ Slavnostní koncert ÏákÛ karvinské Základní umûlecké ‰koly se koná v úter˘ 6. kvûtna od 17.30 v sále Mûstského domu kultury v Karviné. Pfiedstaví se sólisté, komorní soubory i orchestry.

Co dovedou na‰e ruce ORLOVÁ Ve stfiedu 30. 4. od 17.00 hodin bude v pfiedná‰kovém sále Mûstské knihovny v Orlové probíhat malá kreativní dílna Marie Nieçové pod heslem Co dovedou na‰e ruce – patchwork. Dovíte se, jak na to...

DobrodruÏství elektrizace dolÛ OKR OSTRAVA (bk) Dokázali byste si pfiedstavit fungování dolu bez elektfiiny? A pfiece byla doba, kdy elektrick˘ proud nebyl k mání na povrchu, natoÏ pak v podzemí. Pfiechod od páry k elektfiinû probíhal v ostravsko-karvinském revíru od 80. let 19. století do konce 20. let

Obálka nové knihy.

FOTO: archiv

století minulého a vyÏádal si velké úsilí vûdcÛ a technikÛ, ktefií tento nov˘ fenomén dokázali zapfiáhnout do sluÏeb horníkÛ a pfiinutit ho, aby jim usnadnil jejich tûÏkou práci. Právû toto dnes málo známé období popisuje ojedinûlá kniha Karolíny a Rudolfa GrymÛ Poãátky elektrizace ostravsko-karvinsk˘ch dolÛ, kterou vydalo v tûchto dnech ostravské nakladatelství Montanex. Na 111 stránkách najdete nejen vyãerpávající informace o zavádûní elektfiiny na jednotliv˘ch ‰achtách OKR, ale také detailní popisy strojÛ, vedení, dostupn˘ch dat a historick˘ch souvislostí. Text doplÀuje nûkolik desítek unikátních dobov˘ch fotografií a schémat kabelov˘ch i voln˘ch rozvodÛ mezi závody, vãetnû dÛlních elektráren a koksoven. Publikace, která spatfiila svûtlo svûta díky finanãní podpofie Nadace Landek, bude v prodeji v knihkupectvích Librex v Ostravû a Karviné.

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

PRO

O KNIHU

Tajenka: Walther: Quod volunt homines, se bene velle putant. Lidé si myslí, Ïe co si pfiejí... Náv‰tûvník

30. dubna 2008

Zábava

Protiklad

Pres

¤ímsk˘mi ãísly 99

Pacholek na statku

Holt

Metropole ÁzerbajdÏánu

(dokonãení v tajence)

Zrak

Hle

Prudké napadení

Vzorek základního mûfiidla

Lesní plod

Komerãní televize

Zkratka Investiãní banky

Lazebník

Lidové pfiitakání

ZASMÁNÍ

Slovensky “pamlsek”

Navlhãit vodou

Primát

Americká vaãice Bûloveská kyselka

Travnatá plocha

Obyvatel ãásti Nûmecka

Slovensky “jiná”

Záhada Pulz

Zkratka tlaku krve

Îádat

Slovensky “jestliÏe”

Sluch

Západoslovenské mûsto

Mûsto na Moravû

Starofiímsk˘ pozdrav Tisková agentura Keni (zkr.)

Údolí (zastarale) Pilina

Italské mûsto

TAJENKA

Pobízet ·kÛdce obilí

Slovensky zvûfi Znaãka hliníku

Slitina mûdi a zinku

Obilí seté na podzim

Já jsem horník a rád bych znal svoji budoucnost. Chci vûdût, v kolika letech pÛjdu do dÛchodu. KRESLIL: Ludûk ZdraÏil

Zn.elektrospotfiebiãÛ

Inic. bulh. dramatika Veliãkova

TotoÏná zvífiata

Zkratka voltampéru

Biblická hora

Skot se oÏení a jede se svou vyvolenou vlakem domÛ. V kupé vytáhne tabulku ãokolády. Odlomí dva kousky, jeden dá své Ïenû a druh˘ sní sám. Potom ãokoládu zase peãlivû zabalí a schová. „Proã ji schovává‰, drah˘?“ ptá se novomanÏelka. „Snad budeme mít taky dûti?“ podiví se Skot.

Jméno spisovatele Pavla

Kterak

Inic. orient. Hrozného

Znaãka ceru Smûs písku cementu a vody

Obnovení

Sloní ‰piãák

Nejinak

Styk dvou ploch

Tajenka: Seneca mlad‰í: Aliena vitia in oculis habemus, a tergo nostra sunt. Cizí vady máme pfied oãima, vlastní za zády. PomÛcky: KNA, MAV Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Rostislav Glac z Ostravy-Poruby. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

21. 3. – 20. 4.

B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

Zmûny ve firmû vám koneãnû otevírají prostor, abyste se mohli dostateãnû prosadit. Seberte v‰echny své síly. Pfiipravujete si totiÏ odrazov˘ mÛstek pro svou budoucí kariéru. Dlouh˘ rozhovor vás ãeká s partnerem, kter˘ se na vás obrátí se sv˘mi osobními nebo zdravotními problémy. Vyslechnûte jej a utû‰te dobr˘m slovem nebo radou.

Rak

Lev

Panna

23. 7. – 23. 8.

24. 8. – 23. 9.

V pfií‰tích dnech vás ãeká men‰í poráÏka nebo neúspûch. NepÛjde v‰ak o nic katastrofického, proto neupadejte na mysli. Je to pro kaÏdého. Na své okolí udûláte dojem právû tím, Ïe zÛstanete nad vûcí a pÛjdete dál za sv˘m cílem, jako by se nic nestalo. Pokusí se s vámi flirtovat opaãné pohlaví. Zadaní se v‰ak mûjte skuteãnû na pozoru!

KroÈte svoji ‰patnou náladu, rozhodnû si nevylívejte zlost na lidech ze svého nejbliωího okolí. Ani se totiÏ nenadûjete a v‰ichni se k vám otoãí zády a vám dá pak velkou práci naklonit si je znovu na svou stranu. Hlídat byste si mûli svÛj rodinn˘ rozpoãet. PoÏadavky dûtí a partnera jsou pfiíli‰ vysoké a v souãasnosti by znamenaly pohromu!

Nové problémy budete fie‰it hned a dÛslednû. Nepolevíte, dokud nezískáte jistotu, Ïe bude po va‰em. Diplomatick˘ talent plnû prokáÏete pfii jednání s úfiady. Oceníte zmûnu postoje pfiíbuzn˘ch, ktefií vám jiÏ del‰í dobu pili krev. DÛraznû si pohovofiíte s kolegou, kter˘ vám jiÏ del‰í dobu leze pûknû na nervy sv˘mi ironick˘mi poznámkami.

Váhy

·tír

Stfielec

24. 10. – 22. 11.

23. 11. – 21. 12.

Podafií se vám vskutku krkolomn˘ kousek, kter˘ v‰ak bude korunován velk˘m úspûchem v podobû neãekaného pfiílivu vût‰í ãástky penûz na va‰e konto. Ti, ktefií vás z poãinu zrazovali, budou jen zírat. Naskytne se vám moÏnost zmûnit zamûstnání, dobfie si v‰ak zjistûte, jaké by byly pracovní a platební podmínky. Nic se nemá uspûchat.

Zkuste se po vût‰inu dne usmívat a brát vûci s nadhledem. V˘znamnû vám to usnadní jednání s lidmi, které uvidíte poprvé v Ïivotû, a záleÏí na tom, jak˘ na nû udûláte dojem. Potû‰í vás dopis od pfiítele nebo pfiíbuzn˘ch. ZáleÏitost, která vám leÏí v hlavû, se zfiejmû vyfie‰í sama, aniÏ byste se museli mimofiádnû snaÏit. Pozor na osobu vtírající se do va‰í pfiíznû.

Silnû ovlivnûni mûsícem lásky zaútoãíte na city idolu, o kterém sníte uÏ del‰í dobu. Nedáte-li se odradit prvními neúspûchy, pfiedpovídají vám planety spoustu vzru‰ujících okamÏikÛ. Velmi pozorní musíte b˘t v práci. Hrozí vám, Ïe udûláte vût‰í chybu a znelíbíte se tak ‰éfovi. Nûjakou boudu na vás chystají pfiíbuzní, se kter˘m se nemáte moc v lásce.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

22. 12. – 20. 1.

Urãitá nestálost a nejistota jsou dÛsledkem postavení planet. Vyhnûte se jednání s lidmi, o kter˘ch víte, Ïe pfiekypují sebevûdomím. V tûchto dnech na nû nemáte a snadno vás pfiemluví a donutí k nûãemu, na co mÛÏete ‰karedû doplatit. Jedním promy‰len˘m krokem se zalíbíte sv˘m nadfiízen˘m. Mohli by se ukázat a nabídnout vám lep‰í práci.

KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

22. 5. – 21. 6.

Va‰i budoucnost v nejbliωích dnech ovlivní náhodné setkání s osobou, kterou potkáte na nûjaké vût‰í spoleãenské akci. Neodmítejte proto Ïádné pozvání, mohli byste propásnout Ïivotní pfiíleÏitost. Problémy by vám mohl dûlat pouze Ïárliv˘ partner, ale stÛjte si za sv˘m. Ve sportu nepfieceÀujte své síly, doby rekonvalescence by mohla b˘t hodnû dlouhá.

24. 9. – 23. 10.

JAK LU·TIT SUDOKU:

od 30. dubna do 7. kvûtna 2008

NepodceÀujte Ïádnou, ani docela malou pfiekáÏku. PÛjde o nûco, co by se bûhem krátké doby mohlo zmûnit ve velk˘ problém. Udûláte jen dobfie, kdyÏ se poradíte s pfiáteli a popfiípadû je poÏádáte i o pomoc. Uvidíte, Ïe vám rádi vyjdou vstfiíc. Nepou‰tûjte se ani do Ïádn˘ch finanãních transakcí, nic nevydûláte, ba dokonce byste mohli i prodûlat!

22. 6. – 22. 7.

SUDOKU

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

HOROSKOP Beran

✿ Faráfi kázal, Ïe spása je zadarmo jako voda. A potom se vybíralo. Jeden vûfiící se podivil: „VÏdyÈ jste, otãe, fiíkal, Ïe spása je zadarmo jako voda?“ „Tak, tak, mil˘ synu, jako voda. Jenom za to potrubí musí kaÏd˘ platit.“

21. 1. – 19. 2.

V práci dojde ke sporu, jehoÏ dÛsledky by mohly dopadnout i na vás. Tentokráte s tím, Ïe se nûkde schováte a poãkáte, neÏ se situace uklidní, poãítat nemÛÏete. Na‰tûstí vás nezklame intuice a udûláte pfiesnû to, co se od vás oãekává. Domácí boufiku vyvolá nevhodná poznámka nûkterého z pfiíbuzn˘ch ãi znám˘ch. Budete muset citlivû uklidnit partnera.

20. 2. – 20. 3.

Zaskoãí vás krok kolegy nebo pfiítele, kter˘ je‰tû do minulého t˘dne tvrdil, Ïe udûlá prav˘ opak. Berte to jako ponauãení, Ïe se máte spoléhat jen sám na sebe. Hvûzdy vám pfiejí, mÛÏete si dovolit mírnû riskovat. Podmínkou úspûchu je zachování si chladné hlavy a rozváÏnost. Pokud jste mûli spor s partnerem, urãitû najdete zpÛsob, jak si ho rychle udobfiit.

NÁ·

RECEPT

Vepfiové plátky na smetanû Potfiebujeme: 4 vepfiové plátky z k˘ty, 20 g hladké mouky, 30 g oleje, 1 cibuli, mletou sladkou papriku, sÛl, v˘var, 200 g sterilovaného leãa, 200 ml smetany (12 % tuku). Vepfiové plátky po obvodu nûkolikrát mûlce nafiízneme, naklepeme, obalíme po obou stranách v mouce a opeãeme po obou stranách na

V¯ROKY

pánvi na oleji. Plátky vyjmeme, na oleji zpûníme drobnû nakrájenou cibuli, poprá‰íme mletou paprikou, po zpûnûní zalijeme trochou v˘varu a za stálého míchání uvedeme do varu. Pfiidáme zpût fiízky, leão, sÛl a dusíme pod poklicí, aÏ maso zmûkne. ¤ízky vyjmeme, do ‰Èávy vmícháme smetanu rozkvedlanou se zbylou moukou a za stálého míchání krátce povafiíme. ¤ízky prohfiejeme v omáãce a podáváme s bramborov˘m knedlíkem.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„Kdo ze sebe dûlá ovci, toho seÏeItalské pfiísloví re vlk.“  „SnaÏme se kaÏdého následujícího dne lépe uÏíti neÏ pfiede‰lého, pokud jsme na cestû. KdyÏ pak dojdeme konce, oddávejme se Epikuros vyrovnané radosti.“ 

 „Zuby nehty si chraÀme záÏitky z Ïivotních rozko‰í, o nûÏ nás postupnû pfiipravuje nበvûk.“ M. de Montaigne

 „Zbabûlost je, kdyÏ víme, co máme Konfucius ãiniti, a neãiníme to.“ 

„Pohodln˘ Ïivot a lehko získané poÏitky nepfiiná‰ejí tûlu prospûch.“

„Netas mne bez dÛvodu a nezastrkuj mne beze cti!“

Sokratés

Nápis na star˘ch ‰panûlsk˘ch d˘kách





„âlovûk udûlá hodnû, aby ho milovali, a v‰echno, aby mu závidûli.“

„Nikomu nemáme závidût, neboÈ dobfií lidé si závisti nezaslouÏí a zlí tím více sami sobû ‰kodí, ãím více Epikuros jim ‰tûstí pfieje.“ 

Twain

 Lépe litovat, Ïe jsme nûco zaÏili, neÏ litovat, Ïe jsme nezaÏili.“ Boccaccio

„Ze zemû ke hvûzdám nevede Seneca vy‰lapaná cesta.“

30. dubna 2008

9

Servis

Boufilivé a odváÏné promûny Karoliny Bûhem 10 let by na území b˘valého dolu a koksovny mûlo vyrÛst nové centrum Ostravy OSTRAVA Druhé centrum Ostravy s moderní aÏ futuristickou architekturou, místo pro práci, bydlení, vzdûlávání, zábavu, odpoãinek. To se rodí z prÛmyslového areálu leÏícího kdysi nejblíÏe historickému

stfiedu mûsta, Karoliny. Území nûkdej‰í ‰achty a koksovny nesoucí jméno choti jednoho ze ãlenÛ v˘znamné Ïidovské obchodnické rodiny RotschildÛ je neodmyslitelné v historii a bude mít co fiíci i v 21. století.

Tak by mûla podle architektonické studie vypadat Nová Karolina.

Sloj sama o sobû dosáhla koneãné hloubky 550 metrÛ a ve srovnání s jin˘mi moravsko-ostravsk˘mi ‰achtami byla drÏitelkou nûkolika prvenství. Poprvé se zde kupfiíkladu uplatnila vûtrná pec, parní stroj ãi technika vodovzdorného jámového roubení. Ne o v‰ech jejích premiérách se ale dá hovofiit jako o úspû‰ích. V roce 1854 zde do‰lo poprvé k vût‰í explozi dÛlních plynÛ, coÏ si vyÏádalo 14 obûtí na Ïivotech. ·achta Karolina byla také komunikaãnû spojena báÀskou dráhou s pozdûji vzniklou koksovnou stejného jména, které po celou dobu své existence dodávala uhlí. Koksovna byla zaloÏena roku 1858, a od doby svého vzniku se

Velké plány do budoucna V souãasné dobû jsou rekultivaãní práce jiÏ ve finálním stadiu, ve fázi tzv. postsanaãního monitoringu, kter˘ zahrnuje kontrolu vzorkÛ z nûkter˘ch vrtÛ. Av‰ak je‰tû v dobû, kdy byla Karolina plná nákladních aut a bagrÛ, se pracovalo na návrzích a nápadech pro budoucnost území. Probûhlo nûkolik architektonick˘ch soutûÏí. Z jedné z nich uskuteãnûné pfied ‰esti lety pod taktovkou mezinárodní komise vy‰ly vítûznû návrhy polsk˘ch architektÛ. O rok pozdûji byl v‰ak jejich projekt zamítnut. Roku 2005 byla vyhlá‰ena nová soutûÏ, které se zúãastnilo pouze 10 spoleãností, naproti 90 z doby pfied dvûma lety. Koneãn˘m vítûzem investorské soutûÏe z ãervna 2006 se stala spoleãnost Multidevelopment. Ta se zavázala, Ïe s v˘stavbou objektÛ zaãne na jafie tohoto roku. V˘daje, které hodlá Multidevelopment na svÛj projekt vynaloÏit, by se mûly pohybovat v rozmezí 12–15 miliard korun. Samotné mûsto Ostrava pak na v˘stavbu infrastruktury nutné k provozu celého komplexu vyhradí zhruba 900 milionÛ. Jako první by se mûl na území b˘valé koksovny objevit supermarket, pozdûji by pak mûly pfiib˘t i nové byty a dal‰í. Komplexní v˘stavba by mûla trvat deset let. Poãítá se s propojením stávajícího centra mûsta na jedné a Dolní oblasti Vítkovic na druhé stranû bulvárem pro pû‰í, vzniknout má lávka na nádraÏí ãi ke stanicím mûstské hromadné dopravy. Samotná „nová Karolina“ je pojata jako kompozice ulic a námûstí okolo historického dvojhalí, jejími dominantami má b˘t mimo zmínûné lávky i vûÏ, slavnostní sál, kaple nebo galerie. Zapomínat se pr˘ nebude ani na mûstskou zeleÀ.

Pfielom 19. a 20. století, Ostrava zaÏívala rozvoj ‰achet a fabrik.

Minulost – 150 let provozu Jáma Karolina je nejstar‰í ostravskou ‰achtou. Hloubena byla od roku 1837, a to pÛvodnû Moravsko-ostravskou dÛlní spoleãností. Tu v‰ak v roce 1843 vystfiídala rodina RotschildÛ, která se v té dobû mimo jiné stala i vlastníkem Vítkovick˘ch dolÛ a hutí. Rotschildové byli zámoÏnou rodinou bankéfiÛ pocházející pÛvodnû z Frankfurtu. Rodinn˘ podnik zaloÏil Amsel Mayer Rotschild. Jeho pût synÛ si pak rozdûlilo vliv nad otcov˘m finanãnick˘m impériem podle území. O podnikání v Rakousku, jehoÏ byl v té dobû souãástí i dne‰ní Moravskoslezsk˘ kraj, se staral Salomon Rotschild. Ten mimo jiné skoupil i panství Hluãín a ·ilhefiovice. V rámci rakouské monarchie proslul pfiedev‰ím jako prÛkopník Ïeleznice. Co se na‰eho kraje t˘ãe, zasadil se pak právû o rozvoj hornictví. Samotn˘ název jámy a pozdûji i koksovny Karolina byl údajnû inspirován jeho Ïenou Karolinou Sternovou.

Karolina pravdûpodobnû v ãasech své nejvût‰í slávy.

v˘raznû roz‰ifiovala (ve tfiicát˘ch letech 20. století jiÏ obsahovala na 216 pecí). Uhlí se do ní dováÏelo lanovkami z rÛzn˘ch ‰tol, mimo Karolinu ‰lo je‰tû o jámy Tereza, Ida a ·alamoun. Závod byl urãen k v˘robû koksu (tedy primárnû paliva a redukãního ãinidla do vysoké pece), obsahoval v‰ak také briketárnu. Roku 1905 byla pfii koksovnû zfiízena elektrická ústfiedna, která dodávala energii mnoh˘m ‰achtám v okolí. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zru‰ena o deset let pozdûji. Dvû z provozních budov se zachovaly dodnes a jsou chránûn˘mi památkami. Území b˘valé koksovny Karolina je pro obyvatele Ostravy dobfie známou lokalitou. Pfii pfiejíÏdûní Fr˘dlantsk˘ch mostÛ v centru mûsta ji lze jen tûÏko pfiehlédnout. Po ukonãení prÛmyslové ãinnosti byla tato lokalita dlouhou dobu vyuÏívána k jin˘m úãelÛm. Napfi. v 90. letech zde hostovaly lunaparky. V prÛmyslové historii na‰í oblasti je Karolina neodmyslitelná.

Nûkdej‰í prÛmyslové území se má zmûnit v nové centrum mûsta.

Co s kontaminovan˘m pozemkem? JiÏ v ‰edesát˘ch letech bylo jasné, Ïe dlouhodob˘ provoz celého komplexu se v˘raznû podepsal na Ïivotním prostfiedí a stavu pÛdy pfiilehl˘ch pozemkÛ. Obrovské mnoÏství ãernouhelného dehtu, bezpoãet únikÛ dal‰ích látek do horninového prostfiedí a mnoho provozních havárií pfiinutilo jiÏ pfied nûkolika desetiletími âeskou vodohospodáfiskou inspekci k ãinnosti. V té dobû ov‰em nûjaká sanace kontaminovaného území v celém jeho rozsahu nepfiipadala pfiíli‰ v úvahu, a tak se Karolina na dlouhé roky stala pouze obrovskou plochou s nevyuÏit˘m potenciálem. Prvními silnûj‰ími impulzy, které byly podkladem pro pozdûj‰í ãistku celého areálu, se staly dokumentace o rizicích a kvantifikaci ‰kod, ty byly sepsány bûhem let 1995–1996. Vedle Ekologické smlouvy OKD, která byla právním subjektem správního fiízení âeské inspekce Ïivotního prostfiedí, se rozhodujícími stala také stanoviska Krajské hygienické stanice a Útvaru hlavního architekta. Samotné sanaãní práce sestávaly z fiady konkrétních úkonÛ. V prvé fiadû bylo nutné odstranit ve‰keré zbytky sta-

veb a jejich podzemní základy – ty byly rozdrceny, tepelnû dekontaminovány a uloÏeny na skládky, tzv. mezideponie. Zamezení ‰ífiení pÛdní kontaminace se dosáhlo v˘stavbou podzemních tûsnicích stûn, které ohraniãily oblasti s nejvût‰ím obsahem dehtu. VytûÏené horniny mûly podobn˘ osud jako zlikvidované stavby – byly odvezeny na skládky, tepelnû zpracovány a poté urãeny pro zpûtn˘ závoz. U tûÏen˘ch ploch docházelo k postupnému oddûlování odvodÀovacími pfiíkopy, pomocí nichÏ byly ãerpány zneãi‰tûné vody a následnû dekontaminovány. Po tomto procesu se vody vypou‰tûly do fieky Ostravice. Dehtové tûleso pod vyuÏívanou zástavbou (neboli území oznaãované jako tzv. Areál B) bylo vymezeno podzemním kolektorem a sanováno pomocí vhánûn˘ch par. Tato technika tzv. propafiování byla pouÏita i pfii ãi‰tûní dehtu z podzemních vod, a u obou pfiípadÛ putovaly zneãi‰tûné objekty do dekontaminaãních stanic. O tyto práce se starala spoleãnost OKD, Rekultivace, která byla obãasnû kontrolována âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí. Stránku pfiipravili TomበCrha a Radek Luk‰a FOTO: archiv

Asanace pozemku b˘valé koksovny a ‰achty, psal se rok 1999.

Nástup tohoto tisíciletí, dûlaly zde i OKD Rekultivace.

V ãlánku zmiÀovaná lokalita je ãervenû zv˘raznûna.

10

30. dubna 2008

Inzerce

JARNÍ ÚVùROVÁ AKCE! nepoÏaduje Ïádnou akontaci (zálohu) úroková sazba je pevná, nemûnná schválení do 10 minut v kanceláfii pro zaãínající podnikatelé a podnikatelé s nulov˘m daÀov˘m pfiiznáním

od 20 000 do 400 000 Kã bez ruãitele 70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.333 Kã 150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.777 Kã 300.000 Kã – splátka jiÏ od 5.444 Kã RPSN jiÏ od 9,51%

JSTE V BANKOVNÍM REGISTRU? NEVADÍ! R2/18

Va‰ím fie‰ením je nebankovní pÛjãka. MÛÏete Ïádat i bez partnera.

Ostrava,  606 790 691 Karviná,  606 790 697 Orlová,  606 790 683 Havífiov,  606 790 698 Tfiinec,  558, 329 036, 606 790 696

Matky na MD, dÛchodci, zamûstnaní, nezamûstnaní ¤e‰íme exekuce

R99/18

Expresní pÛjãky!

602 676 414, 602 644 266

R17/18

R101/18

Nový zahraniční investor! Rychle, všem i bez příjmů. Řešíme exekuce. I směnka ! Nabízím spolupráci + auto + telefon Tel.: 731 129 009, 739 320 273

R22/18

PŮJČKA NA KLÍČ!

ZAMùSTNANCÒM OKD

ZDARMA

✧ PRODEJ

✧ KOUPù

• Kompresor na 380 V, 2 písty, nádrÏ 30 l se stfiíkací pistolí. Cena 1500 Kã. Inf. na tel.: 739 201 483. B131/18 • Sportovní koãárek, cihlovû-‰ed˘, nafukovací kola, v záruce. PÛv. cena 3400 Kã, nyní 2 000 Kã. Inf. na tel.: Karviná 607 144 669. B132/18 • Tahací harmoniky, 1 klávesová, 1 knoflíková, 1 varhany. Cena dohodou. Inf. na tel.: 737 840 620.

• Hodiny pendlovky v jakémkoli stavu, stojací podlahové hodiny. Nabídnûte, pfiijedu. Inf. na tel.: 603 775 296. B139/18

B133/18

• SkfiíÀov˘ ‰icí stroj Veritas – Rubina, jako nov˘, dobr˘ stav, 2x 8 programÛ. Cena dohodou. Inf. na tel.: 604 790 541. B134/18 • Smartphone – Siemens Sx1, operaãní systém symbian, bluetooth, infraport, fotoaparát s kamerou, pfiehrávání MP3, rádio, pamûÈová karta 512 MB, handsfree, autonabíjeãka, 2 baterie, CD hry, Cd programy, obal, krabice, doklady. Cena 3000 Kã. Inf. na tel.: 776 228 983 po 20. hod. B135/18 • Sony Ericsson T230 s fotoaparátem. Cena 1200 Kã. Inf. na tel.: 776 228 983 po 20. hod. B136/18 • ·tûÀata jork‰írÛ bez p. p., oãkovaná, odãervená, nauãená na granulky, kupírované ocásky. Cena 6000 Kã. Informace na tel.: 604 650 108. Poslední maltézsk˘ psík bez p. p. Cena 3500 Kã. K odbûru ihned. B137/18 • Sedací soupravu modré barvy, pûkná, nezniãená, snadno pfienosná. Foto na poÏádání za‰lu emailem. Cena 2000 Kã. Inf. na tel.: 732 510 703. B138/18

✧ BYTY • Koupím byt i zadluÏen˘. Platím hotovû. Cenu respektuji. Inf. na tel.: 775 370 371. B140/18

✧ AUTO-MOTO • Pr. automobil Îiguli, obsah 1300 cm3, po GO plechÛ, zaveden plyn, STK 9/2008. Cena 5000 Kã. Inf. na tel.: 737 840 620. B141/18

• Prodám 4 ks letních pneu zn.: Goodyear 175/60 R14 na discích pro Toyotu Yaris, vzorek 5–7 mm. Cena celkem 3200 Kã. Inf. B142/18 na tel.: 737 742 022. • Prodám ·-Fabiam Ambiente, barva Sahara, 1. majitel, servisováno u ·koda (naposledy 03/08). V˘bava: centr. dálkové zamykání, boãní airbagy, autom. klimatizace, ochranné boãní li‰ty, ABS, el. ovládání pfiedních oken, el. nastavení a vyhfiívání zrcátek, mlhovky, zamykání zpáteãky, autorádio (CD), nastavitelné sedadlo a volant, klimatizovaná pfiihrádka u spolujezdce. Stav tachometru 30 000 km, perfektní stav, jako nové. Cena 215 000 Kã. Inf. na tel.: 775 609 413, 604 609 413. B143/18

P¤EHLED AKTUÁLNÍCH V¯BùROV¯CH ¤ÍZENÍ, KTERÁ BUDOU ZAHÁJENA V

KVùTNU 2008

• Investice strojní (ISTR) – samostatná v˘bûrová fiízení – spoleãná v˘bûrová fiízení • Opravy stavební (OSTAV) • Opravy strojní (OSTR) – samostatná v˘bûrová fiízení – spoleãná v˘bûrová fiízení

102, 120, 147, 148, 177 – 65 62, 78, 141, 157, 188, 279, 288, 436, 438, 439 –

Górnik

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

30 KWIETNIA 2008 • ROCZNIK 5

NUMER 18

Festiwal TUR Ostrawa 2008 by∏ skierowany przede wszystkim do Fot. Bogus∏aw Krzy˝anek m∏odzie˝y.

Przyjaêni Êrodowisku OKD: Nowa oferta dla organizacji i gmin OSTRAWA (bk) Rozdaniem nagród zakoƒczy∏ si´ w piàtek 25 kwietnia w Ostrawie pi´ciodniowy mi´dzynarodowy festiwal filmów na temat zrównowa˝onego rozwoju TUR Ostrawa 2008. Jednym z jego partnerów by∏a spó∏ka w´glowa OKD, która wykorzysta∏a ten moment do nieoficjalnego uruchomienia nowych inicjatyw w zakresie ekologii i kszta∏towania Êrodowiska. Jak poinformowa∏ doradca dyrektor ds. PR i komunikacji OKD Vladislav Sobol, firma przeznacza corocznie na rekultywacje i rewitalizacje setki milionów koron. Za sprawà programu „Na rzecz przysz∏oÊci”, przygotowanego przez Fundacj´ OKD, kwota ta w tym roku dalej wzroÊnie. Pieniàdze przeznaczone sà przede wszystkim dla organizacji i inicjatyw pozarzàdowych oraz w∏adz gminnych, które zwrócà si´ do Fundacji z ciekawymi projektami. Obok poprawy stanu Êrodowiska mogà dotyczyç tak˝e ekologicznego sposobu bycia i innych form wdra˝ania zasad zrównowa˝onego rozwoju. „Fundacja OKD zamierza wspomagaç równie˝ aktywne ratowanie i kultywowanie zabytków kultury, przyrody oraz pamiàtek industrial-

TEMAT

nych, które stanowià bogactwo tego regionu. Celem pomocy jest nie tylko kszta∏towanie ÊwiadomoÊci spo∏ecznej, ale tak˝e udost´pnienie Êrodków na utrzymanie wyjàtkowych wartoÊci historycznych z innego êród∏a“ – skonkludowa∏ Vladislav Sobol. Z dziennikarskiego obowiàzku wypada dodaç, ˝e wÊród filmów z Czech, S∏owacji, Belgii, Kenii, Stanów Zjednoczonych, Kanady i Australii palm´ pierwszeƒstwa na TUR Ostrawa i nagrod´ prezydenta miasta Ostrawy zdoby∏ s∏owacki obraz „Wysokie Tatry – dzicza zamarzni´ta w czasie” re˝ysera Pavola Barabá‰a. „Ciesz´ si´, ˝e taki festiwal w ogóle istnieje. Bo jeÊli chodzi o stosunek do przyrody, to u nas na S∏owacji, a myÊl´, ˝e podobnie jest i w Czechach, sytuacja przypomina bardziej ciàg∏à destrukcj´, ani˝eli zrównowa˝ony rozwój. Poprzez film chcieliÊmy pokazaç pi´kno tatrzaƒskiej przyrody, ale tak˝e podnieÊç ostrzegawczo d∏oƒ: Uwaga! To wszystko tu ciàgle jeszcze jest, ale mo˝e nadejÊç chwila, kiedy to zniknie” – powiedzia∏ dla „Górnika” operator kamery i producent filmu TomበHulík.

TYGODNIA

Spó∏ka OKD w doborowym gronie OSTRAWA (bk) Spó∏ka w´glowa OKD kontynuuje polityk´ otwartoÊci i transparentnoÊci. Przed dwoma tygodniami sta∏a si´ cz∏onkiem Unii Przemys∏u Wydobywczego (TU), organizacji bran˝owej zrzeszajàcej przedstawicieli firm górniczych, szkó∏ wy˝szych i producentów techniki dla górnictwa. Dyrektor ds. PR i komunikacji OKD Petra Ma‰ínowa zosta∏a jednoczeÊnie cz∏onkiem zarzàdu TU. Podstawowa dzia∏alnoÊç TU to organizacja szkoleƒ i seminariów oraz wspó∏praca z administracjà paƒstwowà i wnioskowanie ustaw i rozporzàdzeƒ. „W dzisiejszej szybkiej dobie pe∏nej informacji bez wspó∏pracy nie ob´dà si´ nawet

konkurenci. Wierz´, ˝e nasze cz∏onkostwo w TU b´dzie korzystne zarówno dla OKD, jak i innych cz∏onków unii. Wspólnie mo˝emy Êledziç najnowsze zdobycze nauki i techniki i wdra˝aç je do praktyki” – powiedzia∏a Petra Ma‰ínowa. Unia Przemys∏u Wydobywczego powsta∏a w 1990 roku i aktualnie zrzesza 98 cz∏onków. Od 2004 roku jest cz∏onkiem Europejskiego Stowarzyszenia Przemys∏u Wydobywczego Rud Metali i Kopalin U˝ytecznych „Euromines”. OKD i kolejny nowicjusz Gemec-Union sà w TU pierwszymi przedstawicielami firm górniczych zajmujàcych si´ eksploatacjà surowców energetycznych.

Nowe szanse i miejsca pracy Na obszarze „Dukli“ powstanie strefa przemys∏owo-komercyjna DUKLA-RESTRUKTURYZACJA Widok walàcej si´ wie˝y szybowej zawsze napawa smutkiem. Koniec kopalni niekoniecznie jednak musi oznaczaç, ˝e na jej obszarze zamrze ˝ycie. Przebudow´ terenów by∏ej KWK „Dukla” na obrze˝ach miasta Hawierzowa – dziÊ wewn´trznej jednostki organizacyjnej OKD „Dukla-Restrukturyzacja” – na stref´ specjalnej aktywnoÊci gospodarczej z elementami rekreacyjnymi planuje grupa RPG Real Estate. Spó∏ka powsta∏a w 2006 roku wskutek transformacji spó∏ki w´glowej OKD, aby zatroszczyç si´ o nieruchomoÊci b´dàce do tej pory w posiadaniu górników. „Jednym z nadrz´dnych celów grupy RPG Real Estate jest zagospodarowanie terenów poprzemys∏owych i pogórniczych i wcielenie

Âroda 16 kwietnia. 56-metrowa stalowa wie˝a szybowa numer 2 by∏ej KWK „Dukla” w Hawierzowie – Suchej Dolnej le˝y na ziemi. Do jej wysadzenia u˝yto dziewi´ciu ∏adunków Semtexu o ∏àcznej masie 7,7 kg oraz oÊmiu ∏adunków Ecodanubitu o ca∏kowitej masie 8 kg.

Pierwszym konkretnym projektem jest projekt tzw. inkubatora przedsi´biorczoÊci. ich na powrót do organizmów miast i gmin” – mówi rzecznik spó∏ki Petr Handl. – „Dlatego zajmujemy si´ przygotowaniem planów rozwojo-

Smutny widok dla górnika. Wie˝a szybowa w tumanach kurzu osuwa si´ na ziemi´.

wych i projektów deweloperskich i konsultujemy je z w∏adzami województwa oraz zainteresowanych miast i gmin. Cz´sto bowiem chodzi o obszary o interesujàcej lokalizacji, nierzadko w pobli˝u centrum miast.” Przyk∏adem takiej dzia∏alnoÊci jest wspó∏praca RPG Real Estate z w∏adzami Hawierzowa przy planowaniu przysz∏oÊci terenów by∏ej KWK „Dukla”. Chodzi w tym przypadku o 30-hektarowy obszar z du˝ym potencja∏em dalszego rozwoju. W chwili obecnej obszar nale˝y do OKD, ale ju˝ we wrzeÊniu powinien przejÊç do portfolia RPG Real Estate. „Bardzo istotny jest fakt, ˝e chodzi o tereny z rozbudowanà infrastrukturà oraz z po∏àczeniami komunikacyjnymi, zarówno drogowym, jak i kolejowym. Specyfikà jest to, ˝e znajduje si´ tu kilka obiektów obj´tych ochronà zabytków. Potencjalnie obszar kopalni mo˝e wi´c s∏u˝yç jako tereny przemys∏owo-komercyjne z wykorzy-

staniem istniejàcych historycznych budynków oraz obiektów administracyjnych” – opisuje Petr Handl. Nad planami sukcesywnego wykorzystania ca∏ego obszaru by∏ej kopalni od sierpnia 2007 roku regularnie naradza si´ grupa robocza z∏o˝ona z przedstawicieli RPG Real Estate oraz miasta Hawierzowa. Pierwszym konkretnym projektem jest projekt tzw. inkubatora przedsi´biorczoÊci, oferujàcego warsztaty produkcyjne i monta˝owe oraz pomieszczenia administracyjne dla poczàtkujàcych podmiotów gospodarczych. Powstaç powinien do roku 2010. Ciekawym obiektem jest schron obrony cywilnej, który móg∏by zostaç udost´pniony do zwiedzania jako zabytek techniki. „Hawierzowska rada miejska zaakceptowa∏a ju˝ projekt utworzenia wspólnego przedsi´biorstwa RPG Real Estate i miasta, które zaj´∏oby si´ zagospodarowaniem i rozbudowà strefy” – konkluduje rzecznik Handl. – „Teren »Dukli« na pewno nie opustoszeje, ale znów zat´tni ˝yciem i zaoferuje nowe szanse i miejsca pracy”. Tekst i zdj´cia: Bogus∏aw Krzy˝anek

Dzieƒ Ziemi w wyjàtkowym miejscu OSTRAWA Czwartek 24 kwietnia przypisano w Muzeum Górniczym OKD dzieciom. Dzieƒ Ziemi uczci∏y tu dziesiàtki i setki uczniów ostrawskich i podostrawskich szkó∏, nie brakowa∏o nawet przedszkolaków. Bogatà ofert´ dobrej i màdrej zabawy przygotowa∏y dla nich przede wszystkim organizacje pozarzàdowe, zajmujàce si´ sprawami ochrony przyrody i Êrodowiska. Sporym zainteresowaniem cieszy∏y si´ te˝ pokazy r´kodzie∏a – kowali artystycznych, rzeêbiarzy, ceramików. Studenci

Uniwersytetu Ostrawskiego przygotowali dla swych potencjalnych nast´pców pokazy eksperymentów z wodà. Kto chcia∏, móg∏ pos∏uchaç ciekawych prelekcji w willi wystawowej. Jak poinformowa∏a „Górnika” referent marketingu muzeum Katefiina Kotasowa, obchody Dnia Ziemi odby∏y si´ w Muzeum Górniczym OKD po raz pierwszy. W ich organizacji partycypowa∏ ostrawski magistrat. „Uwa˝am, ˝e tereny muzeum sà wprost stworzone do urzàdzania

tego typu imprez” – powiedzia∏a dla „Górnika” jej kole˝anka Pavlína BroÏowa. „Jest tu sporo miejsca, sà ciekawe ekspozycje, jest narodowy zabytek przyrody Landek. Dzieci poduczà si´ troch´, jak zachowywaç si´ na ∏onie natury, a przy okazji poznajà, ˝e ostrawskie muzeum górnictwa to nie tylko placówka muzealna, ale tak˝e sporo zieleni i wspania∏e miejsce wypoczynku. Byç mo˝e wrócà tu za jakiÊ czas z rodzicami”. Tekst i zdj´cia: Bogus∏aw Krzy˝anek

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

Pomimo wielu atrakcji kulturalnych i ekologicznych, ciekawskich ch∏opców nie mog∏a nie zainteresowaç wystawiana w muzeum technika górnicza. Jak to dzia∏a? To pytanie wymaga odpowiedzi.

Historycznie pierwszy Dzieƒ Ziemi w cieniu wie˝y szybowej zabytkowego „Anselma”.

12

30. dubna 2008

Sport

Házenkáfiské divadlo právû startuje O soupefii Baníku OKD Karviná se rozhodne dnes veãer sice dvakrát vysoko pfiehrálo a dá se to ãekat i dnes veãer.“ Co je nového ve va‰em t˘mu? UÏ musíte b˘t hodnû netrpûliví, ne? „My jsme zahráli dva hattricky po sobû, ve ãtvrtfinále i semifinále jsme vyhráli 3:0 a díky tomu jsme získali deset dní na pfiípravu pfied finále. Kluci jsou v optimální pohodû, na rozhodující zápasy sezony se moc tû‰í. UÏ se nemohou doãkat, aÏ to v sobotu koneãnû vypukne.“

Kdy na finálové zápasy? REGION (tam) Teprve v pátém zápase semifinálové série Zubfií v. Lovosice se rozhodne o soupefii Baníku OKD Karviná pro finále. Zubfií, nebo Lovosice? Jméno soupefie ovlivní také finálov˘ program: 1. Postoupí Zubfií: Zubfií vyhrálo základní ãást, mûlo by tedy proti Karviné v˘hodu domácího zápasu v prvním utkání. V

Kde je ten prìola…? Náv‰tûvníci pivnice Luna a restaurace Stfiela v Havífiovû si mohli hlavy ukroutit, kdoÏe je to obsluhuje. Fotbaloví brankáfii Baníku Ostrava Petr Va‰ek (vlevo) a Antonín Buãek si v doprovodu Miss Baník Mirky Dunové vyzkou‰eli, jaké to je ãepovat a rozná‰et pivo. „Radûji jsem pivo rozná‰el, za pípou jsem se moc jistû necítil,“ svûfiil se ostravsk˘ gólman ã. 1 Petr Va‰ek.

Va‰e házenkáfie trápila v prÛbûhu sezony viróza, uÏ je to lep‰í? „Spadli do toho zase Kuzo a Pavlíãek, ktefií se léãí. Vûfiím ale, Ïe to v˘kon t˘mu neovlivní.“ Je tûÏké udrÏet v t˘mu dobrou náladu pfii tak dlouhém ãekání? „My máme vyváÏen˘ kádr, kter˘ fiídí zku‰ení hráãi TomበHeinz a Július KorÀan. Také brankáfii Nemanja Marjanoviã a TomበMrkva spolupracují, tak z toho mám takov˘ dobr˘ pocit. Dfiíve mezi sebou nûktefií hráãi moc nekomunikovali, to se teì na‰tûstí zmûnilo.“ Pfiedpokládám, Ïe budete chtít finálového soupefie pfiehrát stejn˘mi zbranûmi jako ty pfiedchozí. Je to tak?

Brankáfi Nemanja Marjanoviã je jednou z jistot karvinského t˘mu, na které trenér Trtík spoléhá. Finále startuje uÏ v sobotu. FOTO: Ivo Dudek

KARVINÁ (tam) Tábor karvinsk˘ch házenkáfiÛ pfiipomíná sopku pfied erupcí. âtvrtfinále i semifinále vyhráli v nejkrat‰ím moÏném termínu a teì netrpûlivû vyhlíÏeli svého soupefie pro finále. O jejich poslední pfiekáÏce v cestû za desát˘m titulem v historii klubu se rozhodne dnes veãer v Zubfií. A podle trenéra Rastislava Trtíka je úplnû jedno, kdo z dvojice Zubfií–Lovosice se jeho svûfiencÛm postaví.

Pfiekvapilo vás, Ïe Zubfií se proti Lovosicím trápí a série se rozhodne aÏ v pátém utkání? „Lovosice mají kvalitní t˘m, kter˘ zejména doma hraje vynikající házenou. Letos tam prohráli jen dvakrát, s námi a Duklou. Myslel jsem si ale, Ïe Zubfií aspoÀ jednou v Lovosicích vyhraje a nenechá sérii dojít aÏ do pátého duelu. Jsem ale stále pfiesvûdãen, Ïe Zubfií si postup utéct nenechá. Doma Lovo-

„Urãitû. UÏ kdyÏ jsem t˘m pfiebíral, vyhlásil jsem, Ïe zmûníme herní styl. Vysunutá obrana a rychlé brejky, to je pro kluky dnes uÏ samozfiejmost. A zalezlí nebudeme ani ve finále. Chci po nich agresivní házenou, se kterou jsme slavili úspûch uÏ ve ãtvrtfinále a semifinále. A kluci tomu vûfií, Ïe nám pomÛÏe i ve finále.“

tom pfiípadû by série startovala v sobotu ráno v 10.30 v Zubfií, ve stfiedu by se pak stûhovala do Karviné. 2. Postoupí Lovosice: V tom pfiípadû by finálov˘ maraton zaãal v Karviné také v sobotu od 10.30. Série by pak pokraãovala ve stfiedu v Lovosicích. Finálová série se hraje na tfii vítûzné zápasy.

FOTO: FC Baník Ostrava

Z

V¯SLEDKÒ

HÁZENÁ Extraliga – semifinále: Lovosice v. Zubfií 27:26, stav série 2:2. FOTBAL I. liga: Brno–Baník Ostrava 0:0, po 27. kole: 1. Sparta 57, 2. Slavia 53, 3. Teplice 47, 4. Baník 46, 5. Brno 46. MSFL: Lipová–Karviná 0:0, Slovácko B–Fr˘dek-Místek 2:3, po 22. kole: 1. Olomouc B, 2. Mutûnice 43, 3. Znojmo 43, …5. Fr˘dekMístek 37, 6. Karviná 36. Divize E: Orlová-Lutynû–Bystfiice pod Host˘nem 1:1, Vsetín–Baník Ostrava B 0:4, Karlovice–Havífiov 2:1, po 22.

Na co byste karvinské diváky pozval?

CO

„My hrajeme házenou pro diváky: tedy kolektivní, s trháky a pfiesn˘m zakonãením. KdyÏ se kluci dostanou do transu, jsou schopni roztoãit vynikající divadlo. A v tom okamÏiku je jedno, jestli vyhrávají nebo nikoliv. UÏ umí prÛbûh zápasu i otoãit.“

SOBOTA Fotbal – I. liga: Baník Ostrava v. Kladno (19), MSFL: Karviná v. Znojmo (16.30, BaÏantnice), Fr˘dek-Místek–Bfieclav (10.15), divize E: Havífiov–M. Albrechtice (16.30), okresní pfiebor: V. Bohumín–Doubrava, B. F. Orlová–Domaslavice,

kole: 1. Ostrava B 47, 2. Kravafie 38, 3. Velké Losiny 38, …5. Orlová, 15. Havífiov 21. Okresní pfiebor: Doubrava–H. Îukov 5:0, B. Rychvald–VûfiÀovice 2:3, Sn Orlová–I. Petrovice 1:1, TJ Petfivald v. Tûrlicko 1:0, Louky–Bohumín B 1:0, Domaslavice–Havífiov B 1:3, V. Bohumín–B. F. Orlová 0:2, po 18. kole: 1. I. Petrovice 42, 2. Tûrlicko 38, 3. Sn Orlová 30. VOLEJBAL Extraliga muÏÛ – finále: DHL Ostrava–âeské Budûjovice 2:3 a 0:3, stav série 0:2.

NÁS âEKÁ Havífiov B–Louky, Tûrlicko–Sn Orlová a VûfiÀovice–H. Îukov (v‰e 16.30). NEDùLE Fotbal – divize E: Baník Ostrava B v. V. Karlovice (10.15, Sareza), okresní pfiebor: Bohumín B–TJ Petfivald a I. Petrovice–B. Rychvald (oba v 16.30).

Kurfürstová stále prohání nejlep‰í lyÏafiky Karvinská slalomáfika bojovala s omrzl˘m palcem a stále sní o olympijské medaili KARVINÁ (tam) Dobrá nálada a nakaÏliv˘ smích. To je ãeská reprezentantka v lyÏování Eva Kurfürstová (na archivních snímcích) z Karviné. A k pohodû má dÛvod: leto‰ní sezona byla pro ni velmi vydafiená. Pfiedtím dvakrát startovala na olympijsk˘ch hrách (nejlep‰í

umístûní 21. místo), pravidelnû se úãastní Evropského a Svûtového poháru. Teprve letos v‰ak mûla pocit, Ïe se definitivnû usadila ve svûtové ‰piãce: „V‰echno se se‰lo – materiální zabezpeãení, forma a zdraví. Dostala jsem hned na zaãátku sezony kfiídla, na kter˘ch se dalo docela slu‰nû letût,“ libuje si 30letá slalomáfika, která ve Svûtovém poháru pravidelnû postupovala mezi tfiicítku nejlep‰ích závodnic svûta. K tomu, aby se prosadila do svûtové desítky, ji v‰ak stále nûco chybí: „Jako kaÏd˘ sport je to hlav-

nû o penûzích. Napfiíklad k závodním lyÏím jsem se dostala aÏ v 19 letech, v létû trénuji na ledovcích, zatímco ostatní konkurentky tráví ãas na jiÏní polokouli. A takov˘ch vûcí je více. I tak v‰ak vûfiím, Ïe bych se ãasem mohla mezi elitní svûtovou desítku probojovat.“ Kurfürstová uÏ se také zbavila zdravotních trablí, které ji pronásledovaly. Tím nejvût‰ím byl omrzl˘ palec na pravé noze. „Kdysi mi omrznul a od té doby jsem s ním mûla problémy. Nehojil se, lékafii si s ním nevûdûli rady. Nakonec mû z toho dostal jeden léãitel, díky nûmu jsem mohla pokraãovat v kariéfie. I tak mû palec stále bolí, nejezdím kvÛli

nûmu obfií slalom, protoÏe tam jsou otfiesy uÏ moc velké.“ Na velk˘ch svûtov˘ch podnicích mÛÏete vidût karvinskou lyÏafiku v doprovodu otce – trenéra, a nûkdy také maminky. „Takov˘ rodinn˘ t˘m má v˘hody i nev˘hody. V˘hodou je, Ïe jsme jako rodina pohromadû skoro cel˘ rok, o ãemÏ se mÛÏe ostatním lyÏafikám jen zdát. Nev˘hodou pak je, Ïe se nûkdy ty problémy nahromadí a tfiecí plochy jsou daleko vût‰í neÏ u klasického vztahu mezi závodnicí a trenérem,“ popisuje ãeská reprezentantka, která je uÏ ‰est let s jedním partnerem, kter˘ její ãasté domácí absence toleruje. Eva Kurfürstová si stále pohrává se sv˘m dûtsk˘m snem získat

olympijskou medaili. „UÏ jen kvalifikovat se na olympiádu je stra‰nû tûÏké. Ale tfieba se jednou v‰echno sejde, pojedu ideální závod a tfieba se ke mnû pfiikloní i ‰tûstí. Pokud se mi to ale nepodafií, budu i tak se svou kariérou spokojena,“ zakonãila jedna z nejlep‰ích ãesk˘ch lyÏafiek.

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: [email protected] Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: [email protected] • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.