Novinky v léčbě lymfomů

Novinky v léčbě lymfomů Celostátní setkání pacientů s lymfomem v rámci sdružení Lymfom Help getAttachment

Praha, 11.10.2006

O čem si budeme povídat?

 Novinky v diagnostice  Novinky v léčbě  Jakým způsobem získáváme nové poznatky a zkušenosti

 Zajímavosti – co se připravuje Budeme většinou mluvit o věcech, které jsou již vyzkoušené a dostupné

Ne každá novinka je vhodná pro všechny pacienty Ne každá novinka je nutně užitečná a ukazuje směr dalšího vývoje Jde o užitečnost, nikoli o dostupnost



 Zajímavosti – co se připravuje

Novinky v diagnostice I.

Patologická diagnóza 1.

Patologové se čím dál tím více zabývají pomocí živým lidem!!



Hodgkinův lymfom

Nehodgkniský lymfom

Dříve: - k dispozici jen základní barvení - schopnost rozeznat mezi Hodgkinovým a nehodgkinovým lymfomem



Velkobuněčný lymfom

Lymfom má na povrchu znak CD20 = je vhodný k léčbě Mabtherou

Na rozdíl od dřívější doby nám přesná patologická diagnóza řekne nejen název nemoci, ale (často) i jak pacienta léčit

Novinky v diagnostice II.

Zjišťování rozsahu choroby 1.

Dříve: Lymfangiografie. Zjišťování postižení mízních cév břicha a pánve pomocí olejové kontrastní látky



Dnes: Spirální CT. Rychlé, přesné, hrudník i břicho provedeno při jednom vyšetření. Nevýhoda: nerozezná živý nádor od vazivové jizvy po léčbě.



Pozitronová emisní tomografie: odliší živou tkáň od neživé

Princip pozitronové emisní tomografie 2-[18F]-fluoro-2-deoxy-D-glukóza (FDG) - FDG vstupuje do buněk jako glukóza - FDG není dále metabolizována – je akumulována - akumulace FDG reprezentuje konzumpci glukózy Nevýhoda PET: příliš vysoká citlivost (nemusí rozeznat nádory od zánětů, svalových křečí atd.)

Pozitronová emisní tomografie v praxi

Před léčbou

Po léčbě




Novinky v léčbě I 100 IPI C/1

90 80 Overall survival (%)

70 60 50

IPI 2/3

40

IPI 4/5

30 20 10 0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

Dříve: prognóza pacientů s nitrohrudním B-lymfomem

Novinky v léčbě II

Dnes: prognóza pacientů se stejným lymfomem (výsledky studie intenzívní léčby České lymfomové skupiny)

 Intenzívnější léčba (více chemoterapie)  Nové léky (protilátky proti lymfomům – Mabthera, Zevalin)

 Podpůrné prostředky (Neupogen,

Neulasta, erytropoetin, nová antibiotika, léky proti zvracení)

 Více zkušeností – mimo jiné díky práci České lymfomové skupiny

Temné strany „síly“

 Větší obtíže v průběhu léčby (teploty, infekce, slabost, bolesti úst)

 Komplikace mohou

nastat i dlouho po léčbě

 Vysoká cena léčby  U pacientů, u nichž se

nemoc vrátí po intenzívní léčbě, je obtížnější podat účinnou „záchrannou“ terapii

Jak víme, že postupujeme dobře? 1. Registry pacientů. Údaje z registrů umožňují zdůvodnit nákladnou léčbu.

2. Klinické studie. Umožňují zjistit, je-li nějaký postup účinnější než takzvaný „standard“




Jaký je význam klinických studií?

V jedné z prvních randomizovaných studiích bylo zjištěno, že „lék“ proti myelomu není účinnější než coca-cola

Jaké jsou druhy klinických studií? Pilotní – zjišťují snesitelnost a účinnost nového druhu léčby – R-MegaCHOP-ESHAP-BEAM Randomizované – pacienti jsou náhodně rozděleni do dvou či více skupin, jedna dostává standardní a ostatní dostávají experimentální léčbu. Populační či registrové – zkoumají na základě údajů z jiných studií či z registrů pacientů, jestli nová léčba funguje stejně dobře v běžné praxi jako ve studii

Jaké jsou výhody vstupu do studie?

Přístup k novému druhu léku/způsobu léčby, který ještě není v běžné praxi

 Možnost léčby na uznávaném pracovišti  Pečlivější kontrola a sledování nežádoucích účinků

 Je prokázáno, že pacienti zařazení do studie

mají obecně lepší výsledky léčby než pacienti do studie nezařazení

Je možné každého pacienta zařadit do studie? Bylo by to ideální, ale:

 Ne pro každého pacienta v danou chvíli běží vhodná studie

 Ne každá studie běží na každém pracovišti

 Někteří pacienti nejsou do studie zařaditelní z důvodu dalších závažnějších onemocnění




Jaké jsou další připravované léky proti lymfomům? Nové protilátky proti novým povrchovým znakům či s jinými vlastnostmi

Proti povrchovému znaku CD22 (v Americe studie ER-CHOP)

Protilátka proti znaku CD66 k

alogenním či autologním transplantacím

Protilátka proti CD52 (alemtuzumab) u některých druhů lymfomů

Nová cytostatika

Adriamycin na polymerních nosičích

méně toxický, nepoškozuje buňky imunitního systému, může pomoci vyvolat protinádorovou imunitu

Lipozomální vincristin

Dnes podávaný vincristin vydrží v oběhu několik minut, tento zhruba týden

Závěr

Díky nově zařazeným postupům v diagnostice, zjišťování rozsahu onemocnění a léčbě je dnes prognóza většiny pacientů s lymfomy lepší, než před 10 lety

 Cílem pro dalších deset let je: • pro pacienty s vynikající prognózou snižovat toxicitu léčby při zachování účinnosti

• pro pacienty se „středně dobrou“ prognózou tuto prognózu zlepšit, „nevyléčitelné“ vyléčit

• pro pacienty s dosud horší prognózou najít účinnou léčbu

Discussion

There was no compelling evidence of effectivity of

Rituximab maintenance therapy in aggressive lymphomas in 2003

Habermann (ASH 2004) have proven maintenance

Rituximab to be of value in patients with DLBCL not receiving Rituximab as a part of the induction treatment

Other studies on this topic are underway At this time, we have applied in our institution this

intensified maintenance schedule (usually 12 months) to 11 patients with high-risk CD20+ aggressive lymphoma and had only one relapse after median 21 months follow-up

Addendum

 Feasibility study of monthly maintenance Rituximab after ASCT was just published online in Annals of Hematology (Neumann et al, DOI: 10.1007/s00277-0060113-5)

DFS after more than 2 years median follow-up are 14/15 patients with indolent lymphoma, 8/9 patients with aggressive lymphoma and 1/3 patients with mantle-cell lymphoma

As in our series, toxicity was modest

Conclusion

Novinky v léčbě lymfomů

Recommend Documents