Novela zákona o investičních pobídkách – pozitivní změny Prezident republiky Miloš Zeman podepsal 1. dubna novelu zákona o investičních pobídkách a souvisejících zákonů. Změny nabudou účinnosti od 1. května. Návrh prošel ve znění, které Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podporoval a jehož finálního utváření se účastnil. Připomínky SP ČR vycházely z našich i zahraničních zkušeností a reagovaly na vývoj změn pravidel v kontextu vývoje světové konkurence. Cílem zástupců SP ČR bylo v rámci možností pravidel podpory eliminovat negativní dopad nových omezení a zlepšit ustanovení představující v praxi zbytečnou zátěž či bariéry. Jinými slovy zvýšit atraktivitu systému pobídek v rámci možností a bez narušení základních principů. Protože téma investičních pobídek je jedním z hlavních témat politiky podpory investic a priorit vlády, považovali jsme za nutné být aktivní. Následující článek poskytuje základní seznámení s výsledky novelizace a s problematikou pobídek jako takových. A) Novelizace zákona Snížení intenzity veřejné podpory ze strany Evropské komise v rámci revize pravidel – je to problém? Je třeba si uvědomit, že pro regiony v ČR to znamenalo od poloviny roku 2014 snížení míry o 15 procentních bodů. To investorům rozhodně určitý signál dává. SP ČR byl logicky proti již při přípravě nových pravidel a snažil se Komisi přesvědčit, že snížení intenzity zhoršuje pozici v rámci konkurence o investice, která je dnes globální. Na jedné straně EU volá po podpoře investic a průmyslu, a pak ztíží pozici Evropy omezením jednoho z nástrojů? Navíc najdeme regiony v Maďarsku, Polsku, Slovensku, které mají vyšší míru intenzity. To, že míra podpory je jedním z faktorů rozhodování, dokládá i zájem o pobídky v průběhu roku 2014, kde v první polovině byly podepsány projekty s celkovou investiční sumou přesahující 75 mld. Kč a v druhé polovině již jen v hodnotě přesahující 2 mld. Kč. Samozřejmě otázka intenzity podpory a pobídek je jen jednou částí otázky celkové podpory investic, ale patří do souboru faktorů, které v konečném rozhodování mohou v některých případech svou roli sehrát. A nové investice určitě nejsou jenom „noví“ zahraniční investoři, ale i podpora rozvoje stávajících subjektů na našem území. Proto vítáme schválenou novelu, která se snaží investorům ukázat, že o ně zájem ČR má a která se snaží alespoň částečně eliminovat negativní dopad snížení intenzity. Jaké změny novela přináší? Novela přináší jednak změny formulací v souvislosti s evropskými pravidly, ale i řadu drobných pozitivních změn s cílem podpory investiční aktivity. Mezi konkrétní změny patří například: • Vypuštění povinnosti financování určité částky z vlastních zdrojů • Rozšíření regionů, v nichž bude poskytována hmotná podpora nových míst a rekvalifikace o V souvislosti s novelou zákona byla do vlády předložena i úprava Nařízení vlády o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci nebo školení v rámci investičních pobídek, kterou považujeme za „prováděcí předpis“ k naplnění
•
• •
• • •
•
• •
•
záměrů stanovených vládou a k realizaci novely zákona o investičních pobídkách. Hmotná podpora bude rozšířena i na oblasti s podílem nezaměstnanosti vyšším nejméně o 25 % než je průměr v ČR. Doposud bylo možné ji poskytnout pouze na oblasti s mírou minimálně o 50 % vyšší. Byla také navýšena výše hmotné podpory na jedno nové pracovní místo zřízené ve zvýhodněné průmyslové zóně z 200 000 na 300 000 Kč a podpora na rekvalifikaci a školení byla v oblastech s nezaměstnaností vyšší o 50 % vyšší než národní průměr navýšena na 50 % nákladů (z 25 %). Úprava výpočtu slevy na dani pro „stávající investory“ v případě expanze (nově bude odečítána nikoliv nižší částka, ale průměr za 3 za tři zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé) Pozitivní úprava podmínek přeměny společností, která umožňuje například možnost fúze společnosti bez sankce vracení dosavadní čerpané pobídky Určitá administrativní zjednodušení (například nebude nově po žadatelích vyžadováno předkládání výročních zpráv, účetních závěrek, konsolidovaných účetních závěrek, dokladů daňové evidence nebo jednoduché evidence podle zákona o daních z příjmů jako povinných součástí záměru získat investiční pobídku) Ve výrobě nově podmínka vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst Zdvojnásobení možné výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (z 5 na 10 % z celkových způsobilých nákladů) Jako investiční pobídka je definováno i rozšíření výroby, kam patří například i diverzifikace výroby či zásadní změna výroby (Pozn.: což ukazuje záměr udržet stávající firmy/investice i do budoucna a umožnit jim reagovat na vývoj na trzích) Zavedení konceptu zvýhodněných průmyslových zón, který umožní v určitých vybraných oblastech nabídnout více možností pobídek (vyšší hmotná podpora či za určitých podmínek možnost osvobození od daně z nemovitosti) Snížení požadavku na počet vytvořených pracovních míst u technologických center a center strategických služeb Aplikace znění evropských pravidel, které zavádí povinnost připojit k žádosti čestné prohlášení, že žadatel neukončil v předcházejících dvou letech přede dnem podání záměru získat investiční pobídku v Evropském hospodářském prostoru činnost, která spadá do stejné třídy Klasifikace ekonomických činností Bližší informace ve formě přesného znění novely zákona naleznete na stránkách poslanecké sněmovny (http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=7&T=302) nebo ve Sbírce zákonů
K nejvýznamnějším změnám v oblasti investičních pobídek upravených jednotlivými zákony náleží: v zákoně o investičních pobídkách o zavedení nové formy investiční pobídky, kterou je osvobození od daně z nemovitých věcí (viz zákon o dani z nemovitých věcí) o rozšíření veřejné podpory i na datová centra a centra zákaznické podpory o zavedení zvýhodněných průmyslových zón, kterými budou vybrané neobsazené průmyslové zóny, jejichž vybudování bylo již státem podpořeno v rámci Programu na podporu rozvoje
o o o o o o
o o
o o
průmyslových zón nebo Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury a o jejichž zařazení mezi zvýhodněné průmyslové zóny bude na základě návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu rozhodovat vláda; v těchto zónách se investorům nabízí širší spektrum investičních pobídek a je vyžadována nižší minimální výše investice v oblasti výroby, tj. 50 milionů Kč, poskytuje se vyšší hmotná podpora na jedno pracovní místo a na pozemky a stavby lze za podmínky souhlasu příslušné obce poskytnout osvobození od daně z nemovitých věcí omezení veřejné podpory na projekty, jejichž způsobilé náklady nepřesáhnou 100 milionů EUR s tím, že jinak musí být na konkrétní investiční akci udělena Komisí individuální výjimka zkracuje se časová etapa pro zahájení investiční akce, stačí předložení záměru získat investiční pobídku odstraňuje se podmínka financování investice z vlastního kapitálu žadatele snižuje se minimální počet nově vytvořených pracovních míst nově se vymezuje pojetí jedné investiční akce, považují se za ni všechny investiční akce zahájené příjemcem na úrovni skupiny v období tří let v témže kraji zjednodušuje se doložení záměru získat investiční pobídku, odstraňují se i některé další formality (např. vydávání potvrzení agenturou CzechInvest, že akce pravděpodobně splňuje vyžadované podmínky) precizuje se i proces rozhodování o poskytnutí investiční pobídky, mezi dotčené orgány se nově zařazuje i Ministerstvo zemědělství zpřesňuje se vymezení způsobilých nákladů v souladu s podmínkou zachování dlouhodobého majetku a podmínkami nového obecného nařízení Komise o blokových výjimkách (vč. vyloučení reprodukce zastaralého zařízení) provádějí se změny v úpravě sankcí, zejména z důvodu zajištění přehlednosti a jednotnosti sankcí, jakož i změny v oblasti kontroly doplňuje se povinnost Ministerstva průmyslu a obchodu podávat Komisi zprávy o hodnocení poskytování veřejné podpory, neboť systém investičních pobídek překračuje obecným nařízení Komise o blokových výjimkách stanovený limit 150 milionů EUR ročně;
v zákoně o daních z příjmů o časově se upřesňuje plnění zvláštní podmínky zákona o daních z příjmů týkající se uplatnění odpisů, opravných položek a odečitatelných položek, jakož i operací se spojenými osobami a okamžik porušení zvláštních podmínek při insolvenčním řízení, a to na vydání rozhodnutí o úpadku o upravuje se režim pro příjemce pobídky, kteří se podrobí přeměně, avšak neporuší povinnosti stanovené zákonem o investičních pobídkách tak, že slevu nelze dále čerpat, ale zároveň není třeba vracet již vyčerpané částky, obdobné platí i v případě převodu majetku od spojených osob, nedotkne-li se negativně výpočtu daně o doplňuje se úprava, která umožní příjemcům se vyvázat ze zvláštních podmínek zákona o daních z příjmů, čímž zároveň ztratí nárok na další uplatňování slevy na daních z příjmů o upravuje se mechanismus výpočtu slevy na daních z příjmů; v zákoně o zaměstnanosti o rozšiřuje se počet regionů, v nichž je možno poskytnout hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst, a to snížením podmínky podílu nezaměstnanosti z o více než 50% na o více než 25% průměrného podílu v České republice, a obecně ve zvýhodněných průmyslových zónách, a zrušuje se vymezení spádové oblasti o stanoví se tříletá lhůta, v níž musí být závazky zaměstnavatele ohledně nových pracovních míst, rekvalifikace či školení splněny;
v zákoně o dani z nemovitých věcí o upravují se podmínky poskytnutí nové formy investiční pobídky zavedené v zákoně o investičních pobídkách, a to osvobození od daně z nemovitých věcí, které lze poskytnout pouze na dobu do 5 let na pozemky a stavby ve zvýhodněných průmyslových zónách za podmínky, že příslušná obec zcela nebo částečně osvobodí od daně pozemky, resp. stavby obecně závaznou vyhláškou a udělí souhlas s konkrétním projektem o nesplní-li příjemce některou ze všeobecných podmínek pro poskytnutí investiční pobídky nebo některou z povinností, která má za následek, že rozhodnutí o příslibu investiční pobídky pozbývá platnosti, nárok na osvobození od daně zaniká a příjemce musí nemovité věci dodanit zpětně za období, kdy osvobození uplatnil.
B) Pár vybraných otázek k systému investičních pobídek Kdo se může o investiční pobídky přihlásit? Na úvod je třeba říct, že to může být jak zahraniční, tak domácí firma a jak nový, tak stávající expandující investor, který zde již působí. Když se podíváme v posledních letech, kdo pobídky čerpá, tak najdeme velký podíl tuzemských firem. Podmínek pro čerpání pobídek je několik. Jsou nastaveny „rovně“ pro všechny. Samozřejmě ne všechny podniky dokáží splnit základní kritéria a ne všechny oblasti a odvětví mohou čerpat veřejnou podporu a pobídky. Pobídky se týkají zpracovatelského průmyslu, dále technologických center a center strategických služeb (centrum sdílených služeb, datové centrum nebo centrum zákaznické podpory). Netýkají se například bankovnictví, ocelářství, zemědělství apod. Investiční pobídky svou povahou a zaměřením ale zapadají do standardního mixu nástrojů politik podpory investic. Kromě všeobecných podmínek jako je podmínka investování na území v ČR, najdeme i parametry jako pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku či vytvoření nových pracovních míst. Například v případě výroby (zpracovatelského průmyslu) se jedná o hodnotu majetku minimálně 100 mil. Kč (v okresech s mírou nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, je částka poloviční) a 20 pracovních míst. Zachovat majetek a daná místa musí investor po dobu čerpání pobídky, minimálně ale 5 let. Jak se investiční pobídky osvědčily? Důležité je, že pobídky v podstatě „nelze nemít“. Mají je vyspělejší i zaostalejší země než je ČR a jsou realitou praxe většiny ekonomik. Samozřejmě ne všechny případy nakonec dopadly pozitivně a ne všechny investice přinesly dlouhodobě výnosy pro naši ekonomiku. Nicméně většina znamenala přínos pro hospodářské výsledky a posun produktivity české ekonomiky. Navíc většina pobídek je poskytována ve formě slevy na dani, neboli firma musí realizovat zisky, aby mohla pobídku čerpat. Musí tedy být úspěšná a úspěch se následně odráží i na výsledku naší ekonomiky. Podíváme-li se na statistiky CzechInvestu, pak za dobu existence systému pobídek v ČR do roku 2014 bylo vytvořeno více jak 160 tisíc nových pracovních míst a byly podpořeny projekty s investiční hodnotou přes 700 mld. Kč. Jak lze hodnotit přínos přílivu zahraničních pobídek pro ČR?
I přes některé negativní konkrétní příklady a efekty, tak zkušenosti a data ukazují na přínosnost pro českou ekonomiku. Potvrzují to hodnoty exportu, lepší pozice v mezinárodním obchodě, vývoj přidané hodnoty firem, transfer technologií, stimuly pro domácí firmy, včetně pro malé a střední podniky. Celková bilance je tedy spíše kladná. Obrázek sice není černobílý, ale ČR s ohledem na charakter a strukturu ekonomiky nemůže stát stranou a nedávalo by žádný smysl „nelákat“ zahraniční investory. Kdo o pobídkách v ČR rozhoduje, na koho se obracet? Hlavním subjektem pro investora z hlediska procesu je Czechinvest. Z pohledu schvalování je to pak Ministerstvo průmyslu a obchodu. Samozřejmě projekty nad určitou hranici (>100 mil. EUR) je nutné tzv. notifikovat u Evropské komise. Pod touto hodnotou je proces schvalování na národní úrovni a Komise pouze sleduje schéma jako takové, ke kterému národní orgány předkládají evaluaci. Bohuslav Čížek analytik SP ČR
[email protected] Ludmila Nutilová Poradce pro legislativní proces
[email protected]
