Novela zákona o vysokých školách

Novela zákona o vysokých školách

HLAVNÍ

CÍL

NOVELY

Hlavním cílem novely zákona o vysokých školách je zlepšení podmínek pro fungování vysokého školství jako klíčového nástroje dlouhodobé mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.

DÍLČÍ

CÍLE

1) Vytvořit podmínky pro profilaci jednotlivých vysokých škol, a podpořit tak kvalitní naplňování jejich rolí v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací, umění a dalších tvůrčích činností 2) Posílit autonomii a odpovědnost tak, aby umožňovaly zohlednit společenské potřeby a specifické role jednotlivých vysokých škol 3) Nastavit transparentní pravidla financování tak, aby umožňovala strategické řízení a profilaci vysokých škol a podporovala efektivitu systému jako celku 4) Snížit administrativní zátěž vysokých škol a odstranit technické překážky pro rozvoj a zkvalitňování jejich činnosti KLÍČOVÁ

TÉMATA

1) Profilace a kvalita 2) Autonomie a odpovědnost 3) Financování 4) Technické úpravy

1 / 14 1 / 14


1. Profilace a kvalita

Téma

Dílčí téma 1.1 Profilace

1.2 Hodnocen í kvality a institucio nální akreditace

Navrhované opatření Přínos opatření Úprava podporuje rozrůznění (diverzifikaci) rolí vysokých škol z hlediska jejich cílů a naplnění různorodých požadavků studentů i budoucích zaměstnavatelů. 1.1.1 Profilace studijních programů („profesní“ x „akademický“ x „výzkumný“) • Zákon rozlišuje tři typy studijních programů (bakalářský, magisterský a doktorský). S odkazem na kvalifikační rámec podá zákon charakteristiku těchto typů studijních programů. • Profilace bude probíhat na úrovni bakalářských a magisterských studijních programů; doktorské studijní programy profilovány nebudou. Profil studijních programů bude blíže specifikován v podzákonných předpisech. • Vyhláška č. 42/1999 Sb. v platném znění vymezuje pouze „profesní bakalářský program“, který se bude dále rozvíjet i jako nástroj pro spolupráci či splynutí s vyššími odbornými školami. • Úprava nevylučuje paralelní uskutečňování různých profilů jednoho studijního programu na téže vysoké škole. • Podmínky prostupnosti mezi jednotlivými typy programů a jednotlivými profily jsou v kompetenci vysokých škol. Prostupnost by měla být dobře popsána ve vnitřním systému řízení kvality a při vnějších hodnoceních by měla být podporována co největší prostupnost založená na doporučeních na vstupu a na pevně zakotvených výstupních požadavcích na vlastní absolventy. Přínos opatření Pro vysoké školy, které mají vyspělý vnitřní systém řízení a hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání, se zásadním způsobem zvyšuje jejich autonomie ve vytváření studijních programů. Proces akreditace je založen na hodnocení činnosti podle známých standardů. Jednoznačně se definuje způsob ustanovení a hodnotících komisí s posílením pravomocí reprezentací vysokých škol při výběru odborníků, kteří se hodnocení a akreditací účastní. 1.2.1 Zavedení institucionální akreditace a akreditací pro oblasti vzdělávání pro příslušný typ studia na VŠ. Udělení institucionální akreditace bude podmíněno pozitivním vyhodnocením vnitřního systému řízení kvality. Vyhodnocení bude provádět Národní akreditační agentura • Nositelem institucionální akreditace a akreditací oblastí vzdělávání je vysoká škola. • Akreditace bude svěřena jednomu správnímu orgánu – Národní akreditační agentuře (dále jen „NAA“), která bude ve svém rozhodování nezávislá na ministerstvu, ale bude respektovat vyhlášené standardy. Standardy vydává ministerstvo.jsou navrhovány NAA, povinně konzultovány s reprezentacemi vysokých škol a vydávány ministerstvem, které je oprávněno, v případě nesouhlasu, vrátit návrh NAA k přepracování. • Za vytvoření standardů, které budou použity od zahájení fungování NAA (a tedy vytvořeny před jejím zřízením), bude zodpovídat ministerstvo, které bude mít povinnost tyto projednat se zástupci Akreditační komise a oběma reprezentacemi vysokých škol. Schváleny budou nadpoloviční většinou hlasů k tomuto účelu zřízenou dočasnou komisí (zastoupení v komisi: ministerstvo 40% hlasů; reprezentace 30% hlasů; AK 30% hlasů). • NAA bude správním úřadem s celostátní působností (v podobném režimu jako Česká školní inspekce). Institucionální akreditace • Institucionální akreditace osvědčí, že vysoká škola splňuje Standardy pro institucionální akreditaci, zejména obecnou způsobilost vysoké školy poskytovat vysokoškolské vzdělání a dbát na jeho kvalitu. Doba platnosti institucionální akreditace bude neomezená10 let., pouze vV případě, že byly shledány nedostatky, upozorní NAA ministerstvo, a podle závažnosti nedostatků příp. sama zahájí řízení o změně rozsahu akreditace. Každých Po pěti letech 5 let bude provedeno ověření funkčnosti procesů na vysoké škole. 2 / 14

Novela zákona o vysokých školách • Institucionální akreditaci bude moci získat pouze ta vysoká škola, která uskutečňuje nejméně jeden studijní program po dobu odpovídající dvojnásobku standardní doby jeho studia.má již vlastní absolventy, a to alespoň ve dvou po sobě následujících ročnících. • Spolu s první žádostí o institucionální akreditaci vysoká škola podává žádost o akreditaci alespoň jedné oblasti vzdělávání. • Institucionální akreditace nebude pro vysoké školy povinná. • Žádost vysoké školy posoudí nejméně šestičlenná hodnotící komise pro institucionální akreditaci jmenovaná Radou NAA a složená následujícím způsobem: - nejméně 3 členové ze seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci (z nich Rada NAA vybere i předsedu hodnotící komise), - 1 studentský zástupce (nominovaný reprezentací vysokých škol tvořenou z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány), - 1 zástupce z řad certifikovaných členů útvaru kvality (jmenován předsedou NAA), a - 1 zástupce profesní praxe (nominovaný Svazem průmyslu a dopravy ČR), - v odůvodněných případech (např. jde-li o zahraničního experta) má Rada NAA právo přizvat i jednoho dalšího externího člena (hodnotitele mimo seznam hodnotitelů pro institucionální akreditaci). • NAA poskytne hodnocené vysoké škole zdůvodnění návrhu na složení hodnotící komise. Hodnocená vysoká škola bude moci podat námitky podjatosti proti členům hodnotící komise. Za vypořádání námitek odpovídá předseda NAA. Členem hodnotící komise nesmí být osoba v pracovněprávním vztahu k hodnocené vysoké škole. • Součástí hodnocení bude hodnocení provedené na místě. Hodnotící komise pro institucionální akreditaci následně vypracuje hodnotící zprávu, kterou projedná i s hodnocenou vysokou školou. Součástí projednání bude i poskytnutí případných doporučení. Hodnotící komise pro institucionální akreditaci následně hlasováním přijme stanovisko (vč. odůvodnění a případných doporučení), kterým Radě NAA doporučí institucionální akreditaci udělit, udělit podmíněně, neudělit, nebo odejmout. Členové Hodnotící komise pro institucionální akreditaci se účastní rozhodování Rady NAA, a to bez hlasovacího práva. • Vysoká škola může na vlastní náklady podstoupit proces institucionální akreditace některou z uznávaných (zahraničních) hodnotících agentur. V takovém případě vysoká škola předá všechny podklady Radě NAA. Rada NAA má právo vyžádat si další podklady, případně nechat provést doplňující hodnocení na místě. V obou případech musí své požadavky náležitě zdůvodnit. Rada NAA následně institucionální akreditaci udělí, udělí podmíněně, neudělí, omezí, nebo odejme. • Institucionální akreditace se přiměřeně použije i pro proceduru udělení státního souhlasu. Akreditace pro oblast vzdělávání • Akreditace oblasti vzdělávání osvědčuje, že vysoká škola splňuje Standardy pro danou oblast vzdělávání v daném typu studia. Doba platnosti akreditace oblasti vzdělávání bude 10 let. Pokud vysoká škola získá akreditaci oblasti vzdělávání, bude moci prostřednictvím vnitřní akreditace zřizovat studijní programy v dané oblasti vzdělávání. • Akreditace pro oblast vzdělávání je udělována v jednotlivých typech studia, přičemž jsou stanoveny požadavky na garanci dané oblasti nikoli svázané s jednotlivým garantem, ale jsou posuzovány výkony osob a pracovišť (ve vzdělávací, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti) a další kvalitativní kritéria (např. zapojení do mezinárodní spolupráce). • Seznam oblastí vzdělávání a jeho změny schvaluje ministerstvo opatřením (uveřejněném ve Věstníku).vláda na návrh ministra Ministr návrh .konzultuje s reprezentacemi VŠ. Počet oblastí vzdělávání bude vymezen dle klasifikace ISCED97. • Vysoká škola může v průběhu doby platnosti akreditace pro danou oblast vzdělávání požádat o akreditaci vyššího typu studia – v případě souhlasu se však akreditace udělí toliko na dobu zbývající do vypršení původní akreditace. • NAA provádí inspekční činnost v průběhu platnosti akreditace. V případě, že byly shledány nedostatky, upozorní ministerstvo, a podle závažnosti nedostatků příp. 3 / 14

Novela zákona o vysokých školách sama zahájí řízení o změně rozsahu akreditace. • O akreditaci oblasti vzdělávání bude moci zažádat vysoká škola, která bude držitelem institucionální akreditace (mimo první žádost). V případě soukromé vysoké školy bude nutno současně doložit státní souhlas dle § 39 zákona. • Žádost vysoké školy posoudí nejméně 7 členná hodnotící komise pro akreditaci oblasti vzdělávání jmenovaná Radou NAA a složená následujícím způsobem: - nejméně 3 členové ze seznamu hodnotitelů pro příslušnou oblast vzdělávání (z nich Rada NAA vybere i předsedu hodnotící komise), - nejméně 1 zástupce ze seznamu hodnotitelů pro jinou oblast vzdělávání, - 1 studentský zástupce (nominovaný reprezentací vysokých škol tvořenou z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány), - 1 zástupce z řad certifikovaných členů útvaru kvality (jmenován předsedou NAA), a - 1 zástupce profesní praxe (nominovaný Svazem průmyslu a dopravy ČR), - v odůvodněných případech (např. jde-li o zahraničního experta) má Rada NAA právo přizvat i jednoho dalšího externího člena (hodnotitele mimo seznam hodnotitelů pro příslušnou oblast vzdělávání). • NAA poskytne hodnocené vysoké škole zdůvodnění návrhu na složení hodnotící komise. Hodnocená vysoká škola bude moci podat námitky podjatosti proti členům hodnotící komise. Za vypořádání námitek odpovídá předseda NAA. Členem hodnotící komise nesmí být osoba v pracovněprávním vztahu k hodnocené vysoké škole. • Hodnotící komise pro akreditaci oblasti vzdělávání vypracuje hodnotící zprávu, jejíž závěry projedná s hodnocenou vysokou školou. Součástí projednání bude i poskytnutí případných doporučení. Hodnotící komise přijme hlasováním stanovisko, kterým doporučí Radě NAA akreditaci oblasti vzdělávání v daném typu studia udělit, udělit podmíněně, neudělit, omezit, nebo odejmout. Stanovisko bude odůvodněno. • Vysoká škola může na vlastní náklady podstoupit proces akreditace oblasti vzdělávání některou z uznávaných (zahraničních) hodnotících agentur. V takovém případě vysoká škola předá všechny podklady Radě NAA. Rada NAA má právo vyžádat si další podklady, případně nechat provést doplňující hodnocení na místě. V obou případech musí své požadavky náležitě zdůvodnit. Rada NAA následně akreditaci oblasti vzdělávání udělí, udělí podmíněně, neudělí, omezí, nebo odejme. • Pro akreditaci každé z oblastí vzdělávání bude vyhotoveno samostatné správní rozhodnutí. Akreditace studijního programu • Akreditace studijního programu bude užita tehdy, pokud o to sama vysoká škola požádá. Dále bude užita v případech, kdy vysoká škola nebude držitelem institucionální akreditace, v případech akreditací studijních programů vedoucích k výkonu regulovaných profesí a v případě omezení akreditace oblasti vzdělávání. • Doba platnosti akreditace studijního programu bude 10 let. • Postup bude analogický k akreditacím oblastí vzdělávání. Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem • Doba platnosti akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem (půjde o jednu akreditaci pro obě činnosti) budou 10 let. • Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem budou podmíněny získanou institucionální akreditací (bude zavedeno přechodné období) a budou vázány na konkrétní studijní programy. • Postup bude analogický k akreditacím oblastí vzdělávání (vyjma hodnocení na místě, které při akreditacích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem neprobíhá; členem hodnotící komise není student a zástupce profesní praxe). K akreditacím obecně • Vysoká škola bude autonomně v rámci vnitřní akreditace rozhodovat o studijních programech, které bude realizovat v rámci akreditace oblasti vzdělávání, jíž je držitelem. • Podrobnosti procesu vnitřní akreditace stanoví vnitřní předpis vysoké školy. • Vysoká škola bude povinna vnitřní akreditaci studijního programu před 4 / 14

Novela zákona o vysokých školách vyhlášením prvního přijímacího řízení oznámit NAA, která program registruje. Ministerstvo na základě návrhu NAA zařadí studijní program v rámci Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV). • Řízení o akreditacích probíhá ve dvojí instanci následujícím způsobem: - v první instanci rozhoduje NAA (Statut NAA pověří Rada Radu NAA), - Rada NAA je oprávněna provést autoremeduru, - ve druhé instanci rozhoduje pětičlenná Stálá odvolací komise, na jejímž složení se musí shodnout Předseda NAA s ministremministerstvo, které může rozhodnutí NAA pouze potvrdit nebo zrušit, nikoliv však změnit,. Předseda NAA je vázán negativním doporučením Stálé odvolací komise. - po vyčerpání opravných prostředků bude možné podat správní žalobu. 1.2.2 Stanovení Národní akreditační agentury jako správního úřadu zodpovědného za dohled nad dodržováním standardů a rozhodování o udělení akreditace Národní akreditační agentura • Akreditaci vysokých škol bude nově provádět k tomu zřízená Národní akreditační agentura (NAA). NAA bude vysoké školy akreditovat v těchto případech: - institucionální akreditace - akreditace oblasti vzdělávání - akreditace studijních programů - akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. • Vede databázi akreditací (a podkladů k těmto rozhodnutím) v oblasti vysokého školství. • Po projednání s reprezentacemi vysokých škol stanoví náležitosti žádostí o: - institucionální akreditaci, - akreditaci oblasti vzdělávání, - akreditaci studijního programu, a - akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, přičemž k jejich vydání je nutný souhlas ministerstva. Organizace Národní akreditační agentury • Organizačně se NAA bude členit následovně (viz příloha): - předseda - Rada NAA - sekretariát - útvar kvality • Sekretariát bude zajišťovat administrativně-ekonomickou činnost a administrativní zázemí pro správu seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznamy hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání) Orgány Národní akreditační agentury • Předseda NAA – V čele NAA bude předseda jmenovaný vládou na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy, na kterém se shodl s předsedy reprezentací vysokých škol. Funkční období předsedy bude 10 let, přičemž nebude možno být ve funkci po dvě bezprostředně následující funkční období. Předseda bude jménem NAA vystupovat navenek. Zákon taxativně vymezí, za jakých podmínek může vláda předsedu NAA odvolat z funkce. • Tajemník NAA – jmenuje jej předseda NAA, bude odpovědný za chod sekretariátu. • Stálá odvolací komise – bude se jednat o 5 členný sbor jmenovaný předsedou NAA po dohodě s ministrem. • Rada NAA – bude se jednat o 16-členný sbor jmenovaný vládou. Rada NAA je složena následujícím způsobem: - Předseda NAA (který je zároveň předsedou Rady NAA bez hlasovacího práva), - významné a uznávané osobnosti z vysokoškolského prostředí (vč. zahraničních), - 1 student, - 1 zástupce profesní praxe, a - 1 zástupce Akademie věd ČR. Návrhovými místy bude ministr školství, mládeže a tělovýchovy, obě reprezentace vysokých škol, Svaz průmyslu a dopravy ČRodborná praxe a Akademie věd ČR. Studentského zástupce nominuje reprezentace vysokých škol (orgán složený z 5 / 14

Novela zákona o vysokých školách členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány). Návrhy z jednotlivých návrhových míst se předkládají ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Ministr následně z navržených kandidátů vybírá tak, aby nejméně 2/3 členů byly navrženy na základě návrhů předložených reprezentacemi vysokých škol. Takto sestavený návrh následně předává vládě, která jmenuje členy Rady NAA. Zákon taxativně vymezí, za jakých podmínek může vláda členy Rady NAA odvolat z funkce. S výjimkou studentského zástupce a předsedy NAA je funkční období členů 6 let a každé dva roky dojde k výměně vždy jedné třetiny členů. Existuje personální neslučitelnost s jakýmkoliv dalším orgánem NAA (vyjma předsedy NAA). Rada NAA přebírá stanoviska hodnotících komisí a rozhoduje o udělení, udělení podmíněném, neudělení, omezení či odnětí příslušné akreditace. • seznamy hodnotitelů – NAA povede seznam hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznamy hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání. Seznamů hodnotitelů pro oblasti vzdělávání bude užito pro akreditaci oblasti vzdělávání, akreditaci studijního programu a akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Počet oblastí vzdělávání a příslušných seznamů hodnotitelů bude vymezen dle klasifikace ISCED97. Návrhovými místy budou NAA, obě reprezentace vysokých škol, Svaz průmyslu a dopravy ČRodborná praxe a Akademie věd ČR. Návrhy se předkládají NAA, která průběžně seznamy aktualizuje. Podmínkou zařazení na příslušný seznam hodnotitelů bude souhlas reprezentací. Všechny osoby jsou na těchto seznamech uvedeny po dobu pěti let. • Útvar kvality zajišťuje vnější hodnocení kvality, jeho členové se účastní jednotlivých hodnocení při akreditacích. Členy útvaru kvality budou certifikovaní hodnotitelé v systémech řízení kvality. • Další náležitosti organizačního uspořádání NAA stanoví statut. Statut NAA schvaluje vláda. • Jednání kteréhokoliv z orgánů NAA se může účastnit zástupce ministerstva s hlasem poradním. • Předpokládá se, že NAA bude členem EQAR. 1.2.3 Analyzování objektivity státních zkoušek s ohledem na naplnění výstupů z učení v příslušném studijním programu (provede vysoká škola v rámci vnitřního hodnocení kvality). Předmětem hodnocení je mimo jiné i otázka složení příslušných komisí z hlediska zajištění nezávislého vnějšího pohledu na výsledky studia v daném studijním programu, a to s ohledem na jeho profil a cíle („profesní“ x „akademické“ x „výzkumné“) • Vysoká škola prokazuje funkčnost systému výběru externích členů komisí a účinnost spolupráce s těmito odborníky ve zprávě o vnitřním hodnocení. 1.2.4 Zajištění dohledu nad úrovní státní zkoušky v případě, že příslušná VŠ nebude disponovat institucionální akreditací, nebo bude její akreditace omezena

1.3 Konsolida ce

• Ministerstvu je v tomto případě i nadále přiznáno právo jmenovat z významných osobností v daném oboru další členy zkušebních komisí pro státní závěrečné zkoušky. Přínos opatření Návrh podporuje a usnadňuje změny (např. slučování) v sektoru soukromého vysokého školství. 1.3.1 Stanovení podmínek pro převoditelnost státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola a akreditace na právního nástupce v případě sloučení soukromých vysokých škol • Smyslem úpravy je zjednodušit podmínky pro pokračování ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu v případě zániku právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, v důsledku sloučení. • V případě sloučení vysokých škol se ode dne účinnosti sloučení zkracuje doba platnosti akreditací na 2 roky, a to: a) pokud je právním nástupcem nově vzniklý právní subjekt, tak všech akreditací; b) pokud je právním nástupcem jedna ze slučovaných vysokých škol, tak akreditací těch oblastí vzdělávání, studijních programů a habilitačního řízení a 6 / 14


2. Autonomie a odpovědnost

řízení ke jmenování profesorem, pro které neměla akreditaci v období před sloučením. • Nadále platí ustanovení zákona o nepřevoditelnosti státního souhlasu (v případě, že nedochází ke skutečnostem uvedeným výše). 1.3.2 Vydání standardů ministerstva pro posuzování splnění podmínek pro udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola

2.1 Personáln í autonomi e

• Ministerstvo (na základě návrhu NAA) vydá standardy pro posouzení předpokladů řádného zajištění činnosti vysoké školy jakožto podmínky pro udělení státního souhlasu. • Standardy vymezí nezbytné nároky na finanční, materiální, informační a personální zabezpečení vysoké školy a jejich udržitelnost v souladu s vývojem vzdělávacího systému a trhu práce. Přínos opatření Návrh zachovává stávající praxi habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem se spojením potřebné akreditace do jednoho aktu. Zároveň je ale zpřesňována role výběrových řízení na obsazení pracovních míst akademických pracovníků. Novinkou je možnost vysoké školy, aby pracovní pozice profesora byla obsazena osobou, která dosud úspěšně neprošla jmenovacím řízením. Pro takto obsazené pozice se zavádí označení mimořádný profesor. 2.1.1 Zachování habilitačního a jmenovacího řízení. Obsazování funkčních místpracovních míst profesorů (z osob již habilitovaných) a požadavky na tato funkční místa si stanoví VŠ sama. Bude rozšířena možnost povolat profesora, který není habilitován, na osoby, jejichž odborný profil je habilitaci ekvivalentní • Habilitační a jmenovací řízení bude zachováno v současné podobě. • Na funkční místapracovní místa všech akademických pracovníků se vyhlašuje výběrové řízení. V podmínkách výběrového řízení na funkční místopracovní místo mimořádného profesora může (ale nemusí) být uvedena i možnost, aby se o místo ucházel kromě profesora i docent. Přitom dojde k rozšíření paragrafu připouštějícího výjimky z povinnosti habilitace a úspěšně absolvovaného jmenovacího řízení u fyzických osob, jejichž předchozí činnost (ať už na zahraniční instituci v obdobné pozici nebo ve firemní praxi zahrnující vedení a vzdělávání osob jakož i samostatný výzkum) nad vší pochybnost osvědčuje jejich potřebné schopnosti. • Docent, který byl v rámci výběrového řízení úspěšný, bude po dobu platnosti pracovní smlouvy na pozici profesora užívat označení mimořádný profesor. Autonomní přístup škol a veřejná kontrola • Procedura výběru osob na obsazení funkčního místapracovních míst akademických pracovníků profesora bude ponechána na rozhodnutí vysoké školy. • Výsledky práce všech docentů, profesorů a mimořádných profesorů budou předmětem zvláštní pozornosti a veřejné kontroly při akreditačních a hodnotících procesech. •Mimořádného profesora na funkční místopracovní místo ustanovuje rektor na základě souhlasu vědecké rady a jeho postavení je určeno pracovně-právním vztahem k dané instituci. Nastavení systému funkčních míst pracovních míst mimořádných profesorů bude odrážet profilaci vysoké školy. Předpokládá se úprava postavení emeritního profesora ve vnitřních předpisech vysoké školy. • PracovníFunkční místa mimořádných profesorů podle tohoto návrhu bude moci vysoká škola zřizovat a obsazovat pouze v případě, že disponuje institucionální akreditací. • Jmenování docentem na základě habilitačního řízení a profesorem na základě řízení ke jmenování profesorem automaticky nezakládá nároky v pracovněprávních vztazích k vysoké školy.

7 / 14

Novela zákona o vysokých školách 2.1.2 Výkon osob, které obsazují funkční místapracovní místa mimořádných profesorů (za posledních 5 let jednotlivě) v oblasti vzdělávací, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti, bude veřejnou informací vstupující do vnějších hodnocení a akreditací • Vnitřní hodnocení škol bude klást velký důraz na skutečný výkon docentů, profesorů a mimořádných profesorů ve vzdělávací a tvůrčí činnosti v obdobích bezprostředně předcházejících hodnocení (vztažený k hodnocené vysoké škole a pracovišti), včetně standardizované formy zveřejňovaní těchto údajů. • Obsazení pracovníchfunkčních míst mimořádných profesorů osobami bez patřičného kvalitního výkonu musí být zjištěno a patřičně zohledněno při vnějších hodnoceních a musí vést k překážkám při akreditačních řízeních, zejména u škol s ambicemi na magisterské a doktorské typy studijních programů.

2.2 Organizač ní autonomi e

Veřejně známé a transparentní kvalifikační požadavky jednotlivých škol • Aby bylo možné obsazovat funkční pracovní místa profesorů transparentním způsobem, musí být kvalifikační předpoklady pro habilitace a pro jmenování profesorem na dotčené škole veřejně známy. Přínos opatření Návrh jednoznačně svěřuje pravomoci vysoké škole jako právnické osobě a umožňuje, aby vysoká škola některé pravomoci delegovala na součásti. Kompetence akademického senátu, správní rady a vědecké rady vysoké školy se doplňují o nové pravomoci a odpovědnosti spojené s vnitřními akreditačními mechanismy, uzavírání kontraktu apod. 2.2.1 Úprava dělby kompetencí uvnitř VVŠ tak, aby se adekvátním způsobem zpřesnila vazba mezi odpovědností a pravomocemi jednotlivých orgánů, včetně nově zaváděných kompetencí souvisejících s vnitřním hodnocením, akreditacemi a uzavíráním kontraktů s ministerstvem, a aby se dále posílila kontrola ze strany akademické obce a veřejnosti • Orgány vysoké školy, jejich počet a označení zůstanou ve stávající podobě. Role/povinnosti na úrovni celé školy Akademický senát • Schvaluje standardy pro vnitřní hodnocení a akreditace a jejich mechanismy (jsou vnitřním předpisem vysoké školy). • Schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení. • Má funkci kontrolní v oblasti procesů vnitřních hodnocení a akreditací, jakož i nad naplňováním deklarovaných vnitřních standardů ve vzdělávací činnosti. • Schvaluje návrh rozpočtu vysoké školy před jeho předložením správní radě. • Schvaluje návrh kontraktu, dlouhodobého záměru vysoké školy (a jeho aktualizací) před jejich předložením správní radě. • Má další role dle současné legislativy. • Předseda nebo jím pověřený člen akademického senátu může vystoupit na zasedání správní rady, kdykoliv o to požádá. Správní rada • Schvaluje návrh rozpočtu, kontraktu, dlouhodobého záměru vysoké školy (a jeho aktualizací) veřejné školy po jeho schválení akademickým senátem. • Schvaluje návrh kontraktu, dlouhodobého záměru vysoké školy (a jeho aktualizací) po jejich schválení akademickým senátem. • Schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení vysoké školy po jejich schválení akademickým senátem. • Správní rada se k návrhům, se kterými vyjádřil akademický senát předchozí souhlas, vyjadřuje ve lhůtě 2 týdnů; v případě, že se správní rada nevyjádří, předpokládá se její souhlas. • Člen správní rady je povinen oznámit před hlasováním, že je ve střetu zájmů; v dané věci pak nehlasuje. • Předseda nebo jím pověřený člen správní rady může vystoupit na zasedání akademického senátu, kdykoliv o to požádá. • Plní stávající role SR. 8 / 14

Novela zákona o vysokých školách • Statut školy může radu pověřit dalšími povinnostmi souvisejícími s řádným hospodařením a strategickým rozvojem školy. • Vzájemné vyvažování správní rady a akademického senátu (správní rada má právo návrhy ve věcí rozpočtu, kontraktu, dlouhodobého záměru a jeho aktualizací, a vnitřního hodnocení, které jsou schválené akademickým senátem, projednat a případně vrátit akademickému senátu k novému projednání. Návrh je poté s konečnou platností schválen, vysloví-li se k němu souhlasně 3/5 všech členů akademického senátu). Rektor • Disponuje personálními kompetencemi pro celou vysokou školu, tyto ale může delegovat. V případě delegace personálních pravomocí na součást vysoké školy se tak děje statutem vysoké školy. V případě delegace personálních pravomocí z rektora na prorektora, resp. z děkana na proděkana se tak děje rozhodnutím rektora, resp. děkana. • Předkládá návrh kontraktu k projednání a schválení orgánům školy, projednává a uzavírá kontrakt s ministerstvem. • Návrhy kontraktů, dlouhodobých záměrů a jejich aktualizací, výročních zpráv a vnitřních předpisů budou zveřejněny minimálně 2 týdny na intranetu vysoké školy před jejich projednáním v akademickém senátu. • Jmenuje a odvolává děkany fakult na základě návrhu akademického senátu fakulty; v případě, že rektor se jmenováním děkana nesouhlasí, má právo předložit návrh akademického senátu fakulty akademickému senátu vysoké školy; v případě, že akademický senát vysoké školy vyjádří s návrhem akademického senátu fakulty souhlas, je rektor povinen tohoto děkana jmenovat. • Jmenuje a odvolává ředitele dalších součástí vysoké školy. • Ustanovuje akademické pracovníky (vč. mimořádných profesorů) na funkční místa (na základě návrhu/schválení vědecké rady, proceduru upravuje statut školy). • Ustanovuje a řídí vnitřní akreditační autoritu školy. • Plní další role jako v současnosti. • Rektor má právo vystoupit na zasedání akademického senátu fakulty, kdykoliv o to požádá. Vědecká rada • Schvaluje Projednává návrh rektora na personální zajištění vnitřních akreditacíorgánu pro vnitřní akreditace, je-li statutem vysoké školy zřízen. • Schvaluje studijní programy, neurčí-li statut jinak. • Schvaluje naProjednává návrh rektora na standardy a procesy školy pro habilitační a jmenovací řízení a ustanovování do pozic docentů a profesorů. • Účastní se tvorby a projednání strategických dokumentů školy způsobem určeným statutem školy. • Statut může delegovat na vědeckou radu další pravomoci vyjma těch pravomocí, o kterých zákon stanoví, že náleží akademickému senátu nebo správní radě. Úroveň součástí • Orgány fakult zákon ponechá v současném stavu. Bude však zakotvena povinnost existence samosprávného orgánu typu AS i na úrovni fakult v souvislosti s vnitřním hodnocením. • Fakulta může být vnitřním předpisem vysoké školy pověřena uskutečňováním studijních programů, habilitačním řízením a řízením ke jmenování profesorem, doplňkovou činností a nakládáním prostředky získanými z této činnosti a nakládáním s přidělenými finančními prostředky (v současnosti zákon svěřuje přímo fakultě, navrhuje se, aby se tak dělo vnitřním předpisem). • Zabezpečení role fakultních orgánů při vnitřních akreditacích bude ponecháno na vnitřních předpisech škol. 2.2.2 Systematizace výběru členů správních rad VVŠ a metodická podpora jejich činnosti

2.3

• Ministerstvo vydá (po projednání s reprezentacemi vysokých škol) podmínky upravující strukturu rady a metodické pokyny k jejich fungování. Přínos opatření 9 / 14

Novela zákona o vysokých školách Konsorcia

3. Financování

Návrh umožňuje veřejným vysokým školám zakládání veřejných výzkumných institucí (cestou novely zákona o veřejných výzkumných institucích) a upravuje možnost vzniku jiných právnických osob plně vlastněných veřejnou vysokou školou tak, aby bylo možné využít v souladu se zákonem o veřejných zakázkách formy „in house“ zadávání. 2.3.1 Možnost vytváření konsorcií veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí (po vzoru svazků měst a obcí, např. v oblasti sdílení ubytovacích/stravovacích kapacit) a možnost veřejných vysokých škol zřizovat veřejné výzkumné instituce • Cílem tohoto opatření je umožnit veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím společně zřizovat účelová pracoviště s vlastní právní subjektivitou v situacích, kdy jde o činnosti, které škola samotná může zajistit jen méně efektivně. • Tzv. „in-house“ zadávání zakázek dle zákona o veřejných zakázkách umožňuje již dnes zákonná úprava za předpokladu, že se na dané společnosti ze 100 % účastní veřejný kapitál. • Novelou zákona o v.v.i. (zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích) bude umožněno veřejné vysoké škole zřídit veřejnou výzkumnou instituci. Přínos opatření Návrh zavádí pro veřejné vysoké školy formu kontraktového financování, které lépe prováže strategické záměry vysoké školy s financováním jejích činnosti a vysoké škole přinese vyšší míru stability jejího financování. Zároveň však bude financování vázáno na plnění klíčových ukazatelů. 3.1 Kontraktové financování od 1. 1. 2016. Součástí kontraktu by měly být i záměry vysoké školy v oblasti investic Principy • Zákonem budou kontrakty upraveny pouze v obecné rovině. Podrobněji budou upraveny v podzákonných předpisech. • V zákoně bude stanoveno, že veřejná vysoká škola neodpovídá za závazky státu a stát neodpovídá za závazky veřejné vysoké školy. • Kontrakt bude smlouvou mezi státem (ministerstvem) a veřejnou vysokou školou. Zákon o vysokých školách bude upravovat některé náležitosti kontraktu, zejména pak obsahové části. • Základem pro vyjednávání o kontraktu jsou na straně jednotlivých škol jejich cíle vyjádřené (a) očekávanými/plánovanými počty studentů po skupinách programů a jednotlivých typech studijních programů, (b) úrovní poskytovaného vzdělávání v souladu se závěry z vnitřního hodnocení a nutně i v souladu s vnějším hodnocením škol, (c) jasně a jednoznačně ve strategii rozvoje jednotlivé veřejné vysoké školy s konkrétními závaznými ukazateli na období kontraktu. • Na straně ministerstva jsou rozhodující (a) celkové dostupné prostředky, (b) národní strategie v terciárním vzdělávání (tj. zejména celkové počty podpořených studií v jednotlivých typech, profilech a oblastech vzdělávání a studijních programů) a (c) výsledky vnějšího hodnocení škol a jejich akreditací (tj. včetně strategického rozhodnutí o skutečném financování doktorských a případně i magisterských studií pouze tam, kde je širší záruka kvality napříč poskytovanými programy) - základem kontraktu budou smluvně upravené minimální počty studií v jednotlivých studijních programech. • Kontrakt bude uzavírán na tři roky s klouzavým charakterem (prostřednictvím dodatků ke smlouvě) a v souladu s Aktualizací Dlouhodobého záměru vysoké školy bude každoročně aktualizován. • Finanční prostředky poskytované vysokým školám v rámci kontraktu budou mít povahu příspěvku. Nebude rozlišováno, zda se jedná o kapitálové či běžné prostředky. Příspěvek nebude účelově určený. • Kontrakt bude založen na systému kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Kvantitativní ukazatele budou vycházet zejména ze současné struktury přepočtených počtů studentů a absolventů, normativních studií, a to v typech studijních programů v jednotlivých oblastech vzdělávání. Kvalitativní parametry budou specificky navržené pro jednotlivé typy a jednotlivé profily studijních programů. 10 / 14


4. Technické úpravy

• Kontrakty by měly zahrnout i plánované investice jednotlivých škol, bez účelového vázání finančních zdrojů. Rozhodování o investičních akcích bude provádět samotná veřejná vysoká škola v rámci celkových poskytnutých prostředků. Investiční akce musejí být v souladu s dlouhodobým záměrem vysoké školy. Investiční akce, jejichž hodnota přesahuje 5 % celkové hodnoty dlouhodobého hmotného majetku vysoké školy, podléhají schválení MŠMT. • Počty a strukturu absolventů v jednotlivých studijních programech si stanovuje vysoká škola v rámci finančních prostředků poskytnutých na celkový objem normativních studií (celkový počet aktivních studií násobený koeficientem ekonomické náročnosti příslušného studijního programu), a to při zachování limitů přepočtených počtů studentů. Ke změnám objemu a počtů v dalších letech platnosti kontraktu bude docházet na základě výsledků vysoké školy v ukazatelích kvality. • Formou kontraktů by mělo být rozděleno cca 90% prostředků střednědobého výhledu veřejného financování v terciárním vzdělávání, zbývající prostředky budou v daném kalendářním roce k dispozici pro podporu strategických záměrů na národní úrovni, možnost reakce na rozvojové náměty jednotlivých škol apod., v dlouhodobém výhledu pak pro upřesňování kontraktů, případně pro investiční financování v souvislosti s haváriemi, zásahy vyšší moci apod. (vždy na základě předem jasných pravidel). • Předpokládá se, že priority pro rozdělení určitého podílu (cca 1 %) z celkových finančních prostředků určených na financování formou kontraktů by svým usnesením schvalovala vláda tak, aby podpořila obory, které považuje za strategické. Postup • Vyjednáváním a uzavřením kontraktu je za univerzitu pověřen ze zákona rektor. • Pokud vysoká škola nesjedná s ministerstvem kontrakt před koncem roku předcházejícímu financování, je financována jednostranným rozhodnutím ministerstva platným pouze pro daný kalendářní rok. Finanční prostředky určené tímto rozhodnutím budou o 10 % nižší než v předcházejícím roce. • V případě neplnění kontraktu (kontrola bude probíhat každoročně) ministerstvo zkrátí pro následující rok vysoké škole kontrahované finanční prostředky poměrově ke skutečným výstupům. • Kontrakt musí být povinně zveřejněn. • Pro všechna výše zmíněná ustanovení budou důsledně zavedena přechodná období. Přínos opatření Technické úpravy se zaměřují na řešení problémů, které dnešní legislativní úprava přináší vysokým školám a ministerstvu, případně upřesnění pravidel (působení zahraničních vysokých škol na území ČR, atd.). 4.1 Řešení některých provozních problémů souvisejících s aplikací stávajícího zákona o vysokých školách vč. dalších návrhů, na kterých bude panovat shoda s reprezentacemi VŠ • Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání (zjednodušení procedury, zpoplatnění na 3 tis. Kč za přijetí žádosti). Je-li žádost přijímána veřejnou vysokou školou, poplatek se neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu a nelze jej platit kolkovými známkami; poplatek je v uvedeném případě příjmem dané veřejné vysoké školy, která stanoví způsob jeho placení a může též snížit jeho výši. • Zavedení povinnosti registrovat pobočky zahraničních vysokých škol (vč. sankcí při nedodržování pravidel). • Umožnit vysokým školám nabývat v rámci doplňkové činnosti majetek i pro tyto účely. • Zvýšení poplatku za žádost o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola (z 25 tis. Kč na 100 tis. Kč). Bude zavedena lhůta 1 roku od rozhodnutí o nevydání státního souhlasu. Teprve po jejím uplynutí bude možné žádost opakovat. • Zjednodušení doručování rozhodnutí studentům (zakomponovat možnosti náhradního doručování uvedené ve správním řádu přímo do textu zákona o vysokých školách, popř. jen odkazem na správní řád umožnit využití jeho ustanovení o doručování, dále možnost zakomponovat a rozvést doručování na 11 / 14

Novela zákona o vysokých školách úřední desce vysoké školy (resp. s využitím uložení na studijním oddělení), což je již dnes umožněno vnitřními předpisy některých VŠ). • Umožnění rektorovi vysoké školy zjistit informace o dalších úvazcích docentů a profesorů (s pracovním poměrem k příslušné vysoké škole) na jiných vysokých školách. Toto právo může rektor delegovat. • Upravení povinnosti studentů zdravotnických studijních programů absolvovat lékařskou prohlídku před zahájením praktické části výuky (s jasným stanovením periody, po které bude možné potvrzení opětovně vyžadovat). • Zavedení odkladu povinnosti zveřejňovat vysokoškolské kvalifikační práce až o 1 rok od obhájení v případě, že by obsahovaly části, které mohou podléhat ochraně duševního vlastnictví. • Zpřesnění definice akademického pracovníka – člena akademické obce. Členy akademické obce budou ti akademičtí pracovníci, kteří jsou v pracovním poměru k vysoké škole (tedy nikoliv např. osoby, se kterými vysoká škola uzavřela dohodu o práci konané mimo pracovní poměr)splnili podmínky §77 zákona. • Z důvodu zvýšení právní jistoty budou upraveny podmínky přijetí do magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program. Podmínku řádného ukončení studia v bakalářském studijním studiu bude možné nahradit řádným ukončením studia v magisterském studijním programu. • Zřízení registru vysokých škol (vč. evidence studijních programů), který povede ministerstvo a který bude součástí informačního portálu o vysokém školství v ČR. 4.2 Zjednodušení a sladění výkaznictví vůči ministerstvu (odstranění duplicit)

12 / 14

Novela zákona o vysokých školách Příklad různé profilace studijního programu - Základní klíčové způsobilosti absolventa studijního programu EKONOMIKA A MANAGEMENT: Bakalářský

Magisterský

Doktorský

Profesní Praktické zvládnutí účetnictví a řízení malé firmy. Orientace v daňové soustavě. Praktické zkušenosti s projektovým managementem, zejména v rámci strukturálních fondů a dalších mechanismů. Orientace v bankovnictví a nakládání s veřejnými zdroji. Komunikace minimálně ve dvou světových jazycích.

Akademický Orientace v typologii ekonomických teorií a jejich historickém vývoji. Znalost struktury bankovnictví a jeho fungování. Řízení lidských zdrojů a personalistika. Znalost statistických metod a aktivní zvládnutí odpovídajících programových nástrojů. Komunikace minimálně ve dvou světových jazycích.

Schopnost ekonomického a personálního řízení firmy nebo organizace. Orientace v metodách strategického managementu. Praktická zkušenost s analytickými činnostmi. Účinná aplikace metod informační podpory řízení firmy nebo organizace (ERP, CRM, DMS apod.).

Aktivní zvládnutí programových nástrojů ekonomiky a managementu, včetně metod hodnocení přínosu a rizik. Sociální a psychologické aspekty ekonomicky a managementu, sociální systémy (včetně důchodových).

Výzkumný Orientace na hluboké pochopení matematiky a teoretické informatiky a ověření některých principů na konkrétních projektech. Orientace v typologii ekonomických teorií a jejich historickém vývoji. Aktivní zvládnutí informačních technologií, včetně vývoje nových aplikací. Alespoň část studia probíhá v angličtině. Komunikace minimálně ve dvou světových jazycích. Schopnost ekonomických analýz většího rozsahu a vytváření ekonomických modelů (včetně jejich hodnocení). Aktivní použití matematických a programových nástrojů v ekonomických aplikacích, podíl na jejich vývoji.

Bez profilace

13 / 14


Struktura Národní akreditační agentury (NAA) PředsedaNAA

Útvar kvality(certifikovaní experti)

• Výsledky externího (mezinárodního) hodnocení • Standardy

Sekretariátasprávadat

RadaNAA

Seznamhodnotitelů pro institucionální akreditaci Hodnotící komise pro institucionální akreditaci

Seznam hodnotitelů pro oblast vzdělávání

Seznam Seznam hodnotitelů hodnotitelů pro oblast pro oblast vzdělávání …. vzdělávání

Hodnotící komise pro akreditaci oblasti vzdělávání / studijního programu / habilitačního a jmenovacího řízení 14 / 14

Novela zákona o vysokých školách

Recommend Documents