Novela standardů VKIS v širších souvislostech
Statistiky v praxi veřejných knihoven 31.5.2012 Ostrava Národní knihovna ČR
[email protected]
Hlavní témata Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 Novela standardů VKIS
Dostupnost internetu kdykoliv a kdekoliv
Prodej a využívání eknih
Autorský zákon Masová digitalizace knihovních fondů
Co bude po roce 2020? Všichni připojení 24 hodin denně Vše co bylo vytištěno, bude v digitální podobě Mění se způsob vyhledávání a využívání informací
Knihovny mají poprvé v historii konkurenci ve svých hlavních funkcích
Vliv digitalizace na knihovny Jaká bude úloha knihoven? Pokles zájmu o půjčování tištěné produkce? Budou moci knihovny půjčovat eknihy? Jak budou využívány výsledky masové digitalizace? Knihovny musí poskytovat služby, které lidé potřebují a vyžadují
Jak změnit knihovny? Jak připravit knihovny na budoucnost? Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2014 (s výhledem do roku 2020)
VIZE 2020
Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu“
Co chceme? • Dlouhodobě zvyšovat v populaci podíl lidí, – Kteří knihovny využívají – Kteří považují knihovny za důležité
• Knihovna jako místo, kde CHCEME být – Fyzicky – Virtuálně – Citově…
• Nabídnou komplexní služby v digitálním prostředí – Tištěné a digitální dokumenty
• Každá knihovna: nabízí služby celého systému knihoven
8 směrů pro budoucí rozvoj
Digitální knihovna
Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 10
Digitalizace textových dokumentů… Podporovat digitalizaci na jednotlivých úrovních - NDK, regiony, oborové instituce, specializované projekty. Koncepčně vyřešit dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů. Zabezpečit maximální zpřístupnění digitálních dokumentů.
Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro podporu VVI a pro širokou veřejnost E-knihy??
Podporovat vytváření knihovních fondů veřejných knihoven Dokumenty, literatura na podporu rozvoje jazykových dovedností obyvatel (cizojazyčná beletrie a populárně naučná literatura, jazykové příručky, slovníky) Dokumenty, literatura v jazycích národnostních menšin trvalé žijících na území ČR, např. Poláci, Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a další. Dokumenty, literatura pro zdravotně postižené Koncepce trvalého uchování a zpřístupnění textových dokumentů.
Digitální knihovna Knihovna jako místo Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Silné Diverzifikace centrální funkcí služby Klasická knihovna Souborné katalogy Integrace a propojování zdroj SdílenáKlasická katalogizace Obohacování kat. záznamů knihovna Dodávání dokumentů Služby pro vzdálené uživatele Zvýšení efektivnosti knihovny Aktivní marketing služeb
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 13
Podpora silných centrálních služeb Možnost snadno a rychle získat cokoliv, odkudkoliv, kdekoliv
Silný portál – základní stavební kámen Zajištění přístupu do celého systému knihoven Centrální portál by měl být využíván jako: Nástroj pro knihovny, díky kterému mohou poskytovat individuální služby klientům • Sdílená katalogizace….
Nástroj pro uživatele, který si chce poradit sám • Vyhledávání, objednávání…
Nástroj pro sdílení (indexaci) obsahu globálními vyhledávacími nástroji • Google, Seznam….
ZDROJE
ARCHIV
SLUŽBY LICENCOVANÍ
ZPŘÍSTUPNĚNÍ
Digitální knihovna Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 17
Podporovat úlohu knihoven jako center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity Komunitními aktivitami knihoven podporovat aktivní účast občanů na životě komunity (obec, škola, ústav apod.), pomáhat při vytváření místních partnerství a budování komunit. Vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Podporovat knihovny jako informační centra obcí. Podporovat úlohu knihoven jako základní infrastruktury kreativního průmyslu.
Digitální knihovna Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 19
Podporovat knihovny jako garanta rovného přístupu k informačním zdrojům a síti internet. Aktivně působit proti rozdělení společnosti na skupinu lidí s přístupem k moderním informačním a komunikačním technologiím, a ty ostatní, kteří tyto možnosti nemají (digital divide – digitální předěl). Pokračovat v Projektu internetizace knihoven. Zlepšit informační infrastrukturu a vybavenost knihoven informačními a komunikačními technologiemi. Zpřístupnění autorský chráněných děl
Zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb – bezbariérové knihovny Provést analýzu bariér dostupnosti VKIS a definovat principy bezbariérovosti VKIS, jak ve vztahu ke znevýhodněným skupinám, tak i široké veřejnosti. Promítnout principy bezbariérovostí do standardů, dotačních programů a do hodnocení kvality VKIS. Rozšířit služby knihoven pro handicapované občany i národnostní menšiny, nezaměstnané a další znevýhodněné sociální skupiny.
Regionální funkce – podpora knihoven v malých obcích
Stabilizovat finanční a personální zajištění výkonu regionálních funkcí Motivovat provozovatele knihoven k lepšímu zajištění činnosti knihoven Preferovat pomoc knihovnám v malých obcích Rozšířit a zefektivnit vytváření a cirkulaci výměnných souborů knih a dalších dokumentů Rozvíjet automatizované kooperativní zpracování knihovního fondu nakoupeného z prostředků obcí Rozšířit nabídku celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven Preferovat podporu knihoven propagujících svoji činnost na webových stránkách
Digitální knihovna Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 23
Podpora čtenářské gramotnosti Zvyšovat podíl dětské populace jako návštěvníků knihoven Podporovat projekty spolupráce knihoven a škol na rozvoji čtenářské gramotnosti Podporovat dlouhodobé, systematické projekty rozvoje čtenářské gramotnosti Podporovat kampaně na podporu čtenářství Překonání roztříštěnosti Spolupráce knihoven, vydavatelů, knihkupců, autorů….
Učit lidi využívat knihovny Zvyšovat úlohu knihoven v procesu celoživotního učení. Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání Podpořit knihovny jako vzdělávací centra obcí. Využít knihovny pro školení základní počítačové a informační gramotnosti občanů. Podpořit v knihovnách dostupnost služeb a prostředků pro podporu vzdělávání na internetu. Zahrnout informační výchovu (informační gramotnost) do výuky základních a středních škol
Marketingová podpora centrálních i lokálních služeb systému knihoven Zvýraznit orientaci knihoven na koncové služby uživatelům, využít metod marketingu a aktivního public relations. Zajistit výkon marketingových aktivit a public relations systému knihoven a VKIS na centrální úrovni. Poskytovat marketingový servis knihovnám, které si nemohou dovolit vlastní profesionální zázemí
Digitální knihovna Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 27
Podpora knihoven jako místa Vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity
Zpracovat standard prostorového a vybavení knihoven.
Digitální knihovna Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 29
Lidé - pracovníci, lidské zdroje Průzkum vzdělanostní a věkové struktury pracovníků knihoven Zpracovat koncepci CŽV pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe
Zavést systém akreditovaného CŽV
(kurzů a certifikovaných
zkoušek)
Doplnit kartotéku typových pozic profese knihovník Prosazovat řízení lidských zdrojů v knihovnách na moderních principech Intenzivněji využívat dobrovolníky a systém veřejně prospěšných prací.
Digitální knihovna Knihovna jako místo
Diverzifikace funkcí
Klasická knihovna
Pracovníci Odměňování Kvalifikace
Vzdělávání, čtenářství
Efektivita Výkon Řízení
Rovnost šancí 31
Znát potřeby lidí - co očekávají od knihoven Provádět pravidelná celostátní šetření vztahu dětské i dospělé populace k četbě, čtenářství, zjišťovat jejich informační potřeby a vztah ke knihovnám na Celostátní úrovni Lokální úrovni
Využívat standardizované dotazníky zjišťování informačních potřeb a spokojenosti pro jednotlivé typy knihoven, vytěžovat data z knihovních systémů.
Zvýšit efektivitu činnosti knihoven Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů ROI (návratnost investit) v knihovnách Podporovat měření výkonu a činnosti knihoven pomocí metody benchmarkingu Aktualizovat standard VKIS
Novela standardů VKIS • Proč změna standardu pro veřejné knihovny? • Jak čteme a využíváme knihovny? • Nové parametry standardu • Benchmarking knihoven
Proč měníme standardy? Původní standard vyhlášen před 7 lety Více analytických dat Knihovny se mění Rozšíření počtu údajů, které charakterizují podmínky pro činnost knihovny
Cíl standardu VKIS Definovat, co je to „dobrá knihovna“ Standard jako srovnávací bod
Charakterizovat podmínky činnosti knihovny, které jsou předpokladem pro dobré služby Motivovat knihovny a jejich provozovatele ke zlepšení knihovny
Jak čteme a využíváme knihovny? Má smysl investovat do knihoven?
Ti, kteří za rok nepřečetli ani jednu knihu (% populace) 80 70
60 50 40 30 20 10 0
67 58
54
53
50 44
43
42
41
38
37
35
33 25
24
19
17
Mezinárodní průzkum PISA 2009 Mládež 15 let ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST Špatná čtenářský gramotnost
23%
Chlapci
Dívky
30% 15%
HODNOCENÍ ČETBY Čtení jako zábava
33%
Čtení jako ztráta času
33%
Veřejné knihovny - počet návštěvníků (mil.) 23,0
22,1
22,0
20,6
21,0
20,9
20,5 20,0
22,2
20,9
19,9
19,0
18,4
18,0 17,0
17,0
16,8
16,0
+ 22 mil. virtuálních návštěv
15,0
14,0 14,0
14,4
13,0
1989 1992 1995 1998 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet návštěvníků (mil.) - 2010 22,2
11,3 9,3
8,3 5,8
2,3 0,4
1,8
0,7
1,8
Muzea, Památky Divadla Koncerty Výstavy Festivaly Knihovny Kulturní Fotbal - Hokej galerie domy Gambr. Extraliga liga
Využil jste v posledním roce služeb knihovny? Česko
Německo
USA
65%
40%
38%
40% 34%
28% 19%
ano
ne, dříve ano
ne, nikdy
Knihovny = služba pro 70% populace
Využil jste v posledním roce služeb knihovny? ano 15 - 24 let
ne, nikdy
59%
25 - 34 let
31%
35 - 44 let
32%
45 - 54 let
ne, dříve ano
28%
11%
26%
43% 35%
33%
37%
55 - 64 let
40%
65 a více let
39%
30%
35%
25% 32%
35% 29%
O jaké knihovny je zájem? Příjemné prostředí – studium a volný čas Bohatý knihovní fond Dobrá provozní doba Vybavení IT Přístup k elektronickým informačním zdrojům Informační, kulturní, vzdělávací centrum obce Příjemný a vzdělaný personál
Co je nového ve standardu? Aktualizace stávajících indikátorů Vymezení nových indikátorů Charakteristika funkcí veřejných knihoven Využití mezinárodních doporučení Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven Manifest IFLA o přístupu k Internetu
Inspirace standardy pro veřejné knihovny v SRN a Velké Británii
Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.
Klíčové činnosti veřejné knihovny vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství; podpora samostatného sebevzdělávání na všech stupních školního vzdělávání; poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj; povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže; podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy; podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti; podpora tradice lidové slovesnosti; zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám; podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;
Kategorizace knihoven Počet obyvatel
Počet knihoven
Do 500
2765
501 až 1000
1204
1001 až 3000
874
3001 až 5000
178
5001 až10000
151
10001 až 20000
72
20001 až 40000
39
Více než 40000
36
Stávající indikátory standardu Provozní doba
Dostupnost knihovny
Plocha knihovny
Webová stránka
Knihovní fond financování
Knihovní fond přírůstek
Online katalog
Vzdělávání pracovníků
Studijní místa
Internetová místa
Spokojenost uživatelů
Nové indikátory standardu Provozní doba
Dostupnost knihovny
Plocha knihovny
Webová stránka
Knihovní fond financování
Knihovní fond - % obměny
Online katalog
Vzdělávání pracovníků
Studijní místa
Internetová místa
Spokojenost uživatelů
Trendy plnění standardu Provozní doba
Dostupnost knihovny
Knihovní fond financování
Knihovní fond přírůstek
Studijní místa
Internetová místa
Indikátory, které se nemění Počet studijních míst
Počet počítačů připojených k internetu
Počítače ve veřejných knihovnách Napojené na internet
Počítače pro uživatele
14000
12000
11 051 10 319
10000
8000
6000
9 086
10 110
11468 10164
11517
10399
9 160
7 905 7183 5894
4000
2000
0
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
rok 2010
Provozní doba Indikátor: počet provozních hodin pro veřejnost týdně
Počet obyvatel Do 500 501-1000 1001-3000 3001-5000 5001-10000 10001-20000 20001-40000 40001-
Současný 5 – 10 10 až 15 15 až 20 20 až 25 25 až 35 35 až 45 45 až 50 50 a více
Nový standard 5 - 10 5 – 15 15 až 23 23 až 28 28 až 40 40 až 45 45 až 50 50 a více
Doplňování knihovního fondu
Veřejné knihovny - počet výpůjček (mil.) 75,0
73,2
72,9 70,8 70,1
71,7
70,4
71,9
70,0
69,9
68,7
67,39
66,866,8 66,74
65,0
64,3 62,6 59,4
60,0
57,2 56,9
60,2
57,8 56,5 57,4
55,0
50,0 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Prostředky na nákup knihovního fondu, mil. Kč
400,0
366,6
350,0
331 300,0
296,7
293
250,2
250,0
205,7
200,0
181,9 150,3
150,0
103,3
100,0
77,2 50,0
0,0
1989
1992
1995
1998
2001
2004
2007
2008
2009
2010
Přírůstky knihovních jednotek (mil.) 2,15 2,10
2,10
2,02
2,05
1,95
2,00
1,94
1,95
2,04 2,00
1,94 1,93
1,90 1,85
1,81
1,80 1,75 1,70 1,65
r. 2002
r. 2003
r. 2004
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
Financování doplňování KF Meziroční inflace v %
2005 1,9
Částka v Kč/1 obyvatele
2006 2,5
2007 2,8
2008 6,3
2009 1
Současný stav
Nový standard
Celostátní průměr
25 - 35
30 - 45
26,3
Výdaje na nákup knihovního fondu ČR
Nenakupují; 1884; 34%
Nakupují; 3619; 66%
Nákup KF - Moravskoslezký kraj Nenakupují; 39; 14%
Nakupují; 230; 86%
Nový indikátor pro obnovu KF Indikátor: 10 % roční obnovy knihovního fondu ve volném výběru novými přírůstky. Příklad: knihovna má knihovní fond o rozsahu 10 000 kj., ročně by měla získat 1 000 nových přírůstků.
Obměna knihovního fondu % obnovy KF 6 a více % 5–6% 4–5% 3–4% 2–3% 1–2% Do 1 %
Počet knihoven 449 146 256 401 596 982 881
% 8 3 5 7 11 18 16
Doba obměny KF Obměna za 10 - 16 let Obměna za 16 - 20 let Obměna za 20 - 25 let Obměna za 25 - 33 let Obměna za 33 - 50 let Obměna za 50 - 100 let Obměna za 100 a více let
Čím by mohly knihovny zaujmout? Nikdy nechodili do knihovny Co by zaujalo atraktivní knihy
83%
vyhovující knihy
83%
dlouhá výpůjční doba
73%
růst cen knih
67%
usnadnění půjčování
48%
zřízení bližší knihovny
47%
otevírací doba
45%
databáze EIZ
36%
kurýrní služba
34%
e-knihy přes internet
31%
jiné
3% 0%
20% 40% 60% 80% 100%
Dříve využívali knihovny
Nové indikátory standardu Provozní doba
Dostupnost knihovny
Plocha knihovny
Webová stránka
Knihovní fond financování
Knihovní fond přírůstek
Online katalog
Vzdělávání pracovníků
Studijní místa
Internetová místa
Spokojenost uživatelů
Plocha knihovny určená pro uživatele Indikátor:
Knihovna má k dispozici nejméně 60 m2 na 1000 obyvatel obce nebo spádové oblasti. V obcích do 1000 obyvatel se tento ukazatel použije v přiměřeném rozsahu tak, aby byly zajištěny všechny funkce knihovny.
Plocha knihovny m2/1000 obyvatel 2009
160
144
140
Indikátor 60 m² na 1000 obyvatel nefunguje pro obce do 1000 obyvatel
120
Příklad Obec Olešnice má 25 obyvatel a knihovnu má v místnosti o velikosti 30 m² Přepočet na 1000 obyvatel: 1 200 m²
100
80
64 60
53
44 40
20
0
38
35
34
27
Brušperk
61
Krmelín
76
Odry Mosty u Jablunkova Velké Hoštice
61
Neplachovice
82
62
Brantice
83
62
Kozmice
84
Nový Jičín
63
Staré Město
85
Světlá Hora
67
Březová
87
Jakartovice
68
Hnojník
88
Fryčovice
70
Rybí
90
Fulnek
73
Sedlnice
93
Osoblaha Hradec nad Moravicí Dvorce Stará Ves nad Ondřejnicí Raškovice
73
Třanovice
104
74
Horní Benešov
105
74
Peřvald
110
76
Skřipov
138
76
Horní Suchá
175
Webová prezentace knihovny Indikátor: Dostupnost informací o knihovně a jejích službách dálkovým přístupem je zajištěna prostřednictvím webové stránky.
Charakteristika obsahu, struktury Přizpůsobení pro zrakově postižené
Knihovny s webovou stránkou 2010 Web ano
Web ne
100%
16
4
4
1
35
90% 352
80% 659
70%
2022 60% 50% 140
67
36
35
147
40% 542
30% 543
20% 876 10% 0% Do 500
501 až 1000
1001 až 3000
3001 až 5000
5001 až10000
10001 až 20000
20001 až 40000
40001 -
Elektronický katalog knihovny na internetu Indikátor: Knihovny působící v obcích s počtem obyvatel vyšším než 500 nabízí elektronický katalog knihovny, který může veřejnost využívat prostřednictvím dálkového přístupu, tj. přes webové rozhraní.
Knihovny s OPAC 2010 OPAC ano
OPAC ne
100%
4 26
90%
1 5
55 80% 70% 60%
578
2395
904
50%
67 130
40%
35 35
127 30% 20% 10%
316 503
298
0%
Do 500
501 až 1000
1001 až 3000
3001 až 5000
5001 až10000
10001 až 20000
20001 až 40000
40001 -
Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání Indikátor: Dalšímu odbornému vzdělávání je ročně na 1 pracovníka věnováno minimálně 48 pracovních hodin. Pracovníci působící v knihovnách s rozsahem provozní doby menším než 10 provozních hodin týdně absolvují další odborné vzdělávání ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin.
Měření spokojenost uživatelů knihovny Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení služeb knihovny se provádí u dospělých nad 15 let a u dětí a mládeže do 15 let. Provozovatelé knihoven průběžně sledují a monitorují výkony knihoven pomocí měření spokojenosti uživatelů pro potřeby řízení a financování knihovny. Cílem standardu je poskytnout spolehlivé údaje o tom, jak uživatelé posuzují služby knihovny.
Měření spokojenost uživatelů knihovny Indikátor spokojenosti dospělé populace nad 15 let: Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré. velmi dobré dobré přiměřené špatné velmi špatné
Indikátor spokojenosti dětí a mládeže do 15 let: Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny stupněm dobrý. dobré přiměřené špatné
Jaká je „dobrá“ knihovna? Provozní doba
Dostupnost knihovny
Plocha knihovny
Webová stránka
Knihovní fond financování
Knihovní fond přírůstek
Online katalog
Vzdělávání pracovníků
Studijní místa
Internetová místa
Spokojenost uživatelů
Děkuji za pozornost!
Novela standardů VKIS v širších souvislostech
Statistiky v praxi veřejných knihoven 31.5.2012 Ostrava Národní knihovna ČR
[email protected]