Novela insolvenčního zákona: Nejvíce na ni doplatí obyčejní lidé Málokterý návrh z dílny ministerstva spravedlnosti má potenciál negativně ovlivnit životy tolika lidem jako nejnovější návrh revizní novely zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), který má nabýt účinnosti 1. září tohoto roku. K tomuto je třeba dodat, že hlavním adresátem normy jsou dlužníci, tedy osoby značně zranitelné, povětšinou bez právního vzdělání a schopnosti účinně hájit svá práva a řešit své problémy. Těmto sociálně slabým občanům by zcela nepochybně měl stát podat pomocnou ruku, aby se co nejrychleji dokázali vymanit z úpadkového stavu, který představuje potíže nejen pro ně samotné a jejich blízké, ale rovněž pro jejich věřitele a koneckonců i veřejnost jako celek. Předmětný návrh ministerstva přitom bude mít dopad zcela opačný. Když loni v květnu ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení první text této revizní novely, zvedla se vůči ní silná vlna odporu napříč státními i soukromými institucemi, kdy asi nejhlasitějším kritikem byl Nejvyšší soud České republiky, který mj. uvedl, že se jedná „o dílo odbyté jak po jazykové stránce tak z legislativně technického hlediska, na řadě míst nerespektující legislativní pravidla vlády České republiky, nadto o dílo, jež chaoticky a bez vazby na zbývající (nenovelizované) části insolvenčního zákona zavádí mnoho zásadních změn“, načež před jejím přijetím důrazně varoval, neboť by dle jeho názoru napáchala více škod než užitku.1 Fakt, že se jedná o problematický návrh, potvrzuje i to, že jej celkem třikrát projednávala Legislativní rada vlády, načež dvakrát jej vrátila ministerstvu k dopracování a teprve napotřetí (ve čtvrtek 11. února 2016) jej schválila.2 Jedním ze základních cílů navrhované novely je přitom cíl s názvem „Regulace subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení“. Jak je možné se dočíst v důvodové zprávě k navrhované novele3, ministerstvo chce tohoto cíle dosáhnout faktickou likvidací tzv. „oddlužovacích společností“, které by nově nesměly v oblasti oddlužení poskytovat své služby za úplatu vůbec a bezplatně pouze v případě, že obdrží akreditaci ministerstva. Dalším záměrem ministerstva je, aby služby v oblasti oddlužení nově poskytovali za poplatek 4.000,- Kč až 6.000,- Kč jen notáři, advokáti a insolvenční správci a bezplatně tzv. „akreditované osoby“, které od ministerstva obdrží zvláštní povolení (dle ministerstva se má jednat o neziskové organizace). Jinými slovy, dlužník, který by měl zájem řešit svůj úpadek cestou oddlužení, bude mít povinnost se s požadavkem na vypracování návrhu na povolení oddlužení (a poptávkou s tím souvisejících služeb) obrátit na uvedené subjekty, neboť návrh novely mu zapovídá možnost podat si návrh na povolení oddlužení k soudu sám.4
1
V podrobnostech viz http://www.ceska-justice.cz/2015/06/novela-insolvencniho-zakona-v-ohrozeni-chaos-vministerske-legislative/ 2 http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/tiskove-zpravy/legislativni-rada-vlady-schvalila-navrh-insolvencniho-zakona140126/ 3 Důvodová zpráva k finální verzi novely je k dispozici na internetových stránkách Vlády ČR zde: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNA6KGZG2J 4 V případě, že by dlužník návrh podal bez tohoto povinného zastoupení, byl by takový návrh soudem odmítnut. 1 Asociace pro oddlužení, z. s. IČ: 03619788, zapsaná Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 61430 Sídlo: Petrská 1136/2, Nové Město, 110 00 Praha 1 Bankovní spojení Česká spořitelna a. s., číslo účtu 3790256329/0800 www.asociaceproodluzeni.cz, datová schránka: q3p2k92
Předně je třeba konstatovat, že záměr ministerstva regulovat subjekty poskytující služby v oblasti oddlužení je jistě krok správným směrem, neboť z hlediska mnohaleté praxe fungování trhu v oblasti oddlužení je známo, že na tomto trhu působí značné množství pofidérních subjektů, počínaje neodborníky5, konče podvodníky, jejichž jediným záměrem je vylákat z důvěřivých lidí nacházejících se v tíživé finanční (i životní) situaci peněžní prostředky.6 Je zřejmé, že činnost takových subjektů je obecně nežádoucí, tím spíše pak v tak citlivé oblasti lidského života jakou oddlužení bezesporu je, když každý další nesprávný krok již tak zdecimovaného dlužníka může mít fatální následky. Bohužel způsob, jakým se ministerstvo spravedlnosti v rámci chystané novely insolvenčního zákona rozhodlo dlužníky „chránit“, považujeme za absolutně nešťastný a v konečném důsledku nutně zcela kontraproduktivní, když ministerstvo evidentně prokázalo flagrantní neznalost praktického fungování procesu oddlužení a reálného života příjemců úpravy oddlužení - tedy dlužníků samotných. Tento způsob ochrany dlužníků, jak si blíže rozvedeme, povede k výraznému omezení jejich přístupu k možnosti řešit své dluhy smysluplnou cestou - tedy oddlužením - a dlužníky bude naprosto zbytečně držet „v šachu“, kdy tito se budou fakticky nacházet v úpadkovém stavu, nicméně nebudou mít možnost jej jakkoliv aktivně a v co nejkratším časovém horizontu řešit, neboť sami nebudou mít oprávnění k podání návrhu na povolení oddlužení k soudu a zároveň zde nebude dostatek ministerstvem zamýšlených subjektů, kteří by tak mohli za dlužníka (jakožto jeho zástupci) učinit. Z hlediska tvrzení uvedených v předchozím odstavci je třeba vymezit dva základní nedostatky navrhované novely. Jednak je to uzákonění faktického ukončení činnosti všech tzv. „oddlužovacích společností“ bez výjimky, a to prakticky okamžitě ke dni nabytí účinnosti navrhované novely. Druhým problémem je „zastropování“ odměny za poskytnuté služby v oblasti oddlužení na výše uvedenou částku 4.000,- Kč v případě oddlužení jednotlivce a 6.000,- Kč v případě společného oddlužení manželů. Z hlediska prvního problému je pak třeba především poukázat na skutečnost, že návrh novely se zcela nedostatečně vypořádává s otázkou „Kdo bude v případě zániku všech oddlužovacích společností dlužníkům s oddlužením pomáhat?“ V textu důvodové zprávy se můžeme dočíst, že v roce 2014 bylo k soudům podáno celkem 30 447 návrhů na povolení oddlužení, z nichž cca 5 000 sepsaly neziskové organizace (dle vyjádření ministerstva však přesná statistická data nejsou k dispozici). Je přitom známo, že cca 65 % všech podaných návrhů na povolení oddlužení je zpracováno tzv. „oddlužovacími společnostmi“. Z cca 30 000 podaných návrhů ročně se tak jedná o cca 19 500 návrhů. Kdo všem těmto dlužníkům podá pomocnou ruku? Odpověď podává důvodová zpráva velmi vágní, když uvádí, že nízký počet návrhů podaný neziskovými organizacemi je odůvodněn „omezenou možností těchto subjektů na propagaci daných služeb“, načež z diskuzí se zástupci neziskových organizací ministerstvu vyplynulo, že počet případů, ve kterých by byly schopny poskytnout své služby, by pokryl veškerý nápad nových insolvenčních věcí.
5
Nezřídka zpracování návrhů na povolení oddlužení nabízejí různí finanční poradci, účetní, či dokonce dlužníci, kteří již sami oddlužením prošli, potažmo se v procesu oddlužení aktuálně nacházejí. 6 Návrh na povolení oddlužení pak tyto subjekty k soudu buď nepodají vůbec, potažmo jej podají v tak nekvalitní podobě, že návrh je soudem odmítnut pro nedostatky. 2 Asociace pro oddlužení, z. s. IČ: 03619788, zapsaná Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 61430 Sídlo: Petrská 1136/2, Nové Město, 110 00 Praha 1 Bankovní spojení Česká spořitelna a. s., číslo účtu 3790256329/0800 www.asociaceproodluzeni.cz, datová schránka: q3p2k92
Toto tvrzení bohužel není doplněno vysvětlením, jak takového výkonu hodlají neziskové organizace dosáhnout, ani jakýmkoliv důkazem, který by dané tvrzení podpořil. Z naší dlouhodobé činnosti v oblasti oddlužení přitom máme zkušenosti zcela opačné. Neziskové organizace již nyní nejsou schopny zvládnout nápor klientů, kteří se na ně obrátí s prosbou o pomoc s oddlužením. Víme, že v nemalé části případů, kde návrh na povolení oddlužení zpracovávají neziskové organizace, trvá zpracování návrhu mnoho týdnů, nezřídka měsíců a v extrémních případech i let, když pracovníci těchto organizací, často nemající potřebné vzdělání a praktické zkušenosti s oddlužením, brzdí zpracování návrhu na povolení oddlužení nesmyslnými požadavky k doložení dokumentů, které jsou pro dlužníka velmi obtížně sehnatelné, navíc se povětšinou jedná o dokumenty pro potřeby zpracování návrhu zcela irelevantní. Nezřídka pak neznalí pracovníci těchto organizací dlužníkům podávají zkreslené nebo značně zastaralé informace ohledně podmínek, které musí dlužník, aby mohl dosáhnout oddlužení, splňovat. Dokonce jsme se v praxi setkali i s takovými službami neziskových organizací, kdy potenciálně problematickým klientům, jejichž případ by byl složitější k vyřešení, bylo ze strany neziskové organizace doporučeno, aby se se svým problémem obrátil na některou z oddlužovacích společností. Z praxe jsou rovněž známy případy, kdy některé neziskové organizace dlužníkovi pouze poradí, jakým způsobem má návrh na povolení oddlužení sepsat, nicméně sepsání již nechá na dlužníkovi samotném. Jak takové subjekty mohou zastupovat dlužníka v celém procesu oddlužení, který je přitom leckdy velice komplikovaný a vyžaduje perfektní znalost procesů fungování oddlužení a citlivý přístup k dlužníkovi s důrazem na trpělivou komunikaci s dlužníkem? K vysvětlení ministerstva, že neziskové organizace zpracují pouze 5 000 návrhů na povolení oddlužení ročně z důvodu „omezené možnosti propagace svých služeb“, je třeba podotknout, že návrh novely nikterak neřeší otázku, jak bude tato omezená propagace zlepšena. Z dlouhodobé činnosti „oddlužovacích společností“ je známo, že převážnou většinu svých klientů získávají formou placené reklamy umístěné na internetových serverech Seznam.cz (služba Sklik) a Google.com (služba Adwords), přičemž na tuto reklamu vynakládají nemalé finanční prostředky (jedná se o několik desítek tisíc Kč měsíčně). Z čeho ale budou propagaci hradit neziskové organizace? Zřejmě ze státního rozpočtu. Jak je patrné z textu důvodové zprávy, ministerstvo si vůbec neuvědomuje, jak je aktivní propagace institutu oddlužení důležitá. Nemalá část dlužníků v úpadku buď vůbec o institutu oddlužení neví, potažmo má absolutně zkreslené představy o jeho podmínkách a fungování. Takové jedince je třeba aktivně oslovit a jednoduchou formou (ideálně internetové reklamy) jim výhody oddlužení přiblížit. Tato činnost je přitom pro „oddlužovací společnosti“ typická a jedinečná.7 Druhým výše zmíněným problémem navrhované novely je „zastropování“ odměny za služby v oblasti oddlužení, jež si budou moci účtovat subjekty, kterým bude povoleno poskytovat tyto služby za úplatu (tedy notáři, advokáti a insolvenční správci). Předně je třeba zopakovat, že navrhovaná celková výše odměny 4.000,- Kč v případě oddlužení jednotlivce a 6.000,- Kč v případě společného oddlužení manželů je naprosto neadekvátní, neboť nezohledňuje faktickou náročnost a rozmanitost případů, 7
Inzeráty advokátů či neziskových společností, které by propagovaly oddlužení, se v praxi téměř nevyskytují. 3
Asociace pro oddlužení, z. s. IČ: 03619788, zapsaná Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 61430 Sídlo: Petrská 1136/2, Nové Město, 110 00 Praha 1 Bankovní spojení Česká spořitelna a. s., číslo účtu 3790256329/0800 www.asociaceproodluzeni.cz, datová schránka: q3p2k92
které mají být oddlužením řešeny. Jednoznačně proto bude mít ten dopad, že z vyjmenovaných subjektů bude poskytovat placené služby v oblasti oddlužení jen marginální počet zástupců té které profese. Návrhů na povolení oddlužení sepsaných notáři je (a nepochybně bude) minimální počet, tento „nápad“ ministerstva se tak zdá býti až úsměvným (pokud tedy zrovna nejste v pozici bezradného dlužníka, který zoufale hledá pomoc s oddlužením). Vzhledem k „zastropování“ ceny za služby v oddlužení lze však reálně očekávat, že rovněž převážná většina advokátů a jistě i nemalá část insolvenčních správců8 bude případné zájemce o poradenství v oddlužení odmítat, neboť toto poradenství je, vzhledem k poněkud specifickým vlastnostem klientů-dlužníků oproti zbytku běžné klientely, nezřídka tak časově (i psychicky) náročné, že se advokátům (a nepochybně mnohdy též insolvenčním správcům – kteří jsou povětšinou rovněž advokáty) nevyplatí vůbec provozovat. Navíc lze již nyní v mnoha případech pozorovat zcela nedostatečnou míru komunikace insolvenčních správců se svými klienty, jimž se nedaří svého správce někdy i po několik týdnů kontaktovat. Z dlouhodobých zkušeností je nám rovněž známo, že je jen velmi málo insolvenčních správců, kteří se svým klientům věnují skutečně poctivě a dokáží projevit potřebný cit pro komunikaci s dlužníkem.9 Nelze rovněž přehlédnout zcela vágní definici pojmu „služby v oblasti oddlužení“, kterou podává nově navrhované znění ust. § 418a odst. 2 insolvenčního zákona takto: „Službami poskytovanými v oblasti oddlužení jsou sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle § 390 odst. 1 a další činnosti s tím spojené včetně porady s klientem.“ Taková definice však naprosto nereflektuje skutečný obsah služeb, které je třeba dlužníkovi poskytnout, aby procesem oddlužení úspěšně prošel. Předně je třeba konstatovat, že čas a úsilí strávené v rámci poskytování služeb v oddlužení ovlivňuje mnoho nejrůznějších faktorů, kdy tím zcela nejdůležitějším je samotná osoba dlužníka. Z naší dlouhodobé praxe můžeme bezpečně tvrdit, že existuje nemalé množství dlužníků, kteří téměř nejsou schopni samostatného jednání a fungování nejen v procesu oddlužení, nýbrž i v reálném životě. Velice často tito lidé bývají oběťmi nekalých praktik nejrůznějších subjektů, jsou náchylní k manipulaci a nezvládají plnit ani ty základní povinnosti, které jim zákon z hlediska procesu oddlužení ukládá. Takovým klientům je pak třeba věnovat mimořádné úsilí, být s nimi téměř denně v kontaktu (nezřídka tito lidé několikrát denně telefonují či píší e-maily a dotazují se, někdy i opakovaně, nejen na záležitosti týkající se oddlužení, nýbrž také na zcela banální záležitosti běžného života) a přistupovat k nim citlivě. Jen těžko si lze představit, že takové služby bude této specifické klientele poskytovat advokát či insolvenční správce, tím spíše pak za neadekvátní odměnu ve výši 4.000,- Kč až 6.000,- Kč, která je
8
Na insolvenční správce navíc novela přesune značné množství nových činností, které doposud vykonávaly soudy, ale také povinností a odpovědnosti, což s sebou ponese jejich výraznější časové zatížení. 9 Většinou se na nás klienti těchto insolvenčních správců obrací s žádostí o radu týkající se oddlužení, kterou insolvenční správce odmítl zodpovědět (navíc nezřídka velmi nevybíravým způsobem), potažmo na kterou jeho nedostatečně proškolený zaměstnanec odpověď vůbec neznal. 4 Asociace pro oddlužení, z. s. IČ: 03619788, zapsaná Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 61430 Sídlo: Petrská 1136/2, Nové Město, 110 00 Praha 1 Bankovní spojení Česká spořitelna a. s., číslo účtu 3790256329/0800 www.asociaceproodluzeni.cz, datová schránka: q3p2k92
přitom absolutně neporovnatelná s výší zákonné odměny, jež advokátům náleží za provedené úkony dle advokátního tarifu, potažmo insolvenčním správcům za činnost při řešení úpadku dlužníka.10 Dále nelze opomenout, že celkovou náročnost případu ovlivňuje též např. rozsah a struktura majetku dlužníka, počet, charakter a výše závazků dlužníka,11 výše a struktura příjmů dlužníka, rodinné poměry dlužníka, potenciálně neplatné a neúčinné právní úkony dlužníka, dlužníkem spáchané přečiny či trestné činy, riziko prohlášení nepoctivosti jednání dlužníka či schopnost dlužníka zajistit podklady k sepsání návrhu na povolení oddlužení.12 Dalšími okolnostmi, které významně ovlivňují náročnost konkrétního případu, avšak nejsou v textu chystané novely nikterak zohledněny, jsou doprovodné služby a pomoc, které dlužníci nezbytně potřebují k úspěšnému absolvování oddlužení. V tomto směru je značně naivní představa ministerstva, že oddlužení je pouze o kvalitně zpracovaném návrhu na povolení oddlužení a že většina dlužníků dokáže projít procesem oddlužení bez další odborné pomoci kvalifikované osoby. Praxe nesčetněkrát ukázala, že tomu tak není. Většina dlužníků potřebuje odbornou pomoc kvalifikované osoby v průběhu celého procesu oddlužení, načež této pomoci se dlužníkovi nedostane od většiny insolvenčních správců ani advokátů, kteří nemají časové ani technické možnosti (častokrát ani ochotu) býti dlužníkům v tomto směru nápomocni. Poradenství v oddlužení totiž neznamená jen sepsání návrhu na povolení oddlužení, nýbrž často začíná mnoha konzultacemi a analýzou situace dlužníka před samotným sepisem návrhu, zkoumá se, zda dlužník splňuje podmínky pro oddlužení a tato varianta řešení je pro něj vůbec vhodná, pokračuje pomocí dlužníkovi se získáváním dokumentace potřebné k samotnému sepisu návrhu, následuje osobní schůzka s dlužníkem za účelem podepsání návrhu a veškerých příloh a vysvětlení jeho práv a povinností v oddlužení.13 Zejména je však třeba pečlivě dohlížet na průběh celého oddlužení dlužníka a býti dlužníkovi nápomocen v komunikaci s insolvenčním soudem i insolvenčním správcem, neboť je z praxe známo, že insolvenční soudy častokrát rozhodují zcela nepřehledně, různorodě, přehnaně formalisticky, v rozporu se smyslem a účelem insolvenčního zákona, nezřídka dokonce i jeho obsahem. To samé platí také pro činnost insolvenčních správců. Dlužníci jsou však ve většině případů osoby práva neznalé a v jednáních se soudy či insolvenčními správci zcela nezkušené, tudíž jen zřídkakdy svá práva (účinně) brání.
10
Při řešení úpadku dlužníka oddlužením náleží insolvenčnímu správci odměna 65.340,- Kč vč. DPH, resp. 98.040,- Kč vč. DPH při společném oddlužení manželů. V podrobnostech viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-313 11 Např. zda má dlužník dluhy z podnikání nebo z trestné činnosti, potažmo zda jsou pohledávky jeho věřitelů pohledávkami za majetkovou podstatou a pohledávkami jim na roveň postavenými. 12 V tomto směru je např. nutná pomoc dlužníkovi v komunikaci s věřiteli či plátci příjmů apod. 13 Přičemž nezřídka je třeba za dlužníkem cestovat do zapadlých koutů České republiky (především za občany staršího věku, matkami na mateřské dovolené či nemajetnými osobami). 5 Asociace pro oddlužení, z. s. IČ: 03619788, zapsaná Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 61430 Sídlo: Petrská 1136/2, Nové Město, 110 00 Praha 1 Bankovní spojení Česká spořitelna a. s., číslo účtu 3790256329/0800 www.asociaceproodluzeni.cz, datová schránka: q3p2k92
Pokud však dojde k omezení ceny za poradenství v oddlužení, kdo bude tyto služby dlužníkům poskytovat? V tomto směru je navrhovaná novela zcela odtržena od skutečné reality každodenní praxe oddlužení. Bylo by daleko smysluplnější činnost „oddlužovacích společností“ plošně nezakazovat a odměnu za poradenství v oddlužení neomezovat, načež vzhledem k posíleným kontrolním a sankčním pravomocem ministerstva i zavedení poměrně přísných podmínek k udělení akreditace by bylo možno očekávat, že k excesům z hlediska předražení poskytovaných služeb by nadále docházelo, neboť je zřejmé, že akreditované osoby by zajisté neriskovaly případné sankční postihy či odebrání akreditace. V uvedených souvislostech rovněž nelze přehlédnout, že seznam poskytovatelů poradenství v oddlužení bude veden veřejně ministerstvem, tudíž případný zájemce o tyto služby může kontaktovat několik subjektů a sám se svobodně rozhodnout, čí nabídka jej zaujala nejvíce. Trh by se tak v této oblasti reguloval samovolně s minimálním rizikem poškození dlužníků. V případě, že bude návrh ministerstva schválen, dojde k neodůvodněnému omezení svobody podnikání, což bude mít v konečném důsledku negativní dopad především na dlužníky samotné, neboť je zjevné, že dojde k likvidaci mnoha subjektů působících v tomto oboru, načež ti zbývající nebudou disponovat příslušnými kapacitami k zvládnutí náporu zájemců o oddlužení. Navíc subjekty, které budou tyto služby za nastavených podmínek ochotny poskytovat, se zajisté budou soustředit maximálně na samotný sepis návrhu na povolení oddlužení a případné další služby, bez kterých se však dlužník v mnoha případech neobejde (viz výše) nebudou schopny (ani ochotny) dlužníkům poskytnout. Mgr. Tomáš Souček Mgr. Václav Mach právníci, Nemám dluhy s. r.o.
6 Asociace pro oddlužení, z. s. IČ: 03619788, zapsaná Městským soudem v Praze oddíl L, vložka 61430 Sídlo: Petrská 1136/2, Nové Město, 110 00 Praha 1 Bankovní spojení Česká spořitelna a. s., číslo účtu 3790256329/0800 www.asociaceproodluzeni.cz, datová schránka: q3p2k92
