Roman Honzík
Nové technologické postupy sklizně technického konopí METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
2007
Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení projektu MZE0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě.“
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-31-7
Roman Honzík
Nové technologické postupy sklizně technického konopí
METODIKA PRO PRAXI
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2007
Nové technologické postupy sklizně technického konopí Pěstování této plodiny se dostává v poslední době do popředí zájmu. Dříve využívané technologie sklizně nevyhovují požadavkům zpracovatelského průmyslu. Tato publikace proto seznamuje odbornou veřejnost s novými technologiemi sklizně konopí setého. Jsou zde popisovány způsoby sklizně pro získávání vlákna, semen i kombinované využití.
New technological ways of ingathering of industry hemp Harvesting of this crop has gained in the last time on importance. Old technologies used for ingathering do not comply with the needs of processing industry. Therefore informs this publication professional community about new technologies of industry hemp ingathering. Means of ingathering for gaining fiber, seeds as well as for combined utilization have been described.
Metodika je určena zemědělcům, zemědělským poradcům a všem zájemcům o pěstování a zpracování technického konopí jako obnovitelného zdroje surovin a energie. Metodika byla oponována a schválená Ministerstvem zemědělství ČR - odborem rostlinných komodit pod č.j. 696/2008-17220 Ministerstvo zemědělství doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi.
2
OBSAH 1. ÚVOD...................................................................................................... 4 2. SKLIZEŇ KONOPÍ.................................................................................. 4 2.1.
Historické způsoby sklizně a získávání vlákna.............................. 4
2.2.
Aktuální sklizňové postupy pro technické konopí .......................... 5
3. TECHNOLOGICKÉ SOUČÁSTI ............................................................. 7 3.1. Vybrané součásti technologických linek sklizně ke získávání stonku .......................................................................... 7 3.1.1. Systém stupňovitého sečení ...................................................... 7 3.1.1.1.
Technologie sečení technického konopí Alpha...................... 7
3.1.1.2.
Technologie sečení technického konopí systém SMU-2 a HMG 4-240 (280)....................................... 8
3.1.2. Systém HempFlax.................................................................... 10 3.1.3. Systém Blücher 02/03 .............................................................. 11 3.2. Vybrané součásti technologických linek ke kombinované sklizni... 11 3.2.1. Strojní systém Bafa Vollernter ................................................. 12 3.2.2. Stroj pro dělenou sklizeň semene a stonku konopí koncepce Poznaň ........................................................ 13 3.2.3. Prototyp stroje pro dělenou sklizně Švédské provenience ...... 14 3.3. Vybrané součásti technologických linek k obracení a shrabování .. 14 3.4. Vybrané součásti technologických linek pro lisování ...................... 15 4. ZÁSADY PRODUKCE TECHNICKÉHO KONOPÍ ............................... 19 4.1. Povolené odrůdy technického konopí ............................................. 19 4.2. Agrotechnika.................................................................................... 20 4.3. Nákladová charakteristika produkce technického konopí ............... 21 4.4. Ohlašovací povinnost při pěstování konopí..................................... 21 4.5. Postup při získávání dotací pro pěstování konopí........................... 23 5. ZÁVĚR .................................................................................................. 24 6. LITERATURA A ZDROJE SNÍMKŮ ..................................................... 24
3
1. ÚVOD Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům a všem zájemcům o pěstování a zpracování technického konopí nové poznatky z oblasti sklizně této plodiny. Znovuzavedení této prastaré kulturní rostliny do osevního postupu znamená revizi všech dosavadních stávajících poznatků o této rostlině a jejich přizpůsobení současnému stupni vědeckého poznání. Publikace poskytuje ucelený pohled na problematiku sklizně technického konopí, volbu sklizňové technologie a možná úskalí, kterých se musí zájemci vyvarovat. Na základě poloprovozních pokusů s pěstováním konopí, realizovaným v průběhu roku 2000 až 2006 na výzkumné stanici v Chomutově za spolupráce se zahraničními i tuzemskými pracovišti, bylo zjištěno, že díky změně způsobu získávání vláken z technického konopí a jejich odlišnému využití došlo i k významné změně technologií sklizně.
2. SKLIZEŇ KONOPÍ Pro způsob sklizně konopí je vždy rozhodující jaký bude výsledný produkt, který se ze sklizené konopné slámy bude vyrábět. Jinak budeme zacházet s konopím, jež je určeno na výrobu dlouhých vláken do textilního průmyslu, jinak budou optimalizovány postupy sklizně zajišťující surovinu pro výrobu krátkého vlákna a rovněž odlišně je realizována sklizeň kombinovaná, kdy kromě vlákna získáváme také semeno. Odlišně se zachází se stonkem, který je zpracováván v zařízeních umožňujících získávání vlákna z nerosené nebo slabě narosené slámy a jinak se zachází se stonkem, který musí být z důvodů zpracování podroben procesu rosení. Rozdíl je rovněž mezi sklizní odrůd konopí jednodomých (moderní odrůdy) a dvoudomých (historické odrůdy).
2.1. Historické způsoby sklizně a získávání vlákna V minulosti bylo technické konopí pro produkci vlákna vždy sklízeno jako celá rostlina, při květu rostlin poskonných (samčích) sečena ručně pomocí kos a srpů. Později pomocí žacích lišt nebo samovazačů nebo speciálních strojů. Na poli bylo ponecháno několik dní k předsušení a pak vázáno do otepí, které byly skládány do panáků. Po usušení pak byly otepi ve kterých byly stonky při svazování předtříděny dopravovány ke zpracování. Zpracování pak spočívalo v máčení stonku, které napomáhá množení bakterií 4
a jednobuněčných hub, rozkládajících pektinové vrstvy kolem vláken. Po rozvolnění jednotlivých vrstev byla máčená konopná sláma sušena a následně podrobena tírenskému zpracování. Při tomto zpracování byl velmi vysoký výtěžek dlouhých vláken pro textilní zpracování. Výše uvedený způsob máčení celých rostlin konopí s některými obměnami je využíván v Číně a v Rumunsku, kde je uplatňováno takzvané aerobní máčení, kdy je lázeň s máčeným konopím provzdušňována což napomáhá rozvoji aerobních mikroorganizmů a upravuje pH lázně. Tento způsob úpravy před získáváním vlákna je znám rovněž z Egypta. Další vývoj těchto klasických postupů spočíval v přídavcích různýchchemikálií k máčenému konopí nebo v používání teplé vody. V rámci EU není snad kromě Rumunska tento způsob uvolňování vlákna používán vzhledem k vysoké spotřebě energie, vody a z důvodů překračování hygienických norem.
Obrázek 1: Ruční sklizeň konopí 2.2. Aktuální sklizňové postupy pro technické konopí Jak bude patrné dále, může mít cílené nasazení sklizňové technologie rozhodující vliv na kvalitu konečného produktu a na výkonnost následných výrobních postupů. Pěstování konopí v Evropě je ovlivňováno celou řadou faktorů, kterými jsou:
odlišné klimatické podmínky tradice a regionální odlišnosti 5
agrotechnické zkušenosti způsob využití suroviny konkurenční tlak
Realizace postupů produkce dlouhého konopného vlákna pro textilní využití je z důvodů silného konkurenčního tlaku z Asie (Čína, Indie) neekonomické, proto se v rámci EU ale i v Kanadě usiluje o využití v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou. Z toho plynou stále vyšší požadavky na přípravu suroviny od agrotechniky, odrůdy, metody sklizně (sečení, obracení, nahrabování, lisování, transport a uskladnění) až po zpracování. Podle převažující obchodovatelné komodity rozlišujeme pěstování a sklizeň technického konopí pro: produkci vlákna produkci semene kombinované využití Lze však již jednoznačně říci, že pro každý způsob sklizně je vhodné stonek konopí dosahující mnohdy více než 3,5 m zkrátit. Zatím není možné jednoznačně stanovit jaká je optimální délka segmentů stonku pro odlišné způsoby tírenského zpracování. Empirickým pravidlem snižujícím pravděpodobnost namotání vlákna ze segmentů stonku konopí při lisování je, že segment stonku by měl být menší než je nejmenší rozměr lisovací komory lisu nebo následné technologické linky. Krácení stonku má rovněž:
urychlit rovnoměrné vyschnutí stonku a sjednotit proces rosení
zkrátit dobu sušení stonku na poli a tak se snížit povětrnostní riziko
zajistit optimální nařádkování pro bezztrátový sběr
optimalizovat následné zpracování a úpravu stonku
Při porovnávání různých systémů sklizně je možno konstatovat, že jsou markantní rozdíly v druzích technologických operací a jejich energetické i ekonomické náročnosti. To pak ovlivňuje celý proces sklizně i kvalitu výsledného produktu. Tak jak ve svých pracích uvádí (GUSOVIUS 2002, MARTENS A MÜSSIG 2000, PALLESEN 1996, STOLZENBURG 2000) má způsob sečení, nakrácení stonku, řádkování a způsob přípravy pole prokazatelný vliv na dobu sušení a rosení, výdajnost, jemnost a pevnost vlákna a obsah pazdeří. Pro hodnocení jednotlivých způsobů sklizně technického konopí jsou obvykle používány sklizňové náklady, které jsou tvořeny náklady na využití stroje, délkou pracovního nasazení a energetickou spotřebou (GUSOVIUS 2002). 6
3. TECHNOLOGICKÉ SOUČÁSTI 3.1. Vybrané součásti technologických linek sklizně ke získávání stonku Následuje popis vybraných systémových součásti technologických linek pro sklizeň technického konopí. Výčet je tvořen těmi technologickými celky, které autor měl možnost vidět v činnosti, sám je požíval při provádění poloprovozních pokusů nebo byl s jejich činností seznámen tuzemskými nebo zahraničními partnery. 3.1.1. Systém stupňovitého sečení 3.1.1.1. Technologie sečení technického konopí Alpha
Obrázek 2: Stupňový žací stroj Alpha Clipper 4.3 MMH přepravní a pracovní poloha Tento typ zařízení je vhodný na sekání rostlin se stojatým stonkem běžně do 3 m výšky a s přídavnou lištou i do 4 m zejména technického konopí, ale i travnatých a křovinatých porostů a je ukázkou moderního sečení velkých ploch systémem krácení. Zařízení je tvořeno ocelovým páteřovým rámem, ve kterém jsou zavěšeny 3 otočné kosy. Výkonnost tohoto zařízení je proměnná v závislosti na hustotě porostu, výšce porostu, naklonění (slehnutí) rostlin vlivem větru a deště a povrchu terénu. Při pojezdové rychlosti traktoru 15 km.hod-1 dosahuje teoretického výkonu až 6 ha.hod-1. Kosy jsou opatřeny protinárazovou pojistkou, která zabraňuje přetížení zařízení a tím ohnutí nosníku kosy. 7
V případě technického konopí s výškou 4 m je možno další lištu připojit dopředu na nakladač traktoru a tím sekat stonky i s touto výškou. Toto unikátní zařízení nabízí několik způsobů sečení a tím i možnost výběru výsledného produktu pro samotné zemědělce. Na následujícím snímku 3 je pak znázorněno zařízení Alpha SCHUM 4,2 HH, které má pouze 2 žací lišty a je nesené na tříbodovém závěsu traktoru. Vyznačuje se proti předchozímu modelu jednodušší konstrukci a nižší cenou.
Obrázek 3: Zařízení Alpha SCHUM 4,2 HH v pracovní poloze (autor) 3.1.1.2. Technologie sečení technického konopí systém SMU-2 a HMG 4-240 (280)
Toto zařízení bylo vyvinuto konstrukční kanceláři Ingenieurbüro für Naturfasertechnologien Dr. Jürgenem Paulitzem v Sasku. Vychází z osvědčeného principu jednou pracovní operací stonek nejen posekat, ale i zkrátit na požadovanou délku. V poloprovozních pokusech nejprve se systémem SMU-2 a následně i se HMG 4-240 (280) jsme posekali na Podbořansku a Rakovnicku v průběhu let 2002 až 2004 více než 300 ha porostů technického konopí. Odlišnosti mezi předchozími modely a těmito jsou dány konstrukcí kos a jejich délkou. Délka kos tohoto zařízení byla u SMU-2 pouze 2000 mm. 8
Pracovní část přicházející efektivně do kontaktu se sekaným materiálem pak byla cca 1600 až 1800 mm. Což je polovina pracovní délky, jež nabízí předchozí řešení. Rovněž model HMG 4-240 (280) měl pracovní část pouze poloviční délky. Výhodou těchto modelů je protiběžná kosa, která zajišťuje dvojnásobnou řeznou rychlost a vibrace kos rovněž zabraňují ucpávání kos sečeným materiálem. Pantografický závěs předních dvou kos u HMG 4-240 (280) pak umožňuje provádět optimalizaci nastavení délky segmentů konopného stonku. Následující obrázek číslo 4 znázorňuje stroj HMG 4-280 v přepravní poloze se sklopenými kosami. Na předsádce publikace je pak v pracovním nasazení.
Obrázek 4: Zařízení HMG 4-280 v přepravní poloze (autor) Tato technologie je ověřená a v našich podmínkách podobně jako předchozí konstrukce společnosti Tebeco dosahuje uspokojivých rychlostí sečení. Délka pracovních části je však limitujícím faktorem, který neumožňuje tento princip uplatnit u kos s konstrukční délkou přes 3 m. Proto byl konsorciem společností kolem Dr. J. Paulitze vyvinut nový funkční princip s pracovním názvem HMG 4-600 umožňující sečení v pracovní délce 6 metrů. Na následujícím snímku 5 je zachycen prototyp stupňového sklízeče HMG 4-600.
9
Obrázek 5: Prototyp zařízení HMG 4-600 s pracovním záběrem 6 m
3.1.2. Systém HempFlax Toto zařízení bylo původně konstruováno pro Holandskou společnost HempFlax nejprve jako modul za traktor později jako nástavba na samochodné řezačky různých konstrukcí. Sečení se provádí jednou nezávislou žací lištou a z té se pomocí podávacích válců přivádí k jednonožovému řezacímu bubnu, který nařeže konopný stonek na segmenty o délce cca 600 mm. Protože jsou otáčky řezacího bubnu relativně nízké, vyvinula společnost Wittrock pohon řezacího bubnu pomocí planetového soukolí. Tento způsob sklizně je značně oblíben, neboť garantuje stejnou délku stonkových segmentů nezávisle na výšce porostu. Nevýhodou je ale možnost ucpání při vysokých výnosech nebo při sklizni přezrálého materiálu. Rovněž je nevýhodou i relativně vysoká pořizovací cena nástavby na samochodnou řezačku. Obrázek 6 znázorňuje řezačku Claas Jaguar s nástavbou HempFlax v modifikaci Wittrock při sklizni konopí.
10
Obrázek 6: Řezačka Claas Jaguar s nástavbou HempFlax v modifikaci Wittrock
3.1.3. Systém Blücher 02/03 Sekačka systému Blücher pracuje na patentovaném principu rotujících válců. Sečený konopný stonek je řezán na segmenty nastojato. Rotující vertikální bubny slouží jako podávací dopravník k řezacímu ustrojí, které stonek dělí na několik segmentů, jež jsou následně ukládány na řádek. Na základě této koncepce bylo společností Kranemann zhotoveno více různých modifikací strojů pracujících na stejném principu, kdy byly jako nosiče použity dle přání zákazníka různé druhy zemědělské techniky. Obrázek 7 zobrazuje nástavbu Blücher 3 na samochodné řezačce New Holland.
3.2. Vybrané součásti technologických linek ke kombinované sklizni Všechny výše uvedené součásti technologických linek sloužily především ke sklizni rostlin na vlákno. Další z uvedených technologických součástí jsou využívány pro kombinovanou sklizeň semen a slámy pro získávání vlákna.
11
Obrázek 7: Nástavba Blücher 02 na řezačce New Holland 3.2.1. Strojní systém Bafa Vollernter Tento stroj byl vyvinut ve spolupráci společností Deutz-Fahr Erntesystehme GmbH a Gerhard Götz GmbH s podporou společnosti Bafa GmbH jako prototyp komplexního konopného kombajnu. Tento kombajn se skládá z modifikovaného žacího ústrojí Kemper Champion 4500, které je neseno modifikovaným kombajnem Deutz Fahr Topliner 4080. Pracovní záběr kombajnu je 4,5 m. V této pracovní šířce je stonek konopí posečen a podávacími válci veden k lisovacím válcům. Ty posečenou hmotu stlačí a vedou k jednonožovému řezacímu agregátu, který slisované stonky zkrátí na segmenty o délce cca 600 mm. Zkrácené segmenty jsou dále podávány do mlátícího bubnu a na vytřásadla. Vymlácené semeno je dále čištěno na sítě a šnekovým a kapsovým dopravníkem dopravováno do bunkru. Pro následné skladování semene, jež je nestejnoměrně zralé je třeba provést jeho dosušení do 24 hodin po sklizni. Jinak ztrácí sklizené semeno na kvalitě. V práci (MASTELA 2002) byly porovnávány parametry konopné slámy technického konopí sklizené řezačkou a tímto strojem:
12
konopný kombajn Bafa Vollernter je i přes svou nižší rychlost díky většímu pracovnímu záběru o 0,2 ha.hod-1 rychlejší než sklizeň
sekačkou HempFlax
díky většímu narušení stonku nastupoval u kombajnu rychleji proces rosení parcely sklizené kombajnem vykazovaly při průměrném výnosu 8 t.ha-1 o 0,8 t.ha-1 nižší výnos než u parcel sklizených zařízením HempFlax
Pří sklizni konopným kombajnem Bafa Vollernter se kromě slámy rovněž sklidí a zrealizuje i semeno, přestože sláma sklizená mimo optimální sklizňový termín vykazuje nižší výtěžnost i kvalitu vlákna. Následující obrázek 8 zobrazuje konopný kombajn Bafa Vollernter při sklizni konopí na Příbramsku.
Obrázek 8: Konopný kombajn Bafa Vollernter při sklizni 3.2.2. Stroj pro dělenou sklizeň semene a stonku konopí dle koncepce Poznaň Rovněž v Polsku, které je známé svými odrůdami konopí Bialobreskie a Beniko byl vyvinut komplexní stroj na sečení stonku se současným oddělováním semenných lat. Semenné laty jsou pomocí dopravníku transportovány na vedle jedoucí přívěs uskladněny, případně dosoušeny a pak na stacionární mlátičce vymláceny. Tato koncepce umožňuje získat vyšší množství zralých semen neboť část nedozrálých semen po uskladnění a dosušení posečené semenné laty ještě dozraje. Obrázek 9 zobrazuje koncepci stroje na dělenou sklizeň polské provenience. 13
Obrázek 9: Samochodný stroj na dělenou sklizeň semenných lat a konopného stonku
3.2.3. Prototyp stroje pro dělenou sklizně Švédské provenience Rovněž ve Švédsku je zájem o provádění dělené sklizně semen a slámy technického konopí. Jejich konstrukční řešení spočívá ve využití hydraulického ramene manipulátoru, na němž je umístěno vyčesávací (stripovací) ústrojí a šnekový dopravník, který vyčesané semeno dopraví do paralelně jedoucího přívěsu. Stripovací ústrojí je produktem společnosti Shelbourne energiering, jež se specializuje na sklizeň obilovin včetně rýže pomocí vyčesávání. Pod hydraulickým ramenem manipulátoru je pak umístěno řezací ústrojí, které stripovanou konopnou slámu poseče a nařádkuje na pokosu. Následující obrázek číslo 10 zobrazuje dělenou sklizeň pomocí vyčesávacího ústrojí prováděnou ve Švédsku. 3.3. Vybrané součásti technologických linek k obracení a shrabování Konopnou slámu, která zůstane na pokose je třeba v případě vlhkého počasí a pro dosažení rovnoměrného stupně rosení podle použité technologie jednou nebo několikrát obrátit. Následně pak je-li sláma v jedné plošné vrstvě (u stupňových žacích lišt) je třeba vytvořit načechraný řádek, 14
který je vhodný pro další zpracování (lisování). K tomuto účelu lze použít jednorázové speciální obraceče vyvinuté například Holanskou společností HempFlax nebo standardní shrnovače píce renomovaných výrobců. Nám se osvědčil paprskový shrnovač píce společnosti Kuhn s pracovním záběrem 6 metrů. Řádky jím vytvořené byly dostatečně kompaktní a jejich lisování nečinilo žádné potíže. Naprosto nevyhovující jsou někde dosud používané řetězové nebo řemenové obraceče shrnovače. Na snímku 11 je zobrazen shrnovač píce Kuhn při práci. 3.4. Vybrané součásti technologických linek pro lisování Po nahrabávání do řádků a případném dosušení v řádcích následuje další pracovní operace, kterou je lisování. Pro lisování lze využít jednak svinovací lisy dle naší zkušenosti s pevnou lisovací komorou. Při dopravě slámy na delší vzdálenosti pak lisy na hranaté balíky. Rovněž lisování konopné slámy má svoje specifika, která tuto komoditu řadí mezi jednu z nejobtížněji zpracovatelných plodin. Před vlastním lisováním je třeba důkladně zkontrolovat lisovací zařízení promazat podle mazacího plánu, případně vyměnit veškeré opotřebené součástky. Z naší praxe vyplývá, že lisování technického konopí testuje odolnost všech součástek a sebemenší poškození součástky lisu se za kratší nebo delší dobu projeví. Dalším nebezpečím, které se nesmí zanedbat především při tzv. jarní sklizni, kdy se konopí lisuje až na jaře následujícího roku je nebezpečí požáru. Veškeré rotující součástky, na které se navine konopné vlákno, jsou potenciálními zdroji požáru. Při poloprovozních pokusech jsme testovali lisy různých konstrukcí od svinovacích lisu s pevnou lisovací komorou po lisy na hranaté balíky Claas, Vicon, Massey Ferguson, Heston, John Deere a Krone. V zahraničí byly prováděny pokusy s upravenými kombajny Deutz Fahr Power Press s mnohdy až osmi metrovými nahrabovacími adaptéry. Dle informací od našich zahraničních partnerů dochází i při lisování jiných komodit než konopí u těchto samochodných lisů k požárům. Obrázek 12 zobrazuje požár samochodného lisu Deutz Fahr Power Press při lisování. Proto jsou v hodné pro lisování konopí pouze podmínečně se spolehlivou obsluhou, která nezanedbá žádnou z údržbových prací.
15
Obrázek 10: Sklizeň semen pomocí stripovacího ústrojí a sečení stonku ve Švédsku
Obrázek 11: Shrnovač píce Kuhn při práci autor 16
Obrázek 12: Požár samochodného lisu Deutz Fahr Power Press (Paulitz)
Obrázek 13: Lis na hranaté balíky Massey Ferguson (autor) 17
Obrázek 14: Porost konopí počátkem června (autor)
Obrázek 15: Porost konopí před sklizní výška rostlin 3,5 až 4,2 m (autor)
18
Předpokladem úspěšného lisování je obsluha lisů, mající s konopím zkušenosti, která citlivě reaguje na každou odchylku od normálního stavu. Je rovněž bezpodmínečné nutné mít při lisování lis i traktor vybaven hasícími přístroji případně mít zajištěn přísun vody. Na následujícím snímku číslo 13 je znázorněn lis Massey Ferguson produkující velké balíky o rozměrech 1200 x 900 x 2400 mm a hmotnosti 400 do 480 kg podle vlhkosti a nastaveného lisovacího tlaku.
4. ZÁSADY PRODUKCE TECHNICKÉHO KONOPÍ 4.1. Povolené odrůdy technického konopí Konopí patří do skupiny významných hospodářských plodin, tzn. v ČR je zakázáno pěstovat odrůdy neověřené a neschválené v EU. V současnosti se povolené odrůdy technického konopí nacházejí v seznamu, jež je přílohou NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 145/2008 ze dne 19. února 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. Tabulka 1: Odrůdy konopí způsobilé pro přímé platby Beniko
Carmagnola
Chamaeleon
CS
Delta-Llosa
Delta 405
Denise
Dioica 88
Epsilon 68
Fedora 17
Felina 32
Felina 34 – Félina 34
Ferimon – Férimon
Fibranova
Fibrimon 24
Futura 75
Kompolti
Red Petiole
Santhica 23
Santhica 27
Silesia
Uso-31 19
Tabulka 2: Odrůdy konopí schválené pro hospodářský rok 2008/09 Bialobrzeskie
Cannakomp
Diana (1)
Fasamo
Kompolti hibrid TC
Lipko
Lovrin 110
Silvana
UNIKO-B
Zenit (1) (1)
Pouze v Rumunsku, jak je schváleno rozhodnutím Komise 2007/69/ES (Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 167).
4.2. Agrotechnika Předpokládá se, že konopí bude pěstováno pro produkci přírodního vlákna, pro produkci organické suché hmoty k technickému nebo energetickému využití a produkci semene určeného jak k přímé spotřebě, tak k získání technického nebo potravinářského oleje. Tuto plodinu lze pěstovat všude v mírném pásmu s výjimkou půd trvale zamokřených nebo trvale přesušených. Požadavky na půdu jsou minimální (výborná konkurenční schopnost vůči plevelům), lze jej použít jako pionýrskou rostlinu na plochách převedených do kategorie orná a na plochách v marginálních oblastech. Konopí však vyžaduje hlinité až hlinitopísčité, dostatečně hluboké půdy, dobře zásobené živinami, hlavně dusíkem a draslíkem. Nevhodné jsou štěrkovité a kamenité půdy. Konopí je možné pěstovat až do nadmořských výšek kolem 450 m.n.m. Požadavky na předplodinu: konopí si neklade zvláštní požadavky na předplodinu, doporučované předplodiny jsou: jetelotráva, okopaniny, obiloviny. Díky své schopnosti potlačit plevele je samo dobrou předplodinou. Přestože je možné pěstovat konopí několik let po sobě na téže ploše, není to z hlediska rotace plodin vhodné. Pro úspěšné pěstování konopí setého je nutné dodržet následující agrotechnická opatření. Po podzimní orbě je obvyklá jarní příprava s přihnojením od 60 do 100 kg N.ha-1 a doplnění 30 - 60 kg K.ha-1. Jedná-li se o produkci konopí na semeno je vhodné provést přihnojení 30 až 60 kg P.ha-1. Dle našich výzkumů je optimální dusíkatá výživa v dávce 80 kg N.ha-1. Na podzim je rovněž možné provést zásobní hnojení chlévskou mrvou nebo kompostem v dávce 30-40 t.ha-1. 20
Konopí se vysévá do řádků vzdálených 10 až 15 cm do hloubky cca 3-4 cm. Po zasetí následuje zavláčení, případně zaválení lehkými válci. Termín setí je obvykle od 10. 4. do 10. 5., ale lze jej vysévat i později podle oblasti a průběhu počasí. Výsevek se stanovuje podle hodnoty osiva a podle účelu pěstování. Pro získání jednotného vlákna se doporučuje výsevek 3-5 milionů klíčivých semen (MKS), což při typických hodnotách MKS cca 15,5-18 kg činí cca 50-80 kg.ha-1. Průměrná cena osiva je v současné době 80 - 120 Kč.kg1 . Obvyklá HTS osiva je 13-18 g. Při 8-10°C teploty půdy vzchází konopí za 8 až 12 dní po vysetí, řádkování probíhá 4 až 6 neděl po setí. Porost konopí většinou nevyžaduje ošetření pesticidy, pouze v případě silného zaplevelení pýrem je vhodná aplikace graminicidů. Vegetační doba při pěstování na vlákno činí cca 90 110 dnů. Dle údajů Agritec poskytují tyto odrůdy obvyklý výnos suché hmoty od 8,5 do 12,5 t.ha-1, výnos semene od 0,3 do 1,2 t.ha-1, množení osiva vyžaduje licenci od autorů odrůd a schvalovací řízení ÚKZÚZ. Německé zdroje uvádí průměrný výnos konopné slámy 12-14 t.ha-1, což zřejmě odpovídá kvalitnější agrotechnice pěstování. Obsah vlákna kolísá mezi 24 až 28 %, praktická výtěžnost vlákna je cca 20 až 22 %. Možný výnos celkového vlákna je 2,1-3,0 t.ha-1. 4.3. Nákladová charakteristika produkce technického konopí V následující tabulce číslo 3 je zobrazena nákladová charakteristika produkce konopí v ČR a Německu včetně tzv příspěvku na úhradu ve výši 6150 Kč. V tabulce jsou ceny z Německa násobeny současným směnným kurzem 24,5 Kč za 1 €. V cenách nejsou zahrnuty dotace. Z výše uvedené tabulky číslo 3 je patrné, že se produkční ceny slámy technického konopí se v ČR a SRN výrazně neliší. Úspora je možná v ČR dosud nižšími odměnami pracovních sil a nižšími nájemními cenami zemědělské půdy. 4.4. Ohlašovací povinnost při pěstování konopí Podle zákona č. 17/1998 Sb. o návykových látkách s platností od 1. 1. 1999, a jeho novely v r. 2004, který upravuje pěstování konopí (též máku), je zakázáno pěstovat druhy a odrůdy konopí, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny THC (tetrahydracannabinolů). Zákon nařizuje ohlašovací 21
povinnost pro pěstitele s celkovou plochou větší než 100 m2: - do konce května nahlásit odhad rozlohy pozemku, na níž bude konopí pěstováno v příslušném roce a odhad výměry v příštím roce včetně uvedení názvu odrůdy, - v průběhu vegetačního období a sklizně nahlásit výměru pozemku a způsob likvidace porostu konopí, - do konce prosince nahlásit rozlohu pozemku a určení pozemku, na níž bylo konopí pěstováno. Tabulka 3: Nákladová charakteristika produkce technického konopí Položka
osivo hnojení N variabilní náklady podmítka variabilní náklady orba variabilní náklady setí variabilní náklady minerální hnojení variabilní náklady organické hnojení služby náklady sečení služby náklady obracení služby náklady lisování skladování cca 5 měsíců doprava ke zpracování
Česká republika
Německo
cena při výnosu v tunách
cena při výnosu v tunách
jednotková 6 tun cena
80 630 1180 460 240 765 2000 440 500 250 130
2400 1450 630 1180 460 240 765 2000 440 3000 1500 780
8 tun 2400 1450 630 1180 460 240 765 2000 440 4000 2000 1040
jednotková 6 tun cena
78 15 202 612 367 53 710 2229 784 612 428 147
2352 716 202 612 367 53 710 2229 784 3675 2572,5 882
8 tun 2352 716 202 612 367 53 710 2229 784 4900 3430 1176
celkem
14845 16605
15158 17534
příspěvek na úhradu Celkem včetně příspěvku bez DPH produkce v tunách/ha ceny za slámu bez DPH nájem (na tunu) úroky (na tunu) podíl nákladů vlastní stroje (na tunu) podíl nákladů budovy (na tunu)
6125 6125 20970 22730 6 8 3495 2841 333 250 50 37 500 375 166 125
6125 21283 6 3547 1633 82 612 163
6125 23659 8 2957 1225 61 459 122
4545
6038
4825
fixní náklady
22
2000 300 3000 1000
3628
Ohlašovacím místem je místně příslušný územní orgán Ministerstva financí ČR – Generálního ředitelství cel (celní úřad). Nedodržení této povinnosti nebo uvádění nepravdivých a neúplných údajů je finančně sankcionováno.
4.5. Postup při získávání dotací pro pěstování konopí Dotace v ČR (5518 Kč/ha) zahrnují finanční kompenzace přiznané odvětví v rámci dotačního titulu SAPS a TopUp (energetické plodiny), v režimu platném pro hospodářský rok 2006/2007. V případě pěstování konopí na vlákno dotace činní 4758 Kč/ha. Kromě běžných obecně platných postupů při podávání žádosti o dotaci SAPS a TopUp je třeba při pěstování konopí splnit ještě následující požadavky. Pokud žadatel pěstuje konopí na některém z půdních bloků nebo na některém z dílů půdních bloků, uvede tuto skutečnost do formuláře Žádosti resp. do sloupce Konopí seté v Deklaraci půdy – SAPS, Top Up. Dále je povinen k Žádosti připojit: - uznávací list o uznání osiva konopí (§4 odst. 9 zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby) včetně návěsek z obalů (§ 19 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb.) - dále se pěstitel konopí na žádosti zavazuje, že neprodleně oznámí Fondu začátek kvetení konopí na některém z půdních bloků nebo na některém z dílů půdních bloků uvedených v Žádosti a že bude pěstovat konopí za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu 10 dnů ode dne skončení květu Žadatel je povinen informovat písemně oddělení finanční podpory příslušného Regionálního odboru SZIF (RO SZIF) o počátku kvetení konopí a to ve chvíli, kdy je schopen tak učinit, tj. s určitým předstihem, pokud si je tím jist. Nejpozději však musí žadatel splnit tuto podmínku ihned po začátku kvetení plodiny. O tuto částku lze ponížit náklady na pěstování v ČR.
23
5. ZÁVĚR Tato metodika má za cíl seznámit zemědělce, zemědělské poradce a všechny zájemce o pěstování a zpracování technického konopí s novými poznatky z oblasti sklizně této plodiny. Zaměřená je především na stroje k sečení porostu technického konopí a seznamuje rovněž novými a inovativními způsoby sklizně. Ke každému stroji je zde uveden jeho funkční princip, výrobce, nebo prodejce. V žádném případě si tato metodika neklade za cíl sdělit veškeré informace nutné k úspěšnému pěstování konopí, ale pouze popisuje dílčí součásti vybraných sklizňových linek určených pro sklizeň technického konopí a stručnou agrotechniku pěstování.
6. LITERATURA A ZDROJE SNÍMKŮ GUSOVIUS, H.-J. (2002): Stoffwandlungen und Umwelteiflüsse in Verfahrensketten für Faserhanf. Cuvillier-Verlag Göttingen, 138 S., zgl. Disseration Humboldt-Universität zu Berlin, 2002
MARTENS, R.; MÜSSIG, J. (2000): Qualitative Produktion von Hanffasern. In: Procedings zum 3. Internationalen Symposium Biorohstoff Hanf & andere Faserpflanzen, Wolfsburg 13. 16.9.2000 PALLESEN, B. E. (1996): The quality of combine-harvested fibre flax for industrials prpouses depends on the degree of retting. In: Industrial Crops and Products vol.5 (1) 1996 S. 65-78 STOLZENBURG, K. (2000): Vortrag zum Workshop: Sind einfache, pragmatische Faserklasifizierungen möglich? 07.06.2000 in Bremen In MIH- Internetdienstleistugszentrum (www.nova-instiut.de/mih 25.01.2001 http://81.0.228.110/attachments/hempharvester_prototype.jpg http://www.konopa.cz/index.php?zob=gal&dok=01020000000015,det http://www.konopa.cz/index.php?zob=gal&dok=01020000000016,det http://www.hanfinfo.ch/info/en/pictures.htmldir=machines_06&img=inf_pozna n_pl_ernter_1.jpg http://www.hanf-info.ch/info/en/pictures.html?dir=machines_06&img= blucher_02.jpg http://www.tebeco.cz/images/zemedelskatechnika/clipper_v_pracovni_poloze.jpg http://www.tebeco.cz/images/zemedelskatechnika/clipper_v_prepravni_poloze.jpg http://www.tebeco.cz/images/zemedelska-technika/schum_na_traktoru.jpg 24
Autor:
Ing. Roman Honzík
Název:
Nové technologické postupy sklizně technického konopí Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně
Vydal:
Redakce, sazba a tisk: EnviBio - sdružení pro rozvoj technologií trvale udržitelného života Náklad:
300 ks
Vyšlo v roce:
2007
Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autora:
[email protected]
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-31-7
Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. ve spolupráci s EnviBio - sdružení pro rozvoj technologií trvale udržitelného života
2007
