ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XIX září 2014
Doprava
Provoz
Magický
strana 2
strana 3
strana 4
se vrací do centra
zahájily tři nové školky
kolotoč přijel z Francie
Nové depo už je v provozu Od září začalo sloužit nové depo Plzeňských městských dopravních podniků, a.s. (PMDP) v areálu Škodovky na Karlově. Jedná se o jeden z největších projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice. Oproti původním předpokladům se podařilo zahájit provoz technické základny s kapacitou 350 vozů za téměř 1,2 miliardy korun s ročním předstihem. Kontrakt na dobu 29 let s platností od ledna loňského roku uzavřelo město Plzeň a Škoda Transportation v květnu 2012. „Vybudování a zprovoznění areálu s ročním předstihem je pro nás obrovský úspěch. Stavba depa pro autobusy a trolejbusy nám trvala pouze zhruba dva roky. Nové zázemí nabízí špičkové služby v oblasti údržby a oprav vozidel. Svou podobou patří k tomu nejmodernějšímu, co se ve střední Evropě v tomto oboru využívá. Dlouhodobý servis zejména našich vozidel je pro nás cestou, po které bychom se rádi v budoucnu vydali i v dalších městech,“ říká generální ředitel společnosti Škoda Transportation Josef Bernard. Investice města do technické základny dopravních podniků byla nutná. A to nejen proto, že areál v Cukrovarské ulici byl na
hranici životnosti a kapacitně přestal vyhovovat, ale také vzhledem k pracovním podmínkám zaměstnanců. I když z určitého pohledu občana by se mohlo zdát, že výstavbou nového zázemí pro vozy veřejné městské dopravy bude na řadu let zatížen městský rozpočet, z druhé strany tato cesta, kterou zastupitelé zvolili, pro něj znamená jistotu, že služby budou fungovat dlouhodobě a kvalitně. Depo na ploše 11,6 hektaru vzniklo v rámci revitalizace škodováckého areálu. Jeho součástí jsou servisní haly, strojní myčky, lakovací boxy, skladovací prostory a čerpací stanice. Dále zde vznikla zastřešená stání pro trolejbusy a parkoviště pro autobusy včetně zařízení pro předehřevy motorů. Zajímavou součástí stavby je více než 250 metrů dlouhá krytá zkušební trať pro trolejbusy, jediná svého druhu v Evropě. V novém areálu byla vybudována rovněž administrativní čtyřpodlažní budova, která poskytuje mimo jiné kompletní technické zázemí. K dispozici jsou zde i školicí prostory, archivy, jídelna, šatny a sociální zařízení pro zaměstnance. Pokračování na straně 2
V úterý 2. září se uskutečnilo slavnostní otevření budovy Nového divadla. Program byl zahájen fanfárou a uvedením opery Prodaná nevěsta, které přímým přenosem odvysílala Česká televize. Více o budově Nového divadla najdete na straně 5. Foto: Michal Böhm
krátce
ROZHOVOR
Cenu převezme ředitel archivu
Karel Gott: Jsem rád, že na mne rodné město nezapomíná
Cenu města Plzně převezme 28. září bývalý dlouholetý městský archivář Ivan Martinovský. Kromě svého vědeckého působení vykonal jako historik pro Plzeň množství záslužné práce. Ivan Martinovský je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval archivnictví a pomocné vědy historické. V letech 1972 - 1983 působil jako archivář v Ústí nad Labem, v období 1984 – 1997 řídil Archiv města Plzně. Nyní je v důchodovém věku, ale nadále se věnuje historické práci. Zabývá se dějinami pozdního středověku a regionální historií severních a západních Čech. Publikoval na 200 odborných a vědecko-populárních prací. Mimo jiné byl iniciátorem, autorem a hlavním redaktorem knihy „Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost“. Tato publikace uvedla na pravou míru v mnoha případech jako první ideologicky podjaté interpretace určitých období z dějin našeho města. Dalším významným odborným přínosem Ivana Martinovského je jeho podíl na publikaci „Vladislavské zřízení zemské a navazující prameny“. Návrh na udělení Ceny města Plzně Ivanu Martinovskému podala Česká archivní společnost s podporou četných pracovníků archivů, univerzitních a dalších pracovišť. (red)
Dne 14. července 1939 oslavili manželé Gottovi z Plzně narození syna Karla. Od té doby se stal fenoménem, který nemá na naší hudební scéně obdoby.
Karel Gott se narodil v porodnici ve Wenzigově ulici, první roky života strávil na Petrohradě. Foto: Jakub Ludvík U příležitosti svého životního jubilea se Karel Gott podělil s redakcí Radničních listů nejen o své vzpomínky na dětství strávené ve válkou zkou-
šené Plzni, ale i o aktuální informace o přípravách jeho turné a plánech do budoucna. Co se vám vybaví, když se řekne Plzeň? Pochopitelně rodné město, ve kterém jsem se 14. července před pětasedmdesáti lety narodil. Přišel jsem na svět v plzeňské porodnici ve Wenzigově ulici, mí rodiče a později i já jsme bydleli na Slovanské třídě ve čtvrti Petrohrad. Ve stejném domě s námi žila i matka mé maminky, babička Valešová. V souvislosti s touhle babičkou se s vámi podělím o něco, na co jsem přišel teprve zcela nedávno. Svou ženu Ivanku pochopitelně nesmírně miluji a moc si jí vážím za to, co všechno zkusila během svých těhotenství i porodů našich dcer. A taky za to, jak se krásně, s láskou a zodpovědně stará o ně – i o mne. Ještě víc jsem si začal teď v podzimu svého života vážit i své maminky. V dětství jsem si to, a myslím, že je to úplně normální, vůbec neuměl představit. Říkal jsem si: „Jsem na světě, a co má být?“ Teď už snad vidím všechno správně. Úplně jinak se dívám i na svou babičku Valešovou, která měla deset dětí. Devět dcer a jen jednoho syna. Moje maminka Marie byla její desáté dítě. Babička se o všechny a o všechno uměla skvěle postarat, a přitom to byla žena se smyslem pro humor. Pořád byla fit a své stáří si doslova užívala, jak by se dnes řeklo. Taky bych se to chtěl naučit. Vy jste jako kluk právě v Plzni zažil válku. Utkvěly vám z ní nějaké zásadní zážitky?
Už v mých pěti letech ve mně válka zanechala dojmy, které se do mě silně vepsaly. Pamatuji si atmosféru při náletu na Plzeň. Náš dům na Slovanské třídě byl vybombardován, takže jsme dva dny a dvě noci byli zasypáni, než nás vyprostili. Když tohle dítě prožije, tak se o válku začne zajímat určitě víc, než když to slyšíte nebo se to dozvíte z učebnic. Do onoho náletu jsem si na válku jen hrál. Válka kluka přitahuje, dokud se ho netýká. Ptal jsem se táty, kdo jsou ti hloubkaři, co je to za stíhačky, jaký je to typ bombarďáků, zbraně jsem považoval za hračky dospělých… Až potom přišel nálet a s ním hlad a strach. Hlad si ale neuvědomujete, pokud jste předtím neměl možnost se dobře nabaštit. Říkáte si, že to asi tak má být. Není máslo na chleba, nejsou vajíčka, je jenom na příděl špatný margarín, takže když jsem pak někde viděl nějaké receptáře, ptal jsem se maminky: „Co je to šunka, mami, a jak chutná? A jak chutná čokoláda?“ Tu jsem ochutnal teprve, když do Plzně přijeli Američané a z džípu na mě hvízdli a hodili mi ji. Tenkrát po válce se nedalo nic koupit a my děti jsme mezi sebou měly hierarchii podle toho, co jsme dostaly od příbuzných z venkova nebo od Američanů. Jeden měl namazaný chleba máslem, druhý se sádlem, třetí se škvarkama, čtvrtý dokonce se špekem a ostatní měli třeba od Američanů pomeranč, jiný čokoládu, nebo dokonce balíček žvýkaček, další jeden plátek žvýkačky a ten
poslední už měl žvýkačku rozžvýkanou. Pociťoval jste při náletu v krytu jen strach nebo jste to prožíval i jako dobrodružství? Měl jsem strach. Do té doby jsem se díval na modlení jako na pánbíčkaření, ale v ten moment, jak to řachlo, tak jsme se s mámou modlili. Od tohoto momentu jsem se taky táty neptal na bombarďáky a začal jsem se zajímat, jak taková válka vůbec vznikne. A proč? Pak vyrostete a ptáte se: „A táto, proč když bombardovali Škodovku, zasáhli především domy, a ne továrnu?“ Vrtá vám to hlavou a zjistíte, že nálet na Škodovku se dělá jen jako, protože v ní vyráběli suroviny pro německou mašinérii, což bylo logické, ale vybombardované jsou obytné domy. A táta vám řekne: „Víš, Karlíčku, oni ti, co bombardují, tak možná v té fabrice mají nějaké akcie.“ Já už si jako kluk říkal: „Aha, je válka, a válka asi musí být, a aby byla, musí se vyrábět zbraně a to stojí velké peníze.“ To jste už jako kluk takhle vážně uvažoval? Nebylo to přece jen později? Kdepak, tohle jsem pochopil už jako kluk, protože jsme se v Plzni chodili dívat na nádraží na vlaky. Viděl jsem, jak hloubkaři vyšaltovali jeden vlak, který Němcům přivážel suroviny. Ovšem jednou dodávky mohly odjet, podruhé nemohly, a tehdy mi došlo, že je to vyšší hra, než jak to na první pohled vypadá. Pokračování na straně 7
S T R ANA 2 / z á ří 2014
Doprava se vrátila do části Dominikánské a Riegrovy ulice Práce na náměstí Republiky skončí 21. září. Rekonstrukce Pražské potrvá do 26. října Rekonstrukce na čtyřech důležitých stavbách v centru města postupují podle plánu. V sobotu 16. srpna byla otevřena Solní ulice, kde skončila pokládka kolejí, a v pondělí 8. září se auta vrátila na opravený úsek před radnicí. Provoz byl obnoven i v části Dominikánské a Riegrovy ulice. Podle harmonogramu pokračuje také rekonstrukce divadelních teras, která potrvá do jara příštího roku. „Zprůjezdněna byla část Dominikánské od sadů 5. května k Veleslavínově ulici. Provoz je zde veden jednosměrně, motoristé odtud mohou vyjet stejně jako před rekonstrukcí. Stále zde pokračují dokončovací práce na chodnících,“ uvádí Václav Lacyk, projektant a zároveň zástupce firmy, která má na starost koordinaci všech čtyř staveb. Od 8. září se opět jezdí opravenou křižovatkou Riegrovy a Sedláčkovy ulice. Současně začala rekonstrukce posledního úseku Riegrovy ulice před budovou právnické fakulty, Prešovskou a sady Pětatřicátníků. „Vzniká zde pěší zóna, do stejné výšky zde bude vyrov-
Západní okruh slouží řidičům Motoristům se 9. září otevřela první část západního okruhu. Silnice dlouhá 2,1 kilometru vede z Nové Hospody přes zadní Skvrňany do Křimic. Stavba si vyžádala 800 milionů korun. Investorem je Plzeňský kraj a město. Kraj uhradí zhruba 560 milionů korun, z toho 85 procent poskytne Evropská unie. Zbývající prostředky uvolnilo město ze svého rozpočtu. Výstavba první etapy západního okruhu začala před dvěma lety. Právě dokončený úsek uleví zejména Klatovské a Karlovarské třídě. Kraj i město už připravují druhou etapu za téměř 1,5 miliardy korun. Z této částky by měl kraj uhradit zhruba miliardu korun. Druhý úsek by měl vyústit na výpadovce na Karlovy Vary. V rozpočtu Plzně je letos vyčleněno 65 milionů korun na první výkupy pozemků. Ty si vyžádají až 150 milionů korun. Stavba začne pouze v případě, že kraj získá dotaci z Evropské unie. Po dokončení celého okruhu do roku 2022 se řidiči od Klatov a z jihu Čech dostanou rychleji do Karlových Varů a Mostu. Zatížení okruhu, který bude dlouhý 5,4 kilometru, má být až 20 tisíc vozidel denně. (red)
nána vozovka, chodníky i cyklostezka. Práce potrvají zhruba měsíc,“ vysvětluje Václav Lacyk. Stavbaři se teď přesunuli do míst, kde se kříží Rooseveltova, Pražská ulice a náměstí Republiky. Práce zde potrvají do 21. září, jejich součástí bude propojení tramvajové tratě s opraveným úsekem v Pražské ulici a předláždění křižovatky. „Provoz bude veden po východní části náměstí Republiky, kolem radnice do Dominikánské a Veleslavínovy ulice. Změny zaznamenali také cestující městskou veřejnou dopravou. Autobusová linka číslo 20 je vedena od Roudné přes Saský most, sady 5. května a Dominikánskou ulici. Na náměstí Republiky u budovy České pojišťovny vznikla provizorní zastávka. Přes náměstí nadále jezdí všechny noční autobusy. Ostatní linky jsou vedeny přes sady Pětatřicátníků,“ připomíná Václav Lacyk s tím, že práce na náměstí skončí 21. září. V období do 26. října by měli stavbaři pracovat mezi náměstím a Mlýnskou strouhou a dokončit tak rekonstrukci celé Pražské ulice.
Zkušební jízda tramvají v prostoru U Zvonu je naplánována na 7. prosince. Automobily by tudy měly projet v dubnu 2015. Foto: Martin Pecuch V plném proudu je rekonstrukce tramvajové trati v prostoru U Zvonu. „Tam se z hlediska organizace dopravy zatím nic nemění. Zkušební jízda tramvají je naplánována na neděli 7. prosince. I když se sem před koncem roku vrátí
tramvajové linky, automobily by tudy měly projet až v dubnu. Do té doby se bude mimo jiné pracovat na zprovoznění tramvajových zastávek u bývalého kina Hvězda. Vše ale záleží na klimatických podmínkách během zimních
Nové depo na Karlově už je v provozu
Nové depo PMDP začalo v září sloužit v areálu Škodovky na Karlově. Foto: Martin Pecuch Pokračování ze strany 1 „Nové depo umožňuje nasazení moderních a ekologických technologií v oblasti servisu vozidel. Odpovídá nárokům 21. století, a je co do velikosti koncipováno tak, aby mohlo úspěšně sloužit veřejné dopravě nejméně tak dlouho jako depo v Cukrovarské ulici. Vozovna na Karlově není v současné době zcela zaplněna, vznikla zde rezerva, která do
budoucna umožní případné další rozšíření vozového parku. Nyní máme k dispozici 111 autobusů a 87 trolejbusů,“ vysvětluje Michal Kraus, předseda představenstva PMDP. Do nové základny směřují z Borské ulice dva nově vybudované vjezdy, jeden pro trolejbusy, druhý pro autobusy. Zcela byla eliminována místa, kde by mohlo docházet ke křížení pohybu
vozidel.Všechny vozy na Karlov se přestěhovaly z Cukrovarské ulice během letních prázdnin. S tím souvisí také změny jízdních řádů trolejbusů, které začaly platit v srpnu.První zastávkou směrem do centra je Techmania, která je současně poslední ve směru ze středu města do vozovny. Naopak z Karlova na Borská pole je první zastávkou Ke Karlovu. Ta bude také poslední stanicí trolejbusů zajíždějících z Borských polí do vozovny. Cestující zaznamenali změny i v jízdních řádech autobusů. Ty byly nutné proto, aby se eliminovaly zbytečné jízdy prázdných vozů. Spoje linky číslo 22 nyní začínají či končí u VIII. brány Škody, tedy přímo u nového depa. Vozovna PMDP v Cukrovarské ulici již nevyhovovala z hlediska kapacity ani bezpečnosti. V areálu z roku 1869 původně fungoval cukrovar. Od roku 1899 zde parkovaly tramvaje, autobusy pak od roku 1929. O pět let později byly dokončeny ústřední dílny a v roce 1949 se sem přestěhovaly ze Slovan trolejbusy. Garáže pro 24 autobusů byly postaveny v roce 1952. Nárůst počtu vozidel v následujících letech byl řešen různými přístavbami. Kapacita vozovny však byla už od poloviny padesátých let neustále překračována. (red)
Okolí křižovatek a zastávek ozdobily letničkové záhony Travnaté pásy a ostrůvky podél plzeňských ulic letos zkrášlily letničkové záhony z takzvaného přímého výsevu. Jedná se o technologii, kdy se semena v přesně namíchané směsi vysévají na jaře přímo na záhony. Nesází se tedy rostliny z předpěstované sadby, jako je tomu u klasických letničkových záhonů. Kromě estetického efektu mají takto založené záhony další výhodu. Jsou podstatně levnější než tradiční výsadba. „Před výsevem bylo nutné zvolená stanoviště patřičně upravit, neboť na všech lokalitách byl původně trávník. V první fázi byl aplikován herbicid a odstraněn travní drn. Na každém ze tří míst jsme pak zkoušeli jinou technologii přípravy a vylepšení půdy. Samotný výsev se uskutečnil na konci dubna. Použili jsme tři speciálně namíchané letničkové směsi, každou s jiným barevným působením a odlišným druhovým složením. Vzhledem k tomu, že jaro bylo na srážky ex-
trémně chudé, bylo třeba osivo pravidelně zalévat, aby zdárně klíčilo. V této fázi byly záhony z přímého výsevu nejchou-
lostivější, neboť plochy vypadaly prázdné, a proto je na mnoha místech poškodili chodci, cyklisté či dokonce řidiči, kteří
Historickou část Homolky a náměstí Milady Horákové zdobí letničková směs s názvem Ohnivý paprsek. Foto: Lucie Nižaradzeová
po nich přejížděli auty. Po přibližně třech týdnech začaly rostliny klíčit a růst a ve druhé polovině června nás potěšily prvními kvítky,“ uvádí Lucie Nižaradzeová ze Správy veřejného statku města Plzně. Divoké letničkové záhony se ale nehodí všude. V historickém centru města by působily poněkud nepatřičně. Byla pro ně proto vytipována zcela netradiční místa. „V Bolevci u křižovatek ulic Studentská a Plaská a dále Studentská a Kaznějovská byla použita letničková směs Modrá vlna kvetoucí v mnoha odstínech modré barvy. Poblíž tramvajové zastávky Lidická a na křižovatce Lidické a Karlovarské třídy jsme využili pestrou směs s názvem Pastel. V historické části parku Homolka a na travnatých plochách na náměstí Milady Horákové jsme zvolili směs Ohnivý paprsek, která v první polovině léta navzdory svému názvu kvetla převážně bíle, v současné době však již převažují teplé oranžové a červené tóny,“ dodává Lucie Nižaradzeová. (red)
měsíců,“ uzavírá Václav Lacyk. Důvodem kumulace těchto investičních akcí, které začaly v březnu, je možnost čerpat na většinu z nich schválené dotace z Evropské unie. (red)
Nabídka kurzů v Domě digitálních dovedností Bohatou nabídku kurzů připravil od září Dům digitálních dovedností (DDD) v Dominikánské 9. Lektoři přichystali například kroužek roboti Arduino, kde budou školáci rozvíjet logické myšlení a vytvářet interaktivní předměty a prostředí. „Dále jsou připraveny kroužky jako grafika, programování, focení a přírodovědné experimenty,“ uvádí vedoucí DDD Iveta Hrotková. Novinkou je také 3D modelování v Leonar3Do pro všechny, kteří mají chuť naučit se základní tvorbě objektů pomocí speciálních brýlí a pistole. Zájemci se mohou hlásit i do kurzů programování v jazycích Python, C# a HTML a pro jednotlivé mobilní platformy či aplikace pro facebook. Ti, kteří zatím poznávají práci s tabletem nebo zvažují jeho koupi, se mohou hlásit do kurzu s možností výběru operačního systému Android nebo iOS. Dále lze v DDD získat znalosti pro práci na počítači iMac. Připraveny jsou i kurzy První kroky Photoshopem či Vytvoř vlastní komiks, Grafická image firmy a E-shop aneb začni podnikat. Více informací lze získat na www.ddd.plzen.eu, na telefonech 378 035 534 či 378 035 536, případně na e-mailu:
[email protected]. (red)
Plzeňská padesátka pamatuje i na děti Hlavní závod v délce 54 kilometrů a dvě kratší tratě dlouhé 35 a 18 kilometrů jsou připraveny pro účastníky klání horských kol Plzeňská padesátka. Nejkratší takzvaná Fitness jízda je určena především pro rodiny s dětmi. Závod, který je součástí série Kolo pro život, se pojede v sobotu 20. září. Start hlavního závodu se uskuteční přímo před radnicí. Zázemí akce vznikne v parku za Plazou, kde se odehraje také doprovodný program. Jeho součástí bude například pořad Škola kola mistra světa v cyklotrialu Josefa Dresslera. Chybět nebude testování kol, tombola, atrakce pro děti, skate park či minigolf. Organizátorem Plzeňské padesátky je občanské sdružení Šerák. Více informací lze získat na internetové adrese www.plzenska50.cz. (red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Asistentky prevence kriminality dohlížejí na problémová místa
Jejich cílem je zlepšení situace v oblasti Korandovy a Plachého ulice
Plzeň má jako první město v našem kraji asistentky prevence kriminality. Monika Kotlárová a Renata Tišerová pracují v rámci městské policie, nemají ale pravomoci strážníků. Obě se již dříve zabývaly sociální a terénní prací. Velkou výhodou obou žen je znalost mentality romských občanů a jejich jazyka. Nejčastěji je lze potkat v problémové lokalitě v ulicích Korandova a Plachého. V současné době se seznamují s těmito místy a jejich obyvateli, registrují negativní jevy, které budou chtít odstranit. Pohybují se nejen v ulicích, ale i v domech. Kontrolují sklepy, půdy a další společné prostory. „Naším cílem je v první řadě zapojit obyvatele domů do úklidu společných prostor a udržování pořádku
Monika Kotlárová je jednou z dvojice asistentek prevence kriminality, které nově působí v Plzni. Foto: Michal Böhm
uvnitř domů i v okolí. Dále chceme naučit občany pravidelně domy zamykat, aby se v nich omezil pohyb osob užívajících návykové látky či alkohol,“ sděluje Monika Kotlárová. Přijatá opatření budou asistentky průběžně kontrolovat. V ulicích se zatím pohybují se svými patrony z řad pracovníků městské policie. „Ze své práce asistentky prevence kriminality mám zatím velmi dobrý pocit. Nájemníci bytů jsou k nám vstřícní, spolupracují s námi a jsou rádi, že jsme tam s nimi a pro ně,“ dodává Monika Kotlárová. „Kromě dohledu nad problémovými lokalitami a zvyšování bezpečí v těchto místech se budou obě asistentky podílet také na různých preventivních opatřeních, která jako odbor bezpečnosti a prevence kriminality realizujeme ve spolupráci s městskou a státní policií nebo nestátními neziskovými organizacemi. Další rovinou, kde počítáme s jejich působností, je pomoc školám při řešení záškoláctví,“ upřesňuje Andrea
Gregorová, manažerka projektu prevence kriminality a protidrogový koordinátor. Na projekt Asistent prevence kriminality získalo město prostřednictvím odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu dotaci od Ministerstva vnitra. Podle Andrey Gregorové je projekt v řadě měst úspěšný a přispěl ke zlepšení bezpečnostní situace, zejména k omezení porušování veřejného pořádku a postupným změnám postojů majoritní společnosti k příslušníkům romské menšiny. „Pozitivní je rovněž působení asistentů v sociálně vyloučených lokalitách, kde dochází ke zklidnění problémových situací a zlepšení komunikace mezi obyvateli a samosprávou, potažmo poskytovateli různých sociálních služeb,“ připomíná Andrea Gregorová. Projekt pokračuje už pátým rokem, v současnosti funguje ve 48 městech, v nichž pracuje 148 asistentů. Pokud se v Plzni osvědčí, bude město žádat o dotaci i v příštím roce. (red)
Neplatiči nájemného mohou využít dluhové amnestie Motivovat neplatiče k úhradě dluhu na nájemném a poskytovaných službách by měla dluhová amnestie schválená v červnu zastupiteli města. Pokud dlužníci uhradí své závazky nejpozději do konce letošního roku, budou jim odpuštěny poplatky a úroky z prodlení vztahující se k dluhům na nájemném a službách vzniklým do 31. prosince 2013. Celkem 1 531 neplatičů dlužilo v červnu letošního roku zhruba 116 milionů korun za nájem a služby související s uží-
Strážníkům pomohou noví psi Půlroční přípravu nyní absolvují se svými psovody tři noví psi, které získala městská policie. Jejich snažení bude zúročeno v prosinci na zkouškách odborné způsobilosti, které zajišťuje policejní prezídium. Plzeňští strážníci pracují se služebními psy od devadesátých let. Zatímco původně využívali pro výkon služby jednoho až dva, od roku 2012 se jejich počet rozšířil na tři a nyní jich mělo být šest. „Bohužel ale ve dnech, kdy začal výcvik nových psů, musel být kvůli neléčitelné nemoci utracen pes Mirda sloužící u městské policie pět let. Mirdovi se během této doby podařilo zadržet několik hledaných osob a pachatelů trestných činů,“ uvádí metodička kriminality městské policie Dana Krausová. (red)
váním bytu. „Cílem amnestie je motivace k úhradě těchto závazků, které vznikly do konce loňského roku a také snížení zadluženosti města,“ uvádí Zdeněk Švarc, vedoucí bytového odboru magistrátu. Amnestie se týká neplatičů, kteří mají dluh na nájemném a službách nebo mají uzavřenou dohodu o splátkovém kalendáři. „V případě, že je ohledně výše dluhu vzniklého z nájemních vztahů k městským bytům vedeno nebo skončeno soudní řízení, musí dlužník uhra-
dit veškeré dosud vzniklé náklady do termínu stanoveného rozsudkem, nejpozději ale k poslednímu dni letošního roku. Tento termín na zaplacení nákladů je nutné dodržet i v případě, že je proti dlužníkům vedena exekuce,“ doplňuje Zdeněk Švarc. Prominutí dluhu na poplatcích z prodlení se nevztahuje na nájemce, kterým město již navrhlo nebo hodlá nabídnout odkoupení stávajícího bytu za zvýhodněných podmínek.
Zájemci o prominutí dluhu musí podat písemnou žádost. „Tu je nutné adresovat do 31. března 2015 správci bytů, tedy společnosti Obytná zóna Sylván, který dluh vyčíslí. Poté bude žádost předložena ke schválení orgánům města,“ připomíná Zdeněk Švarc. S podrobnostmi dluhové amnestie se mohou zájemci seznámit na internetových stránkách společnosti Obytná zóna Sylván (www.ozsylvan.cz) nebo na webu města (www.plzen.eu). (red)
Provoz zahájily tři nové mateřské školy Otevřením tří nových budov mateřských škol reagovalo město Plzeň na zvýšenou poptávku rodičů po umístění dětí do předškolních zařízení. V září zahájily provoz objekty v Úslavské ulici na Slovanech, ve Vltavínové ulici v Černicích a ve Staniční ulici v Doubravce. Celkem tak vzrostla kapacita těchto zařízení v Plzni o 211 míst. „Mateřská škola Vlnka na Slovanech byla postavena na pozemku vedle bazénu za pouhé čtyři a půl měsíce. Příjemné prostředí poskytne 78 dětem,“ uvádí Iva Turková z odboru školství, mládeže a tělovýchovy magistrátu. Budova je řešena jako montovaná dřevostavba. Celkové náklady dosáhly 21,3 milionu korun. Město se na jejím financování podílelo částkou 14 milionů korun, zbytek hradil druhý městský obvod z vlastních prostředků. Vlnka se stala odloučeným pracovištěm 80. mateřské školy na Mikulášském náměstí.
Nový objekt ve Vltavínové ulici v Černicích je součástí Tyršovy základní a mateřské školy Plzeň. Foto: Michal Böhm „Druhým novým objektem je školka v Černicích, která patří pod Tyršovu základní školu a mateřskou školu Plzeň,“ sděluje Iva Turková. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 15,5 milionu ko-
run. O 104 míst byla dále díky přístavbě dvou pavilonů navýšena kapacita 54. mateřské školy ve Staniční ulici. Investice si vyžádala 16,2 milionu korun. (red)
Vítěz soutěže poznal Belgii a Francii v doprovodu veteránů Dva týdny v Belgii a Francii byly odměnou pro vítěze Ceny Jana Palacha, studenta gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni, Martina Kihoulou. Soutěž byla založena členy belgického Bratrstva 17. střeleckého praporu v roce 1990 a je vypisována každé dva roky. Letos poprvé ji zaštiťovalo město Plzeň. Je určena studentům místních středních škol a gymnázií. Ti mají za úkol sepsat úvahu na dané téma ve francouzštině. Autora letošní vítězné práce jsme oslovili, aby se podělil se čtenáři Radničních listů o své zážitky z prázdninové cesty: Po přistání v Bruselu následovalo vřelé přivítání paní Brigitte DeDeyne, se kterou jsme autem odjeli na radnici v Liège. Tam jsem se seznámil s jejími kolegy a po krátké prohlídce budovy nadešel čas
na práci. Od pondělí do čtvrtka jsem vypomáhal v kanceláři například s odesíláním pozvánek či s ověřováním seznamů adres. Polední přestávku jsem se snažil využít pro poznání vždy jiné části města, které je možná o něco menší než Plzeň, avšak hustěji zalidněné. Ochutnával jsem také typické belgické pokrmy, wafle či masové kuličky, jak jinak než s hranolky. Zrovna ty jsem ochutnal v mládežnické ubytovně, kde jsem měl zajištěné noclehy. Nebyl jsem tam sám, společnost mi dělali studenti z různých zemí Evropy. Dále jsem se vídal s Lucem Rensonnetem, který je synem již zesnulého veterána, a s ním jsem si prohlížel město. Poté jsme odjeli do vesničky Baulers u Bruselu k zakladatelům soutěže o Cenu
Jana Palacha, paní a panu Jacobsovým. Jeli jsme navštívit nedaleký lodní výtah a několik kostelů. Následující ráno jsme vyrazili vlakem do Antverp. Zde jsem v restauraci poprvé ochutnal „moules“ - mušle. Antverpy jsou velké město se spoustou historických budov, které jsme si prohlédli, mimo jiné kostel sv. Pavla, kde se nachází mnoho obrazů s biblickými náměty. Den poté jsme s paní Jacobsovou navštívili hlavní město. Tam jsme se zaměřili na muzeum Musée Fin-de-Siècle Museum, kde bylo vystaveno mnoho obrazů známých i neznámých impresionistů. Další den, již poslední, jsme navštívili moderní ikonu Bruselu Atomium. Odpoledne jsme ještě zhlédli muzeum hudebních nástrojů.
Potom jsem zamířil do Paříže. Tam mne na vlakovém nádraží přivítal další ze zakladatelů soutěže, belgický veterán Michel Gilain s manželkou. Absolvovali jsme dlouhou cestu do muzea věnovaného světovým válkám, kde už bylo cítit oceánské klima. Následovala návštěva pomníku vojáků padlých v Normandii a pláž Omaha na pobřeží Atlantiku. Další dva dny jsem poznával Paříž. Všichni hostitelé byli velmi milí a věnovali mi veškerou pozornost a péči. Jejich i mým přáním je se v budoucnu ještě někdy setkat. Cena Jana Palacha pro mne byla příjemným i hodnotným zážitkem. Přeji tedy, nechť i nadále získává zájem studentů a jejich píli ke studiu francouzštiny. Martin Kihoulou
Okénko sociálních služeb
Katalog mapuje sociální služby Podrobné informace o službách pro seniory, možnostech speciální péče pro zdravotně postižené, pomoci při řešení problémů s dítětem či partnerem, aktivitách mateřských center a řadu dalších užitečných kontaktů lze získat v novém Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v Plzni. K dispozici je již čtvrtá aktualizovaná verze tohoto průvodce, kterou opět zpracoval Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Publikace je zájemcům k dispozici zdarma na úřadech městských obvodů, ve fakultní nemocnici, v Turistickém informačním centru města Plzně, na vybraných veřejně dostupných místech, v neziskových organizacích a v sídle odboru sociálních služeb v Martinské 2. Katalog financovaný z městského rozpočtu byl vydán v patnáctitisícovém nákladu.
Pohádkový pochod se blíží Kočičí pohádka, tvořivá dílna pro nejmenší, soutěže, překvapení s pohádkovými bytostmi, stánek U úředního šimla, vystoupení s diaboly a další zábavný program pro účastníky všech věkových kategorií nabídne již pátý ročník oblíbené akce „Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody“. Pochod okolím boleveckých rybníků se uskuteční v neděli 14. září od 10 do 16 hodin. Centrem dění bude stejně jako v minulých letech Ranč Šídlovák u konečné tramvaje číslo 4 na Košutce. Akci, kterou každoročně navštíví více než tři tisíce účastníků, pořádá odbor sociálních služeb magistrátu ve spolupráci s neziskovými organizacemi za finanční podpory Úřadu městského obvodu Plzeň 1. V letošním roce je partnerem pochodu také společnost Plzeň 2015.
Poradna pro seniory pokračuje Po prázdninové odmlce je seniorům a invalidním důchodcům s trvalým bydlištěm v Plzni opět k dispozici bezplatná právní poradna. Využít ji lze vždy v úterý od 14 do 16 hodin v sídle odboru sociálních služeb v Martinské ulici 2 (vstup z Kopeckého sadů 11, první patro). Nutné je objednání předem na telefonních číslech 378 033 351 a 378 033 355, osobně či prostřednictvím e-mailu
[email protected]. Poradna pro seniory není zaměřena na oblast trestněprávní a obchodněprávní. Její služby zajišťuje Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně. (red)
S T R ANA 4 / z á ří 2014
PLZEŇ 2015
Magický kolotoč zahájil proměnu města na evropskou metropoli kultury
Unikátní dílo francouzského umělce Françoise Delarozièra dorazilo na náměstí Republiky z předměstí Paříže Slavnostní zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 je sice naplánováno na 17. ledna, ale na přerod našeho města v evropskou kulturní metropoli upozorňuje už v těchto dnech magická manéž s mechanickými loutkami pro děti i dospělé. Unikátní výtvarný kolotoč Le Manège Carré Sénart francouzského umělce a konstruktéra Françoise Delarozièra dorazil do Plzně z Paříže. Nápadný a zároveň tak trochu tajemný kolotoč kotví na náměstí Republiky od konce srpna. Manéž pohádkového světa zvoucí děti i dospělé k osedlání podivuhodných zvířat dovezlo do Plzně devět kamionů. Zůstane zde až do začátku letošního listopadu. Výtvarný kolotoč však nabízí víc, než jen svezení na fantaskních tvorech. Kromě originální hudby, vzniklé přímo pro tuto příležitost, ho večer doprovázejí projekce na katedrále svatého Bartoloměje inspirované jeho magickým světem. Autorem projekcí je výtvarník Josef Lepša, který je členem umělecké skupiny 3dsense. Hudbu složil Daniel Wunsch. Plzeň je teprve sedmým městem, kde se Le Manège Carré Sénart představuje. Dosud navštívila kromě Paří-
že a Sénartu také španělskou metropoli Madrid, portugalské Portimão, belgické Antverpy a Milton Keynes v Anglii. „Manéž je zážitkem pro každého, kdo do jejího světa vstoupí,“ zve umělecký šéf Petr Forman, který stojí za nápadem přivézt kolotoč do Plzně. „Do města, jehož rodáci položili základ světovému loutkářství a animovanému filmu, se vrací toto umění ve své vrcholné podobě rozvinuté tvůrci z Evropy, kteří se dílem našich mistrů nechali inspirovat. Spojení technologie, fantazie, hravosti a imaginace je určitě pro každého mladého či staršího návštěvníka důležitým impulsem k jeho dalšímu rozvoji. Fantazijní svět ožívající díky návštěvníkům symbolizuje změny, které lidé v Plzni během příštího roku zažijí či sami vytvoří. Náměstí Republiky se už nyní stává místem, kde se lidé scházejí za společným zážitkem,“ říká Petr Forman. Výtvarný kolotoč je v provozu každý den kromě pondělí, tedy od úterý do pátku od 14 do 20 hodin, o víkendech od 13 do 19 hodin. Jedna jízda trvá zhruba pět minut. Vstupenky v ceně 50 korun jsou k dostání přímo na místě. (mr)
Výběr z programu září 2014 • 12. 9. od 21.30 h Divadelní představení Monolog s kufrem, hlavní nádraží • 13. 9. od 10 h Sousedská procházka z Lochotína na Roudnou, Lochotínský park • 14. 9. 10 – 18 h Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody, Ranč Šídlovák • 14. 9. od 16 h Food Parade, městská plovárna u Radbuzy • 16. 9. od 19 h Fotovýstava Riga ze vzduchu, kulturní dům Peklo • 17. 9. od 18 h Office O.N.E. se loučí s Plzní, galerie Vestředu • 18. 9. od 18.30 h Přednáška Po městě na kole, pěšky, tramvají, autem, městská plovárna u Radbuzy • 19. 9. od 17 h Almara překvapení, soutok Štruncovy sady • 19. 9. od 18.30 h Lotyšský film Monotónnost, kulturní dům Peklo • 20. 9. od 14 h Plzeňské ohýnky, Škodaland • 20. – 26. 9. Pilsen Busking Fest, umění v ulicích Plzně • 23. 9. od 17 h Velká podzimní cyklojízda, náměstí Republiky • 26. 9. od 20.20 h Pecha Kucha Vol. 10, více na www.pknp.cz • 26. 9. od 18.30 h Lotyšský film Mami, mám tě rád, kulturní dům Peklo Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz. Akce se konají v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
V rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 chystá Divadlo J. K. Tyla výjimečné baletní představení Jiřího a Otty Bubeníčkových. Sourozenci přivezou v červenci příštího roku do Nového divadla zcela nový program, ve kterém vystoupí jako hosté sólisté ze Semperoper Ballett, Hamburg Ballett, Royal Swedish Ballet a Royal Danish Ballet. Oba tanečníci patří mezi špičku ve svém oboru. V roce 1993 vstoupili do hamburského souboru Johna Neumeiera, což nastartovalo jejich hvězdnou kariéru. Jiří Bubeníček se rozhodl po třinácti letech v Hamburku změnit angažmá, od roku 2006 působil jako první sólista v Semperoper v Drážďanech. Obě umělecké individuality se nyní spojily při přípravě projektů Les Ballets Bubeníček, pro které kromě tance Jiří tvoří choreografii a Otto se stará o výtvarnou stránku a komponuje. (mr)
Foto: Georgi Lazarevski
Umělci zvou na plovárnu a do galerie Od července působí v Plzni tři umělci z Mexika, Holandska a Japonska. Carlos Carmonamedina je mexický výtvarník a ilustrátor, který se snaží kulinářskými workshopy oživit prostředí bývalé městské plovárny u řeky Radbuzy. Nizozemský umělec Jonmar van Vlijmen si v galerii Vestředu v Martinské ulici otevřel na necelé tři měsíce „Úřad nového evropanství“, kde vede s příchozími rozhovory na téma evropská identita a vztah Čechů k Evropské unii. Kyougo Matsumoto pochází z Japonska, kde se dlouhodobě věnuje především sportu v kontextu veřejného prostoru ve městě. V rámci své rezidence vytváří novou a specifickou sportovní aktivitu. Japonský umělec se představí 29. září ve „Wo-Co Husovka“ (třída v budově bývalého gymnázia) na Husově náměstí, kde pod heslem „Dostat se městu pod
kůži“ naučí návštěvníky hrát si s věcmi, které obvykle přehlížejí. Výtvarník Jonmar van Vlijmen svůj „Úřad nového evropanství“ otevírá na různých místech Evropy a prostřednictvím rozhovorů s občany zjišťuje, zda existuje něco jako evropská identita. Prostřednictvím dialogů se věnuje deficitu demokracie a otázce, k čemu Evropa občany podněcuje. Výsledkem jeho pobytu bude krátký film a výstava donesených evropských artefaktů. V jejím rámci vyhlásí vítěze soutěže o nejlepší novou vlajku Evropské unie. Akce se uskuteční 17. září od 18 hodin v galerii Vestředu. „Od ukončení studia v Rumunsku v roce 2010 jsem cestoval po střední a východní Evropě a zapojoval se do projektů a uměleckých rezidencí, mým ateliérem se tak stal svět sám. Během tohoto putování jsem se naučil stírat hranice mezi uměním a životem. Stal
jsem se odborníkem na experimentování a improvizaci a je mi potěšením vařit v Plzni pro vás,“ zve Carlos Carmonamedina. Jeho závěrečná prezentace 14. září se ponese ve znamení bujarých oslav a jídla. Podivuhodný jídelní průvod se vydá v 16 hodin z náměstí Republiky s cílem přivést znovu návštěvníky na místo bývalé městské plovárny u Radbuzy. Více informací je k dispozici na www.foodingplzen2015.cz. Umělecké rezidence jsou součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, které umožňují mezinárodní setkávání umělců. Smyslem je podpora kulturní výměny a rozmanitosti tvorby i zprostředkování kontaktů mezi místními uměleckými kruhy a tvůrci z celého světa. Program se zaměřuje na přijímání domácích i zahraničních umělců a vysílání českých umělců do zahraničí. (mr)
ROZHOVOR
chystá se
Do Plzně míří baletní špička
Kolotoč nabídne svezení na fantaskních tvorech do 2. listopadu.
Klára Doubravová: Nový cirkus je žánr pro všechny Vše, co se týká Manège Carré Sénart, magického kolotoče z Francie, a nových cirkusů má ve společnosti Plzeň 2015 na starosti Klára Doubravová. Absolventka katedry produkce Akademie múzických umění žije v Praze, ale jak sama říká, částečně pochází z Hradce Králové, trochu z Plzně a hlavně z Liberce. Po skončení studií začala spolupracovat s Divadlem bratří Formanů, kde připravovala představení Obludárium. Podílela se také na výstavě s názvem Kadiš pro obecně prospěšnou společnost Památník Šoa, která se uskutečnila na nádraží v pražských Bubnech, odkud odjížděly první židovské transporty do Terezína. Pracovala v organizačním týmu festivalu Mateřinka pořádaného Naivním divadlem Liberec, který se jako jediný nejen u nás, ale i v Evropě zaměřuje výhradně na tvorbu pro nejmenší diváky. Zkušenosti sbírala i při práci na jedné z největších světových divadelních událostí Fringe festivalu ve skotském Edinburghu.
Jak začala vaše spolupráce s týmem společnosti Plzeň 2015? Přizval mě programový ředitel Jiří Sulženko. Koncem srpna to byl rok, co jsem se zapojila do týmu. Mohla byste představit projekty, o které se v rámci týmu staráte? Především je to Manège Carré Sénart, magický kolotoč z Francie. Dále se starám o sezonu nového cirkusu, která
odstartuje jen pár dní po slavnostním zahájení v lednu příštího roku. Prvním účinkujícím bude artista David Dimitri s představením L‘Homme Cirque. Na jeho vystoupení navážou další dva cirkusy Cirque Trottola & Petit Théâtre Baraque a Cirque Aïtal. Ve stanech, které do Plzně v průběhu roku 2015 přijedou, se budou odehrávat špičková rodinná představení. Dostanou se sem díky projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 a také díky citlivému výběru uměleckého šéfa Petra Formana. Těším se na to, že bude konečně vidět, co se už dlouhé měsíce připravuje, a také na reakce lidí. Tohle je žánr pro všechny, nikdo se nemusí ostýchat vstoupit do šapitó. Jak vlastně vznikl nápad přivézt do Plzně Le Manège Carré Sénart? To byl nápad Petra Formana. A Plzeň má velké štěstí, že na náměstí Manège zakotví. Bude to obrovský zážitek! Klára Doubravová se ve společnosti Plzeň Vždyť kdo kdy viděl kolotoč, který má 2015 stará o vše, co se týká magického kolo- 18x18 metrů?! Vždy, když se setmí, toče a nových cirkusů. Foto: archiv bude každý večer během provozu ko-
lotoče pokračovat tajemný svět inspirovaný Manège na stěnách katedrály svatého Bartoloměje v podobě videoprojekce. Z čeho máte během práce pro tým Plzeň 2015 největší radost? Těší mě, když se věci posouvají správným směrem. Baví mě práce s lidmi, které uznávám, a obdivuju jejich zkušenost a preciznost. Měla jste možnost poznat Plzeň blíže, máte tady nějaká oblíbená místa, která vás zaujala? Mám ráda Velký bolevecký rybník, park u svatého Jiří a Borský park. Plzeň pro mě není neznámé město, bydlela jsem tady, když jsem byla malá a můj táta pracoval v Divadle Alfa. Baví mě také Bistro Anděl a Il Mio Café a Comix Pub. Na co se nejvíce těšíte v roce 2015? Moc se těším na slavnostní zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, které se uskuteční 17. ledna, a hlavně na sezonu nového cirkusu. A doufám, že to bude rok plný nevšedních zážitků, obzory rozšiřující rok. (red)
N ov é divadlo
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Nejmodernější scéna v České republice se otevřela v Plzni První představení se hrála na radnici a v hostincích. Stálé divadlo zde vzniklo v roce 1832 Nejstarší dochované zprávy o divadelních představeních v Plzni pocházejí z roku 1798, první českou inscenaci s názvem Osvobození Plzně od Táboritů roku 1434 vidělo zdejší publikum 11. května 1818 ve velké síni radnice. Hrálo se i na dalších místech, v rytířské síni takzvaného Německého domu (Říhovský dům) nebo v hostincích U zlatého orla, U Hanesů, U arcivévody Ferdinanda či U bílé růže. Toto řešení se však brzy ukázalo jako nedostačující. Již ve 20. letech 19. století proto začali radní uvažovat o prostorách určených výhradně divadlu. Hlavním propagátorem této myšlenky byl purkmistr Martin Kopecký, jenž chtěl pro tyto účely zadaptovat obecní dům zvaný Stift stojící mezi radnicí a katedrálou sv. Bartoloměje. Sotva začaly jeho úpravy, ukázalo se, že náklady budou veliké a získané prostory přesto nebudou dostačovat divadelním účelům. Purkmistr podporován zejména knězem Josefem Vojtěchem Sedláčkem, profesorem zdejšího gymnázia, se proto rozhodl postavit novou divadelní budovu. Stift byl nakonec v roce 1829 zbourán. Staré divadlo Pro první divadelní budovu v Plzni byl po zbourání části hradeb na západní straně města vyčleněn pozemek u Slepé brány na místě zvaném Zwinger. Návrh na nové divadlo byl objednán u profesora perspektivy na výtvarné akademii v Benátkách
12. listopadu 1832 hra německého dramatika Augusta von Kotzebue Světlonoš z Cremony. V roce 1863 se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce budovy. Průběžné dílčí zásahy byly nutné i v následujících letech, nemohly však už odstranit hlavní nedostatky včetně trvale nedostačující kapacity (650 – 800 osob), proto se stále diskutovalo o potřebě nové budovy. Po sedmi desetiletích provozu bylo 26. března 1902 první plzeňské divadlo slavnostně uzavřeno představením Smetanovy Prodané nevěsty. Příští divadelní sezonu už publikum přivítalo v budově Nového divadla královského města Plzně. Staré divadlo bylo zbouráno v roce 1903 a na jeho místě pak vyrostl palác Obchodní a živnostenské komory (dnes budova Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni). Německá scéna Protože na repertoáru městské scény byly pouze české hry, v roce 1868 získal spolek Deutscher Theaterverein povolení pro stavbu německého divadla v Goethově ulici podle projektu pražského architekta Josefa Niklase. Budovu postavil v rekordním čase necelých třinácti měsíců plzeňský stavitel Martin Stelzer. Němci tak získali účelnou divadelní budovu pro tisíc diváků. Jejího otevření se dočkali 21. října 1869, kdy zde bylo uvedeno slavnostní představení Rossiniho opery Vilém Tell. Po první světové válce nastal úpadek německého divadla a na nutnou údržbu chátrající budovy nezbývaly
Dobový snímek zachycuje Staré divadlo před rokem 1900. Lorenza Sacchettiho, italského malíře dekorací a opon, jehož dílem byla i vnitřní malířská výzdoba. Provedení stavby bylo svěřeno městskému staviteli Františku Filausovi. Výsledkem bylo nepříliš velké, ale reprezentativně řešené divadlo strohého půvabu, plně odpovídající požadavkům tehdejší doby. Provoz nové budovy zahájila
Premiéry v Novém divadle 2014/2015 6. 9. FLAMENDR (činohra) 20. 9. PUSH UP (činohra) Malá scéna 28. 9. ŽVANIVÝ SLIMEJŠ (opera) Malá scéna 17. 10. OBRAZ DORIANA GRAYE (balet) Malá scéna 11. 10. AMERIKA (činohra) 1. 11. PŘÁTELÉ GENERACE X (činohra) Malá scéna 8. 11. DIVÁ BÁRA (muzikál) 29. 11. NĚKDO TO RÁD HORKÉ (Sugar) (muzikál) 10. 12. ŽIVÁ VODA (činohra) Malá scéna 25. 12. KOČKY (muzikál) 7. 2. SBORISTÉ (činohra) 14. 2. JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY (činohra)Malá scéna 21. 2. ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO (komorní kantáta) Malá scéna 4. 4. SMRT V BENÁTKÁCH (balet) 9. 5. LIBUŠE (opera) 30. 5. PROBUZENÍ JARA (muzikál) Malá scéna 13. 6. ŠKODA! (činohra)
Foto: Archiv města Plzně
peníze. V roce 1936 byla prohlášena za stavebně závadnou a bylo zakázáno v ní hrát. Opravy se dočkala až za okupace. Po roce 1945 ji převzalo do správy město jako druhou scénou pro české divadlo. V 60. letech minulého století se její stav zhoršil natolik, že musela být uzavřena a nadále sloužila jen jako provozní budova. Zbouráno bylo v roce 1977, na jeho místě vyrostla budova Komerční banky. Velké divadlo S blížícím se koncem 19. století vyvstávala potřeba nového divadla stále naléhavěji, neboť se v letech 1830–1890 počet obyvatel Plzně více než zpětinásobil (z počátečních 9 400 stoupl na 50 221). V polovině 90. let proto byla mezi nutné potřeby města zahrnuta také stavba divadla. Nejvhodnějším se ukázalo umístění ve Štěpánových sadech (sady Pětatřicátníků). Vypracování
Dominantou Nového divadla v Plzni je perforovaná fasáda z bílého vyleštěného betonu připomínající oponu i malířské plátno. Ve fasádě je umístěno 39 otvorů, třemi z nich se do objektu vchází. Na snímku pohled ze vstupních prostor budovy. Foto: Michal Böhm projektu bylo zadáno architektu Antonínu Balšánkovi (1865–1921). Novorenesanční budova s členitou fasádou byla po dvou letech výstavby otevřena 27. září 1902 představením Smetanovy Libuše. Velké divadlo, řazené mezi kulturní památky první kategorie, patří i po 112 letech k architektonickým skvostům města. Neobyčejně bohatá je jeho výzdoba, na níž se podíleli významní umělci, mimo jiné Ladislav Šaloun, autor sousoší Opera a Drama. Zakázkou na vytvoření opony poctili městští zadavatelé nepomuckého rodáka Augustina Němejce. Náročná rekonstrukce V letech 1977–1985 se uskutečnila neobyčejně náročná rekonstrukce Velkého divadla, s níž byla spojena také přístavba. První etapa, jež zahrnovala výměnu oken a střechy a úpravu fasády, byla provedena za plného provozu. Publikum se s divadlem rozloučilo 26. října 1980 Prodanou nevěstou a v lednu 1981 zde začaly další stavební práce, které trvaly do konce roku 1985. Během rekonstrukce se hrálo v Komorním divadle, jako druhá scéna byl využíván sál Divadla dětí Alfa na tehdejší Moskevské, dnes Americké třídě a také kulturního domu Peklo. Od roku 1980 se hrálo i v Klubu Komorního divadla. Slavnostní otevření po rekonstrukci 15. února 1986 provázelo opět představení Prodané nevěsty. Skladiště a dílny Od počátků stálého divadla v Plzni bylo nutno řešit také otázku skladových a provozních prostor. K radikálnímu řešení se odhodlalo zastupitelstvo v roce 1910, když zakoupilo strojírny Škodových závodů v Kovářské ulici. Vznikl zde prostor pro
Původní budovu divadelních skladů zničil v roce 1922 požár. Na spáleništi v Kovářské ulici vznikl nový objekt navržený Hanušem Zápalem. Tyto prostory jsou dosud využívány Divadlem J. K. Tyla jako dílenské provozy. Foto: archiv Divadla J. K. Tyla
většinu dekorací, část garderoby, kašírovaných předmětů, elektrotechnické potřeby, truhlářskou dílnu a pro malírnu dekorací. Dva dny před zahájením divadelní sezony 17. srpna 1922 zachvátil skladiště požár,
poukázala na četné problémy této budovy volající po celkové rekonstrukci. Už na sklonku století se začalo uvažovat o efektivnějším řešení, kterým byla výstavba nového stánku Thálie. Toho se po mnoha letech
Pohled na kupoli Německého divadla v Goethově ulici ve směru od Wilsonova mostu. Objekt byl zbourán v roce 1977, na jeho místě vyrostla Komerční banka. Foto: archiv Divadla J. K. Tyla který zničil nejen budovu, ale i veškerý fundus nastřádaný za 20 let. Spáleniště bylo okamžitě vyklizeno, zbytky zdí zaměřeny a vrchní komisař stavebního úřadu Hanuš Zápal pověřen vypracováním architektonického návrhu nové budovy. Stavět se začalo už v prosinci 1922. Svému účelu začala nová budova sloužit na den přesně rok po ničivém požáru. Dosud je zde umístěna truhlářská, zámečnická, čalounická a kloboučnická dílna, krejčovna, malírna dekorací a sklady. V roce 2004 se uskutečnil zásah do interiéru malířské dílny, kdy byla kvůli zlepšení tepelných a světelných podmínek zakryta monumentální kopule. O dva roky později skončila modernizace celého objektu, jejímž cílem bylo také navrácení původní podoby tomuto architektonickému skvostu. Komorní divadlo Komorní divadlo vzniklo adaptací budovy Lidové univerzity Husovy z roku 1939. Divadelním účelům bylo přizpůsobeno kino Univerzita. Tato scéna byla otevřena 4. prosince 1965 premiérou Tylovy Tvrdohlavé ženy. Poté se hrálo v Malém (bývalém německém) divadle až do května 1966, kdy v Komorním divadle začal stálý provoz. Provozní problémy si vyžádaly otevření provizorní přístavby v dubnu roku 1980 na dobu deseti let. Kromě kanceláří, zkušeben, baletního a sborového sálu tam vzniklo také Divadlo v klubu. Revize v roce 1997
provizoria kulturní veřejnost dočkala nyní v podobě Nového divadla. Provoz Komorního divadla skončil 31. května 2014. Nové divadlo Divadlo, které patří k nejmodernějším v celé Evropě, vzniklo na základě návrhu společnosti Helika. Novostavba uzavřela nedokončený městský blok ohraničený Palackého a Jízdeckou ulicí, sady Pětatřicátníků a Palackého náměstím. Skládá se ze dvou objektů propojených šesti mosty, černé provozní budovy a vlastního divadla. Podoba objektu vznikla i na základě zkušeností samotných divadelníků. Zatímco v Komorním divadle nebyly žádné sklady a dekorace se musely denně přivážet a odvážet, nová budova disponuje systémem 28 kontejnerů, v nichž jsou uloženy dekorace i jevištní fundus. Eva Ichová, (red)
Nové divadlo „řečí čísel“ Délka trvání výstavby: 810 dní Celkové náklady: 870 milionů korun Kapacita velkého sálu: 461 diváků Kapacita studiové scény: 150 diváků Počet premiér v této sezoně: 17 Kapacita parkovacího domu: 200 vozů
S T R ANA 6 / z á ří 2014
letní ohl é dnutí
Snímek nazvaný „Plzeň milovaná, rozkopaná“ zvítězil v letní soutěži Radničních listů. Více informací je k dispozici na straně 8. Foto: Adéla Šmausová
Nový most v Jateční ulici se slavnostně otevře 7. října. Do předčasného užívání byl uveden letos v červnu. Nyní se dokončuje cyklostezka a sadové úpravy. Součástí projektu byla rekonstrukce historického Masarykova mostu, který už bude sloužit jen pěším a cyklistům. Skončí také výstavba silnice v délce 450 metrů, která navazuje na křižovatku Jateční a Chrástecké ulice. Foto: Zdeněk Vaiz
V úterý 23. září bude slavnostně otevřen další ze zrekonstruovaných interiérů navržených světoznámým architektem Adolfem Loosem na adrese Bendova 10. Obnovena byla jídelna, obývací pokoj, ložnice a další prostory. Nyní začnou sloužit jako zázemí pro kulturní a společenské akce. Foto: Martin Pecuch
První část západního okruhu se řidičům otevřela 9. září. Silnice o délce 2,1 kilometru vede z Nové Hospody přes zadní Skvrňany do Křimic. Výstavba trvala dva roky, náklady dosáhly 800 milionů korun. Foto: Martin Pecuch
Multižánrový festival Živá ulice letos vidělo přes 30 tisíc návštěvníků. Na sedmi scénách v centru Plzně vystoupilo přes 600 umělců. Největšímu zájmu publika se těšily koncerty Lenky Dusilové, Lenny, Plastic People of The Universe a Jiřího Schmitzera. Letošní v pořadí třetí ročník festivalu uzavřel 7. září oblíbený Festival polévky na náměstí Republiky. Foto: archiv
Před 40 lety, 1. září 1974 zahájil provoz bazén SK Radbuza Plzeň. Krajský přebor plaveckých družstev v červnu 1975, který se zde uskutečnil, se stal historicky první oficiální plaveckou akcí v Plzni pořádanou mimo městské lázně. Foto: archiv SK Radbuza
Rekordních více než osm tisíc diváků přilákal letošní sedmý ročník Divadelního léta pod plzeňským nebem. Festival zahájila na konci června inscenace Lhář s Romanem Zachem v hlavní roli. Náměstí Republiky se stalo na jedenáct večerů kulisou Goldoniho komedie odehrávající se v Benátkách. Od 14. července se na scénu vrátila loňská úspěšná inscenace Tři mušketýři. Foto: archiv
ULT URNÍ D Ě N Í K
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Mezinárodní festival Divadlo láká na mimořádně bohatý program Organizátoři tentokrát vsadili při výběru inscenací především na mladé režiséry Izrael, Francie, Maďarsko, Německo, Slovensko a Slovinsko, to je výčet zemí, jejichž přední divadelní scény přijely v těchto dnech do Plzně na Mezinárodní festival Divadlo. Nechybí samozřejmě ani špičkové tuzemské soubory. Již 22. ročník přehlídky se koná na tradičních i netradičních místech po celém městě. Z nich bezesporu poutá největší pozornost budova Nového divadla. Festivalová představení zhlédnou diváci mimo jiné také v kulturním domě JAS, Pekle, na hlavním vlakovém nádraží a na železniční stanici Plzeň-zastávka. „V letošním roce se nám podařilo sestavit bohatý program, který jsme již dlouho v Plzni neměli,” říká ředitel festivalu Jan Burian. „Při výběru zahraničních souborů jsme se tentokrát podívali více na západ,” doplňuje vedoucí dramaturgické rady Dora Viceníková. Do výběru se tak dostalo například pozoruhodné zpracování Hamleta v podání divadla Schauspielhaus, izraelská inscenace divadla HaZira se Saddámem Husajnem a jeho dvojníky, minimalistické francouzské představení L´Effet de Serge
odkazující k poetice Jacquese Tatiho nebo Mr. Beana, slovinské zpracování metaforického textu Ptačí sněm J.-C. Carrièra, jedna z nejúspěšnějších maďarských inscenací Revizor budapešťského souboru Vígszínház a hra Anděl zkázy v podání Slovenského národního divadla. Domácí program opět představí to nejzajímavější z uplynulé sezony. „Značnou převahu v našem výběru mají mladí režiséři, třicátníci, kteří tvoří na velkých i komorních scénách,” připomíná dramaturgyně Kamila Černá. Nejčastěji, celkem třikrát, je zastoupen režisér Jiří Havelka, dvakrát Daniel Špinar a jednou například Štěpán Pácl, Jan Mikulášek a Anna Petrželková. V rámci tuzemského programu uvidí návštěvníci festivalu mimo jiné Švandovo divadlo s inscenací Hamlet, Divadelní spolek Kašpar přiveze představení Terminus a Divadlo Na zábradlí inscenaci Zlatá šedesátá aneb Deník Pavla J., Městské divadlo Zlín nabídne Kabaret Stragal a HaDivadlo z Brna inscenaci Maryša. Plzeňské scény reprezentuje Divadlo J. K. Tyla s činohrou Unaveni sluncem
Inscenace Divadla Na zábradlí Zlatá šedesátá, to je divadelní adaptace deníků režiséra, scénáristy, signatáře Charty 77 a klíčové osobnosti českého filmu 60. let Pavla Juráčka. Foto: archiv festivalu a Divadlo Alfa s představením Čert tě vem! Součástí festivalu je také alternativní program, dvě open air představení
Naše-vaše kultura představí menšiny Bohatý kulturní program doplněný ochutnávkami pokrmů různých národů
nabídne koncem září třetí ročník akce Naše-vaše kultura 2014. Ta je jako kaž-
Součástí programu v Pekle budou koncerty a taneční vystoupení.
Foto: archiv
dý rok určena široké veřejnosti a národnostním menšinám. „Na programu budou mimo jiné taneční a výtvarné tvůrčí dílny, výstavy a řada hudebních vystoupení, ve kterých se představí například skupiny Ziriab, Timbasa a Frajara Putika. Zajímavostí bude taneční vystoupení Uganda Dancers, které představí tanec a hudbu východní Afriky,“ sděluje vedoucí odboru kultury magistrátu Květuše Sokolová. Součástí akce bude prezentace neziskového sektoru. Své zastoupení zde bude mít projekt Chaloupka strýčka Toma. Jeho prostřednictvím umožňuje společnost Plzeň 2015 cizincům zapojit se do různých tvůrčích dílen. Akce Naše-vaše kultura 2014 se uskuteční 26. září v kulturním domě Peklo od 16 hodin. (red)
na náměstí Republiky, diskuse, výstava a další doprovodné akce. Mezinárodní festival Divadlo se koná od 9. do 19. září.
Více informací lze získat na internetové adrese www.festivaldivadlo.cz. (red)
Rok české hudby připomene řadu osobností Řada zajímavých akcí se chystá v nadcházejících měsících v rámci Roku české hudby 2014. Bude pokračovat cyklus koncertů „Pocta české hudbě“, který připravila katedra hudební kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Významná událost se uskuteční 2. listopadu v katedrále sv. Bartoloměje, kdy Plzeňská filharmonie spolu s Českým filharmonickým sborem Brno vzdá hold skladateli Antonínu Dvořákovi provedením jeho Requiem, op. 89. „Jako trvalá připomínka Roku české hudby 2014 vzniká několik projektů. Plzeňská filharmonie natáčí kompletní nahrávku děl pro violoncello a orchestr Bohuslava Martinů. Město podpořilo vydání dvou publikací. Jednou z nich je projekt Aleny Martínkové nazvaný Hrají a vzpomínají Plzeňáci. Katedra hudební kultury dále připravila knihu nazvanou
Významné osobnosti hudebního života Plzně a jihozápadních Čech po roce 1945,“ uvádí Květuše Sokolová, vedoucí odboru kultury magistrátu. Rok české hudby je také příležitostí k připomenutí životních jubileí osobností plzeňského kulturního života. „Hudební skladatel Jan Slimáček oslavil 31. července 75. narozeniny, před 85 lety 4. listopadu 1929 se narodil skladatel a spisovatel Karel Pexidr, jubileum dále oslaví folklorista, skladatel, všestranný hudebník a redaktor Českého rozhlasu Zdeněk Bláha, který se narodil 27. prosince 1929. Připomeneme si rovněž 100 let od narození dirigenta, sbormistra a pedagoga Bohumíra Lišky,“ dodává Květuše Sokolová. Výročí svého vzniku oslaví také folklórní soubor Mladina a pěvecký sbor Česká píseň. (red)
ROZHOVOR
Karel Gott: Jsem rád, že na mne rodné město nezapomíná Pokračování ze strany 1 Kde jste v Plzni po náletu žili? Dočasně jsme pak bydleli v Radyňské ulici 14, než jsme se v roce 1945 přestěhovali do Prahy. Nějakou dobu jsme pobývali i u zmíněné babičky Valešové v Újezdě u Svatého Kříže, kam jsem jako kluk jezdil na nezapomenutelné prázdniny. Rád se do tohoto kraje, kde žije má sestřenice Hanka, jejímž životním partnerem je můj řidič a kamarád Olda Havránek, vracím i se svými dětmi. Termín vašeho letošního koncertu je plánován na 19. listopadu. Prozradíte už něco z toho, na co se mohou vaši příznivci těšit? V první řadě mne moc těší, že je o mé koncerty stále zájem, a já se tak za doprovodu Boom!Bandu Jiřího Dvořáka a s vokalisty Dashou, Taťánou Roskovcovou a Jiřím Březíkem vydám na deset koncertů po sportovních halách v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tím, že diváci stále chodí na mé koncerty, mi dávají jasně najevo, že mne chtějí znovu vidět a slyšet zpívat. Co víc si mohu po pětapadesáti letech zpívání přát? Publikum mi stále dává svůj palec nahoru a ukazuje mi tím, že ho zajímám, svým zpěvem nenudím a tím, jak vypadám, nestraším. Na letošním turné budu zpívat nejen písně, které si posluchači v průbě-
hu mé pěvecké kariéry nejvíce oblíbili, ale i hity světové popové klasiky z úspěšných alb Dotek lásky a Láska je nádhera. A dojde i na několik novinek z mého nejnovějšího alba nazvaného S pomocí přátel s původními písněmi, které mi byly českými, slovenskými a německými autory napsány přímo na tělo. Za všechny bych uvedl Ondřeje Brzobohatého, Michala Malátného ze skupiny Chinaski, Radka Bangu, Martina Chodúra, Petra Bendeho, Olgu Lounovou, Michala Davida, Vaša Patejdla, Viktora Dyka, Borise Urbánka a Petra a Pavla ORM. Sledujete projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 i proměny, kterými vaše rodné město v posledních letech prochází? Předně jsem rád, že na mne moje rodné město nezapomíná. Před pěti lety, před koncertem s Evou Urbanovou v hale TJ Lokomotiva Plzeň, mi tehdejší primátor města udělil Čestné občanství a hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová mne uvedla do Dvorany slávy, jejíž členové mají být vzorem mladé generaci. Fandím hokejovému klubu HC Škoda Plzeň, jsou to dva roky, co mi byl v Měšťanské besedě udělen titul Čestný znalec piva Pilsner Urquell a převzal jsem plaketu, která stvrzuje mou příslušnost ve společnosti čestných ambasadorů
plzeňského piva ve světě. Čestní znalci se přitom zatím dají spočítat na prstech a patří mezi ně například režisér Miloš Forman, herec Jaromír Hanzlík nebo hokejista Jaroslav Špaček. V tom, abych se do Plzně častěji dostal, mi brání velké pracovní vytížení doma i v zahraničí. Miluji humor Monty Pythonů, přesto jsem stále nenašel čas, abych se rozjel do plzeňského Divadla Josefa Kaje-
tána Tyla na muzikál Monty Python’s Spamalot. A to jsem do plzeňské verze tohoto, ve světě nesmírně populárního muzikálu namluvil roli Boha! Jen to nejlepší slyším od přátel o plzeňské zoo, která se prý rozrostla do nebývalé krásy. Již dlouho se ji chystám s rodinou navštívit a je to zase čas, který mi v tom brání. Těší mne zájem, který o mě stále je, mám radost, že mi to zpívá, a tak
Na snímku z roku 1939 je Karel Gott v náručí své babičky.
Foto: archiv Hany Damaškové
se ještě neohlížím do minulosti, nerekapituluji, ale žiju s přesvědčením, že to nejlepší teprve přijde! Projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 pochopitelně sleduji, dostal jsem už několik nabídek, abych se ho zúčastnil, a držím palce, aby se Plzeň předvedla Evropě v plné kráse! Nedávno jste oslavil půlkulaté jubileum. Mohou se fanoušci u této příležitosti těšit na nové album nebo třeba knihu o vás? Nové tuzemské album jsem už zmínil, před prázdninami mi Supraphon vydal DVD Noční král s mými úspěšnými písněmi z první dekády tohoto století. Chystám i nové album pro německý trh a v květnu mi mnichovské nakladatelství RIVA vydalo mou první skutečnou autobiografii Mezi dvěma světy: Můj život. Ta je ovšem určená mému publiku v německy mluvících zemích. A protože se mne fanoušci ptají, zda se na ní mohou těšit i u nás, slibuji, že až 6. prosince skončí v pražské O2 Areně mé letošní turné, začnu pracovat na svém životopise určeném českému a slovenskému publiku. Rozhodně nehodlám složit ruce do klína a krmit holuby v parku. (kvk)
S T R ANA 8 / z á ří 2014
P R O V OL N Ý Č A S
Kiosek informuje o povětří už více než sto let
Vybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně – III.“ Mezi ozdoby dotvářející atmosféru Kopeckého sadů patří od počátku 20. století meteorologický kiosek. Svým vzhledem dobře ladí s okolní zástavbou, zejména zdobnou fasádou Měš-
Meteorologický kiosek zdobí sadový okruh od počátku 20. století. Foto: archiv
perličky z archivu (11.) V předchozích Radničních listech bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Jaké prostory osídlil v šedesátých letech minulého století Klub mládeže Dominik? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jednalo o Dominkánskou ulici 3. Při losování měl nejvíce štěstí František Vaigl, který získal vstupenky na představení v klubu Divadla Alfa Čert tě vem! Také tentokrát lze vyhrát dvě vstupenky do Divadla Alfa. Stačí jen správně odpovědět na otázku: Jakou Smetanovou operou byla v roce 1902 slavnostně otevřena nová budova Městského (dnes Velkého) divadla v Plzni? Odpovědi můžete zasílat do 20. září na adresu redakce nebo na e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Perličky z archivu, své jméno, adresu, e-mail nebo telefonní číslo. Perličky z archivu připravuje redakce Radničních listů spolu s Archivem města Plzně.
Výstava představí podzimní alpinky Podzimní hořce, bramboříky, skalničky a dřeviny, jejichž vrchol vegetace spadá do tohoto období, se představí na tradiční výstavě Podzim v Alpinu v zahradě gymnázia na Mikulášském náměstí. Čtvrtý ročník se uskuteční od 16. do 20. září. Otevřeno bude od 9 do 18 hodin, poslední den do 12 hodin. Během sobotního dopoledne lze výstavu navštívit zdarma, protože vlastní expozice už bude uzavřena a pokračovat bude pouze prodej výpěstků. (red)
Soutěž vyhrála „Plzeň milovaná, rozkopaná“ V červnových Radničních listech byla vyhlášena soutěž „Trávíte léto v Plzni? Nafoťte nám jak.“ Do redakce bylo zasláno mnoho krásných snímků, ale vítězný je jen jeden. Porota se shodla na fotografii Adély Šmausové „Plzeň milovaná, rozkopaná“. Jak nám autorka prozradila, fotografie nebyla vůbec zamýšlená, byl to chvilkový nápad. Při fotografování katedrály uviděla odlesk v kaluži. Pak stačilo počkat, až půjde někdo kolem, a zmáčknout spoušť. Snímek je otištěn na straně 6. Vítězce gratulujeme a věříme, že ji výhra motivuje k dalším povedeným fotografiím. (red)
ťanské besedy, a lze jen litovat, že se v rámci někdejší parkové úpravy sadů nezachovaly ostatní prvky z minulého věku, dobové kašny s bazény uprostřed barevných květinových záhonů či literaturou zmiňované akvárium a terárium. Ozdobná starožitnost kdysi činila velmi moderní a pokrokový prvek uvnitř města. Dnes, v době internetu, si někdejší význam těchto zařízení tak docela neuvědomujeme. Drahé a kvalitní měřicí přístroje si počátkem 20. století mohl opatřit jen málokdo. Plzeňský meteorologický kiosek proto plnil velmi důležitou službu a poskytoval údaje všem bez rozdílu, studentům, vědátorům z gymnázia i třeba zemědělcům. Stavba ovšem plnila i svoji estetickou úlohu. Na rozdíl od současnosti, kdy pod diktátem ekonomické výhodnosti převládá strohá funkčnost, spatříme na kiosku celou řadu dekorativních detailů, například kování zábradlíčka kolem kamenného soklu či nad baňatou stříškou zlatě zářící korouhvičku ve tvaru praporku, ozdob-
nou mřížku ve střeše kiosku, střechu podpírající dekorované sloupky... Tu a tam zaznamenáme motivy lipových listů a květů. Na severní straně nadepsané secesním písmem „Meteorologie“ nalezneme číselníky barometru, vlhkoměru a teploměru. Vedle lze číst údaje o průměrných dlouhodobých měsíčních hodnotách. Směrem k Divadlu J. K. Tyla míří ciferník hodin napojených rádiem až na stanici kdesi u Frankfurtu nad Mohanem a přečteme si, na jakých souřadnicích vzhledem ke středoevropskému poledníku Plzeň vlastně leží, a také časové rozdíly. Pod nápisem „Statistika“ se zády k Měšťanské besedě dočteme o programech Hvězdárny a planetária v Plzni. Poslední stěna kiosku informuje o nadmořských výškách Plzně a okolí. Kiosek je však také dokladem umu našich předků, zejména někdejší plzeňské firmy Jaroš a Michálek, která na kiosku provedla uměleckořemeslné detaily. Úryvek je otištěn se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most.
P S A L O SE P Ř E D 4 6 LETY
Ani s okupanty, ani s kolaboranty! V pohnuté době bezprostředně po obsazení Československa okupačními vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 se objevila celá řada tiskovin vydávaných nejrůznějšími organizacemi a zájmovými či profesními skupinami. Jednou z nich byl i časopis plzeňských vysokoškoláků Index, jehož první cyklostylové číslo z 23. srpna přineslo nekomentovanou zprávu ze zasedání Rady Městského národního výboru v Plzni předchozího dne, která se týkala postoje jeho tehdejšího předsedy Gustava Rady k aktuální situaci v zemi.
Fotografie z plzeňských ulic z prvních dnů po vstupu okupačních vojsk.
Gustav Rada, dlouholetý předseda nejprve krajského a posléze městského národního výboru a člen nejvyšších stranických orgánů v kraji i ve městě, zahájil svoji politickou kariéru v Komunistické straně Československa bezprostředně po druhé světové válce a jeho politický vzestup je spjat zejména s obdobím nejtěžšího stalinismu, s nímž se zcela ztotožňoval. Tímto prizmatem také nahlížel na události spojené s polednovým vývojem v Československu, a je tudíž pochopitelné, že na rozdíl od drtivé většiny československých občanů neviděl ve vstupu vojsk Varšavské smlouvy okupaci, nýbrž „ochranu proti tomu, co nás ohrožuje“. Pro odpor plzeňské veřejnosti byl Gustav Rada nakonec nucen na funkci předsedy národního výboru k 1. září 1968 rezignovat, avšak hned na počátku takzvané normalizace, 16. dubna 1970, byl už jako primátor „zvolen“ do čela vedení města znovu. Adam Skála Foto: Archiv města Plzně
Bedřicha Smetanu připomínají v archivu jeho skladby a korespondence V Archivu města Plzně mají své místo skladby Bedřicha Smetany i dopis z roku 1880 adresovaný tehdejšímu dirigentovi Hlaholu panu Slezákovi. Skladatel v něm vzpomíná na léta strávená v Plzni jako na nejkrásnější dobu svého života. Do Plzně přijel šestnáctiletý Bedřich 6. října 1840 a zapsal se do čtvrté třídy německého šestitřídního gymnázia. Zde vyučoval jeho bratranec profesor Josef František Smetana, kterému pro věkový odstup i z úcty říkal Bedřich strýčku, a který se nabídl, že se o nezbedného studenta postará a dohlédne na jeho prospěch. Jak je všeobecně známo, mladého Bedřicha lákala více hudba a divadlo než studium, a tak jeho studijní výsledky v Jindřichově Hradci, Jihlavě, Německém Brodu i v Praze opravdu nebyly valné. V prvním roce studií bydlel přímo v budově gymnázia u učitele Jana Nepomuka Sýkory. Zde se však cítil příliš svázán, a tak
si v novém školním roce 1841/1842 našel podnájem u paní Wildmannové v nynější Bezručově ulici čp. 176 v domě naproti gymnáziu. V posledním roce studií se na-
Bedřich Smetana v době studií v Plzni. Foto: Archiv města Plzně
stěhoval do podnájmu ke svým známým z Jindřichova Hradce, rodině inspektora Karla Koláře, který bydlel v Steinhauserovském domku, jenž stával v místech mezi dnešní ulicí Martinskou, Americkou třídou a Goethovou ulicí. Znovu se zde setkal s Kateřinou Kolářovou, kterou znal jako dítě, a byl překvapen jejím půvabem i hrou na klavír. Vzájemná náklonnost brzy přerostla v lásku, která posléze nalezla odezvu i u Kateřiny a vztah skončil sňatkem v roce 1849. V archivu příliš dokladů o Smetanově pobytu ve městě nemáme. Jsou zde ovšem dochované školní katalogy německého gymnázia, které Smetana v Plzni navštěvoval. Z nich lze zjistit, že Bedřichův prospěch se zde v prvním roce studií radikálně zlepšil. Postupně ho však plzeňské kulturní prostředí opět zaměstnávalo více než škola, a tak se jeho prospěch zhoršoval a studia dokončil s nevalnými výsledky.
Konipas sídlí u boleveckých rybníků a plzeňských řek V Plzni se většinou setkáváme se dvěma zástupci konipasů. Známější je černobíle zbarvený konipas bílý, méně známý je jeho žlutobíločerný bratránek konipas horský. Oba druhy, ještě s konipasem lučním, patří do skupiny menších pěvců. Mají nápadně dlouhý ocas, se kterým jakoby nervózně pocukávají, skáčí po kamenech v potocích a běhají v blátíčku či písku upuštěných rybníků. Živí se výhradně hmyzem. Dříve se proto hojně zdržovali v blízkosti pastvin s koňmi a dobytkem, kde si jich lidé všimli a pojmenovali je podle toho. Zatímco v minulosti
sbírali potravu právě na pastvinách, dnes ji shání především u vody. Konipasové velice dobře vidí, poměrně rychle a bravurně létají. Dokáží se výborně orientovat ve svém teritoriu a patří spíše mezi plašší ptáky. V Plzni můžeme konipasa bílého i horského zaznamenat zejména u boleveckých rybníků, podél řek a na většině potoků. K hnízdění lze konipasům vyrobit speciální budku. Je to ale věc poměrně složitá a ne vždy korunována očekávaným přínosem. Své by o tom mohl vyprávět kolega Miroslav Kodýtek z Lochotína. Ten ve svém
volném čase vyrábí, neustále zdokonaluje a konstruuje nové a nové hnízdní budky. Vyrobil už několik stovek budek nejen pro konipasy, ale i jiné ptáky a obdiv si zaslouží i za to, že všechny budky řádně kontroluje, stará se o ně a udržuje je funkční. Vše také sám financuje. Díky němu je populace konipasa bílého i horského v Plzni a okolí stabilní. Počet ptáků v naší kulturní krajině je však závislý nejen na hnízdních možnostech, ale i potravní nabídce a hlavně na kvalitě životního prostředí. Konipasům nevadí, že rybníky a vodní plochy sdílejí společně s lidmi, ani hluk či doprava, ale zejména to, když je někdo při stavbě hnízda, snášení vajec či hnízdění vyruší. Často pak takovou lokalitu opustí i v době, kdy sedí už na vejcích. Ptáci vyhodnotí hnízdiště jako riskantní a složitě hledají jiné. Proto Miroslav Kodýtek ptáky nekroužkuje, neruší v době hnízdění a budky věší výhradně na místa, kde mají ptáci klid. Většina jeho výtvorů nevypadá jako klasická budka, ale jsou opatřeny nejrůznějšími technickými doplňky tak, aby nemohla být mláďata z budky vybrána strakou, sojkou, kočkou či kunou. Proto je i úspěšnost hnízdění ptáků v jeho budkách vysoká. Inu, vše chce svůj čas a určitou zkušenost. Za chvilku většina konipasů opustí svá hnízdiště a vydají se zimovat do teplých krajin. Užijte si těchto ptáků, dokud je můžete u nás ještě potkat. Karel Makoň, foto: archiv
Do plzeňského období Bedřicha Smetany spadá16 skladeb, z nichž nejznámější je možná Kateřinina polka, Jiřinčina polka či Alžbětin kvapík, které věnoval mladým měšťanským dcerkám. Většinu těchto skladeb ale později sám spálil jako nedokonalé. Našemu městu věnoval nedlouho po svém odchodu polku s příznačným názvem Vzpomínka na Plzeň. V hudebním oddělení archivu je uložena řada Smetanových skladeb, tištěná či v opisech. Po absolvování gymnázia a odchodu z Plzně se již Bedřich Smetana nedal odvrátit od svého rozhodnutí věnovat všechen svůj další život hudbě. Plzeň je vlastně příčinou toho, že Smetana dostudoval střední školu, věnoval se nadále jen hudbě a poprvé se oženil. S trochou nadsázky lze říci, že bez Plzně by se možná Smetana nestal tím, čím se stal, a nebylo by Libuše ani Prodané nevěsty. Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
Z V Í Ř ÁTK A K O LE M NÁS ( 2 5 . )
V minulém vydání Radničních listů hádali naši čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: U potůčku na kameni v ocásku má divný třas, je to horský...? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jedná o konipasa horského. Pro vylosovaného vítěze Adama Šulce máme v informační kanceláři radnice na náměstí Republiky cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň, a také čtyři vstupenky do plzeňské zoo. O konipasech se můžete dočíst více v článku Karla Makoně na této stránce. Také dnešní hádanka má podobu říkanky ornitologa Miloše Paiskera: Modrá v křídle jako šmolka, křičí v lese, je to...? Správné odpovědi mohou děti s pomocí dospělých poslat do 20. září 2014 na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Zvířátka kolem nás, své jméno, věk a adresu!
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň,Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 10. září 2014 •
