NOTACE ZNAKOVÝCH JAZYKŮ 1 Lenka Okrouhlíková Anotace: Článek „Notace znakových jazyků" podává základní přehled o možnostech notace (zápisu, transkripce) znakových jazyků. Stručně popisuje tři základní možnosti zápisu: transkripce glosami, slovní popis, notační systém. Podrobněji se pak věnuje popisu nejrozšířenějších notačních systémů a notačních systémů vytvořených speciálně pro český znakový jazyk. Klíčová slova: transkripce glosami, slovní popis, notační systém, typy znaku, parametry znaku, manuální složka znaku, nemanuální složka znaku, Stokoe's notation systém, Hamburský notační systém (HamNoSys), SignWriting. Z n a k o v ý jazyk je p ř i r o z e n ý jazyk Neslyšících, k t e r ý se však o d m l u v e n ý c h j a z y k ů liší z p ů s o b e m své existence - je t o jazyk v i z u á l n ě - m o t o r i c k ý , k t e r ý je p r o d u k o v á n v p r o s t o r u a na rozdíl o d většiny m l u v e ných j a z y k ů n e m á p s a n o u p o d o b u .
Je z ř e j m é , že z e j m é n a p o h y b a n e m a nuální k o m p o n e n t y nelze v ě r o h o d n ě a o b j e k t i v n ě zachytit s t a t i c k ý m i o b r á z k y ; skutečnou p o d o b u a p r ů b ě h celého znaku dokáže nejvěrněji zachytit kvalitní videozáznam.
To, že z n a k o v ý j a z y k n e m á p s a n o u p o d o b u , v š a k n e z n a m e n á , že n e m á m e p o t ř e b u h o n ě j a k zachytit. V d n e š n í d o b ě m o d e r n í c h t e c h n o l o g i í n e n í p r o b l é m využít k u c h o v á v á n í d a t ve z n a k o v é m jazyce fotografie, videokazety, C D - R O M , D V D n e b o počítače, to však ještě v n e d á v n é d o b ě n e b y l o m o ž n é a ani p ř í s t u p n é v š e m .
K a ž d ý , k d o se n ě j a k ý m z p ů s o b e m z n a k o v ý m j a z y k e m zabývá, však dříve či p o z d ě j i n a r a z í na p r o b l é m , jak d a t a zachytit „na papír". P ř e d e v š í m v ý z k u m n í c i z n a k o v é h o jazyka se snaží najít v h o d n ý
1
z p ů s o b u c h o v á v á n í dat v t a k o v é f o r m ě , a b y se k n i m k d y k o l i v v p o z d ě j š í d o b ě m o h l i v r a c e t , či se o n ě m o h l i p o d ě l i t
Česká komora tlumočníků znakového jazyka (Komora) realizuje od března 2006 dvouletý projekt s názvem Vyškolení lektorů a vytvoření výukových materiálů pro tlumočníky znakového jazyka, transliterátory znakované češtiny a vizualizátory mluvené češtiny, v jehož rámci budou mimo jiné vytvořeny studijní materiály pro Certifikační vzdělávací program Komory (CVP). Materiály budou všem zájemcům k dispozici v tištěné a/nebo digitální podobě (podle typu tématu) od března 2008. V průběhu realizace projektu vznikne celkem 85 výukových materiálů. Komora na jednotlivých materiálech spolupracuje s odborníky z různých oblastí. Na tématu možnosti notace znakového jazyka pak konkrétně s Mgr. et Bc. Lenkou Okrouhlíkovou, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, nám. J. Palacha 2, 116 38 Praha 1. (Výzkumný záměr: MSM 0021620825)
s ostatními výzkumníky nejen v publikovaných m a t e r i á l e c h . P r o b l é m je u c h o v a t data v p s a n é f o r m ě tak, a b y c h o m z nich m o h l i vytvořit p ř e h l e d n o u databázi, v níž b u d e z a c h y c e n o vše r e l e v a n t n í a v n í ž b y c h o m u m ě l i najít v š e c h n o , co p r o d a n ý t y p v ý z k u m u p o t ř e b u j e m e (Miller 1998, s. 1). P ů v o d n í , n e z p r a c o v a n á d a t a je sam o z ř e j m ě v h o d n é m í t stále z a z n a m e n á n a též v p o d o b ě v i d e o n a h r á v e k , a b y c h o m se k n i m m o h l i v p ř í p a d ě p o t ř e b y vrátit. T a k o v é h o m a t e r i á l u však bývá m n o h o a je těžké se v n ě m rychle orientovat. Také k a ž d ý t l u m o č n í k či s t u d e n t z n a kového jazyka pocítil někdy potřebu z a z n a m e n a t si n ě j a k ý m s r o z u m i t e l n ý m z p ů s o b e m n o v é z n a k y tak, aby se k n i m m o h l později, t ř e b a i za několik let, vrátit. Je s a m o z ř e j m ě m o ž n é p o u ž í v a t „ p o d o m á c k u " v y t v o ř e n ý vlastní z p ů s o b zápisu, ten však většinou nebývá systematický a j e d n o t n ý , a č a s t o se stává, že p o z d ě j i n e p o r o z u m í m e t o m u , co j s m e si vlastně zapsali. I k t ě m t o ú č e l ů m je t e d y v h o d n é p o u ž í t n ě k t e r ý z „oficiálních" n o t a č n í c h systémů vytvořených výzkumníky. P o k u d tedy c h c e m e p í s e m n ě z a z n a m e n a t to, c o bylo z n a k o v á n o , m á m e v p o d 2
statě tři m o ž n o s t i : 1. t r a n s k r i p c e glosami, 2. slovní popis, 3. n o t a č n í systém. Transkripce g l o s a m i slouží k r e p r o d u kování o b s a h u z n a k o v é h o projevu. Glosy jsou slova psaná velkými tiskacími písmeny, která jsou nejbližším m o ž n ý m v y j á d ř e n í m v ý z n a m u příslušných z n a k ů . Velmi často je však p o d o b n o s t p o u z e přibližná, neboť j e d n o slovo m l u v e n é h o jazyka n e m u s í vždy přesně vystihovat význam d a n é h o z n a k u ve všech j e h o kontextech ( p o d o b n ě ve dvojjazyčném slovníku m á např. j e d n o anglické slovo m n o h o českých ekvivalentů a n a o p a k ) . S o u b ě ž n é s g l o s a m i se často používá h o r n í paralelní linie, kde jsou, většinou p o m o c í různých zkratek, zachyceny v ý z n a m y n e m a n u á l n í složky z n a k o v é h o j a z y k a ( n a p ř . o t á z k a , n e g a c e ) ; n ě k d y se p ř i d á v á j e š t ě t ř e t í p a r a l e l n í linie, k t e r á zachycuje orální k o m p o n e n t y ( p o h y b y úst n e o d v o z e n é z m l u v e n é h o jazyka) a mluvní k o m p o n e n t y ( p o h y b y úst o d v o z e n é z m l u v e n é h o jazyka). U některých t y p ů zápisu m o h o u být t y t o linie s l o u č e n y v j e d e n řádek. Tento typ notace je v h o d n ý p r o ty, kteří se z a m ě ř u j í spíše na syntax či s é m a n tiku z n a k o v é h o jazyka a nezajímá je vnitřní s t r u k t u r a z n a k u (Miller 1998, s. 2). 2
S tímto typem transkripce se velmi často setkáváme v zahraničních odborných studiích pojednávajících o různých gramatických jevech, které se vyskytují v národních znakových jazycích. Nevýhodou glos je to, že pokud daný znakový jazyk neznáme, nedokážeme si pod napsanými slovy představit konkrétní znaky, a to velmi ztěžuje porozumění textu. Navíc většina autorů používá vlastní systém různých zkratek a značek, jejichž význam není bez předchozího vysvětlení zcela jasný. Pokud se tedy rozhodneme pro tento způsob zápisu znakového jazyka, měli bychom budoucímu „čtenáři" přesně vysvětlit systém, který budeme používat (vhodné je doplnit ho fotografiemi či videonahrávkami). Transkripce glosami je využita např. na CD-ROM VYSUČEK, P; MOTEJZÍKOVÁ, J. Specifické znaky. Praha : FF UK, Pevnost, 2003.
Např.:
S l o v n í p o p i s s p o č í v á v t o m , že s l o v n ě
s. 1). Slovní p o p i s je o b t í ž n ý a z d l o u h a v ý
p o p í š e m e p r o d u k c i z n a k u . Č a s t o se h o
a navíc zabere p o m ě r n ě m n o h o místa.
využívá k doplnění fotografie znaku, na
Pokud n e m á m e přesně stanovená pra-
níž nelze p ř e s n ě z a c h y t i t p o h y b . N ě k d y
vidla a s y s t é m v ý r a z ů , k t e r é b u d e m e p r o
je slovní p o p i s j e d i n o u c e s t o u , j a k n ě c o
s l o v n í p o p i s v y u ž í v a t , n e m u s í se n á m
s k u t e č n ě explicitně zapsat, ve většině p ř í -
povést znak dokonale a srozumitelně
p a d ů je t o v š a k z t r á t a č a s u (Miller 1998,
zachytit. 3
3
Slovní popis se využívá např. v některých knižních slovnících znakového jazyka, kde doplňuje obrázek či fotografii znaku, na nichž nelze přesně zachytit pohyb. U nás využívá slovní popis znaku několik slovníků a učebnic, žádný z nich to však nečiní příliš systematicky; např. GABRIELOVÁ, D.; PAUR, J.; ZEMAN, J. Slovník znakové řeči. Praha: Horizont, 1988. RŮŽIČKOVA, M.
Např.:
Dlaň pasivní ruky (ruka je sevřená v pěst; ukazovák, prostředník, prsteník a malík jsou ohnuty do dlaně a dotýkají sejí; palec je před ohnutými prsty a dotýká se jich) směřuje k tělu a prsty směřují doprava; aktivní ruka (ruka je sevřená v pěst; ukazovák, prostředník, prsteník a malík jsou ohnuty do dlaně a dotýkají se jí; palec je před ohnutými prsty a dotýká se jich), jejíž dlaň směřuje doleva a prsty od těla, vykonává horizontální kruhový pohyb proti směru hodinových ručiček a je v trvalém kontaktu s palcovou hranou pasivní ruky.
N o t a č n í (tran skřip ční) systémy se snaží p o m o c í r ů z n ý c h t y p ů s y m b o l ů , více či
Dlaň pasivní ruky (dlaň ruky je otevřená; ukazovák, prostředník, prsteník a malík jsou natažené ve vzpřímené poloze a navzájem se podélně dotýkají; palec je natažený a vystrčený do strany) směřuje doprava a prsty směřují od těla; aktivní ruka (prsteník a malík jsou ohnuty do dlaně a dotýkají sejí; palec je před ohnutými prsty a dotýká se jich; ukazovák a prostředník jsou mírně ohnuty ve druhém a třetím kloubu od dlaně a roztaženy od sebe), jejíž dlaň směřuje k tělu a prsty směřují doleva, vykonává pohyb doleva s koncovým kontaktem na dlani pasivní ruky.
m é n ě ikonických, zapsat jednotlivé složky z n a k u b u ď z hlediska
fenologického,
nebo
Učíme se českou znakovou řeč. Praha : Septima, 1997. aj. Zápis je spíše nahodilý, neúplný a mnohdy pro uživatele nesrozumitelný. Autor by měl vždy v úvodu vysvětlit výrazy, které bude ve svém popisu používat (např. označení tvarů ruky, pohybů), a tyto výrazy pak systematicky používat. Do slovního popisu bývá často zařazen i popis motivovanosti znaku (či spíše mnemotechnické pomůcky pro zapamatování znaku).
fonetického. 4 Většina notací se z a m ě ř u j e p o u z e na zápis m a n u á l n í složky z n a k u , n ě k t e r é n o t a c e i na n e m a n u á l n í složku z n a k u . V n o t a c í c h se m ů ž e m e setkat se z a c h y c e n í m všech n e b o n ě k t e r ý c h z n á sledujících charakteristik a parametrů znaku.5 P o d l e m a n u á l n í složky obvykle v y d ě l u jeme několik typů znaku: a) z n a k y a r t i k u l o v a n é j e d n o u r u k o u 1. z n a k y s n u l o v ý m k o n t a k t e m , 2. z n a k y s k o n t a k t e m ( d o m i n a n t n í r u k a k o n t a k t u j e n ě j a k o u č á s t těla, např. čelo, nos, ústa, r a m e n o , h r u ď atd., nikoliv však d r u h o u ruku),
b) z n a k y a r t i k u l o v a n é d v ě m a r u k a m a 3. znaky, v n i c h ž j s o u aktivní (v poh y b u ) o b ě ruce s t e j n é h o tvaru, 4. znaky symetrické, v nichž je aktivní jedna (dominantní) ruka, která artikuluje nad, pod, před, za atd. rukou pasivní; ruce jsou ve stejném tvaru,
4
„Fonetika a fonologie jsou vědní disciplíny, které studuji a popisují zvukovou složku lidské komunikace, každá z nich však z jiného hlediska. Fonetika studuje činnost mluvních orgánů při řeči, charakter výsledného zvuku a jeho sluchové hodnocení. Fonologie se zaměřuje jen na ty složky zvukového signálu, které jsou v daném jazyce významotvorné, hodnotí tedy zvukový materiál z lingvistického hlediska." (Příruční mluvnice češtiny, 1995, s. 21) Fonetika znakového jazyka tedy analogicky studuje činnost artikulačních orgánů (rukou, paží, horní části trupu, hlavy, obličeje) při znakování a jejich výslednou podobu (místo artikulace, tvar ruky, orientaci ruky, vzájemnou polohu rukou, pohyb, mimiku atd.). Fonologie znakového jazyka se pak zaměřuje pouze na ty složky vizuálně-motorického signálu, které jsou v daném jazyce významotvorné.
5
V literatuře se můžeme setkat s nejednotným užíváním termínů komponent, jednotka, rys (feature), aspekt (aspect). Zde užíváme termín parametr, který se jeví jako lingvisticky neutrální.
PRAT
5. znaky asymetrické, v nichž je aktivní jedna (dominantní ruka), která artikuluje nad, pod, za před atd. rukou pasivní; ruce jsou v r ů z n é m tvaru, OBJEDNAT
c) z n a k y s l o ž e n é -
zahrnují kombinace výše uvedených typů.
Tyto k a t e g o r i e z n a k ů , v y m e z e n é v r o c e 1978 B a t t i s o n e m (srov. B r e n n a n 1990, s. 9), n a p l ň u j í p r a v i d l o s y m e t r i e ( p o k u d se h ý b o u o b é ruce, m u s í m í t stejné m í s t o a r t i k u l a c e , m u s í b ý t ve s t e j n é m t v a r u , mají stejnou nebo alternativní orientaci
a v y k o n á v a j í stejný n e b o alternativní p o h y b ) a d o m i n a n c e (pasivní r u k a m á b u ď stejný tvar j a k o r u k a aktivní, n e b o využívá pouze omezený repertoár základních, n e p ř í z n a k o v ý c h tvarů ruky). Existuje však mizivé p r o c e n t o z n a k ů , které t a t o pravidla p o r u š u j í ; B a t t i s o n o v u klasifikaci tak m ů ž e m e d o p l n i t ještě o tyto typy z n a k ů (Beneš 2003): 6. znaky, v n i c h ž j s o u aktivní (v p o hybu) obě ruce stejného tvaru, k a ž d á ruka je v j i n é m z n a k o v a c í m prostoru, 7. znaky, v n i c h ž k a ž d á ruka m á jiné m í s t o artikulace a jiný pohyb.
K a ž d ý z n a k , b e z o h l e d u na kategorii, pak m ů ž e m e rozdělit d o následujících parametrů: •
m í s t o artikulace,
•
tvar r u k y / r u k o u ,
•
orientace ruky/rukou,
• •
pohyb ruky/rukou, v z á j e m n á p o l o h a rukou.
V r á m c i n e m a n u á l n í složky z n a k u se p a k s o u s t ř e d í m e na p o h y b y t ě c h t o částí obličeje a těla: •
obočí,
•
oči,
• •
nos, tváře,
•
ú s t a , rty, j a z y k , z u b y ( o r á l n í k o m ponent, mluvní komponent, proud vzduchu)
•
hlava,
•
ramena,
•
h o r n í část trupu.
První lineární notační fonologický systém pro zápis amerického znakového jazyka - Stokoe's notatíon systém (SNS) - byl vytvořen v roce 1960 W i l l i a m e m Stokoem, 6 který rozdělil z n a k na systematicky s t r u k turované části: m í s t o artikulace (TAB), tvar r u k y (DEZ), p o h y b (SIG), r e p r e z e n t o v a n é soustavou s y m b o l ů s m n e m o t e c h n i c k ý m i rysy (např. s y m b o l y p r o tvary r u k y jsou o d v o z e n y z prstové abecedy, symboly p r o p o h y b jsou zčásti ikonické - s y m b o l svým tvarem připomíná dráhu daného pohybu atd.). S t o k o e v y m e z i l p r o ASL 12 TAB, 19 D E Z a 2 4 SIG 7 . (Stokoe 1993, Stokoe; Casterline; C r o n e b e r g 1976) Tato notace se stala z á k l a d e m a inspirací p r o ř a d u dalších a byla m n o h o k r á t modifikována na základě výzkumů různých národních znakových jazyků. Nezávislé z m ě n y v r ů z n ý c h státech daly tedy v z n i k n o u t celé „ r o d i n ě " fenologických i fonetických n o t a č n í c h systémů.
6
S popisem tohoto systému se můžeme setkat již v první lingvistické studii Amerického znakového jazyka (ASL): STOKOE, W. C. Sign language structure: An outline of the visual communication systems of the American deaf. (Studies in Linguistics. Occasional Paper; 8) Buffalo (NY): Univ. of BufFalo, 1960. 78 s. Detailní popis pak můžeme nalézt v prvním slovníku ASL založeném na lingvistických principech (Casterline; Croneberg 1976).
7
William C. Stokoe ve své studii ASL z roku 1960 (srov. Stokoe 1993) dokazuje, že znak jakožto nejmenší lingvistická jednotka znakového jazyka, která je nositelem významu, je srovnatelný s morfémem, respektive se slovem v mluveném jazyce. Jako takový ho lze rozdělit na jednotky, které jsou schopny rozlišit význam. Tyto jednotky pak nenazývá tradičně fonémy, ale cherémy (tento název je odvozen od řeckého kořene cheir, což znamená ruka). Znak jako nejmenší jednotka nesoucí význam se skládá ze tří typů cherémů (fonémů), které jsou schopny význam rozlišit (TAB, DEZ, SIG). Tyto komponenty znaků jsou produkovány simultánně (současné) a nelze je tudíž časové oddělit (nemůžeme vykonat nějaký pohyb, aniž bychom při tom zároveň nepoužili nějaký tvar ruky a nějaké místo artikulace - srov. Stokoe 1980, Stokoe 1993, Stokoe; Casterline; Croneberg 1976). Jsou realizovány kvalitativně vymezeným a kvantitativně omezeným souborem prvků, jenž je srovnatelný se souborem fonémů v mluveném jazyce." (Bímová 2002, s. 193)
J e d n o u z m o d i f i k a c í SNS, k t e r o u je d ů ležité z m í n i t , je n o t a č n í systém britských a u t o r ů M a r y B r e n n a n o v é , M a r t i n a D. C o l v i l l a a L i l i a n K. L a w s o n o v é . T a t o n o t a c e byla v y t v o ř e n a v r á m c i E d i n b u r g h British Sign L a n g u a g e Research P r o j e c t v roce 1980 pro britský znakový jazyk (BSL - B r i t i s h S i g n L a n g u a g e ) ( s r o v . B r e n n a n 1990). N a rozdíl o d S t o k o e h o autoři mezi p a r a m e t r y znaku zařadili i orientaci - vztah m e z i p o s t a v e n í m ruky a tělem znakujícího. ( T e n t o p a r a m e t r byl n ě k t e r ý m i a u t o r y v y m e z e n již v p r v n í pol. 70. let n a p ř . B a t t i s o n e m , F r i e d m a n e m , Frishbergovou.) ( B r e n n a n 1990, s. 4). D ů v o d e m k t o m u , že o r i e n t a c e byla v y m e z e na j a k o s a m o s t a t n ý p a r a m e t r (nikoliv j a k o d o d a t k o v é zpřesnění tvaru ruky), bylo to, že z n a k y se o d sebe m o h o u lišit právě jen o r i e n t a c í d l a n ě n e b o o r i e n t a c í p r s t ů , a také to, že p o k u d byly z n a k y z a p s á n y bez orientace, nebyli je jejich „čtenáři" schopni správné reprodukovat (Brennan 1990, s. 5). R e v i d o v a n á verze t o h o t o syst é m u z r o k u 1984 se stala z á k l a d e m z a t í m jediného u nás používaného n o t a č n í h o s y s t é m u ( M a c u r o v á 1996, s. 6). N o t a č n í systém, k t e r ý vytvořila A l e n a M a c u r o v á ( M a c u r o v á 1996), 8 z a c h y c u j e
m a n u á l n í složku znaku z fonetického hlediska. Úpravy n o t a č n í h o systému p r o p o t ř e b y ČZJ byly p r o v e d e n y na základě excerpce znaků zobrazených ve Slovníku znakové řeči,' v učebnici českého z n a k o v é h o jazyka Základy české znakové řeči I 10 a z nahrávek projevů neslyšících i na základě konzultací s autory dalších učebních textů, j a k o jsou např. Ptáček, Švagr (Macurová 1996, s. 6). S t í m t o n o t a č n í m systémem se m ů ž e m e setkat např. ve V š e o b e c n é m slovníku českého z n a k o v é h o j a z y k a " n e b o na C D - R O M u Specifické znaky. 12 V t o m t o n o t a č n í m systému se využívá rozložení znaku na tyto části: TAB (místo artikulace), D E Z (tvar ruky), O R I 1 (orientace dlaně), O R I 2 ( o r i e n t a c e prstů), H A ( v z á j e m n á p o l o h a r u k o u ) a SIG ( p o h y b ) . D o v z o r c ů ( m a t ric) p r o r ů z n é typy z n a k ů se p a k dosazují symboly zastupující k o n k r é t n í p a r a m e t r y p ř í s l u š n é h o znaku, n a p ř : I. TAB D E Z O R ] , O W 2 s , g - z n a k y artilculované jednou rukou ANO
0 Y <
t
n
'
Znak je artikulován v neutrálním prostoru r u k o u Y, j e j í ž dlaň s m ě ř u j e d o l e v a a prsty od těla; r u k a v y k o n á v á o p a k o v a n ý pohyb kývání.
8
Tento systém je podrobně popsán v MACUROVÁ, A. Proč a jak zapisovat znaky českého znakového jazyka. Poznámky k diskusi. Speciální pedagogika, 1996, roč. 6, č. 1, s. 5-19.
9
GABRIELOVÁ, D.; PAUR, J.; ZEMAN, J. Slovník znakové řeči. Praha : Horizont, 1988.
10
MRZlLKOVÁ, E.; OSTATKOVÁ, M. Základy české znakové řeči I. Jinočany : H & H, 1993.
11
POTMĚŠIL, M. Všeobecný slovník českého znakového jazyka A-N. Praha : Fortuna, 2002. POTMĚŠIL, M., a kol. Všeobecný slovník českého znakového jazyka O-Ž. Praha : Fortuna, 2005.
12
VYSUČEK, P.; MOTEJZtKOVÁ, J. Specifické znaky. Praha : FF UK, Pevnost, 2003.
III. m a n u á l n í T A B ORI , O R I 2 ( H A ) D E Z 0R110R12S1G_ z n a k y a r t i k u l o v a n é d v ě m a r u k a m a , j e d n a r u k a j e aktivní, d r u h á pasivní ZNAK
^ B
0
> t
|
<X
Dlaň pasivní ruky B0 s m ě ř u j e d o p r a v a a p r s t y s m ě ř u j í o d těla; a k t i v n í r u k a V , j e j í ž d l a ň s m ě ř u j e k tělu a p r s t y s m ě řují doleva, vykonává pohyb
doleva
s k o n c o v ý m kontaktem na dlani pasivní II. T A B D E Z 0 R I 1 0 R 1 2 ( H A ) D E Z o r i 1 0 W 2 SIG
ruky.
- znaky a r t i k u l o v a n é d v ě m a r u k a m a ,
o b é aktivní ruce j s o u ve s t e j n é m tvaru ČEKAT
>r-|<[Wl
ZNAK
C W * '
Z n a k j e a r t i k u l o v á n na hrudi (levá r u k a j e n a levé straně hrudi, p r a v á r u k a j e na p r a v é straně hrudi); o b ě r u c e j s o u v e tvaru D 0 , dlaň levé r u k y s m ě ř u j e d o p r a v a , d l a ň pravé ruky směřuje doleva, prsty obou r u k o u s m ě ř u j í od těla; ruce j s o u vedle sebe a současně vykonávají opakovaný pohyb d o l ů s t r v a l ý m k o n t a k t e m n a hrudi. N o t a č n í s y s t é m A l e n y M a c u r o v é byl v roce 2003 modifikován Karlem Beneš e m (Beneš 2003). 1 3 Jeho n o t a c e se snaží o d s t r a n i t některé n e d o s t a t k y a nepřesnosti původního notačního systému. Cílem této n o t a c e je co n e j p o d r o b n ě j š í f o n e t i c ký zápis m a n u á l n í části z n a k ů . P r i n c i p Benešovy n o t a c e je stejný j a k o u n o t a c e A l e n y M a c u r o v é , ale k z á p i s u z n a k ů je v y u ž í v á n o většího p o č t u s y m b o l ů , zápis je t u d í ž detailnější a přesnější, n a p ř : 13
Dle této notace je možno zapsat i znaky, které porušují pravidlo symetrie a dominance (viz výše). Nejdúležitější modifikací je to, že notace využívá celkem 26 odlišných symbolů pro
I. T A B D E Z
OR1 , O R n
s G
' - z n a k y artiku-
lované jednou rukou l/n A CO 0 T O l r
Z n a k je a r t i k u l o v á n u p a s u (levá r u k a je n a levé s t r a n ě pasu, pravá r u k a je n a p r a v é s t r a n ě p a s u ) ; o b ě r u c e j s o u ve t v a r u Y, p r a v á r u k a je n a p r a v o o d levé; d l a n ě o b o u
Z n a k je a r t i k u l o v á n v n e u t r á l n í m p r o -
r u k o u s m ě ř u j í d o l ů , p r s t y levé r u k y s m ě -
s t o r u r u k o u t O , jejíž d l a ň s m ě ř u j e n a h o r u
řují doprava + dopředu, prsty pravé ruky
a prsty doleva + dopředu; ruka vykonává
s m ě ř u j í doleva + d o p ř e d u ; r u c e jsou vedle
opakovaný pohyb doleva + d o z a d u a do-
sebe a vykonávají opakovaný alternativní
prava + dopředu.
pohyb dopředu a dozadu. ŘEDITEL
II. T A B D E Z
0 R I í OR12HA
DEZ
0RJ1ORJ2
S1G
- znaky artikulované dvěma rukama, o b ě aktivní r u c e j s o u ve s t e j n é m tvaru ŘEDITEL
>LJ
>
Y I I R "
7
III. m a n u á l n í T A B orii 0R12 S I C _
zna
0RI10RI2(HA)
DEZ
k y artikulované oběma
rukama, jedna ruka je aktivní, druhá pasivní
^ * OPRAVIT
0 P
J N
J
PLRXLRA'A,]N°
označení směrů a dokáže tak rozlišit jemné nuance v postavení (orientaci) a pohybu ruky (notace dle Macurové rozlišovala pouze šest základních směrů). Notace byla doplněna o některé další tvary ruky a místa artikulace L. Okrouhlíkovou na základě excerpce slovníků českého znakového jazyka (POTMĚŠIL, M. Všeobecný slovník českého znakového jazyka A-N. Praha: Fortuna, 2002, POTMĚŠIL, M. a kol. Všeobecný slovník českého znakového jazyka O - Ž . Praha: Fortuna, 2005, DINGOVA, N.; DVOŘÁKOVA, M.; FALTlNOVÁ, R.; OKROUHLlKOVÁ, L.; SERVUSOVÁ, J., a kol. Slovník znakového jazyka terminologie z období těhotenství, porodu a péče o novorozence [CD-ROM], Praha : Tamtam, 2005, POTMĚŠIL, M., a kol. Slovník pojmů znakového jazyka pro oblast přírodopis: botanika [CD-ROM]. Praha: Fortuna, 2005, POTMĚŠIL, M., a kol. Slovník pojmů znakového jazyka pro oblast historie [CD-ROM]. Praha: Fortuna, 2005) a na základě konzultace s rodilými mluvčími.
Z n a k je a r t i k u l o v á n v n e u t r á l n í m p r o storu; d l a ň pasivní (levé) r u k y P s m ě ř u j e d o p r a v a + d o z a d u a prsty s m ě ř u j í d o p r a va + d o p ř e d u ; aktivní r u k a P, jejíž d l a ň s m ě ř u j e doleva + d o z a d u a prsty s m ě ř u j í doleva + d o p ř e d u , je n a d r u k o u pasivní a vykonává opakovaný pohyb doprava + d o p ř e d u s p o č á t e č n í m k o n t a k t e m , při n ě m ž se d o t ý k á délka p r s t u aktivní r u k y délky p r s t ů pasivní ruky. V . T A B D E Z ^ ^ T A B D E Z ^ , ORJ2
S,G
- znaky, v n i c h ž k a ž d á ruka m á
j i n é m í s t o artikulace a jiný p o h y b ARGENTINA r
IV.tabdez0RII0RI2HATABDEZ0RI1 ORJ2
S1G
- z n a k y a r t i k u l o v a n é o b ě m a ru-
k a m a , o b é aktivní ruce j s o u ve s t e j n é m t v a r u , k a ž d á je v j i n é m z n a k o v a c í m prostoru ANGREŠT j — O Levá r u k í — t ^ T > T
,
„ ^
směřuje nahoru a prsty doprava; pravá ruka
T
0 j e na h o r n í části hlavy, j e j í dlaň
s m ě ř u j e d o l ů a prsty d o l e v a ; r u c e se o d d a l u j í (levá se p o h y b u j e s m ě r e m d o l ů a pravá směrem nahoru).
O
^
=>
J<
S w ^
Levá r u k a O je u l e v é h o r a m e n e , její dlaň směřuje dozadu + n a h o r u a prsty dopředu + nahoru, ruka vykonává pohyb t ř e p o t á n í prsty; p r a v á r u k a 5 je u p r a v é s t r a n y p a s u , její d l a ň s m ě ř u j e d o z a d u a prsty doleva; r u k a v y k o n á v á o p a k o v a n ý kývavý p o h y b dolů.
1
'
N o t a c e Aleny M a c u r o v é je j e d n o d u š š í a je m o ž n o využít ji p r o r u č n í zapisování z n a k ů . Popis z n a k u však n e n í v ž d y ú p l n ě přesný. Upravená verze této notace od Karla Beneše u m o ž ň u j e p o d r o b n ě j š í a přesnější zápis z n a k ů . T e n t o systém je v h o d n ý spíše p r o zápis p o m o c í speciálníh o p r o g r a m u na počítači. P r o zápis č e s k é h o z n a k o v é h o j a z y k a m ů ž e m e použít i další dva notační systémy, které sice n e j s o u p ř i z p ů s o b e n y p ř í m o česk é m u z n a k o v é m u jazyku, ale jejich repert o á r s y m b o l ů se snaží p o k r ý t k o m p o n e n t y z n a k ů r ů z n ý c h znakových jazyků. H a m b u r s k ý notační systém ( H a m N o Sys) byl v y t v o ř e n v r o c e 1987 n ě m e c k ý m výzkumníkem Siegmundem Prilwitzem a jeho týmem (Regina Levenová, Heiko Z i e n e r t , T h o m a s H a n k e , Jan H e n n i g ad.) (Prillwitz 1989, s. 6). C e n t r u m p r o n ě m e c k ý znakový jazyk a k o m u n i k a c i neslyšících na Univerzitě v H a m b u r k u
n á r o d n í z n a k o v ý jazyk. A u t o ř i se z t o h o t o d ů v o d u snaží, aby užívané s y m b o l y byly co nejvíce t r a n s p a r e n t n í a i k o n i c k é tak, aby vztah mezi n i m i a tím, c o zastupují, byl co nejzřetelnější (např. p r o zápis tvarů r u k y n e j s o u využívány s y m b o l y o d v o z e n é z prstové abecedy, p r o t o ž e ta n e n í ve všech s t á t e c h t o t o ž n á , ale s y m b o l y , k t e r é se p o d o b a j í d a n é m u tvaru ruky). R e p e r t o á r s y m b o l ů by měl být tak široký, aby j í m bylo m o ž n é zachytit co nejvíce odlišností jednotlivých parametrů znaků různých znakových jazyků. (Prillwitz; Zeinert 1990, s. 361) H a m N o S y s si klade za cíl stát se m e z i n á r o d n í m n o t a č n í m s y s t é m e m , který n a p o m ů ž e výměně a porovnávání i n f o r m a c í m e z i lingvisty a v ý z k u m n í k y z n a k o v ý c h jazyků. Tato n o t a c e je spolu se SNS ve světě nejvyužívanější.
Např.: 1 4 ZRCADLO
stále vyvíjí n o v é verze t o h o t o n o t a č n í h o s y s t é m u a k n i m p ř í s l u š n é počítačové p r o gramy. V s o u č a s n é d o b ě se používají verze 2 . 0 , 3 . 0 a 4.0. H a m N o S y s je m e z i n á r o d n í f o n e t i c k ý t r a n s k r i p č n í s y s t é m , k t e r ý je založen n a bázi S t o k o e h o n o t a č n í h o syst é m u (zapisuje se tvar ruky, postavení r u k y - orientace d l a n ě a prstů, m í s t o artikulace, p o h y b , p o h y b y hlavy - a h o r n í části těla). Narozdíl o d něj je však k o n c i p o v á n tak, aby m o h l být b e z rozdílu využit p r o jakýkoliv
14
Notační zápis je převzat z Fachgebärdenlexikon a doplněn obrázky znaků z Das Vokabelheft (Allgemeines Gebärdenlexikon). 171
OHEŇ
S i g n W r i t i n g vznikl v r o c e 1 9 7 4 v D á n s k u . J e h o z á k l a d e m se stal s y s t é m p r o zápis b a l e t n í h o t a n c e ( D a n c e W r i t i n g ) , k t e r ý v r o c e 1973 v y d a l a V a l e r i e S u t t o n o v á ( H i s t o r y of S i g n W r i t i n g ) . N a
( j s o u v n ě m v y d á v á n y noviny, p o h á d k y , knihy, slovníky a j i n é p u b l i k a c e ) . P o m o c í s y m b o l ů , k t e r é v y c h á z e j í ze s k u t e č n é podoby znaku, zakreslujeme jednotlivé f o n e t i c k é rysy d a n é h o z n a k u ( m a n u á l n í - tvar a p o z i c e r u k y / r u k o u , p o h y b r u k y / rukou, nemanuální - mimika, pohyby hlavy) d o „obrázků", které reprezentují h o r n í p o l o v i n u těla č l o v ě k a ( m ů ž e m e znázornit hlavu, ramena, paže, ruce a b o k y ) . S i g n W r i t i n g prošel b ě h e m své třicetileté existence velkým vývojem. N y n í se p r a c u j e n a s t a n d a r d i z a c i p o u ž í vaných symbolů, existuje mezinárodní abeceda symbolů IMWA (International M o v e m e n t W r i t i n g A l p h a b e t ) , k t e r á by m ě l a být využitelná p r o kterýkoliv z n a k o vý j a z y k ( S y m b o l B a n k T h e I n t e r n a t i o n a l Movement Writing Alphabet).
požádání Lárse von der Lietha a j e h o v ý z k u m n é h o týmu z Univerzity v Kodani v y t v o ř i l a s y s t é m p r o zápis d á n s k é h o znakového jazyka - SignWriting. Díky s p o l u p r á c i Valerie S u t t o n o v é s v ý z k u m n í -
Např.: 1 5
NESLYŠÍCÍ
ky z N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o i n s t i t u t u p r o neslyšící v N e w Yorku se S i g n W r i t i n g na k o n c i s e d m d e s á t ý c h let rozšířil i d o USA. D n e s se t e n t o s y s t é m p o u ž í v á ve více n e ž třiceti z e m í c h ( H i s t o r y of S i g n W r i t i n g ) . S i g n W r i t i n g se liší o d n o t a č n í c h systémů, využívaných převážně k vědeckým ú č e l ů m , t í m , že s á m s e b e p r e z e n t u j e jako p s a n o u p o d o b u znakového jazyka
15
Notační zápisy znaků jsou převzaty ze SignPuddle Český znakový jazyk.
m n o h a p r o b l é m ů při k o m u n i k a c i m e z i lingvisty a v ý z k u m n í k y n e j e n z r ů z n ý c h
tu JUL
V s o u č a s n é d o b é je p r o v ě t š i n u n o t a č ních systému m o ž n é využít speciálních f o n t ů a speciálních p r o g r a m ů , které u m o ž ň u j í zapisovat z n a k y p ř í m o d o počítače. S o u č a s n ě tak m ů ž e m e vytvářet d a t a b á z i n e z b y t n o u n a p ř í k l a d p r o v y t v á ř e n í slovn í k u v y c h á z e j í c í h o ze z n a k o v é h o jazyka, v níž je m o ž n o vyhledávat p o d l e p a r a m e t r ů znaku. 1 6 Existence velkého množství různých notačních systémů, které jsou založeny na rozdílných principech a využívají k o m b i n a c e r ů z n ý c h s y m b o l ů , je z d r o j e m
16
částí světa, ale m n o h d y i ze stejné země. Z t o h o t o d ů v o d u by bylo v h o d n é vytvořit m e z i n á r o d n í notační systém, který by byl využitelný pro všechny znakové jazyky ( p o d o b n ě j a k o p r o m l u v e n é jazyky existuje m e z i n á r o d n í fonetická a b e c e d a ) . Ideální n o t a c e by měla být neutrální, to z n a m e n á , že by měla být k o n s t r u o v á n a tak, a b y c h o m s její p o m o c í byli s c h o p n i p o p s a t j a k ý k o l i v jev, o k t e r ý se p r á v ě z a j í m á m e . N o t a c e b y t e d y n e m ě l a být p r o d u k t e m analýzy j e d n o h o k o n k r é t n í h o p r o b l é m u . (Miller 1998, s. 6) Většina n o t a c í je l i n e á r n í c h , n e b o ť vychází z psací soustavy pro mluvené jazyky, k t e r é j s o u svou p o v a h o u lineární. Ve z n a k o v é m jazyce v š a k p ř e v a ž u j e p r i n c i p s i m u l t á n n o s t i , p r o t o se j a k o v h o d n ě j š í jeví n o t a c e multilineární, v n í ž se k o m p o n e n t y a r t i k u l o v a n é ve s t e j n é m čase píší n a d sebe d o více ř á d k ů , n i k o l i v v e d l e sebe.
Výchozím jazykem všech slovníků, které u nás vznikají, je jazyk český. To znamená, že heslář pro budoucí slovník je vytvořen v češtině a k českým slovům se následně přiřazují ekvivalenty v českém znakovém jazyce. Hesla ve slovníku jsou pak razena alfabeticky (podle počátečního písmene českého slova), popřípadě věcně (tematicky). Slovník je pak pouze jednostranným slovníkem český jazyk/český znakový jazyk a lze v něm tudíž vyhledávat pouze na základě češtiny, nikoliv na základě českého znakového jazyka. Znamená to, že pokud si bude chtít slyšící člověk ve slovníku vyhledat význam neznámého znaku nebo neslyšící člověk český ekvivalent známého znaku, nemá šanci ho najít (pokud samozřejmě nebude prohledávat slovník celý, což je velmi neekonomické a zdlouhavé). Ve světě však existují slovníky, jejichž výchozím jazykem je jazyk znakový. Tyto slovníky umožňují vyhledat konkrétní znak právě pomocí jeho jednotlivých parametrů. Znaky v takovém slovníku jsou obvykle řazeny nejprve podle tvarů ruky; znaky jednoruční jsou před znaky dvouručními a jsou řazeny dle místa artikulace „odshora dolů" - od temene hlavy dolů.
Např.: překlad věty
Máš auto?
glosa
AUTO
MÁS
mluvní komponent
au
-
orální komponent
-
vibrace rtů
obočí
zdvižené
zdvižené
oči
rozevřené
rozevřené
nos
-
-
tváře
-
-
ústa
-
-
hlava
-
nakloněná dopředu
trup
-
-
ramena
-
-
pohyb levé ruky
od těla + zavírání do sA
-
pohyb pravé ruky
od těla + zavírání do sA
třepotání prsty
tvar levé ruky
tvar 5
-
tvar pravé ruky
tvar 5
tvar Bo
místo artikulace levé ruky
levá strana hrudi
-
místo artikulace pravé ruky
pravá strana hrudi
neutrální prostor
Pomocí notačního systému bychom měli mít m o ž n o s t p o d r o b n ě zapsat m a n u ální i n e m a n u á l n í složku jak j e d n o t l i v é h o z n a k u , tak i p r o m l u v y ve z n a k o v é m jazyce. Repertoár s y m b o l ů by měl být d o s t a t e č n ě široký a aplikovatelný na v š e c h n y z n a k o v é jazyky. N e zcela v y ř e š e n o u o t á z k o u j e to, jak by takové s y m b o l y m ě l y v y p a d a t . Ikonické s y m b o l y jsou v ě t š i n o u snazší p r o p o c h o p e n í a jsou lépe o d v o d i t e l n é , ale je n u t n é využít speciálních f o n t ů p r o jejich počítačové zpracování. Symboly o d v o z e n é z prstové abecedy se v jednotlivých státech liší a ani využití m e z i n á r o d n í prstové abec e d y n e n í b e z p r o b l é m ů , z e j m é n a kvůli existenci r ů z n ý c h d r u h ů p í s e m . Poslední m o ž n o s t í j s o u s y m b o l y a r b i t r á r n i , slo-
ž e n é ze s y m b o l ů b ě ž n ě se vyskytujících n a klávesnici. Takové s y m b o l y jsou však obtížnější na z a p a m a t o v á n í . P r o t o , a b y si v ý z k u m n í c i z n a k o v é h o jazyka mohli bez p r o b l é m ů vyměňovat i n f o r m a c e , je n u t n é vytvořit ideální mezin á r o d n ě u z n á v a n ý n o t a č n í systém. Literatura: BENEŠ, K. Návrh
notačního
systému
pro
ČZJ. 2003. [rkp.] B Í M O V Á , P. F o n e t i k a a f o n o l o g i e z n a k o v é h o jazyka. In Bádání o jazycích a literaturách. P r a h a : FF U K , 2002, s. 193-195. B Í M O V Á , P.; O K R O U H L Í K O V Á , L. Rysy přirozených jazyků - český znakový
jazyk jako jazyk, Lexikografie a slovníky českého znakového jazyka. 2007. [rkp.] B R E N N A N , M . , et al. Words in hand. A structural analysis of the signs of British Sign Language. E d i n b u r g h : M o r a y H o u s e Coll of E d u c a t i o n , 1990.
O K R O U H L l K O V Á , L. Notace jazyku. 2007. [rkp.)
znakových
O K R O U H L l K O V Á , L. Nové trendy ve vytváření slovníku znakového jazyka - využití parametru znaku. 2007. [rkp.) O K R O U H L l K O V Á , L. Parametry 2006. [rkp.)
znaku.
Fachgebärdenlexikon. [cit. 2 0 0 6 - 0 1 - 2 6 ) . D o s t u p n é na w w w : < http://www. sign-lang.uni-hamburg.de/tlex/Start. htm>.
O K R O U H L l K O V Á , L.; Š Ů C H O V Á , L. Fotografie znaků. 2005.
HamNoSys 3.0. ( c o u r s e p a p e r ) . [cit. 20060 1 - 2 6 ) . D o s t u p n é na w w w : < h t t p : / / www.sign-lang.uni-hamburg.de/Projekte/HamNoSys/HamNoSysErklaerungen/englisch/Contents.html>.
PRILLWITZ, S., a kol. HamNoSys. Versíon 2.0; Hamburger Notationssystem fúr Gebärdensprache. Eine Einfiihrung. (Internationale Arbeiten zur Gebärdensprache und Kommunikation G e h ó r l o s e r ; 6), H a m b u r g : S i g n u m , 1989.
HamNonSys 4.0. ( c o u r s e p a p e r ) . [cit. 2006-01-26). D o s t u p n é na www: < http://www.sign-lang.uni-hamburg. de/Projekte/HamNoSys/HNS4.0/HNS 4 . 0 e n g / C o n t e n t s . h t m l >. History of Signwriting. [cit. 2006-01-26). Dostupné na www: < http://signwriting.org/library/history/index.html>. M A C U R O V Á , A. P r o č a j a k z a p i s o v a t znaky českého znakového jazyka. P o z n á m k y k diskusi. Speciální pedagogika, 1996, roč. 6, č. l , s . 5-19. M I L L E R , C h . Notationists of the world, unite! P a p e r p r e s e n t e d at t h e 2 n d Intersign W o r k s h o p Leiden, D e c e m b e r . 1998, 17 s. M a n u s c r i p t . [cit. 2 0 0 6 01-26). D o s t u p n é na
. O K R O U H L l K O V Á , L. Notace - zápis českého znakového jazyka. 2006. [rkp.)
Příruční mluvnice češtiny. P r a h a : N a k l a datelství lidové noviny, 1995.
SignPuddle Český znakový jazyk. [cit. 2006-01-26). D o s t u p n é na w w w : . S T O K O E , W.C. Sign language structure: An outline ofthe visual communication systems ofthe American deaf 2. ed. Silver Spring ( M d . ) : Linstok Pr„ 1993. STOKOE, W.C. Sign language structure. In Annual Revíew of Anthropology, 1980, 9, s. 365-470. S T O K O E , W.C.; C A S T E R L I N E , D . C . ; C R O N E B E R G , C . G . (Eds.). A dictionary of American Sign Language on linguistic principles. n e w e d . Silver Spring, M D : Linstok Pr., 1976. SymbolBank The International Movement Writing Alphabet (the IMWA). [cit. 2006-01-26). D o s t u p n é na www:
< http://66.27.57.178/symbolbankresearch/symbolbank_search.jsp>.
sign-lang.uni-hamburg.de/Alex/start. htm>.
Das Vokabelheft" (Allgemeines Geb ä r d e n l e x i k o n ) . [cit. 2 0 0 6 - 0 1 - 2 6 ] , D o s t u p n é na w w w : < http://www.
W O H R M A N N , S. Handbuch zur Gebärdenschrift. H a m b u r g : Verlag Birgit Jacobsen, 2005.
a u t o r Jiří Jedlička
Ilustrace použité v tomto čísle jsou pracemi studentů večerní školy SPMP-Praha 5 „S fotoaparátem za poznáním" pro osoby s mentálním postižením.
